Dell

Textové pole

Univerzalni vedeni

Univerzalnf vedenf a vedomi je vysoky stav vnitfnfho vyvoje. Na cele planete zemi ho dosahuje jen nekolik zasvecencu, 0 nicbz svet nic nevf, protoze ten, kdo poznal , nemluvf. Dozrali do univer­zalnfho vedomf l;iskou, oddanostf Bohu a laskou ke svym bliznim. Jsou hlasateli vesmfrneho evangelia, pokornf, chudf, nejsou nic, ale jejich prave bohatstvi nema na zemi obdoby. Zapalujf ohell lasky v srdcfch nevedomycb, cinf je siastnymi poznanfm, ze marne uctiva Boba ten, kdo nemiluje a neetf ostatnf. Na tomto vyvojovem stupni ztracf laska branice, ktere ji clovek vymezil a splyva 5 l;iskou kosmickou, jejfz projevem je cele univerzum.

Branou k univerzalnfmu vedomf nenf mozek, nybrz dYe zlazy 5 vnitrni sekreci: Hypofyza, podvesek mozkovy a epifyza, siSinka mozkova. Epifyza lezi v zadni, hypo£yza v prednf mozkove casti. Jsou nazyvany organy sesteho smyslu. Energeticky jsou zv\;iSi silne spojeny 5 temenni cakrou a 5 tzv. duchovnfm okem cloveka v dulku mezi oeima. Jejich energeticky cbarakter je tvoren po­tencialem kosmicke energie. Tyto dYe zlazy umozllujf cloveku porozumet kosmickYm udalostem, stojfcfm mimo rozumove vnimanf. Tim neni mySleno napi'. jasnovidectvf nebo medialita, ktere jsou vazany na urcite oblasti lidskeho vedornf. Epifyza pi'ejima vyssf kosmicke energie, rozvadf je jako ozivujfcf impuls do vsech organu, povzbuzuje cinnost duchovnfch center, eaker, a dUSevnf vnfmavost. Ke zvysene einnosti obou zlaz dochazi meditaci, vrouci, odevzdanou modlitbou a hlubokYm spankem. Obe zI::izy jsou energetickYm pramenem mySlenek mfm, lasky a [Cuby po vyssim poznanf.

eim vlce je clovek schopen pi'emahat pi'evahu hmotneho vedomf, ktere jejich aktivitu potlacuje, crm neziStnejsi Jasku pi'in::iSi svym bliznim VSITic, tfm rychleji nachazf cestu ke spojenf s univerzalnim kosmickym vedomfm a vedenfm. Kazda zivotnf bullka je vibrujicf casti kosmickeho celku, ktery jsme sice schopni v okarnZicich zesileneho intuitivnfho vnfmani citit, ale pokud jsme vazani telesnym, nfZsim ja, nejsme ho schopni vnimat. Univerzalnf vedenf vychazf z poznan!, ze dominantnim faktorem vseho zivota je duch.

3

Lidsk,' hmotny zi VOl , klCry ciovck povazuJe za vrchoI kosrnicke existence, je reiativnf slav, jen docasna i1u ze na vyvojove ceste ciovcka ke splynutf s Absoiutnem.

Zvysenou aktivitu hypofyzy a epityzy umozlluje i lidska fantazie. efm vetM fantazie je ciovek schopen, tfm silnejsf je jeho rozpetf do prostorU mirno hranie rozumu . Je zarodecnym stavem novych poznatku a del. ]cji energeticke formy jsou skutecnosti, pfiehazejicf z neznamych dimenzf a sfer, jejichz krasa a hodnota odpovfda tomu , jak hluboce je clovi'k schopen pohrouzit se do sveta pi'ed­stavivosti , jehoz obrazy tvoH podstatu lidske kreativity. Ty jsou vedcny do mozku a je-Ii sua epityzy dostacujfcf, kvituje je rozu move vedomi jako fakty, ktere "mohou byr" . Stejna sua umoz­iluje napf. i mediainim jedincum a lidem se zesuenym intuitivnfm eftenim vniknout hloubeji do vyMfch zivotnfch prostorU a pi'ijimat cizi mySienky a pi'edstavy ve forme, kterou rozumove vedomi toleruje.

Rozvoj fantazie, zesilovani pfedstavivosti v pozitivnim smyslu, ma velky vychovny vyznam pro deli v utlem veku. Podporuje vyvoj jejich inteligence, moralky a kreativity. Zduraziluji dulezitost fantazie pozitivni, tvoi'fef. Fantazie negativnf je jejim opakem. Tuto skutecnost by si meli uvedomit rodice pi'i volbe televiznich programu, cetby a her. Deti casto vypravejf 0 svjeh snech a pi'edstavach. Jsou zakotveny v jejich vMomi jako realita, kterou nema dospeiy ciovek nepro­myslenymi slovy nicit. Mnohdy je detska fantazie skutecnosti bliZ nez rozumem zkreslena pi'edstavivost dospeleho. Pokud nezfska rozum nadvJadu nad vnitfnfm zivotem dftete, maji velmi silny vliv na jeho pi'edstavivost poznatky z dimenze, ve ktere zilo pi'ed svym zrozenim. Astralnf vnfmavost dftete neni jeste potlacena vlivem hmotneho zivotniho prosti'edf a rozumovou aktivitou a umoziluje mu videt a hovoi'il se sV'lm andelem straznym, se skfftky a vflami, astrainfmi bytostmi, zijicimi ve volne pffrode ap. Male dire nevf, co je smrt. Setka va se se svou mrtvou babickou nebo matkou, pi'ijfma jejich rady a dospeli hovori 0 fantazii a dusevnf abnormalite dflete, karaji je a zakazu ji mu daisf "vymy· SIeni a Ihani". Nejsou si vMomi, ze okradaji sve dfte 0 jednu z nejkrasnejsfch a nejcennejsfch zivotnfch fazi, vedouef k rozvoji kreati vity a dusevnf struktury budouef osobnosti. Fantazie ditete by

4

Laska druihi

Buh stvoril cloveka ve dvojidch, du:Hech, jako bytosti ciste, ale ne dokonale, bytosti, vybavene atributem svobodne vOle, ktera jim umoznuje vlastni rozhodnuti mezi dobrem a z1em. Nebyly rozdeleny na muze a zeny, nybrz vytvare1y androgynni osobnost, stmelenou hiskou, harmonif a silnym pocitem vtijemnosti. Doplnovaly se ve svych vlastnostech a schopnostech, pocit jejich soun::\!ezitosti byl neporusitelny.

