VĚDA DĚDIČNÁ...Duben,počítatbudem Vdobě,kdypíšutentoúvodník,rezonujenašízemínaděj-ná zpráva z konce března, že Rada pro výzkum, vývoj ainovaceschválila

FOTO

:JAN

ABU

LANT

OVÁ,

ARCH

IVAU

TORK

Y

Typickým představitelem helmintůobývajících v dospělosti tenké střevohostitelů jsou tasemnice. Jejich hlavičkaje často vybavena příchytnými strukturami,jako jsou přísavky nebo chobotek s háčky.Na kolorovaném snímku rod Dilepis z drozda.

4

Duben, počítat budemV době, kdy píšu tento úvodník, rezonuje naší zemí naděj-ná zpráva z konce března, že Rada pro výzkum, vývoja inovace schválila doposud nejvyšší návrh státních vý-dajů na VaVaI. Pokud vláda návrh přijme, měl by rozpočetv následujících letech dále stoupat – na 28 666 miliard korunv roce 2016, v dalším roce na 29 272 miliard korun až

ke 29 872 miliardám korun v roce 2018. Vicepremiér pro vědu PavelBělobrádek věří, že tato historicky nejvyšší suma umožní stabilizaci sys-tému a rozvoj institucí, nejen jejich pouhé „přežívání“. Pro Akademii vědzmíněný návrh znamená, že by si po předchozím více než půlmiliardovémpoklesu z let minulých měla příští rok „polepšit“ o 300 milionů korun.K problematice financování vědy prostřednictvím grantů se vztahuje roz-hovor s předsedou Grantové agentury ČR Ivanem Netukou na str. 6–11.

Zatímco se stále naléhavěji rýsuje další nelehká otázka k řešení, a topokles financí ze strukturálních fondů po roce 2023, v dubnovém „ekono-mickém“ editorialu mohu pokračovat pozitivní informací, že mezi osmiČechy, kteří letos uspěli v grantové soutěži Evropské výzkumné rady (ERCConsollidator Grants), jsou dva z Akademie věd ČR – jmenovitě PetrSvoboda z Ústavu molekulární genetiky a Jan Kuneš z Fyzikálního ústavu(více viz http://abicko.avcr.cz/sd/novinky/hlavni-stranka/news_1540.html).Poslední kategorie ERC grantů pro zkušené vědecké pracovníky ADG(Advanced Grant) teprve prochází druhým kolem vyhodnocování.A kdo ví, třeba uspějí i další česká želízka v evropském ohni.

Závěrem bych ráda upozornila na novou pub-likaci Strategie AV21, která mapuje 14 výzkumnýchprogramů AV ČR zahrnutých ve strategii a vyjádře-ných mottem „Špičkový výzkum ve veřejném zá-jmu“ (viz také AB 1/2015). Přináší nejen kontakty nakoordinátory výzkumných programů, ale i detail-nější přehled řešených témat a očekávaných vý-stupů. A jak je dnes již obvyklé, materiál najdetei v elektronické verzi na http://av21.avcr.cz. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

o b s a h 4 / 2 0 1 5

http://abicko.avcr.cz 1

ObálkaVěda dědičná 2Ceny Nakladatelství Academia 2015 3Videomapping:Výročí Akademie věd ČR v roce světla 4

Obsah, úvodníkDuben, počítat budem 1

Téma měsíceOvlivňují střevní organismy naše zdraví? 2

Z Akademické rady 5

RozhovorSouboj o harmonii grantového potenciálu 6

Sto dvacet pět letAkademie pro současnou společnost 12K jubileu ČAVU v Průhonicích 14

Věda a výzkumForenzní laboratoř FLAB 15Výzkum a aplikace 16K záchraně kulturního dědictví v Mosulu 18

Zahraniční výzkumVědecká spolupráce s Francií 20

TribunaVěda a vzdělanostní společnost 22

Portréty z ArchivuVladimír Kyzlink 24

Z BruseluŽivotní prostředí a změna klimatu 25

KnihyExperiment Mars 26Vědec a dobrodruh 27Slovník roku 2015 27

Resumé 28Videomapping 28

PřílohaPrincipy Expertní rady evropských akademií (EASAC).Nová antibiotika – proč je potřebujemea jak je můžeme získávat I–VIII

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktorka: Mgr. Marina Hužvárová (HaM), tel.: 221 403 531, fax: 221 403 356,e-mail: [email protected]

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: [email protected];Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: [email protected];fotografie: Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: [email protected];tajemnice redakce: Bc. Barbora Odstrčilová, tel.: 221 403 513, e-mail: [email protected]řeklad resumé: Luděk Svoboda, John Novotney; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: [email protected]

Redakční rada: předseda – prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.; členové – prof. PhDr. Marek Blatný, CSc.,RNDr. Antonín Fejfar, CSc., Ing. Pavol Ihnát, PhDr. Antonín Kostlán, CSc., doc. RNDr. Karel Oliva, Dr.,Ing. Karel Pacner, prof. Ing. Petr Ráb, DrSc., prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc., JUDr. Jiří Malý

Grafická úprava: Zuzana GrubnerováTisk: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5, e-mail: [email protected]

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu [email protected]. Redakce si vyhrazuje právopříspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku a původ obrazového doprovodu ručí autor.Články vycházejí rovněž v elektronické verzi a časopis v pdf ke stažení na http://abicko.avcr.cz.

Adresa redakce: Praha 1, Národní 3, 4. patro – Viola.AB 4/2015 vychází 15. dubna 2015.

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

VĚDA DĚDIČNÁ

Prezentaciuvedl redaktor

elektronické verzečasopisu Vesmír

Marek Janáč.

Zástupcirodinných klanů

s autorkami knihyVěda nepadá

daleko od stromu

Trojice vědeckých novinářek se shodným křestním jménem Eva – Bobůrková, Hníková a Vlčková – pátrala,zda potomci slavných českých vědců v oboru přírodních věd jdou ve šlépějích svých rodičů, jestli zdědili

„vědecké geny“ nebo jakým vzorem pro ně rodiče byli. Výsledkem je 14 příběhů „šlechticů ducha“ a jejich rodů,jmenovitě jsou to Brandlovi, Burešovi, Fulkovi, Haškovi, Heyrovští, Holí, Jungwirthovi, Neužilovi, Pačesovi,Raškovi, Seemanovi, Scheirichovi, Vykličtí a Wichterlovi. Tento vybraný soubor se tedy rozhodně neomezujena vědu provozovanou pouze v české kotlině, nýbrž překračuje daleko za hranice.Kniha jako jeden z četných příspěvků k 125. výročí Akademie věd vyšla v Nakladatelství Academia a do

čtenářského života ji za přítomnosti zpovídaných osobností a jejich rodin uvedl předseda Ediční rady AV ČRprof. Pavel Janoušek 18. března 2015 v budově AV ČR na Národní třídě. �

HaM

do souvislostí s moderním způsobem života, jehožsamozřejmou součástí jsou vysoce hygienické návy-ky, přístup k chemicky ošetřované vodě a potravináma také nadměrné užívání antibiotik. Vlivem těchtofaktorů se postupně omezuje náš kontakt s mikrobyv prostředí a kvůli antibiotikům a různým dezinfekč-ním prostředkům dochází k násilnému odstraňování„starých přátel“ z lidského organismu. Donedávnajsme o tomto problému buď nevěděli, nebo jsme munepřisuzovali zásadnější význam. Velké množstvívědeckých poznatků získaných během posledníhodesetiletí však přesvědčivě dokazuje, že střevní mi-kroorganismy jsou nepostradatelné pro správný vý-voj lidského imunitního systému a imunoregulaci.Zásadní roli hraje nejen druhové složení střevníhomikrobiomu, ale i jeho rozmanitost či stabilita. Jaké-koli změny mikrobiomu, zejména úbytek rozmanitostia dysbalance, totiž předurčují lidskou populaci k pře-citlivělosti a vývoji či klinické manifestaci autoimunit-ních onemocnění. Není tudíž překvapivé, že v chud-ších zemích zejména rozvojového světa, v nichž jsourealitou nižší hygienické standardy, jsou všechny tytochoroby vzácné.

V důsledku formulace teorie „starých přátel“ se věd-ci začali zabývat možnou souvislostí mezi nárůstemimunitně zprostředkovaných onemocnění a úbytkemmikrobů, ale také prvoků a červů. Jako parazitologynás zajímá právě funkce obou posledně zmíněných


organismů, a proto chceme výzkum zaměřit tímtosměrem. Z výsledků mnoha zahraničních kolegů totižzačíná být zřejmý pozitivní efekt těchto organismů nazmírnění klinického průběhu některých imunitně zpro-středkovaných onemocnění, které mnohokrát dokoncevedlo k jejich remisi. Taková souvislost není samozřej-má, ba právě naopak. Prvoci a červi nalézaní v uplynu-lém století v lidském trávicím systému byli dosud téměřjednoznačně považováni za parazity a škůdce, jichž jetřeba se (za každou cenu) zbavit.

Teorii, že helminti mohou být našemu organismuprospěšní, poprvé vyslovil a posléze v několika klinic-kých studiích s pacienty trpícími Crohnovou choroboua ulcerózní kolitidou ověřil prof. Joel Weinstock půso-bící na Tufts University v Bostonu. Jeho kolektiv věd-ců a lékařů využil pro ověření hypotézy tenkohlavceprasečího (Trichuris suis), který se tak zařadil mezinejznámější případy helmintů využívaných v terapiiautoimunitních onemocnění. Pozitivní vliv tohoto čer-va byl prokázán především u pacientů trpících Croh-novou chorobou a ulcerózní kolitidou a později, zatímvšak pouze v ojedinělých případech, byl dokonceúspěšně použit i při terapii autismu. Jako další příkladléčebně používaného „parazita“ lze uvést měchovce(Necator americanus), jenž byl úspěšně aplikovánnemocným s různými typy alergií.

Přerušený kontakt našich těl s červy (= helminty),kteří bývali dříve všudypřítomní, se zdá být jedním ze

Co vedlo k tak dramatické proměně pohledu namikrobiom a jeho vliv na náš každodenní život

a mnohé choroby? Došlo k ní zejména sekvenová-ním (tedy určováním pořadí nukleotidových bází[= písmen] v DNA pomocí enzymatické reakce) novégenerace, které umožňuje studovat mikrobiom v do-sud nebývalé míře. Přibližně do přelomu tisíciletí bylosekvenování jednotlivých bází příliš drahé, technickynáročné a omezeno pouze na jednotlivé organismy,jejichž DNA byla k dispozici ve velkém množství. Prostudium složení lidského mikrobiomu šlo o nesplnitel-né podmínky, takže jsme nebyli schopni zjistit, jaké or-ganismy naše střevo obývají. Většina poznatků se takomezovala pouze na druhy bakterií, které se daly zjiš-ťovat běžnou kultivační metodou (zejména patogenníorganismy). Tudíž o ostatních složkách bakteriálníkomunity, především komenzálních druzích (to jsouorganismy žijící v souladu s hostitelem), jež předsta-vují snad až 99 % lidského mikrobiomu, jsme nevědě-li téměř nic. A právě v této sféře přišel převratný zlomse sekvenováním nové generace, které je schopnévelice rychle, efektivně a citlivě zachytit „obrovské“množství sekvencí, na jejichž základě lze rozeznatpřesné druhové složení mikrobiomu. Několik let zpát-ky vzniklo také mezinárodní konsorcium pro studiumlidského mikrobiomu zaměřeného na vytváření kom-plexního souboru dat na základě sekvenování novégenerace, jenž by měl umožnit charakterizovatvztahy mezi složením mikrobiomu a lidským zdra-vím (http://www.human-microbiome.org/). S tím jespojeno i odvození obrovského množství dalších in-formací nezbytných pro intepretaci složení střevníhomikrobiomu u různých skupin lidí, avšak mnohé z nichnejsme ještě schopni interpretovat.

Jak jsme již zmínili výše, střevní mikrobiom jepředstavován různorodými organismy, především

2 Akademický bulletin AV ČR

Názor, že lidé jsou chodící zoologické zahrady, by ještě před několika (ne víc než 10) letyvětšina vědců patrně považovala za poněkud přehnaný. Od té doby ale nastalo to,

co lze nazvat změnou paradigmatu, a fakt, že na každou lidskou buňku v tělepřipadá až 10 buněk jiných organismů, začíná být součástí učebnic.

Většina těchto buněk se nachází v našem tlustém střevě, které je považovánoza nesmírně složitý ekosystém s existencí bilionů virů, bakterií,

archeí a eukaryot (mezi ně patří prvoci, helminti a mikroskopické houby).Pro jejich označení se používá souhrnný pojem mikrobiom, jenž ale spíše zahrnuje

pouze bakteriální složku, která je doposud nejvíce prostudovaná a zdá se velmi důležitá.(Pojem mikrobiom se používá i pro bakteriální komunity v ústní dutině, kůži, vagíně apod.)

Ovlivňují střevní Organismy naše zDraví?

t é m a m ě s í c e

Tenkohlavecprasečí(Trichuris suis):(1) vajíčko T. suis,(2) dospělecT. suis žijícív tlustém střevěhostitele.

bakteriemi osidlujícími tlusté střevo. Navíc tyto bak-terie tvoří ekosystém, v němž interagují nejen mezisebou navzájem, ale velmi důležitým aspektem jsoui jejich interakce s hostitelským organismem, přede-vším jeho imunitním systémem. Recentní studiummnoha organismů střevního ekosystému, zejménabakteriálních komunit, ukazuje, že právě ty zastáva-jí významnou funkční roli v mnoha aspektech lidské-ho zdraví, která byla donedávna přehlížena. Tytostřevní organismy se považují za tzv. „staré přátele“(podle tzv. „Old Friends“ hypothesis), kteří osidlovalitrávicí trakt člověka od samého počátku jeho evoluce,a zejména během první epidemiologické transmise(neolitické revoluce), kdy lidé změnili způsob životana usedlejší, začali se věnovat zemědělství a do-mestikaci zvířat. Mnozí z těchto „starých přátel“ sivyvinuli s lidským organismem blízký, možná lze říciaž symbiotický vztah, a začali ovlivňovat předevšímnáš imunitní systém, zvláště jeho vývoj v dětskémvěku a imunoregulaci v dospělosti.

Intenzivní výzkum posledních let naznačuje, že stře-vo a jeho extrémně složitý ekosystém má podstatnývliv na délku i kvalitu našeho života. Proč tomu takje, se dozvídáme jaksi zprostředkovaně či nepřímo.V průběhu několika posledních desetiletí u obyvatelzejména vyspělých zemí prudce narůstá výskytimunitně zprostředkovaných onemocnění. Tato sku-pina onemocnění zahrnuje hypersenzitivity, jakýmijsou především alergie či alergické astma, autoimu-nitní onemocnění, jako je Crohnova choroba, postihu-jící v České republice ročně desítky lidí na každých100 tisíc obyvatel. Dalšími chorobami ovlivňovanýmiči přímo spouštěnými změnami v našem mikrobiomujsou ulcerózní kolitida, diabetes mellitus typu 1, roz-troušená skleróza či revmatoidní artritida a mnohodalších. Dramatický nárůst těchto nemocí byl dáván

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

PÚBC

AVČR

Schválila zprávu o činnosti Akademické rady AV ČRza období od XLV. zasedání Akademického sněmuAV ČR; aktualizované složení oborových panelů a obo-rových komisí pro Hodnocení výzkumné a odbornéčinnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014.

