UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA · 2010. 2. 28. · 3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv ... V tomto roce zde podle Kosmovy kroniky zemřel český

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

FILOZOFICKÁ FAKULTA

Katedra bohemistiky

RENATA HABALOVÁ

Česká filologie – Anglická filologie

3. ročník bakalářského studia

REGIONÁLNĚ PŘÍZNAKOVÉ PRVKY V MLUVĚ

MLADÉ GENERACE V CHRUDIMI

Regionally Marked Elements in the Speech of the Young Generation

in Chrudim

Bakalářská diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Josef Jodas

Olomouc 2008

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou diplomovou práci vypracovala sama,

pouze s pomocí literatury, která je uvedena níže.

V Olomouci dne 29. března 2008 Renata Habalová

3

Děkuji doc. PhDr. Josefu Jodasovi za odborné vedení diplomové práce a

školám, na kterých mi bylo umožněno provést dotazníkový průzkum – Gymnáziu

Josefa Ressela v Chrudimi, Obchodní akademii v Chrudimi a Střední škole

zemědělské v Chrudimi.

4

Obsah

1. ÚVOD ........................................................................................................ 6

1.1 Předmět a cíl práce......................................................................................................................... 6

1.2 Dosavadní výzkumy a odborná literatura.................................................................................... 7

1.3 Charakteristika zkoumané oblasti................................................................................................ 8

2. METODY ZKOUMÁNÍ ............................................................................... 8

2.1 Dotazník .......................................................................................................................................... 9

2.2 Údaje o respondentech................................................................................................................... 9

3. SOUBOR CHARAKTERISTICKÝCH SEVEROVÝCHODOČESKÝCH JAZYKOVÝCH ZNAKŮ MĚSTA CHRUDIM A BLÍZKÉHO OKOLÍ ............ 13

3.1 Hláskosloví .................................................................................................................................... 13 3.1.1 Neslabičné u ........................................................................................................................... 13 3.1.2 Diftongizace ý (í) > ej po ostrých sykavkách......................................................................... 14 3.1.3 Progresivní asimilace h > ch .................................................................................................. 16 3.1.4 Disimilační změna nn, nň > dn, dň ........................................................................................ 17 3.1.5 Disimilace g (< k) > h ............................................................................................................ 18 3.1.6 Depalatalizace po t, d, n ......................................................................................................... 18 3.1.7 Zánik j na počátku slova před i............................................................................................... 19 3.1.8 Nepravidelné hláskové změny................................................................................................ 20 3.1.9 Vyrovnávání alternující souhlásky slovního základu ............................................................. 20 3.1.10 Změny kvantity samohlásek ................................................................................................. 21

3.1.10.1 Krácení vokálů.............................................................................................................. 21 3.1.10.2 Dloužení........................................................................................................................ 23

3.2 Tvarosloví ..................................................................................................................................... 25 3.2.1 Substantiva ............................................................................................................................. 25

3.2.1.1 Koncovka –ej v 7. pádě sg. feminin měkkého zakončení .............................................. 25 3.2.1.2 Koncovka –oj v 3. a 6. pádě sg. životných maskulin...................................................... 26 3.2.1.3 Instrumentál sg. maskulin vzoru předseda zakončený na –em........................................ 28 3.2.1.4 Nominativ – akuzativ u životných maskulin................................................................... 28 3.2.1.5 Genitiv vzoru stavení..................................................................................................... 29 3.2.1.6 Kolísání mezi mužským a ženským rodem..................................................................... 30 3.2.1.7 Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním .............................................................. 31 3.2.1.8 Dativ plurálu u rodinných jmen zakončený na –om ....................................................... 32 3.2.1.9 Genitiv specifických zeměpisných jmen ženského rodu ................................................ 33 3.2.1.10 Další vybraná zeměpisná jména.................................................................................... 34

3.2.2 Adjektiva ................................................................................................................................ 35 3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv ......................................................................... 35 3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv ............................................................................. 35

3.2.3 Pronomina .............................................................................................................................. 38 3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě ukazovacího zájmena ta ............................................... 38 3.2.3.2 Vyrovnávání pádových tvarů zájmena ten...................................................................... 38 3.2.3.3 Dativ osobního zájmena já v nedůrazovém postavení.................................................... 39 3.2.3.4 Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj ............................................................................ 40

3.2.4 Slovesa ................................................................................................................................... 41 3.2.4.1 Tvary slovesa být ............................................................................................................ 41 3.2.4.2 Dublety ve 3. os. sg. indikativu prézentu vzorů dělá, maže............................................ 42

5

3.2.4.3 3. os. pl. indikativu prézentu........................................................................................... 43 3.2.4.4 Infinitivy typu chtít, chtět ............................................................................................... 45 3.2.4.5 Kategorie výsledného stavu ............................................................................................ 46

3.2.5 Adverbia ................................................................................................................................. 47 3.2.5.1 Komparativ adverbií ....................................................................................................... 47

3.3 Lexikum ........................................................................................................................................ 47 3.3.1 Dudlík..................................................................................................................................... 47 3.3.2 Hadr a hadřík .......................................................................................................................... 48 3.3.3 Chlapec................................................................................................................................... 48 3.3.4 Jitrocel .................................................................................................................................... 49 3.3.5 Klíště ...................................................................................................................................... 49 3.3.6 Kotník..................................................................................................................................... 50 3.3.7 Kouř........................................................................................................................................ 51 3.3.8 Krůta....................................................................................................................................... 51 3.3.9 Pažitka .................................................................................................................................... 52 3.3.10 Plody lopuchu....................................................................................................................... 52 3.3.11 Silný déšť ............................................................................................................................. 52 3.3.12 Skrojek chleba ...................................................................................................................... 53 3.3.13 Slunéčko sedmitečné ............................................................................................................ 54 3.3.14 Smetánka lékařská ................................................................................................................ 54 3.3.15 Škvor .................................................................................................................................... 55 3.3.16 Švestka ................................................................................................................................. 56 3.3.17 Tůň ....................................................................................................................................... 56 3.3.18 Zatáčka ................................................................................................................................. 57 3.3.19 Lhát....................................................................................................................................... 57 3.3.20 Koulovat se........................................................................................................................... 58 3.3.21 Obléknout se......................................................................................................................... 58 3.3.22 Rozsvítit ............................................................................................................................... 59 3.3.23 Tahat za vlasy....................................................................................................................... 59 3.3.24 Nahoře x navrchu ................................................................................................................. 60 3.3.25 Stranou/ na stranu x bokem/ na bok ..................................................................................... 60 3.3.26 Ale x asi................................................................................................................................ 61 3.3.27 Pozdě .................................................................................................................................... 61 3.3.28 V jednu hodinu ..................................................................................................................... 62 3.3.29 Púla....................................................................................................................................... 62

4. ZÁVĚR..................................................................................................... 63

ANOTACE ................................................................................................... 66

5. SEZNAM LITERATURY .......................................................................... 67

6. PŘÍLOHY................................................................................................. 68

6.1 Dotazník ........................................................................................................................................ 68

6

1. Úvod Při běžné komunikaci se v Čechách mísí prvky nářečí, spisovného jazyka a

obecné češtiny. Využívání nářečních prvků je na ústupu a na jejich místo nastupuje

nadnářeční útvar obecná čeština. Nářečí je ve větší míře zachováno u staré generace.

Mladá generace, na kterou je tato práce zaměřena, je více ovlivněna interdialektem.

Některé prvky dialektu jsou však zachovány i u této generace.

V naší práci jsme zkoumali, do jaké míry jsou zachovány prvky

severovýchodočeské nářeční podskupiny v mluvě mladé generace v městě Chrudim a

v blízkém okolí.

1.1 Předmět a cíl práce

Cílem této práce je popsat soubor vybraných jevů hláskoslovných,

tvaroslovných a lexikálních, které jsou charakteristické pro mluvu mladé generace

v Chrudimi a v blízkém okolí.

Chrudim patří po jazykové stránce do severovýchodočeské podskupiny

českých nářečí v užším smyslu. Tato práce je zaměřena pouze na regionálně

příznakové prvky v mluvě mládeže. Nezabýváme se obecně českými prvky mluvy,

protože ty byly dostatečně popsány a charakterizovány v řadě jiných prací, které se

zabývají severovýchodočeskou nářeční podskupinou.1

Chrudim leží poblíž hranice se středočeskou nářeční oblastí a některé

středočeské prvky se objevují i v mluvě na Chrudimsku. Díky nivelizačním

tendencím dochází k ústupu dialektu a šíření interdialektu. Město leží rovněž na

okraji přechodného pásu česko-moravského a řada moravských nářečních prvků

zasahuje okrajově až k Chrudimi.

Vybrané jazykové jevy jsme seřadili podle toho, do jaké jazykové roviny

patří (po řadě hláskosloví, tvarosloví a lexikum), v částech věnovaných tvarosloví a

lexiku jsme jevy řadili podle slovních druhů (substantiva, adjektiva, pronomina,

verba, adverbia).

1 Např. Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976., Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003., Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006.

7

1.2 Dosavadní výzkumy a odborná literatura

Dialektologie jako samostatná vědní disciplína vzniká v polovině 19. století,

prvním souborným dílem o nářečích jsou Základové dialektologie československé

z roku 1864, které napsal A. V. Šembera.2

První práce zabývající se severovýchodočeským nářečím se objevují ve druhé

polovině 19. století – např. článek Josefa Jirečka nazvaný Podřečí východních Čech.3

Z počátku 20. století pocházejí práce Quida Hodury o nářečí na Litomyšlsku4

a Antonína Kotíka o nářečí na Novopacku a Hořicku.5

V 70. letech 20. století je vydána publikace Jaroslava Běliče Nástin české

dialektologie,6 která podrobně popisuje česká nářečí v širším smyslu z jazykově

zeměpisného hlediska. Z této publikace jsme v naší práci vycházeli.

Běžná mluva a nářečí severovýchodočeské podskupiny jsou dále popsány v

pracích Bohumíra Dejmka Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče,

která byla vydána v Hradci Králové roku 1976, a Mluva nejstarší generace Hradce

Králové, vydaná v Hradci Králové roku 1981. V 70. letech vychází také studie

Slavomíra Utěšeného a Jaroslava Voráče Základní izoglosy severovýchodočeské

nářeční oblasti.7

Nejnovějším dílem, které se zabývá nářeční situací v České republice,

je Český jazykový atlas,8 ze kterého jsme v naší práci rovněž vycházeli. Přímo

Chrudim do něho zahrnuta nebyla, ale výzkum byl prováděn v šesti obcích bývalého

okresu Chrudim (Lukavice, Jenišovice, Horní Bradlo, Studnice, Otradov a Běstvina).

Poslední jmenovaná obec však svou polohou spadá už do středočeské nářeční oblasti.

V roce 2001 vychází práce Luďka Bachmanna, která popisuje stav nářečí na

Vysokomýtsku na počátku druhé poloviny 20. stol.9

Současnému stavu nářečí v severovýchodních Čechách jsou věnovány

diplomové práce o běžné mluvě a nářečí v Novém Městě nad Metují (Barbora

2 Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964, s. 158. 3 Např. Jireček, J.: Podřečí východních Čech. ČČM 37, 1863. 4 Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904. 5 Kotík, A.: Řeč lidu na Novopacku a Hořicku. Nová Paka 1912. 6 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972. 7 Utěšený, S. – Voráč, J.: Základní izoglosy severovýchodočeské nářeční oblasti. SaS 34, 1973, s. 138 – 144. 8 Český jazykový atlas 1 – 5. Praha 1992 – 2005. 9 Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001.

8

Hofmanová),10 v Roztokách u Jilemnice (Magdalena Čermáková)11 a v městě

Hlinsko v Čechách (Kateřina Janáčková).12

1.3 Charakteristika zkoumané oblasti

Chrudim je město střední velikosti, které má zhruba 23 000 obyvatel a leží ve

východních Čechách ve výšce 243 – 300 m. n. m. Do konce roku 2002 byla Chrudim

okresním městem, po zrušení okresů se stala součástí Pardubického kraje. Město se

rozkládá na rozhraní Železných hor a Polabské nížiny, 110 km východně od Prahy a

10 km jižně od krajského města Pardubice.13

Území města bylo podle archeologických výzkumů osídleno už před šesti až

sedmi tisíci lety. Od pátého století před naším letopočtem se zde usazovali Keltové,

od sedmého století našeho letopočtu Slované. První písemná zmínka o Chrudimi se

vztahuje k roku 1055. V tomto roce zde podle Kosmovy kroniky zemřel český kníže

Břetislav I. Roku 1307 se Chrudim stala královským věnným městem. Roku 1871

sem byla zavedena železnice a začala se rozvíjet průmyslová výroba.14 Centrem

kraje se však staly Pardubice, které se rozvíjely rychleji díky své výhodné poloze na

hlavní železniční trati do Prahy.

2. Metody zkoumání Existují dvě základní metody zkoumání nářečí. První z nich je metoda

přímého výzkumu v terénu, při níž dialektolog získává nahrávky mluvy. Tato metoda

je sice spolehlivá, ale časově poměrně náročná a získaný materiál je rozdílný. Tento

postup je vhodný spíše pro zkoumání menších nářečních jednotek.15

Druhou metodou je metoda dotazníková, která se používá pro výzkum ve

větších oblastech a ve městech. Tuto metodu jsme zvolili i my. Oproti přímému

výzkumu vyžaduje méně času a získaný materiál je ucelenější a snáze porovnatelný.

10 Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006. 11 Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003. 12 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007. 13 www.chrudim-city.cz 14 www.chrudim-city.cz 15 Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964, s. 165 – 166.

9

Výsledky dotazníku mohou být ovlivněny tím, jak byl dotazník sestaven a jak

spolehlivě byl vyplněn. Jako rodilá mluvčí jsem při sestavování dotazníku využila

kromě poznatků z dosavadních výzkumů mluvy v severovýchodočeské nářeční

oblasti i své vlastní zkušenosti. Náš dotazník byl vyplněn středoškolskými studenty.

2.1 Dotazník

V hlavičce dotazníku studenti vyplňovali základní socio-demografické údaje

– školu a třídu, rok a místo narození, bydliště, místa delších pobytů od narození do

nynějška a údaje o rodičích. Za tyto údaje bylo umístěno upozornění, aby studenti

vyplnili dotazník tak, jak mluví doma nebo se svými kamarády.

Dotazník se skládal ze sedmi částí, které se lišily způsobem odpovědí.

V prvním oddílu respondenti podtrhávali výraz, který nejvíce používají. Pokud

respondent používal více výrazů, bylo možno uvést i více odpovědí, popřípadě

připsat používaný výraz, který zde chyběl.

V částech dvě, čtyři a šest byly použity tabulky, do kterých respondenti

doplňovali, zda dané výrazy znají (tzn. znají, ale nepoužívají), neznají či používají,

popřípadě jak často je používají.

Ve třetí části studenti doplňovali slova či slovní tvary do vět tak, jak mluví

doma. Slova byla naznačena několika počátečními písmeny nebo uvedena ve větě

v závorce.

V pátém oddílu respondenti podtrhávali ve větách varianty slov, které

používají. Vybírali ze dvou nebo ze čtyř možností. Pokud používali více variant,

mohli zvolit více odpovědí.

V sedmé části byly uvedeny spisovné názvy dvou přírodních reálií a studenti

měli doplnit výraz, který používají v běžné komunikaci.

2.2 Údaje o respondentech

Na dotazník odpovědělo celkem 209 respondentů, které jsme rozdělili do tří

skupin. První skupinu tvoří respondenti z Chrudimě a blízkého okolí (tzn. z obcí

bývalého okresu Chrudim, které leží do 20 km od města Chrudim). Druhá skupina se

skládá z respondentů, kteří pocházejí z obcí bývalého okresu Chrudim ležících více

než 20 km od Chrudimě a z obcí ležících v jiných částech sv. Čech. Třetí skupinu

tvoří respondenti, kteří se narodili v zahraničí nebo jejichž rodiče jsou cizinci.

10

Naše práce se zabývá Chrudimí a blízkým okolím, a proto jsme se zaměřili

pouze na první skupinu, která se skládá ze 146 respondentů. Údaje z Chrudimě a

z blízkých obcí se poněkud liší, proto tuto skupinu rozdělujeme na dvě části – CR

(Chrudim) a O (okolí). Později se budeme odvolávat pouze na tuto skupinu

respondentů. Ze 146 respondentů jich 63 pochází z Chrudimě a 83 z okolních obcí.

