STANOVYMoravskho rybskho svazu
ST PRVN
VEOBECN USTANOVEN
1Zkladn ustanoven
1. Moravsk rybsk svaz (dle jen Svaz) je obanskm sdruenm podle
zkona . 83/1990 Sb. o sdruovn oban. Svaz je prvnickou osobou.
2. Nzvem tohoto sdruen je:
Moravsk rybsk svazSdlem Svazu je Brno, Sobick 83, 61400IO Svazu
je: 00434159
3. Svaz vznikl odtpenm od eskho rybskho svazu, a to na zklad vle
mstnch organizac RS, psobcch na zem nkdejho Jihomoravskho kraje,
kter se rozhodly zaloit vlastn sdruen.
4. Psobnost Svazu se vztahuje na zem Moravy v zemnm rozsahu
mstnch organizac uvedench v ploze tchto stanov a rybskch revr, v
nich byl Svazu i jeho mstnm organizacm povolen vkon rybskho
prva.
2Posln Svazu
Poslnm Svazu je zejmna:
1. Sdruovat obany k vkonu rybskho prva v rybskch revrech ve
smyslu prvnch pedpis o rybstv.
2. Podlet se na ochran prody a ivotnho prosted.
3. Podlet se na mimokoln vchov dt a mldee na seku rybstv,
ochrany prody a ivotnho prosted.
4. Rozvjet a popularizovat rybsk sport.
3Vkon rybskho prva
Vkon rybskho prva povoluj Svazu a jeho organizanm slokm pslun
orgny sttn sprvy rybstv.
4koly Svazu a jejich plnn
1. V rmci svho posln pln Svaz zejmna tyto koly:
1. dn hospoda v rybskch revrech, v nich mu byl povolen vkon
rybskho prva, pln stanoven podmnky a hospodsk ukazatele a soustavn
peuje o zvelebovn rybstv na tchto revrech
2. v zjmu dnho hospodaen v rybskch revrech zizuje a provozuje
rybnky a zvltn rybochovn zazen
3. zajiuje ochranu rybstv v rybskch revrech a rybncch, zejmna
ochranu ryb a jinch vodnch ivoich ped nepznivmi vlivy a ped
kodlivmi zsady lid, jako i ochranu rybskch zazen. Za tm elem
navrhuje pslunm orgnm sttn sprvy rybstv ustanoven rybsk stre. V
ppad poteby me zajiovat vkon psobnosti rybsk stre na profesionlnm
zkladu.
4. usiluje o istotu vod a ekologickou udritelnost vodnch
spoleenstev, zajiuje prevenci proti vlivm kodlivm rybstv a podl se
na odstraovn jejich nsledk
5. vyrb ryb nsady pro zarybovn rybskch revr, v nich mu byl
povolen vkon rybskho prva.
6. vyrb ryb nsady a trn ryby za elem jejich prodeje
7. provozuje jinou hospodskou a obchodn innost v souladu s obecn
zvaznmi prvnmi pedpisy a s poslnm Svazu
8. umouje svm lenm podlet se na vkonu rybskho prva, zejmna na
sportovnm rybolovu a rozvj jejich zjem o rybstv a o roziovn jejich
znalost v tomto oboru
9. zskv a organizuje mlde pro svazovou innost, umouje j podlet
se na vkonu rybskho prva a zajiuje jej odborn veden a vchovu
10. zajiuje zvyovn odborn a kulturn rovn svch len a funkcion,
vede sv leny k respektovn prvnch pedpis, k ochran prody a k asti na
obecn prospnch innostech
11. podl se na rozvoji a popularizaci rybskho sportu, zejmna na
organizaci sportovnch sout v lovu ryb udic (LRU) a rybolovn
technice (RT) na vech organizanch stupnch, vetn reprezentace esk
republiky
2. K plnn svch kol Svaz mimo jin:
1. vyuv efektivnch forem spolenho hospodaen a rybolovu
2. zizuje anebo zskv do svho vlastnictv i njmu rybnky k chovu
nsad a generanch ryb, zizuje a provozuje zazen pro uml chov ryb a
jin rybochovn zazen
3. propaguje, popularizuje a pomh uvdt do praxe nejnovj poznatky
v oboru rybstv
4. organizanm slokm Svazu i jeho lenm poskytuje odborn sluby,
vetn nkupu a distribuce rybch nsad pro dal produkci a pro zarybovn
rybskch revr
5. zizuje poradn sbory a komise jako pomocn orgny sloen z
odbornk
6. organizuje kolen, pednky, besedy, zjezdy, exkurze, soute a
vstavy
7. zajiuje odbornou ppravu svch len i jinch zjemc za elem splnn
pedepsanch kvalifikanch pedpoklad pro zskn prvnho rybskho lstku a
na zklad pslunho poven vydv osvden o zskan kvalifikaci
8. zizuje rybsk krouky pro nezletil leny
9. spolupracuje s odbornmi asopisy v oboru rybstv, ppadn vydv
vlastn periodick a jin publikace
10. spolupracuje se sttnmi orgny, politickmi stranami a spolky
ve vech oblastech souvisejcch s poslnm Svazu, zejmna v otzkch
ochrany rybstv, prody a ivotnho prosted
11. spolupracuje s eskm rybskm svazem, s dalmi rybskmi subjekty
a s odbornmi rybskmi institucemi, pedevm za elem rozvoje sportovnho
rybstv
12. navazuje a rozvj ptelsk vztahy se zahraninmi rybskmi
institucemi. V rmci spoluprce s tmito institucemi uskuteuje vmnn
nvtvy, astn se mezinrodnch akc a sm takov akce pod.
13. zakld obchodn spolenosti pro specializovanou vnitrozemskou i
zahranin obchodn innost
5lenstv
1. lenstv ve Svazu je dobrovoln.
2. lenov Svazu jsou dn, nezletil a estn.
3. Za dnho lena Svazu me bt pijata fyzick osoba star 18 let s
trvalm i dlouhodobm pobytem na zem esk republiky (oban Evropsk unie
s povolenm k trvalmu i pechodnmu pobytu).
4. Za nezletilho lena Svazu me bt pijata fyzick osoba s trvalm i
dlouhodobm pobytem na zem esk republiky (oban Evropsk unie s
povolenm k trvalmu i pechodnmu pobytu), je je mlad 18 rok a v roce,
v nm se rozhoduje o jejm pijet, doshne vku alespo 8 rok. O pijet za
nezletilho lena rozhoduje na zklad psemn pihlky vbor mstn
organizace. Nezletil lenov jsou organizovn ve dvou vkovch
kategorich, od 8 do 15 let a od 16 do 18 let, brno po roncch podle
roku, v nm nezletil len doshne pslunho vku.
5. Za mimodn zsluhy o innost Svazu me bt udleno estn lenstv. O
udlen estnho lenstv rozhoduje Svazov vbor.
