Veřejné finance

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 1: Úvod do veřejných financí

Veřejné Finance 21.04.2023

Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D.

Obsah kapitoly

• CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ

• ZASAHOVÁNÍ STÁTU DO EKONOMICKÉHO SYSTÉMU

• SHRNUTÍ

Veřejné Finance21.04.2023

CHARAKTERISTIKA A VÝZNAM VEŘEJNÝCH FINANCÍ

• Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování a použití finančních prostředků nutných pro činnost veřejných (neprivátních) institucí (včetně různých druhů transferů, zejména do

sociální oblasti aj.). • Dva subjekty: vždy stát, krajský úřad, obecní úřad, nebo složka jimi

zřízená.

Veřejné Finance

•organizace státní moci a státní správy

•místní samosprávné orgány

•organizace veřejného sektoru (např. školské, zdravotnické, kulturní aj.)

•speciální fondy aj

21.04.2023

Význam veřejných financí

Dvě hlediska:• praktické: poskytují občanovi přehled o velikosti a struktuře

veřejných příjmů a výdajů

• politické: je zajišťována kontrola činnosti volených zástupců prostřednictvím sledování nakládání s rozpočtovými finančními

prostředky


Důvody státních zásahů do ekonomiky

Tržní mechanismus může plnit svoji základní funkci, tj. produkci zboží nebo služeb nejlevnějším způsobem jen za podmínek dokonalé konkurence. Vzhledem k tomu, že tyto podmínky nelze vždy a všude zajistit je nutný vstup státu. Trh svými mechanismy tenduje:

• k monopolizaci (viz obecná ekonomie)

• k polarizaci bohatství a chudoby


Způsoby zasahování státu do ekonomiky

Vláda může zasahovat do tržní ekonomiky nejčastěji třemi základními způsoby:

• při ovlivňování externalit, zejména negativních

• při vyrovnávání sociálních nerovností

• při zajišťování efektivnosti výroby


Shrnutí

Veřejné finance jsou peněžní vztahy, které vznikají při rozdělování při získávání, rozdělování, a použití finančních prostředků v rámci činnosti institucí veřejného sektoru. Veřejné finance mají význam jednak teoretický a jednak praktický. Mezi hlavní znaky VF patří princip nenávratnosti, neekvivalence a nedobrovolnosti. Stát zasahuje do národního hospodářství, protože má moc donutit příslušné subjekty k určitému chování. Stát zasahuje tím, že ovlivňuje působení externalit při vyrovnávání sociálních nerovností a při zajišťování efektivnosti výroby.


Veřejné finance

Kapitola 2: Fiskální funkce státu

Veřejné Finance

Ing. Jaroslava Dittrichová, Ph.D.

21.04.2023

PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ

• Podstatou fiskálních funkcí státu je zasahování státu do ekonomiky státu prostřednictvím státních financí, resp. promítnutí státních aktivit do veřejných financí. Podstatou fiskálního působení státu je:

Veřejné Finance

•odčerpávání určitých finančních prostředků ve formě vybíraných daní, poplatků, cel aj.

•redistribuce finančních prostředků v podobě zajišťování produkce určitého množství veřejných (kolektivních) statků.

• Mezi základní způsoby jak stát zasahuje do ekonomiky státu patří:

•způsob zdanění jednotlivých ekonomických subjektů (včetně domácností),

•velikost výdajů jednotlivých rozpočtů podřízených státu, tj. rozpočtu státního, rozpočtů okresních krajských (regionálních) a municipálních aj.

21.04.2023

PODSTATA ZASAHOVÁNÍ STÁTU A DRUHY FISKÁLNÍCH FUNKCÍ

Veřejné Finance

•Tím, jak stát prostřednictvím svých orgánů (Finančních úřadů, zdravotních pojišťoven, soudů, katastrálních úřadů aj.) odčerpává od různých subjektů různé množství finančních prostředků, mění se významně směry toků jak těch finančních prostředků, které zdaněným subjektům zbyly po zaplacení příslušných daní a poplatků, tak těch které stát odčerpal a rozhodne o jejich novém použití.

•Různá velikost daní pro různé ekonomické subjekty za různých dále určených podmínek (např. jiná může být velikost daní ve velkých obcích či městech a jiná naopak v malých a okrajových obcích aj.) může vážným způsobem ovlivnit poměry ve výrobě a tím i na trhu.

•Vnášení finančních prostředků do ekonomického systému v podobě výdajů státu na produkci vybraných veřejných statků znamená následně zvýšení úrovně agregátní poptávky. Tento růst agregátní poptávky se může projevit v růstu cen a v tempu růstu určitých výrobních odvětví, včetně růstu zaměstnanosti aj. To vše má příznivý vliv na stabilitu ekonomiky uvnitř státu i vůči zahraničí.

•Fiskální funkce státu projevují speciálně jako funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Tyto základní funkce někteří ekonomové rozšiřují ještě o funkci legislativní, kontrolní a regulační.

21.04.2023

ALOKAČNÍ FUNKCE

• Alokační funkce státu se projevuje tak, že stát prostřednictvím veřejných rozpočtů alokuje, tj. rozmisťuje určité zdroje do produkce, tj. zajišťování různých druhů veřejných statků. Při tom nezáleží na tom, zda tyto statky jsou státem přímo produkovány, či jsou za státní prostředky nakupovány od soukromého sektoru a dále distribuovány občanům. Při alokaci vznikají tyto hlavní problémy:

Veřejné Finance

•jak určit skladbu produkovaných veřejných statků

•pro koho hlavně produkovat

•jaký zvolit kvantitativní poměr mezi množstvím veřejných a privátních statků

•jak zajistit efektivní financování produkce veřejných statků

21.04.2023

ALOKAČNÍ FUNKCE

• Mezi hlavní skupiny veřejných statků, jejichž produkce je hrazena z veřejných rozpočtů patří:

Veřejné Finance

•náklady na činnosti vzdělávacích zařízenípro koho hlavně produkovat

•náklady na zařízení pro odpočinek (parky aj.)

•náklady na udržování a obnovu komunikací

•náklady na hygienické služby a provoz hygienických zařízení

•některé náklady na ochranu ovzduší, na zajištění čistoty vody aj.

21.04.2023

ALOKAČNÍ FUNKCE

• Ceny za veřejné statky v podobě daní a různých poplatků by měly být stanoveny tak, aby zatěžovaly konkrétního spotřebitele při spotřebě příslušného veřejného statku obdobně jako ceny stanovené a uplatňované na konkurenčních trzích pro privátní statky (zboží). Určitou možnost skýtá např. placení daní z nemovitostí, kdy lze v některých případech spojit např. vyšší užívání komunikací s vyšší hodnotu nemovitosti a tím i vyměření vyšší daně z nemovitosti atd.


Spravedlnost rozdělování

• Cílem alokace zdrojů, kterou vždy řídí některý stupeň vlády je dosažení tzv. společenského optima, tj. nejlepší alokace společenských zdrojů. Společenské optimum je taková alokace společenských zdrojů, kterou lze nejlépe dosáhnout určitého cíle, kterým je nejčastěji hospodářské povznesení společnosti, resp. dosažení dalšího stupně blahobytu.

• Podle Pareta je alokační efektivnosti zdrojů dosaženo tehdy, jestliže žádné z možných přeskupení zdrojů nemůže znamenat, že na tom bude kdokoliv lépe, aniž by na tom byl někdo jiný hůře. To znamená že v podmínkách paretovské efektivnosti se nemůže zvýšit užitek jedné osoby, aniž by se snížil užitek jiné osoby, resp. jiného subjektu.


Veřejné finance

Kapitola 3 a 4: REDISTRIBUČNÍ FUNKCE , STABILIZAČNÍ FUNKCE

Veřejné Finance

Ing. Jaroslava Dittrichová, PhD.

21.04.2023

REDISTRIBUČNÍ FUNKCE

• Vzhledem k tomu, že se zpravidla nikdy nepodaří spravedlivě alokovat veřejné prostředky, musí nastoupit druhá fáze, kterou je redistribuce, jejímž cílem zajistit spravedlivé rozdělení veřejných prostředků. Problémem je jak toho dosáhnout.

• Redistribuční funkce státu patří mezi stěžejní fiskální funkce. Cílem redistribučních opatření je dosáhnout aspoň relativně spravedlivého rozdělení důchodů mezi občany státu. Bez zásahu státu je ekonomická situace jednotlivých občanů určena hlavně:

Veřejné Finance

•osobními schopnostmi k výdělečné činnosti každého občana

•vlastnictvím nahromaděného majetku

21.04.2023

REDISTRIBUČNÍ FUNKCE

• Mezi hlavní redistribuční opatření v rámci fiskálních funkcí státu patří:

Veřejné Finance

•daňová politika

•výdajové programy státu: sociální a zdravotnická politika, vzdělávací programy aj.

• Z hlediska redistribuční funkce státu jde zejména o to:

•které daně (včetně jejich principů) budou vybírány

•pro které skupiny obyvatel budou zejména zátěží

•za jakých podmínek budou ukládány příslušné druhy daní

21.04.2023

STABILIZAČNÍ FUNKCE

• V rámci stabilizační funkce se stát snaží, aby byly stabilní:

Veřejné Finance

•poměry na trhu zboží a služeb včetně jejich cen

•zaměstnanost

•vyrovnaná platební bilance.

• K stabilizaci využívá vláda různé nástroje a mezi nejdůležitější z nich patří:

•vestavěné stabilizátory

•záměrná (diskreční) opatření

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 5: STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM

Veřejné Finance


21.04.2023

STATKY PRODUKOVANÉ VEŘEJNÝM SEKTOREM

• Podle způsobu financování výroby statků a podle způsobu rozhodování o jejich výrobě a spotřebě se statky rozdělují na:

Veřejné Finance

•soukromé (privátní)

•veřejné (statky kolektivní spotřeby)

21.04.2023

VEŘEJNÉ STATKY

• Podle způsobu získávání patří veřejné statky mezi netržní statky. To znamená, že:

Veřejné Finance

•spotřebitelé je nezískávají prostřednictvím trhu, tj. neprobíhá volná směna mezi výrobcem a spotřebitelem,

•tyto statky proto nemají tržní cenu (pokud ji vůbec mají), neboť o jejich pro-dukci a podmínkách pro jejich poskytování rozhoduje stát nebo jiný stupeň vlá-dy,

•produkce těchto statků nepřináší zisk

21.04.2023

VEŘEJNÉ STATKY

• Mezi veřejné statky se často řadí také statky, jejichž spotřeba je ve veřejném zájmu. Jsou tři základní znaky veřejných statků:

Veřejné Finance

•nevylučitelnost ze spotřeby

•nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele

•nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

21.04.2023

VEŘEJNÉ STATKY • Nevylučitelnost ze spotřeby:

Veřejné Finance

Nevylučitelnost ze spotřeby určitého statku občanem je hlavním znakem veřejných statků. Její podstata spočívá v tom, že u příslušných statků nelze kohokoliv z jejich spotřeby vyloučit, resp. jim spotřebu zakázat.

• Nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele:

Nedělitelnot spotřeby určitých statků velmi úzce souvisí s nevylučitelností ze spo-třeby a její podstata spočívá v tom, že spotřebu některých statků nelze rozdělit mezi potenciální zájemce o jejich spotřebu a potom podle velikosti spotřeby požadovat příslušnou úhradu. Velmi často jde o statky s tzv. automatickou spotřebou. Z neděli-telnosti spotřeby čistých veřejných statků vyplývá i jejich další vlastnost a to je ne-soutěživost o jejich spotřebu.

21.04.2023

VEŘEJNÉ STATKY • Nulové mezní náklady:

Veřejné Finance

Z ekonomického hlediska je dále důležité to, že zvýšená spotřeba určitého veřej-ného statku určitým občanem nebo skupinou občanů nezvyšuje náklady na jeho pořízení (a někdy ani na produkci). Mezní náklady spotřeby jsou pro každého dalšího spotřebitele nulové, avšak nejsou nulové mezní náklady na zvýšenou produkci pří-slušného veřejného statku.

21.04.2023

ROZDĚLENÍ VEŘEJNÝCH STATKŮ• Veřejné (kolektivní) statky se rozdělují na:

Veřejné Finance

•čisté veřejné statky

•statky pod ochranou

•smíšené veřejné statky• Čisté veřejné statky:

•není možné nikoho z jejich spotřeby vyloučit

•prospěch plynoucí ze spotřeby veřejného statku není omezen na jednotlivého spotřebitele

•spotřeba není dělitelná mezi potenciální zájemce: např. zajištění národní obrany.

• Statky pod ochranou:• Jsou takové statky na kterých má stát všeobecný zájem a označují se proto často jako statky poručnické (merit goods).. Tato péče státu o spotřebu určitých statků se označuje jako paternalismus ve spotřebě a má příslušné dopady na výdaje veřej-ných rozpočtů.

21.04.2023

UŽIVATELSKÉ POPLATKY

• Jedním ze způsobu odstranění jevu přetížení při poskytování některých druhů SVS je zavedení uživatelských poplatků.


SPOTŘEBA SMÍŠENÝCH VEŘEJNÝCH STATKŮ

• Spotřeba smíšených veřejných statků může být: fakultativní nebo přikázaná.

Veřejné Finance

Fakultativní:

spotřeba je založena na rozhodování jednotlivých uživatelů

Přikázaná:spotřeba se vyskytuje u těch statků, na jejichž spotřebě má stát zájem. Tyto statky se označují jako upřednostněné veřejné statky (paternalistické statky).

21.04.2023

VZTAH MEZI POSKYTOVÁNÍM VEŘEJNÝCH A SOUKROMÝCH

STATKŮ

• Některé druhy veřejných statků může poskytovat také soukromý sektor. V některých případech je vhodné, aby určitý veřejný statek poskytovala jak instituce veřejná, tak instituce soukromá. V našich současných podmínkách je to např. poskytování někte-rých druhů vzdělání na středních a vysokých školách.


SHRNUTÍ • Mezi hlavní funkce státu ve vztahu k národnímu hospodářství patří

funkce alokač-ní, redistribuční a stabilizační. Tyto funkce jsou běžně ještě rozšiřovány o funkci legislativní, kontrolní a regulační. Alokační funkce se uplatňuje při rozdělování zdro-jů, tj. výrobních faktorů, aby výsledná produkce byla co největší a co nejfektivnější. Alokace je realizována prostřednictvím veřejných rozpočtů. Mezi hlavní problémy při alokaci zdrojů patří: určení množství a skladby produkovaných veřejných statků, určení míst a subjektů pro alokované zdroje, určení poměru mezi množstvím tržních a netržních statků, zajištění vhodného způsobu financování, objektivní zjištění skry-tých preferencí občanů pro příslušné veřejné statky s cílem zjištění jejich efektivní spotřeby. Největším problémem při alokaci zdrojů je spravedlnost při jejich rozdělo-vání. Zde se respektují zásady paretovské efektivnosti.


SHRNUTÍ • Cílem redistribuce je dosáhnout větší spravedlnosti při rozdělování omezených

zdrojů. Mezi hlavní determinanty redistribuce patří důchod z práce a z kapitálu. Mezi hlavní nástroje redistribuce patří daňová politika a výdajové programy rozpočtů jed-notlivých úrovní vlád. V rámci stabilizační funkce se stát snaží aby byly stabilní trh, ceny, zaměstnanost a vyrovnaná platební bilance. Mezi hlavní nástroje stabilizační funkce státu patří monetární a fiskální politika. Dále se patří vhodně vybrané a zkon-struované vestavěné stabilizátory a záměrná opatření vlády.

• Ve veřejném sektoru se produkují čisté veřejné statky, statky pod ochranou a smí-šené veřejné statky. Mezi základní znaky veřejných statků patří: nedělitelnost spotře-by, nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele. Smíšené veřejné statky jsou takové, které lze dělit podle kvantity a ne podle kvality. K odstranění jevu přetížení při spotřebě smíšených statků lze použít systém poplatků.


Veřejné finance

Kapitola 6: ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA

Veřejné Finance

Ing. Jaroslava Dittrichová. PhD.

21.04.2023

Charakteristika veřejných rozpočtů

• Veřejné rozpočty patří mezi základní nástroje veřejné politiky a jsou předmětem pozornosti nejširší veřejnosti. Veřejné rozpočty jsou peněžní fondy, kde jsou sou-středěny finanční prostředky, které se používají na financování produkce veřejných statků. Rozpočet je sestavován jako:

Veřejné Finance

•vyrovnaný: příjmy se rovnají výdajům (P = V),

•schodkový (deficitní): příjmy jsou nižší než výdaje (P < V),

•přebytkový: výdaje jsou nižší než příjmy (V < P).

21.04.2023

Rozdělení veřejných rozpočtů

• Veřejné rozpočty ČR tvoří soustavu, kterou představují tyto druhy rozpočtů:

Veřejné Finance

•rozpočet státní (ústřední),

•rozpočty fondů a rozpočty krajů,

•rozpočty obcí,

•rozpočty organizačních složek a příspěvkových organizací.

• V soustavě rozpočtů je nejdůležitější rozpočet státní, neboť do něj plyne největší část výnosů daní a poplatků. Od rozpočtu státního se odvíjejí rozpočty ostatní. Každá vládní úroveň má rozpočet, jehož objem odpovídá svěřeným kompetencím, druhu a množství financovaných veřejných statků.

21.04.2023

HLAVNÍ ZNAKY VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

Mezi společné znaky všech druhů veřejných rozpočtů patří:

• každý veřejný rozpočet je spojen s příslušnou úrovní vlády,

• každý rozpočet je relativně samostatný: samostatnost každého rozpočtu je dána velikostí jeho příjmových zdrojů, kterou určuje zákon, na základě tzv. daňového určení výnosy, resp. podíly na výnosech sdílených daní tvoří příjmovou základnu příslušných rozpočtů.


Rozpočtová pravidla (platná od r. 2001)

• zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

Veřejné Finance

Pravidla pro sestavování veřejných rozpočtů, pro jejich plnění a odpovědnost za čerpání příslušných finančních prostředků určují dva zákony. Je to:

• zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některýchsouvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),

21.04.2023

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY • Mezi obecně platné rozpočtové zásady, mezi něž patří zejména:

Veřejné Finance

•zásada každoročního schvalování rozpočtu,

•zásada reálnosti rozpočtu

•zásada jednotnosti rozpočtu,

•zásada úplnosti rozpočtu,

•zásada publicity rozpočtu.

Mezi důležité zásady patří zásada zejména zásada jednotnosti rozpočtu

21.04.2023

Zásada jednotnosti rozpočtu Pro účely jednotnosti je v ČR vytvořena pevná konstrukce rozpočtové

skladby, která vychází z hlediska organizačního, druhového a funkčního.

Veřejné Finance

• Hledisko organizační – Podle organizačního hlediska se veřejné rozpočty v ČR člení na kapitoly. Všechny ústřední resorty, jejichž příjmy a výdaje jsou součástí SR mají svoji rozpočtovou kapitolu.

• Hledisko druhové - Druhové třídění je základním systémem, který se týká všech peněžních operací a rozlišuje je na příjmy, výdaje a financující operace.

21.04.2023

• Nejvyššími jednotkami druhového třídění jsou třídy, kterých je celkem 8. Každá třída je označena jednomístným číselným symbolem. Třídy se dále třídí na seskupení položek, která jsou označena dvoumístným číselným symbolem, kde první číslice určuje příslušnost ke třídě. Každé seskupení položek se dále třídí na podseskupení, která jsou označena trojmístným číselným symbolem, kde první dvě číslice určují příslušnost k seskupení položek.

• Podseskupení položek se třídí na položky, které jsou nejnižšími jednotkami členění a jsou označeny čtyřmístným číselným symbolem, kde první tři číslice určují přísklušnost k podseskupení.


ROZPOČTOVÝ PROCES

• Rozpočtový proces je rozdílný podle toho zda se sestavuje rozpočet státní či rozpočet obce aj. Dále je uveden postup při sestavování rozpočtu obce, který zahrnuje tyto dílčí činnosti:

Veřejné Finance

• příprava podkladů pro rozpočet,

• sestavení návrhu rozpočtu.

• projednání a schválení návrhu rozpočtu,

• realizace, tj. profinancování jednotlivých položek rozpočtu,

• průběžnou a následnou kontrolu plnění rozpočtu,

• sestavení přehledu o plnění rozpočtu: jako závěrečný účet nebo finanční vyrovnání aj.

21.04.2023

Změny v rozpočtu Změny v rozpočtu se provádějí tzv. rozpočtovými opatřeními, kam patří:

• přesun rozpočtových prostředků, kdy se nezmění celkový objem příjmů a výdajů,

• použití nových rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočetem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,

• vázání rozpočtových výdajů jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů, čímž se sníží celkový objem rozpočtu.

• Všechna rozpočtová opatření schvaluje zastupitelstvo obce nebo rada oce, které nese celkovou odpovědnost za rozpočet obce.


Kontrola hospodaření veřejného rozpočtu

Rozlišuje se kontrola vnitřní, vnější, vyžádaná a nevyžádaná. Za porušení pravidel hospodaření s prostředky veřejného rozpočtu lze uložit sankce.


Závěrečný účet

• Po skončení kalendářního roku se údaje o hospodaření příslušného veřejného rozpočtu zpracovávají do závěrečného účtu (finanční vyrovnání). Zde jsou uvedeny položky podle rozpočtové skladby včetně prostředků na fondech.


Časový horizont veřejných rozpočtů

• Veřejné rozpočty se podle délky rozpočtového období rozdělují na běžné (jednoleté a kapitálové (střednědobé).


Peněžní fondy obcí

• Obce mají možnost zřizovat mimo svůj rozpočet některé druhy fondů. Mezi nejběžnější patří fond rezerv a rozvoje (FRR). Tento fond zřizují obce, pokud mají přebytky z hospodaření na svém rozpočtu nebo z prostředků, které byly získány např. prodejem majetku aj.


SHRNUTÍ

• Veřejné rozpočty fungují jako peněžní fondy, jako bilance finančních prostředků jako finanční nástroje hospodářské politiky příslušných úrovní vlád. Rozpočtovou soustavu ČR tvoří: SR, rozpočty krajů, rozpočty obcí a rozpočty OS a PO. Systém rozpočtování upravují příslušné zákony a další nařízení. Při sestavování rozpočtu se dodržuje zásada každoročního sestavování rozpočtu, zásada jednotnosti a úplnosti, vyrovnanosti a publicity. Pro zajištění jednotnosti rozpočtu se musí respektovat hledisko organizační, druhové a funkční. Sestavení rozpočtu představuje celý proces od sestavení návrhu až po schválení a realizaci.

