Udržitelný cestovní ruch

- turismus Základní environmentální pojmy, jejich praktické aplikace

ve prospěch šetrného rozvoje cestovního ruchu

Mgr. Karel Houdek Katedra ekologických aplikací

FŽP ČZU Praha

Krajina - její ochrana a funkce • Ve smyslu ustanovení § 3 písm. m) zák. č. 114/192 Sb., o

ochraně přírody a krajiny v platném znění: „krajina je část zemského povrchu s charakteristickým

reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky“,

• Ochrana přírody a krajiny - (viz § 2 odst. 1, zák. č. 114/1992 Sb.,) uvádí:

„Ochranou přírody a krajiny se podle tohoto zákona rozumí dále vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.“ 2

Odst. 2 § č. 2 uvádí: Ochrana přírody a krajiny podle tohoto zákona se zajišťuje zejména: a) ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny, + dále ustanovení písmen b), c), d), e), f), g), h), i), až po písmena - j) obnovu a vytváření nových přírodně hodnotných ekosystémů, například při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny, k) ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání, turistiky a rekreace.

3

Máme zákon č. 114/1992 Sb. v platném znění. Tím je definována snaha

po objektivní ochraně přírody a krajiny, která:

- odpovídá dobové úrovni poznání, včetně snahy nedopustit další devastaci jednotlivých složek - společenstev přírody a

krajiny.

- & -

Tím ale - jak lze doložit praktickými zkušenostmi, není zaručeno objektivní rozhodování v zájmu ochrany přírody a

krajiny!?. 4

Co proto třeba?

Objektivně pochopit vzájemné vazby a souvislosti mezi

jednotlivými prvky a systémy

Přírodní procesy „Antroposféra“

5

• Krajina zcela člověkem vytvořená - přetvořená:

• Sídelní útvary (města, obce, usedlosti, drobné – individuální stavby) – obytné/průmyslové zóny

• Dopravní sítě (silnice I. – IV. třídy, železnice, polní cesty, turistické stezky)

• Produktovody (elektrifikační vedení, plynovody, ropovody, parovody, teplovody, vodovodní řády, kanalizační řády a ostatní sítě, včetně vodních kanálů a stok.)

• Těžební prostory - doly • Depónie - výsypky

• Krajina „minimálně“ a nebo jen částečně ovlivněná:

• Konfigurace krajiny • Geologické, půdní a

klimatické podmínky • Hydrosféra /jezera, vodní toky

• Zastoupení kultur (lesy, zem. půda, zastavěná území , vodní a ostatní plochy)

• Biota a její rozmanitost

Příroda a krajina jen naše kulturní a historické dědictví

Vazby a provázanost obou typů „krajin“, vč. jejich vývojových etap, lokálních tradic a zvyklostí - specifik života místních

obyvatel.

Pole

6

• Co je stabilita !?

• Co je únosnost !?

• Co je zranitelnost !?

• Co je destinace !?

• Co je kapacita !?

• Limity faktoru pohody !?.

• Vliv na krajinný ráz !?.

„Znalost odpovědí na tyto otázky

je rozhodující pro management péče

o všechny složky životního prostředí na této planetě,

jako i pro jejich zdravý vývoj.“

Základní pojmy:

7

Obecně: - schopnost daného prostoru (objemu) pojmout konkrétní

množství „měrných, jako i neměrných“ veličin. Biologická (ekologická) kapacita - celková produkční kapacita biologicky

produktivního prostoru, například v určité zemi. Může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou

světovou produktivitou.

Viz také – Plocha na ochranu biodiverzity. Plochy na ochranu biodiverzity představují plochy biologicky

produktivního prostoru, které jsou "vyjmuty" ze spotřeby pro zachování biodiverzity (druhového bohatství).

Určení jejich rozsahu je politickým rozhodnutím. Ve zprávě "Naše společná budoucnost" se hovoří o nutnosti chránit 12% rozlohy souše. V tomto

případě by každý stát měl chránit biologickou kapacitu odpovídající 12% jeho národní ekologické stopy. (ČR chrání pomocí velko – či malo-plošných CHÚ a mimo území dále zahrnutá do soustavy NATURA 2000, minimálně v rozsahu 14 až 16 % z celkové rozlohy státu.