Provinenim proti Bozske zakonitosti se nektere dualy vyradily z Bozskeho celku. Hmotnou manifestad byly urcite prvky puvodne androgynnf bytosti rozdeJeny. Tim doSlo k roztrZeni dualnfho svazku, ke vzniku zen a muzu, ktel'f vsak zustavajf az do opetneho du:llnfho spojeni casH druM duse, ktera prochazf nekde v univerzu svym evolucnim cyldem.

Po rozdeleni nastoupily dualy dlouhou cestu vyvojoveho procesu ke znovudosazenf vnitl'ni Cistoty, ktera jim umoznuje opetne spojenf. Nekdy se oba dualy neprovinily ve stejne mffe a proto muze mit tento cyldus pro oba jedince rozdilne formy a trva­ni, muze probfhat v rozdflnych zivotnich prostorech, na planetach s hmotnou nebo polohmotnou strukturou. Stesk a touhu po opetnem spojeni prozfva i dual, ktery. se neprovinil. Zustal a zUstava az dodnes v puvodnich zivotnfch pro­storech, odkud se snazi pomahat svemu druMmu Ja v jeho duchovni evoluci, napi'. jako duchovnf pruvodce. Nekdy se dobro­volne inkarnuje, aby ho privedl na spravnou duchovni cestu, ktera zkracuje vzdalenost vzajemneho odlouceni.

Dualy, ktere se provinily ve stejne mfi'e, nastoupily svUj ocisiujicf evolucni cyldus spolecne, ale vlivem rozdflneho, osobnfho vyvojoveho tempa a intenzity dalSfho negativniho zatfzeni zUstai brzy kazdy sam. Na zemi bychom reldi: .Ztratili se z ocL" Co vsak neztratily, je nedefinovatelny vnitl'ni stesk a touha po lasce, kterou ce1e zivoly hJedajf, ale ktera nepi'ichazf. Stesk, ktery. nas, rozdelene dualy, v okamZicfch vnitrnfho ztiseni zahaluje jako jemny opar mIhy zasnenou podzimnf krajinu , stesk po lasce, ktera je jina nez vSechen pOcit, ktery. jsme doposud poznali a 0 niz vfme, ze nekde ceka. Kde? r-fledame ji, ale nenacbazime. Je nevedomou

7

touhon po odlollcenem duaiu a bude uspokojena az naSim opetovnYll1 spojenim. Tak jako neni clovek, ktery zuaU svou vlast, schopen jf zapo­menout tim, ze je od ni vzdalen, neodchazf ani stesk po lasce dualu, se kterou se jen milo z nas v inkarnacnfch cyklech znovu setkiva. Ten, kdo zije v zajetf smyslu, utlumuje tenlO stesk s1ifdanfll1 partneru. Ale to svedCf 0 tom, ze se na hledanf prave lasky podflf jen jeho telo, ne duch a duse. Ouch a duse jeste dostateene neprocitly, jejich senzitivita je stile znOVll pfemozena hmotnymi vlivy, ktere utlull1ujf piaI' duse.

Setkanf provinilych du,ilu ve stejnem inkarnacnfm cyklll nejsou casta, ale mozna. Pak je vzajemna pl'ftazlivost techto dusf tak silna, ze pro ni neplatf vseobecne uznavane mor,Hni predstavy a nepo­rusitelnost ramce konvencnfch zvyklosti. Jako pffklad lze uvest vztah Kleopatry a Marka Antonia, dalSfm pffk1adem muze bft Perikles a Aspasia, Lady Hamilton a Lord Nelson, Maria Stuart a Lord Bothwell, Katerina Velika a knize Potemkin, Shelly a God­win nebo Dante a Beatrice. Biblickym prfk1adem lasky dualu je vztah Izaka a Rebeky. Pozdeji laska Pythagora a jeho mlade zeny Theoc1ei. To je jen nekolik prfk1adu historickych osobnostf, ale jdeme-li zivotem s ocima otevrenyma, najdeme treba i ve svem okolf spojeni duahl, ktera nejsou v zivote casta, ale tak napa dna vzajemnou harmonif, ode­vzdanostf a vse odpoustejfcf nezistnou laskoll, ze je nelze prehled­nout. 0 techto mamelstvfch se rfka, ze byla uzavl'ena v nebi. Michelangelo, vysoce senzitivni umelec, naz}'Val Vittorii Colonna svou nebeskou pruvodkyni. Existujf i mamelstvi dualu, ktera probfhajf boui'liveji. KaZda lidska osobnost je vybavena jinym charakterem, ale i u techto mamelu je podt sounalezitosti a lasky tak silny, ze prekonajf vsechny tezkosti a mamelstvi nekonCf rozchodem.

Vedle manzelstvf duaJu existuje jeste spojeni duM v manzelstvf karmickem. Tato spojeni jSOll na zemi nejcastejSf a maji za ukol vyrovnat spolecne prohlesky a moralnf nedostatky obou partneru z minulfch zivotu. Nejsou dualnim p,:irem, ale musejf projft spo­leene zivotem, aby se llcili nezistnosti, oberavosti, vernosti a odcinili bezpravf, zpusobena pl'ibuzenstvu a pl'fslusnikum rodiny, do nfz se rodi.

8

Setkanf, ktera vedou k manzelskemu svazku, nevznikaji nahodne. Jsou setkanim dvou duM, jejichz poslanim je splneni spolecnych ukolu, J..:tere si pi'ed svou inkarnaci predsevzaly. Unahlene, nepro­mySlene rozvody, vychazejlci casto z egoizmu. nedostatku tolerance a dobre vule k harmonickemu souzitf. Jsou preru~enim ukolu, ktery' musi bft dokoncen v nekterem z zivotu pr&ich. Manzelska nevera je temei' vZdy karmickym zatizenfm pro bu­doucnost provinileho se partnera. Dokazuje zdurazneny egoizmus a nezvladanou pozfvacnost. Karmickym prikladem nevery z minu­Iych zivotu je italsky' mnich Petrarca, ktery' cely zivot miloval vdanou zenu, matku pocetne rodiny. Petrarca a Laura nehovoi'ili o sve lasce. Byli siastni vedomim vzajemne zivotni bHzkosti. Jejich laska, znarna milovnikum klasicke literatury vsech zerni, byla laskou dualu, karmicky'm vyrovnanim a pramenem sily, vych:\zejfci z cistory a odi'ildni. Mamelstvf a rodiny soucasnosti trpi zesilenyml pOZadavky "niz~iho ja" a opomijenim pocitu "my". Nektei'i manzele nebo mamelky se citf opnl.vneni prosadit svoje egocentricke pOZadavky, ale zapo­minajf, ze stejna prava rna i partner, ktery' neni jejich osobnfm majetkem. Kazdy clovek, i nevyspele dfte, musi b;''t respektovani jako samostatna osobnost, ktera potl'ebuje pro svUj vyvoj volny prostor. Pati'i Tomu, kdo je stvol'il, ale nikomu z nas.