• Změny v rozpočtu se řeší na základě tzv. rozpočtových opatření. Z hlediska času jsou rozpočty jednoleté (běžné) a rozpočty dlouhodobé (kapitálové. Kromě vlastního rozpočtu mohou obce zakládat mimorozpočtové fondy. Plnění rozpočtu podléhá vnitřní a vnější kontrole. Je vhodné, když je rozpočet podroben auditu


Veřejné finance

Kapitola 7: STÁTNÍ ROZPOČET

Veřejné Finance


21.04.2023

CHARAKTERISTIKA STÁTNÍHO ROZPOČTU

• Stát vstupuje do národní ekonomiky hlavně prostřednictvím SR. Při sestavování SR se vychází z tzv. střednědobého výhledu, kdy jsou zohledňovány skutečnosti nejen stávajícího roku ale i ty, které budou působit v příštích 2 – 3 letech.


Hlavní znaky státního rozpočtu

• Obecně charakterizujeme SR jako:

Veřejné Finance

•centralizovaný peněžní fond, který v sobě zahrnuje státní příjmy a výdaje v příslušném roce,

•nejdůležitější veřejný rozpočet ve státě,

•ústřední bilanci příjmů a výdajů,

•důležitou právní normu, která je každým rokem nová,

•nejdůležitější nástroj fiskální politiky státu.

21.04.2023

FUNKCE STÁTNÍHO ROZPOČTU SR jako hlavní nástroj fiskální politiky státu plní zejména funkci

alokační, redistribuční, stabilizační, ale také funkci legislativní, regulační a kontrolní.


Alokační funkce

Veřejné Finance

Alokační funkci plní SR nejen tím, že stát jeho prostřednictvím vhodně rozmisťuje zdroje na produkci veřejných statků, ale také dbá na to, aby vynakládané finanční prostředky byly využívány maximálně efektivně.

21.04.2023

Redistribuční funkce • Redistribuční funkci plní SR tím, že soustřeďuje výnosy z

nejdůležitějších daní podle zákona o rozpočtovém určení daní (zák. č. 243/2000 Sb.,) a ty formou výdajových programů jednotlivých resortů rozděluje mezi občany státu. Hlavním cílem redistribuce na úrovni SR je:

Veřejné Finance

•odstranit nespravedlivé rozdělení důchodů vzniklé vlivem trhu,

•přeskupit finanční prostředky tam, kde budou nejlépe sloužit celkovému rozvoji společnosti.

21.04.2023

Mezi hlavní způsoby redistribuce patří:

Veřejné Finance

• uplatnění progresivních daňových principů, • vhodná dotační politika (viz kap. „dotace“),• regulace cen některých druhů zboží (např. cen luxusního zboží) aj.

21.04.2023

Stabilizační funkce

Stabilizační funkci plní SR hlavně tím, že:

• vyčleňuje dostatek finančních prostředků zejména na sociální účely, • vyčleňuje dostatek finančních prostředků na hospodářský rozvoj

společnosti a zajišťuje dostatečnou zaměstnanost,• odčerpává finanční prostředky, jež by mohly vést k inflačním

situacím


Regulační funkce

• Regulační funkci plní SR zejména tím, že:

Veřejné Finance

• stanoví vhodná pravidla pro rozvíjení podnikatelských aktivit formou vydávání právních předpisů aj.)

• zajišťuje možnost uplatňování konkurence (znemožňuje existenci monopolů),

• vyrovnává působení externalit, tj. potlačuje externality negativní a povzbuzuje externality pozitivní,

21.04.2023

Kontrolní funkce

Stát využívá práva kontroly vůči těm ekonomickým subjektům, které čerpají finanční prostředky ze SR. S tím souvisí povinnost státu prostřednictvím SR:

• zajistit prostředky pro veřejné prostředky nižších stupňů vlád,

• zajistit prostředky na základní fungování společnosti,

• nepřipustit růst státního dluhu.


FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ STÁTNÍ ROZPOČET

Státní rozpočty jednotlivých zemí se od sebe liší, neboť jsou v různé míře ovlivňovány působením řady vnitřních a vnějších faktorů, specifických pro příslušný stát v daném období. Mezi nejdůležitější ovlivňující faktory patří:

• úroveň a vývoj cen zboží, služeb a nemovitostí,

• výše vlastních nákladů podnikatelů (např. vliv výše daňových odvodů),

• koncepce dotační politiky státu (viz kap. „dotace“),

• koncepce mzdové politiky (při růstu mezd roste i výnos daně z příjmů a naopakpři velmi nízkých mzdách vzniká nárok na sociální podporu aj.).


VLIV STÁTNÍHO ROZPOČTU NA EKONOMIKU

• Snahou státu musí být prostřednictvím jak příjmových, tak výdajových položek působit na rozvoj národní ekonomiky jako celku. SR může ovlivňovat zejména cyklický vývoj ekonomiky vlivem působení trhu. V období konjunktury je vhodné sestavovat rozpočet přebytkový, tj. méně vydávat než dovolují příjmy. Tím je uvolňováno do oběhu méně prostředků, čímž se snižuje agregátní poptávka.. Tím se v časovém posunu snižuje i nabídka, dochází ke snížení dynamiky růstu, ale neroste inflace.

• V období recese je vhodné sestavovat deficitní rozpočet, např. snížením daní nebo zvýšením výdajů ve veřejném sektoru. Tím se dostává do oběhu více prostředků a zvyšuje se poptávka. V časovém posunu dochází ke zvýšení nabídky, jež sebou nese zvýšení dynamiky ekonomických aktivit.

• Z uvedených vztahů vyplývá, že to, co stát uspoří v době konjunktury, to vydá v době recese. Většina států vykazuje deficitní rozpočet s následným růstem státního dluhu a proto většina států je více nebo méně zadlužena.


Problém deficitnosti• Vyššími výdaji, než které odpovídají příjmům stát prostřednictvím SR podporuje poptávku, např. tím, že:

• vyplácí podpory v nezaměstnanosti a vytváří nová pracovní místa,• poskytuje dotace pro rozvoj potřebných odvětví,• někdy snižuje i daňové zatížení obyvatel aj.

• Výsledkem deficitního SR je vznik státního či veřejného dluhu. Pozitivem zadlužování je dočasný růst ekonomiky jako celku. Negativem je to, že potřebné finanční prostředky si stát musí vypůjčit (např. od banky nebo vydat obligace). To může vést k zvyšování peněz v oběhu a následné inflaci. Na problém státního zadlužení jsou různé názory.


Keynesiánské hledisko

• Přebytkový SR zbytečně zpomaluje rozvoj národní ekonomiky (v praxi se s ním téměř nesetkáme). Přívrženci keynesiánského hlediska podporují existenci deficitního SR. Tato situace může vznikat např. tehdy, kdy stát sníží daně a ponechá úroveň výdajů, např. na školství, obranu, zdravotnictví aj. Tím podnikatelské subjekty i řadoví občané mají více peněz a roste poptávka po zboží a službách. Podobná situace vznikne, když stát zvýší výdaje v některém odvětví veřejného sektoru (např. školství, kultura aj) a nezvýší daně. Zvýšené příjmy vyvolají poptávku na trhu zboží a služeb.

• Lze předpokládat, že zvýšená poptávka vede u producentů ke snaze zabezpečit tuto vyšší poptávku vyšší nabídkou. Naopak při nižší zásobě peněz ve společnosti jsou producenti nuceni svou nabídku snížit, tj. méně produkovat a celková dynamika národní ekonomiky se zpomaluje. Konečným výsledkem je i nižší HDP.

• Optimální situace nastává když zvyšovaná nabídka má odpovídající poptávku, což vede k růstu dynamiky jako celku. Naopak při poklesu jak nabídky, tak poptávky dochází ke zpomalování ekonomiky.


Monetaristické hledisko

• Podle monetaristů zvýšení poptávky vlivem deficitního SR nemusí vyvolat vyšší nabídku, protože jsou k dispozici volné zdroje na zabezpečení této vyšší nabídky. Pokud nabídka není schopna reagovat na vyšší poptávku, pak tržní mechanismus zabezpečí rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou vyšší cenou, čímž však dochází k inflaci s dalšími negativními důsledky. Deficitní SR po delší období podle monetaristů působí negativně na vývoj ekonomiky.


ROZPOČTOVÝ PROCES

Mezi hlavní etapy procesu sestavování SR patří:

• sestavení návrhu rozpočtu

• projednávání a schvalování rozpočtu v zákonodárných orgánech

• realizace rozpočtu

• kontrola rozpočtu


Sestavení návrhu státního rozpočtu

• Na základě požadavků odvětvových ministerstev a dalších složek a na základě výsledků plnění SR v minulém roce sestaví Ministerstvo financí (MF) návrh SROV. V této etapě má SR jen velmi obecnou polohu a zachycuje jen celkové příjmy a výdaje. Všechny kompetence při sestavování a schvalování SR má MF. Vládou schválený SR je předán k projednání rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny (PS), a následně plénu PS, která jej buď schválí nebo neschválí.


Schvalování státního rozpočtu

Proces schvalování SR v PS má zpravidla 2 až 3 etapy, označované jako první, druhé a případně třetí čtení.

V prvním čtení projedná Sněmovna tzv. základní údaje rozpočtu, kterými jsou:

• celková výše příjmů a výdajů,

• celkový vztah k rozpočtům krajů a obcí,

• rozsah zmocnění výkonných orgánů.


Poslanci mohou vládě doporučit změny ve SR.

Ve druhém čtení (v něm má dojít zpravidla ke schválení rozpočtu) podává v PS ministr financí podrobný výklad (expozé) k obsahu SR, kde vysvětluje a zdůvodňuje jednotlivé rozpočtové kapitoly. Expozé ministra obsahuje základní principy, na jejichž základě byl návrh zpracován. Bývá to nejčastěji:

• zhodnocení makroekonomického vývoje ČR v předchozím roce: stav HDP, míra inflace, celkové příjmy a celkové výdaje a plánovaný deficit, resp. plán jeho snižování aj.,

• stanovení rozpočtových priorit: např. znalostní politika, rozvoj regionů, vytváření předpokladů pro vstup do EU aj. ,

• úsporná opatření na straně výdajů aj.

Po výkladu ministra financí vystoupí předseda rozpočtového výboru PS. Potom následuje obecná rozprava. Druhé čtení slouží také k tomu, aby poslanci ovlivnili výdaje příslušných výdajových kapitol ve prospěch svých voličů. Ve všech etapách projednávání SR je respektována zásada publicity. O přijetí rozpočtu se rozhoduje hlasováním na zasedání PS. Nepřijetí zákona o SR může být spojeno s vyslovením nedůvěry příslušnému vládnímu kabinetu.


Realizace rozpočtu

Za realizaci rozpočtu na straně výdajů zodpovídají příslušní vedoucí resortů. Za zajištění příjmové části rozpočtu zodpovídá MF, které k tomu využívá zejména Finanční úřady a Finanční ředitelství.


Hodnocení a kontrola státní rozpočtu Za plnění SR odpovídá vláda. Vláda předkládá PS pololetní zprávu o stavu plnění SR. MF průběžně hodnotí pokladní pnění SR za jednotlivá čtvrtletí. Správci kapitol. organizační složky a příspěvkové organizace a ostatní příjemci prostředků ze SR jsou povinni podávat průběžně údaje o plnění SR.

Kontrolu plnění SR zajišťuje MF a Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právo kontroly má zároveň vláda a nejvyšší zákonodárné sbory. V průběhu roku se vydává zpráva o plnění SR za 1. pololetí. Po ukončení roku sestaví MF státní závěrečný účet, který se překládá k projednání a schválení PS.

SR je v ČR v posledních 5 letech navrhován a schvalován jako rozpočet deficitní s deficitem kolem 100 mld. Kč. Podle názor některých ekonomů to přispívá k rychlejšímu ekonomickému rozvoji, dochází však k růstu státního dluhu. V současné době (r. 2003) probíhá tzv. Reforma veřejných financí, která si klade za cíl zvýšit příjmy SR, snížit výdaje a postupně snižovat schodek SR a celkový státní dluh.


Vyrovnanost státního rozpočtu

Vyrovnanost SR je základním kvalitativním ukazatelem dobrých ekonomických poměrů ve státě. Někteří ekonomové se přiklánějí k teorii tzv. cyklické vyrovnanosti rozpočtu. Má se postupovat tak, aby v průběhu období 3 – 5 let se schodky a přebytky vyrovnaly.

K potlačení výkyvů v národním hospodářství slouží vestavěné stabilizátory. Velkou úlohu při sestavování a udržení vyrovnaného má daňová politika. Stát se snaží cestou daňových úlev zvýšit podnikatelské aktivity a následně získat vyšší příjmy ze zisku firem do SR.


OBSAH STÁTNÍHO ROZPOČTU (podle struktury na r. 2003)

SR obsahuje tyto hlavní údaje:

• úhrnnou bilanci příjmů a výdajů z hlediska vyrovnanosti,

• celkový přehled příjmů podle kapitol (tabulka),

• celkový přehled výdajů podle kapitol (tabulka),

• ukazatele SR podle kapitol,

• výdaje SR na financování programu reprodukce majetku (příloha),

• vztahy k rozpočtům jednotlivých krajů (výše dotací),

• finanční vztahy SR k rozpočtům obcí v úhrnech pro jednotlivé kraje,

• finanční vztahy k rozpočtům obcí s rozšířenou působností (příspěvek na výkon státní správy),

• dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu ve výši 4,7 mld. Kč,

• pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti (120 mld. Kč),

• zmocnění MF k vydání dluhopisů na úhradu jistin státního dluhu,

• ostatní údaje: např. způsob financování následků povodní aj.


Přehled příjmů a výdajů SR ČR za rok 2003

Příjmy a výdaje SR na r. 2003 byly zákonem o SR stanoveny takto:

Ukazatel tis. Kč

Příjmy SR celkem 684 062 391

Výdaje SR celkem 795 362 391

z toho: finanční vztahy k rozpočtům - kraju 15 634 354

- obcí v úhrnech krajů 19 301 342

- obcí s rozšířenou působností 4 433 981

Schodek 111 300 000

Financování:

Vydání státních dluhopisů podle zvl. předpisu 106 480 033

Změna stavu na účtech st. fin. aktiv a pasiv 608 406

Přijaté dlouhodobé úvěry 4 211 501


Celkový přehled příjmů SR

Příjmy SR jsou rozděleny na daňové a nedaňové. Z celkového počtu 41 kapitol vykazuje daňové příjmy pouze Min. obrany, MF, MPSV. Min. vnitra, Min. spravedlnosti a Všeobecná pokladní správa.


Celkový přehled výdajů SR

Výdaje se rozdělují na běžné (neinvestiční) a kapitálové (investiční).

Pro možnost komparace je dále uveden přehled výdajů SR za rok 2002 a 2003 tab. č. 6.1). Rozhodující jsou výdaje běžné, které v posledních letech činí 88 % výdajů SR (poměr běžných a kapitálových výdajů je ve veřejných rozpočtech běžně 9: 1). Běžné výdaje SR se rozdělují na výdaje:

• mandatorní

• ostatní


Veřejné finance

Kapitola 8: ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ SR ČR

Veřejné Finance


21.04.2023

Analýza příjmů

Na základě zákona o rozpočtovém určení daní plynou do příjmů SR:

• výnosy daní svěřených a podíl na daní sdílených,• výnosy z cel,• příspěvky na sociální pojištění a pojištění v nezaměstnanosti.


Analýza výdajů • Mezi rozhodující výdaje patří výdaje mandatorní, které se rozdělují

na výdaje na:

Veřejné Finance

•veřejnou spotřebu státu,

•veřejnou spotřebu obyvatelstva

21.04.2023

Mandatorní výdaje Mandatorní (obligatorní) výdaje představují výdaje ze zákona, tj. výdaje, které musí stát vydat na základě dodržení příslušných zákonů a nařízení Mandatorní výdaje v SR ČR mají v posledních letech tendenci stále růst a v rámci reformy jsou připravena opatření k jejich výraznému snížení.

Negativním jevem je zejména to, že předstihují dynamiku růstu příjmů a vytěsňují tak ostatní výdajové položky.

Podíl mandatorních výdajů např. v r. 2000 činil na HDP: 17,3 %, a na celkových výdajích SR: 53,2 %.

Podíl ostatních výdajů v r. 2000 činil na celkových výdajích: 46,8 %.


Veřejná spotřeba státu

Veřejné Finance

Veřejnou spotřebu státu zahrnují výdaje na:

•obranu a bezpečnost,

•veřejnou správu,

•justici, státní zastupitelství a vězeňství,

•výstavbu a údržbu silnic,

•požární ochranu a civilní obranu,

•některé rezervy SR (Všeobecná pokladní správa).

21.04.2023

Veřejná spotřeba obyvatelJde v podstatě o výdaje domácnosti, které tvoří celkem 3 základní

skupiny:• výdaje dávkové povahy,• výdaje na politiku zaměstnanosti,• výdaje na společenské služby a činnosti pro obyvatelstvo (veřejné

statky).

Veřejné Finance

Největší část výdajů představují výdaje do sociální oblasti, a to na starobní důchody a sociální dávky. K nim patří ještě výdaje na stavební spoření a penzijní připojištění. Tyto výdaje se podílejí na celkových výdajích cca 50 %. Největším problémem jsou stále rostoucí výdaje ba starobní důchody (populace stárne a lidí v důchodovém věku přibývá) a naopak klesá počet obyvatel v produktivním věku vlivem stále se snižující porodnosti.

To vede k tomu, že rostou celkově běžné, tj. každoročně se opakující výdaje a nezbývají prostředky na kapitálové (investiční) výdaje.

21.04.2023

Ve výdajové politice státu se uplatňují pravidelně určité priority.

Jsou to např.:

Veřejné Finance

• obnova a výstavba infrastruktury, • rozvoj vysokých a regionálních škol,• vodohospodářské investice, • podpora výdajů na bezpečnost obyvatel, školství, výzkum a vývoj

aj.,• finanční zabezpečení bytové výstavby aj.

Výdajové priority ve SR

21.04.2023

SPRÁVA PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ A STÁTNÍ

ZÁVĚREČNÝ ÚČET

Ke správě peněžních prostředků státní pokladny vede ČNB pro MF

„souhrn běžného“ hospodaření státní pokladny. Na tomto účtu jsou

evidovány všechny příjmy a výdaje SR, výnosy z prodeje státních

dluhopisů a z přijatých úvěrů. příjmových a výdajových účtech SR


Státní pokladna • Státní pokladna je útvarem MF a plní zejména tyto hlavní úkoly:

Veřejné Finance

•zajišťuje potřebné množství pohotových finačních prostředků,

•využívá nadbytečné finanční prostředky ke krátkodobému investování,

•řídí tzv. dluhovou službu, tj. řízení obsluhu státního dluhu,

•realizuje emise státních dluhopisů,

•eviduje státní finanční aktiva a pasiva

21.04.2023

Kontrolní funkce

Stát využívá práva kontroly vůči těm ekonomickým subjektům, které čerpají finanční prostředky ze SR. S tím souvisí povinnost státu prostřednictvím SR:

• zajistit prostředky pro veřejné prostředky nižších stupňů vlád,

• zajistit prostředky na základní fungování společnosti,

• nepřipustit růst státního dluhu.


Státní finanční aktiva a pasiva Státní finanční aktiva jsou:

•prostředky vytvořené z výsledků hospodaření státu v minulých letech, •majetkové účasti státu v obchodních společnostech a cenné papíry,•pohledávky státu z poskytnutých úvěrů včetně pohledávek

zahraničních, •peněžní prostředky na vkladových účtech státu.

Součástí státních finančních aktiv je „Zvláštní účet důchodového pojištění“, na kterém se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výběrem pojistného.

Státní finanční pasiva tvoří v podstatě státní dluh


Ukazatele SR

Ukazatele se rozdělují na:

• souhrnné: výdaje jednotlivých kapitol

• dílčí: specifikují hlavní druhy výdajů v příslušných kapitolách SR


SHRNUTÍ• SR je nejdůležitějším veřejným rozpočtem, protože je v něm soustředěno maximum veřejných finančních prostředků, je rozhodujícím

nástrojem fiskální politiky k plnění funkce alokační, redistribuční, stabilizační, regulační. legislativní a kontrolní. Strukturu a velikost jednotlivých ovlivňuje řadu faktorů. Stát prostřednictvím SR ovlivňuje celou národní ekonomiku. Proces sestavování SR má určité etapy, které se pravidelně dodržují. Každoroční schvalování SR je významná záležitost nejen ekonomická ale i politická. Předmětem sporů zástupců politických stran je vyrovnanost SR, resp. výše jeho deficitu. V ČR se od r. 1999 sestavuje rozpočet deficitní.

• Mezi hlavní příjmy SR patří příjmy z daní a z pojistného na sociální zabezpečení a na pojištění v nezaměstnanosti. Výdaje SR se rozdělují na výdaje na spotřebu státu a na výdaje pro spotřebu obyvatelstva. Převážnou část výdajů představují výdaje mandatorní, tj. výdaje povinné ze zákona. V současném době ve SR ČR převažují výdaje na sociální oblast, což snižuje možnosti státu využívání finančních prostředků k ovlivňování ekonomiky státu. Při sestavování SR se musí evidovat také státní finanční aktiva a pasiva. Pro kapitoly SR jsou určeny souhrnné a dílčí ukazatele.

O plnění SR se sestavuje státní závěrečný účet.


Veřejné finance

Kapitola 9: MIMOROZPOČTOVÉ FONDY

Veřejné Finance


21.04.2023

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Kromě veřejných rozpočtů je k financování veřejných statků zřízeno ještě řada fondů, které působí relativně samostatně. V řadě případů je cílem zajistit tzv. vícezdrojové financování. Přehled fondů působících v r. 2004 je uveden v grafu.

Rozdělení mimorozpočtových fondů v ČR (rok 2001)


STÁTNÍ ÚČELOVÉ FONDY Tyto fondy slouží k účelovému financování určitých druhů veřejných statků, a to nejčastěji formou poskytování účelových dotací za předem stanovených podmínek.Stát neodpovídá za závazky fondů. Mezi státní účelové fondy patří:

Veřejné Finance

•Státní zemědělský intervenční fond

•Státní fond životního prostředí

•Státní fond pro zúrodnění půdy

•Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie

•Státní fond kultury

Význam příslušného fondu vyplývá z množství finančních prostředků, kterými pravidelně disponuje, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Přehled o příjmech a výdajích fondů uvádí tabulka č. 1.

Příjmy a výdaje účelových fondů ČR v r. 2002 (v mil. Kč)

21.04.2023

Státní zemědělský intervenční fondÚkolem tohoto fondu je zejména řešit problémy spojené s liberalizací cen zemědělských produktů v rámci propojení státních ekonomik. Druhým úkolem je přispívat k tlumení výkyvů v nabídce zemědělských produktů vzhledem k zvýšené závislosti zemědělské výroby na povětrnostních podmínkách v různých letech a v různých klimatických oblastech.