Souhlasila, aby AV ČR požádala o členství v mezi-národní organizaci ENRIO (European Network ofResearch Integrity Offices).

Jmenovala Mgr. Radovana Šikla, Ph.D., místopřed-sedou Dozorčí rady Psychologického ústavu AV ČR,v. v. i., s účinností od 18. března 2015 na pětiletéfunkční období, tj. do 17. března 2020.


Vzala se souhlasem na vědomí postup Rady Pro-gramu interní podpory projektů mezinárodní spoluprá-ce AV ČR při posuzování výzkumných projektů řeše-ných v roce 2014. Dále vzala na vědomí přehledvědeckých týmů a jejich výstupů přihlášených k Hod-nocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČRza léta 2010–2014; výsledky hodnocení zpráv o řeše-ní projektů v rámci programu Regionální spoluprácekrajů a ústavů AV ČR; informaci o mezirezortních při-pomínkových řízeních v roce 2014; zprávu o činnostiArcheologické evaluační komise AV ČR v roce 2014;informaci o kontrolách na pracovištích a ve vědec-kých společnostech.

zásadních rizikových faktorů zvyšující se frekvenceimunitně zprostředkovaných onemocnění. Červi jsousilnými modulátory našeho imunitního systémua mnohé studie na zvířecích modelech prokázaly, žeurčití helminti mohou před autoimunitními onemocně-ními chránit, a to jak preventivně, tak po indukci one-mocnění, tzn. terapeuticky. Dodnes bylo identifiková-no téměř 20 imunitních mechanismů indukovanýchpři infekci helminty, nicméně jejich hlavní vliv na lidskýimunitní systém spočívá v indukci tzv. Th2 imunitní od-povědi, v aktivaci regulačních T-buněk produkujícíchcytokiny typu Th2 a v aktivaci antigen-prezentujícíchbuněk, podobně jako zachování tolerance k antigenůmvlastního těla.

Jak jsme uvedli výše, s rozvojem technik levnéhoa velmi citlivého sekvenování se pozornost obrátila kestudiu střevních mikrobiálních komunit a prvoků. In-tenzivní výzkum zaměřený především na diverzitu lid-ské střevní bakteriální mikroflóry poukázal na vý-znamný podíl těchto organismů při vývoji naší imunityod nejranějšího dětství až po jejich roli při autoimunit-ních poruchách. Mnoho z těchto onemocnění se vy-značuje právě změnami druhové struktury střevníbakteriální mikroflóry, a to zejména snížením její di-verzity (tzv. dysbióza) v porovnání se zdravými lidmi.Dále bylo prokázáno, že lidé s dysbiózou mohou mítsklony k obezitě, celiakii, diabetu typu 2 či autismu.Výsledky mnohých velmi recentních studií ukazují, žemikrobiom ovlivňuje spektrum fyziologických procesůči rozvoj imunitního systému a jeho optimální složeníse zdá být nezbytnou součástí lidského zdraví. Ná-zor, že mikrobiom je naším dalším „orgánem“, dosud


t é m a m ě s í c e

významně přehlíženým, získává stále více přívržencůjak mezi vědci, tak i v lékařské komunitě.

Podobné studie, které by se týkaly střevních prvoků,však zatím chybí. Žhavým kandidátem na pozitivní funk-ci pro naše zdraví je prvok bez českého jména, latinskyoznačovaný jako Blastocystis. Dosud byly blastocystypovažovány za patogeny, jejichž výskyt byl dost častospojován právě se střevním onemocněním zvanýmsyndrom dráždivého tračníku (IBS) a se zhoršovánímzdravotního stavu pacientů s Crohnovou chorobou. Nic-méně dodnes nebyla prokázána přímá souvislost meziuvedenými nemocemi a tímto prvokem, a tak patogeni-ta blastocyst zůstává sporná a v současnosti je před-mětem diskuse. Navíc studie populací zdravých lidía pacientů prokázaly, že Blastocystis se mnohem čas-těji vyskytuje u zdravých jedinců, což nevyhnutelněvede k úvahám, že jde v tomto případě o komenzála,který je součástí zdravého střevního mikrobiomu a po-máhá udržovat jeho potřebnou diverzitu. Rovněž my sepřikláníme k názoru, že by blastocysty mohly být člově-ku prospěšné, a to zejména svou rolí při udržování opti-mální diverzity střevního mikrobiomu.

Výzkum organismů obývajících lidské střevo a je-jich stále více potvrzovaná souvislost se vznikem imu-nitně zprostředkovaných onemocnění vede k formu-laci léčebných postupů s cílem obnovit rozmanitoststřeva. V případě červů či prvoků jde o řízené infekcečlověka nepatogenními či mírně patogenními červya léčby pomocí tzv. fekální transplantace, tj. přenosumikrobiomu ze zdravého dárce s optimálně diverzifi-kovanou střevní mikroflórou do střeva pacienta. V do-savadních klinických studiích prováděných na pacien-tech s Crohnovou chorobou využívajících terapiihelminty bylo zaznamenáno zlepšení až v 70 % přípa-dů, u studií aplikujících fekální transplantaci se úspěš-nost pohybovala kolem 60 %. Tento výzkum běhemposledních několika málo let, zahrnující také první kli-nické studie, přinesl ohromné množství dat a zároveňi naději pro prudce narůstající počet lidí trpících imu-nitně zprostředkovanými chorobami. Zároveň je třebapřílišný optimismus tlumit, jelikož jsme spíše na sa-mém začátku a neznáme odpovědi na mnohé klíčovéotázky. Studium mikrobiomu a jeho vlivu na našezdraví a především imunitní systém ovšem každopád-ně představuje nosný výzkumný směr s potenciálnězásadními terapeutickými aplikacemi. �

KATEŘINA JIRKŮ-POMAJBÍKOVÁ,Parazitologický ústav BC AV ČR, v. v. i.,

JULIUS LUKEŠ,Parazitologický ústav BC AV ČR, v. v. i.,

Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

PrvokBlastocystisse vyskytuje

v tlustém střevělidí:

na fotografiivakuolární formy

z kultivace.

Akademická rada AV ČR na 27. zasedánídne 17. března 2015

z a k a d e m i c k é r a d y

Rada Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i.,

vyhlašuje veřejné výběrové řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště.

Požadavky:

• vysokoškolské vzdělání humanitního nebo společenskovědního zaměření;

• dosažení vědecké nebo vědecko-pedagogické hodnosti

(tj. některé z hodností: CSc., Ph.D. či ekvivalentní, doc., prof.);

• praxe v oboru;

• zkušenosti s organizací a řízením vědecké práce;

• morální bezúhonnost;

• splnění podmínek pro výkon funkce uvedených v § 17 odst. (4)–(6) zákona č. 341/2005 Sb.

Přihlášky obsahující:

• strukturovaný životopis;

• odbornou bibliografii;

• kopii dokladů o dosaženém vzdělání a kvalifikaci;

• nástin koncepce pracoviště v rozsahu 5 stran

doručte nejpozději do 6. května 2015, 12:00 hod. písemně na adresu:

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., Na Florenci 3/1420, 110 00 Praha 1.

Obálku zřetelně označte nápisem „VŘ“.

a Rady vysokých škol. Pochopitelně se zúčastnilii reprezentanti vědecké a kontrolní rady GA ČR, taképředsedové našich oborových komisí. Zahájení takovéširoce koncipované diskuse považuji za velmi užitečné.Samozřejmě se zajímáme o všechny názory, ale důle-žité jsou zejména převládající, převažující názory, prá-vě proto jsme zmíněné představitele přizvali. Indivi-duální názory se totiž hodně kříží, jdou proti sobě – tovidím často na panelech z oblasti věd o neživé přírodě,kde mám více než stovku kolegů z různých vědníchdisciplín. I tam je těžké získat jednotný názor. Někdo bydal přednost projektům excelence, jiný by potřeboval fi-nancovat svoje týmy, zatímco další by chtěl postdoktor-ské granty a někomu zase vadí postdoktorské stážev juniorských grantech. Společné setkání na výjezdnímzasedání nám umožnilo zpřehlednit tuto paletu názorůté které komunity. Za Akademii věd se zúčastnil kolegaKruml z Akademické rady a velmi pěkně prezentoval


pohled Akademie na Grantovou agenturu. Taková se-tkání jsou důležitá, stejně jako rozhovory.

Situaci by tedy zjednodušilo, kdyby velcí hráčina poli výzkumu formulovali obecné návrhy, abypožadavky zněly jednotně a neroztříštěně?

Myslím si, že opravdu nejdůležitější jsou převládají-cí názory a je žádoucí dosáhnout ve vědecké komuni-tě určitého konsenzu v principiálních věcech. Tedynapříklad v tom, zda se máme snažit financovat velmidobrý, ale standardní výzkum, anebo se máme sou-středit na excelenci (nemám to slovo moc rád), na„třešničky na dortu“. O tom je třeba diskutovat, proto-že obojí je možné a je v různé míře uplatňováno v růz-ných zemích. Jsem hluboce přesvědčen a naštěstínejsem sám, že spousta problémů, které poškozujípověst GA ČR, souvisí v naší zemi s diskrepancí meziúčelovým a institucionálním financováním vědy.

Grantové agentuře ukládá zákon č. 130/2002 Sb.,o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje

a inovací, aby vyhlašovala programy, v nichž se mohouerudovaní vědci a týmy i mladí badatelé ucházet o fi-nanční podporu na kvalitní projekty s potenciálem k do-sažení výsledků mezinárodní úrovně. Prof. Ivan Netukazde působil od roku 2008 jako místopředseda, od roku2009 ji a Akademii věd ČR zastupuje v řídicí raděEuropean Science Foundation, v další mezinárodní or-ganizaci, Science Europe, je představitelem „národnígrantovky“ od roku 2012. V pětici základních oborů GAČR (vědy technické, o neživé přírodě, lékařské a biolo-gické, společenské a humanitní a zemědělské a biolo-gicko-environmentální) odpovídá za vědy o neživé pří-rodě. Spolupracuje s dvanáctičlennou vědeckou radouGA ČR, která navrhuje oborové komise, skupiny pro-jektů a jejich zaměření, přičemž také hodnotí vědeckouúroveň „národní grantovky“. Hodnoticích panelů, čili ex-pertních orgánů oborových komisí, které vypracovávajíinterní posudky návrhů projektů, je 39.

Vědecký zájem soustředíte na teorii potenciálu,dlouho působíte i jako pedagog na Matematicko--fyzikální fakultě UK a léta jste byl v jejím vedení.Kdysi jste mi řekl, že vás matematika fascinujevnitřní krásou i nesmírně širokým spektrem mož-ností uplatnění. Že v sobě nese určitý prvek univer-zálnosti přinášející milá překvapení, neboť stejnámatematická metoda může posloužit k řešení problé-mu třeba z fyziky a zároveň zcela odlišného prob-lému z biologie. Pane profesore, znám vás jako las-kavého, optimistického člověka. Jaké to bylo dostatse do čela instituce, která si vysloužila tolik kritiky?


V čele Grantové agentury České republikyje od října loňského roku prof. Ivan Netuka.

Když tuto organizační složku státu, která od roku 1993,v současné době jako jediná instituce svého typu,

podporuje účelovou formou základní výzkum,převzal po demisi svého kontroverzního předchůdce,

musel v prvé řadě okamžitě znovu nastavitkomunikaci agentury s vědeckou obcí. O tom,

co se za několik uplynulých měsíců již podařilo,hovořím s profesorem Netukou, který je mj.

místopředsedou Grémia AV ČR pro vědecký titul DSc.,byl dlouholetým členem Akademického sněmu

a také je členem Rady Matematického ústavu AV ČR.

r o z h o v o r

Jistě narážíte na problémy z loňského jara, kdyGrantová agentura skutečně čelila silné palbě kritikyod vědecké veřejnosti. Hlavně jí byla vyčítána nízkáúspěšnost, nevhodná mzdová politika a zejména to,že málo komunikuje a neumí dostatečně vysvětlit svo-je kroky. Myslím si, že jsme se poučili a přijali řadukonkrétních opatření. Vítám, že můžeme uskutečnittento rozhovor, jiné už dříve vyšly v Lidových novi-nách nebo i-Fóru Univerzity Karlovy, ale samozřejměhlavně komunikujeme s vědeckou veřejností přímo.Začátkem února uspořádala Rada vysokých škol vel-ké diskusní shromáždění v Modré posluchárně Uni-verzity Karlovy, kde jsme hodně otevřeně hovořilio problémech grantových soutěží a naslouchali přá-ním řešitelů i navrhovatelů projektů. Už loni jsme navýjezdní zasedání GA ČR 1. a 2. prosince přizvalivšechny velké hráče na poli základního výzkumu,představitele Akademie, RVVI, Konference rektorů

SOUBOJ o HARMONII GRANTOVÉHO POTENCIÁLUMARINA HUŽVÁROVÁ

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Jak z pozice předsedy GA ČR, pedagoga, bývalé-ho děkana MFF UK a člověka odpovědného za vý-zkum vnímáte návrh na zařazení Grantové a Techno-logické agentury pod jedno ministerstvo nebo úřad?

Vytvoření centrální autority, jak tomu říká místopřed-seda vlády Pavel Bělobrádek, ať už se bude jmenovatjakkoli, je krok správným směrem, neboť výzkum z hle-diska řízení a koordinace je u nás velmi fragmentovaný.V zahraničí existuje takových modelů víc, jsou tam ne-zřídka ministerstva, která mají odpovědnost za základníuniverzitní i neuniverzitní výzkum, také za aplikovanývýzkum, někdy inovace a dále mají vztah k vysokémuškolství, kde se dělá věda ve značném rozsahu. Do jakémíry by úřad nebo ministerstvo mělo převzít pouze ka-pitoly GA ČR a TA ČR, je věcí dalšího politického vyjed-návání a rozhodování, musí proběhnout široká otevřenádiskuse ve vědecké obci, neboť je ve hře předevšímpostavení a zabezpečení základního výzkumu a s tímvymezení role a autonomie grantových agentur bytost-ně souvisí. Jde i o to, nakolik by měla centrální autoritavliv a pravomoci na ostatní segmenty účastníků základ-ního výzkumu, protože bez koordinace, určitého nad-hledu a dobře vymezených kompetencí není možnéočekávat, že by se situace výrazně změnila. Samozřej-mě to vše má další návaznosti, věcné, odborné, perso-nální. A netroufám si předpovídat, zda v naší zemi lzepodstatné změny provést jednorázově či bude nutnépostupovat krok za krokem. To souvisí mimo jiné s kom-petenčním zákonem, politickými rozvahami a jednání-mi, k nimž mám poměrně daleko.

Grantová agentura pod vaším vedením přistou-pila ke změně podmínek v čerpání grantů pro ro-diče malých dětí. Nakolik to ovlivní granty a jejichadministraci? Je takový trend i ve světě?

