Embed Size (px)
Citation preview
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
Pedagogická fakulta
Katedra antropologie a zdravovědy
Petra Michalicová
III. ročník – prezenční studium
Obor: Speciální pedagogika pro 2. stupeň ZŠ a SŠ -Výchova ke zdraví
se zaměřením na vzdělávání
Vliv spánku na bezpečnost práce na pracovišti
Bakalářská práce
Vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová Ph.D.
Olomouc 2012
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně pod odborným
vedením MUDr. Kateřiny Kikalové Ph.D. a uvedla v seznamu literatury všechny
použité zdroje.
Souhlasím, aby byla tato práce poskytována ke studijním účelům a byla citována
dle platných norem.
Petra Michalicová
V Olomouci dne 20. 4. 2012
.………………….
Poděkování
Tímto bych chtěla poděkovat MUDr. Kateřině Kikalové Ph.D. za cenné rady a
připomínky, poskytnuté materiály, odborné vedení, trpělivost a ochotnou pomoc při
vypracovávání mé bakalářské práce.
Také chci poděkovat rodině a přátelům za podporu po celou dobu studia.
Obsah
Úvod ............................................................................................................................................. 6
1 Cíle a úkoly práce ............................................................................................................... 7
2 Teoretické poznatky ........................................................................................................... 8
2.1 Spánek .......................................................................................................................... 8
Definice spánku ....................................................................................................................... 8
2.2 Historie zkoumání spánku .......................................................................................... 8
2.3 Metody vyšetření spánku ............................................................................................ 9
2.3.1 Objektivní metody vyšetření spánku ................................................................. 9
2.3.2 Subjektivní metody vyšetření spánku ............................................................. 10
2.4 Spánkové fáze, stádia ................................................................................................ 10
2.4.1 Bdělost ................................................................................................................ 10
2.4.2 NREM spánek.................................................................................................... 10
2.4.3 REM spánek ...................................................................................................... 11
2.5 Mikrospánek .............................................................................................................. 11
2.6 Spánkové cykly, význam spánku ............................................................................. 12
2.7 Spánková hygiena ..................................................................................................... 13
2.8 Spánek v různém období života ............................................................................... 15
2.9 Nedostatek spánku .................................................................................................... 15
2.10 Nespavost ................................................................................................................... 16
2.10.1 Symptomatická nespavost ................................................................................ 16
2.10.2 Behaviorální insomnie ...................................................................................... 16
2.11 Spánková apnoe ......................................................................................................... 17
3 Bezpečnost práce .............................................................................................................. 19
3.1 Základní pojmy BOZP ............................................................................................. 19
3.2 Povinnosti zaměstnavatele ........................................................................................ 19
3.3 Povinnosti zaměstnanců............................................................................................ 21
3.4 Ochranné pracovní pomůcky a prostředky ............................................................ 21
3.4.1 Požadované vlastnosti OOPP ........................................................................... 22
3.4.2 Postup při výběru OOPP .................................................................................. 22
3.5 Zajišťování lékařských prohlídek zaměstnanců .................................................... 23
3.5.1 Odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců .............................................. 23
3.5.2 Vstupní a výstupní lékařské prohlídky ........................................................... 23
3.5.3 Zajišťování lékařských preventivních prohlídek ........................................... 24
3.6 Posuzování zdravotní způsobilosti osob pověřených řízením motorových vozidel
25
3.7 Pracovní úrazy ........................................................................................................... 26
3.8 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech ............................................... 26
4 Řidič ................................................................................................................................... 27
4.1 Únava.......................................................................................................................... 27
4.2 Mikrospánek .............................................................................................................. 28
4.3 Limity doby řízení a odpočinku ............................................................................... 29
4.3.1 Přerušení doby řízení (přestávky) ................................................................... 29
4.3.2 Pracovní doba řidičů ......................................................................................... 30
5 Metodika ........................................................................................................................... 32
5.1 Dotazník ..................................................................................................................... 33
5.2 Charakteristika zkoumaného souboru .................................................................... 33
6 Výsledky ............................................................................................................................ 34
Závěr .......................................................................................................................................... 39
Internetové zdroje ..................................................................................................................... 43
Přílohy ........................................................................................................................................ 47
6
Úvod
V dnešní době je často diskutované téma vliv spánku na bezpečnost práce u
řidičů. Chtěla bych ve své práci poukázat na tuto problematiku. Životní styl, ať už
zmíním čas na odpočinek a spánek, ale i stresové situace, zvládání každodenních
povinností, zvyšující se nároky v pracovním i v osobním životě a mnoho dalších
faktorů, ovlivňuje kvalitu našeho života.
