Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2011 Marian KOMRSKA

Univerzita Palackého v Olomouci

Fakulta tělesné kultury

FISFO, možnosti jeho zavedení do služební přípravy policistů

speciálních jednotek Policie České republiky a uplatnění v podobě

volnočasových aktivit u civilního obyvatelstva

Bakalářská práce

Autor práce: Marian Komrska

Vedoucí práce: Ing. Lenka Bartková

Olomouc 2011

Jméno a příjmení autora: Marian Komrska

Název bakalářské práce: FISFO, možnosti jeho zavedení do služební přípravy policistů

speciálních jednotek Policie České republiky a uplatnění

v podobě volnočasových aktivit u civilního obyvatelstva

Pracoviště: Katedra rekreologie

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Lenka Bartková

Rok obhajoby bakalářské práce: 2011

Abstrakt:

Cílem práce je představit styl profesní sebeobrany FISFO, jeho historii a vznik, rozšíření

do České republiky, zaměření a specifikaci výcviku. Prostřednictvím sledování čtyř subjektů:

Zásahové jednotky Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Speciální pořádkové

jednotky Krajského ředitelství police Jihomoravského kraje a klubů FISFO pro veřejnost

v Praze a v Brně, byly zmapovány možnosti zavedení FISFO do služební přípravy policistů

speciálních jednotek Policie České republiky a jeho možnosti uplatnění jako volnočasové

aktivity v civilním sektoru se zaměřením na dostupnost a využitelnost v oblasti sebeobrany.

Výsledky byly zpracovány a vyhodnoceny za využití introspektivní a komparativní metody.

Na základě zjištění a diskuse byly provedeny návrhy a opatření pro zavedení FISFO

do služební přípravy policistů a dále návrhy pro zlepšení dostupnosti FISFO veřejnosti.

Klíčová slova: bojová umění a sporty, Pencak Silat, Persaudaraan Setia Hati Terate, FISFO,

speciální jednotky, zásahová jednotka, speciální pořádková jednotka.

Souhlasím s půjčováním bakalářské práce v rámci knihovních služeb.

Author´s first name and surname: Marian Komrska

Title of bachelor thesis: FISFO, possibilities of its introduction into the professional

training of the police forces of the special squads of the Police

of the Czech Republic and the application in the form of the

free-time activities of the general public

Department: Department of Recreology

Supervisor: Ing. Lenka Bartková

Year of bachelor thesis defense: 2011

Abstract:

The objective of the thesis is to present the style of the vocational self-defense FISFO, its

history and birth, expansion in the Czech Republic, focus and specification of the training. By

means of the monitoring of the four subjects: intervention unit of the South Moravia Police

Regional Headquarters, special order squad of the South Moravia Police Regional

Headquarters and FISFO clubs for the general public in Prague and Brno, were monitored the

possibilities of the introduction of FISFO into the professional training of the police forces of

the special squads of the Police of the Czech Republic and its possibilities for the utilization

as a free-time activity in the civil sector with the focus on the availability and applicability in

the field of the self-defense. The results were processed and evaluated with the use of the

introspective and comparative methods. On the basis of the findings and discussion the

proposals and provisions for FISFO introduction into the vocational training of the police

forces were made as well as the proposals for the improvement of the availability of FISFO to

the general public.

Keywords: martial arts and sports, Pencak Silat, Persaudaraan Setia Hati Terate, FISFO,

special squads, intervention unit, special order squad.

I hereby agree with the circulation of the bachelor thesis within the framework of the library

services.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Lenky

Bartkové, uvedl všechny použité literární a odborné zdroje a dodržoval zásady vědecké etiky.

V Olomouci dne 11. dubna 2011 ………………………………

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Lence Bartkové za cenné rady, konzultace,

připomínky a kritiky při tvorbě bakalářské práce.

OBSAH 1 ÚVOD.................................................................................................................................7

2 SYNTÉZA POZNATKŮ.....................................................................................................8

2. 1 Bojová umění...............................................................................................................8

2. 1. 1 Přehled nejrozšířenějších bojových umění/sportů .................................................9

2. 2 Vznik FISFO .............................................................................................................18

2. 2. 1 Persaudaraan Setia Hati Terate - PSHT.............................................................18

2. 2. 2 Cornelis Nicolaas Turpijn...................................................................................21

2. 2. 3 Charles Joussot...................................................................................................22

2. 3 Organizace FISFO .....................................................................................................23

2. 3. 1 Základní ustanovení ...........................................................................................23

2. 3. 2 Stanislav Gazdík a rozvoj FISFO v ČR...............................................................25

2. 3. 3 Zaměření a specifikace výcviku FISFO ..............................................................27

2. 4 Charakteristika zkoumaných pracovišť.......................................................................32

2. 4. 1 Zásahová jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje ..............33

2. 4. 2 Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje

.....................................................................................................................................34

2. 4. 3 Kluby FISFO pro veřejnost ................................................................................35

3 CÍLE A ÚKOLY ...............................................................................................................36

4 METODIKA .....................................................................................................................37

5 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO ŠETŘENÍ..........................................39

5. 1 Rozhovor ...................................................................................................................39

5. 2 Dotazník ....................................................................................................................41

6 DISKUSE..........................................................................................................................53

7 NÁVRHY A OPATŘENÍ..................................................................................................56

8 ZÁVĚRY ..........................................................................................................................58

9 SOUHRN ..........................................................................................................................59

10 SUMMARY ....................................................................................................................60

11 REFERENČNÍ SEZNAM................................................................................................61

12 PŘÍLOHY .......................................................................................................................65

7

1 ÚVOD

V souvislosti s vyhotovením této práce bych chtěl blíže představit v České republice

doposud méně známý styl profesní sebeobrany FISFO.

V současné společnosti stoupá agresivita v chování lidí, zvyšuje se kriminalita a to

zejména v oblasti násilných trestných činů a potřeba umět ochránit sebe a své blízké se stává

takřka nutností. Popularita tradičních bojových umění a sportů jako je karate, judo, box,

se pomalu snižuje a naopak stoupá poptávka po rozličných sebeobranných systémech. Důvod

je zřejmý. Tyto systémy jsou přizpůsobeny dnešní ulici a době a již po pár lekcích je člověk

schopen reagovat na napadení adekvátní obranou. Na rozdíl od zmíněných bojových sportů

a umění, u kterých převažuje buď tradiční, nebo sportovní stránka a jejich reálné použití

v praxi je možné většinou až po několika letech tréninku. Jedním ze zmíněných

sebeobranných systémů, jehož popularita se díky využitelnosti v reálných podmínkách stále

zvyšuje, je také FISFO. Z uvedených důvodů bych rád ozřejmil co FISFO je, co může

nabídnout a komu je určeno. V práci se budu rovněž věnovat vzniku a historii tohoto systému,

která doposud nebyla uceleně popsána.

Vzhledem k tomu, že FISFO je využíváno v zahraničí pro výcvik speciálních jednotek,

budu se na základě empirického šetření snažit zmapovat možnosti jeho uplatnění

i u speciálních jednotek Policie České republiky. Důraz bude kladen především na praktickou

využitelnost systému při výkonu povolání příslušníků těchto jednotek a případnou možnost

zavedení FISFO do jejich služební přípravy. Osobně pracuji přes deset let v bezpečnostních

sborech České republiky, konkrétně u Zásahové jednotky Krajského ředitelství

Jihomoravského kraje Policie České republiky a tato tématika se mě tedy přímo dotýká.

Za dobu své služby jsem měl možnost setkat se s různými způsoby výcviku a musím

konstatovat, že u speciálních jednotek Policie České republiky doposud neexistuje ucelený

sebeobranný systém, který by se vyučoval. FISFO by mohlo být zajímavým řešením dané

situace, které bych rád nastínil.

Dnes je nabídka různých kurzů a systémů sebeobrany pro veřejnost tak široká, že je

často složité se v ní orientovat. O klubech bojových umění ani nemluvě. Z těchto důvodů

bych rád prostřednictvím empirického šetření zjistil možnosti uplatnění FISFO také v civilním

sektoru s ohledem na jeho využitelnost v oblasti sebeobrany. U respondentů se zaměřím

především na motivaci při výběru FISFO jako volnočasové aktivity, hodnocení celého

systému a jeho dostupnosti v České republice.

8

2 SYNTÉZA POZNATKŮ

Při zpracování bakalářské práce bylo potřeba definovat a objasnit jednotlivé pojmy,

týkající se této problematiky. Vzhledem k šířce tématu jsem opustil od definování klíčových

slov v úvodu, ale věnuji se jim postupně v dalších kapitolách.

2. 1 Bojová umění

Vývoj bojových umění sahá do pradávna. Lidé často řešili své problémy násilnou

cestou a to vedlo k vytváření různých bojových systémů. V současnosti tomu není jinak.

Možná právě proto se vyvíjely a dodnes vyvíjejí v mnoha zemích a kulturách světa. Bojová

umění jsou cenným kulturním dědictvím a jedním z nejstarších umění lidstva (Weinmann,

1995/2005).

Jednotlivé národy vytvořily nesčetné množství bojových systémů, ve kterých se odráží

jejich tradice a obyčeje. Jednalo se o ucelené systémy bojových technik jak se zbraněmi,

tak i beze zbraní. V historii, starověku a středověku byly využívány především při válečných

střetech. Mnoho z nich upadlo v zapomnění. Na druhou stranu některé, zejména japonské

a čínské, dosáhly časem velké popularity a rozšířily se téměř po celém světě. V současné době

se vyučují na školách nejenom v Japonsku, ale i v Evropě, užívají se k účelům rekreačním,

léčebným, činí se pokusy i s jejich uplatněním při nápravě vězňů (Fojtík, 1993). Jejich

výchovný vliv je nezanedbatelný. Vychovávají ke kázni a sebeovládání, cvičení s partnerem

zároveň zlepšuje sociální vztahy. Příklady z USA dokazují, že mohou být účinným

prostředkem v léčbě drogově závislých, slouží rovněž jako prevence proti užívání

návykových látek (Fojtík, 1998).

Bojová umění se postupně musela přizpůsobit požadavkům moderní doby. Cílem

již není zabití nepřítele, ale v první řadě tělesný, mentální a mravní rozvoj osobnosti a celkové

sebezdokonalování individua. Aby při vzájemném soupeření a nacvičování technik

nedocházelo ke zranění protivníků, musela být vytvořena pravidla boje.

Přání změřit své síly s ostatními je prastarou základní potřebou člověka! Pravidla, podle

kterých se zápasilo, se vyvíjela v závislosti na ustanovení, za co lze protivníka uchopit,

zda za nahé tělo, nebo blůzu, kalhoty či za pásek. Druhy přípustných technik úderů

9

a kopů, resp. oblasti platných zásahů určovaly vývoj druhu sportu (Weinmann,

1995/2005, 12).

Rozdílnost bojových umění spočívá v uplatnění různých postupů, jak zvítězit

nad protivníkem. Například v boxu jsou používány údery pěstí, v taekwondu především kopy

nohou. Páky, podmety a úchopy mohou být typické pro judo či aikido. Snahou začalo být

porazit protivníka tak, aniž by byl tělesně poškozen. To přiblížilo bojová umění spíše sportu.

Někdy se hovoří dokonce o jejich degradaci na „pouhý“ sport. Na druhou stranu zavedení

pravidel umožnilo zbavit zápasy nebezpečí. Přitom zůstala zachována myšlenka boje,

výchovné aspekty a tradice. Nutno podotknout, že součástí bojových umění není pouze

příprava fyzická, ale také příprava duševní. Mnohá jsou úzce spojena s náboženstvím.

Bohužel v mnoha případech stojí dobré umístění na soutěžích na prvním místě celého

tréninkového procesu a je kritériem jeho úspěšnosti. To zapříčiňuje značný odklon

od původních ideálů.

I přes vše uvedené se bojové sporty od jiných sportovních disciplín v mnohém liší.

Hlavní rozdíl spočívá v tom, že mají základ ve starých obranných dovednostech, které byly

původně vymyšleny pro skutečný boj a přežití (Weinmann, 1995/2005).

2. 1. 1 Přehled nejrozšířenějších bojových umění/sportů

Mezi nejrozšířenější bojová umění a sporty, o kterých bych se rád zmínil, patří: judo,

karate, aikido, zápas, box, kickbox, thajský box a pencak silat.

Judo

Judo je bojové umění, které má původ v Japonsku. V překladu znamená doslova

„jemná cesta“. Za tvůrce dnešního juda je považován Jigoro Kano (1859-1938) (Fojtík, 1998).

Kano byl vysokoškolským učitelem a pracovníkem ministerstva školství. Od mládí se věnoval

ju-jutsu, osobně se znal se všemi významnými mistry bojových umění své doby. Shrnul,

systemizoval a zdokonalil chvaty dřívějšího ju-jutsu, které vzniklo jako součást výcviku

samurajů (Fojtík). Ju-jutsu v překladu znamená „jemné umění“. Tenkrát zahrnovalo údery,

kopy, hody, páky, techniky nožem či mečem. Kano své zkušenosti a poznání při studiu

různých forem bojových umění u uznávaných mistrů přepracoval ve vlastní styl, dnes známý

jako judo.

10

V dnešním judu je cílem získat fyzickou kontrolu a převahu nad soupeřem. Toho lze

dle Schäfera (2006/2007) dosáhnout:

- hody v postoji, kdy je protivník vyveden z rovnováhy a následně hozen na zem,

- technikami držení, kdy soupeř leží na zádech a my se snažíme mít pod kontrolou jeho

horní polovinu těla,

- škrcením, kterým můžeme přinutit partnera vzdát se,

- páčením např. loketního kloubu.