Karmlcka mamelstvf by mela bft vedena spolecnou snahou o harmonicke vztahy, neziStnostf, vzajelJU10u uetou partneru a rostoucim idealizmem, ktery' sta vf stale nove mosty pro budoucnost vlastnf i cele rodiny. Boul'liva, telesnymi pocity zduraznovana laska prechazf zkuSenostmi a prubehem tvrdych zivotnfch boju ve svazek vzajelJU1e spolehlivosti a bezpecf, je-Ii schopna pi'ekonat pOZadavky, vychazejfci z ie~te ne uplne pi'eko­nane polygamle, polyandrie a egoizmu.

Mary Todd a Abraham Lincoln jsou prikladem karmlckeho Inamelstvf, ktere se nevyznacovalo zvlaSte hluboky'm porozu­menim. Ale bylo vazano silami charakteru a dobre yUle, ktere je stmelovaly v dobe nebezpeci v jeden celek a staly se podporou v dobe zivotnich boju . Karmlcke Inamelstvf nemuze oba partnery uspokojit tak jako manzelske spojeni dualu. KaZda zivotni zmena vytaduje novy zivomf program, cas k jeho zrani, trpelivost, toleranci, lJU1oho

9

dobre vule a snally 0 pozmini jeho doposud skryrych stranek. Mejte trpelivost , nechre vyzrM svtij manzelsky svazek v ohni iivornich bouri a pak se teprve rozhodnere, zda je mozna dalSi spolecna cesra. Mnozi vidi lasku jako produkt pusobeni pohlavnich zlaz a pudu sebezachovy. Manze161vi je pro ne te!esnym svazkem, ktery Ize kdykoliv zru~it a nahradit. Nevedi, ze ke svazku dvou duM dochazi zakonitosti vyMi nei je zakonitost tela a hmoty. Ale kdo z nas je si dokonalosti prave Iasky vedom ? Pokud zijeme na zemi, zustava nam skryta, protoze ji hledame telem a ne du~f. Zustava touhou a steskem po nasem dualu, kteremu jsme rUstem vnitl'ni cistory a lasky k ostatnim zivotum stale bliZ.

Kazdy, kdo s tebou zivota brazdou sel, zanechal stopy ve tve dusi zpet. Jak zrnko prachu vsechno, co jsi sel zUstava v jejfch lichach pevne Ipe!. Jde s tebou v zivota pl'iSti karusel jak trest ci dar a urcuje tvtij svet.

Emanuel

10

Alternativni lecebne metody - Homeopatie

Vidite mesic na neb! ? Ano, ale jen zpola. Vfme vsak, ze je kulatya krasny. Stejne je tomu tak i s mnoha jinjrni vecmi, kterjim neven­me, protoze je nase oei nejsou schopne videt.

M. Claudius

Tvoi'iva intuice C10veka je pomocnfkem jeho evolucnfho cfJe. Pusobf ve vsech zivotnfch oblastech jako hnad s1la vpfed, za novym poznanfm. Lidstvo podleha jejfmu vnitfnimu tlaku od pocatku sve existence: delat vfce, nez jen to, co zakonitosti dennfho zivota od nas vyzadujr. Intenzita kreativity, projevu tvoficfho ducha, je rozd1lna. Urcovana dusevnf strukturou a individualitou Cloveka projevuje se temef ve vsech zivotn1ch oblastech. Tfm se Clovek odlisuje od zvlrete, ktere zije spokojene a odevzdane, rna-Ii dostatek potravy, zivotnfho prostoru a pfflezitost k nmozenf.

Jeden z nejkrasnejsfch zivotn1ch diu je zamefenf lidske kreativity na pomoc ostarnfm spoluzijfcfm. Vlivem pozemske polarity je zivot podffzen pusobenf nemoci a zdravi, realite tela a ducha. Fyzicke telo muze byr pochopeno ve sve celistvosti jen tehdy, pod1li-1i se zajem Cloveka stejnou rnfrou i na jeho primernfm zivotnim faktoru, duchu a dusi. Telo je hmotnym zivotnfm faktorem. Duch se pod1li na jeho stavbe a vytvorenf zivotnfch organu, zajiSfuje telu existencni moznost pfijmem zivotni kosmicke s1ly a urcuje individualitu Cloveka. Dulie ffdi aktivitu nervove struktuty, pOcity, reakce, procesy vnitl'ni har­monie a dizharmonie, ktere se navenek projevuji zdravim nebo nemocemi. Silver Birch, indiansk¥ duchovnf vildce, lecitel a filosof potvrzuje: "VYv0jem a posilovanfm duse se zdrave vyvfji a s1li i fyzicke telo, ktere je duchu a dusi podfizeno."

V poslednfch letech se projevuje silny odklon od chemicko­fyzikalnf terapie k terapii spiritualnf a k homeopatii, jejirnZ c1lem je

11

nejen odstaneni potizi a bolesti, ale predevsim zjistenf pramene, z nehoz vychazeji. Je znamo, ze kazda nemoc vychazf z duse a proto hledaji alternativni lecebne metody jeji zacatky primerne v dusevnf dizharmonii. Spiritualni lecba nenf mysterie a necinf za­zraky. Mozne zazraky vychazeji z duse pacienta, je-Ii ochoten a schopen se svym lecitelem uzce spolupracovat. Tato spoluprace je v soucasnosti ztizena tim, ze u lidstva prevladajf materialisticke tendence. Presto vsak pribyva, hlavne z rad mlade generace, stale vice jedincu, kteri hledaji spojeni s podstatou zivota, duchem a voH pomoc prirodnich lecitelu a homeopatu, zastupcu alternativni medidny. Statistika pruzkumu. zverejnenych BBe, vykazuje, ze pres 90% obyvatel zapadnfch zemi se zajima 0 spiritualnf lecbu. Tato lecba zacina zmenou vnitrn!ho programu nemocneho, premenou negativ­nfho mysleni v mysleni pozitivni, ochranou pred pocity zavisti, nenavisti, strachu, sobeckosti, telesneho pretizenf ap. Negativni pocity a vlastnosti, hlavne strach ve vsech jeho nuancfch, jsou nositeli silne, telu nepriznive energie. Neni-li se jich telo schopne pOIDod dusevni hygieny zbavit, brani se proti nim horeckou, zanety, nemoceml, hnisavyrni vl'edy ap. Nenf-li vylucovani techto skodlivych energii dostacujici, uklada je v tele ve forme nadoru a vnitl'nich vredu.