Rozhodla jsem se podrobněji touto otázkou zabývat v bakalářské práci, která nese
název: „Vliv spánku na bezpečnost práce na pracovišti“. Bakalářskou práci jsem si
vybrala, protože jsem chtěla zjistit, jak na tom jsou řidiči tranzitních automobilů
v oblasti únavy a dodržování bezpečnostních přestávek.
U řidičů hraje důležitou roli, kvalita spánku i dodržování bezpečnostních
přestávek. V minulosti se lidé řídili především „vnitřními hodinami“, za světla pracovali
a za tmy spali. S rozvojem civilizace však nastává změna, člověk neustále spěchá a
elektřina nám dává možnost světla kdykoli jej potřebujeme, doba spánku se stále více
zkracuje. A tak je pravidlem, že omezování spánku je v dnešní moderní společnosti
zcela běžné. Problém ale nastává v okamžiku, kdy si naše tělo uvědomí, že není
připraveno na stálý, 24 hodinový provoz. A tím dochází k různým nehodám, vlivem
únavy.
Bakalářskou práci jsem tedy rozdělila na první část teoretickou, kde se zabývám
především spánkem a jeho problematikou. Druhou část praktickou jsem zaměřila na
průzkum, ve kterém jsem zjišťovala, jaký vztah mají řidiči ke své práci, jestli dodržují
bezpečnostní přestávky a kolik hodin denně řídí. Na základě tohoto výzkumu chci
zjistit, zda řidiči dodržují bezpečnostní přestávky a vliv jejich únavy pomocí
vyhodnocení jejich kvality spánku.
7
1 Cíle a úkoly práce
Bakalářská práce je zaměřena na zpracování a vyhodnocení vlivu spánku na
bezpečnost práce, na bezpečnost práce na pracovišti řidičů, význam bezpečnostních
přestávek a jejich dodržování.
Dílčí cíle:
Zjistit, zda se pracovníci cítí po spánku odpočatí
Zjištění postoje pracovníků na BOZP
Zmapovat důvody, proč někteří nedodržují bezpečnostní přestávky
Zdůraznit zdravotní dopady při nedodržování spánkového režimu
(mikrospánek, únava)
8
2 Teoretické poznatky
2.1 Spánek
Definice spánku
Spánek lze charakterizovat jako stav snížené mentální i pohybové aktivity, který
slouží k obnově psychických i fyzických sil a svojí kvalitou citlivě reaguje na
fyziologické i patologické změny organismu. Běžný normální spánek dospělého
člověka vypadá většinou tak, že člověk ulehne na lůžko, přichystá se ke spaní, uvolní se
zhruba do 15-30 minut usne. Probudí se zpravidla 2-3 krát za noc, ale ihned zase usne a
ráno si tato krátká probuzení většinou nepamatuje. Definitivní probuzení pak přichází
ráno ve zvolenou hodinu, nejčastěji po 6-8 hodinovém spánku (Praško, 2004).
2.2 Historie zkoumání spánku
Každý živý tvor spí. Toto již fascinovalo Egypťany i Řeky. Oba tyto národy měly
své Bohy spánku. Řekové se domnívali, že je spánek přemáhá proti své vůli a proto mu
nedůvěřovali.
Jak šel čas, snažili se lékaři a filozofové vysvětlit spánek poněkud vědečtěji.
Velmi dlouho se držel názor Aristotelův ( 384-322 př. n. l.), který tvrdil, že spánek je
projevem omámení mozku výpary z jídla, jež se nám rozkládají v žaludku (Idzikowski,
2012).