V judu, stejně jako v mnoha jiných bojových uměních, rozlišujeme různé barvy pásů,

které vypovídají o technické vyspělosti cvičence. Čím je pás tmavší, tím větší jsou jeho

znalosti a dovednosti. Rozlišujeme pásy žákovských stupňů – kyu a pásy mistrovských

stupňů - dan. „Profesoru Jigoro Kano (1860-1938) byl po jeho úmrtí udělen 11. dan. On je

jediným člověkem, který tohoto stupně dosáhl. 12. dan je pro člověka nedosažitelnou metou.

Nositelem 12. danu by měl být duch a idea juda.“ (Schäfer, 2006/2007,6).

Obrázek 1. Jigoro Kano (http://cs.wikipedia.org)

Judo patří mezi bojová umění, která jsou rozšířena po celém světě. Oslovuje dívky,

chlapce, muže a ženy každého věku. V roce 1964 se stalo olympijským sportem (Reguli,

2005).

11

Karate

Kořeny vzniku karate sahají do Indie a jsou úzce spojeny s východními filosofiemi,

zejména buddhismem. Z Indie do Číny přenesl toto učení Bodhidharma a zároveň sehrál

důležitou roli v rozvoji čínských bojových umění. Dorazil až do kláštera Šao-lin na hoře

Songšan, kde začal okolo roku 520 n. l. vyučovat čínské mnichy své pojetí buddhismu

společně s uměním boje holýma rukama (Fojtík, Král & Král, 1993). Vytvořil 18 technik

Lo-han, které napodobovaly pohyby různých zvířat. Současně jsou považovány za základ

veškerých později vzniklých bojových systémů (Lind, 1996). Následně se toto umění a jemu

podobná rozšířila v Číně a pronikla až na Okinawu, která v rozvoji karate sehrála důležitou

roli. Okinawa byla staletí pod silným tlakem Číny. Místnímu obyvatelstvu bylo zakázáno

nošení jakékoliv zbraně. Aby se mohli bránit, byli nuceni rozvinout techniku boje holýma

rukama - okinawate, později přejmenované na karate. Cvičení muselo probíhat tajně, neboť

za něj hrozil trest smrti. Jak uvádí Fojtík et al. (1993), v roce 1985 se stala Okinawa součástí

Japonska, karate se otevřelo veřejnosti a následně bylo v roce 1904 zavedeno na okinawských

školách jako vyučovací předmět.

Za zakladatele moderního karate a stylu Šotokan je označován Gičin Funakoši

(Weinmann, 1995/2005). Funakoši (1868-1957) se narodil na Okinawě a tehdejší karate

se zde učil od mistrů Itosua a Azatoa (Funakoši, 1989/1994). Jako první demonstroval ukázky

karate v Japonsku a díky němu bylo oficiálně přijato mezi japonská bojová umění a následně

zařazeno i do výuky tělesné výchovy (Draeger & Smith, 1980/1995). Po vzoru Juda zavedl

barevně odstupňované pásy žákovských stupňů - kyu a mistrovských - dan. Jeho hlavním

přínosem bylo systemizování technik karate s velkým důrazem na základy etiky a disciplíny

(Fojtík et al., 1993).

Obrázek 2. Gičin Funakoši (http://cs.wikipedia.org)

12

Po druhé světové válce se karate rozšířilo do USA, Evropy i na další kontinenty.

Japonský termín karate v překladu znamená prázdná ruka (Draeger & Smith, 1980/1995).

Kopy a údery jsou vedeny na citlivé body těla soupeře, bloky slouží k zamezení zásahů

protivníka. Ve sportovním boji jsou techniky zastavovány zhruba jeden centimetr od zásahové

plochy, aby nedošlo ke zranění. Jak uvádí Weinmann (1995/2005), trénink karate se skládá

ze tří částí:

- kihon - individuální cvičení základních technik,

- kata - demonstrace použitelných technik úderů, kopů a bloků proti jednomu či více

imaginárním protivníkům. Všechny techniky se provádí v pevně daném pořadí,

- kumite - volný boj, ve kterém musí mít karatisté neustále své údery a kopy

pod kontrolou.

Karate má v dnešní době více samostatných stylů. Jako největší Weinmann (1995/2005)

zmiňuje:

- Goju ryu - zakladatel Čodžun Mijagi (1888-1952),

- Shotokan ryu - zakladatel Gičin Funakoši (1896-1957),

- Kyokushinkai ryu - zakladatel Masutacu Ojama ,

- Shito ryu - zakladatel Kenwa Mabuni (1889-1952),

- Wado ryu - zakladatel Hironori Ócuka (1892-1982).

Karate slouží k rozvoji fyzické i psychické stránky člověka. Může být praktickým

prostředkem sebeobrany, stejně jako soutěžním sportem, který má ambice stát

se olympijským.

Aikido

Aikido je nesoutěžní bojové umění, které pochází z Japonska. Volně přeloženo znamená

cestu harmonie ducha a těla (Reguli, 2005). Bylo vytvořeno z aikidžucu, starého

samurajského umění boje beze zbraně, později nazývaného také Daitórjú aikidžucu (Fojtík,

1990). Daitórjú aikidžucu studoval a vyučoval Morihei Uešiba (1883-1969), který změnou

technických aspektů postupně vytvořil nové bojové umění – Aikido (Fojtík). To se po druhé

světové válce začalo rozšiřovat i mimo Japonsko a v současné době se cvičí prakticky

13

ve všech zemích světa. Uešiba, označovaný Ósensei - velký učitel, kladl důraz na výchovné

aspekty a na duchovní rozvoj prostřednictvím aikido (Reguli). Nepřál si, aby bylo

degradováno na sport prostřednictvím zápasů a soutěží. Možná právě proto, že se nestalo

sportem jako například judo či karate, jsou počty cvičenců aikida výrazně nižší (Fojtík).

Obrázek 3. Morihei Uešiba (http://cs.wikipedia.org)

Aikido je charakteristické využíváním energie protivníka k jeho eliminaci. Nejsou

v něm útočné techniky a obrana nesmí být provedena agresivní formou (Stenudd,1992/2009).

Při cvičení beze zbraní se využívá technik hodů, znehybnění a úderů (Reguli, 2005). Aikido

obsahuje i techniky s tradičními zbraněmi jako je meč - bokken, tyč - džó a nůž tantó

(Reguli). Podobně jako v jiných bojových uměních rozlišujeme v aikidu žákovské stupně

technické vyspělosti - kyu a mistrovské dan.

Většinu vlastností aikidó lze popsat pomocí záporů: v aikidó nejsou soutěže ani útočné

techniky, není tam soupeř, nepoužívá se tělesná síla a není možné krátit si cestu.

Je obtížné naučit se i nejzákladnější pohyby aikidó a je jen málo těch, kteří o sobě

mohou říct, že aikidó alespoň zčásti ovládají, a to i po mnohaletém tréninku (Stenudd,

1992/2009, 13).

Zápas

Zápas je jedním z nejstarších sportů na světě. Již ve starověkém Řecku byl součástí

vojenského výcviku. Staří Řekové jej zdokonalili a jejich zápasnická škola se stala základem

14

pro všechny ostatní (Menšík, 1944). Různé formy zápasu se objevovaly i v Římské říši, kde je

provozovali gladiátoři. Hlavní zásluhu na zmodernizování starověkého zápasu do dnešní

podoby mají Francouzi, kteří tento sport roku 1893 očistili přesnými pravidly od středověké

surovosti a zápas nazvali zápasem řecko-římským (Menšík). Jako takový byl v roce 1896

zařazen do programu prvních novodobých olympijských her v Aténách (Reguli, 2005).

V současnosti rozeznáváme zápas v řecko-římském (klasickém) stylu a ve volném stylu.

Zápasníci se snaží narušit rovnováhu soupeře, k čemuž používají celou řadu chvatů. Boj je

veden vestoje i na zemi. Reguli (2005) uvádí rozdíly v jednotlivých disciplínách zápasu

následovně: volný styl byl do olympijských her zařazen v roce 1904 a je v něm povoleno

útočit na celé tělo. V řecko-římském stylu jsou zakázané jakékoliv akce nohama a úchopy

soupeřových nohou. Ženský zápas byl poprvé zařazen na olympijských hrách v roce 2004

v Aténách, je podobný volnému stylu, zakázané jsou ale všechny dvojité podramenní páky

(dvojitý Nelson). Od roku 2005 se objevil nový styl – plážový zápas, při kterém se zápasí

v kruhovém zápasišti na písku. Pravidla má upravena podle volného stylu a není olympijskou

disciplínou.

Zápasníci bojují v různých hmotnostních kategoriích na kruhové žíněnce po dobu dvou

tříminutových kol s přestávkou o délce jedné minuty (Weinmann, 1995/2005). Stejný autor

uvádí, že vítězství lze dosáhnout buď na body za úspěšné provedení techniky, a nebo jestliže

zápasník svého soupeře udrží po dobu jedné sekundy oběma lopatkami na žíněnce. Reguli

(2005) k tomu dodává, že vítězství v zápasu lze dosáhnout také technickou převahou,

diskvalifikací soupeře, zraněním, vzdáním a rozhodnutím rozhodčích, pokud prodloužení

zápasu nepřineslo jasný verdikt.

Zápas je individuální úpolový sport, který není omezen žádnou věkovou hranicí.

Pravidelně se v něm konají mistrovství Evropy a světa pod patronací Mezinárodní federace

zápasu (Reguli, 2005).

Box

Box je bojové umění staré tisíce let. Zajímavostí je, že první zmínky o něm,

nebo přesněji o tom, co mu předcházelo, najdeme již v Homérově díle Ilias a Odyssea

(Folprecht & Rybárová, 1977). Jak Folprecht a Rybárová uvádějí, box byl zařazen

do programu olympijských her roku 688 př. n. l., a tudíž prvního vítěze Onomastose

od novodobých následovníků dělí více jak 2600 let. Je tedy patrné, že má přibližně stejně

dlouhou tradici jako většina východních bojových umění.

15

Tehdejší pěstní souboje nelze se současným moderním boxem vůbec srovnávat. Tyto

primitivní bitky se vyznačovaly velkou tvrdostí a brutalitou. Soupeři se bili jen holými

pěstmi, později si začali obvazovat ruce řemínky ze syrové oslí nebo hovězí kůže, do kterých

si pro větší pobavení publika vplétali kovové destičky, kuličky nebo i hroty. Se zašlou slávou

Řecka se zapomnělo i na pěstní zápas a box se na dlouhou dobu odmlčel. Své opětovné

vzkříšení zažil až v 17. století v Anglii. Za „otce boxu“ je považován James Figg, londýnský

mistr šermu, který byl prvním propagátorem šermu beze zbraně - šermu pěstí (Miňovský,

2006). Přišel na to, že pěstní zápas by bylo možno povýšit na samostatný druh sportu, sestavil

dosud neexistující pravidla a tím položil základ modernímu boxu (Folprecht & Rybárová,

1977). Stejní autoři dodávají, že Figg se v roce 1719 stal prvním mistrem těžké váhy a titul

mistra Anglie držel celých patnáct let. Jeho pokračovatelem a dalším mistrem světa se stal

Jack Broughton, který v mistrovském zápase usmrtil svého soupeře Stevensona (Miňovský).

Na základě této tragické události přepracoval pravidla boxu do nové podoby, ve které byly

zavedeny boxerské rukavice. Broughtonova pravidla boxu byla zveřejněna v roce 1743

a platila skoro sto let (Folprecht & Rybárová). Doba moderního boxingu však začíná až roku

1866, kdy světoznámý anglický sportovec markýz Marguss z Queensberry vypracoval přesná

pravidla, která s menšími obměnami platí doposud (Miňovský).

V současné době jsou v boxu povoleny přímé nebo obloukové údery zavřené pěsti

v boxerské rukavici na hlavu a trup. V obraně se používají různé úhyby a kryty. Rozlišujeme

věkové, váhové kategorie a výkonnostní třídy (Weinmann, 1995/2005). Zápas probíhá

ve čtvercovém vyvýšeném ringu, ohraničeném lany. Snahou boxerů je porazit soupeře k.o.

nebo zvítězit na body.

Poprvé se v boxu na moderních olympijských hrách soutěžilo v roce 1904 (Weinmann,

1995/2005). Mezinárodní soutěže amatérů a zastoupení boxu v Olympijském hnutí zajišťuje

Mezinárodní asociace boxu (Association Internationale de Boxe, AIBA) (Reguli, 2005).

Kickbox

Kickbox je poměrně mladým bojovým sportem. Jeho vznik je datován do 60. - 70. let

minulého století v USA (Staněk, 1996). Kombinují se v něm údery rukou podobné

klasickému boxu a techniky nohou převzaté z karate. V prvopočátku byl označován za „full

contact karate“ a jeho pravidla se podobala pravidlům klasického karate (Weinmann,

1995/2005).

16

Většina světových kick-boxerů byla původně boxery nebo závodníky ve full-contactu.

Jak uvádí Staněk (1996), soupeři v dnešní době bojují v ringu (6x6m), používají jak chrániče

rukou – 10 oz boxerské rukavice, tak i nohou – chránič holení a nártů. Povinné jsou chrániče

zubů a genitálií a pokud to pravidla dovolují, používá se i ochranná helma.

Rozlišujeme čtyři soutěžní disciplíny kickboxu:

- semi-contact – zde je plný kontakt zakázán. Kopy a údery se musí soupeře jen lehce

dotknout. Zápas je zastavován po každém střetu s dobře provedenou technikou úderu

a kopu, za kterou jsou rozhodčími udělovány body,

- light-contact – platí to stejné jako u semi-contactu s tím rozdílem, že zápas není

zastavován po každé dobře provedené výměně,

- full-contact – údery a kopy jsou zde povoleny plnou silou. Cílem je k.o. protivníka

nebo vítězství na body,

- low-kick – pravidla jsou totožná s full-contactem s tím rozdílem, že jsou povoleny

kopy na stehna soupeře.

