4
14.3.2014 Viktor Frankl – Wikipedie http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl 1/4 Viktor Frankl Viktor Frankl Z Wikipedie, otevřené encyklopedie Viktor Emil Frankl (26. března 1905 Vídeň – 2. září 1997 Vídeň) byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy a logoterapie. Obsah 1 Mládí 2 2. světová válka, koncentrační tábory 3 Život po osvobození 4 Dát životu smysl 5 Dílo 6 Reference 7 Literatura 8 Související články 9 Externí odkazy Mládí Viktor Frankl se narodil ve Vídni v židovské rodině česko-rakouským rodičům. Jeho otec byl státní úředník. Vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě, během studia se specializoval na neurologii a psychiatrii. Od nadšení ze Sigmunda Freuda a jeho redukce člověka na bytost ovlivňovanou více či méně skrytými sexuálními impulzy „přešel“ ke škole Freudova oponenta Alfreda Adlera, ovšem ani s jeho výkladem člověka nebyl spokojen dlouho. Když začal po skončení studia pracovat jako psychiatr ve Vídni a pomáhal budovat síť poraden po celém Rakousku zachváceném krizí, začal přicházet k názoru, že terapii je třeba vést do hlubších a duchovnějších sfér, má-li být běžnému člověku se všemi jeho starostmi užitečná. Tvrdil, že přestal poslouchat své učitele a naučil se naslouchat svým pacientům a učit se od nich. [1] Pracoval také v poradně pro mládež, kde se mj. zabýval problémem sebevražd při vydávání vysvědčení. Roku 1937 si založil soukromou praxi, specializovanou na neurologii a psychiatrii. 2. světová válka, koncentrační tábory V roce 1938, když Rakousko obsadili Němci, musel kvůli židovskému původu přestat léčit „árijské" pacienty. Ačkoli mohl mladý Frankl uprchnout do zahraničí, zůstal kvůli svým blízkým, kteří povolení vycestovat nedostali.

Viktor Frankl – Wikipedie

Embed Size (px)

DESCRIPTION

a

Citation preview

14.3.2014 Viktor Frankl – Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl 1/4

Viktor Frankl

Viktor Frankl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Viktor Emil Frankl (26. března 1905 Vídeň – 2. září 1997 Vídeň)byl rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel existenciální analýzy alogoterapie.

Obsah

1 Mládí

2 2. světová válka, koncentrační tábory

3 Život po osvobození

4 Dát životu smysl

5 Dílo

6 Reference

7 Literatura

8 Související články

9 Externí odkazy

Mládí

Viktor Frankl se narodil ve Vídni v židovské rodině česko-rakouským rodičům. Jeho otec byl státní úředník.

Vystudoval medicínu na Vídeňské univerzitě, během studia se specializoval na neurologii a psychiatrii. Odnadšení ze Sigmunda Freuda a jeho redukce člověka na bytost ovlivňovanou více či méně skrytými sexuálnímiimpulzy „přešel“ ke škole Freudova oponenta Alfreda Adlera, ovšem ani s jeho výkladem člověka nebylspokojen dlouho. Když začal po skončení studia pracovat jako psychiatr ve Vídni a pomáhal budovat síťporaden po celém Rakousku zachváceném krizí, začal přicházet k názoru, že terapii je třeba vést do hlubších aduchovnějších sfér, má-li být běžnému člověku se všemi jeho starostmi užitečná.

Tvrdil, že přestal poslouchat své učitele a naučil se naslouchat svým pacientům a učit se od nich.[1] Pracovaltaké v poradně pro mládež, kde se mj. zabýval problémem sebevražd při vydávání vysvědčení.

Roku 1937 si založil soukromou praxi, specializovanou na neurologii a psychiatrii.

2. světová válka, koncentrační tábory

V roce 1938, když Rakousko obsadili Němci, musel kvůli židovskému původu přestat léčit „árijské" pacienty.Ačkoli mohl mladý Frankl uprchnout do zahraničí, zůstal kvůli svým blízkým, kteří povolení vycestovat nedostali.

