kryty

kryty slou k ochran mustva, vzbroje, munice a jinho materilu ped inky neptelskho ostelovn. kryty mohou bt vybudovny na povrchu ternu, mohou bt sten zaputn nebo podzemn.

Podle stupn poskytovan ochrany se kryty dl do t skupin:

1) kryty odoln proti stepinm dlosteleckch grant vech kalibr 2) kryty odolvajc pmm zsahm projektil do re 6 palc 3) kryty odolvajc zsahm dlosteleckch projektil vech r a leteckch bomb

K zajitn poadovanho stupn ochrany se k budovn vech typ kryt pouvaj nsledujc materily:

1) Segmenty vlnitho plechu, tzv. Elephant, malho typu 2) Segmenty vlnitho plechu, tzv. Elephant, velkho typu 3) Obloukov segmenty vlnitho plechu 4) Obdlnkov tabule vlnitho plechu o dlkch 6 nebo 9 stop 5) Tradin materily jako nap.: trmy, kulatina, kolejnice, ocelov profily atd.

Nejastji se meme setkat s nsledujcmi typy kryt:

I) kryty ze segment vlnitho plechu Elephant malho typu (viz. obr. 1): Spojenm dvou segment vznikne oblouk o vce 3 stopy, 6 palc a rozpt 5

stop, 3 palce. Segmenty jsou irok 2 stopy a 9 palc. V horn sti oblouku jsou seroubovny pomoc esti roub o prmru 0,5 palce a dlce 1,5 palce. Otvory pro rouby jsou ji v segmentech zhotoveny pedem. V mst spojen jsou segmenty vzjemn pesazeny o 12 palc. Detailn vyobrazen zpsobu spojen segment je uvedeno v pravm dolnm rohu obrzku . 1. Vznikl oblouky se ad za sebe a pesahuj se o pl vlny (cca 3 palce). U nejbnjho proveden krytu se za sebe umsuje 5 oblouk.

Pi budovn krytu se postupuje nsledovn. Na zem se polo trmy o prezu 4 x 5 palc, ve kterch jsou pedem zhotoveny zezy. Smontovan segmenty se polo na trmy a upevn se pomoc specilnch spon. Z vnitn strany se pomoc hebk upevn zarky o prezu 2 x 2 palce. Schma uloen oblouk je uvedeno v lev dolnm rohu obrzku . 1.

Pi pouit pti oblouk vznikne kryt o dlce 12 stop a 9 palc. Perspektivn pohled na kryt viz. obr. 1. Pokud je poadovna vt svtl vka krytu, ulo se oblouky z vlnitho plechu na konstrukci z devnch rm dle obr. 2. K vybudovn oprn konstrukce se v dnm ppad nesm pouvat pytl naplnnch horninou. kryty se vtinou buduj v otevenm vkopu a po ukonen monte jsou zahrnuty zeminou.

Obr. 1: kryt ze segment vlnitho plechu Elephant malho typu

II) kryty ze segment vlnitho plechu Elephant velkho typu (viz. obr. 3): Podobn jako v pedchozm ppad je jeden oblouk tvoen segmenty

z vlnitho plechu. V tomto ppad se na smontovn jednoho oblouku pouij ti segmenty o ce 2 stopy a 9 palc. Segmenty jsou pes sebe pesazeny o 18 palc a upevnny pomoc roub. Mont a usazen smontovanch oblouk probh stejn jako u pedchozho typu krytu.

Segmenty lze pouvat tak jednotliv (vzjemn se nemontuj do tvaru oblouku). V takovm ppad mus bt ze deva zbudovna oprn rmov konstrukce a stny krytu (obr. 4). Stny mohou mt obity deskami nebo obloeny tahokovem. Je vak poteba potat s tm, e jednotliv segmenty neunesou takovou hmotnost jako kompletn oblouky.

Obr. 2: Uloen oblouk vlnitho plechu na devnou rmovou konstrukci

III) kryty z obloukovch segment vlnitho plechu. Hod se pro rychl vybudovn pohotovostnch v pedn stn zkop.

Segmenty se polo na konstrukci zhotovenou ze zkopovch rot (viz. obr. 5). Samozejm je lze tak uloit na klasickou rmovou konstrukci z devnch trm (jako na obr. 4). Podlahu opt tvo zkopov roty.

IV) kryty z rovnch tabul vlnitho plechu. Tabule vlnitho plechu se dodvaj v dlkch 6 nebo 9 stop a ce 3 stopy a 3 palce. Rovn tabule jsou odolnj, ne obloukov segmenty. Stropy kryt mus bt podepeny devnou rmovou konstrukc (obr. 6).