Všude v civilizovaných zemích se dbá na to, aby sevědkyním a vědcům usnadnilo spojení profesní dráhys mateřskými a rodičovskými povinnostmi. Grantováagentura byla před časem pod kritikou, převážně pra-menící z určitých nedorozumění a absence přímékomunikace. Došlo k posunu, byl nastartován dialogs Národním kontaktním centrem – ženy a věda. GA ČRnavštívila vedoucí Centra dr. Marcela Linková, probra-li jsme řadu věcí, některé se vyjasnily, některé internízáležitosti se podařilo dostat do legislativy. Připomně-li jsme si mj., že jsme od roku 2010 dostali 58 žádostío přerušení grantů z důvodu mateřské nebo rodičov-ské dovolené a ve všech případech GA ČR bez prob-lémů vyhověla. Obecně bylo vědeckou komunitou po-zitivně přijato, že jsme u juniorských grantů zrušilivěkovou hranici 35 let, zůstává podmínka osmi let poukončení doktorského studia a do této doby se neza-počítává období mateřské/rodičovské dovolené. Pro-jednali jsme s vládou novelizaci zadávací dokumenta-ce pro juniorské granty, kde se uvádí, že v obzvlášť


Rozhovorse uskutečnil

v zasedacímístnosti

Grantové agenturyČeské republiky

27. 2. 2015.

tíživých životních situacích může GA ČR udělit výjim-ku z absolvování postdoktorské stáže. Nově je téžpostdoktorskou stáž možno rozdělit na dvě části.Takže reakce vědecké veřejnosti vnímáme, snažímese vyhovět a RVVI k námi navrženým úpravám zaujalavlídné stanovisko.

Také jsem se zúčastnil konference organizovanéNKC – ženy a věda v Akademii věd. I když nelze navšechny podněty a přání v plném rozsahu reagovathned, podstatná je opět komunikace. Například poža-davek, aby byly v grantových orgánech více zastoupe-ny ženy, se úspěšně naplnil, když vláda k 1. říjnu 2014jmenovala do předsednictva Grantové agentury prvníženu v celé historii GA ČR, profesorku Stanislavu Hro-novou. Diskutuje se ale např. také o tom, že bychomměli zařídit, aby na vedoucích postech v panelecha oborových komisích stanuly ženy. To není v našich si-lách, neboť předsedu a místopředsedu panel volí sámze svého středu. V tajné volbě nemůžeme proces ovliv-ňovat, je to samozřejmě věc vývoje ve vědecké komu-nitě. Problém osobně ale nevidím, protože napříkladv oboru věd o neživé přírodě, za nějž odpovídám, jepředsedkyní oborové rady kolegyně dr. Alice Valkárová,celkem máme dvě předsedkyně panelu, místopředsed-kyni panelu a další ženy v panelech působí. Jsempřesvědčen, že v GA ČR určitě žádná diskriminace ženneexistuje. Například aktuálně dochází k podstatné ob-měně složení panelů. Do vypsaného nominačního říze-ní vstoupilo celkem 771 vědců, z toho 138 žen, což je17,9 %. Z nominovaných žen uspělo 50 %, takže v pa-nelech bude od 1. 4. 2015 působit 69 žen. V součas-nosti máme v panelech 385 vědců, z toho 13,7 % žen,nyní bude vědců 400 a 17,25 % žen, takže zastoupenížen značně vzrostlo.

Za sebe mohu říci, že jsem s prací vědkyň a se spo-luprací s nimi velmi spokojen. Spíše tedy bude v nad-cházejícím období nutná osvěta mimo GA ČR, ve vě-decké komunitě, aby proporce nominací žen vzrůstala.

To je obecný proces ve společnosti. Ale je tui demografický posun, který se promítá v celémspektru života společnosti, lidé stárnou později.Neodrazí se v požadavcích na grantovou politiku?

Rozhodně nikoho neomezujeme kvůli věku, granto-vých soutěží se účastní jak dobře etablovaní vědcivyšších věkových kategorií, tak jejich mladší kolegové.V budoucnu bychom ale chtěli ještě více podpořit mla-dé talentované vědce. Je všeobecně známo, že Českárepublika není příliš úspěšná např. v získávání pres-tižních grantů od ERC. Vědecká rada GA ČR, mj.i z tohoto důvodu, přišla s ideou vytvořit náročnějšíkategorii juniorských grantů. Posílit mobilitu, bránitinbreedingu. Jsme malá země, tak je potřeba talento-vaným, vědecky motivovaným mladým kolegům vy-tvářet podmínky umožňující soutěžit na vysoké úrovni,

Když si v AB 6/1999 pokládal tehdejší předsedaGA ČR prof. Karel Štulík řečnickou otázku, zda jeúčelové financování žádoucí a jestli by nebylolepší poskytnout dostatečné prostředky institu-cím a nechat vědce zcela svobodně bádat, zjistilodpovědi kdesi mezi ANO a NE. Základní výzkumby měl být co nejsvobodnější, ale je třeba dbáto osud peněz. V oblasti výzkumu aplikovanéhoa technického vývoje není o důležitosti účelovéhofinancování pochyb. Je zřejmé, že obecné schémafinancování výzkumu a vývoje musí zahrnovat slož-ku institucionální i složku účelovou, ovšem balan-covat jejich správný poměr je skutečná věda…

Často opakuji, že posláním Grantové agentury nenívyplňování mezer v institucionálním financování. Ten-to zásadní problém narovnání proporce mezi institu-cionálním a účelovým financováním je nutné diskuto-vat při přípravě nového zákona o výzkumu, vývojia inovacích. Také předseda Akademie věd Jiří Drahoščasto mluví o tom, že se AV ČR potýká s nevhodněnastaveným poměrem mezi institucionálním a účelo-vým financováním. Tyto diskuse se vedou všude nasvětě. U nás doznívá období, kdy se zdálo, že je úpl-ně správné všechno vysoutěžit, jenže tak to není. Vý-zkumné instituce potřebují mít stabilitu a perspektivu,nejde rozvoj vědní disciplíny stavět na tom, jestli v tomkterém roce dostanu grant nebo ne.

Neštěpí grantová politika kontinuitu výzkumnýchtémat v dlouhodobé perspektivě?

Ano, teď jsme o tom mluvili. O grant by měli žádatlidé, kteří se věnují výzkumu soustavně a kvalitně, čas-to dlouhodobě a v jejich hlavě uzraje nápad, na který byse právě potřebovali soustředit, přizvat k tomu kolegy,

r o z h o v o r

potřebovali by častěji vyjíždět na konference nebo třebajen si obstarat nové chemikálie a podobně. Všimněte si,že nemluvím o žádných velkých přístrojích. Investičnígrantové prostředky, s výjimkou juniorských grantů, to-tiž nejsme v současné době schopni financovat. Gran-tová agentura by neměla podporovat štěpení, naopakby měla tvořit nadstavbu k rozumně koncipovanému,institucionálním financováním podpořenému výzkumu.

Vinu nelze hledat u grantových agentur, ale u jižzmíněné snahy, aby se o všechno soutěžilo. Jenžekdyž budeme podporovat jen třešničky a nedámeupéct i dort, kýženého výsledku se nedobereme…

Metaforu o třešničkách na dortu použil několikrátpan předseda Drahoš. Myslím si, že právě výzkumnéinstituce musí mít stabilnější, dlouhodobější, koncepč-ně propracované a perspektivnější vědecké programy.A teprve na podporu originálních nápadů a konkrétníchtémat by tu měla být po ruce grantová agentura. Je-nomže jsme v situaci, kdy je institucionální financováníproblematické, proporce jsou deformované.

Domníváte se, že připravovaný zákon a uvažo-vaný úřad nebo ministerstvo pro vědu, výzkum,inovace v tomto směru pomůže?

Tato problematika je velmi živá a dynamická. Zříze-ní ministerstva se v únoru na Úřadu vlády projedná-valo, přesněji řečeno se mluvilo o principech novéhouspořádání. Proporce mezi institucionálním a účelo-vým financováním bude určitě jedním z široce disku-tovaných problémů, to přímo souvisí s dalším rozvo-jem výzkumných organizací. Hledá se model, který bynedostatky minulého, hodně roztříštěného systémupodpory vědy napravil.

dovoleno nemají. Netajíme se tím, že je úspěšnostčlenů panelů vyšší, to je mimo jiné dáno tím, že jsmenároční v jejich výběru.

V malé zemi se asi v jednom oboru nenajdenepočítaně lidí?

Právě v tom je určitý problém, jsme „malý rybník“.Přitom výběr a kvalita panelistů je naprosto zásadní.Musí to být přední odborníci, ale také lidé vysokýchmorálních kvalit. Nemáme zájem o panelisty, kteří secítí být v panelu zástupci svých institucí. Nominačnívýzva to explicitně uvádí, snažíme se maximálně za-jistit transparentní, objektivní proces, abychom elimi-novali klientelismus. Když jste mluvila o zahraničníchzkušenostech, jsou také země, které organizují granto-vý život úplně jinak, například Deutsche Forschungs-gemeinschaft. Nemá žádný zákon 130, ani povinnoudélku hodnoticí lhůty, ani povinný termín vypsání sou-těže. Vše je flexibilní, kontinuální, má na všechnodost času, „scientific officers“ mohou s navrhovateli jed-nat. Náš zákon nepřipouští, abychom v průběhu hod-noticího procesu volali nějakému vědci, jak to či onomyslel, nebo zda by ještě něco nedoplnil. V Němec-ku mají úplně jiný mzdový systém, žádá se tam typickyo finance na cestování, pro postdoky, pro doktorandy,ale žádný PI (Principal Investigator) nežádá o penízepro sebe, neboť je zaměstnán, a tudíž placen vlastníinstitucí. U nás jsme si tímto způsobem postupovat ne-odvážili, jsme ani ne sotva na půl cesty. I tak letos do-chází na naše poměry k „velkému třesku“ právě ve fi-nancování mezd a brzy uvidíme, jaká bude reakce.

Jakou reakci očekáváte, třaskavou? A jistě tonení jediná změna…

Ukáže se, nakolik kolegové, kteří volali po nefinan-cování mezd, připustí: „Teď jste to udělali dobře.“ Ze-jména ti, kteří argumentovali, že máme právě kvůlimzdám nízkou úspěšnost. Bohužel nebyla vyslyšenanaše osvěta: k plánování osobních nákladů v maxi-mální výši jsme nikoho nenutili, spoluúčast uchazečůbyla i v minulosti možná, jen nebyla prakticky vůbecvyužívaná. Pokud tedy budou kolegové konsistentní,tak toto opatření přijmou – vždyť GA ČR vyhověla vo-lání z minulých let. Vyslyšeli jsme také loňské připo-mínky a uvolnili možnost nakupovat výpočetní techni-ku nezbytnou pro řešení projektu. U doktorskýchgrantů došlo ke změnám ohledně zahraničních stáží –lze je dělit, rozumná úprava se týká těch, kteří získalititul Ph.D. v zahraničí – v zadávací dokumentaci tako-vé věci vloni nebyly upraveny ideálně.

Bude dost peněz na granty, když už nedosahu-jeme dynamiky optimistických dob?

Na všechny granty nebude nikdy a nikde peněz dost.Vědecká komunita přirozeně na rozvoj bádání požaduje


Katalog publikacíEvropskématematickéspolečnostioznamuje vydáníanglickémonografieMartiny Bečvářovéa Ivana Netukyz historiematematiky.

velké prostředky. Důležité je, bude-lidost peněz na všechny kvalitní pro-jekty. Zatím tomu tak není, proto takéčelíme kritice, ale o rozpočtu neroz-hoduje GA ČR, nýbrž RVVI a vláda. Musí se najít správ-ná rovnováha mezi účelovým a institucionálním finan-cováním, jak jsme již o tom mluvili. Co neumíme pronejbližší období dostatečně seriózně odhadnout, a čas-to se o tom mluví, je souvislost s udržitelností výzkum-ných center zřízených v rámci OP VaVpI. Postrádámedostatečně přesná data, abychom mohli odhadnout po-tenciální nárůst v souvislosti s požadavky na granty tě-chto center. O navýšení rozpočtu opakovaně a intenziv-ně jednáme s RVVI i na Úřadu vlády. Abych shrnulodpověď na vaši otázku: žádný vědec určitě neoznačírozpočet za dostatečný a jde tedy spíše o výběr kvalit-ních projektů, které lze financovat a lze od nich očeká-vat kvalitní výstupy na mezinárodní úrovni. Ve srovnánís lépe ekonomicky situovanými zeměmi máme letosslušně vysokou úspěšnost. Kdyby se podařila udržet,vědecká obec sice stále nebude spokojená, ale bude-me na dobrém evropském standardu. Ostatně nikde nasvětě nestojí grantové agentury na žebříčku popularitypříliš vysoko, neboť velká část komunity zůstává ne-uspokojena. Přitom připravit návrh projektu bezesporuznamená velkou přípravu, stojí to spoustu přemýšlení,mnoho hodin i týdnů práce.

Stíháte i navzdory grantům sledovat rovněž svou„královnu věd“, nezanedbáváte harmonické funk-ce, kterým jste se tolik ve své vědecké práci věno-val? Kdysi jste mi vysvětloval, že teorie potenciáluna jedné straně významně ovlivnila vývoj modernímatematiky, na druhé straně v minulém století jizase naopak nesmírně obohatily poznatky moder-ních matematických disciplín.

Od loňského října mám na matematiku přirozeněmnohem méně času, přes den a přes týden mají před-nost povinnosti v GA ČR. Naštěstí jsou i večery, sobotya neděle… Dokončili jsme před pár dny rozsáhlou mo-nografii, ve vydavatelství Matfyzpress mi vyšla učebni-ce, s německým kolegou docela dost publikujeme.Nemohu si stěžovat. Matematiku neopouštím. Ale po-pravdě řečeno – je to těžký souboj s časem. �

aby mohli konstituovat své vlastní týmy, dostávali pří-ležitost odpoutat se od problematiky svých školitelůi učitelů a zahájit vlastní vědecký program, aby mělipro svůj tým přístrojové, laboratorní vybavení. Tímtosměrem rozvíjela vědecká rada GA ČR ve spoluprácis předsednictvem GA ČR od roku 2011 myšlenkusměřování podpory mladých týmů.

Podařilo se vám také zvýšit úspěšnost grantů.Jaké máte další cíle?

Podařilo. V posledních dvou letech byla úspěšnostv průměru 17,5 %. Pro soutěže zahajované v roce2015 dosáhla úspěšnost u standardních grantů hodno-ty 27,1 %, u juniorských 28,9 %. U grantů z ústavůAkademie jsou odpovídající čísla ještě vyšší, 32,8 %a 35,7 %. Nepovažuji ale za šťastné, když odborná ve-řejnost či její reprezentanti soustřeďují pozornost na je-diné číslo, kterému se říká úspěšnost. Je to určitá feti-šizace, zbožštění tohoto ukazatele, což není dobře. Jevhodné si uvědomit, co vlastně úspěšnost znamená,jak se počítá. Za úspěšnost se považuje podíl počtuudělených grantů k počtu návrhů vstupujících do soutě-že. Ve hře jsou tři parametry: 1. počet podaných ná-vrhů projektů – o tom rozhoduje vědecká obec, ucha-zeči, navrhovatelé, rozhodně ne GA ČR; 2. náklady naprojekt – ani zde jsme nepřistoupili k mechanickémuomezování finanční částky, kterou je možné na grantplánovat; 3. rozpočet GA ČR, který určuje vláda. Sejdese tedy určitý počet návrhů, je to o dost více než dva ti-síce, ty mají určitou cenu, a je dán rozpočet. Tyto vstu-py se nedají z větší části ovlivnit. Výsledný počet udě-lených grantů se odvíjí od kvality návrhů projektů, ta jezásadní. Musím bohužel konstatovat, že za současnésituace není možné financovat ani zdaleka všechnyprojekty, které odborné a expertní orgány označí zakvalitní a k financování je doporučují. Chci tím říci, že ačje úspěšnost tolik sledovaná, nevypovídá o všem. Le-tošní úspěšnost nám udělala radost, ale je to za cenu,že GA ČR musela v posledních letech z důvodu udrži-telnosti přistoupit k určitým restriktivním opatřením. Tajsou samozřejmě pod velkou kritikou. Muselo se napří-klad ustoupit od pětiletých projektů, jenže v některýchoborech kolegové potřebují na určitý typ výzkumu delšíčas. Rádi bychom se k těmto projektům vrátili, ale přisoučasném, víceméně konstantním rozpočtu přibližně3,5 miliardy to není zatím reálné. Dále je např. ze stej-ných důvodů omezen počet projektů, které může jedenvědec navrhovat v roli řešitele či spoluřešitele v jednomroce. To je také kámen úrazu.