Ve skutečnosti a především prostřednictvím zákonů č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění, je a nebo může být předmětem ochrany téměř vše.)

Co je kapacita?!

8

Ad 1/ destinace znamená: 1. knižně řidčeji - určení; 2. (v cestovním ruchu) turistický cíl, místo, lokalita. Dle Nového akademického slovníku cizích slov A-Ž / kol. autorů Jiřího Krause. Vydání 1., Praha : Academia, 2005./

Ad 2/ destinace znamená "určení". Z lat. „destinatio“ od destinare "upevňovat, určovat" z de - a rozšířeného kořene sta-n od stare „stát“. Dle Českého etymologického slovníku /Jiří Rejzek. Vydání 1. Voznice: Leda, 2001, str. 129./,

Co je destinace?!

9

- v našem „environmentálním“ výkladu chápeme

pojem „destinace“, jako:

„prokazatelně objektivní kapacitu ve všech limitujících kriteriích - faktorech

daného místa – lokality“

tj. v rozsahu sídelních útvarů, volné krajiny, vč. CHKO a NP

Poznámka: Význam slov - pojmu „limitující kritéria“ chápeme jako nulovou či předem stanovenou akceptovatelnou zátěž vůči všem složkám životního prostředí.

10

Volné krajiny • Struktura krajiny

• Chráněná území

• Pásma hygienické ochrany

• Staré ekologické zátěže

• Dopravní sítě

• Zastavitelná území

• Deponie, haldy, odvaly

• Trasy elektrického vedení a dalších produktovodů a jejich ochranná pásma

• Struktura osídlení / lidský potenciál

Sídelních útvarů • Inženýrské sítě

• Vodovodní a kanalizační řád, ČOV, včetně jejich kapacity

• Kapacita rozvodných sítí

• Kapacita a typ produktovodů

• Kapacita ubytovacích zařízení a jejich kategorie

• Kapacita sportovně – společenských zařízení

• Zdravotního a sociálního zázemí

• Ostatních funkcí a služeb

Limitující faktory - kritéria:

- včetně jejich vzájemných vazeb a vlivů -

(synergie) 11

Co je zranitelnost ?!

12

Zranitelnost je náchylnost ke vzniku škody

Škoda – újma

může být fyzické, případně jiné povahy vnějších nebo vnitřních znaků.

Znamená krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé

a nebo také trvalé poškození, které nemusí,

ale také může mít až fatální následky.

Definice zranitelnosti (podle K. SMITHA, 2002/XII.)

Odráží toleranci populace, jako i jedince vůči hazardům.

Šedá plocha představuje rozmezí, ve kterém je tento proces společností tolerován bez toho, aniž by byl považován za riziko. Je to jakási normální, předpokládaná hodnota jevu.

Pokud proces překročí prahovou hodnotu (damage threshold), stává se hazardem. Např. sucho, povodně, hluk, světlo atp.

U extrémních hodnot – hazardu můžeme - je třeba určit dvě základní charakteristiky - velikost a dobu trvání.

13

„ekologická“ stabilita

- schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené

vlastnosti a funkce

Pramen: § 4 zákona č. 17/1992 Sb., o život ním prostředí

Viz - co je ekosystém -

Co je stabilita – „ekologická“ stabilita !?

- funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a

předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase

Pramen: § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

14

Únosnost - únosné zatížení (území) - takové zatížení „lidskou“ (?) činností, při kterém nedochází

(prokazatelně) k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability

Pramen: § 5 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

S tím souvisí:

• Ekologická stabilita - schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli

a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce

Pramen: § 4 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

• Ekosystém - funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem

spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase

Pramen: § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

Co je únosnost ?!

15

Příklad ekologické zranitelnosti, únosnosti a stability lesního biomu na příkladu Východních Krkonoš :

(Dílčí část projektu - úkolu VaV z let 2004 až 2006 č. SM/2/62/04 )

16

17

18

19

Ekologická stabilita a zranitelnost zemědělských půd na

základě „bonitně produkčních ekologických jednotek“ –

tzv. BPEJ

- jejich obecná podoba – charakteristika je vyjádřena takto -

X1.XX2.X3.X4 … tím je obsažena následující produkčně typologická kategorie.

