VLASTNÍ SILOU

Autor textu: Michal Doležel

,,Letos stala se dávná tužba skutkem. Smělá, geniální myšlenka bratří-vůdců vtělena byla obětavým členstvem v trvalý pomník nadšení a příchylnosti k jednotě. Postavili jsme stadion vlastní silou.“

Z výroční zprávy Sokola Brno I z roku 1922

SOKOL BRNO I

Dějiny Sokola Brno I sahají do druhé poloviny 19. století, kdy čes-

ké země prožívaly výrazný společenský a kulturní kvas. Politicky příznivá

situace v tehdejší rakouské monarchii totiž umožnila vlastenecky oriento-

vaným osobnostem nejen možnost vlastního uplatnění, ale také příležitost

k emancipaci českého národního života. A právě tehdy přicházejí v Praze

Miroslav Tyrš (1832–1884) a Jindřich Fügner (1822–1865) s myšlenkou so-

kolského hnutí.

Podobně jako Čechy prožívala tento společenský rozmach také

Morava. Mezi výrazné osobnosti tehdejšího vlasteneckého života na Mo-

ravě patřil i Jan Helcelet (1812–1876), přední osobnost národní a buditelské

práce na Moravě, který patřil podobně jako Tyrš k obdivovatelům antické

kultury. Právě Jan Helcelet dal v Brně základ Moravskému tělocvičnému

spolku, který ideově přímo vycházel z formujícího se pražského Sokola.

Od počátku svého vzniku se brněnská jednota potýkala s absen-

cí vhodných a především vlastních cvičebních prostor. Zatímco pražský

Sokol vybudoval sokolovnu již v roce 1864, mimochodem nejmodernější

tělocvičnu své doby na evropském kontinentě, musela brněnská jednota

střídat nejrůznější prostory v centru města, v nichž provozovala své tělo-

cvičné a sportovní aktivity. Teprve s výstavbou Besedního domu na dnešní

Husově třídě získal brněnský Sokol prostory, v nichž setrval až do výstavby

sokolského areálu v letech 1922 a 1926–1929.

Aktivity Sokola Brno I výrazně přesahovaly rámec tradiční tělo-

cvičné organizace. Sokol zasahoval prakticky do všech oblastí společenské-

ho dění. Sokolská myšlenka ovlivňovala českou literaturu, hudbu, výtvarné

umění nebo architekturu. Sami sokolové kromě sportování také pořádali

výlety, plesy, divadelní představení nebo provozovali první biografy. V So-

kole Brno I byla aktivní celá řada osobností společenského, kulurního či

politického života (Leoš Janáček, František Kožík, Jindřich Kumpošt či Vladi-

mír Groh) a vynikajících sportovců (Ladislav Vácha, Alois Hudec, Jan Gajdoš,

Zdeněk Růžička, Věra Růžičková).

Sokolská myšlenka prosazující ideály humanismu, bratrství a svo-

body však byla ve svých 150letých dějinách trnem v oku všem totalitním

ideologiím. Poslední likvidace sokolské organizace nastala po roce 1948.

Na svojí renesanci si tak Sokol musel počkat dlouhých čtyřicet let. Sokol

Brno I byl obnoven v roce 1990 a opět vychovává novou generaci sporotv-

ních hvězd (Kateřina Marešová, Jana Komrsková, Kristýna Pálešová, Jana

Šikulová, Alexander Choupenitch, Hana Klapalová či Lenka Háječková).