Kickbox je sportem moderní doby, který má mnoho příznivců po celém světě.

Thajský box

Thajský box, označovaný také Muai Thai, je nejtvrdším plnokontaktním bojovým

uměním. Rebac (1985/2001) uvádí, že jeho historie je spjata se stěhováním kmene Thai

(v překladu svobodní) ve 12. a 13. století našeho letopočtu z provincií v jižní Číně na území

dnešního Thajska. Toto stěhování bylo způsobeno převážně tlakem ze strany mongolských

tlup přicházejících ze severu. Thajci vedli neustálé boje se sousedícími Barmánci, Khméry

a Vietnamci, a z těchto střetů vyšla potřeba vzniku nového válečného umění - thajského boxu.

Základní zbraně thajského boxu jsou pěsti, lokty, kolena a nohy. Souboje, které se dříve

konaly na tržištích, se dnes pořádají v boxerském ringu. Na rozdíl od jiných bojových umění

jsou údery zasazovány plnou silou a bez zastavení. Před zahájením boje boxeři provádí

tradiční rituál zvaný Vai Kru, což v hrubém překladu z thajského jazyka znamená „vypudit

strach ze srdce“ (Rebac, 1985/2001). Jedná se o rituální tanec, jehož cílem je vzbudit v srdci

soupeře strach a zároveň posílit své sebevědomí (Lewis, 1994/1996). Zvláštní kouzlo

thajskému boxu dodává hudba, která zní během celého zápasu. Boxeři vstupují do ringu bosí,

používají boxerské rukavice, suspenzor a chrániče zubů. Na průběh zápasu, který trvá pět kol

17

po třech minutách s dvouminutovými přestávkami, dohlížejí tři rozhodčí, z nichž jeden je

rozhodčím ringovým (Weinmann, 1995/2005). Zápasy končí k.o. nebo vítězstvím na body.

Thajský box je v zemi svého původu stejně oblíben, jako u nás například hokej.

V Bangkoku se denně konají zápasy, které třikrát týdně přímo přenáší televize (Rebac,

1985/2001). V současnosti se tento atraktivní bojový sport rychle rozšířil po celém světě

a jeho popularita neustále roste.

Pencak silat

Začátečníkovi nebo méně zkušenému pozorovateli se může na první pohled zdát,

že pencak silat je velmi podobné tomu, co je známo pod označením karate. Ve skutečnosti

zde existuje mnoho technických rozdílů. V literatuře se můžeme setkat s různým označením

názvu tohoto umění, jako například penchak silat nebo pentjak silat.

Pencak silat je bojovým uměním a zároveň indonéskou národní formou sebeobrany,

která je součástí tamní školní výuky i výcviku policie (Weinmann, 1995/2005). Jak autor

dodává, zahrnuje v sobě množství útočných a obranných technik – údery, kopy, bloky, hody,

úchopy a páky. Při provádění těchto technik jsou využívány přirozené části lidského těla,

například pěsti a nohy, ale také prsty, hřbet ruky, lokty, kolena a hlava. V pencak silat se cvičí

rovněž se zbraněmi jako jsou nože, meče, hole, tyče, ale také provaz, řetěz a židle

(Draeger & Smith, 1980/1995).

Draeger a Smith (1980/1995) uvádějí, že pencak silat se poprvé rozvinul na Sumatře

v království Minangkabau. Dle stejných autorů došlo k jeho pozdějšímu rozšíření a rozvětvení

stylů v době království Šrívidžaja (7. – 14. stol.) a následujícího království Madžapahit

(13. – 16. stol.) na Jávě. Původně byla bojová umění výlučným vlastnictvím vládnoucí třídy

a jednalo se o pečlivě střežené tajemství. Později tyto dovednosti získalo také rolnictvo.

Nakonec byl vytvořen systém, zastřešený pod názvem pencak silat.

V současné době rozlišujeme přibližně 150 různých stylů. Pencak silat můžeme najít

v klasické podobě, ale také v mnoha kombinacích a modifikacích. Všechny tyto styly jsou

technicky podobné, ale v průběhu století se vyvinuly rozdíly, které mají své vlastní tradice

a jsou většinou založené na kombinaci sociálních a geografických vlivů. Nejrozšířenější styly

v následujících oblastech Indonésie jsou (Alexander, Chambers & Draeger, 1972):

- na Sumatře styly Harimau, Patai, Baru, Kumango (zaměřené zejména na techniky

nohou),

18

- na Jávě styly Tjimande, Tjingrik, Mustika Kwitang (hlavní důraz kladen na techniky

rukou),

- ve středu Jávy se setkáváme se stylem Setia Hati (syntéza technik rukou a nohou),

- na východní Jávě a na Bali rozlišujeme styly Perisai Diri, Bhakti Negara, Pamur.

Prvotním účelem pencak silat byla a stále je sebeobrana. Nicméně některé nově

založené styly se snaží vytvořit základ i pro jeho sportovní využití, což je v rozporu s velkou

většinou mistrů, kteří se staví kategoricky proti tomuto trendu (Draeger & Smith, 1980/1995).

Pencak silatu se věnují milióny lidí převážně v oblasti Indonésie, Malajsie, Thajska

či Filipín. V Evropě se těší velké popularitě zejména v Nizozemí, kde toto krásné bojové

umění zapustilo své kořeny již v dobách kolonializace.

2. 2 Vznik FISFO 2. 2. 1 Persaudaraan Setia Hati Terate - PSHT

Kořeny FISFO sahají do daleké historie a jsou úzce spjaty s bojovým uměním pencak

silat, konkrétně se stylem Persaudaraan Setia Hati Terate.

Zakladatel tohoto stylu Ki Ageng Soerodiwirjo se narodil v roce 1868 v aristokratické

rodině ve městě Madiun, které leží na východní Jávě v Indonésii (Lerrick, 2005). Žil

a pracoval střídavě v oblastech Jávy a Sumatry, kde také studoval rozmanité styly pencak

silat. V roce 1903 položil základy pro Pencak Silat Setia styl Hati. V roce 1917

se přestěhoval do města Madiun, kde založil nový styl pod jménem Persaudaraan Setia Hati

(Malik, 2007). V té době se ještě nejednalo o organizaci, protože jakékoli organizace pencak

silat nebyly povoleny ze strany nizozemské koloniální vlády (Bidien, 1945). Jednalo se tedy

pouze o bratrství mezi studenty tohoto stylu. Ki Ageng Soerodiwirjo zemřel dne 10. listopadu

1944 v Madiun (Lerrick, 2005).

19

Obrázek 4. Ki Ageng Soerodiwirjo (http://setiahatiworld.org)

Po druhé světové válce se styl pod názvem Persaudaraan Setia Hati Terate šíří dále

po celé zemi. V současné době má v Indonésii základny ve více než 177 „Cabang“ (městech

a okresech) a má zhruba 1,5 milionů členů (Putra, 2008). Rozsah PSHT však převyšuje

samotná bojová umění. Zaštiťuje společensko-kulturní organizace s vlastními vzdělávacími

programy, udržuje dobré styky s vládou a jeho členové jsou obsazováni do důležitých pozic

měst a obcí (Malik, 2007).

Co tedy samotný název Persaudaraan Setia Hati Terate znamená? To zjistíme

rozkladem samotného názvu (Putra, 2008):

- Persaudaraan

Tento pojem lze přeložit jako „bratrství“. Vyjadřuje vizi, že všichni lidé jsou bratři

a sestry, jsou si rovni, prokazují si vzájemnou úctu a solidaritu.

- Setia Hati

V překladu znamená „věrné srdce“. Člověk by se měl ve všech životních situacích řídit

nejenom racionální stránkou, ale také emocionální. Srdce a intelekt by měly být ve vzájemné

shodě. Pokud tyto dva prvky nejsou v harmonii, pak jakékoliv přijaté rozhodnutí je špatné.

20

- Terate

Terate je lotosový květ. Symbolizuje odhodlání, schopnost přizpůsobit se a odolnost.

Tato květina může růst za všech podmínek – ve vzduchu, ve vodě, může kvést i v bahně

a udržuje si stále svou krásu a čistotu. Stejně tak i student PSHT musí být schopen

přizpůsobit se obtížným situacím.

Persaudaraan Setia Hati Terate je založen na pěti základních principech (Malik, 2007):

a) bratrství a sesterství,

b) sport,

c) sebeobrana,

d) umění a kultura,

e) duchovní rozvoj.

Všech těchto pět principů můžeme také najít v znaku tohoto stylu.

Obrázek 5. Znak stylu PSHT (http://setiahatiworld.org)

21

2. 2. 2 Cornelis Nicolaas Turpijn

C. N. Turpijn se narodil 28. srpna 1929 v Jakartě (Indonésie). Byl přímým studentem

Ki Ageng Soerodiwirjo - zakladatele stylu Setia Hati Terate a následně učitelem Charlese

Joussota, zakladatele FISFO (Turpijn, 2004).

Turpijn ve svých třinácti letech vstoupil do indonéské armády, která byla v té době

součástí japonské armády, aby mohl bojovat proti bílým kolonizátorům. Později však zjistil,

že japonští instruktoři jsou ještě krutější než Evropané. Z výcvikového tábora uprchl

do džungle a snažil se najít útočiště v islámském klášteře Pondokan Pesan. Zde se seznámil

s Ki Ageng Soerodiwirjo, zakladatelem Pencak Silat Setia Hati Terate. Následně se pod jeho

vedením učil tomuto bojovému umění celých sedm let, uzavřen od okolního světa (Turpijn,

2005).

Po odchodu japonské armády z Indonésie došlo k nejasné situaci, kdy o moc bojovali

Britové, Indové a také Nizozemci (Bidien, 1945). Turpijn se účastnil Guerillové války a boje

za svobodu, kde působil u jednotky smrti – partyzánů Siliwangi. Tito muži pracovali

v malých skupinách po třech až pěti lidech. Jejich úkolem bylo napadnout nepřítele, rychle ho

zneškodnit a neutralizovat jeho základnu. Často používali techniky lámání vazů nebo otrávené

čepele umístěné na prstech. Zde měl Turpijn možnost v reálných podmínkách, při boji muže

proti muži, zjistit účinnost technik svého stylu. Byl však velmi zklamán, když později zvolený

prezident Sukarno nesplnil své sliby, že zajistí vzdělání pro ty, kteří se zasadili o nezávislost

Indonésie. Opustil řady armády a následně odchází společně se svou ženou do Holandska,

kde dále rozvíjel styl Setia Hati Terate (Turpijn, 2005).

C. N. Turpijn byl jeden z nejdůležitějších průkopníků pencak silat v Evropě. Byl

mistrem a držitelem 8. danu (mistrovský technický stupeň) pencak silat styl Setia Hati Terate.

V době největší slávy měl v Holandsku otevřených více než 26 sportovních škol, ve kterých

se tento styl vyučoval. Díky jeho osobnosti si toto indonéské bojové umění získalo velkou

popularitu mezi veřejností a následně se rozšířilo do Belgie, Francie a Německa. Mistr

Turpijn zemřel dne 31. července 1996 v Holandsku (Turpijn, 2004).

22

Obrázek 6. C. N. Turpijn (http://www.fisfo.com)

2. 2. 3 Charles Joussot

Charles Joussot se narodil 3. března 1946 ve Francii. Byl přímým žákem Mistra

Turpijna, u kterého studoval pencak silat styl Setia Hati Terate. V tomto bojovém umění

dosáhl mistrovského stupně 5. dan. Je doposud žijícím prezidentem a zakladatelem organizace

FISFO (Joussot, 2009).

S bojovými sporty Charles Joussot začal ve čtrnácti letech. Věnoval se boxu, následně

savate (francouzské bojové umění zaměřující se především na boj nohama) a karate.

V osmnácti letech s cvičením přestal. Jeho návrat k bojovým uměním přišel až v roce 1978,

kdy se poprvé seznámil s Mistrem Turpijnem a jeho bojovým stylem pencak silat. Tento

reálný styl ho natolik ohromil, že u něj zůstal až dodnes. V roce 1984 si otevřel svůj první

sportovní klub na rue de Dunkerque. V roce 1987 tento klub zavírá, protože byl již prostorově

nedostatečný a otevírá větší na rue de L´Ourq v Paříži. Postupem času začal styl upravovat

svým potřebám. Vytvořil systém technik a modulů pro použití na ulici, které zároveň

neporušují zákon. Poptávka na trhu po profesionální sebeobraně zejména pro státní složky

se stále zvyšovala. V začátcích byl osloven a spolupracoval s francouzskou speciální

jednotkou RAID (zaměřená na boj proti závažné trestné činnosti a terorismu). Poté

následovaly další speciální skupiny jako BAC (protigangové oddělení policie), GSPR

(ochrana prezidenta, za vlády Jacquese Chiraca), EPIGN (protiteroristická jednotka), policejní

akademie v New Yorku, v Ankaře a mnoho dalších. Roku 2000 oficiálně zakládá organizaci

23

Federal International System Force d’Ordre – zkráceně FISFO. Spolupráce s výše uvedenými

skupinami se však datuje již od roku 1989 (Gazdík, 2010).

Mistr Turpijn musel po přestěhování do Evropy přizpůsobit svůj styl podmínkám

a kultuře jiné země. V civilizovaném Holandsku byla situace jiná než v džungli Indonésie.

Stejně tak i Charles Joussot reagoval a přizpůsobil své umění duchu nové doby. FISFO

postupně rozšířilo své působení do prostorů věznic a nápravných ústavů, zdravotního odvětví,

bezpečnostních organizací a v neposlední řadě i do civilního sektoru. V současné době má

ve Francii pevné kořeny, organizační strukturu a tým instruktorů, kteří vedou odborné

semináře po celé zemi. Díky zvyšující se poptávce rozšířilo FISFO své působení do zemí jako

jsou Španělsko, Belgie, Litva, Švýcarsko, Turecko, Maurické ostrovy, Tahiti, Pobřeží

slonoviny, Maroko, Kanada, Kostarika a v poslední době i Česká republika (Gazdík, 2008a).

