of 28/28
9 8 1 UČENI O PRAVDĚ Tři světla nutná k dosažení pravdy ehdy věčný Bůh, potěšený žízní a hladem oné duše a ryzostí jejího srdce, shlédl na ni zrakem své milosti a milosrdenství, a když viděl, jak toužebně prosí, aby mu mohla sloužit, řekl jí: Nejmilejší a nejdražší dcero a nevěsto, pohleď nad sebe a upři zrak svého intelektu vzhůru, abys spatřila mne, nekonečnou Dobrotivost, a nevýslovnou lásku, kterou chovám k tobě a ostatním svým služebníkům. A otevři sluch své touhy, neboť kdybys neviděla, nemohla bys ani slyšet: jestliže se totiž duše nezahledí zrakem svého intelektu do předmětu mé Pravdy, nemůže slyšet ani poznat pravdu, kterou jí poskytuji. Abys ji tedy mohla lépe poznat, chci, aby ses pozvedla nad své smysly, to znamená nad svou smyslovou přirozenost; pak tvou touhu uspokojím. To však nezvětší mé zalíbení ve vás: já jsem Ten, který jsem, a proto já obohacuji vás, nikoli vy mne. Ale těším se ze svého zalíbení, totiž z vás, neboť jste mí tvorové, které jsem stvořil.

Učení o Pravde

  • View
    228

  • Download
    0

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Katarína Sienská

Text of Učení o Pravde

Kapitola 108

Uen o pravdUENI O PRAVDTi svtla nutn k dosaen pravdy

98ehdy vn Bh, poten zn a hladem on due a ryzost jejho srdce, shldl na ni zrakem sv milosti a milosrdenstv, a kdy vidl, jak touebn pros, aby mu mohla slouit, ekl j:Nejmilej a nejdra dcero a nevsto, pohle nad sebe a upi zrak svho intelektu vzhru, abys spatila mne, nekonenou Dobrotivost, a nevslovnou lsku, kterou chovm k tob a ostatnm svm sluebnkm. A otevi sluch sv touhy, nebo kdybys nevidla, nemohla bys ani slyet: jestlie se toti due nezahled zrakem svho intelektu do pedmtu m Pravdy, neme slyet ani poznat pravdu, kterou j poskytuji. Abys ji tedy mohla lpe poznat, chci, aby ses pozvedla nad sv smysly, to znamen nad svou smyslovou pirozenost; pak tvou touhu uspokojm. To vak nezvt m zalben ve vs: j jsem Ten, kter jsem, a proto j obohacuji vs, nikoli vy mne. Ale tm se ze svho zalben, toti z vs, nebo jste m tvorov, kter jsem stvoil.Ona due tedy poslechla, pozvedla se nad sebe, aby poznala pravdu o tom, na se ptala. A vn Bh j ekl:Abys mohla mm slovm lpe porozumt, zanu od zatku a povm ti o tech svtlech, kter ze m vychzej, o pravm svtle.Prvn svtlo nle vem, kdo ij v bn lsce: u jsem ti sice o tom ekl hodn, ale mnoh vci ti jet vysvtlm, aby tv lidsk mylen mohlo lpe pochopit to, co chce vdt. Dal dv svtla pak nle tm, kdo ij v odstupu od svta a chtj doshnout dokonalosti. Povm ti tedy, na ses m v tto souvislosti ptala, a dopodrobna ti vysvtlm to, co jsem ti u obecn naznail.V, e bez svtla rozumu neme nikdo jt po cest pravdy, jak jsem ti ekl, a toto svtlo rozumu mte ode mne, pravho svtla, a zskvte ho zrakem intelektu a svtlem vry, kterou jsem vm udlil ve svatm ktu, pokud jste o ni nepili svmi proheky. Ve ktu jste pijali formu vry krv mho jednorozenho Syna a moc tto krve; a tato vra, - ijete-li ji ctnostn ve svtle rozumu -, vm dv ivot a vede vs po cest pravdy. Tmto zpsobem dospjete ke mn, pravmu Svtlu, bez nho byste zstali v temnotch[footnoteRef:1]. [1: Srov. Jan 12, 35-36. ]

Je teba, abyste od tohoto Svtla zskali dv svtla a vedle nich jet dal, o kterm ti povm.

Prvn svtloPrvn svtlo spov v tom, e vichni jste osvceni v poznn nestl povahy vc tohoto svta, kter vechny pomjej jako zvan vtru. Avak nemete ji poznat, dokud nepoznte svou poruitelnost a zvrcen zkon spjat s vaimi dy, kter vs thne, abyste se vzprali proti mn, svmu Stvoiteli. Tento zkon neme samozejm nikoho pinutit ani k sebenepatrnjmu hchu, pokud to sm nechce; nicmn je neptelem ducha. A nedal jsem vm ho proto, aby zvtzil nad mm tvorem obdaenm rozumem, ale aby mj tvor v sob rozvjel ctnosti tm, e je vystavuje zkoukm. Ctnost toti me bt zkouena jen svm protikladem. Smyslnost je protikladem ducha, a proto v n due ovuje lsku, kterou chov ke mn, svmu Stvoiteli. A kdy tuto zkouku vyhrv? Kdy se due s nenvist a odporem pozvedne proti smyslnosti.Tento zkon jsem do lovka vloil tak proto, aby sv dui uchoval pravou pokoru. Vid tedy, e kdy jsem stvoil dui ke svmu obrazu a podob a kdy jsem j udlil tak velkou dstojnost a krsu, postavil jsem vedle n tu nejohavnj vc, spojil jsem s n onen zvrcen zkon, spoutal jsem ji tlem, utvoenm z nejbdnj vci na zemi, aby se due pi spaten sv krsy pchou nepozvedla proti mn. Tak me poruiteln tlo pokoovat dui toho, kdo m toto svtlo; due pak toti nem dn dvod zpychnout, naopak m mnoho dvod k tomu, aby byla opravdu a dokonale pokorn. Tento zvrcen zkon se tedy sice stav proti vm, ale nenut vs k dn hn vin, naopak je pro vs pinou poznn sebe samch a nestlosti svta.Na to vechno je teba hledt zrakem intelektu, ve svtle nejsvtj vry, kter, jak jsem ti ekl, je ztelnic oka. To je tedy prvn svtlo, kter jsem prohlsil za nutn a kter potebuj vichni tvorov obdaen rozumem, aby mohli mt ast na ivot v milosti a na plodu krve neposkvrnnho Bernka, bez ohledu na svj stav. Toto svtlo je obecn, to jest m ho mt obecn kad lovk, jak jsem kal. Kdo by ho neml, byl by ve stavu zatracen. Proto ti, kdo nejsou ve stavu milosti, tohoto stavu nedosahuj prv proto, e jim schz toto svtlo. Kdo toti toto svtlo nem, neme poznat zlo, kter je ve vin, ani jeho pinu; proto ktto pin neme chovat ani odpor, ani nenvist. Take kdo nezn dobro a dvod dobrch skutk, jm je ctnost, neme m milovat ani po mn touit, protoe j jsem dobro samo; neme ani milovat ctnost, kterou jsem vm udlil jako nstroj i jako prostedek, jm vs j, opravdov dobro, obdarovvm svou milost.Vid, jak je toto svtlo potebn, nebo vechny vae viny spovaj v tom, e milujete to, co j nenvidm, a nenvidte to, co j miluji. Miluji ctnost a nenvidm neest; kdo miluje neest a nenvid ctnost, ur m a je zbaven m milosti. A odchz jako slepec, ani by poznal pinu neesti, toti vlastn smyslnou lsku, nepojm nenvist k sob a nepoznv neest ani zlo, kter mu psob. Nepoznv ctnost ani mne, prvn pinu tto ctnosti, z n mu plyne ivot; nev ani, jak je to dstojnost, v n setrvv, kdy dosahuje milosti prostednictvm ctnosti.Vid, jak mu tento nedostatek poznn psob kodu. Je tedy nutn, abyste toto prvn svtlo mli, jak jsem ti kal.