Cvi

čite

lský

sbo

r So

kola

Brn

o I v

roc

e 19

09, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

LETNÍ CVIČIŠTĚ

Teprve po vzniku Československa, na jehož existenci měli so-

kolové značný podíl, se brněnské jednotě nabízely nové možnosti. Ještě

na sklonku roku 1918 se Družstvo ku zřízení tělocvičny pro tělocvičnou

jednotu Sokol v Brně, které se od roku 1890 marně pokoušelo v Brně

vybudovat reprezentativní sokolovnu, začalo zajímat o pozemek v Giskrově,

dnes Kounicově ulici. Bývalý městský hřbitov částečně upravený na ve-

řejný park totiž představoval jednu z mála rozsáhlejších stavebních parcel

v širším centru Brna. O rok později již Sokol Brno I pozemek v Kounico-

vě ulici zakoupil za 730 000 korun za účelem stavby moderní sokolovny

a přilehlého letního cvičiště.

Vzhledem k tomu, že finanční možnosti jednoty neumožňovaly

realizovat stavbu sokolovny a letního cvičiště zároveň, rozhodl se výbor

Sokola uskutečnit nejprve stavbu cvičiště a během následujících let také

budovu tělocvičny. V roce 1921 započaly na zakoupeném pozemku první

práce spojené s úpravou terénu, kácením starých stromů a odstraňováním

zbylých náhrobků. Tyto práce prováděli z velké části sami členové Sokola

Brno I svépomocí. Sokol dokonce vypsal pracovní povinnost pro členy,

s možností vykoupit se z práce příspěvkem na stavbu, čímž si zajišťoval

finance k blížící se nákladné stavbě.

Výř

ez z

plá

nu m

ěsta

Brn

a z

roku

190

9, z

achy

cujíc

í plo

chu

býva

lého

měs

tské

ho h

řbit

ova,

Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

U9,

K 5

7

Mís

to b

udou

cího

sok

olsk

ého

Stad

ionu

na

foto

grafi

i z r

oku

1909

, 5 -

1909

, Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

U5,

Xc

20

Výř

ez z

plá

nu m

ěsta

Brn

a z

roku

190

9, z

achy

cujíc

í plo

chu

býva

lého

měs

tské

ho h

řbit

ova,

Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

U9,

K 5

7

Již 8. ledna 1922 vypsal Sokol Brno I veřejnou architektonickou

soutěž, do níž se přihlásilo celkem pět návrhů. Porota, v níž zasedli mimo

jiné architekti Rössler, Grunt nebo Kumpošt, doporučila k dalšímu projed-

nání tři návrhy od brněnského architekta Miloslava Kopřivy, pražského

architekta Ludvíka Hilgerta a autorské dvojice Karla Polívky a Václava

Prokopa. Konečně v únoru byl vybrán vítězný projekt od Miloslava Kopřivy.

Architekt koncipoval letní cvičiště pro 1 218 cvičenců s dvěma

protilehlými tribunami, které pojaly 18–20 000 diváků. Hlavní, jihozá-

padní tribuna byla opatřena krytou čestnou lóží, severovýchodní tri-

buna s dřevěným hudebním pavilonem a bránou borců v sobě skrývala

potřebné zázemí. Po celém cvičišti bylo zavedeno elektrické osvětlení,

které nabízelo v té době nepříliš obvyklé cvičení po setmění. Celková

částka za výstavbu cvičiště se nakonec vyšplhala na 2 500 000 česko-

slovenských korun, přičemž členové Sokola odpracovali na stavbě přes

45 000 pracovních hodin.

Plán

letn

ího

cvič

iště

od

Milo

slav

a K

opři

vy, M

uzeu

m m

ěsta

Brn

a in

v.č.

214

709

Cel

kový

poh

led

na s

tavb

u le

tníh

o cv

ičiš

tě n

a ja

ře r

oku

1922

, Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

R77

Čle

nové

Sok

ola

Brno

I, k

teří

se

podí

leli

na s

tavb

ě le

tníh

o cv

ičiš

tě, a

rchi

v V

ladi

mír

a Fi

lipa

Stav

ba h

lavn

í tri

buny

letn

ího

cvič

iště

v k

větn

u ro

ku

1922

, Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

R77

Stav

ba le

tníh

o cv

ičiš

tě n

a ja

ře r

oku

1922

, Arc

hiv

měs

ta

Brna

, fon

d R

77

Stavba sokolského cvičiště v Brně představovala jeden z nejvý-

znamnějších stavebních počinů 20. let, při němž bylo nutné vypořádat se

s výjimečnými technickými úkoly. Sám architekt Kopřiva popsal stavbu tě-

mito slovy: ,,Výstavba stadionu Sokola v Brně byla zvláštní úlohou hlavně pro-

to, že stadion byl budován ne na rovině jako obvykle, nýbrž na značném svahu.