Obrázek 7. Charles Joussot (http://commons.wikimedia.org)

2. 3 Organizace FISFO 2. 3. 1 Základní ustanovení

Federal International System Force d’Ordre, zkráceně FISFO, založil ve Francii mistr

Charles Joussot. Tento držitel 5. danu pencak silat, zakladatel a prezident organizace FISFO,

patří mezi uznávané kapacity a je jedním z nejlepších odborníků v oblasti sebeobrany.

24

Od roku 1990 se začala zvětšovat poptávka po tomto způsobu výcviku. Proto vytvořil systém

technik a modulů pro použití na ulici, které ale zároveň neporušují zákon. FISFO vycvičuje

asistenty, instruktory a profesory v sebeobraně pro rizikovou práci. Dále školí specialisty

pro práci bodyguardů a ochranu osob. Je to organizace, která předává své zkušenosti z terénu

v profesionálním provedení složkám policie, armády a soukromým organizacím, zabývajících

se bezpečností a ochranou různého typu. FISFO pořádá semináře také v nemocničních

prostorách, ve vozech městské hromadné dopravy a ve věznicích. Cílem FISFO je seznámit

uvedené složky s moderními metodami boje, které používají zločinci a teroristé. Tyto cenné

poznatky, zkušenosti a informace nelze nalézt v žádném manuálu. Vytvořené a připravené

moduly jsou přizpůsobené přesně dle potřeb zadavatele a zároveň jsou vždy v souladu

se zákonem (Gazdík, 2008a).

V posledním roce FISFO prochází rekonstrukcí, která má za úkol rozšíření a rozvoj

výuky. Prioritou je specializace na odborné školení v oblasti bezpečnosti, dále školení

instruktorů, kteří by měli zájem reprezentovat a rozšiřovat tuto organizaci (Gazík, 2008b).

Diplomy FISFO pro asistenty, instruktory a profesory jsou uznávané jako profesionální

odborné vzdělání po celé Evropě. Udělované jsou federací FSD/FASP (Fédération

de Self-Defense/Fédération Adaptée aux Secteurs Professionnels) Federace

sebeobrany/Federace odborného vzdělávání profesionálního odvětví. Tato federace je

registrována pod ministerstvem práce pod číslem 11921373792, uložena na INPI (Institut

National De la Propriété Industrielle) a zapsaná na Pařížské prefektuře pod číslem 28024084.

Jejím cílem je:

- Shromáždit všechny profesionály v oboru bezpečnosti.

- Rozšířit a zpřístupnit FISFO jako profesionální styl sebeobrany všem, kdo se chtějí

naučit účinně bránit, aniž by museli mít odborné znalosti.

- Výběr a výuka všech účinných technik sebeobrany z různých odvětví tak, aby byl

každý schopen si je rychle zapamatovat a jednoduše naučit.

- Vývoj a výroba nových produktů pro výcvik a ochranu bezpečnosti (Gazdík, 2008b).

FISFO rozšířilo svou působnost téměř po celém světě a poptávka po něm se stále

zvyšuje. V České republice je zastoupeno firmou Operational Defence Group s.r.o.,

pod vedením profesora FISFO – Stanislava Gazdíka.

25

Obrázek 8. Rozšíření FISFO ve světě (http://www.fisfo.com)

2. 3. 2 Stanislav Gazdík a rozvoj FISFO v ČR

Stanislav Gazdík se narodil 21. června 1970 na severní Moravě v městečku Karviná. Je

profesorem FISFO (3. dan) a přímým žákem zakladatele systému - Charlese Joussota. Díky

jeho osobě FISFO rozšířilo svou působnost i do České republiky (Gazdík, 2007).

Od mládí ho přitahoval sport, vojenská uniforma a armádní život. Základní vojenskou

službu strávil v letech 1989-1991 u průzkumného vojska v Žatci. Na začátku roku 1991 viděl

v novinách článek o odjezdu speciální cizinecké jednotky CRAP do války v Perském zálivu.

To ho inspirovalo a v květnu téhož roku již klepal na vrata náborového střediska Cizinecké

legie ve Štrasburku. Začátky samozřejmě nebyly jednoduché, ale díky své píli a výborným

výsledkům v roli snipera (odstřelovače) se dostal jako první člověk z východní Evropy

do nejelitnější jednotky Commandos Parachutistes (GCP) v 2 REP, kde vydržel devět let.

Tato jednotka má pouze 25 vojáků z celkových 7200, kterými legie disponuje, a patří

k nejprestižnějším speciálním jednotkám světa. S. Gazdík zde působil jako šéf instruktor

pro boj z blízka, současně měl na starosti výcvik a technickou přizpůsobivost v terénu. Během

svojí kariéry se zúčastnil různých bojových misí v rozdílných typech terénu,

jak už na Africkém kontinentu, tak i v Evropě. V roce 2006 odchází z Cizinecké legie

do civilu a začíná novou etapu života (Gazdík, 2007).

K bojovému systému FISFO se dostal poprvé v roce 1998 ještě za svého působení

v Cizinecké legii, kdy se účastnil stáže se speciálními policejními jednotkami na jihu Korsiky.

Výcvik zde vedl Bruno Phelousat, v té době profesor organizace FISFO. I přes to, že měl

26

Gazdík bohaté zkušenosti s bojovými sporty, zejména kickboxem, stále hledal nějaký bojový

styl, který by nejlépe vyhovoval jeho potřebám. FISFO ho svou účinností, rychlostí

a diskrétností natolik nadchlo, že veškeré volné dny trávil v Paříži. Zde měl možnost poznat

mistra pencak silat styl Setia Hati Terate a zakladatele FISFO - Charlese Joussota. Získanými

dovednostmi zdokonaloval výcvik v sebeobraně i u své jednotky GCP. Netrvalo dlouho

a mistr mu udělil diplom instruktora FISFO. Následně si na Calvi otevírá svůj první klub

na výcvik profesionální sebeobrany FISFO. Po odchodu z Cizinecké legie zakládá v ČR firmu

Operational Defence Group s.r.o., prostřednictvím níž se snaží předávat své znalosti

a zkušenosti nejenom profesionálním složkám armády a policie, ale také bezpečnostním

organizacím, zdravotnímu a civilnímu sektoru (Gazdík, 2007). Jako trenér ASP (systém USA

na teleskopické obušky) a FISFO má za sebou několik stáží profesionálního výcviku

pro francouzskou i českou policii. V ČR vycvičil první české instruktory ASP, v USA cvičil

SWAT policii, v Africe prezidentskou gardu (Gazdík, 2008c).

Obrázek 9. Stanislav Gazdík (http://www.zoom-team.cz)

V současnosti má FISFO díky S. Gazdíkovi zapuštěny pevné kořeny v podobě stálých

cvičenců i v České republice. Pravidelné tréninky probíhají v Praze a v Brně a téměř každý

měsíc jsou pořádány semináře pro civilní i ozbrojené složky. Nyní v ČR působí osm asistentů

FISFO a tři instruktoři ODG. Tento tým je složen ze zástupců a odborníků speciálních

jednotek PČR, AČR, Vězeňské služby, Městské policie a zdravotního sektoru.

27

Obrázek 10. Organizační struktura ODG (http://www.facebook.com)

2. 3. 3 Zaměření a specifikace výcviku FISFO

Systém FISFO je určen pro osoby starší 18 let. Zaměření výcviku se liší podle toho,

komu je určen. U státního sektoru je prováděn většinou formou seminářů, kdy si jednotliví

zadavatelé zvou instruktory FISFO pro zdokonalení svých jednotek.

Pravidelné tréninky pro veřejnost probíhají v klubech v Praze a Brně. Snahou výcviku

pro civilní sektor je připravit cvičence na situace každodenního života. Měli by být schopni

vypořádat se se slovními útoky a jinými způsoby provokace. Mnoho lidí nemělo doposud

možnost dostat se do konfliktní situace a tudíž nevědí, jaký je to pocit někoho udeřit či dostat

ránu. Při reálném napadení pak nedokáží odhadnout své limity v sebeobraně. Navíc každý

útok není stejný, místa jsou také pokaždé jiná a samozřejmě se mění i útočník. Realita ulice

je naprosto něco jiného než cvičení v tělocvičně, kde máme žíněnky, cvičíme s kolegou, vše

funguje a nálada je kamarádská. Je nutné si uvědomit, že ulice není místo na hraní. Kdo si zde

hraje, jednou se i spálí. Nejsou tady žádná pravidla, rozhodčí, ani omezení. Techniky, které

používají zločinci, agresivní osoby, osoby pod vlivem alkoholu či psychotropních

a omamných látek, jsou velice zákeřné a jejich reakce mnohdy nečekané. Fyzické útoky,

se kterými se můžeme setkat nejsou zveřejněné v žádném manuálu. Proto jenom výcvikem,

28

blížícím se realitě, můžeme těmto útokům zdárně čelit. Na to vše se snaží FISFO připravit své

cvičence.

Hlavní znaky tohoto systému jsou:

- poměrně rychlé zvládnutí funkčních a praktických technik,

- využití moderních metod komunikace a psychologické přípravy na konflikt (před ním,

v jeho průběhu i po něm),

- přesná a reálná aplikace moderních metod včetně techniky zbraní a improvizovaných

zbraní,

- znalost anatomie a motoriky lidského těla pro vysoce účinné a účelové metody

likvidace útočníka v co nejkratším možném čase,

- reakce na současné požadavky a trendy protiopatřeními podle daných specifických

charakteristik.

Techniky FISFO využívají přirozených reakcí lidského těla a jsou založené

na maximální účinnosti v každé situaci. Každá z nich se dá použít jako samostatný celek

nebo v kombinacích, kdy na sebe logicky navazují tak, aby měl obránce neustálý přehled

a kontrolu nad útočníkem. Smyslem obrany není za každou cenu útočníka zranit, mnohem

důležitější je umět se nebezpečné situaci vyhnout, nebo ji vyřešit vhodnou komunikací.

Specifikace FISFO:

Technika postojů a přemísťování

Zvláštností FISFO je diskrétnost a fyzicky neprezentující bojový střeh, který umožňuje

stálou pohotovost a přitom nevzbuzuje v protivníkovi agresi. Postoj je stabilní, dovoluje volný

pohyb na všechny strany, vpřed i vzad, na zem a zároveň umožňuje nezávislé zvednutí nohou

bez ztráty rovnováhy.

Při vykonávání technik a kontrole útočníka se používá principu pohybu v trojúhelníku

(Obrázek 11), tak aby váha těla byla rovnoměrně rozložena na obě nohy. Při přesunech

se využívá mrtvých úhlů, kdy je útok veden ze směru mimo vizuální kontrolu útočníka. Pohyb

je krátký, ve většině případů se děje na přední části chodidel, neboť přemísťování na celých

chodidlech je příliš těžkopádné a pomalé. Rychlost a síla se získává z rotace boků. Důležitá

je rovněž celková plynulost pohybu.

29

Obrázek 11. Schéma přemísťování ve FISFO (Zdroj vlastní)

Pozice rukou při boji musí umožňovat univerzální použití pro kryty i údery. Zároveň

by měly vytvářet i pasivní krytí, ale nebránit ve výhledu na soupeře. Tímto postojem však

již ztrácíme na diskrétnosti (Obrázek 12 a 13).

Obrázek 12. Pozice rukou v bojovém postoji Obrázek 13. Pozice rukou v bojovém postoji - čelní pohled (Zdroj vlastní) - boční pohled (Zdroj vlastní)

30

Techniky rukou

Techniky rukou se používají ve FISFO na různé pásma a jejich intenzita závisí na účelu

zvolené techniky. Zejména jsou vedeny na útočníkův krk, žebra, solar plexus a genitálie.

Pro zdárné uplatnění v praxi jsou údery neustále procvičovány a po jejich technickém

zvládnutí jsou zkoušeny v přímém kontaktu.

Techniky nohou

Kopy jsou ve FISFO velmi důležitým prvkem. Jejich účinnost je dána především

tvrdostí, razancí a zejména jejich dosahem, který je delší než při úderu rukou. Kop vedený

na svalnaté místo (např. stehenní sval) vyřadí útočníka z boje pouze krátkodobě a v krajním

případě zanechá krevní podlitinu bez vážnějších následků. FISFO preferuje kopy zejména

na spodní části lidského těla jako je oblast genitálií, stehenní sval, koleno a kotník. Tyto kopy

lze poměrně obtížně vykrýt, navíc jejich náročnost není vysoká a proto jsou lehce použitelné

i pro pohybově méně zdatné jedince. Nejčastěji používanou částí těla při kopech je pata, která

je nejvíce efektivní kontaktní plochou. Použití kopů má své opodstatnění zejména proti

nebezpečnému útoku nebo obraně proti více útočníkům.

Techniky jinou částí těla

Podobně jako v jiných bojových uměních se také ve FISFO pro boj zblízka využívají

údery hlavou a to do všech směrů. Ramena slouží jako kontaktní bod na útočníkova žebra,

dolní část zad a břicho. Jako prostředek k povalení útočníka na zem je využíváno boků

a hýždí.

Pádové techniky

Dobré zvládnutí pádů do všech možných směrů je nezbytným předpokladem

pro bezpečný nácvik technik FISFO. Dále jsou využívány jako vhodný moment překvapení,

sloužící k přiblížení se k útočníkovi.