Druh svtlo: nedokonal odlouen od svta

99Kdy due dospje ke svtlu, kter by ml mt kad a o kterm jsem ti povdal, nesm usnout na vavnech; protoe dokud putujete tmto ivotem, mete a mte rst: kdo vak neroste, vrac se zpt. Bu roste v obecnm svtle, kter zskal prostednictvm m milosti, nebo horliv usiluje o to, aby se pozvedl kdruhmu a dokonalmu svtlu a peel od nedokonalho svtla k dokonalmu; vdy svtlo je uiten prv tomu, kdo chce smovat k dokonalosti.Toto druh, dokonal svtlo m dva zpsoby dokonalosti. Dokonalost druhho svtla toti spov v tom, e se v nm lid vytrhuj z obecnho zpsobu it ve svt. Ale tto dokonalosti lze doshnout dvma zpsoby. Prvnm se ubraj ti, kdo se vnuj trestn svho tla a vykonvaj tvrd a velk pokn; a aby se jejich smyslnost nebouila proti rozumu, zamuj vekerou horlivost sp na umrtvovn tla ne na zabit sv vle, jak jsem ti vysvtloval na jinm mst. Tito lid pijmaj pokrm ze stolu pokn a jsou dob a dokonal, jestlie jejich pokn vyrst ze m a d se svtlem umrnnosti, to je svtlem opravdovho poznn sebe i mne, a velkou pokorou, kdy se celou svou bytost sna pipodobnit svj sudek m vli, ne vli lid.Kdyby tomu tak nebylo, to znamen, kdyby se s pravou pokorou neodli mou vl, asto by ureli svou vlastn dokonalost, protoe by povstvali jako soudci tch, kdo nejdou stejnou cestou jako oni. A v, pro by se jim to mohlo pihodit? Protoe vloili vc horlivosti a touhy do umrtvovn tla ne do zabit sv vle. Tito lid si chtj vdy sami vybrat as, msta a duchovn tchy, a dokonce i trpen svta a boje se zlm duchem, jak jsem ti vysvtloval u druhho, jet nedokonalho stavu. Jako by chtli podvst sami sebe - ve skutenosti jsou podvedeni svou vl, kterou jsem nazval duchovn vl -, a kaj si: chtl bych tu a tu tchu msto boj a obtovn zlm duchem, ale nechci to kvli sob. Chci to jenom proto, abych se vc lbil Bohu a ml vdui vt mru milosti; pipad mi toti, e takto ho mm a sloum mu lpe, ne kdybych to inil jinmi zpsoby.Tak se asto stv, e se takovho lovka zmocn nava a omrzelost a zane bt nesnesiteln sm sob. Ani by si uvdomil svj dokonal stav, zane ho v oblaku pchy uret. Je to pchou, protoe kdyby nebyl pyn a jeho due nebyla namylen, nbr opravdu pokorn, vidl by, e j, prvn sladk Pravda, udluji stav, as a msto, tchy a utrpen podle toho, co je potebn pro vai spsu a k dosaen va naprost dokonalosti, k n jsem vai dui vyvolil. A vidl by, e kadou vc udluji z lsky, take m bt s lskou a ctou pijmna. Takto vak uvauj ti druz (je jsem uvedl jako tet v poad), kte se tak nachzej vdruhm svtle dokonalosti.

Tet svtlo: dokonal odstup od svta

100Ti tet, o nich se chystm mluvit - kte se nachzej na druhm stupni dokonalosti druhho svtla dospli k tomuto slavnmu svtlu a jsou dokonal nezvisle na svm stavu. Chovaj nleitou ctu ke vemu, co jim udlm, jak jsem ti to kal o tetm stavu due, jen je stavem sjednocen. Tito lid se povauj za hodn trest a pohoren svta a domnvaj se, e si zaslou ztrtu ehokoli, co jim pin tchu. A jakkoli se povauj za hodn potrestn, nepovauj se za hodn plod tohoto trestu. Ve svtle poznali a okusili mou vnou vli, kter netou po niem jinm ne po jejich dobru; a udluji vm ho proto, abyste ve mn byli posvceni.Kdy due pozn mou vli, odje se do n a nezajm ji nic jinho, ne jak si zachovat a rozvjet stav dokonalosti ke slv a chvle mho jmna. Ve svtle vry upr zrak svho intelektu na pedmt vry, jm je ukiovan Kristus, mj jednorozen Syn, miluje a poslouch jeho uen, kter je pravidlem a ivotem pro ty, kdo jsou dokonal, i pro ty, kdo jsou nedokonal. A kdy due vid, e j zamilovan Bernek, m Pravda, nabz uen o dokonalosti, zamiluje se do n, jakmile je pozn. Dokonalost, kterou due poznv v pohledu na sladk a lskypln Slovo, spov toti v tomto: Slovo pijmalo pokrm ze stolu svat touhy ve snaze vzdvat ctu vnmu Otci a doshnout va spsy. A vtto touze se s velkou horlivost rozebhlo k potupn smrti na ki, na nm naplnilo poslunost, kterou jsem od nj j, Otec, vyadoval: nehledlo na nmahu a tupen, nevzdalo se kvli va nevdnosti a nevdomosti, kter vm brn poznat, jak velk dobrodin vm bylo udleno, ani kvli pronsledovn idy, ani kvli vsmchu, vzdornm hrubostem nebo kvli vkikm lidu. Tm vm naopak proel jako opravdov vojevdce a ryt, kterho jsem postavil na bitevn pole, aby vm vybojoval vysvobozen z rukou zlch duch. Tak jste byli vysvobozeni a vyvedeni z toho nejzvrhlejho otroctv - aby vs pouil o sv cest, uen a pravidlech ivota, a abyste tak s nenvist a odporem vi svm vinm mohli dojt ke mn, vnmu ivotu, skrze mou brnu, kterou vm otevel kl drahocenn smrti prolit s takovm ohnm lsky.Jako by vm sladk a lskypln Slovo, mj Syn, eklo: Podvejte, vystavl jsem vm cestu a otevel jsem brnu svou krv: A na n neochabne vae sil, neusedejte se svou sebelskou a nevdomost, kter vm nedovoluje poznat, kudy vede cesta dl, a se sebevdomm, e si zpsob sluby najdete sami a nebudete hledat ten, kter vm dvm j. J jsem pro vs vystavl rovnou cestu ze sebe samho, vn Pravdy, vtlenho Slova, a vyznail jsem ji svou krv."Povstate tedy a ite se jm, protoe nikdo neme dojt ke mn, vnmu Otci, jinak ne jeho prostednictvm. On je cesta a brna, j mte projt, pokud chcete vstoupit do m, moe pokoje.Kdy due dospje k okouen tohoto svtla - kter okou, kdy je sladce spatila a poznala -, tehdy se jako zamilovan nezadriteln rozbhne ke stolu svat touhy, nehled na sebe zrakem vhod, kterch by mohla doshnout, nehled ani duchovn, ani asnou tchu. V tomto svtle a poznn zcela zniila svou vli, take pohrd vekerou nmahou, a pichz odkudkoli, a sn i tupen a trpen zlho ducha a lidskch e. U stolu nejsvtjho ke pijm pokrm cty, kter nle mn, vnmu Otci, a pokrm spsy du.Nehled dnou odmnu, ani ode m, ani od tvor, protoe se zbavila zitn lsky, v n m lovk miluje pro svj vlastn prospch; odla se toti do dokonalho svtla, miluje m istou lskou bez postrannch mysl, jenom kvli slv a chvle mho jmna. Neslou mi pro sv poten a neslou blinmu pro svj prospch, ale jen z lsky.