Obr. 3: kryt ze segment vlnitho plechu Elephant velkho typu. Konstrukce krytu je zeslena betonem a fainami.

Obr. 4: Pouit segmentu Elefant samostatn

Obr. 5: Pohotovostn kryt vybudovan z obloukovch segment vlnitho plechu a zkopovch rot

Obr.: 6: kryt se stropem z tabul vlnitho plechu

Obecn pokyny pro budovn kryt

1) Jet ped zahjenm vstavby krytu je teba urit, jak m bt jeho odolnost a pro kolik mu bude uren.

2) kryty odoln proti stepinm a dlosteleckm grantm do re 6 palc se buduj v otevenm vkopu. Po skonen vstavby se vkop zahrne zeminou. Pi pouit oblouk z vlnitho plechu je nutn jeden konec krytu (kde nen vchod) zaslepit stnou z prken nebo jinho vhodnho materilu. Devn konstrukce, na kter spovaj oblouky vlnitho plechu mus bt dostaten tuh a stabiln. Vrchol oblouk se po cel dlce krytu podepr (pozn.: nejsp se tk pouze kryt velkho typu dle obr. 3). kryty z vlnitho plechu budovan uvnit budov nebo jejich ruin mus bt stavny v dostaten vzdlenosti od jejich stn. Prostor mezi stnou krytu a stnou budovy se vypln pytli s pskem nebo betonem. V dnm ppad se k tomuto elu nepouv su, kamen nebo lomky betonu, jeliko pi zsahu zdi domu se rz zpsoben vbuchem pen na stnu krytu.

3) Vechny kryty, i kdy nejsou ureny k tomu, aby odolaly pmmu zsahu, mus bt konstruovny tak, aby se nezhroutily nsledkem blzk exploze tkho dlosteleckho grantu. Rmov konstrukce mus mt tvar kvdru a mus bt dostaten vyztuena. Zkladn pravidla jsou nsledujc:

a) Stny mus bt zajitny proti zborcen dovnit krytu. V ppad, e jsou ke konstrukci krytu pouity trmy, mus bt ve spodn a v horn sti rozepeny. K tomuto elu se nehod klny nebo zezy zhotoven v trmech (viz. obr. 7 a 8).

Obr. 7: Zajitn stn proti zborcen. Vlevo chybn een (klny), vpravo sprvn een (rozprka)

Obr. 8: Zajitn stn proti zborcen. Vlevo chybn een (zez), vpravo sprvn een (rozprka)

b) Bon stny mus bt dle proti zborcen zajitny diagonln umstnmi vztuhami (viz. podln ez krytem na obr. 4)

c) Sloupky mus bt ve spodn sti opateny patkami zabraujcmi jejich propadn do podlo. Toto opaten se netk kryt budovanch na pevnm podlo (skla, kda).

d) Devn nosnky obdlnkovho prezu, kolejnice a ocelov profily se za elem vyuit jejich maximln nosnosti ukldaj, jak je zobrazeno na obr. 9.

Obr. 9: Sprvn (vlevo) a nesprvn (vpravo) zpsob uloen nosnk

e) Rozpt nosnk mus bt co mon nejmen. f) Nosnky, ve kterch jsou vt suky se pokldaj dle obr. 10. Suk mus bt

v horn, ne ve spodn sti trmu.

Obr. 10: Nesprvn (vlevo) a sprvn (vpravo) uloen trmu, ve kterm je suk.

g) Konce nosnk mus bt na vrcholech sloupk umstny tak, a jsou dostaten podepeny (obr. 11). V ppad, e jsou nosnky z devn kulatiny, zhotovuj se na jejich koncch zezy. Sprvn proveden zez je uvedeno na obr. 12 (ezy pilou nesm bt vedeny za hranici rovnch ploch zez).

Obr. 11: Nesprvn (vlevo) a sprvn (vpravo) uloen konc nosnk na sloupcch.

Obr. 12: Zleva doprava 2x nesprvn (ezy pilou zasahuj za hranici ploch zez) a 1x sprvn proveden zez v nosncch kruhovho prezu.

h) Sloupky maj mt kruhov, nebo pokud je to mon, tvercov prez. i) Pokud je nutn navzjem spojovat trmy (nap. pltovnm) nesm se hebky a

skoby zatloukat ve vzdlenosti men ne 3 palce od jejich okraj a 4 palce od jejich konc. Pro hebky se pedvrtvaj otvory, aby se nosnky pi jejich zatloukn neroztpily.