31

Páky

Pákou rozumíme přivedení pohyblivých částí lidského těla do nepřiměřené polohy,

tj. na hranici pohyblivosti kloubu. Překročením této hranice je možno přivodit vážné

poškození úponů nebo vykloubení končetin. Páky slouží ke znehybnění nebo odvedení

útočníka ze zájmového místa, způsobují intenzivní bolest, která po jejich uvolnění zvolna

odeznívá. K nasazení pák se ve FISFO používají končetiny nebo teleskopický obušek.

Citlivá místa lidského těla

Nedílnou a velmi účinnou součástí FISFO je dokonalá znalost vitálních zón a bodů

na lidském těle. Jejich efektivní použití je závislé na intenzitě techniky zvolené k jejich

zásahu. Využívá se například tlaku palců na oční bulvy, techniky kopů a úderů do oblasti

genitálií a stisknutí krčních tepen. Zásahových míst na lidském těle je mnoho, záleží

na dovednosti a zkušenosti obránce pro jejich nejlepší použití. Čistota, přesnost a intenzita

zvolené techniky je nezbytná k omezení sekundárního znaku, vzniku hematomu na těle

útočníka.

Některé zóny a vitální body hodně využívané v jiných bojových systémech a uměních

se ve FISFO pro kontrolu protivníka téměř nevyužívají. Jedná se zejména o použití různých

úderových technik na samotná ústa a jejich nejbližší okolí a to z důvodu přenosu infekce

a možného nakažení obránce.

Zbraně a pomůcky využívané ve FISFO

Všechny pomůcky a zbraně, využívané ve výcviku FISFO, slouží k lepší a účinnější

kontrole nad útočníkem. Každá z nich nicméně vyžaduje k jejímu efektivnímu použití určitou

úroveň dovedností. Používají se: zásahová deka, teleskopický obušek, plastový boxer, nůž,

pouta a střelná zbraň.

Zásahová deka

Zásahová deka je určena k zabezpečení a zpacifikování nebezpečné osoby. Je vyrobena

z velmi pevného a lehkého materiálu, na každé straně má úchopy a uprostřed průduchy

na dýchání, které zabraňují možnosti udušení. Při přiložení deky na oči se osoba ocitne

32

ve tmě, překrytí obličeje a náraz na nos znepříjemňuje dýchání, není slyšet co se kolem děje

a dochází k dezorientaci a destabilizaci osoby. To umožňuje její snazší znehybnění

a následnou kontrolu.

Obrázek 14. Použití zásahové deky Obrázek 15. Typy zásahových dek

(Zdroj vlastní) (http://www.o-d-g.eu)

Teleskopický obušek

Je vyráběn v kovovém provedení a v různých délkách. Nácvik technik je prováděn

s tréninkovými obušky z plastu. Pro správné použití teleskopického obušku je nezbytný

pravidelný trénink.

2. 4 Charakteristika zkoumaných pracovišť

Pro účely této bakalářské práce jsem vybral speciální policejní jednotky

Jihomoravského kraje, u kterých bylo následně provedeno empirické šetření. Jsou to:

- Zásahová jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje,

- Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje.

Speciální jednotky policie ČR a jejich základní povinnosti a úkoly upravují jednotlivé

závazné pokyny policejního prezidenta. Dále se řídí zákonem O Policii České republiky

č. 273/2008 Sb.. Obsah, rozsah, formy a metodiku výcviku usměrňuje a sjednocuje Ředitelství

33

služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky v součinnosti s Ředitelstvím

pro řízení lidských zdrojů Policejního prezidia České republiky, přičemž vycházejí z podnětů

těchto jednotek. Další šetření bylo provedeno v klubech FISFO v Praze a v Brně, které jsou určeny

veřejnosti.

2. 4. 1 Zásahová jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského

kraje

Jednotka vznikla 1. dubna 1991 jako organizační útvar správy kraje. Zavedení této

složky policie bylo nutnou reakcí na stále se zvyšující závažnou trestnou činnost. Za dobu

své působnosti změnila několikrát název a dotklo se jí i několik organizačních změn.

Od 1. ledna 2010 působí na území Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Zlínského kraje.

Jako jediná zásahová jednotka tedy pokrývá území tří krajů.

Základní úkoly a povinnosti policistů zařazených v zásahových jednotkách vyplývají

ze Závazného pokynu policejního prezidenta (ZP PP) č. 217/2008. Dle článku 1,

odstavce 4 provádí zásahová jednotka zejména:

a) jednotné zákroky proti nebezpečným pachatelům organizované trestné činnosti

a pachatelům zvlášť závažných trestných činů, především při jejich zadržení

nebo zatčení,

b) prvotní opatření proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků do doby

převzetí jednotného zákroku Útvarem rychlého nasazení, zákrok v těchto případech

provádí pouze v případě bezprostředního ohrožení života či zdraví osob nebo majetku

za situace, kdy zákrok nesnese odkladu.

Dle ZP PP č. 217/2008, článku 1, odstavce 5 lze zásahovou jednotku dále nasadit:

a) k ochraně nebo obnovení vnitřního pořádku a bezpečnosti na veřejných místech, jakož

i k obnovení pořádku v místech, kde se vykonává vazba nebo trest odnětí svobody,

34

b) k záchranným a likvidačním pracím v rozsahu, který je limitován technickým

vybavením a vycvičeností zásahové jednotky,

c) plnění úkolů souvisejících s ochranou objektů, přepravou nebezpečných látek, věcí

a cenností.

Jednotka sídlí v Brně. Její příslušníci jsou rozděleni do pěti skupin po sedmi policistech.

Trénink a výcvikové metody u zásahové jednotky si mnohdy nezadají s tréninkem

vrcholových sportovců. Sebeobrana je jedním z pilířů tohoto výcviku, přičemž se neomezuje

pouze na umění bránit se, ale především na boj z blízka. Výcvik se skládá z různých bojových

umění, ze kterých jsou využívány nejúčinnější a v praxi ověřené techniky.

Policisté zásahových jednotek zasahují všude tam, kde veškeré ostatní přístupy policistů

proti zejména nebezpečným pachatelům selhávají.

2. 4. 2 Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie

Jihomoravského kraje

Jednotka vznikla 1. července 2008. Působí na území Krajského ředitelství policie

Jihomoravského kraje a vyžaduje-li to bezpečnostní situace, může působit i na jiných místech

České republiky. Úkoly pořádkové jednotky vyplývají ze Závazného pokynu policejního

prezidenta č. 10/2009. Dle článku 12, odstavce 2 pořádková jednotka zejména:

a) chrání bezpečnost osob a majetku, spolupůsobí při zajišťování vnitřního pořádku

a bezpečnosti a provádí bezprostřední opatření k jeho obnově, byl-li závažným

způsobem narušen,

b) podílí se na plnění úkolů policie v rámci integrovaného záchranného systému

při přípravě a provádění záchranných a likvidačních prací,

c) podílí se na výkonu služby v případech opatření vyžadujících nasazení většího počtu

sil a prostředků policie (např. sportovní či kulturní akce, pátrání po osobách a věcech),

35

d) spolupůsobí při zákrocích zásahové jednotky krajského ředitelství policie, Útvaru

rychlého nasazení a dalších služeb policie,

e) zajišťuje ozbrojené doprovody (např. cenin nebo jaderného materiálu),

f) posiluje výkon hlídkové nebo jiné služby na stanoveném území.

Jednotka sídlí v areálu Střední policejní školy v Brně. Skládá se ze čtyř skupin. Každá

skupina má čtyři družstva složená z deseti policistů. Podobně jako u zásahových jednotek jsou

bojová umění a sebeobrana součástí výcviku těchto policistů. Zaměřuje se především

na nácvik rychlé pacifikace a následné eskorty zadržených osob v místě většího narušení

veřejného pořádku.

2. 4. 3 Kluby FISFO pro veřejnost

V České republice mají zájemci o FISFO možnost cvičit ve dvou klubech, které jsou

zastřešeny Stanislavem Gazdíkem a jeho firmou Operational Defence Group, s.r.o..

Klub FISFO Praha

Trenér: Stanislav Gazdík

Místo: Praha, Václavské náměstí č. 13/15

Počet cvičenců: 43

Tréninkové dny: pondělí a středa od 20.00 h do 22.00 h

sobota – instruktoři, asistenti, semináře, osobní cvičení

Klub FISFO Brno

Trenér: Marian Komrska

Místo: Brno, Václavská č. 6

Počet cvičenců: 22

Tréninkové dny: středa od 20.00 h do 22.00 h

sobota – individuální tréninky

36

3 CÍLE A ÚKOLY

Hlavním cílem této práce je popsat vznik, vývoj, zaměření a specifikaci výcviku

profesního stylu sebeobrany FISFO.

DÍLČÍ CÍLE:

- empirickým šetřením analyzovat možnosti zavedení FISFO do služební přípravy

policistů speciálních jednotek Policie České republiky, s ohledem na praktickou

využitelnost systému při výkonu povolání,

- empirickým šetřením analyzovat uplatnění FISFO jako volnočasové aktivity

v civilním sektoru se zaměřením na jeho dostupnost a využitelnost v oblasti

sebeobrany.

Úkoly práce:

zmapovat historii vzniku FISFO

- objasnit z jakého bojového umění vychází,

- zjistit zemi původu a následný rozvoj FISFO až do České republiky,

- analyzovat tento doposud v České republice méně známý systém profesní sebeobrany.

pro účely empirického šetření vybrat a představit:

- speciální jednotky Policie České republiky,

- kluby FISFO určené veřejnosti.

provést syntézu získaných dat, vypracovat závěry a případná doporučení

37

4 METODIKA

Při vypracování bakalářské práce byly informace získávány následujícími metodami

(Jandourek, 2001):

Metoda historická

Vychází ze zkoumání vývoje sledovaného jevu či procesu. Staví na různých pramenech

a dokumentech, nikoli na bezprostředním zkoumáním skutečnosti.

Metoda monografická

Spočívá ve všeobecném zkoumání jednoho jevu, přičemž se snaží o jeho podrobný

a komplexní popis. Nevýhodou je, že závěry jsou obecně platné pouze pro zkoumaný jev.

Metoda introspektivní

Při použití této metody dochází k uplatnění osobních znalostí a zkušeností výzkumníka,

který se v šetřené oblasti pohybuje.

Metoda komparativní

Jde o proces porovnání dvou předmětů našeho zájmu, což mohou být například

společnosti, instituce a komunity. Na základě jejich srovnání může být učiněn závěr.

38

Při zpracování bakalářské práce byly použity tyto techniky (Čihovský, 2006):

Dotazník

Patří mezi nejpoužívanější výzkumné techniky. Jedná se o formulář určený

respondentovi, obsahující otázky a varianty odpovědí nebo vymezující místo na spontánní

odpověď.

Tímto písemným způsobem dotazování se dají poměrně rychle, snadno a ekonomicky

nenáročně získat informace od většího počtu respondentů. Nevýhodou je ověřování správnosti

odpovědí.

Rozhovor

Je ucelenou soustavou ústního jednání mezi tazatelem a dotazovaným s cílem získat

pomocí otázek informace o zkoumané sociální realitě a jejích souvislostech.

Typy rozhovorů:

řízené (standardizované),

volné (nestandardizované).

Standardizovaný rozhovor je v podstatě čtený dotazník, jehož odpovědi zaznamenává

tazatel. Nestandardizovaný rozhovor představuje volnou rozpravu na zkoumané téma,

přičemž musí být pořízen záznam o rozhovoru.

39

5 INTERPRETACE VÝSLEDKŮ EMPIRICKÉHO

ŠETŘENÍ

K tomu, abych mohl uskutečnit empirické šetření pomocí rozhovorů a dotazníků, jsem

musel nejprve seznámit členy vybraných speciálních jednotek Policie České republiky

s FISFO. Proto jsem zorganizoval jednodenní semináře FISFO pod vedením Stanislava

Gazdíka a to zvlášť pro všechny příslušníky Zásahové jednotky Krajského ředitelství policie

Jihomoravského kraje (dále jen ZJ) a zvlášť pro jednu skupinu Speciální pořádkové jednotky

Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje (dále jen SPJ).

5. 1 Rozhovor

V souvislosti s vyhotovením této práce jsem se zeptal na konkrétní otázky

kompetentních osob, které zodpovídají za výcvik u sledovaných jednotek. Z důvodů osobní

bezpečnosti těchto pracovníků nejsou uvedeny jejich jména a příjmení, ale pouze profesní

zařazení a funkce, kterou každý z nich vykonává.

Policie České republiky, Zásahová jednotka Krajského ředitelství Jihomoravského kraje, instruktor, ve funkci 3 roky, věk 33 let

Na co je zaměřen výcvik sebeobrany u Vaší jednotky a jaké bojové sporty nebo

sebeobranné systémy při něm využíváte?

Sebeobrana společně s taktickou a střeleckou přípravou tvoří základ výcviku příslušníků

naší jednotky. Neomezuje se pouze na schopnost umět se bránit, ale také na boj s blízka,

obranu proti noži, tyči nebo střelné zbrani. Při výcviku využíváme v praxi ověřené techniky

z různých bojových umění jako jsou například box, judo či aikido. Čerpáme nejenom

ze svých osobních znalostí a zkušeností, ale také ze znalostí samotných bojovníků. Máme

v našich řadách mistry ČR v karate, v boxu, trenéry, instruktory a několik držitelů černých

pásů v různých bojových umění.

40

Jaký je Váš názor na FISFO a jak hodnotíte tento systém z hlediska praktické

využitelnosti při výkonu služby příslušníků ZJ?

Kladně hodnotím to, že je FISFO přizpůsobeno potřebám policejní práce. Jednotlivé

techniky jsou účinné, umožňují rychlé zneschopnění a následné spoutání pachatele, aniž

by došlo k jeho zranění. Líbí se mi také techniky nízkých kopů, které jsou proveditelné

i v plné výstroji s balistickou ochranou. Dle mého názoru by bylo FISFO pro výkon služby

členů naší jednotky přínosem a to zejména pro svoji funkčnost a praktickou využitelnost.

Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO do služební přípravy ZJ?

Ano, líbilo. Pokud mají být techniky opravdu účinné, nestačí se s nimi seznámit pouze

na semináři. Musí být dále procvičovány v rámci pravidelných výcviků a tím dokonale

zvládnuty. Při reálné akci si nemůžeme dovolit žádné zaváhání. Jak jsem již uvedl, myslím

si, že by bylo FISFO pro naši jednotku přínosem. Druhá stránka věci je zajištění instruktorů

FISFO a s tím spojené finanční náležitosti.

Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

Pokud mi to moje pracovní a rodinné povinnosti dovolí, zájem bych určitě měl. Myslím

si, že FISFO může být využitelné nejenom pro výcvik policejních jednotek, ale také v oblasti

sebeobrany jako volnočasová aktivita pro širokou veřejnost.

Policie České republiky, Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství

Jihomoravského kraje, instruktor, ve funkci 2 roky, věk 30 let

Na co je zaměřen výcvik sebeobrany u Vaší jednotky a jaké bojové sporty nebo

sebeobranné systémy při něm využíváte?

Jednotka je tvořena převážně mladšími policisty jak služebně, tak i věkově (18-25 let).

Výcvik musí být přizpůsoben tomu, že někteří doposud nemají žádné zkušenosti s bojovými

sporty nebo sebeobrannými systémy. Proto je zaměřen také na základy jako je postoj,

přemísťování v postoji, pádové techniky až po kopy, úderové techniky, hmaty a chvaty

41

sebeobrany a odváděcí páky. Při výcviku využíváme prvky z různých bojových umění

a samozřejmě se do něj promítají i zkušenosti a zaměření jednotlivých instruktorů (judo,

karate, box a thajský box).

Jaký je Váš názor na FISFO a jak hodnotíte tento systém z hlediska praktické

využitelnosti při výkonu služby příslušníků SPJ?

FISFO je zajímavý bojový systém pro svou jednoduchost a účelnost, využitelnou právě

pro potřeby policie. Líbí se mi, že převážná většina technik končí svedením osoby na zem,

kde jí mohou být následně přiložena pouta. Rovněž hodnotím kladně možnost uplatnění

svých znalostí z jiných bojových sportů i v technikách FISFO. Pro praktický výkon služby

příslušníků naší jednotky by byl tento druh profesní sebeobrany určitě přínosem.

Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO do služební přípravy SPJ?

Ano. Díky FISFO jsem si i já uvědomil, že techniky, které už znám jdou udělat

mnohem snadněji a účelněji. Pravidelné výcviky by posunuly úroveň členů naší jednotky

v oblasti sebeobrany zas o stupínek výše.

Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

Ano. Od mládí mám zálibu v bojových sportech a FISFO mě zaujalo natolik, že bych

se mu rád věnovat i ve svém volném čase. Věřím, že praktické zkušenosti které získám, budu

moct dále předávat příslušníkům naší jednotky.

5. 2 Dotazník

Bezprostředně po ukončení semináře byly policistům rozdány dotazníky. Šetření bylo

anonymní a dobrovolné. Z počtu 35 respondentů Zásahové jednotky bylo vráceno a následně

vyhodnoceno 28 dotazníků, což činí vzorek 80 % z celkového možného počtu dotazovaných.

U Speciální pořádkové jednotky bylo z počtu 40 respondentů vráceno 31 řádně vyplněných

dotazníků, což činí vzorek 77,5 % z celkového počtu dotazovaných.

42

Další šetření prostřednictvím dotazníků bylo provedeno v klubech FISFO v Praze

a v Brně. Šetření se zúčastnili pouze muži. Výsledky byly porovnány komparativní metodou

a byl z nich vytvořen jeden celek. Z počtu 65 respondentů bylo vráceno a vyhodnoceno

47 dotazníků, což činí vzorek 72,3% z celkového počtu dotazovaných.

Příslušníkům speciálních jednotek byly položeny následující otázky:

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

2. Máte zkušenosti s bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě že ano,

uveďte jejich název.

3. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti pro výkon Vašeho povolání?

4. Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO v rámci Vaší služební

přípravy?

5. Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

Cvičencům v klubech FISFO byly položeny otázky:

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

2. Máte zkušenosti s jinými bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě

že ano, uveďte jejich název.

3. Z jakého důvodu cvičíte FISFO?

4. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti v sebeobraně?

5. Jak hodnotíte současnou dostupnost a možnosti cvičení FISFO v ČR z hlediska množství

otevřených klubů a pořádaných seminářů pro veřejnost?

43

Výsledky dotazníků

Zásahová jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje (ZJ)

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

Cílem této otázky bylo zjistit věkové složení respondentů z řad ZJ.

11%

25%

35%

29%

18-25 let26-30 let31-35 let36-40 let

Obrázek 16. Věkové složení respondentů ZJ

Z šetření vyplynulo, že nejvíce respondentů ze ZJ bylo ve věku 31-35 let (35 %)

a nejméně ve věku 18-25 let (11 %).

2. Máte zkušenosti s bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě že ano,

uveďte jejich název.

Cílem otázky bylo zjistit výchozí dovednosti a zkušenosti respondentů ZJ v oblasti

bojových sportů a sebeobranných systémů.

44

24%

19%

8%10%

18%

13%

3%5%

BoxAikidoKarateThajský boxJudoMusadoFISFOKrav Maga

Obrázek 17. Procentuální zastoupení bojových sportů a sebeobranných systémů, se kterými

mají členové ZJ již předešlé zkušenosti

Z výsledků šetření vyplynulo, že největší zkušenosti mají respondenti ZJ s boxem

(24 %) a následně s aikidem (19 %). Pouze 3 % respondentů uvádí předešlou zkušenost

s FISFO.

3. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti pro výkon Vašeho povolání?

Tabulka 1. Hodnocení FISFO členy ZJ z hlediska praktické využitelnosti při výkonu jejich

povolání

Celkem odpovědi Počet procent Z 1. Výborně 17 60,71 2. Velmi dobře 7 25 3. Ujde to 4 14,29 4. Spíše špatně - - 5. Špatně - - CELKEM 28 100 + 0,86

Z = (17+7) – (0+0) = + 0,86 28

45

4. Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO v rámci Vaší služební

přípravy?

Tabulka 2. Zájem o zařazení FISFO do služební přípravy příslušníků ZJ Celkem odpovědí Počet procent Z 1. Určitě ano 18 64,29 2. Asi ano 8 28,57 3. Nevím 2 7,14 4. Spíše ne - - 5. Určitě ne - - CELKEM 28 100 + 0,93 Z = (18+8) – (0+0) = + 0,93 28 5. Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

Tabulka 3. Zájem o FISFO jako volnočasovou aktivitu u příslušníků ZJ Celkem odpovědí Počet procent Z 1. Určitě ano 14 50 2. Asi ano 11 39,29 3. Nevím 3 10,71 4. Spíše ne - - 5. Určitě ne - - CELKEM 28 100 + 0,89 Z = (14+11) – (0+0) = + 0,89 28

46

Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje

(SPJ)

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

Cílem této otázky bylo zjistit věkové složení respondentů z řad SPJ.

75%

19%

6%

18-25 let26-30 let31-35 let

Obrázek 18. Věkové složení respondentů SPJ

Z šetření vyplynulo, že nejvíce respondentů ze SPJ bylo ve věku 18-25 let (75 %)

a nejméně ve věku 31-35 let (6 %).

2. Máte zkušenosti s bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě že ano,

uveďte jejich název.

Cílem otázky bylo zjistit výchozí dovednosti a zkušenosti respondentů SPJ v oblasti

bojových sportů a sebeobranných systémů.

47

20%

17%

13% 13%

20%

10%

7%

BoxKarateThajský boxKickboxJudoZápasFISFO

Obrázek 19. Procentuální zastoupení bojových sportů a sebeobranných systémů, se kterými

mají členové SPJ již předešlé zkušenosti

Z výsledků šetření vyplynulo, že největší zkušenosti mají respondenti SPJ s boxem

(20 %) a s judem (20 %). Pouze 7 % respondentů uvádí předešlou zkušenost s FISFO.

3. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti pro výkon Vašeho povolání?

Tabulka 4. Hodnocení FISFO členy SPJ z hlediska praktické využitelnosti při výkonu jejich

povolání

Celkem odpovědí Počet procent Z 1. Výborně 4 12,9 2. Velmi dobře 7 22,58 3. Ujde to 16 51,61 4. Spíše špatně 3 9,68 5. Špatně 1 3,23 CELKEM 31 100 + 0,23

Z= (4+7) – (3+1) = + 0,23 31

48

4. Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO v rámci Vaší služební

přípravy?

Tabulka 5. Zájem o zařazení FISFO do služební přípravy příslušníků SPJ

Celkem odpovědí Počet procent Z 1. Určitě ano 9 29,03 2. Asi ano 8 25,81 3. Nevím 7 22,58 4. Spíše ne 6 19,35 5. Určitě ne 1 3,23 CELKEM 31 100 + 0,32 Z= (9+8)-(6+1) = + 0,32 31 5. Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

Tabulka 6. Zájem o FISFO jako volnočasovou aktivitu u příslušníků SPJ Celkem odpovědi Počet procent Z 1. Určitě ano 3 9,68 2. Asi ano 13 41,94 3. Nevím 4 12,9 4. Spíše ne 6 19,35 5. Určitě ne 5 16,13 CELKEM 31 100 + 0,16 Z= (3+13) – (6+5) = + 0,16 31

49

Kluby FISFO pro veřejnost (Praha + Brno)

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

Cílem této otázky bylo zjistit věkové složení respondentů v klubech FISFO.

23%

36%

26%

15%

18-25 let26-30 let31-35 let36-40 let

Obrázek 20. Věkové složení respondentů v klubech FISFO

Z šetření vyplynulo, že nejvíce respondentů v klubech FISFO bylo ve věku 26-30 let

(36 %) a nejméně ve věku 36-40 let (15 %).

2. Máte zkušenosti s jinými bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě že

ano, uveďte jejich název.

Cílem otázky bylo zjistit s jakými bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy mají

cvičenci FISFO již předešlé zkušenosti.

50

23%

16%

6%

19%

26%

10%

BoxKarateThajský boxKickboxJudoZápas

Obrázek 21. Procentuální zastoupení bojových sportů a sebeobranných systémů, se kterými

mají cvičenci již předešlé zkušenosti

Z výsledků šetření vyplynulo, že cvičenci FISFO mají předešlé zkušenosti zejména

s judem (26 %) a boxem (23 %).

3. Z jakého důvodu cvičíte FISFO?

Tabulka 7. Důvody proč se cvičenci věnují FISFO

Počet odpovědí Procenta Jen jsem to chtěl(a) vyzkoušet 5 8,93 Abych si zlepšil(a) kondici 10 17,86 Abych dokázal(a) ubránit sebe a své blízké při napadení 29 51,79 Abych získal(a) odbornou kvalifikaci v oblasti sebeobrany 12 21,42 CELKEM 56 100

51

4. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti v sebeobraně?

Tabulka 8. Hodnocení FISFO z hlediska praktické využitelnosti v oblasti sebeobrany

Celkem odpovědiPočet procent Z 1. Výborně 28 59,58 2. Velmi dobře 12 25,53 3. Ujde to 7 14,89 4. Spíše špatně - - 5. Špatně - - CELKEM 47 100 + 0,85

Z = (28+12) – (0+0) = + 0,85 47

5. Jak hodnotíte současnou dostupnost a možnosti cvičení FISFO v ČR z hlediska množství

otevřených klubů a pořádaných seminářů pro veřejnost?

Tabulka 9. Hodnocení současné dostupnosti a možností cvičení FISFO v ČR z hlediska

množství otevřených klubů a pořádaných seminářů pro veřejnost Počet odpovědí Procenta Množství seminářů a klubů je dostačující 5 10,64 Uvítal(a) bych více seminářů i klubů FISFO 19 40,43 Uvítal(a) bych více klubů FISFO 15 31,91 Uvítal(a) bych více seminářů FISFO 8 17,02 CELKEM 47 100

Z výsledků dotazníků vyplývá, že FISFO by bylo pro výkon povolání členů speciálních

jednotek jednoznačně přínosem.

Zejména u příslušníků Zásahové jednotky byly výsledky šetření překvapivé. Velice

kladně byla hodnocena nejenom praktická využitelnost FISFO při výkonu povolání

(Z = + 0,86), ale také možnost jeho zavedení do služební přípravy (Z = + 0,93). Vše bylo

umocněno zájmem o FISFO jako volnočasovou aktivitu (Z = + 0,89). Další zjištění podtrhují

52

výše uvedené. Všichni policisté mají předešlé zkušenosti s různými bojovými sporty

a systémy a nejvíce jich slouží ve věku 31-35 let.

U policistů Speciální pořádkové jednotky byly výsledky rozdílné. Hodnocení praktické

využitelnosti FISFO při výkonu zaměstnání bylo rovněž kladné, ale již o poznání nižší

(Z = + 0,23). Stejné to bylo i u možnosti zavedení FISFO do služební přípravy (Z = + 0,32)

a zájmu věnovat se FISFO ve volném čase (Z = + 0,16). Převládající věkové složení policistů

bylo 18-25 let, přičemž 80,65 % z nich má zkušenosti s bojovými sporty a systémy.