20

X1 - vyjadřuje klimatický region,

X2 - vyjadřuje hlavní půdní jednotku,

X3 - vyjadřuje sklonitost terénu a expozici,

X4 - vyjadřuje hloubku půdního profilu a štěrkovitost.

Na základě metodiky našeho pracoviště (t.č. ÚAE ČZU Praha) lze odvodit i další charakteristiky, které jsou vhodné pro:

• stanovení limitů a potenciálu využití zemědělské krajiny. • vymezení zemědělských půd potenciálně ohrožených vodní erozí • zemědělské půdy vhodné k zalesnění • zemědělské půdy doporučené k zatravnění – viz příklad dále

21

Dílčí studie – Koncepce rozvoje env. šetrného cest. ruchu - turismu na území SM a O Jestřebí hory (2001)

Limity faktoru pohody ?!

„Subjektivní hladiny – míry vnějších a vnitřních faktorů, které pohodu limitují.“

Viz www.modra-laguna.cz/

Například:

• Hladina hlukové zátěže

• Hladina – stupeň světelného znečištění

• Typ, charakter – „míra“ vůně / zápach

• Rozsah (+/-) tepelného faktoru prostředí – pohody aj.

22

Právní aspekty faktoru pohody „§“

Viz - pravomocný rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 2. II. 2006, č.j. 2 As 44/2005-116, který se přiklání k definici, že: „pohodu bydlení – a životního prostředí vůbec, lze rozumět souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive, aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení.

Pohoda je v tomto pojetí dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku (z dopravy, výroby, zábavních podniků, ze stavebních prací aj.), čistotou ovzduší, přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachů, osluněním atd.“

Poznámka: V této souvislosti lze proto s vysokou mírou pravděpodobnosti vyslovit oprávněnou hypotézu, že stejná kriteria pohody je možné vyžadovat také u jiných aktivit, kde faktor pohody sehrává svou neopomenutelnou funkci a roli.

23

Dále - Limity krajinného rázu ?!

„Limity ochrany krajinného rázu se odvozují od odpovědí na otázky, zdali se navrhovaný záměr dotýká takových znaků, které jsou v určitém místě nebo oblasti pro krajinný ráz zásadní nebo spoluurčující a zdali se dotýká takových znaků, které jsou jedinečné v rámci regionu nebo státu.“

Pokud se jedná o silný nebo likvidační zásah do znaku zásadního pro ráz krajiny a jedinečný v rámci regionu nebo státu, nemůže být stavba únosným zásahem.

Pokud se jedná o slabý nebo až středně silný zásah do takového znaku, může (ale také nemusí) být stavba únosným zásahem, pokud nelikviduje současně řadu dalších, byť méně jedinečných znaků.

Doporučený pramen:

Vorel, I. (2007) Krajinný ráz a jeho ochrana/4. část - Cíle a limity ochrany krajinného rázu, Ochrana přírody č. 2/2007, str. 16 - 19.

24

• Územně plánovací a stavební řízení – prostorové, objemové a kvalitativní

(infrastruktura (vodovody, kanál. řády a ČOV) elektrovody a ostatní sítě, komunikace), její ochranná pásma, dále limity hygienické, zdravotní, sociální, požární, ochranářské

, jako i ekonomické atp.)

• Imisní limity z hlediska kvality – ochrany ovzduší

• Vodohospodářské limity (Chráněné oblasti přirozené akumulace vod, nátok a výtok z ČOV, „kvalitativní

–kvantitativní „ např. pro rybí osádku, úpravny vody – limity technologické / pitné vody)

• Hygienické – hluk, záření, vibrace aj.

• Historicky kulturní - regionální

Příklady dalších limitů:

25

Příklady toho co už také známe – umíme např. výpočty zátěže ŽP z hlediska kvality ovzduší:

26

!