V rámci nově nastaveného systému se vámpodařilo vypořádat s nekvalitními projekty, kterézbytečně zdržovaly a zatěžovaly odborné orgány.

Vypořádat by bylo silné slovo, ale určitě narážíte naloňské konfliktní téma, které souvisí s tzv. projekty typu


r o z h o v o r

Cn. To jsou mimořádně nekvalitní návrhy projektů, čas-to, jak se říká, recyklované projekty, opakovaně podá-vané, kdy navrhovatelé neberou v úvahu připomínkyexpertních orgánů a jejich doporučení. Takže jsme seloni pokusili určitým opatřením upozornit, že GA ČRmá zájem pouze o pečlivě zpracované projekty, nepodávané jen tak do počtu. Ve vědecké komunitě aledošlo k nedorozumění, že snad chceme penalizovat30 % projektů a v dalším roce jim neumožnit účastv soutěži. Tak to opravdu nebylo, ale požár se rozho-řel v nevídaném rozsahu. I letos jsme dali, stále v pi-lotním provozu, panelistům možnost označit výrazněnekvalitní projekty hodnocením Cn, bez jakékoli kvó-ty, bez jakékoli penalizace pro příští kolo soutěží. Jetřeba takové hodnocení pak chápat jako upozornění,že návrhy do soutěže musejí být propracované, nikolijen povrchní, a že opakované návrhy mají respektovatdoporučení odborných orgánů.

Nakolik členství v panelech omezuje vědce připodávání grantů?

Toto je dobrá otázka, zde je situace docela složitá.Do GA ČR jsem přišel s poměrně radikálním názo-rem, že člen panelu po dobu svého dvouletého půso-bení nemá mít dovoleno žádat o grant. Argumentovaljsem tím, že je to nebezpečné kvůli podezřením z klien-telismu, střetu zájmů a podobně. Jenže jsem o tompak jako představitel grantovky mluvil s kolegy přirůzných zahraničních setkáních. A dostalo se mi z vícestran přátelského varování, že když zakážeme pane-listům podávat granty, musíme počítat s tím, že bude-me za členy panelů dostávat druhou, třetí ligu. Takžeto je příklad, kdy jsem na základě konzultací, diskusía rozumu změnil názor. A že absolutní zákaz podává-ní návrhů u nás není realistický, se ukázalo u nomi-nací: do jednoho z mých panelů přišlo nominací takmálo, že jsme ho jen tak tak dokázali doplnit. Sám sevětšinou vyhýbám porovnávání s jinými grantovýmiagenturami, zejména s ERC. Je mi jasné, že nenímožné srovnávat GA ČR s ERC, což mnozí kolegovénaprosto správně říkají. Když pak ale přijde na kritikuGA ČR, je pozoruhodné slyšet rady, ať řešíme věcijako v ERC. Už nějakou dobu je například aktuální, žesi členové hodnoticích panelů v ERC nesmějí podávatsvé projekty. Tam se to řeší alternací panelů, jedenrok si nesmí člen panelu podat grant, druhý rok půso-bí v panelu jiná parta, tudíž si loňský hodnotitel můžegrant podat. Idea alternovat panely je dobrá, ale u násnerealizovatelná. Samozřejmě v našem systémujsme pod kritikou, zda při rozdělování grantů nejsouzvýhodněni členové panelů, ale rozhodování v pane-lu i oborové komisi je kolektivní a máme řadu pojistek,aby k tomu nedocházelo. S ohledem na konstrukci na-šeho hodnoticího systému je ale důležité, že předsedo-vé a místopředsedové panelů si návrhy grantů podávat

Anna Matoušková. Než dostal prostor Komorní orchestrAkademie, aby demonstroval spojení umění a vědyakustickým završením slavnostního večera, pohovořilao výstavě její kurátorka Ivana Lorencová. Aby se ná-vštěvníci neztratili v paletě vědních oborů, témat i osob-ností, byť zúžené na přírodovědu, techniku a medicínu,bylo nutno vybrat jen jakousi ochutnávku. Na základěprůzkumu mezi lidmi ve svém okolí rozdělila expozici dotří částí s pomyslnou síní slávy zakladatelské osobnostiAkademie věd Josefa Hlávky. Představeny jsou význam-né osobnosti a jejich objevy, které jsou povětšinou spoje-ny s náročnou a systematickou prací, oddaností vědě,odhodláním a schopností riskovat ve správnou dobu. Je-jich dobrodružné příběhy přibližují exponáty, které doklá-dají mimořádné úspěchy české vědy, například polaro-graf nobelisty Jaroslava Heyrovského, čočkostroj zestavebnice Merkur, na němž odlil první měkké kontaktníčočky Otto Wichterle, doklady o práci chemika AntonínaHolého či letecká kombinéza fyzika Františka Běhounka.Výstava připomíná i další významné osobnosti Akade-mie věd – matematiky, fyziky, chemiky, geology, biology,geografy, lékaře, techniky a architekty. Dostalo se takéna úspěchy vybraných ústavů AV ČR a výsledky jejichpráce. Výstava se též inspirovala poznáním, že mnozívýznamní vědci a technici získávali sklony k budoucímupovolání ve škole či při hrách doma a veřejnosti se po-prvé představuje sbírka historických školních fyzikálnícha dalších přírodovědných pomůcek. Zcela určitě ná-vštěvníky potěší historické i současné polytechnické vě-decké hračky, které mohou ovlivnit vývoj dítěte a před-určit jeho zájmy. Samostatný oddíl patří dírkovanýmstavebnicím včetně slavného Merkura. V doprovodnémprogramu si mohou děti i dospělí zahrát na „malé vědce“a pod vedením lektora si vyzkoušet badatelskou práci.

Aby představila vybrané osobnosti, autorka výstavypozvala dále do světa vědy a techniky v jeho barevnostia různorodosti i nejmenší návštěvníky a přichystala sekcispeciálně pro ně. Nechybí v ní kolekce historickýchvýukových předmětů, které ani časem nezastarávají.Vzhledem ke zkušenostem NTM s reakcemi dětí při


Kurátorka výstavya vedoucíoddělení dějinvědy a technikyNárodníhotechnickéhomuzeaIvana Lorencová

programech o chemii jsem se vedoucí oddělení dějinvědy a techniky Ivany Lorencové zeptala, zda z nich vy-cházela i při koncipování Hravé vědy. „Chtěla jsem ji udě-lat podobně, aby ti nejmenší přistupovali k exponátůmškolou „nepolíbení“, kdy ještě nevědí, co chemie, fyzikaa biologie je. Děti získají svou vlastní první zkušenost, jakvěci fungují, mohou si sáhnout na model atomu, zjistit,jak vypadá virus. Budou se ptát, k čemu co je. Tak semůže vzbudit jejich zvídavost – základní vlastnost, kteráčasto není rozvíjena.

Doslova k uchopení je také unikátní historickástavebnice…

Jde o tzv. Richterovu kotvovou stavebnici z uměléhokamene, která se začala vyrábět v Německu v roce 1880.Je doloženo, že si s ní hrál malý Albert Einstein. Těžkomůžeme tvrdit, že měla vliv na jeho další rozvoj, ale věř-me, že ano; vždyť například také architekt Walter Gropiusji uváděl jako jednu ze svých oblíbených hraček. Výrobapokračovala asi do roku 1963 a naštěstí byla v devade-sátých letech 20. století obnovena nadšenci z celéhosvěta, kteří poznali její pozitivní roli. Koupila jsem jí čtyřisady, uvidíme, jak na ni budou děti reagovat.

V souvislosti s podněcováním zájmu o vědy jstezmínila též vynikajícího chemika Bohuslava Brau-nera.

Malý Bohuslav, jenž pocházel z bohaté měšťanskérodiny, viděl chemickou laboratoř pro děti, kterou při-vezl Vojtěch Náprstek z Londýna, a velice po podobnétoužil. Rodiče se mu ji snažili sehnat, a protože u násv té době fungovala firma Aloise Kreidla, který je vyrá-běl, našel malý Brauner dětskou chemickou laboratořpod stromečkem. Později vzpomínal, že ho právě teh-dy začala chemie bavit, a skončilo to až jeho osobnímpřátelstvím s D. M. Mendělejevem a odbornou prací,které se celý život věnoval.

Prozradím, že spolupracujete na projektu, jímž sečeská věda představí v zahraničí, a to na přípravěexpozice pro EXPO 2015 v Miláně. Svým záměremvychází z výstavy o využití badatelských výsledkůprof. Antonína Holého, kterou jste pro NTM připravilis Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR.

O výstavě k 60. výročí ÚOCHB se dozvěděla Českácentra a projevila zájem o podobnou expozici, která byputovala po síti Českých center ve světě. Původní „kou-le“ se třemi metry na výšku se ale do expozice nevejde,a pokud bychom ji zmenšili, byly by jednotlivé panely pří-liš malé. Musíme tedy změnit tvar objektu, ovšem u kon-cepce šesti mnohoúhelníků zůstaneme. Tentokrát nepřed-vedeme fluoren, nýbrž nanočástici, která může vypadati jako tableta. Na EXPO v Miláně se představí běhemdvou týdnů české kultury s premiérou 1. července 2015.

Věda a technika bude návštěvníky pražského Národ-ního technického muzea bavit do 19. července 2015. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

Výročí, jemuž je expozice dedikována, uvedl KarelKsandr, ředitel Národního technického muzea

a současně výborný znalec osobnosti a díla JosefaHlávky. Připomněl Hlávkovu ideu Akademie i jeho velko-rysý finanční vklad instituci. Nemohlo snad být lepšíchkulis pro představení činorodého stavitele 19. století, kte-rý tak hojně cestoval, než vernisáž ve velké dopravní ha-le s historickými lokomotivami (zdalipak některá z nichnevezla jeho vlak?). Návštěvníci si mohou prohlédnouti česky psanou zakládací listinu České akademie císařeFrantiška Josefa pro vědy, slovesnost a umění, kterávšak rozhodně nebyla jediným česky psaným listinnýmdokladem tohoto typu, jak se někdy chybně uvádí, po-dotkl K. Ksandr. Upozornil také na skutečnost, že teprvev posledních desetiletích se zhodnocuje význam JosefaHlávky, který byl v průběhu historie odmítán, ať už za


Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národnímtechnickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí

125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobouspolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffůvgenerátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla

výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitamise ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci

„Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českýchvědců v exilu“ (viz AB 7/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003).

akaDemie pro současnou společnosts t o d v a c e t p ě t l e t

první republiky tím, že se hlásil k Rakousku, za nacistůpro své češství a za komunistů jako podnikatelský ele-ment. Své jmění vlastně později „znárodnil“, aby jej vě-noval nadaci, kterou založil. A je pozoruhodné, že nejenpřežila navzdory 39 pokusům o její zrušení, ale dokoncezůstala nesemletá časem jako jediná z tehdy založenýchnadací i v rakouském kontextu. Josef Hlávka byl osvíce-ným mecenášem, který za své skutky nepožadoval slá-vu ani „někde vystavené logo“, shrnul své vystoupení ře-ditel NTM.

Když poté za Akademii věd ČR přivítala hosty vernisá-že Taťána Petrasová, zdůraznila početnému publiku zá-měr právě zahájeného výstavního cyklu. Není jím nicmenšího než názorně ukázat přínos, kterým AV ČR obo-hacuje společnost. Historický kontext i současnou úlohuAV ČR připomněla rovněž náměstkyně ministra kultury

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Forenzní laboratoř FLAB vznikla v červnu 2011jako podpůrné pracoviště bezpečnostního týmu

CESNET-CERTS. Hlavní motivací bylo umožnit de-tailní analýzu závažných bezpečnostních incidentů tý-kajících se sítě CESNET2. Postupem času došlo i naprevenci bezpečnosti ve formě služby penetračnícha zátěžových testů. Schopnosti a zkušenosti spolus připraveným vybavením lze využít pro doplňkovoučinnost, ať už jde o konzultace nebo technické zása-hy. I když jsou služby pracoviště FLAB primárně urče-ny organizacím připojeným do sítě CESNET2, mohouje využít také externí zákazníci.

Při výskytu bezpečnostního incidentu ve světě ITse vynořují mnohé otázky, které je nutno zodpově-dět. Typicky souvisejí s tím, coútočník na napadeném zařízeníprovedl, kdy k tomu došlo, jakse na zařízení dostal, která da-ta jej zajímala, jaké soubory vy-tvořil, s jakými jinými zařízenímiinteragoval apod. Hledání od-povědí však vyžaduje znalosti,čas a většinou i speciální vyba-vení a nástroje – tím ale běžnáorganizace obvykle nedisponu-je. Právě v těchto případech lzezadat analýzu bezpečnostního incidentu pracovištiFLAB.

Ze zkoumaných systémů lze hloubkovou analýzouzískat množství informací, s jejichž pomocí je možnézejména zjistit vektor útoku (například spuštění mal-ware nebo zneužití chyby), prokázat porušovánísměrnic a provozních řádů uživatelem nebo zmapo-vat nakládání se specifickými dokumenty.

V každém systému, serveru, aplikaci i síti mohouexistovat zneužitelné chyby (tzv. zranitelnosti), kte-ré mohly vzniknout chybným návrhem, nesprávnouimplementací nebo špatným nastavením danéhosystému včetně ochranných prvků. Pokud jsou


v ě d a a v ý z k u m

objeveny, mohou být zneužity k porušení bezpeč-nosti výpočetního prostředí a může dojít k narušenídůvěrnosti (k datům nebo systému má přístup ně-kdo nepovolaný), integrity (systém byl neoprávněněpozměněn) nebo dostupnosti (systém se uživate-lům jeví nefunkční).

Není však nutné čekat, až chybu objeví potenciálníútočník. Specialisté FLAB preventivně systémy po-drobují penetračním a zátěžovým testům, které simu-lují činnost reálného útočníka. Výsledkem je soupisnalezených zranitelností a vyhodnocení odolnosti tes-tovaných systémů proti útoku, takže lze identifiko-vat slabá místa a navrhnout vhodné řešení. Testy jedobré po nějaké době, roce až dvou, zopakovat

a přesvědčit se, zda realizova-ná opatření bezpečnostní situa-ci zlepšila a zda se mezitím ne-objevily chyby nové.

FLAB je obecně schopen po-skytovat služby, pro které mák dispozici vybavení a znalostizískané v rámci plnění výšezmíněných základních služeb.Pracovníci se již věnovali takéobnově dat, zkoumali nové tech-nologie a zjišťovali jejich vlast-

nosti a získané poznatky uplatnili při prezentační čin-nosti. Po vzájemné dohodě lze tedy poskytnout i dalšídoplňkové služby týkající se bezpečnosti informač-ních technologií.