Tyto domněnky, že je mozek aristotelovsky omámen plyny, byly ještě přípustné
do 15. či 16. století, kdy vědci zjistili, že nic takového není možné. Výzkum spánku tím
ztratil směr. Ještě v 18. století se objevila myšlenka, že do hlavy stoupá krev, ta vyvíjí
na mozek tlak a ten se v zápětí „ odpojí“.
Po několika dalších nepodložených teoriích přišel roku 1929 průlom, když
německý psychiatr Hans Berger vynalezl přístroj zvaný elektroencefalogram, zkráceně
EEG. Přiložením elektrod na hlavu vyšetřovaného a zaznamenáváním elektrické
aktivity jeho mozku dokázalo toto zázračné zařízení změnit různé úrovně činnosti
(Idzikowski, 2012).
9
Zmínit se musíme také o americkém psychologovi Nathanielovi Kleitman a jeho
studentovi Eugenetovi Aserinsky, kteří v 50. letech při pozorování nemluvňat zjistili, že
oči dětí za zavřenými víčky po krátkou dobu se začaly rychle pohybovat a že každé
krátké období očních pohybů doprovázely mozkové rytmy, které se zaznamenávali na
EEG. Tímto způsobem byla objevena fáze REM (rapid eye movement, rychlé pohyby
očí) po dalších experimentech, přišli na čtyři další fáze spánku.
2.3 Metody vyšetření spánku
V současné době máme k dispozici dvě skupiny metod sloužících k vyšetření
spánku. Jedná se o metodu objektivní - polysomnografii a metody subjektivní, mezi něž
patří dotazníky a škály.
2.3.1 Objektivní metody vyšetření spánku
Polysomnografie, neboli celonoční vyšetření, spočívá ve sledování následujících
parametrů: elektroencefalogramu (EEG), což vyjadřuje elektrickou aktivitu mozku
měřenou pomocí elektrod připevněných do vlasaté části hlavy,
elektromyogramu (EMG) vyjadřující elektrickou aktivitu svalstva brady měřenou
pomocí elektrod umístěných na bradě, elektrookulogramu (EOG) zaznamenávajícím
pohyby očí pomocí elektrod v okolí očnice. Hodnotí se také dýchací pohyby hrudníku a
břicha díky elastickým pásům, dýchací zvuky pomocí mikrofonu připevněného na krku,
dále je měřen i proud vzduchu před nosem a ústy (tzv. flow čidla), saturace kyslíkem
pulsoxymetrem, elektrokardiografie (EKG) a pohyby dolních končetin, a to rovněž
pomocí elektrod (Novák, 2009).
Obrázek 1. Rozložení elektrod na hlavě (Nevšímalová, Soňka a kol., 2007).
10
2.3.2 Subjektivní metody vyšetření spánku
V součastné době je k dispozici mnoho sebeposuzovacích škál a dotazníků,
vhodných pro subjektivní hodnocení kvality spánku, jeho délky, vlivu na člověka,
bdělosti nebo různých poruchy spánku. Škály lze použít prakticky na jakýkoli
sledovaný parametr. Mají význam pro sledování vývoje a nejsou normované. Nejvíce
používaná je Epworthská škála spavosti, která zachycuje spát v denní době za poslední
týden v osmi situacích běžného života.
Z hlediska kvality nočního spánku se často používá PSQI-Pittsburgh Sleep
Quality Index. Dále známe Hornův a Östbergův dotazník, které hodnotí ranní a večerní
typologii.
Spánkový deník je záznamník, ve kterém pacient zapisuje výskyt spánku,
ospalosti či obtíží v grafickém formátu 24hodinového denního cyklu za období 1 – 4
týdny. Ke grafické informaci nemocný eventuálně zaznamenává náladu, náplň dne, léky
apod. Spánkový deník zjednodušuje a zároveň zpřesňuje práci lékaře. Odpadá dlouhé
vyptávání a nepřesné zdlouhavé vzpomínání nemocného, kdy a jak vlastně spal
v předchozím období (Nevšímalová, Šonka a kol., 2007).
