Velk francouzsk revoluce

Velk francouzsk revoluce Star reim (ancien rgime)absolutn monarchiepouze katolictvneexistuje osobn svoboda (krlovsk zatyka)ministi jmenovan krlem a jemu odpovdnkrlovt intendanti v provincich s neomezenou moc krl Ludvk XVI.krlovna Marie Antoinetta

neexistuje jednotn zkonkneexistuje jednotn systm mr a vahnevymahatelnost prvavysok daov zaten (takka vhradn je nese neurozen vtina nroda)

asi 26 milin obyvatel (v Evrop lidnatj jen Rusko) Ekonomikatitm zemdlstv (90% obyvatelstva)rukodln emesln vrobavelk podniky (manufaktury) spe vjimkoupatn stav komunikac1. stav - duchovenstvoprivilegovan skupina (neplat dan)nejbohat vlastnk pdyvnitn siln diferencovanasi 130 000 osob2. stav - lechtaprivilegovan skupinam vyhrazeny dvorsk ady a vojensk hodnostipodnikn povauje za nedstojnvnitn siln diferencovanasi 150 000 osob3. stavvichni ostatnneprivilegovan skupinavnitn siln diferencovan

Rolnci80% obyvatelstvavtinou svobodn, ale podzen poddanskm povinnostempo zaplacen dan a dvek zbv pouze cca 1/5 pjm

DlnciInteligencetovaryi, manufakturn dlnci, ndenci apod.mnohdy hor podmnky ne rolncivdci, umlcilkai, prvnciz tto skupiny pochzeli osvcent ideologov revoluceBuroaziefinannci, banki, njemci krlovskch dan apod. vt podnikateldrobn podnikatel a obchodnciPotek revoluce a jej prvn fze (1789 - 1790) Generln stavykatastrofln ekonomick situace nutnost hledat nov zdrojeeen: zdanit privilegovan stavy nutnost svoln generlnch stav (po 175 letech)zstupci na snm byli voleni3. stav 580 zstupc, lechta 270, duchovenstvo 290 shromdn ve Versailles 5. kvtna 1789spor o jednac a hlasovac proceduru17. ervna tet stav se prohlauje za Nrodn shromdn pokus rozpustit jednn psaha v Movn9. ervence stavodrn shromdn (Konstituanta)pask lid se ozbrojuje

14. ervence - dobyt Bastily

nrodn gardaobecn radypovstn na venkovvelk strach

Konstituanta vydv zkony, kter likviduj zklady starho reimusrpen 1789 Deklarace prv lovka a obana

ensk pochodrevoluce ekonomick rozvratzsobovac pote v Pai5. jna pochod paskch en do Versailles krl podepisuje Deklaracikrlovsk rodina odchz do Pae (za n i Konstituanta)Konstitun monarchie(od roku 1791) Hospodsk pote revoluce odstranila ve stedovk i daov systm, cechy nedostatek sttnch financvyvlastnn crkve odpor, povstn (ven-kov); emigrace lechty a duchovnchliberln obchodn politika likviduje domc vrobceKrlv tkerven 1791 pokus krle s rodinou o tkzadren na hranicchdoasn zbaven moci, pod ochranou Shromdn, verze o nosu

stava (z 1791)krl zstv v ele zemvolebn prvo jen pro bohatposlanci vytvej zkonydecentralizace departementysystm volench funkc (obce, departementy, soudy, armda)

osloven oban, tyknPolitick klubyspolenost se politicky tpklub Ptel konstituce (jakobni): zpotku umrnn, pozdji radiklnnejradiklnj klub - cordeliei

Jean-Paul MaratGeorges Jacques Danton

Nrodn shromdn (od voleb 1791)Pravice + stedpvrenci monarchieLevicestoupenci republiky z departement (girondini)republikni z Pae (cordeliei, jakobni) vnj ohroen (Prusko, Rakousko, nmec-k stty); duben 1792 - vlkapo celou dobu revoluce se Francie snaila vlkami (mnohdy vbojnmi) eit vnitn problmynespchy radikalizace komuna v Pa-i, z vyhlena republikapronsledovn neptel i neptelzastaven postupu pruskch a rakouskch vojsk

Ah! a iraAh! a ira, a ira, a ira les aristocrates la lanterne! Ah! a ira, a ira, a ira les aristocrates on les pendra!

Marseillaisadnes francouzsk sttn hymna

Republikaa jakobnsk hrzovlda(konec roku 1792 - ervenec 1794) Nov rozloen silNrodn konvent nejvlivnj radikln girondini, jakobni a cordeliispchy na bojiti dal radikalizacekrl obvinn z velezrady Krl popraven jako oban Ludvk Kapet v lednu 1793

Marie Antoinetta popravena koncem roku 1793

1793: dal evropsk stty vypovdaj vlku Franciivzpoury v departementech revolun komisai, revolun soudyv ervnu zateni a popraveni pedci girondistzan jakobnsk diktatura

Victor Hugo: Devadest tiJakobnsk diktaturaV z 1793 zavradn Marat zminka k na-stolen hrzovldyfakticky vldne Vbor pro veejn blahobezpenostn vboryseznamy podezelch osobrevolun soudy bez ob-hjc

Gilotinanstroj revolun spravedlnosti i nstroj teroru

i po revoluci pouvna ve Francii (do r. 1977)za nacistick okupace se j popravovalo v Pan-krck sekyrrn v Praze

Maximilien Robespierrev ele Vboru pro ve-ejn blahoteror je legln forma boje s odprcikrvav dikttor (pedobraz velkch dikttor 20. stolet)

veobecn brann povinnost (obrovsk ztrty na bojitch)pokus o naprostou sttn regulaci ekonomiky ve prospch nejchudchkatolictv nahrazeno kultem Nejvy bytostirevolun kalend (od 1792)revoluce por sv dtiervenec 1794 (9. thermidor) Robespierre zaten a popravennkdy bv toto datum povaovno za konec revoluceThermidorsk reakceDirektorium (1794 1799) k moci se dostv buroazie, zbohatl za revoluce snaha skonit s revolucbl teroruklidnn, pohodlnj ivot (salny, vstedn mda, uvolnn mrav)

obnoveno vykn, oslovovn pane, pan, slenoincroyables a merveilleuses

1795nkolik povstn lidu potlaena vojskemThermidorsk stavaveobecn volebn prvo zruenovolebn census (vol. prvo m cca 25 tis. mu z 25 mil. obyvatel)vkonn moc direktorium (5 osob)Zahranin politikaarmdy vtz ve vlkch (podl Napoleona Bonaparta)sestersk republiky (nap. Cisalpinsk, msk, Helvtsk, Batvsk)vlka je ze strany Francie ofenzivnDruh koalicenejvt protivnk Francie je Britniedruh koalice (Velk Britnie, Rakousko, Rusko a dal)1798-1799 Napoleonovo taen do Egypta v podstat porkasoust expedice i vdcinlez Rosettesk desky

Napoleonv pevrat (1799) srpen 1799 Napoleon opout armdu a vrac se do Francievlda direktoria v krizi nem podporu9. listopadu (18. brumaire) Napoleonv pevrat: zruen stavy, v ele sttu 3 konzulov (Napoleon prvnm konzulem)

stava z 22. prosincevekerou moc m prvn konzul republikyprvn konzul jmenuje ministry i sentNapoleon jmenovn prvnm konzulem na 10 let

pokud revoluce dosud neskonila, tak te anoLe - Ca IraEdith PiafL'homme A La Moto144463.42