V případě zájmu o výše uvedené služby nebo ne-závazné konzultace kontaktujte pracovníky FLAB naadrese [email protected]. Další informace naleznetena https://flab.cesnet.cz. �

ALEŠ PADRTA,CESNET

Co tedy uvidíme ve zčásti nově vybudovaném vý-stavním areálu? Staneme se účastníky příběhů

ze života našich věčných souputníků, živitelů, tvůrcůnašeho prostředí i poskytovatelů stavebních, farma-ceutických či kosmetických výrobků a energetickébiomasy, rostlin všech tvarů, podob, velikostí, půvo-du… Zámečtí botanikové vysvětlí, jak se měnila našekrajina od poslední doby ledové až dodnes, a ukáží,jaké nástroje bylo třeba použít, abychom ji odhalili.A již vcházíme do druhého příběhu. Dozvíme se, jakse milé rostliny mohou změnit v nepřátele v podoběinvazních cizinců a jak lze takovou proměnu předví-dat. O pár kroků dále se setkáme s botanikem, kterýobjevil novou rostlinu; řekne nám, co vše se musí stát,aby endemit získal křestní list. Na další cestě narazí-me na houby – v mnoha případech nerozlučné spo-jence rostlin; vysvětlíme si, co která strana tohotosymbiotického vztahu poskytuje a co získává. A jižjsme na konci, u vody, jejímž prostřednictvím se po-zastavíme nad akutním problémem eutrofizace vod-ních nádrží, vztahem sinic, rozsivek a řas – mnohéz nás jistě překvapí, co všechno řasy poskytují.

Vstupujeme do široce pojatého putování historií,které připravili experimentální botanici. Začíná po-

čátkem moderní civilizace (člověk-zemědělec),

Neorenesanční zámek Silva-Taroucy bude hostit od 30. dubna do 13. září 2015 výstavuBotanické příběhy, svět rostlin – od poznání k využití. Společně ji připravily Botanický ústavAV ČR a Ústav experimentální botaniky AV ČR. Expozici doplní i doprovodné akce v parku,

setkání návštěvníků tváří v tvář s protagonisty badatelské práce či seznámení se s pokusnýmirostlinnými objekty v botanické zahradě na Chotobuzi. V prvních týdnech výstavu obohatí

rozkvetlá krása rododendronů a azalek, za níž mnozí do Průhonic jezdí pravidelně každý rok.

k jubileu Čavuv Průhonicích

s t o d v a c e t p ě t l e t

následuje dlouhá cesta krajinou s milníky objevů i omy-lů, abychom se v cíli seznámili s účelným uplatněnímužitkových rostlin a biotechnologie. Na pomyslné cestěpostupujeme od neuvědomělého poznání, obraz asyr-ských bohů opylujících datle, neubráníme se klopýtnutí(hniloba brambor ve čtyřicátých letech 19. století likvi-duje nejen tuto plodinu, ale decimuje též irskou popula-ci), vzdáme slávu objevu Mendelově, který se přiblížilpředstavě genů: Watsonův a Crickův model dvoušrou-bovnice DNA znamenal zrození molekulární biologie,nové poznatky o fytohormonech zásadně mění před-stavu o regulaci růstu a vývoje… Na konci cesty násčeká výzkum jedlých vakcín rostlinného původu.V tomto rámci se posléze představí i prakticky využitévýsledky práce ústavu; fytohormony ze skupiny cytoki-ninů umožnily účinnější in vitro množení užitkových čiohrožených dřevin, cytokininy a jejich deriváty odstra-ňují vrásky, léčí choroby kůže. Ústav vyšlechtil rozsáh-lou skupinu odrůd jabloní (s využitím molekulární biolo-gie) a poskytuje na ně mezinárodně velmi žádanélicence. Společensky snad nejvýznamnější je metodickýpřínos pro čtení (sekvenování) genomu pšenice s vy-užitím izolovaných chromozomů (viz AB 1/2015).

Nestrachujme se, že cesta mezi barevnými panelya trochou informačního textu unaví. Vroubí ji ukázkyhistorické a současné přístrojové techniky, příkladyovlivnění rostlin fytohormony a demonstrace komerč-ních kosmetických výrobků. Výstava cílí i na generačnískupiny návštěvníků. Pro nejmenší jsou připravenyinteraktivní prvky: soutěže, kvízy, křížovky, vlastní po-kusničení; pro středoškoláky workshop v suchdolskémsídle Ústavu experimentální botaniky AV ČR, při kterémse seznámí s moderní analytickou technikou.

Samostatná, ale přitom se navzájem doplňující pre-zentace dvou botanických ústavů Akademie věd nejenpřipomíná zakladatelský čin Josefa Hlávky a kontinuitumimouniverzitního výzkumu, jehož je Akademie vědhlavním představitelem, ale také názorně sděluje veřej-nosti, čím se věda v této oblasti zabývá a co může spo-lečnosti poskytnout. Přijďte se podívat. �

JAN KREKULE,Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.

Internet a informační technologie jsou úzce propojeny s mnoha činnostmireálného světa a stejně jako se v běžném světě vyskytují kriminálníci,i v elektronickém světě se pohybují různé živly, kterým jde pouzeo vlastní prospěch. Při zajišťování stop a objasňování nastalé činnostihrají klíčovou roli forenzní specialisté. Situaci v běžném světě lidempřibližují populární televizní seriály, ale obdobná pracoviště existují taképro analýzu stop zanechaných v kyberprostoru. Jedním z nich je FLAB,Forenzní LABoratoř, kterou provozuje sdružení CESNET.

Forenzní laboratoř Flab

REPR

OFO

TA:A

RCHI

VÚE

BAV

ČR

Opravdunový endemit?

Dlouhá cesta,potkáváme

staré známé.

To koneckonců potvrzují i slova specialistky Kance-láře transferu technologií MIT dr. Ives, kterou jsempožádala o krátký rozhovor (viz dále): „Náklady navýzkum v MIT činí ročně asi 1,6 miliardy dolarů. Příj-my, zejména z licencí na patenty, dosahují necelých100 milionů dolarů. Je důležité chápat, že příjmy,především z licencí k patentům, nikdy nebudou dostvysoké na to, aby pokryly náklady na provozovánívědeckého ústavu.“

Je obtížné přesvědčit vědce v USA, že je potřebase věnovat nejen základnímu výzkumu, ale i jehovyústění v aplikace?

Záleží na konkrétní instituci, ale ano. Neplatí to to-lik o MIT, kde teď působím, ale na jiných univerzi-tách, kde jsem pracovala, je pro vědce daleko obtíž-nější vykročit ze své „pohodlné zóny“, od svéhovědeckého výzkumu a publikování vědeckých prací,a skutečně navázat kontakty s badateli mimo svůjobor, s firmami a s širokou veřejností. Fakulty se tomusí učit – jedná se o změnu kultury, což je nesnad-né a zabere to čas. Myslím si však, že to má klíčovývýznam: pokud opravdu chcete řešit místní, národníi velké mezinárodní problémy, nemůžete se jimi za-bývat u sebe v laboratoři, odtržený od všech ostat-ních, musíte se zapojit do širšího společenství. A po-dle mne se alespoň v USA v současné době velkáčást finančních zdrojů váže na provádění interdisci-plinárního výzkumu, na začleňování lidí z okruhu mi-mo vlastní instituci a obecně mimo akademický svět.Takže na té nejvyšší, řídicí úrovni se uznává, že jepotřeba začít do výzkumu zapojovat různé investory,různé hlasy a názory.

Jak jsou vědci motivováni, aby opustili svůj úzkýa specializovaný svět a zaměřili pozornost na obec-nější problémy více orientované na společnost?

V USA z tohoto přístupu mohou univerzity učinitsoučást jejich pracovní náplně a pracovního postupu,což je velice motivující. Pokud ale působíte ve výzkum-ném ústavu, situace nemusí být nutně stejná – a pak


Konferencizahájil ředitelBiologickéhocentra AV ČRMiloslav Šimek.

je to, myslím, víc záležitost vedení dané instituce,které řekne: „podívej se, budeme podporovat progra-my tohoto typu“. Zjistila jsem, že stejně jako většinalidí i fakulty rády dostávají zaplaceno za to, co dělají– a půjdou za penězi. A pokud doloží, že je potřebanavázat určité vztahy, pak tento proces odstartují. Ti,komu se to líbí, touto cestou půjdou, ti, kterým se tonelíbí, se vrátí ke své práci a pokusí se v ní pokračo-vat původním způsobem. Pro některé vědní obory jetento postup naprosto v pořádku, ale v určitých ob-lastech musíte nějakým způsobem zapojit veřejnosti průmysl.

Jak se v MIT rozdělují peníze mezi jednotlivévědecké programy a vědce?

V MIT, podobně jako na většině univerzit v USA, sepeníze rozdělují na základě soutěžení. Takže žádámeo granty. V zásadě se státní peníze, peníze od vlády,rozdělují na základě soutěže mezi recenzovanými,odborníky posouzenými grantovými programy. Dohry vstupují i zástupci průmyslu – a pokud uspějetea pracujete v oblasti, kterou považují pro sebe zadůležitou, navazuje se dialog a společně sestavujevýzkumný program.

Vědci v České republice si často stěžují, že trá-ví příliš mnoho času psaním grantových projektůa žádostí a že je to obírá o čas na výzkum. Platítotéž i pro USA?

Naprosto. Naši vědci tráví velmi mnoho času psa-ním grantů a snahami získat finance z různých zdrojů.Existují programy federální vlády i jednotlivých států,výzkumných nadací, různých firem a organizací atd.Takže vedoucí laboratoře tráví hodně času psanímgrantových vědeckých projektů. Myslím, že v sou-časné době neexistuje jediná země, v níž by rozpo-čet na vědu nebyl napjatý. Peníze na výzkum seshánějí obtížně, ať jste kdekoli. Proto je zde toliksoupeření. �

JANA OLIVOVÁ

Hlavním tématem bylo právě propojování vědya průmyslu s cílem využít výsledků výzkumu v pra-

xi a zavádět inovace v mnoha oblastech každodenníhoživota. Program konference proto přilákal nejen vědce,včetně špiček Akademie věd, ale také odborníky z ob-lasti transferu technologií, z průmyslu i z řad politiků.

Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš pohovo-řil o nové Strategii AV21, jejíž cíle výstižně definujemotto Špičkový výzkum ve veřejném zájmu a která vy-zdvihuje do popředí výzkum zaměřený na problémya výzvy, před nimiž stojí dnešní společnost. Upozornil, žeorganizace typu Akademie věd, tedy neuniverzitní vý-zkumná instituce, má vysoký potenciál synergickypropojit v rámci výzkumných programů aktivity skupinv jednotlivých ústavech právě směrem k prakticky důle-žitým výstupům, přičemž se zdaleka netýkají jen transfe-ru technologií, ale mají ještě širší dosah: mohou kupříkla-du poskytnout kvalitní expertní data a studie i politikům.Výstupem některých programů Strategie AV21 tudíž ne-budou jen patenty, licence a spolupráce s průmyslem,ale její výsledky mohou také přispět k efektivnějšímufungování státní správy, veřejného života, politiky atd.

Ředitel BC AV ČR prof. Miloslav Šimek, který jezároveň koordinátorem jednoho ze 14 výzkumných


„Při přenosu technologií – alespoň jak my to vidíme – je důležité sledovat dopad (impact),a nikoli příjem (income). Lidé se hodně soustřeďují na příjem – ale ve skutečnostijde o efekt: zda podnítíte vznik firem, jestli tyto firmy zaměstnají vysoce vzdělané

absolventy a další lidi, zda dokážete povzbudit místní ekonomický rozvoj,“upozornila dr. Catherine Ives z Massachusettského technického institutu (MIT)

na mezinárodní konferenci „Výzkum a aplikace“, kterou ve dnech 17.–19. března 2015pořádalo Biologické centrum AV ČR v Českých Budějovicích.

výzkum a aPlikacekonference nejen o transferu technologií

v ě d a a v ý z k u m

Hlavní řečnícikonference;

zleva Ivan Baines(Max Planck

Institute,Německo),

Christian Stein(Ascenion,

ASTP-Proton,Německo)

a Catherine Ives(Massachusetts

Instituteof Technology,

USA).

programů AV21, konstatoval: „Jeden z bonusů Stra-tegie bych viděl v tom, že nám pomůže vytvořit lepšíprostředí pro spolupráci jak uvnitř Akademie věd, takhlavně s našimi dalšími partnery mimo Akademii. Toznamená s průmyslovými podniky, v našem biologic-kém oboru se zemědělskými podniky, s lesnictvím –prostě se subjekty, které mohou potenciálně využít vý-sledky našeho tzv. základního výzkumu. Pokud tomutoStrategie napomůže, tak už pro mne splnila hodně. Netřeba celou svou roli, ale hodně, protože my jsme vesvém dennodenním vědeckém rytmu příliš zahleděnina sebe, na své problémy, vědci nemají moc času roz-hlížet se kolem, kde by třeba získali partnera pro něja-ký svůj nový směr výzkumu apod.“

Čeští i zahraniční odborníci na konferenci diskuto-vali o hodnocení výsledků bádání, o možnostech

i problémech přenosu technologií do praxe, o strate-gii, směřování a vývoji tohoto transferu u nás i ve svě-tě, o navazování účinné spolupráce mezi výzkumníkya průmyslovými podniky, o nově vznikajících projek-tech či začínajících firmách (start-ups) v nepříznivémfinančním klimatu atd. Mezi pozvanými zahraničnímihosty byli kromě dr. Catherine Ives i dr. Ivan Bainesz Ústavu Maxe Plancka v Německu, dr. Fritz Ohlerz rakouské pobočky Technopolis a další.

Několik zajímavých případových studií dokreslují-cích možnosti praktického využití výsledků základníhovýzkumu prezentoval Ing. Václav Krištůfek z Ústavupůdní biologie BC AV ČR: jedna studie pojednávalao moru včelího plodu a možnosti monitorování jeho in-fekčního tlaku v prostředí; druhá zaostřila na proble-matiku, kterou se vědci v Ústavu půdní biologie zabý-vají už velmi dlouho, totiž strupovitosti brambor. Dalšístudie, o níž informoval, zahrnula jako spolupracujícísubjekty také odborníky z Mikrobiologického ústavuAV ČR a IKEM a týkala se objevu nového antibiotika.

Předseda Akademie věd nicméně v průběhu konfe-rence upozornil, že je naprosto naivní představa, abysi veřejná výzkumná instituce mohla na svůj výzkumprostřednictvím transferu technologií sama vydělat.

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

BCAV

ČR

Dne 20. června 2014 zahájila teroristická organi-zace Islámský stát (ISIS, ISIL, Dá’iš) systematic-

kou likvidaci architektonických památek největšíhoseveroiráckého města Mosulu – města, které 10 dní


Kulturní genocidě páchané na severoirácké metropoli se snaží čelit členovéČeské archeologické mise v severním Iráku, kteří pod záštitou Orientálního ústavu AV ČR

zahájili projekt Ohrožená architektura města Mosulu. Jeho předmětem je podrobnádokumentace veškerých destrukčních událostí v systematicky likvidovaném městě.