Homeopatie je Iecebna metoda, ktera aktivuje nejen fyzickou, ale i eterickou cast lidskeho tela. Nenf zalozena na chernicke terapii, ale na pouzivanf urcirych latek z oblasti rnineralni a rostlinne, substand, ziskanych z tel zvffat a ve velmi malem mnozstvi na pouzivanf latek chernickych. Rozhodujfcim metodickym principem homeopatie je "Similia si­rnilibus curentur". Pouziti medikamentu, ktery u zdraveho Cloveka zpusobuje podobne telesne potite, jake se projevujf u nemocneho pacienta. Tento princip neni novy, je znam medicine z oblasti ockovanf: naockovane bakterie tuberkulozy jsou ochranou proti onemocneni tuberkul6zou ap. Zakladatel homeopatie, Samuel Hahnemann (1755-1843) ffka: "Kazdj pusobfci lek drazdf lidske telo formou jineho onemocnenf. Napodobuji prirodu, jestlize laim napr. chronicka onemocneni onemocnenim dmhYm." Ne prave lehko pochopitelna teorie, ale pouziji prfk1adu: Silna ryma se projevuje kapanfm z nosu a slzenim oci. Homeopatie ji leci

12

,

Allinem, yYtazkem z cibule, jejiz pusobenf zna kazda hospodyne. Pri krajenf cibule docbazf k slzenf ocf a kapanf z nosu. Symptomy nemoci rYma jsou zeslleny stejnymi symptomy. Vyvohivajf zesflene reakce obrannych "Hek tela a dochazi k rychlejsimu uzdravenl.

Zakladnim pozadavkem na lekare - homeopata je dukladna walost substancionaIniho zakladu pouzfvanych leku a jejich pusobeni pi'f­mo na cloveka, v protikIadu k allopatH, ktera zkousf nejprve pusobenf leku na zvffatech, nez je pl'edava cloveku. Typickym znakem homeopatick¥ch prostl'edkU je jejich pot en­covani. Homeopaticke preparaty jsou silne zredene ucinne latky. Hahnemann vyzkousel jejich ucinky nejen na sobe samem, ale i u mnoha dalSich pacienru, nez pozna!, ze jejich ucinek je tim zretelnejsi, cim vice je zredil. PrfkIad: V9tazek ze susenych korenu arniky, arnikova tinktura, je rychozi latkou pro dalSi redenl. Urcite mnozstvi arnikove tinktury je zredeno v pomeru 1:9, pridanim devfti dflu alkoholu. Tim vznikne jeji prvni decirnalnf potence Dl. Je-Ii D1 opet zl'edena deviti dfly alkoholu, vznikne potence D2. Bezne potence jsou D1 -D5, strednf potence D5 - D12. Ale existuji homeopati, ktel'f dosahujf lecebneho uspechu s potencemi D200. Nejen pro pacienta, ale i pro lecitele samotneho jsou tato fakta nekdy tezko uveriteln~. Jsou dukazem. ze v oblasti homeopatie pusobi i jin~ pravidla nez ta, ktera vycbazeji z mechanicke kauzality rozumoveho mySlenf. Ziva tela jsou nositeli vnitl'nich .informacf", jejichZ sfla a bliZsi poznani jsou Iidstvu doposud skryty. Zoamy homeopat Dr. Artur Braun pouzil v televiznfm programu o homeopatii misledujicf prfkIad: Polozil nepouzitou, cistou kasetu na citlivou v~hu. Vazila pl'esne 45 gramu. Na tuto kasetu nahr,H Beethovenovu 9. Symfonii, "informaci" a opet ji zvazil. Nevazila ani o jeden gram vice nez kaseta prazdna, ackoliv jejf pusobenf je tak obrovske, ze muze pl'ivest do pohybu cely sal se stovkami posluchacu. Informace ve smyslu pl'frodnfch ved neovlivliuji vahu. Kazdy atom rna urcitou vibraci, ktera vyjadi'uje jeho vlastnosti. To se opakuje i ve vyssich jednotkach, napr. molekulach, krysta!ech a bulikach. Informace nerna vahu, ale rna dulezite fyzikalnf funkce, ktere jsou napi'. vyjadi'ene v termodynamickem zakone entropie a v zakonech genetickych.

13

Ve sve knize "Homeopaticka metodika" piSe Dr. Braun: "Homeo­paticke prostredky obsahujf to nejdulezitejsf z rostlin: Jejich vnitrnf "informaci". Ta prechazf z rost!inneho tela pUmo do prfStfho nositele, nap!'. do alkoholu." Tato "inforrnace" zustava neporusena redenfm rostlinnych latek Jedno zcela jednoduche vysvetlenf pusobenf vysokopotenenfch homeopatickYch prostredkU: Stojfm s autem na frekventovane kl'izovatce a eekam na "zelenou". Jakrnile se rozsvftf, rozjfMfm se dale. Zcela obyeejna, denne se opakujfc1 udalost. K jejfmu harmonickemu prubehu je zapotiebf splnit ureite pozadavky: soustiedena pozomost i'idiee, jeho reakce na dany signal a dostatek pohonne Jatky. Stejne je tomu s pozadavky homeopatie. Homeopat musf nejprve eekat a pozorovat, kdy pi'ijde signal zaefnajicfho zlepsenf pacien­tova stavu . Musf rozeznat spravnost pi'ichazejfcfho signalu a zasobit pacienta spravnou "pohonnou latkou", aby jeho telo, "auto", bylo schopno dalSf cesty. K tomu je zapotiebf duvery a vedome spoluprace pacienta. Dr. Braun poti'ebuje nekolik dnf ke stanovenf spravne diagnozy, nejen pomoc1 srych vedomostf a dlouholerych zkusenostf, ale i po­mod dotaznfku, ktery obsahuje vice nez tii sta otazek. Zodpovedny leeitel musf nejprve poznat dusevnf strukturu pacienta, aby se mohl pfiblfzit k moznemu pramenf nemoci, nez pi'ejde k urelte terapii. Je pochopitelne, ze elovek se zvYsenou senzibilitou reaguje na homeopaticke prostiedky rychleji nez napr. Clovek, jehoz telo je otupele nadmemou spotiebou alkoholu, kourenfm nebo dlouhym otravovanfm tela chemickYmi prostiedky. Tito !ide musf projft nejprve nekolikatydennf proeis!ovad kurou, nez zfskajf opet ureiry stupei\ potiebne telesne senzibility. Mnozf !ide zamenujf homeopatH s fytopatif, phytopathie - z reetiny volne prelozeny vYraz pro "sluzbu rostlin". V protikladu k homeopatH pouzfva fytopatie k lecenf ryhradne jen substance rostlinne.

