Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Kamila Šmůlová Výukový předmět (průřezové téma): Hudební výchova

Klíčové kompetence:

Vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě.

Časová dotace: 3 hodiny (3x45min) Počet žáků: 20 Příprava Téma:

Zvuk

Cíl:

Pochopit princip vzniku a šíření zvuku.

Forma (frontální, skupinová…):

skupinová, střídavě frontální

Pomůcky: tyčová ladička, různé hudební a orffovské nástroje, nahrávky zvuků, 1 notebook, počítačový program GoldWave či AudaCity, mikrofón Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Ve třídě, v PC učebně.

Evokace: Kde se setkali se zvuky – brainstorming (v jakých oborech): Hudební výchova: tón, hluk Přírodověda : smyslové orgány- ucho: příjem zvuku, řečové ústrojí: zdroj zvuku Český jazyk: hlásky- znělé, neznělé, samohlásky a souhlásky, párové souhlásky Fyzika: kmitání, frekvence

Úvodní hodina: 1. Na začátku pokus s ladičkou. Necháme pomocí skříňové ladičky rozkmitat těleso

mezi rameny ladičky. 2. Jen lehké vysvětlení teorie vzniku, šíření a příjmu zvuku. Zakreslení grafu šíření

zvuku. Rozdělení na tóny a hluky. 3. Poslech nahrávek (vrzání dveří, tóny hudebních nástrojů, napouštění vany). Hádanka:

Co je to za zvuk? Jedná se o tón či hluk? 4. Na notebooku ve třídě, program např. Audacity sledujeme křivku tónů a hluků.

Popíšeme rozdíly. Upevnění:

Další hodina v PC učebně: Rozdělení do skupin, každá jedno téma, které zpracuje. Zkoumají grafy jednotlivých zvuků v programu Audacity či GoldWave a porovnávají je. Vyhledávají v encyklopediích a odborných knihách, propojují teorii s praxí.

Témata: a) Zvuk z hlediska hudební výchovy – zkoušejí nahrávat různé zvuky - tóny a hluky,

(pravidelné – nepravidelné chvění), sledují rozdíly. Další vlastnosti tónů: výška, hlasitost.

b) Zvuk z hlediska českého jazyka – nahrávají znělé a neznělé hlásky. Sledují rozdíl, popíší graf, rozdíl mezi hláskami. Opora o teorii z odborné literatury (encyklopedie) – na jakém místě v hlasovém ústrojí se tvoří hlásky.

c) Zvuk z hlediska přírodopisného – popis hlasového ústrojí, sluchového ústrojí. Šíření zvuku. Jak vypadá graf zvuků ,,netypických“ – chrapot, jódlování, šeptání“. Propojit s teorií: Kmitání hlasivek.

d) Zvuk z hlediska fyzikálního - Frekvence (kmitočet) zvuku. Hledají nástroje, které mají stejný nebo podobný kmitočet.

Rekapitulace: Poslední hodina: prezentace zadaných témat.

Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Skupiny se musí při nahrávání zvuků střídat. Při poslechu využít sluchátka.

Zdroj (citace, obrázky apod.) Volně dle: DVOŘÁK, Leoš. Ladička, jak ji neznáte. Veletrh nápadů pro fyzikální vzdělávání [online]. 2006, č. 10 [cit. 2010-01-17]. Dostupný z WWW: <http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/obsahy/obsah_11_autori_strucny.html>. KRČMOVÁ, Marie. Fonetika, fonologie : Ústrojí hlasové (fonační) [online]. Brno : Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, 2008 [cit. 2010-01-17]. Dostupný z WWW: http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/ff/js08/fonetika/ucebnice/ch05s02s02.html http://cs.wikipedia.org/wiki/Zvuk

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Kamila Řezníčková Výukový předmět (průřezové téma): Český jazyk - sloh, čtení

Klíčové kompetence: Kompetence k učení, komunikativní, k řešení problémů, sociální a interpersonální

Časová dotace: 1 + 2hod následné prezentace Počet žáků: 20 Příprava Téma:

pohádka O Smolíčkovi, O perníkové chaloupce, Sněhurka a sedm trpaslíků, Hloupý Honza

Cíl: vychází z těchto očekávaných výstupů: žák odlišuje pohádku od ostatních vyprávění, pracuje tvořivě s literárním textem, v krátkých mluvených projevech správně dýchá a volí vhodné tempo řeči, volí vhodné verbální i nonverbální prostředky řeči Poznat, že popletená pohádka se skládá ze třech známých pohádek a ze kterých, ukázat dětem různé způsoby ztvárnění pohádky (dramatizace, rozkreslení, poslech čteného projevu, shlédnutí na DVD), převyprávění známých pohádek, tvořivá činnost - vytvoření vlastního pokračování a zápletky pohádky Hloupý Honza Forma (frontální, skupinová…):

Společná práce na tabuli, diskuze, společné čtení, práce ve skupinách

Pomůcky: vlastní text s popletenou pohádkou, připravená tabule, slabikář Nová škola (str. 11), kartičky s obrázky (pro každé dítě jednu) z daných pohádek, balicí papír Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

třída

Evokace: Motivace: na tabuli máme napsané věty, které vycházejí z vět, které děti znají ze slabikáře, např. Kolo jede na Vaškovi. Malá máma má Emu. Kůl sedí na kosovi. Sýr jí myšku. - děti musí přijít na to, že věty jsou popletené - společně si řekneme, jak jsou věty správně - popovídáme si s dětmi o tom, jestli se jim stalo, že by také něco popletly - učitel dětem řekne, že on ale nikdy nic nepopletl a že teď si pro ně připravil pohádku, kterou jim chce přečíst, neřekne jim ale název pohádky Práce s Popletenou pohádkou - čtení: Popletená pohádka Za devatero horami a devatero řekami žil byl chlapeček jménem Smolíček. Bydlel v chaloupce, představte si, děti, ne s maminkou a tatínkem, ale se svým opatrovníkem jelenem. Každé ráno, když jelen odcházel na pastvu, nakazoval Smolíčkovi, aby nechal světničku zavřenou a nikomu neotvíral. Mohla by prý přijít velmi mazaná liška, která se

může tvářit jako kamarádka a bude si chtít se Smolíčkem hrát, ale ve skutečnosti by ho unesla do své nory jako hračku pro svá liščata. Jednoho rána vzal jelen s sebou Smolíčka do lesa. Smolíček si vzal džbán, že bude sbírat jahody. Jahůdky mu moc chutnaly, proto trhal a trhal a vůbec si nevšiml, že se začíná stmívat a že nikde nevidí jelena. Teprve, když už ani na jahůdky neviděl, zjistil, že se v lese ztratil. Po chvilce přemýšlení ho napadlo vylézt na nejvyšší strom, jestli někde neuvidí světýlko. Vydal by se pak tím směrem. Smolíček měl štěstí, opravdu v dálce mezi stromy probleskovalo světýlko. I vydal se tedy za ním. Když ho světýlko dovedlo až k chaloupce, vydechl Smolíček úžasem. Chaloupka byla celá z perníku. A protože Smolíčkovi dlouhým trmácením vyhládlo, opatrně si uloupl jeden perníček. Ten mu tak zachutnal, že se pustil s velkou chutí i do dalších. Byl by snad ojedl celou stěnu chaloupky, to víte, děti, jeleni takhle výborné perníčky prostě péct neumí, kdyby náhle nezaskřípala dvířka. Ozval se jemný tichý hlásek: „Kdo nám to tu loupe perníček?” A za ním druhý, třetí a čtvrtý, nakonec se vyčítavě ptalo všech sedm jemných hlásků: „Kdo nám to tu loupe perníček?” Smolíček se lekl, upustil nedojedený perníček a kouká, jak se ve dveřích perníkové chaloupky objevuje jedna malá barevná čepička za druhou, až najednou před ním stojí 7 trpaslíků. Trpaslíci byli rádi, že k nim Smolíček zabloudil a chtěli, aby u nich zůstal. A tak chodili každé ráno s písničkou do práce, rubat uhlí, stříbro a zlato, večer se s písničkou utrmácení vraceli, ale vždycky se domů moc těšili. Zatímco totiž byli pryč, Smolíček poklidil, ustlal postýlky, zametl chaloupku, postaral se zvířátka, uvařil večeři a na těšil se na trpaslíky. Jejich štěstí ale netrvalo dlouho. Jednoho dne, kolem poledne, se u chaloupky objevila baba babizna, šátek na hlavě, v ruce s košíkem plným krásných červených jablíček. A hned jedno nejkrásnější Smolíčkovi podává. Tomu už se sliny sbíhají, představuje si, jak takové nádherné jablíčko asi chutná...... Tak, milé děti, nyní už je na vás, abyste tuto popletenou pohádku rozpletly a dokončily. Hlavní část hodiny: Práce s popletenou pohádkou: - už během čtení pohádky se předpokládá, že děti budou protestovat a budou chtít do čtení zasahovat, což ale nepřipustíme a budeme chtít, aby si ji vyslechly do konce, ale nepřečteme poslední souvětí - společně s dětmi vyvodíme, že tentokrát to učitel pěkně popletl a že by se pohádka měla jmenovat Popletená - děti zkusí uhádnout, ze kterých pohádek se skládá a společně si pohádku přečteme ještě jednou, ovšem děti už budou moci opravovat hlavně jména, ale jednotlivé pohádky ještě nebudeme převypravovat celé Práce s použitými pohádkami : - učitel rozhází na jedno místo (např. na koberec) kartičky s obrázky, obrázkem dolů - pokládá dětem otázky: „Ze které z těchto tří pohádek je tento předmět nebo tato postava?” např. džbánek, kouzelné zrcadlo, bubínek, housličky, 2 prstíčky, lopata, pec, klec, myslivec, krumpáč, jelen, parohy, perníček, ježibaba - pokud dítě odpoví správně, může si jít vybrat kartičku, na které bude právě nějaký z těch obrázků, na které se učitel ptá - děti si tímto způsobem vyberou všechny obrázky a rozdělí se tak do 3 skupin, podle pohádek - každá skupina bude mít za úkol svou pohádku ztvárnit, zkombinovat vyprávění s obrázkem, který samy namalují na balící papír a také kousek přehrát- zdramatizovat - tato činnost bude pouze příprava, protože na předvedení pohádek by už nebyl v této hodině