6. Zskn lenstv:
1. o pijet za dnho lena Svazu rozhoduje vbor mstn organizace na
zklad psemn pihlky
2. je-li rozhodnuto o pijet, vznik lenstv zaplacenm stanovenho
zpisnho a lenskho pspvku
3. je-li rozhodnuto o nepijet, me se uchaze odvolat k lensk
schzi, kter rozhodne s konenou platnost
4. nezletil len nabv dn lenstv v prvn den kalendnho roku, v nm
doshne 18 let vku
7. len me bt organizovn jen v jedn mstn organizaci Svazu.
Pestoupit do jin organizace me za souhlasu pijmajc organizace, po
doloen splnn lenskch povinnost v pvodn mstn organizaci.
8. lenstv ve Svazu zanik:
1. mrtm lena
2. vystoupenm lena
3. zruenm lenstv pro nezaplacen lenskho pspvku
4. vylouenm lena
6Prva a povinnosti len Svazu
1. dn lenov maj prvo:
1. astnit se na lenskch schzch projednn vech otzek tkajcch se
Svazu a hlasovat o nich
2. volit a bt voleni do orgn Svazu
3. obracet se s dotazy, nvrhy a stnostmi na orgny Svazu
4. poadovat na schzch od funkcion pravideln zprvy o innosti mstn
organizace a o svazov innosti vbec
5. povat vhod len Svazu a podlet se na uvn spolench vc a zazen,
v rozsahu a zpsobem upravenm rozhodnutm Svazovho vboru
6. astnit se podnik a akc podanch Svazem
7. na vydn povolenky k lovu pi splnn podmnek 6 odstavce 5
8. vystoupit ze Svazu
2. Nezletil a estn lenov maj t prva jako lenov dn, vyjma prva
hlasovn na lenskch schzch ( 6 odst.1 psm. a) a prva volit a bt
voleni do orgn Svazu ( 6 odst.1 psm. b).
3. dn lenov a nezletil lenov maj pedevm povinnost:
1. dodrovat obecn zvazn prvn pedpisy o rybstv, jako i bli
podmnky vkonu rybskho prva stanov v povolence k lovu
2. dit se Stanovami a dalmi svazovmi pedpisy a plnit povinnosti
uloen orgny Svazu
3. vysthat se veho, co by naruovalo dobrovolnou kze, zsady
slunosti a vzjemn respekt ve vztazch mezi rybi a rybskmi
organizacemi
4. pi lovu ryb a jinch vodnch organizm mt u sebe rybsk lstek,
povolenku k lovu a lenskou legitimaci a kontrolnmu orgnu je na podn
pedloit
5. osobn pracovn innost se podlet na innosti Svazu. eny, dti a
mlde do 15 let, starobn dchodci, dritel prkazu ZTP a ZTTP mohou bt
od pracovn povinnosti osvobozeni. O zprotn pracovn povinnosti a
jeho rozsahu rozhoduje vbor mstn organizace. len, kter ze zvanch
dvod neme svou pracovn povinnost splnit, me namsto n poskytnou
nhradu v penzch. Minimln rozsah pracovn povinnosti a minimln ve
penn nhrady je urena Statutem vkonu rybskho prva na revrech MRS
(dle jen Statut). Mstn organizace jsou oprvnny stanovit podle svch
podmnek vy rozsah pracovn povinnosti a vi penn nhrady. Pouit pennch
prostedk zskanch z pennch nhrad upravuje Statut
6. dbt o zvenou ochranu ivotnho prosted
7. platit lensk pspvky, a to do konce nora bnho roku
8. odpovdn vykonvat funkce, do nich byli zvoleni.
4. estn lenov maj tyt povinnosti jako lenov ostatn, vyjma
povinnost uvedench v odst. 3 psm. f), h) a ch).
5. Podmnky pro vydn povolenky k lovu jsou:
1. uhrazen lensk pspvek
2. platn rybsk lstek
3. splnn pracovn povinnost v pedchozm roce
4. dn vyplnn a vas odevzdan zznam o dochzce k vod a pehled o
lovcch vetn sume lovk, a to pro kadou vydanou povolenku
7Krn opaten
1. Za poruen povinnost, stanovench v 6 odst. 3, me bt lenm a
funkcionm uloeno nkter z tchto krnch opaten:
1. napomenut
2. nevydn nebo doasn odnt povolenky k rybolovu (zkaz rybolovu na
revrech MRS) a na 3 roky
3. odvoln z funkce
4. vylouen ze Svazu
Vedle sebe je mon uloit pouze odvoln z funkce a nkter z ostatnch
krnch opaten.
2. O krnch opatench rozhoduj zsadn orgny t mstn organizace
Svazu, jejm je krn sthan lenem. Spov-li vak podstata krnho provinn
v poruen pedpis pi vkonu rybskho prva sportovnm rybolovem, je k
veden krnho zen psluna ta mstn organizace, kter je povena
hospodaenm na revru, na nm bylo krn provinn spchno, a matesk mstn
organizace lena je povinna toto krn opaten respektovat. K projednvn
takovch krnch provinn, spchanch v rybskch revrech v pmm
obhospodaovn Svazu, je pslun Svazov krn komise. O uloen krnch
opaten podle odst. 1 psm.c) a d) vak i v tchto ppadech rozhoduje
orgn t mstn organizace, jejm je krn sthan lenem, a to na nvrh mstn
organizace, poven hospodaenm na revru, na nm byl pestupek spchn,
ppadn na nvrh Svazov krn komise.
3. O krnch opatench podle odst.1 psm. a) a psm. b) rozhoduje krn
komise mstn organizace, je-li v mstn organizaci zzena, anebo vbor
mstn organizace, pokud krn komise zzena nen. V ppadech uvedench v 7
odst. 2 vta tet rozhoduje o tchto krnch opatench Svazov krn komise.
O uloen krnch opaten podle odst. 1 psm. c) a psm. d) rozhoduje
lensk schze mstn organizace. Jde-li o lena, kter vykonv funkci ve
svazovch orgnech, je k uloen krnho opaten podle odst.1 psm. c)
pslun Svazov vbor. Za zvl hrub poruen Stanov, Jednacho du a Rybskho
du Svazu nebo za hrub poruen pravidel souit v rmci mstn organizace,
me bt len ze Svazu vylouen rozhodnutm vboru mstn organizace.
4. Krn zen vede krn komise mstn organizace, je-li v mstn
organizaci zzena, anebo vbor mstn organizace, pokud krn komise
zzena nen. V ppadech uvedench v 7 odst. 2 vta tet vede krn zen
Svazov krn komise. Za elem objasnn skutkovho stavu nad jednn, ke
ktermu mus bt krn sthan vas pizvn. U tohoto jednn je zpravidla
slyen i ten, kdo krn provinn zjistil a oznmil, ppadn i dal svdci.