Musilo tu býti počítáno s tisíci m³ výkopu a násypu, při konečné rovnosti obo-

jího. Úlohou architekta bylo využít přirozeného svahu co možno k největšímu

účinku tak, aby docíleno bylo horizontál, nutných ke klidnému dojmu diváka,

a na druhé straně aby nebylo opomenuto vyzvednout dominantu tam, kde po

ní volal terrain.“

Slavnostní otevření cvičiště se konalo od 10. do 26. června 1922

a stalo se významnou společenskou událostí roku. Do Brna se sjely sokolské

delegace z celé Moravy, z Čech, z Rakouska a z dalších zemí. Za nadšené-

ho aplausu prošel centrem Brna slavnostní průvod směřující na dokončené

cvičiště v Kounicově ulici. Po úvodních fanfárách a proslovech následova-

ly lehkoatletické závody, akademie členstva a veřejná cvičení. Po všechny

dny byly tribuny cvičiště zcela zaplněny, a ačkoliv celou slavnost mnohdy

překazila nepřízeň počasí, referovaly všechny dobové deníky o události

s nadšením: ,,Byly to krásné tři neděle, jimiž bylo oslaveno otevření stadio-

nu.“ Plakáty k otevření cvičiště byly dílem Eduarda Miléna a Františka

Podešvy. Sochař Václav Hynek Mach vytvořil k této příležitosti plastiku

s názvem Oběť.

Plak

át k

sla

vnos

tním

u ot

evře

ní le

tníh

o cv

ičiš

tě o

d Fr

anti

ška

Pode

švy

z ro

ku 1

922,

Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

R77

Slav

nost

ní p

růvo

d m

ěste

m k

ote

vřen

í let

ního

cvi

čišt

ě 25

. čer

vna

1922

, arc

hiv

Soko

la B

rno

I

Blah

opře

jný

dopi

s od

Min

istr

a vn

itra

Čes

kosl

oven

ské

repu

blik

y ad

reso

vaný

Sok

olu

Brno

I k

otev

ření

letn

ího

cvič

iště

, Arc

hiv

měs

ta B

rna,

fond

R77

Letn

í cvi

čišt

ě So

kola

Brn

o I o

d St

anis

lava

Kaf

ky,

Arc

hiv

Soko

la B

rno

I

V rámci celé Československé obce sokolské se brněnské letní cviči-

ště proslavilo zejména svým vhodným umístěním a vynikajícími dispozice-

mi. Prostorné cvičiště v centru města a ve zdravém prostředí vedle parku

a elegantní řešení tribun pro velké množství diváků vytvářelo ideální pro-

stor pro běžné cvičení i okázalé sokolské slavnosti. Lidové noviny v červnu

1927 uvedly, že ,,sokolské stadion na Kounicově je jedním z nejideálnějších

letních cvičišť Velkého Brna.“ Cvičiště nesloužilo jen k hromadným veřejným

cvičením, konaly se zde například koloběžkové závody, jízdy na koni nebo

vůbec první basketbalové a volejbalové turnaje v Brně. Od roku 1927 zde

Sokol Brno I provozoval oblíbené letní kino a v zimě bylo možné plochu hři-

ště zavodnit, takže sloužila jako kluziště. Na cvičišti trénovali nejen sokolští

olympionici jako Jan Gajdoš nebo Alois Hudec, ale svá těla zde tužily také

přední osobnosti meziválečného Brna jako profesor Vladimír Groh, rektor

Masarykovy univerzity Vojtěch Rosický či starosta města Brna Karel Tomeš.