čas, necháme představení na další hodinu, aby se nám podařilo vytvořit sváteční atmosféru jako v divadle, což by se nám v časové tísni určitě nepodařilo Upevnění: Závěrečná část hodiny (5 min): -děti si vezmou slabikář na str.11, kde si spojíme společně obrázky k sobě a vyjdou nám tyto 4 pohádky: O Smolíčkovi, O perníkové chaloupce, Sněhurka a sedm trpaslíků (s těmi děti už pracovaly v Popletené pohádce), ale zbydou ještě další 3 obrázky z pohádky Hloupý Honza a děti dostanou jako domácí úkol vymyslet a nakreslit, jaké úkoly by ony samy Honzovi daly ke splnění, aby si vysloužil princeznu - učitel dětem slíbí, že další hodinu si ze třídy uděláme divadlo, ve kterém ony samy vystoupí se svou pohádkou a také jim slíbí, že si jednu z těch pohádek půjdou prohlédnout na video Rekapitulace: -předvedení nacvičených úryvků, převyprávění jednotlivých pohádek s ilustrací vytvořených ve skupinách, společná prezentace domácích úkolů v dalších hodinách Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): - motivace fungovala dobře, děti tyto popletené věty ze slabikáře znají, mají je rády a smějí se jim, následná diskuze o jejich popletených historkách by mohla být velmi dlouhá, protože moc rády vypravují, ale jen někdo z nich uvedl zážitek, který jsem po nich chtěla, většina vyprávěla jakýkoliv zážitek, který je napadl. Přesto jsem asi 2 příběhy mohla vypíchnout jako popletené a vyprávění jsem musela utnout. - když děti můžou soupeřit se mnou jako s učitelkou, tak jsou velice rády, pokud udělám chybu a ony mě mohou opravovat, takže tuto hru znají, a tak byly zvědavé, co přijde, když jsem se tak okatě chlubila, že jsem ještě nikdy nic nepopletla, protože už poznaly, že to není myšleno vážně - jak jsem správně předpokládala, dalo mi velkou práci udržet je potichu a bez komentářů (to se mi stejně úplně nepodařilo), při prvním čtení pohádky se smály, opravovaly mě, pak už se sice snažily, ale místy jim to prostě nedalo, aby do čtení nevstoupily (jako třída jsou totiž velmi aktivní a spontánní, v čemž je ráda podporuji, ale nese to sebou také větší hlučnost a právě takovéto situace, kdy si prostě nemohou pomoc a komentují dění) - to, že jsem tu pohádku teda pěkně popletla, jim nedělalo problém mi sdělit, právě naopak, na název pohádky přišly také snadno - pak už konečně byly ve svém živlu při druhém čtení, při kterém už mohly opravovat, což je bavilo - hra s kartičkami se jim také líbila, téměř všichni si věděli s obrázky rady, při rozdělování do skupin nastal sice trochu rozruch, ale nakonec to zvládly samy bez mé pomoci - při přípravě pohádky jsem jim ale pomáhala, jednak proto, že na práci ve skupinách si teprve zvykají, zadaný úkol nebyl vůbec snadný, je pro ně těžké se domluvit, takže s tímto jsem jim musela pomoci. Pomohla jsem jim vybrat, kterou část pohádky by mohly zdramatizovat, jak by se mohly střídat ve vyprávění. Jaké namalují obrázky si vybraly samy. Čas na přípravu byl ale krátký a tak jsem jim slíbila, že jim ještě nějaký dám tu další hodinu, kdy měly s pohádkou vystoupit. - práci ve slabikáři jsme udělali celkem snadno, zadala jsem jim domácí úkol - další hodinu se nám opravdu podařilo vytvořit slavnostní atmosféru, na dětech byla znát tréma, ale pohádku odprezentovaly podle svých schopností, nejdůležitější pro mě ale bylo, že pracovaly s chutí a byly na sebe hrdé Zdroj (citace, obrázky apod.) slabikář Nová škola

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Kateřina Kašková Výukový předmět (průřezové téma): Český jazyk – literatura (6.ročník ZŠ) Klíčové kompetence: Klíčová kompetence k učení Časová dotace: 45 minut Počet žáků: 26 Příprava Téma:

Božena Němcová – životopis (úvodní hodina)

Cíl:

Cílem hodiny je seznámit se s životopisem Boženy Němcové.

Forma (frontální, skupinová…):

Práce jednotlivců, kooperativní výuka (6 skupin)

Pomůcky: Tabule + zalaminované obrázky týkající se života a děl B.Němcové, zalaminovaný portrét B.Němcové, 6 čtvrtek formátu A3, 6 lepidel, knihy B.Němcové, 6 připravených textů o B.Němcové (rozstříhaných na 5 dílů), 3x cca 50 lístečků různých barev (zelená, fialová, růžová) velikosti cca 8x5cm Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Třída uspořádaná pro kooperativní výuku – každá skupina má spojené dva stoly dohromady

Evokace: Na tabuli jsou již od rána připevněny obrázky související se životem B.Němcové a na okně jsou vystaveny různé její knihy. Dnes budeme pátrat po životě jedné spisovatelky. Tyto informace využijeme v dalších hodinách literatury, kdy se budeme zabývat přímo jejími díly. Poznal někdo z tabule, o koho se jedná? Nyní připevnit na tabuli doprostřed mezi obrázky portrét B.Němcové. Dnes půjde především o vaši spolupráci, protože jedině tak můžete zjistit co nejvíce informací o jejím životě. Upevnění:

1. Brainstorming jednotlivců zezadu do sešitu – B.Němcová. 2. Přečíst si práce ve dvojicích a informace, kterými si jsou jisti a na kterých se shodnou

napsat na zelený lísteček (jedna informace = jeden lísteček). 3. Přečíst si lístečky v rámci celé skupiny, vyřadit stejné informace, případně doplnit

dalšími. 4. Nyní vytvářejí myšlenkovou mapu. Doprostřed velké čtvrtky napsat B.Němcová a

kolem rozložit lístečky s informacemi. 5. Na fialové lístečky napsat ve skupinách otázky. Co vás zajímá na jejím životě? Co

myslíte, že byste měli znát? Fialové lístečky s otázkami rozmístit na čtvrtku. 6. Rozstříhané texty o B.Němcové - rozdělit si je ve skupině, přečíst, podtrhat odpovědi

na jejich otázky a odpovědi napsat na růžové lístečky. Na růžové lístečky napsat i informace, které jsou zajímavé. Pokud naleznou chybu na zeleném lístečku, opraví své tvrzení na růžový lísteček.

7. Nyní vyměnit fialové lístečky za růžové, chybné zelené vyhodit a vyměnit je za růžové. Na čtvrtce zůstanou pouze správné zelené, nezodpovězené fialové a růžové.

8. Vše nalepit na čtvrtku. Rekapitulace: Mluvčí z každé skupiny jde se svou čtvrtkou před tabuli, ukáže svůj výtvor ostatním a seznámí třídu s jednou informací, kterou se během hodiny dozvěděli. Zpětná vazba získání nových informací – „barometr“ (žáci zvedají ruku - lavice = nic, jsem se nedozvěděl/a, čím výše, tím více informací jsem získal/a). Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Tato metoda pochází ze semináře Kritické myšlení. Vše lze stihnout v rámci jedné vyučovací hodiny, ale je třeba si pečlivě naplánovat čas na jednotlivé úseky. Je dobré dávat žákům pomůcky postupně (nejprve zelené lístečky…), aby nedošlo k záměně. K lepší orientaci také pomůže postupně psát na tabuli funkci jednotlivých lístečků (zelená = to, co známe, fialová = to, co nás zajímá, růžová = nová informace). Text je dobré rozstříhat na tolik částí, kolik je nejvíce členů v jedné skupině. Žáci si rozdělují texty na čtení sami podle čtenářské vyspělosti. V textech si mohou dělat poznámky. Hodina je náročnější na organizaci, ale žáci veškeré informace získávají sami a mnohem déle si je pamatují. Zdroj (citace, obrázky apod.)

• Seminář Kritického myšlení • Obrázky:

http://www.josefov-jaromer.cz/img/babicka.jpg http://www.zs.sudice.indos.cz/VLAST-ZEMPL/www.czechtourism.cz++111/Ratibo%C5%99ice%20-%20Babi%C4%8D%C4%8Dino%20%C3%BAdol%C3%AD2.JPG http://media.novinky.cz/031/180312-original1-09m1c.jpg http://www.televize.cz/images/fotografie/TVRevue/2005/8/pop.jpg http://img1.ceskatelevize.cz/program/porady/153368/foto/krkavci_05.jpg http://img.fdb.cz/galerie/n/nfa9ada9e97e1bc5e3d74a1d41b.jpg

• Text – B. Němcová http://cs.wikipedia.org/wiki/Bo%C5%BEena_N%C4%9Bmcov%C3%A1 Ulrichová, L. Obsahy z děl české literatury. Humpolec: JAS, 1999. Dolejší, P. Školní slovník českých spisovatelů. Humpolec: Pavel Dolejší, 2005.

• Zalaminovaný portrét B. Němcové Trnková, J. Literární autoři v obrazové podobě - Čeští autoři I.díl. České Budějovice: Bianka, 1999.