Dospje-li orgn vedouc krn zen k zvru, e je na mst uloen takovho
krnho opaten, k jeho uloen je podle odst. 3 pslun jin orgn, pedlo
vsledky zen pslunmu orgnu s nvrhem na uloen krnho opaten.O uloen
krnho opaten mus bt vydno psemn rozhodnut. To mus obsahovat daj o
tom, kdo a kdy krn opaten vydal, popis skutku, v nm je krn provinn
spatovno, konkrtn druh (a pi nevydn nebo odnt povolenky i dlku)
krnho opaten, odvodnn a pouen o odvoln. Toto psemn rozhodnut mus bt
dorueno krn sthanmu do vlastnch rukou. Proti rozhodnut o uloen
krnho opaten se me krn sthan odvolat ke Krnmu sentu Svazu v
patnctidenn lht ode dne doruen jeho psemnho vyhotoven prostednictvm
mstn organizace, je rozhodnut vydala.
5. Krn sent projedn odvoln krn sthanho zpravidla do 30 dn od
obdren materil o pestupku.
Krn sent:
1. odvoln zamtne, byl-li dn zjitn skutkov stav vci a uloeno
sprvn a pimen krn opaten
2. rozhodnut o uloen krnho opaten zru a sm ve vci rozhodne,
je-li mon nov rozhodnut uinit na podklad skutkovho stavu, kter byl
v napadenm rozhodnut sprvn zjitn a poppad dkazy provedenmi ped Krnm
sentem doplnn
3. rozhodnut o uloen krnho opaten zru a vc vrt orgnu mstn
organizace k novmu projednn a rozhodnut. Pitom stanov, jak kony je
teba provst. Tyto pokyny jsou pro krn orgn I. stupn zvazn.
Rozhodnut Krnho sentu se doruuje psemn krn sthanmu a orgnu, jen
rozhodoval v I. stupni. Proti tomuto rozhodnut nen ji odvoln
ppustn.
6. Rozhodnut o uloen krnho opaten nabv innosti prvnm dnem po
marnm uplynut odvolac lhty i dnem doruen rozhodnut Krnho sentu, jm
bylo zamtnuto odvoln anebo uloeno krn opaten.
Doba od zadren povolenky pi zjitn provinn do doby innosti
uloenho krnho opaten se zapotv do doby odnt nebo nevydn povolenky v
ppad uloen krnho opaten podle odst.1 psm.b).
7. Krn sthan, jemu bylo inn uloeno krn opaten, je povinen
zaplatit pauln nhradu nklad krnho zen. Skonilo-li krn zen
rozhodnutm Krnho sentu podle 7 odst. 5 psm.a), in pauln nhrada K
200,-K a je splatn na et svazovho sekretaritu. V ostatnch ppadech
in tato nhrada 50,- K a je splatn na et t mstn organizace, jej orgn
rozhodl ve vci, ppadn na et svazovho sekretaritu, rozhodl-li ve vci
podle Stanov jako orgn I.stupn orgn Svazu.
V odvodnnch ppadech me bt krn sthan na svou dost povinnosti k
nhrad nklad zcela i zsti zprotn. O dosti krn sthanho rozhodne pslun
krn orgn I. stupn rozhodnutm, proti nmu nen ppustn odvoln.
8. Vbor mstn organizace, kter uloila krn opaten, je povinen do
15 dn od innosti rozhodnut o uloen krnho opaten zaslat toto
rozhodnut matesk mstn organizaci krn postienho. Stejn tak uin Krn
sent, bylo-li krn opaten uloeno jm. inn rozhodnut o uloen krnho
opaten je pro mateskou organizaci krn postienho zvazn a tato je
povinna je respektovat.
Pokud proti rozhodnut o uloen krnho opaten nebylo podno odvoln,
je vbor mstn organizace, kter krn opaten uloila, povinen toto
rozhodnut zaslat do 15 dn od nabyt jeho innosti Krnmu sentu. Krn
sent eviduje inn uloen krn opaten a db na to, aby byla vykonna.
9. len me bt vylouen:
1. za soustavn poruovn i za hrub poruen lenskch povinnost anebo
za hrub poruen zsad slunho souit v rmci Svazu a mstn organizace
2. pokud se dopust jednn macho vkon krnho opaten
3. byl-li pravomocn odsouzen za mysln trestn in k nepodmnnmu
trestu odnt svobody
Byl-li len z lenstv ve Svazu vylouen, nesm bt pijat za lena dnou
mstn organizac Svazu ped uplynutm 3 rok ode dne innosti tohoto
krnho opaten.
10. Krn opaten lze uloit ve lht do jednoho roku od spchn krnho
provinn, jinak monost krnho postihu zanik. Krn zen lze zahjit
nejpozdji do jednoho msce ode dne, kdy se pslun mstn organizace o
spchn krnho provinn dozvdla.
11. Byla-li pi zjitn krnho provinn zadrena povolenka k rybolovu,
je krn orgn I. stupn povinen rozhodnout ve vci do dvou msc od jejho
zadren. Nerozhodne-li v tto lht a nepod-li vas o jej prodlouen, je
povinen povolenku krn sthanmu bez zbytenho odkladu vrtit. V ppad
okolnost hodnch zvltnho zetele, pod-li o to krn orgn I. stupn v tto
lht, svou dost dn zdvodn a pedlo souasn pln spisov materil, me Krn
sent rozhodnout o pimenm prodlouen doby zadren povolenky.
12. Svazov vbor me na dost krn postienho, podanou do ticeti dn
od innosti rozhodnut o uloen krnho opaten, rozhodnout o prominut i
zmrnn krnho opaten, svd-li pro to dvody hodn zvltnho zetele. Ped
svm rozhodnutm si Svazov vbor vyd vyjden Krnho sentu.
13. Neshled-li krn orgn podmnky pro uloen krnho opaten, krn zen
zastav. Uin tak psemnm rozhodnutm, kter mus obsahovat alespo strun
odvodnn a mus bt dorueno krn sthanmu. Proti tomuto rozhodnut nen
odvoln ppustn. Byla-li v souvislosti s krnm zenm zadrena povolenka,
krn orgn ji bez zbytenho odkladu vrt.
8lensk legitimace, estn odznaky a uznn
1. lensk legitimace je prkazem lenstv ve Svazu. Vydv ji Svazov
vbor, vyhotovuje a lenu odevzdv vbor mstn organizace Svazu. Pi
ukonen lenstv se lensk legitimace, kter je majetkem Svazu, vrac a
ukld u mstn organizace.
2. Zaslouilm lenm udluje Svaz estn odznaky a uznn.
3. estn odznaky mohou bt udleny i jinm osobm a orgnm i
organizacm zaslouilm o Svaz a rybstv.
9Nhrady funkcionm
1. Funkce ve Svazu jsou estn.
2. Za prce spojen s vkonem funkce pslu nrok na odmny upraven
zvltnmi pedpisy mstn organizace.