Státní fond životního prostředí

Veřejné Finance

Zřizovatelem a správcem je Ministerstvo životního prostředí (MŽP). Cílem Fondu je působit jako významný finanční zdroj na podporu aktivit při ochraně a zlepšování životního prostředí. Příjmy Fondu tvoří: různé úplaty, pokuty a dotace ze SR nebo z FNM.

Výdaje Fondu tvoří finanční prostředky na podporu akcí souvisejících s ochranou životního prostředí.

Posláním je zvýšení péče o zemědělskou půdu a její úrodnost, jako rozhodující vlastnosti pro její využití jako výrobního faktoru.

21.04.2023

Státní fond na podporu české kinematografie

Správcem Fondu je Ministerstvo kultury (MK). Rozpočet Fondu se pohybuje kolem 60 mil. Kč. Mezi finanční zdroje Fondu patří zejména výnosy z účasti na podnikání v kultuře, výnosy ze sbírek, výnos z příplatků ke vstupenkám do kin. aj.


Fond spravuje Ministerstvo kultury. Mezi hlavní příjmy patří výnosy z majetkových účastí na podnikání v kultuře.

Veřejné Finance

Státní fond kultury

21.04.2023

FONDY NA PODPORU PODNIKÁNÍ

Tyto fondy se svou náplní činností pohybují na hranicích veřejného a tržního sektoru. Označují se také jako tzv. vládní agentury, které slouží k realizaci některých cílů hospodářské politiky v daném období a v daném místě. jejich obecným cílem je stimulace malého a středního podnikání a stimulace exportu.


PRIVATIZAČNÍ FONDY

Privatizační fondy jsou speciální dočasně existující fondy, které slouží k realizaci privatizačních programů. Do těchto fondů jsou soustřeďovány prostředky z privatizace, tj. prostředky z prodeje bývalých státních podniků a ostatního národního majetku do vlastnictví soukromých subjektů. Mezi tyto fondy patří: Fond národního majetku (FNM)a Pozemkový fond.


OSTATNÍ FONDY

Kromě uvedených pěti základních skupin fondů začínají fungovat další fondy. Jsou to:

• Státní fond rozvoje bydlení,

• Státní fond dopravní infrastruktury,

• Národní vzdělávací fond.


SHRNUTÍ Mimorozpočtové fondy jsou druhou, méně objemnou částí rozpočtové soustavy ČR. využití fondů pro financování zajišťuje diverzifikaci celé rozpočtové soustavy a zvyšuje její transparentnost. Jednotlivé fondy působí jako relativně samostatné instituce, avšak většina z nich je závislá více nebo méně na dotacích ze SR z kapitoly Všeobecná poklaní správa. Celkový podíl fondů na financování různých státních aktivit je do 30 %. V současné době je celkem skupin fondů, jejichž hlavními příjmy jsou dotace ze SR a z FNM. Ze skupiny státních účelových fondů vykazuje nejvyšší obrat Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond životního prostředí.

Druhou skupinu představují fondy na podporu malého a středního podnikání, kam se řadí také tzv.vládní agentury. Tyto fondy slouží k prosazování příslušných hospodářských aktivit státu. Mezi největší fond z této skupiny patří Podpůrný garanční rolnických a lesnický fond. Z vládních agentur má největší význam ČMZRB, jejíž činnost je zaměřena na podporu malého a středního podnikání.

Mezi privatizační fondy patří na prvním místě FNM a problematiku privatizace a restitucí v zemědělství zajišťuje Pozemkový fond. Hlavním představitelem svěřeneckých fondů jsou finanční prostředky zdravotnických pojišťoven a předpokládá se vznik sociální pojišťovny. Z ostatních fondů začíná fungovat Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury. Mezi určití rizikové faktory existence fondů patří celkové tříštění prostředků a nebezpečí jejich vytunelování příslušným managementem.


Veřejné finance

Kapitola 10: SPECIFIKA MUNICIPÁLNÍCH ROZPOČTŮ

Veřejné Finance


21.04.2023

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA FINANCÍ OBCÍ

Podmínky pro hospodaření obcí jsou upraveny rámcově zákonem o rozpočtových pravidlech republiky č. 218/2000 Sb., zákonem č. 243/2000 Sb. a zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a dalšími právními předpisy. Výši některých příjmů obecních rozpočtů každoročně upravuje zákon o státním rozpočtu na příslušný rok. Obec hospodaří přísně podle každoročně předem schvalovaného rozpočtu obce a má stejnou účetní osnovu jako organizační složky a příspěvkové organizace (OS a PO). Obec nemůže být organizační složkou nebo příspěvkovou organizací, protože by musela mít svého zřizovatele (ministerstvo, krajský či jiný úřad).


Charakteristika financí obcí

V hospodaření obce je velmi úzký vztah mezi peněžními prostředky a majetkem obce. Finanční prostředky obcí se vedou ve dvou základních druzích, podle jejich zdrojů:

Veřejné Finance

•jako rozpočtové prostředky,

•jako prostředky peněžních fondů obce (např. FRR aj.).

•Celková rovnice tzv. bohatství obce bere v úvahu:

•finanční prostředky na účtu v podobě zůstatku z předchozích v období,

•finanční prostředky získané a vydané v průběhu roku,

•finanční prostředky získané nebo vydané na základě prodeje nebo nákupu obecního majetku.

21.04.2023

Charakteristika financí obcíM = hodnota majetku na počátku Fm = finanční prostředky získané

M1 = hodnota majetku na konci roku

F1 = objem finančních prostředků na konci roku

P = rozpočtované příjmy

V = rozpočtované výdaje

Uvedené vztahy lze vyjádřit v rovnici:

M + Fm + P - V = M1 + F1

Pokud dosadíme za uvedené symboly konkrétní částky zjistíme nárůst nebo úbytek hodnoty bohatství obce.


ÚLOHA MUNICIPÁLNÍHO ROZPOČTU

Veřejné Finance

Při sestavování rozpočtu obec vychází:

•z disponibilních prostředků na běžném účtu,

•z reálných příjmů obce v průběhu hospodářského roku,

•z plánovaných výdajů na zajištění veřejných statků pro obyvatele obce.

Obecní rozpočet schvaluje zastupitelstvo obce. I zde platí princip vyrovnanosti rozpočtových příjmů a výdajů, resp. Jsou vhodné určité rezervy v příjmech, které mají převyšovat o 1 – 2 % výdaje na splácení dluhu aj.

Mezi hlavní úkoly obce patří na předním místě úkoly ekonomické povahy, tj. zajištění veřejných statků v požadovaném množství a kvalitě pro všechny své občany. Mezi hlavní úkoly ekonomické povahy patří:

•péče o místní komunikace a veřejné osvětlení,

•péče o hospodářskou část provozu předškolních zařízení a základních škol,

•péče o bezpečnost obyvatel a jejich majetku,

•sociální péče včetně přiměřeného bydlení,

•péče o kvalitní životní prostředí, zejména nezávadnou pitnou vodu a sběr komunálních odpadů aj.

21.04.2023

ÚLOHA MUNICIPÁLNÍHO ROZPOČTUV současné době neexistuje ideální systém (model) financování obcí, neboť každá obec či

město má jiné podmínky, které se týkají zejména:

rozsahu a kvality veřejného sektoru,

rozdělování kompetencí v obci aj.

Rozpočet každé obce je také velmi významně ovlivňován podmínkami dotační politiky a výši dotačních částek, jež mohou obce za určitých podmínek získat. Obecní rozpočet plní zejména tyto základní funkce:

• je finančním plánem, který by měl zajistit solventnost obce,

• stanoví priority v rámci veřejných statků,

• alokuje finanční prostředky mezi různé činnosti obecních orgánů.

V rámci existujících zákonných norem obec může ovlivnit úroveň zdanění nemovitostí.

Obec dále sama rozhoduje o:

• druzích místních poplatků a jednak o výši sazeb poskytnutých úlev a osvobození aj.

• poskytuje objektivní a úplné informace o aktuální finanční situaci.

• rozpočet obce a jeho plnění je podkladem pro tzv. rating., tj. stanovení finanční důvěryhodnosti příslušné obce aj.


Obecní rozpočet má 3 základní roviny:

•rozhodovací

•řídící

•kontrolní

Veřejné Finance

Roviny obecních rozpočtů

21.04.2023

Vztah obecního rozpočtu k vyšším veřejným rozpočtům

Rozpočet každé obce je odvozován:

•u obcí s rozšířenou působností přímo od SR

•přímo od rozpočtu příslušného krajského úřadu na základě poskytovaných dotací,

•nepřímo od SR a rozpočtu státních fondů (např. od rozpočtu SFŽP, Státního fondu rozvoje bydlení aj.).

V současném systému financování obcí jsou obce na SR napojeny hlavně prostřednictvím dotací..

Mezi tzv. globální dotace, na které má nárok každá obec patří dotace (příspěvek) na výkon státní správy. Přehled udává tabulka:

Působnost Sazba v Kč na 100 obyvatel

všechny obce 1 230

obce s působností matričního úřadu 3 120

obce s působností zvláštního matričního úřadu 20

obce s působností stavebního úřadu 7 210

obce s pověřeným obecním úřadem 1) 11 550

Pokud obec plní více funkcí příslušné sazby se sčítají. Např. v r. 2003 mohla obec získat do svého rozpočtu na každých 100 obyvatel celkem 1 230 Kč + 3 120 Kč + 7 210 Kč + 11 550 Kč = 23 130 Kč.


ZÁSADY ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

Přesná pravidla rozpočtového hospodaření stanoví zákon, což je nutné z hlediska jednotnosti a zejména také pro potřeby kontroly. Mezi univerzální zásady rozpočtového hospodaření patří zejména:

úsilí o dosažení maximálních příjmů a jejich optimální využívání a úspornost ve výdajích,

vyrovnanost rozpočtu,

vymezení odpovědnosti za rozpočtové hospodaření,

časové vymezení použití rozpočtových prostředků v průběhu roku (časové a objemové limity),

účelovost rozpočtových prostředků.


Vyrovnanost rozpočtu

Většina národohospodářů se shoduje na principu vyrovnaného rozpočtu.Zákon vyrovnanost obecních rozpočtů neukládá. Je-li předpoklad vzniku přebytku, obec tento přebytek rozpočtuje jako rezervu, která se při splnění plánovaných rozpočtových částek objeví jako přebytek. Vzniklý přebytek je možno ponechat v rozpočtu jako kladný počáteční zůstatek nebo jej převést na rezervní fond obce.


Účelovost použití finančních prostředků

Finanční prostředky rozpočtu obce lze použít jen na záměry uvedené ve schváleném rozpočtu. Změnit účelovost finančních prostředků může jen zastupitelstvo obce nebo jeho výkonný orgán, tj. rada obce. Pokud jde o účelové dotace, ty lze použít jen na plánovaný účel a obec nesmí tento účel změnit. Pokud v průběhu rozpočtového období vznikne potřeba úhrady výdajů, na které nejsou zajištěny adresné finanční prostředky, je dovoleno toto řešení:

změna v rozpočtu dle vlastní pravomoci,použití prostředků z mimorozpočtových zdrojů, rozpočtové opatření.


POSTUP PŘI SESTAVOVÁNÍ ROZPOČTU OBCE


Příprava rozpočtu

Příprava rozpočtu se obvykle provádí v těchto základních krocích:

vypracování základního rámce rozpočtu• vypracování prvních odhadů příjmů a výdajů, • vypracování návrhu rozpočtu finančním odborem, • vypracování návrhu úplného rozpočtu,• rozhodnutí o definitivní podobě návrhu rozpočtu.• předložení návrhu rozpočtu radě obce nebo přímo

zastupitelstvu obce.


Odpovědnost za přípravu rozpočtu

Odpovědnost za jednotlivé kroky při přípravě rozpočtu je různá. Jsou následující možnosti :

•základní rámec vypracovává finanční odbor a vyjadřuje se k němu finanční výbor,•analýzu návrhu rozpočtu: provádí finanční odbor města, •formulace návrhu úplného rozpočtu,•rozhodnutí o konečném znění návrhu rozpočtu: provádí starosta a finanční výbor,•schválení rozpočtu: je ve výlučné kompetenci zastupitelstva obce.

K rozpočtu se mohou vyjadřovat nejen občané, ale i zástupci zainteresovaných firem a organizací, zejména organizací neziskových charitativních a jiných.


PŘÍJMOVÁ ZÁKLADNA OBECNÍCH ROZPOČTŮ


Struktura příjmů obecního rozpočtu

Podle § 7 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů příjmy rozpočtu obce tvoří:

•příjmy z vlastního majetku a majetkových práv,•příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti,•příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, •příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy, k nimž je obec pověřena,•výnosy z místních poplatků podle zvláštního zákona,•výnosy daní nebo podíly na nich (sdílené daně) podle zvláštního zákona, •dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,•dotace z rozpočtu kraje,•prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy,•přijaté peněžní dary a příspěvky,•jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.

Je třeba rozhodnout, u kterých služeb by měly výnosy z poplatků plně pokrývat náklady (např. při provozu městských lázní, sauny aj.) a u kterých bude obec přispívat.


ODHADY VÝDAJŮPři odhadování velikosti výdajů obce se používají dva základní způsoby:

•historický: s přihlédnutím k loňském situaci,•od nulového základu: na základě kalkulace dílčích nákladů.

Finanční rezervy Finanční rezervy umožňují financovat výdaje převyšující v daném roce příjmy. Z toho vyplývá, že je vhodné rezervy předem vytvářet.

Možnosti vyrovnání rozpočtu Běžný rozpočet je možno vyrovnávat v podstatě celkem třemi způsoby:

• Stanovení stropu celkových výdajů• Oddělený odhad příjmů a výdajů a jejich vybilancování • Stanovení horních limitů na výdaje


SHRNUTÍObec musí ze zákona každoročně sestavovat rozpočet příjmů a výdajů. Vzhledem k velkému počtu různě velkých obcí s různými podmínkami lze obtížně stanovit jednotný způsob pro financování obecních rozpočtů. Při hospodaření obcí je velmi úzký vztah mezi hotovými finančními prostředky a majetkem obce. Obecní majetek, zejména nemovitý musí patřit mezi významné a jisté zdroje příjmů obce. Majetek obce a finanční prostředky na účtech se označují jako bohatství obce, které je pohyblivé.

Rozpočet obce je finančním plánem, stanoví priority při zajišťování veřejných statků, alokuje finanční prostředky, může ovlivňovat úroveň zdanění nemovitostí v obci a výši obecních poplatků aj. Objem rozpočtu obce je odvozován jednak od vlastních příjmů a výdajů a jednak od dotací, které získává obec ze státního rozpočtu a z rozpočtu KÚ. ).

Mezi základní zásady při hospodaření s finančními prostředky rozpočtů obcí patří úsilí o dosahování maximálních příjmů, jejich optimální využívání, úspornost ve výdajích, vyrovnanost rozpočtu, vymezení odpovědnosti za hospodaření, časové vymezení použití rozpočtových prostředků a účelovost použití rozpočtových prostředků.

Hlavní kroky při sestavování obecního rozpočtu tvoří: vypracování základního rámce, první odhady, návrh rozpočtu a definitivní podoba rozpočtu. Odpovědnost za přípravu rozpočtu má finanční odbor a finanční komise. Příjmy se nesmí nadhodnotit ani podhodnotit. a jejich velikost je nutné soustavně sledovat a dle možnosti upravovat šíři záběru příjmové základny. Při odhadu výdajů se používá buď způsob historický nebo způsob od nulového základu. Rozpočet obce má být vyrovnaný a s rezervami. Mezi základní možnosti vyrovnávání rozpočtu patří: stanovení stropu celkových výdajů, dílčí odhady a dílčí limity. Vhodnou součástí obecního rozpočtu je také rozpočet kapitálový.


Veřejné finance

Kapitola 11: VEŘEJNÉ VÝDAJE

Veřejné Finance


21.04.2023

Charakteristika veřejných výdajů

Veřejné výdaje jsou všechny prostředky, které se vydávají v rámci státu, regionu či obce včetně výdajů soukromých subjektů na zajišťování veřejných statků, tj. jak na produkci či nákup určitých služeb, tak zboží pro obyvatelstvo.

Veřejné Finance

• Vzhledem k celkovému objemu veřejných výdajů, (např. jen rozpočtované výdaje SR ČR na rok 2004 činí cca 790 mld. Kč a k tomu je nutné připočítat ještě výdaje z fondů, výdaje OS a PO zřizovaných státem, kraji a obcemi. Všechny veřejné výda-je dohromady představují významné nástroje pro ovlivňování:

•celonárodní ekonomiky,

•rozsahu a struktury veřejného sektoru,

•proporcí mezi veřejným sektorem a soukromým sektorem,

•ekonomické situace různých subjektů

21.04.2023

Funkce veřejných výdajů Veřejné výdaje se rozhodujícím způsobem podílejí na plnění

základních fiskálních funkcí státu, tj. funkce alokační, redistribuční a stabilizační.

V rámci alokační funkce jde zejména o vhodné umisťování finančních prostředků do těch druhů veřejných rozpočtů, které jsou nejblíže občanům a odkud je možno nejfektivněji a nejrychleji zajistit produkci potřebných veřejných statků v požadova-ném množství a struktuře a v požadovaném čase.

V rámci redistribuční funkce jde o přesun finančních prostředků a dalších zdrojů rozpočtů a kompetencí vyšších vládních úrovní do rozpočtů a kompetencí těch roz-počtů a orgánů, z nichž se již přímo financuje a realizuje zajišťování veřejných statků pro obyvatelstvo.

V rámci stabilizační funkce jde o usměrňování výdajů z veřejných rozpočtů na produkci a nákup veřejných statků tak, aby to příznivě ovlivnilo zaměstnanost v re-gionech a jejich celkový ekonomický a sociální rozvoj.


VELIKOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Veřejné Finance

Vzhledem k tomu, že finanční prostředky na veřejné výdaje jsou čerpány z veřejných

rozpočtů je tendence jejich nadměrného zvyšování. I zde však platí zásada

rozpočtového omezení.

21.04.2023

Kritéria velikosti veřejných výdajůVeřejné výdaje s ekonomicko-sociálním rozvojem společnosti soustavně stoupají. Pro

objektivní posouzení skutečných vývojových trendů veřejných výdajů je třeba zvolit vhodná kritéria. Mezi nejčastější patří:

a) Vyjadřování v běžných cenách příslušného období

b) Vyjadřování veřejných výdajů podílem na velikosti vytvářeného HDP

c) Vyjádření objemu veřejných výdajů na jednoho obyvatele


Přirozenou tendencí veřejných výdajů je jejich soustavný růst. Z vývoje jednotli-vých složek veřejných výdajů, je patrné, že dochází:

•k poklesu či růstu vládních investic,

•k zvyšování transferů domácnostem: roste podíl mandatorních výdajů

Pružnost (elasticita) veřejných výdajů :

Elasticita výdajů vyjadřuje změnu ve velikosti procentického podílu veřejných výdajů (VV) k velikosti

HDP. Tuto situaci lze vyjádřit vzorcem:

E = (VVt+1 - VV1) : VV1 VVt+1 = veřejné výdaje za současný rok

(HDPt+1 - HDP1) : HDP1 VVt = veřejné výdaje za předchozí rok

HDPt+1 = hrubý domácí produkt současný rok

HDP1 = hrubý domácí produkt v předchozím roce

Při používání hodnoty E platí, že je-li vypočítaná hodnota elasticity (E):

E < 1 : veřejné výdaje rostou pomaleji než roste objem národního důchodu,

E > 1 : veřejné výdaje rostou rychleji než roste objem HDP,

E = 1: vývoj velikosti veřejných výdajů je shodný s vývojem velikosti HDP, tj. roste nebo klesá tak, jak se mění objem HDP.

Veřejné Finance

Vývojové tendence velikosti veřejných výdajů

21.04.2023

STRUKTURA A KLASIFIKACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Konkrétní struktura hlavních výdajových položek, jež tvoří celkové veřejné výdaje je rozdílná podle vládní úrovně příslušného rozpočtu. Poměr běžných a kapitálových výdajů je běžně 9: 1.


Obecná klasifikace veřejných výdajů

Pro klasifikaci veřejných výdajů se používají nejčastěji tato hlediska:

•hledisko časové (hledisko funkční): výdaje běžné a kapitálové,

•hledisko návratnosti: výdaje návratné a nenávratné,

•hledisko vládní úrovně (hledisko druhové): dle vládních úrovní,

•hledisko plánovatelnosti: plánovatelné a neplánovatelné.


Vyrovnanost rozpočtu

Většina národohospodářů se shoduje na principu vyrovnaného rozpočtu.Zákon vyrovnanost obecních rozpočtů neukládá. Je-li předpoklad vzniku přebytku, obec tento přebytek rozpočtuje jako rezervu, která se při splnění plánovaných rozpočtových částek objeví jako přebytek. Vzniklý přebytek je možno ponechat v rozpočtu jako kladný počáteční zůstatek nebo jej převést na rezervní fond obce.


Podrobná struktura veřejných výdajů

Veřejné výdaje lze klasifikovat jednak z hlediska jejich ekonomické struktury a jednak z hlediska jejich funkční struktury.

a) Ekonomická klasifikace

Běžné výdaje 90 %

Kapitálové výdaje 10 %

b) Funkční klasifikace

Podle funkčního hlediska se výdaje třídí dle odvětví veřejného sektoru.


OBECNÉ ZÁSADY TVORBY VÝDAJŮ ROZPOČTŮ

Jestliže u příjmů se nejčastěji zaměřujeme na jejich maximální velikost, u výdajů veřejných rozpočtů se všeobecně sleduje hlavně to, aby:

•byly realizovány maximálně efektivně,•byla dodržena pravidla hospodaření s rozpočtovými prostředky, •byly realizovány ve vhodném množství kvalitě a struktuře, čase, místě

aj.

Objem veřejných výdajů se důkladně sleduje nejméně 2 x v roce, a to:

•při sestavování příslušného rozpočtu (na začátku roku), •při hodnocení dodržení plánovaných položek a celkové výše rozpočtu.

Jde o tzv. finanční vyrovnání a v rámci státu o státní závěrečný účet,


FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VELIKOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Mezi hlavní faktory, jež vedou k růstu veřejných výdajů patří zejména:

•všeobecný hospodářský, sociální a kulturní rozvoj společnosti,

•rostoucí podíl veřejného (netržního) sektoru na národním hospodářství,

•změny ve složení (věkové, sociální) stávající lidské populace,

•technologické změny,

•působení tzv. demonstračního efektu,

•politické a sociální vlivy aj.


EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Efektivnost výdajů z veřejných rozpočtů se měří podobně jako v privátním sektoru, tj. poměřuje se vztah mezi vstupy (inputy) a výstupy (outputy). Tento poměr by při pozitivním hodnocení efektivnosti určitého druhu veřejných výdajů měl mít číselnou hodnotu aspoň 1 nebo menší než jedna.