Božena Němcová, rozená Barbora Novotná, později Barbora Panklová (1820 Vídeň – 1862 Praha) byla významná česká spisovatelka 19. století. Podle matriky je dítětem německého panského kočího Johanna Pankla a Terezie Novotné, české služky. Příjmení Panklová získala, až když si její matku v létě r.1820 vzal Johann Pankl. O původu Boženy Němcové i o datu narození se vedou spory. Dětství prožila v Ratibořicích u České Skalice, kde rodiče sloužili u kněžny Zaháňské. Její výchovu ovlivnila babička Magdalena Novotná, která s nimi žila. V dospělosti si Božena Němcová babičku zidealizovala (byla pro ni symbolem dobra a lásky). Velký vliv na Němcovou měla i její školní léta v České Skalici a tříletý pobyt v rodině zámeckého úředníka v Chvalkovicích, kde byla na vychování. V 17ti letech jí rodiče našli o 15 let staršího ženich Josefa Němce. Ten pracoval jako komisař finanční stráže (celník). Byl to uvědomělý Čech a pro své vlastenecké smýšlení by často překládán z místa na místo a rodina se s ním stěhovala (Domažlice, Litomyšl, Polná, Praha, Nymburk). Manželství nebylo šťastné.Časté stěhování bylo pro rodinu (tři synové a dcera) náročné, ale obohacovalo Boženu Němcovou o poznání různých krajů, tradic a zvyků.

V roce 1850 je Josef Němec přeložen do Uher. Božena Němcová se se čtyřmi dětmi stěhuje do Prahy, kde okamžitě navazuje styky s literárně činnými vlastenci (Karlem Havlíčkem Borovským, Františkem Ladislavem Čelakovským, Karlem Jaromírem Erbenem, Karolínou Světlou…, později i Janem Nerudou) a začala i s literární tvorbou, básněmi a pohádkami. Roku 1853 byl Josef Němec odvolán z funkce, nejprve mu byl snížen plat na polovinu, později mu byl plat zastaven úplně. Octl se proto bez práce a Božena Němcová hledala pomoc u známých v Praze, avšak často neúspěšně. Rodina zažívala ponižující bídu, odtud pramení citlivý vztah Boženy Němcové k otázkám sociálním a romantická touha po světě spravedlivějším. Právě v této době začala psát Babičku. Ke všemu jí zemřel její nejstarší syn Hynek a pokračovaly neshody s manželem. Božena Němcová vzpomíná na dobu svého mládí a na babičku. Sama autorka dodává, že knihu psala „pro úlevu vlastní zkormoucené (smutné) duše.“ Je to idealizovaná vzpomínka na bezstarostné dětství, na život mezi skutečností a snem. V této době se Božena Němcová stáhla do ústraní, objevila se pouze na pohřbu Karla Havlíčka Borovského, kterému dala na rakev trnovou korunu jako symbol utrpení. Zemřela předčasně 21.1.1862 ve věku 42 let na vyčerpání a podlomené zdraví. Božena Němcová prožila život v ponižující chudobě a často i hladu. Její dopisy ukazují, že byla nucena opakovaně žádat o pomoc v českých vlasteneckých kruzích. Ne vždy ji tito lidé vyšli vstříc a pomohli. Proto je v rozporu s jejich jednáním velkolepý pohřeb, který jí vlastenci uspořádali, a s posmrtnou slávou, kterou se jí dostalo. Pohřbena je na Vyšehradě v Praze. Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Vladislava Kollmannová Výukový předmět (průřezové téma): Vlastivěda, 5. ročník Klíčové kompetence: K učení Časová dotace: 4 x 45 minut (na každý stát jedna hodina) Počet žáků: 20 – 30 Příprava Téma:

Sousední státy české republiky

Cíl:

Vyhledání a určení polohy, povrchu, vodstva, měst a hospodářství sousedních států ČR

Forma (frontální, skupinová…):

Skupinová spolupráce

Pomůcky: PowerPointová prezentace, pracovní listy, příruční mapy, učebnice Vlastivěda Putování po Evropě (Alter) Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Třída s dataprojektorem

Evokace:

V úvodu hodiny budeme prezentovat indicie vybraného státu. Která skupina podle indicií stát odhalí, vyzvedne si pracovní list. Upevnění:

Spoluprací ve skupině žáci zpracují list. Používají jak učebnici, tak i mapu.

Rekapitulace: Na závěr vybraní žáci ze skupiny odprezentují vždy část zpracovaného listu, ostatní si kontrolují správnost. Případné nesrovnalosti si každý opraví. Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…):

Zpracovaný list slouží zároveň jako zápis.

Zdroj (citace, obrázky apod.) PowerPointová prezentace k jednotlivým státům Pracovní listy

NĚMECKO

Poloha Německo sousedí s těmito státy:

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

Povrch Na severu se rozkládá ____________________________________________

nížina.

Ve středu země leží ______________________________________________

vysočina.

Jižněji se nachází ________________________________________________

plošina.

V nejjižnější části zasahují do Německa ______________________________ .

Při hranicích s ČR je pohoří ____________________ a __________________

hory.

Vodstvo Z ČR přitéká do Německa řeka _______________ a ústí do

_____________________ moře.

V Alpách pramení řeka _________________________, která ústí do Černého

moře.

V Alpách pramení také řeka _______________, která ústí do Severního moře.

Města Hlavním městem Německa je _____________________________ .

Další významná města jsou H _ _ _ _ _ K

L _ _ _ _ O

D _ _ _ _ _ _ Y

B _ _ N

F _ _ _ _ _ _ _ T

M _ _ _ _ V

Průmysl Německo je hospodářsky nejvyspělejší evropskou zemí.

Vyrábí se zde

_______________________________________________________________

_________________________________________________________________

_________

_________________________________________________________________

_________

Zemědělství Rozhodující je ______________________________ výroba.

Pěstuje se

_______________________________________________________________.

RAKOUSKO

Poloha Rakousko sousedí s těmito státy:

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

Povrch Nížina se rozkládá pouze v okolí hlavního města

__________________________ .

Jmenuje se

________________________________________________________ .

Na většině území se rozkládá nejvyšší evropské pohoří

_____________________ .

Vodstvo Nejvýznamnější rakouskou řekou je _________________, který teče na severu

země a protéká i hlavním městem. Ústí do ______________________ moře.

Města Hlavním městem Rakouska je _____________________________ .

Další významná města jsou S _ _ _ _ _ _ K

I _ _ _ _ _ _ _ K

L _ _ _ C

Průmysl V Rakousku je důležitá výroba _______________________ a

______________________ .

Zemědělství: Rozhodující je ______________________________ výroba, protože je

v horských

oblastech rozšířen chov ______________________ .

SLOVENSKO

Poloha Slovensko sousedí s těmito státy:

_______________________________________ _____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

Povrch Území Slovenska je tvořeno především pohořími, která jsou součástí

_________________ .

Nejznámější jsou ___________________ a ___________________

_________________.

Na jihu při řece _______________ se rozkládá

___________________________________ . Na východě se nachází

______________________________________________________ .

Vodstvo Při hranicích s Maďarskem teče řeka _______________ .

Do Dunaje ústí řeky __________________, __________________ a

_________________ .

Na východě je vybudována přehrada

__________________________________________ .

Města Hlavním městem Slovenska je _____________________________ .

Další významná města jsou P _ _ _ _ _ _ Y

T _ _ _ _ _ N

Ž _ _ _ _ A

N _ _ _ A

K _ _ _ _ E

Průmysl Slovensko má mnoho lesů, proto jsou tu závody na _________________

_____________ .

Významným odvětvím je

_____________________________________________________

_________________________________________________________________

________ .

Turistický ruch Turisté navštěvují

______________________________________________________

_______________________________________________________________

_________ .

Zemědělství V úrodných nížinách se pěstuje

______________________________________________

_______________________________________________________________

________ .

V horských oblastech je rozšířen chov _______________________ .

POLSKO

Poloha Polsko sousedí s těmito státy:

_______________________________________ _____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

_____________________________________

_______________________________________

Povrch Povrch Polska tvoří převážně _________________ .

Na severu se nacházejí jezerní plošiny ____________________ a

____________________ .

Jižněji se rozkládají nížiny ________________, ________________ a

________________ . Při hranicích s Českou republikou jsou

____________________ .

Při hranicích se Slovenskem jsou ____________________ .

Vodstvo Největší polskou řekou je _____________ . Z České republiky přitéká řeka

_____________ .

Obě řeky ústí do ______________________________________________ .

Města Hlavním městem Polska je _____________________________ .

Další významná města jsou G _ _ _ _ K

Š _ _ _ _ N

L _ _ Ž

K _ _ _ _ V

Průmysl Na jihu Polska jsou velké zásoby

______________________________________________ .

Proto tu

jsou______________________________________________________________

_________________________________________________________________

________ .

Turistický ruch Turisty lákají

_________________________________________________________

_______________________________________________________________

________ .

Zemědělství Pěstují se zejména ____________________ a ____________________ .

Součástí přípravy prezentace Power Point

Jméno vyhotovitele: Blanka Trnková

Výukový předmět (průřezové téma): Český jazyk a literatura a Výtvarná výchova (1.stupeň)

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení -> vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Kompetence komunikativní -> rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a aktivnímu zapojení se do společenského dění

Kompetence sociální a personální -> účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Časová dotace: Integrovaný celek trvá cca 90 min. Literární výchova (cca 45 min).Výtvarná výchova (cca 45 min)

Počet žáků: 20 (vhodné pro 2. až 3. ročník) Příprava Téma:

Nejkrásnější zahrada, jakou si umím představit.

Cíl: . Cílem je prostřednictvím literárního textu a obrazového záznamu rozvíjet kreativitu a fantazii žáků, obohacovat jejich slovní zásobu a chápat přenesený význam slov, uvádět věci do souvislostí a účinně spolupracovat ve skupině. Své poznatky zaznamenat ve výtvarné podobě. Forma (frontální, skupinová…):

Frontální, Skupinová, Individuální

Pomůcky: DVD Zahrada, kniha Zahrada od Jiřího Trnky, báseň rozepsaná na proužky po verších, na proužcích papíru pranostiky a lidová rčení, tabule pro nácvik obtížných slov k nácviku čtení, balicí papír (nemusí být, stačí i tabule) pro zápis postřehů na téma zahrada potřebných pro VV. Potřeby pro výtvarnou činnost - voskový pastel, akvarelové barvy, kulaté a ploché štětce, čtvrtka A4, tempery, klovatina, tuš, dřívka. Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Školní třída, učebna s DVD přehrávačem

Evokace: Literární výchova

• Téma je evokováno prostřednictvím pranostik a lidových rčení s tematikou „Zahrada" Vyvolaný žák čte text pranostik nahlas, po přečtení ostatní společně vyjadřují jinými slovy. Nejvýstižnější vyjádření zapisuje učitel na tabuli.