ST DRUH
ORGANIZACE SVAZU
10Zsady organizace
1. Svaz se len na:
1. mstn organizace
2. svazov orgny
2. Organizan struktura Svazu, jako i vnitrosvazov ivot se
uskuteuj na zsadch decentralizace, vnitrosvazov demokracie a
jednoty organizanho seskupen.
3.
1. Zkladem Svazu jsou mstn organizace s vlastn prvn
subjektivitou, kter se dobrovoln sdruily ve Svaz a v rozsahu
vymezenm tmito Stanovami penesly na Svaz st sv suverenity.
2. Vnitrosvazov demokracie dv vem lenm stejn prva a stejn
povinnosti. Tout zsadou se d i mstn organizace a jejich zalenn do
Svazu.
3. Mstn organizace vzjemn nemohou zasahovat do sv psobnosti mimo
rmec Stanov, Jednacho du a penechanch rybskch revr.
4.
1. Usnesen Svazovch orgn jsou zvazn pro vechny mstn organizace a
jejich leny.
2. Mstn organizace i jednotliv lenov maj prvo obracet se k vym
orgnm s nmty, pipomnkami a kritikou.
3. Svazov orgny jsou povinny respektovat stanovenou psobnost
mstnch organizac. Mstn organizace, jejich orgny a funkcioni jsou
povinni respektovat Svaz jako celek a zdret se jakhokoliv jednn, je
by bylo v rozporu se zjmy Svazu anebo by obchzelo psobnost Svazu a
jeho orgn vymezenou Stanovami.
5. Orgny Svazu se pi jednn d zsadou kolektivnho rozhodovn:
1. Orgny Svazu jsou schopny se usnet, je-li ptomna nadpolovin
vtina jejich len, a rozhoduj prostou vtinou hlas ptomnch len,
nen-li dle stanoveno jinak.
2. Pijat usnesen je zvazn pro vechny leny Svazu.
3. Orgny Svazu jsou obsazovny volbou. V prbhu volebnho obdob
mohou bt orgny Svazu doplnny nhradnky tam, kde podle tchto Stanov
dochz k jejich volb. Nhradnci nastupuj do orgnu v poad, v jakm byli
zvoleni. Jinak nhradnkm pslu hlas poradn. Nelze-li uvolnn msto v
orgnu obsadit nhradnkem, provede se doplnn kooptac. O kooptaci
rozhoduje orgn, kter m bt doplnn. Pi nejbli pleitosti mus o tom
podat zprvu pslunmu orgnu (u mstnch organizac lensk schzi, u Rady
Svazovmu vboru).
6. V ppad poruen zsad organizace Svazu jednnm orgnu me pslun
orgn Svazu:
1. uloit napomenut
2. navrhnout uloen krnho opaten odpovdnm funkcionm a pozastavit
a do rozhodnut vkon jejich funkce
7. Pokud lensk schze rozhodne v rozporu s obecn zvaznm prvnm
pedpisem, s tmito Stanovami, s Jednacm dem, se Statutem vkonu
rybskho prva na rybskch revrech MRS nebo s Blimi podmnkami vkonu
rybskho prva MRS, je Svazov vbor oprvnn takov rozhodnut zruit.
Svazov Rada me innost takovho rozhodnut a do rozhodnut Svazovho
vboru pozastavit.
8. len nesm vykonvat vce funkc, jsou-li tyto funkce ve vzjemnm
kontrolnm vztahu. Takov funkce nesmj vykonvat ani lenov, kte jsou
osobami blzkmi ve smyslu ust. 116 obanskho zkonku.
9. Vkon funkce v orgnech Svazu a jeho organizanch slokch je
nesluiteln s podniknm v oboru rybstv.
10. Funkn obdob vech orgn Svazu je tlet. Funkce vak zanikne a
zvolenm novho orgnu.
11. Orgny Svazu vykonvaj svou psobnost v rozsahu urenm
Stanovami. Jejich jednn upravuje Jednac d.
11Mstn organizace
1. Mstn organizace je zkladnm lnkem Svazu. Sdruuje leny
zpravidla v zemnm obvodu jedn nebo vce obc. V zemnm obvodu me bt
podle poteby i vce mstnch organizac. Mstn organizace pln koly v
rmci Stanov zcela samostatn. V zsadnch otzkch celosvazovho vznamu a
ve vzjemn koordinaci jsou zeny Svazovm vborem a Radou.
2. Ke vzniku mstn organizace je zapoteb souhlasu Svazovho vboru.
Nvrh na zzen mstn organizace pedkld tomuto orgnu ppravn vbor zjemc
s dnm odvodnnm. Do ustavujc lensk schze jedn jmnem vznikajc mstn
organizace ppravn vbor. Nvrh na zzen mstn organizace bude Svazovm
vborem projednvn za pedpokladu, e:
1. ke vzniku nov mstn organizace nedojde tpenm ze stvajcch
mstnch organizac
2. ppravn vbor zjemc pedlo odvodnn vzniku nov mstn organizace s
ovenou podpisovou listou zjemc s minimlnm potem 100 len
3. vznikem nov mstn organizace nedojde k vynucenmu dlen stvajcho
revru Svazu
4. vznikem nov mstn organizace nedojde k poadavkm na dlen
majetku stvajcch mstnch organizac
3.
1. Mstn organizace vyvj innost vyplvajc z posln Svazu, pln veker
koly na zklad vlastnho plnu a rozpotu a hospoda na penechanch
rybskch revrech. Mstn organizace m pm zastoupen ve Svazovm vboru. M
prvo vznet pipomnky, nvrhy a kritiku ke Svazovmu vboru, Rad a
svazovmu sekretaritu.
2. Mstn organizace m vlastn prvn subjektivitu a je vlastnkem
vekerho majetku, kter ji byl pedn nebo kter sama zskala.
3. K pevodu obchodnho podlu v obchodn spolenosti, vetn prodeje
akci, jako i k pevodu nemovitho majetku, kter mstn organizace
zskala do svho vlastnictv za pouit svazovch prostedk, a dle k vloen
takovho majetku do zkladnho kapitlu obchodn spolenosti, k zaten
takovho majetku zstavnm prvem i vcnm bemenem a k jeho pronjmu je
teba pedchozho souhlasu Svazovho vboru a schvlen lenskou schz pslun
mstn organizace. K rozhodnut lensk schze je v tomto ppad teba
dvoutetinov vtiny hlas ptomnch len.
4. Mstn organizace Svazu s rozshlou lenskou zkladnou nebo psobc
v zemnm obvodu vce obc mohou v zjmu spnho plnn kol a lepho styku se
leny zizovat mstn skupiny. Mstn skupiny nemaj prvn
subjektivitu.
5. Mstn organizace se me rozdlit, slouit s jinou mstn organizac
nebo rozpustit, usnese-li se na tom lensk schze. K pijet rozhodnut
je v tchto ppadech zapoteb dvoutetinov vtiny hlas ptomnch len.