Bydliště Počet Procent [%] Chrudim 63 43,15 Slatiňany 10 6,85 Bítovany 5 3,42

Luže 5 3,42 Třemošnice 5 3,42

Heřmanův Městec 4 2,74 Topol 4 2,74

Hrochův Týnec 3 2,05 Chrast 3 2,05

Nasavrky 2 1,37 Křižanovice 2 1,37

Orel 2 1,37 Prosetín 2 1,37 Skuteč 2 1,37

Trhová Kamenice 2 1,37 Zaječice 2 1,37 Bojanov 1 0,68

Bor u Chroustovic 1 0,68 Čankovice 1 0,68 Hodonín 1 0,68

Chacholice 1 0,68 Chotěnice 1 0,68

Klešice 1 0,68 Kočí 1 0,68

Kostelec u Heřmanova Městce 1 0,68 Kozojedy 1 0,68 Kraskov 1 0,68 Kunčí 1 0,68

Lhota u Chroustovic 1 0,68 Martinice 1 0,68

Nasavrky (Paseky) 1 0,68 Podlažice 1 0,68

Prachovice 1 0,68 Přestavlky 1 0,68

Rabštejnská Lhota 1 0,68 Ronov nad Doubravou 1 0,68

Rosice 1 0,68 Řestoky 1 0,68

Smrkový Týnec 1 0,68 Tuněchody 1 0,68 Včelákov 1 0,68

11

Vejvanovice 1 0,68 Vížky 1 0,68 Vlčnov 1 0,68 Vrcha 1 0,68 Žďárec 1 0,68 celkem 146 100,00

Respondenti dále vyplňovali místa delších pobytů. Téměř 70 % (69,18 %)

z nich tyto údaje neuvedlo. 11,64 % respondentů žilo mimo námi vymezenou oblast.

Ostatní (19,18 %) uvedli, že pobývali či stále pobývají v Chrudimi nebo jejím

blízkém okolí.

Výzkum je zaměřen na mladou generaci a byl prováděn na středních školách.

Rok narození respondentů se pohybuje v rozmezí let 1987 až 1992, většina

z dotazovaných se narodila mezi lety 1989 až 1991. Osm respondentů rok svého

narození neuvedlo.

Rok narození Počet Procent [%]

1990 49 33,56 1991 39 26,71 1989 25 17,12 1988 13 8,90 1992 11 7,53

neuvedeno 8 5,48 1987 1 0,68

celkem 146 100,00

Dále jsme se zajímali o rodiče respondentů. Údaje o pobytech rodičů

v jiných obcích nevyplnilo téměř 50 % respondentů (48,63%). V 40,41 % případů žil

alespoň jeden z rodičů mimo námi vymezenou oblast. V ostatních případech (11,96

%) rodiče respondentů pobývali nebo stále pobývají v Chrudimi nebo jejím blízkém

okolí.

Delší pobyty rodičů mimo námi vymezenou oblast (ve většině případů šlo o

delší pobyty mimo námi zkoumanou oblast v mládí) mluvu respondentů nijak

výrazně neovlivnily. Většina respondentů žije v Chrudimi nebo jejím okolí od

narození. Jak již bylo zmíněno výše, pouze 11,64 % dotazovaných žilo mimo námi

vymezenou oblast. Tato skupina respondentů se svou mluvou přizpůsobila svému

okolí.

Respondenti pocházejí ze tří různých typů středních škol – gymnázium,

obchodní akademie a střední zemědělská škola. Nepovažujeme za nutné dělit

12

výsledky dotazníku podle škol, protože podle kontrolního srovnání některých

charakteristických nářečních prvků se výsledky příliš nelišily.

13

3. Soubor charakteristických severovýchodočeských jazykových znaků města Chrudim a blízkého okolí

3.1 Hláskosloví

3.1.1 Neslabičné u

Výslovnost neslabičného u je jev typický pro severovýchodočeskou nářeční

podskupinu. Bělič uvádí, že se neslabičné u objevuje od severu Čech až do severní a

východní části mladoboleslavského okresu, téměř po celém Jičínsku,

Královéhradecku, za Pardubice a Chrudim.16

Tento jev u mladé generace pomalu ustupuje a uplatňuje se spíše u

konkrétních frekventovaných slov typu zrouna, prauda, rouně, zauřít.

Studenti měli vyplnit v tabulce, zda daný jev znají, neznají či používají. Byla

vybrána čtyři slova, která se v běžné mluvě často používají a u kterých je velká

pravděpodobnost, že se ve výslovnosti objeví neslabičné u.

V prvních třech případech jsme zkoumali frekvenci slov, v nichž se

neslabičné u objevuje uprostřed slova. Do dotazníku jsme zařadili výrazy zrouna,

zauřít a děuče. Většina respondentů tento jev zná, ale používá ho pouze menší část z

nich. S neslabičným u jsme se nejvíce setkali u slova zrouna – použilo ho téměř 20

% respondentů.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ZROUNA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 43 68,25 9 14,29 11 17,46 0 0,00 O 50 60,24 14 16,87 16 19,28 3 3,61

celkem 93 63,70 23 15,75 27 18,49 3 2,05

Znám Neznám Používám Neuvedeno ZAUŘÍT

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 35 55,56 19 30,16 8 12,70 1 1,59 O 41 49,40 28 33,73 13 15,66 1 1,20

celkem 76 52,05 47 32,19 21 14,38 2 1,37

16 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 24 – 25.

14

Znám Neznám Používám Neuvedeno DĚUČE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 49 77,78 8 12,70 6 9,52 0 0,00 O 69 83,13 8 9,64 4 4,82 2 2,41

celkem 118 80,82 16 10,96 10 6,85 2 1,37

V posledním případě jsme se zabývali neslabičným u na konci slova u slova

dříu. Velká většina respondentů (téměř 80 %) uvedla, že jev nezná. Ačkoli

neslabičné u uprostřed slova zůstává zachováno alespoň v povědomí respondentů,

neslabičné u na konci slova už takřka vymizelo. Používají ho pouze dva respondenti,

což znamená 1,37 % z celkového počtu dotazovaných, a zná ho pouze malá část

respondentů (18,49 %).

Znám Neznám Používám Neuvedeno DŘÍU

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 12 19,05 49 77,78 2 3,17 0 0,00 O 15 18,07 66 79,52 0 0,00 2 2,41

celkem 27 18,49 115 78,77 2 1,37 2 1,37

3.1.2 Diftongizace ý (í) > ej po ostrých sykavkách

Diftongizace ý (í) po ostrých sykavkách se uplatňuje především ve středních a

sv. Čechách a podle Běliče je zde ve slovních základech v podstatě vždy ej.17

Abychom zjistili frekvenci slov s ej po ostrých sykavkách (c, z, s) v základu

slova, zařadili jsme do dotazníku výrazy cejtit, lesejk a pozejtří.

Tento jev je stále poměrně dost rozšířený, u slova cejtit se nevyskytl ani jeden

respondent, který by tuto podobu neznal. Všichni respondenti odpověděli, že tuto

variantu znají nebo užívají. Podobu cejtit používá 80,14 % dotazovaných. U slova

lesejk je situace poněkud odlišná. Malá část studentů uvedla, že podobu lesejk nezná.

Výrazně větší neznalost této podoby slova se projevila u respondentů pocházejících

z Chrudimě.

Znám Neznám Používám Neuvedeno CEJTIT

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 6 9,52 0 0,00 53 84,13 4 6,35 O 17 20,48 0 0,00 64 77,11 2 2,41

celkem 23 15,75 0 0,00 117 80,14 6 4,11 17 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 92.

15

Znám Neznám Používám Neuvedeno LESEJK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 28 44,44 8 12,70 27 42,86 0 0,00 O 49 59,04 3 3,61 30 36,14 1 1,20

celkem 77 52,74 11 7,53 57 39,04 1 0,68 U slova pozítří většina respondentů (celkem 64, 80 %) podtrhla variantu s ej

(pozejtří a pozejtřku). Z dotazníků vyplývá, že ačkoli je podoba slov s ej po ostrých

sykavkách stále velmi rozšířená, u některých slov (např. lesík, pozítří) se začíná

využívat také spisovná podoba s í.

CR O Celkem POZÍTŘÍ

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] pozejtří 46 58,23 67 67,00 113 63,13 pozítří 31 39,24 32 32,00 63 35,20

pozejtřku 2 2,53 1 1,00 3 1,68 celkem 79 100,00 100 100,00 179 100,00

Specifickým typem je diftongizace –í > –ej v zakončení adjektiva cizí. Podle

Českého jazykového atlasu „forma cizej není výsledkem hláskoslovného procesu –í

> –ej, ale analogického vyrovnávání podle adjektiva tvrdého typu mladej. Nelze

však nevidět i jistou souvislost se změnou –zí > –zej; tvar cizej se vyskytuje

především tam, kde jsou běžné formy na –ej.“18

U tohoto slova je koncovka –ej stále velmi frekventovaná. Podobu cizej

neznají pouze tři respondenti, 51,37 % tuto variantu používá. V používání podoby

cizej je rozdíl mezi Chrudimí (47,62 %) a jejím okolím (54,22 %).

Znám Neznám Používám Neuvedeno CIZEJ, CIZÁ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 26 41,27 1 1,59 30 47,62 6 9,52 O 34 40,96 2 2,41 45 54,22 2 2,41

celkem 60 41,10 3 2,05 75 51,37 8 5,48

Existují i případy, kdy nejde o změnu ý (í) v ej po ostrých sykavkách. Jde o

slova typu sejt, lejt, plejt, přelejzat, vohřejvat atd. Vznik ej v těchto variantách

18 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 90.

16

můžeme vysvětlit morfonologickou analogií podle tvarů 1. osoby singuláru seju, leju,

pleju atd.19

V našem výzkumu jsme se zabývali pouze jedním výrazem tohoto druhu, a to

slovesem plít. Kromě podoby plejt se zde objevila i varianta plet. V tomto případě

nejde o analogii, ale o východní krátkost v jednoslabičných infinitivech. Podoba s ej

je podle výsledků dotazníků nejrozšířenější, ale poměrně dost je rozšířená i podoba

s e. Celkem jsme získali 173 odpovědí, což znamená, že respondenti používají

několik podob tohoto slova zároveň.

CR O Celkem PLÍT

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] plít 10 13,51 11 11,11 21 12,14 plet 22 29,73 37 37,37 59 34,10 plejt 41 55,41 50 50,51 91 52,60

neuvedeno 1 1,35 1 1,01 2 1,16 celkem 74 100,00 99 100,00 173 100,00

3.1.3 Progresivní asimilace h > ch

Neznělá souhláska před h- se obvykle na mezislovním předělu mění na

znělou. V některých oblastech českých nářečí v užším smyslu, obzvláště v sv.

Čechách, však dochází k progresivní asimilaci, takže h- se vlivem neznělého

zakončení předcházejícího slova mění na ch.20

Tento jev, který jsme zkoumali na spojení výrazů pět chodin a s chasičema, je

ve zkoumané oblasti spíše okrajový a v mluvě mladé generace už téměř zanikl.

Aktivně ho používá pouze malé procento respondentů (u spojení slov pět chodin je to

3,42 % a u výrazu s chasičema 6,85 % studentů). Většina dotazovaných uvedla, že

progresivní asimilaci nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno PĚT CHODIN

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 20 31,75 41 65,08 2 3,17 0 0,00 O 33 39,76 46 55,42 3 3,61 1 1,20

celkem 53 36,30 87 59,59 5 3,42 1 0,68

19 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 93. 20 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 60.

17

Znám Neznám Používám Neuvedeno S CHASIČEMA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 15 23,81 43 68,25 4 6,35 1 1,59 O 20 24,10 56 67,47 6 7,23 1 1,20

celkem 35 23,97 99 67,81 10 6,85 2 1,37

3.1.4 Disimilační změna nn, nň > dn, dň

Disimilační změna nn, nň > dn, dň je podle Běliče zachována

v severovýchodočeské nářeční podskupině především v oblasti Podkrkonoší a jižněji

přibližně v okruhu Dobruška – Chrudim – Hlinsko.21

My jsme tento jev sledovali u slov kamednej a padna. Jedná se o jev u mladé

generace téměř zaniklý, valná většina respondentů odpověděla, že ho nezná. Variantu

kamednej používají pouze čtyři respondenti a podobu padna označil v tabulce pouze

jeden student.

Znám Neznám Používám Neuvedeno KAMEDNEJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 4 6,35 54 85,71 3 4,76 2 3,17 O 11 13,25 70 84,34 1 1,20 1 1,20

Celkem 15 10,27 124 84,93 4 2,74 3 2,05

Znám Neznám Používám Neuvedeno PADNA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 2 3,17 58 92,06 1 1,59 2 3,17 O 9 10,84 73 87,95 0 0,00 1 1,20

Celkem 11 7,53 131 89,73 1 0,68 3 2,05 Protějškem této změny, asimilační změnou dn, dň > nn, nň jsme se v našem

výzkumu nezabývali. Podle Běliče se objevuje na stejném území jako námi

sledovaná disimilační změna.22 Podle výzkumu Magdaleny Čermákové se tato

změna ve své plné podobě nevyskytuje. Uplatňuje se spíše v náznacích,

prostřednictvím toho, že jedna hláska této skupiny je ve výslovnosti oslabena.23

21 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 56. 22 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 56. 23 Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 72.

18

3.1.5 Disimilace g (< k) > h

K disimilaci g (<k) v h dochází před raženou souhláskou, obzvlášť před d ve

slovech jako hdo, nihdo. Změna se vyskytuje porůznu v jz. i sv. Čechách. V sv.

Čechách se g < k mění v h také ve skupině gd, kde g < k je předložka a d je první

hláska následujícího slova. Tato předložka může také úplně zaniknout, např. šla h

doktoroj / šla doktoroj.24

Tuto disimilační změnu jsme zkoumali uprostřed slova u slova něhdo. Jde o

jev zanikající, u mladé generace už prakticky zaniklý. Ani jeden z respondentů

disimilační změnu nepoužívá a zná ji pouze necelá čtvrtina dotazovaných. Téměř 75

% jev nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno NĚHDO

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 15 23,81 48 76,19 0 0,00 0 0,00 O 20 24,10 61 73,49 0 0,00 2 2,41

celkem 35 23,97 109 74,66 0 0,00 2 1,37

Dále jsme se tímto jevem zabývali u předložky k ve spojení slov šel doktoroj,

kde se předložka vypouští. Zjistili jsme, že k disimilační změně a následnému

vypuštění předložky dochází častěji než k disimilační změně uvnitř slova. Téměř

polovina respondentů uvedla, že jev používá, a 32,88 % dotazovaných odpovědělo,

že jev znají, ale nepoužívají.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ŠEL DOKTOROVI/OJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 22 34,92 8 12,70 30 47,62 3 4,76 O 26 31,33 16 19,28 40 48,19 1 1,20

Celkem 48 32,88 24 16,44 70 47,95 4 2,74

3.1.6 Depalatalizace po t, d, n

Sv. Čechy jsou oblastí, pro kterou bývala typická nadměrná depalatalizace

retnic (be, pe, me, ve, fe). Podle Cuřína se tento jev vyskytoval v sv. Čechách okolo

Kouřimi, Boleslavi, Čáslavi, Chrudimě, Nového Bydžova a Hradce Králové.25 Se

24 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 64. 25 Cuřín, F.: Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech. Praha 1967, s. 25 – 28.

19

ztrátou jotace u retnic souvisela depalatalizace po zubnicích, která je z literatury

doložena např. podobami slov potecha, telo, stena, medenec, dekuju, nedele, vonet,

krásne, stejne.26 Ztráta jotace po retnicích i zubnicích je dnes už jevem zaniklým, ale

depalatalizované podoby se zachovaly u některých konkrétních slov.

My jsme se zabývali depalatalizací po d u slova čarodějnice. Jde o ojedinělou

ztrátu jotace vázanou na toto konkrétní slovo, jehož depalatalizovaná podoba je u

mladé generace velmi rozšířená. Podobu čarodejnice používá téměř 60 %

respondentů a zná ji téměř 35 % dotazovaných. Pouze 3 studenti (2,05 %) uvedli, že

ji neznají.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ČARODEJNICE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 20 31,75 1 1,59 40 63,49 2 3,17 O 31 37,35 2 2,41 47 56,63 3 3,61

celkem 51 34,93 3 2,05 87 59,59 5 3,42

3.1.7 Zánik j na počátku slova před i

V sv. Čechách zhruba v okruhu Jičín – Chlumec nad Cidlinou – Pardubice –

Hlinsko – Svratka – Trstěnice – bývalá zemská hranice sv. od Lanškrouna se u slov

začínajících na ji-, jí- často objevuje i-, í- nezávislé na původu a fonetickém okolí.27

Chrudim leží na hranici tohoto okruhu a zánik j na počátku slova před i je zde

spíše okrajovým jevem. Pouze tři studenti uvedli, že jev používají. Téměř 65 %

respondentů jev nezná a téměř 33 % ho zná z doslechu.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ISKRA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 18 28,57 43 68,25 2 3,17 0 0,00 O 30 36,14 51 61,45 1 1,20 1 1,20

celkem 48 32,88 94 64,38 3 2,05 1 0,68

26 Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904, s. 16., Utěšený, S.: Nářečí přechodného pásu česko-moravského. Praha 1960, s. 182. 27 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 73.

20

3.1.8 Nepravidelné hláskové změny

Mezi nepravidelné hláskové změny jsme zařadili podoby slov porád a

kakavo. Podle Českého jazykového atlasu je podoba porád, která vznikla nahrazením

starého palatalizovaného r´ souhláskou r, rozšířena v sv. a stř. Čechách a na západní

Moravě.28 Podoba slova kakavo, u které můžeme v podle Bachmanna chápat jako

hiátovou hlásku,29 je charakteristická pro celé sv. Čechy.