• Shlédnutí DVD Zahrada, kapitola O mlze • Práce s textem Jiřího Trnky Zahrada- 1.kapitola

o Nácvik čtení obtížných slov z připravené tabule, četba. Žáci vyhledávají v textu věty, které souvisejí s tématem.

o Rozbor textu, porovnání s projekcí na DVD. o Každý žák obdrží jeden verš básně napsaný na proužku papíru (text básně

slyšeli na začátku kapitoly při projekci). Úkol pro skupinu (tj. třída je rozdělena na 4 skupiny po 4 dětech): Zvolte si strategii, jak budete postupovat, abyste se uspořádali do jedné řady tak, aby vznikla básnička, kterou jsme teď slyšeli. Úkol splňte co nejrychleji..

o Čtyři žáci jsou určeni jako pozorovatelé práce skupin. Do plnění úkolu se nezapojují. Mají za úkol sledovat, jak skupina pracuje, jak ostatní postupovali při plnění úkolu, co zpomalovalo práci skupiny, co by přispělo k jeho rychlejšímu splnění, kdo patřil ve skupině k nejaktivnějším apd.

o Po splnění úkolu hodnocení práce skupin - provedou pozorovatelé.

Výtvarná výchova

S žáky si připomeneme téma pomocí výrazů zapsaných na balicím papíře (nebo tabuli). Odpovídají na otázku: „Co může člověku zahrada nabídnout, v čem je pro něj důležitá, jakou má roli v jeho životě, kdo v ní žije“ apd.. Žáci mohou ještě doplnit, co je k tématu napadlo.Tím uzavřeme informace potřebné pro další výtvarnou práci žáků.

Následuje samostatná práce žáků (pomůcky byly připravené už před začátkem hodiny). Technika je volná.

Upevnění: V závěru hodiny literární výchovy žáci konzultují ve dvojici, uvádějí své postřehy z filmu i čtení. Nejvýstižnější formulace zapisují na balicí papír (nebo tabuli). Následuje společné závěrečné shrnutí. Při společné výstavě hotových maleb děti odůvodňují pojetí své práce.

Rekapitulace: Tematický blok je ukončen výstavou prací žáků a postřehů na balicím papíře. Následuje (nejlépe) kladné hodnocení vyučujícího.

Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Žáci byli v průběhu celého bloku aktivní. V literární části pro ně bylo nejobtížnější nahradit rčení jiným vyjádřením. Někdy bylo potřeba jim napovědět. Pochopit přenesený význam slov pro ně bylo náročné. Obrázky malíře v knize se jim velmi líbily, byli jimi motivováni pro

vlastní výtvarnou činnost. Pro děti bylo zajímavé i porovnání zahrady v knížce a loutkové pohádce.K sepsání odpovědí na otázky(před začátkem výtvarně tvorby) jsem pro lepší přehlednost použila myšlenkovou mapu, do které děti zapisovaly. Ze zaujaté a aktivní práce dětí se domnívám se, že se podařilo naplnit výše uvedený cíl. Zdroj (citace, obrázky apod.) DVD Zahrada, Země pohádek 2005, scénář a režie: Břetislav Pojar TRNKA. J.: Zahrada, Albatros Praha, 1990 ŠOTTNĚROVÁ. D.: Lidové tradice a zvyky, Rubico Olomouc, 2009 Básnička odposlouchaná z DVD: Byly jedny vrátka, za nimi zahrádka, V té zahrádce stromy, pojďme si hrát do ní. Pranostiky: www.pranostik.cz Básničky: www.verse.cz Přísloví: www.iprislovi.cz Něco z toho, co jsem použila: Byly jedny vrátka, za nimi zahrádka, V té zahrádce stromy, pojďme si hrát do ní. Je-li z jara mnoho žluté trávy, bude mokrý rok, je-li mnoho bílé trávy, bude rok deštivý. Málo trávy na louce, málo peněz v tobolce. Dá-li nebe deštíčka, bude pěkná travička. Pěkné růže v zahrádkách věští pěkný podzimek a pozdní zimu. Lidé se radují létu, včely květu. Když napadá sníh na zelené listí, bude tuhá zima. Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku. Březnový prach úrodu zlatí. Je-li už máj zahradníkem, není zase rolníkem. Máj a září jsou branami léta. Kniha je jako zahrada, kterou nosíš v kapse. Louku seč, když je ti jí nejvíce líto.

Jméno vyhotovitele: Köhlerová Hana

Výukový předmět (průřezové téma): Anglický jazyk (4. ročník) OSV(Kooperace a kompetice)

Klíčové kompetence: k. k učení Časová dotace: 2*45 min (lépe v bloku 90 min) Počet žáků: Max. 20 Příprava Téma:

THE CALENDAR (kalendář)

Cíl: Realizace očekávaných výstupů RVP vzdělávacího oboru Cizí jazyk -žák rozumí jednoduchým pokynům - žák rozlišuje mluvenou a grafickou podobu slova s využitím probraného učiva:

• názvy měsíců a ročních období • instrukce ve třídě • abeceda • hláskování (spellig)

Upevnit probrané učivo-pojmenovat roční období a všechny měsíce v anglickém jazyce, naučit žáky grafickou podobu těchto slov a výroba vlastního kalendáře. Forma vyučování: párové vyučování skupinové vyučování samostatná forma práce v lavici společná práce na koberci Pomůcky:

• barevné karty s názvy a obrázky ročních období a měsíců • vystřižený kruh z balicího papíru (průměr cca 1m) – rozdělit vždy jednou barvou na

čtvrtiny (roční období) a každou čtvrtinu pak dále jinou barvou rozdělit na třetiny (měsíce v každém ročním období), po vnějším obvodě napsat anglické názvy ročních období (žáci by měli znát z předešlých hodin) SUMMER, AUTUMN, WINTER.

• V místě, kde by mělo být napsáno SPRING, jsou pomlčky v počtu písmen daného anglického slova, pomlčky udělat také v místě, kde budou napsány měsíce.

• orffovské nástroje • kreslící karton A4 • barvy, pastelky, fixy • slovníky • kopírka- nejlépe barevná • laminovačka

Prostorová organizace: třída zahrada školy herna školní družiny

Popis činností aktivit Evokace Úvodní motivačtní pohybová aktivita Posadit žáky na koberec do kruhu. „Come to the carpet, please. Make a circle. Sit down.“ Zopakovat roční období a měsíce v anglickém jazyce, listening v předešlých hodinách.

1. Žáci při jmenování jednotlivých měsíců mohou dělat mexickou vlnu – každé dítě řekne měsíc, rychle vstane, přitom zdvihá ruce nad hlavu a zpět si sedne. Toto učitel nejprve předvede.

2. Při opakování využít i kruhový kalendář, který není zatím dodělaný. „Look at this circle. This is a calendar. Repeat me, a calendar.“ (Žáci zopakují toto slovo – dbát na správnou výslovnost.) „Point me, please. Where is summer? Where is January? Where is May?“ Žáci odpovídají Here!

Aktivita - ROČNÍ OBDOBÍ (práce v lavici) Hláskování jednotlivých ročních období – spelling. Zde je dobré zopakovat písničku Alphabet Song – je v učebnici Chatterbox 1 str. 7, využít orffovských nástrojů, změny tempa na základě taktování atd. Dvakrát za sebou hláskujte slovo S-P-R-I-N-G. Žáci zapisují, jeden zezadu na flip, poté společná kontrola. Hra na ozvěnu – předzpívat jednotlivá roční období (ve dvou tónech), děti dělají ozvěnu – pěkně se tímto také nacvičí výslovnost. Aktivita - NÁZVY MĚSÍCŮ (práce ve skupině, v páru) Vytvoření skupin na základě ročních období. Zástupce každé skupiny si roční období vylosuje. Rozdat žákům karty s anglickými názvy měsíců (barvy karet musí korespondovat s barvami jednotlivých čtvrtin kruhového kalendáře. Pro kontrolu provést rozhovor se žáky. U: „What colur is the card?“ Ž: „It´s yellow.“ U: „ Yes, i tis. Well done. What season is it? Look at the calendar…………. . Úkolem žáků je zjistit, kam jejich měsíc v kalendáři patří a zároveň přepsat jeho název na předepsané pomlčky do kruhu připraveného na tabuli. (Barva karty vyjadřující roční období a počet písmen ve slově tvoří nápovědu.) Po ukončení aktivity následuje společná kontrola. Přečtení všech měsíců a zhodnocení správnosti přepisu slov. Aktivita – SPOLEČNÁ VÝROBA KALENDÁŘE Stejné skupiny nebo páry vyrobí tři strany do kalendáře, záleží na počtu žáků. Rozdat kreslící kartony A4 každé skupině, žáci zpracují (užití volné výtvarné techniky) měsíce na kterých pracovali v předešlé aktivitě. Žáci poté prezentují své práce v rámci skupin. Reflexe

Vytvořit galerii z jednotlivých stran kalendář. Nejdříve si žáci prohlížejí a posuzují jednotlivé hotové výtvory. Vyučující s každou skupinou posoudí splnění jednotlivých požadavků. V závěru si děti založí flip se slovní zásobou k celému projektu. Kalendář je možné také okopírovat a využít například jako dárek. Strany kalendáře můžeme zalaminovat a pověsit ve třídě či škole. Upevnění: Upevnit probrané učivo-pojmenovat roční období a všechny měsíce v anglickém jazyce, naučit žáky grafickou podobu těchto slov a výroba vlastního kalendáře. Rekapitulace: Zopakovat roční období a měsíce v anglickém jazyce během úvodní motivační pohybové aktivity. Aktivita - ROČNÍ OBDOBÍ (práce v lavici) Aktivita - NÁZVY MĚSÍCŮ (práce ve skupině, v páru) Aktivita – SPOLEČNÁ VÝROBA KALENDÁŘE Reflexe Poznámky: Je vhodné, aby žáci potřebou slovní z předešlých hodin anglického jazyka slyšeli a znali její zvukovou podobu například ve spojitosti s obrázky. Zdroj: Slatttery, M., Willis, J.: Enlish for Primary Teachers. OUP, 2001. ISBN 0-19-434563-3. Samsonová, C.: 333 nápadů pro anličtinu. Portál, 1997. ISBN 80-7178-129-0. Kolektiv autorů: Cizí jazyky napříč předměty 1. stupně ZŠ. VÚP, 2007. ISBN 978-80-87000-15-1.