Osvědčené metodické postupy:

S.E.A. – posuzování koncepcí a novel či změn územních plánů

E.I.A. – posuzování jednotl. investičních záměrů

Posouzení vlivů na veřejné zdraví

- Risk Assessment (RA) –

„princip předběžné obezřetnosti“ . (Viz – charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při

zpracování povinného posouzení koncepce/ záměru na živ. prostředí)

Souhrnné „objektivní“ vyhodnocení:

27

Souhrn – závěr:

Dnes už jsme schopni

objektivně stanovit s vysokou mírou pravděpodobnosti, limity pro trvale udržitelný cestovní ruch – turismus

na území ČR. (Podmínkou pro případnou korekci k tomu účelu stanovených limitů či konkrétních opatření slouží před definovaný monitoring – tzv. „postprojektová analýza“ – viz

příslušná ustan. zákonů č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP, nebo „stavebního zákona“ č. 350/2012 Sb., v platném znění)

28

Cestovní ruch – turismus a jeho význam

v podmínkách regionálního rozvoje

29

Územní a regionální rozvoj

Územní Regionální

rozvoj rozvoj

Územní limity Socio-ekonomický a struktura potenciál

30

&

31

Městské a obecní úřady

Odborné komise rady obce, místní spolky, občan. iniciativy - sdružení, podnikatelské subjekty

Evropská unie / Strukturální a rozvojové fondy

Praha+13 krajů/ROP NUTS II/Územ. limity

Pověřené městské úřady

Česká republika / Státní a Oborové koncepce

Příklady koncepčních dokumentů na národní úrovni ČR (NUTS I)

-základní strategické a plánovací dokumenty-

Jedná se o: • Strategii hospodářského růstu, • Strategii udržitelného rozvoje, • Strategii regionálního rozvoje, • Národní Lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program

reforem ČR, zpracovaný na základě Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa 2005-2008, formuluje nezbytné reformní kroky a identifikuje priority hospodářské politiky ČR.

(Proto, aby mohla Česká republika v letech 2007 – 2013 využívat podporu ze strukturálních fondů Evropské unie a Fondu soudržnosti, jsou pro ní kromě nařízení zásadní tři strategické dokumenty, kterými jsou)

• Strategické obecné zásady společenství • Národní rozvojový plán (NRP) a na něj navazující • Národní strategický referenční rámec (NSRR). 32

Programové dokumenty krajů – NUTS III

Karlovarský kraj

Program rozvoje

Koncepce informatizace

Územně plán. dokumentace

Program rozvoje cestovního ruchu

Krajské koncepce a plán odpad

Odpadového hospodářství

Plán rozvoje vodovod a kanalizací

Strategie rozvoje cyklistické dopravy

Ochrana ovzduší a environmentální výchova

Koncepce ochrany přírody a krajiny

33

Ústecký kraj:

Zadání Územního plánu velkého územního celku

Strategie udržitelného rozvoje

Strategie rozvoje venkovských oblastí

Strategie rozvoje

Strategie rozvoje průmyslu a malého a středního podnikání

Strategie rozvoje kultury a pam. péče

Strategie rozvoje cestovního ruchu

Regionální inovační strategie

Program rozvoje

Oblast životního prostředí

Koncepce zdravotnictví

Koncepce rozvoje soc. služeb - I. etapa

Územní limity

- Územní limity jsou „kompromisem“ veřejně prospěšných zájmů v souladu s podmínkami trvale

udržitelného rozvoje a ochrany ŽP –

(např. existence CHÚ vč. EVL a PO „v souladu“ s rozvojem a potřebami dopravní a inženýrské infrastruktury, dobývacích prostorů strategických ložisek nerostných surovin, ochrany krajiny, vodních děl - poldrů, pozemkových úprav, vč. objektů a děl nadregionálního významu)

Příklady:

Viz:

http://mapy.kr-stredocesky.cz/

http://up.webmap.cz/stredocesky/zasady-uzemniho-rozvoje/ http://www.kr-

karlovarsky.cz/kraj_cz/karlov_kraj/dokumenty/koncepce/seznam/UPDK/up_vuc_kk.htm

34

Regionální, jako i lokální koncepce rozvoje s důrazem na šetrný cest. ruch a turismus

a/ Strategické / Integrované programy rozvoje (S/IPR), nebo Socioekonomické programy rozvoje (SEPR) 1. vychází ze společných zájmů svazku měst a obcí – venkovských