14.3.2014 Viktor Frankl – Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl 2/4

V roce 1940 začal pracovat v Rothschild Hospital, kde vedl neurologické oddělení. Šlo o jedinou nemocnici veVídni, ve které tehdy byli ještě přijímání i Židé. Jeho lékařské diagnózy v několika případech zachránilynemocné před eutanazií podle nacistického programu.

V prosinci 1941 se oženil s Tilly Grosser.

V roce 1942 byl odvelen do koncentračního tábora.[2] V průběhu války byl vězněn v Terezíně, Osvětimi a

Türkheimu.[3] Za pobytu v koncentračních táborech se mu začaly rýsovat hlavní myšlenky logoterapie.

Organizoval tajná setkání a přesvědčoval spoluvězně, že budou-li mít pro co žít, přežijí.[1] On sám myslíval na

svou odbornou práci a promýšlel rukopis své knihy.[4]

Život po osvobození

Když se vrátil z koncentračních táborů, zjistil, že nejbližší členové jeho rodiny válku nepřežili. Jeho otec zemřel vTerezíně, jeho matka a bratr v Osvětimi, jeho žena zahynula v táboře Bergen-Belsen. Holocaust tak z jeho

nejbližších přežila jen jeho sestra, která se zachránila emigrací do Austrálie.[5]

Ještě v roce 1945 sepsal knihu A přesto říci životu ano.

O rok později začal vést neurologickou kliniku ve Vídni, kde pracoval až do roku 1971.

V roce 1947 si vzal svou druhou ženu, Eleonoru Katharinu Schwindt. Byla to katolička, a tak manželé chodilijak do kostela, tak do synagogy, a slavili jak Vánoce, tak chanuku. Měli spolu dceru Gabrielu, která se stala

dětskou psycholožkou.[6]

V roce 1955 získal titul profesora neurologie a psychiatrie na vídeňské univerzitě. Založil také Rakouskoulékařskou společnost pro psychoterapii. V roce 1961 se stal hostujícím profesorem na Harvardově univerzitě,ale přednášel a vedl semináře na řadě dalších univerzit po celém světě. Obdržel 29 čestných doktorátů.

Publikoval 39 knih, které byly přeloženy do 40 jazyků. Jeho američtí příznivci koncem 70. let založili v BerkeleyLogoterapeutický institut (Viktor Frankl Institute of Logotherapy).

Zemřel na srdeční selhání ve věku 92 let.

Dát životu smysl

Související informace naleznete také v článku Logoterapie.

Viktor Frankl vystihl lidskost člověka, jeho logoterapie vidí v člověku bytost hledající smysl a reaguje na volání

po smyslu, které dnes nezaslechnuto zanikne.[7] Jsou tři možnosti, jak dát životu smysl:

vykonáním činu - smysluplné lidské dílo je zacíleno za hranice vlastního já; nevyžaduje přitom hrdinské

činy - každý čin vykonaný s ohledem na druhé se stává sebepřesahujícím, lidským a smysluplným

prožitím zážitku, který obohacuje a povznáší, přičemž nejvyšší hodnotou je láska

utrpením, které je součástí každého života[1]. I v beznadějné situaci (např. neoperativní karcinom), z níž

není úniku, vidí za jistých okolností smysl.[8]

14.3.2014 Viktor Frankl – Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl 3/4

Franklovi je dále připisován termín nedělní neuróza. Jde o formu úzkosti, která je výsledkem vědomí životníprázdnoty po skončení pracovního týdne. Demonstruje se pocitem nespokojenosti, který pramení z existenčníhovakua a absence smyslu, a ústí do stavu nudy, apatie a prázdnoty. Člověk je v tomto stavu cynický, postrádá

směr a pochybuje o smyslu většiny svých životních aktivit.[9]

Frankl je duchovním otcem myšlenky, podle níž by socha Svobody na východním pobřeží Spojených států

měla být doplněna sochou Zodpovědnosti na pobřeží západním [10]:

Svoboda nicméně není posledním slovem. Svoboda je jen částí příběhu a

polovinou pravdy. Je pouze negativním aspektem celého fenoménu, jehož

pozitivním aspektem je odpovědnost. Svoboda je ve skutečnosti ohrožena tím, že

zdegeneruje do pouhé libovůle, pokud není prožívána zodpovědně. A proto

doporučuji, aby socha Svobody na východním pobřeží byla doplněna sochou

Zodpovědnosti na pobřeží západním.