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Mgr. Olga Marešová

Výukový předmět (průřezové téma): Environmentální výchova – ekosystémy, lidské aktivity a problémy životního prostředí, vztah člověka k prostředí

Klíčové kompetence:

Kompetence k učení (vyhledává a třídí informace získané z předmětu přírodověda, uvádí věci do souvislostí) Kompetence k řešení problémů (používá informace k dalšímu řešení problémových situací) Kompetence pracovní (plní zadané úkoly, samostatně i ve skupině, pracuje při praktických úkolech, dokončuje zadaný úkol) Kompetence komunikativní (domlouvá se ve skupině, obhajuje vlastní názor při skupinové práci)

Časová dotace: 3 x 45 minut Počet žáků: Cca 20 (5. ročník) Příprava Téma:

Podnebné pásy

Cíl: Žáci si upevní a procvičí znalosti o přírodě získané při přírodovědě, řeší problémové úkoly, uvedou věci do souvislostí a spolupracují ve skupině. Forma (frontální, skupinová…):

Frontální, skupinová, individuální

Pomůcky: Obrázky rostlin jednotlivých podnebných pásů, karty se zvířaty (kvarteto Brumík – foto zvířete a několik informací o něm), učebnice, atlasy, encyklopedie, pracovní listy se skupinovými úkoly, pracovní listy (jeden vytvořený a jeden okopírovaný z pracovního sešitu Přírodověda pro 5. ročník, Nová škola, str. 22, cvičení 3 a,b), křížovka a materiál o zvířeti z křížovky, zvýrazňovače, PC s internetem Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Třída, počítačová učebna, učebna s interaktivní tabulí

Evokace: (Žáci již mají určité znalosti o podnebných pásech.) A/ Učitel na stůl položí karty se zvířaty (kvarteto Brumík), vyvolá žáka, kterému zadá, že má vybrat zvíře žijící např. v subtropickém pásu. Žák vybere, ukáže ostatním, kteří výběr zkontrolují, on vyvolá dalšího a zadá další podnebný pás, tak si žáci rozdělí všechny karty. Žáci si karty ponechají pro další práci – mají dvě až tři minuty na to, aby si přečetli několik informací o vybraném zvířeti, potom předstoupí před ostatní a vlastními slovy se o vybranou informaci podělí.

B/ Každý roh místnosti představuje jeden podnebný pás, učitel tam předem připraví několik obrázků krajin s rostlinami typickými pro každý pás a stručnou charakteristiku onoho pásu. Žáci mají za úkol beze slov (sami potichu čtou, prohlédnou si obrázky, případně se domlouvají posunky) utvořit čtyři skupiny a postavit se do „svých“ rohů. Tam na ně čekají dva pracovní listy se skupinovými úkoly:

1. Zakroužkujte správné výpovědi (např. Liány rostou na poušti. Mrož žije v polárním pásu. Žirafa se živí lišejníky...)

2. Propojte tři sloupečky podle toho, jak k sobě patří (v jednom sloupci zvířata, ve druhém názvy podnebných pásů, ve třetím rostliny).

3. Škrtněte slova, která nepatří do vašeho podnebného pásu (např. polární pás - lední medvěd, tučňák, antilopa, mrož, kaučukovník, mechy, lišejníky, polární liška, olivovník, tuleň…).

4. Lístky s otázkami mimo jiné zaměřenými na ekologii, na vztah člověka k prostředí, na zásah člověka do přírody (Co by se stalo, kdyby se lední medvěd objevil v poušti? Co by se stalo, kdyby člověk vykácel deštné lesy? Co by se stalo, kdyby neexistoval hmyz? Co by se stalo, kdyby v tropech přestalo pršet? Co by se stalo, kdyby lidé přestali recyklovat papír?) Žáci hledají souvislosti ve vztazích zvíře – rostlina – prostředí - člověk. Své postřehy celá skupina probere s učitelem. Potom také s ostatními skupinami.

5. Druhý pracovní list – žáci vyplní. Dříve hotové skupiny mohou na pracovní list nakreslit obrázky zvířat a rostlin svého podnebného pásu.

Žáci mají po celou dobu k dispozici učebnice, atlasy, encyklopedie, internet. C/ Učitel na tabuli nakreslí křížovku, tajenka je např. „kosatka“, společně s žáky ji vyplní, zvíře přiřadí k podnebnému pásu a na tabuli napíšou co nejvíc informací o kosatce (kvůli čitelnosti zapisuje učitel), potom každá skupina dostane materiál o kosatce a má za úkol porovnat údaje s údaji na tabuli, shodné údaje zvýrazní zvýrazňovačem. Z nezvýrazněných informací si každý člen skupiny vybere jednu, která ho zaujala a představí ji celé třídě. Žáci dostanou za úkol ve skupině vytvořit křížovku (max. šest písmen v tajence), kterou překreslí na tabuli a zadají ji další skupině k vyluštění. Vyluštěného živočicha nebo rostlinu skupina vždy zařadí do příslušného podnebného pásu. D/ Skupiny vytvoří jednoduchou prezentaci v PowerPointu na téma svého podnebného pásu (stručný popis, obrázky krajiny, rostlin, živočichů), vyberou si mluvčího skupiny, který prezentaci okomentuje. Upevnění: K upevnění dochází vždy po splnění částí A – D, a to vystoupením jednotlivců s krátkou zajímavou informací v části A, diskuzí v části B-4, společným vyluštěním křížovky v části C a PC prezentací v části D. Rekapitulace: Prezentace čtyř skupin spojí učitel v jednu a společně ji ještě jednou shlédnou na interaktivní tabuli (nebo s dataprojektorem), hodnocení provedou žáci spolu s učitelem. Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Dvě vyučovací hodiny zabrala samostatná i skupinová práce, žáci živě diskutovali hlavně nad otázkami ekologickými (úkol č. 4). Jednu hodinu pracovali na PC prezentaci, nad očekávání dobře dopadlo rozdělování úkolů (vyhledávání obrázků na internetu, vyhledávání informací z atlasu, vlastní tvorba prezentace, komentování prezentace). Zdroj (citace, obrázky apod.) Internet (obrázky), Přírodověda pro 5. ročník - Nová škola - pracovní sešit, str. 22, cvičení 3, Brumík karty (kvarteto)

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Petra Chotěborová Výukový předmět (průřezové téma): Občanská výchova (7. ročník) Klíčové kompetence: Klíčová kompetence k učení Časová dotace: 45 min Počet žáků: 24 Příprava Téma:

Média (závěrečná hodina)

Cíl:

Seznámit se se stylem psaní článků daných časopisů či novin

Forma (frontální, skupinová…):

Skupinová práce, kooperativní výuka (6 skupin)

Pomůcky: 6x rozstříhané lístečky s pojmy pro úvodní část hodiny (vznik médií), 6x čtvrtek formátu A4, 1x text O sněžném muži rozstříhán na 3 části, lístečky s charakteristikou jednotlivých časopisů či novin (od každého druhu 2x) Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Třída

Evokace: Hodinu zahájíme činností, během které děti seřazují daná média podle jejich vzniku. Po společném vyhodnocení uvedeme žáky do situace – všichni jste redaktoři a pracujete pro své noviny (časopis). Právě jste se dozvěděli, že nedaleko Vašeho města byl spatřen sněžný muž. Zdroje informací pocházejí celkem ze tří oblastí. Stále Vám chybí titulní článek a Vám je jasné, že toto bude největší trhák. Upevnění:

1. Každá skupina představuje redakci časopisu či novin. Děti si mezi sebou samy určí roli 1 šéfredaktora a 3 redaktorů.

2. Šéfredaktoři si vylosují zaměření své redakce – seriózní tisk, časopis pro volný čas, bulvární časopis. Je třeba, aby každá skupina měla na lavici před sebou lísteček s charakteristikou svého redakčního zaměření. Šéfredaktor odpovídá za to, že se skupina po celou dobu tvorby článku drží svého zaměření.

3. Po třídě rozhodíme 3 části článku O sněžném muži. Daná místa představují oblasti, kde se objevila zmínka o sněžném muži.

4. Šéfredaktor zůstane ve své redakci, ostatní redaktoři se rozjedou zjistit co nejvíce informací do daných oblastí. (Je dobré označit oblasti čísly – 1, 2, 3 a stejně tak i redaktory ve skupinách. Redaktor 1 pak jede do oblasti 1 atd.)

5. Redaktoři v daných oblastech zjistí, že informace, které jim jsou zde poskytnuty jsou neúplné. Jejich cílem je zapamatovat si co nejvíce a vrátit se zpět do své redakce. Po

návratu do redakce se již nemůžou vrátit zpět do oblasti, kde byl spatřen sněžný muž. 6. Práce v redakci – každý redaktor sdělí své skupině zjištěné informace, které dají

společně dohromady a vytvoří z nich článek do svého časopisu či novin. Psaní článku a obsahu odpovídajícího zaměření svého tisku je doménou šéfredaktora. Ostatní členové samozřejmě s tvorbou článku pomáhají.