Ve světovém měřítku jde o projekt unikátní; jeho podporou se OÚ AV ČR připojuje k úsilíněkolika institucí v USA, Velké Británii a Německu, které se zasazují o záchranu hmotného

i duchovního dědictví v zemích Blízkého východu ohrožených aktuálními válečnými konflikty.

k záchraně kulturníhO DěDictví v mOsuluv ě d a a v ý z k u m

Satelitní snímek čtvrti Nabí Džirdžís v Mosuluse stejnojmennou mešitou; na horním snímkustav před destrukcí mešity, dole po destrukci(zpracovala Lenka Starková).

předtím prakticky bez boje obsadila. Od tohoto dne dosoučasnosti IS srovnal se zemí nejméně 29 islám-ských, pět křesťanských a dvě civilní historické stavby,vesměs nejcennější památky a historické dominantyměsta. Ničení probíhá ve vlnách.

Tu nejrozsáhlejší (23.–27. července 2014),během níž byla odstřelena i svatyně Nabí Júnusna místě citadely asyrského města Ninive,areál uctívaný stejně muslimy jako křesťany,provázel značný zájem médií. Naproti tomunásledující demolice (2. září a 30. prosince 2014a 3.–11. března 2015) se udály již téměř bez po-všimnutí veřejnosti. V polovině března ničivé úsilíIslámského státu výrazně zesílilo, což spolu s roz-poutáním teroru mezi mosulským obyvatelstvemsvědčí o snaze napáchat v Mosulu co nejvíceškod a rozšířit strach před plánovaným zahájenímosvobozovací operace irácké armády. Předmě-tem likvidace jsou památkové objekty nejrůznější-ho účelu (mešity, madrasy, hrobky, hřbitovy,kostely, archeologické památky, profánní budo-vy) i náboženské příslušnosti (stavby sunnitské,ší’itské, křesťanské i synkretické). V posledníchměsících se množí také útoky na další kulturníhodnoty města (pálení knih, rozkradení a zničeníarcheologické sbírky mosulského muzea). Všech-ny náboženské důvody, jimiž Islámský stát nasvých videích ničení ospravedlňuje, jsou pouhouzáminkou. Skutečným cílem je „vražda města“,útok na jeho sociální integritu, tradice a historic-kou paměť, demonstrace síly a snaha o zlomeníjakéhokoli odporu obyvatel bezohledným zniče-ním nejvýznamnějších kulturních hodnot. Vezme-me-li v úvahu tento záměr a systematičnost a bru-talitu jeho uskutečňování, lze říci, že ke kulturnígenocidě v Mosulu najdeme jen ojedinělé para-lely v současném i minulém světě.

Škody způsobené na mosulské historické architek-tuře jsou nezměrné a fatální. Znamenají téměř úplnoulikvidaci unikátního fenoménu islámského architektonic-kého dědictví, děl tzv. mosulské školy ze 12.–13. století.Dopad destruktivní vlny je o to horší, že mosulskástředověká architektura nebyla od roku 1907–1908,kdy její základní průzkum podnikl německý archeologErnst Herzfeld, předmětem detailní dokumentace animoderního výzkumu.

Členové České archeologické mise v severním Iráku(archeolog, historik islámské architektury Karel Nová-ček a archeoložka, specialistka na leteckou archeologiia dálkový průzkum Země, tvůrce a správce GIS data-bází Lenka Starková ze Západočeské univerzity v Plzni,arabista a historik Miroslav Melčák z Orientálníhoústavu AV ČR) začali již loni vyvíjet snahy o záchranumosulské architektury. Je zřejmé, že v tuto chvíli – aniv blízké budoucnosti – není možné pomýšlet na prů-zkumné či konzervační práce přímo v místě. Členovétýmu proto pod záštitou Orientálního ústavu AV ČR za-hájili práci na projektu Ohrožená architektura městaMosulu, jenž sleduje pět následujících cílů:

• Podrobné zmapování destruktivních zásahů za po-moci analýzy satelitních snímků.

• Přesná identifikace zničených objektů (jelikož proměsto Mosul nebyla dosud vypracovaná podrobnámapa historických památek, při identifikaci méněznámých objektů spolupracujeme s naší mosulskoukolegyní, specialistkou na křesťanskou a islámskou


Satelitní snímekmešity prorokaJúnuse v Mosulu;vlevo stavpřed destrukcí,vpravopo destrukci(zpracovalaLenka Starková).

architekturu, která před ISIS uprchla do kurdskéhoArbílu) a jejich historický a architektonický rozbor vestavu před destrukcí.

• Sběr obrazové a plánové dokumentace k jednotlivýmzničeným památkám (velká část dokumentace ne-byla nikdy vydána a nachází se v pozůstalostechbadatelů, v archivech institucí a v soukromém drženíosob v mnoha zemích Evropy, v USA a v Iráku; ambicíčeského týmu je tato cenná data shromáždit a poslé-ze zpřístupnit historikům architektury a památkářům).

• Vytvoření mapy zničených mosulských památek nazákladě satelitních systémů i historických kartogra-fických materiálů pro dosažení co nejspolehlivějšíprostorové identifikace památkových staveb v mo-sulském historickém jádru (pomocí archivních satelit-ních snímků jsme mj. schopni podobu individuálnícharchitektonických objektů částečně rekonstruovat).

• Vytvoření a zveřejnění informační databáze zničenýchmosulských památek formou webových stránek.Uvědomujeme si, že mosulské umělecké dědictví za-

chránit nemůžeme, věříme však, že projektem lze na-pomoci k uchování paměti místa a jeho kulturní identity.Informace, které shromáždíme, budou představovatkvalitní základ pro případnou budoucí obnovu města. �

MIROSLAV MELČÁK,Orientální ústav AV ČR, v. v. i.,

KAREL NOVÁČEK,Západočeská univerzita v PlzniVŠ

ECHN

AFO

TA:A

RCHI

VO

ÚAV

ČR

práce umožňuje zavádět nové postupy a metody, a jeli-kož se směry výzkumu navzájem vhodně doplňují, jenavázána dlouhodobá spolupráce. Mezi výstupy patříspolečné publikace v zahraničních impaktovanýchperiodikách v daném oboru.

Příkladem jsou zkušenosti dr. Magdaleny Bendovéz Ústavu chemických procesů.

Institut de Chimie de Clermont-Ferrand (ICCF) jevýzkumnou organizací, která zahrnuje chemická

pracoviště Université Blaise Pascal Clermont-Fer-rand, CNRS a École Nationale Supérieure de Chimiede Clermont-Ferrand. Pět chemických laboratoří sezaměřuje na škálu témat – od anorganické chemie,přes fotochemii až po termodynamiku. Touto orienta-cí není nepodobná ÚCHP, který je tematicky zřejměnejšíře zaměřeným chemickým ústavem Akademievěd. V obou institucích se vědci mohou věnovat svýmtématům s podporou expertů z jiných chemickýchoborů, a tak dodat výzkumu na hloubce. Spoluprácefyzikálních chemiků navíc navazuje na již tradiční vaz-by Prahy s Clermont-Ferrand. V osmdesátých letech20. století se totiž tehdejší asistent Katedry fyzikálníchemie VŠCHT Praha Vladimír Majer oženil s fran-couzskou socioložkou a historičkou Françoise, se kte-rou po několika letech strávených v USA zakotvil nazačátku let devadesátých právě na vědeckém pracovištiCNRS při Université Blaise Pascal v Clermont-Ferrand.Stal se tak jakousi „francouzskou spojkou“, z níž těžíčeští studenti fyzikální chemie i badatelé z oboru.

Tradiční vazby na Clermont-Ferrand využívámei v naší termodynamické skupině Laboratoře sepa-račních procesů E. Hály (LSPEH) v ÚCHP. Na kon-ci roku 2012 jsme se s dr. Pascale Husson z výz-kumné skupiny Thermodynamique des IntéractionsMoléculaires dohodly na meziakademickém projek-tu, který jsme podávaly s myšlenkou, že se vybave-ní a expertizy v našich laboratořích vhodně doplňují.Obě nás spojuje zájem o iontové kapaliny, organickésoli se škálou pozoruhodných vlastností. Tyto slou-čeniny se vyznačují téměř neexistující těkavostía velmi nízkými body tání, mnohé z nich jsou protoza pokojové teploty kapalné. Díky tomu mají neza-nedbatelný aplikační potenciál jako například alter-nativní rozpouštědla, elektrolyty či maziva. A protožekombinací iontů, z nichž lze iontové kapaliny připra-vit, je nepřeberné množství, je důležité pochopit,jaký vliv má jejich struktura na fyzikálně-chemickévlastnosti. Toto pochopení velmi usnadňuje návrhnových sloučenin, aby jejich vlastnosti přesně odpo-vídaly konkrétnímu využití.

Meziakademické projekty jsou především určeny napodporu výměnných pobytů členů týmu, čehož jsme naobou stranách využili. Dokorandi Ing. Adéla Andresováa Ing. Jan Rotrekl se zúčastnili krátkodobých stáží a ve


Společný česko--francouzský tým;zlevaMounir Traïkia,Pascale Husson,Jan Rotrekl,Adéla Andresováa MagdalenaBendová z ÚCHP

Francii se seznámili s místním laboratorním vybaveními experimentálními postupy; svou prací významně při-spěli k úspěšnému řešení projektu. Ing. Andresovákontaktů využila i k získání stipendia francouzské vlá-dy a během doktorandského studia strávila dva měsí-ce v Clermont-Ferrand (říjen a listopad 2014). A pro-tože nejen vědou živ jest student, seznámili se našidva doktorandi také s mezinárodní studentskou ko-munitou univerzity.

Francouzští kolegové Pascale Husson a MounirTraïkia navštívili Prahu dvakrát. Při první návštěvěP. Husson v říjnu 2013 jsme napsaly v intenzivnímpracovním duchu téměř celý článek. M. Traïkia seo měsíc později zúčastnil jednodenního workshopuFocus on Task-Specific Ionic Liquids, který jsmev ÚCHP pořádali v souvislosti s každoroční Hálovoupřednáškou; tehdy ji přednesl expert na iontové kapa-liny prof. Christopher Hardacre z Queen’s UniversityBelfast. Během druhého pobytu kolegů jsme s úspě-chem prezentovali naši spolupráci v rámci kolokviaVltava Biosciences, které ve spolupráci s AV ČR uspo-řádal Francouzský institut v Praze.

Ve vědeckém výzkumu je spolupráce mezi týmy,které se navzájem doplňují, vždy přínosem. Různé la-boratoře mají odlišná vybavení, ale stejně tak jakov každé lidské činnosti i zde platí, že více hlav víc ví.Diskuse po francouzském způsobu jsou vždy živé,ale přitom věcné a hluboké. Debatní duch je proto nanaší spolupráci snad to nejcennější. �

MILUŠE HŮLOVÁ,Kancelář Akademie věd ČR,

MAGDALENA BENDOVÁ,Ústav chemických procesů AV ČR, v. v. i.

CNRS je rozhodující vědeckou organizací ve Franciia zabývá se především základním výzkumem

v různých oborech. Na základě rámcové dohody meziAV ČR a CNRS badatelé z obou institucí realizovaliv uplynulých letech společné dvouleté projekty. V le-tech 2011–2012 se jich řešilo osm (o dvou z nich vizAB 12/2012). V období 2013–2014 se o podporu uchá-zelo 22 projektů, a to ze všech tří vědeckých oblastí; posrovnání hodnocení na obou stranách bylo k realizacivybráno šest projektů. Matematická a numerická ana-lýza kontaktních úloh pro materiály s pamětí – Mate-matický ústav (vedoucí projektu dr. Pavel Krejčí) a In-stitut Camille Jordan, INSA de Lyon (Adrien Petrov);Semidefinitní programování v nekonvexních úlo-hách variačního počtu a optimálního řízení – Ústavteorie informace a automatizace (doc. Martin Kružík)a LAAS-CNRS, University of Toulouse (Didier Henrion);Jaký je vliv molekulární látky na strukturu, interakcea ionicitu iontové kapaliny? – Ústav chemických pro-cesů (dr. Magdalena Bendová) a Institut de chimiede Clermont-Ferrand (Pascale Husson); Inteligentní


Tématu česko-francouzské vědecké spolupráce, která je tradičně velmi úspěšná,jsme se věnovali již v AB 6/2011. Připomeňme tedy jen, že nejvýznamnějšího

partnera Akademie věd ČR představuje Centre National de la RechercheScientifique (CNRS) – veřejná výzkumná instituce, která vznikla v roce 1939.

věDecká sPOluPráces Francií

z a h r a n i č n í s t y k y

Vysoká školachemická

(Ecole NationaleSuperieurede Chimie

de Clermont--Ferrand) sídlí

ve městěClermont-Ferrandve střední Francii.

hydrogely založené na amfifilních gradientových ko-polymerech: syntéza, experimentální vlastnosti a mo-delování – Ústav makromolekulární chemie (dr. PetrŠtěpánek) a Institut Pluridisciplinaire de Recherchesur l’Environement et les Matériaux, Hélioparc PauPyrenées (Oleg Borisov); Charakterizace epoxidhydro-lasy Kau2 a jejích enantiokonvergentních/enantioselek-tivních variant získaných řízenou evolucí pomocí klasic-ké a rychlé kinetiky – Mikrobiologický ústav (dr. MichaelKotík) a Institut des Sciences Moléculaires de Marseille(Gilles Iacazio); Vzájemné ovlivňování hostitele a lakto-bacilů: od modelu mouchy k modelu myši / Role střev-ních laktobacilů v podpoře růstu v juvenilním vývoji –Mikrobiologický ústav (dr. Hana Kozáková) a Institutde Biologie du Développement de Marseille Luminy(François Leulier).

Českým badatelům dává bilaterální spolupráce pří-ležitost k prohloubení kontaktů s renomovanými vý-zkumnými týmy na partnerském pracovišti CNRS,které následně mají významné dlouhodobé dopadyna činnost českého i francouzského týmu. Společná

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

ÚCHP

AVČR

jevem a začne být současně chápáno jako trvalýproces. Pojmy vzdělanost a gramotnost nabývajínového, dynamického obsahu. Nároky na jednotliv-ce se stupňují a trvanlivost individuálních znalostíse zkracuje.

Uvedené pojetí vzdělanostní společnosti má i svékritiky. Například i u nás známý rakouský filozofKonrad P. Liessmann, autor Teorie nevzdělanosti,upozorňuje, že vzdělání nemůže být pouhým přejí-máním informací či osvojováním si kvalifikace, po-kud jeho cílem má zůstat vědění (viz také rozhovorv AB 6/2010). Kritika vzdělanostní společnosti je dourčité míry oprávněná. Zdůrazňování praktických zna-lostí a schopnosti zacházet s informacemi vede ně-kdy k nepochopení podstaty vědecké práce a jejínáročnosti. Požadavek ekonomické návratnosti mů-že vést k podceňování role výzkumu a jednostran-nému upřednostňování vývoje a inovací. Vrátit seke klasickému modelu vzdělanosti ale v současnos-ti už není možné.

Skutečné vzdělání utváří osobnost člověka a zpro-středkovává mu vazbu na intelektuální tradici. Ve svě-tě charakterizovaném rychlými změnami a tlakemna flexibilitu je proto nezbytné získané poznatky zá-bavnou cestou začlenit do aktivit volného času – na-příklad cestou science center.

Měli bychom se pokusit přizpůsobit přemíře infor-mací a zachovat to podstatné z klasické vzdělanosti,tj. především schopnost myslet kriticky a synteticky,čemuž je nutné přizpůsobit vzdělávání od nejranější-ho věku. Děti je třeba vést k samostatnému myšlení,vzbudit v nich údiv nad komplexností světa, pěstovatv nich zájem o jeho zkoumání, umožnit jim poznata oblíbit si vědu, což pochopitelně mohou zajistiti zmíněná science centra.