Z hlediska rozsahu působení je možno měřit efektivnost:

• v místě produkce příslušného veřejného statku,

• z hlediska celospolečenského efektu určitého veřejného výdaje,

• měřením v přepočtu na hlavu.


METODY OBJEKTIVIZACE VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ

Mezi specifické postupy, které by vedly k objektivnímu posuzování efektivnosti výdajů ve veřejném sektoru patří:

1) komparativní metody

2) normy, výkony, standardy

3) kalkulace

4) hodnocení občany

5) komplexní audit aj.


SHRNUTÍVeřejné výdaje jsou všechny prostředky, které se vydávají na zajištění produkce veřejných statků, zejména různých služeb pro obyvatelstvo. Objem veřejných výdajů vždy přesahuje hodnotu výdajů SR (v ČR je to v r. 2004 přes 790 mld. Kč) a proto významně ovlivňuje celou národní ekonomiku včetně veřejného sektoru a všech ekonomických subjektů. Veřejné výdaje z širšího hlediska představují i některé dru-hy výdajů, které jsou hrazeny z privátních zdrojů. Obecně do veřejných výdajů patří vládní výdaje a transfery (různé druhy dotací). Veřejné výdaje plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační.

Velikost veřejných výdajů se vyjadřuje buď v běžných cenách příslušného období nebo jako % podíl vůči velikosti HDP. Velikost podílu vládních výdajů zemí EU na HDP kolísá od 39 do 58 %, v ČR činil v r. 1996 36,4 %. Veřejné výdaje mají přiro-zenou tendenci růstu s ekonomicko-sociálním rozvojem každé země. Růst veřejných výdajů ve vztahu k růstu HDP se vyjadřuje jako tzv. elasticita výdajů. Veřejné výdaje se rozdělují nejčastěji běžné (tvoří asi 90 %) a kapitálové. Z hlediska realizace musí být veřejné výdaje realizovány efektivně při respektování příslušných pravidel a ve vhodném množství, kvalitě a struktuře.

Velikost veřejných výdajů ovlivňuje řada faktorů: hospodářský růst, podíl veřejné-ho sektoru, demografické změny, technologické změny, demonstrační efekt, politic-ké a sociální vlivy, inflační vlivy aj. Vzhledem k tomu, že velikost veřejných výdajů není stlačována či regulována trhem, mají tendenci k neefektivnosti a je nutné proto jejich efektivnost sledovat a měřit. Rozlišuje se efektivnost či neefektivnost alokační (místní) a produkční. Efektivnost veřejných výdajů se měří buď ve vztahu místu pro-dukce nebo ve vztahu k nákladům a užitkům. Objektivní je vyjadřování velikosti veřejných výdajů na hlavu. Mezi základní metody objektivizace velikosti veřejných výdajů patří komparace v prostoru a v čase. Jako srovnávací veličiny se používají výkony, normy, standardy a kalkulace. Doplňující metodou objektivizace veřejných výdajů je komplexní audit.


Veřejné finance

Kapitola 12: PŘÍJMY VEŘEJNÝCH ROZPOČTU

Veřejné Finance


21.04.2023

ZDROJE A DRUHY PŘÍJMŮ VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ


Členění rozpočtových příjmů

Veřejné Finance

Příjmy veřejných rozpočtů lze členit dle různých hledisek.Např. dle :

•návratnosti finančních prostředků, •časového hlediska,•původu finančních prostředků,•dle druhu rozpočtu aj.

21.04.2023

Struktura příjmů veřejných rozpočtů Struktura příjmů veřejných rozpočtů je různá podle druhu vládní úrovně. Pro všechny veřejné rozpočty jsou společné příjmy:

•daňové: podle daňového určení (podle zákona č. 243/2000 Sb.),

•z majetku: hmotného (nemovitého a movitého) a nehmotného,

•z ekonomických aktivit (podnikání).

Struktura příjmů rozpočtu municipálního, tj. rozpočtu města či obce může mít např. tyto hlavní položky:


Veřejné Finance

I. Běžné příjmy

a) daňové

• výnosy ze svěřených daní a sdílených daní

b) z poplatků

•z místních a správních poplatků,

•ze sankčních poplatků a pokut,

•z ostatních poplatků (uživatelských aj.).

c) z majetku a majetkových práv,

d) z výsledků vlastní hospodářské činnosti,

e) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob, které obec zřídila,

f) ze splacených půjček a úroků z půjček,

g) přijaté peněžní dary a příspěvky,

h) jiné příjmy, které podle příslušných zákonů patří mezi příjmy obce.

21.04.2023

II. Kapitálové příjmy

a) z prodeje hmotného majetku,

b) z obchodu s cennými papíry.

III. Nevlastní příjmy (dotace)

a) účelové (specifické) dotace,

•příspěvek na výkon státní správy,

•dotace na sociální dávky pro občany (mají přejít na Úřady práce),

•dotace na Domy s pečovatelskou službou aj.

b) účelové vyrovnávací dotace,

•dotace na místní školství,

•dotace na sociální zabezpečení aj.

c) neúčelové (všeobecné) dotace.


Podle zákona o rozpočtovém určení výnosů některých druhů daní územně samo-správných celků (ÚSC), aj. daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří:

a) 100 % výnosu daně z nemovitosti; příjemcem je ta obec, na jejímž území se ne-movitost nachází,

b) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

c) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fy-zických osob (FO) ze závislé činnosti a funkčních požitků,

d) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO,

e) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů FO výjimkou výnosů, uvedených pod písmeny c), d) a g),

f) podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob (PO),

g) území obce bydliště,

h) daň z příjmů PO v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec,

f) 1,5 % z celostátního výnosu daní z příjmů FO podle počtu zaměstnanců v obci.

Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně uve-dené pod písmeny b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví MF v do-hodě s ČSÚ, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce a koefi-cientu velikostní kategorie obce.

Veřejné Finance

DAŇOVÉ PŘÍJMY

21.04.2023

Daň z nemovitostí

Výnos z této daně patří mezi pravidelné a málo proměnlivé příjmy každé obce. Municipality mohou částečně ovlivňovat výši této daně výší přepočítávacích koefici-entů, které jsou stanoveny v zákoně o dani z nemovitostí.


Příjmy z výnosu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků

Výnosy z daně ze závislé činnosti a funkčních požitků patří mezi nejvýnosnější daně. Tuto daň platí všichni zaměstnanci ze svých mezd po odečtení nákladů na po-jištění, v rozmezí 15 - 32 %..


Příjmy z výnosu daně od OSVČ

Do rozpočtů obcí plyne 30 % výnosu této daně. Sem patří také výnosy z daní, které platí členové veřejných obchodních společností.


Daň z příjmů právnických osob

Do příjmů rozpočtů měst a obcí plyne 20,59 % hrubého výnosu daně z příjmů, od právnických osob. Výše podílu příslušné obce se vypočítá podle počtu obyvatel pří-slušné obce ve vztahu k celostátnímu počtu obyvatel krát velikostní koeficient.


PŘÍJMY Z POPLATKŮ


Obecná charakteristika poplatků

V hospodářsky vyspělých zemích činí asi 10 % z celkového objemu příjmů jejich rozpočtů a označují se jako tzv. obecní či komunální daně. V ČR činí výnos z po-platků nejčastěji 2 - 5 %. Poplatky, jejichž výnos plyne do veřejných rozpočtů se rozdělují na:

správní, místní, sankční, celní, soudní a ostatní.

Pro municipality mají největší význam příjmy z poplatků místních včetně poplatků ekologických a poplat-ků správních.


Správní poplatky

Správní poplatky jsou poplatky vyměřované a vybírané orgány státní správy ČR

podle sazebníku poplatků. Smyslem vyměřování a vybírání správních poplatků je:

•jednak usměrňovat zatěžování orgánů státní správy

•a jednak vytvářet finanční zdroje na přiměřené krytí nákladů.


Místní poplatky

Veřejné Finance

Podle zákona mohou obce vybírat (stav v r. 2004) celkem devět druhů místních poplatků. Jsou to:

•poplatek ze psů,•poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt,•poplatek za užívání veřejného prostranství,•poplatek ze vstupného,•poplatek z ubytovací kapacity,•poplatek z povolení vjezdu motorovým vozidlům do vybraných míst a částí měst,•poplatek z výherních hracích přístrojů, •poplatek za komunální odpady.•poplatek za zhodnocení stavebního pozemku při připojení na sítě.

21.04.2023

Poplatky sankční a pokuty

Mezi významné poplatky patří poplatky za znečišťování životního prostředí, zejména ovzduší a vody, které se označují jako ekologické (správněji environmentál-ní) poplatky. Patří sem jednak vlastní poplatky a dále úplaty, odvody, úhrady a po-kuty za poškozování životního prostředí

Rozlišují tyto hlavní druhy poplatků vybíraných na ochranu životního prostředí:

• poplatky za znečišťování ovzduší,

• poplatky za ukládání odpadů.


PŘÍJMY Z MAJETKU


Charakteristika obecního majetku Majetek obce jsou věci nemovité a movité a majetková práva včetně závazků k příslušnému majetku. Obecní majetek je předpokladem:

•vlastních příjmů obce a rozvoje veřejně prospěšného sektoru,

•existence a rozvoj podnikatelské činnosti,

•možnosti získání úvěru s ručením vlastním majetkem aj.


Složení majetku obce

Veřejné Finance

Majetek obcí lze rozdělit na majetek:

a) nemovitý: pozemky a budovy, b) movitý: hmotný: stroje, auta, a nehmotný: hotové peníze, peníze na účtech aj. Na základě zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí patří mezi majetek obcí:

a)historický majetek obce, kam patří např. :

•majetek české (dříve československé) armády,•majetek družstev, nejčastěji zemědělských, •obecní pozemky: pole, louky, pastviny, lesy, nezastavěné pozemky, b) majetek obce, na který přešlo "právo hospodaření" z bývalých národních výborů, c) municipální bytový fond spolu s pozemky, d) rozestavěné objekty komplexní bytové výstavby: inženýrské sítě, aj., d) ostatní majetek obcí: kulturní památky, muzea, galerie, aj.

21.04.2023

Výnosy z obecního majetku

Veřejné Finance

Mezi hlavní výnosy z obecního majetku patří:

•nájemné z bytových a nebytových prostor a tržby za prodej bytů,

•pachtovné za pronájem obecních pozemků,

•tržby za prodej obecních pozemků, lesů nebo rybníků,

•tržby za prodej staveb ve vlastnictví obce (pily, mlýny, pískovny, aj.,

•tržby za prodej movitých věcí a za prodej komunálních obligací, aj.

21.04.2023

Hospodaření s majetkem obce

Veřejné Finance

Zákon ukládá obci, tj. zastupitelstvu a radě obce (jako výkonnému orgánu), staros-tovi a finančnímu výboru:

a) chránit majetek před poškozením, ztrátou či zneužitím,

b) vést evidenci veškerého majetku,

c) využívat a zhodnocovat majetek,

21.04.2023

PŘÍJMY Z EKONOMICKÝCH

AKTIVIT

Veřejné Finance

Rozvoj podnikání obcí je jednou z cest jak zajistit dostatek prostředků na pořizová-ní zvýšeného množství a kvality veřejných statků. Municipality případně i KÚ mohou podnikat zejména v těchto základních oblastech:

•v oblasti poskytování služeb a různých výrob,

•v oblasti kapitálového trhu.

21.04.2023

PŘÍJMY ROZPOČTU KRAJE

Veřejné Finance

Příjmy rozpočtu kraje tvoří:

a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní hospodářské činnosti, c) příjmy z hospodářské činnosti organizace, d) příjmy ze správní činnosti včetně příjmů z výkonu státní správy, e) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, f) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,g) přijaté peněžité dary a příspěvky,h) jiné příjmy podle zvláštních zákonů,i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy.

21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Dostatečně vysoké příjmy jsou základním předpokladem pro realizaci výdajů roz-počtů. Poměr mezi příjmy a výdaji se označuje jako míra samofinancování, která činí kolem 70 %, zbytek je kryt z různých dotací. Rozpočtové příjmy lze členit na nená-vratné a návratné, na vlastní a nevlastní (dotace) a na běžné a kapitálové.

Běžné příjmy se člení na daňové, z poplatků, z majetku, z ekonomických aktivit a ostatní. Výši daňových příjmů určuje zákon o rozpočtovém určení daní. Výnos z poplatků se podílí na příjmech asi 2 - 5 %. V současné době mohou vybírat celkem 9 druhů místních poplatků. Tzv. pověřené obecní úřady mají příjem ze správních poplatků (např. za vydání stavebního povolení aj.). Výše správních poplatků je urče-na jednotně sazebníkem. Část svých příjmů získávají obce vybíráním poplatků za poškozování složek životního prostředí. Část příjmů získávají obce též z uživatel-ských poplatků za poskytování smíšených veřejných statků.

Mezi významné příjmy obcí patří i příjmy z majetku obce. Jde zejména o příjmy z obecních pozemků a budov a z nehmotného majetku (peníze na účtech, cenné papíry aj.). Obce mohou získávat významné příjmy též z podnikání. Obce podnikají buď prostřednictvím svých OS a PO nebo jsou finančními podílníky v různých obchod-ních společnostech.

Za výběr a správu daní v rámci stanoveného obvodu příslušného okresu odpovídá finanční úřad.

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 13: ZÁKLADY DAŇOVÉ TEORIE

Veřejné Finance


21.04.2023

CHARAKTERISTIKA A HISTORIE DANÍ

Pojem daň Daň je povinná, zákonem stanovená dávka vybíraná od fyzických a právnických osob a převáděná do veřejného (zpravidla státního, krajského nebo municipálního) rozpočtu. Daň je platba, která není účelová a je neekvivalentní tzn., že zaplacení ur-čité daně nezakládá nárok na jakékoliv konkrétní plnění ze strany státu jako výběrčí-ho daně. Mezi daně z ekonomického hlediska patří také cla, protože se jedná o po-vinnou a neúčelovou platbu do státního rozpočtu. .


Veřejné Finance

Mezi významné ekonomické teoretiky, zavádění a konstrukci daní patřili zejména A. Smith, D. Ricardo, J. S. Mill, A. Wagner, J. M. Keynes, A. C. Pigou. Mezi naše významné daňové teoretiky patřil K. Engliš (1880 - 1961). J. M. Keyness propaguje státní zásahy do ekonomiky s využitím progresivní dů-chodové daně, která má působit jako vestavěný stabilizátor A. B. Laffer se zabývá hlavně ozdravováním daňové politiky a zkoumá vztah mezi daňovou sazbou a daňovým výnosem.

21.04.2023

DAŇOVÉ TEORIE A FUNKCE DANÍ

Mezi základní daňové teorie patří:.

1) Teorie směnná (ekvivalenční)

2) Teorie pojišťovací

3) Teorie oběti (solidarity)

4) Teorie kapacitní

5) Teorie sociálně politická

6) Teorie optimálního zdanění

Míra zdanění je hranice, za kterou se prudce snižuje motivace subjektů k podni-kání a dalším činnostem, jejichž výsledky jsou předmětem zdanění. Tuto situaci vyjadřuje tzv. Lafferova křivka.


Daně plní v rámci národní ekonomiky funkce, které vyplývají z celkové funkce veřejných financí. Je to funkce fiskální (alokační), redistribuční a stabilizační.

•Fiskální (alokační) funkce

Maximální výše daní se označuje jako hranice fiskality.

•Redistribuční funkce

•Stabilizační funkce

V této oblasti se rozlišují dva základní druhy stabilizátorů:

vestavěné: fungují automaticky (např. progresivní daň z příjmů),

diskréční: jsou daňová opatření státu.

Veřejné Finance

Funkce daní

21.04.2023

DAŇOVÉ PRINCIPY (požadavky na daňový systém)

Mezi základní daňové principy jsou v současnosti řazeny:

•spravedlnost,

•ekonomická efektivnost a pružnost (flexibilita),

•právní perfektnost,

•administrativní jednoduchost a politická průhlednost (neutralita).


Daňová spravedlnost

Daňová spravedlnost je tehdy, když každý daňový poplatník přispívá na veřejné výdaje přiměřeným (adekvátním) dílem. Ten by měl odpovídat jednak užitku, a jed-nak jeho platební schopnosti.


Princip prospěchu - užitku (ekvivalence)

Při aplikaci tohoto principu (na základě uplatnění směnné teorie) vzniká zásadní problém, a to je, kdo více získává z veřejných výdajů a kdo by proto měl platit větší daně.


Princip platební schopnosti

Tento princip vyžaduje, aby každý daňový poplatník se podílel na výdajích na ve-řejné statky podle svého bohatství. Platební schopnosti zahrnuje v podstatě dvě poje-tí, která musí platit současně:

•horizontální spravedlnost,

•vertikální spravedlnost


Požadavek ekonomické efektivnosti

Veřejné Finance

I když placení daně znamená přesun prostředků od daňových poplatníků do veřej-ného rozpočtu, neměla by velikost daně omezovat pracovní aktivity lidí, snahu spořit a ochotu přijímat podnikatelské riziko.

Mezi nejjednodušší opatření patří zavedení tzv. paušální daně..

21.04.2023

Požadavek právní perfektnosti

Jde o zásadu, která vyžaduje otevřené (korektní) jednání státu při vyhlašování určité daně a při výkladu k tomu potřebných zákonných předpisů.


Požadavek flexibility (pružnosti)

Existence jednotlivých druhů daní a zejména jejich sazby musí být dostatečně fle-xibilní, aby bylo možné je měnit jak v čase, tak v příslušných odvětvích.


Požadavek administrativní jednoduchosti

Veřejné Finance

Plnění zákona vyžaduje řadu administrativních činností, jež zaměstnávají státní orgány (FÚ), občany a podniky jako daňové poplatníky.

21.04.2023

Požadavek neutrality a politické průhlednosti

Zavedené druhy daní by neměly některé daňové subjekty výrazně zvýhodňovat, tj. měly by být neutrální a výklad zákonů dobře srozumitelný.


KLASIFIKACE DANÍ

Veřejné Finance

Pro třídění (klasifikaci) daní se používá řada hledisek. Cílem hledisek či kritérií je postihnout hlavní rozdíly mezi jednotlivými druhy daní. Mezi nejčastější hlediska patří:

•vazba na velikost důchodu poplatníka, •vazba na objekt (předmět) zdanění, •vazba na platební schopnost, •vztah mezi velikosti daně a velikosti základu daně, •použitá sazba daně, •ostatní kritéria.

21.04.2023

Podle vazby na důchod poplatníka Třídění daní podle vazby na důchod poplatníka patří mezi základní způsoby třídění daní. Podle tohoto kritéria se daně třídí na přímé a nepřímé.

a) Daně přímé

Jsou placeny z vlastních příjmů poplatníka, jsou adresné a nepřenosné na jiný sub-jekt. Patří sem např. daně z příjmů FO a PO, daně majetkové, ale též daně paušální.

b) Daně nepřímé

Tyto daně daňový poplatník neplatí přímo ze svého důchodu. Daň je přenesena do ceny nakupovaných statků (zboží), čímž se zvýší cena za zboží, kterou daňový po-platník musí zaplatit. V daňové soustavě ČR mezi nepřímé daně patří:

•spotřební daně: daň z alkoholu, tabáku, vína atd.,

•daň z přidané hodnoty (platí ji spotřebitel).


Podle vazby na objekt (předmět zdanění)

Veřejné Finance

Podle objektu, který je předmětem zdanění se daně třídí na:

•daně důchodové (z příjmů): zdaňují různé druhy příjmů,

•daně spotřební: zdaňují různé druhy spotřeby.,

•daně majetkové: zdaňují majetek (např. daň z nemovitostí, daň dědická aj.).

21.04.2023

Podle platební schopnosti

Veřejné Finance

Podle vazby daně na schopnost poplatníka platit daň se daně třídí na:

•daně osobní: jsou adresné a zdaňují konkrétního poplatníka.

•daně „in rem“ (z věci): nezohledňují schopnost poplatníka platit daň.

21.04.2023

Podle vztahu velikosti daně a velikosti základu daně

Veřejné Finance

Podle tohoto kritéria se daně třídí na:

•daně bez vztahu ke zdaňovanému základu: daň se vyměřuje každému subjektu bez ohledu na jeho daňový základ (např. některý druh paušální daně),

•daně specifické: daňový základ tvoří určité množství naturálních jednotek (např. stanovené množství litrů vína u pěstitelů vína aj.),

•daně ad valorem: vyměřují se podle ceny (hodnoty) předmětu daně.aj.)

21.04.2023

Podle použité sazby daně

Veřejné Finance

Podle použité sazby daně se daně třídí na:

•daně s pevnou sazbou: daň se stanoví v peněžních jednotkách.

•daně s procentní sazbou: ta může být lineární (proporcionální), progresivní nebo degresivní.

21.04.2023

KOSTRUKCE DANĚ

Veřejné Finance

Základní konstrukční prvky daně odpovídají na tyto otázky:

•kdo je povinen platit daň (kdo je daňový subjekt),

•z čeho se daň vyměřuje (jak se kvantifikuje předmět daně),

•jaká je výše daně (sazba daně),

•kdy a jak se platí daň.

21.04.2023

Daňový subjekt (fyzická nebo právnická osoba povinná platit daň)

Daňovým subjektem je osoba, která je podle zákona povinna platit daň. Podle způ-sobu výběru daně může být daňovým subjektem:

daňový poplatník, tj. osoba, jejíž daňový objekt podléhá dani,

plátce daně, tj. subjekt, který je ze zákona povinen vybrat daň,

21.04.2023

Daňový objekt (předmět daně)

Daňový objekt je veličina (důchod, zboží, majetek, aj.), ze které se vyměřuje daň.

Daňový objekt se upravuje pro účely zdanění, čímž

vzniká tzv. upravený daňový základ. .

21.04.2023

Sazba daně

• Sazba daně se nejčastěji vyměřuje bud' jako pevná (fixní) nebo jako poměrná (relativní) nebo pevná.

21.04.2023

Způsob placení daně

Veřejné Finance

Vyměřením (výpočtem) daně je zákonem pověřen bud' sám "daňový poplatník" nebo "plátce daně" (zaměstnavatel), který má také povinnost daň vybrat a v zákonem stanovené lhůtě odvést, tj. zaplatit správci daně. Daňový poplatník si vypočítává daň sám podáním tzv. daňového přiznání. Srážkou u zdroje je u nás vybírána záloha na daň z příjmů FO ze závislé činnosti a funkčních požitků, aj.

21.04.2023

DAŇOVÝ PŘESUN A DAŇOVÝ DOPAD


Daňový přesun - shift

Veřejné Finance

Je proces, ve kterém se daň pohybuje od jednoho subjektu k druhému jako reakce na působení určité daně s cílem zmírnit její dopad. Je to přenos daňového břemene z místa výběru, tj. z místa zákonné incidence (dopadu) do výsledného místa, tj. eko-nomické incidence.