Obě tyto formy jsou u mladé generace stále velmi rozšířené. Podobu porád

používá 71,23 % dotazovaných a formu kakavo 55,48 %. Vyskytlo se pouze

minimum studentů, kteří by tyto podoby slov neznali.

Znám Neznám Používám Neuvedeno PORÁD

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 16 25,40 0 0,00 46 7302 1 1,59 O 20 24,10 2 2,41 58 69,88 3 3,61

celkem 36 24,66 2 1,37 104 71,23 4 2,74

Znám Neznám Používám Neuvedeno KAKAVO

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 22 34,92 5 7,94 34 53,97 2 3,17 O 33 39,76 1 1,20 47 56,63 2 2,41

celkem 55 37,67 6 4,11 81 55,48 4 2,74

3.1.9 Vyrovnávání alternující souhlásky slovního základu

V některých případech (u tvarů množného čísla slov hoch, kluk, voják)

dochází k vyrovnání deklinačních tvarů v rámci paradigmatu sjednocením alternující

koncové souhlásky slovního základu. Tento jev se vyskytuje v sv. Čechách a hranice

oblasti, kde je používán, sahá až k Chrudimi.30

My jsme se zabývali slovy hoch a kluk v genitivu a dativu plurálu. Dochází

zde k vyrovnání koncové souhlásky slovního základu podle nominativu plurálu hoši

a kluci. Chrudim se nachází na hranici rozšíření tohoto jevu a u mladé generace jde o

jev téměř zaniklý. Ani jeden respondent nepoužívá tvary s vyrovnáváním alternující

28 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 322. 29 Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001, s. 54. 30 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 164.

21

souhlásky. Tvary se š od slova hoch zná 35,62 % studentů a tvary s c od slova kluk

zná ještě méně respondentů – 19,86 %. Většina dotazovaných jev nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno HOŠŮ, HOŠUM

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 27 42,86 34 53,97 0 0,00 2 3,17 O 25 30,12 57 68,67 0 0,00 1 1,20

celkem 52 35,62 91 62,33 0 0,00 3 2,05

Znám Neznám Používám Neuvedeno KLUCŮ, KLUCUM

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 13 20,63 48 76,19 0 0,00 2 3,17 O 16 19,28 65 78,31 0 0,00 2 2,41

celkem 29 19,86 113 77,40 0 0,00 4 2,74

3.1.10 Změny kvantity samohlásek

3.1.10.1 Krácení vokálů

Krácení vokálů jsme sledovali u tří slov: lékárna, mák a síla. V prvním

případě jde o nespisovné krácení typické pro běžnou mluvu v Čechách. Nejčastěji se

v běžné mluvě krátí vokály ú, í, ale těmito vokály jsme se nezabývali, protože byly

dostatečně popsány v jiných pracích31 a výskyt tohoto jevu je víceméně shodný i na

Chrudimsku. Druhé dva případy ilustrují tzv. moravskou krátkost, která okrajově

zasahuje až na území Chrudimska.

Dejmek se zabýval nespisovným krácením v opozici proti spisovné délce.

Krácení é v základu slov se objevuje jen u několika málo výrazů, např. u slova

lékárna. Zkrácená podoba lekárna je v běžné mluvě poměrně frekventovaná.32

Studenti doplňovali slovo lékárna do věty Dojdi ____ (já – 3.p.) do

l________ pro ibuprofen. Zajímalo nás krácení vokálu é, ale v odpovědích se

objevilo i krácení vokálu á, popřípadě krácení obou vokálů. Krácení vokálu é je u

tohoto slova jevem ustupujícím, téměř zaniklým. Většina respondentů (80,82 %) ve

shodě se spisovným jazykem é ani á ve slově lékárna nekrátí. 12,33 % dotazovaných

31 Např. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003., Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976. 32 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 72 – 73.

22

krátí v tomto slově á a pouze 2,74 % respondentů krátí é. Podobu lekarny použil

pouze jeden dotazovaný (0,68 %).

CR O

Celkem LÉKÁRNA (Genitiv sg.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] lékárny33 49 77,78 69 83,13 118 80,82 lékarny34 7 11,11 11 13,25 18 12,33

neuvedeno 3 4,76 2 2,41 5 3,42 lekárny 3 4,76 1 1,20 4 2,74 lekarny 1 1,59 0 0,00 1 0,68 celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00

U moravské krátkosti nás zajímala slova síla a mák, jejichž zkrácená varianta

přesahuje až na námi sledované území. Podoba s krátkou samohláskou se podle

Běliče vyskytuje u jednoslabičných podstatných jmen mužského rodu a

dvojslabičných podstatných jmen středního a ženského rodu. Tento jev je typický pro

moravská nářečí, jeho hranice se však u některých slov posunuje až k Chrudimi a

k dalším oblastem sv. Čech.35

U slova sila vyplňovali dotazovaní v tabulce, zda tuto podobu znají či nikoli a

zda ji používají. Tento výraz používá 6,16 % respondentů a téměř 35 %

dotazovaných ho zná. U slova mák podtrhávali respondenti podobu instrumentálu sg.

ve větě Babička upekla buchty s makem / mákem. Zkrácenou podobu slova používá

30,73 % studentů.

Znám Neznám Používám Neuvedeno SILA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 23 36,51 35 55,56 5 7,94 0 0,00 O 28 33,73 50 60,24 4 4,82 1 1,20

celkem 51 34,93 85 58,22 9 6,16 1 0,68

CR O Celkem MAKEM/ MÁKEM

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] makem 28 44,44 31 37,35 59 30,73 mákem 56 88,89 77 92,77 133 69,27 celkem 84 43,75 108 56,25 192 100,00

33 Zahrnuje i podobu lékárničky a lékárky. 34 Zahrnuje i podobu lékarničky. 35 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 134.

23

3.1.10.2 Dloužení

Některá dvojslabičná substantiva, obzvlášť ženského rodu, jako kníha, zejma

a kútě si v nářečí udržela starou délku.36 Stará délka se však vyskytuje minimálně, a

proto jsme se jí v našem výzkumu nezabývali.

Zkoumali jsme výskyt mladší sekundární délky, která se objevuje v Čechách,

především v severovýchodočeských nářečích. Do dotazníku jsme zařadili slova, u

kterých je velká pravděpodobnost použití mladší sekundární délky. Jde o substantiva

póle, dvéře, pívo, kúře, adjektivum láskavý a sloveso véze. Sekundární délka se také

často objevuje u adverbií, např. nahóře, dóle.

Nejrozšířenější jsou slova se sekundárně zdlouženým ó, é, í. Podobu póle

používá téměř 20 % dotazovaných a 66,44 % ji zná, ale nepoužívá. U slova dvéře

uvedlo 20,55 % respondentů, že výraz používají, a téměř 70 % tento výraz zná.

Nejrozšířenější je podoba pívo, u které ani jeden respondent neodpověděl, že ji

nezná. Téměř 65 % studentů toto slovo se zdlouženým í běžně používá.

Znám Neznám Používám Neuvedeno PÓLE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 44 69,84 9 14,29 10 15,87 0 0,00 O 53 63,86 10 12,05 18 21,69 2 2,41

celkem 97 66,44 19 13,01 28 19,18 2 1,37

Znám Neznám Používám Neuvedeno DVÉŘE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 41 65,08 5 7,94 15 23,81 2 3,17 O 61 73,49 5 6,02 15 18,07 2 2,41

celkem 102 69,86 10 6,85 30 20,55 4 2,74

Znám Neznám Používám Neuvedeno PÍVO

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 20 31,75 0 0,00 42 66,67 1 1,59 O 29 34,94 0 0,00 52 62,65 2 2,41

celkem 49 33,56 0 0,00 94 64,38 3 2,05

Sekundární délka u ú není u substantiv tak častá jako u předchozích vokálů.

Podobu kúře používá pouze 5,48 % respondentů, ale zná ji téměř 50 %

dotazovaných.

36 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 55 – 56.

24

Znám Neznám Používám Neuvedeno KÚŘE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 35 55,56 24 38,10 4 6,35 0 0,00 O 37 44,58 38 45,78 4 4,82 4 4,82

celkem 72 49,32 62 42,47 8 5,48 4 2,74

U adjektiva láskavý/ej uvedlo 30,14 % studentů, že výraz v této podobě

používají, a necelých 25 % výraz zná, ale nepoužívá. Objevil se tu poměrně velký

rozdíl mezi Chrudimí a jejím okolím. V Chrudimi bylo procento výskytu výrazně

vyšší.

Znám Neznám Používám Neuvedeno LÁSKAVÝ/EJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 14 22,22 24 38,10 24 38,10 1 1,59 O 22 26,51 35 42,17 20 24,10 6 7,23

celkem 36 24,66 59 40,41 44 30,14 7 4,79

Délka vokálů ve slovesných tvarech někdy souvisela s přízvukem a jeho

přesuny. Tyto změny byly později narušovány krácením nebo vyrovnáváním – typ

béru, béreš, bére / beru, bereš, bere.37

U sloves jsme vybrali tvar véze. Podle výsledků není sekundární délka u

sloves rozšířená v takové míře jako u substantiv. Pouze malá část respondentů (3,42

%) uvedla, že tuto podobu používá. Nezná ji více než 50 % dotazovaných.

Znám Neznám Používám Neuvedeno VÉZE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 26 41,27 34 53,97 3 4,76 0 0,00 O 35 42,17 44 53,01 2 2,41 2 2,41

celkem 61 41,78 78 53,42 5 3,42 2 1,37

37 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 58.

25

3.2 Tvarosloví

3.2.1 Substantiva

3.2.1.1 Koncovka –ej v 7. pádě sg. feminin měkkého zakončení

Koncovka –ej v instrumentálu singuláru měkkých skloňovacích typů růže,

píseň, kost vznikla v sv. Čechách morfologizací hláskového jevu a uplatňuje se

především od linie Mělník – Nymburk – Hlinsko směrem k severovýchodu.38

Soustředili jsme se na typ růže, u něhož je větší pravděpodobnost, že se

objeví tvary s –ej. Do dotazníku jsme zařadili slova rejže, ulice, lavice a chvíle. U

slovního spojení kuře s rejžej doplňovali studenti do tabulky, zda výraz znají, neznají

či používají. Podobu s –ej používá 15,07 % studentů, což je nejvyšší hodnota

v porovnání s frekvencemi ostatních třech slov. Zhruba polovina respondentů jev

zná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno (KUŘE) S REJŽEJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 28 44,44 23 36,51 11 17,46 1 1,59 O 46 55,42 25 30,12 11 13,25 1 1,20

celkem 74 50,68 48 32,88 22 15,07 2 1,37 U spojení slov (šel) ulicí/ ulicej studenti podtrhávali, kterou variantu

používají. Tvar instrumentálu zakončený na –í (ulicí) výrazně převyšuje podobu

zakončenou na –ej (ulicej) v poměru 95,30 % ku pouhým 4,03 %.

CR O Celkem (ŠEL) ULICÍ/

ULICEJ PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] ulicí 60 93,75 82 96,47 142 95,30 ulicej 3 4,69 3 3,53 6 4,03


Slova lavice a chvíle byla doplňována do vět Nečti si pod lavic__ a Dorazil

před ______ (chvíle). Výrazná většina respondentů zvolila tvary zakončené na –í.

Tvary s –ej byly použity u slova lavice v 3,42 % případů a u slova chvíle v 6,85 %

odpovědí. U slova chvíle se navíc objevily v okolí Chrudimě tvary instrumentálu

38 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 159.

26

zakončené na -ou podle vzoru žena, které na Chrudimsko přesahují z moravských

nářečí.

CR O Celkem LAVICE

(Instrumentál sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

lavicí39 60 93,65 81 97,59 141 96,58 lavicej 3 4,76 2 2,41 5 3,42

celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00

CR O Celkem CHVÍLE (Instrumentál sg.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] chvílí40 58 92,06 72 86,75 130 89,04 chvílej 3 4,76 7 8,43 10 6,85

neuvedeno 2 3,17 1 1,20 3 2,05 chvilou/ chvílou 0 0,00 3 3,61 3 2,05

celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00

U tohoto jevu jsme došli k značně odlišným výsledkům než M. Čermáková

nebo B. Hofmanová, což může být ovlivněno polohou Chrudimě poblíž hranice

výskytu tohoto jevu. Podle jejich výsledků si koncovka –ej v instrumentálu singuláru

feminin s měkkým zakončením v mluvě mladé generace stále uchovává silnou

pozici.41 V námi zkoumané oblasti však koncovka –ej u mladé generace už téměř

ustoupila spisovným podobám slov.

3.2.1.2 Koncovka –oj v 3. a 6. pádě sg. životných maskulin

Jde o výrazný jev severovýchodočeský, který je v této oblasti

morfologizován. Podob s –oj se užívá běžně od Mnichova Hradiště, Jičína, Pardubic,

Chrudimě a Hlinska směrem k severovýchodu.42

Frekvenci koncovky –oj jsme zkoumali pomocí tabulky u tvarů tatínkoj a

doktoroj. Je to jev u mladé generace stále velmi frekventovaný. Tvar tatínkoj nezná

pouze necelých 5 % dotazovaných a tvar doktoroj zhruba 13 % dotazovaných. U

obou slov koncovku –oj používá téměř 50 % respondentů.

39 Zahrnuje i zkrácený tvar lavici. 40 Zahrnuje i zkrácený tvar chvíli. 41 M. Čermáková uvádí, že tvary s –ej byly použity v 70 % případů, a B. Hofmanová je zaznamenala v 30,4 %. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 33 – 34., Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006, s. 24 – 25. 42 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 50 – 51.

27

Znám Neznám Používám Neuvedeno TATÍNKOJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 26 41,27 3 4,76 32 50,79 2 3,17 O 40 48,19 4 4,82 37 44,58 2 2,41

celkem 66 45,21 7 4,79 69 47,26 4 2,74

Znám Neznám Používám Neuvedeno DOKTOROJ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 22 34,92 7 11,11 32 50,79 2 3,17 O 30 36,14 12 14,46 39 46,99 2 2,41

celkem 52 35,62 19 13,01 71 48,63 4 2,74 Dále jsme se zabývali dativem sg. slova učitel a lokálem sg. slova ředitel.

Tyto tvary byly doplňovány do vět Musím to říct ______ (učitel) a A neříkal nic o

našem ředitel___? U obou slov převládá spisovná varianta s –i (učiteli, řediteli),

v lokálu sg. slova ředitel však převažuje mnohem výrazněji – použilo ji 82,19 %

dotázaných, zatímco v dativu slova učitel pouze 58,22 %. Koncovku –oj zvolilo u

slova učitel 22,60 % respondentů a u slova ředitel pouze 8,22 %. Objevily se rovněž

spisovné tvary s koncovkou –ovi.

CR O Celkem UČITEL (Dativ

sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

učiteli 41 65,08 44 53,01 85 58,22 učiteloj 11 17,46 22 26,51 33 22,60 učitelovi 10 15,87 13 15,66 23 15,75


CR O Celkem ŘEDITEL (Lokál

sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

řediteli 49 77,78 71 85,54 120 82,19 ředitelovi 8 12,70 5 6,02 13 8,90 řediteloj 6 9,52 6 7,23 12 8,22


Zjistili jsme, že koncovka –oj je u mladé generace už na ústupu, ačkoli je

stále poměrně rozšířená. Větší frekvenci výskytu jsme zaznamenali v dativu. Kvůli

malému rozsahu materiálu však nemůžeme říci obecně, že koncovka –oj je

zachována více v dativu než v lokálu.

28

Koncovka –oj se v Chrudimi a jejím okolí vyskytuje celkově v menší míře,

než ve svých výzkumech zjistily např. M. Čermáková43 nebo B. Hofmanová.44

Frekvence koncovky –oj je překvapivě mnohem vyšší i v běžné mluvě města

Hlinsko,45 které leží stejně jako Chrudim na hranici výskytu tohoto jevu.

3.2.1.3 Instrumentál sg. maskulin vzoru předseda zakončený na –em

Koncovka –em se u instrumentálu sg. maskulin vzoru předseda vyskytuje ve

středomoravských nářečích a v sv. Čechách. Jednu hranici tohoto jevu tvoří v sv.

Čechách Vysoké Mýto, Chrudim, Chotěboř, Přibyslav a Polička.46

Tento jev jsme zkoumali u instrumentálu sg. slova táta a zjistili jsme, že jde o

jev zanikající, ale stále ještě poměrně známý. Tvar s tátem používá necelých 5%

respondentů, ale zná ho téměř 35 %. Většina dotazovaných (57,53 %) už tuto podobu

nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno (S) TÁTEM

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 19 30,16 40 63,49 3 4,76 1 1,59 O 32 38,55 44 53,01 4 4,82 3 3,61

celkem 51 34,93 84 57,53 7 4,79 4 2,74 3.2.1.4 Nominativ – akuzativ u životných maskulin

V oblasti severních, východních a zčásti i stř. Čech a jz. Moravy se u

životných maskulin v pl. používá nominativ místo akuzativu. V poslední době jev

ustupuje,47 což se potvrdilo i v našem výzkumu. Ve staré generaci jde o jev velmi

frekventovaný, zatímco u mladé generace nominativ pl. použitý v akuzativu pl.

ustoupil spisovnému tvaru akuzativu. Nominativ v akuzativu používá pouze

minimální počet respondentů.