mikroregionů za účelem intenzivnějšího rozvoje 2. V některých případech jsou zadávány i pro potřeby jednotlivých měst a obcí

b/ Koncepce rozvoje cestovního ruchu 1. pro potřeby svazku měst a obcí – venkovských regionů 2. pro potřeby jednotlivých měst a obcí

c/ Dílčí účelové studie • Např. poměr ubytovacích kapacit ke kapacitám

sjezdových tratí vybraných zimních středisek

35

Metodika zpracování Strat./Integr. programu rozvoje –S(I)PR

36

Úvod - výklad

Analýza vnějších a vnitřních vztahů

Anketa zastupitelé Anketa obyvatelé Podnik. subjekty

SWOT analýza

Návrh strategických cílů

Návrh katalogu projektů, programů a opatření

Veřejná oponentura

Zapracování připomínek/ finalizace S(I)PR

Postupná realizace S(I)PR

Úkolem programu rozvoje je:

• definovat společné zájmy obyvatel (obcí) a podnikatelských subjektů

• definovat místní předpoklady realizace těchto zájmů • optimalizovat územně-technické a sociálně-ekonomické

podmínky • definovat dlouhodobé záměry “hospodářské a sociální

politiky” jako celku včetně jednotlivých subjektů v území v souladu s strategií svého vyššího územně správního celku a celků s ním sousedících

• posilovat vědomí sounáležitosti místního obyvatelstva i podnikatelských subjektů k obci, mikroregionu, včetně zodpovědnosti za jeho další trvale udržitelný a k životnímu prostředí šetrný rozvoj.

37

Základní osnova Analýzy vnějších a vnitřních vztahů (AV a VV) pro PR

A) Identifikace lokality

B) Historický a kulturní vývoj

C) Pracovní příležitosti

D) Bytový fond v obci

E) Občanská a technická vybavenost

F) Dopravní infrastruktura

G) Životní prostředí

I) Cestovní ruch

J) Majetek obce

K) Hospodaření obce

L) Rozvojový potenciál

Prameny a literatura:

Mapové, grafické a foto přílohy 38

0

50000

100000

150000

2001 2002 2003 2004

Příjmy a výdaje svazku v letech 2001 až 2004:

p…

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 1996 1999 2001

9% 13%

2% 11%

28% 8%

29%

Poměr počtu obyvatel v jednotlivých městech a obcích

mikroregionu v r. 2001

Cílem SWOT analýzy je:

Stanovení silných a slabých stránek, odhalit příležitosti a ohrožení podle jednotlivých problémových oblastí a výše uvedené poznatky uvést v takové míře podrobnosti, které umožní formulovat klíčové problémy rozvoje a definovat strategické cíle jeho rozvoje.

(Formulované analytické poznatky na základě požadavku zadavatele, ale i praktických zkušeností pověřeného

zpracovatele mohou být seřazeny například podle níže uvedených problémových oblastí – okruhů:)

• Přírodní zdroje • Lidské zdroje/obyvatelstvo/osídlení • Zemědělství a rozvoj venkovského prostoru • Průmysl, stavebnictví • Infrastruktura, včetně dopravy • Životní prostředí • Trh práce • Občanská vybavenost • Sociální zázemí • Obchod služby • Kulturní a společenské zázemí • Cestovní ruch

39

• pro identifikaci kritických oblastí,

• jako základ pro zaměření celé rozvojové strategie,

• jako základ pro formulaci strategických cílů a následně strategických směrů a rozvojových aktivit,

• jako základ pro stanovení pozice regionu ve srovnání s jinými regiony.

Výsledky SWOT analýzy budou využity

40

Hlavní rozvojové cíle

Filozofie strategie programů rozvoje předpokládá: mobilizaci vnitřního potenciálu regionu s maximálním využitím vlastních zdrojů. Vyplývá nejen s AVaVV, ale i se závěrů SWOT-analýzy zájmového území.

Současně je založena na uplatňování zásad:

• povzbuzování nových ekonomických aktivit v regionu

• integrace okrajových lokalit do hlavního proudu rozvoje (integrované rozvojové úsilí na celém území)

• zapojení rozhodujících činitelů, tj. soukromých, veřejných i nestátních institucí do rozvojové strategie

• využívání mechanismů místní iniciativy k vyvolání potřebných akcí a jejich realizaci.