Star lovk a nov lovk.Umrtven vleTito lid ztratili sebe sam, zbavili se starho lovka, to je sv smyslnosti, a odli se do novho lovka, Krista, sladkho Jee, do m Pravdy, a odvn ho nsleduj. To oni pistupuj ke stolu svat touhy a zamuj sv sil sp na to, aby zabili svou vlastn vli, ne aby umrtvovali tlo. Sv tlo samozejm tak umrtvili, ale to nebylo jejich hlavn starost: tlo je nstroj napomhajc zabit vlastn vle, jak jsem ti zjevil, kdy jsem ti vysvtloval, co znamen, e chci mlo slov a hodn in. Podobn mte jednat i vy, va hlavn starost m bt znien vlastn vle, aby nehledala a nechtla nic jinho ne nsledovat mou sladkou Pravdu, ukiovanho Krista, a aby tak hledala ctu k Bohu, Bo slvu a spsu du.Kdo je osvcen tmto svtlem, takto jedn, a proto pod setrvv v pokoji a klidu; nic ho nepohoruje, protoe se zbavil piny pohoren - vlastn vle. Vechna pronsledovn zlm duchem a svtem se mu pod nohama rozplvaj. I kdy stoj ve vod mnoha trpen a pokuen, voda mu nijak neukod, protoe se tsn pimkl k ratolesti vel touhy.[footnoteRef:2] [2: Srov. Pis 8, 7.]

Takov lovk se tedy ze veho t a nesoud ani m sluebnky, ani dnho tvora obdaenho rozumem; naopak se raduje z kadho stavu a zpsobu, kter spat, a vol: bu tob dky, vn Ote, protoe v tvm dom je mnoho monost, jak ti slouit.[footnoteRef:3] A t se z tchto rozmanitch zpsob vce, ne kdyby vidl vechny jt stejnou cestou, protoe se tak na nich vce zjevuje velikost m dobrotivosti.[footnoteRef:4] Ze veho se t a vechno mu von jako re. Nevyslovuje soudy: nejen o dobru, ale ani o vcech, kter jsou vysloven hn; sp projevuje svat a opravdov soucit s hnky a modl se za n ke mn a v dokonal pokoe vyznv: dnes jsi to byl ty, ztra bych to byl j, kdyby nebylo bosk milosti, kter mi pomh. [3: Srov. Jan 14, 2.] [4: Zde Kateina podv dal odvodnn rozmanitosti lidskch povoln a zrove s n i jej oprvnnost. Posvcen m osobn rozmr. Na jedin cest Pravdy je kad lovk voln k tomu, aby neposlouchal svou vli, nbr vli Bo, a slouil zpsobem zcela se licm od jinch. Dvod uveden Kateinou nezdrazuje seberealizaci jedince, ale Bo dobrotivost, kter d od kadho z ns jinou slubu.]