Stale vice se snazf narody zeme poznat souvislost mezi mikrokosmem, ktery tvoN nas zivotnf prostor a rnakrokosmem, univerzem, celkem, jehoz jsme neoddelitelnou cast!. To je spravne, ale ~tejnou intenzitu by mel Clovek venovat poznanf sarna sebe, aby byl schopen podi'fdit svuj zivot priorite ducha a lasky, vedoucfm faktorum vseho zivotrul1o denf. Bez tohoto poznanf

14

zustanou pro nas vyssi poznatky uzavreny, stejne jako plac vlastnf duse, ktery se projevuje nemocemi a telesnou slabostf.

Literatura: Harry Edwards: Theo Ott:

Spirit Healing Sie leben mit sechsten Sinn, Verlag Zurich/St . Gallen, 1985

Anthony de Mello: "One Minute Nonsens" Gurajat Sahytia Prakash, Anand, 1992

"N:ibozensk<'! presvedcenf nenf ukazovatelem. Je vztycenym prstem, ktery chce upozornit na neco, co lezf rnimo dosah lidsk<'!ho rozumu. Nekteff z nas jsou schopni tento prst jen pozorovat. Jinf jsou zamestnani jeho cuc:infm nebo ho potrebujf k zakrytf OCl. To jsou horlivci, ktel'f vedome zustavaji slepf.

Jen m:iJo je tech, ktei'f dr.'1f prst tak daleko pl'ed ocima, aby byJi schopni videt i to, co je za nfm. Ale nemajf to lehke. To jsou ti tak zvanf neverci, protoze si dovolili dfvat din nez ostatnf."

15

Polarita, dobro a zlo

Polarita je stav dvou protichudnych p6lu, dye rozdilne sWinky jedne a teze reality. ]ejf platnost je omezena jen na hmotne zivotnf prostory. Vyssf nadzemske dimenze znajf pouze stav harmonie a dobra. Projevem pozemske polarity je zivot a smrt, zdravi a ne­moc, svetlo a trna, den a noc, radost a smutek, dobro a zJo, vsechny zivot provazejfcf protichudne aspekty. Pokud je Clovek pozemske polarite podl'fzen, zustava dobro a zlo v jeho vedomf. Ktery z techto komponentu pl'evazuje, rozhoduje stupeli zralosti jeho ducha. Ale i nedobry Clovek je nositelem dobra a opacne.

NejuCinnejsim bojem proti zJu je kontrola mySienf, slov, cinu a poznanf sarna sebe. To nenf lehkY pozadavek, ale pokud ho nesplnfme, zlistavame slepymi otroky chyb a slabostf, vytval'fme si stale novou karmu a podlehame nutnosti dalSfch inkarnacf na nfzko vyvinutych planetach jako je zeme. Chyby, nedobre vlastnosti a navyky sice odsuzujeme, ale jen u ostatnich. Siabosti vlastni si nekdy pl'izname, ale najdeme pro ne vZdy duvod a omluvu. Z osobnfch zkusenostf vfm, jak dlouho to trva, nez pozname, ze pl'ijfrname sve spoluzijfcf tak, jacf jsme sami. Zmenf se, jakmile se zmenfme my. Kdo neeo vyzaduje, must ukdzat, jak to sdm deld. Kdo vyzaduje Idsku, must bYt sebopen Idsku ddt. Kdo vyzaduje toleranci a odpustifni, must sdm tolerovat a odpoustift.

Pl'echod od zJa k dobru zacina mySienkou. Z mySlenb .. y roste ville a villi nasledujf ciny. Ma-Ii Clovek silnou villi cinit dobro, pi'eme­liuje svilj podfl z1a ve svetelnou energii dobra tak dlouho, az dojde k jeho uplnemu pi'ep6Iovanf. Rozhodujfcf ulohu ma kontrola mySienf. Ne prave potesujfcf je skutecnost, ze vetSina Iidi nejen kontrolu sveho mySlenf a jednanf neprovadf, ale ani nezna. ]ejich pl'edstavy a skutky jsou zamei'eny na hmotny prospech, pozitky a vnejsi rozumova poznanf. Rozumove vedomf bojuje proti zmene ustalenych zvyklosti, proti obratu mySlenf a jednanf, takZe clovek podlem stale znovu starym chybam. Ale nenf dulezite, kolikrat upadne, rna-Ii villi okaffiZite vstat a jft novou cestou da!. Pozitivnf impulzy ducha mus! by! posfleny villi, nechceme-Ii zlistat otrokem nepi'iznivych mySienek a ciml, ktere karmicky zatezuji

16

nase ptfStf zivoty. Casto zastframe sve chyby umyslnou nevedomostf a pokrytecrvfm: "To jsem pfece udelal jen pro tvoje dobro ... ", " ... nemohu tfct pravdu, abych nekomu neublfZiI .. . " a pod. Je nutne IMt ? Mnohdy je pravda pro obe strany mnohem prospes­nejsf nez vymluvy a Izi. Pravdu lze kdykoliv vyslovit, voHme-1i spravny t6n a formu slov, zesilenych porozumenfm a laskou. Temne energie Izl rostou s kazdou nepravdivou mySlenkou a slo­vem stale vfc a otravujf dusevnf atmosferu toho, kdo je vymyillf, al e i jeho okolf. Lez nelze dlouho skrYvat. Odhaluje se dffve nebo pozdeji sama a jejf dusledky jsou spolecensky i osobne nepffznive.