— Viktor E. Frankl

Dílo

Vůle ke smyslu, Cesta 2006, ISBN 80-7295-084-3

Lékařská péče o duši, Cesta 2006, ISBN 80-7295-085-1

Co v mých knihách není, Cesta 1997, ISBN 80-85319-66-7

Psychoterapie pro laiky, Cesta 1998, ISBN 80-85319-80-2

A přesto říci životu ano, Karmelitánské nakladatelství 2006, ISBN 80-7192-848-8

Člověk hledá smysl, Psychoanalytické nakladatelství 1994, ISBN 80-901601-4-X

Teorie a terapie neuróz, Grada 1999, ISBN 80-7169-779-6

Psychoterapie a náboženství, Cesta 2007, ISBN 80-7295-088-6

Reference

1. ↑ a b c Viktor E. Frankl: Logoterapie (http://www.psychoweb.cz/psychologie/frankl-viktor-e---logoterapie--

vule-ke-smyslu-noologie)

2. ↑ Jolana Poláková. ...vždyť se mnou jsi Ty. Teologické texty. 1995, čís. 3, s. 108. Dostupné online

(http://www.teologicketexty.cz/casopis/1995-3/Viktor-Frankl/108) [.jpg, cit. 19-1-2010]. (český)

3. ↑ Viktor E. Frankl (na stránkách Společnosti pro logoterapii a existenciální analýzu) [online]. [cit. 2008-11-

09]. Dostupné online. (http://www.volny.cz/slea/Archiv/viktor.htm)

4. ↑ Anotace ke knize When life calls out to us (http://books.google.cz/books?id=FrFtAAAAMAAJ&redir_esc=y),

books.google.cz (anglicky)

5. ↑ Viktor Frankl: Život, který dává smysl (http://www.dreamlife.cz/osobni-rozvoj/inspirujici-pribehy/viktor-

frankl-zivot-ktery-dava-smysl/article.html?id=914)

6. ↑ REDSAND, Anna S. Viktor Frankl: A life worth living (anglicky), Clarion Books, 2006

7. ↑ Dr. Kazimier Popielski, předmluva knihy: Elisabeth Lukas I tvoje utrpení má smysl, Cesta 1998, str. 7, ISBN

80-85319-79-9

8. ↑ Viktor E. Frankl Vůle ke smyslu, Cesta 1997, str. 19, ISBN 80-85319-63-2

14.3.2014 Viktor Frankl – Wikipedie

http://cs.wikipedia.org/wiki/Viktor_Frankl 4/4

9. ↑ V. E. Frankl - cíl a smysl života (http://www.psychoweb.cz/psychologie/frankl-v-e---existencialni-vakuum--

nedeni-neuroza/)

10. ↑ Statue of Responsibility, Daily Herald, 8. 5. 2005 (anglicky)

(http://www.heraldextra.com/news/article_21e93a1f-94db-5533-9e5c-0560fff08972.html)

Literatura

TAVEL, Peter: Smysl života podle Viktora Emanuela Frankla, Triton 2007, ISBN 80-7254-915-4

Související články

A přesto říci životu ano

Logoterapie

Existenciální analýza

Elisabeth Lukas

Alfried Längle

Externí odkazy

Osoba Viktor Frankl ve Wikicitátech

Seznam děl (http://aleph.nkp.cz/F/?

ccl_term=wau=jn19990009561+or+wkw=jn19990009561&func=find-c&local_base=nkc)

v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Viktor Frankl

Viktor Frankl at Ninety: An Interview (anglicky) (http://www.firstthings.com/article/2008/08/004-viktor-

frankl-at-ninety-an-interview-18), duben 1995

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Viktor_Frankl&oldid=11293731“

Kategorie: Rakouští psychiatři Rakouští neurologové Židovští lékaři Rakouští vysokoškolští pedagogové

Vězni nacistických koncentračních táborů Přeživší holokaust Rakouští horolezci

Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Narození 1905 Úmrtí 1997 Logoterapeuti Rakouští Židé

Stránka byla naposledy editována 12. 3. 2014 v 11:04.Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported,

případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.