6. Mstn organizace zanik rovn rozhodnutm Svazovho vboru o jejm
zruen, je-li innost mstn organizace v rozporu s prvnm dem a tmito
Stanovami, anebo nen-li mstn organizace po del dobu schopna plnit
sv posln a koly.
7. Prvnm nstupcem zanikl mstn organizace je Svaz. O tom, jak
bude naloeno s majetkem a se zvazky zanikl organizace, rozhodne na
nvrh Rady Svazov vbor.
12Orgny mstn organizace a jej odborn apart
Orgny mstn organizace jsou:
1.
1. lensk schze, schze zstupc mstnch skupin
2. vbor
3. pedsednictvo vboru
4. kontroln a revizn komise
5. krn komise
2. Mstn organizace mohou za elem plnn svch kol zizovat odborn
apart sestvajc z pracovnk, kte mohou bt k mstn organizaci v
pracovnm pomru i jinm pracovnprvn vztahu.
13lensk schze
1. lensk schze je nejvym orgnem mstn organizace.
2. lensk schze svolv vbor mstn organizace podle poteby, nejmn
jednou ron (vron lensk schze), anebo mimodn, pod-li o to psemn
alespo polovina len mstn organizace nebo Svazov rada. lensk schze
je schopna se usnet, je-li ptomna nadpolovin vtina len mstn
organizace. Nedostav-li se ve stanovenou dobu potebn poet len, kon
se jednn o 20 minut pozdji a v tomto ppad je lensk schze schopna se
usnet i pi nesplnn podmnky ptomnosti nadpolovin vtiny.
3. lensk schze rozhoduje o vech zleitostech mstn organizace a
kontroluje plnn usnesen orgn mstn organizace a Svazu, ppadn krn
komise.
lensk schze zejmna:
1. projednv a schvaluje vron zprvu vboru, etn zvrku a zprvu
kontroln a revizn komise (vron lensk schze)
2. projednv a schvaluje pln innosti mstn organizace a jej
rozpoet na bn rok (vron lensk schze)
3. usn se na nvrzch pro Svazov orgny
4. vol a odvolv leny a nhradnky vboru a kontroln a revizn
komise
5. vol delegty na Sjezd svazu
6. rozhoduje o uloen krnch opaten podle 7 odst. 1 psm. c, d)
7. rozhoduje o zzen mstnch skupin
8. rozhoduje o rozdlen, slouen i rozputn mstn organizace
9. rozhoduje o vech vznamnch ekonomickch aktivitch mstn
organizace, nap. o zaloen obchodn spolenosti nebo vstupu do obchodn
spolenosti, o pevodu obchodnho podlu atd. K takovm rozhodnutm je
teba dvoutetinov vtiny hlas ptomnch len.
10. rozhoduje o zizovn odbornho apartu mstn organizace i
jednotlivch funknch mst a o zpsobu jejich odmovn.
4. Vron lensk schze se kon nejpozdji do konce msce bezna. Datum
konn mus bt vborem mstn organizace nejmn 15 dn pedem oznmeno
svazovmu sekretaritu.
5. Za podmnek upravench v 18 odst. 7 me lenskou schzi nahradit
schze delegt.
14Vbor
1. Vbor d innost mstn organizace mezi zasednmi lenskch schz.
2. Vbor se skld z pti a sedmncti len a ze dvou a esti nhradnk.
Je volen lenskou schz.
3. Vbor vol na ustavujc schzi ze svho stedu pedsedu,
mstopedsedu, jednatele a podle poteby i pedsednictvo vboru a dal
funkcione.
Nen-li rybsk hospod ustanoven do funkce na zklad obecn zvaznch
prvnch pedpis o rybstv pro rybsk revr obhospodaovan mstn organizac
lenem vboru tto mstn organizace, m prvo astnit se schz jejho vboru
s hlasem poradnm.
4. Schze vboru svolv pedseda nejmn jednou za dva msce. Vbor
zajiuje plnn vech kol organizace, pokud nepat do psobnosti lensk
schze nebo vron lensk schze. Hospoda se svenm majetkem v souladu se
Stanovami a dalmi zvaznmi pedpisy Svazu.
5. Vbor je schopn se usnet, je-li ptomna nejmn polovina len. K
platnosti usnesen je zapoteb souhlasu vtiny ptomnch len vboru.
6. Mimodn a neodkladn zleitosti patc do psobnosti vboru, me
zadit pedseda a jednatel. Jejich opaten mus bt dodaten schvleno
vborem.
7. Vbor podv zprvy o sv innosti lensk schzi, kter je zodpovdn. V
rmci internch smrnic podv potebn informace svazovmu sekretaritu
jako podklad pro kontroln, evidenn a dc innost Svazov rady a
Svazovho vboru.
8. Vbor rozhoduje o odmnch funkcion.
9. Vbor vykonv prva a povinnosti zamstnavatele podle zkonku
prce, zejmna rozhoduje o pijmn zamstnanc, o jejich odmn a o
rozvazovn pracovnprvnch vztah.
15Pedsednictvo vboru
1. Tam, kde je to eln, me mstn organizace zdit pedsednictvo
vboru. Pedsednictvo se skld zpravidla z pedsedy, mstopedsedy,
jednatele, etnho a rybskho hospode.
2. Pedsednictvo d innost mstn organizace mezi schzemi vboru.
Rozhoduje o nalhavch zleitostech a pedkld sv rozhodnut ke schvlen
vboru. K pijet usnesen je teba souhlasu vtiny vech len pedsednictva
vboru.
3. Pedsednictvo se schz podle poteby, zpravidla vak jednou za
msc. Schze pedsednictva svolv a d pedseda vboru.
4. Pedsednictvo pravideln podv vboru zprvy o sv innosti.
16Kontroln a revizn komise
1. Kontroln a revizn komise je dozorm orgnem mstn organizace,
nezvislm na vboru i pedsednictvu mstn organizace.
2. Kontroln a revizn komise je volena lenskou schz. Skld se ze t
a pti len a jednoho a dvou nhradnk. Na ustavujc schzi vol ze svho
stedu pedsedu a mstopedsedu.
3. Kontroln a revizn komise podle poteby, nejmn vak jednou za pl
roku, provd revizi hospodaen mstn organizace. Kad tvrtlet provd
revizi pokladn hotovosti, z toho nejmn jednou revizi nhlou.
4. Kontroln a revizn komise projednv finann hospodaen mstn
organizace, hospodsk pln a pln kol na bn rok, vyjaduje se k nim a
jejich plnn kontroluje. O vsledcch sv innosti informuje vbor a podv
psemn zprvy lenskm schzm. Souhrnnou psemnou zprvu o innosti za cel
rok pedkld vron lensk schzi, j je za plnn svch kol odpovdn.