Nedobre myslenky nestacf potlaN!. Je nutne s nimi vedome bojovat az k jejich dplnemu odstranenf. Potlaceny zUstavajf v podvedomi a vraceji se pri kazde pfilezitosti stale znovu zpet. Jestlize s nimi vedome bojujeme, jestlize pred nimi neutlkame do falesnych pred­stav a nezapframe si je, jsme je schopni pomocf yUle pfep610vat. Pak je jejich navrat rozhodnym "ne" okaffiZite zamezen. Myslenky se nerozplynou v nie tim, ze na ne zapomeneme, nybrZ shlukujf se v sHne energeticke naboje v pozitivnfm i v negativnfm smyslu a rozpfnajf se do cele zivotnf atmosfery. KaZda zeme, kazdy m1rod jsou tak dobre jako jsou myslenky jejich obyvatel. Kdo nedovede ovlddnout svoje mysienf, nenf schopen ovlddnout svUj Bvat. Co mysifm, to jsem. Stejne je tomu se slovy. NepromySlene slovo muze naraz znicit vsechno, co jsme dlouhy cas usilovne budovali. Cfl'lane vystihujf dulezitost rozvazne reci pffslovfm: "Nejrychlejsf kUfI nedohonl ve zlosti pronesene slovo." Nebo: Jednou vylita voda se nevratf do nadoby, z nfz vytekIa ." I moudra rada nasich pl'edku zrcadH stejnou zkusenost: "Dvakrat mel', jednou l'ez!" To platf nejen pro jednanf, ale i pro mluvenf. Neffkejme vsechno, co vfme, ale Imame si plne viJdomi vseho, co iikdme. Nectnosti a zlo vychazejf z duchovnf nevedomosti, protoze kdyby si byl C10vek vedom jejich karmickych nasledku, chranil by se pfed nimi. Vetsinou vychazejf ze zdurazneneho egoizmu, kter)i potlacuje silu vyssiho duchovru110 vedomi, pramene pozitivnfch hodnot. Mnoho nedobr)ich zivotnfch zkusenostf si pl'isvojfme behem sou­casneho zivota, ale nektere si pfinasfme z zivotu minulych. Jsou ulozeny ve spodnfch vrsmich naseho duchovru110 vedomi a pokud proti nim rozhodne nebojujeme, vyrazf pl'i nejblizsl pl'iJezitosti stale znovu do vedomi dennfho. Casto se ptame, odkud se v nas to ci

17

one bere. Neptejme se, zacneme radeji s plnou yUH vsechno negativni z naseho zivota odstranovat. Clovek je vybaven yU1i a inteligenci, je schopen rozhodovat, co je vice Ci mene dobre a volit spravny smer. Zlo je zavisle na Iidske yUH a zatezuje kazdeho jedince tim vice, Cim vice sf je vifdom lobo, co de/d. Clovek zly, schopny vrazdy, t)'ranf a nfzkych cinu vseho druhu, je vetsinou inkarnaci duse z nejspodnejSfch aswi1nfch vrstev. Tyto duse trpf nasledky svych cinu a touzf se znovu inkarnovat, aby pomoci yYvojoveho procesu v Iidskem tele dosahly zlepsenf sveho stavu. Na zemi propadavajf opet zlu a je potfeba mnoha inkarnad, nez najdou cestu lasky a dobra. Hodnota dobra Sloupd s le:tkoSif bo tlnit. Nenf-li clovek schopen rozlisovat mezi dobrem a zlem, mel by se rrdit pozadavkem: "Necin ostalnfm to, co necbceS aby oni Cinili tobe!"

Velmi ucinnym pomocnfkem k zfskanf pi'ehledu vlastnfch dobrych a nedobrych skutku je kontrola priIbehu celeho doe vecer pl'ed usnutfm. Pi'iznejme si, co jsme dnes dobi'e nebo mene dobl'e udelali a usfnejme s pl'esvedcenfm, prfStf den uCinene chyby neopakovat. Jestlize jsme nekomu ublfZili, musfme hledat cestu k odpustenf a srnfi'enf. Pl'i teto kontrole nesmf dojft k sebeomlou­vanf: "To je malickost, to delajf vsichni", "To nenf moje vina, ja jsem to myslel dobi'e" ap . VSechny pl'estupky jsou okarnZM registrovany nasfm duchovnfm centrem. U jedincu s pozitivne zesflenou dusevnf strukturou se hlasf formou svedomf tak dlouho, az jsou vyrovnany. Nedojde-Ii k vyrovnanf, stavajf se cJankem karmickeho l'etezu budoucfho zivota.

Ve spanku stoupa astralnf telo cloveka v doprovodu duchovnfho pruvodce do nadzemskYch dimenzf, kde je posilovano. Zaroven jsou posflena i pl'ed spankem ucinena pl'edsevzetf, abychom je po navratu do denruno vedomf mohli pomod yUle realizovat. Stejne osvedcenym pomocnfkem pro kontrolu chyb, nedobrych navykiJ a stale znovu se vracejfcfch charakterovych slabostf je list papfru, na nernZ si zaznamenavame v priIbehu dne ucinene nespravnosti. Srovnavanfm dennfch zaznamu zfskame pl'ehled 0 plnenf predsevza!ych zlepsenf, 0 jejich uspechu, zhorsenf ci stagnaci. Obe

18

methody vyiaduji pravdivost vuei sobe samemu, trpelivost a vy. trvalos!.

Chyby jsou pruvodeem cloveka od sameho pocarku jeho odstepeni se z eelku Bozskeho vedom!. Navrat do tohota eelku a zivot v bla­zenosti jsou zivotnim cf1em vseha lidstva. Dosahne ho vnitrni cistotou a poznanim, ze vedouc[ silou vseeh i'ivotu je dueh. Negativni myslenky, slova a skutky, ehyby, provazene slzami vseeh, kterjirn ublifuji, k tomuto cili nevedou. Cesta k vftezstvf dueha je cestou vitezstvi nad sebou samym. Cestou premahani, klopyranf, casteho upadnutf, cestou trpelivosti a vy­trvalos!i, eestou viry, nadeje a lasky. Neeo noveho zacit znamena opustit stare. YSeehno, co musi clovek opustit, zpusobuje mu bolest, litost, potfze. Nejen ztrata milovanych osob, ved, domova, ale i starych navyku, zvyklosti a vlastnostf. Nove je vetSinou kontrastem odchazejiciho a musi byr zarazeno do noveho vnitrniho programu . Rozum vSak lpi na starjich ustaJenych programech a brani se vsemi silami proti vsemu novemu, proti kazde zmene. Proto je nutna v boji proti starjim negativnim navykum a vlast­nostem vytrvalost, trpelivost, vira a yUle. Yule vychazf z viry. Vfra v silu ducha, vira v dobro a ldsku, podpo­fen)' silou vule, jsou rozhodujicfm jaktorem na kfiiovatce dobra a zla. Nejsem-li schopen verit ve svUj cil , zUstavam rozpo!cen ve sve vnitrnf jednote, ovladan strachem, nejistotou a pochybnastmi, ktere jsou protichudnym p61em vseho, co chei dosahnout. Vitezstvi dobra je vitezstvim viry, VIlle a lasky.