V klubech FISFO určené veřejnosti má 65,96 % respondentů již předešlé zkušenosti

s bojovými sporty či systémy a jejich nejčastější věkové složení je 26-30 let. Více

než polovina všech dotázaných (51,79 %) cvičí FISFO kvůli tomu, aby dokázali účinně

ubránit sebe nebo své blízké při reálném napadení. To souvisí i s kladným hodnocením FISFO

z hlediska praktické využitelnosti v sebeobraně (Z = + 0,85). Na zájem o FISFO,

ale i na nedostatek možností jeho tréninku, poukázal výsledek 40,43 % dotázaných, kteří

by uvítali jak více pořádaných seminářů, tak i otevřených klubů pro veřejnost. Problém

dostupnosti FISFO je patrný i u 31,91 % respondentů, kteří by rovněž uvítali více otevřených

klubů FISFO pro veřejnost, například v dalších větších městech.

53

6 DISKUSE

U speciálních jednotek Policie České republiky je sebeobrana, boj z blízka a umění

zpacifikovat pachatele základem výcviku. Bohužel v těchto složkách doposud neexistuje

ucelený sebeobranný systém, který by se vyučoval. V praxi to znamená, že každá jednotka

preferuje něco jiného. Je čerpáno z rozličných bojových umění, zkušeností a zaměření

jednotlivých lektorů. Celý systém však postrádá jednotnost a komplexnost výcviku, navíc

nereaguje pružně na vývoj v oblasti sebeobranných systémů. Používané techniky

k zneškodnění pachatelů jsou mnohdy zastaralé a již dávno překonané. Je až zarážející,

jak u těchto elitních útvarů, kde se neustále zlepšují taktické postupy, technická a materiální

vybavenost policistů dle nejmodernějších zahraničních trendů, právě výcvik v oblasti profesní

sebeobrany ustrnul na mrtvém bodě. Obsah, rozsah, formy a metodiku výcviku sice

usměrňuje a sjednocuje Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České

republiky v součinnosti s Ředitelstvím pro řízení lidských zdrojů Policejního prezidia České

republiky, jak již bylo zmíněno v charakteristice zkoumaných pracovišť, ale je nutné

si uvědomit, že tato ředitelství vycházejí z podnětů jednotlivých útvarů. To znamená,

že pokud nepřijde podnět ke změně služební přípravy v oblasti profesní sebeobrany právě

z řad členů speciálních jednotek, vše zůstane při starém. Možná právě FISFO by mohlo být

řešením dané situace.

Z výsledků empirického šetření jednoznačně vyplývá, že FISFO bylo přijato policisty

velice kladně a zejména pro praktický výkon jejich povolání by mohlo být přínosem.

Když si uvědomíme, že příslušníci zkoumaných jednotek mají za sebou nemalé zkušenosti

s bojovými sporty, ale i s profesním výcvikem a službou v terénu, jsou uvedené skutečnosti

více než povzbuzující. Současně byly zjištěny rozdíly mezi uvedenými jednotkami,

nad kterými je dobré se zamyslet. Dle výsledků šetření je FISFO téměř šité na míru

pro policisty zásahových jednotek, zatímco u speciálních pořádkových jednotek by se musel

výcvik FISFO patrně více přizpůsobit potřebám výkonu služby. Nebylo myšleno například

na to, že policisté často zasahují v protiúderových kompletech, které znesnadňují pohyblivost

apod.. Rozdílnost vnímání FISFO u obou jednotek může být také zapříčiněno věkovou

skladbou jejich členů, kdy u speciální pořádkové jednotky pracují převážně mladší policisté

a to nejenom věkem, ale i služebně.

Konkrétní výcvik u zvolených útvarů by mohl probíhat každý měsíc formou

pravidelných jednodenních seminářů pod vedením Stanislava Gazdíka. Přínosem

54

pro zavedení FISFO u zkoumaných jednotek může být také fakt, že dva vyškolení asistenti

FISFO (z celkových osmi v ČR) zde slouží. To umožňuje jejich využití při výcviku.

V zahraničí, zejména ve Francii, je FISFO nejenom běžně využíváno při výcviku

policejních a armádních speciálních jednotek, ale existuje zde i hustá síť klubů pro veřejnost.

V České republice probíhají pravidelné tréninky v Praze a v Brně. Další možnost

jak se s tímto systémem seznámit je prostřednictvím pořádaných seminářů. Provedené šetření

v civilních klubech prokázalo, že cvičenci se věnují FISFO zejména proto, aby se dokázali

účinně bránit při reálném napadení. Vyzdvihována je praktická využitelnost systému

v reálných podmínkách. Zajímavým zjištěním je zájem o FISFO jako volnočasovou aktivitu

i z řad policistů zkoumaných jednotek, což jen podtrhuje uvedené. I přes to, že je

v současnosti nabídka různých kurzů sebeobrany a klubů bojových umění velmi široká,

FISFO si nachází stále více příznivců. Objevuje se nejenom na internetových stránkách,

ale i v časopisech o bojových umění (Fighters Magazín), v televizních pořadech (Dobré ráno,

Bojová umění aneb Jednota osobnosti), ale i na prestižních přehlídkách bojových umění

(Budoshow 2010). Problém, na který upozornily i výsledky šetření, je v jeho dostupnosti.

Pouhé dva otevřené kluby nepokryjí velký zájem o tento styl a mnohé zájemce odradí dlouhé

dojíždění na tréninky. Z osobní zkušenosti vím, že do Brněnského klubu dojíždí lidé z měst

jako jsou Vyškov, Prostějov, ale i Zlín nebo Uherské Hradiště. Semináře, které probíhají

téměř každý měsíc, nestačí pokrýt poptávku. Navíc mohou sloužit jako vhodný doplněk

a inspirace cvičení, nikdy ale plně nenahradí pravidelné tréninky. Další problém, který souvisí

s již uvedeným, je nedostatek vyškolených asistentů a instruktorů FISFO, kteří by byli

schopni vést případné další kluby.

Díky provedenému šetření, kterého se mimochodem zúčastnili jen muži, jsem si všiml

zajímavého faktu. Civilní kluby FISFO v České republice pravidelně navštěvuje pouze jedna

žena! Přitom právě sebeobrana pro ženy je v dnešní době žhavé téma. Stále častěji

se setkáváme se sexuálním obtěžováním, domácím násilím, ale i se zvlášť závažnými

trestnými činy jako je znásilnění. Potřeba naučit se rychle a účinně bránit se stává nutností

i u žen. FISFO, se svými nízkými kopy, údery na citlivá místa lidského těla a to vše

bez nutnosti fyzické síly, by mohlo být zajímavým a hlavně efektivním a účinným

sebeobranným systémem také pro ženy. Určitě by nebylo špatné věnovat se této problematice

blíže a zorganizovat semináře FISFO zaměřené čistě na ženskou sebeobranu. Věřím,

že by se tím členská základna pravidelných cvičenců FISFO časem rozšířila také o další

příslušnice něžného pohlaví.

55

Osobně se věnuji bojovým sportům již od roku 1992. Mojí doménou bylo kumite - tedy

zápas v karate stylu Goju-Ryu. V letech 1996 - 1998 jsem byl finalistou národních pohárů

České republiky, v roce 1995 mistrem ČR, následně trenérem 3. třídy s tříletou praxí

v nejúspěšnějším klubu své doby na jižní Moravě – SK Global Karate. Věnoval jsem

se rovněž aikidu a kickboxu. Postupem času a vzhledem ke své práci jsem přešel k profesní

sebeobraně. Jsem certifikovaným instruktorem ASP (systém USA na teleskopický obušek

a pouta), Asistent FISFO systems Charles Joussot a instruktor ODG zodpovědný za vedení

sekce FISFO pro jižní Moravu.

Získané zkušenosti jsem se snažil promítnout do své bakalářské práce.

56

7 NÁVRHY A OPATŘENÍ

Šetřením, prováděným všemi dostupnými metodami, byly získány informace o FISFO

jako celku, ale také o možnostech jeho zavedení u speciálních jednotek policie České

republiky a uplatnění jako volnočasové aktivity u civilního obyvatelstva.

V návaznosti na diskusi této práce uvádím několik návrhů pro možnost zavedení FISFO

do služební přípravy policistů.

1. Dohoda o provedení výcviku FISFO a vypracování projektu

Dohoda by se uzavírala mezi Stanislavem Gazdíkem a zástupci uvedených jednotek

(vedení, instruktoři). Samozřejmostí by bylo vypracování projektu a předběžného ročního

plánu výcviku. Ten by měl být přizpůsoben konkrétním požadavkům a potřebám jednotlivých

útvarů. Mohl by probíhat formou jednodenních seminářů, konaných každý měsíc po dobu

jednoho roku, v prostorách areálu sportovního klubu Kometa Policie ČR nebo v areálu

Střední policejní školy v Brně. Do výcviku bych aktivně zapojil již zmíněné asistenty FISFO,

kteří u těchto jednotek slouží. Tímto bych zajistil kvalitní výuku FISFO i v době mezi

semináři, lepší zvládnutí a procvičení technik, urychlení výcviku a tím i ušetření finančních

nákladů s tím spojených.

2. Zajištění finančních prostředků

Po zpracování projektu a vyhotovení ročního plánu výcviku by bylo nutné získat

finance, ze kterých by byl tento výcvik hrazen. Zde by musel být dodržen přesný služební

postup. Prostřednictvím vedoucích jednotlivých útvarů by byl celý projekt, společně s ročním

plánem výcviku, předán na Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje a odtud následně

na Ředitelství služby pořádkové policie Policejního prezidia České republiky. Tyto dvě

instituce by se po kladném schválení celého projektu podílely na jeho financování. Jako jedna

z argumentací pro zavedení FISFO do služební přípravy policistů speciálních jednotek

by mohly posloužit také výsledky empirického šetření této práce.

57

3. Vyhodnocení celého projektu

Po dvanáctiměsíčním výcviku FISFO u uvedených jednotek by bylo dobré vyhodnotit

za pomoci empirického šetření jeho klady a zápory. V případě kladných výsledků by se dalo

nejenom ve výcviku dále pokračovat, ale dle vzoru Jihomoravského kraje také oslovit

a nabídnout zařazení výcviku FISFO do služební přípravy speciálních jednotek i v dalších

krajích. Tímto by se docílilo celkového sjednocení výcviku a současně rozšíření FISFO téměř

po celé České republice.

V návaznosti na diskusi této práce uvádím návrhy pro zlepšení dostupnosti FISFO

veřejnosti.

1. Zvýšení počtu asistentů a instruktorů FISFO

Vytipování vhodných adeptů z řad cvičenců a jejich následná individuální příprava

na úspěšné složení zkoušek na asistenta či instruktora FISFO může být vhodným řešením

pro rozšíření působnosti celé organizace. Snahou by mělo být otevření nových klubů FISFO

s možností pravidelných tréninků i v dalších větších městech. Tímto by byla vytvořena silná

členská základna a zároveň stabilní okruh lidí, využívající možnost dalšího vzdělávání

v oblasti sebeobrany prostřednictvím pořádaných seminářů a soustředění.

2. Zařazení FISFO mezi sportovní kluby policie

FISFO je vyhledáváno policisty i jako volnočasová aktivita. V případě jeho zavedení

do služební přípravy, se zájem o něj z řad policistů pravděpodobně ještě zvýší. Zajímavou

myšlenkou by bylo zařadit FISFO také mezi sportovní kluby policie a to pod Unii

tělovýchovných organizací Policie České republiky (UNITOP ČR). Tímto by bylo dostupnější

nejenom všem zaměstnancům Ministerstva vnitra, ale i jejich rodinným příslušníkům

a veřejnosti, nehledě na možnou materiální a finanční pomoc v podobě dotací.

58

8 ZÁVĚRY

V této práci byla poprvé uceleně sepsána historie profesního stylu sebeobrany FISFO.

Bylo zmapováno z jakého bojového umění vychází, v jaké zemi má své kořeny, podrobně byl

popsán vznik a vývoj tohoto sebeobranného systému a jeho postupné rozšíření až do České

republiky, včetně zaměření a specifikace výcviku.

Pro účely empirického šetření byly vybrány a následně představeny čtyři subjekty:

Zásahová jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Speciální pořádková

jednotka Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje a kluby FISFO pro veřejnost

v Praze a v Brně.

Prostřednictvím empirického šetření byly analyzovány možnosti zavedení FISFO

do služební přípravy policistů speciálních jednotek Policie České republiky a možnosti

uplatnění FISFO jako volnočasové aktivity v civilním sektoru se zaměřením na jeho

dostupnost a využitelnost v oblasti sebeobrany.

Bylo zjištěno, že podnět pro zařazení FISFO do služební přípravy příslušníků

speciálních jednotek musí přijít z jejich řad. Z výsledků šetření jednoznačně vyplynulo kladné

hodnocení celého systému, zejména jeho praktické využitelnosti při výkonu služby. Policisté

projevili nejenom zájem o zařazení FISFO do svého výcviku, ale také zájem o FISFO jako

o volnočasovou aktivitu. V návaznosti na zjištěné výsledky byly vypracovány konkrétní

návrhy pro zavedení FISFO do služební přípravy členů speciálních jednotek.

Provedené šetření v civilních klubech prokázalo, že je FISFO vyhledáváno širokou

veřejností také jako volnočasová aktivita. Lidé se tomuto stylu profesní sebeobrany věnují

zejména proto, aby se naučili účinně bránit při reálném napadení. Vyzdvihována je opět jeho

praktická využitelnost. Zjištěné poznatky poukázaly na problém v oblasti dostupnosti FISFO

a na nedostatek vyškolených osob, které by byly schopny tento styl dále šířit. Z těchto důvodů

byly následně vypracovány návrhy pro zlepšení stávající situace.

Tuto problematiku jako téma bakalářské práce jsem si vybral záměrně, neboť je mi

blízká. Zjištěné poznatky upotřebím v praxi a budou cenným zdrojem pro další rozvoj FISFO

v České republice a to nejenom u speciálních jednotek policie České republiky.