5. lenov kontroln a revizn komise maj prvo zastnit se schz vboru
s hlasem poradnm. Pedseda kontroln a revizn komise nebo jm poven
len tto komise se zastuje schz vboru a pedsednictva vboru s hlasem
poradnm. Na vechny schze vboru a pedsednictva vboru mus bt pedseda
zvn.
6. Ve sv innosti se kontroln a revizn komise d obecn zvaznmi
pedpisy a pokyny Svazov kontroln a revizn komise. Sleduje dodrovn
obecn zvaznch prvnch pedpis a Stanov v innosti organizace.
17Krn komise
1. lensk schze me rozhodnout o zzen krn komise.
2. Krn komise je krnm orgnem mstn organizace, nezvislm na lensk
schzi a vboru mstn organizace.
3. Krn komise se skld ze t a pti len a dvou nhradnk, volench
lenskou schz. lenov krn komise vol na ustavujcm zasedn ze svho
stedu pedsedu.
4. Krn komise je schopna se usnet, jsou-li ptomni alespo ti jej
lenov. V ppad rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy.
5. Krn komise vede krn zen v I. stupni. V ppadech vymezench
Stanovami rozhoduje o krnch opatench, v ostatnch ppadech pedkld vc
pslunmu orgnu s nvrhem na opaten. O sv prci informuje vbor mstn
organizace. Za svou innost odpovd lensk schzi. Vron lensk schzi
pedkld zprvu o innosti.
18Mstn skupiny
1. Mstn skupiny vznikaj pedevm v mstnch organizacch s irokou
lenskou zkladnou nebo s psobnost na zemnm obvodu vce obc.
2. O vzniku mstnch skupin rozhoduje lensk schze mstn organizace.
Dojde-li ke vzniku mstnch skupin, pak kad len mstn organizace mus
bt zrove lenem nkter z jejich mstnch skupin.
3. Mstn skupina nem prvn subjektivitu. Mstn organizace m prvo a
povinnost dit a kontrolovat innost mstnch skupin a nese za n
odpovdnost.
4. Mstn organizace me povit mstn skupiny nktermi svmi koly.
5. Vlastn innost mstn skupiny d vbor, kter vol lensk schze mstn
skupiny. Vbor m ti a pt len. Ze svho stedu vol pedsedu, jen je
zpravidla lenem vboru mstn organizace. Nen-li lenem vboru mstn
organizace pedseda mstn organizace, je jm jin len vboru mstn
skupiny.
6. Vbor mstn skupiny je za svou innost odpovdn vboru mstn
organizace.
7. V mstnch organizacch, v nich jsou zzeny mstn skupiny, lze
msto lenskch schz konat schze delegt. Delegti jsou voleni na
lenskch schzch mstnch skupin v potu odpovdajcm principu pomrnho
zastoupen.
8. O zruen mstnch skupin rozhoduje lensk schze mstn organizace,
ppadn schze delegt. K rozhodnut o zruen je teba dvoutetinov vtiny
hlas ptomnch len, ppadn delegt.
19Svazov orgny
1. Svazovmi orgny jsou:
1. sjezd
2. svazov vbor
3. svazov rada
4. svazov kontroln a revizn komise
5. krn sent
6. svazov krn komise
2. Zkladnm kolem svazovch orgn je dit a koordinovat innost
mstnch organizac, vytvet pedpoklady k provdn vkonu rybskho prva na
rovni odpovdajc soudobm podmnkm a chrnit a prosazovat zjmy Svazu a
jeho organizanch sloek.
20Sjezd
1. Sjezd je vrcholnm orgnem Svazu.
2. Sjezd se schz jednou za ti roky. Svolv jej Svazov vbor.
Mimodn Sjezd svolv Svazov vbor v ppad, usnese-li se na tom
dvoutetinovou vtinou vech hlas, nebo d-li o to vtina mstnch
organizac.
3. Sjezd tvo delegti, zvolen v mstnch organizacch. Sjezd d
pracovn pedsednictvo, zvolen delegty Sjezdu. Svoln dnho Sjezdu oznm
Svazov vbor nejmn ti msce ped termnem Sjezdu a uvede jeho program.
Delegti obdr materily dnho Sjezdu nejmn jeden msc ped jeho konnm.
Sjezd je schopen se usnet, je-li ptomna nadpolovin vtina delegt. K
pijet usnesen je teba nadpolovin vtiny hlas ptomnch delegt, nen-li
stanoveno jinak.
4. Do psobnosti Sjezdu nle zejmna:
1. schvalovat jednac d Sjezdu
2. stanovit hlavn zsady innosti a hospodaen Svazu
3. volit a odvolvat Svazovou radu, Svazovou kontroln a revizn
komisi a Krn sent
4. usnet se o pijet, zmnch a doplcch Stanov
5. jednat a usnet se o zprvch a nvrzch Svazovho vboru a Svazov
kontroln a revizn komise
6. schvalovat zprvy o innosti a hospodaen Svazu, a to po slyen
Svazov kontroln a revizn komise
7. usnet se o zsadnch otzkch, tkajcch se rozsahu spolen asti na
vkonu rybskho prva v rybskch revrech
8. usnet se o zsadnch zleitostech hospodsk povahy
9. usnet se o rozputn Svazu i o jeho slouen s jinm sdruenm
21Svazov vbor
1. Svazov vbor je dcm orgnem Svazu mezi dvma zasednmi Sjezdu. d
a usmruje innost vech organizanch sloek Svazu.
2. Svazov vbor sestv z pedsed, mstopedsed i jednatel (statutrnch
orgn) mstnch organizac a poet jeho len odpovd potu mstnch organizac
Svazu.
3. Nemohou-li se pedseda, mstopedseda ani jednatel mstn
organizace zastnit jednn Svazovho vboru osobn, mohou svm zastoupenm
psemn povit jinho lena vboru mstn organizace.
4. len Svazovho vboru si me po pedchozm projednn na sekretaritu
Svazu pizvat k jednn Svazovho vboru hosty.
5. kolem Svazovho vboru je zejmna:
1. pipravit a svolvat Sjezd a zabezpeovat plnn jeho usnesen
2. dvat smrnice pro innost Svazov rady a kontrolovat jejich
plnn
3. schvalovat nvrh ronho pracovnho plnu a rozpotu Svazu, po
vyjden Svazov kontroln a revizn komise
4. schvalovat vron zprvy o innosti, etn zvrku a rozdlen treb za
svazov povolenky mstnm organizacm, po vyjden Svazov kontroln a
revizn komise
5. hospodait s majetkem Svazu
6. stanovit vi lenskch pspvk a zpisnho i st pspvk, kter mstn
organizace odvdj Svazu k hrad celosvazovch nklad
7. rozhodovat o odvolnch, podanch proti rozhodnut Svazov
rady
8. rozhodovat o zaloen, slouen, splynut, rozdlen i zruen
obchodnch spolenost s ast Svazu
9. udlovat svazov vyznamenn
10. projednvat a pedkldat sjezdu nvrhy na pravu zpsobu spolenho
vkonu rybskho prva na rybskch revrech Svazu
11. zizovat pro potebu mstnch organizac svazov fondy
12. ustavovat svazov sekretarit
13. rozhodovat o odmnch funkcion Svazu
14. vydvat dal svazov pedpisy ( 31)
15. rozhodovat o udlen estnho lenstv
16. rozhodovat o opatench podle 7 odst. 3 a 10 odst. 6
17. rozhoduje o zruen usnesen lensk schze mstn organizace za
podmnek upravench tmito Stanovami
6. Svazov vbor se schz tyikrt do roka, pokud okolnosti nevyaduj
dal mimodn zasedn. Schze svolv pedseda Svazov rady nejmn 15 dn
pedem, s nvrhem programu jednn. Pedseda je povinen svolat schzi
Svazovho vboru, pokud o to pod nejmn tetina mstnch organizac. Jednn
d pedseda, ppadn jin pedsedou poven len Svazov rady. Svazov vbor je
schopen se usnet, je-li ptomna alespo polovina jeho len.