Není nijak přehnané vést a vychovávat děti k vě-deckému myšlení již v předškolním věku. Množstvía kvalita podnětů, kterými je dítě obklopeno, majívelký vliv na jeho pozdější úspěšnost ve studiua pracovním životě. Kromě toho je zásadní i to, zdase dítěti vhodných podnětů dostane v kritickém vě-ku, kdy se utvářejí složité emocionální a kognitivnífunkce mozku, tj. před dosažením třetího roku živo-ta (mozek dítěte nabude 85 % své dospělé hmot-nosti zhruba 2,5 roku po narození). Děti, které mělypřístup k předškolnímu vzdělávání, mají zpravidlalepší výsledky než ostatní. Má to nejen sociální, alei fyziologické příčiny. V předškolním věku jsou dětiochotnější činnost, která je zaujme, mnohokrát opa-kovat. Toho lze vhodně využít k pěstování vytrvalosti,


bez níž se později nelze obejít, zejména ve vědě. Jetedy opravdu veliká škoda, že je v naší zemi kolek-tivní předškolní vzdělávání stále ještě podceňovánoči dokonce odmítáno.

Neméně důležité je věnovat větší pozornost mate-matice, a to na všech vzdělávacích stupních. Mate-matika podporuje logické myšlení, které je pro životzcela zásadní. Bylo prokázáno, že její marginalizacemá negativní dopad na intelektuální rozvoj dětí. Taképroto považuji za nezbytné znovu zavést povinnoumaturitu z matematiky. Samozřejmě to předpokládázměny ve způsobu, jímž se matematika vyučuje.Matematiku lze vyučovat zábavnější, přístupnějšíformou. Je třeba ocenit a podpořit učitele, kteří seo to snaží.

K účinným nástrojům popularizace vědy patří ne-jen rozhlas a televize (mimochodem zahraniční po-řady nelze s našimi vůbec srovnat), ale právě takéscience centra. Jak jsem již zmínila, forma sdělení,kterou science centra využívají, je velmi vhodná ze-jména pro děti a mládež, u nichž je včasné vyvolánízájmu o vědu nejvíce žádoucí. Science centra nabí-zejí to, s čím se děti často nemají možnost jinde se-tkat – tj. interaktivitu, možnost samostatně objevovata nalézat k vědě i technice cestu prostřednictvím hrya vlastních pokusů. Pozitivní vliv center se zvyšuje,pokud funguje spolupráce mezi nimi a školami, na-příklad v podobě „road show“ přímo ve školách ne-bo specializovaných programů pro školní zájezdy.Úspěšná centra se stala příkladem dobré praxe,jímž by se mohly inspirovat také tradičnější institucejako třeba muzea či planetária.

I když o povaze a úloze vzdělanosti v soudobé zá-padní společnosti lze – a také je – třeba diskutovat,je zřejmé, že bez vzdělanosti by tato společnost nik-dy nevznikla a bez ní se nemůže dále rozvíjet. Zá-plava nových poznatků a informací nás nutí vzděla-nost znovu definovat, ale současně potřebujemezabránit jejímu vyprázdnění. Byla bych ráda, kdybyke splnění tohoto nelehkého úkolu science centrai nadále přispívala.

(Příspěvek byl přednesen 12. března 2015 na 15. ve-řejném slyšení Senátu na téma Science centra a jejichvýznam pro rozvoj ČR.) �

EVA SYKOVÁ,Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.

Vědecké poznání radikálně ovlivňuje věci, kterépoužíváme, způsob, jímž organizujeme vzá-

jemné vztahy, výrobu i obchod, naše myšlení. Žijemedéle, zdravěji a pohodlněji než předchozí generace.Možnosti mobility a komunikace vzrostly exponen-ciálně. Objem znalostí a informací, které jsme na-shromáždili, dosáhl míry, jež nás nutí hledat novépřístupy k jejich zpracování a uchování. Poznatkyvědy – leckdy tak složité, že jim ani vzdělaný laikneporozumí, natož děti, mládež a běžná populace– je proto nutné jednoduše a interaktivními formamivysvětlovat.

Úloha vědy a vliv nových poznatků, které přináší,dnes představují natolik významné společenské fak-tory, že hovoříme o společnosti vědění, nebo také


Západní společnost stojí na vědě, přesněji řečeno na novověké vědě,která zkoumá přírodní zákonitosti pomocí experimentů. Vědecká metodaa vědecké poznání nám umožnily přetvořit svět do jeho nynější podoby.

Není téměř žádný aspekt našeho každodenního života,který by věda nějakým způsobem neovlivnila.

věDa a vzDělanOstní sPOleČnOst

t r i b u n a

SenátorkaEva Syková

na tiskovékonferenci

k 15. veřejnémuslyšení Senátu

na témaScience centraa jejich význampro rozvoj ČR.

vzdělanostní společnosti, jako o dalším vývojovémstupni, jenž vystřídal společnost průmyslovou. Vespolečnosti vědění, angl. „knowledge society“,se vědecké poznatky a vědění obecně stávají klíčo-vým veřejným statkem, který je nejen stěžejním ná-strojem, ale i podmínkou dalšího společenskéhorozvoje.

Společnost vědění je taková, která se naučilazvládat informační inflaci, již sama vytváří, což zna-mená, že se její členové dokáží orientovat v rostou-cím množství informací různorodé hodnoty, informa-ce zpracovat a aktivně je využít jako zdroj řešeníproblémů. Osvojení si takové schopnosti vyžadujevzdělání. Společnost vědění ovšem vzniká teprvev okamžiku, kdy vzdělání přestane být menšinovým

FOTO

:ARC

HIV

SENÁ

TUPČ

R

Skupina s pomocí odborníků usiluje, aby se roz-hodnutí přijatá EP zakládala na expertním vě-

deckém základu. Jejím předsedou je český euro-poslanec Pavel Poc, který v EP působí již od roku2009. V rozhovoru se vyjadřuje k prioritám, vlastnímotivaci věnovat se životnímu prostředí či možnos-tem, jak věda a výzkum napomáhají politickémurozhodování.

Jaká jsou nejčastěji diskutovaná témata souvi-sející se změnou klimatu, biodiverzitou a udržitel-ným rozvojem? V čem je EU z hlediska vlivu na ži-votní prostředí „neudržitelná“?

Po ustavení intergroups se nacházíme na začátku;formulujeme program, scházejí se pracovní skupiny.Je zřejmé, že letos bude vzhledem ke konferencio klimatu COP 21 v Paříži klíčovým tématem klimatic-ká změna a její vliv na společnost (řešit se budou té-mata od biodiverzity až po energetiku). EU je jedinýútvar na světě, který má k udržitelnosti alespoň na-kročeno; jenže tu nejsme sami a musíme zbývajícízemě, zejména velké „hráče“, přesvědčit, že je třebase „vzpamatovat“. Také Čína a v menší míře i USA jižreagují v některých aspektech pozitivně. Klimatickákonference v Paříži je ovšem poslední nadějí; pokudnedojde k dohodě o opatřeních k možnému zmírněníklimatické změny, na další konferenci se budemebavit už jen o adaptaci na ni.

Která témata zdůrazňujete a prosazujete? Disku-tujete i s aktéry z České republiky?

Mnou navržená témata vycházejí z diskusí s český-mi odborníky. V tomto volebním období mi jde přede-vším o endokrinní disruptory. Na základě práce natématu rakoviny tlustého střeva jsem dospěl k názo-ru, že právě zvyšující se expozice těmto látkám mů-že být jednou z příčin epidemie rakoviny v Evropě.Je proto nutné nastavit regulaci nejen zjevných jedůa karcinogenů, ale i skrytých zabijáků. Bez toho ne-má diskuse o bezpečnosti potravin smysl. Obdobněpráce na legislativě týkající se invazních nepůvod-ních druhů mne přivedla k zájmu o epidemiologickárizika vyplývající z klimatických změn a následné změ-ny v biogeografii vektorů patogenů. Sice jde o témana rozhraní životního prostředí a bezpečnosti, aleneméně důležité.


z B r u s e l u

České prostředí nasazuje EU často psí hlavu, místoaby přispělo ke společnému úspěchu. V EP jsou odbor-né znalosti výhodou, kterou se každý snaží co nejvíceuplatnit. V minulosti se mi podařilo například propojit ko-legy z Institutu biostatistiky a analýz Masarykovy uni-verzity v Brně s iniciativou Evropské komise CancerControl Joint Action (CANCON), která bojuje za sní-žení výskytu rakoviny v EU. Úspěchem je také výstavak 20 letům školního jaderného reaktoru Vrabec, kteráse objevila v EP.

Jaké strategické oblasti výzkumu jez pohledu EP třeba rozvíjet v souvislostis bojem proti změně klimatu, zachová-ním biodiverzity a podporou udržitelnéhorozvoje? Jak může akademická sférapřispět k přípravě strategií a politik naevropské úrovni?

Termín „boj proti změně klimatu“ nemámrád; jde o politické klišé a může způsobovatautocenzurní slepotu. Změna klimatu prostěexistuje, děje se a akceleruje. Za strategickéoblasti výzkumu pokládám ty, které umožnílidstvu adaptaci na změněné podmínky;nové zemědělství, nová energetika, vyššíbezpečnost infrastruktury, medicína – to všerozhodne o naší další existenci.

V současnosti však bohužel někteří vědci dokážouv žoldu korporací předložit odborné studie, které do-kazují nebo vyvracejí cokoli. A neexistuje nikdo, kdoby s tím bojoval. Akademická sféra by tedy mělapředevším sjednotit svůj hlas a dát najevo, co je a conení věda. Bez pravdivých vstupních informací můžebýt výsledek sebelepšího a sebečestnějšího rozhodo-vacího procesu nesprávný.

Když řekneme A, musíme dodat B, které je v tomtopřípadě spjato s investicemi. Nesouhlasím s aktuál-ním stavem, kdy se má 2,7 miliardy eur přelévat z vě-deckého programu Horizon2020 do Evropského fon-du pro strategické investice (EFSI). Dávat přednostbetonu před lidskými zdroji je nešťastné. �

MICHAELA VLKOVÁ,CZELO – Česká styčná kancelář pro VaVaI, Brusel,

Technologické centrum AV ČR

Již jako student pracoval coby asistent na katedřezemědělské a analytické chemie Vysoké školy ze-

mědělské v Brně a v této funkci zůstal i po ukončenístudia v roce 1937 a o rok později získaném doktorá-tu. Jeho kariéru však zasáhlo uzavření českých vyso-kých škol v Protektorátu Čechy a Morava a byl nucenodejít do soukromé sféry. Nejprve stejně jako mnohodalších českých chemiků působil V. Kyzlink ve výzkum-ných laboratořích firmy Baťa, konkrétně v závoděv Otrokovicích. Záhy však změnil působiště a v rela-tivně mladém věku se stal vedoucím kontrolní labora-toře a oddělení výzkumu v „zemědělsko lučební“ spo-lečnosti Biochema v Modřicích, později proslulýchkonzervárnách Fruta Modřice. Biochema byla původ-ně založena jako družstevní podnik produkující napří-klad bílkovinná krmiva či ochranné prostředky protiškůdcům a v době války se soustředila na výroburůzných náhražek, neodmyslitelného průvodce všechmoderních válečných konfliktů. Už zde zavedl mladývědec některé progresivní technologie, které nazna-čovaly jeho kreativní potenciál.

Po osvobození se V. Kyzlink vrátil na brněnskouVysokou školu zemědělskou a již roku 1946 se habili-toval pro technologii zemědělského průmyslu. Pouhédva roky nato se stal jejím řádným profesorem v oborukonzervárenství. Právě v oblasti konzervárenské tech-nologie se proslavil nejvíce. Když na nově osamostat-něné Vysoké škole chemickotechnologické v Prazevznikla fakulta potravinářské a biochemické technolo-gie, přešel sem i V. Kyzlink jako již respektovaný od-borník ve svém oboru. O čtyři roky později zde založilKatedru konzervárenské technologie (od roku 1966nesla název Katedra konzervace potravin) a stanulv jejím čele. Specializoval se přitom zejména na otáz-ky konzervace rostlinných produktů, především ovocea zeleniny, problematiku konzervace potravin živočiš-ného původu (s výjimkou mléka) garantoval na ka-tedře Stanislav Klein. Profesor Kyzlink se aktivnězapojil nejenom do práce katedry, ale zároveň v le-tech 1957–1959 vykonával funkci děkana celé fakulty


Válečné konflikty vždy zdůrazní význam potravinářství a potravinářského výzkumu,což plně platilo i ve 2. světové válce. V následující, tzv. studené válce se otázka

zabezpečení dostatečných a trvanlivých zásob potravin pro vojsko i civilníobyvatelstvo stala opět mimořádně důležitým tématem, na nějž se soustředil

zájem badatelů. Významnou roli v Československu sehrál jeden ze zakladatelůmoderního konzervárenství u nás, brněnský rodák a moravský patriot

Vladimír Kyzlink (29. února 1915–3. ledna 2008).

vlaDimír kyzlink(1915–2008)

p o r t r é t y z a r c h i v u

a určitou dobu byl i prorektorem VŠCHT. Proslul jakovynikající přednášející, který vychoval celé generacepotravinářských technologů a především odborníkůna konzervaci potravin. S Vysokou školou chemic-kotechnologickou zůstal spjat dlouhá desetiletí, kate-dru vedl s výjimkou let 1981–1983 až do roku 1985,vědecky ale pracoval i poté až do velmi vysokéhověku. Penzi již ovšem trávil v milovaném rodnémBrně, kde se mu dostalo různých vysokých poct,mezi jinými i čestného doktorátu tamější Vysokéškoly zemědělské, který mu byl udělen v roce 1992.

Vladimír Kyzlink se během dlouhé vědecké kariéryvěnoval nejrůznějším tématům, mj. chemii vitaminuC, antokyanových barviv, pektinů, termoinaktivaci en-zymů a především různým formám sterilace potravin.Jako jeden z prvních našich badatelů pochopil vý-znam obalové techniky v potravinářství a společněs Dušanem Čurdou, svým nejbližším žákem, prosadilzavedení tohoto předmětu do vysokoškolské výuky.Hlavním Kyzlinkovým dílem se stala práce Základykonservace potravin, která u nás vyšla celkem ve čty-řech vydáních (poprvé v roce 1958) a zároveň sedočkala i anglické edice v renomovaném nakladatelstvíElsevier. Na podkladě této syntézy mu byl roku 1957také udělen titul doktora věd (DrSc).

Vladimír Kyzlink se dožil vysokého věku a snad muv tom napomohlo skautské otužování z mladých dob,kdy měl prý pro svou vysokou a štíhlou postavu pře-zdívku Marabu. Roli mohl hrát tuhý moravský kořínek,i když celý rod údajně podle rodinných tradic pochá-zel až z dalekého severského Švédska. V každémpřípadě si udržoval velmi dlouho také duševní svěžesta jako nestor oboru konzervárenství sledoval prudkézměny v tomto oboru v devadesátých letech i na po-čátku 21. století. Životní dráha prof. Kyzlinka se uza-vřela na samém počátku roku 2008 v požehnanémvěku 93 let. �

MARTIN FRANC,Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.