Stropy kryt

1) Stropn konstrukce mus bt odoln vi pronikn vody. Materil pouit na strop krytu (nap. vlnit plech) mus bt nleit vyspdovn, aby byl zajitn odtok vody. Ostatn sti krytu mus bt zajitny proti pronikn takto odveden vody. Potebnho spdu se dosahuje uloenm jedn strany (nebo konce) o nco ve ne t protj. Pokud se strop pokrv vlnitm plechem, zan se plty, kter jsou, co se te sklonu, umstny nejne. Kad nsledujc plt ten pedchoz o nco pekrv. Spojen pomoc hebk nebo roub se provd na vrcholech vln, ne v lab.

2) V ppad, e dochz ke ken dvou nosnk, mus bt tyto zajitny proti vzjemnmu posunut. Vzdlenost mezi paraleln uloenmi nosnky je udrovna pomoc rozprek.

3) Maximln zt stropnch konstrukc zhotovench z konkrtnch ocelovch profil, kolejnic nebo devnch trm se vypot dle tabulek . 1 a 2. K vpotu je teba znt pouit profil a jeho dlku. Pi vpotu se postupuje nsledovn: Hodnota 16 000 liber se vydl hodnotou piazenou k dlce nosnku (tabulka).

Pklad vpotu pro devn nosnk o prezu 9 x 3 palce a rozpt 7 stop: Hodnota z tabulky pro nosnk o prezu 9 x 3 = 5 Vpoet: 16 000/5 = 3200 liber => Maximln zaten devnho nosnku o prezu 9 x 3 palce, a dlce 7 stop je 3200 liber.

4) Pi vpotu hmotnosti zeminy, kterou meme zatit nosnky se postupuje nsledovn:

a) rozpt nosnk (ve stopch) se vynsob vzdlenost dvou sousednch nosnk a slou vrstvy zeminy.

b) Hodnota zskan v bod a se vynsob 100 (kubick stopa zemina v cca 100 liber)

c) Nap. pro slu nakryt 2 stopy a 6 palc, s rozptm nosnk 8 stop dostaneme nsledujc vsledky (dle tab. 6). Lze pout nosnky ze 40ti libernch kolejnic, uloench ve vzjemn vzdlenosti 2 stopy. Nebo je mon pout devnch nosnk o prezu 5 x 3 palce umstnch 3 stopy od sebe.

Tabulka . 1: Uren maximlnho zaten devnch nosnk

Tabulka . 2: Uren maximlnho zaten nosnk z ocelovch profil a kolejnic

kryty odoln proti stepinm dlosteleckch grant vech kalibr

Dostatenou odolnost proti stepinm poskytuje vrstva zeminy o sle 12 palc a 2 stopy a 6 palc. Dostatenou odolnost proti tkm projektil poskytuje a vrstva o sle 20 30 stop. Kdy tedy projektujeme kryty odoln pouze proti stepinm, je naprosto zbyten, aby byla vrstva zeminy silnj ne ve zmnn 2 stopy a 6 palc. Jakkoliv silnj vrstva zeminy pouze zpsob, e kryt, vetn jeho osdky bude pi zsahu zasypn zeminou. Vrstva z lomk cihel, kamen apod. doke snit silov inky tlakov vlny na konstrukci krytu. Opt vak plat, e celkov sla nakryt, vetn vrstvy lomk cihel, nesm pekroit hodnotu 2 stopy a 16 palc. Protistepinov kryty mohou bt stavny nap. podle vzor uvedench na obr. 1, 4 a 5. Dalm monm eenm je vybudovat strop nad st zkopu, jeho stny jsou zpevnny bnmi zpsoby. Strop me bt tvoen vlnitm plechem, prkny, koinami apod. materil se pokld na nosnky umstn nap zkopem. V dnm ppad se vak takovto kryty nesm budovat ve steleckch nebo spojovacch zkopech. A to z toho dvodu, e po zhroucen stropu krytu se zkop stane neprchodnm dky tomu, e je zavalen materilem tvocm jeho nakryt. Pokud se protistepinov kryty buduj ve steleckch nebo spojovacch zkopech, je teba je situovat do vklenk, nebo zkch zkop umstnch nap. za zemn traverzou (viz. obr. 13).