Zajímal nás akuzativ pl. u slov kluk a voják, který měli studenti doplnit do vět

Honza má dva ______ (kluk – mn.č.) a Jako malí jsme si rádi hráli na ______ (voják

43 M. Čermáková zaznamenala tvary s koncovkou –oj celkem v 71,5 %. Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice. Olomouc 2003, s. 35 – 36. 44 B. Hofmanová uvádí, že tvary s –oj byly použity v některých případech až ve 100 % odpovědí. Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují a jeho okolí. Olomouc 2006, s. 26 – 28. 45 Frekvence koncovky –oj byla u všech zkoumaných slov vyšší než 30 %. Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 16 – 18. 46 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 154. 47 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 153.

29

– mn.č.). V obou případech byl použit tvar akuzativu zhruba v 95 % odpovědí a tvar

nominativu pouze v 2,72 % případů u slova kluk a v 3,42 % u slova voják.

CR O

Celkem KLUK (Akuzativ pl.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] kluky 59 93,65 81 96,43 140 95,24 kluci 3 4,76 1 1,19 4 2,72


CR O

Celkem VOJÁK (Akuzativ pl.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] vojáky 61 96,83 78 93,98 139 95,21

neuvedeno 1 1,59 4 4,82 5 3,42 vojáci 1 1,59 1 1,20 2 1,37

celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.1.5 Genitiv vzoru stavení

Substantiva náležející ke vzoru stavení se často skloňují podle středního rodu

adjektivního typu jarní. Podle Běliče se toto skloňování používá téměř v celých

Čechách a na jz. Moravě. V sv. Čechách se vyskytuje zhruba na sever a na východ

od linie Mladá Boleslav – Nová Paka – Hradec Králové – Polička,48 což znamená, že

zasahuje na východní část Chrudimska.

Zabývali jsme se spojením slov krabice cukrovího a spousta nádobího.

V prvním případě měli studenti vyplnit v tabulce, zda tvar cukrovího znají, neznají

nebo používají. V druhém případě doplňovali genitiv slova nádobí do věty Ve dřezu

je spousta ______ (nádobí).

U podoby cukrovího uvedlo necelých 9 % dotazovaných, že tvar nezná, a

45,89 % respondentů odpovědělo, že ho používá. Frekvence skloňování podle

adjektivního typu je vyšší u respondentů z okolních obcí, kteří žijí blíže výše

zmíněné hranici jevu. Při doplňování slova nádobí do věty se podoba nádobího

objevila pouze ojediněle – u 2,74 % dotazovaných. Většina dotazovaných (96,58 %)

zvolila ve shodě se spisovným jazykem tvar nádobí.


30

Znám Neznám Používám Neuvedeno (KRABICE) CUKROVÍHO

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 30 47,62 6 9,52 25 39,68 2 3,17 O 32 38,55 7 8,43 42 50,60 2 2,41

celkem 62 42,47 13 8,90 67 45,89 4 2,74

CR O Celkem NÁDOBÍHO

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] nádobí 61 96,83 80 96,39 141 96,58

nádobího 1 1,59 3 3,61 4 2,74 neuvedeno 1 1,59 0 0,00 1 0,68

celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.1.6 Kolísání mezi mužským a ženským rodem

Český jazykový atlas sledoval kolísání slova hadr mezi mužským a ženským

rodem. Proti spisovným podobám mužského rodu (hadr) užívaným v jz. a stř.

Čechách a na západní Moravě stojí podoby slov v ženském rodě (hadra) užívané na

zbytku území. V sv. Čechách a v části Slezska se objevuje rovněž podoba handra.49

Chrudim leží na hranici výskytu tohoto jevu.

Výrazná většina respondentů (94,08 %) zvolila spisovný tvar hadr. Moravská

obměna v ženském rodě hadra byla použita menší částí dotazovaných (4,61 %) a

severovýchodočeskou podobu s -n- (handra) uvedli pouze dva respondenti.

CR O Celkem HADR

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] hadr 61 92,42 82 95,35 143 94,08 hadra 4 6,06 3 3,49 7 4,61 handra 1 1,52 1 1,16 2 1,32 celkem 66 100,00 86 100,00 152 100,00

Ke kolísání mezi mužským a ženským rodem dochází také u místních jmen

typu Olomouc a Břeclav. Ve spisovném jazyce jsou ženského rodu, ale ve

východních nářečích si zachovala původní mužský rod a skloňují se jako stroj.50

My jsme se soustředili na výskyt mužského rodu u typu Olomouc. Ačkoli se

Olomouc v mužském rodě podle Běliče objevuje na okraji východních Čech spíše

okrajově,51 zaznamenali jsme poměrně vysokou frekvenci tvaru Olomoucem. Podle

49 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 322 – 323. 50 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 142. 51 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 142.

31

Českého jazykového atlasu se mužský rod u slova Olomouc používá na východ od

linie Litovel – Boskovice – Moravský Krumlov, ale tato položka bohužel nebyla

zkoumána v Čechách.52

Místní jméno Olomouc studenti doplňovali do věty Utkání mezi Olomouc___

a Pardubicemi skončilo nerozhodně. Většina respondentů použila spisovný tvar

Olomoucí. 17,01 % dotazovaných zvolilo mužský rod a doplnilo tvar Olomoucem.

V jednom případě se objevila i koncovka –ej, která se používá v sv. Čechách

v instrumentálu feminin měkkého zakončení.

CR O Celkem OLOMOUC (Instrumentál sg.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Olomoucí 53 84,13 68 80,95 121 82,31

Olomoucem 10 15,87 15 17,86 25 17,01 Olomoucej 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 63 100,00 84 100,000 147 100,00 3.2.1.7 Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním

V sv. Čechách se vyskytují tvary měkkého skloňování podle vzoru stroj u

některých slov cizího původu zakončených na –r (litr, metr) náležejících k tvrdému

vzoru hrad.53

Sledovali jsme genitiv sg. slova litr zakončený na –e a nominativ pl. slova

metr zakončený rovněž na –e. Tvar litre je používán pouze v 3,42 % případů, ale

poměrně velká část respondentů ho zná. Tvar metre používá ještě méně respondentů

než podobu litre – pouze 0,68 %. Většina respondentů jev nezná. Větší část

dotazovaných, kteří tyto tvary znají, ale nepoužívají, pochází z okolních obcí.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ČTVRT LITRE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 24 38,10 37 58,73 1 1,59 1 1,59 O 37 44,58 41 49,40 4 4,82 1 1,20

celkem 61 41,78 78 53,42 5 3,42 2 1,37

Znám Neznám Používám Neuvedeno DVA METRE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 17 26,98 44 69,84 1 1,59 1 1,59 O 31 37,35 51 61,45 0 0,00 1 1,20

celkem 48 32,88 95 65,07 1 0,68 2 1,37 52 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 68, 70, 73. 53 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 148.

32

Mezi měkkým a tvrdým skloňováním kolísají rovněž ženská a mužská

hypokoristika typu Máňa, Láďa. V západní části republiky patří většinou k tvrdému

skloňování a ve východní k měkkému. V dativu a lokálu sg. se však na západě

vyskytují dubletně také koncovky měkkého skloňování.54

Studenti podtrhávali ve větě Dones to Máni/ Máně podobu, kterou používají.

Více než 90 % respondentů používá v dativu tvar Máně. Tvar Máni se objevuje u

mladé generace spíše okrajově – používá ho necelých 7 % dotázaných.

CR O Celkem MÁNI/ MÁNĚ

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Máně 60 92,31 80 93,02 140 92,72 Máni 5 7,69 5 5,81 10 6,62


Kolísání mezi měkkým a tvrdým skloňováním je typické spíše pro starou

generaci. U mladé generace se objevuje už jen minimálně a pokud respondenti

používají koncovku měkkého skloňování, tak obvykle jako dubletu ke koncovce

tvrdého skloňování.

3.2.1.8 Dativ plurálu u rodinných jmen zakončený na –om

Koncovka –om se v dativu plurálu vyskytuje v okrajovém úseku severních a

sv. Čech pouze u rodinných jmen. U apelativ se v této oblasti užívá koncovka –úm,

obvykle ve zkrácené podobě –um.55

V dotazníku respondenti doplňovali dativ pl. jména Novák do věty Za chvíli

půjdeme na návštěvu k Novák____. Nejčastěji se mezi odpověďmi objevila podoba

Novákům a její zkrácená varianta Novákum (v téměř 50 % odpovědí), poté spisovná

podoba Novákovým (v téměř 15 % odpovědí) a její varianta Novákovejm (22,97 %),

která vznikla diftongizací ý > ej. Tvar Novákom se vyskytoval spíše okrajově, a to

především u studentů žijících v blízkém okolí Chrudimě. Tento tvar používá

necelých 10 % respondentů. Ostatní odpovědi (viz tabulku) se vyskytly pokaždé

pouze v jednom případě.

54 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 150. 55 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 156.

33

CR O

Celkem NOVÁKOVI (Dativ pl.)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Novákům56 30 43,75 43 46,43 73 49,32 Novákovejm 19 29,69 15 17,86 34 22,97 Novákovým 12 18,75 10 11,90 22 14,86 Novákom 2 3,13 12 14,29 14 9,46

neuvedeno 0 0,00 2 2,38 2 1,35 Novákovum 0 0,00 1 1,19 1 0,68

Novákým 1 1,56 0 0,00 1 0,68 Novákovějm 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 64 100,00 84 100,00 148 100,00 3.2.1.9 Genitiv specifických zeměpisných jmen ženského rodu

Místní jména ženského rodu typu Chrudim a Čáslav se skloňují podle vzoru

kost, genitiv sg. však u nich kolísá mezi vzorem kost a píseň. Pro většinu území Čech

je typická koncovka –i, v sv. Čechách se objevuje i koncovka –ě.57

Genitiv místních jmen Chrudim a Čáslav doplňovali respondenti do vět

Právě jsem přijel z Chrudim__ a Petr je z Čáslav__. Tvar Chrudimi použilo téměř 70

% dotázaných, zatímco tvar Chrudimě 28,86 %. U slova Chrudim je genitiv sg.

zakončený na –ě jevem stále živým, ačkoli jeho používání se stále více oslabuje.

Stejný jev zkoumala i Kateřina Janáčková ve své práci o běžné mluvě v Hlinsku a

tvar zakončený na –ě u slova Chrudim v jejím výzkumu použilo 35,6 %

dotazovaných, 58 tedy téměř o 7 % více než v našem výzkumu.

CR O Celkem CHRUDIM

(Genitiv sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

Chrudimi 46 71,88 57 67,06 103 69,13 Chrudimě 17 26,56 26 30,59 43 28,86


U slova Čáslav použili všichni respondenti pouze varinatu s –i. Genitiv

zakončený na –ě se nevyskytl ani v jednom případě, což může být způsobeno

vzdáleností daného místa od bydliště informátorů. Na tuto možnost poukazovala

56 Zahrnuje i podobu Novákum. 57 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 104 – 105. 58 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 20.

34

Kateřina Janáčková u místních jmen zakončených na –m.59 Tento závěr nemůžeme

na základě našeho výzkumu potvrdit ani vyvrátit, protože do dotazníku byl zahrnut

pouze jeden místní název reprezentující každý typ.

CR O Celkem ČÁSLAV (Genitiv

sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

Čáslavi 63 100,00 83 100,00 146 100,00 Čáslavě 0 0,00 0 0,00 0 0,00 celkem 63 100,00 83 100,000 146 100,00

3.2.1.10 Další vybraná zeměpisná jména

Z dalších zeměpisných názvů jsme vybrali slova Nymburk a Pardubice. U

mužských zeměpisných jmen typu Nymburk, Mělník zakončených na –k se v lokálu

sg. používá místo koncovky –u koncovka –e, která způsobuje alternaci k > c. Slovo

Nymburk měli studenti doplnit do věty Jeho babička bydlí v Nymbur__. Většina

dotazovaných zvolila tvar Nymburku. Podobu Nymburce použilo téměř 18 %

respondentů.

CR O Celkem NYMBURK

(Lokál sg.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

Nymburku 52 81,25 69 82,14 121 81,76 Nymburce 12 18,75 14 16,67 26 17,57 neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 Pomnožná místní jména zakončená v nominativu na –ice (Pardubice) mohou

být v dativu pl. zakončena spisovnou koncovkou –ím či její zkrácenou variantou –im

nebo regionální českou koncovkou –úm (často zkráceně –um).60 Tento jev jsme

zkoumali u místního jména Pardubice, které studenti doplňovali do věty Šli směrem

k Pardub____. Koncovka –úm/um se vyskytla pouze v necelých 3 % odpovědí.

Výraznou převahu má koncovka –ím/im (83,33 %). Zaznamenali jsme také

zakončení –ám náležející odvozené podobě Pardubky.

CR O Celkem PARDUBICE

(Dativ pl.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

59 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 21. 60 Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové 1976, s. 137.

35

Pardubicím61 50 78,13 75 87,21 125 83,33 Pardubkám 10 15,63 9 10,47 19 12,67

Pardubicům62 2 3,13 2 2,33 4 2,67 neuvedeno 2 3,13 0 0,00 2 1,33

celkem 64 100,000 86 100,000 150 100,00

3.2.2 Adjektiva

3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv

V genitivu, dativu a lokálu sg. adjektiv ženského rodu „ve východní okrajové

části sv. Čech, zejména kolem Nového Města nad Metují, Dobrušky, Kostelce nad

Orlicí, Vysokého Mýta, Chrudimi, Hlinska a Poličky, převládá nebo je výlučně

–ej.“63

Výsledky našeho dotazníku nepotvrdily, že kolem Chrudimě koncovka –ej

převládá, spíše naopak. Studenti doplňovali tvar zájmena ta64 a tvar adjektiva hodná

do věty Dones to t___ hodn___ paní. Ani jeden respondent nezvolil tvar hodnej.

Většina dotazovaných (61,90 %) zvolila obecně český tvar hodný a menší část

respondentů (38,10 %) doplnila spisovný tvar hodné.

CR O Celkem HODNÉ (Dativ

sg. f.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

hodný 36 57,14 55 65,48 91 61,90 hodné 27 42,86 29 34,52 56 38,10 hodnej 0 0,00 0 0,00 0 0,00 celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00

3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv

Zajímali jsme se o podobu akuzativu sg. rodu mužského u přídavných jmen

přivlastňujících mužským osobám. Nejčastěji se ve shodě se spisovným jazykem

v Čechách užívá zakončení jmenného skloňování –úv. Podle Běliče se ve východní

polovině Čech používá také zakončení –ú,65 které se však v našem dotazníku

neobjevilo ani v jednom případě.

Abychom zjistili, jaké zakončení se u tohoto tvaru vyskytuje na Chrudimsku,

zařadili jsme do dotazníku větu Už jsi viděl ______ (táta) nový klobouk? 61 Zahrnuje i zkrácený tvar Pardubicim. 62 Zahrnuje i zkrácený tvar Pardubicum. 63 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 170. 64 Viz oddíl 3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3., 6. pádě ukazovacího zájmena ta. 65 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 171.

36

V odpovědích studentů se objevily dva tvary – jmenný tvar tátův a jeho obměny a

genitiv sg. podstatného jména táta a jeho varianty. Typ tátův výrazně převažuje

(93,15 %), typ táty se objevil spíše okrajově (4,11 %).

CR O Celkem TÁTŮV (Akuzativ

sg. m.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

tátův66 58 92,06 78 93,98 136 93,15 táty67 4 6,35 2 2,41 6 4,11


Dále jsme v našem výzkumu sledovali genitiv sg. maskulin a dativ sg. neuter

přivlastňovacích adjektiv. V nepřímých pádech na většině území republiky převažují

tvary složeného skloňování. V sv. Čechách se v genitivu, dativu a lokálu všech rodů

uplatňují ve velké míře také jmenné tvary.68

Studenti měli doplnit přivlastňovací adjektiva do vět Nedívej se na úkoly do

Milan____ sešitu a Smála se __________ (maminka.) kolu. Zjistili jsme, že v námi

zkoumané oblasti v obou případech stále převažují jmenné tvary.

V genitivu sg. maskulina slova Milanův je tato převaha velmi výrazná –

jmenný tvar Milanova byl použit v 87,07 % případů, zatímco tvar složeného

skloňování pouze v 10,88 % odpovědí. V jednom dotazníku se objevil také genitiv

sg. substantiva Milan.