59

9 SOUHRN

Tato práce představuje styl profesní sebeobrany FISFO. Popisuje jeho vznik, historii

a současnost, rozšíření do České republiky, zaměření a specifikaci výcviku.

Cílem práce bylo na základě empirického šetření zjistit, jaké jsou možnosti zavedení

FISFO do služební přípravy policistů speciálních jednotek Policie České republiky a jeho

uplatnění jako volnočasové aktivity u civilního obyvatelstva s ohledem na dostupnost

a využitelnost v oblasti sebeobrany.

V souvislosti s empirickým šetřením byly sledovány čtyři subjekty: Zásahová jednotka

Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Speciální pořádková jednotka Krajského

ředitelství policie Jihomoravského kraje a kluby FISFO pro veřejnost v Praze a v Brně.

Samotný výzkum byl prováděn u členů popsaných subjektů formou dotazníků, které

byly následně zpracovány a vyhodnoceny, dále pak formou řízených rozhovorů

s kompetentními pracovníky uvedených jednotek. Využita byla rovněž komparativní

a introspektivní metoda.

Výsledkem těchto šetření bylo zmapování zájmu o zavedení FISFO do služební

přípravy policistů uvedených jednotek, s ohledem na praktickou využitelnost tohoto systému

při výkonu jejich povolání a zjištění možností uplatnění FISFO jako volnočasové aktivity

v civilním sektoru, se zaměřením na jeho dostupnost a využitelnost v oblasti sebeobrany.

Na základě zjištění a diskuse byly provedeny návrhy a opatření pro zavedení FISFO

do služební přípravy policistů vybraných speciálních jednotek a dále návrhy pro zlepšení

dostupnosti FISFO veřejnosti.

60

10 SUMMARY

Presented work introduces the style of the professional self-defense FISFO. It describes

its origin, history and present status, the spreading in the Czech Republic, focus and

specification of the training.

The objective of the work was to identify - on the basis of the empiric research - the

possibilities of the implementation of FISFO into the professional training of the police forces

of the special squads of the Police of the Czech Republic and its application as a free-time

activity of the general public with regards to the availability and applicability in the area of

the self-defense.

In relation with the empirical survey four subjects were monitored: intervention unit of

the South Moravia Police Regional Headquarters, special order squad of the South Moravia

Police Regional Headquarters and FISFO clubs for the general public in Prague and Brno.

The research itself was pursued at the members of described subjects in the form of the

questionnaires, which were then processed and evaluated, and in the form of the controlled

interviews with the competent persons of the mentioned squads. Moreover, comparative and

introspective methods were used, too.

The result of these surveys was the monitoring of the interest in FISFO introduction into

the professional training of the police forces of the mentioned squads, with regards to the

practical applicability of this system in the execution of their occupation, and the finding of

the possibility of the application of FISFO as a free-time activity in the civil sector, with the

focus on its availability and applicability in the field of the self-defense.

On the basis of the findings and discussion the proposals and provisions for the

implementation of FISFO into the professional training of the police forces of the selected

special squads as well as the proposals for the improvement of the availability of FISFO to the

general public were applied.

61

11 REFERENČNÍ SEZNAM Alexander, H., Chambers Q., & Draeger, D. F. (1972). Pentjak – Silat. The Indonesian

Fighting Art. Tokyo: Kodansha International.

Čihovský, J. (2006). Sociologický výzkum. [Studijní text]. Olomouc: Univerzita Palackého

Olomouc, Fakulta tělesné kultury.

Draeger, D. F., & Smith, R. W. (1995). Asijská bojová umění (B. David, Trans.). Bratislava:

CAS Press. (Originál vydán 1980).

Fojtík, I. (1990). Úpoly ve školní tělesné výchově II. (Karatedó, aikidó, sebeobrana)

[Vysokoškolská skripta]. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu.

Fojtík, I. (1993). Japonská bojová umění budžucu. Praha: Naše vojsko.

Fojtík, I., Král, P.,& Král, P. (1993). Karatedó. Praha: Olympia.

Fojtík, I. (1998). Džúdó, karatedó, aikidó, sebeobrana. Praha: NS Svoboda.

Folprecht, V., & Rybárová, M. (1977). Černý trůn Historie a současnost profesionálního

boxu. Praha: Olympia.

Funakoši, G. (1994). Karatedó Má životní cesta (I. Fojtík, Trans.). Praha: Naše vojsko.

(Originál vydán 1989).

Gazdík, S. (2007). 15 let v legii. Aš: Warrior.

Jandourek, J. (2001). Sociologický slovník. Praha: Portál.

Lewis, P. (1996). Bojová umění (J. Rákoczyová & B. Křivánková, Trans.). Praha: CESTY.

(Originál vydán 1994).

Lind, W. (1996). Tradice karate (Anonymous, Trans.). Brno: Comenius. (Originál vydán

1991).

Menšík, F. (1944). Zápas řecko-římský. Praha: Melantrich.

Miňovský, F. (2006). Box. Praha: Grada.

Rebac, Z. (2001). Thajský box … plnokontaktní bojový sport z Asie (2nd ed.). (E. Pokorná,

Trans.). Praha: Naše vojsko. (Originál vydán 1985).

Reguli, Z. (2005). Úpolové sporty distanční studijní text. Brno: Masarykova univerzita.

Schäfer, A. (2007). Judo (L. Česenková, Trans.). České Budějovice: KOPP. (Originál vydán

2006).

Staněk, O. (1996). Kick-box. Praha: Naše vojsko.

Stenudd, S. (2009). Aikidó Mírumilovné bojové umění (V. Švihlová & M. Švihla, Trans.).

Praha: Argo. (Originál vydán 1992).

62

Weinmann, W. (2005). Lexikon bojových sportů od aikida k zenu (E. Pokorná & J. Nechutný,

Trans.). Praha: Naše vojsko. (Originál vydán 1995).

Zákony, vyhlášky a nařízení

Zákon č. 273/2008 Sb., O Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 217/2008.

Závazný pokyn policejního prezidenta č. 10/2009.

Internetové zdroje

Bidien, C. (1945). Independence the Issue. Far Eastern Survey 14 (24), 345–348.

Retrieved 7.7.2010 from the World Wide Web

http://www.jstor.org/stable/pdfplus/3023219.pdf?acceptTC=true.

Gazdík, S. (2008a). Operational Defence Group –Fórum FISFO. Retrieved 14.9.2010 from

the World Wide Web http://www.o-d-g.eu/forum-fisfo.html?id=10&akce=zobrazit.

Gazdík, S. (2008b). Operational Defence Group – FISFO. Retrieved 18.9.2010 from the

World Wide Web http://www.o-d-g.eu/dokument-fisfo.html?id=6.

Gazdík, S. (2008c). Operational Defence Group – Trenér.Retrieved 21.9.2010 from the

World Wide Web http://www.o-d-g.eu/dokument-trener.html?id=4.

Gazdík, S. (2010). Mistr Charles Joussot. Retrieved 12.9.2010 from the

World Wide Web http://www.bojove-

sporty.cz/magazin/ze_sveta/mistr_charles_joussot_5_dan_penchak_silat.

Joussot, Ch. (2009). Fisfo – Historique. Retrieved 2.9.2010 from the World Wide Web

http://www.fisfo.com/page/902/Charles_Joussot.html.

Lerrick, R. (2005). World Setia Hati Federation. Retrieved 5.7.2010 from the World Wide

Web http://www.setiahatiworld.org/frames/federation2015.html.

Malik, I. (2007). Persaudaraan Setia Hati Terate. Retrieved 7.7.2010 from the World Wide

Web http://pshterate.blogspot.com/2007/04/history.html.

Putra, A.D. (2008). Pentjak Silat – History. Retrieved 8.7.2010 from the World Wide Web

http://andriesdwiputra.wordpress.com/2008/06/08/pentjak-silat-the-history-which-its-

related-with-psht/.

63

Turpijn, K.M. (2004). C. N. Turpijn. Retrieved 4.8.2010 from the World Wide Web

http://krishnakumari.hyves.nl/album/20080914/Mildred_s_foto_album_2/QgxbOv3A/fotos

/587725863/0/P_W-/?ga_campaign=photoItemEntry_PhotoBox_Profile_Photo.

Turpijn, K.M. (2005). Pencak Silat. Retrieved 8.8.2010 from the World Wide Web

http://www.krishnakumari.nl/.

64

Obrázky

Obrázek 1. Jigoro Kano. Retrieved 20.6.2010 from the World Wide Web

http://cs.wikipedia.org/wiki/Judo.

Obrázek 2. Gičin Funakoši. Retrieved 22.6.2010 from the World Wide Web

http://cs.wikipedia.org/wiki/Karate.

Obrázek 3. Morihei Uešiba. Retrieved 23.6.2010 from the World Wide Web

http://cs.wikipedia.org/wiki/Morihei_Ue%C5%A1iba.

Obrázek 4. Ki Ageng Soerodiwirjo. Retrieved 10.7.2010 from the World Wide Web

http://setiahatiworld.org/frames/federation2015.html.

Obrázek 5. Znak stylu PSHT. Retrieved 11.7.2010 from the World Wide Web

http://www.setiahatiworld.org/.

Obrázek 6. C. N. Turpijn. Retrieved 15.8.2010 from the World Wide Web

http://www.fisfo.com/page/10970/HISTORIQUE.html.

Obrázek 7. Charles Joussot. Retrieved 9.9.2010 from the World Wide Web

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Charles.Joussot.jpg.

Obrázek 8. Rozšíření FISFO ve světě. Retrieved 15.9.2010 from the World Wide Web

http://www.fisfo.com/page/897/Fisfo_dans_le_monde.html.

Obrázek 9. Stanislav Gazdík. Retrieved 18.9.2010 from the World Wide Web

http://www.zoom-team.cz/instruktor.

Obrázek 10. Organizační struktura ODG. Retrieved 19.9.2010 from the World Wide Web

http://www.facebook.com/#!/photo.php?pid=4197067&fbid=406859228607&op=1&o=glo

bal&view=global&subj=575118607&id=575118607.

Obrázek 15. Typy zásahových dek. Retrieved 22.9.2010 from the World Wide Web

http://www.o-d-g.eu/eshop-zasahova-deka.html?id=5.

65

12 PŘÍLOHY Příloha 1. Dotazník pro příslušníky speciálních jednotek

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

Žádám Vás o vyplnění tohoto dotazníku, jehož výsledky budou použity v závěrech

bakalářské práce na téma: FISFO, možnosti jeho zavedení do služební přípravy

policistů speciálních jednotek Policie České republiky a uplatnění v podobě

volnočasových aktivit u civilního obyvatelstva

Dotazník je dobrovolný a anonymní. Platnou odpověď zakroužkujte.

DOTAZNÍK

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

a) 18-25

b) 26-30

c) 31-35

d) 36-40

e) 41 a více

2. Máte zkušenosti s bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě že ano,

uveďte jejich název.

a) ano …………………………………………..………………………………….

b) ne

66

3. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti pro výkon Vašeho povolání?

a) výborně

b) velmi dobře

c) ujde to

d) spíše špatně

e) špatně

4. Líbilo by se Vám zařazení pravidelných výcviků FISFO v rámci Vaší služební

přípravy?

a) určitě ano

b) asi ano

c) nevím

d) spíše ne

e) určitě ne

5. Měl by jste zájem věnovat se FISFO i ve svém volném čase?

a) určitě ano

b) asi ano

c) nevím

d) spíše ne

e) určitě ne

Děkuji za Váš čas a ochotu při poskytování informací v dotazníku.

Marian Komrska, student FTK UPOL, obor Rekreologie III. ročník

67

Příloha 2. Dotazník pro cvičence v civilních klubech FISFO

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Fakulta tělesné kultury

Žádám Vás o vyplnění tohoto dotazníku, jehož výsledky budou použity v závěrech

bakalářské práce na téma: FISFO, možnosti jeho zavedení do služební přípravy

policistů speciálních jednotek Policie České republiky a uplatnění v podobě

volnočasových aktivit u civilního obyvatelstva

Dotazník je dobrovolný a anonymní. Platnou odpověď zakroužkujte.

DOTAZNÍK

1. Do jaké věkové kategorie patříte?

a) 18-25

b) 26-30

c) 31-35

d) 36-40

e) 41 a více

2. Máte zkušenosti s jinými bojovými sporty nebo sebeobrannými systémy? V případě

že ano, uveďte jejich název.

a) ano ……………………………………………………………………………..

b) ne

68

3. Z jakého důvodu cvičíte FISFO? (můžete označit více možností)

a) Jen jsem to chtěl(a) vyzkoušet.

b) Abych si zlepšil(a) kondici.

c) Abych dokázal(a) účinně ubránit sebe a své blízké při reálném napadení

d) Abych získal(a) odbornou kvalifikaci v oblasti sebeobrany

4. Jak hodnotíte FISFO z hlediska praktické využitelnosti v sebeobraně?

a) výborně

b) velmi dobře

c) ujde to

d) spíše špatně

e) špatně

5. Jak hodnotíte současnou dostupnost a možnosti cvičení FISFO v ČR z hlediska

množství otevřených klubů a pořádaných seminářů pro veřejnost?

a) Množství pořádaných seminářů a klubů FISFO v ČR je pro mě plně

dostačující.

b) Uvítal(a) bych více pořádaných seminářů a klubů FISFO v ČR, kde by se dalo

pravidelně trénovat (např. v dalších větších městech).

c) Jsem spokojen s množstvím pořádaných seminářů, ale uvítal bych více klubů

FISFO v ČR, kde by se dalo pravidelně trénovat (např. v dalších větších

městech).

d) Počet klubů FISFO v ČR je pro mě dostačující, ale uvítal bych více

pořádaných seminářů.

Děkuji za Váš čas a ochotu při poskytování informací v dotazníku.

Marian Komrska, student FTK UPOL, obor Rekreologie III. ročník