Přesun daně může být: dopředu, dozadu nebo dopředu i dozadu zároveň.

21.04.2023

Daňový dopad (daňová incidence)

Veřejné Finance

Je výsledek přesunu daně, tj. změna subjektu daně. Dopad daně může být:

•formální: ze zákona (např. na vlastníka nemovitosti), ´•skutečný: např. daň na tabákové výrobky nese kuřák jako jejich spotřebitel.

21.04.2023

Daňové zatížení a ekonomická hranice zdanění

Veřejné Finance

Pro stanovení velikosti daňového zatížení se používají ukazatelé, které slouží zejména ke komparaci úhrnu daní vybíraných buď v různých zemích, nebo v jednot-livých regionech téže země atd. Mezi tyto ukazatele patří:

•daňová kvóta (tax ratio) – DK,•souhrnná daňová kvóta (overall tax ratio) – SDK.

a)Daňová kvóta - DK: vyjadřuje poměr mezi objemem vybíraných daní a velikostí HDP v příslušném roce.

b) DK = objem vybraných daní HDP

21.04.2023

TYPY DAŇOVÉ POLITIKY

Veřejné Finance

Určitý stát může realizovat daňovou politiku expanzivní, restriktivní nebo neutrální.

•Expanzivní daňová politika je tehdy, když daňové břemeno je snižováno.

•Restriktivní daňová politika je opakem expanzivní, tj. má protiinflační ráz.

•Neutrální daňová politika nepůsobí ani expanzivně ani restriktivně.

21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Daň je povinná dávka, kterou podle zákona odevzdává občan do některého druhu veřejného rozpočtu. Mezi nejvýznamnější klasické daňové teoretiky patří A. Smith se známými daňovými kánony. Ze současných teoretiků jsou významné práce A. Laffera. Ekonomickou potřebu existence a vybírání daní zdůvodňuje několik teorií, z nichž se uplatňuje např. teorie optimálního zdanění. Daně v ekonomickém systému státu plní funkci alokační, redistribuční a stabilizační.

21.04.2023

Veřejné Finance

Mezi základní požadavky na daňový systém patří spravedlnost, ekonomická efek-tivnost, flexibilita, administrativní jednoduchost a neutralita s politickou průhlednos-tí. Mezi základní principy daňové spravedlnosti patří princip užitku a princip platební schopnosti. Při administrativní náročnosti se musí hodnotit jak administrativní čin-nost výběrčího daně, tak daňového poplatníka. Daně lze třídit podle řady hledisek. Nejčastěji se daně třídí podle vazby daně na důchod poplatníka. Pro optimální fun-gování každé daně je rozhodující její správná konstrukce, tj. kdo je povinen platit, z čeho, v jaké výši a kdy se daň platí. Daň platí buď sám poplatník nebo ji „technic-ky“ odvádí plátce daně (např. zaměstnavatel). Velikost daňového základu se zpravi-dla snižuje o tzv. nezdanitelné položky. Ze zákona je možné snížení daně nebo osvo-bození od daně.

21.04.2023

Veřejné Finance

Sazba daně může být pevná nebo relativní a ta může být progresivní nebo regresiv-ní. Nejčastěji se používá sazba klouzavě progresivní. Daň se běžně platí na základě daňového přiznání nebo srážkou u zdroje. O alokaci výnosu daní rozhoduje zákon o daňovém určení. Při alokaci daní se uplatňují tendence centralizační nebo decentrali-zační. Po zaplacení daně vzniká důchodový a substituční efekt. V rámci daňové po-vinnosti může dojít k posunu platit daň směrem dopředu nebo dozadu nebo dopředu i dozadu. Velikost daňového zatížení vyjadřuje hodnota daňové kvóty nebo souhrnné daňové kvóty. Stát může uplatňovat daňovou politiku expanzivní, restriktivní nebo neutrální. Důsledkem nevhodného postupu při vyměřování daně je tzv. mrtvá ztráta. Daňové soustavy obsahují nejčastěji daně důchodové, spotřební a majetkové.

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 14: REDISTRIBUCE A DOTACE

Veřejné Finance


21.04.2023

REDISTRIBUCE V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Efektivní činnosti jak v oblasti produkce hmotných statků, tak v oblasti služeb vy-žadují optimální alokaci příslušných prostředků. Tuto alokaci zajistí buď trh sám nebo v oblasti veřejného sektoru nastupuje stát a ostatní vládní úrovně se svými insti-tucemi při použití některé formy redistribuce. Při redistribuci jde vždy o to:

•jaká bude míra redistribuce v určitém období, •kterých oblastí se bude proces redistribuce hlavně týkat,•jaký bude způsob realizace redistribuce v čase a ve zvoleném prostoru, •jaká bude administrativní nákladnost příslušných redistribučních postupů,•jaká bude výsledná efektivnost provedených redistribučních opatření aj.

Obecným cílem redistribučních procesů je maximálně efektivní využití všech zdrojů, které má daná společnost v daném čase k dispozici. Dobře prováděné transfe-ry mohou následně přinášet i velké pozitivní multiplikační efekty

.


Přerozdělovací procesy

Veřejné Finance

Optimální stav by byl takový kdyby byly přerozdělovací procesy omezeny na mi-nimum, tj. kdyby ihned při primárním přerozdělování byly vybrané daně a poplatky alokovány do těch veřejných rozpočtů, kde by byly nejefektivněji využity pro potře-by společnosti, resp. na produkci veřejných statků.

V rámci koloběhu finančních prostředků v národním hospodářství dochází k dvěma základním přerozdělovacím procesům. Jsou to:

a) primární přerozdělování: výběr daní a poplatků,b) sekundární přerozdělování: dotace aj. V rámci přerozdělovacích procesů se vyskytují dvě základní tendence:

•tendenci centralizační,•tendenci decentralizační.

21.04.2023

Tendence centralizačníVýsledkem této tendence je soustřeďování finančních prostředků v centrálním roz-počtu. Vybrané prostředky jsou následně druhotně rozdělovány na místo jejich údaj-ně nejlepšího využití. Výhodou centralizační tendence je možnost ze soustředěných prostředků poskytnout dotaci.


Výsledkem této tendence je ponechání vybíraných daní a poplatků v místech jejich vzniku bez dalšího přerozdělování. Výhodou je úspora nákladů, které vznikají při druhotném přerozdělování, avšak nejsou zdroje na dotace.

Veřejné Finance

Tendence decentralizační

21.04.2023

Náklady na realizaci dotací

Realizování dotačních přesunů mezi jednotlivými druhy veřejných rozpočtů před-stavují vždy dodatečné náklady:

•ve finančních ústavech: v ČR je zřízena speciální banka ČMRZB,

•náklady žadatelů při sepisování žádostí o dotace a jejich dokládání.


CHARAKTERISTIKA DOTACÍ

Dotace jsou nenávratné peněžní transfery (převody) ze státních nebo jiných ve-řejných zdrojů (regionálních nebo municipálních rozpočtů):

•do rozpočtů jiné (nejčastěji nižší) vládní úrovně,

•jiným ekonomickým subjektům.


Příčiny existence dotací

Mezi hlavní příčiny pro existenci a používání dotací patří zejména:

•neobjektivní nerovnoměrně rozložení příjmů regionů a municipalit,

•nevyrovnaný vztah mezi stupněm decentralizace kompetencí veřejné správy a přidělovanými finančními prostředky, zejména výnosu z daní.

•nevhodně (nepřesně) stanovené daňové určení,

•malá flexibilita daňových sazeb a sazeb poplatků.


Nerovnoměrné rozdělení zdrojů v prostoru

Současné ekonomické postavení každého regionu či obce je výsledkem dlouhodobého vývoje, kdy jejich ekonomika byla a je ovlivňována řadou jak vnitřních, tak vnějších faktorů.


Nevyrovnaný vztah mezi kompetencemi a povinnostmi

Veřejné Finance

S přesunem každé kompetence, tj. zodpovědnosti za určité činnosti musí následovat odpovídající přesun finančních prostředků, jež jsou nutné pro realizaci příslušných činností.

21.04.2023

Nevhodně (nepřesně) stanovené daňové určení

Obecnou zásadou při určování místa spotřeby výnosu určité daně je to, že by měla existovat přímá vazba mezi zdrojem a mezi místem spotřeby. V praxi to znamená, že daňové určení pro výnos určité daně má zohledňovat podíl zdroje na výnosu přísluš-né daně.


DŮVODY PRO POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ

Pro existenci institutu dotací jsou tyto hlavní důvody:

•odstranit nebo zmírnit neopodstatněné rozdíly mezi jednotlivými regiony a muni-cipalitami a zajistit jejich optimální rozvoj,

•zajistit standardní úrovně při poskytování základních veřejných statků,

•umožnit prosazení určitých zájmů státu nebo jiné vyšší vládní úrovně,

•vyloučit nebo zmírnit působení negativních externalit.

ernalit.


DRUHY DOTACÍ

Veřejné Finance

Dotace se na příjmech obcí podílejí cca 20 – 22 % z celkových příjmů. Dotace, jež jsou poskytovány z různých vládních úrovní jak do veřejných rozpočtů, tak jiným subjektům lze rozdělit dle různých hledisek např. podle:

•účelu a způsobu použití,

•rozsahu (velikosti).

21.04.2023

Veřejné Finance

R o v no c e nné N e ro v no c e nné

Ú če lo vé d o ta ce - sp ec ifické N eú če lo vé d o ta ce - g lo b á ln í

N e inve s tič ní Inv e s tič ní

D O T A C E

Podle účelu a způsobu použití se dotace rozdělují na dotace•specifické (účelové, podmíněné), •nespecifické (neúčelové, globální, všeobecné).

21.04.2023

Specifické (účelové) dotace

Veřejné Finance

Specifické (účelové) dotace jsou poskytovány na základě předem přesně známého záměru nebo požadavku, tj. k realizaci určité specifické akce. Předností specifických dotací je to, že umožňují vyšší vládní úrovni intenzivněji zasahovat do rozhodování municipalit. Nevýhodou je to, že se do určité míry snižuje vlastní odpovědnost muni-cipalit. Specifické dotace na projekty, na jejichž financování se podílejí určitým dí-lem příjemci dotací se označují jako dotace podmíněné. Podle výše podílu příjemce dotace na financování určitého projektu se podmíněné dotace rozdělují na:

•rovnocenné: příjemce dotace se podílí sejnou částkou, kterou dostává.

•nerovnocenné: podíl příjemce na celkové částce může být různý.

21.04.2023

Nespecifické (globální) dotace

Jsou takové dotace, které jsou poskytovány plošně všeobecně pro určitý region nebo pro určité všeobecně existující podmínky a nejsou předem podmíněny nějakým účelem. Odpovědnost za využití globálních dotací nese místní vláda.

Využívání všeobecných dotací vede v podstatě ke snižování daňového břemene příslušného příjemce dotace, protože se určité množství odevzdaných daní vrací zpět.


Dotace podle účelu

Veřejné Finance

Podle účelu poskytovaných dotačních prostředků se dotace rozdělují na dotace

•běžné - provozní (neinvestiční),

•kapitálové – investiční.

21.04.2023

Běžné (provozní) dotace

Veřejné Finance

Patří sem dotace na:

•úhradu sociálních dávek (patří sem i dávky sociální potřebnosti),•údržbu kulturních historických objektů,•financování vybraných kulturních zařízení nadregionálního významu. •financování rozdílu mezi ekonomickým nájemným a ekonomickou cenou bydlení a stanoveným nájemným, aj.

21.04.2023

Kapitálové (investiční) dotace

Veřejné Finance

Jsou poskytovány hlavně na stavby, jež zlepšují životní prostředí, na stavby tzv. veřejné spotřeby, tj. ve školství, zdravotnictví a v sociální péči.

21.04.2023

KRITÉRIA A ZPŮSOBY POSKYTOVÁNÍ DOTACÍ


Kritéria pro stanovení výše dotací

Veřejné Finance

I když dotace patří mezi tzv. cizí (nenávratné) příjmy municipalit a jiných příjem-ců mělo by být jejich přidělování v podstatě spravedlivé. Mezi objektivní faktory rozhodující o velikosti dotací patří např. tzv. daňový výkon (DV). Daňový výkon je poměr mezi skutečným výnosem daně (Vd) a daňovou kapacitou určité lokality (DK): Vd . DK

Mezi nejčastější kritéria pro stanovení velikosti globálních dotací patří:

•počet obyvatel a jejich věk či zaměstnání atd. (municipality, regionu aj.),•rozloha municipality, délka silniční sítě, úroveň infrastruktury,•průměrný příjem obyvatel a počet dětí školního věku,•extrémní klimatické podmínky a stav kvality životního prostředí aj.

21.04.2023

DOTAČNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY (Rok 2003)

Každý dotační systém by měl odpovědět na otázky: kdo, kdy, komu a za jakých podmínek a v jaké výši příslušnou dotaci poskytne. Příslušné finanční prostředky jsou do veřejných rozpočtů (rozpočtů municipalit a KÚ) alokovány:

•prostřednictvím rezortních ministerstev (viz zákon o SR),

•prostřednictvím státních účelových fondů: např. SFŽP aj.,

•prostřednictvím krajských úřadů a orgánů na krajské úrovni.

Mezi pravidelné dotace např. z prostředků MV patří: příspěvek na výkon státní správy, dotace na Hasičské záchranné sbory aj. Z prostředků MPSV jsou to zejména dotace na sociální dávky. MD poskytuje dotace na dopravní obslužnost. MMR po-skytuje dotace na bytovou výstavbu a na program obnovy venkova aj.

21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Dotace jsou jednou z významných forem sekundárního přerozdělování, resp. redis-tribuce finančních prostředků ve veřejných rozpočtech. Obecným cílem redistribuč-ních procesů je optimální využití omezených zdrojů pro optimální rozvoj společnosti v daném časovém horizontu. Základním redistribučním nástrojem je státní rozpočet. Provádění redistribuce má jak pozitivní, tak negativní stránky. Dotace z ekonomického hlediska jsou nenávratné peněžní transfery ze státních nebo jiných veřejných rozpočtů do rozpočtů nižších vládních úrovní nebo jiným ekonomickým subjektům. Mezi hlavní příčiny pro existenci dotací patří zejména: nerovnoměrné rozdělování příjmů v prostoru, nedostatky v daňovém určení, nízká flexibilita daňo-vých sazeb a

sazeb poplatků, rozdílné přírodní a geografické podmínky aj.

21.04.2023

Veřejné Finance

Mezi hlavní cíle poskytování dotací patří odstranit nebo zmírnit neopodstatněné rozdíly mezi regiony a municipalitami, zajistit standardní úroveň při poskytování základních veřejných statků, zajistit optimální rozvoj, umožnit prosazení určitých zájmů státu nebo vyšší vládní úrovně, vyloučení nebo zmírnění vlivu negativních externalit. Podle účelu a způsobu použití se dotace rozdělují na specifické (účelové) a nespe-cifické (neúčelové, globální). Podle výše podílu příjemce dotace na financování pří-slušného projektu jsou dotace rovnocenné a nerovnocenné. Každý typ dotací má své přednosti a své nedostatky. Předpokladem pro dosahování optimálních cílů při rozdě-lování dotací je volba správných kritérií pro jejich poskytování. Mezi nejčastější kri-téria patří počet obyvatel, průměrný příjem obyvatel, daňový výkon regionu aj.

21.04.2023

Veřejné Finance

Dotace se dále rozdělují na běžné (provozní) a na kapitálové (investiční). Mezi běžné dotace patří zejména dotace na úhradu sociálních dávek. Dotační systém ČR poskytuje dotace jednak prostřednictvím rozpočtových kapitol ministerstev a ústřed-ních orgánů, z kapitoly Všeobecná pokladní správa a mimorozpočtových fondů (např. ze Státního fondu životního prostředí aj.).

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 15: HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU, KRAJŮ, OBCÍ A PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ

Veřejné Finance


21.04.2023

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA

Veřejné Finance

Podle zák. č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky, a podle zák. č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, od 1. 1. 2001 v oblasti veřejného sektoru existují tyto základní druhy ekonomických subjektů:• organizační složky státu – OSS (podle zák, č. 218/2000 Sb.),• organizační složky krajů – OSK (podle zák. č. 250/2000 Sb.),• organizační složky obcí – OSO (podle zákona č. 250/2000 Sb.),• příspěvkové organizace zřizované státem - PO (zák. č. 218/2000 Sb.),• příspěvkové organizace zřizované ÚSC (podle zákona č. 250/2000 Sb.).

21.04.2023

Veřejné Finance

Ústřední orgány (ministerstva, ústřední úřady aj.), kraje a obce zřizují k plnění svých úkolů v oborech své působnosti, tj. při zabezpečování veřejných statků speciální organizace, označované jednak jako tzv. organizační složky státu, organizační složky krajů a organizační složky obcí (dříve rozpočtové organizace) a jednak příspěvkové organizace, které hospodaří s finančními prostředky, které jim svěřuje zřizovatel (ústřední úřad, kraj nebo obec) v rámci svého rozpočtu. Vznik (OSS) a státních organizací potvrzuje MF na základě tzv. zřizovací listiny vydané příslušným zřizovatelem (veřejným úřadem). Podobně postupují kraje a obce.

21.04.2023

HOSPODAŘENÍ ORGANIZAČNÍCH SLOŽEK STÁTU

OSS hospodaří s prostředky SR, které jim stanoví správce kapitoly. OSS je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nej-hospodárnějším způsobem. Prostředky může čerpat jen do výše závazných ukazatelů. OSS dále hospodaří s mimorozpočtovými zdroji, kterými jsou:

•prostředky fondů OSS,

•zisk získaný hospodářskou činností,

•peněžité dary a prostředky poskytované ze zahraničí.


Veřejné Finance

OSS tvoří tyto peněžní fondy:

•rezervní fond,

•fond kulturních a sociálních potřeb (FKSP).

•k úhradě provozních potřeb rozpočtově nezajištěných

•na reprodukci majetku

•k jiným mimořádným výdajům, které schválila vláda

Peněžní fondy OSS

21.04.2023

Hospodaření PO se řídí jejím rozpočtem, který po zahrnutí příspěvku ze SR nebo stanovení odvodu do SR, musí být sestaven jako vyrovnaný. PO je povinna plnit ur-čené úkoly nejhospodárnějším způsobem a dodržovat finanční vztahy ke SR. Peněžní prostředky, kterými disponuje, může používat jen k účelům, na které jsou určeny.

Hospodářský výsledek PO je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Pokud hospodaření PO skončí i po zahrnutí příspěvku od zřizovatele ztrátou (vznikne tzv. “zhoršený hospodářský vý-sledek”) je nutné ztrátu uhradit:

•z rezervního fondu PO,

•z rozpočtu zřizovatele,

•ze zlepšeného hospodářského výsledku (zisku) v následujícím roce.

Pokud není ztráta ani v následujícím roce uhrazena, zřizovatel příslušnou PO zruší. Mezi hlavní zdroje příjmů PO patří:

•peněžní prostředky získané z hlavní a jiné činnosti ,

•peněžní prostředky ze SR,

•prostředky z vlastních fondů, darů aj.

Veřejné Finance

HOSPODAŘENÍ PŘÍSPĚVKOVÝCH ORGANIZACÍ STÁTU

21.04.2023

VZNIK A HOSPODAŘENÍ OS a PO ÚSC


Vznik OS územně samosprávných celků

OS ÚSC (kraje nebo obce) vzniká rozhodnutím zastupitelstva ÚSC. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Pracovníci OS jsou zaměstnanci zřizovatele. O vzniku OS vydá zřizovatel zřizovací listinu.


Hospodaření OS a PO krajů a obcí Kraje a obce zřizují PO pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla

neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjek-tivitu. PO charakterem své hospodářské činnosti tvoří jakýsi přechod mezi OS, které jsou svým rozpočtem přímo vázány na svého zřizovatele a mezi normálními zisko-vými subjekty. PO se vyskytují nejvíce v oblasti poskytování smíšených veřejných statků, tj.:

•v kulturní oblasti a ve školství (základní, střední a další typy škol),

•při zajišťování sociálních služeb a ve zdravotnictví

•ve výzkumných organizacích aj.

PO se zapisuje do obchodního rejstříku. Zřizovatel vydá o vzniku PO zřizovací listinu. PO musí při plnění svých úkolů dodržovat plánované finanční vztahy k rozpočtu svého zřizovatele. PO jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele fi-nančním vztahem, kterým je buď příspěvek nebo tzv. odvod.

Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své PO zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud PO vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. PO hospodaří podle rozpočtu.


SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Ústřední orgány (ministerstva, ústřední úřady aj.) a územní samosprávné celky (kraje a obce) k plnění svých úkolů, tj. k produkci veřejných statků na úseku své působnosti zřizují specializované organizace. Ústřední orgány podle zákona č. 218/2000 Sb., zřizují tzv. OSS a PO. OSS hospodaří s prostředky SR, které ji stanoví správce příslušné kapitoly (ministerstvo, ústřední úřad aj.). Její příjmy jsou příjmy SR a výdaje jsou výdaji SR. OSS hospodaří podle rozpočtu, vytváří rezervní fond a fond kulturních a sociálních potřeb. PO, které zřizují ústřední orgány hospodaří s peněžními prostředky získané jednak hlavní činností a jednak získané jinou činnos-tí. PO získávají ze SR příspěvek na voji činnost. Mohou získat též dotace. PO zjišťují hospodářský výsledek, který je tvořen výsledkem z hlavní činnosti a ziskem vytvoře-ným v jiné činnosti po zdanění. PO tvoří tyto fondy: rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn a fond kulturních a sociálních potřeb. Čerpání finančních pro-středků v OSS a PO se řídí rozpočtovými limity, které určují objem čerpání finanč-ních prostředků pro hlavní činnosti zpravidla na období jednoho čtvrtletí. OS krajů a obcí vznikají rozhodnutím jejich zastupitelstev. O vzniku OS vydá zřizovatel zřizo-vací listinu. OS hospodaří jménem svého zřizovatele a nejsou účetní jednotkou. Roz-počet OS je součástí rozpočtu jejího zřizovatele. PO zřizují kraje a obce pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatný právní subjekt. O vzniku PO vydá zřizovatel zřizova-cí listinu. Zřizovatel poskytuje PO příspěvek na provoz. Pokud PO vytváří zisk ve své doplňkové činnosti, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti. PO, zři-zované ÚSC vytváří obdobné peněžní fondy jako PO, které zřizují ústřední orgány.

