Varroáza včel

MVDr. Eduard Dvořák

Varroáza včel

• Nebezpečná nákaza včelího plodu,napadá i dospělé včely

• Původně parazit včely indické /Apis cerana/

• V současné době zavlečená na všechny kontinenty kromě Austrálie

• Na Slovensku zjištěna v roce 1978

• V České republice zjištěna v roce 1981

Varroáza včel

• V současné době představuje největší oslabení včelstev a tím umožňuje zhoubnější průběh řady včelích chorob. Dnes je již rozšířena ve všech světadílech, kromě Austrálie

• Celé území ČR je plošně napadené tímto parazitem

• Organizované tlumení udržuje nízkou intenzitu napadení

• Proto v ČR zatím nedochází k hromadným úhynům na tuto nákazu

Původce

• Varroa destructor (Anderson,Trueman,2000)

• U Apis cerana se množí pouze na trubčím plodu

• U Apis mellifera se množí na trubčím i dělničím plodu - trubčí preferuje

• Živí se hemolymfou plodu nebo včel

Varroa destructor

• Samička je příčně oválného tvaru, 1,5-1,9 x 1,1-1,5 mm

• Jsou žlutohnědé až hnědé

• Samečci – šedobílí, okrouhlého tvaru, velcí 0,8 mm

• Oplozené samičky jsou velikostí i barvou podobné včelomorkám

Vývoj roztoče Varroa destructor

• Oplozená samička vnikne do buňky krátce před zavíčkováním

• Na vzpřímenou larvu naklade 2-5 vajíček

• Za 7 dní se vylíhne sameček, za 9 dní samičky

• Sameček po oplození samiček hyne

• Při tomto inbrídingu 25% samiček je neplodných

Vývoj roztoče Varroa destructor

• Sameček je okrouhlého tvaru a bělavé barvy

• Štít samičky po oplození chitinizuje – zbarvuje se do hněda

Šíření nákazy

• Zasíláním matek s nakaženými doprovodnými včelami

• Zalétávání trubců, včel a usazování rojů neznámého původu

• Nekontrolované přesuny včelstev

• Šíření do okolí je velmi rychlé - 5-10 km ročně

Přežívání roztoče Varroa destruktor

• Mimo včely a plod - krátce, asi 7 dní

• Na uhynulých včelách - 17 dní

• Na plodu - 40 dní

Klinické příznaky

• Jsou dlouho nevýrazné – záleží na síle napadení a intenzitě napadení včelstev v okolí

• Výskyt znetvořených včel – méně nápadný – je způsobený virem deformovaných křídel -DWV

Klinické příznaky

• Konečné stádium nákazy / při napadení asi 50% podletního plodu / = náhlé zmizení včel z úlů krátce po nakrmení nebo začátkem zimy

• Často se tak stane u většího počtu včelstev na stanovišti

Diagnostika

• Vyšetření spadu a měli / flotace v oleji /

• Vyšetření včel smyvem / vodou 50-55oC/

• Klinické vyšetření zavíčkovaného trubčího plodu

• Vyšetření spadu po léčebném ošetření včelstev – velmi citlivá metoda

Preventivní opatření

• Řádné léčebné ošetřování včelstev• Pravidelné vyšetřování včelstev• Chovatelská opatření / odstranění posledního

trubčího plodu, klíckování matek před 1.fumigací • Utrácení rojů neznámého původu a divoce

žijících včel• Sledování průměrného denního spadu roztočů –

v červnu a červenci• Případná ochrana zimní generace včel

Tlumení varroázyopatření stanoví každoročně příslušná KVS

Zahrnují zejména:• Trojí léčebné podzimní ošetření všech

včelstev / 2x fumigace + 1x aerosol /• Odběr a vyšetření zimní měli – do 15.2.• Jarní ošetření silně napadených stanovišť

-nátěrem zavíčkovaného plodu přípr. M-1 s následnou fumigací Varidolem

Tlumeni varroázy

• Ochranana zimní generace včel - Formidolem , příp. se svolením KVS Gabonem PF 90 nebo PA 92

• Sledování účinnosti léčby a připadného vzniku rezistence roztočů - ve spolupráci s VÚVč v Dole

• Vše provádět přesně podle návodů, komsionelně a ve stejnou dobu

Varroa jacobsoni (Oudemans, 1904 )

• Parazit včely indické / Apis cerana / zjištěný původně na ostrově Jáva

• Rozmnožoval se pouze na trubčím plodu

• Byl zjištěn i na plodu včely medonosné, teprve v r.2000 bylo prokázáno, že se však na tomto plodu nerozmnožuje