CR O Celkem MILANŮV

(Genitiv sg. m.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

Milanova 56 88,89 72 85,71 128 87,07 Milanovýho 6 9,52 9 10,71 15 10,20 neuvedeno 1 1,59 1 1,19 2 1,36

Milana 0 0,00 1 1,19 1 0,68 Milanového 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00 U dativu přivlastňovacího adjektiva maminčino je situace poněkud jiná.

Jmenné tvary (maminčinu a maminčině) sice stále převládají, ale ve větší míře se

uplatňují i tvary složeného skloňování (maminčinýmu a maminčinému). Jmenné tvary

66 Zahrnuje i zkrácené varianty tatův, tátuv a tvary tatínkův, taťkův. 67 Zahrnuje i tvar taťky. 68 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 172.

37

byly použity celkem v 63,94 % odpovědí a složené v 27,21 %. V několika případech

byl do věty doplněn genitiv sg. substantiva maminka.

CR O Celkem MAMINČINO

(Dativ sg. n.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

maminčinu69 20 31,75 33 39,29 53 36,05 maminčině70 21 33,33 20 23,81 41 27,89

maminčinýmu71 16 25,40 23 27,38 39 26,53 maminky72 4 6,35 4 4,76 8 5,44 neuvedeno 1 1,59 1 1,19 2 1,36

maminčinému 0 0,00 1 1,19 1 0,68 mamkovu 0 0,00 1 1,19 1 0,68 maminčiný 1 1,59 0 0,00 1 0,68 maminčina 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00

Specifickým případem užití jmenného tvaru u přivlastňovacího adjektiva je

typ krávin (roh). V Českém jazykovém atlasu „byl zkoumán příklon formy druhově

přivlastňovacího adjektiva (psí, kravský) k tvaru individuálně přivlastňovacího

adjektiva (psův, krávin). Výskyt jmenného tvaru krávin (roh) je charakteristický

pouze pro východní část severovýchodočeské nářeční podskupiny.73

V námi zkoumané oblasti se tento jev objevuje velmi omezeně. Pouze pět

respondentů (původem z Chrudimě) odpovědělo, že spojení slov krávin roh používá.

Poměrně velká část dotazovaných (36,30 %) jev zná, ale nepoužívá.

Znám Neznám Používám Neuvedeno KRÁVIN ROH

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 17 26,98 39 61,90 5 7,94 2 3,17 O 36 43,37 46 55,42 0 0,00 1 1,20

celkem 53 36,30 85 58,22 5 3,42 3 2,05

69 Zahrnuje i tvar mamčinu 70 Zahrnuje i tvary matčině, mámině, mamčině. 71 Zahrnuje i tvary mamčinýmu, máminýmu. 72 Zahrnuje i tvary mamky, matky. 73 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 328.

38

3.2.3 Pronomina

3.2.3.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě ukazovacího zájmena ta

„V 2., 3., 6. pádě jedn. č. tvrdého sklonění žen. rodu se rozvržení koncovek

zhruba shoduje se situací u příd. jmen,“74 což znamená, že koncovka –ej by měla

v Chrudimi a okolí převládat.

Situace u zájmena ta, které měli studenti doplnit do věty Dones to t___

hodn___ paní, je však téměř stejná jako u adjektiva hodná.75 Ani jeden respondent

nepoužil tvar zakončený na –ej. Výrazně převažoval tvar obecně český zakončený na

–ý (61,90 %) a tvar spisovný zakončený na –é se objevil v 37,41 % případů.

CR O Celkem

TÉ (Dativ sg. f.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

tý 37 58,73 54 64,29 91 61,90 té 26 41,27 29 34,52 55 37,41

neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68 tej 0 0,00 0 0,00 0 0,00

celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00 Koncovka –ej v genitivu, dativu a lokálu sg. tvrdého skloňování ženského

rodu u adjektiv a ukazovacích zájmen bývala pro východní Čechy charakteristickým

jevem. V námi vymezené oblasti však tento jev už zanikl, tvar zakončený na –ej

nebyl použit ani jedním respondentem. Je však ještě doložen v práci K. Janáčkové o

běžné mluvě v Hlinsku, ve které se vyskytl v 8,5 % odpovědí.76

3.2.3.2 Vyrovnávání pádových tvarů zájmena ten

Zabývali jsme se tvary tech, tem. V rámci paradigmatu zájmena ten je

vyrovnáváním „odstraněna alternace předkoncové souhlásky ve prospěch podoby ze

základního tvaru. Jde o tvary 7. p. jedn. č. muž. a střed. rodu a 2., 3., 6. a 7. p. množ.

č.“77 Tyto tvary jsou rozšířené v sv. Čechách, především v jejich severní části a v

oblasti východně od linie Hradec Králové – Chrudim – Hlinsko, dále v sz. Čechách a

ve středomoravských nářečích.78

74 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179. 75 Viz oddíl 3.2.2.1 Koncovka –ej v 2., 3. a 6. pádě adjektiv. 76 Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách. Olomouc 2007, s. 27. 77 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179. 78 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 179.

39

Český jazykový atlas sledoval genitiv pl. zájmena ten. Podoba těch je

doložena téměř z celých Čech, ale obvykle se vyskytuje dubletně s některou nářeční

formou. Pro severní polovinu Čech je typická depalatalizovaná podoba tech.79

Chrudim leží na okraji výskytu tohoto jevu, což se odrazilo na výsledcích

dotazníku. Frekvence tvarů tech, tem je poměrně nízká. Tyto tvary používá pouze

necelých 11 % studentů a 45,21 % respondentů je nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno BEZ TECH, K TEM Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

CR 31 49,21 25 39,68 7 11,11 0 0,00 O 32 38,55 41 49,40 9 10,84 1 1,20

celkem 63 43,15 66 45,21 16 10,96 1 0,68 3.2.3.3 Dativ osobního zájmena já v nedůrazovém postavení

V dativu se v nedůrazovém postavení používají tvary mi a mně. Tvar mi se

vyskytuje v západní části Čech, ve Slezsku a na Holešovsku. Tvar mně se objevuje

ve východní části severovýchodočeských nářečí a v nářečích moravských.80

Do dotazníku byly zařazeny věty Nelži ____ (já – 3.p.)!, Bolí mě hlava, dojdi

____ (já – 3.p.) do l_______ pro ibuprofen., Dej ____ (já – 3.p) už pokoj! Tvar mně

je u mladé generace stále živý a poměrně dost frekventovaný, v odpovědích však

výrazně převládal tvar mi. Podobu mně do první věty doplnilo 34 % dotazovaných,

do druhé 31,08 % a do třetí 20,95 %. Tvar mi si v první větě vybralo 63,33 %

respondentů, v druhé 68,24 % a ve třetí téměř 80 %.

CR O Celkem JÁ (Dativ)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] mi 45 68,18 50 59,52 95 63,33

mně 21 31,82 30 35,71 51 34,00 neuvedeno 0 0,00 4 4,76 4 2,67

celkem 66 100,000 84 100,000 150 100,00

CR O Celkem JÁ (Dativ)

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] mi 47 73,44 54 64,29 101 68,24

mně 17 26,56 29 34,52 46 31,08 neuvedeno 0 0,00 1 1,19 1 0,68

celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 79 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 386 – 387. 80 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 340 – 341.

40

CR O Celkem

JÁ (Dativ) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

mi 51 79,69 66 78,57 117 79,05 mně 13 20,31 18 21,43 31 20,95

celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00 3.2.3.4 Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj

Přivlastňovací zájmena můj, tvůj, svůj se v Čechách vyskytují v nepřímých

pádech v souladu se spisovnou češtinou obvykle ve stažené podobě. Tvary nestažené

se ve spisovné češtině používají jako dubletní v nominativu a akuzativu sg. feminin a

neuter a v nominativu a akuzativu pl. všech rodů. Na Moravě a ve Slezsku převládají

ve všech pádech tvary nestažené skloňované podle měkkého typu náš.81

Tvar zájmena můj v instrumentálu sg. feminin měli studenti doplnit do věty

S m____ maminkou se užije hodně legrace. Nestažený tvar mojí a jeho zkrácená

varianta moji výrazně převažovaly, což mohlo být ovlivněno předchozí větou

dotazníku, v níž bylo použito spojení slov moje maminka. Nestažený tvar zvolili

studenti celkem v 67,57 % případů, zatímco stažený tvar byl použit v 32,42 %

odpovědí.

CR O Celkem MOJE

(Instrumentál sg.f.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

mojí 40 63,49 52 61,18 92 62,16 mou 18 28,57 30 35,29 48 32,43 moji 5 7,94 3 3,53 8 5,41

celkem 63 100,000 85 100,000 148 100,00

Dále jsme se zabývali tvary přivlastňovacího zájmena tvůj. Studenti

doplňovali tvary tohoto zájmena do vět Včera jsem viděl __________ (tvůj) bratra a

Zmínil se o té _______ (tvůj) knize. V prvním případě šlo o akuzativ sg. maskulin a

téměř všichni dotazovaní zvolili stažený tvar tvého nebo jeho obecně českou variantu

tvýho. Pouze jeden respondent použil nestažený tvar tvojeho.

V druhé větě nás zajímal lokál sg. feminin a zde je situace rozmanitější.

Nestažený tvar tvojí a jeho zkrácená varianta tvoji byly použity v 42,86 % odpovědí.

Stažený tvar tvé a jeho zúžená varianta tvý převládly a dotazovaní je zvolili v 53,74

% případů. V jednom případě byla použita koncovka –ej.


41

CR O Celkem TVŮJ (Akuzativ

sg.m.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

tvýho 39 61,90 57 67,86 96 65,31 tvého 24 38,10 26 30,95 50 34,01

tvojeho 0 0,00 1 1,19 1 0,68 celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00

CR O Celkem

TVŮJ (Lokál sg.f.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

tvojí82 29 46,03 34 40,48 63 42,86 tvé 22 34,92 33 39,29 55 37,41 tvý 8 12,70 16 19,05 24 16,33

neuvedeno 3 4,76 1 1,19 4 2,72 tvej 1 1,59 0 0,00 1 0,68

celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00

3.2.4 Slovesa

3.2.4.1 Tvary slovesa být

Sledovali jsme zápor v 3. os. sg. prézentu slovesa být. Varianty, které studenti

použili, nám ilustrují hláskoslovné rozdíly. Protože jsou však vázány na konkrétní

tvar, zařadili jsme je do oddílu tvarosloví.

Na většině území Čech „(kromě západočeského nářečí a širšího Podkrkonoší)

převládá podoba nejni (na východě tvoří hranici předěl mezi českomoravským a

středomoravským nářečím).“83 Tento tvar se většinou vyskytuje dubletně s variantou

neni a v severovýchodočeské nářeční podskupině a v moravských nářečích se

objevuje také varianta néni.84

3. os. sg. prézentu slovesa být v záporu jsme zařadili do dvou cvičení.

V jednom měli studenti uvést v tabulce, zda znají, neznají nebo používají výraz

nejni, a v druhém měli doplnit sloveso být do věty To ______ (být v záporu) pravda!

V tabulce byl tento tvar použit téměř v 37 % odpovědí, zatímco při doplňování do

věty byla jeho frekvence výrazně nižší. Pouze 12,33 % respondentů uvedlo v tabulce,

že tvar nejni neznají. Do věty byla nejčastěji doplněna spisovná varianta není (80,14

%) a její zkrácená podoba neni (téměř 9 %). Podoba nejni, o kterou nám šlo, byla

82 Zahrnuje i zkrácený tvar tvoji. 83 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 608. 84 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 607 – 608.

42

zvolena pouze ve třech případech a v jedné odpovědi se objevila také její

prodloužená varianta nejní.

Znám Neznám Používám Neuvedeno NEJNI

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 25 39,68 9 14,29 25 39,68 4 6,35 O 43 51,81 9 10,84 29 34,94 2 2,41

celkem 68 46,58 18 12,33 54 36,99 6 4,11

CR O Celkem BÝT (zápor, 3.os. sg. préz.)

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] není 53 84,13 64 77,11 117 80,14 neni 4 6,35 9 10,84 13 8,90

neuvedeno 5 7,94 7 8,43 12 8,22 nejni 0 0,00 3 3,61 3 2,05 nejní 1 1,59 0 0,00 1 0,68

celkem 63 100,00 83 100,00 146 100,00 3.2.4.2 Dublety ve 3. os. sg. indikativu prézentu vzorů dělá, maže

V přiřazení sloves k 1. třídě vzor maže nebo k 5. třídě vzor dělá jsou velké

rozdíly. Směrem k východu se častěji objevují slovesa patřící ke vzoru maže.

Vyskytují se v sv. Čechách po linii Turnov – Chrudim – Hlinsko, v jz. Čechách a

téměř na celé Moravě. Slovesa příslušející ke vzoru dělá jsou typičtější pro stř.

Čechy a jz. Moravu.85

Chrudim leží na hranici areálů s rozdílným přiřazováním sloves ke vzoru

maže nebo dělá. Mladá generace se přiklání k přiřazení sloves spíše ke vzoru dělá

(kdáká, kulhá), stejně jako je tomu ve středočeské nářeční podskupině.

Do dotazníku jsme zařadili slovesa kdákat a kulhat. U slovesa kdákat studenti

dostali na vybranou z variant kdáče nebo kdáká a podtrhávali tu, kterou používají.

Sloveso kulhat měli doplnit do věty Poranil si nohu a teď _______ (kulhat –

3.os.j.č.přít.čas). Většina respondentů zvolila tvar patřící ke vzoru dělá. Pouze 4,11

% respondentů používá tvar kdáče a 10,81 % studentů doplnilo do věty tvar kulže.

Tvar kulže byl ve větší míře použit dotazovanými, kteří žijí v okolí Chrudimě.

CR O Celkem KDÁČE /

KDÁKÁ Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]


43

kdáká 57 90,48 78 93,98 135 92,47 kdáče 2 3,17 4 4,82 6 4,11


CR O Celkem KULHAT (3.os.

sg., préz.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

kulhá 57 90,48 70 82,35 127 85,81 kulže 3 4,76 13 15,29 16 10,81


3.2.4.3 3. os. pl. indikativu prézentu

Přehlasovaný tvar zakončený na –í a jeho obměny se oproti moravskému

nepřehlasovanému tvaru zakončenému na –ú a jeho variantám vyskytují na území

Čech. Pro sv. Čechy je typický tvar se zaniklým –í/–i (např. volaj), pro západní

Čechy tvar shodný se spisovným tvarem zakončený na –í (volají) a ve zbylé části

Čech převažuje zkrácená varianta zakončená na –i (volaji).86

Zabývali jsme se slovesem 5. třídy říkat. Severovýchodočeský tvar říkaj a

jeho hláskoslovná varianta řikaj stále převažují (tvoří 49,32 % odpovědí), ale ve

značné míře se u mladé generace uplatňuje také spisovná podoba říkají a její

zkrácená varianta řikají (36,30 %). Středočeská varianta říkaji byla zvolena pouze

jedním respondentem. Tuto položku dotazníku, kterou studenti měli použít ve větě

Kluci často _______ (říkat – 3.os.mn.č. přít.čas), že holky ________ (nevědět –

3.os.mn.č. přít.čas), co ________ (chtít – 3.os.mn.č. přít.čas), řada z nich nevyplnila

nebo doplnila sloveso v minulém čase.

CR O Celkem ŘÍKAT (3.os. pl.,

préz.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

říkaj87 34 53,97 38 45,78 72 49,32 říkají88 22 34,92 31 37,35 53 36,30

neuvedeno 6 9,52 14 16,87 20 13,70 říkaji 1 1,59 0 0,00 1 0,68

celkem 63 100,000 83 100,000 146 100,00

Dále nás zajímalo nepravidelné sloveso chtít. Podle Českého jazykového

atlasu se Chrudim nachází na hranici severovýchodočeského tvaru chtěj a 86 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 454. 87 Zahrnuje i zkrácenou podobu řikaj. 88 Zahrnuje i zkrácenou podobu řikají.

44

moravského chcou (analogicky podle nesou) a poblíž hranice se středočeským

tvarem chtěji.89

Sloveso chtít bylo zařazeno do dvou cvičení dotazníku. V prvním případě

měli studenti podtrhávat výraz, který používají. Nejčastěji byly použity tvary chtěj

(62,57 %) a spisovné chtějí (33,16 %). Analogický tvar chcou a zkrácený tvar chtěji

byly uvedeny jako používané pouze v malém množství odpovědí. V druhém případě

měli studenti sloveso chtít doplnit do věty.90 Situace byla téměř stejná jako

v předchozím případě – tvary chtěj a chtějí převládaly nad tvary chtěji a chcou.

CR O Celkem CHTÍT (3.os. pl.,

préz.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

chtěj 51 63,75 66 61,68 117 62,57 chtějí 24 30,00 38 35,51 62 33,16 chcou 4 5,00 3 2,80 7 3,74 chtěji 1 1,25 0 0,00 1 0,53

celkem 80 100,000 107 100,000 187 100,00

CR O Celkem CHTÍT (3.os. pl., préz.)