Obr. 13: Schma umstn kryt odolnch proti stepinm ve steleckch a spojovacch zkopech

kryty odolvajc pmm zsahm projektil do re 6 palc

Prez krytem poskytujcm dostatenou ochranu ped pmm zsahem projektil do re 6 palc je uveden na obr. 14. Sloen vrstev je nsledujc:

a) detonan vrstva slou k odklonn projektilu a zabrauje jeho proniknut do vt hloubky

b) Tlumc vrstva (polt) m za el utlumit nraz c) Roznec vrstva rozptyluje tlaky zpsoben exploz projektilu d) Druh tlumc vrstva mezi roznec vrstvou a stropem krytu e) Vrstva pevnho materilu zabraujc pronikn stepin

Obr. 14: Pn ez krytem odolnm proti zsahm projektil do re 6 palc

ad a) Za nejlep een je povaovna nehomogenn vrstva pevnho materilu jako nap. lomky cihel kamen a betonu o sle 2 stopy. Zhotovovat tuto vrstvu z kolejnic, betonovch panel a betonu se pli nedoporuuje. Vrstva lomk je mn nchyln na pokozen a v ppad poteby se d mnohem snadnji vymnit nebo opravit. Krom stropu mus bt detonan vrstva zbudovna ve stejn sle tak kolem stn a ela krytu.

ad b) Tlumc vrstva se buduje ze zeminy zskan pi hlouben vkopu pro kryt. Mla by mt slu 3 stopy.

ad c) Roznec vrstva se buduje z devn kulatiny, kolejnic apod., kter jsou navzjem svzny drtem. Kolejnice nebo kulatina mus bt uloeny tsn vedle sebe a pokud mono ve dvou vrstvch.

ad d) Druh tlumc vrstva je stejnho proveden jako prvn. ad e) Posledn vrstva u le pmo na vlnitm plechu nebo prknech tvocch strop krytu.

K tomuto elu lze pout cihly, kamen nebo beton.

Klasick konstrukce krytu z devnch trm me bt nahrazena pouitm obloukovch segment vlnitho plechu, jak bylo popsno v pedchozm textu.

Podzemn (tolov) kryty

Podzemn kryty jsou budovny ve znanch hloubkch pod rovn ternu a poskytuj dostatenou ochranu ped zsahy projektil tkch kalibr. Dostaten sla podlo odolvajc zsahm tkch projektil je nsledujc: Podlo z tvrd kda 20 stop Podlo ze zvtral kdy 25 stop Jlov podlo 30 stop

Za elem spory stavebnho dv je v kdovm podlo vhodnj umstit kryty hloubji, ne je zapoteb. Stny kryt v tvrd kd jsou dostaten soudrn a nen nutn je obkldat prkny. Podzemn kryty maj oproti betonovm krytm budovanm na povrchu nebo v mal hloubce nsledujc vhody:

1) V porovnn s velikost prostoru zskanho pro ukryt osob vyaduje nasazen menho potu pracovnch sil.

2) Poskytuj kompletn ochranu jak proti prniku projektil, tak proti inkm otes zpsobench explozemi.

3) Jejich existence a poloha je pro neptelsk pozorovatele tko odhaliteln. Jednm z mla signl, kter upozorn pozorovatele na jejich existenci je ukldn vyten zeminy v okol msta vstavby.

Nevhody jsou nsledujc:

1) Obtn oputn krytu. Schodit je vzhledem k hloubce, ve kter je kryt vybudovn velmi dlouh.

2) Obte spojen s ventilac, osvtlenm a odvodnnm. 3) Kvli nevhodnmu podlo je teba nkdy kryty budovat na mn takticky

vhodnch mstech.

Velkou pozornost je teba vnovat problematice ukldn a zamaskovn vyten horniny. Ped zahjenm stavby je teba spotat, jak mnostv horniny bude vyteno. Dleit je, aby se hornina nehromadila v okol krytu a neprozrazovala tak nepteli jeho polohu.