Zamiluj si tento sladk a vynikajc stav, nejdra dcero, a pozoruj ty, kdo b ve svtle slvy; pohle na jejich vtenost plynouc ze skutenosti, e jejich mysl je svat: pijmaj pokrm ze stolu svat touhy a ke cti mne, vnho Otce, dky svtlu doshli pokrmu du a s vrouc lskou se odli do atu milho Bernka, mho jednorozenho Syna, jm je jeho uen. Neztrcej as nesprvnmi sudky ani o mch sluebncch ani o sluebncch svta a nepohoruj se nad dnmi emi tkajcmi se jich samch nebo ostatnch, ponvad co se tk jich, jsou spokojeni, kdy mohou trpt pro m jmno, a kdy jsou to ei namen proti nkomu jinmu, snej je se soucitem k blinmu a ne je dl ani proti tomu, kdo ur, ani proti tomu, kdo je uren. Jejich lska ke mn, vnmu Bohu, a k blinmu je toti uspodan a nezn neuspodanost. Prv proto, e jejich lska je uspodan, nikdy se nemohou pohorit ani nad tmi, kter miluj, ani nad dnm tvorem obdaenm rozumem, protoe jejich sudek zemel, u neije, a oni nem vl lidskou, ale pouze vl mho milosrdenstv.To jsou ti, kdo se d uenm, kter jsi obdrela od m Pravdy na potku svho ivota, jak v, kdy jsi velmi touebn prosila, abys mohla doshnout dokonal istoty. Pamatuje, jakou jsi na tuto prosbu dostala odpov, zatmco jsi jako v opojen uvaovala o zpsobu, jm bys doshla dokonal istoty. Nejen v mysli, ale prostednictvm smysl, v tvch uch - prv se ti zaalo vracet tlesn vnmn, jestli si dobe vzpomn - ti zaznl hlas, jm ti moje Pravda odpovdala: Chce doshnout dokonal istoty a zbavit se pohoren a tou po tom, aby se tv mysl nim nenechala pohorit. Jednej tedy tak, abys byla se mnou spojena citem lsky, protoe j jsem nejvy a dokonal istota a ohe oiujc dui. Proto m vc se ke mn due pibl, tm istj se stane; a m vc se ode mne vzdl, tm vc se poskvruje. Proto lid svta upadaj do takov neistoty - odlouili se toti ode mne; ale due, kter se semnou spoj a neklade mezi sebe a mne pekky, m ast na m istot.Abys dospla k tto jednot a istot, mus uinit jet jednu vc: cokoli vid nebo sly od jakhokoli tvora, e se dje proti tob nebo nkomu jinmu, nikdy nesu vl lidskou, nbr Bo, kter je v ostatnch i v tob.A kdybys vidla zjevn hch nebo pochyben, jednej tak, abys z toho trn dala vykvst ri. To znamen, e ho m ze svatho soucitu obtovat mn. I v nespravedlnostech, ktermi by se na tob nkdo provinil, mysli na to, e je dopout m vle, aby zkouela ctnost v tob a v ostatnch mch sluebncch; mj na pamti, e onen tvor se toho inu dopout jako mnou ustanoven nstroj a e asto jedn v dobrm myslu: protoe nen nikoho, kdo by mohl soudit tajemstv lidskho srdce.Paklie se ti nco nejev jako vslovn a zjevn smrteln hch, nesm to soudit podle sv mysli, ale m v on vci vidt jen moji vli. Pak to pro tebe neme bt nic jinho ne pedmt svatho soucitu, jak jsem ti ekl. Tmto zpsobem doshne dokonal istoty, protoe tak se tv mysl nepohor ani nade mnou, ani nad blinm. Blinm opovrhujete, kdy soudte, e jeho vle je vzhledem k vm zl, a neberete v potaz mou vli v onom lovku. Toto opovrhovn a pohoren vzdaluje dui ode m a brn j v dokonalosti, nkterm dokonce v rzn me odnm milost, co zle na sle opovren a nenvisti poat k blinmu kvli jeho sudku.Jinak je tomu s du, kter si v m vle, jak jsem ti ekl, protoe m vle chce jen vae dobro: vechno, co vm dvm, m slouit k dosaen cle, k nmu jsem vs stvoil. Kdy due setrvv v lsce k blinmu, setrvv i v lsce ke mn, a milujc m je spojena se mnou.A proto, jestlie si peje doshnout istoty, po n tou, je teba, abys vykonala pedevm tyto ti vci: spoj se semnou lskou a zachovvej ve sv pamti ivou pipomnku dobrodin, kters ode m obdrela; zrakem intelektu rozjmej cit m lsky, j vs nezmrn miluji; a posuzuj ve vli lid vli mou, nikoli jejich zlovli, protoe jejich soudcem jsem j - j, a ne vy. Tm doshne naprost dokonalosti."Jestli si dobe vzpomn, toto ponauen ti dala moje Pravda.[footnoteRef:5] [5: Uen o tom, e prostedkem k dosaen dokonalosti je nesoudit druhho, se svou podstatou shoduje s stedn st Uen (Duchovnho dokumentu), kter Kateina nadiktovala Williamu Fleteovi 7. ledna 1377. V mstsk knihovn v Sien se nachzej dv redakce tohoto textu, kter byly Fawtierem vydny latinsky v m roku 1914 (Catherinana), a v italskm pekladu Taurisanov v m roku 1932 (Preghiere ed Elevazioni).]

Nyn ti zdrazuji, m dcero, e ti, kte svmi iny dokazuj, e si vtpili toto uen, jak jsem ti ekl, okouej u v tomto ivot zvdavek vnho ivota. A jestlie si jej vtp i ty, nepodlehne klamm zlho ducha, nebo ho pozn, a neupadne ani do pochybnost, kvli nim jsi m prosila o svtlo. Vechno ti vak vysvtlm jet podrobnji, abych vyhovl tv touze, a zjevm ti, pro nesmte vyslovit dn soud s myslem odsoudit, ale pouze ze svatho soucitu.

Zvdavek vnho ivota

101ekl jsem ti, e tito lid obdr zvdavek vnho ivota. Zvdavek neznamen celou odmnu, nebo tu jim udlm a ve vnm ivot, kde ivot nezn smrt a sytost nen obtn, kde hlad nepsob utrpen, protoe v nm bolest nem msto, kde lovk m, po em tou, stejn jako neobtuje sytost, nebo j jsem dokonal pokrm ivota.Pravdou je, e tito lid obdr zvdavek tohoto ivota, kter okouej nsledovn: due poct hlad po uctvn, jeho jsem hoden j, vn Bh, a po pokrmu spsy du; a iv se jm podle mry svho hladu. To znamen, e due pijm pokrm lsky k blinmu, po n hladov a tou. Ale tohoto pokrmu se neme nikdy nasytit, protoe je nekonen, a proto hlad vdy zstv cel.A jako zvdavek dv poten jistotu lovku, kter pak oekv i zbvajc st odmny - zvdavek toti nen sm o sob dokonal, ale vrou pin jistotu, e bude vyplacena cel odmna. Tak i tato due zamilovan a odn do uen m Pravdy, kter ji za svho ivota obdrela zvdavek lsky ke mn a k blinmu, nen dokonal sama o sob, ale oekv dokonalost nesmrtelnho ivota.Tento zvdavek je nedokonal v tom smyslu, e due, kter ho okou, jet nedoshla on dokonalosti, dky n u nepoct dnou bolest ani kvli sob, ani kvli ostatnm. Dokonal due toti nepoct bolest kvli sob, je ji trp nyn, kdy m ur kvli zvrcenmu zkonu spjatmu s jejm tlem, kter bojuje s duchem. A nepoct ani bolest kvli ostatnm, nebo nebude muset trpt urkami, kterch se proti mn dopust blin. Zvdavek je tedy dokonal statek co do milosti, ale neobshne dokonalost mch svatch, kte dospli a ke mn, vnmu ivotu, jak jsem ti ekl. Touhy mch svatch toti neobsahuj dnou bolest, zatmco vae se bez utrpen neobejdou. Tito m sluebnci, kte, jak jsem ti vysvtloval na jinm mst, pijmaj pokrm ze stolu tto svat touhy, se nachzej v bolestn blaenosti: je jim stejn jako mmu jednorozenmu Synu na dev ke. Tlo ml rozbolavl a zmuen, ale jeho due byla blaen, protoe byla spojena s boskm ivotem. Stejn tak jsou blaen i oni, protoe jejich touha je sjednocuje se mnou a odv je do m sladk vle, jak jsem ti kal; a souasn tak trp soucitem s blinm a tm, e se zbavuj kad smysln rozkoe a tchy, m svou smyslnost umrtvuj.