Doposud jsme hovofili 0 zlu, protoze jeho padi! je v soucasnem zivote lidstva vetsi nez dobro. Jak je tomu s dobrem ? Zde nelli zapotl'ebi mnoho slov. Dobra je laska, ktera udrZuje v pohybu svety, atomy, zivot pfirody a hvezdy, je z<1konem pfftazlivosti mezi muzem a zenou, mezi ditetem a matkou, spojovacim cl:'lnkem mezi narody. Stmeluje zivoty vesm!rneho celku. Je dynamikou :livolli, ale zustava jen tam, kde nevladne sobectv!, nenavist, temnota dusi a zlo. Uvedomte si vase nitro radosti a teplem naplliujici pOeit, kterji provazi dobre skutky, a tizfci prazdnotu, vycitky svedom! a vnitl'lli nespokojenost, pruvodce nedobrjich myslenek, skutku a slov. Skutky vychazejici z cisteho srdce, ciny lasky, vyzaruji svetelne energie, jejichZ pfekrasne barevne nuance stoupaji az do astralnfch

19

svetu, odkud se vraeeji v zivot zehnajicf forme k cloveku zpet. Kazdy dobrY cin, tak jako cin mene dobry, je zaznamenan v zivotnf kroniee cloveka. Jeji str:'inky se mu otewou po pfeehodu do nadzemskjieh sfer. Pak bude vseehna rndost z dobrYeh skutkU zdvojnasobena, protoze Tvli.ree si neneeM nie darovat. Co cinime svym bliznfm, cinime Jemu. Dobro je zarukou siastneho zivota budouefho. Karmicky zakon ve sve absolutnf spravedlnosti odmenuje dobro dobrem. Ucinene zlo musime pocitit a prozit, abychom pochopili jeho tfhu a boles!. Budme vdecni za tuto moudrost. Karmicktf ptlsobeni neni trest, njbrZ cesta k vyssimu pozndni.

Symbolem polarity jsou vodorovna ramena kfize a jeho protilehle koneove body, p6ly. Prostor mezi nimi predstavuje pozernsky zivot, vedorni Cioveka, pohybujici se mezi svetlem a tmou, mezi plus a minus pozernske polarity. Splynuti obou p61u ve stfedu ki'ize symbolizuje splynuti protik:ladu a novy smer zivota. Zivota bez prostoru a casu , stradani a boIesti, zivota mimo pozernskou polaritu. Svisle rameno ki'ize je symbolem ducha, jeho zajeti ve hmotnem prostoru zeme a jeho vzestup tam, odkud vysel. Je symbolem vzki'isenf a poznani.

"Mullahu, muzes mne dnes odpoIedne pujcit tveho osla?" .Muj rnily," odpovida mullah, .ty viS, ze pro tebe udelam vseehno na s"ete, ale muj osel dnes nenf zde. Je venku, pracuje na polL Je mi moc lito, ale snad to bude mozne nekdy jindy." "Ty dobry, Slechetny pfiteli, dekuji za tvou oehotu. Jsem Ii za ni vdecen a nezapomenu jL" Nez dosel Achmed ke dvefim, slysel silne "ia, ia" a prekvapene se obratil : "Mullahu, co to slysim, tvUj osel je tady!" Mullah zrudl hnevem a ki'icel: "Nevdecru1ru, l'ek:l jsem Ii peece, ze osel tady nenf! Komu veris vic, mne, mullahovi nebo hloupemu ki'iku meho asia ?"

Nerfka Yam tato orientalni povidka nie ?

20

Dopis pnteli

Mily priteJil

Dekuji Ti za rnily dopis. Neni pro mne, jak se domnivas, zklama­nim a neznamena ztratu naseho pratelstvi. Naopak, potesil mne, protoze vidim, ze po nasem poslednirn rozhovoru eitis stale vetS[ touhu po pravde a bojujes proti ust::ilenym predstavarn sveho podvedomi. To je velky krok vpfed. Nazvala byeh ho duehovnfm probuzenim.

Ke tve prvnf otazce: Bojujes s prirnitivni predstavou Boha, zkreslenou clovekem k svemu obrazu. Nenechej si stale znovu vsugerovat predstavu Boha teml, ktefi se spokojujf vnejsfmi ceremoniemi a prazdnymi slovy. Nedelej si ani predstavy vlastni. Buh je duch, ktereho nemuzes videt, ale muzes Ho prozit. Najdes Ho v sobe, v tiehu vlastrubo nitra, v mlcenf, v lasce ke vsemu Jeho stvoreni. Pri nasem poslednim rozhovoru jsem hovoi'ila 0 odpovedi Gustava Meyrinka na otazku, zda uvidfme Boha a vradm se k ni znovu: "Pak uvidite Jeho oCima sarna sebe." Ale ty Ho hledas kolem sebe, ve slovech a poznatcich ostatnich. Boha nepoznas a nekoupiS na trhu vnejsiho zivota, nemuzes Ho prevzft od nekoho druheho. V kazdem z nas je skryt ve forme jen nam pristupne a vhodne a cesta k Nemu je cestou vnitiniho ztiseni a koneentrace.

PiSes, ze neust:He tapes mezi cirkevnfm a mystickYm pojetfm Boha a trpiS svYmi pocity. Rozurnfm Ti, znilm toto rozpoJceni, hledanf, boj mezi vfrou a nevirou. Dokazuje, ze jsi jeste neziskal vnitrnf stabilitu. Podlehas pocirum, ktere Te zranuji, protoze vsechno prichazejid je koncem vseho drivejsiho a clovek nerad uvolnuje a ztraci. MusiS se oprostit ad starrch nazoru a otevi'it se nOvYm poznanfm, jinak se nedostanes dal. Zatfm se zavira;; a pochybujes. Mej trpelivost a vytrvalost. Nic nepfichazf hned a hledas-li sveho Tvlirce opravdove, pl'ijde Ti brzy vscrfc. Tve nezvladnute eitove impulzy vychazejf z nedostatecne citove kontroly a jak jsi sam poznal, vedou Te k cinurn, za ktere musiS casto dlouho pykat, i kdyz byly rnfneny dobre. Cit je dulezitym pomoenikem duchovniho rustu, ale musiS se naucit by! jeho panem. Prozatirn jsi jeho otrokem. Pri kazdern citovem niltlaku

21

premySlej: "Co mi prinasf? PomMe mne samotnemu, pomMe mym bJiznfm ? Chce uspokojit slabosti me vnejsf osobnosti nebo je pomocnikem, abych nasel vsechno to, co hledam ' " Nekontrolova­ne pocity, mily pi'fteli, nejsou pomocnikem vpred . SpfSe nas strh::lvajf zpatky. Dbej na ' prfsnou kontrolu svych pozitivoich, ale i negativoich pocitti . Mnohdy se rozplyvame v krasnych pocitech a neuvedo­mujeme si, ze vfce boff nez stavL Stejne tomu mMe by! opacne. Proto je kontrola pocitu pomod moudrosti a lasky tak nutna. jak Te znam, okaffiZite naroitnes: "Ale ja nejsem moudry !" Never tomu l

Kazdy z nas je vybaven moudrostf, laskou a svobodnou V1ilf, zakladnfmi atributy ducha. jsme vsak pohodloi je hloubeji poznat a zabudovat do sveho denniho zivota. Pokus se 0 to ! Ale neza­pomen, ze moudrost vychazi z lasky. Neublizuje, pomah::l !