K obkldn schodi a galeri se pouvaj nsledujc materily:

1) Pro schodit a spojovac chodby: a) devn rmy o vnitnch rozmrech 6 stop a 6 palc x 2 stopy a 9 palc,

materil: trmy o prezu 9 x 3 palce (viz. obr. 15 - vlevo) b) devn rmy o vnitnch rozmrech 5 stop a 2 palce x 2 stopy a 9 palc,

materil: trmy o prezu 9 x 3 palce (viz. obr. 15 - vpravo) 2) Pro mstnosti:

a) devn kulatina o prmru 4,5 6 palc b) I profily o vce 5 a ce 3 palce, dlka 9 stop c) prkna o sle 1,5 2 palce v rznch dlkch

Obr. 15: Devn rmy pouvan pi stavb podzemnch kryt

V krytech jsou prostory vyhrazen pro: 1) Velitelstv roty, batalionu nebo vtch bojovch formac (obr. 16, 17, 18) 2) Obsluhy kulomet (obr. 19) 3) Pozorovatele 4) Pchotu a dlostelectvo 5) Obvazit (obr. 20) 6) Chodby a prchody

Podzemn kryty se dl na dva zkladn typy. Typ A je vhodn pro umstn velitelstv a ubytovn dstojnk (obr. 21). Typ B je vhodn pro ubytovn mustva (obr. 22). U typu B se vyt mnohem men mnostv horniny ne u prostornjho typu A. kryt pro mustvo se d tak snadnji odvtrat.

Vchody

Kad podzemn kryt mus mt nejmn dva vchody, kter od sebe nejsou vzdleny mn ne 40 stop. Obecn se nedoporuuje, snait se budovat silnj nakryt v mst, kde vchod st do zkopu. Pmmu zsahu vchodov st prakticky neme odolat. Pouit ocelovch nosnk nebo betonu pouze znesnaduje uvolnn zavalenho vchodu pi jeho zsahu. Je velice dleit pijmout takov opaten, aby voda ze zkop nevnikala dovnit krytu. Z toho dvodu se podlaha vstupn sti krytu buduje ve vy rovni, ne je dno zkopu. V praxi se ze zkopu udl krtk odboka o dlce 5 stop (mezi stnou zkopu a vchodem do krytu (viz. obr. 23). Tato odboka mus bt dobe zamaskovna a zajitna proti vnikn deov vody.

Obr. 16: Velitelsk pro velitelstv

Obr. 17: kryt pro velitelstv batalionu

Obr. 18: kryt pro velitelstv brigdy

Obr. 19: kryt pro obsluhu kulometu. Do palebnho postaven se vystupuje schoditm - vpravo. S nejvt pravdpodobnost se jedn o kulometn stanovit typu Champagne

Obr. 20: Podzemn kryt obvazit. Na obrzku jsou zakresleny detaily konzol pro uloen nostek s rannmi.

Obr. 21: kryt typu A pro ubytovn dstojnk

Obr. 22: kryt typu B pro ubytovn mustva

Obr. 23: ezy vchodovou st a schoditm vedoucm do krytu (2 proveden - dle zpsobu zpevnn stn schodit)

Schodit

Schodit maj sklon 45 a jsou peliv zpevnna devem o sle 3 palce. Minimln ka schodit je 2 stopy a 9 palc. Pouvaj se dva druhy zpevnn stn schodit vertikln a normln. Vertikln se provd pomoc devnch rm (obr. 15, obr. 23 - nahoe) a normln klasicky pomoc trm a prken (obr. 23 - uprosted).

Galerie

V nesoudrnm podlo je teba podzemn galerie peliv obkldat devem. V pevnm podlo (kda) postauje, kdy jsou od sebe devn rmy vzdleny max. 4 stopy. Uspo se tak spousta cennho stavebnho dv. Strop galerie mus bt v kadm ppad obloen prkny o sle 1,5 2 palce. Bon stny se obkldaj prkny o sle 1 1,5 palce, vlnitm plechem nebo tahokovem. V pevnm podlo je mono obloen stn vynechat.

Mstnosti

Mezi jednotlivmi mstnostmi je vdy nutn ponechat blok horniny. V jlovm podlo m minimln slu 20 stop, v kd 12 stop. V bnm podlo se vyhloub mstnosti o ce 9 stop, jejich stropy se zesl ocelovmi nosnky a stny oblo prkny. V kdovm nebo jlovm podlo je nutn po zbudovn mstnost ocelov nosnky jet dodaten podept sloupky. Sloupky nen nutn umsovat pesn do jedn poloviny dlky nosnku. Umst se tak, aby je bylo mono vyut pro zaven paland a dalho vybaven krytu. V jlovm nebo pskovm podlo se nosnky umsuj v osov vzdlenosti 2 stopy a v kd ve vzdlenosti 2 stopy a 6 palc a 3 stopy. Aby se zabrnilo zhroucen nosnch sloup dovnit krytu, jsou nosnky se sloupky spojeny pomoc specilnch, ocelovch svorek nebo konzol. Nejbnj typy jsou uvedeny na obr. 24. Sloupky nesm bt v dnm ppad zeslabovny zezy pro uloen nosnk.