Ti podmnky nepodlehnut klamu.Prvn podmnka: nesoudit chyby blinho

102Nyn, nejdra dcero, dvej pozor, abys zskala vt svtlo v tom, o jsi m dala. Mluvil jsem o bnm svtle, kter mte mt vichni, kdo ijete na rovni bn lsky, bez ohledu na svj stav. Povdl jsem ti o tch, kdo hled do svtla dokonalosti, je jsem rozdlil na dva zpsoby: prvn pat tm, kdo si vytvej odstup od svta a usiluj o umrtven tla, a druh tm, kdo ni svou vli; ti druz jsou dokonalmi tvory, kte pijmaj pokrm ze stolu svat touhy.Nyn povm nco tob osobn, a tud i ostatnm, m vyhovm tv touze.Ti vci mus dlat, aby ti nevdomost nezabrnila v dokonalosti, k n t povolvm, a aby zl duch skryt pod ctnostnm pltkem lsky k blinmu neivil ve tv dui koen domlivosti. V n bys toti ihned upadla do nesprvnch sudk, kter jsem ti zakzal: zdlo by se ti toti, e soud podle prva, ale pitom bys kivdila, protoe by ses dila svm pohledem. Zl duch by ti asto ukazoval mnoho pravd, aby t pivedl ke li a aby t ustanovil soudcem mysl a mysl tvor obdaench rozumem: to jsou vci, kter mm soudit jen j, jak jsem ti ekl.Toto je jedna ze dvou podmnek, kter mus z m vle dodrovat: nevyslovovat neuspodan, nbr jen uspodan soudy. A uspodan soud je nsledujc. Jestlie tv mysli vslovn, nejen jednou, ale vckrt, nezjevm chybu tvho blinho, nesm o n mluvit s tm, u nho podle svho nzoru tuto chybu vid; m vak veobecn napomnat za neesti ty, kdo k tob pichzej, a s lskou a laskavost rozsvat ctnost, piem me i nalhav dat npravu, kdy to bude povaovat za potebn. Tebae ti pipad, e ti asto odhaluji chyby jinch lid, nesm o nich jmenovit mluvit, pokud ti k tomu nedm vslovn pokyn. Dr se toho nejbezpenjho zpsobu, abys unikla skokm a zkenosti zlho ducha. Chce t toti chytit na nvnadu horlivosti, abys asto vynela nespravedliv soudy o blinch a asto je pohorovala.Proto m ovldat tv sta mlen nebo svat slova o ctnosti a pohrdn neest. A kdy se ti zd, e u nkoho rozpoznv njakou neest, nepisuzuj ji pouze jemu, ale tak sob, m se bude cviit v prav pokoe. M-li toti njak lovk uritou chybu, bude se mu snadnji napravovat, kdy se setk slskyplnm pochopenm, a toto lskypln napomenut ho pimje k nprav, take dokonce tob ekne, cos ty chtla ci jemu. A ty bude v bezpe, protoe tak odzne cestu zlmu duchu, kter t u nedoke oklamat ani zabrnit dokonalosti tv due.Chci, abys vdla, e nesm dvovat vemu, co vid, naopak m to hodit za hlavu a nevmat si toho. M vytrvale zkouet a poznvat sebe samu, a poznvat tak v sob mou velkodunost a dobrotivost. Tak se chovaj ti, kdo dospli do poslednho stavu, kter jsem ti popsal. Neustle se vracej do nejniho stavu, do dol sebepoznn, co jim nebrn, aby se pozvedli a spojili se mnou. To je prvn ze t jmenovanch podmnek, kter chci, abys zachovvala, jestlie mi chce slouit podle pravdy.

Druh podmnka: nesoudit u blinho stupe ctnosti

103Nyn ti povm o druh podmnce, kter je nsledujc. Ohledn toho, co jsi po mn chtla vysvtlit: kdy m bude prosit jmenovit za nkter tvory, me se ti pihodit, e v osob, za kterou se modl, uvid svtlo milosti. U jinho, i kdyby byl mm sluebnkem, bys ho nevidla, naopak by se ti zjevil spokivenou a temnou mysl. Avak nesm ho povaovat za tkho hnka, protoe by tvj soud byl asto nespravedliv. Nkdy, kdy se ke mn modl za tut osobu, se stv, e jeden den ji vid plnou svtla a svat touhy po mn, take se tv dui zd, e t dobro on osoby posiluje - cit lsky toti vyaduje, abyste mli vzjemn ast na dobru -, a dalho dne ji uvid, jako by mla mysl ode m vzdlenou a plnou temnot a marnho sil, take ti bude pipadat namhav se za ni modlit, pednst ji ped mou tv. Nkdy se to stv kvli pochyben osoby, za kterou se modl, ale vtinou to nen jej vinou, ale proto, e j, vn Bh, se tto dui vzdlm. To inm asto, abych ji dovedl k dokonalosti, jak jsem ti vysvtloval u stav due. Mohu se vzdlit jejmu vnmn, odejmout j laskavost a tchu, ale neodejmu j milost. Proto ona mysl zstane tm neplodn, vyprahl a ztrpen. Tuto bolest dvm poctit dui, kter se za ni modl. inm tak zmilosti a lsky k dui, za ni je modlitba pozvednuta, aby j ten, kdo se s n modl, pomohl rozptlit mraky zastiujc jej mysl.Tak vid, nejdra a nejmilej dcero, jak nepouen a hodn ostr vtky by bylo vynet soud, jm bys ty nebo nkdo jin kvli povrchnmu pohledu pisoudil tto dui neest jen proto, e jsem ti dovolil, aby se ti zjevila tak potemnl. Vidlas toti, e j nebyla odata milost, nbr vnmn lskyplnosti, s n jsem se j dve daroval.Chci tedy, a m to chtt i ty a ostatn m sluebnci, abyste se vnovali dokonalmu sebepoznvn, abyste v sob dokonaleji rozpoznvali mou dobrotivost. Tento soud, stejn jako vechny ostatn soudy, nechte na mn, protoe soud nle jen mn, nikoli vm;[footnoteRef:6] zanechte soudu, kter je mj, a drte se soucitu, lante po tom, aby mi byla vzdvna cta a due doly spsy, a shorouc touhou hlsejte ctnosti a napravujte v sob i v ostatnch neesti zpsobem, kter jsem ti vysvtlil. [6: Srov. Mt 7, 1; m 12, 19.]

Tak ke mn dospje podle pravdy a proke, e sis zapamatovala a zachovvala uen, kter ti dala m Pravda, o tom, jak si mte vit moj vle, nikoli vle lidsk. Tak se m chovat, jestlie chce, aby tv ctnost byla ryz, a jestlie chce spoinout v poslednm dokonalm a slavnm stavu a pijmat pokrm ze stolu svat touhy, pokrm du, ke slv a chvle mho jmna.