7. Svazov vbor je za svou innost odpovdn Sjezdu.
22Svazov rada
1. Svazov rada je vkonnm orgnem Svazu.
2. Svazov rada se skld z devti len, volench Sjezdem. Na ustavujc
schzi vol ze svho stedu pedsedu, mstopedsedu a hospode. Pedseda
Svazov rady je souasn pedsedou Svazu.
3. Svazov rada d innost mezi zasednmi Svazovho vboru podle jeho
usnesen a pokyn. Rozhoduje o vech otzkch, kter nejsou vyhrazeny
Sjezdu nebo Svazovmu vboru. Za podmnek upravench Stanovami
rozhoduje o pozastaven innosti usnesen lensk schze.
4. V nalhavch ppadech me Svazov rada podmnn rozhodnout i o
vcech, psluejcch do psobnosti Svazovho vboru. Rozhodnut vak mus
pedloit Svazovmu vboru na jeho nejbli schzi ke schvlen.
5. Svazov rada disponuje pennmi prostedky podle rozpotu.
6. Svazov rada zajiuje, aby byl Svaz v rmci svho posln a podle
tchto Stanov poskytoval mstnm organizacm vestrannou pomoc, zejmna v
oblasti rybsk, vodoprvn a spoleensk problematiky, a v tomto duchu d
a usmruje innost svazovho sekretaritu.
7. Svazov rada vykonv prva spolenka v obchodnch spolenostech
zaloench Svazem.
8. Svazov rada se schz nejmn 1x za msc. Svolv ji pedseda. Svazov
rada je schopna se usnet, je-li ptomna nadpolovin vtina jejch len.
K pijet usnesen je teba nadpolovin vtiny ptomnch len. V ppad
rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy.
9. Za svou innost Svazov rada odpovd Svazovmu vboru.
23Svazov kontroln a revizn komise
1. Svazov kontroln a revizn komise je nejvym dozorm orgnem
Svazu.
2. Svazov kontroln a revizn komise se skld z jedencti len a dvou
nhradnk, volench Sjezdem. lenov kontroln a revizn komise vol na
ustavujc schzi ze svho stedu pedsedu a mstopedsedu.
3. Svazov kontroln a revizn komise je orgnem nezvislm na Svazovm
vboru a Svazov rad.
4. Svazov kontroln a revizn komise projednv pln hospodsk innosti
a rozpoet Svazu na bn rok, vyjaduje se k nim a jejich plnn
kontroluje nejmn jednou za pl roku. Metodicky d innost kontrolnch a
reviznch komis mstnch organizac. Nejmn jednou za ti roky provd
periodickou revizi hospodaen a innosti mstnch organizac. Soustavn
kontroluje plnn usnesen Sjezdu. Na dost Svazovho vboru, ppadn
Svazov rady provd i jin kontroly jak v psobnosti Svazu, tak i v
mstnch organizacch.
5. O vsledcch svch kontrol informuje Svazov vbor a Svazovou radu
s nvrhy na opaten.
6. Svazov kontroln a revizn komise je za svou innost odpovdna
Sjezdu, jemu pedkld souhrnnou psemnou zprvu o sv innosti za cel
funkn obdob s pslunmi nvrhy.
7. lenov Svazov kontroln a revizn komise maj prvo zastnit se
zasedn Svazovho vboru s hlasem poradnm. Pedseda Svazov kontroln a
revizn komise nebo jm poven len tto komise se zastuje zasedn
Svazovho vboru a Svazov rady s hlasem poradnm. Na vechna zasedn
Svazovho vboru a Svazov rady mus bt pedseda zvn.
24Krn sent
1. Krn sent je odvolacm krnm orgnem Svazu, nezvislm na Svazovm
vboru a Svazov rad.
2. Krn sent se skld z pti len a dvou nhradnk, volench Sjezdem.
lenov Krnho sentu vol na ustavujcm zasedn ze svho stedu
pedsedu.
3. Krn sent je schopen se usnet, jsou-li ptomni alespo ti jeho
lenov. V ppad rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy.
4. Krn sent rozhoduje o odvolnch proti rozhodnut o uloen krnho
opaten. Eviduje inn uloen krn opaten a db na to, aby tato rozhodnut
byla vykonna. Za svou innost krn sent odpovd Sjezdu, jemu pedkld
souhrnnou zprvu za cel funkn obdob.
25Svazov krn komise
1. Svazov krn komise je krnm orgnem organizace Svazu, nezvislm
na Svazovm vboru a Svazov rad.
2. Svazov krn komise se skld ze t a pti len a dvou nhradnk,
volench Svazovm vborem. lenov svazov krn komise vol na ustavujcm
zasedn ze svho stedu pedsedu.
3. Svazov krn komise je schopna se usnet, jsou-li ptomni alespo
ti jej lenov. V ppad rovnosti hlas rozhoduje hlas pedsedy.
4. Svazov krn komise vede v I. stupni krn zen o krnch provinnch,
jejich podstata spov v poruen pedpis pi vkonu rybskho prva, a kter
byly spchny v rybskch revrech v pmm obhospodaovn Svazu. V ppadech
vymezench Stanovami rozhoduje o krnch opatench, v ostatnch ppadech
pedkld vc pslunmu orgnu s nvrhem na opaten. Eviduje inn uloen krn
opaten a db na to, aby tato rozhodnut byla vykonna. O sv prci
informuje Svazovou radu. Za svou innost odpovd Svazovmu vboru, jemu
pedkld ron zprvu o sv innosti.
26Svazov sekretarit
1. Svazov sekretarit je administrativnm pracovitm Svazovho
vboru.
2. Svazov sekretarit sestv z pracovnk, je jsou ke Svazu v
pracovnm pomru i v jinm pracovn-prvnm vztahu.