Na podzim roku 2014 byly ve struktuře Evropského parlamentu (EP) schválenytzv. Interparlamentní skupiny (EP Intergroups), které usnadňují debatu v oblastech,o nichž parlament rozhoduje. Jednou z nich je skupina pro změnu klimatu,biodiverzitu a udržitelný rozvoj, která je platformou pro diskusi k tématůmsouvisejícím s vlivem životního prostředí na společnost a naopak.

Životní prostředí a změna klimatu

FOTO

:ÚST

AVKO

NZER

VACE

POTR

AVIN

VŠCH

TPR

AHA

FOTO

:ARC

IVPA

VLA

POCE

Fyzikální chemik, emeritus Akademie věd ČR, nositelHeyrovského medaile prof. Jaroslav Šesták patří

mezi renomované autory vědeckých knih, jež získalyzasloužený mezinárodní ohlas. Nejenže je sepsal,spolueditoval, ale také graficky upravil včetně umělec-kého návrhu jejich knižních přebalů. Těchto zkušenostívyužil i při sestavování své beletristické prvotiny – bio-grafické knihy zážitků z cest po nejrůznějších desti-nacích světa, kterou opatřil bohatou fotografickoudokumentací. Jeho vyprávění je čtivě humorné, v nej-různějších, takřka fantastických příhodách popsanýchaž hrabalovským stylem se nebojí použít sarkasmu nasvůj vlastní účet, čímž se přibližuje sebeironizující knizesvětoznámého fyzika, malíře a bubeníka Richarda P.Feynmana a To snad nemyslíte vážně! (Světová litera-tura, 1985). Poutavý text provází čtenáře několikačástmi. V první autor líčí svoji cestu badatele odškolních lavic na věhlasná mezinárodní sympozia,


na nichž ho proslavilo, že jezdil s ruksa-kem a spacákem, aby mohl přespat v pus-tině velehor, i v parcích velkoměst. Na dal-ších stránkách popisuje mnohé neobvyklévýpravy, jako například cestu autostopemza severní polární kruh, do dalekého Himá-

laje, expedici do hor Kavkazu a Pamíruči po Americe, Číně nebo Austrálii, ježopatřuje filozoficky laděným komentá-řem. Knihu doplňují i odborně-populárnía neméně čtivé texty o fyzikálně-nábo-ženském vzniku světa, souvztažnostivědy a člověka, termodynamickém svě-tě teploty, možných změnách klimatuči objektivitě grantových agentur. Auto-rovy zážitky příjemně obohacují celo-stránkové umělecké fotografie, v nichžjakoby nadčasově nahlíží do nitra oby-čejných míst. Kniha se může stát best-sellerem všech, kteří mají rádi vzrušujícípříběhy, vtip, nevšednost, dobrodružstvía krásu přírody. Vydalo NakladatelstvíOPS 2014. �

red

Simulace letu na Mars se uskutečnila v simulačnímmodulu Institutu lékařsko-biologických problémů

v Moskvě, účastnila se jí šestičlenná mezinárodníposádka a mnohonásobně početnější mezinárodnítým výzkumníků. Kniha představuje malý zlomek ze105 projektů, které se v experimentu řešily. Příběhúspěšné „mise“ šestičlenné mezinárodní posádky jepopisován z různých pohledů, protože k napsáníknihy sdružil síly pestrý kolektiv 34 autorů mnoha ná-rodností a různého odborného zaměření. Na projektjsem se zeptala editorky knihy Ivy Šolcové z Psycho-logického ústavu AV ČR.

Kdy simulace letu na Mars začala a kdy skončila?Simulace začala 3. června 2010 a skončila 4. listo-

padu 2011. Posádka „doletěla“ k Marsu 1. února,výsadkový modul „přistál“ na Marsu 12. února. Po-stupně se realizovaly celkem tři výstupy na povrchplanety a 2. března začal po opětovném spojení vý-

sadkového a orbitálního modulunávrat zpět na Zemi. Experimentse uskutečnil v pozemním experi-mentálním komplexu Institutu medi-kobiologičeskich problem (IMBP)v Moskvě.

Jak se do projektu zapojilPsychologický ústav AV ČR?

Projekty procházely podobnousoutěží jako například při podává-ní grantů do grantových agentur;předkládaly se v rámci EuropeanSpace Agency (ESA) a IMBP.Reagovali jsme na výzvu ruskýchkolegů, s nimiž jsme pracovaliv dřívějších simulačních experi-mentech, takže jsme podali návrhprojektu do Moskvy. Návrh uspěl,a tak jsme byli ve hře. V roce 2011


Přibližně 520 dní trvá let na Mars a zpět– 520 dní trvala simulace takového letu

a bezmála stejnou dobu i příprava a vydánípublikace Psychologického ústavu AV ČR

„Mars-500: Fakta a postřehy ze simulovanéholetu na rudou planetu“, která se tímto

ojedinělým experimentem zabývá.

exPerimentmars

k n i h y

Přípravapsycho-

fyziologickéhoměření

se nám podařilo získat pro projekt podporu Grantovéagentury ČR.

Participovali jste na projektu po celou dobu„letu“?

Vstupní náměry jsme získali v dubnu 2010; tehdyjsme pracovali se širším výběrem posádky, protožeo jejím definitivním složení nebylo ještě rozhodnuto.Kromě vlastního sběru dat bylo potřeba zacvičit posád-ku v administraci našich metod, aby je členové po-sádky mohli používat sami, bez vnější asistence. Me-tody byly administrovány prostřednictvím počítačů. Tynaše se opakovaly jednou měsíčně, uložená data jsmedostávali od řídicího střediska elektronickou poštou. Po„příletu“ jsme měli posádku k dispozici asi 14 dní poskončení izolace v pozemním experimentálním kom-plexu IMBP v Moskvě. Poslední měření jsme uskuteč-nili v únoru 2012, kdy byla posádka výzkumníkůmk dispozici v Kolíně nad Rýnem, v zařízení tamníhoÚstavu leteckého zdravotnictví (DLR).

Které další státy se projektu zúčastnily?Přesně to uvedeno není, šlo totiž o společný expe-

riment ESA a Institutu medikobiologičeskich problempod záštitou Ruské kosmické agentury a Akademievěd Ruské federace a participujících zemí bylo mnoho.105 přijatých projektů je klasifikováno na ruské a za-hraniční; ruských bylo 74 a zahraničních 31, z tohonečlenských států ESA 16 (namátkou Bělorusko, JižníKorea, Malajsie atd.).

Jaké obory byly zastoupeny?Nejvíce biochemické, imunologické a biologické,

dále fyziologické/lékařské; stejně početné byly psy-chologické a psychofyziologické, následovaly ope-račně-technické projekty a výzkumy mikrobiologickéa sanitárně-hygienické. �

MARINA HUŽVÁROVÁ

vědeca dobrodruh

slovník roku 2015Nakladatelství Academia zaznamenalo mimořádný

úspěch v prestižní soutěži Jednoty tlumočníkůa překladatelů. V šesti kategoriích uspělo devětkrát– ve třech zvítězilo a ve dvou obsadilo dokoncevšechna tři bodovaná místa.

Hlavní cena SLOVNÍK ROKU:2. místo – Akademický atlas českých dějin

Cena poroty za výkladový slovník:1. místo – Hold slunci, dešti, půdě a pluhu2. místo – Akademická příručka českého jazyka

Cena poroty za encyklopedické dílo obecné:1. místo – Svět měst2. místo – Encyklopedie léčivých hub3. místo – V souřadnicích mnohosti

Cena poroty za encyklopedické dílo historické:1. místo – Akademický atlas českých dějin2. místo – Praha avantgardní3. místo – Česká literární nakladatelství 1949–1989RE

PRO

FOTO

:MAR

S-50

0,NA

KLAD

ATEL

STVÍ

ACAD

EMIA

,201

4

REPR

OFO

TO:S

VĚTE

MBA

DATE

LE,O

PS,2

014

TOPIC OF THE MONTHDo microbes affect human health?Recent research has revealed that some intestinal helminths

may provide our bodies with unexpected beneficial functions.Kateřina Jirků-Pomajbíková and Julius Lukeš of the Czech Academyof Sciences’ Biology Centre’s Institute of Parasitology providedetails in an article in this issue. Indeed, over the past decade,the rapid increase in allergies in industrialized countries, chronicinflammatory diseases and various immune-mediated disordershave been reduced by efficiently eliminating helminth infections.Current circumstantial evidence suggests that humans infectedwith helminths are likely to have a lower incidence of immunologicaldisorders, cardiovascular diseases and even lower cholesterol.At times, some parasites are finely tuned to a given host, causingminimal if any, pathogenicity. In fact, their inherent immunogenicitymay have a positive effect, due to manipulating the immuneresponse of the host. Generally speaking, the so-called “OldFriends Hypothesis” postulates that contact with any kind of antigenstimulates the proper development of the immune system, whereaslow exposure to antigens predisposes an individual towardshyperactive and otherwise inappropriate immune responses.Hence, helminth parasites may have important protective effectsagainst immunological disorders during early immune maturation.

ANNIVERSARYScience and technology: an adventure that willentertain you!The academic research of technical, scientific and medical

specializations is being highlighted in a jointly-sponsored exhibitionthat opened March 4 and continues to July 19. This is anothersegment of the CAS’s 125th anniversary. The National TechnicalMuseum is cooperating with the Academy in this effort.The exhibition includes presentations and current results ofinstitutes’ work and insights into the history of individual fields,commemoration of important personalities and their successors.For children and youth, an interactive exhibition, Little Scientist –Great Scientist, is available. Workshops accompany the exhibition.


r e s u m é

INTERVIEWFighting for harmonization of grant’s potentialAn interview with Professor Ivan Netuka, president of the Czech

Science Foundation (CSF) is also featured. Professor Netuka isan internationally recognized authority in mathematical analysis.A representative of the Prague school of potential theory andauthor of significant publications in this field, he is also deeplyinterested in the history of mathematics. He was vice-presidentof the CSF since 2008; in October 2014, the Government ofthe Czech Republic appointed him President. Currently a memberof the CAS Board for scientific degree DSc, he was a member ofthe CAS Academic Assembly. Professor Netuka is also a memberof the Board of the Academy’s Institute of Mathematics.

The Foundation promotes progress in and supports all disciplinesacross the spectrum of basic research in this country. Providingfinancial support on the basis of public tender for research projectssubmitted by individuals or organizations is its primary function.

SCIENCE AND RESEARCHThe research and applications conferenceA partnership between the CAS Biology Centre and industry

and industry was formed recently. It comes under the BC’sOperational Programme Research and Development forInnovation-financed Technology Transfer Office (TTO). The BChad already formed a network of partners and experts thattransfers its research results to the public for application.

A Research and Applications conference brought TTO specialistsand direct research stakeholders (researchers, industry partners,research policy makers) together for discussion of both the TTand research evaluation fields. Included were technology transferdevelopment in this country and abroad, questions of TTcentralization, research result evaluation, spin-off and licensingin the new decade, how to scout and how to disclose or “researchimpact” expectations in Horizon 2020. The goal of the conferencewas to frame the topic of effective cooperation between academiaand industry so that both sides are connected in a single system.The conference was held in České Budějovice March 17–19.

VIDEOMAPPINGAkademii věd ČR jako proměnlivý organismus plný života

představila vizuální projekce u příležitosti nejen 125. výročízaložení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slo-vesnost a umění, předchůdkyně dnešní Akademie věd ČR, aletéž Mezinárodního roku světla, který letos slavíme. Světelný pří-běh se zvukovým doprovodem lákající do tajů vědy a umění, kterýpřipravila Mgr. Lenka Vinická, se na budově Akademie věd naNárodní třídě odehrával v neděli 22. března 2015 od osmé hodinyvečerní přibližně v půlhodinových intervalech až do 22:00 hod.Videomapping, jenž vznikl za pomoci nejmodernější technikya 3D animací, vytvořila tvůrčí skupina animátorů ve složeníMartin Kubovčiak, Ati (Cirque Garuda), Michal Kotek, Petr Krejčík

a František Effenberger Zouzal, autory hudebního pojetí jsouGabriela Al Dhábba a Martin Hiffi Hoffer. V České republice šloo dosud nejširší promítací plochu (90 × 20 metrů). Audiovizuálníprojekt představil na tiskové konferenci 19. března 2015 předsedaAkademie věd prof. Jiří Drahoš, který mj. zdůraznil, že se našenejvýkonnější badatelská instituce nemusí ohlížet pouze do minu-losti, ale její pracoviště mají co nabídnout i současné společnosti,a to rovněž v souvislosti s avizovanou koncepcí rozvoje AV ČR pronadcházející léta. Generálním partnerem 125. výročí Akademievěd je společnost PPF a. s.

Záznam světelné show na http://youtu.be/xQjDP7tqnRA. �

red

CenyNakladatelstvíACADEMIA 2015

Cenu předalEvě Semotanovéa JiřímuCajthamlovi(vpravo)předseda AV ČRJiří Drahoš.

Vsedmém ročníku Cen Nakladatelství Academia, jejichž cílem je představit veřejnosti kvalitní odbornou a populárně-naučnou literaturu, byly 23. března 2015 vyhlášeny vítězné tituly. Letos vybírala porota pod vedením

prof. Ivo Krause ze 42 publikací – vedle pořadatelského nakladatelství Akademie věd měly svá želízka v ohni rov-něž Filosofický ústav, Ústav dějin umění, Historický ústav a Ústav pro českou literaturu. Knihou roku se stalodílo autorského kolektivu Evy Semotanové a Jiřího Cajthamla Akademický atlas českých dějin, který prostřednic-tvím čtyř stovekmap i dílčích sond zachycuje českou a československu historii. Ručně vázaná publikace, která zví-tězila i v kategorii výtvarné zpracování (Studio Marvil), vznikla jako součást badatelského záměru Historickéhoústavu AV ČR; dílo navazuje na studium historické geografie začleněné do struktury ústavu již v polovině 20. sto-letí a obdobný výzkum před druhou světovou válkou. V kategorii původní vědecká nebo populárně-naučná prácezískal ocenění Svět měst Jiřího Hrůzy (in memoriam). Cenu za překlad vědecké nebo populárně-naučné práceobdrželi Radek Kašpar a Marika Králíková, kteří přeložili Luciferův efekt amerického psychologa PhilipaZimbarda. V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace zís-kal přízeň průvodce Praha avantgardní (Kateřiny Piorecké a KarlaPioreckého). Cenu poroty obdržel Martin Mádl za dvoudílnou publi-kaci Tencala I–II (Artefactum, ÚDU AV ČR), která vznikla jako sou-část programu zaměřeného na dokumentaci a výzkum nástěnnýchmaleb 17. a 18. století v českých zemích. Nejprodávanější knihouNakladatelství Academia se stala Akademická příručka českého ja-zyka (15 000 výtisků) Markéty Pravdové a Ivany Svobodové (eds.).Z ocenění se těší i vítězové Studentské soutěže, a to v kategoriíchvědy o neživé přírodě (Vladimír Zýka – Fragmentace krajiny ČR do-pravními stavbami – vývoj, současný stav a priority územní ochrany)a humanitní a společenské vědy (Iveta Škrabalová – JaroslavŠalda. Portrét titána tisku). �

lsd

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

VIDEOMAPPINGVýročí Akademie věd ČR v roce světla

Documents

VĚDA DĚDIČNÁ...Duben,počítatbudem Vdobě,kdypíšutentoúvodník,rezonujenašízemínaděj-ná zpráva z konce března, že Rada pro výzkum, vývoj ainovaceschválila