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 16: FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Veřejné Finance


21.04.2023

ZÁKLADNÍ CÍLE A OBSAH SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Veřejné Finance

Úkolem každé vlády je zajistit základní sociální předpoklady pro život svých občanů. Tento úkol se řeší hlavně prostřednictvím:•legislativních opatření,•veřejných rozpočtů, •veřejných a ostatních institucí.

Pod pojmem sociální zabezpečení (SZ) rozumíme zpravidla souhrn institucí, zařízení a opatření, které směřují k prevenci, zmírňování a odstraňování následků nepřízni-vých sociálních událostí. Sociální transfery lze označit jako smíšené veřejné statky, jejichž financování je zabezpečeno z části spotřebitelem samotným ve formě pojistného na SZ a státní poli-tiku zaměstnanosti a z části v rámci výdajů veřejných rozpočtů (SR, rozpočtů kraj-ských úřadů a obcí).

21.04.2023

Veřejné Finance

Rozhodujícím subjektem SZ je kromě občana stát a jeho instituce. Důležitým zdro-jem příjmů na SZ z veřejných rozpočtů jsou příspěvky občanů - pojištěnců. Vzhle-dem k tomu, že výši těchto příspěvků určuje zákon, jsou příspěvky občanů na část tzv. sociální pojištění určitým druhem daní. Příspěvky na část sociálního pojištění se tak podílejí na výši celkového daňového zatížení občanů. Moderní systémy SZ jsou v současné době založeny vždy na více zdrojích, ozna-čovaných jako tzv. pilíře. Mezi hlavní subjekty SZ v moderních společnostech patří kromě státu, občané, zaměstnavatelé, obce, občanská sdružení, církve aj. Ukazatelem velikosti výdajů na SZ je podíl sociálních výdajů na HDP, označovaný jako tzv. so-ciální kvóta.

Sociální kvóta = výdaje na sociální zabezpečení HDP

Hodnota sociální kvóty pro ČR činila např. v r. 1999 kolem 6 %, v r. 2000: 7,6 %

Postavení sociálního zabezpečení v rámci veřejných financí

21.04.2023

SOUČASNÉ MODELY SZ

Současně modely SZ se hodnotí podle počtu základních zdrojů, které zajišťují pří-slušné sociální dávky. Tyto zdroje se označují jako tzv. pilíře. Podle počtu zdrojů, resp. pilířů se rozlišují modely jedno, dvou, tří a vícepilířové. Mezi nejvíce používa-ný model SZ patří model dvoupilířový


Veřejné Finance

Dvoupilířový model zahrnuje tzv.:

• veřejný pilíř,

• dobrovolný pilíř.

a) Veřejný pilíř

Veřejný pilíř představuje finanční prostředky, které se používají na SZ na základě zákona. Mezi hlavní příjmy veřejného pilíře patří:

• povinné příspěvky na sociální pojištění,

• finanční prostředky poskytované z daňových příjmů státu.

b) Dobrovolný pilíř

Dobrovolný pilíř je určitý typ soukromého pojištění.

Dvoupilířový model

21.04.2023

Vícepilířový model financování SZ je založen na vytvoření více základních zdrojů. Nejčastěji se používá třípilířový model, který obsahuje jako:

•1. pilíř: veřejný (sociální pojištění ze zákona)

•2. pilíř: povinný soukromý (jeho zavedení se předpokládá i v ČR),

•3. pilíř: dobrovolný soukromý: je záležitostí každého občana.

Veřejné Finance

Vícepilířový model

21.04.2023

SYSTÉMY FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Veřejné Finance

Systémy financování SZ z veřejných zdrojů jsou založeny na jednom z následujících principů:

•průběžné financování (systém PAY-as-you-GO)

•fondové financování (z kapitalizovaných prostředků fondu).

21.04.2023

Průběžné financování

V tomto systému financování SZ plynou do SR nebo určitého parafiskálního fondu stanovené příspěvky od občanů (pojištěnců) a dalších subjektů, nejčastěji zaměstna-vatelů a státu. Z časového hlediska je systém průběžného financování založen na mezigenerační solidaritě, tj. že mladší generace platí na dávky pro starší generaci a cyklus se postupně přesouvá od mladších ke starším. Současným problémem je při-bývání občanů v poproduktivním věku a nízká porodnost, která nevytváří předpokla-dy pro vznik občanů v produktivním věku, z jejichž mezd by se platily příslušné so-ciální dávky.

Vlády se snaží řešit tento rozpor prodloužením tzv. produktivního věku svých ob-čanů, tj. pozdějším odchodem do důchodu.


Fondové financování Systém fondového financování je založen na

soustředění dostatečného množství prostředků, s kterými příslušný fond účelně hospodaří. Základní objem fondu musí být takový, aby výnosy z tohoto fondu stačily pokrýt příslušné vyplácené dávky. .


SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V ČR

Veřejné Finance

Sociální zabezpečení v ČR je upraveno řadou zákonů o sociálním pojištění. V pojetí zákonů ČR se do SZ řadí:• systém sociálního pojištění: důchodové pojištění, nemocenské pojištění, příspě-vek na nezaměstnanost, • systém státní sociální podpory, • systém sociální péče,• systém sociální pomoci. Výdaje a dávky sociálního pojištění nejsou hrazeny z daní, ale z příspěvků na soci-ální pojištění. Pokud příjmy z příspěvků na sociální pojištění nestačí je vzniklý defi-cit hrazen ze SR tj. z výnosů daní. Sazby pojistného v ČR (rok 2003) jsou uvedeny v tabulce 12.2.Tab. 12.2: Sazby pojistného v ČR v % (r. 2003)Subjekt Zdravotní pojištění Nemocensképojištění Důchodovépojištění Příspěvek na nezaměstnanost Celkem %Zaměstnanec 4,5 1,1 6,5 0,4 12,5Zaměstnavatel 9,0 3,3 19,5 3,2 35,0OSVČ 13,5 4,4 26,0 3,6 47,5OSVČ: osoba samostatně výdělečně činná V současné době lze pozorovat soustavný nárůst nákladů na sociální pojištění a tím i ros-toucí schodek mezi příjmy a výdaji.

21.04.2023

Důchodové pojištění

Veřejné Finance

Důchodové pojištění je nejvýznamnější součástí systému sociálního pojištění. Je tvořeno pilířem veřejným a pilířem soukromým (se státní účastí).a) Veřejný pilíř: je založen na povinných příspěvcích občana a na odpovídajících nárokových dávkách. Z důchodového pojištění jsou poskytovány tyto dávky: starob-ní důchod, invalidní důchod, vdovský a vdovecký důchod a sirotčí důchod. b) Dobrovolný soukromý pilíř: občané mají možnost si ukládat určité množství svých finančních prostředků do tzv. penzijních fondů. V r. 1999 činil v ČR počet důchodců 2 544 838 a počet důchodů 3 146 732. Relace mezi mzdou pojištěnců, kterou pobírali v průběhu svého zaměstnání a mezi výši vyměřeného starobního dů-chodu činila v ČR asi 100: 45.

21.04.2023

Nemocenské pojištění

Veřejné Finance

Systém nemocenského pojištění je určen pro výdělečně činné osoby, které v případech tzv. krátkodobých sociálních událostí zabezpečuje dávkami nemo-cenského pojištění. Jde o nároková peněžitá plnění. Patří sem tyto dávky: nemo-censké, podpora při ošetřování člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství aj. Veli-kost příslušné dávky činí nejčastěji 69 % z denního vyměřovacího základu.

21.04.2023

Podpora v nezaměstnanosti

Veřejné Finance

Na podporu v nezaměstnanosti má nárok občan, který splňuje předepsané podmínky :za poslední 3 roky byl zaměstnán aspoň 12 měsíců aj. Zdrojem pro-středků pro tuto podporu jsou prostředky, které platí každý zaměstnaný občan na tzv. státní politiku zaměstnanosti. Rozlišují se prostředky na politiku zaměstna-nosti: •aktivní, tj. opatření na trhu práce (náklady na rekvalifikaci aj.),•pasivní, tj. vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

21.04.2023

Systém státní sociální podpory

Veřejné Finance

Systém státní sociální podpory (SSP) zahrnuje výplatu dvou skupin sociálních dá-vek:

a)dávky testované: přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, pří-spěvek na dopravu,b)dávky netestované: rodičovský příspěvek, zaopatřovací příspěvek, dávky pěs-tounské péče, příspěvek při narození dítěte (porodné), pohřebné. Základním kritériem pro výplatu testovaných dávek je úroveň životního minima ža-datele.

21.04.2023

Sociální péče

Veřejné Finance

Sociální péče zahrnuje výdaje na:

•ústavní sociální péči•péči o občany se změněnou pracovní schopností (ZPS)•péči o staré občany•pečovatelskou službu.

21.04.2023

Sociální pomoc

Veřejné Finance

Sociální pomoc se poskytuje občanovi, jestliže jeho příjem nedosahuje částek ži-votního minima a jestliže si nemůže příjem zvýšit vlastním přičiněním, zejména vlastní prací vzhledem ke svému věku, aj.

21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Zvolený systém SZ má zajistit realizaci sociální politiky státu. Rozhodujícím sub-jektem SZ je stát a jeho instituce se svými rozpočty. Příjmy a výdaje na SZ se podí-lejí rozhodujícím způsobem na celkových příjmech a výdajích státního rozpočtu. Všeobecným znakem současného stavu financování SZ je růst výdajů a nedostatek příjmů. Objem prostředků vydávaných na SZ se označuje jako tzv. sociální kvóta a představuje podíl výdajů na SZ na objemu HDP. Tento podíl byl v r. 2 000 v ČR 7,61 %. Ve světě existuje řada modelů SZ, které se od sebe liší hlavně podle počtu svých zdrojů, jež se označují jako tzv. pilíře. Nejvíce je znám model dvoupilířový. První pilíř se označuje jako veřejný a jsou to prostředky, které se získávají ze zákona a druhý pilíř je pilíř soukromý a jsou to prostředky, které mohou občané získat na zá-kladě dobrovolného soukromého připojištění. V ČR je zaveden systém penzijního připojištění s účastí státu. . Podle systému financování SZ se rozlišuje průběžné fi-nancování a fondové financování. Při průběžném financování se vyplácejí dávky SZ z prostředků, které občané průběžně odevzdávají do centrálního zdroje (státního roz-počtu). Fondové financování je založeno na jednorázovém soustředění dostatečného množství prostředků ve fondu, který s těmito prostředky hospodaří. Výnosy fondu slouží k výplatě sociálních dávek, nejčastěji starobních důchodů. Předpokladem fun-gování fondového financování je prosperita fondu. SZ v ČR tvoří systém sociálního pojištění (důchodového a nemocenského pojiště-ní), systém SSP, systém sociální péče a sociální pomoci. Nejvyšší náklady jsou na důchodové pojištění, jehož výdaje v r. 1988 byly v ČR o 10 mld. vyšší než získané příjmy. V rámci okresu Pardubice v r. 1997 – 1999 však příjmy na sociální pojištění byly vyšší než výdaje. Výdaje na podporu v nezaměstnanosti se rozdělují na tzv. ak-tivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Celkové výdaje na po-litiku zaměstnanosti byly v ČR v r. 2000 cca 14 mld. Kč. Výdaje na sociální péči představují hlavně výdaje jednak na ústavní péči a jednak na pečovatelskou službu. Na výdajích se podílí jak státní rozpočet, tak rozpočty obcí.

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 17: ROZPOČTOVÝ DEFICIT A VEŘEJNÝ DLUH

Veřejné Finance


21.04.2023

ROZPOČTOVÝ DEFICIT A JEHO DRUHY

Veřejné Finance

Rozpočtový deficit a veřejný dluh je veličina makroekonomická, která zasahuje do všech odvětví národního hospodářství, tedy netýká se jen veřejného sektoru. Je to situace, kdy rozpočtované výdaje jsou vyšší než rozpočtované příjmy (P V). Rozpočtový deficit D = - (P - V)

21.04.2023

Veřejné Finance

Podle času vzniku se rozlišují deficity:

a)deficit před začátkem rozpočtového období (rozpočtový deficit),b)deficit v průběhu hospodářského roku, c) deficit na konci hospodářského roku

Z hlediska ústřední vlády to znamená nejčastěji, že: •na jednotlivých kapitolách bylo vyplaceno více než bylo rozpočtováno nebo, že:•nebyly splněny plánované příjmy (např. nesplnění daňových příjmů). Deficit v SR je základem, resp. počátkem státního dluhu, neboť státní dluh je součet předcho-zích rozpočtových deficitů který je zvětšen o příslušný úrok.

Druhy rozpočtových deficitů

21.04.2023

Deficit a fiskální politika

Z fiskálního hlediska je deficit zpravidla výsledkem expanzívní fiskální politiky vlády. Ve vztahu k fiskální politice se rozlišuje:

•deficit aktivní (strukturální): je výsledkem určité fiskální politiky,

•deficit pasivní (cyklický): je důsledek působení vnějších faktorů.


Veřejné Finance

Z hlediska podstaty vzniku a složení deficitu se rozlišuje deficit:

•primární, nebo tzv. bezúrokový,

•sekundární, tvořený z úrokových plateb z dluhu, neboli následný.

Oba deficity se označují jako deficit celkový.

a) Primární deficit (bezúrokový): je to nově vznikající deficit v posledním roz-počtovém roce.

b) Sekundární deficit (deficit úrokový)

Jsou to v podstatě úrokové platby, které musí vláda uhradit z nesplaceného dluhu za předchozí období.

Primární a sekundární deficit

21.04.2023

Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na aktivní a pasivní.

Pasivní příčiny rozpočtového deficitu

Pasivní či vnější (exogenní) příčiny rozpočtového deficitu označované také jako nezaviněné, jsou takové, které ovlivňují příslušnou národní ekonomiku z venku a národní ekonomika na ně musí reagovat.

Aktivní příčiny

Aktivní či vnitřní (zaviněné) příčiny rozpočtového deficitu jsou takové, které jsou výsledkem určitého ekonomického vývoje uvnitř dané země.

Mezi hlavní příčiny rozpočtových deficitů a veřejných dluhů většiny zadlužených států v posledních 20 letech patří příčiny pasivní.

Veřejné Finance

PŘÍČINY ROZPOČTOVÉHO DEFICITU

21.04.2023

DŮSLEDKY ROZPOČTOVÉHO DEFICITU

Veřejné Finance

Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na:

•rozpočtové (finanční), •fiskální (makroekonomické).

21.04.2023

Rozpočtové (finanční) důsledky

Rozpočtové (finanční) důsledky jsou různé v krátkém a v dlouhém období. Lze je proto rozlišit na: krátkodobé a dlouhodobé.

Krátkodobé důsledky

Rozpočtové důsledky v krátkém hospodářském období jsou zpravidla pozitivní.

Dlouhodobé důsledky Výdaje na umořování jistiny zatěžují příslušný výdajový program

rozpočtu. Zvýšený dluh vyvolává zvýšené úroky. Při peněžním krytí se zvyšuje množství peněz v oběhu a dochází ke zvýšení inflace. Z toho vyplývá, že z dlouhodobého hlediska má roz-počtový deficit negativní finanční důsledek, protože je nutné jej nějakým způsobem krýt.


MOŽNOSTI FINANCOVÁNÍ ROZPOČTOVÉHO DEFICITU

Pokud za rozpočtové příjmy považujeme jen příjmy daňové a za zdroj pro financo-vání deficitu státní finanční aktiva, např. výnosy z malé privatizace v ČR, lze vychá-zet z následující rovnice:

- / T - C - I / = Bc + Bo + S T = celkové daňové příjmy Bc = půjčka od

centrální banky

C= vládní spotřební výdaje Bo = prodej obliga-

I = vládní investiční výdaje cí

S = státní obligace

Levá strana rovnice vyjadřuje rozpočtový deficit. Pravá strana vyjadřuje možnosti financování rozpočtového deficitu. Rozlišují se tyto základní způsoby financování rozpočtového deficitu:

•peněžní,

•dluhové,

• prodejem státních aktiv,

• z vytvořené rezervy,

• z výnosu zvýšených daní.

V současné době mezi tzv. standardní způsoby financování deficitů patří financo-vání peněžní a dluhové.


Peněžní (emisní) financování deficitu

Veřejné Finance

Peněžní financování rozpočtového deficitu probíhá tak, že stát si vypůjčuje (získává úvěr) od centrální banky. Centrální banka může:

•poskytnout buď přímý úvěr, nebo•nakoupit státní dluhopisy přímo od státu a deficit krýt tzv. úvěrovou emisí.

21.04.2023

Dluhové financování deficitu

Veřejné Finance

Při krytí deficitu ve SR formou státního zadlužení, tj. vydáním, resp. prodejem státních dluhopisů vznikají jednak administrativní náklady na distribuci a prodej pří-slušných cenných papírů a hlavně je nutné jejich majitelům splácet pravidelné úroky (výnosy z cenných papírů). Potřebné finanční prostředky na úhradu úroků z dluhopisů stát získává zpravidla z výnosů daní. Tento způsob úhrady deficitu se označuje jako tzv. vnitřní zadlužení státu.

21.04.2023

Financování rozpočtového deficitu prodejem státních aktiv

Veřejné Finance

Jde nejčastěji o: •prodej cenných papírů, které se nacházejí ve vlastnictví státu,•prodej hmotného majetku ve vlastnictví státu (např. půdy),•prodej státního kapitálu: stát prodává svůj podíl v některé bance nebo velkém a významném podniku (ocelárny, doly, hutě aj.),•privatizaci určitého státního podniku: jde o prodej státního podílu v příslušném podniku.

Mezi nejběžnější způsoby financování rozpočtového deficitu patří financování peněžní a dluhové. Jak peněžní, tak dluhové financování rozpočtového deficitu zvy-šuje množství peněz v oběhu, což má vážné makroekonomické důsledky jak pro agregátní poptávku, tak na pohyb úrokových měr s následnou inflací.

21.04.2023

VEŘEJNÝ - STÁTNÍ DLUH

Veřejné Finance

Veřejný dluh se běžně označuje jako dluh státní, resp. jako státní zadlužení. Stejný význam má pojem vládní dluh. Veřejný dluh je souhrn závazků státu, složek územní samosprávy (včetně jimi zřizovaných podniků a institucí), veřejných fondů, stát-ních veřejnoprávních institucí a podniků zřizovaných státem.

21.04.2023

Vztah veřejného dluhu a rozpočtového deficitu

Veřejné Finance

Státní dluh úzce souvisí s deficitem SR, a to tak, že rozpočtový deficit je příčinou veřejného dluhu a veřejný dluh je důsledek rozpočtového deficitu. Z toho vyplývá, že veřejný dluh je hlavně součet minulých rozpočtových deficitů.

21.04.2023

Vnější (zahraniční) veřejný dluh

Veřejné Finance

Zahraniční veřejný dluh vzniká tehdy, když vláda si potřebné finanční prostředky půjčí od zahraničních subjektů. K zahraniční půjčce přistupuje vláda nejčastěji tehdy, když potřebuje určité finanční prostředky poměrně rychle. Finanční prostředky ze zahraničí získává dlužnický stát:

•ve formě kapitálu,•ve formě dovozu určitých potřebných komodit (zboží).

21.04.2023

Sledování dluhu

Veřejné Finance

Při sledování dluhu v určitém časovém období není vhodné sledovat jen jeho abso-lutní hodnotu, ale je vhodné sledovat tzv. dluhový poměr, tj. poměr mezi velikostí dluhu a velikostí HDP, neboť HDP je v podstatě mírou velikosti ekonomiky přísluš-ného státu za příslušné časové období. Platí, že dluhový poměr (DP) Dluh ./HDP

21.04.2023

Důsledky veřejného dluhu

Veřejné Finance

Mezi nejdůležitější negativní vlivy veřejného dluhu patří jeho vliv na další SR a tím i na fiskální politiku státu. Negativní vliv veřejného dluhu spočívá v nutnosti tzv. obsluhy veřejného dluhu. Obsluha veřejného dluhu v sobě zahrnuje zejména:

•evidenci dlužných částek,•systém splácení (postupné umořování),•systém placení úroků z dlužné částky. Podle Maastrichtských dohod by veřejný dluh v zemích EU neměl být vyšší než 60 % ve vztahu k HDP.

21.04.2023

Veřejný dluh České republiky

Veřejné Finance

V r. 2003 se uváděla výše státního dluhu ČR kolem 400 mld. Kč. Velmi významný je tzv. skrytý státní dluh, který v ČR (podle Pekové, 1999) je dvakrát vyšší než ofici-álně vykazovaný státní dluh. Jde zejména o státní záruky na některé úvěry. Např. v r. 1997 představovaly státní záruky kolem 80 mld. Kč (ztráty Konsolidační banky, České inkasní a dalších. Z hlediska plošné skladby se mění složení státního dluhu ve prospěch zadlužení obcí.

21.04.2023

Možnosti řešení dluhového problému

Veřejné Finance

K snížení veřejného dluhu vedou dvě hlavní cesty:•pasivní: pozitivní vliv exogenních faktorů •aktivní: vládní hospodářsko politická opatření.

Pasivní řešení veřejného dluhu Existují tři základní exogenní vlivy s pozitivním vlivem na redukci relativní váhy veřejného dluhu:•příznivý poměr tempa ekonomického růstu a úrokové míry,•inflace,•zahraniční granty a dary. Nejúčinnější nástroj na odstraňování dluhu je ekonomický růst. Také každá inflace zvýhodňuje dlužníka, tj. reální hodnota veřejného dluhu klesá.

Aktivní způsoby řešení dluhového problému •Pro snižování veřejného dluhu je kromě jiného nutno získat potřebnou politic-kou podporu. Vlády se k řešení veřejného dluhu staví zpravidla neochotně.•Krytí z výnosu mimořádné veřejné dávky (capital levy).•Krytí z výnosu prodeje státního majetku (v ČR z výnosu privatizace).