Alo

is H

udec

pře

dvád

í svo

ji gy

mna

stic

kou

sest

avu

na k

ruzí

ch v

roc

e 19

31, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Brně

nské

výs

tavn

í trh

y v

roce

192

4 us

pořá

dané

v p

rost

oru

soko

lské

ho

Stad

ionu

, arc

hiv

Vla

dim

íra

Filip

a

Kol

oběž

kový

záv

od n

a le

tním

cvi

čišt

i 1.

kvě

tna

1929

, arc

hiv

Soko

la B

rno

I

Luna

park

na

letn

ím c

viči

šti v

roc

e 19

24, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Vole

jbal

ový

turn

aj n

a le

tním

cvi

čišt

i v

roce

192

3, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Gym

nast

ické

záv

ody

na le

tním

cv

ičiš

ti, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Zim

ní k

luzi

ště

na S

tadi

onu

v ro

ce 1

935,

arc

hiv

Soko

la B

rno

I

Bezesporu největší událostí sokolského cvičiště byla účast pre-

zidenta Tomáše Garrigue Masaryka na sokolském vzpomínkovém sletu

22. června 1924. Kolem šestnácté hodiny se prezident dostavil na sokolské

cvičiště, kde přihlížel cvičení dorostenců. Sokolský dorost pak prezidentovi

tlumočil své poselství, v němž uvedl: ,,Pane presidente, my dnes děkujeme

Vám za velkou a nezapomenutelnou vzpomínku, za pohled na Vaši dobrou tvář.

Jsme šťastni, že Vás vidíme, a jsme hrdi, že jste nás uznal hodnými své vzácné

návštěvy.“

V roce 1926 Sokol Brno I definitivně rozhodl vybudovat v blízkosti

cvičiště sokolovnu. V architektonické soutěži zvítězil návrh architekta

Jindřicha Kumpošta, který nakonec v letech 1927–1929 realizoval archi-

tekt Miloš Laml. Polyfunkční funkcionalistická stavba sokolovny vyrostla

nad letním cvičištěm s průčelím do Kounicovy ulice. Celý areál sokolského

Stadionu byl po likvidaci sokolské organizace nacisty zabrán wehrmachtem

a sloužil především jako skladiště.

Tom

áš G

arri

gue

Mas

aryk

při

náv

štěv

e le

tníh

o cv

ičiš

tě 2

2. č

ervn

a 19

22, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Hla

vní t

ribu

na le

tníh

o cv

ičiš

tě, M

uzeu

m m

ěsta

Brn

a

Tom

áš G

arri

gue

Mas

aryk

při

náv

štěv

e le

tníh

o cv

ičiš

tě 2

2. č

ervn

a 19

22, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Gra

fika

k o

tevř

ení s

okol

ovny

v r

oce

1929

od

Kar

la T

ondl

a, a

rchi

v So

kola

Brn

o I

Osudovou ránu prožil celý areál na samém sklonku druhé světové

války. 26. dubna 1945 značně poškodily areál Stadionu bomby spojeneckých

letounů likvidujících nacistickou protivzdušnou obranu ukrytou v nedalekém

Tyršově sadu. Sokolský Stadion zasáhlo celkem 18 bomb, přičemž třináct

z nich padlo na plochu letního cvičiště. Opravy areálu si vyžádaly nejen znač-

né finanční prostředky vyčíslené na tři miliony korun, ale především obrov-

skou lidskou oběť. Stejně jako v minulosti si základní práce na obnově areálu

vykonali členové Sokola. Na odklízení trosek se podíleli také členové Sokola,

kterým během války zmizeli blízcí ve vyhlazovacích táborech.