104Tet podmnka: nechtt, aby li vichni stejnou cestouejdra dcero, vysvtlil jsem ti prvn dv podmnky, a nyn ti povm o tet podmnce a chci, abys j vnovala pozornost. Chci, abys sama sob vytkla, jestlie t nkdy zl duch nebo tvj nedostaten sudek svdj poslat vechny m sluebnky stejnou cestou, jakou jde ty, nebo si to pt. To by odporovalo uen, kter ti darovala m Pravda. asto toti dochz k tomu, e kdy lovk vid mnoho tvor na cest psnho pokn, chtl by stejnou cestou poslat vechny ostatn, a kdy vid, e se na ni nevydvaj, ovldne ho vi nim rozmrzelost a pohoren, jako by dlali nco nesprvnho. Nyn vid, jak velk je to klam: asto se toti me pihodit, e lpe jedn ten, kdo in men pokn a zdnliv jedn nesprvn; i za pedpokladu, e nebude init velk pokn, me bt ctnostnj ne ten, kter proti nmu rept.Proto jsem ti kal, e ti, kdo pijmaj pokrm ze stolu pokn, pokud nemaj pravou pokoru - nebo pokud jejich pokn je hlavnm pedmtem jejich lsky, a ne pouhm nstrojem ctnosti -, asto tmto reptnm pokozuj svou vlastn dokonalost. Proto nemaj setrvat v nevdomosti, ale maj pochopit, e dokonalost nespov jenom v ujamovn a umrtvovn tla, nbr ve znien sv zvrcen vle. Mte touit po tom, a chci, abys po tom touila i ty, aby se vichni vydali po tto cest, na n utop svou vlastn vli a podd se sladk vli m.Toto je uen o slavnm svtle, v nm due odn do m Pravdy b jako zamilovan. Proto neopovrhuji poknm, kter je uiten k ujamen tla, je chce bojovat s duchem. Ale nechci, m nejdra dcero, abys je povaovala za pravidlo platn pro kadho. Jednak vechna tla nejsou stejn a nejsou ani stejn siln, protoe nkdo snese vc ne jin, a jednak se asto stv, jak jsem ti kal, e zapoat pokn mus bt kvli rznm okolnostem perueno. Kdybyste tedy stavli na pokn - a ty osobn nebo nkdo jin, komu bys to radila -, tento zklad by se stal nedokonalm. V dsledku toho by se vm nedostvalo tchy a dui by byla odata ctnost.Pili byste tak o to, co jste milovali a o jste se oprali, take by vm pipadalo, e jste ztratili m. Mysleli byste si, e vm byla odata m dobrotivost, a zmocnila by se vs zasmuilost a bezmezn smutek, hokost a zmatek. Tak byste ztratili onen cvik a horlivou modlitbu, jich jste svm poknm doshli. Jakmile byste museli peruit pokn kvli okolnostem, kter se mohou vynoit kdykoliv, modlitba by pro vs ztratila svou dvj chu. K tomu dochz tehdy, kdy se pokn zakld na lsce k pokn, a nikoli na neuhasiteln touze: tm mnm touhu po pravch a skutench ctnostech.Vid tedy, jak velk zlo by mohlo zpsobit to, e byste byli zaujati jen poknm jako takovm. Byli byste nevdom a propadli byste reptn proti mm sluebnkm, poctili byste zasmuilost a velkou hokost, jak jsem ti ekl, a starali byste se jen o konen skutky, pestoe j jsem nekonen dobro, a proto vyaduji nekonenou touhu.Je tedy nutn, abyste stavli na umrtvovn a nien sv vle tm, e ji budete podizovat vli m a budete hledat mou est a spsu du. Tm se vm dostane pokrmu ze stolu svat touhy, kter se nikdy nepohoruje ani kvli sob, ani kvli blinmu, naopak se ze veho t a zskv plody mnoha rozmanitmi a rznmi monostmi, kter dum udluji.Uboci, kte se ned mm uenm, to je pmou a sladkou cestou, kterou vm dala m Pravda, se chovaj jinak. Dlaj toti prav opak a soud podle sv slepoty a nemocnho zraku, a proto jdou jako pomaten a ochuzuj se jak o pozemsk, tak o nebesk dobra. A jak jsem ti u kal, v tomto ivot okouej zvdavek pekla.

Shrnut t podmnek

105bych vyhovl tv touze, nejmilej dcero, vysvtlil jsem ti, na ses m ptala: jak m napomenout svho blinho, abys neupadla do lky zlho ducha nebo tvho nedostatenho zraku. ekl jsem ti, jak m ostatn napomnat za chyby veobecn, nikoli jmenovit - krom ppadu, kdy bych ti k tomu dal vslovn pokyn - a e to m init pokorn, a zrove sostatnmi m napomnat i sebe, tak jak jsem ti vysvtlil.Tak jsem ti ekl a opakuji to, e ti dnm zpsobem na svt nepslu soudit jakhokoli tvora, ani obecn, ani jednotliv, a hodnotit mysly mch sluebnk, a se ti zdaj dobr, nebo zl.Osvtlil jsem ti tak dvod, kvli ktermu neme soudit, nebo kdybys to uinila, tvj soud by t oklamal. Naopak, m mt soucit a ostatn maj bt soucitn s tebou, abyste vichni ponechali soud na mn. Vysvtlil jsem ti tak, jak ponauen a jakou poten radu m dt tm, kte k tob pichzej pro radu a chtj vyjt z temnot smrtelnho hchu, aby se vydali po cest ctnosti. Jako potek a zklad jim uke cit a lsku ke ctnostem vpoznn sebe samch a m dobrotivosti v nich. ekni jim, a umrtvuj a dus svou vli, aby se v nich nic nebouilo proti mn. A uka jim pokn jako nstroj, nikoli hlavn pedmt lsky, jak jsem ti ekl: a nera to kadmu stejnm zpsobem, nbr podle toho, jakou mru tchto vnjch prostedk doke kad lovk snst vzhledem ke svmu stavu - nkdo vce, jin mn.ekl jsem ti, e ti nepslu vyslovit jinou ne veobecnou vtku, a vysvtlil jsem ti tak, jak to m udlat. To je pravda, ale nechtl bych, aby sis pi zjitn zjevn chyby myslela, e za ni nesm napomenout mezi tyma oima - to uinit me. Kdyby v n pak onen lovk setrval a nenapravil se, me o n promluvit i s dvma nebo temi lidmi, a kdyby ani to nevedlo k nprav, me celou vc vyjevit mystickmu tlu svat Crkve.[footnoteRef:7] Ale ekl jsem ti, e ti to nepslu uinit kvli tomu, co sama vid nebo ct ve sv mysli, a e nesm mnit nzor kvli vnjmu zdn. Vtku me vyslovit jen za uveden podmnky, e vid jasnou pravdu nebo ji chov v mysli, protoe jsem ti ji vslovn zjevil. To je pro tebe ten nej bezpenj zpsob, kterm unikne klamm zlho ducha, jen se t sna zmst pod zminkou lsky k blinmu. [7: Srov. Mt 18, 15-17.]