Rekapitulace: Šéfredaktor z každé skupiny jde se svou čtvrtkou před tabuli, ukáže svůj článek ostatním a seznámí třídu s jeho obsahem. Žáci poté hodnotí, zda se skupina držela svého obsahu a jak se jim článek celkově líbil. Dále zhodnotí, v čem se od sebe jednotlivé články liší a nakolik jsou pravdivé. Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Vše lze stihnout během jedné vyučovací hodiny, ale je dobré mít předem určené časy jednotlivých úseků. Úvodní část by měla být nejkratší a časově omezena by měla být i doba, kdy redaktoři zjišťují informace v jednotlivých oblastech. Nejvíce času věnujte samotné tvorbě článku. Činnost děti hodně bavila a dokonce samy přišly s nápadem vydat články jako třídní noviny. Zdroj (citace, obrázky apod.) Článek o sněžném muži jsem našla na internetu, ale prakticky lze použít jakýkoliv zajímavý a jednoduchý článek. Podmínkou je, aby děti předem neznaly jeho obsah např. pohádky. Bulvární časopis „Žákovská drbna“

• můžete používat i slangová (hovorová) slova, ne však sprostá • pro tvorbu titulku je dobré použít slova jako šok, hrůza, děs a podobně • cílem je zapůsobit na city čtenáře (udivit, šokovat, překvapit, vzbudit lítost …) • informace mohou být polopravdivé nebo lež (ale ne nesmysly)

Seriózní tisk „Učitelské listy“

• přináší pravdivé informace • jazyk je spisovný a odborný • snaží se popsat skutečnost bez zbytečných emocí (citů) • rozebírá danou událost, přináší pohledy odborníků • nejdůležitější je přesně a pravdivě informovat čtenáře

Časopis pro volný čas „Bravo“

• zábavnou formou sděluje čtenářům pravdivé informace • prolíná se zde bulvární a seriózní tisk • snaží se zaujmout, ale na rozdíl od bulváru si nevymýšlí • na rozdíl od seriózních novin je sdělení doplněno o obrázky, grafy, tabulky …..

Bulvární časopis „Žákovská drbna“

• můžete používat i slangová (hovorová) slova, ne však sprostá • pro tvorbu titulku je dobré použít slova jako šok, hrůza, děs a podobně • cílem je zapůsobit na city čtenáře (udivit, šokovat, překvapit, vzbudit lítost …) • informace mohou být polopravdivé nebo lež (ale ne nesmysly)

Seriózní tisk „Učitelské listy“

• přináší pravdivé informace • jazyk je spisovný a odborný • snaží se popsat skutečnost bez zbytečných emocí (citů) • rozebírá danou událost, přináší pohledy odborníků • nejdůležitější je přesně a pravdivě informovat čtenáře

Časopis pro volný čas „Bravo“

• zábavnou formou sděluje čtenářům pravdivé informace • prolíná se zde bulvární a seriózní tisk • snaží se zaujmout, ale na rozdíl od bulváru si nevymýšlí • na rozdíl od seriózních novin je sdělení doplněno o obrázky, grafy, tabulky …..

20. října 1967 nafilmovala dvojice dokumentaristů záběry sněžného muže. Dodnes není jisté, jestli to byl drzý podvod, nebo skutečnost.

Na paseku vychází obrovský tvor, vysoký nejméně 220 centimetrů. Pohlédne směrem ke kameře, pak zrychlí a za několik okamžiků zmizí ze záběru. Sotva minutové video, na němž je zachycený sněžný muž, vzrušilo svět už v roce 1967, ale nedává spát lidem dodnes. Co na něm ve skutečnosti je?

Vyprávění o natáčení se liší podle toho, komu máme věřit. Dejme tedy nejprve příležitost autorům videa. Filmař Roger Patterson se na jaře roku 1967 dočetl v jednom vědeckém časopise o tvoru nazývaném Sasquatsch. Tato americká obdoba Yettiho bývá také nazývána Bigfoot (Velká noha) a má žít v lesích severní Kalifornie. Patteron si sehnal drahou 16 mm kameru a společně s přítelem Robertem Gimlinem se vydal na podzim téhož roku natáčet.

Blízké setkání třetího druhu Jediným svědky podivuhodného setkání byli právě tito dva muži. Časně ráno 20. října sjeli na koních do údolí potoka Bluff Creek. Když míjeli silný strom s pokrocenými kořeny, oba současně zpozorovali mohutnou postavu, která se u něj krčila. „Děsně jsem se lekl a zůstal v šoku,“ vyprávěl později Gimlin. Vyděsili se nejen lidé, ale i koně: Pattersonův hřebec se vzepjal a filmaři trvalo asi dvacet sekund, než ho uklidnil. Pak rychle vytáhl ze sedlové brašny kameru a záhadnou bytost nafilmoval.

Na záběrech je vidět, že Patterson se pokouší k Sasquatschovi co nejrychleji přiblížit – kvůli tomu jsou obrázky velmi roztřesené. Dokázal však tvora nafilmovat z blízkosti přibližně 24 metrů. Pak se sněžný muž ohlédl přes rameno a Patterson si v úleku klekl na zem. „Podívalo se to po mě celkem třikrát a vždy jsem měl pocit, že proti téhle bytosti nemám šanci,“

vyprávěl později novinářům. Potom tvor rychle zmizel v neprostupném lese. Gimlin se pak ještě pokoušel bytost sledovat, ale v hustém podrostu neměl šanci.

Hledání důkazů Několik hodin po setkání obtelefonovávali oba muži různé vědce, aby co nejrychleji dorazili na místo – chtěli co nejrychleji věrohodně zachytit důkazy. Podařilo se uchovat stopy zvířete a podle nich zmapovat i jeho pohyb. Vše odpovídalo svědectvím obou filmařů. Pak přišel čas na studium filmového materiálu.

Na něm je jasně vidět, čeho si přímo na místě nikdo nevšiml; nejedná se o sněžného muže, ale ženu! Na několika záběrech jsou jasně vidět velké chlupaté prsy. Tvor měl také dobře znatelný čelní hřeben, který bývá například u goril. Tmavá, vysoká bytost s huňatým tělem přesně odpovídala popisům lidí, kteří se dříve se sasquatschem setkali.

Chlupatá prsa jako důkaz Oba filmaři se stali rázem slavnými celebritami. O setkání se sasquatschem vyprávěli v televizních show, práva na minutové video prodali mnoha stanicím a o tvorovi napsali i knihu. Se stoupající popularitou se však začaly objevovat i první námitky a pochybnosti o věrohodnosti celého natáčení. Dokument prošel mnoha detailními zkoumáními. Vědci, kteří ho analyzovali, se shodli, že by se mohlo jednat o falzifikát. Hlavními námitkami proti věrohodnosti jsou chlupaté prsy tvora – žádný primát totiž prsa chlupatá nemá. Stejně tak je značně nevěrohodný čelní hřeben na saquatschově hlavě; u goril ho totiž mívají pouze samci. Proč by se vyvinul typicky mužský znak u samice, nejsou biologové schopní vysvětlit.

Člověk takhle nechodí Jiní biologové však tvrdí, že způsob, jak se tvor pohybuje, by nedokázal věrohodně zahrát žádný člověk – kvůli délce kroku, lidským proporcím dalším faktorům to prostě není možné. Po roce 2000 byl film prozkoumán znovu moderními počítačovými metodami. Vědci zjistili, že detailní záběry ukazují i mimiku tvora, což by v opičím obleku nemělo být možné. Při zpětném pohledu do 60. let také experti tvrdí, že tehdy ještě neexistovaly tak kvalitní triky, aby bytost vypadala věrohodně.

V průběhu doby se objevilo i několik svědectví od lidí, kteří měli vyrobit kostým, nebo dokonce tvora přímo hrát. Kromě svědectví však nikdo nepřinesl jediný důkaz. Dodnes tedy netušíme, zda byly záběry pravé. Mnohé však mohou naznačit poslední slova Rogera Pattersona. Když roku 1972 umíral, řekl knězi: “Věřte mi, to video je úplná pravda.“

KNIHY

ČASOPISY

FOTOGRAFIE

TELEGRAF

TELEFON

FILM

ROZHLAS

TELEVIZE ŘEŠENÍ: 1) Knihy 1445 2) Časopisy 1513 3) Fotografie 1826 4) Telegraf 1844 5) Telefon 1879 6) Film 1895 7) Rozhlas 1920 8) Televize 1928 Ukázková lekce

Jméno vyhotovitele: Věra Machková

Výukový předmět (průřezové téma): Zeměpis

Klíčové kompetence: Kompetence k učení

Časová dotace: 2 vyučovací hodiny (rozděleno do 3 vyučovacích jednotek)

Počet žáků: 27 Příprava Téma:

opakování krajinné složky litosféra, pojmy

Cíl: upevnění a systematizace nových pojmů, či odborných termínů z učebního bloku litosféra nový pojem je představen konkrétním zeměpisným jevem- orientace na mapě, práce s rejstříkem, mapou (opakování předchozího učebního bloku, využití získaných dovedností) Forma (frontální, skupinová…):

Frontální i skupinová práce

Pomůcky: Atlas, A4, psací potřeby, tabule (lepítka, či magnetky), karty s pojmy (27), archy s 9 dvojicemi zeměpisných jevů, nástěnná mapa světa, učebnice zeměpisu pro 6.ročník, test Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

třída

Evokace: Společné opakování pojmu krajinná sféra, opakování složek KS Litosféra- brain storming, žáci si vybavují pojmy vážící se k pojmu litosféra, učitel je zapisuje na tabuli Učitel dělí žáky do 9členných skupin podle abecedy Každá skupina dostává A4 s 9 obecnějšími pojmy, pod něž pojmy z tabule přiřadí (viz příloha č.1) Zadání domácího úkolu- každý žák si vylosuje 1, ze 27 pojmů, které učitel připraví na karty (viz. Příloha.2) Doma vyhledá v učebnici v příslušné kapitole informace k danému pojmu, uvědomí si ke kterému z 9 dříve uvedených okruhů patří (časová dotace20 minut) Upevnění: V následující vyučovací hodině(45 minut) Každý žák 1-3 větami vysvětlí, či představí svůj pojem – 15 minut Žáci se pohybují volně po třídě, sdělují si názvy svých pojmů, tvoří trojce , jak k sobě podle uvážení patří (učitel, vždy zkontroluje , zda byla trojce vytvořena správně, pokud ne, tak ji rozpustí, pokud ano, žáci ve skupině, začínají plnit další aktivitu – 5minut Každá správně utvořená trojce dostane tabulku s 9 dvojicemi zeměpisných jevů (viz příloha č.3)