2.4 Spánkové fáze, stádia
Spánek je aktivní děj a k jeho uskutečnění je nutná spolupráce mnoha mozkových
oblastí, přiměřený stav celého organismu a vhodné vnější podmínky. Bdělost, NREM
spánek a REM spánek jsou tři základní funkční stavy řízení organismu. Přes odlišnosti
v činnosti mozku a v řízení organismu včetně vegetativních funkcí se NREM a REM
spánek behaviorálně projevují velmi podobně (Nevšímalová, Šonka a kol. 2007).
2.4.1 Bdělost
Přechod mezi spánkem a bdělostí je z mnoha důvodů rychlý děj u zdravých
jedinců. U bělosti pozorujeme dva jevy, buď pohyby očí, nebo setrvalý pohled jedním
směrem. Vyskytují se známky kolísavé aktivizace mimických svalů.
2.4.2 NREM spánek
NREM spánek je obecně charakterizován útlumem činnosti mozkové kůry a má
čtyři stádia.
11
a) První stádium: odpovídá stavu usínání. Postupně se uvolňuje svalstvo,
zpomaluje se srdeční tep, dýchání, dochází k psychickému uvolnění. Člověk
zpomaleně a opožděně reaguje na zvukové podněty.
b) Druhé stádium: toto stádium nastává, pokud nejsme ničím vyrušeni. Je spojeno
s nehlukovým spánkem což znamená, že můžeme být probuzeni i malými
podněty, jako je zvuk nebo dotek. Pokud se v tomto stádiu probudíme, můžeme
být přesvědčeni, že jsme vůbec nespali, avšak opak je pravdou.
Jak spánek pokračuje, stává se stále hlubším a hlubším. V EEG záznamu se
objevují vysoké, velmi pomalé vlny odpovídající pomalé, pravidelné neuronální
aktivitě (Praško, 2004).
c) Třetí a čtvrté stádium: v tomto stádiu se jedná o nejhlubší spánek, tzv. delta
pomalovlnný spánek, ve kterém se svalstvo úplně uvolněné, dech je zpomalen
tep také. Klesá krevní tlak i tělesná teplota, spící se téměř nepohybuje,
oddechuje pravidelně a nereaguje na běžné podněty, které by ho v předchozích
stádiích probudily. Kvalita a množství těchto dvou stádií mají vliv na pocit
odpočatosti a svěžesti po probuzení (Praško, 2004).
2.4.3 REM spánek
Oči se za zavřenými víčky rychle a nepravidelně pohybují (tzv. rychlé oční
pohyby-ang. rapid eye movements) a právě podle tohoto jevu se stádium nazývá REM
stádium spánku. Pokud se spící v tomto stádiu spánku probuzen, v 80% mívá živý sen.
První stádium REM spánku trvá asi 10 – 15 minut, poté spánek pokračuje opět jako
během usínání – stadii 2 a 3 do stadia 4 (tzv. non-REM spánek), pak následuje další
REM stádium. Období nočního spánku zahrnující stadia 1 – 4 a jednu periodu spánku
REM nazýváme spánkový cyklus (Praško, 2004).
2.5 Mikrospánek
Mikrospánek je krátce trvající pokles pozornosti způsobený krátkým trváním
první fáze synchronního spánku.
Mikrospánek latinsky hypnagogium, tento název je na rozhraní relaxace a spánku.
U zdravých osob se může výpadek dostavit při těžké únavě, probdělé noci,
dlouhodobém přetížení a stresu, po nadměrném užívání léků nebo pití alkoholu a
počínajícím onemocnění. Snížení pozornosti nastává na delších rovných úsecích a řidiči
12
tento stav popisují jako „okénko“ ve vědomí. V šťastných případech tento prožitek
přináší úlek a řidič uvede vozidlo do správného směru jízdy.
Pozornost řidiče stále kolísá a tyto změny mohou být při delším řízení značné.
Pokud je cesta monotónní, může dojít k výraznému poklesu jeho pozornosti. Tento jev
může být mimořádně nebezpečný a jeho průběh může mít několik fází. Nejdůležitější je
fáze mikrospánku.
Každý člověk prožil někdy mikrospánek, buď při sledování televize, čtení nebo
při výkonu nějaké rutinní práce. Čím jsme unavenější, tím častěji můžeme do
mikrospánku upadnout.