Jak rozliit zdroje navtven

106ejmilej dcero, vysvtlil jsem ti v tto vci vechno potebn, aby sis uchovala a prohloubila dokonalost due.Nyn ti vysvtlm to, o jsi m dala vsouvislosti se znamenm pro dui, j se zd, e jsem ji navtvil ve vidn nebo v jinch tchch. ekl jsem ti, dky jakmu znamen me due poznat, zda navtven pochz ode m nebo ne. Znamenm pro dui je radost, kter ji po navtven neopust, hlad po ctnosti a zejmna to, e je obohacena ctnost prav pokory a stravuje ji ohe bosk lsky. Ale protoe se m pt, zda je mon nechat se zmst znamenm radosti - a k, e kdyby to bylo mon, drela by ses jistjho znamen, jm je ctnost povm ti, jakm klamm me due podlehnout, abys dokzala rozliit, zda je ona radost podle pravdy nebo ne.Due me podlehnout takovmu klamu: tvor obdaen rozumem zakou radost, kdy vlastn to, co miluje nebo po em tou; a m vc miluje vc, kterou vlastn, tm mn vid nebo se prozrav sna zjistit, odkud ona vc pochz - a to pro poten, kter mu z on tchy plyne. Radost z dosaen milovan vci toti zabrauje svobodnmu rozhledu a zjmu o jej pvod. Take ti, kdo si tolik libuj v te mysli a miluj ji, vyhledvaj vidn a svou lsku vkldaj pedevm do tchy, nikoli do mne, jak by to bylo sprvn. U jsem ti to kal v souvislosti s tmi, kdo setrvvaj v nedokonalm stavu: hled vce na darovanou tchu, kterou jsem jim udlil j, drce, ne na horlivost lsky, s n jsem je obdaroval.Vedle ostatnch klam, kter jsem ti jeden po druhm vyjmenoval, je me olit prv jejich radost. Jakm zpsobem? Vysvtlm ti to: maj velkou lsku k te, jak jsem ekl, a kdy tuto tchu nebo vidn obdr, zakou radost bez ohledu na zpsob, jm ji obdreli. kaj si toti, e maj to, co miluj a po em tolik touili. asto to vak me pochzet od zlho ducha - v takovm ppad by pociovali stejnou radost. Ale ekl jsem ti, e kdy radost pochz od zlho ducha, vidn sice radost pinese, ale zanech za sebou bolest a osten svdom a dui je ciz jakkoli touha po ctnosti.Nyn ti potvrzuji, e due me tuto radost nkdy poctit a vzdlit se tak modlitb: jestlie toti radost pijde bez horouc touhy po ctnosti a nen pomazna pokorou a vyplen vpeci m bosk lsky, obdren navtven a vidn spolu stchou pochzej od zlho ducha, nikoli ode mne, bez ohledu na znamen radosti. A jeliko radost nen doprovzena lskou ke ctnosti, jak jsem ti ekl, je zejm, e vychz z lsky k te sv mysli. To je prav dvod poitku a radosti due: vid, e m, po em touila. Jestlie njakou vc milujete, pociujete radost, kdy j doshnete.Take vid, e neme dvovat jen znamen radosti, i kdyby trvala po celou dobu tchy nebo i dle. Nevdom lska by v on radosti nerozeznala skok zlho ducha, protoe nen chrnna dnou obezetnost. Pokud vak bude postupovat obezetn, bude si vmat, zda je jej radost doprovzena touhou po ctnosti, nebo ne. A tak pozn, zda navtven mysli pochz ode mne, nebo od zlho ducha.ekl jsem ti, e radost zpsobenou mm navtvenm pozn podle nsledujcho znamen: radost se poj se ctnost, jak jsem ti vysvtlil. To je skuten bezpen znamen, kter ti uke, co je skok a co ne, abys rozeznala radost, kterou do tv mysli vkldm j v pravd, od t, j bys mohla doshnout svou duchovn sebelskou, to je touhou a nklonnost ke sv te. tcha vzel ode mne je spojena s radost prostednictvm lsky ke ctnosti, zatmco tcha pochzejc od zlho ducha pin jen radost, a kdy ji dobe pezkoum, nenajde v sob vce ctnosti ne pedtm. Tento druh radosti zskv due z vlun lsky kte sebe sam, jak jsem ti u vysvtlil.Chci, abys vdla, e toto znamen radosti nedoke zmst kadho, nbr jen nedokonal tvory, kte se t a utuj spe darem ne drcem. Ti, kdo bez postrannch mysl a vysokho smlen o sob horliv tou vce po tom, aby m milovali, ne po samotnm daru, a dar miluj sp kvli mn ne kvli sv te, nemohou bt touto radost oklamni.Proto je jim hned jasn, e toto je znamenm zlho ducha, kter se jim nkdy zjevuje v podob svtla, aby tak jejich mysli zpsobil velkou radost. Avak protoe jejich mysl nepodlh vni po te, prozrav a podle pravdy poznvaj jeho skok: jakmile toti pomine radost, ocitnou se ve tmch. Proto se pokouj pravm sebepoznnm, pohrdaj vekerou tchou a pevn svraj v nru uen m Pravdy. Zl duch je tm zmaten a zdkakdy se k on dui vrt v podob svtla, pokud to vbec jet nkdy uin.Avak tm, kdo miluj svou tchu, se j tak asto dostane, ale skok rozeznaj zpsobem, kter jsem ti popsal: setkaj se s radost bez ctnosti, take jim ona zkuenost nepinese pokoru a pravou lsku a lanost po mn, vnm Bohu, a po spse du.Tak jedn m dobrotivost: star se o vs, a jste dokonal i nedokonal, bez ohledu na v stav, aby vm dn skok nemohl ublit, pokud si opravdu pejete zachovat svtlo intelektu, kter jsem vm dal ve ztelnici nejsvtj vry, a dokud zlmu duchu nedovolte, aby vm ho zastel, a nezatemnte si ho sebelskou. Nikdo vm ho toti neme vzt, pokud si to sami nepejete.

107Pobdnut k dalm pnmyn jsem ti, nejdra dcero, zevrubn vysvtlil skoky zlho ducha, kter ti me pichystat, osvtlil jsem je zraku tvho intelektu a vyplnil jsem i tvoji touhu, protoe neopovrhuji touhami svch sluebnk, dvm tomu, kdo m pros, a pobzm ho, aby m prosil dl. Velmi m mrz, kdy lovk dc se mm uenm netlue duchem pravdy na brnu Moudrosti, mho jednorozenho Syna. dit se tmto uenm u znamen tlouci na brnu, aby pivolal mne, vnho Otce, hlasem svat touhy a ustavinmi a pokornmi modlitbami. Jsem toti Otec, kter vm skrze tuto brnu, mou sladkou Pravdu, udluje chlb milosti. A nkdy, abych zkouel vae touhy a vytrvalost, tvm se, e vm nerozumm, ale ve skutenosti vs chpu a dvm vm to, co potebujete, protoe vm dvm hlad a hlas, jm m volte. A kdy vidm vai vytrvalost, plnm vae touhy, pokud jsou uspodan a smuj ke mn.Moje Pravda vs vyzvala, abyste dali, kdy vm ekla: Volejte, a dokte se odpovdi, tlute, a bude vm oteveno, proste,a bude vm dno.[footnoteRef:8] km ti, e chci, abys jednala takto: nikdy neochabuj v touze dat m o pomoc a neztiuj hlas v prosbch, abych svtu prokzal milosrdenstv. A nepestvej tlouci na brnu m Pravdy, dokud jde v jejch stopch. Naopak se s n raduj na ki, jez pokrm du a slvu a chvlu mho jmna. A s lskyplnou snahou pozvedej hlas nad smrt lidskho rodu, kter vid v tak velk bd, e ji tvj jazyk nedoke vypovdt. [8: Srov. Mt 7, 7; Lk 11, 9]

Kvli tomuto nku a voln proku svtu milosrdenstv. To dm od svch sluebnk a to mi bude znamenm, e m miluj podle pravdy. Jak jsem ti ekl, neopovrhuji jejich touhami.