. 21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Rozpočtový deficit je všeobecně známou situací, kdy ať plánované nebo skutečné příjmy v příslušném hospodářském období jsou nižší než plánované či skutečné vý-daje. Z hlediska času se rozlišuje deficit před začátkem rozpočtového období, v jeho průběhu a na jeho konci. Z hlediska fiskální politiky může být rozpočtový defi-cit aktivní nebo pasivní. Z hlediska podstaty vzniku se rozlišuje deficit primární a deficit sekundární. Příčiny rozpočtového deficitu lze rozdělit na aktivní (ekonomic-ké) a pasivní (politické). Důsledky rozpočtového deficitu jsou velmi různé a lze je rozdělit na rozpočtové (finanční) a fiskální (makroekonomické). Z hlediska času jsou různé důsledky deficitu v krátkém a dlouhém období. Mezi hlavní způsoby financo-vání deficitu patří financování peněžní, dluhové, prodejem státních aktiv, z vytvořených rezerv, ze zvýšených daní aj. Výsledkem opakovaného rozpočtového deficitu je vznik státního či veřejného dlu-hu. Rozlišuje se čistý a hrubý veřejný dluh. Praktický význam má dluh hrubý. Podle ekonomických subjektů, od kterých si stát či jiný článek veřejné správy vypůjčuje, se rozlišuje vnitřní (domácí) a zahraniční (vnější) veřejný dluh. Mezi nejčastější způso-by jak si stát půjčuje je vydání a prodej státních dluhopisů. Velikost státního dluhu se sleduje jednak v absolutní hodnotě, tj. v Kč (nebo USD) a jednak jako tzv. dluhový poměr, což je poměr mezi velikostí dluhu a velikostí HDP za příslušné období. Podle Maastrichtských dohod by veřejný dluh v zemích EU neměl překročit 60 % HDP. Absolutní hodnota dluhu ČR byla v r. 2003byla kolem kolem 400 mld. Kč. Veřejný dluh má zpravidla negativní důsledky, protože snižuje kapitálovou sílu veřejných financí, zatěžuje státní výdaje o tzv. obsluhu dluhu (placení úroků aj.). K snížení veřejného dluhu může docházet pasivní cestou (vlivem exogenních fakto-rů) nebo aktivní cestou (ekonomickými, sociálními a politickými opatřeními).

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 18: FISKÁLNÍ FEDERALISMUS

Veřejné Finance


21.04.2023

CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU

Veřejné Finance

Fiskální federalismus je vícestupňové uspořádání soustavy veřejných, respektive fiskálních rozpočtů a vztahů mezi nimi. Pojem federální se používá i ve státech, které netvoří federaci a jsou např. unitárním státem jako je ČR. Mezi nejčastější uspořádání patří uspořádání trojstupňové, resp. se třemi základními rozpočtovými úrovněmi. Jsou to:

•úroveň centrální, •úroveň středního článku (v ČR od r. 2001 rozpočty krajů),•místní úroveň ( rozpočty pověřených obcí a municipální rozpočty).

21.04.2023

Veřejné Finance

Fiskální federalismus jako odborná disciplína zahrnuje řešení těchto základních problémů:

•druhy (úrovně) veřejných rozpočtů,•strukturu veřejných rozpočtů na příslušných stupních vlád,•vymezení kompetencí a funkcí příslušných rozpočtů,•daňové určení: které daňové výnosy zajišťují rozhodující příjmy pro příslušný stupeň rozpočtu,•typy transferů finančních prostředků mezi jednotlivými stupni vlád.•jaké výdaje a na co je použijí jednotlivé vlády.

Teorie fiskálního federalismu zkoumá optimální rozdělení pravomocí a odpověd-nosti za zajišťování veřejných statků na jednotlivých úrovních vlád. Ústředním pro-blémem fiskálního federalismu je míra centralizace a decentralizace veřejných pro-středků. Jde o to, aby každá úroveň vlády měla relativně optimální množství fi-nančních prostředků potřebných k optimálnímu zajišťování příslušných druhů ve-řejných statků.

21.04.2023

MODELY FISKÁLNÍHO FEDERALISMU

Podle výchozího způsobu rozdělování veřejných prostředků, které se soustřeďují v příslušných druzích veřejných rozpočtů, se rozlišují v podstatě dva základní mode-ly rozdělování těchto prostředků. Je to model:

•vertikální,

•horizontální.


Veřejné Finance

Při uplatňování vertikálního modelu dochází k pohybu prostředků mezi jednotlivými úrovněmi vlád, nejčastěji od vyšší úrovně vlády k nižší (tj. po vertikále). Vertikální model má dvě základní formy, a to formu:

•centralizovaného modelu,

•decentralizovaného modelu.

Ve většině zemí se používá vertikální model.

Vertikální model

21.04.2023

Podstata centralizovaného modelu spočívá v tom, že většinu příjmů z výnosů daní, cel, poplatků aj. je směřována do ústředního rozpočtu. Zde se tyto prostředky rozdě-lují podle určitých pravidel nižším úrovním vlád. Centrum v podstatě rozhoduje o nakládání se soustředěnými prostředky, jež představují většinu prostředků daného státu.

Mezi hlavní výhody centralizovaného modelu patří:

•jednotný postup při získávání příslušných příjmových složek,

•vyloučení meziregionální daňové konkurence,

•vyloučení nižších úrovní vlád ze snahy při získávání zvýšeného množství fi-nančních prostředků do svých rozpočtů.

Mezi hlavní nevýhody centrálního modelu patří:

•snížení zájmu municipalit o zvýšené získávání rozpočtových příjmů,

•používání nedostatečně objektivních kritérií při rozdělování,

•pomalá až žádná reakce na specifické problémy nižších úrovní vlády,

Veřejné Finance

Centralizovaný model

21.04.2023

Decentralizovaný model

Veřejné Finance

Schéma 14.1: Kombinovaný model

21.04.2023

Mezi hlavní znaky decentralizovaného modelu patří:

•rozpočet příslušné nižší vládní úrovně má předem na základě zákona stanoveny druhy finančních příjmů, aby mohla být zajištěna produkce příslušných statků. Jde zejména o výnosy stanovených druhů daní,

•vymezení druhů veřejných statků, které musí příslušné vládní úrovně ze svých prostředků zajistit,•místní vlády jsou zodpovědné za efektivní využití přidělených finančních pro-středků přímo svým

voličům,•výsledky hospodaření s příslušnými finančními prostředky jsou přímo patrné v příslušném místě a

jejich případné nedostatky lze poměrně velmi rychle řešit.

Mezi hlavní přednosti decentralizovaného modelu patří :

•rozšiřování prostoru příslušného nižšího stupně vlády pro určování podrobných pravidel pro výpočet určených druhů daní a poplatků,

•posilování odpovědnosti nižšího stupně vlády při zajišťování produkce stanove-ných druhů veřejných statků a tím i rozvoje příslušné obce,

•existence přímé vazby mezi příjmy a výdaji v dané municipalitě nebo regionu.

Veřejné Finance


21.04.2023

Mezi hlavní nevýhody decentralizovaného modelu využívání veřejných finančních prostředků patří:

•jednotlivé druhy příjmů nemusí být spravedlivě rozděleny,

•může docházet k neefektivnímu využívání prostředků,

•nemusí být pamatováno na tvoření rezerv,

•je oslaben vztah mezi příslušným místem a centrem,

•malá místa produkují zvýšené administrativní nároky,

•ústřední vláda může mít nedostatek finančních prostředků pro celonárodní po-třeby (stavby různých produktovodů, dálnic, aj.).

•při příliš velké roztříštěnosti řízení státu může být celkové řízení společensko - ekonomických procesů ve státě méně pružné.

Veřejné Finance


21.04.2023

Kombinovaný model

Veřejné Finance

Tento model v sobě zahrnuje prvky jak z centralizovaného, tak decentralizovaného modelu. Kombinovaný model patří mezi modely nejvíce rozšířené. Kombinovaný model by měl poskytovat:

•optimální míru hospodářské samostatnosti,•odpovědnost za plněni dohodnutých a potřebných úkolů statků,•přiměřené uplatňování a respektování jednotné linie z centra,•garance za minimální úroveň rozvoje každé obce či území. Hlavním problémem všech tří základních modelů je stanovení rozsahu kompe-tencí a odpovědnosti za hlavní úseky rozvoje státu.

21.04.2023

Horizontální model

Veřejné Finance

Při uplatnění horizontálního modelu dochází k pohybu těchto prostředků mezi pří-slušnými institucemi veřejné správy na stejné vládní a tedy i rozpočtové úrovni. Tento model se jako výchozí model běžně nepoužívá.

21.04.2023

HODNOCENÍ ZÁKLADNÍCH MODELŮ

Veřejné Finance

Ze zvolené míry centralizace a decentralizace vyplývá pravomoc příslušného stupně vlády. Platí, že vyšší stupeň vlády by měl poskytovat nižšímu stupni vlády tolik pravomocí, aby to vedlo k optimálnímu hospodářskému a společenskému rozvoji území spravovaného příslušnou vládou. Obecně platí, že tam, kde je celkově méně výkonná národní ekonomika a jsou nut-né zásahy státu je nutné posílit centralizační tendence.

21.04.2023

Prostředky centra

Veřejné Finance

Z hlediska fiskálních financí by se měly v centru soustřeďovat:•důchodové daně, •výnosy daní z příjmů právnických osob, •výnosy daní ze zdrojů, jež jsou na území rozmístěny nerovnoměrně, •výnos daně z přidané hodnoty,•spotřební daně.

21.04.2023

Prostředky municipální vlády

Veřejné Finance

Mezi hlavní finanční příjmy nejnižšího stupně vlády by měly patřit:• výnosy daně z nemovitostí (pozemků a staveb), • výnosy z místních poplatků,• výnosy z místních daní (komunálních).

Příklad struktury příjmů obcí v ČR v r. 2000:

21.04.2023

Fiskální centralizace a decentralizace

Veřejné Finance

Fiskální centralizace znamená zvýšenou až maximální centralizaci rozpočtových příjmů v ústředním rozpočtu, s čímž souvisí právo rozhodovat o způsobech využití prostředků v centrálním rozpočtu v příslušném období. Centralizace fiskálních prostředků a tím i financování různých veřejných statků je v různých státech různá. Např. v USA jsou nejvíce centralizovány sociální výdaje a výdaje na silniční systém, výdaje na školství aj. Fiskální decentralizace je velikost podílu nižších stupňů vlád na redistribuci fi-nančních prostředků. Zde jsou posilovány příjmy rozpočtů nižších vládních úrovní.

21.04.2023

DAŇOVÉ URČENÍ A FISKÁLNÍ FEDERALISMUS

Veřejné Finance

Rozhodující součástí teorie fiskálního federalismu je stanovení vertikální struktury veřejných rozpočtů a jejich podíly na výnosech ze zavedených druhů daní. Tuto situ-aci řeší zákon o daňovém určení výnosu daní, který stanoví kam plynou výnosy (tj. do kterého druhu veřejného rozpočtu). Na základě rozhodnutí o daňovém určení by měla příslušná vládní úroveň dostávat tak velké příjmy, které by jí zajistily možnost financovat aktivity požadované od pří-slušné vládní úrovně.

21.04.2023

Daně pro centrální rozpočet

Veřejné Finance

Do rozpočtů centra mají směřovat výnosy:•progresivních důchodových daní, •daně s potenciálně velkými výkyvy, •výnosy daní, u nichž je daňová základna velmi nerovnoměrně rozložena,• výnos nepřímých spotřebních daní (např. daně z alkoholu aj.).

21.04.2023

Daně pro rozpočty nižší a nejnižší vládní úrovně

Veřejné Finance

Pro rozpočty nižších a nejnižších vládních úrovní jsou nejvíce vhodné výnosy těchto daní a poplatků, i když jim nemohou zajistit finanční soběstačnost (viz RUD).•z daní s imobilním základem, tj. zejména z nemovitostí,•místní poplatky a místní daně,•viditelné daně: jde o daně z takových zdanitelných položek, které jsou všeobecně kontrolovatelné (daně z nemovitostí, daň silniční aj.,•daně s relativně jednoduchými nároky na jejich zjišťování, kontrolu, výběr a správu.

21.04.2023

FISKÁLNÍ FUNKCE RŮZNÝCH

STUPŇŮ VLÁD


Funkce ústřední vlády

Veřejné Finance

Nástroji ústřední vlády pro realizaci záměrů fiskální politiky jsou:•vládní výdaje na nákup zboží a služeb,•vhodně koncipovaná daňová politika. Opatření, jež provádí vláda jsou:

•jednorázová (diskreční): např. změny daňového systému aj., •dlouhodobá: působí automaticky jako vestavěné stabilizátory.

Ústřední vláda se musí starat zejména o zajištění minimální úrovně statků (služeb), které jsou preferovány z hlediska celonárodních potřeb. Poskytování většiny těchto statků je decentralizováno, avšak ústřední vláda musí zajistit dostatek finančních prostředků, zpravidla formou dotací.

21.04.2023

Funkce regionální vlády (krajské)

Veřejné Finance

Množství finančních prostředků, které tento stupeň vlády dostává, závisí na kompe-tencích a pravomocích, které ji svěří centrum. Např. mezi hlavní kompetence nově vzniklých 14 krajů v ČR patří: školství, zdravotnictví, sociální péče, regionální roz-voj, životní prostředí, stavebnictví, finance, aj.

21.04.2023

Funkce municipální vlády

Veřejné Finance

V demokraticky vyspělých zemích jsou municipální vlády, vybaveny velkými pravomocemi, kompetencemi a odpovědností při zajišťování svěřených úkolů v oblasti veřejných statků. Je zde uplatňována zásada produkce a rozdělování statků na té úrovni, kde se rozdělí a zhodnotí co nejefektivněji. Jde zejména o financování před-školních zařízení, základního školství, základního zdravotnictví, péče o složky život-ního prostředí, sociální péči aj.

21.04.2023

Transfery mezi jednotlivými stupni veřejných rozpočtů

Veřejné Finance

Nesrovnalosti mezi potřebami rozpočtů jednotlivých vládních úrovní se běžně řeší následnými transfery, tj. převody či přesuny finančních prostředků, a to zpravidla z rozpočtu vyšší vládní úrovně do rozpočtů nižších vládních úrovní. V souvislost s transfery vzniká otázka do jaké míry by měly být rozpočty nižších vládních úrovní soběstačné. Pro vyjádření soběstačnosti se využívá veličina označovaná jako míra soběstač-nosti, (MS), která vyjadřuje % podíl vlastních prostředků k celkovým zdrojům pří-slušného veřejného rozpočtu:

MS = vlastní rozpočtové zdroje dané vládní úrovně = % soběstačnosti. celkové potřeby rozpočtu dané vládní úrovně Míra soběstačnosti místních rozpočtů (krajů a obcí) se v ČR pohybovala v posled-ních letech (1996 - 2003) okolo 70 %.

21.04.2023

VELIKOST FISKÁLNÍ JEDNOTKY

Veřejné Finance

Na stanovení velikosti fiskální jednotky z hlediska zabezpečení dostačujících příjmů lze usuzovat z tzv. fiskální pozice, což je schopnost územní jednotky (společenství občanů v obci, mikroregionu či regionu) zabezpečit své fiskální úkoly a je určena těmito hlavními determinantami:

•fiskální kapacita,•fiskální potřeba,•daňová kapacita.

21.04.2023

Fiskální kapacita územní jednotky - FK

Veřejné Finance

Fiskální kapacita území vyjadřuje velikost příjmů při aplikaci určité sazby na da-ňovou základnu. Fiskální kapacita (FK) = Z x t Z = daňová základna (počet daňových objektů),

t = daňová sazba. Fiskální kapacita se měří jako celkový výnos určitého daňového systému v určité oblasti za určité období (měsíc, rok). Pokud chceme fiskální kapacitu vyjádřit jako relativní hodnotu, např. v %, zjišťujeme ji jako poměr mezi daňovým výnosem dosa-hovaným v určitém regionu (municipalitě) k příslušnému daňovému výnosu, který je dosahován jako průměr na jednoho obyvatele v celém státě.

PříkladZjišťujeme daňovou kapacitu "daně z příjmu fyzických osob" pro oblast východní Čechy a chceme ji porovnat s výnosem stejné daně v celé ČR, např. za r. 1995: Od-hadovaný výnos daně z příjmu fyzických osob připadající v průměru na jednoho ob-čana v celé ČR za r. 1995 činil cca 17 180 Kč. Ve Východních Čechách činil stejný výnos např. 21 200 Kč.Relativní vyjádření: 21 200 x 100 = 123 %.

17 180

21.04.2023

Fiskální potřeba územní jednotky – Fp.

Veřejné Finance

Fiskální potřeba územní jednotky (Fp) = Os x n.(Os = počet obyvatel s nárokem na daný veřejný statek

(počet dětí školního věku, aj.), n = jednotkové náklady spojené s poskytováním určitého statku).

21.04.2023

Fiskální pozice - FP

Veřejné Finance

Fiskální pozice je poměr mezi fiskální kapacitou určitého území (FKú) k fiskální potřebě určitého území (FPú) na pokrytí nákladů na produkci veřejných statků pří-slušné municipality či regionu. Pokud územní jednotka má vysokou daňovou kapaci-tu a zároveň nízké potřeby na zajištění veřejných statků je fiskální pozice silná.

FP = FK = Z x t Fp Os x n

21.04.2023

SHRNUTÍ

Veřejné Finance

Teorie fiskálního federalismu (FF) pojednává o uspořádání úrovní veřejných roz-počtů v příslušném územním celku (který nemusí mít charakter federace). Mezi nej-častější uspořádání patří trojúrovňové uspořádání, tj. centrální článek, střední úroveň a místní (municipální) úroveň. Existují dva základní modely FF, a to vertikální a ho-rizontální, který je doplněn kombinovaným modelem. Kombinovaný model v podstatě spojuje přednosti a vylučuje nedostatky obou předchozích a proto se i nej-více používá. Pro model centralizační je charakteristické zvýšené soustřeďování fi-nančních prostředků z celého území do centra, odkud jsou tyto prostředky následně podle dohodnutých pravidel redistribuovány do nižších rozpočtových úrovní. Mezi hlavní zdroje příjmů centrálního rozpočtu by měly patřit hlavně výnosy z důchodových daní, výnosy daní z příjmů právnických osob, výnosy ze zdrojů, které jsou nerovnoměrně rozmístěny na území, včetně výnosů z daní spotřebních a DPH. Do municipálních rozpočtů tradičně plynou výnosy daně z nemovitostí a výnosy z místních a správních poplatků. Alokaci výnosů jednotlivých druhů daní určuje zá-kon o daňovém určení, který je permanentně novelizován podle aktuální situace. Fis-kální funkce jednotlivých stupňů vlád je nutno vždy spojovat s podíly příslušných vlád na výnosech určitých daní. Stav finanční soběstačnosti z hlediska určených kompetencí při zajišťování veřejných statků je dán poměrem mezi vlastními zdroji a celkovou potřebou rozpočtu dané vládní úrovně. fiskální poměry v určitém území lze vyjádřit pomocí tří základních determinant, a to: fiskální kapacitou, fiskální potřebou a daňovou kapacitou.

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 20: PŘEHLED NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ A JEJICH PRÁVNÍ ÚPRAVA

Veřejné Finance


21.04.2023

Výklad pojmu

Veřejné Finance

Nezisková organizace je pojem, který žádný platný právní předpis v České republice neupravuje. Je to termín, který se spíše vžil v obecném pojetí, protože zahrnuje řadu organizací z různých oblastí. Neziskové jsou organizace, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Jsou to organizace, o jejichž činnosti je jiný zájem, ať už státu, společnosti nebo určité skupiny lidí. Jsou založeny za účelem provozování činnosti ve prospěch toho, kdo měl zájem na jejich zřízení. Je zde kladen větší důraz na důležitost výsledků hlavního poslání, přičemž výše příjmů z něj stojí obvykle až na druhém místě. Je možné konstatovat, že organizace, která není zřízena nebo založena za účelem podnikání, musí být právnickou osobou. V žádném případě není možné, aby se za tzv. neziskový subjekt považovala osoba fyzická. Neziskové organizace jsou tedy právnické osoby, mají svého zřizovatele, zakládají se podle různých právních předpisů a podléhají registraci na místech určených jim zákonem, podle kterého jsou zřízeny.

21.04.2023

Veřejné Finance

Základní rozdělení právnických osob je uvedeno v § 18 odst. 2 občanského zákoníku: •sdružení fyzických nebo právnických osob – např. občanská sdružení,•účelová sdružení majetku – např. nadace•jednotky územní samosprávy – např. obce, ale i stát,•jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon – Český rozhlas, Česká televize, Akademie věd ČR, profesní komory.Zákon o daních z příjmů uvádí výčet těchto subjektů v § 18 odst. 8, nejedná se o výčet vyčerpávající:•zájmová sdružení právnických osob, pokud mají tato sdružení právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,•občanská sdružení včetně odborových organizací, •politické strany a politická hnutí, •registrované církve a náboženské společnosti,•nadace a nadační fondy, •obecně prospěšné společnosti, •veřejné vysoké školy, •obce, kraje a vyšší územní samosprávné celky, •státní fondy, •subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

Přehled neziskových organizací

21.04.2023

Neziskové organizace a jejich právní úprava


Veřejné Finance

Zájmová sdružení právnických osob mající právní subjektivitu

Občanský zákoník, zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů v § 20 písm. f) a násl. uvádí, že zájmová sdružení právnických osob může být vytvářeno k ochraně zájmů nebo k dosažení jiného účelu.K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzavřená zakladateli, nebo schválení založení sdružení na ustavující členské schůzi. Ke smlouvě nebo zápisu o ustavující členské schůzi musí být přiloženy stanovy a určení osob oprávněných jednat jménem sdružení, jež schválí zakladatelé nebo ustavující schůze. Členství ve sdružení lze vázat na určitý členský příspěvek. Sdružení je právnickou osobou, jež odpovídá svým majetkem za nesplnění svých povinností. Nabývá právní způsobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u krajského úřadu příslušného podle sídla sdružení. K návrhu na zápis do registru se přikládá zakladatelská smlouva nebo zápis o ustavující členské schůzi spolu se stanovami. Návrh podává osoba zmocněná zakladateli nebo ustavující členskou schůzí.Před zánikem sdružení se vyžaduje likvidace, jestliže jmění sdružení nepřechází na právního nástupce. Sdružení zaniká výmazem z registrace.

21.04.2023

Podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, mají občané právo svobodně se sdružovat bez povolení státního orgánu. Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů:

•v politických stranách a politických hnutích,•k výdělečné činnosti nebo k zajištění řádného výkonu určitých povolání,•v církvích a náboženských společnostech.Do jejich postavení a činnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona.

Členy mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby.Návrh na registraci mohou podávat nejméně tři občané, z nichž alespoň jeden musí být

starší 18 let. Návrh podepíší členové přípravného výboru a uvedou svoje jména a příjmení, rodná čísla a bydliště. Dále uvedou, kdo z členů starších 18 let je zmocněncem oprávněným jednat jejich jménem. K návrhu připojí stanovy ve dvojím vyhotovení.

Občanské sdružení vzniká registrací. Návrh na registraci se podává Ministerstvu vnitra se současnou evidencí na Českém statistickém úřadě.

Odborová organizace a organizace zaměstnavatelů se stává právnickou osobou dnem následujícím poté, kdy příslušnému ministerstvu byl doručen návrh na její evidenci.

Sdružení zaniká:•dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením,•pravomocným rozhodnutím ministerstva o jeho rozpuštění.