Ptas se, kde zacina cesta k Bohu. V tobe samotnem. Neoi to cesta lehka. Zacina tim, co Sokrates roinil slovy: "Poznej sarna sebe !" Zacni s poznavanim sveho mySlenL Z neho vych::lzeji slova a ciny. UZ jsi si jednou uvedomil, kolik veci de\;:ime autornaticky, bez uvazovaoi a v zapetf je zapomeneme ? Stejne je tomu s miuveoim. jestlize nam nekdo nase slova pfipomene, jsme pl'esvedceoi, ze to nejsou nase slova. Ale tim, ze jsme je zapomneli, nezmizL jejich energie zUstava a pusobi daJ.. Proto je kontrola mySleni a mluveoi, stejne, jako jii uvedena kontrola pacitu, zacatecnim stadiem poznaoi sarna sebe. Sokrates take l'ika, ze mozek, z nehoz mySlenf vycM.zf, je jen hmotnym stl'ediskem mySleni, ale ne mysl sarna. Mozek neoi schopen rozpetl za hraoice rozumu, ale mysl, nazyvejme ji dusf, je schopna rozpetf v dimenzfch ducha, ktere rozum nedosahne. Protoze Tvoje puvodoi podstata je duch, nemMes ji hledat rozumem, ktery neoi schopen dimenze ducha poznat. Ueit se hledat rovnovahu mezi citem a rozumem, mezi rozumem a duchem, chces-li najft kIfc k vniti'oimu nazfranf.

Dale se ptas, jak poznas vniti'ni volanf sveho Bozskeho ja. To jsi jiz poznal, jinak bys nepremySlel a nehledal cestu za voitl'nim svetlem. Toto volaoi je u kaZdeho rozdflne, zavisle na tom, kolik duchovnich impulzU a poznatku jsme byli schopni ve svych dl'fvejsfch zivotech vyuzft k duchovoimu rUstu. Dokazes-li v nynej­sfm zivote op:ostit svoji mysl od vnejsfch pozadavku, sobeckosti,

22

negativnich navyku a vlastnosti, jsi-Ii sehopen sebekontroly a ne­zistne lasky, ocistil jsi svou dusi a budes voimat stale silneji on~ liehe, vnitrni volanf, 0 nernZ piSes. Zatim si bud' vedom jeho ozveny ve svem nitnJ jako hlasu svedomf.

Mily pi'iteli , pises mi, ze vse se ve tvem nilru bouri a vzpira a nevis, co vlastne jsi. SpiSe verirn, ze se vse vzpira a boul'[ ve tvern hmotnem vedom1. Hluboka moudrost fika, ze to, eo mam ve svem vedomf, jioak i'eceno to, co myslim, to jsem. Zkus jednou svemu hmotnemu svedomf predlozit mysl enky viry v sebe sarna jako duehovni bytost, obdai'enou nezmernou silou a harmonif. Ale to, co myslfs, musiS veril. Jinak zustanes dale rozpolcen ve sve vniti'ni jed note, pi'isrupny poehybnostem a strachu , protoze Ti chybi vnitrni opora -vira . Nejsi-Ii schopen teta viry, snaz se plnit svou mysl hiskou a sluzbou cloveku. 1'a je nejcennejsim mysteriem zivota a nejrychlejSi eestou k vniti'nimu poznani. Uf se mt/ovat nejvfce tam, kde se ti to zdd nemo:ine. Vyvazuj sve pocity moudrosti, nepodlehej v}'tvOflllD

a natlakurn sveho mysleni, odmftej vseehno negativni hned v zarodku. Prohledni hru rozurnu s 1'vym pravym ]a, abys mohl oprostit ve svem nitru nanosem hmotnych i1uzi, pi'ani, chyb a zby­tecnych snu zahrabanou pravou skutecnost sveho byti. Pa k se 1'vti j svet zkrasni projasnenym vedomfrn a laska, b:terou zasejes, vrati se v bohate urode zpel.

]ak vidiS, napsala jsem dlouhy dopis, ackoliv jsi vetil, ze 1'i neodpovim. Neber ho jako poucovani, nemysli, ze 1'i chci ukazovat, kolik toho vim. Nejsem na tom 0 moc lepe nez Ty. VSichni hiedame a je-Ii nekdo 0 krucek dal, rnusi se vracet a porna­hat vsem, ktefi se na sve putovani vydali pozdeji. Silne Te zajimaji prozitky duchovnfho Poznan!. 0 tech neni mozno hovotit, ale je mozne Ti uka:zat svetlo, ktere 1'1' k nim dovede a to je clIem meho dopisu . Odpusi, jest-Ii se nti to dostatecne nepo­vedlo, ale vei'fm,ze z kazdeho rozhovoru zustane ve Tve dusi neeo lpel. Semfnko, ktere vzkliCi, az ptijde jeho cas. Jeste nakonec bych te ehtela upozornit, ze kazde poznani je pravdou, ale ne pravdou absolutnf. ]e vzdycky jen ntikroskopiekou casteckou velkeho Absolutna, ale casteckou nesmfrne vzacnou.

23

Preji Ti mnoho sfly a vnitrnfho klidu. Mej trpelivost a vytrvalost, nezapome/i, ze jsi provazen nescelnymi pomocnfky vyssfch sfer, ktel'f s jasotem a radosti vitajf kazdy TvUj krok vpl'ed. TeSfm se na tve dalSf uspechy.

PH psani tohoto dopisu jsem jeste nevedela, ze bude patl'it i Yam vsem, kteff ho ctete. Treba v nem najdete odpovecf na stejne otazky, jako jsou otazky meho pi'iteie. Byla bych siastna, kdyby yam pomohly pfijmout Boha a Krista tak vroucne, abyste poznaIi, co je neskonale Stesti.

24