Obnova celé sokolské organizace stejně jako brněnského sokolské-

ho Stadionu byla po válce značně náročná. Celá řada členů a představitelů

brněnského Sokola byla během války popravena nebo umučena a sportovní

areál byl značně poškozen. Po základní konsolidaci spolku se již v roce 1946

začalo uvažovat o rozšíření letního cvičiště směrem do Tyršova sadu, a vznikl

tak smělý projekt od architekta Bohumila Babánka, který počítal s největším

letním cvičištěm v Brně. Ačkoliv navštívil 28. května 1946 sokolský Stadion

prezident Beneš, jehož návštěvu považovali sokolové za návrat svobody

a demokracie, netěšili se ze svého areálu příliš dlouho.

Po další likvidaci Sokola počátkem 50. let komunistickou stranou

připadl areál tělovýchovné jednotě Zbrojovka Brno. I když byl tedy areál

i nadále sportovně využíván, nově dosazený management neměl k areálu

přímý vztah a celý komplex začal chátrat. Od 60. let provozovala Zbrojovka

na bývalém letním cvičišti letní kino a v průběhu 60. a 70. let vzniklo ne-

přeberné množství návrhů na jeho další využití. Jedním z nejsmělejších byl

plochu cvičiště zastřešit a využívat jej jako velodrom.

Stav

letn

ího

cvič

iště

po

bom

bard

ován

í spo

jene

ckým

i let

ouny

v d

ubnu

194

5,

foto

Mila

n Pt

áček

Veře

jné

cvič

ení S

okol

a Br

no I

v ro

ce 1

929,

arc

hiv

Soko

la B

rno

I

V roce 1990 byla činnost Sokola Brno I znovu obnovena. Teprve

v roce 2012 proběhla stavební firmou Swietelsky rekonstrukce letního hřiště

za finančního přispění evropských zdrojů, Regionálního operačního progra-

mu Jihovýchod, České obce sokolské a Sokola Brno I.

Sokolská organizace byla od počátku založena na ušlechtilých ideá-

lech bratrství, které dokázali sokolové obhájit v těžkých a osudových chvílích

vlastních dějin. Sokolové pro svoji věc žili natolik, že vystavěli VLASTNÍ SILOU

největší sportovní areál v Československu. Nezbývá než si přát, aby sokol-

ský Stadion v Brně byl i v budoucnu místem harmonického rozvoje tělesných

i mravních hodnot člověka.

autor konceptu obnovy: Ing. Robert Václavík

hlavní projektant obnovy: Ing. arch. David Prudík

hlavní dodavatel stavby: SWIETELSKY stavební s.r.o.

investor: TJ Sokol Brno 1 (spolufinancováno z Regionálního operačního programu EU)

koncept a projekt: 2008–2011

realizace: 2012

náklady: cca 13,5 mil. Kč bez DPH

Pers

pekt

iva

soko

lské

ho S

tadi

onu,

Tra

nsat

arc

hite

kti

foto

Mar

kéta

Čer

mák

ová

foto

Pet

r Uch

ytil

foto

Dav

id P

rudí

kfo

to D

avid

Pru

dík

foto

Rob

ert V

ácla

vík

foto

Pet

r Uch

ytil

foto

Pet

r Uch

ytil

foto

Pet

r Uch

ytil

foto

Pet

r Uch

ytil

oto

Pet

r U

chyt

il

VLASTNÍ SILOU věnováno k 90. výročí otevření letního hřiště Sokola Brno I a k 150. výročí založení Sokola

Autor textů: Michal Doležel Jazyková korektura: Barbora PrudilováGrafická úprava: Lenka KřikavováVydal: Sokol Brno I v roce 2012Náklad: 500 ks

www.150let.tjsokolbrno1.cz

Evropská unieEvropský fond pro regionální rozvojinvestice do vaší budoucnosti

SOKOL BRNO I

SOKOL BRNO I 2012