Veřejné Finance

Občanská sdružení včetně odborových organizací

21.04.2023

Politické strany a politická hnutí

Veřejné Finance

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, dává občanům republiky právo sdružovat se v politických stranách a v politických hnutích. Výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy. K výkonu tohoto práva není třeba povolení státního orgánu.Tento zákon se nevztahuje na sdružování občanů•v občanských sdruženích,•k výdělečné činnosti nebo zajištění řádného výkonu určitých povolání,•v církevních a náboženských společnostech.Strany a hnutí podléhají registraci na Ministerstvu vnitra. Členem strany a hnutí mohou být pouze fyzické osoby, starší 18 let. Státní orgány mohou do jejich postavení a činnosti zasahovat jen na základě zákona a v jeho mezích.Návrh na registraci předkládá přípravný výbor, musí ho doložit požadavkem minimálně tisíce lidí na založení strany a stanovami. Strana a hnutí odpovídají za své závazky svým celým majetkem. Nesmí provozovat podnikatelskou činnost, mohou však založit podnikatelský subjekt v oborech vyjmenovaných zákonem. Členové za závazky ani neodpovídají, ani neručí.Strana a hnutí zanikají dnem, kdy ministerstvo provede výmaz ze seznamu. Zániku předchází jejich zrušení, a to buď bez likvidace, přechází-li jejich veškerý majetek a závazky na právního nástupce, anebo s likvidací, pokud jejich veškerý majetek a závazky takto nepřecházejí.

21.04.2023

Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností, upravuje:

•postavení církví a náboženských společností,•vedení veřejně přístupných seznamů registrovaných církví a

náboženských společností, svazů církví a náboženských společností a církevních právnických osob,

•působnost Ministerstva kultury ve věcech církví a náboženských společností. Tento zákon zaručuje právo svobodně projevovat své náboženství nebo víru. Návrh na registraci podávají ministerstvu nejméně tři fyzické osoby, které

dosáhly věku 18 let, mají způsobilost k právním úkonům a jsou občany České republiky nebo cizinci s trvalým pobytem v České republice.

Registrovaná církev a náboženská společnost zaniká jako právnická osoba dnem jejího výmazu z rejstříků.

Veřejné Finance

Registrované církve a náboženské společnosti

21.04.2023

Problematika nadací a nadačních fondů je řešena zákonem č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech.

Nadace nebo nadační fond jsou účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá pro dosahování obecně prospěšných cílů. Obecně prospěšným cílem je zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitárních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu.

Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, anebo závětí. Náležitosti jsou upraveny zákonem.

Nadace nebo nadační fond vzniká dnem zápisu do nadačního rejstříku. Návrh na zápis podává zřizovatel, popřípadě vykonavatel závěti nebo osoba k tomu jimi písemně zmocněná. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena. Majetek nadace nebo nadačního fondu smí být použit pouze v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu nadace nebo nadačního fondu.

Nadace nebo nadační fond se zrušují•dosažením účelu, pro který byly zřízeny, dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o

dosažení účelu nadace nebo nadačního fondu,•rozhodnutím správní rady o sloučení s jinou nadací nebo nadačním fondem dnem uvedeným ve

smlouvě o sloučení,•rozhodnutím soudu o zrušení nadace nebo nadačního fondu dnem uvedeným v tomto rozhodnutí,

jinak dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,•prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.Zaniká ke dni výmazu z rejstříku.

Veřejné Finance

Nadace a nadační fondy

21.04.2023

Obecně prospěšné společnosti

Veřejné Finance

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, upravuje postavení a právní poměry obecně prospěšné společnosti. Obecně prospěšná společnost:•je založena podle tohoto zákona,•poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek,•její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců a musí být použit na poskytování obecně prospěšných služeb, pro které byla obecně prospěšná společnost založena.Název musí obsahovat označení "obecně prospěšná společnost" nebo jeho zkratku "o. p. s.".

21.04.2023


Veřejné Finance

Zakladateli mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnické osoby. Zakládá se zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zákon upravuje obsah zakládací smlouvy popř. listiny. Obecně prospěšná společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností.Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, může vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb.

21.04.2023


Veřejné Finance

Obecně pospěšná společnost se zrušuje:•uplynutím doby, na kterou byla založena,•dosažením účelu, pro který byla založena,•dnem uvedeným v rozhodnutí správní rady o zrušení obecně prospěšné společnosti,•sloučením, splynutím s jinou obecně prospěšnou společností nebo rozdělením na dvě či více obecně prospěšné společnosti,•dnem uvedeným v rozhodnutí soudu o zrušení obecně prospěšné společnosti, jinak dnem, kdy toto rozhodnutí nabude právní moci,•prohlášením konkurzu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku.Zaniká dnem výmazu z rejstříku.

21.04.2023

Veřejné vysoké školy

Veřejné Finance

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, staví vysoké školy na nejvyšší stupeň vzdělávací soustavy. Vysoké školy jsou vrcholnými centry vzdělanosti, nezávislého poznání a tvůrčí činnosti a mají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji společnosti. Zřizují se a zrušují zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo. Vysoká škola je:•univerzitní (může uskutečňovat všechny typy studijních programů a v souvislosti s tím vědeckou a výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost),•neuniverzitní (nečlení se na fakulty).Samosprávnými akademickými orgány veřejné jsou: •akademický senát, •rektor,•vědecká rada nebo umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole akademická rada,•disciplinární komise.

21.04.2023

Veřejné vysoké školy

Veřejné Finance

Veřejná vysoká škola sestavuje svůj rozpočet na kalendářní rok a hospodaří podle něj. Vyúčtování výsledků svého hospodaření provede po skončení kalendářního roku a předloží ho ministerstvu. Má ve vlastnictví majetek potřebný k činnostem, pro které byla zřízena. O nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy. Veřejná vysoká škola je povinna majetek užívat k plnění úkolů ve vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti. Může jej užívat i k doplňkové činnosti v souladu s tímto zákonem.

21.04.2023

Obce

Veřejné Finance

Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízeních) ve znění pozdějších předpisů jsou:•základním územním samosprávným společenstvím občanů,•tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce.Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Spravuje své záležitosti samostatně a má svůj název. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Je samostatně spravována zastupitelstvem obce; dalšími orgány jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány. Občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je v obci hlášena k trvalému pobytu.Zákon o obcích uvádí orgány obce a vymezuje rozsah jejich povinností a rozhodovacích pravomocí. Vrcholným orgánem je zastupitelstvo. Rada obce je výkonným orgánem v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu. Starosta zastupuje obec navenek.Majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vést jeho evidenci. Sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.Každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Obec má jedno nebo více katastrálních území.

21.04.2023

Vyšší územní samosprávné celky

Veřejné Finance

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) upravuje vlastní práva a pravomoci krajů a rozsah jejich činností. Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem. Dalšími orgány jsou rada kraje, hejtman a krajský úřad. Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn. Tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje. Obecně závaznou vyhláškou, vydanou zastupitelstvem v mezích jeho samostatné působnosti, lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám, jen stanoví-li tak zákon.Občanem je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje. Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu kraje a občanů kraje, pokud nejde o přenesenou působnost. Majetek musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku a vede jeho evidenci.

21.04.2023

Komory s povinným členstvím vymezené zákonem

Veřejné Finance

Pro všechny komory platí, že jsou právnickými osobami.

Komora daňových poradců

Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR, upravuje: •poskytování právní pomoci a finančně ekonomických rad ve věcech daní,•vznik, postavení a působnost Komory daňových poradců České republiky v souladu s právem Evropských společenství.Daňovým poradcem se rozumí fyzická osoba, zapsaná v seznamu daňových poradců. Právo vykonávat daňové poradenství nabývá fyzická osoba dnem zápisu do seznamu. Komora•sdružuje všechny daňové poradce,•rozhoduje podle tohoto zákona ve věcech oprávnění k výkonu daňového poradenství a o disciplinárních opatřeních.

21.04.2023


Veřejné Finance

Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora, Česká lékárnická komoraVýše jmenované jsou zřízeny podle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře. Povinností komor je dbát na odbornost práce, kterou vykonávají její členové, hájit zájmy a čest svých členů, vést jejich seznam.Každý lékař, stomatolog, absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává na území České republiky svojí činnost, musí být členem příslušné komory.

21.04.2023


Veřejné Finance

Komora auditorů

Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech, ve znění pozdějších předpisů, upravuje: •postavení a činnost auditorů, auditorských společností, asistentů auditora, •podmínky, za nichž mohou být poskytovány auditorské služby, •vznik, postavení a působnost Komory auditorů České republiky. Auditorem se rozumí ten, kdo splnil odborné požadavky a kdo je zapsán do seznamu auditorů nebo zaregistrován v seznamu auditorů.Komora zejména•dohlíží na řádné poskytování auditorských služeb,•vydává profesní předpisy a auditorské směrnice,•vede seznamy auditorů, asistentů auditora a auditorských společností,•pečuje o odbornou úroveň auditorů a asistentů auditora,•vykonává další činnosti stanovené ve statutu Komory.

21.04.2023


Veřejné Finance

Česká advokátní komoraČeská advokátní komora se zakládá podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty. Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgányAdvokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Musí splnit předpoklady určené zákonem a složit odborné zkoušky. Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů.Komora vykonává veřejnou správu na úseku advokacie.

21.04.2023


Veřejné Finance

Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

Obě komory se zakládají podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Členem komory se stávají autorizovaní architekti, inženýři a technici splňující předpoklady uložené zákonem po složení odborné zkoušky. Náklady na činnost Komory jsou kryty zejména z členských poplatků, z poplatků za udělení autorizace, z poplatků za úkony pro členy nebo nečleny Komory, z pokut, z příspěvků a darů.

21.04.2023


Veřejné Finance

Notářské komory a Notářská komora ČR

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, upravuje zásady pro činnost notářů, jejich zástupců, náhradníků a pracovníků notáře. Notář je fyzická osoba splňující předpoklady (především notářská zkouška, pětiletá praxe a vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě) podle tohoto zákona, kterou stát pověřil notářským úřadem. Notáře jmenuje ministr na návrh Komory.Notářská komora sdružuje všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Notář se stává členem dnem jeho jmenování notářem. Členství v notářské komoře zaniká jeho odvoláním nebo smrtí.

21.04.2023

Státní fondy

Veřejné Finance

Státní fond životního prostředíStátní fond kulturyStátní fond na podporu a rozvoj české kinematografieStátní zemědělský intervenční fondFond národního majetkuPozemkový fond České republikyStátní fond dopravní infrastrukturyStátní fond rozvoje bydlení

21.04.2023

Česká televize a rozhlas

Veřejné Finance

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob při provozování rozhlasového a televizního vysílání. Upravuje povinnosti, působnost a postavení rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Česká televize se zřizuje zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky. Hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání jsou zejména: •poskytování objektivních, ověřených a všestranných informací, •přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,•vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel,•rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin.

21.04.2023

Veřejné Finance

Finančními zdroji České televize jsou zejména:•televizní poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,•příjem z vlastní podnikatelské činnosti.Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize je Rada České televize. Český rozhlas se zřizuje zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu ve znění pozdějších předpisů. Poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území České republiky a do zahraničí. Jeho poslání je totožné s posláním České televize. Orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti Českého rozhlasu je Rada Českého rozhlasu.Finančními zdroji Českého rozhlasu jsou zejména:•rozhlasové poplatky vybírané podle zvláštního právního předpisu,•příjem z vlastní podnikatelské činnosti.

Česká televize a rozhlas

21.04.2023

Veřejné finance

Kapitola 21: FINANCOVÁNÍ, ÚČETNICTVÍ A

DANĚ NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ

Veřejné Finance


21.04.2023

Financování neziskových organizací

Veřejné Finance

Na problematiku financování občanských organizací je nutno pohlížet jako na problematiku typického vícezdrojového financování. Organizace pro svojí činnost využívají vlastní zdroje (příspěvky členů, výnosy z vlastní činnosti apod.), sponzorské dary a u občanských sdružení a obecně prospěšných společností je možné poskytovat dotace ze státního rozpočtu nebo z rozpočtu obce. Na tyto dotace není právní nárok a jejich poskytování se řídí předem stanovenými podmínkami.Základním předpisem, který stanoví finanční vztahy ke státnímu rozpočtu je zákon 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech republiky. Tyto vztahy jsou dány jen tím, že ze státního rozpočtu je možné občanským sdružením a obecně prospěšným společnostem poskytovat dotace. Nadacím a nadačním fondům již nelze od 1. ledna 1999 dotace poskytovat. Z toho je zřejmé, že se u uvedených občanských společností nejedná o financování ze státního rozpočtu.

21.04.2023

Veřejné Finance

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu a řízení o jejich odnětí upravuje §14 a násl. O poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce. Vyhoví-li poskytovatel žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, vydá písemné rozhodnutí, které obsahuje:•jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci fyzickou osobou a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikačním číslo; název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci právnickou osobou, •název a adresu poskytovatele, •poskytovanou částku, •účel, na který je poskytovaná částka určena, •lhůtu, v níž má být stanoveného účelu dosaženo, •u návratné finanční výpomoci lhůty pro navrácení poskytnutých peněžních prostředků a částky jednotlivých splátek, •případné další podmínky, které musí příjemce v souvislosti s použitím dotace nebo návratné finanční výpomoci splnit, •u dotací a návratných finančních výpomocí, jejichž součástí jsou peněžní prostředky, částku těchto prostředků, •den vydání rozhodnutí.

Financování neziskových organizací

21.04.2023

Financování neziskových organizací Příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci je povinen ji s poskytovatelem vypořádat v rámci finančního vypořádání.

Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci může být zahájeno, došlo-li po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci:

•k vázání prostředků státního rozpočtu,

•ke zjištění, že údaje, na jejichž základě byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, byly neúplné nebo nepravdivé, nebo

•ke zjištění, že rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bylo vydáno v rozporu se zákonem nebo právem Evropských společenství.

Dalším možným zdrojem financí jsou tzv. zahraniční pomoci. Jedná se především o program PHARE, kde jsou prostředky Evropské unie a to jak v oblasti národních programů, tak i vícenárodních programů. Tady se jednoznačně uplatňují principy programového financování a "výběrových" řízení pro získání příslušných dotací. Rovněž vyhodnocování výsledků je věcí podrobného zkoumání. Rovněž programy Evropských společenství se již využívají v této oblasti (např. programy Leonardo, Sokrates a pod.), dále předstrukturální fondy a strukturální fondy. To je oblast, která by mohla být v budoucnu významným zdrojem i pro financování občanských společností.


Veřejné Finance

Financování neziskových organizacíZ hlediska poskytování dotací ze státního rozpočtu jsou největší zkušenosti u dotací občanských sdružení a to na poskytování obecně prospěšných činností. Bohužel se nejedná pouze o kladné zkušenosti, ale v mnoha případech jde o zkušenosti záporné, které pak vedou veřejnou správu k vyšší opatrnosti při výběru příjemců dotací. Právě z těchto záporných zkušeností vznikla celá řada omezení ve vládou schválených zásadách o poskytování dotací ze státního rozpočtu občanským sdružením. Patří sem výrazné omezení v úhradě mezd a to jak funkcionářských, tak i zaměstnaneckých, omezení úhrad na pohoštění, úhrad zahraničních cest (s výjimkou dětských ozdravných pobytů, recipročních výměn a sportovní reprezentace), možnosti dotování dalších právnických a fyzických osob a v neposlední řadě omezení dotací na výši 70 % potřebných finančních zdrojů na zajištění příslušného programu. Poslední omezení vychází z požadavku účasti mimorozpočtových zdrojů, které by prokazovaly veřejný zájem o stanovený program. Na principech zásad vlády vytvářejí jednotlivá odborná ministerstva své podmínky dotování a organizování výběrových soutěží.

21.04.2023

Finanční zdroje použitelné pro všechny typy neziskových organizací představují výnosy:•z vlastní činnosti, pro kterou byla organizace založena nebo zřízena,•z doplňkové činnosti zahrnuté do statutu organizace,•z prodeje či pronájmu majetku,•z reklam,•z darů, dědictví, sponzoringu,•od pojišťoven a fondů,•z úroků svých vkladů či půjček,•ze sbírek, tombol, loterií,•ze zdrojů vzniklých organizací zákonnými daňovými úlevami,•z příspěvků z veřejných rozpočtů ve formě např. příspěvků, dotací.Zvláštními finančními zdroji pro některé neziskové organizace jsou:•členské příspěvky u organizace vyvíjející svoji činnost na členském principu,•příspěvky věřících občanů,•výnosy z daní a poplatků stanovených zákony,•vklady zakladatelů,•výnosy z poplatků a pokut,•výnosy z obchodování s cennými papíry ve vlastnictví organizace na kapitálovém trhu,•úvěry atd.Získávání prostředků, resp. hledání zdrojů, které mají pomoci především neziskovým organizacím

zbavit se nedostatku prostředků, se nazývá fundraising.

Veřejné Finance

Finanční zdroje neziskových organizací

21.04.2023

Daně neziskových organizací


Zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. vymezuje neziskové organizace jako poplatníka, který není založen za účelem podnikání. Podle § 18 odst. 8 se za poplatníky, kteří nebyli založeni nebo zřízeni za účelem podnikání považují zejména následující subjekty:

•zájmová sdružení právnických osob, pokud mají právní subjektivitu a nejsou zřízena za účelem výdělečné činnosti,

•občanská sdružení včetně odborových organizací,•politické strany a politická hnutí,•registrované církve a náboženské společnosti,•nadace, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti,•veřejné vysoké školy,•obce, organizační složky státu, vyšší územní samosprávné celky,•příspěvkové organizace, státní fondy,•subjekty, o nichž tak stanoví zvláštní zákon.

Za tyto poplatníky se nepovažují obchodní společnosti a družstva, i když nebyly založeny za účelem podnikání.

Veřejné Finance

Daň z příjmu

21.04.2023

•příjmy z reklam, •příjmy z členských příspěvků, •příjmy z nájemného.

Příjmy z členských příspěvkůČlenské příspěvky jsou u neziskových organizací předmětem daně, ale na některé se

vztahuje podle §19 odst. 1 osvobození od daně. Jsou to především členské příspěvky podle stanov, statutu, zřizovacích nebo zakladatelských listin a příspěvky přijaté zájmovými sdruženími právnických osob, profesními komorami s nepovinným členstvím (např. zákon o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR), občanskými sdruženími včetně odborových organizací, politickými stranami a politickými hnutími.

Příjmy z nájemnéhoVýjimku u těchto příjmů tvoří nájemné získané z pronajímání státního majetku, kde takto

získané příjmy jsou odváděny do státního rozpočtu, nikoliv ponechány neziskové organizaci.

Další výjimku tvoří příjmy z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku. Dále též příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku. Takto získané příjmy jsou od daně osvobozeny.

Veřejné Finance

Předmět daně z příjmů

21.04.2023

Osvobození od daně

Veřejné Finance

Na neziskové organizace se vztahuje řada osvobození od daně. Tato osvobození jsou upravena v §19 a jsou to především tato: •členské příspěvky podle stanov, •výnosy z kostelních sbírek, příjmy za církevní úkony a příspěvky členů u registrovaných církví a náboženských společností, •příjmy státních fondů a dalších fondů stanovené zvláštními předpisy, •příjmy plynoucí z pronájmu nemovitostí, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, příjmy plynoucí z pronájmu uměleckých děl, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku, •úrokové a dividendové příjmy plynoucí z cenných papírů, které jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, •příjmy plynoucí z úroků z finančního prostředků, kterou jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsány v nadačním rejstříku, za podmínky, že jsou uloženy na zvláštním účtu u banky, •příjmy plynoucí z autorských a patentových práv, která jsou součástí nadačního jmění a jsou zapsána v nadačním rejstříku.

21.04.2023

Odčitatelné položky od základu daně

Veřejné Finance

Dle ustanovení §20 odst. 7 mohou neziskové organizace základ daně snížený podle §34 dále snížit až o 30%, maximálně však o 1.000.000,- Kč, použijí-li takto získané prostředky ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících obdobích. U veřejných vysokých škol pouze tehdy, použijí-li takto získané prostředky v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů vzdělávací, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti. V případě, že 30% snížení činí méně než 300.000,- Kč, lze odečíst částku ve výši 300.000,-- Kč, maximálně však do výše základu daně.

21.04.2023

Poskytování darů neziskovým organizacím

Veřejné Finance

Dle § 20 odst. 8 lze od základu daně sníženého podle §34 odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajů, organizačním složkám státu, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud hodnota daru činí alespoň 2.000,- Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 5% ze základu daně sníženého podle §34. Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou zřízeni za účelem podnikání.

21.04.2023

Daň darovací

Veřejné Finance

Pro neziskové subjekty je významná především úprava daně darovací (zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť jedním ze zdrojů jejich financování jsou právě dary. Dar přijatý neziskovou organizací je sice předmětem daně darovací, ale je od daně osvobozen. Obdobně je u neziskových organizací uplatňováno osvobození, pokud jde o bezúplatný převod na veřejně prospěšné účely, podle ustanovení §20 odst. 4 toho zákona jsou to především bezúplatná nabytí majetku: •Českou republikou, •územními samosprávnými celky a jimi zřízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, •dobrovolnými svazky obcí, •určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky, •státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, •obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost, •nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu.

21.04.2023

Daň z přidané hodnoty

Veřejné Finance

Daň z přidané hodnoty upravuje zákon č. 235/2004 Sb. Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomické činnosti.

Předmětem daně jsou veškerá zdanitelná plnění za úplatu i bez úplaty včetně nepeněžitého plnění.

V §51 odst. 1 jsou uvedena plnění, která jsou osvobozena od daně z přidané hodnoty. Pro oblast neziskové sféry jsou důležitá především tato osvobození:

•u výchovy a vzdělání, •u zdravotnických služeb a zboží, •u sociální pomoci.

21.04.2023

Výchova a vzdělání

Veřejné Finance

Výchovou a vzděláváním se pro účely tohoto zákona rozumí:

•výchovná a vzdělávací činnost poskytovaná v předškolních nebo školských zařízeních,

•činnost prováděná za účelem rekvalifikace zabezpečovaná pověřenými výchovně vzdělávacími zařízeními.

Osvobození od daně se nevztahuje na vzdělávací činnost, která není poskytována v rámci akreditovaného studijního programu.

21.04.2023

Zdravotnické služby a zboží

Veřejné Finance

Zdravotnickými službami se pro účely tohoto zákona rozumí služby zdravotní péče a související služby poskytované oprávněnými subjekty pacientům a osobám, jimž je taková péče určena.Od daně je osvobozeno dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb.Za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními optiky.Sociální pomocSlužbami sociální pomoci se pro účely tohoto zákona rozumí:•služby sociální péče, •ústavní sociální péče, •denní sociální péče, •sociální péče poradenské a výchovné ve prospěch dětí a mládeže, •služby sociální podpory,•služby pracovní adaptace zdravotně postiženým nebo nezaměstnaným•ostatní sociální péče bez ubytování.

21.04.2023

Děkuji za pozornost


Documents

Veřejné finance