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] chtěj 36 57,14 46 54,76 82 55,78 chtějí 23 36,51 35 41,67 58 39,46

neuvedeno 3 4,76 0 0,00 3 2,04 chtěji 1 1,59 1 1,19 2 1,36 chcou 0 0,00 2 2,38 2 1,36

celkem 63 100,000 84 100,000 147 100,00

Sledovali jsme rovněž nepravidelné sloveso vědět (respektive jeho zápornou

variantu nevědět). Sv. a stř. Čechy se ve 3. os. pl. indikativu prézentu slovesa vědět

odlišují od jz. Čech. V prvním případě se používají tvary vědí a vědi a dubletu k nim

tvoří sekundární podoby věději a věděj. V druhém případě je nejrozšířenějším tvarem

podoba ví (podle prosí).91

Studenti doplňovali tvar slovesa nevědět do věty92 a nejčastěji zvolili tvary

nevědí (40,54 %) a nevěděj (31,08 %). Tvar nevědí výrazně převažoval obzvláště u

skupiny respondentů z okolí Chrudimě. Třetí nejčastěji použitý tvar byl neví (22,30

89 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 456, 459 – 460. 90 Viz výše u slovesa říkat. 91 Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972, s. 203. 92 Viz výše u slovesa říkat.

45

%), který je typický spíše pro jz. Čechy. Ve větší míře ho uvedla městská část

respondentů. Ostatní tvary (viz tabulku) se objevily spíše okrajově.

CR O Celkem NEVĚDĚT (3.os.

pl., préz.) Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

nevědí 22 34,38 38 45,24 60 40,54 nevěděj 19 29,69 27 32,14 46 31,08

neví 17 26,56 16 19,05 33 22,30 nevědi 1 1,56 2 2,38 3 2,03 nevedí 2 3,13 0 0,00 2 1,35

neuvedeno 1 1,56 1 1,19 2 1,35 nevěději 1 1,56 0 0,00 1 0,68 něvěděj 1 1,56 0 0,00 1 0,68 celkem 64 100,000 84 100,000 148 100,00

3.2.4.4 Infinitivy typu chtít, chtět

Infinitivy typu chtít, mít se objevují ve dvou základních podobách. Proti

českému chtít, mít stojí moravské krácení v původně dvouslabičných infinitivech,

jehož výsledkem jsou infinitivy typu chtět, mět. Infinitivy chtět, mět jsou rozšířené na

Moravě a přesahují až do východní části sv. Čech.93

Studenti podtrhávali tvar, který používají. Spisovná podoba chtít byla

použita v 73,21 % případů, ve větší míře se uplatnila u studentů z okolních obcí.

Tvar chtět je na Chrudimsku stále velmi frekventovaný a zvolila ho zhruba čtvrtina

respondentů.

U slovesa mít výrazně převažuje spisovný tvar, který byl rovněž více užit

respondenty z okolních obcí. Výskyt tvaru mět je v sv. Čechách spíše okrajový.

Tento tvar uvedlo jako používaný necelých 11 % dotazovaných. Tvary chtět a mět

jsou frekventovanější ve městě, zatímco tvary chtít a mít v okolních obcích.

CR O Celkem

CHTÍT / CHTĚT Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

chtít 51 68,00 72 77,42 123 73,21 chtět 22 29,33 21 22,58 43 25,60


93 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 508 – 511.

46

CR O Celkem MÍT / MĚT

PočetProcent

[%] PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] mít 58 84,06 81 91,01 139 87,97 mět 9 13,04 8 8,99 17 10,76


3.2.4.5 Kategorie výsledného stavu

Sledovali jsme tvary jmenné části neosobní pasivní konstrukce typu je / mám

uvařeno. Jmenné tvary zakončené na –eno/–íno jsou typické pro Čechy (na většině

území bez předpony u-), zatímco na Moravě se uplatňují tvary složeného skloňování

zakončené na –ené. Tvar (je) uvaříno se objevuje především v sv. části sv. Čech.94

Výsledky dotazníku nám potvrdily, že jmenné tvary stále výrazně převažují

nad složenými. Jmenné tvary (uvařeno, uvaříno) byly použity celkem v 90,11 %

odpovědí a tvary složené (uvařené, uvařený) v 9,89 % případů.

CR O Celkem

(JE) UVAŘENO Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

uvařeno 48 60,00 59 57,84 107 58,79 uvaříno 23 28,75 34 33,33 57 31,32 uvařené 8 10,00 8 7,84 16 8,79 uvařený 1 1,25 1 0,98 2 1,10 celkem 80 100,00 102 100,00 182 100,00

Druhým typem, který jsme se rozhodli popsat, je typ je (v)odjetá/ (v)odjela.

Český jazykový atlas se zabýval výrazy (je) odejitý/ odešel. Tento typ se podle něj

vyskytuje ve formě adjektiva téměř v celé východní polovině republiky. Hranici tvoří

Náchod – Hradec Králové – Ledeč nad Sázavou – Jihlava – Slavonice.95

Studenti doplňovali do tabulky, zda tvar je (v)odjetá používají, znají nebo

neznají. Jde o jev u mladé generace velmi frekventovaný, obzvláště u městské části

dotazovaných. Používá ho téměř 50 % respondentů a téměř 40 % dotazovaných tento

tvar zná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno JE (V)ODJETÁ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 19 30,16 7 11,11 34 53,97 3 4,76

94 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 586 – 587. 95 Český jazykový atlas 4. Praha 2002, s. 582 – 583.

47

O 37 44,58 7 8,43 36 43,37 3 3,61 celkem 56 38,36 14 9,59 70 47,95 6 4,11

3.2.5 Adverbia

3.2.5.1 Komparativ adverbií

Do dotazníku jsme zařadili adverbium teplo, jehož komparativ měli studenti

doplnit do věty Zítra bude mnohem _______ (teplo – 2.stupeň). Adverbia

v komparativu bývají v námi zkoumané oblasti zakončena na –ejc a podle výsledků

tato podoba stále převažuje. Tvar teplejc doplnilo 55,10 % respondentů. Spisovný

tvar tepleji volilo nečekaně 41,50 % dotazovaných, což může být způsobeno tím, že

v psaném jazyce jsou studenti více ovlivněni spisovnou podobou slova. Tvar teplejš

se objevil pouze ve třech případech.

CR O Celkem

TEPLEJI Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

teplejc 34 53,13 47 56,63 81 55,10 tepleji 29 45,31 32 38,55 61 41,50 teplejš 1 1,56 2 2,41 3 2,04


3.3 Lexikum

3.3.1 Dudlík

Šlo nám o pojmenování gumového dětského šidítka neboli dudlíku. Pro

pojmenování této reálie se na většině území republiky používá více výrazů zároveň.

V celých Čechách a na stř. Moravě je rozšířen (obvykle dubletně) výraz dudlík,

shodný se spisovným jazykem. V sv. Čechách a ve východní části stř. Čech se

vyskytuje slovo dudák.96

Slovo dudák je u mladé generace velmi frekventované. Více než polovina

respondentů (51,37 %) uvedla, že daný výraz používá. Větší frekvenci výskytu

tohoto slova jsme zaznamenali u městské části respondentů. Téměř 33 %

dotazovaných výraz zná, ale nepoužívá.


48

Znám Neznám Používám Neuvedeno DUDÁK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 20 31,75 8 12,70 35 55,56 0 0,00 O 28 33,73 11 13,25 40 48,19 4 4,82

celkem 48 32,88 19 13,01 75 51,37 4 2,74

3.3.2 Hadr a hadřík

Hadr označuje kus látky k mytí podlahy, zatímco hadřík je menší kus látky,

určený k mytí a čištění. Ve významu slova hadr se používá slovo lavičník, které je

na ústupu a je doloženo z jv. Čech.97 Do dotazníku bylo zařazeno, protože okrajově

zasahuje až na území Chrudimska.

Téměř 90 % studentů uvedlo, že výraz nezná. Používá ho pouze 1,37 %

respondentů, což potvrzuje skutečnost, že jde o výraz na námi zkoumaném území

okrajový.

Znám Neznám Používám Neuvedeno LAVIČNÍK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 3 4,76 58 92,06 1 1,59 1 1,59 O 8 9,64 73 87,95 1 1,20 1 1,20

celkem 11 7,53 131 89,73 2 1,37 2 1,37 Ve významu slova hadřík se v námi zkoumané oblasti používá slovo klůcek,

které je rozšířené spíše u starší generace. U mladé generace je tento výraz na ústupu.

Většina respondentů (86,99 %) odpověděla, že slovo klůcek nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno KLŮCEK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 8 12,70 54 85,71 1 1,59 0 0,00 O 9 10,84 73 87,95 1 1,20 0 0,00

celkem 17 11,64 127 86,99 2 1,37 0 0,00

3.3.3 Chlapec

Šlo nám o označení nedospělé osoby mužského pohlaví. Spisovný výraz

chlapec je rozšířen především v jz. Čechách, v námi vymezeném území se tento

97 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 322.

49

výraz vyskytl pouze v jednom dotazníku. Na většině území republiky se používá

označení kluk, které výrazně převažuje i v našem výzkumu. Severovýchodočeská

varianta hoch98 se objevila pouze v 10 % odpovědí. V jednom případě byla doplněna

podoba jádel.

CR O Celkem CHLAPEC

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] kluk 62 89,86 78 85,71 140 87,50 hoch 6 8,70 10 10,99 16 10,00

chlapec 0 0,00 1 1,10 1 0,63 jádel 0 0,00 1 1,10 1 0,63


3.3.4 Jitrocel

Zabývali jsme se pojmenováním pro jitrocel kopinatý, léčivou bylinu

s přízemní růžicí listů, bezlistou lodyhou a klasem bílých květů. Označení jitrocel se

objevuje takřka v celých Čechách. Pro sv. Čechy je typický výraz celník a na

severním Chrudimsku a Vysokomýtsku se objevuje podoba cendolín.99

Studenti měli v tabulce vyplnit, zda používají, znají či neznají výraz cendolín.

Výrazná většina respondentů (90,24 %) toto slovo nezná. Pouze jeden student uvedl,

že výraz používá. Z výsledků vyplývá, že tento výraz, kdysi typický pro

Chrudimsko, je u mladé generace už téměř neznámý.

Znám Neznám Používám Neuvedeno CENDOLÍN

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 3 4,76 60 95,24 0 0,00 0 0,00 O 8 9,64 72 86,75 1 1,20 2 2,41

celkem 11 7,53 132 90,41 1 0,68 2 1,37

3.3.5 Klíště

Zajímali jsme se o pojmenování cizopasného členovce sajícího krev

obratlovců. Výraz klíště se používá ve větší části Čech až po linii Nová Paka – Kolín


50

– Jindřichův Hradec, ale jako spisovný výraz je značně rozšířený i mezi mladou

generací v městech sv. Čech. Pro území Moravy a část sv. Čech je typický výraz

piják. Ve větší části východních Čech se objevuje výraz připínák.100

Studenti měli vybrat z výrazů klíště, piják a připínák ten, který používají.

Většina respondentů používá ve shodě se spisovným pojmenováním slovo klíště.

Regionální výraz piják a územně ještě více omezený výraz připínák nejsou v běžné

mluvě mladé generace příliš rozšířené. Slovo piják zvolilo 12,05 % respondentů a

slovo připínák pouze 3,61 % dotazovaných.

CR O Celkem KLÍŠTĚ

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] klíště 60 83,33 79 84,04 139 83,73 piják 9 12,50 11 11,70 20 12,05

připínák 2 2,78 4 4,26 6 3,61 neuvedeno 1 1,39 0 0,00 1 0,60

celkem 72 100,00 94 100,00 166 100,00

3.3.6 Kotník

Spisovný výraz kotník označuje vystupující konec kosti v kloubu nad

chodidlem. Varianta kůtko, která se objevuje v severovýchodočeské oblasti, je

rodovým protikladem k tomuto spisovnému slovu a jeho obměně kůtek.101

Zjistili jsme, že výraz kůtko je v námi zkoumané oblasti slovem už téměř

zaniklým. 91,10 % respondentů výraz nezná a ani jeden dotazovaný ho nepoužívá.

Znám Neznám Používám Neuvedeno KŮTKO

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 3 4,76 60 95,24 0 0,00 0 0,00 O 8 9,64 73 87,95 0 0,00 2 2,41

celkem 11 7,53 133 91,10 0 0,00 2 1,37

100 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 164 – 165. 101 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 152.

51

3.3.7 Kouř

Zabývali jsme se pojmenováním pro plyny a saze vznikající při hoření.

Spisovný výraz, který se objevuje téměř na celém území republiky, zní kouř. Pro

Chrudimsko je typické expresivní slovo hulán.102

Podle Českého jazykového atlasu se situace ve městech shoduje

s venkovským okolím.103 U této položky dotazníku jsme však zaznamenali mezi

Chrudimí a jejím okolím značné rozdíly. Zhruba 50 % respondentů z okolních obcí

odpovědělo, že výraz používají, zatímco v Chrudimi to bylo pouze necelých 30 %.

Výsledky výzkumu potvrzují, že tento výraz je stále živý a velmi rozšířený.

Znám Neznám Používám Neuvedeno HULÁN

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 29 46,03 14 22,22 18 28,57 2 3,17 O 21 25,30 15 18,07 42 50,60 5 6,02

celkem 50 34,25 29 19,86 60 41,10 7 4,79

3.3.8 Krůta

Pro označení slepice krocana se na většině území Čech používá spisovný

výraz krůta, na Moravě a ve Slezsku morka. Pro severovýchodočeská nářečí je

charakteristický výraz ťopka.104

Slovo ťopka je u mladé generace stále živé. Používá ho 17,81 %

dotazovaných, ale je zde velký rozdíl mezi městem a jeho okolím, protože jde o

výraz spojený s hospodářstvím. Z tohoto důvodu je více rozšířený ve venkovském

okolí. Z chrudimských respondentů ho používá zhruba 9 %, zatímco frekvence

výskytu u respondentů z okolních obcí je 24,1 %. Mezi respondenty, kteří pocházejí

z Chrudimě, výrazně převažují ti, kteří výraz ťopka neznají.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ŤOPKA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 18 28,57 38 60,32 6 9,52 1 1,59 O 30 36,14 31 37,35 20 24,10 2 2,41

celkem 48 32,88 69 47,26 26 17,81 3 2,05

102 Český jazykový atlas 1. Praha 1992, s. 338 – 339. 103 Tamtéž. 104 Český jazykový atlas 3. Praha 1999, s. 542 – 544.

52

3.3.9 Pažitka

Spisovný název pro zelenou cibulovitou rostlinu s fialovým květenstvím,

která se používá jako zelenina, zní pažitka. V námi vymezené oblasti je

nejrozšířenějším slovem šnytlík. Tento výraz používá téměř 75 % respondentů.

Pouze 3,42 % dotazovaných ho nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno ŠNYTLÍK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 10 15,87 4 6,35 48 76,19 1 1,59 O 19 22,89 1 1,20 61 73,49 2 2,41

celkem 29 19,86 5 3,42 109 74,66 3 2,05

3.3.10 Plody lopuchu

Pro označení kulovitých plodů lopuchu, které se přichycují háčkovitými

chlupy na srst apod., se na celém území republiky používá řada různých výrazů. Pro

severovýchodočeská nářečí je typické označení babí hněv, které se vyskytuje ve stř. a

východní části sv. Čech. Ve středu této oblasti, kam spadá svou polohou Chrudim, se

používá výraz bubáky.105

Slovo bubáky je u mladé generace stále velmi frekventované. Používá ho

32,19 % dotazovaných a zná ho téměř 24 % respondentů.

Znám Neznám Používám Neuvedeno BUBÁKY

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 13 20,63 29 46,03 20 31,75 1 1,59 O 22 26,51 30 36,14 27 32,53 4 4,82

celkem 35 23,97 59 40,41 47 32,19 5 3,42

3.3.11 Silný déšť

Zabývali jsme se pojmenováním pro silný prudký déšť. Spisovné jsou výrazy

liják a lijavec. V celých Čechách je rozšířen výraz liják, ve východních Čechách se

dubletně s ním používá expresivní výraz ceďák. Lijavec se vyskytuje zejména v jižní


53

a východní části Čech. Expresivní výraz slejvák se nesouvisle objevuje v celých

Čechách.106

Studenti měli z řady výrazů, mezi nimiž byla slova slejvák, liják, ceďák a

lijavec, vybrat ten, který používají. Nejčastěji se mezi odpověďmi objevilo

expresivní pojmenování slejvák, které použila zhruba polovina respondentů. Často

používaný je rovněž spisovný výraz liják, který byl použit v 36,24 % odpovědí.

Expresivní výraz ceďák a spisovný, ale poněkud zastaralý výraz lijavec uvedlo pouze

minimum respondentů.