Ty si opíše do sešitu Vybere tu dvojici jevů, která patří k jejich okruhu- 5minut Žáci zeměpisné jevy vyhledají podle rejstříku v atlase a vyplní přiložený formulář (viz příloha č. 4) -10minut Rekapitulace: Každá trojce ukáže a charakterizuje své dva zeměpisné jevy na nástěnné mapě světa, určí vtah mezi oběma jevy – 10minut Úkol, doma zkusit samostatně vyhledat 18 zeměpisných jevů v atlase, připravit se na test, který bude stejnou formou pracovat se 27 pojmy, 3. vyučovací hodina, test, či zkoušení orientace na mapě- 20- 25 minut (viz příloha č. 5) Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Původně, jsem cíl plnila v jedné vyučovací jednotce Společně jsme zopakovali KS a její složky, brainstorming, Pak si žáci napsali test Hrátky (ne na známky) Pak si vylosovali pojem a tvořili trojice, v některých případech dost obtížně Pak správné trojce měli z 18 pojmů vybrat dva, které se k dané skupině vztahují a najít zeměpisné souřadnice. Zde bylo obtížné najít dvojce a ještě je vhodně vybrat k obecnějšímu pojmu Vyhledat souřadnice stihly asi jen 3 nejpohotovější skupiny Ne všichni žáci ve trojici dobře spolupracovali Zdroj (citace, obrázky apod.) Přílohy: Č.1 LITOSFÉRA, POHOŘÍ, SOPKY,EROZE, OCEÁN, ŘEKA, LEDOVEC, PEVNINSKÝ LEDOVEC, ČLOVĚK A JEHO VÝTVORY Č.2 ŠELF, LEDOVCOVÁ ŘEKA, VNĚJŠÍ ČINITELÉ ZVĚTRÁVÁNÍ, LITOSFÉRA, ANTARKTIDA, VALOUNY, FJORD, MARIÁNSKÝ PŘÍKOP, VĚTRNÁ EROZE, MORÉNA, VRÁSOVÉ POHOŘÍ, ZLOM, KRÁTER, ZVĚTRÁVÁNÍ, MAGMA, SNĚŽNÁ ČÁRA, DELTA, ZEMSKÁ KŮRA, RYBNÍKY, SVRCHNÍ PLÁŠŤ, KULTURNÍ KRAJINA, PEVNINSKÝ LEDOVEC, ČLOVĚK MĚNÍCÍ KRAJINU, HRANICE LITOSFERICKÝCH DESEK, KERNÁ POHOŘÍ Č.3 ALPY MONT BLANC VATNAJÖKULLI ISLAND STROMBOLI ITÁLIE VOLHA ASTRACHAŃ VELKÝ KAŃON COLORADO, USA MARIÁNSKÝ TICHÝ OCEÁN PŘÍKOP

DESKA NAZCA JIHOAMERICKÁ DESKA SOGNEFJÖRDEN NORSKO RYBNÍK SVĚT ČR Č.4 OBECNÝ POJEM (skupina-viz. 9)___________________________________ CAHRAKTERISTIKA JEVU_______________________________________ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA, DÉLKA______________________________________ OBECNÝ POJEM (skupina-viz. 9)_ POHOŘÍ CAHRAKTERISTIKA JEVU ALPY NEJVYŠŠÍ POHOŘÍ EVROPY MONT BLANC NEJVYŠŠÍ VRCHOL ALP ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA, DÉLKA ALPY – 47° s.z. š. 10° v.z.d. MONT BLANC 45,7° s.z.š. 7° v.z.d. Č.5 TEST

1. Napiš název složky KS, kterou jsme se zabývali v hodinách ZE poslední měsíc 2. Zadané pojmy rozděl do skupin

ŠELF, LEDOVCOVÁ ŘEKA, VNĚJŠÍ ČINITELÉ ZVĚTRÁVÁNÍ, LITOSFÉRA, ANTARKTIDA, VALOUNY, FJORD, MARIÁNSKÝ PŘÍKOP, VĚTRNÁ EROZE, MORÉNA, VRÁSOVÉ POHOŘÍ, ZLOM, KRÁTER, ZVĚTRÁVÁNÍ, MAGMA, SNĚŽNÁ ČÁRA, DELTA, ZEMSKÁ KŮRA, RYBNÍKY, SVRCHNÍ PLÁŠŤ, KULTURNÍ KRAJINA, PEVNINSKÝ LEDOVEC, ČLOVĚK MĚNÍCÍ KRAJINU, HRANICE LITOSFERICKÝCH DESEK, KERNÁ POHOŘÍ Řeka Oceán Ledovec Litosféra Pevninský ledovec Člověk a jeho výtvory Pohoří Sopky Eroze

3. z pojmů ve cv. 2 si vyber dva pojmy a napiš, co o nich víš

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Jana Štruplová Výukový předmět (průřezové téma): Fyzika Klíčové kompetence: K učení Časová dotace: 1 vyučovací hodina Počet žáků: 20 Příprava Téma:

Atmosférický tlak

Cíl: Vyvození existence atmosférického tlaku, jeho závislosti na nadm. výšce a jeho vlivu na náš život. Forma (frontální, skupinová…):

frontální

Pomůcky: vývěva, starší jablko či hruška, malý mikrotenový sáček, balónek či prezervativ, sklenice, voda, větší skleněná nádoba Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

třída, nejlépe učebna fyziky

Evokace: Na úvod hodiny položit otázku: K čemu slouží kosmonautovi skafandr? Předpokládané odpovědi: Aby mohl dýchat, aby mu nebyla zima. Otázkami typu : Proč by nemohl dýchat …. Tlačit na odpověď, že ve vesmíru je vakuum. Vytvořit „vakuum“ pomocí vývěvy – nějaký silák se potom pokusí zvednout zvon vývěvy, nejde to – PROČ? Vpustit nenápadně vzduch (vhodné je se rozkašlat či způsobit jiný hluk, aby nebyl slyšet sykot). Nějaký hubeňour pak zvon zvedne- PROČ? Existuje nějaký tlak vzduchu. Zaveden pojem ATMOSFÉRICKÝ TLAK. Vysvětlit, kde se vzal (zeměpis 6.tř.) – vrstvy atmosféry … Upevnění: Vložit do vývěvy scvrklé jablko. Vyčerpávat vzduch (děti po skupinkách sledují) až do okamžiku, kdy jablko začíná praskat a vytéká šťáva. Žáci vysvětlují pomocí nového pojmu tlak vzduchu. Otázka: Co se stane, vpustíme-li vzduch a proč. Poté provést. Jablko vyjmout a ukázat. Další pokus: Trochu nafouknout balónek nebo malý mikrotenový sáček (pozor, ten často ucpe vývod k odčerpávání vzduchu) nebo, když je třída, která nezboří hodinu, prezervativ. Vložit do vývěvy. Žáci sami vyvozují, co se asi stane. Odčerpat vzduch až do prasknutí sáčku či balónku (prezervativ je nezničitelný). Upevněn pojem atmosférický tlak vzduchu. Zpět k úvodní otázce. K čemu ještě slouží skafandr, co by se stalo, kdyby ho kosmonaut ve vesmírném prostoru neměl? Každý žák má Tabulky MFChT. Hledáme hodnotu atmosférického tlaku. Najdou tabulku

závislosti atm. tlaku na nadmořské výšce – orientace v tabulce. Rekapitulace: Pomocí tabulky upřesní, že hodnota atm tlaku se mění. Jaký tlak vzduchu tedy budeme používat? Tzv. Normální tlak (atm. tlak u hladiny moře). Naplnit sklenici vodou, přiložit nahoru papír a otočit dnem vzhůru. Voda nevyteče – všichni vědí proč. Otázka: Nechá se atmosférický tlak změřit? Existují na to nějaké přístroje? Nechá se vypočítat – jak? To se dozvíme příští hodinu Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): K pokusům:

- ukázky závisí na počtu žáků ve třídě, nejlépe skupinky do 10 při sledování jednoho pokusu

- prezervativ použít opravdu jen u pohodové třídy, okoření to hodinu, ale mohlo by ji to zrušit. Navíc nepraskne.

- Natrénovat pokus s mikrotenovým sáčkem – doporučuji co nejmenší, aby při nafukování neucpal vývod

Další hodinu bych začala pokusy

1. s pipetou – proč v ní při uzavření horního konce zůstane voda 2. skleničku naplnit zcela vodou a ponořit ji dnem vzhůru do nádoby s vodou. Proč voda

nevyteče pokusy vedou k Toriccelliho pokusu Zpětná vazba u žáků osmé a deváté třídy – Umí odpovědět na úvodní otázku hodiny, vybavují si pokusy, umí vysvětlit, hodnotu atm. tlaku si nevybaví Zdroj (citace, obrázky apod.)

Jméno vyhotovitele: Karel Řehák

Výukový předmět (průřezové téma):

Zeměpis (Multikulturní výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova)

Klíčové kompetence: Kompetence k učení, řešení problému, komunikativní, sociální a personální, pracovní)

Časová dotace: 90 min Počet žáků: 24 Příprava Téma:

Regiony světa - Evropa

Cíl: Žák by měl na mapě vyhledat:

- všechny kontinenty (světadíly), oceány, Evropu - polohu Evropy

- určit podle světových stran, s jakými světadíly Evropa sousedí Forma (frontální, skupinová…):

Frontální, kooperativní (skupinová)

Pomůcky: Globus, nástěnné i příruční mapy světa, Evropy, ČR Různé propagační materiály (fotografie, pohledy…) Připravené dílčí úkoly pro děti Směrová růžice Model myšlenkové mapy Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

Třída uspořádaná pro práci ve skupinách.