41

Katalog programů, projektů a opatření k zajištění programu rozvoje (KPPaO):

Projekty, programy a opatření jsou produkty dialogu a odpovídají na výzvu většího počtu rozvojových cílů. Z hlediska svého charakteru se člení do dvou velkých skupin. Projekty organizační (procesní, které ostatním projektům vytvářejí organizační, materiální a personální prostředí, nebo projekty a programy realizační u nichž lze identifikovat převážně věcné zaměření.

(Na základě praktických zkušeností jsou jednotlivé projekty, programy a opatření pro I. etapu realizace rozděleny do níže uvedeného a nebo podobného členění)

• ORGANIZAČNÍ (O)

• PODNIKÁNÍ (P)

• BYDLENÍ (B)

• CESTOVNÍ RUCH (C)

• ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (Ž)

• SOCIÁLNÍ INFRASTRUKTURA (S)

• DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (D)

• ŘÍZENÍ A SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE (Ř)

42

Co pak, jak dál ?!. • - zadavatel má program a je na něm, jak jej bude

postupně realizovat

• - pro jednotlivce

„… věc každého…?“

„… využít příležitost… !“

Var. 1 - podnikatelský záměr – „byznys“

Var. 2 - pomoc –podpora slabším – „charita“ (ušlechtilé, ale mimo vlastní dobrovolnou a volnočasovou aktivitu, by měl existovat dostupný zdroj

minimálního – leč nezbytného množství finančních prostředků)

Var. 3 - cílevědomá pasivita – „nic nedělám a proto také nemohu nic (ve svůj prospěch) očekávat“

Motto: (Úryvek z předzpěvu „Slávy dcery“)

„Nic z toho co je dobrého, nedávají bohové lidem bez práce. Chceš-li sklízet musíš zasít !...“

43

Koncepce rozvoje cestovního ruchu

1. pro potřeby svazku měst a obcí – venkovských regionů • Úvod • Analytická část současného stavu • SWOT – analýza • Návrh – varianty řešení

2. pro potřeby jednotlivých měst a obcí

44

Dílčí účelové studie - například

• Studie návštěvnosti zájmového území

• Studie rozvoje marketingu a podpory cest. ruchu

• Studie dopravní zátěže k efektivnějšímu využití současné infrastuktury a t.č. dostupných kapacit.

• Studie dopravní intenzity - zátěže za účelem snížení negativních vlivů na životní prostředí

• Studie optimalizace využití sportovně rekreačního areálu v souvislosti s vyšší bezpečností provozu

• Zastavovací studie za účelem optimálního využití – zátěže zájmového území – lokality aj.

45

46

Praktické příklady:

47

Územně analytické podklady - ÚAP

• ÚAP definuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řadu, ale především vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací činnosti a způsobu evidence územně plánovací činnosti.

• Aktualizace ÚAP se řeší prostřednictvím: a) od jejich poskytovatelů - držitelů (např. dotčených Mě/OÚ, ČSÚ, Úřad práce, ČHMÚ, AOPK, CENIA, ČEZ, ŘSaD aj.) b) Pomocí vlastních průzkumů – šetření v území.

• Aktualizaci ÚAP zajišťuje tým pověřeného ateliéru s územně příslušným

Odborem územního plánování a regionálního rozvoje.

• Cílem a smyslem ÚAP je shromáždit co největší množství objektivních podkladů o zájmovém území. (průzkumy a rozbory/audit)

48

Jejich prostřednictvím

• „rovnováhu“ mezi počtem obyvatel a úrovní inženýrských sítí – infrastruktury

• „objektivní rozvojový prostor“ v kontextu s historickým, ale i potenciálně budoucím obytným prostorem

• „respekt -vazbu – kontext“ k historickému vývoji a dominantním prvkům zájmového území

• „maximální úroveň“ faktoru pohody

49

Toto ještě není vše, ale jen počátek Vašeho dalšího možného

poznání.

To by se Vám mělo dostat nejen do hlavy, ale také „pod kůži

a do krve“ !

(Krajinu kolem sebe už nikdy nebudete vnímat jinak.)

Hodně štěstí a děkuji za pozornost !

50