CR O Celkem

SILNÝ DÉŠŤ Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

slejvák 48 50,00 73 54,89 121 52,84 liják 37 38,54 46 34,59 83 36,24

ceďák 9 9,38 11 8,27 20 8,73 lijavec 2 2,08 3 2,26 5 2,18

celkem 96 100,000 133 100,000 229 100,00

3.3.12 Skrojek chleba

Skrojek chleba označuje první odkrojenou část z bochníku. Podle Českého

jazykového atlasu se jako prostředek lidové mluvy vyskytuje téměř na celém území

republiky slovo skrojek. V sv. Čechách je rozšířen výraz slípek a sklípek. Pro území

Chrudimska je typická varianta slipánek a její obměny.107

Chrudimská varianta s(k)lipánek je používána v běžné mluvě spíše starou

generací, u mladé generace toto slovo už téměř zaniklo. Pouze 2,05 % respondentů

uvedlo, že výraz používají. Téměř 90 % dotazovaných výraz nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno S(K)LIPÁNEK

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 5 7,94 56 88,89 2 3,17 0 0,00 O 9 10,84 72 86,75 1 1,20 1 1,20

celkem 14 9,59 128 87,67 3 2,05 1 0,68


54

3.3.13 Slunéčko sedmitečné

Nářeční názvy pro brouka s červenými krovkami a černými tečkami na nich

se po celém území republiky značně různí a jde obvykle o výrazy expresivní. V sv.

Čechách se pro slunéčko sedmitečné objevuje hned několik výrazů. Nejrozšířenější je

pojmenování beruška. Přesahuje sem slovo berunka typické pro severní Moravu a

část východních Čech. Výraz sluníčko proniká jako dubleta do mluvy mladé městské

generace.108

V Chrudimi a okolí je nejrozšířenější slovo beruška, které bylo použito

v 84,81 % odpovědí. Pojmenování beruna a zdrobnělinu berunka zvolilo celkem

2,53 % respondentů. Do mluvy mladé generace pronikají okrajově výrazy sluníčko a

slunéčko (celkem 3,17 %), popřípadě celý název slunéčko/ sluníčko sedmitečné.

CR O Celkem SLUNÉČKO

SEDMITEČNÉ Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

beruška109 56 82,35 78 86,67 134 84,81 neuvedeno 6 8,82 2 2,22 8 5,06

beruna 2 2,94 1 1,11 3 1,90 slunéčko 1 1,47 2 2,22 3 1,90

berda 1 1,47 2 2,22 3 1,90 sluníčko 1 1,47 1 1,11 2 1,27

slunéčko sedmitečné 1 1,47 0 0,00 1 0,63 berka 0 0,00 1 1,11 1 0,63

breberka 0 0,00 1 1,11 1 0,63 berunka 0 0,00 1 1,11 1 0,63

sluníčko sedmitečné 0 0,00 1 1,11 1 0,63 celkem 68 100,00 90 100,00 158 100,00

3.3.14 Smetánka lékařská

Zabývali jsme se výrazy pro nízkou bylinu s přízemní růžicí listů, úborem

žlutých květů a silným kořenem, která ve všech částech obsahuje mléčně bílou

šťávu. Výrazy pro smetánku lékařskou jsou na celém území republiky velmi

rozrůzněné. Nejrozšířenější je slovo pampeliška, které pokrývá téměř celé Čechy a

většinu Moravy. Mezi Kolínem a Litomyšlí se objevuje výraz pampelice. Ve velké

části sv. Čech se používá slovo mlíčí.110

108 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 132 – 134. 109 Zahrnuje také podoby béruška a běruška. 110 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 262 – 263.

55

Situace je u pojmenování této rostliny poměrně složitá a vyskytuje se zde

několik výrazů. Výraz pampeliška je stejně jako téměř na celém území státu

převládající. Zvolilo ho 81,13 % dotazovaných a jeden respondent uvedl podobu

tohoto slova v mužském rodě (pampelišák). U menší části respondentů se objevily

také expresivní podoby pamprlice a pamprdlice. Regionální výraz mlíčí ustoupil

celočeskému slovu pampeliška a byl použit pouze jedním respondentem.

CR O Celkem SMETÁNKA

LÉKAŘSKÁ Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

pampeliška 55 78,57 74 83,15 129 81,13 neuvedeno 6 8,57 4 4,49 10 6,29 pamprdlice 3 4,29 6 6,74 9 5,66 pamprlice 4 5,71 4 4,49 8 5,03 smetánka 1 1,43 0 0,00 1 0,63

pampelišák 1 1,43 0 0,00 1 0,63 mlíčí 0 0,00 1 1,12 1 0,63

celkem 70 100,00 89 100,00 159 100,00

3.3.15 Škvor

Pojmenování hmyzu se zkrácenými křídly a pohyblivými klíšťkovitými

přívěsky na zadečku je na většině území Čech shodné se spisovným slovem škvor.

Ve východních Čechách se používá slovo střihavka odvozené od klíšťkovitého

přívěsku tohoto tvora. Hranice výskytu slov škvor a střihavka prochází zhruba

Chrudimí.111

Většina respondentů uvedla, že používá výraz škvor. Slovo střihavka má však

stále poměrně velkou frekvenci výskytu. Používá ho téměř 20 % dotazovaných.

CR O Celkem

ŠKVOR Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

škvor 53 77,94 73 80,22 126 79,25 střihavka 13 19,12 17 18,68 30 18,87



56

3.3.16 Švestka

Spisovné pojmenování ovocného stromu s modrými až fialovými

peckovitými plody, z nichž se vyrábí povidla nebo slivovice, zní švestka. Pro Čechy

je charakteristický výraz šves(t)ka. Dubletně s ním se v severovýchodočeských

nářečích vyskytuje slovo slíva. Výraz kadlátko se používá na Znojemsku, Třebíčsku

a v části českomoravského nářečí.112

Nejrozšířenějším výrazem je na Chrudimsku celočeské slovo švestka (88,05

%). Regionální výraz slíva u mladé generace tomuto slovu ustupuje. Slíva byla

použita pouze v 8,81 % odpovědí a zdrobnělina slívka v 1,89 %. V jednom případě

byl respondentem doplněn tvar kadlátko.

CR O Celkem

ŠVESTKA Počet

Procent [%] Počet

Procent [%] Počet

Procent [%]

švestka 60 89,55 80 86,96 140 88,05 slíva 5 7,46 9 9,78 14 8,81 slívka 0 0,00 3 3,26 3 1,89

kadlátko 1 1,49 0 0,00 1 0,63 neuvedeno 1 1,49 0 0,00 1 0,63

celkem 67 100,00 92 100,00 159 100,00

3.3.17 Tůň

Pojmenování hlubiny v tekoucí vodě je v sv. Čechách shodné se spisovným

výrazem tůň. Na okraji severovýchodočeské nářeční oblasti se dubletně vyskytuje

slovo hlubáň,113 jehož výskyt okrajově zasahuje až na Chrudimsko.

Výraz hlubáň je pro mladou městskou generaci už téměř neznámý. Pouze dva

respondenti z okolních obcí uvedli, že slovo používají. Většina dotazovaných (téměř

85 %) slovo hlubáň nezná. Výraz hlubáň se samostatně už téměř nepoužívá, ale

zachoval se v některých lidových místních názvech (např. Taláckova hlubáň).

Znám Neznám Používám Neuvedeno HLUBÁŇ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 7 11,11 56 88,89 0 0,00 0 0,00 O 12 14,46 68 81,93 2 2,41 1 1,20

celkem 19 13,01 124 84,93 2 1,37 1 0,68 112 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 52 – 53. 113 Český jazykový atlas 2. Praha 1997, s. 314 – 316.

57

3.3.18 Zatáčka

V označení pro ohyb cesty je území republiky značně rozrůzněné. Pro

všechny oblasti je typická dubletnost (často i vícečetnost) pojmenování. Nejčastěji

užívaný je výraz zatáčka, shodný se spisovným jazykem. Přehlasovaná podoba slova

okluk (oklik) se objevuje v sv. Čechách a v přechodném pásu českomoravském.114

Studenti měli podtrhnout, zda používají výraz zatáčka nebo (v)oklik. Výrazně

převažuje spisovné slovo zatáčka, které bylo použito téměř v 95 % odpovědí. Výraz

oklik, používaný starou generací, je u mladé generace už téměř neznámý. Zvolila ho

pouze necelá 4 % respondentů.

CR O Celkem ZATÁČKA

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] zatáčka 61 92,42 82 96,47 143 94,70 (v)oklik 3 4,55 3 3,53 6 3,97


3.3.19 Lhát

Zabývali jsme se označením pro spojení slov „vědomě nemluvit pravdu“,

které ve spisovném jazyce zní lhát. V sv. Čechách se vedle slovesa lhát objevuje i

jeho slovotvorná varianta vrdlouhat, která vznikla ze spojení slov v hrdlo lhát, což

znamená silně, velmi lhát.115

Slovo vrdlouhat je běžné spíše pro starou generaci a nás zajímalo, zda ho

ještě používá i mladá generace. Zjistili jsme, že většina respondentů (86,99 %) toto

slovo nezná. Pouze dva dotazovaní (1,37 %) uvedli, že výraz používají.

Znám Neznám Používám Neuvedeno VRDLOUHAT

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 8 12,70 54 85,71 1 1,59 0 0,00 O 6 7,23 73 87,95 1 1,20 3 3,61

celkem 14 9,59 127 86,99 2 1,37 3 2,05


58

3.3.20 Koulovat se

Základní sloveso koulovat se s významem „házet po sobě sněhovými

koulemi“ se ve východních Čechách, obzvláště na Královéhradecku a

Vysokomýtsku, objevuje v podobě puškovat se.116 Na Chrudimsko tato podoba

zasahuje pouze okrajově, používá ji 2,74 % respondentů. Většina dotazovaných

(téměř 90 %) výraz puškovat se nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno PUŠKOVAT SE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 5 7,94 57 90,48 1 1,59 0 0,00 O 8 9,64 71 85,54 3 3,61 1 1,20

Celkem 13 8,90 128 87,67 4 2,74 1 0,68

3.3.21 Obléknout se

Pro význam „vzít si na sebe oblečení“ se používá sloveso obléknout se.

Pro sv. Čechy je charakteristický výraz ustrojit se. Toto sloveso používá hojně jak

stará, tak mladá generace. V tabulce vyplnila výrazná většina respondentů (84,93 %),

že sloveso ustrojit se používají. Neznali ho pouze dva respondenti. V dalším cvičení

se měli studenti rozhodnout mezi výrazy (v)oblékni se a ustroj se. Tato dvě slovesa

se často používají dubletně. Ve frekvenci výskytu sice mírně převažuje sloveso

obléknout se, ale procentuální rozdíl mezi ním a slovesem ustrojit se je nepatrný.

Znám Neznám Používám Neuvedeno USTROJIT SE

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 9 14,29 0 0,00 54 85,71 0 0,00 O 7 8,43 2 2,41 70 84,34 4 4,82

celkem 16 10,96 2 1,37 124 84,93 4 2,74

CR O Celkem (V)OBLÉKNI SE/ USTROJ SE

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] (v)oblékni se 43 51,19 52 47,71 95 49,22

ustroj se 38 45,24 52 47,71 90 46,63 neuvedeno 3 3,57 5 4,59 8 4,15

celkem 84 100,00 109 100,00 193 100,00


59

3.3.22 Rozsvítit

Zabývali jsme se slovesem s významem „uvést v činnost světelný zdroj“. Pro

tuto činnost existují na území Chrudimska tři výrazy – rozsvítit, rozžít a rožnout.

Sloveso rozsvítit se vyskytuje téměř v celých Čechách. Slovesa rozžít a rožnout

přesahují do východních Čech z Moravy.117

V námi zkoumané oblasti převládá sloveso rozsvítit, které zvolilo přes 90 %

respondentů. Moravské rozžít, které na toto území přesahuje, používá přes 7 %

studentů. Moravský výraz rožnout byl zastoupen pouze jednou odpovědí.

CR O Celkem ROZSVÍTIT

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] rozsvítit 61 91,04 80 91,95 141 91,56 rozžít 5 7,46 6 6,90 11 7,14

rožnout 0 0,00 1 1,15 1 0,65 neuvedeno 1 1,49 0 0,00 1 0,65

celkem 67 100,00 87 100,00 154 100,00

3.3.23 Tahat za vlasy

Spojení slov tahat za vlasy se v sv. Čechách označuje slovy kudlat (více na

východě) a kučkat, které je podle Českého jazykového atlasu typické pro oblast

kolem středního toku řeky Chrudimky. Obě tyto podoby jsou značně expresivní.118

Necelá polovina respondentů tato slova používá nebo je zná. Používají je více

respondenti žijící v okolí Chrudimě. 50 % dotazovaných odpovědělo, že tyto výrazy

nezná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno KUČKAT/ KUDLAT

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 18 28,57 34 53,97 9 14,29 2 3,17 O 22 26,51 39 46,99 19 22,89 3 3,61

celkem 40 27,40 73 50,00 28 19,18 5 3,42


60

3.3.24 Nahoře x navrchu

Pro adverbium místa s významem „na povrchu něčeho“ jsou spisovné dva

výrazy – nahoře a navrchu. První je rozšířený v Čechách a druhý na Moravě a

dubletně se objevuje i v sv. Čechách.119

Studenti podtrhávali ve větě Knížka leží nahoře / navrchu na skříni výraz,

který používají. Česká varianta nahoře v námi zkoumané oblasti jednoznačně

převažuje, ale moravské slovo navrchu sem přesahuje v poměrně velké míře –

používá ho 17,07 % dotazovaných.

CR O Celkem NAHOŘE/ NAVRCHU

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] nahoře 58 82,86 77 81,91 135 82,32 navrchu 11 15,71 17 18,09 28 17,07


3.3.25 Stranou/ na stranu x bokem/ na bok

Území republiky je rozdělené linií Zábřeh – Brno – Mikulov. Na východ od

ní se vyskytuje výraz stranou (a na stranu) a na západ výraz bokem (a na bok).120

Respondenti měli u vět Polož to stranou / na stranu / bokem / na bok a Češe

si pěšinku stranou / na stranu/ bokem / na bok uvést, který výraz používají. V prvním

případě se nejčastěji objevily odpovědi stranou (40,21 %) a bokem (téměř 30 %).

Častý byl také výraz na stranu (20,63 %). V druhém případě výrazně převažovalo

slovo na stranu, které zvolilo 75,28 % respondentů, a v menší míře se uplatnil

moravský výraz na bok, který uvedlo necelých 13 % dotazovaných.

CR O Celkem STRANOU/ BOKEM

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] stranou 50 39,37 65 40,88 115 40,21 bokem 43 33,86 41 25,79 84 29,37

na stranu 23 18,11 36 22,64 59 20,63 na bok 11 8,66 17 10,69 28 9,79 celkem 127 100,00 159 100,00 286 100,00


61

CR O Celkem STRANOU/ BOKEM

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] na stranu 57 74,03 77 76,24 134 75,28

na bok 12 15,58 11 10,89 23 12,92 stranou 6 7,79 10 9,90 16 8,99 bokem 1 1,30 2 1,98 3 1,69


3.3.26 Ale x asi

Příslovce způsobu s významem „přibližně“ je v Čechách označováno

výrazem asi, na východních okrajích Čech a na většině území Moravy výrazem ale a

ve Slezsku a na východní Moravě slovem z(e).121

My jsme se zabývali česko-moravskou opozicí asi / ale. Výrazná většina

respondentů (téměř 95 %) zvolila český výraz asi. Moravský výraz ale byl použit

v 5,23 % odpovědí, ve většině případů dubletně se slovem asi.

CR O Celkem ALE / ASI

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] asi 61 92,42 83 94,25 144 94,12 ale 4 6,06 4 4,60 8 5,23


3.3.27 Pozdě

Výraz pozdě, mající význam „po uplynutí náležitého času“, se objevuje téměř

na celém území republiky. V Čechách a na Třebíčsku je dubletně s ním rozšířeno

slovo dlouho.122 V mluvě mladé generace jednoznačně převládá spisovná podoba

pozdě (76,22 %), ale výraz dlouho je stále velmi frekventovaný – v našem výzkumu

ho použila téměř čtvrtina respondentů.

CR O Celkem DLOUHO/ POZDĚ

PočetProcent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] pozdě 61 74,39 80 77,67 141 76,22

121 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 564, 566. 122 Český jazykový atlas 5. Praha 2005, s. 533 – 534.

62

dlouho 20 24,39 23 22,33 43 23,24 neuvedeno 1 1,22 0 0,00 1 0,54

celkem 82 100,00 103 100,00 185 100,00

3.3.28 V jednu hodinu

V sv. Čechách se ve významu „v jednu hodinu“ používá výraz vo hodině.

Vyskytuje se spíše v běžné mluvě starší generace, ale i u mladé generace je to výraz

živý a frekventovaný – používá ho téměř 22 % dotazovaných. Větší znalost tohoto

výrazu jsme zaznamenali u respondentů žijících v blízkém okolí Chrudimě než

u respondentů žijících ve městě samotném.

Znám Neznám Používám Neuvedeno VO HODINĚ

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 23 36,51 25 39,68 13 20,63 2 3,17 O 37 44,58 24 28,92 19 22,89 3 3,61

celkem 60 41,10 49 33,56 32 21,92 5 3,42

3.3.29 Púla

Zajímalo nás slovo púla, které se používá v severovýchodočeské nářeční

podskupině ve významu půl (druhé, třetí … hodiny). Jde o jev velmi frekventovaný u

mladé generace ve městě i v blízkém okolí. Výraz púla používá téměř 66 %

respondentů a téměř 20 % ho zná.

Znám Neznám Používám Neuvedeno PÚLA

Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] Počet Procent

[%] CR 11 17,46 8 12,70 41 65,08 3 4,76 O 17 20,48 7 8,43 55 66,27 4 4,82

celkem 28 19,18 15 10,27 96 65,75 7 4,79 V kategorii adverbií času jsou regionální výrazy (dlouho, vo hodině, púla)

stále poměrně frekventovaným jevem, ale většinou už u mladé generace převládají

výrazy spisovné (pozdě, v jednu hodinu). Pouze regionální výraz púla v běžné mluvě

mladé generace stále převažuje.

63

4. Závěr V této bakalářské diplomové práci jsme se zabývali regionálně příznakovými

prvky hláskoslovnými, tvaroslovnými a lexikálními, které jsou charakteristické pro

mluvu mladé generace v Chrudimi a jejím okolí.

Rozdíly mezi běžnou mluvou v Chrudimi a v okolních obcích jsou minimální,

ale v některých případech se regionálně příznakové prvky uplatňují (až na výjimky)

více v běžné mluvě okolních obcí. Městská mluva je ve větší míře nivelizována.

Chrudimská mluva má přechodný charakter, což vyplývá z polohy města.

Chrudim leží v severovýchodočeské nářeční oblasti, poblíž hranice se středočeskou

nářeční oblastí a na okraji přechodného pásu česko-moravského, takže se v mluvě

okrajově objevují také prvky moravské. Soustředili jsme se na jevy

severovýchodočeské, jevy charakteristické pouze pro námi vymezenou oblast a jevy,

které sem přesahují z Moravy.

V oblasti hláskosloví už většina jevů ustoupila spisovným či obecně českým

podobám slov. Nejrozšířenějším regionálně příznakovým prvkem je diftongizace í

(ý) > ej po ostrých sykavkách, která zaujímá území sv. a stř. Čech. Objevilo se pouze

minimum respondentů, kteří tento jev neznají. Největší frekvenci jsme zaznamenali u

podob cejtit (80,14 %), pozejtří (63,13 %) a cizej (51,37 %). K frekventovaným

jevům patří také nepravidelné hláskové změny: porád (71,23 %), čarodejnice (59,59

%) a kakavo (55,48 %). Stále poměrně rozšířená je rovněž mladší sekundární délka,

která je nejvíce živá u podoby pívo (64,38 %).

Neslabičné u, které je pro náš region typickým jevem, u mladé generace

pomalu ustupuje a uplatňuje se spíše u konkrétních slov. Nejvíce bylo použito ve

slově zrouna (18,49 %), nejméně ve slově dříu (1,37 %).

Řada hláskoslovných jevů, charakteristických pro námi vymezenou oblast, se

v mluvě mladé generace už nepoužívá, ale mnohé z nich mládež zná. Jde například o

progresivní asimilaci h > ch (pět chodin), disimilační změnu nn > dn (kamednej),

disimilaci g (< k) > h (něhdo), zánik j na počátku slova před i (iskra) a vyrovnávání

alternující souhlásky slovního základu (klucum, tech).

Z „moravismů“ se v hláskosloví uplatňuje moravská krátkost u podob sila

(6,16 %) a makem (30,73 %).

V oblasti tvarosloví zůstává v mluvě mladé generace zachováno více

regionálně příznakových prvků než na rovině hláskoslovné. Nejrozšířenějším

64

tvaroslovným jevem je použití jmenných tvarů u přivlastňovacích adjektiv. Zabývali

jsme se tvarem genitivu sg. m. přídavného jména Milanův (Milanova 87,07 %) a

tvarem dativu sg. n. přídavného jména maminčino (maminčinu a maminčině 63,94

%). Jmenné tvary jsou v sv. Čechách tak rozšířené, že se někde přenášejí také na

druhově přivlastňovací adjektiva typu kravský. Tvar krávin (roh) jsme zaznamenali

překvapivě v 5 případech (3,42 %), ačkoli Chrudim leží na okraji výskytu tohoto

jevu.

Poměrně častá je koncovka –oj ve 3. a 6. pádě sg. životných maskulin. Tento

severovýchodočeský jev jsme do dotazníku zařadili několikrát a u konkrétních slov

jsme získali poněkud rozdílné výsledky – doktoroj (48,63 %), tatínkoj (47,26 %),

učiteloj (22,60 %), řediteloj (8,22 %).

Dalšími frekventovanými jevy jsou v sv. Čechách komparativ adverbií

zakončený na –ejc, v našem případě tvar teplejc (55,1 %), a tvary 3. os. pl. indikativu

prézentu chtěj (62,57 %), říkaj / řikaj (49,32 %), nevěděj (31,08 %).

Většina jevů, které jsme zkoumali a které se v této oblasti vyskytují, je už na

ústupu. Mladá generace dává přednost tvarům spisovným nebo tvarům s větším

územním rozsahem. Do této skupiny se podle našich výsledků řadí koncovka –ej v 7.

pádě sg. feminin měkkého zakončení u tvarů ulicej (4,03 %), lavicej (3,42 %), chvílej

(6,85 %), tvar instrumentálu sg. m. tátem (4,79 %), tvar akuzativu pl. vyjádřený

nominativem pl. u slov kluci (2,72 %) a vojáci (1,37 %), tvar genitivu sg. nádobího

(2,74 %), tvary měkkého skloňování litre (3,42 %) a metre (0,68 %), tvary Novákom

(9,46 %), záporný tvar nejni (v tabulce 36,99 %, ve větě 2,05 %).

Tradiční tvary Chrudimě a mně, ačkoli jsou stále živé a v běžné mluvě mladé

generace používané, začínají rovněž ustupovat. Tvar Chrudimě se vyskytl v 28,86 %

odpovědí a tvar mně v 34 %, 31,08 %, 20,95 % případů.

Stejně jako v oblasti hláskosloví, tak i na rovině tvaroslovné přesahují na

námi zkoumané území „moravismy“. Patří mezi ně např. infinitivy typu chtět (25,6

%), mět (10,76 %), mužský rod u slova Olomouc (17,01 %), slovesné tvary typu

kulže (10,81) a tvary (je) uvařené/uvařený (9,89 %).

Na rovině lexikální dochází rovněž k ústupu tradičních regionálně

příznakových výrazů ve prospěch výrazů celočeských nebo spisovně českých. Mezi

nejfrekventovanější výrazy patří podle našeho výzkumu výrazy celočeské –

pampeliška (81,13 %), slejvák (52,84 %), liják (36,24 %), výrazy

severovýchodočeské – ustrojit se (84,93 %), beruška (84,81 %), šnytlík (74,66 %),

65

púla (65,75 %) a dudák (51,37 %), a výrazy typické pouze oblast Chrudimska –

hulán (41,10 %) a bubáky (32,19 %).

Okolo dvaceti procent se pohybuje frekvence následujících výrazů: ťopka,

střihavka, kučkat, dlouho (pozdě) a vo hodině (v jednu hodinu).

Řada výrazů, dříve velmi frekventovaných, dnes už téměř zanikla, některé

však stále zůstávají zachovány v povědomí mladé generace. Do našeho výzkumu

byla z takovýchto výrazů zařazena slova severovýchodočeská: hoch (10 %), slíva

(8,81 %), (v)oklik (3,97 %), klůcek (1,37 %), vrdlouhat (1,37 %), kůtko (0 %), slova

východočeská: připínák (3,61 %) i slova omezená pouze na Chrudimsko: sklipánek

(2,05 %), cendolín (0,68 %).

Z lexikálních „moravismů“, které zasahují až na území Chrudimska, jsou

nejrozšířenější výrazy bokem/na bok (celkem 29,74 %), navrchu (17,07 %), piják

(12,05 %) a rozžít (7,14 %). Lexikální „moravismy“ jsou na námi zkoumaném území

poměrně rozšířené, ale převládají nad nimi výrazy regionálně české.

Regionálně příznakové prvky v námi zkoumané oblasti ustupují prvkům,

které jsou rozšířeny na rozsáhlejším území, nebo jevům obecně českým či

spisovným. Některé prvky charakterizující severovýchodočeskou nářeční podskupinu

a oblast Chrudimska jsou však stále živé a frekventované. Ačkoli mladá generace je

používá v menší míře, stále zůstávají zachovány alespoň v jejím povědomí.

66

Anotace

Příjmení a jméno: Habalová Renata

Vysoká škola: Univerzita Palackého v Olomouci

Název katedry a fakulty: Katedra bohemistiky, Filozofická fakulta

Název diplomové práce: Regionálně příznakové prvky v mluvě mladé generace v

Chrudimi

Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Josef Jodas

Počet znaků: 92 521

Počet příloh: 1

Počet titulů použité literatury: 18

Klíčová slova: běžně mluvený jazyk

dialekt

severovýchodočeská nářeční podskupina

Chrudim

Cílem této bakalářské diplomové práce je popsat a charakterizovat soubor

vybraných diferenčních hláskoslovných, tvaroslovných a lexikálních prvků

užívaných mladou generací v městě Chrudim a v obcích ležících v blízkém okolí

v projevech běžně dorozumívacího stylu. Práce je založena na dotazníkové metodě a

dosažené výsledky jsou porovnávány s dosavadní odbornou literaturou zabývající se

běžnou mluvou v sv. Čechách. Autorka práce dochází k závěru, že nářeční prvky sice

celkově z mluvy mladé generace ustupují, některé z nich však zůstávají zachovány a

jsou mladou generací stále používány.

67

5. Seznam literatury Bachmann, L.: Nářečí na Vysokomýtsku. Praha 2001.

Bělič, J.: Nástin české dialektologie. Praha 1972.

Cuřín, F.: Studie z historické dialektologie a toponomastiky Čech. Praha 1967.

Cuřín, F. a kol.: Vývoj českého jazyka a dialektologie. Praha 1964.

Čermáková, M.: Současný stav dialektu v rodné obci Roztoky u Jilemnice (diplomová

práce). Olomouc 2003.

Český jazykový atlas 1 – 5. Praha 1992 – 2005.

Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk (městská mluva) města Přelouče. Hradec Králové

1976.

Dejmek, B.: Mluva nejstarší generace Hradce Králové. Hradec Králové 1981.

Dejmek, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace Hradce Králové. Hradec

Králové 1987.

Hodura, Q.: Nářečí litomyšlské. Litomyšl 1904.

Hofmanová, B.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v Novém Městě nad Metují

a jeho okolí (bakalářská diplomová práce). Olomouc 2006.

Janáčková, K.: Běžně mluvený jazyk nejmladší generace v městě Hlinsko v Čechách

(bakalářská diplomová práce). Olomouc 2007.

Jodas, J.: Jazyk (Charakteristické rysy běžně mluveného jazyka v Chrudimi

z hlediska územního, sociálního a vývojového). In: Chrudim.

Vlastivědná encyklopedie. Praha 2005, s. 57 – 58.

Jodas, J.: Z Chrudimě, v Zábřeze, v Bojkovicách. In: Prostor v jazyce a literatuře.

Ústí nad Labem 2007, s. 86 – 89.

Jodas, J. – Jodasová, H.: Moravské na bok / na boku a navrch / navrchu. In: Prostor

v jazyce a literatuře. Ústí nad Labem 2007, s. 90 – 92.

Mluvnice češtiny 2. Praha 1987.

Utěšený, S.: Nářečí přechodného pádu česko-moravského. Praha 1960.

www.chrudim-city.cz

68

6. Přílohy

6.1 Dotazník

DOTAZNÍK Výzkum mluvy středoškolské mládeže v Chrudimi

Škola: Třída: Rok a místo narození: Bydliště (obec): Místa delších pobytů od narození do nynějška: Ve věku: Místo: Žili otec nebo matka v jiné obci, než je vaše současné bydliště? Pokud ano, kdy a kde? Otec: Matka:

Dotazník vyplňte prosím tak, jak mluvíte doma nebo se svými kamarády. 1. Podtrhněte výraz/ výrazy, který/ které používáte. lžíce – žíce/ žice – žlice kluk – hoch zustat – zvostat – vostat psí – psovská (bouda) chlemejžď – hlemýžď – hlemejžď chtít – chtět plít – plet – plejt kdáče – kdáká studeň – studně – studna rozsvítit – rozžít hadra – handra – hadr mít – mět liják – slejvák – lijavec – ceďák (šel) ulicí – ulicej (oni) chtěj – chcou – chtěji – chtějí klíště – piják – připínák (ta) pout – (ten) pout – (ta) pouť – (ten) pouť vařejčka – vařejka – vařečka (je) uvaříno – uvařeno – uvařené švestka – slíva nesli bysme – nesli bychme – nesli bychom zatáčka – (v)oklik pozítří – pozejtří – pozejtřku – pořejčku škvor – střihavka 2. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často klůcek (= hadřík) ťopka (= krůta) modrák (= chrpa) šnytlík (= pažitka) skřipka (= chřipka) lavičník (= hadr) ustrojit se (= obléknout se) puškovat se (= koulovat se) bubáky (plody lopuchu) dudák (= dudlík)

69

kůtko (= kotník) hlubáň (= tůň) s(k)lipánek (= skrojek chleba) cendolín (= jitrocel) hulán (= kouř) záhrobeň (= zápraží) kučkat /kudlat (tahat za vlasy) vrdlouhat (= lhát) 3. Doplňte slova (tvary slov) do vět tak, jak mluvíte doma. Zítra bude mnohem ____________ (teplo – 2.stupeň). Právě jsem přijel z Chrudim_____ . Ve dřezu je spousta ____________ (nádobí). Nelži ________ (já – 3.p.)! To _____________ (být – ZÁPOR, 3.os.j.č.přít.čas) pravda! Ta hodná paní si tu něco zapomněla. Dones to t___ hodn____ paní. Vedle nás bydlí Novákovi. Za chvíli půjdeme na návštěvu k Novák______. Poranil si nohu a teď ____________ (kulhat – 3.os.j.č.přít.čas) Petr je z Čáslav___ . Jeho babička bydlí v Nymbur_____ . Včera jsem viděl __________ (tvůj) bratra. Zmínil se o té _______ (tvůj) knize. Nečti si pod lavic___ a nedívej se na úkoly do Milan_____ sešitu. Smála se ________________ (maminka-přivlast.) kolu. Musím to říct ___________ (učitel). Šli směrem k Pardub_____ . Dorazil před ____________ (chvíle). – A neříkal nic o našem ředitel____ ? Už jsi viděl ___________ (táta-přivlast.) nový klobouk? Honza má dva _____________ (kluk – mn.č.). Utkání mezi Olomouc_____ a Pardubicemi skončilo nerozhodně. Bolí mě hlava, dojdi _________ (já – 3.p.) do l__________ pro ibuprofen. Jako malí jsme si rádi hráli na ________ (voják-mn.č.). Kluci často ________ (říkat – 3.os.mn.č.přít.čas), že holky _________ (nevědět – 3.os.mn.č.přít.čas), co ________ (chtít – 3.os.mn.č.přít.čas). Dej ______ (já) už pokoj! Moje maminka je veselá. S m_____ maminkou se užije hodně legrace. 4. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často póle dvéře pívo kúře láskavý/ej véze tatínkoj porád pět chodin s chasičema cejtit lesejk

70

kakavo kjet zauřít dříu děuče zrouna sila (= síla) bez tech, k tem čarodejnice (kuře) s rejžej něhdo iskra zjedavý/ej 5. Podtrhněte variantu, kterou byste ve větě použili. Pokud používáte všechny varianty, podtrhněte všechny. Babička upekla buchty s makem / mákem. Byl pryč ale / asi pět neděl. Dones to Máni / Máně. Teple / kloudně se (v)oblékni / ustroj. Noci / noce jsou chladné. Na zahradě pěstujeme česnek / česenek. Co jste to zase provedli? Není vás / vám hanba? Polož to stranou / na stranu / bokem / na bok. Češe si pěšinku stranou / na stranu/ bokem / na bok. Knížka leží nahoře / navrchu na skříni. Přišla jsem do školy dlouho / pozdě. Moje kamarádka je marod / nemocná. 6. Vyplňte tabulku. Znám Neznám Používám Občas Často doktoroj (s) tátem krabice cukrovího vo hodině (= ve 13:00)

čtvrt litre dva metre krávin roh je (v)odjetá hošů, hošum kluců, klucum stádo kozejch (obilí) zrá nejni (= není) kamednej (= kamennej)

padna (= panna) cizej, cizá taj (= tady)

71

vocaď (= odsud) (pes je) h boudě šel doktorovi/oj pojte (= pojďte) (je) púla kdák (= kdopak) petruželka (= petržel) 7. Jak říkáte: Smetánce lékařské? Slunéčku sedmitečnému?

Documents

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA · 2010. 2. 28. · 3.2.2.2 Skloňování přivlastňovacích adjektiv ... V tomto roce zde podle Kosmovy kroniky zemřel český