Chvla Boha za zjeven pravdy

108ehdy si ona due opravdu jak ommen pipadala pln mimo sebe, jako by j kvli spojen se Stvoitelem bylo odato tlesn vnmn. Kdy pozvedla mysl a zahledla se zrakem intelektu do vn Pravdy a poznala pravdu, zamilovala se do n a zvolala: Nejvy a vn Bo dobrotivosti, kdo jsem j, uboh, e ty, nejvy a vn Otec, jsi mi zjevil svou pravdu a tajn skoky zlho ducha i klam naeho vnmn, ktermu mohu v tomto putovn ivotem podlehnout j nebo ostatn, abychom ani j, ani oni nebyli oklamni zlm duchem nebo sebou? Kdo t k tomu piml? Lska. Protoe ty sis m zamiloval, ani bych t milovala. Ohni lsky! Tob bu dky, vn Ote.J jsem nedokonal, pln tmy; a ty, dokonal Svtlo, jsi mi ukzal dokonalost a zc cestu uen svho jednorozenho Syna. Byla jsem mrtv, a tys m vzksil z mrtvch, byla jsem nemocn, a tys mi dal lk, a nejen lk krve, kter jsi dal nemocnmu lidstvu prostednictvm svho Syna, ale tak lk proti jedn skryt nemoci, o n jsem nevdla, nebo jsi m pouil, e nesmm dnm zpsobem soudit jakhokoli tvora obdaenho rozumem, zejmna tv sluebnky, o nich jsem jako slep a postien touto nemoc asto vyslovovala soudy a myslela si, e ti tak vzdvm est.Dkuji ti, nejvy a vn Dobro, protoes mi zjevil svou pravdu, skok zlho ducha a nai ve, m jsi mi dal poznat mou nemoc. Prosm t tedy pro tvou milost a slitovn, aby tomu dnes byl uinn konec a tv dobrotivost vytyila mez mn i kadmu, kdo se j bude chtt dit, abychom u nikdy neseli ztv pravdy, protoe bez tebe neme bt uinno nic.Vn Ote, obracm se na tebe a utkm se k tob nejen kvli sob, ale kvli celmu svtu, a zejmna kvli mystickmu tlu svat Crkve: aby v tvch sluebncch zila tato pravda a toto uen, kter jsi mn, uboh, dal ty, vn Pravda.A zejmna t prosm za ty, kters mi svil, abych je zvl milovala, a kter jsi se mnou uinil jedno, nebo m pot, kdy je uvidm bet touto sladkou a sprvnou cestou ke slv a chvle tvho jmna a kdy budou ryz a nebudou u vynet soudy, pohoren nebo reptn proti svmu blinmu, jako mrtv sami sob ve sv vli a nzorech. A prosm t, nejslad Lsko, aby mi dn z nich nebyl vyrvn z ruky zlm duchem pekel, ale aby na konci svho ivota dospli k tob, vn Ote, kter jsi jejich cl[footnoteRef:9]. [9: Srov. Jan 17, 15-19.]

Jet se na tebe obracm s jednou prosbou, za dva otce, kter jsi ustanovil na zemi jako strn sloupy a pouen pro mne,[footnoteRef:10] nemocnou uboaku, a kte m provzej od potku mho obrcen a dodnes: sjedno je, ui z dvou tl jednu dui, aby se ani jeden z nich nestaral o nic jinho ne naplovat v sob i v adech, kters jim svil, slvu a chvlu tvho jmna ke spse du. Abych jim j, nehodn a uboh, jejich otrokyn, nikoli dcera, mohla z lsky k tob prokazovat patinou ctu a posvtnou bze, abych tm tob vzdvala est a jim pokoj a klid, a tak abych posilovala blinho. [10: Podle nkterch badatel, znalc Kateinina ivota, se jedn o ji zmnnho Tommasa della Fonte a Rajmunda z Kapuy.]

Jsem si jista, vn Pravdo, e nezhrdne mou touhou ani prosbami, s nimi jsem se na tebe obrtila, protoe z toho, co jsem vidla a co se ti zalbilo mi zjevit, a jet vc ze zkuenosti vm, e svat touhy pijm. J, tv nehodn sluebnice, se podle milosti, kterou mi udl, vynasnam, abych dodrovala tv pikzn a uen.n Ote, vzpomnla jsem si na jeden tvj vrok, v nm jsi mi vysvtloval nkter vci o sluebncch svat Crkve, a slbils mi, e mi to pozdji vysvtl do vtch podrobnost. Tkalo se to pochyben, kterch se dnes dopoutj. Kdyby se tedy tv dobrotivosti zlbilo nco mi o tom ct, prosm t o to, abych mla dvod poslit bolest a soucit a palivou touhu po jejich spse. Vzpomnm si toti, es mi ekl, jakmi prostedky bys nm udlil tchu: utrpenm, slzami a bolestmi, potem a vytrvalou modlitbou svch sluebnk. Pak bys obnovil Crkev svatmi a dobrmi sluebnky. Prosm t tedy o to, aby to vechno ve mn narstalo.

109ehdy k n vn Bh shldl zrakem svho milosrdenstv a nepohrdl touhou tto due, naopak jej prosby pijal, aby vyplnil tu posledn, s n se na nj obrtila na zklad boskho pslibu,[footnoteRef:11] a odpovdl j: Nejmilej a nejdra dceruko, vyplnm tvou touhu po poznn toho, o jsi m podala, aby ses nedopustila dnho nevdomho nebo nedbalho inu: byly by toti nyn, kdy jsi poznala mou pravdu, mnohem zvanj a hodn vt vtky. Ale vyplnm ti tuto touhu, aby ses mohla horliv modlit za vechny tvory obdaen rozumem a za mystick tlo svat Crkve a za ty, kter jsem ti svil a kter zvlt miluje. Nedopoutj se nedbalosti, a se za n bude modlit, a jim bude dvat pklad a ponauen, a jim bude vytkat neesti a povzbuzovat je ke ctnosti, jak ti to jen bude mon. [11: Viz ve kap. 1.]

Ohledn dvou otc, kter jsem ti vskutku dal a o nich ses zmnila: vynasna se bt nstrojem, aby kadmu z nich bylo dno to, co potebuje podle svho postaven a podle toho, co ti piku j, tvj Stvoitel, protoe beze mne bys nemohla dlat nic. Tak vyplnm tvou touhu. Ale ani ty ani oni nesmte ztratit nadji ve mne, nebo m Prozetelnost vs nikdy neopust. Kad z vs a pokorn pijm to, eho je schopen, kad a svm zpsobem spravuje to, co jsem mu svil do sprvy, podle toho, kolik m dobrotivosti obdrel a obdr.

187

190

20