Evokace: 1/ Obrázky, fotografie z různých míst světa probudí v žácích zážitky z dovolené

- papírovou lepící šipkou půjdou děti zaznamenat na mapě místo, kde byly nebo o něm něco vědí

2/ Prezentace videoklipů zajímavých míst světa 3/ Navázání na učivo předešlého ročníku o pevninách a oceánech (zopakování u mapy) Upevnění: 1/ Žáci jdou do pracovních skupin a dostanou názvy kontinentů (světadílů) a oceánů rozstříhané nebo v přesmyčkách, které musí rozluštit a správně přiložit na mapu 2/ Každá skupina dostane zajímavosti, které se týkají jednoho z kontinentů (světadílů)

- jeden ze skupiny, mluvčí, přečte informace ostatním - skupina vyšle informátora pro obrázek, který se váže k danému kontinentu - zapisovatel si poznamená výpisky z textu, přilepí obrázek - skupina vyšle jednoho člena, který seznámí ostatní skupiny se základními

informacemi o daném kontinentu 3/ Skupiny dostanou rozstříhaný obrys Evropy (puzzle), které musí složit a poznat, o který

světadíl jde 4/ Na příruční mapě přiložit cedulku s názvem Evropa na správné místo 5/ Společně si všichni ukážeme hranice Evropy na nástěnné mapě a pak sami na příručních mapách 6/ Společně vyhledáme kontinenty (světadíly), se kterými Evropa sousedí Rekapitulace: 1/ Učitel má u sebe všechny vyhotovené výpisky s obrázky kontinentů (světadílů) a postupně ukazuje skupinám dané obrázky

- žáci se snaží rozpoznat, o který kontinent (světadíl) jde 2/ Všichni společnými silami vyhotovují na tabuli myšlenkovou mapu k tématu „Regiony světa – Evropa“, kam zaznamenávají poznatky, které si dnes zopakovali a upevnili, co o tom už někdy slyšeli a co by o tématu chtěli ještě vědět Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Výuka dle připravené ukázkové lekce se osvědčil a zdařila.

Zdroj (citace, obrázky apod.)

Ukázková lekce Jméno vyhotovitele: Mgr. Jana Večerníková Výukový předmět (průřezové téma): Přírodověda Klíčové kompetence: Kompetence k učení Časová dotace: 2 hodiny Počet žáků: 22 Příprava Téma:

Přírodní společenstva - les

Cíl: Umět vyhledávat a třídit informace, využívat je efektivně v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě. Forma (frontální, skupinová…): 1. hodina - skupinová (4 skupiny) / žáci vyhledávají v literatuře informace – stromy, keře, podrostové rostliny, zvířata, ptáky. 2. hodina – skupinová a frontální / žáci z jednotlivých skupin zapisují postupně na tabuli vyhledané a roztříděné informace. Pomůcky: Knihy encyklopedie přírody (2 - 3 knihy pro každou skupinu), psací potřeby, linkovaný sešit, tabule, křídy Prostorová organizace (třída, tělocvična…):

třída

Evokace:

Upevnění: Společný zápis na tabuli do tabulky – každá skupina zapíše do příslušné kolonky vždy jeden výraz. Rekapitulace:

Zhodnocení práce jednotlivých skupin, určení nejlepší skupiny (nejvíce správných pojmů).

Poznámky (vaše vlastní zpětná vazba – co se osvědčilo, co by bylo lépe udělat jinak…): Osvědčilo se vytvoření skupin, v nichž jsou 1-2 žáci dominantní a doplnění žáky méně aktivními, tak aby byly skupiny relativně stejné. Pokud by to bylo možné, umožnit žákům i přístup k počítačům a vyhledávání informací na internetu (záleží na možnostech školy a pravděpodobně by bylo zapotřebí zvýšit časovou dotaci na 3 hodiny). Zdroj (citace, obrázky apod.)

Veselé kolíčky

Jméno vyhotovitele: Mgr. Martina Tomášková Výukový předmět: Matematika a český jazyk Klíčové kompetence: Kompetence k učení Časová dotace: záleží na zájmu dítěte (kolik pracovních listů vypočítá) – cca 10-15min. Počet žáků: s jednou sadou této hry mohou pracovat asi 4 žáci (záleží na počtu kolíčků)

Veselé kolíčky Tato hra obsahuje: Složku, ve které jsou pracovní listy s příklady z matematiky (21pracovních listů) a pracovní list na český jazyk. Barevné dřevěné kolíčky s čísly a písmeny (cca 100ks). Obrázek – CIMG 8408 Obrázek – CIMG 8416 CIMG 8411 Pravidla: 1. Část hry: Učitel dá žákovi jeden pracovní list s matematickými příklady. Žák příklady postupně počítá a na místo, kde se píší výsledky, vždy připevňuje kolíčky se správnými čísly (viz obr. CIMG 8436). Takto postupuje, dokud nevypočítá celý pracovní list. Když má u všech příkladů připevněné kolíčky s výsledky, teprve pak otáčí tento pracovní list s kolíčky a ihned se dovídá, zda počítal či nepočítal správně. Pokud počítal správně, objeví se mu nějaké vyjmenované slovo (obr. CIMG 8437). Pokud v nějakém příkladě chyboval, objeví se mu „zkomolenina“slova (obr.CIMG 8439 a CIMG 8441). (POZOR! Po dobu připevňování kolíčků nesmí žák pracovní list otočit!). Obr. CIMG 8436 CIMG 8437 Obr. CIMG 8439 CIMG 8441 2. Část hry: Žákovi vyšlo nějaké vyjmenované slovo a s tímto slovem bude pracovat dál. Začne vyplňovat pracovní list/český jazyk (viz. Obr. pracovní list). Protože jsou jednotlivé matematické listy ze zadní strany očíslované, může učitel žáka kdykoliv zkontrolovat, zda pracuje či nepracuje správně (seznam použitých vyjmenovaných slov v této hře je napsán na tvrdých deskách hry).

Mám vytvořenou jednu a jednu sadu Veselých kolíčků na procvičování malé násobilky a velké násobilky.

Veselé kolíčky

Jméno vyhotovitele: Mgr. Martina Tomášková Výukový předmět: Matematika a český jazyk Klíčové kompetence: Kompetence k učení Časová dotace: záleží na zájmu dítěte (kolik pracovních listů vypočítá) – cca 10-15min. Počet žáků: s jednou sadou této hry mohou pracovat asi 4 žáci (záleží na počtu kolíčků)

Veselé kolíčky Tato hra obsahuje: Složku, ve které jsou pracovní listy s příklady z matematiky (21pracovních listů) a pracovní list na český jazyk. Barevné dřevěné kolíčky s čísly a písmeny (cca 100ks).

Pravidla: 1. Část hry: Učitel dá žákovi jeden pracovní list s matematickými příklady. Žák příklady postupně počítá a na místo, kde se píší výsledky, vždy připevňuje kolíčky se správnými čísly (viz obr. 1). Takto postupuje, dokud nevypočítá celý pracovní list. Když má u všech příkladů připevněné kolíčky s výsledky, teprve pak otáčí tento pracovní list s kolíčky a ihned se dovídá, zda počítal či nepočítal správně. Pokud počítal správně, objeví se mu nějaké vyjmenované slovo (obr.2). Pokud v nějakém příkladě chyboval, objeví se mu „zkomolenina“slova (obr.3 a 4). (POZOR! Po dobu připevňování kolíčků nesmí žák pracovní list otočit!).

(Obr. 1) (Obr. 2)

(Obr. 3) (Obr. 4) 2. Část hry: Žákovi vyšlo nějaké vyjmenované slovo a s tímto slovem bude pracovat dál. Začne vyplňovat pracovní list/český jazyk (viz. Obr. 5)

(Obr. 5) Protože jsou jednotlivé matematické listy ze zadní strany očíslované, může učitel žáka kdykoliv zkontrolovat, zda pracuje či nepracuje správně (seznam použitých vyjmenovaných slov v této hře je napsán na tvrdých deskách hry). Mám vytvořenou jednu a jednu sadu Veselých kolíčků na procvičování malé násobilky a velké násobilky.

Předmět: matematika Učivo: násobení lomených výrazů Vypracovala Edita Poláčková Příklad1: Hrajeme ve větším prostoru, např. na chodbě. Na čtvrtky si předem napíšu výrazy, např.: x²+ 2x + 1 x² – 2x + 1 x²– 1 (x + 1)² (x – 1)² x² + 6x + 9 x² – 6x + 9 x² – 9 (x + 3)² (x – 3)² x²+ 8x + 16 x² – 8x + 16 x² – 16 (x + 4)² (x – 4)² x² + 10x + 25 x² – 10x + 25 x² – 25 (x + 5)² (x – 5)² (x + 1)(x – 1) (x – 3)(x + 3) (x + 4)(x – 4) (x + 5)(x – 5) (x + 1)(x + 1) (x – 3)(x – 3) (x + 4)(x + 4) (x – 5)(x – 5) apod. Každý žák dostane jednu kartu (písmem k tělu, aby ji ostatní neviděli). Na pokyn učitele kartu otočí. Žáci mají za úkol beze slov vytvořit skupinky, které k sobě patří (výrazy se rovnají). Příklad 2: Se stejnými kartičkami – skupinová práce. Do každé skupiny dám stejný počet kartiček. Skupiny soutěží v tom, která bude mít nejdříve správně roztříděné kartičky do skupin, které k sobě patří. Příklad 3: Na magnetickou tabuli napíšu vzorce(nebo dám kartičky):

(a + b)² (a – b)² a² - b² (x + 4)(x + 4) x² – 8x + 16 (x + 4)(x – 4)

(x – 4)² Každý žák obdrží jednu (nebo více) kartiček s výrazy. Žáci pak své kartičky připevňují pod jednotlivé vzorce. Totéž je možné připravit na interaktivní tabuli.