Upload
others
View
0
Download
0
Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA
KATEDRA GEOGRAFIE
Kamil PETEREK
TRANSFORMACE SEKTORU SLUŽEB NA OPAVSKU
PO ROCE 1989
(regionálně geografická analýza)
Diplomová práce
Vedoucí práce: RNDr. Zdeněk SZCZYRBA, Ph.D.
Olomouc 2007
2
Prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci řešil sám a že jsem uvedl veškerou
použitou literaturu.
Kravaře, 10. května 2007 ...........................................
podpis
3
Děkuji RNDr. Zdeňkovi Szczyrbovi, Ph.D. za vstřícný přístup, věcné připomínky
a odborné vedení mé diplomové práce. Dále Pavlíně Šťastné za pomoc při sběru
primárních dat během terénního výzkumu.
4
Vysoká škola: Univerzita Palackého Fakulta: Přírodovědecká Katedra: Geografie Školní rok: 2004/05
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
pro Kamila PETERKA
obor
matematika - zeměpis
Název tématu: Transformace sektoru služeb na Opavsku po roce 1989
(regionálně geografická analýza)
Zásady pro vypracování: Cílem diplomové práce bude provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku (vymezení v hranicích bývalého okresu Opava) po roce 1989. Půjde o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužného sektoru se situací na konci 80. let 20. století. Výchozím datových podkladem bude Sčítání občanské vybavenosti sídel z roku 1987, případně jiný relevantní zdroj včetně rekonstrukce stavu formou vlastního terénního šetření. Zachycení současné situace v sektoru služeb bude předmětem terénního výzkumu. Samostatným úkolem DP bude analýza dojížďkových proudů za službami do středisek obslužnosti. Cílem kvantitativní a kvalitativní analýzy bude představit hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku v polovině 1. dekády 21. století. Diplomová práce bude zpracována v těchto kontrolovaných etapách:
• Sestavení osnovy DP (listopad 2004) • Rešerše literatury a statistických datových zdrojů k otázkám transformace sektoru služeb
na území ČR po roce 1989 (únor 2005) • Analýza statistických datových zdrojů – vybrané oblasti sektoru služeb (březen – září
2005) • Terénní výzkum – pasportizace zařízení (květen – září 2005) • Analýza a syntéza poznatků výzkumných etap (leden 2006) • Odevzdání diplomové práce (duben 2006)
Doporučená osnova:
1. Úvod, cíle a metodika DP 2. Vymezení zájmového území Opavska – geografická charakteristika území 3. Postavení služeb ve struktuře NH, prostorová organizace sektoru služeb (geografická
analýza) 4. Transformace služeb na Opavsku – komparace předtransformační a současné struktury
(kvantitativní analýza, prostorová organizace, typologie středisek a další aspekty) 5. Mobilita obyvatel za službami – komparativní analýza předtransformační a současné
organizace 6. Detekce změn v sektoru služeb na území Opavska po roce 1989 – syntéza poznatků 7. Závěr
5
Rozsah grafických prací: analytické tabulky a mapové přílohy dle potřeb zadání Rozsah průvodní zprávy: max. 60 stran textu včetně 1 strany anglického resumé + DP v elektronické podobě Seznam odborné literatury: Knihy a časopisy: Jakubowicz, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast regionu
dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast, Opole, s. 177-185
Kubeš, J., Pohorecká, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost venkovských sídel (okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96
Kühnl, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10 – 12
Lauko, V.: Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland region. (v tisku) Maryáš, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In: Geografie
obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45 – 48
Maryáš, J., Řehák, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000
Paseková, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc, 69 s.
Poweska, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90. In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s. 341-349
Stíbalová, B.(1985) Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3 – 10
Vedoucí diplomové práce: RNDr. Zdeněk Szczyrba, Ph.D. Datum zadání diplomové práce: XI/2004 Termín odevzdání diplomové práce: IV/2006
vedoucí katedry vedoucí diplomové práce V Olomouci dne 15. 11. 2004
6
OBSAH
1. Úvod...................................................................................................................................7
2. Cíle práce ...........................................................................................................................8
3. Metodika zpracování..........................................................................................................9 3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 .................................................................9 3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 .................................................................9 3.3. Komparace občanské vybavenosti............................................................................11 3.4. Mobilita za službami.................................................................................................11 3.5. Tvorba map ...............................................................................................................13
4. Vymezení zájmového území............................................................................................14
5. Geografická charakteristika území ..................................................................................15 5.1. Fyzickogeografické poměry .....................................................................................15
5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry.............................................................15 5.1.2. Hydrologické poměry ........................................................................................16 5.1.3. Klimatické poměry ............................................................................................17
5.2. Socioekonomické poměry.........................................................................................17 5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945.................................17 5.2.2. Sídelní a demografická struktura .......................................................................19 5.2.3. Hospodářství okresu ..........................................................................................22 5.2.4. Doprava..............................................................................................................25
6. Služby ..............................................................................................................................27
7. Transformace služeb na Opavsku ....................................................................................31 7.1. Zařízení školská ........................................................................................................31 7.2. Zařízení sportovní .....................................................................................................32 7.3. Zařízení kulturní .......................................................................................................33 7.4. Zařízení zdravotnická ...............................................................................................36 7.5. Zařízení sociální........................................................................................................39 7.6. Zařízení stravovací....................................................................................................40 7.7. Zařízení ubytovací ....................................................................................................45 7.8. Zařízení maloobchodní .............................................................................................49
7.8.1. Samostatné prodejny..........................................................................................49 7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny ........................................................56
7.9. Zařízení nevýrobní ....................................................................................................59 7.10. Zařízení výrobní a opravárenská.............................................................................60 7.11. Zařízení ostatní .......................................................................................................63 7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí ............................................................64
8. Mobilita obyvatelstva za službami ..................................................................................67
9. Závěr ................................................................................................................................69
10. Summary........................................................................................................................70
11. Literatura........................................................................................................................71
Přílohy..................................................................................................................................76
7
1. ÚVOD
Transformační procesy, které vyvolal přechod od centrálně plánovaného hospodářství
k volnému trhu, se odrazily v rozsáhlých změnách uvnitř sektoru služeb. Na jedné straně
jsou tyto změny způsobeny dřívějším nezájmem a podvybaveností tohoto sektoru,
na straně druhé přizpůsobení dynamicky se měnícímu ekonomickému prostředí.
Nejedná se pouze o změnu kvantitativní. Rozšířilo se spektrum terciárních aktivit,
v prostorové organizaci došlo k dramatické změně v občanské vybavenosti sídel
a reorganizaci dřívější uměle vytvořeného systému (střediskové soustavy) osídlení. Došlo
k reorganizaci obslužných systémů a středisek v závislosti na měnící se mobilitě obyvatel
za službami.
Úroveň poskytovaných služeb obyvatelstvu je podmíněna stávající úrovní základních
zařízení občanské vybavenosti. Prostorová organizace těchto služeb je vymezena
na základě pravidel, které vznikají na základě geografických podmínek sídla a jeho okolí,
funkcí sídla nebo jeho zařazením do systému osídlení.
Není to pouze sídlo, co ovlivňuje rozmístění a úroveň služeb, jsou to například
specifické podmínky, které se vyvíjejí v závislosti na momentální poptávce a nabídce.
Příkladem mohou být příjmy domácností, nákupní síla a nákupní chovaní populace,
nové trendy spojené se stále se zvyšující životní úrovni apod.
Výše popsané dynamické změny ovlivnily současný stav občanské vybavenosti,
zejména je to patrné u komerčních služeb jako jsou zařízení maloobchodní, stravovací
nebo ubytovací.
8
2. CÍLE PRÁCE
Cílem diplomové práce bylo provést geografickou analýzu sektoru služeb na Opavsku1
po roce 1989. Šlo o analýzu vývoje na pozadí komparace současného stavu obslužné sféry
se situací na konci 80. let 20. století.
Množství získaných dat nebylo možné v této práci interpretovat pro každou obec
zvlášť. Pro tabulkové srovnání vybaveností v letech 1987 a 2006 (u školských zařízení rok
2004) a popisu změn způsobených transformačními procesy, byly z databází vybrány údaje
za okres, bývalé okresní město a město Vítkov2. Změny u zbylých obcí okresu byly patrné
z mapových výstupů. Největší pozornost, z celého spektra poskytovaných služeb,
byla věnována nejdynamičtěji se rozvíjejícím zařízením – stravovacím, ubytovacím
a maloobchodu.
Dílčím úkolem diplomové práce bylo analyzovat dojížďku obyvatel za službami
do středisek obslužnosti. Na základě výsledků ze Šetření občanské vybavenosti sídel v roce
1987 a Atlasu obyvatelstva České socialistické republiky (1987), pak bylo možné
dokumentovat změny nejen v dojížďce a spádu za občanskou vybavenost, ale také
zhodnotit a porovnat hierarchickou strukturu sídelně obslužného systému na Opavsku
během uplynulých devatenácti let a dokumentovat její změny.
I přesto, že údaje ze Šetření občanské vybavenosti byla k dispozici pouze na úrovni
střediskových obcí, byl výzkum vybavenosti obcí v roce 2006 (včetně databáze) zpracován
na úrovni základních sídelních jednotek, s cílem poskytnout data pro další a podrobnější
výzkum v budoucnu.
Součástí diplomové práce je CD-ROM s databázemi a fotodokumentací.
1 Vymezení v hranicích bývalého okresu Opava. 2 Opava a Vítkov jako jediné obce místního významu.
9
3. METODIKA ZPRACOVÁNÍ
3.1. Šetření občanské vybavenosti v roce 1987 Výchozím sekundárním zdrojem informací bylo Šetření občanské vybavenosti sídel
datované k 31. 12. 1987. Jiné prameny, tykající se kvantitativních informací o jednotlivých
službách na Opavsku, nebyly k dispozici.
Při tvorbě dotazníku pro terénní výzkum v roce 2006 a ke snadnější orientaci
ve statistikách (počty zařízení, počty míst a lůžek, prodejní plocha apod.) ze Šetření
občanské vybavenosti v roce 1987, byly využity Směrnice k jednorázovému statistickému
šetření občanské vybavenosti sídel k 31. 12 1987.
Ze širokého spektra informací týkající se druhů a zařízení služeb, byla ze Šetření
občanské vybavenosti využita data o počtech jednotlivých zařízení (provozoven), míst
u stolů ve stravovacích zařízeních, lůžek v ubytovacích zařízeních a prodejní ploše
maloobchodních jednotek. Jiné statistické informace (jako frekvence výpůjček knih,
návštěvnost kulturních zařízení, počty zaměstnanců, mzdy zaměstnanců apod.) nebyly
monitorovány vzhledem k absenci informací vztahujících se k roku 2006, které by
se terénním výzkumem nebo jiným zdrojem informací komplikovaně zjišťovaly.
3.2. Šetření občanské vybavenosti v roce 2006 V jarních a letních měsících roku 2006 byla data současné vybavenosti všech sídel
(včetně základních sídelních jednotek) zkoumaného území pořízena formou terénního
výzkumu.
Předpokladem pro zpracování diplomové práce bylo tuto metodu použít pouze
u městských sídel nebo u sídel, kde počet trvale bydlícího obyvatelstva přesahuje 2 000.
Občanská vybavenost zbylých obcí okresu, pak měla být doplněna metodou dotazníků
(viz volná příloha), které měli představitelé místních samospráv vyplnit. Návratnost
dotazníků byla však minimální (16 %) a odevzdaná data měla nízkou výpovědní hodnotu3.
Proto původní výběr, kde jako primární zdroj informací sloužil výzkum v terénu,
byl rozšířen.
Zjištěná data z terénního výzkumu byla ještě porovnávána s Městskou databází
z českého statistického úřadu, zde byly k dispozici údaje o vybavenosti obcí za rok 2004.
Z jiných pramenů to byly brožury, reklamní letáky, Zlaté stránky apod.
3 Nižší efektivitu dotazníků způsobila náročnost otázek (konkrétně dotazy na prodejní plochu a počty míst u stolů ve stravovacích zařízení) a neochota představitelů místních samospráv vyplňovat dotazník.
10
Pracovalo se také se dvěma databázemi - HBI Monitor (HBI) a Registrem
ekonomických subjektů (RES). Databáze HBI Monitor je volně dostupná na internetové
adrese <http://www.hbi.cz>. Údaje firem v této databázi však nejsou srovnatelné, neboť
se nevztahují ke stejnému roku. Další nevýhodou je také její neúplnost, mnohdy (převážně
u malých firem) údaje zcela chyběly. Z výše jmenovaných důvodů byla dána přednost
RES.
Registr ekonomických subjektů byl mimo terénní výzkum použit jako zdroj informací
v kapitole 7.10. I když informace zjištěné terénním výzkumem jsou přesnější, není
u zařízení výrobních a opravárenských možné tento druh výzkumu uplatnit. Pokud
provozovna nebo služba není řádně označena (např. reklamou), není možné ji v místech,
které osobně neznáme a kde jsme mnohdy poprvé v životě, monitorovat. Jistou
alternativou by mohl být rozhovor s představiteli obcí nebo jejich obyvateli, ale vzhledem
k vysokým počtům (viz řádek Okres 2006 v Tab. 7.10.1) a nemožnosti kontroly z více
zdrojů (obecní seznamy podnikatelů, reklamní a inzertní noviny, Zlaté stránky apod.), by
opět šlo spíše o odhady, než o pravdivé údaje.
Vzhledem k výše popsané skutečnosti byl v rámci šetření výrobních a opravárenských
služeb použit jako zdroj primárních informací Registr ekonomických subjektů z ČSÚ,
který se i přes nedostatky zdá být přesnějším než terénní výzkum. Předností práce s RES,
je nenáročné vyhledávání formou dotazů a jejich prezentace formou tabulek. Konkrétně
v této práci to byly dotazy na OKEČ a jednotlivé obce okresu Opava.
Každá skupina námi vybraných výrobních a opravárenských zařízení je definována
jako soubor ekonomických činností4. Tedy:
• Kovozpracující provozovny jako Opravy výrobků pro osobní potřebu a domácnost (527 200, 527 300, 527 400, 725 000)
• Opravny motorových vozidel jako Opravy a údržba motorových vozidel, včetně motocyklů (502 000, 503 000, 504 000)
• Dřevozpracující provozovny jako Zpracování dřeva (200 000) a Výroba nábytku (360 000)
• Oděvní a textilní provozovny jako Výroba textilií (170 000) a Konečná úprava textilií (173 000)
• Provozovny stavební činnosti jako Stavební montážní práce (453 000) a Dokončovací stavební činnosti (454 000)
• Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi jako Čištění a úprava usní (190 000) a Opravy obuvi (527 100)
Práce s RES však nese i svá úskalí. Prvním z nich je neúplnost dat. U ekonomických
subjektů často nejsou zapsány všechny údaje (chybí úplná adresa, počty zaměstnanců
4 Výběr jednotlivých ekonomických činností z RESu je v souladu s metodickými pokyny, které jsou popsány v publikaci Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské vybavenosti sídel (1987).
11
apod.). Druhým nedostatkem je nekompatibilnost výstupů (tabulek) z RESu s jinými
tabulkovými editory jako jsou například MS Access či MS Excel. Další, v našem výzkumu
však podstatný, problém spočívá přímo v registru samotném a je nastíněn v následujícím
příkladě.
Příklad: Kam zařadit obchod s potravinami? Majitel s trvalým bydlištěm v Kravařích si zřídí obchod s potravinami ve Štěpánkovicích. V Registru ekonomických subjektů bude tedy nová položka maloobchodního zařízení s potravinami doplněna o adresu majitele obchodu.
Proto nebylo možné RES použít jako hlavní zdroj informací při výzkumech podobných
zařízení jako je maloobchod, stravovací nebo ubytovací zařízení, kde nás až tak nezajímala
adresa majitele, jako lokalizace samotného zařízení. RES tedy sloužil u těchto zařízení
spíše ke kontrole zjištěných informací a údajů z terénního výzkumu, tedy jako doplňující
zdroj informací.
3.3. Komparace občanské vybavenosti Při komparaci bylo nutné brát zřetel na kompatibilitu zkoumaného území. Proto bylo
nutné vyrovnat současné administrativní členění okresu stavu v roce 1987. Klasifikace
a kategorizace jednotlivých zařízení bylo prováděno v souladu s metodikou popsanou
v metodické příručce Směrnice k jednorázovému statistickému šetření občanské
vybavenosti sídel k 31. 12 1987.
Údaje o vybavenosti střediskových obcí v roce 1987 byly přepsány do databází
vytvořených v tabulkovém editoru MS Excel 2003. Zde byly doplněny o informace
z terénního výzkumu a následně statisticky vyhodnoceny. Touto metodou by rozmístění
služeb bylo hodnoceno jen s obtížemi, proto byly tabulky a grafy v textu doplněny o mapy,
ze kterých je prostorová změna lépe čitelná.
Pro obsáhlost (41 obcí) nebylo možné do tabulek a grafů uvádět údaje za všechny obce
okresu u každé kategorie služeb. Proto byly do tabulek zapsány pouze údaje za bývalá
střediska místního významu – Opava a Vítkov, kde změna byla předpokládána ve větším
měřítku a zřetelnější než u ostatních obcí okresu. Informace o ostatních obcích pak bylo
možné porovnávat z databází umístěných na přiloženém CD-ROMu.
3.4. Mobilita za službami Dotazníkové šetření, které proběhlo v rámci grantového projektu GAČR
č. 402/04/0535 v roce 2006, poskytlo informace o hlavních směrech a frekvenci vyjížďky
obyvatelstva. Zvolená metodika pro vymezení středisek základních obslužných regionů
12
(obslužných mikroregionů) vycházela z výzkumu dojížďky za službami a do škol, který
v 70. letech provedl J. Maryáš.
Střediska základních obslužných regionů zde byla vybrána na základě úrovně
vybavenosti a na základě obslužné regionální působnosti. Konkrétně za centra obslužných
regionů byly vybrány pouze ty obce, které měly úroveň vybavenosti odpovídající
průměrnému středisku místního významu a byly alespoň jednou obcí nebo nestřediskovým
sídlem trvalého významu uvedeno jako jednoznačný cíl dojížďky za službami.
Představitelé obcí byli dotazováni na hlavní cíle obyvatel sídla při nákupech běžného
textilu a obuvi, průmyslového zboží, knih, nábytku, speciálního výběrového zboží
a při návštěvách lékáren, běžných služeb a speciálních služeb. Střediskem se pak stalo
to sídlo, které bylo uvedeno jako cíl obslužného spádu v šesti z osmi výše vypsaných druhů
služeb, přičemž muselo být uvedeno jako jednoznačný cíl v nákupu průmyslového zboží
a návštěv speciálních služeb (Maryáš, 1987). Na území okresu Opava tak bylo vymezeno
celkem 5 středisek – Opava, Hlučín, Vítkov, Budišov nad Budišovkou a svou působností
také Ostrava. Pokud pomineme Ostravu, je okresní město Opava hierarchicky nejvyšším
střediskem (V.) v okrese.
Anketární šetření v roce 2006 probíhalo formou dotazování respondentů5, nejčastěji
v obchodních domech, ve stravovacích zařízeních nebo na úřadech. Cílem výzkumu
nebylo pouze vymezit změny v samotných centrech dojížďky, ale také vyšetřit případnou
reorganizaci (ve směrech a frekvenci) dojížďky obyvatel v zázemí středisek. Co se týče
vymezení středisek v roce 2006, byla metodika použitá J. Maryášem ještě zpřísněna. Námi
zvolené středisko, muselo být označeno jako jednoznačný cíl dojížďky hned trojicí obcí.
Dojížďka obyvatelstva za službami, pak sloužila k vymezení základních obslužných
regionů. U oscilačních obcí, stanovených J. Maryášem, bylo přihlédnuto ke vzdálenosti
šetřené obce od obslužných středisek. Stejné kritérium bylo použito i během zpracovávání
dotazníků (viz volná příloha) pro rok 2006. Při vyrovnávání obcí na administrativní stav
z roku 1987 však bylo nutné přihlédnout také k procentuálnímu zastoupení ekonomicky
aktivního obyvatelstva. Všechny obce, které tvořily střediskovou obec v roce 1987 (a měly
rozdílný spád), byly zařazeny do stejného základního obslužného regionu podle obce
s největším zastoupením ekonomicky aktivního obyvatelstva.
5 Hampl, Gardavský a Kühnl (1989) upozorňují na nedostatky J. Maryášem zvoleného způsobu šetření mobility obyvatelstva za službami (pro každé sídlo vyplněný jediný dotazník, dotazníky v různých obcích vyplňovány s rozdílnou pečlivostí apod.). Tyto nedostatky byly odstraněny (nebo alespoň zmírněny) během výzkumu v roce 2006 dotazováním více respondentů.
13
3.5. Tvorba map Postup při tvorbě map byl následující. Vytvořené databáze v programu Excel byly
převedeny do formátu umožňující načtení v mapovém editoru ArcGis Desktop verze 9.1.
Zde se zjištěné údaje o obcích přiřadily k podkladovým vrstvám z ArcData ČR a následně
se vytvořily mapy vhodné pro danou tématiku.
Hlavním cílem map bylo poskytnout informace o změně v prostorové organizaci
služeb, případně umožňují monitorovat zákonitosti v rozmístění nebo změně daného jevu.
Pro snadnější přehled situace před a po roce 1989 byly vždy dvě mapky (pokud
to kartografická metoda dovoluje, tak v jediné) umístěny na jediné stránce. Z tohoto
důvodu není možné předpokládaný rozsah stran této diplomové práce dodržet. Vytvořené
mapy v ArcGis Desktopu byly ještě podle potřeby upraveny v grafických editorech
CorelDraw 12 a Corel PHOTO-PAINT 12.
Diplomová práce byla napsána v prostředí textového editoru MS Word 2003
a doplněna o grafy vytvořené v MS Excel 2003.
14
4. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ
Okres Opava se nachází v severovýchodní části České republiky, konkrétněji v severní
části Slezska při státní hranici s Polskem (délka hranice činí 82 km) a administrativně
spadá pod Moravskoslezský kraj. Na východě sousední s okresem Ostrava a Karviná,
na jihovýchodě s okresem Nový Jičín, na jihu s okresem Olomouc a na západě pak
s okresem Bruntál. Celková délka hranice s těmito okresy je 158 km. Část okresu
je součástí euroregionu Silesia, který je svazkem obcí česko-polské hraniční oblasti.
Rozloha okresu činí 1 126 km2, což jej řadí na 31. místo v rámci 77 okresů České
republiky a má 180 260 (k 1.1.2006) obyvatel žijících v 7 městech (Opava, Hlučín,
Kravaře, Vítkov, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov a Hradec nad Moravicí)
a v dalších 73 obcích. Nejvýše položenou obcí je Děhylov v nadmořské výšce 563 m,
nejníže položenou obcí je pak Hať 215 m n. m. Nejstarší písemná zmínka o sídle pochází
z roku 1060 pojednávající o Hradci nad Moravicí, naopak nejmladší doložená písemná
zmínka patří obci Nové Lublice z roku 1588. Území je vymezeno zeměpisnými
souřadnicemi 49º 43´-50º 04´ severní zeměpisné šířky a 17º 31´-18º 20´ východní
zeměpisné délky. Nejvyšším bodem okresu je Červená hora s nadmořskou výškou 749 m
na hranici s okresem Olomouc. Naopak nejnižším bodem okresu je místo, kde řeka Odra
opouští území okresu v katastru obce Šilheřovice v nadmořské výšce 198 m.
Mapa 4: Vymezení zájmového území.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
15
5. GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ
5.1. Fyzickogeografické poměry
5.1.1. Geologické a geomorfologické poměry
Geologická stavba zkoumaného území je rozmanitá a nejednotná. Sever okresu je
tvořen pleistocénními horninami, zastoupeny jsou spraše a sprašové hlíny. Podél vodních
toků jsou zde patrny holocenní fluviální, převážně hlinitopísčité sedimenty, dále pak till,
vodně-ledovcové písčité a štěrkovité sedimenty, které pocházejí z doby sálského zalednění.
Pro jihozápadní část okresu jsou charakteristické paleozoické horniny. V této části území
se zvedá pohoří Nízkého Jeseníku, pro něž je tato geologická stavba typická. Území je
tvořeno střídáním jemnozrnných drob, prachovců a břidlic. Jihovýchodní část okresu pak
tvoří paleozoické horniny - droby.
Zastoupení nerostných surovin není v okrese Opava příliš pestré. Charakteristickými
surovinami těženými hlavně v minulosti jsou stavební suroviny (tj. stavební kámen,
stavební písky, štěrkopísky a cihlářské suroviny). Na území se nachází ložiska, která jsou
evidovaná v Bilanci zásob nerostných surovin ČR, příkladem je ložisko štěrkopísku
u Velkých Hoštic. Mnoho těžených lokalit je v současné době opuštěných a těžba na nich
byla ukončena. Nachází se zde i významné ložisko sádrovce, který se těží u Kobeřic.
Okres Opava geomorfologicky náleží do tří provincií. Z větší části náleží do provincie
Česká vysočina, malá část území na východě spadá do Západních Karpat a severní část
okresu náleží do provincie Středoevropská nížina. Od Západních Karpat je okres
na jihovýchodě oddělen Moravskou bránou a Ostravskou pánví.. Na území okresu Opava
zasahují geomorfologické celky: Nízký Jeseník, Opavská pahorkatina a Ostravská pánev.
Nízký Jeseník je zastoupen podcelky: Domašovská vrchovina, Stěbořická pahorkatina,
Bruntálská vrchovina, Vítkovská vrchovina a Brantická vrchovina. Opavská pahorkatina
je na území okresu zastoupena dvěma podcelky: Poopavskou nížinou a Hlučínskou
pahorkatinou. Ostravská pánev již dále nebude dělena, vzhledem k malé části,
která do okresu zasahuje.
Nízký Jeseník je plochou pahorkatinou o rozloze 2 894 km2 a střední nadmořské výšce
482,5 m. Nejvyšším bodem je Slunečná (800 m n. m.) Celek je složen převážně
ze spodnokarbonských drob a břidlic, méně se pak vyskytují devonské horniny, vulkanity
a ostrůvky neogenních usazenin, místy se vyskytují spraše a sprašové hlíny. Na severním
a východním okraji jsou patrny usazeniny pleistocénního zalednění. Omezení Nízkého
Jeseníku tvoří vesměs příkré zlomové svahy. Převážně plochý povrch se sklání
16
k jihovýchodu a k východu.. Okraje jsou rozřezány hlubokými údolími a příznačné jsou
pravoúhlé ohyby řek Odry, Moravice, Opavy a Hvozdnice.
Opavská pahorkatina je plochá pahorkatina a je součástí Slezské nížiny. Rozloha činí
394 km2 a střední nadmořská výška dosahuje 258,3 m. Celek je tvořen kvartérními,
převážně pleistocenními sedimenty kontinentálního zalednění. Plochý reliéf je většinou
překrytý sprašovými hlínami. Nejvyšším bodem je Almín kopec (315 m n. m.) v Kobeřické
pahorkatině.
Ostravská pánev se rozkládá v jihozápadní části Severních Vněkarpatských sníženin.
Je tvořena rovinou a plochou pahorkatinou o rozloze 486 km2 se střední nadmořskou
výškou 244 m. Nejvyšším bodem je vrchol Kouty (333 m n. m.). Území je tvořeno různě
mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních,
fluviatilních a eolických sedimentů, které spočívají na zpevněných karbonských
sedimentech obsahující sloje černého uhlí. Území je silně porušené třetihorní radiální
tektonikou, která doznívá až dosud. Ostravská pánev je kvartérní akumulační sníženina
s rozsáhlými říčními terasami. V reliéfu jsou značné antropogenní tvary, haldy a poklesy
(Demek, 1987).
5.1.2. Hydrologické poměry
Vodní toky zájmového území patří do jednoho povodí řeky Odry (úmoří Baltského
moře). Územím okresu protéká 560 km vodních toků. Největším a nejvodnatějším tokem
daného území je řeka Odra, ovšem ta na území okresu zasahuje je okrajově. Pramení
v Oderských vrších na jihovýchodním svahu Fidlova kopce (680 m n. m.) v nadmořské
výšce 633 m. Délka toku Odry na území České republiky činí 120 km.
Druhým největším tokem je řeka Opava s pravostranným přítokem řeky Moravice.
Řeka Opava vzniká soutokem Černé a Střední Opavy u Vrbna pod Pradědem v Hrubém
Jeseníku. Délka toku je 119 km a řeka tvoří část (25 km) hranice s Polskem. Dalšími
významnými vodními toky v okrese Opava jsou Opavice, Hvozdnice a Budišova (Vlček,
1984).
Vodní plochy pokrývají pouze 1,3 % území okresu. Dominantní postavení má údolní
nádrž Kružberk a Hlučínské jezero - lidově nazývané „Štěrkáč“. Nádrž Kružberk na řece
Moravici zaujímá plochu 287 ha a délka zatopeného údolí je 10 km s maximální hloubkou
31 m. Hráz nádrže je dlouhá 280 m a vysoká 33 m. Hlavní funkcí je zásobování pitné vody
pro Ostravský region. Hlučínské jezero vzniklo v důsledku těžby štěrku a písku nedaleko
Hlučína. Je dlouhé přibližně 1,2 km, využívané převážně pro rekreaci a vodní sporty.
17
5.1.3. Klimatické poměry
Území je otevřeno Baltickému podnebí, do kterého proniká vliv kontinentálního
podnebí. Počasí je charakteristické mírným létem, teplým podzimem a dostatkem srážek.
Průměrný objem ročních srážek dosahuje 600-700 mm a průměrná roční teplota vzduchu je
7-8ºC. Podle Quitta (1975) je území členěno do tří klimatických oblastí. Severní
až severozápadní část je řazena do mírně teplých oblastí MT 10, které jsou charakteristické
dlouhým, teplým a mírně vlhkým létem s normálně dlouhým přechodným obdobím. Zima
je mírná, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jižní a východní část okresu je tvořena
mírně teplými oblastmi MT 7 a MT 9. Léto je zde teplé a mírně vlhké, zima je mírná
s delším trváním sněhové pokrývky. Na území okresu se nachází meteorologická stanice
v Opavě, založená v roce 1874 (Demek, 1992).
Mapa 5.1.3: Hydrologické a geomorfologické poměry v okrese Opava.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
5.2. Socioekonomické poměry
5.2.1. Územně-správní vývoj zkoumaného území po roce 1945
Dekretem prezidenta republiky ze dne 27. 10. 1945 se Slezsko a severovýchodní část
Moravy začlenila pod expozituru Moravskoslezského národního výboru. Západní část této
oblasti tvořil pás pohraničních okresů Hlučín, Opava, Krnov, Jeseník a Bruntál.
18
Správní okres Opava tvořily soudní okres Opava (57 obcí), Vítkov (21 obcí) a Odry
(17 obcí), součástí bylo i dvanáct obcí severozápadní části okresu Hlučín. Dohromady tedy
zahrnoval správní okres 107 obcí. Opava se opět stala statutárním městem a byly k němu
připojeny okolní obce Jaktař, Kylešovice a Kateřinky. Politický okres se tak rozdělil
do dvou samostatných částí. Statutární město Opava a ostatní obce okresu, pak řídil
Národní Výbor Opava-venkov.
K drobným změnám v uspořádání okresů došlo koncem 50. let. Okres Hlučín se příliš
nezměnil. Šest obcí okresu bylo připojeno k Ostravě, ale jiných šest bylo převedeno
z opavského okresu. Celkem měl nový správní okres přes 40 tisíc obyvatel žijících v třiceti
obcích. Podstatně se však změnil rozsah okresu Opava. Kromě zmíněných hlučínských
obcí byly odloučeny soudní okresy Vítkov a Odry do nového správního okresu Vítkov
a jedna obec do okresu Bílovec. S třinácti obcemi ze soudního okresu Horní Benešov
zahrnoval nový správní okres Opava 73 obcí.
V roce 1960 došlo k územní reorganizaci státu. Bývalé okresy Vítkov, Hlučín a Opava
se sloučily v nový správní okres Opava, ke kterému bylo ještě připojeno devatenáct obcí
z okolních okresů Ostrava-venkov, Bílovec a Krnov. Celkem tak okres tvořilo 139 obcí
s více než 163 tisíci obyvateli. Postupným slučováním obcí v letech 1963-1970 se počet
obcí v okrese snížil na 118.
V 70. letech se opět objevují snahy o centralizaci (integraci) obcí. Tyto procesy
souvisely s kategorizací tzv. střediskových obcí. Postupné slučování obcí se ustálilo
až v roce 1982, kdy okres tvořilo 41 obcí6. V 90. letech dochází k postupnému rozpadání
uměle aglomerovaných menších obcí a odlučování některých obcí od měst. Počet obcí
v okrese Opava se zvýšil na 80 (rok 2002).
V roce 2000 proběhla se vznikem 14 krajů první fáze reformy územní veřejné správy.
Okres Opava se stal součástí Moravskoslezského kraje. Zatím posledním důležitým
reformním krokem, uzavírajícím druhou etapu reformy územní veřejné správy, bylo
ukončení činnosti okresních úřadů dne 31. 12. 2002. Jejich kompetence byly od 1. 1. 2003
převedeny na 205 obcí s rozšířenou působností (ORP), částečně i na krajské úřady
a na některé další správní úřady7, v bývalém okrese Opava přitom vznikly čtyři8 obce
spadajících do této kategorie (Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov)9.
6 Viz. Příloha X: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. 7 Funkčnost některých okresních zařízení a institucí však zůstala zachována. Příkladem mohou být okresní soudy, policejní obvody nebo hygienické stanice. 8 Jsou to obce: Kravaře, Hlučín, Opava a Vítkov. Malá část (Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota a Velká Polom) zkoumaného území spadá pod ORP Ostrava. 9 Územní veřejná správa od 1. ledna 2003 aneb konec činnosti okresních úřadů. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr.
19
Se vstupem do EU (1. 5. 2004) se na území České republiky vymezily územní jednotky
NUTS. Ty slouží pro analytické a statistické potřeby EU. Česká republika se tak dále dělí
na jednu jednotku NUTS 1, osm jednotek NUTS 2 a čtrnáct jednotek NUTS 3. Úrovni
NUTS 4 odpovídají bývalé okresy, jednotce NUTS 5 pak obce těchto okresů.
Tab. 5.2.1.1: Zařazení zkoumaného území do jednotek NUTS.
Územní jednotka Zařazení zkoumaného území NUTS 1 Česká republika NUTS 2 Moravskoslezsko (VÚSC) NUTS 3 Moravskoslezský kraj (VÚSC) NUTS 4 Okres Opava NUTS 5 Obce
Pramen: ČSÚ – www.czso.cz.
5.2.2. Sídelní a demografická struktura
Úroveň vybavenosti sídel službami je podmíněna velikostí daného sídla a funkcí
v hierarchickém systému osídlení. Tedy se vrůstající velikostí sídla, roste nejen kvantita
zařízení služeb, ale také jejich druhová skladba a pestrost. Hierarchický stupeň
(= atraktivnost) obce v rámci systému osídlení pak ovlivňuje prostorovou mobilitu
obyvatelstva za službami.
Nepřítomnost a obtížná dosažitelnost služeb pro bydlící obyvatelstvo, zvláště služeb
maloobchodu, základního školství, zdravotnictví a kultury, byly a stále jsou důležitými
důvody nespokojenosti obyvatel s životními podmínkami v malých obcích. Tento
negativní jev se pak projeví v úbytku obyvatel (převážně ve venkovských sídlech10)
a skutečnosti, že stále více obyvatel využívá zařízení služeb lokalizovaných ve městech,
zvláště při dojížďce do zaměstnání (Kubeš ed., 2000). Redukce počtu zařízení služeb
v malých obcích je navíc doprovázená procesem soustřeďování vybraných zařízení služeb
do obslužných středisek (viz kapitola 8.).
Se svými 180 260 obyvateli zaujímá okres Opava 8. místo v rámci všech 77 okresů
České republiky. V sedmi městech žije více než polovina obyvatel (55 %), třetina obyvatel
právě v okresním městě. Průměrná hustota osídlení je 160 obyvatel na km2, což je hodnota
výrazně nad celostátním průměrem (131 obyv. na km2). Osmdesát obcí okresů se dále člení
na 152 obecních částí a 251 základních sídelních jednotek. Jak dokládá tab. 5.2.2.1,
přibližně 83 % obcí má méně než 2 000 obyvatel. Malé obce jsou lokalizovány především
v západní a jihozápadní části okresu. Více než 10 000 obyvatel žije pouze ve městech
Opava a Hlučín. 10 Obce s populací menší než 2 500, které nejsou stavebně spojené s městy.
20
Z tab. 5.2.2.1 je patrný nárůst obyvatel v menších obcích okresu, u sídel s 5 000 a více
obyvateli, mimo Opavu, naopak pokles11. Ze všech kategorií největší podíl na celkovém
počtu obyvatel v okrese mají obce 1 000-1 999 obyvateli, a to na úkor větších obcí. S jistou
nadsázkou se tak obce s 1 000-1 999 obyvateli stávají nejvíce atraktivními pro bydlení.
Mezi tyto obce patří oscilační obce mezi Ostravou a Opavou jako jsou Mokré Lazce,
Hrabyně nebo Dolní Lhota.
Tab. 5.2.2.1: Velikostní skupiny obcí v okrese Opava v letech 1980-200612. Počet Do 199 200-
499 500-999
1 000-1 999
2 000-4 999
5 000-9 999
10 000-19 999
Nad 50 000 Celkem
Obcí 1980 5 16 20 25 9 3 1 1 80 Obcí 2006 4 13 22 27 9 3 1 1 80 Rozdíl 2006 - 1980 -1 -3 2 2 0 0 0 0 0
Obyvatel 1980
856 5647 14622 33394 29825 18336 14526 58778 175984
Obyvatel 2006
670 4352 15868 37007 30479 18257 14201 59426 180260
Rozdíl 2006 - 1980 -186 -1295 1246 3613 654 -79 -325 648 4276
Obyvatel 1980 v % 0,5 3,2 8,3 19,0 16,9 10,4 8,3 33,4 100
Obyvatel 2006 v % 0,4 2,4 8,8 20,5 16,9 10,1 7,9 33,0 100
Rozdíl 2006 - 1980 -0,1 -0,8 0,5 1,5 0 -0,3 -0,4 -0,4 0
Pramen: Statistický lexikon obcíČSSR 1982, ČSÚ – www.czso.cz, vlastní výpočty.
Vývoj obyvatelstva v ostatních obcích okresu dokládá Mapa 5.2.2.1. K největšímu
poklesu obyvatel došlo u obcí v jihozápadní části okresu (Budišov nad Budišovkou
a Vítkov), největší přírůstky jsou naopak zřetelné v zázemí největších měst okresu
(v Bolaticích, Kobeřicích a Slavkově).
Věková struktura obyvatelstva okresu Opava v roce 1991 byla v porovnání s rokem
2001 příznivější. Podíl předproduktivní věkové kategorie poklesl z 22,3 % na 17,1 %,
naopak vzrostl podíl obyvatel starších 60. let, a to ze 17,7 % na 18,3 % v roce 2001. Tento
negativní stav je způsoben poklesem porodnosti a úmrtnosti, tedy snižováním počtu
obyvatel nižších věkových kategorií a prodlužováním délky života.
Tento vývoj naznačuje zvyšující se požadavky na rozvoj služeb, vyplývající dále
i ze změn v sociálním složení obyvatelstva, z rostoucího podílu městského obyvatelstva.
Značná je také diverzifikace poptávky po službách podle věkové struktury obyvatelstva,
což platí zejména o službách kulturních a rekreačních.
11 Pokles počtu obyvatel v nejmenších kategoriích byl zapříčiněn přestupem obcí do vyšších kategorií. 12 Velikostní skupiny obcí z roku 1980 byly územně přepočítány na stav k 1. 1. 2006.
21
Mapa 5.2.2.1: Index počtu obyvatel v letech 1987 a 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti roku 1987, ČSÚ – www.czso.cz.
Graf 5.2.2.1: Věkové složení obyvatelstva okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001.
Rok 2001
17,1 17,2 16,2
64,7 65,7 65,4
18,3 17,1 18,4
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
okres kraj ČR
0-14 15-59 60+
Rok 1991
22,3 21,9 21
60 62,5 61,1
17,7 15,6 17,9
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
okres kraj ČR
0-14 15-59 60+
Pramen:ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.
22
Jedním z charakteristických rysů transformačních procesů po roce 1989 je nárůst
ekonomicky aktivního obyvatelstva v sektoru služeb. Jak dokládá graf 5.2.2.2 vrostl podíl
pracujících ve službách (terciéru) z 41,2 % na 54,5 % v roce 2001. Stejný trend je možné
sledovat také v Moravskoslezském kraji nebo České republice. Sektor služeb posiluje
na úkor priméru, což dokládá pokles podílu pracujících v primárním sektoru v okrese
Opava ze 14 % na 5,3 % v roce 2001.
Graf 5.2.2.2: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity okresu Opava, Moravskoslezského kraje a České republiky v letech 1991 a 2001.
Rok 2001
5,3 2,8 4,4
40,240,2 37,7
54,5 57 57,9
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
okres kraj ČR
primér sekundér terciér
Rok 1991
149,3 11,6
44,850,2 44,9
41,2 44,9 43,5
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
okres kraj ČR
primér sekundér terciér
Pramen: ČSÚ - www.czso.cz, SLDB 1991.
5.2.3. Hospodářství okresu
Z hlediska hospodářství je Opavsko spíše oblastí zemědělskou a tvoří jádro zemědělské
produkce v rámci celého Moravskoslezského kraje. Z celkové rozlohy okresu zabírá
zemědělská půda 62,2 %, což je 70 037 ha13. Orná půda potom zaujímá 82,1 % výměry
zemědělské půdy (57 500 ha). Stejně jako v minulosti, i dnes dominuje pěstování obilovin
a řepy cukrovky, nedílnou součást tvoří pastviny pro dobytek.
Zemědělská produkce je v současnosti zabezpečena spíše menšími společnostmi.
Ty po roce 1989 vznikly vystoupením z velkých zemědělských družstev a Státních statků.
Zemědělství se také stalo podnikatelským subjektem soukromých podnikatelů, kteří mají
13 Číselné údaje převzaty z www.czso.cz.
23
tendence přinášet do oboru nové trendy, jakými jsou například ekologické zemědělství,
produkce biopotravin apod.
V současnosti působí v okrese několik desítek zemědělských subjektů, které
se zabývají rostlinnou a živočišnou výrobou. Mezi ty největší, s více než 200 zaměstnanci,
patří Zemědělské družstvo Hlavnice se sídlem v Litultovicích, Zemědělské družstvo
Březová, Zemědělské družstvo Opava - Kateřinky a ZP Otice, a.s. Většina zemědělských
družstev v okrese se zabývá smíšeným hospodářstvím. Na zemědělskou výrobu úzce
navazují i další subjekty zaměřené na tuto činnost, představují je dodavatelé
a subdodavatelé například součástek do zemědělských strojů, výrobci krmiv a hnojiv,
dodavatelé léčiv pro dobytek apod. V malé míře je zastoupena i těžba dřeva na Vítkovsku
a v okolí Hradce nad Moravicí.
Průmysl je v okrese více diverzifikovaný než průmysl v Moravskoslezském kraji a měl
tedy po roce 1989 lepší výchozí podmínky k adaptaci na tržní prostředí. Důležitou součástí
tohoto procesu byla také privatizace bývalých státních podniků, k nejdůležitějším patřila
privatizace státního podniku Čokoládoven, Opavia Opava a prodej Galeny Opava -
Komárov.
Z hlediska zastoupení průmyslové výroby na Opavsku se výrazněji projevuje průmysl
strojírenský. Ten se vyvíjel z velké části v důsledku zastoupení hutního a těžebního
průmyslu na Ostravsku, přesněji v Ostravsko-karvinské oblasti. Významným podnikem,
který v minulosti dodával strojírenský materiál, je Ostroj Opava a.s. (s více než 500
zaměstnanci). Dalšími významnými podniky zabývající se strojírenskou výrobou je Brano
a.s. se sídlem v Hradci nad Moravicí a Sigma Dolní Benešov, jejíž hlavní činností
je výroba potrubních armatur. Oba podniky zaměstnávají přes 2 000 zaměstnanců.
Odvětvím, které má na Opavsku dlouholetou tradici je průmysl farmaceutický.
Do bývalého podniku Galena Opava - Komárov vstoupil zahraniční kapitál. Prvním
investorem byla americká firma a podnik byl přejmenován na IVAX Pharmaceuticall s.r.o.,
v roce 2006 vstoupil investor nový, tentokrát jím byla izraelská společnost a IVAX byl
přejmenován na podnik Teva Pharmaceuticals ČR, s.r.o.
V okrese je rozšířen i průmysl zpracovatelský, který zde má větší podíl než těžba
nerostných surovin. Dominantní postavení má potravinářský průmysl, nemalý podíl
připadá na výrobu a zpracování plastů a průmysl textilní.
Potravinářský průmysl je tradičním odvětvím a je zastoupeno 30% podílem v rámci
celkové průmyslové výroby v okrese. Mezi významné podniky se řadí UKAMO spol. s r.o.
a BIVOJ a.s.. Společnosti se zabývají výrobou a zpracováním masa a mastných výrobků
a zaměstnávají více než 250 pracovníků. Výroba nápojů je hlavní činností podniku Slezské
24
škrobárny Opava. Významnými potravinářskými podniky jsou pak například SELIKO
Opava a.s., nebo Cukrovar v Opavě - Vávrovicích.
Zpracováním plastů se zabývají firmy Plasty a formy, spol. s r.o., Chuchelná, dříve
známá pod názvem ECOMONT spol. s r.o., Model Obaly a.s. Opava, který se zabývá také
výrobou vlnité lepenky. Dalším významným podnikem je Linaset a.s. v Budišově
nad Budišovkou. Všechny výše jmenované podniky zaměstnávají více než 2 000
zaměstnanců.
Textilní průmysl v okrese zastupuje hned několik firem. Ze známých jmenujme Lanex
a.s. Bolatice. Zabývá se výrobou lan s nejrůznějším využitím, od sportovních účelů
až po výrobu lan pro lodní dopravu. Průmyslové textilie zpracovává Slezská tvorba,
výrobní družstvo Opava. Z menších firem můžeme jmenovat OPAVLEN Opava, a.s.,
podnik se zabývá výrobou lnářských vláken.
Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno rašelinou, sádrovcem,
žáruvzdornými písky, pokryvačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci,
žulou, štěrkopísky i minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je však poměrně malé,
podílí se pouze 0,6 % na celkové průmyslové výrobě. Největší rozvoj toto odvětví
zaznamenalo po druhé světové válce, kdy začala hlavně těžba štěrkopísků a sádrovce.
Největším producentem štěrkopísků je společnost Štěrkovny spol. s r.o. Dolní Benešov,
těžbu a úpravu sádrovce u Kobeřic zajišťuje společnost Sádrovcové doly Kobeřice.
Tab. 5.2.3.1: Struktura průmyslu v roce 2001 v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v (%).
Okres
Opava Moravskoslezský
kraj Česká
republika Průmysl celkem 30,3 32,7 29,1 Dobývání nerostných surovin 0,6 4,5 1,2 Výroba a rozvod elektřiny, vody a plynu 7,8 2,1 2,0 Zpracovatelský průmysl: 27,9 26,1 25,9
potravinářský a tabákový průmysl 20,9 12,6 13,4 textilní a oděvní průmysl 9,2 9,6 11,2 kožedělný průmysl 0,5 0,9 1,8 dřevozpracující průmysl 6,8 5,3 7,3 papírenský a polygrafický průmysl, vydavatel. činn. 6,6 3,3 4,5 chemický a farmaceutický průmysl 8,0 6,1 4,1 průmysl skla, keramiky, porcelánu a stav. hmot 0,9 1,1 5,0 Výroba kovů a kovodělných výrobků 22,2 32,0 14,7 Výroba strojů a zařízení pro další výrobu 14,5 13,6 15,5 Výroba elektrických a optických přístrojů 1,8 2,7 6,4 Výroba dopravních prostředků 0,8 5,6 5,4
z toho
ostatní zpracovatelský průmysl 7,8 7,1 10,6
Pramen: SLDB 2001.
25
5.2.4. Doprava
V této podkapitole je zahrnuta dopravní obslužnost okresu Opava. Při popisu
jednotlivých tahů jsou jmenována i města, která do okresu nespadají, ale z těchto údajů
je zřetelné, že město Opava, stejně jako celý okres, je důležitou dopravní křižovatkou.
Hlavní dopravní tahy vytváří silnice první třídy s napojením na dálnici D 47, která je
stále ještě ve výstavbě a v budoucnu by měla vytvářet tepnu mezi Ostravou a Olomoucí.
Silnice č. I/46 (Olomouc - Šternberk - Opava - Kobeřice - Sudice) propojuje okres Opava
se sousedním okresem Bruntál a je také hlavním dopravním tahem do Polska. Silnice
č. I/11 (Šumperk - Bruntál - Opava - Ostrava - Český Těšín - Jablunkov) je hlavním tahem
z Bruntálu do Opavy a dále do Ostravy a směřuje na hraniční přechod se Slovenskem.
Dalším tahem, který spojuje Ostravu a Opavu je silnice č. I/56 (Ostrava - Hlučín -
Kravaře - Opava). Posledním významným tahem první třídy je silnice č. I/57 (Fulnek -
Hradec nad Moravicí - Opava - Město Albrechtice - Bartultovice), která směřuje z Fulneku
do Opavy, dále do Krnova a až na hraniční přechod s Polskem, který už ale nezasahuje
do okresu Opava.
Rozsah a hustota dopravní sítě je vcelku dobrá s rezervami v dopravní obslužnosti
okrajových částí okresu a podnikatelských subjektů. Na železnici jsou napojeny obce
hlavně na Opavsku, v menší míře i na Vítkovsku. Mezi hlavní dopravní tahy patří
železniční trať č. 316 (jediná elektrifikovaná trať v okrese), která směřuje z Opavy, přes
Štítinu a Háj ve Slezsku, do Ostavy a trať č. 310 směřující z Opavy do Krnova. Tyto hlavní
tepny zajišťují intenzívní přepravu nejen osob, ale i nákladů. Dopravní obslužnost pak
vytváří i tratě lokálního významu. Příkladem může být trať č. 317, která začíná v Opavě,
prochází Kravařemi a končí v Hlučíně, dále pak trať č. 318 směřující z Kravař
do Chuchelné. Na Vítkovsku je pak významná trať č. 276 spojující Suchdol nad Odrou,
Vítkov a Budišov nad Budišovkou.
Mezinárodní letecká doprava v okrese nemá zastoupení. K vnitrostátním
a mezinárodním letům je občany okresu využíváno nejbližší letiště Ostrava - Mošnov.
V rámci okresu stojí za zmínku letiště v Zábřehu u Dolního Benešova. Je to veřejné
vnitrostátní letiště, které v současné době slouží ke sportovním a zemědělským účelům.
Stejnou funkci bude plnit i nově vybudované letiště ve Velkých Hošticích.
Okres Opava je okresem příhraničním, proto je vhodné podkapitolu o dopravě doplnit
o seznam hraničních přechodů (viz Tab. 5.2.4.1) okresu Opava. V současné době jsou dva
přechody mimo provoz a to Holasovice - Wysoka a Rohov - Krzanowice. Do budoucna
budou, podle plánu kraje, přechody opět uvedeny do provozu jako přechody pro malý
26
pohraniční styk a přechod Chuchelná - Krzanowice, Hať - Tworkow budou mít postavení
mezinárodních přechodů, u druhého ze jmenovaných bude s omezením tonáže do 3,5 tuny.
Tab. 5.2.4.1: Hraniční přechody v okrese Opava.
Název přechodu Název přechodu
Na české straně Na polské straně Provoz
Na české straně Na polské straněProvoz
Skrochovice Boboluszki PMPS Sudice Pietraszyn MHP
Holasovice Wysoka Nečinný Rohov Krzanowice Nečinný
Držkovice Dierzkowice PMPS Strahovice Krzanowice PMPS
Vávrovice Wiechowice I PMPS Chuchelná Krzanowice PMPS
Opava Pilszcz PMPS Chuchelná Borucin PMPS
Oldřišov Pilszcz PMPS Píšť Boleslav PMPS
Hněvošice Sciborzyce Wielkie PMPS Píšť Owsiszcze PMPS
Rohov Sciborzyce Wielkie PMPS Hať Tworkow PMPS
Třebom Kietrz PMPS Hať Rudyszwald PMPS
Třebom Grodczanki PMPS Šilheřovice Chalupki PMPS
Pramen: Vyhláška č. 1/2003 krajského úřadu Moravskoslezského kraje, upraveno.
Vysvětlivky: PMPS - přechod pro malý pohraniční styk MHP - mezinárodní přechod
27
6. SLUŽBY
Pokud chceme služby nějakým způsobem definovat a odlišit od hmotného zboží,
používáme většinou charakteristiky „nehmotné, neviditelné, neskladovatelné
a nezkazitelné zboží“. O jejich neviditelnosti či neskladovatelnosti lze ale s úspěchem
pochybovat (např. film či informace v podobě dat by tudíž vůbec službami nebyly), takže
tato definice není úplně přesná. Často se také uvádí, že služby vyžadují přímý kontakt
jejich výrobce či poskytovatele s jejich spotřebitelem, což ale opět nemusí vždy platit
(např. přenos informací po telefonu či přes Internet). Zjednodušeně lze říci, že služby
nemají materializovanou podobu hmotných statků a jsou to výkony určené pro trh. K jejich
přenosu je třeba buď přímého kontaktu nebo nějakého hmotného nositele. Při vymezování
terciárního sektoru se často používá i negativního vymezení. Konkrétně se za terciární
sektor považuje vše, co nebylo zařazeno do primárního a sekundárního sektoru
(Pluháčková, 2000).
Výzkum nevýrobní sféry často naráží na stále trvající klasifikační a pojmovou
nevyjasněnost objektu studia. Dochází ke vzájemnému křížení a prolínání pojmů na jedné
straně, na straně druhé chybí ucelená jednotná teorie služeb, v důsledku čehož se existující
nejasnosti promítají i do způsobu členění této sféry.
Existuje celá řada různých hledisek, podle nichž lze služby členit do skupin.
Za nejčastěji užívané hlediska uvádí B. Stíbalová (1979):
a) hledisko uspokojování potřeb obyvatelstva b) hledisko předmětu působení služeb c) hledisko úhrady spotřeby (služby placené, neplacené, částečně placené) d) hledisko postavení služeb v životní úrovni e) hledisko postavení služeb ve výrobním procesu f) hledisko povahy práce
Zařazování služeb do skupin podle výše uvedených hledisek je však sporné, naráží
na problém se stanovením jasných hranic mezi jednotlivými službami. Jedním
z východisek je heterogenní komplex služeb dělit, po vzoru Šetření občanské vybavenosti
sídel, na odvětví odlišující se svou specifickou problematikou.
V této práci byla použita upravená klasifikace ze Šetření občanské vybavenosti v roce
1987, která byla použita během terénního výzkumu (viz Příloha 4). Porovnáváno bylo
celkem 10 skupin zařízení (skupina ostatních zařízení je popisovaná pouze pro rok 2006).
Šetření občanské vybavenosti bylo jediným zdrojem popisující stav služeb v okrese
Opava před rokem 1989. Nebylo tedy možné ověřit pravdivost údajů z jiných zdrojů
na straně jedné a na straně druhé nebylo možné detekovat změny u zařízení, která nebyla
28
v šetření z roku 1987 monitorována. Celý popis změn v sektoru služeb v období 1987-2006
se tak striktně omezil pouze na zařízení uvedená v příloze 4.
Při charakteristice výrobních a opravárenských služeb byla v této práci využita
klasifikace podle Odvětvové klasifikace ekonomických subjektů14 (OKEČ), což je přehled
veškerých ekonomických činností národního hospodářství – tedy i služeb. Celkem 99
oddílů je dále členěno podle charakteru, struktury, vývoje, výrobní techniky, materiálů,
výrobků nebo výkonů (u služeb) do pododdílů a skupin. Každá položka zahrnuje seskupení
stejnorodých činností na příslušném stupni třídění (viz příklad).
Příklad: Do jakého OKEČ patří velkoobchod s masnými výrobky? • Kategorie: G – Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží
o Oddíl: 51000 Velkoobchod a zprostředkování obchodu (kromě motorových vozidel) Pododdíl: 51300 Velkoobchod s potravinami, nápoji a tabákovými výrobky
• Skupina: 51320 Velkoobchod s masem a masnými výrobky
V praxi se nejčastěji používá dvousektorového dělení odvětví, tj. na výrobní
a nevýrobní sféru podnikovou metodou podle převažující činnosti. Patří sem osobní
doprava a spoje, bytové hospodářství, ubytovací služby, služby cestovního ruchu,
komunální služby, školství, kultura, zdravotnictví a sociální péče, věda, výzkum a vývoj,
obchodní a technické služby, peněžnictví, pojišťovnictví, správa, soudnictví, prokuratura
a arbitráž, obrana a bezpečnost, činnost společenských organizací. Prvních osm skupin
se řadí souhrnně do skupiny služeb sloužících obyvatelstvu (nebo přispívajících
bezprostředně k rozvoji životní úrovně), zatímco ostatní nevýrobní odvětví se shrnují
do skupiny odvětví uspokojujících převážně potřebu společností (Stíbalová, 1985).
Dělení odvětví na primární, sekundární a terciární sféru (třísektorové členění)
se používá k účelům mezinárodního srovnávání. Mimo terciérní aktivity, kam podle
většiny autorů patří nejzákladnější obchodní a osobní služby spojené se směnnou
ekonomikou (pohostinství, ubytování, doprava či maloobchod), je jako další kategorie
služeb uváděn kvartér. Termínu kvartér se nejčastěji využívá při činnostech vázaných
na sběr, uchovávání, vyhledávání a rozšiřování informací či kapitálu (financí). Jedná
se především o služby spojené s pojišťovnictvím, administrativou, právními službami nebo
peněžnictvím. V kvartéru zaměstnaní vykazují většinou vyšší úroveň vzdělání nežli
pracovníci v terciéru. Kvintér tvoří poslední kategorii v rámci tohoto členění. Do této
skupiny náleží aktivity spjaté s rozhodováním, interpretací myšlenek a informací, výzkum
a vývoj.
14 Aktuální seznam kategorií OKEČ je k dispozici na stránkách ČSÚ. Přehledný seznam oddílů OKEČ například na http://www.databaze-firem.net/OKEC.htm.
29
Na rozsah a strukturu služeb, ale také na její rozložení v dané oblasti má vliv celá řada
faktorů, nejčastěji se uvádí jako hlavní poptávka a nabídka. Obě tyto skupiny jsou
vzájemně propojeny a navzájem se podmiňují (Stíbalová, 1985). Do první skupiny
jsou zařazení faktory spojené s obyvatelstvem (věkové složení, venkovské a městské
obyvatelstvo, mobilita apod.), do druhé skupiny pak řadíme faktory vyplývající z dosažené
ekonomické úrovně a rozvoje výrobních sil (počty pracovníků, počty zařízení služeb
a jejich rozmístění apod.). K nejvýznamnějším faktorům, které ovlivňují dynamiku služeb
patří intenzivní proces urbanizace a s ním související změny ve struktuře zaměstnanosti
a ekonomický rozvoj daného území.
Transformace služeb v prostředí České republiky je v této kapitole ukázána na dvou
hlavních aspektech. Prvním je změna zaměstnanosti v podílech sektorů priméru, sekundéru
a terciéru. Druhým je pak změna podílů sektorů na tvorbě HDP.
Graf 6.1: Zaměstnanost v sektorech národního hospodářství v okrese Opava, Moravskoslezském kraji a České republice v letech 1991 a 2001.
Rok 1991
44,850,2 44,9
41,2 44,9 43,5
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
149,3 11,6
0%
10%
okres kraj ČR
Primér Sekundér Terciér
Rok 2001
40,240,2 37,7
54,5 57 57,9
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
5,3 2,8 4,40%
10%
okres kraj ČR
Primér Sekundér Terciér
Pramen: www.czso.cz.
V okrese Opava za sledované období (viz Graf 6.1) došlo k nárůstu počtů zaměstnanců
v terciárním sektoru o 13 % a v roce 2001 tvořil tento sektor 54% podíl na celkové
zaměstnanosti. Stejný trend je pozorovatelný také v Moravskoslezském kraji a České
republice. V porovnání s Českou republikou, je však nárůst zaměstnanosti v teriéru,
30
jak v Moravskoslezském kraji, tak v okrese Opava menší. Z grafu je také patrný pokles
zaměstnanosti v průmyslu, zřetelná je pak regrese v tomto sektoru v Moravskoslezském
kraji.
Zvyšující se zaměstnanost ve službách není jen důsledkem rozvoje potřeb obyvatelstva
a změn preferencí spotřeby, ale do značné míry vyplývá ze změn probíhajících v dělbě
práce, ze zvyšující se úlohy a účasti služeb na výrobě hmotných statků (Stíbalová, 1985).
Pro porovnání s okolními státy slouží graf 6.2 Z něj je patrný nízký podíl primárního
sektoru na tvorbě HDP, kdy podíl u všech sledovaných států činí na celkové produkci
méně než 6 %. Sekundární sektor se pak podílí zhruba třetinovou produkcí. Nejvyšší podíl
na tvorbě HDP a zaměstnanosti představuje právě sektor služeb.
Změny podílů jednotlivých složek národního hospodářství, lze vysledovat také z grafu
6.2. V porovnání s rokem 1991, posílil sektor služeb svůj podíl na tvorbě HDP zhruba o 10
% v Polsku a Slovensku a o 6 % v České republice. Pouze v Maďarsku se během období
1991-2001 podíl služeb na tvorbě HDP snížil (o 2 %), stále však tvoří téměř dvoutřetinový
podíl.
Graf 6.2: Změna tvorby HDP jednotlivých sektorů národního hospodářství Polska, Maďarska, Slovenska a České republiky v letech 1996 a 2006.
Rok 1996
6 5,2 3 4
40 39,4
30,3
43
54 54,466,7
53
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Pol. Slov. Maď. ČR
Primér Sekundér Terciér
Rok 2006
4,8 3,8 3,1 2,8
31,2 31,4 32,137,8
64 64,8 64,859,4
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
Pol. Slov. Maď. ČR
Primér Sekundér Terciér
Pramen: www.cia.gov, www.photius.com.
31
7. TRANSFORMACE SLUŽEB NA OPAVSKU
7.1. Zařízení školská Celý tento systém zahrnuje široké spektrum zařízení, od škol mateřských, přes školy
základní, učňovské a střední, až po školy vysoké. Do této kategorie řadíme i zařízení
školního charakteru pro děti a mládež vyžadující speciální péči.
Tab. 7.1.1: Počet školských zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2004.
Území Obyvatel MŠ ZŠ Z toho 1. stupeň15 Speciální ZŠ ZUŠ SŠ
Okres 1987 180267 145 90 33 9 11 15 Okres 2004 180573 109 109 33 27 6 25 Rozdíl 2004 - 1987 306 -36 14 0 18 -5 10 Opava 1987 62788 35 20 4 2 2 10 Opava 2004
*16 60932 27 35 4 17 2 18 Rozdíl 2004 - 1987 -1856 -8 15 0 15 0 8 Vítkov 1987 7422 6 4 0 1 1 2 Vítkov 2004
* 7289 4 6 0 3 0 3 Rozdíl 2004 - 1987 -133 -2 2 0 2 -1 1 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, portál veřejné správy - portal.gov.cz.
Během sledovaného období došlo v řešeném území k 25% poklesu mateřských škol.
Z obcí, u kterých došlo k nejvýraznější změně, jmenujme například Hradec nad Moravicí,
Hlučín nebo Opavu. Stejný trend je patrný i u základních uměleckých škol, jež souvisí
s nepříznivým demografickým vývojem.
Naopak základních škol s oběma stupni přibylo (o 21 %), nepochybně největší podíl
na tomto stavu má Opava, kde přibylo 15 těchto zařízení (viz Tab. 7.1.1). Trojnásobný
nárůst je zřetelný u speciálních škol.
Střední školství reprezentují v řešeném území gymnázia, střední odborné školy
a střední odborná učiliště. Jejich počet se v okrese za sledované období zvýšil o deset.
Většina těchto zařízení je situována v Opavě, konkrétně 72 %. Výjimku v roce 2004 tvořily
obce Vítkov, Stěbořice, Hlučín a Šilheřovice, dohromady reprezentovaly 28 % všech
středních škol v okrese. Síť gymnázií je v řešeném území dostatečná a neočekávají se v ní
žádné změny. Střední odborné školy a střední odborná učiliště obsahují rozmanité obory
a spolu s dojížďkou do škol v Opavě plně pokrývají potřeby řešeného území.
Dominantní postavení Opavy je více než zřetelné. Okresní město reprezentovalo v roce
1987 24 % celkového počtu základních škol v okrese. I přes nepříznivý demografický
15 Školy pouze s 1. stupněm. 16 Opava 2004
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2004*.
32
vývoj (pokles o 1 856 obyv.) si v roce 2004 ještě o jedno procento polepšila. U středních
škol je reprezentace (67 % v roce 1987 a 72 % v roce 2004) ještě markantnější.
V současnosti v Opavě působí také jediná vysoká škola v okrese – Slezská univerzita.
Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou převážně obce, které řeší jejich počet
v souladu se svými potřebami. Síť školských zařízení je stabilizována a nepředpokládají
se v ní výraznější změny. Lze spíše očekávat redukci počtu zařízení v souvislosti
s poklesem dětí v malých obcích a případně ekonomickými problémy obcí.
Počet žáků se v následujících letech bude vzhledem k očekávanému demografickému
vývoji dále snižovat. Tím nastanou problémy s optimálním využitím zejména základních
škol. Jako možné řešení se jeví využití nadbytečných prostor pro různé účely jako jsou
veřejný internet, školící centra, autoškoly apod. Navíc je již patrný nový trend tzv. boj
o žáky, vzhledem ke stávajícímu množství financí, které jsou přímo úměrné počtu žáků
ve škole. Střední školství pak prochází oborovou restrukturalizací v souladu s požadavky
zaměstnavatelů a nabídky trhu práce.
7.2. Zařízení sportovní Různé druhy a formy sportu tvoří z těchto zařízení jednu z nejobsáhlejších kategorií
obslužné sféry. V porovnání s jinými zařízeními vybavenosti obcí se zdá, že plní jakousi
doplňující funkci. Tak tomu bylo před rokem 1989. V současnosti tato zařízení zvyšují
atraktivitu prostoru pro cestovní ruch a jsou využívána i jako prostředek trávení volného
času obyvatel či zájmových skupin. Rozhodující změna nastala ve spektru nabízených
služeb, neboť řada dnešních aktivit ještě nebyla v 80. letech tak známá jako dnes (freestyle
a jiné extrémní sporty).
V roce 1987 bylo tělocvičnou vybaveno 23 obcí, při územním přepočítání, v roce 2006
již 36. Jedná se i o školní tělocvičny, které během výuky slouží žákům, po vyučování širší
veřejnosti. Jedním z aspektů klesajícího počtu hřišť je budování multifunkčních hřišť, které
nahrazují 2-3 monosportovní hřiště, tím se minimalizují náklady spojené s udržováním
hřišť.
Vlastní sportovní vybavenost a její další rozvoj úzce souvisí s velikostní kategorií sídla.
Dalším kritériem může být vhodnost či nevhodnost jejich umístění, případně perspektiva
zařízení. Většina sportovních zařízení je koncentrována v Opavě. Krytý bazén, městské
koupaliště, zimní stadion, fotbalový stadion či víceúčelovou halu doplňují desítky dalších
sportovních aktivit.
Jezdecká turistika (hippoturistika) se rozvijí hlavně na Vítkovsku. Venkovské osídlení,
chov koní a úprava vhodných zemědělských objektů jsou ideálními předpoklady nové,
33
ale perspektivní formy rekreace. Pro Hlučínsko je charakteristická rychle se rozvíjející
forma využívání volného času – cykloturistika. Množství málo frekventovaných
asfaltovaných a dobře sjízdných komunikací místního významu, je ideální pro vymezování
cykloturistických tras.
V posledních letech se rozšířila drobná tělovýchovná a regenerační zařízení (fitnes
centra, sauny, masáže apod.). Tato zařízení fungují na komerční bázi a jsou schopna daleko
lépe a rychleji reagovat na měnící se poptávku.
Ve zkoumaném území je reprezentováno široké spektrum sportovních zařízení,
od golfových hřišť (v Kravařích a Šilheřovicích), přes vodní lyžování, sportovní potápění,
motosport, sportovní rybaření, až po lyžařské vleky ve výše položených místech okresu.
Hlavními změnami oproti roku 1987 je větší spektrum nabízených sportovních aktivit,
zkvalitnění služeb a vyšší počet sportovních zařízení.
7.3. Zařízení kulturní Jelikož sledována byla i změna funkčnosti kulturních zařízení, byl terénní výzkum
u této skupiny zařízení doplněn o konzultace s představiteli obcí. Transformace je zřetelná
nejen v počtech, ale také v možnostech využití a škálou poskytovaných služeb v kulturních
provozovnách. V této kapitole jsou diskutována kina, kulturní domy a knihovny. Změnu
zastoupení v obcích Opavska znázorňuje tabulka 7.3.1.
Tab. 7.3.1: Zastoupení kulturních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).
Území Obyvatel Kino (%) Knihovna (%) Kulturní dům (%) Okres 1987 180267 70,7 95,1 68,3 Okres 2006 180260 19,5 97,6 78,0 Rozdíl 2006 - 1987 -7 -51,2 2,5 9,7 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Z ní je patrný prudký pokles v počtech kin. V roce 1987 bylo tímto zařízením
vybaveno 70,7 % z 41 obcí, ale v současnosti to je pouhých 19,5 % obcí okresu.
Kina se vyvíjela současně s dobou. Před rokem 1989 bylo kino v každé větší obci, byly
promítány filmy pro všechny věkové kategorie, byla dostupná i cenově a televizní vysílání
v té době zajišťovala pouze jedna televizní stanice. Nepříznivá doba pro rozvoj kin nastala
v 90. letech 20. století. Souvisí to zejména se změnou životního stylu. V této době masivně
34
nastupuje televize a videa, zakládají se videopůjčovny (později i DVD půjčovny17)
a návštěvnost kin prudce poklesla.
Tab. 7.3.2: Podíl multikin na trhu v České republice v letech 1999 až 2005.
Rok Počet kin Počet představení Počet diváků Celkové tržby Kin celkem 181 291 8 370 825 496 062 893 Kč
1999 Podíl 3 multikin 10,84 % 10,17 % 16,98 % Kin celkem 252 692 10 363 336 817 681 525 Kč
2001 Podíl 10 multikin 42,65 % 30,65 % 46,89 % Kin celkem 341 332 12 139 638 1 084 009 955 Kč
2003 Podíl 15 multikin 58,80 % 53,78 % 68,44 % Kin celkem 318 212 9 478 632 854 485 624 Kč
2005 Podíl 16 multikin 62,21 % 54,97 % 71,11 %
Pramen: Unie filmových distributorů, upraveno.
Novým fenoménem na trhu českých kin nastal koncem 90. let s příchodem multikin
a multiplexů (viz Tab. 7.3.2). Tato zařízení, která umožňují promítaní několika filmů
současně v technicky lépe vybavených kinosálech vzala slávu klasickým kinům. V roce
2005 byl podíl multikin na všech představeních v ČR 62,21 %, když v roce 1999 to bylo
pouhých 10,84 %. S přispěním rušení klasických kin, se podíl multikin na divácích od roku
1999 do roku 2005 zpětinásobil. Zajímavé jsou také údaje ohledně tržeb. Na jedné straně
se podíl multikin na celkových tržbách zvětšil z 16,98 % v roce 1999 na 71,11 % v roce
2005, na straně druhé se však tržby všech kin snížily na 854 485 624 Kč (2005), když ještě
v roce dosahovaly 1 084 009 955 Kč. V okrese Opava se multikino nenachází, nejbližší je
ostravský CineStar v obchodním centru Futurum s kapacitou 8 sálů a téměř 2 000 sedadly.
Nejvíce byla klasická kina postižena v menších obcích, kde návštěvnost prudce
poklesla a kina nestačila pokrýt náklady na provoz. Před rokem 1989 byla kina v provozu
ve 28 obcích, v roce 2006 již jen v 8 obcích okresu. Absolutně se počet těchto kulturních
zařízení snížil z 30 v roce 1987 na současných 9 zařízení18. Kina zůstala zachována
převážně ve větších obcích (viz Mapa 7.3.1), jakými jsou Vítkov, Hlučín, Dolní Benešov,
Hradec nad Moravicí, Budišov nad Budišovkou nebo Bolatice.
17 Paradoxem je, že počet video- a DVD-půjčoven v současnosti také klesá. Stále dominantnější postavení má v této oblasti internet. Výhody internetu jsou zřejmé (komfortní výběr bez front, žádné termíny vrácení, cenová dostupnost, ilegální stahování filmů apod.). 18 Dvě kina jsou situována v Opavě.
35
Mapa 7.3.1: Vybavenost obcí okresu Opava kiny v roce 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.
Opačný trend, tedy zánik kin, postihl převážně menší obce, konkrétně se jedná
například o obce Bohuslavice, Dolní Lhota, Chuchelná, Litultovice, Oldřišov, Sudice nebo
Velké Heraltice. Kino v Kravařích pozbylo svého původního účelu a bylo přebudované
na disco club. Obce, kde bylo místní kino zrušeno v letech 1987-2006, tvoří dva zřetelné
„pruhy“. První (mezi Opavou a Hlučínem) se táhne od Třebomi a Píště až po Pustou Polom
a Dolní Lhotu. Druhý (mezi Krnovem a Opavou) začíná od Brumovic a končí u obce Melč.
Důvodů rušení kin bylo hned několik. Prvním byl nedostatek financí, špatné technické
vybavení, které nebylo schopné konkurovat multikinům a nedostatečná nabídka
doplňkových služeb (občerstvení, bufety, doprovodné akce apod.). U vesnických kin nastal
problém hlavně finanční (tzv. paušál od filmových distributorů). Většina promítaných
filmů byla ztrátová a určitým řešením, jak zachovat objekty funkčními, byla změna
kinosálů na víceúčelové sály, které slouží k pořádání koncertů, divadelních představení
pro děti i dospělé, přednášek a besed. Některá kina řeší promítání filmů turnusovými
provozy. V průběhu roku se promítá jen několik filmů v určitém časovém úseku.
S návštěvností kin souvisí i cena vstupenek. V oblíbených multikinech se cena vstupenek
pohybuje okolo 150 Kč, v menších kinech cena dosahuje maximálně 100 Kč.
36
Dalším kulturním zařízením, které prošlo řadou změn, jsou kulturní domy. Současná
situace je lepší než před rokem 1989, kdy jsme mohli těchto zařízení využít v 68,3 % obcí.
V roce 2006 těchto zařízení přibylo a současně je zastoupeno v 78 % obcích okresu, nárůst
je tedy bezmála 10%. Vyjádřeno absolutně, byly kulturní domy v roce 1987 situovány
ve 28 obcích, v roce 2006 již ve 32 obcích v rámci okresu. I tady se ale obce potýkají
s řadou problémů.
V minulosti kulturní domy povětšinou patřily průmyslovým a zemědělským podnikům
nebo zařízením tehdejšího ROH (Revoluční odborové hnutí). V 90. letech zájem o kulturní
domy a jimi pořádané akce poklesl (v důsledku televize, videa, videopůjčoven, počítačů
apod.). Některé byly prodány a následně přestaly plnit svou funkci přebudováním
na stravovací nebo ubytovací zařízení, část jich byla pronajata k jiným komerčním účelům.
V některých obcích problém s kulturními domy řešily tak, že jsou dnes využívány jako
multifunkční zařízení. Obyvatelům slouží jako kluby mládeže, kluby důchodců,
v některých sídlí knihovny a kina pro občasné promítání.
Kulturní domy byly po roce 1989 zrušeny v obcích Kravaře, kde toto zařízení nahradily
prostory v místním zámku a v Pusté Polomy. Nové kulturní domy byly v okresu zřízeny
v obcích Bolatice, Dolní Benešov, Markvartovice, Mokré Lazce, Oldřišov a Šilheřovice.
Posledním zařízením této kategorie kulturních zařízení představují knihovny. V roce
1987 bylo knihovnami vybaveno málo přes 95 % obcí okresu, v současnosti je knihovnami
vybaveno 97,6 % obcí. Jediná provozovna, která docílila nárůstu v zastoupení o 2,5 %,
byla zřízena v Dolní Lhotě.
Knihovny jsou také často využívány jako místa veřejného přístupu k internetu. V rámci
okresu jsou knihovnami vybaveny téměř všechny obce. Výjimkou jsou pouze
Markvartovice, jejichž občané tuto službu využívají v nedalekém Hlučíně.
7.4. Zařízení zdravotnická Zdravotnická zařízení jsou důležitou složkou naší společnosti. Dnes už si asi nikdo
nedokáže představit život bez nich, stala se nedílnou součástí našeho života. Poskytují
občanům péči v oblasti zdraví a jeho prevence. Vývoj zdravotnictví je poněkud složitější,
a proto se jím zajímáme o něco podrobněji.
Rozvoj zdravotnictví začal po druhé světové válce. Jeho úkolem bylo zlepšit zdravotní
stav obyvatel, obnovit síť zdravotnických zařízení a doplnit počty zdravotnického
personálu. Financování zajišťovaly nemocenské pojišťovny. Od 50. let až do roku 1989
byla zdravotnická péče organizována státem, zdravotnictví bylo řízeno centrálně
ministerstvem vnitra a ministerstvem zdravotnictví. V dobách socialismu
37
byla upřednostňována výrobní sféra a do zdravotnictví proudilo méně financí.
Zdravotnictví bylo zaměřeno hlavně na budování nových kapacit a na zvyšování počtu
personálu, zůstávalo stále předmětem státního monopolu, a tak byla znemožněna jakákoliv
konkurence. I přes limitovaný dovoz zdravotnické techniky, materiálu a léčiv,
mělo zdravotnictví relativně slušnou úroveň (Plaček, 2002).
Po roce 1989 došlo k přeměně zdravotnictví, jeho cílem byla demokratizace
a liberalizace. Jeho současný stav je výsledkem decentralizace a částečné privatizace.
Od roku 1992 bylo financování převedeno na zdravotní pojišťovny a postupně byla
zavedena spoluúčast pacienta na určitá léčiva, vybrané výkony a speciální léčby. V tomto
období vznikla také síť zdravotních pojišťoven a byla uskutečněna privatizace, respektive
odstátnění nemocnic (vlastnictví zejména nemocnic přešlo na obce), zejména služeb, které
jsou poskytovány praktickými lékaři, ale i lékárnami a částečně i malými lůžkovými
zařízeními.
V rámci této práce jsou zdravotnická zařízení rozdělena do několika kategorií.
Ty představují nemocnice, zdravotnická střediska, samostatné ordinace lékařů, lékárny
a specializovaná zdravotnická zařízení. U zdravotnických středisek a lékáren bylo
předmětem výzkumu pouze jejich zastoupení v jednotlivých obcích, nikoliv jejich četnost.
Z hlediska rozmístění se situace před rokem 1989 a po v roce 2006 příliš nezměnila.
Prostorové rozmístění ordinací a ostatních zdravotnických zařízení není dnes nikým
koordinováno, vychází především z historických daností a z poptávky po základních
službách zdravotnictví na venkově (J. Kubeš, J. Pahorecká 2000 in J. Kubeš 2000).
V okrese se nachází dvě nemocnice a to v Opavě a Vítkově. Nemocnice ve Vítkově
ale nemá určitá specializovaná pracoviště jako má nemocnice v Opavě, zastoupeno jsou
zde pouze interní, radiologické a rehabilitační pracoviště, dále pak oddělení klinické
biochemie a LDN (léčebna dlouhodobě nemocných). Vzhledem ke vzdálenosti měst
Vítkov - Opava je spádovou oblastí pro Vítkovsko město Nový Jičín. Pro využívání služeb
nemocnice v Novém Jičíně byla městským úřadem ve Vítkově zřízena bezplatná
autobusová linka pro přepravu pacientů.
Zdravotnická střediska jsou zařízení, která soustřeďují více ordinací v jednou objektu.
V roce 1987 bylo těmito zařízeními vybaveno 61 % obcí Opavska (viz Tab. 7.4.1), v roce
2006 již 78 %, došlo tedy k 17% nárůstu. Nově byla zdravotnická střediska zřízena
v Brumovicích, Dolní Lhotě, Jakartovicích, Mokrých Lazcích, Skřipově, Slavkově,
Šihleřovicích a ve Velkých Heraldicích, naopak ke zrušení zařízení došlo v Oticích.
38
Tab. 7.4.1: Zastoupení zdravotnických zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).
Území Obyvatel Lékárna Zdravotnické středisko Nemocnice Okres 1987 180267 22,0 % 61,0 % 4,9 % Okres 2006 180260 46,3 % 78,0 % 4,9 % Rozdíl 2006 - 1987 -7 24,3 % 17 % 0 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Samostatné ordinace lékařů jsou rozděleny podle oboru do čtyř kategorií,
dle vykonávané činnosti. Rozděleny jsou na ordinace praktického lékaře, ordinace pro děti
a dorost, ordinace ženského lékaře a ordinace zubního lékaře. Tato diferenciace podle
vykonávané činnosti je provedena pouze u výzkumu z roku 2006, údaje za rok 1987
v takovéto podobě chybí tudíž není možné je porovnávat. Samostatné ordinace lékařů
nejsou součástí žádného zdravotnického zařízení. V současnosti zcela chybí
v Brumovicích, Březové, Dolní Lhotě, Markvartovicích, Služovicích, Štítině, Velké
Polomy, Velkých Heralticích a Vršovicích. V Raduni, Sudicích a Oticích je provozována
samostatná ordinace lékaře pouze jedenkrát týdně. Největšího počtu dosahují v Opavě,
kde je provozováno 26 samostatných ordinací. 10 ordinací je provozováno praktickými
lékaři, dalších 10 zubními lékaři, 5 ordinací provozují lékaři pro děti a dorost a 1 ordinace
je ženského lékaře. V Hlučíně je provozováno 12 samostatných ordinací. Nejvíce ordinací
(9) náleží zubním lékařům, další 3 praktickým lékařům. Třetí místo co do počtu obsadil
Vítkov, kde je provozováno 11 samostatných ordinací, z toho po 3 ordinacích provozují
praktičtí, dětští a zubní lékaři, 2 ordinace jsou obsazeny lékaři ženskými. Ve zbylých
obcích není četnost samostatných organizací až tak patrná a podrobněji jsou tyto údaje
uvedeny v přiložené databázi na CD-ROMu.
Nejen nemocnice, ale i lékárny se staly objektem soukromého podnikání. Jak je čitelné
z tabulky 7.4.1, v roce 1987 bylo lékárnami vybaveno 22 % obcí okresu, v roce 2006 pak
46,3 %, jde tedy o 25% nárůst. V roce 1987 se tato zdravotnická zařízení vyskytovala
pouze v 9 obcích řešeného území, v roce 2006 již v 19 obcích. Ke stávajícím přibyly
provozovny například v Bolaticích, Holasovicích, Hrabyni, Kobeřicích, Ludgeřovicích
a Velkých Hošticích. Lékárny nejsou zastoupeny v menších obcích, kde by jejich využití
nebylo efektivní vzhledem k nižšímu počtu obyvatel. Obyvatelé těchto obcí využívají
lékárny buď v sousedních obcích nebo dojíždí do nejbližších měst.
Mezi specializovaná zdravotnická zařízení jsou řazeny ordinace veterinárních lékařů,
pedagogicko-psychologické poradny, logopedické ordinace, stomatologické laboratoře,
poradny různého charakteru apod. (výčet zařízení viz databáze). Nejvíce zastoupeny jsou
v Opavě a Hlučíně v menší míře v Kravařích a ve Vítkově.
39
V současné době dochází k rozšíření spektra poskytovaných služeb. Kromě základních
úkonů, nabízejí zdravotnická zařízení i různé doplňkové služby, které mnohdy nemají
se zdravotnictvím nic společného, příkladem mohou být kosmetické služby, masáže,
terapie nebo dokonce prodej doplňkového zboží.
7.5. Zařízení sociální Nedílnou součástí dnešní společnosti je i oblast sociální. V současné době, kdy početně
přibývá seniorů a populace v České republice stárne, se tato problematika vyslovuje stále
častěji. Sociální služby pro seniory dnes poskytují samotné obce nebo neziskové
organizace. Mezi zařízení, na která byl zaměřen terénní výzkum, patří domovy důchodců
a domy s pečovatelskou službou. Ošetřovatelská zařízení pro seniory, chráněné bydlení,
dílny, azylové domy a noclehárny nebyly do výzkumu zahrnuty, zatímco penziony
pro seniory, díky podobné funkci, řadíme do stejné skupiny sociálních zařízení jako
domovy důchodců.
Tab. 7.5.1: Zastoupení sociálních zařízení v obcích okresu Opava v letech 1987 a 2006 (100 % = 41 obcí).
Území Obyvatel Domov důchodců Dům s pečovatelskou službou Okres 1987 180267 9,8 % 19,5 % Okres 2006 180260 17 % 39 % Rozdíl 2006 - 1987 -7 7,2 % 19,5 % Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Podle údajů vyplývajících z Tab. 7.5.1 došlo v okrese Opava k výrazným změnám
v oblasti sociálních zařízení. Vyšší frekvenci výskytu, téměř dvojnásobnou oproti roku
1987, zaznamenaly domovy důchodců. V současnosti se podílí 17 %. Stejnou měrou
se zvýšilo i zastoupení domů s pečovatelskou službou, podílí se 39 %.
Absolutně se počet domovů důchodců v okrese zvýšil z 5 na 8. Přibyly v zázemí
největších měst námi sledovaného území, konkrétně ve Vítkově, Budišově
nad Budišovkou, Hlučíně a nově postavený je situován také (necelé 2 km od Opavy)
ve Slavkově. Pouze v Háji ve Slezsku se byl domov důchodců zrušen a později nahrazen
domem s pečovatelskou službou.
Co se týče druhého sledovaného typu sociálních zařízení, byly u domů s pečovatelskou
službou oproti roku 1987 zaznamenány pouze přírůstky, a to hned v deseti obcích okresu.
Konkrétně se jedná o Bolatice, Budišov nad Budišovkou, již zmíněný Háj ve Slezsku,
Hrabyni, Ludgeřovice, Melč, Píšť, Pustou Polom, Velké Hoštice a Víkov. V rámci celého
okresu se počet zvýšil z 10 na nynějších 20.
40
Ve 23 obcích19, což představuje více než 56 % z celkového počtu obcí, nemohou
obyvatelé využít žádného námi sledovaného sociálního zařízení. Jedná se především
o obce lokalizované v blízkosti hranic okresu (Brumovice, březová, Hněvošice, Velké
Heraltice) nebo o obce lokalizované v blízkosti centra obslužného regionu (Dolní Lhota,
Holasovice, Jakartovice, Štítina). V Opavě, Hlučíně, Vítkově20, Pusté Polomi a Budišově
nad Budišovkou, pak mohou obyvatelé využít hned obou námi sledovaných typů
sociálních zařízení.
Jako pozitivní jev lze označit skutečnost, že počet žadatelů o umístění do domova
důchodců v okrese Opava, v přepočtu na 1 000 obyvatel ve věku 65 a více let, činí
pouhých 14 (k 31. 12. 2005).
Jak uvádí ve svých článcích Martin Dürrer21, začíná se v posledních letech objevovat
jakýsi „boj o klienty“. Senioři si vybírají svůj nový domov na základě certifikátů, které
získalo podle vzdělání jeho managementu a podle vybavení zařízení. To vše má příznivý
vliv na zlepšování kvality poskytovaných služeb. Bude-li si klient moci svobodně vybrat
zařízení s rehabilitací, pracovní terapií, obchodem nebo jiným souborem služeb, dá mu
určitě přednost před jiným, které je jen „souborem lůžek“. Na straně druhé, zvyšující
se nároky klientů a tlak konkurence „na trhu“, nutí majitele zařízení více investovat
do infrastruktury, lepší nabídky poskytovaných služeb, vzdělání apod.
O skupinu klientů, která dnes bohužel zatím ještě zůstává na pokraji zájmu
zdravotnického sektoru, se brzy - podobně jako je tomu už v řadě jiných členských států
EU - začne vést boj mezi zdravotnictvím a sektorem sociálním.
7.6. Zařízení stravovací Stravovací zařízení představují nedílnou součást občanské vybavenosti sídel a v dnešní
době také společenského života obyvatel. Rozmístění, frekvence a úroveň těchto zařízení
je spjata s hustotou osídlení, atraktivitou území, ale i denní migrací obyvatelstva.
Stoprocentní zastoupení ve všech obcích zkoumaného území tento druh komerčního
zařízení nemá (zcela chybí v obcích Třebom a Hať).
Prudký rozvoj této složky občanské vybavenosti po roce 1989 je srovnatelný
s dynamickým rozvojem maloobchodních jednotek. V důsledku transformačních změn
19 Jednou z těchto obcí jsou i Štěpánkovice. Zde se dům s pečovatelskou službou přestavuje z bývalé zemědělské usedlosti v centu obce (brownfield neprůmyslového charakteru). 20 Vítkov je obcí, kde došlo k největším změnám v sociální sféře v rámci celého opavského okresu. Za sledované období zde přibyla hned dvě sociální zařízení. 21 DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online]. Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z <http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/komfort-1-2004/23836/zkusenosti-ze-zahranici-motivuji >.
41
došlo k výraznému nárůstu počtu stravovacích zařízení (viz Tab. 7.6.1). Oproti roku 1987
došlo téměř k dvojnásobnému nárůstu (o 82 %) počtu provozoven. U kategorie míst u stolů
je vývoj podobný, ale nedosahuje takové dynamiky (pouze 5 %).
Tab. 7.6.1: Stravovací zařízení22 v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Obyvatel Zařízení Míst Index míst23 Míst na 1000 obyv. Okres 1987 180267 318 23288 - 129 Okres 2006 180260 579 24502 105,2 136 Rozdíl 2006 - 1987 -7 261 1214 - 7 Opava 1987 62788 105 8580 - 136 Opava 2006
*24 60122 209 8773 102,2 146 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 104 193 - 10 Vítkov 1987 7422 17 1251 - 169 Vítkov 2006
* 7287 23 945 75,5 130 Rozdíl 2006 - 1987 -135 6 -306 - -39 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
V roce 1987 připadalo na 1 000 obyvatel 129 míst u stolů, o 19 let později to bylo 136.
Malá změna v relativizovaných hodnotách (o 7 míst) je způsobena nárůstem provozoven,
které plní funkci doplňkového stravování. Jde například o bary, kavárny a herny.
Tab. 7.6.2: Druhová skladba stravovacích zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006.
Rok 1987 Rok 2006 Zařízení Počet Míst M25 / 1000 obyv. Počet Míst M / 1000 obyv.
Rest. a hosp. 300 22200 123 525 23427 130 Kav. a cukr. 18 1088 6 54 1075 6 Celkem 318 23288 129 579 24502 136 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Z Tab. 7.6.2 vyplývá, že průměrný počet míst na jednu hospodu nebo restauraci klesl
ze 74 na současných 45. U kategorie kaváren a cukráren se počet provozoven dokonce
ztrojnásobil a hodnota průměrného počtu míst klesla z 60 na 20.
Nepochybně nejvyšší podíl na současném stavu má Opava, kde se počet stravovacích
zařízení za sledované období navýšil dvakrát, přičemž dnes představuje 36 % z celkového
počtu stravovacích zařízení v okrese (oproti 33 % v roce 1987). Kromě okresního města
vykazuje výraznější koncentraci stravovacích jednotek pouze město Hlučín. Obě zmíněná
22 Stravovacím zařízením se rozumí taková provozovna, která plní funkci základního (restaurace) nebo doplňkového (bufety, občerstvení, hospody, bary) stravování. V této skupině zařízení jsou zahrnuty také kavárny a cukrárny. 23 Index míst (1987 = 100). 24 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
25 M – počet míst u stolů (pouze uvnitř objektu)
42
města reprezentují téměř polovinu (47 %) všech zařízení, v nichž je celkem 11 429 míst
u stolů, což představuje opět polovinu (47 %) kapacity celého okresu. U zbylých obcí
okresu není nárůst tak patrný.
Ve většině stravovacích zařízení okresu se nevaří, naopak ve 42 % se vaří denně (viz
Graf 7.6.1). Tento jev je způsoben větším zastoupením provozoven s doplňkovou funkcí
stravování jako jsou bary, hospody nebo bufety.
Graf 7.6.1: Frekvence vaření v hospodách a restauracích okresu Opava v roce 2006.
42%
7%
51%
Vaří denně Vaří nedenně Nevaří
V rámci stravovacích zařízení lze výraznější změnu v počtu provozoven očekávat
v turisticky navštěvovaných oblastech - Opava, Hlučín, Budišovsko, Vítkovsko a okolí
Hradce nad Moravicí, naopak pokles lze očekávat v místech příliš vzdálených od hlavních
dopravních tahů, turistických regionů a měst. Nedílnou součásti stravovacích zařízení
v posledních letech jsou služby, které slouží k zatraktivnění dané provozovny - kulečníky,
výherní automaty, sázkové automaty, stolní fotbal, elektronické šipky nebo také jukeboxy.
43
Mapa 7.6.1: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.6.2: Počet stravovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
44
Mapa 7.6.3: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 1987.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.6.4: Počet míst u stolů v obcích okresu Opava v roce 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
45
7.7. Zařízení ubytovací
V rámci republiky patří okres Opava ke slabším turistickým regionům. Výchozí
základna cestovního ruchu byla nízká, růst je proto nadprůměrný. V současné době jsou
k cestovnímu ruchu využívány nejvíce oblasti v okolí větších měst Opavy, Hlučína, Hradce
nad Moravicí, Budišova nad Budišovkou a Vítkova. Největšími problémy cestovního
ruchu v okrese je kvalita ubytování, koordinace akcí s veřejnou sférou a okolím Opavska,
celkový přístup poskytovatelů turistických služeb a nedobudovaná soukromá infrastruktura
(turistické farmy, malé penziony, kempy, ubytování v soukromí).
Tab. 7.7.1: Ubytovací zařízení26 a jejich kapacita v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
Území Obyvatel Zařízení Lůžek Index lůžek27 Lůžek na 1000 obyv.
Okres 1987 180267 41 1993 - 11 Okres 2006 180260 100 3518 176,5 19 Rozdíl 2006 - 1987 -7 59 1525 - 8 Opava 1987 62788 6 626 - 10 Opava 2006
*28 60122 24 782 124,9 13 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 18 156 - 3 Vítkov 1987 7422 6 211 - 28 Vítkov 2006
* 7287 16 735 348,3 101 Rozdíl 2006 - 1987 -135 10 524 - 73 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Přesto ale i v kategorii ubytovacích zařízení okresu Opava došlo k výrazným změnám
v porovnání s rokem 1987. V době, kdy probíhal výzkum, bylo v okrese k dispozici sto
ubytovacích zařízení, což je ve srovnání s rokem 1987 nárůst bezmála třínásobný.
Z tabulky 7.7.1 jsou patrné i další změny. Na území bývalého okresního města došlo
k šestinásobnému nárůstu ubytovacích zařízení. Svými 24 ubytovacími zařízení se tak
podílí zhruba 25 % na celém okresu (oproti 15 % v roce 1987). Pro porovnání je do této
charakteristiky zahrnuto i Vítkovsko, kde došlo bezmála k trojnásobnému nárůstu v počtu
ubytovacích zařízení, v okresním měřítku se podílí 16 %. Mimo Opavu a Vítkov je
přírůstek patrný také v Hlučíně (o 7 zařízení), Budišově nad Budišovkou (o 4), Hradci
nad Moravicí (o 5) a Šilheřovicích (o 4). Naopak k regresi došlo v obci Melč (o 6 zařízení).
Co se týče kapacity ubytovacích zařízení (počtu lůžek) v jednotlivých kategoriích, to je
taktéž patrné z tabulky 7.7.1 Celkově v okrese přibylo 1 525 lůžek, v přepočtu na 1 000
26 Výzkum byl zaměřen pouze na veřejné ubytovací zařízení, tedy na domovy mládeže, podnikové ubytovny nebo ubytování studentů (koleje, internáty apod.) nebyl brán zřetel. 27 Index lůžek (1987 = 100). 28 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
46
obyvatel je to nárůst o 8 lůžek z původních 11 na 19. Nejdramatičtější nárůst lůžek ale byl
zaregistrován na Vítkovsku, kde přibylo jak ubytovacích zařízení z původních 10 na 16,
tak i lůžek z 28 na 101 lůžek na 1 000 obyvatel. Tato skutečnost je přičítána rekreačnímu
využití a turistice v okolí Vítkova29. Podobnou dynamiku vykazují i města Budišov
nad Budišovkou (ze 106 na 148 lůžek na 1 000 obyvatel), Hradec nad Moravicí (ze 60
na 99) nebo obec Šiheřovice (z 0 na 77). V okresním městě byl nárůst o 156 lůžek
na celkových 782, v současnosti zde připadá 13 lůžek na 1 000 obyvatel. Opačná situace je
patrná v obci Melč, kde relativizovaná hodnota lůžek klesla z 37 na 6 lůžek.
Tab. 7.7.2: Druhová skladba ubytovací zařízení okresu Opava v letech 1987 a 2006.
Rok 1987 Rok 2006 Zařízení Počet Lůžek Lůžek na 1000 obyv. Počet Lůžek Lůžek na 1000 obyv.Penzion 26 704 4 63 1287 7 Hotel 10 844 5 18 1119 6 Kemp 5 445 2 12 1061 6 Soukromí 0 0 0 7 51 0 Celkem 41 1993 11 100 3518 19 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Největší nárůst z celého spektra ubytovacích zařízení byl zaznamenán v oblasti
ubytování v penzionech. Jejich počet se téměř ztrojnásobil z původních 26 na současných
63 a v okresu se tak podílí 63 % na všech ubytovacích zařízení. Nejvíce penzionů (18) je
zastoupeno v Opavě. V pořadí druhým typem zařízení, který zaznamenal nárůst co
do počtu, jsou hotely. V současnosti jich je na území okresu Opava zastoupeno 18, z toho
6 v Opavě a 4 ve Vítkově. Jen o něco menší přírůstek pak zaznamenaly kempy a ubytování
v soukromí, někdy označované jako „priváty“. V obou případech přibylo po 7 zařízeních
v rámci okresu. Deset z celkového počtu dvanácti kempů jsou situovány ve městech
Budišov nad Budišovkou a Vítkov, téměř polovina ubytování v soukromí celého okresu se
nachází v Budišově nad Budišovkou. Nevýhodou privátů je jejich nízká lůžková kapacita,
na straně druhé však těží z cenové dostupnosti. Možnost ubytování v letech 1987 a 2006
je patrný z následujících map 7.7.1 a 7.7.2.
29 Za posledních 19 let v katastrálním území Vítkova přibyly tři penziony (82 lůžek), tři hotely (177 lůžek) a čtyři kempy (265 lůžek).
47
Mapa 7.7.1: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 1987.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.7.2: Počet ubytovacích zařízení v obcích okresu Opava v roce 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
48
Mapa 7.7.3: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 1987.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR.. Mapa 7.7.4: Počet lůžek v obcích okresu Opava v roce 2006.
Pramen: Podkladové vrstvy z ArcData ČR..
49
7.8. Zařízení maloobchodní
7.8.1. Samostatné prodejny
Počet samostatných maloobchodních jednotek se v rámci okresu více než zdvojnásobil
ze 498 na 1 159 prodejen, s tím je spojen i nárůst prodejní plochy těchto zařízení. Ta se
téměř zdvojnásobila na současných 61 704 m2. V přepočtu na 1 000 obyvatel vzrostla
prodejní plocha z 203 na 342 m2.
Tab. 7.8.1.1: Samostatné maloobchodní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
Území Obyvatel Počet Plocha (m2)
Index plochy30 m2 na 1000 obyv.
Okres 1987 180267 498 36576 - 203 Okres 2006 180260 1159 61704 168,7 342 Rozdíl 2006 - 1987 -7 661 25128 - 139 Opava 1987 62788 204 18182 - 290 Opava 2006
*31 60122 538 28435 156,3 473 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 334 10253 - 183 Vítkov 1987 7422 27 1581 - 213 Vítkov 2006
* 7287 51 1819 115,1 250 Rozdíl 2006 - 1987 -135 24 238 - 37 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
K největšímu nárůstu prodejní plochy došlo v obcích, ve kterých prodejní plocha
na 1 000 obyvatel byla nejvyšší již před rokem 1989. Příkladem mohou být obce Opava,
Hlučín, Kravaře, Dolní Benešov, dále se zvýšil podíl prodejní plochy na 1 000 obyvatel
i v Sudicích, Jakartovicích, Kobeřicích a Bolaticích (viz příloha 7). Opačným případem,
mohou být obce Oldřišov, Velká Polom, Háj ve Slezsku, Litultovice a Brumovice,
kde došlo ke snížení prodejní plochy.
Co se týká počtu zařízení, stejně jak tomu bylo v roce 1987, tak i dnes je téměř jedna
polovina samostatných maloobchodních jednotek okresu soustředěna do Opavy
(viz Tab. 7.8.1.1.). V roce 2006 zde bylo zjištěno 538 samostatných jednotek,
což znamenalo nárůst o 334 prodejen během sledovaného období. Jejich celková prodejní
plocha vzrostla o 10 253 m2, v přepočtu na 1 000 obyvatel pak o 183 m2, což bylo
způsobeno také úbytkem obyvatel (o 3 000).
Situace ve Vítkově zaznamenala vývoj poněkud odlišný. K úbytku obyvatel došlo jen
minimálně. Počet samostatných prodej sice vzrostl z původních 27 na dnešních 51,
ale prodejní plocha se zvýšila jen o 238 m2. Přírůstek prodejní plochy na 1 000 obyvatel,
se tím zvýšil jen minimálně z původních 213 na 250 m2. 30 Index plochy (1987 = 100). 31 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
50
Graf 7.8.1.1: Počet samostatných maloobchodních jednotek v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
1421
796
101
262
498
173
214
111
0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600
Celkem
Nepotravinářské prodejny
Potravinářské prodejny
Smíšené prodejny
Počet samostaných prodejen
Rok 2006 Rok 1987
Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
Změnu v sortimentní struktuře samostatných prodejen dokládá graf 7.8.1. Největší
změny jsou patrné u potravinářských a nepotravinářských prodejen. Počet potravinářských
prodejen klesl o polovinu, naopak progresivní vývoj byl zaznamenán u nepotravinářských
prodejen, kde se počet zpětinásobil na 796 provozoven. U smíšených prodejen není změna
tak dynamická (počet se zvýšil 2,5 krát).
Razantní změna v podílech výše popsaných druhů prodejen na celkové prodejní ploše
je patrná z grafů 7.8.1.2 a 7.8.1.3. Nepotravinářské prodejny svůj podíl na celkové prodejní
ploše zvýšily z 37 % na 65 %, naopak k regresi došlo u potravinářských prodejen, kde
podíl klesl z 38 % v roce 1987 na pouhá 4 % v roce 2006. K menšímu nárůst došlo také
u prodejen smíšených.
Graf 7.8.1.2: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 1987.
25%
38%
37%
Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny
Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
51
Graf 7.8.1.3: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentu v okrese Opava v roce 2006.
31%
4%65%
Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny
Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
Dominantní postavení v rámci samostatných prodejen má okresní město. Proto byl
terénní výzkum v tomto sídle proveden podrobněji než v ostatních obcích okresu. U všech
sledovaných samostatných prodejen, mimo potravinářské prodejny, je patrný početní
nárůst. Nejvyšší přírůstky (viz Graf 7.8.4) však byly dosaženy u prodejen s průmyslovým
zbožím (o 43) a prodejen odívání a obuvi, kde byl nárůst nejvyšší ze všech druhů
samostatných prodejen (o 91). Progresivní změna u ostatních nepotravinářských prodejen
je dána jejich pestrostí, nikoliv kvantitou, ale i tak potvrzuje dynamický rozvoj
nepotravinářských prodejen po roce 1989. Obecná regrese potravinářských prodejen
v okrese je způsobena úbytkem 50 opavských prodejen, což činilo v roce 1987 49 % všech
zařízení tohoto typu. V roce 1987 se tedy Opava podílela na celkovém počtu
potravinářských prodejen 88 % a bylo zde situováno 89 provozoven. V roce 2006 se pak
39 provozoven podílelo 18 % na celkovém počtu potravinářských prodejen v okrese.
Dokumentuje to prostorovou změnu v rozmístění prodejen potravinářského typu,
respektive její dekoncentraci.
52
Graf 7.8.1.4: Počet samostatných maloobchodních prodejen v Opavě32 v letech 1987 a 2006.
17
89
10
20
37
3
3
7
0
10
3
5
45
39
25
111
80
27
22
9
13
32
37
98
0 20 40 60 80 100 120
Smíšené prodejny
Potravinářské prodejny
Prodejny tabáku akuřáckých potřeb
Prodejny odívání a obuvi
Prodejny průmyslovéhozboží
Prodejny nábytku
Prodejny hodin, klenotů astarožitností
Prodejny kulturníchpředmětů
Zdravotnické prodejny
Prodejny květin a potřebpro chovatele a pěstitele
Prodejny auto-moto
Ostatní nepotravinářsképrodejny
Počet samostatných prodejen
Rok 1987 Rok 2006
Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
V roce 1987 prodejní plocha maloobchodních jednotek v Opavě činila 18 182 m2. Podíl
jednotlivých druhů těchto zařízení na celkové prodejní ploše bylo následné: 41 % prodejní
plochy zaujímaly potravinářské prodejny, 9 % smíšené prodejny a 50 % z celkové prodejní
plochy patřilo prodejnám nepotravinářským. Z nepotravinářských prodejen zaujímaly
po 16 % celkové prodejní plochy prodejny odívání a obuvi a prodejny průmyslového
zboží, dále pak na 6 % plochy byly provozovány prodejny nábytku a na 3 % prodejny
květin a potřeb pro chovatele a pěstitele.
V roce 2006 vzrostla prodejní plocha samostatných maloobchodních jednotek přibližně
na 28 435 m2. Oproti roku 1987 je jasně viditelná změna v podílech plochy jednotlivých
typů prodejen.
32 Opava v roce 2006 byla územně přepočtena na stav z roku 1987
53
Prodejní plocha výrazně poklesla u potravinářských prodejen na pouhé 3 %, prodejny
smíšeného zboží zaujímají, stejně jako v roce 1987, 9 % prodejní plochy (ale je nezbytné
brát zřetel na nárůst celkové prodejní plochy). Tedy v roce 1987 byly smíšené prodejny
provozovány na 3 292 m2, dnes je to ale 5 553 m2. Největší podíl patří prodejnám
nepotravinářským, konkrétně je to 87 % celkové prodejní plochy. Tuto prodejní plochu
z 19 % zaujímají prodejny odívání a obuvi, po 15 % jsou zde zastoupeny prodejny auto-
moto příslušenství a průmyslového zboží, podíl 9 % mají prodejny nábytku.
Prodejny odívání a obuvi si své prvenství v Opavě udržovaly po celou dobu
transformace maloobchodní sítě, pozadu nezůstaly ani prodejny s průmyslovým zbožím.
54
Graf 7.8.5: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 1987.
9%
41%
1%
16%
16%
6%
1%
2%
0%
3%
4%
1%
50%
Smíšené prodejny Potravinářské prodejny
Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb Prodejny odívání a obuvi
Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku
Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů
Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele
Prodejny auto-moto Ostatní nepotravinářské prodejny
Graf 7.8.6: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen podle sortimentů v Opavě v roce 2006.
9%
3%
1%
19%
15%
9%
2%
2%
2%
4%
15%
19%
87%
Smíšené prodejny Potravinářské prodejny
Prodejny tabáku a kuřáckých potřeb Prodejny odívání a obuvi
Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku
Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů
Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele
Prodejny auto-moto Ostatní nepotravinářské prodejny
Pramen: Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
55
Mapa 7.8.1.1: Struktura prodejní plochy samostatných prodejen okresu Opava v letech 1987 a 2006.
Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
56
7.8.2. Nákupní střediska a velkoplošné prodejny
Transformace maloobchodu se nevyhnula ani nákupním střediskům a obchodním
domům. Ve většině případů šlo o navýšení jejich počtu i prodejní plochy, jedinou
výjimkou je nákupní středisko v Pusté Polomy, kde bylo toto zařízení zcela zrušeno.
Nejvíce těchto maloobchodních zařízení je koncentrováno ve městech a větších obcích
s přibližně 3 000 obyvateli. Výjimkou je obec Šilheřovice se svými 1 550 obyvateli.
Tab. 7.8.2.1: Nákupní střediska a velkoplošné maloobchodní prodejny33 v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
Území Obyvatel Počet NS Plocha (m2) Počet VP Plocha
(m2) Okres 1987 180267 12 11690 - - Okres 2006 180260 21 13630 20 35709 Rozdíl 2006 - 1987 -7 9 1940 - - Opava 1987 62788 4 3129 - - Opava 2006
*34 60122 7 5940 14 33086 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 3 2811 - - Hlučín 1987 22970 1 688 - - Hlučín 2006
* 22448 3 1662 5 2223 Rozdíl 2006 - 1987 -522 2 974 - - Vítkov 1987 7422 1 752 - - Vítkov 2006
* 7287 2 810 1 400 Rozdíl 2006 - 1987 -135 1 58 - - Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
V roce 1987 bylo na území okresu v provozu 16 nákupních středisek a obchodních
domů. Jejich počet v roce 2006 vzrost na 21. Původní nákupní střediska v jednotlivých
obcích zůstala zachována (s výjimkou Pusté Polomy), nárůst počtu těchto zařízení byl
zaznamenán v Hlučíně (z 1 na 3), Opavě (ze 4 na 7) a Vítkově (z 1 na 2). Sortiment těchto
zařízení představovaly především potraviny, maso a uzeniny, drogerie. V městských
nákupních střediscích tvořily skladbu sortimentu navíc maloobchodní jednotky domácích
potřeb, obuvi nebo nábytku a drobných předmětů.
V jednotlivých obcích sice maloobchodní zařízení nákupních středisek zůstala
zachována a fungují dodnes, ale změnila se jejich prodejní plocha. Důvodem bylo vytvořit
prostor pro sklady a zázemí prodejny nebo část provozovny byla zrušena a nabídnuta
do pronájmu jinému podnikatelskému subjektu. V některých byly zřízeny kanceláře,
33 Nákupní středisko je taková maloobchodní provozovna, které má oddělené prodejní jednotky a převážně jeden hlavní vchod do provozovny (obchodní domy, prodejny SD Jednota). Velkoplošnou prodejnou pak rozumíme supermarkety, hypermarkety a prodejny s diskontním prodejem (Billa, Plus, Kaufland, Globus apod.), kde prodejní plocha obyčejně převyšuje 600 m2. 34 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Hlučín 2006* a Vítkov 2006
*
57
cukrárny (v Hradci nad Moravicí), fotoateliéry, kadeřnictví, prodejny textilu s asijským
zbožím, půjčovny svatebních a společenských šatů, parfumerie, solární studia apod.
Příkladem této změny mohou být Kravaře, kde se plocha prodejny zmenšila o 145 m2
a byla zde otevřena soukromá prodejna nábytku, nebo Budišov nad Budišovkou, kde
se prodejní plocha zmenšila o 124 m2.
Velkoplošné prodejny zaznamenaly největší boom v 90. letech a v dnešní době výrazně
ovlivnily nákupní chování obyvatel (viz Ordeltová, 2004). Zastoupeny jsou ve městech
Opava, Hlučín a Vítkov a to v počtu 20 prodejen o celkové prodejní ploše 35 709 m2.
Hned 14 (z 20) těchto provozoven, s prodejní plochou 33 086 m2, se nachází v Opavě.
Opava se tak podílí 70 % na celkovém počtu velkoplošných prodejen a 93 % na celkové
prodejní ploše. Jedná se o nadnárodní obchodní řetězce jako jsou TESCO Stores,
Kaufland, Globus, OBI, Hypernova apod. Povětšinou jsou tyto velkoplošné prodejny
v areálu, kde se vyskytují pospolu v různém zastoupení (příkladem je například
supermarket Kaufland a baumarkt OBI), nebo jako součást nákupního centra, jako je tomu
v případě hypermarketu TESCO. Ten je situován do OC Silesia. Toto obchodní a nákupní
centrum zaujímá svými 11 839 m2 největší prodejní plochu na území města Opavy.
Druhým nejrozlehlejším hypermarketem v Opavě je Globus s rozšířeným sortimentem
baumarktu. Z diskontních prodejen jsou zde zastoupeny Lidl, Penny market a Delvita.
Mezi velkoplošné prodejny byly zařazeny i velkoplošné prodejny nábytku (Nábytek
JYSK), elektra (OKAY elektro) a velkoprodejna květin. Obyvatelům Hlučíně je
k dispozici 5 velkoplošných prodejen a zaujímají plochu 2 223 m2. Prodej zde provozuje
Lidl, Billa, Plus diskont, Supermarket a nepotravinářský Mountfield. Ve Vítkově
je obyvateli využívána jediná velkoplošná prodejna s prodejní plochou 400 m2.
58
Mapa 7.8.3.1: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 1987.
Mapa 7.8.3.2: Prodejní plocha maloobchodních jednotek okresu Opava v roce 2006.
Pramen: Podkladová data z ArcData ČR, Šetření občanské vybavenosti v roce 1987, výzkum 2006.
59
7.9. Zařízení nevýrobní Do této kategorie služeb obyvatelstvu jsou zařazena kadeřnictví, sběrny čistíren
a sázkové kanceláře. U kadeřnictví byl, mimo jejich počet, brán zřetel také na jejich
lokalizaci - zda jsou provozována v bytě (jako předmět drobného podnikání), nebo
v provozovnách. Mimo výše uvedená zařízení, bychom mohli do této skupiny zařadit také
kosmetické služby, masáže, pedikúru, manikúru, solária a další podobné služby, ty však
pro absenci údajů z roku 1987 nemohou být srovnávána.
Tab. XX: Nevýrobní zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Území Obyvatel Kadeřnictví Sběrny čistíren Sázkové kanceláře Okres 1987 180267 49 28 4 Okres 2006 180260 175 23 49 Rozdíl 2006 - 1987 -7 126 -5 45 Opava 1987 62788 12 15 4 Opava 2006
*35 60122 55 9 20 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 43 -6 16 Vítkov 1987 7422 2 2 0 Vítkov 2006
* 7287 4 1 2 Rozdíl 2006 - 1987 -135 2 -1 2 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
Mezi nejvíce změnou postižená zařízení patří kadeřnictví a holičství. V roce 1987
se těchto zařízení na území okresu nacházelo 49, v roce 2006 počet vzrost na 175, relativně
vyjádřeno jejich počet vzrostl asi o 250 %! V Opavě bylo těchto zařízení v roce 1987 12,
v současnosti zde funguje 55 provozoven, z toho 14 v bytě. Druhým městem, kde je nárůst
četnosti těchto zařízení zřetelný, je Hlučín. Před rokem 1989 zde působilo 5 kadeřnictví,
v současné době jich je 15, z toho 4 jsou provozována v bytě. Tato města se nyní
na celkovém zastoupení těchto služeb v okrese podílejí 40 % (v roce 1987 to bylo 35 %).
U sběren čistíren byl registrován opačný vývoj. Jejich počet vzhledem k roku 1987
poklesl. Na území okresu jich v roce 1987 působilo 28, v roce 2006 již jen 23. V Opavě
působilo těchto zařízení 15, v roce 2006 pouze 9. Ve Vítkově a Hlučíně se počet snížil
o 1 zařízení z původních 2, respektive 4 provozoven v roce 1987. Úbytek byl zaznamenán
i v ostatních obcích okresu, kde se v roce 1987 sběrny čistíren nacházely. Pokles počtu
těchto zařízení bezpochyby souvisí se změnou životního stylu. Dnešní trh nabízí velké
množství speciálně upravených textilních materiálů za přiměřenou cenu, kterým vyhovuje
domácí údržba a tudíž jsou čistírny dnes vyhledávány v menší míře než tomu bylo před
35 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
60
rokem 1989. Čistírny se v dnešní době vyskytují i jako součást tzv. shopping parků
a nákupních center, kde tuto službu poskytují za nízkou cenu a minimální čekací dobu.
Velký boom nastal v provozování sázkových kanceláří. Před rokem 1989 se na našem
trhu vyskytovala pouze jediná společnost, která provozovala tento lehký a legální hazard.
Byla jí známá Sazka. V dnešní době36 se sázení stalo jakousi adrenalinovou disciplínou
a tento druh sportu či zábavy využívá stále větší počet obyvatel. Zastoupení sázkových
kanceláří bylo v minulosti situováno jen v početně větších městech. V našem případě
pouze v Opavě. Dnes je situace jiná. V roce 1987 se na území okresu nacházely 4 sázkové
kanceláře (všechny se vyskytovaly v Opavě), dnes se jejich počet zvýšil na 49. V Opavě
dnes umožňuje uzavírat sázky 20 kanceláří. Druhým městem, kde je nejvíce patrný nárůst
počtu těchto zařízení, je Hlučín - dnes je jich provozováno 7. Dále pak tato zařízení nově
vznikla v Kravařích, kde v současnosti fungují 4 provozovny. Po dvou sázkových
kancelářích pak mají obce Bolatice, Budišov nad Budišovkou, Dolní Benešov,
Štěpánkovice a město Vítkov.
7.10. Zařízení výrobní a opravárenská Výrobní a opravárenská zařízení jsou jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících
se skupin zařízení. Hlavní příčinou tak razantního růstu (viz Tab. 7.10.1), je jejich druhová
četnost. Tím máme na mysli množství služeb, které se pod tímto společným názvem
sdružují. Pasivně bychom mohli tuto skupinu zařízení definovat jako vše, co není součástí
školských, tělovýchovných, kulturních, zdravotnických, stravovacích, ubytovacích,
maloobchodních, nevýrobních a ostatních služeb. Jak bylo popisováno výše, byla tato
zařízení rozdělena podle ekonomické aktivity do šesti skupin. U všech sledovaných skupin
zařízení došlo v rámci okresu za sledované období k početnímu nárůstu.
Nejdynamičtější vývoj37 v četnosti zařízení zaznamenaly opravny motorových vozidel.
Na území okresu jejich počet vzrostl ze 13 na úctyhodných 771 opraven, což je téměř
šedesátinásobek. Tento trend se vyvíjel v celém okrese včetně měst. V Opavě došlo
bezmála k padesátinásobnému nárůstu počtu provozoven. V roce 2006 jich v Opavě
fungovalo 284. I ve Vítkově nastal dynamický nárůst v počtu zařízení. Z původních
2 na 30, to znamená, že jde o patnáctinásobný nárůst.
36 V sázkových kanceláří typu Fortuna (Chance, Synottip) se již nesází pouze na výsledky sportovních zápasů, ale také na výsledky voleb, televizních soutěží apod. 37 Výrazné rozdíly v počtech zařízení mezi roky 1987 a 2006 nejsou způsobeny pouze transformačními změnami v této oblasti služeb, ale také nepřesným vymezením jednotlivých kategorií zařízení. Není možné stanovit přesné spektrum služeb, které do dané kategorie v roce 1987 náleželo, pomocí současného číslování OKEČ. Proto jsou hodnoty z Registru ekonomických subjektů zkreslené větším druhovým spektrem výrobních a opravárenských zařízení, které do jednotlivých kategorií náleží.
61
Ač to tak nevypadá, Vítkov se tímto dynamickým rozvojem přiblížil Opavě. Počet
obyvatel Vítkova je 8 krát menší než v Opavě, čili, vynásobíme-li počet těchto zařízení
ve Vítkově osmi, vyšlo by nám 240 zařízení.
V pořadí druhým nejvíce rozvíjejícím se zařízením jsou kovozpracující provozovny.
V rámci okresu byl zaznamenán jejich sedmnáctinásobný nárůst, v Opavě třináctinásobný
a ve Vítkově šestinásobný. Dále je viditelný nárůst v počtu zařízení oděvních a textilních
provozoven. V okrese bylo provozováno v roce 1987 26 zařízení, v roce 2006 činnost
provozovalo 230 zařízení, jde téměř o devítinásobný nárůst. V Opavě byla situace
podobná. Nárůst byl sedminásobný na současných 105 provozoven. Ve Vítkově bylo
v roce 1987 v provozu pouze jediné zařízení tohoto typu, v roce 2006 jich bylo už sedm.
Tab. 7.10.1: Výrobní a opravárenská zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 200538. Území Kov. Moto Dřevo. Oděvy Stavební Kožeděl. ZahradnictvíOkres 1987 15 13 16 26 73 13 14 Okres 2006 256 771 207 230 213 22 43 Rozdíl 2006 - 1987 241 758 191 204 140 7 29 Opava 1987 8 6 5 15 32 10 5 Opava 2006
*39 108 284 60 105 71 5 4 Rozdíl 2006 - 1987 100 278 55 90 40 2 -1 Vítkov 1987 1 2 1 1 10 0 0 Vítkov 2006
* 6 30 11 7 6 3 3 Rozdíl 2006 - 1987 5 28 10 6 -4 3 3 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, Registr ekonomických subjektů - listopad 2005,
výzkum 2006.
Vysvětlivky: Kov. – Kovozpracující provozovny Moto – Opravny motorových vozidel Dřevo. – Dřevozpracující provozovny Oděvy – Oděvní a textilní provozovny Stavební – Provozovny stavební činnosti Kožeděl. – Kožedělné a gumárenské provozovny, včetně opraven obuvi
Výrazná změna v kategorii autoservisů, souvisí se změnou životního stylu a se stále
zvyšující se mobilitou obyvatel za službami. Životní styl je v mnoha směrech ovlivňován
technickým pokrokem, čímž je v dnešní době i vlastnictví osobního automobilu.
38 Zahradnictví jsou porovnávány s údaji získané z terénního výzkumu v roce 2006, zbylé kategorie pak k listopadu roku 2005. 39 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
62
Tab. 7.10.2: Vybrané nevýrobní a opravárenské zařízení v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
Území Obyvatel Opravny obuvi Autoservisy Palírny Moštárny
Okres 1987 180267 10 7 3 30 Okres 2006 180260 18 141 9 23 Rozdíl 2006 - 1987 -7 8 134 6 -7 Opava 1987 62788 7 3 2 3 Opava 2006
*40 60122 5 44 1 1 Rozdíl 2006 - 1987 -2666 -2 41 -1 -2 Vítkov 1987 7422 0 1 0 1 Vítkov 2006
* 7287 1 4 0 0 Rozdíl 2006 - 1987 -135 1 3 0 -1 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
V roce 1970 bylo v České republice registrováno 625 tisíc osobních automobilů.
To znamená, že na 1 000 obyvatel připadlo 65 vozidel. Vybavenost obyvatelstva osobními
automobily se rychle zvyšovala. V roce 1975 připadlo na 1 000 obyvatel 108 vozů, v roce
1980 počet vzrostl na 157 vozů a v roce 1990 až na 233 osobních automobilů na 1 000
obyvatel. V současné registraci vozidel se nerozeznává účelové využití vozu. V roce 1998
se uvádí celkový počet 3 687 tisíc osobních aut, z nichž je osobním účelům používáno
kolem 3 430 tisíc automobilů. To znamená, že vybavenost obyvatelstva osobními vozidly
se zvýšila (z 65 v roce 1970) na 333 osobních automobilů na 1 000 obyvatel (Andrle,
2000).
Jak je zřejmé z tabulky 7.10.2, početní nárůst autoservisů v okresu je markantní.
Z pouhých 7 provozoven v roce 1987, stoupl počet na 141 servisů, jde o dvacetinásobný
nárůst, konkrétně o 134 provozoven. V Opavě je situace obdobná. Z původních
3 provozoven v roce 1987, vzrost počet na současných 44 a jde o bezmála patnáctinásobný
nárůst. Ve Vítkově byl před rokem 1989 pouze jeden autoservis, v současnosti zde fungují
4. Markantní skok v počtech autoservisů je přímoúměrný vzrůstajícímu počtu automobilů.
Na rozdíl od snižování vybavenosti domácností osobními vozy s rostoucí velikostí obce41,
se autoservisy koncentrují právě do obcí s větším počtem obyvatel.
40 Opava 2006
* - územně přepočteno na stav z roku 1987, platí i pro Vítkov 2006*
41 Venkovské obce, malá venkovská města a města střední velikosti postrádají častěji než větší obce a města vlastní infrastrukturu. Jejich obyvatelé jsou pak odkázáni na vlastní dopravní prostředky. Dalším a stále aktuálnějším důvodem je rušení málo efektivních služeb do venkovského prostoru a také rušení veřejných dopravních spojů (autobusových i vlakových). Pro dnešní společnost je charakteristická vyšší prostorová mobilita, proto význam dopravy v budoucnosti stále poroste, nejen z hlediska ekonomického, ale i sociálního a společenského.
63
Další výrobní složkou jsou opravny obuvi a drobného galanterního zboží. V roce 1987
na území okresu fungovalo 10 těchto provozoven, v roce 2006 jich bylo 18, zaznamenán
byl tedy nárůst o 80 %. V Opavě se stav opraven vyvíjel jinou cestou. Z původních
7 v roce 1987 jich dnes na území města funguje pouze 5. Je to způsobeno tím, že tato
služba je poskytována i v menších městech, příkladem mohou být Kravaře a již není tolik
koncentrovaná pouze ve větších městech jako tomu bylo před rokem 1987, tehdy v Opavě
fungovalo 70 % všech opraven obuvi v rámci okresu, nyní je to pouze 28 %. Ve Vítkově
před rokem 1989 nebyla tato činnost provozována vůbec, nyní v jediném zařízení.
Třetí kategorií jsou moštárny. Tato výrobní zařízení ale prošly jiným vývojem
než předchozí jmenované autoservisy a opravny obuvi. Na území okresu (v roce 1987)
bylo v chodu 30 moštáren, kdežto v roce 2006 se jejich počet snížil na 23. V Opavě před
rokem 1989 byly provozovány 3 moštárny, v roce 2006 pouze 1, ve Vítkově fungovala 1,
dnes je tato provozovna zrušena.
Posledním komentovaným zařízením jsou palírny. V této oblasti došlo ke zvýšení
počtu jak na území okresu, tak i v Opavě. Ve Vítkově se tato zařízení nenacházejí. V rámci
okresu jde o třínásobný nárůst počtu palíren z původních 3 na 9 v roce 2006. Na území
města Opavy v minulosti působila jediná palírna, v současnosti zde svoji činnost provozují
2 zařízení.
7.11. Zařízení ostatní Poslední tři druhy zařízení, kterými se terénní výzkum zabýval, byli zařazeny
do společné skupiny jako zařízení ostatní. Komparaci těchto zařízení však nebylo možné
provést z důvodu absence dat ze šetření v roce 1987.
U provozoven policie a pošt byl zjišťován pouze výskyt v dané obci, nikoli početní
stav. Změnou oproti předcházejícím statistikám je i zařazení obcí do ORP (viz Tab.
7.11.1).
Státní policií je v okrese vybaveno celkem 14 obcí, nejvíce z nich pak náleží do ORP
Opava, což je ovšem předvídatelné, neboť do této administrativní jednotky patří hned 40
z 80 obcí okresu. Mimo obce s rozšířenou působností jsou provozovny státní policie
situovány převážně v příhraničním prostoru (Sudice, Oldřišov, Píšť, Hněvošice atd.).
Obecní, resp. městskou policií disponují opět všechna ORP a Budišov nad Budišovkou.
Téměř dvě třetiny všech obcí okresu je pak vybaveno poštou.
64
Tab. 7.11.1: Zastoupení ostatních zařízení v obcích s rozšířenou působností a okresu Opava v roce 200642.
Státní policie Obecní policie Pošta Území Obcí Obyvatel
Počet % Počet % Počet % ORP Hlučín 15 39608 3 20,00 1 6,67 10 66,67ORP Kravaře 9 21069 2 22,22 1 11,11 8 88,89ORP Opava 40 101450 6 15,00 1 2,50 27 67,50ORP Vítkov 12 14111 1 8,33 2 16,67 7 58,33Okres 80 180260 14 17,50 5 6,25 53 66,25Pramen: Výzkum 2006.
7.12. Shrnutí změn v občanské vybavenosti obcí Vzhledem k absenci podkladů pro základní sídelní jednotky při šetření v roce 1987,
je občanská vybavenost v této práci porovnávána pouze na úrovni obcí a celého okresu.
Územní vyrovnávaní zde bylo řešeno bez větších problémů, které by však nastaly, pokud
by se komparativní analýza prováděla pomocí vyšších územně-správních celků. Byla dána
přednost mikroregionům, kde chyby, vzniklé aproximací na administrativní členění obcí
v roce 1987, jsou zanedbatelné a příliš neovlivní občanskou vybavenost.
V okrese Opava je zastoupeno celkem pět tuzemských mikroregionů (viz Příloha 8).
Moravice, Matice Slezská, Hlučínsko, Opavsko-severozápad a Hvozdnice vznikly
formou spolupráce místních samospráv a jejich cílem je především hospodářská
spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně vzdělávací činnost
a turismus.
Vývoj zařízení mikroregionů za období 1987-2006 je uveden v Tab. 7.12.1. Z ní jsou
patrné (mimo kvantitativní změny) hlavně dvě skutečnosti – dominace mikroregionu
Moravice v rámci ubytovacích zařízení a dynamický nárůst všech sledovaných jevů
v mikroregionu Hlučínsko. I když u mikroregionu Moravice nebyla změna ubytovacích
zařízení tak dynamická jako u Hlučínska, stále setrvává tento mikroregion v počtu
(i kapacitě) ubytovacích zařízení na první příčce všech mikroregionů okresu Opava.
Dynamický rozvoj Hlučínska má hned dvě příčiny. První z nich je nejvyšší koncentrace
obyvatelstva (přes 65 000 obyvatel) a druhým silná podvybavenost v sektoru služeb
před rokem 1989.
42 Do obcí s rozšířenou působností nezařazujeme obec Sosnovou, která není součástí okresu Opava a obce Čavisov, Horní Lhota, Dolní Lhota a Velká Polom náleží do ORP Ostrava.
65
Tab. 7.12.1: Vybrané ukazatele mikroregionů v letech 1987 a 2006. Mikroregion Oby. Ško. Stra. Míst Uby. Lůžek MO Plocha MO Matice Sl. 1987
* 14686 10 28 1986 2 23 31 3808 Matice Sl. 2006 15453 9 45 1983 4 65 51 4118 Rozdíl 2006 - 1987 767 -1 17 -3 2 42 20 310 Hlučínsko 1987
* 65124 32 97 6825 7 204 152 13941 Hlučínsko 2006 65803 34 194 8419 26 568 385 27880 Rozdíl 2006 - 1987 679 2 97 1594 19 364 233 13939 Moravice 1987
* 21992 19 51 3187 24 1084 78 6518 Moravice 2006 22078 15 86 3639 39 1986 143 7625 Rozdíl 2006 - 1987 86 -4 35 452 15 902 65 1107 Opavsko-SZ 1987
* 6744 5 17 1474 0 0 23 1467 Opavsko-SZ 2006 6867 7 19 674 2 17 28 1283 Rozdíl 2006 - 1987 123 2 2 -800 2 17 5 -184 Hvozdnice 1987
* 7133 8 15 1047 2 56 17 1184 Hvozdnice 2006 8140 7 20 824 5 100 30 1785 Rozdíl 2006 - 1987 1007 -1 5 -223 3 44 13 601 Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, internetové prezentace jednotlivých mikroregionů, výzkum 2006.
Vysvětlivky k Tab. 7.12.1: Oby. – Počet obyvatel Ško. – Počet základních škol Stra. – Počet stravovacích zařízení Míst – Počet míst Uby. – Počet ubytovacích zařízení Lůžek – Počet lůžek MO – Počet maloobchodních jednotek Plocha MO – Prodejní plocha maloobchodních jednotek
Povahu změny u sledovaných skupin zařízení dokumentuje tabulka 7.12.2. V tabulce
však chybí počty zdravotnických zařízení, které nebylo možné početně porovnávat
pro absenci dat z roku 1987. Změna byla určena na základě podobných výzkumů, které
provedli např. Z. Szczyrba (2006) nebo V. Lauko (2003) a publikacím zabývající se touto
problematikou (např. Plaček, 2002). Podobný problém byl řešen také u skupiny
sportovních zařízení, kde ovšem díky kvalitativnímu monitoringu sportovních zařízení
terénním výzkumem chyběly údaje z roku 2006. Zde byla povaha změny opět odkázána
na výzkumy výše jmenovaných autorů. Poslední sledovaná skupina (ostatní zařízení)
nebyla do této problematiky vůbec zařazena.
Pro období systémové transformace je možné vymezit tři základní typy služeb. Prvním
typem jsou služby s regresivním vývojem (počet zařízení klesl alespoň o 30 %), u nichž
dochází vlivem různých vlivů k redukci obslužné sítě (např. kina). Druhým typem jsou
66
služby se stagnujícím vývojem43 (změna v počtech zařízení se pohybuje v rozmezí
± 15 %), které, jak před rokem 1989 tak i v současnosti, si udržují své zastoupení v síti
obslužných zařízení. Třetí typ tvoří služby s progresivním vývojem (počet zařízení vrostl
alespoň o 30 %), tedy ty služby, u kterých došlo k dynamickým kvantitativním přírůstkům
(např. ubytovací, stravovací a maloobchodní zařízení). Jak je zřejmé z Tab. 7.12.2
(konkrétně z nevýrobních služeb), existují v závislosti na charakteru transformačních změn
mezi třemi základními typy služeb i subtypy, příkladem mohou být mateřské školky nebo
sběrny čistíren.
Tab. 7.12.2: Transformační změny ve vybraných zařízení služeb v okrese Opava v letech 1987-2006.
Počet zařízení v roce Skupina zařízení Podskupina zařízení
1987 2006 Povaha změny
Mateřské školy 145 109*44 - Školská zařízení Základní školy 90 109* + Sportovní zařízení x x x + Kulturní zařízení Kina 30 9 - - Zdravotnická zařízení x x x + +
Domovy důchodců 5 8 + + Sociální zařízení Domy s pečovatelskou službou 10 20 + + Restaurace a hospody 300 525 + + Stravovací zařízení Kavárny a cukrárny 18 54 + + Penziony 26 63 + + Hotely 10 18 + + Kempy 5 12 + + Ubytovací zařízení
Ubytování v soukromí 0 7 + + Samostatné prodejny 498 1159 + + Nákupní střediska 16 21 + + Maloobchodní
zařízení Velkoplošné prodejny 0 20 + + Kadeřnictví 49 175 + + Sběrny čistíren 28 23 - Nevýrobní zařízení Sázkové kanceláře 4 49 + + Opravny obuvi 10 18 + + Autobazary 7 141 + + Palírny 3 9 + +
Výrobní a opravárenská zařízení Moštárny 30 23 - Pramen: Občanská vybavenost sídel, šetření k 31.12.1987, výzkum 2006.
43 V tab. 7.12.2 nejsou tyto služby uvedeny. Na Opavsku by do tohoto typu mohli být zařazeny např. kostely a hřbitovy. 44 * Počet k 1. 1. 2004.
67
8. MOBILITA OBYVATELSTVA ZA SLUŽBAMI
Mobilita za službami vyrovnává disproporce mezi rozmístěním obyvatelstva
a rozmístěním občanské vybavenosti. Zařízení občanské vybavenosti jsou koncentrována
do omezeného počtu středisek a nemožnost uspokojování potřeb obyvatelstva ostatních
obcí v místě bydliště vyvolává růst kontaktů mezi středisky obslužné sféry a jejich
zázemím (Maryáš, 1987). Proto byl po vzoru J. Maryáše proveden anketární výzkum
zaměřený na nákupní spád obyvatel okresu a jejich mobilita za službami. Cílem tohoto
šetření byla detekce změn v základních obslužných regionech. Obslužné mikroregiony
v roce 1987 byly vymezeny na základě vnějšího nákupního spádu (viz Maryáš, 1987).
Z výpovědí respondentů jednotlivých obcí, byl stanoven současný hlavní směr nákupního
spádu do obslužných středisek (viz Příloha 9). Pokud nebylo možné rozhodnout
o převažujícím spádu, bylo těmto obcím středisko přiřazeno podle metodiky popsané
v kapitole 3.4.
Tab. 8.1: Počet obcí a obyvatel v obslužných mikroregionech v letech 1987 a 2006.
Počet obcí v roce Počet obyvatel v roce Obslužný mikroregion 1987 2006 1987 2006
Přírůstek/úbytek obcí
Přírůstek/úbytek obyvatel
Hlučín 7 5 40 474 35 178 -2 -5 296 Opava 26 28 114 864 123 700 +2 +8 836 Vítkov 2 4 9 076 14 357 +2 +5 281
Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSP, ČSÚ – www.czso.cz, výzkum 2006.
V roce 1987 spádovalo do Hlučína celkem 7 obcí, 26 obcí do Opavy a 2 obce
do Vítkova. Obslužnou funkci Budišova nad Budišovkou přebral v roce 2006 Vítkov.
Podle tabulky 8.1 je zřejmé, že v roce 2006 svoji funkci posílily Opava a Vítkov. Jak již
bylo řečeno, Vítkov přebral funkci Budišova nad Budišovkou a nově do tohoto
mikroreginu spadá i obec Březová. V roce 2006 tento obslužný mikroregion využívalo
14 357 obyvatel. Město Opava v roce 2006 celkově rozšířilo své působení ve 2 obcích.
Přibyly Bolatice, Bohuslavice, Háj ve Slezsku a Hrabyně. Naopak obslužný region byl
změněn u obcí Březová (spádovost do Vítkova) a Brumovice (spádovost do Krnova).
V současnosti mikroregion obsluhuje 35 187 obyvatel, ale oproti roku 1987 došlo ke ztrátě
5 296 obyvatel. I přesto si ale Opava udržela své dominantní postavení z hlediska
obslužnosti obcí v okrese. Město Hlučín poskytovalo své služby obyvatelům 7 obcí, v roce
2006 však jen 5. Služby v Hlučíně začali využívat obyvatelé Šilheřovic, kteří před rokem
1989 dojížděli povětšinou do Ostravy. Obce Bolatice a Bohuslavice, pro které
byl v minulosti Hlučín spádovým centrem, v dnešní době využívají služeb Opavy.
68
Mapa 8.1: Obslužné mikroregiony okresu Opava v letech 1987 a 2006.
Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.
69
9. ZÁVĚR
Tato práce se zabývá detekcí změn v sektoru služeb na Opavsku v důsledku
transformačních procesů v 90. letech. Svou tématikou pak navazuje na diplomovou práci
K. Pasekové, v níž předmětem výzkumu byla detekce změn v maloobchodních,
stravovacích a ubytovacích zařízení v okrese Jeseník v období 1987-1999.
Během sledovaného období 1987-2006 byl zaznamenán především progresivní vývoj
služeb komerčního charakteru, ke kterým řadíme maloobchod, stravovací a ubytovací
zařízení a ostatní komerční služby pro bydlící obyvatelstvo. Stejný trend byl patrný také
v sítí sociálních a zdravotnických zařízení, a to hlavně v důsledku stárnutí obyvatelstva.
Jediným výraznějším regresivním vývojem prošla kina, jejichž počet se za sledované
období zmenšil z původních 28 na 8 provozoven.
Změny v zařízeních služeb se projevily také kvalitativně, konkrétně se zvýšila pestrost
nabízených služeb, příkladem mohou být zařízení sportovní nebo služby výrobních
a opravárenských zařízení.
Vývojem prošla i mobilita obyvatelstva za službami. Analýza vnějšího spádu
obyvatelstva ukázala vzrůstající obslužnou atraktivitu města Vítkova. Největším
obslužným mikroregionem zůstává i nadále Opava, která poskytuje služby 70 % obyvatel
okresu.
K hlavnímu zjištění diplomové práce patřila skutečnost, že si město Opava zachovalo
své dominantní postavení v okrese a rozdíl v kvantitě i kvalitě služeb se oproti zbývajícím
sídlům v okrese ještě více (za sledované období) prohloubil.
I přesto lze na základě výsledků provedených analýz (hlavně u sídel s více než 4 000
obyvateli) vypozorovat stále rostoucí dekoncentrační tendence uvnitř sektoru služeb. Ty se
pak projevují větším rozptylem služeb pro bydlící obyvatelstvo.
70
10. SUMMARY
This diploma thesis recounts a detection changes in the sector of services in Opava region
as a consequence of transformation changes in 90. years. Theme ties on the diploma thesis
of K. Paseková in witch was the subject of research detection of changes in retail, catering
establishment and accommodation facilities in Jeseník region in phase 1987 – 1999.
The studied area of Opavian region is situated in notrh-eastern part of The Czech
republic on the area of 1 196 km2. The basic source of the informations was publication of
J. Maryáš, M. Hampl, J. Kubeš and field research (carried out from April to September
2006).
During the tracked period 1987 – 2006 was enregistration above all the progressive
development services of commercial character – it is retail, catering establishment,
accommodation facilities and the other commercial services for inhabitants. The same
trend was perceptible also in the net of social and medical arrangement, namely in a
consequence of the fadeaway population.
Cinemas was the only facilities, which went through the expressive regressive
development. Their number during tracked period was retrenched from 28 to 8 premises.
Changes in the arrangements of services was expressed qualitatively also, concretely was
increased a motley crowd of the offer services, for example in the sports facilities or in the
production services and workshop services.
The mobility of population for services went through the development also. Analysis
by the outer declivity of population showed the increase attractiver position of Vítkov in
offer services, nevertheless Opava City stays the biggest micro-region of studied area and
it offers services for 70 percent inhabitants.
One of the main inquest of diploma work was fact, that Opava City conserved
dominant position in Opavian region and the difference in quality and quantity services
was deepened towards the other urban settlements in region.
Nevertheless we can say that on the basis of results effected analysis is evident
evergrowing deconcentrational tendency in the sector of services and then they display by
bigger scatter for inhabitants.
71
11. LITERATURA
ANDRLE, A.: Osobní automobil mění životní styl společnosti. In: Urbanismus a územní
rozvoj roč. 3, č. 1. Brno: Ústav územního rozvoje, 2000, s. 46-48.
ATLAS ČESKÁ REPUBLIKA, EVROPA. Marco Polo, Praha, 1 : 200 000.
ČEPICKÝ, J., VOCEL, J.: Víceúčelová hřiště. In Moderní obec [online].
Květen 2000 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=
C00000_d&article[id]=12081140&article[payed]=true&article[credit_id]=20480375&artic
le[credit_security]=FoxkJPH6lshO9pe8bc2wnVq1g7LvCBEK&article[what]=tělocvičny&
article[sklonuj]=off>.
DEMEK, J. ed. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia, 584 s.
DEMEK, J., NOVÁK V. ed. (1992): Neživá příroda. Vlastivěda moravská. Brno,
Spektrum, 242 s.
FRANK, M. ed. (1996): Opavsko zblízka. Opava, AVE – Informační centrum Opavska,
135 s.
DÜRRER, M.: Zkušenosti ze zahraničí motivují. In Komfort [online].
Leden 2004 [cit. 2007-05-09]. Dostupné z <http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-
spolecnosti/casopis-komfort/komfort-1-2004/23836/zkusenosti-ze-zahranici-motivuji >.
DÜRRER, M.: Zařízení pro seniory: jiné pojetí než dříve. In Moderní obec [online].
Červen 2005 [cit. 2007-05-08]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=
C00000_d&article[id]=16245460&article[payed]=true&article[credit_id]=20480395&artic
le[credit_security]=HVr7lBTQ5bEGc6vaknNyzWe2dAOP0JFj&article[what]=domov%20
důchodců&article[sklonuj]=off>.
FORMÁNEK, M.: Euroregion Silesia [online]. [cit.2007-01-05]. Dostupné z:
<http://www.euroregion-silesia.cz/index2.php?menu=2&file=data/euroregion/o_regionu
&menu_pod=2>.
HAMPL, M., GARDAVSKÝ V., KÜHNL K. (1989): Regionální struktura a vývoj
systému osídlení ČSR. Praha, Univerzita Karlova, s. 135-140.
HAMPL, M. ed. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy
v České republice. Praha, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, s. 53-89.
HBI ČESKÁ REPUBLIKA - B2B DATABÁZE FIREM [online]. [cit.2006-08-02].
Dostupné z: <http://www.hbi.cz>.
72
HORÁK, J.: Kap.5.6 [online]. c2002, poslední revise 08.12.2002 [cit.2007-08-02].
Dostupné z: <http://gis.vsb.cz/pad/Kap_5/kap__5_6.htm>.
JAKUBOWICZ, E. (2000): Rola uslug „nowych” w przekszlceniach systemu miast
regionu dolnoślaskiegio. In.: Spoleczne, gospodarcze i przestrzenne przeobrazenia miast,
Opole, s. 177-185.
KÁŇA, O ed. (1983): Okres Opava. Ostrava, Profil, 136 s.
KŁOSOWSKI, F. (2006): Sektor usług w gospodarce regionu tradycyjnego w warunkach
transformacji i restrukturyzacji. Przykład konurbacji katowickiej. Katowice, Wydawnictwo
Uniwersytetu Śląskiego, 255 s.
KRÁSNÁ, B. (1987): Obslužná sféra jako předmět studia geografie. In.: Přírodní vědy
ve škole, 39. roč, 1987-88, s. 231-234, s. 270-272.
KUBEŠ, J. (2000): Obslužná vybavenost, střediskovost a spádovost venkovských sídel
v české a slovenské geografické literatuře. In: J. Kubeš (ed.): Problémy stabilizace
venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 97-115.
KUBEŠ, J., POHORECKÁ, J. (2000): Obslužná vybavenost a střediskovost
venkovských sídel (Okresy Písek, Tábor a okolí, rok 1998). In: J. Kubeš (ed.): Problémy
stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 61-96.
KUBEŠ, J., HORÁKOVÁ, I. (1999): Zařízení základního školství a zdravotnictví ve
venkovských sídlech. Okresy Písek a Tábor, rok 1966 a 1999. In: J. Kubeš (ed.): Problémy
stabilizace venkovského osídlení ČR. Katedra geografie JU, České Budějovice, s. 129-132.
KÜHNL, K. (1985): Územní jednotky pro hodnocení prostorové struktury obslužné sféry.
In: Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce
socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 10-12.
LAUKO, V. (2003): Transformation of service network in the Bratislava’s hinterland
region. (v tisku)
MAPOVÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR (1968). Kartografické nakladatelství, Praha,
1 : 200 000.
MARYÁŠ, J. (1985): Spádovost za občanskou vybaveností v Severočeském kraji. In:
Geografie obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5.semináře sekce
socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 45-48.
73
MARYÁŠ, J., ŘEHÁK, S. (1987): Regionální působnost středisek osídlení. In: Atlas
obyvatelstva ČSSR. Geografický ústav ČSAV, Brno, 1 : 750 000.
MIRVALD, S. (1992): Zeměpis pro 7. ročník Základní školy, 2. díl. Praha, Fortuna s. 61.
OBČANSKÁ VYBAVENOST SÍDEL, ŠETŘENÍ K 31. 12. 1987. Okres Opava 1.
a 2. část. Praha, Český statistický úřad.
OKRES OPAVA – ADRESÁŘ – ÚŘADY PODLE REGIONŮ – PORTÁL VEŘEJNÉ
SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://portal.
gov.cz/wps/portal/_s.155/696?kam=okres&kod=0805>.
ORDELTOVÁ, M. (2004): Analýza nákupních podmínek a nákupní chování populace
v podmínkách města Zlína. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta
UP, Olomouc, 91 s.
PASEKOVÁ, K. (2000): Hodnocení občanské vybavenosti sídel v periferním území
Jesenicka. [Diplomová práce]. Katedra geografie, Přírodovědecké fakulta UP, Olomouc,
69 s.
PLAČEK, V. (2002): Síť zdravotnických zařízení okresu Opava. Praha, Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, s. 10-12.
POWESKA, H. (2000): Regionalne zróznicowanie rozowoju sfery uslug w Polsce lat 90.
In.: Przeksztalcenia regionalnych struktur funkcjonalne-przestrzennych V, Wroclaw, s.
341-349.
PRAVEC, J.: Nové domovy důchodců: nadšení i skepse. In Hospodářské noviny.
13. Leden 2006, s. 3.
PŘÍLOHA Č. 1 OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY Č. 1/2003 –
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2007-08-04].
Dostupné z: <http://www.kr-moravskoslezsky.cz/ priloha1.html >.
REGISTR EKONOMICKÝCH SUBJEKTŮ (RES), 11/2005. Český statistický úřad,
Medium Software, Praha.
RETROSPEKTIVNÍ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1850-1970, 1.díl svazek 2. Praha,
Federální statistický úřad, 1184 s.
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 1991. Okres Opava. Okresní statistická správa
v Opavě, 74 s.
74
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2001 [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z:
<http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0815>.
SEZNAM OBCÍ KRAJE – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ – KRAJSKÝ ÚŘAD
[online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://www.kr-moravskoslezsky.cz/obce.html>.
SEZNAM ŠKOL A ŠKLSKÝCH ZAŽÍZENÍ – MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ –
KRAJSKÝ ÚŘAD [online]. [cit.2006-08-02]. Dostupné z: <http://www.kr-
moravskoslezsky.cz/sk_seznam.html>.
SIMONIAN, A.: Jednota se stahuje ze vsí. In Moderní obec [online]. Červen 1998
[cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://ekonom.ihned.cz/index.php?p=400000_d&article[id]
=984846&article[payed]=true&article[credit_id]=20480335&article[credit_security]=Wz3
tojDbpKemyaSC1JUcfnRr76xk8g0M&article[what]=jednota%20se%20stahuje&article[sk
lonuj]=off>.
SMĚRNICE K JEDNORÁZOVÉMU STATISTICKÉMU ŠETŘENÍ OBČANSKÉ
VYBAVENOSTI SÍDEL K 31. 12. 1987. Praha, Federální statistický úřad, 123 s.
STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1974. Praha, Federální statistický úřad, 862 s.
STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1982. Praha, Federální statistický úřad, 1020 s.
STATISTICKÝ LEXIKON OBCÍ ČSSR 1992. Praha, Federální statistický úřad, 967 s.
STÍBALOVÁ, B. (1985): Několik poznámek k problematice služeb. In: Geografie
obslužné sféry a územně plánovací praxe (sborník referátů 5. semináře sekce
socioekonomické geografie ČSGS při ČSAV). Praha, s. 3-10.
SZCZYRBA, Z. (1999): Regionální maloobchodní systémy. In: Cestovní ruch, regionální
rozvoj a školství. České Budějovice, Jihočeská univerzita, s. 155-161.
SZCZYRBA, Z. (2005): Maloobchod v ČR po roce 1989. Olomouc, Vydavatelství UP,
126 s.
SZCZYRBA, Z. (2006): Bydlení v zázemí velkého města ve vztahu k hodnocení úrovně
služeb (případová studie Olomouc). (v tisku)
ÚZEMNÍ VEŘEJNÁ SPRÁVA OD 1. LEDNA 2003 ANEB KONEC ČINNOSTI
OKRESNÍCH ÚŘADŮ. Kraj Moravskoslezský. Praha 2002, nestr. (v tisku)
VESELÁ , E.: Kina končí, ale i začínají. In Moderní obec [online].
Duben 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=
75
C00000_d&article[id]=10379280&article[payed]=true&article[credit_id]=20480365&artic
le[credit_security]=MT4QkghpebREi36OFntWlCm2UzBLG1wH&article[what]=kina&art
icle[sklonuj]=off>.
VESELÁ , E.: Kulturní domy na prahu třetího tisíciletí. In Moderní obec [online].
Prosinec 2001 [cit. 2007-03-27]. Dostupné z <http://moderniobec.ihned.cz/index.php?p=
C00000_d&article[id]=10520380&article[payed]=true&article[credit_id]=20480355&artic
le[credit_security]=c1Mf5vAJ4Lh8yPElaRDuBFrn0z2tbQWC&article[what]=kina&articl
e[sklonuj]=off>.
VLČEK, V. ed. (1984): Zeměpisný lexikon ČSR – vodní toky a nádrže. Praha, Academia,
316 s.
VOŽENÍLEK, V. (2002): Diplomová práce z geoinformatiky. Olomouc, Vydavatelství
UP, 61 s.
76
PŘÍLOHY
Seznam příloh Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987. Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987. Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006. Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu. Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce
2006. Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006. Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce
1987 a v roce 2006. Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav
v roce 1987. Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006. Příloha 10: Seznam fotodokumentace na CD-ROMu.
Příloha 1: Spojení obcí – územní přepočet na administrativní stav z roku 1987.
Rok 1987 Rok 2006 Rok 1987 Rok 2006 Bohuslavice Markvartovice Markvartovice Bohuslavice Závada Melč
Bolatice Bolatice Moravice Brumovice Brumovice Radkov Březová Březová
Melč
Mikolajice Budišov nad Budišovkou Mokré Lazce Mokré Lazce Svatoňovice Oldřišov Oldřišov Kružberk Opava Staré Těchanovice Opava Chvalíkovice
Budišov nad Budišovkou
Nové Lublice Otice Dolní Benešov Dolní Benešov Štáblovice Dolní Lhota Dolní Lhota
Otice Uhlířov
Háj ve Slezsku Háj ve Slezsku Píšť Píšť Hlučín Pustá Polom Hať Hlubočec Darkovice Kyjovice Kozmice
Pustá Polom
Těškovice Děhylov Raduň Raduň Dobroslavice Skřipov Skřipov
Hlučín
Vřesina Slavkov Slavkov Hněvošice Hněvošice Služovice Slušovice
Holasovice Stěbořice Holasovice Neplachovice Stěbořice Jezdkovice Hrabyně Sudice Hrabyně Budišovice Třebom Hradec nad Moravicí
Sudice Rohov Hradec nad Moravicí
Branka u Opavy Šilheřovice Šilheřovice Chuchelná Štěpánkovice Štěpánkovice Strahovice Štítina Chuchelná Bělá Štítina Nové Sedlice
Jakartovice Jakartovice Velká Polom Kobeřice Kobeřice Čavisov Kravaře Kravaře
Velká Polom Horní Lhota
Litultovice Velké Heraltice Velké Heraldice Bratříkovice Velké Hoštice Dolní Životice Velké Hoštice Chlebičov Hlavnice Vítkov Lhotka u Litultovic Černá ve Slezsku
Litultovice
Mladecko Vítkov
Větřkovice Ludgeřovice Ludgeřovice Vršovice Vršovice
Příloha 2: Administrativní členění okresu Opava v roce 1987.
Příloha 3: Administrativní členění okresu Opava v roce 2006.
Příloha 4: Klasifikace skupin zařízení použitá během terénního výzkumu.
Skupiny zařízení Podskupiny zařízení 1. Školská Mateřské školy Základní školy Střední školy (včetně SOU) 2. Kulturní Kina Kulturní domy Knihovny 3. Sportovní Hřiště Tělocvičny Ostatní (koupaliště, střelnice, vleky, jízdárny atd.) 4. Zdravotnická Lékárny45
Zdravotnická střediska Samostatné ordinace (praktická, dětská, ženská a zubní) Ostatní (veterinární ambulance, rehabilitační ústavy atd.) 5. Sociální Domovy důchodců Domy s pečovatelskou službou 6. Maloobchodní Smíšené prodejny Potravinářské prodejny Nepotravinářské prodejny Prodejny odívání a obuvi Prodejny průmyslového zboží Prodejny nábytku Prodejny hodin, klenotů a starožitností Prodejny kulturních předmětů (knihy, hudební nástroje atd.) Zdravotnické prodejny Prodejny květin a potřeb pro chovatele a pěstitele Prodejny auto-moto Obchodní domy a nákupní střediska 7. Ubytovací Penziony Hotely Kempy Ubytování v soukromí 8. Stravovací Hospody a restaurace Cukrárny46
9. Nevýrobní Kadeřnictví Sběrny čistíren a prádelen Sázkové kanceláře Hřbitovy 10. Výrobní a opravárenská Kovozpracující provozovny Opravny motorových vozidel Dřevozpracující provozovny Oděvní a textilní provozovny Kožedělné a gumárenské provozovny Palírny a moštárny Provozovny stavební údržby a obnovy Zahradnictví 11. Ostatní Státní policie Městská (obecní) policie Pošta (v místě) 45 Lékárny považujeme, po vzoru statistického šetření z roku 1987, za zdravotnická zařízení. 46 Cukrárny řadíme mezi stravovací zařízení. Terénním výzkumem tedy byla zjišťována kapacita těchto provozoven (místa u stolů) a nikoli prodejní plocha, jako by tomu bylo u prodejen cukrovinek.
Příloha 5: Počet míst u stolů na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006.
Rok 1987
Rok 2006
Příloha 6: Počet lůžek na jednoho obyvatele v okrese Opava v roce 1987 a 2006. Rok 1987
Rok 2006
Příloha 7: Relativizovaná prodejní plocha maloobchodních jednotek v okrese Opava v roce 1987 a v roce 2006.
Rok 1987
Rok 2006
Příloha 8: Přehled obcí mikroregionů okresu Opava a jejich územní vyrovnání na stav v roce 1987 .
Mikroregiony
Matice Slezská Moravice Hlučínsko Budišovice Hrabyně Branka u Opavy Moravice Bělá Ludgeřovice Čavisov Kyjovice Březová Nové Lublice Bohuslavice Markvartovice
Dobroslavice Mokré Lazce Budišov nad Budišovkou Radkov Bolatice Oldřišov
Dolní Lhota Pustá Polom Čermná ve Slezsku Raduň Darkovice Píšť
Háj ve Slezsku Štítina Darkovice Staré Těchanovice Dol. Benešov Rohov
Hlubočec Těškovice Hradec nad Mor. Svatoňovice Hať Slušovice Horní Lhota Velká Polom Chvalíkovice Větřkovice Hlučín Strahovice
Nové Sedlice Kružberk Vítkov Hněvošice Sudice Lhotka u Lit. Vršovice Chlebičov Štěpánkovice Mikolajice Chuchelná Třebom Kobeřice Velké Hoštice Kozmice Vřesina Kravaře Závada Dobroslavice Děhylov
Mikroregiony Hvozdnice Opavsko-severozápad
Dolní Životice Lhotka u Lit. Slavkov Bratříkovice Holasovice ÚvalnoJakartovice Mikolajice Štáblovice Brumovice Neplachovice Vel. Heraltice Jezdkovice Mladecko Uhlířov Hlavnice Stěbořice Jezdkovice Litultovice Otice Hlavnice
Bratříkovice
Pramen: Statistické lexikony obcí, internetové prezentace mikroregionů.
K Matici Slezské byly přiřazeny Nové Sedlice (486 ob.), naopak Dobroslavice (694
ob.) nebyly započteny. K Hlučínsku byly přidány obce Děhylov (629 ob.) a již zmíněné
Dobroslavice. Chvalíkovice (696 ob.) a Lhotku u Litultovic (189 ob.) nezahrnujeme
do mikroregionu Moravice, podobně Mikolajice (246 ob.) nepřiřazujeme do mikroregionu
Hvozdnice. Bratříkovice (160 ob.) a Hlavnice (609 ob.) byly převedeny z mikroregionu
Opavsko-severozápad do mikroregionu Hvozdnice. Jezdkovice (230 ob.), pak směrem
opačným. Úvalno není obcí opavského okresu.
Příloha 9: Vymezení základních obslužných regionů v okrese Opava v letech 1987 a 2006.
Pramen: Atlas obyvatelstva ČSSR, výzkum 2006.
Příloha 10: Seznam fotodokumentace47 na CD-ROMu. Foto 1: Autoservis v Budišově nad Budišovkou.
Foto 2: Autosalón v Dolním Benešově.
Foto 3: Zrušená škola v Guntramovicích.
Foto 4: Nákupní středisko v Háji ve Slezsku.
Foto 5: Prodejní jednotka nepotravinářského typu v Hati.
Foto 6: Celoroční sjezdová dráha pro lyžaře v Horní Lhotě.
Foto 7: Rehabilitační centrum v Hrabyni.
Foto 8: Penzion v Mladecku.
Foto 9: Motorest ve Skrochovicích.
Foto 10: Penzion ve Stěbořicích.
Foto 11: Brownfield ve Štepánkovicích, dům s pečovatelskou službou přestavěny ze zemědělského statku.
Foto 12: Brownfield ve Strahovicích, výroba plastových oken v bývalém vepříně.
Foto 13: Brownfield v Sudicích, bistro v v bývalém kravíně.
Foto 14: Multifunkční hřiště ve Velkých Hošticích.
Foto 15: Kadeřnictví v Kravařích.
Foto 16: Centrální tržnice v Kravařích v bývalém zemědělském objektu.
Foto 17: Zimní stadion s hotelem v Kravařích.
Foto 18: Neudržované dětské hřiště v Kravařích.
Foto 19: Obchodní dům Breda v Opavě.
Foto 20: OC Silesia v Opavě.
Foto 21: Hotel koruna v Opavě.
Foto 22: Opavský Lidl.
Foto 23: Koncentrace velkoplošných prodejen v Opavě.
Foto 24: Obchodní centrum Slezanka v Opavě.
47 Fotodokumentace byla pořízena během terénního výzkumu v jarních a letních měsících roku 2006.