O počet dopravních nehod způsobených únavou (ne alkoholem ani jinými
omamnými látkami či mechanickými příčinami) v průběhu dne, se zajímala jistá
skupina novozélandských výzkumníků. I když se výsledky tohoto výzkumu vztahují na
Nový Zéland, prokazují jisté tendence, které mohou být pozorovány na celém světě.
Předpokládá se, že mikrospánek lze uvést jako příčinu dopravní nehody s následkem
smrti zhruba u 3% usmrcených osob za kalendářní rok. Minulý rok bylo v důsledku
mikrospánku způsobeno asi 500 dopravních nehod.
Počet nehod způsobených únavou je výrazně vyšší uprostřed noci a v době po
jídle (Palazzolo, 2007).
2.6 Spánkové cykly, význam spánku
Spánkový cyklus obvykle trvá 90 – 120 minut, během jedné noci lze tedy většinou
napočítat 4 – 5 úplných spánkových cyklů. Je důležité si uvědomit, že přechody mezi
spánkovými cykly, zejména přechody mezi spánkovými stadii non-REM a REM
spánku, jsou často provázeny periodami krátkých probuzení. Takováto probuzení
většina z nás vůbec nepostřehne a zapomíná je okamžitě poté, co znovu upadne do
spánku (Praško, 2004).
Význam spánku, jako každý živý tvor i člověk musí spát. Spánek nám přináší
bezesporu fyzické i psychické výhody. Spaním strávíme přibližně třetinu svého života.
Měli bychom se zamyslet, proč vůbec spíme? V předchozích kapitolách, jsme se
dozvěděli, že během spánku nevnímáme žádné podněty a naše svaly jsou v klidovém
režimu. Pokud bereme spánek jako cosi samozřejmého, abychom nabrali síly, je to
chyba.
13
Množství energie, které spánkem ušetříme, není nijak pozoruhodné: člověk vážící
90 Kg při spaní spotřebujeme přibližně 80 kalorií za hodinu. Při klidném sezení spálí
tatáž osoba asi 95 kalorií za hodinu, čili energie ušetřená osmihodinovým spánkem
(oproti osmi hodinám bdělého odpočinku) odpovídá zhruba sklenici nízkotučného
mléka (Idzikowski, 2012)!
Spánek je důležitý i proto, že z něho čerpáme energii na další den, chráníme se
tím před totálním vyčerpáním. Někteří psychologové se ovšem domnívají, že ze spánku
nečerpáme žádnou energii a pokud ano, tak velice málo. Evolučně nevíme, kdy se
spánek objevil a proč vůbec je. Ovšem je nezbytný pro každého živočicha, jinak by
někteří živočichové nebo žádní nemuseli spát.
2.7 Spánková hygiena
Abychom měli kvalitní spánek, musíme dodržovat určitá pravidla, kterými se
zabývá spánková hygiena. Zajištění vhodných podmínek pro klidný spánek je velice
důležité. Popíšeme si některá doporučení spánkové hygieny:
a) ochrana spánkového prostoru – ložnice, respektive postel by se měla používat
jen na spaní, s výjimkou sexuální činnosti, neměli bychom v ní číst, dívat se
na televizi, učit se, pracovat apod. Za rušivé elementy, spánkového prostoru,
patří nadměrné teplo, světlo, průvan, hluk nebo zima. Pokud vás ruší třeba
partner svým chrápáním, běžte spát do jiné místnosti, aby jste měli svůj klid.
Pokud nemáte kam se v bytě přesunout, vezměte si špunty do uší na noc.
b) kupte si pohodlnou postel – kvalitní matrace je důležitá pro spánek. Každý
člověk má rád jinou, někteří mají rádi tvrdou, někteří měkkou. Postel
ovlivňuje kvalitu spánku z mnoha hledisek. Důležité je, abychom se po
každém otočení na madraci neprobouzeli.
c) lehce stravitelná večeře – asi 2-3 hodiny před usínáním. Máme-li přeplněný
žaludek, budeme těžko usínat a hrozí neklidný spánek a těžkými sny. Závisí to
pochopitelně na době, kdy jíme, a na množství a druhu jídla, které sníme.