3. Vedoucm sekretaritu je tajemnk, kter za svou innost odpovd
Rad. Jemu jsou podzen odborn referenti a administrativn pracovnci.
koly zamstnavatele vi pracovnkm sekretaritu, jako i ppadnm jinm
zamstnancm Svazu, pln Svazov rada.
4. Ve vztahu k mstnm organizacm m svazov sekretarit pedevm tyto
koly:
1. evidence a vzjemn koordinace mstnch organizac
2. realizace finannch vztah v rmci svazovch pedpis
3. metodick zen a poradensk innost v rmci jejich hospodaen na
rybskch revrech
4. zajiovn rybch nsad
5. provdn nebo zajitn vydanch odbornch konzultac
6. provdn nebo zajitn vydanho prvnho zastoupen
7. obstarvn vnitrosttn a zahranin obchodn innosti
5. V rmci celosvazov innosti m svazov sekretarit pedevm tyto
koly:
1. zastupovn a ochrana rybskch a Svazovch zjm v celospoleenskm
dn
2. uplatovn Svazovch zjm pi tvorb pslunch prvnch norem
3. zajiovn vnitrosttn a zahranin obchodn innosti
4. spoluprce s odbornmi pracoviti a odbornky v rybstv za elem
zkvalitovn vkonu rybskho prva
5. innost informativn a publikan
6. zen a kontrola obchodnch spolenost zzench Svazem
6. Na potebn konzultace se pro pracovnky sekretaritu zizuj
poradn sbory, sloen jednak z rybskch odbornk, jednak z odborn
zdatnch len mstnch organizac. Poet tchto poradnch sbor a jejich
len, jako i rozsah psobnosti je upraven samostatnm pedpisem.
7. Pracovnci sekretaritu nemohou bt leny Svazovho vboru a Svazov
rady.
ST TET
SPOLEN A ZVREN USTANOVEN
27Hospodaen a majetek Svazu
1. Svaz a mstn organizace hospoda podle vlastnho rozpotu.
Hospodaen mstnch organizac se d obecn zvaznmi prvnmi pedpisy a je
zcela samostatn a nezvisl na hospodaen Svazu.
2. Svaz i mstn organizace sestavuj vlastn rozpoet a etn zvrku a
podvaj daov piznn dle pslunch prvnch pedpis.
3. Svaz i mstn organizace zskvaj finann prostedky zejmna:
1. z lenskch pspvk (lenstv, zpisn, hrada za nesplnnou pracovn
povinnost)
2. z dalch plateb od len souvisejcch se zsknm lenstv ve Svazu
(hrady za odborn kolen a nklady s nm spojen)
3. z vnos vlastnho hospodaen (prodej nsadovch ryb jinm slokm
Svazu na zarybovn sportovnch revr a rybochovnch zazen, za ceny dle
platnho cenku Svazu)
4. z podl z pjmu za povolenky na zarybovn rybskch revr
5. z vlastn obchodn innosti (prodej rybch nsad a rybskch produkt
dalm subjektm)
6. ze sttnch a svazovch pspvk
7. z nhrad poskytnutch za kody na rybskch revrech a rybochovnch
zazench
8. z dalch zdroj (sponzorsk dary, atd.)
4. Vi lenskch pspvk stanovuje Svazov vbor. Ten tak stanov, jakou
st pspvk odvdj mstn organizace vymu orgnu Svazu.
28Zpsobilost Svazu a jeho organizanch sloek k prvnm konm, jejich
jednn a zastupovn
1. Svaz a jednotliv jeho mstn organizace:
1. vystupuj v prvnch vztazch svm jmnem a nesou majetkovou
odpovdnost z tchto vztah vyplvajc
2. mohou nabvat prv a zavazovat se, pokud to nen v rozporu s
plnnm jejich kol podle tchto Stanov a v rozporu se zjmy Svazu
2. Jmnem Svazu jednaj ve vech vcech pedseda, mstopedseda, hospod
a tajemnk sekretaritu (statutrn orgny Svazu). Kad z nich je oprvnn
jednat jmnem Svazu samostatn. Pouze tam, kde je obecn zvaznm prvnm
pedpisem, tmito stanovami, jednacm dem i jinmi vnitnmi pedpisy
Svazu pedepsna psemn forma, je k jednn jmnem Svazu teba podpisu
alespo dvou z tchto funkcion.
3. Jmnem mstn organizace jednaj ve vech vcech pedseda,
mstopedseda a jednatel (statutrn orgny mstn organizace). Kad z nich
je oprvnn jednat jmnem mstn organizace samostatn. Pouze tam, kde je
obecn zvaznm pedpisem, tmito stanovami, jednacm dem i jinmi vnitnmi
pedpisy Svazu pedepsna psemn forma, je k jednn mstn organizace teba
podpisu alespo dvou z tchto funkcion.
4. Jmnem Svazu je oprvnn jedna i jin len Svazov rady, jmnem mstn
organizace i jin len jejho vboru, a to na zklad psemnho poven
podepsanho statutrnmi orgny.
5. Oprvnn jednat za Svaz a za mstn organizaci vznik t na zklad
pln moci. Pln moc mus bt psemn a mus v n bt vymezen rozsah
zmocnn.
29Informovn lenstva
1. K projednvn dleitch otzek za elem zven informovanosti lensk
zkladny svolv Svaz podle poteby aktivy funkcion mstnch organizac.
Obdobn aktivy svolv t Svazov kontroln a revizn komise.
2. Svaz vydv podle monost vlastn periodikum.
3. Usnesen orgn tkajc se len, jako jin zvan skutenosti, jsou
lenm oznamovny dopisy, lenskmi zprvami, obnkem a jinm vhodnm
zpsobem.
30Znik Svazu
1. Svaz zanikne, usnese-li se Sjezd ttvrtinovou vtinou ptomnch
delegt na jeho rozputn i na jeho slouen s jinm obanskm sdruenm.
2. Svaz me t zaniknout pravomocnm rozhodnutm Ministerstva vnitra
R o jeho rozputn.
3. S majetkem Svazu pi jeho zniku se nalo podle rozhodnut
Sjezdu.
31Dal svazov pedpisy
Dalmi zvaznmi pedpisy MRS jsou:
1. Jednac d
2. Statut vkonu rybskho prva na rybskch revrech MRS
3. Bli podmnky vkonu rybskho prva na rybskch revrech MRS
4. Organizan d svazovho sekretaritu MRS
32Zmny ve stanovch Svazu
Nezbytn zmny ve Stanovch, jejich poteba vyplyne z obecn zvaznch
prvnch pedpis i z rozhodnut sttnch orgn, me v obdob mezi Sjezdy
provst Svazov vbor s tm, e je potvrd nejbli Sjezd.
33Pechodn ustanoven
Zmna spodn vkov hranice pro pijet nezletilho lena v 5 odstavce 4
na potek roku, v nm doshne vku osmi rok, pijat V. sjezdem Moravskho
rybskho svazu, konanm dne 9. jna 2004, nabv innosti 1. ledna
2005.