Obr. 24: Ti druhy ocelovch prvk sloucch ke spojen sloupk a ocelovch nosnk

Boky ocelovch nosnk mus bt na sebe pevn pitlaeny, aby se nemly tendenci se pevracet nebo prohbat. Mezi dva nosnky se proto v rozestupech 3 stopy zaraz devn klny o prezu 3 x 4 palce.

Odvodnn

Voda, kter proskne do krytu se shromauje v jmkch, ze kterch je odvdna pomoc erpadel. Podlahy mstnost jsou vyspdovny smrem k hlavn galerii. Hlavn galerie je smrem k jmce vyspdovna se sklonem 1/50. Na podlahy galeri se nesm pouvat zkopov roty, jeliko se pod nimi shromauj neistoty, kter mohou zabrnit odvodu vody. Podlahu galeri je mono vybetonovat. Beton m slu 1 palec a je poloen na ocelov sti (tahokov). V ppad, e tern nad krytem je rozruen krtery, je teba je co nejdve zasypat, aby za prv nedolo k naruen sly nakryt a za druh, aby se zabrnilo prosakovn vody.

Vtrn

K odvtrvn se pouvaj vertikln achty. achty zrove slou k odvtrvn koue z kuchyn. Je nutn pijmout zvltn opaten, aby vtracmi achtami nemohly do krytu pronikat bojov plyny.

Palandy

kryty pro mustvo je teba vybavit dostatenm potem paland. Rozmstn paland v krytu pro mustvo je uvedeno na obr. 22. Lka maj rozmry 6 stop a 6 palc x 2 stopy. Poet lek tak ovlivuje dlku ubikace. V ubikacch o ce 8 stop se lka rozmisuj ve tech adch. Do mstnost o ce 6 stop se vejdou pouze dv ady.

Opaten proti vnikn bojovch plyn do krytu

Vchody do kryt jsou chrnny bu plynotsnmi dvemi nebo jsou pekryty zvsy ze specilnho materilu, zabraujcho pronikn bojovch plyn. Zvsy mus tsn dolhat k litm ve spodn sti a na okrajch vstupu. Nejinnjm opatenm je opatit prostor vchodu dvma zvsy. Pi prchodu je vdy jedna ze zstn staena a do krytu tak pi jejm vytaen nevnik zven plyn (Pozn.: Popsan een nelze povaovat za ideln, jeliko peds vymezen dvma zvsy by mla bt odvtrvna. Pokud tomu tak nen, plyn po vytaen zvsu pronikne do prostoru vchodu a po staen prvnho a vytaen druhho zvsu me vniknout do krytu). Minimln vzdlenost mezi dvma zvsy je 3 stopy. To umouje jednomu mui zevnit pedsn jeden zvs pohodln uzavt a vythnout druh. U vstup do kryt, kter slou jako obvazit je tato vzdlenost vt. Do prostoru mezi zvsy se mus vejt dva mui nesouc nostka. Rm na kter pilh protiplynov zvs je vyroben z prken o prezu 1 x 4 palce a je sklonn pod hlem 20 (obr. 25). ka zvsu odpovd ce devnho rmu, jeho dlka je o 9 palc vt. Penvajc st zvsu je voln poloena na zemi. A by byl zvs neustle napnut, pipevn se na nj pn ti pry devnch lit (obr. 26). Lity na vnitn stran jsou o jednu stopu krat ne lity vnj. Posledn lita je ve vce 4 palce nad rovn podlahy vstupu. Vechny telefonn veden nebo potrub mus prochzet skrz rm, ne skrz zstnu. Za tmto elem se v rmu zhotovuj zezy (obr. 27). Vechny prchody rmem mus bt peliv utsnny.

Obr. 25: Vytaen a staen protiplynov zvs

Obr. 26: Lity zajiujc napnut protiplynovho zvsu

Obr. 27: Zez v rmu umoujc prchod kabel nebo potrub

Pozn.: Vzhledem k nepesnostem vznikajcm zaokrouhlovnm pi pevdn jednotek angloamerick mrov soustavy do jednotek metrickch bude v textu pouvno pvodn oznaen jednotek dlky. K pevodu dlkovch jednotek lze pout nap. tabulky uveden na Wikipedii.

Odkaz na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava

Prameny a pouit literatura: 1) Manual of fieldworks (All arms), His majestys stationery office, London, 1921 Autor: Ing. Vladimr Polek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz