Upload
ethan-beard
View
47
Download
0
Embed Size (px)
DESCRIPTION
Územní plán města Brna – koncept. Prezentace Arch.Design s.r.o. Jaroslav Dokoupil a kolektiv. koncept. ZADÁNÍ A STRUKTURA DOKUMENTACE. Zadání - PowerPoint PPT Presentation
Citation preview
Územní plán města
Brna – koncept
Prezentace Arch.Design s.r.o.
Jaroslav Dokoupil a kolektiv
ZADÁNÍ A STRUKTURA DOKUMENTACE
Zadání
• Zadání územního plánu města Brna schválilo Zastupitelstvo města Brna 11.04.2006 (Z4/033), změnu pro 3. variantu bez R43 26.06.2007 (Z5/007).
Skladba dokumentace Dokumentace je zpracována podle Zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a
stavebním řádu (Stavební zákon) a Vyhlášky č. 500/2006 Sb. O územně plánovacích podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence plánovací činnosti.
Koncept je zpracován ve 3 variantách, byl dokončen v 02.2010. Dokumentace obsahuje grafickou a textovou část Grafická část je pro každou variantu samostatná Textová část je společná pro všechny 3 varianty Grafická i textová část je členěna na výrok a odůvodnění
Stav dokumentace Věcné řešení konceptu ÚP bylo uzavřeno v 07.2009
TEXTOVÁ ČÁST
GRAFICKÁ ČÁST
GRAFICKÁ ČÁST – příklady• Oproti stávajícímu ÚP je
jiná grafika
• Hlavní výkres
• Výkres základního členění
VÝCHODISKA - POTENCIÁL MĚSTA
1. Strategická poloha v kontextu Evropy, ČR i regionu
2. Dobré podmínky pro kvalitu života – pracovní příležitosti, vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, příležitosti pro volný čas
3. Schopnosti obyvatel města – vzdělanost, kvalifikovaná pracovní síla
1. STRATEGICKÁ POLOHA
2. PODMÍNKY PRO KVALITU ŽIVOTA
Optimální velikost města
Nabídka pracovních příležitosti,
Nabídka příležitostí pro vzdělávání
Vysoká míra bezpečnosti
Dobré životní prostředí
Příležitosti pro volný čas
Mimořádné přírodní zázemí města
3. SCHOPNOSI OBYVATEL – VZDĚLANOST, KVALIFIKOVANÁ PRACOVNÍ SÍLA
• V roce 2009 84 000 studentů na 6 státních a 6 soukromých VŠ
• Tvoří 20% z celé ČR
• Změna struktury zaměstnanosti od roku 1990
• Hlavní zaměstnavatelé školství, zdravotnictví, veřejná správa
• Trend růstu počtu vysokoškolských studentů v Brně v období 2000 - 2007
HLAVNÍ CÍLE KONCEPTU NOVÉHO ÚZEMNÍHO PLÁNU
Hlavní cíl:
Udržení rovnováhy mezi zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé.
Dílčí cíle: Ochrana přírodního potenciálu Rozvoj kompaktního města Funkční a prostorové vyvážení města Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu
DEMOGRAFIEBrno - celkový přírůstek, r. 1990 - 2008
-3 500
-2 500
-1 500
-500
500
1 500
2 500
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celk
ový p
řírů
stek (
abs.
)
Brno - počet obyvatel, r. 1990 - 2008
350 000
355 000
360 000
365 000
370 000
375 000
380 000
385 000
390 000
395 000
Poče
t obyvate
l (a
bs.
)
Teze: Trvalý počet obyvatel cca 370 000 Navíc denně dalších 140 – 160 000 Studenti, dojížďka do zaměstnání,
cizinci Nejde o nový jev, městské systémy
jsou takto dlouhodobě nastaveny Proces demografického stárnutí Kolísání dětské složky obyvatelstva Prostorová diferenciace
sociodemografického vývoje (věková i sociální)
Brno – počet obyvatel r. 1990 - 2008
Brno – celkový přírůstek r. 1990 - 2008
DEMOGRAFIE – PROSTOROVÁ DIFERENCIACE
Brno –širší zóny s vysokými hodnotami indexu stáří Brno – změna počtu obyvatel, r. 1991 – 2001
Prostorová diferenciace sociodemografického vývoje
DEMOGRAFIE – DOPORUČENÍ PRO ÚP
Sociodemografické doporučení pro územní plán: Očekávaná poptávka po různých formách sociálních služeb vyžaduje velkou pružnost
územního plánu, bez nutnosti vymezování samostatných ploch Předpoklad cyklického vývoje poptávky po zařízeních pro děti vyžaduje podobnou pružnost
územního plánu v oblasti ploch pro školství Eliminovat nebezpečí sociodemografické polarizace města - nástroje územního plánu jsou
pouze omezené (územní podmínky pro revitalizaci sídlišť, přestavbová území, pružnost v podmínkách umisťování vybavenosti)
KAPACITA ÚZEMÍ MĚSTA
Teze: Zadání ÚP nestanoví závazně délku platnosti územního plánu, očekávaný počet obyvatel ani nestanoví
plošné a kapacitní cíle ÚP
Koncept Územního plánu má nabídkový charakter – stanoví reálný potenciál území při zachování rovnováhy mezi chráněnými hodnotami a rozvojem města.
Rovnováha mezi jednotlivými funkcemi je sledována srovnáním s modelem průměrného evropského města podobného charakteru a velikosti.
Potřeba ploch pro bydlení vychází nejenom z nárůstu počtu obyvatel, ale také navýšení standardu bydlení
Navržené podíly ploch změn ke stabilizovaným plochám v jednotlivých variantách
Var. I Var. II Var. III
41% 34% 33%
Celková kapacita ploch bydlení v plochách obytných B a obytných smíšených C (kvantifikovatelný ukazatel)
Var. I Var. II Var. III
112 810 obyvatel 89 763 obyvatel 83 694 obyvatel
KAPACITA PLOCHBilance základního členění ploch zástavby, jejich proporční rozložení
ŠIRŠÍ VZTAHY – HLAVNÍ PRINCIPY
Město na hranici geomorfologických celků
Centrum městské aglomerace
Křižovatka evropských dopravních koridorů
ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. Ivarianta I
R43 v bystrcké stopě
R52 ve východní variantě (Modřické)
VRT jižní varianta
Rozvoj - silný jihovýchod (tuřanská průmyslová zóna, velká Líšeň)
ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. IIvarianta II
R43 v bystrcké stopě
R52 v západní variantě (Želešice)
VRT severní varianta
Rozvoj vyvážený
ŠIRŠÍ VZTAHY – VAR. IIIvarianta III
R43 v boskovické brázdě
R52 v západní variantě (Želešice)
VRT jižní varianta
Rozvoj utlumený
CELKOVÁ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA
Hlavní cíl: Udržení rovnováhy mezi
zastavěným územím a jeho rozvojem na jedné straně a výjimečným přírodním zázemím města a jeho ochranou na straně druhé.
Dílčí cíle:
Ochrana přírodního potenciálu
Rozvoj kompaktního města
Funkční a prostorové vyvážení města
Územní podmínky pro rozvoj vzdělání a obchodu
PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE, ROZVOJOVÉ SMĚRY
Hlavní rozvojové směryvýchodní (Líšeň),jihovýchodní (Tuřany, Chrlice),jižní (Dolní a Horní Heršpice, Přízřenice)
Vedlejší rozvojové směryzápadní (Bosonohy),severní (Medlánky, Ivanovice)
Hlavní přestavbové území
PRINCIPY URBANISTICKÉ KONCEPCE
Cíle Kompaktní, prostorově a funkčně vyvážené město. Základní cíle jsou společné pro všechny varianty
Prostředky Omezení rozvoje zejména bydlení v S a SZ části města Rozvoj zejména na jih a jihovýchod Využívání rezerv uvnitř města – přestavbová území, zahrádky Intenzifikace využití území centrálního kompaktního města (vyjma MPR) Rozvolňování a snižování intenzity na okrajích
CHARAKTERISTIKA VARIANTY I
Varianta I – silný jihovýchodVelký rozvoj průmyslové zóny Tuřany, Chrlice, Velká obytná zóna LíšeňVelká revitalizace území Maloměřice – Hády Velká JurankaVelká rekreační oblast jižní jezeraVelká přestavbová území v posvitavské průmyslové zóněSJKD jako součást regionální železniční dopravyVMO na jihu pod Mariánským náměstím v Komárově
CHARAKTERISTIKA VARIANTY II
Varianta II – vyvážená Menší rozsah průmyslové zóny Tuřany, ChrliceMenší obytná zóna LíšeňMenší rozsah revitalizace území Maloměřice – Hády Velký rozsah zóny Medlánky – IvanoviceVelký rozvoj oblasti BosonohMenší rozsah rekreační oblasti jižní jezeraMožnost využití oblasti brněnské přehrady pro plochy rekreace jako zastavitelné plochy Menší rozsah přestavbových území v posvitavské průmyslové zóněSJKD jako tramvajová trasa Bystrc - PřízřeniceVMO na jihu po přerovské trati
CHARAKTERISTIKA VARIANTY III
Varianta III – bez rychlostní komunikace R43 na území města Změny v komunikační síti:R43 je vedena mimo území města v trase Malhostovice – Boskovická brázda – Ostrovačice (D1)V historické trase R43 zůstává stávající stavObchvat VeselkyPropojení Ivanovice – Medlánky - Komín
Hlavní redukce zastavitelných ploch:Bosonohy, Bystrc, Komín, Medlánky –Řečkovice – Ivanovice,Obřany – Maloměřice, Tuřany
VOLNÉ ÚZEMÍ
Koncept definuje nezastavitelné území chránící přírodní hodnoty města.
Cílem jeho vymezení je dosažení vyváženosti stavebního rozvoje a ochrany přírodních hodnot.
Členění nezastavitelného území: Chráněné přírodní zázemí (lesy, volné a otevřené prostory, krajinné dominanty, navazující na širší okolí města, především SZ, S a SV část města)
Přírodní zázemí v zástavbě (izolované plochy v zástavbě – např. Špilberk, Kraví hora, Wilsonův les, velké parky)
Koridory přírodních propojení (nivy řek)
KONCEPCE DOPRAVY – DRUHY DOPRAV
Veřejná doprava osob• Městská hromadná doprava
• Železniční doprava
• Letecká doprava
• Lodní doprava
Silniční doprava
Cyklistická doprava
Pěší doprava
• Realizace dopravních staveb významně ovlivňuje postup změn v území (etapizaci)
• Prioritními stavbami je realizace přestavby ŽUB, dobudování VMO a výstavba dopravního systému na jihu města.
KONCEPCE DOPRAVY – VEŘEJNÁ DOPRAVA OSOB
Městská hromadná doprava Základním mediem tramvaj, pouze dílčí prodlužování tras
překryvná síť AB, TB
variantně SJKD
Var. I - SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON - Komárov
Var. II – SJKD tramvajový – Bystrc – ON – Komárov
Železniční doprava V zásadě invariantní, přestavba železničního uzlu dle změny ÚPmB z roku 2005
Variantní je trasa VRT – severní a jižní
Letecká doprava Územně stabilizované Tuřany i Medlánky
Nárůst osobní i nákladní dopravy nevyvolává nové územní požadavky
Doprava osob – stávající komunikační síť +modernizovaná přerovská trať (zastávka Tuřany)
Lodní doprava Stabilizovaná rekreační lodní doprava na Brněnské přehradě
VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVAvarianta I
Městská hromadná doprava Tramvaj – prodloužení tras Kamechy, Řečkovice,
Lesná, Líšeň, Dolní Heršpice – Přízřenice, Bosonohy, Kampus, spojka Gajdošova. Obsluha Europoint – bulvár.
TB – nové trasy Nová městská třída, Vinohrady, Černovická terasa – letiště Tuřany, Šlapanice, Kampus -Vojtova – Vodařská – Havránkova – Přízřenice. Obsluha Europoint – bulvár
SJKD jako součást regionální železniční dopravy, Řečkovice – ON – Komárov – přerovka (obsluha území)
Železniční doprava Jižní varianta VRT
VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVAvarianta II
Veřejná doprava osob SJKD jako součást systému
tramvajové dopravy, Bystrc centrum -– ON – Komárov.
Železniční doprava Severní varianta VRT (úvrať
Praha – Ostrava)
KONCEPCE DOPRAVY – SILNIČNÍ DOPRAVA
Silniční doprava, Varianta I, II: Funkční ochranný systém D1, R43,jižní tangenty, Dílčí varianty trasy VMO v Komárově (tunel pod Svratkou, přerovka)
Silniční doprava, Varianta III: Bez R43 na území města, trasa boskovickou brázdou Nemá oporu v ÚP dotčených obcí Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky
SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta I
Silniční doprava, Var. I Funkční ochranný systém D1,
R43 v bystrcké trase, R52 východní varianta (Modřická), J a JV tangenty,
Jižní varianta trasy VMO v Komárově - tunel Mariánské náměstí - Svratka,
SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta II
Silniční doprava, Var. II Funkční ochranný systém D1,
R43 v bystrcké trase, R52 západní varianta (Syrovická), J a JV tangenty,
Jižní varianta trasy VMO v Komárově po přerovské trati – tunel ŽUB,
SILNIČNÍ DOPRAVAvarianta III
Silniční doprava, Var. III Bez R43 na území města,
trasa boskovickou brázdou
Nemá oporu v ÚP dotčených obcí
Kompenzační opatření Ivanovice – Medlánky – Komín, obchvat Veselky
VMO dle varianty I
R52 dle varianty II
TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
Základní východiska Z územního hlediska neovlivňuje technická infrastruktura koncepci rozvoje města Zdroje energií a vody a plynu jsou zajištěny Z hlediska vlivu na životní prostředí je významný systém zásobování teplem
Postup změn v území (etapizaci) významně ovlivňují Rozvoj a obnova kanalizační sítě Realizace protipovodňové ochrany vodních toků
ODKANALIZOVÁNÍvarianta I
Cíle Bezproblémové odvedení
odpadních vod do ČOV Snížení znečištění vodních toků
za dešťových událostí přepady z OK jednotného systému
Prostředky Dobudování retenčních nádrží a
kmenových stok Uplatňování oddílného systému
odkanalizování v nově zastavovaných plochách
ODKANALIZOVÁNÍ
Hlavní problémy
A – retenční nádrže jez Přízřenice, SokolovaB1 – vybudování kmenové stoky Štýřice C1 – vybudovat po štolu LesnáE1 – vybudovat kmenovou stoku Nezamyslova – Makro + retenční nádrže E 1 je limitem výstavby i v povodí C1
ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM
Základní zdroje tepla (palivo zemní plyn)Špitálka TeplárnaBrno – Sever TeplárnaČervený mlýn TeplárnaStaré Brno TeplárnaSpalovna Líšeň SAKO a.s.
Místní zdroje cca 200
Horkovodní tepelný napaječ z EDU
Zásobování teplem navrženo v plochách proKapacitní bydlení a smíšenéVeřejná a komerční vybavenostNákupní a zábavní centra, areályVýroba a skladování
Tepelný napaječ z EDU
OCHRANA PROTI POVODNÍMvarianta I
Cíle Ochrana zastavěných území
před povodněmi
Obnova retence krajiny
Prostředky Respektování retenčních
ploch
Liniové protipovodňové stavby
Technická opatření na kanalizaci, mosty, jezy
Komplexní budování protipovodňových opatření
Etapizaci realizace PO řeší generel odvodnění
OCHRANA PROTI POVODNÍMvarianta II
REGULAČNÍ PLÁNY A ÚZEMNÍ STUDIE
varianta I
Územní studie
Pro rozsáhlejší území změn. V konceptu variantě I je vymezeno 52 území pro prověření územní studií.
Regulační plány
Pro menší lokality změn, kde se předpokládá přeparcelace a kde je jednoznačný účel využití. Ve variantě I je navrženo 49 území ke zpracování RP.
Legislativní důsledky pro stavebníky
Podmínkou pro rozhodování o změnách v území je pořízení US, resp. RP
VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY
Veřejně prospěšné stavby, opatření a asanaceStavební zákon č. 183/2006 Sb. a Zákon o vyvlastnění č. 184/2006 Sb.
VPS jsou jednou z nejvýznamnějších částí územního plánu
Zajišťují dostupnost pozemků nezbytných pro rozvoj města (vyvlastnění, předkupní právo)
Stavby:Stavby dopravní infrastruktury
Stavby technické infraastruktury
Stavby občanského vybavení (vzdělání, výchova, zdravotnictví, veřejná správa, ochrana obyvatel)
Stavby veřejných prostranství
Opatření:Ke snižování ohrožení území povodněmi
Ke zvyšování retenční schopnosti území
K založení ÚSES
K ochraně přírodního, kulturního, archeologického dědictví
PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
Využití území je regulováno:
Obecnými podmínkami využití území (v textové části)
Základními podmínkami využití základní plochy (v grafické i textové části)• podmínky využití území dle typu plochy (celkem 19 funkčních typů ploch)• specifikace prostorového uspořádání (plošné uspořádání + výšková úroveň)• specifikace způsobu využití (jedinečné využití – např. ZOO apod., pro vybraný účel –
např. základní škola apod.)
Doplňujícími podmínkami využití území (v grafické i textové části)• členění území (např. území určená ke zpracování RP, územní rezervy)• režimy (např. ÚSES, rekreační oblast, pásmo výškové regulace)• systémy (např. protipovodňová opatření, dopravní a technická infrastruktura)
PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
PODMÍNKY VYUŽITÍ ÚZEMÍ
PLOŠNÉ USPOŘÁDÁNÍ ZÁSTAVBY
k = kompaktní
r = rodinná kompaktní
v = volná
d = rodinná volná
a = areálová
o = stavebně omezená
x = bez zástavby
VÝŠKOVÉ ÚROVNĚ ZÁSTAVBY
Označení Výškové rozpětí Počet podlaží
1 3 až 7 m 1 až 2
2 3 až 10 m 1 až 3
3 6 až 16 m 2 až 5
4 9 až 22 m 3 až 7
5 12 až 28 m 4 až 9
POSUZOVÁNÍ VÝŠKOVÝCH STAVEB
Za výškovou budovu je považována každá budova nad úrovní výškové hladiny specifikované v ÚP
Výškové budovy není možné umisťovat: v pásmu výškové regulace, (MPR a její ochranné pásmo, říční niva, vyvýšeniny Kraví Hora a Žlutý kopec)v oblastech vymezených jako plochy chráněných pohledů
Podmínky pro posouzení umisťování budov do 50 m výškyurbanistické souvislostiochrana pohledů na krajinu a svahydostupnost VHD a IAD kapacita technické infrastrukturyrozsah veřejných prostranstvísplnění technických podmínek
Budovy nad 50 mlokalita Heršpická – Pražákova – Bidláky - VMO
Územní plán města
Brna – koncept
Děkuji vám za pozornost Jaroslav Dokoupil a kolektiv
Arch.Design s.r.o.