Poslední denní jídlo, které by nemělo být příliš vydatné, je ideální sníst kolem
18. hodiny (podle lidových představ by po něm měla následovat procházka
„pro lepší zažívání“ s hlubokým dýcháním) (Praško, 2004).
14
Důležité je se nepřejídat, žaludek na noc musí pracovat a trávit, tím se
můžeme budit v noci s pocitem těžkého žaludku. Pro lepší usínání můžeme
vypít hrnek teplého mléka.
d) omezte večerní příjem tekutin – může zapříčinit časté chození na toaletu v
noci
e) vylučte kofein, kořeněná jídla, alkohol a cigarety těsně před spaním – tyto
látky zvyšují bdělost, proto se jim před spánkem vyhýbejte. Mnoho lidí má
potíže s usínáním kvůli kávě, ta by se neměla pít již v odpoledních hodinách,
protože má veliký vliv na usínání. Mnozí si, ale kofeinovou slast neumí
odpustit a proto stále trpí problémy s usínáním.
Alkohol tlumí centrální nervový systém. Někteří lidé se na to spoléhají a pijí
před spaním. Je to nebezpečné, protože alkohol ruší spánkový rytmus, činí
spánek méně hlubokým a zkracuje ho. Hrozí, že se probudíte předčasně a
neodpočinutí (Praško, 2004).
f) uvolněte se teplou koupelí, relaxujte – napustit si plnou vanu teplé vody,
k tomu si pustit příjemnou hudbu a relaxovat. Pocit, který bychom si měli
pravidelně dopřávat, ovšem dnešní doba je uspěchaná a mnozí na sebe
nemyslí a po této stránce se odbývají.
g) teplé mléko a med – tyto dvě věci pomáhají usnout.
h) dobře větraná, tmavá, klidná spíše chladnější místnost – důležitá je ideální
teplota místnosti pro spánek, neměla by přesahovat více jako 20°C.
i) stejný čas pro ulehání do postele i vstávání – každý člověk je nějak navyklí a
má své rituály kdy chodí spát a to stejné platí i o probouzení. Nedoporučuje se
chodit spát během dne, kvůli tomu, že bychom nebyli schopní usnout večer,
jak potřebujeme. Tento časový rituál, který máte, dodržujte i o víkendu a
dovolené. Abyste si nenarušili své navyklé rytmy.
j) pravidelná strava a cvičení během dne podpoří vaše biorytmy – tělo je ve dne
aktivní a v noci si chce odpočinout. Nedoporučuje se cvičit před spaním,
vhodnější doba je ráno, kdy nastartujeme svůj organismus na celý den.
k) pokud necítíte ospalost, nenuťte se usnout – pokud se snažíme o spánek,
většinou se nám usnout nepodaří. Dokonce ani počítání oveček nám
nepomůže. Pokud se nám nepodaří usnout do 30 minut, měli bychom se jít
projít po bytě a relaxovat. Nic bychom neměli jíst ani pít. Vraťte se do postele,
až budete cítit ospalost. V posteli si nesmíme připustit myšlenky typu, stejně
15
neusnu, a když usnu tak to je pozdě a stejně budu zítra ospalý. Tyto myšlenky
brání usnutí a klidnému spánku.
l) uklidněte se a uvolněte - když jsme v posteli, měli bychom myslet na hezké
věci, neměli bychom přemýšlet nad problémy, které máme, nad starostmi.
Měli bychom schovat budík, jinak se na něj můžeme dívat každou chvíli a
neusneme. Může nás to znervózňovat.
m) relaxační techniky před spaním – relaxačních technik před spaním je celá řada,
může to být odpočet čísel, dechová relaxace, nahraná kazeta s příjemnou
hudbou, Osnova progresivní relaxace, autogenní trénink (Nevšímalová, Soňka
a kol., 2007; Prasko, 2004).
2.8 Spánek v různém období života
V této části se zaměříme na spánek v období dospělosti a stáří, vzhledem
k zaměření bakalářské práce.
Postupem času a věku se potřeba spánku snižuje. Kvalita spánku se zhoršuje, i
když si to většina lidí neuvědomuje. Trvání spánku během noci klesá, ale zároveň denní
spánek se u seniorů stává téměř pravidlem (tzn. celková doba spánku zůstává přibližně
stejná). Klesá efektivita spánku. Zhoršuje se kontinuita spánku. Zmenšuje se amplituda
vln delta a snižuje se podíl stadií 3 a 4 NREM spánku. Spánek nejstarších lidí je
přirozeně fragmentován a prodlužuje se doba strávená na lůžku (Nevšímalová, Šonka a
kol., 2007).
2.9 Nedostatek spánku
Optimální trvání spánku je individuální. Odhaduje se, že trvání spánku by mělo
být 7-8 hodin denně. Pokud je spánek kratší, má tendenci člověk spát v denní době.
Po akutní spánkové deprivaci se nahrazuje zameškaný hluboký NREM spánek
(delta-spánek, stadia 3 a 4 NREM) a asi polovina REM spánku. Při akutní spánkové
deprivaci se zmenšuje metabolismus ve frontálních lalocích, které jsou také podle
neuropsychiatrických testů nejvíce spánkovou deprivací postižený. Spánková deprivace
vede k rozpadu základní bdělé EEG aktivity i při behaviorálních projevech bdělosti
(Nevšímalová, Šonka a kol., 2007).
16
Pokud trpíme spánkovou deprivací, klesá výkonnost, což znamená, že klesá
schopnost učit se, mění se nálada a její stabilita. Můžeme zde pozorovat třes a mírné
mimovolné pohyby. Na druhou stranu nezhoršuje se celková fyzická kondice ani
srdeční problémy nejsou. Spánková deprivace postihuje hlavně funkci mozku. Trendem
posledního století je chronická spánková deprivace, která je v západních civilizacích
běžná. U této chronické deprivace je zvýšený výskyt poruch nálady, snížená motivace,
špatné vstávání, které trvá dlouho.
Krátké i dlouhé trvání spánku je spojeno s vyšším BMI. Chronická spánková
deprivace současné populace je považována za jednu z příčin nárůstu hmotnosti
(obezity) během posledních let.
2.10 Nespavost
Nespavost, její odborný název je insomnia. Nespavost je porucha usínání, která
má různé symptomy, mezi ně patří: potíže při usínání, probuzení uprostřed noci a
následné obtíže při usínání nebo s probuzením.
Nespavost můžeme rozdělit na dva základní typy:
2.10.1 Symptomatická nespavost
Je průvodním jevem zdravotního problému. Nespavost zde není prvotní úkaz, je
to odraz organické poruchy. Z toho plyne, že ji není možno léčit přímo. Zmizí pouze
tehdy, když se bude správně léčit primární tělesný problém. Mezi příklady stavů, které
vyvolávají nebo podporují symptomatickou nespavost patří alergie, onemocnění srdce,
rozedma plic, revmatická artritida, zvětšená prostata a závislost na lécích, která ruší
spánek. K nespavosti může vést i alkoholismus, protože zneužívání alkoholu během dne
narušuje normální průběh nočního spánku (Bruno, 2003).
2.10.2 Behaviorální insomnie
Tato nespavost je také označována jako primární. Reaguje na přímou léčbu. Slovo
behaviour je z angličtiny a znamená chování. Zabývá se psychologickými faktory, jako
jsou naučené reakce, povahové sklony, emoční děje a myšlenkové procesy. Tato
nespavost se ještě dělí na akutní nebo chronickou. Akutní podoba rychle pomine,
můžeme říct, že se vyřeší sama bez vnějšího zásahu. Chronická nespavost má těžší
17
průběh a její doba je delší, měsíce až roky. Chronická behaviorální nespavost může za
většinu potíží se spánkem.
Obrázek 2. Vzájemné souvislosti mezi příznaky nespavosti, deprese a úzkosti
(Nevšímalová, Soňka a kol., 2007).
2.11 Spánková apnoe
Spánková apnoe či porucha dýchání ve spánku je vážný, potenciálně život
ohrožující stav, který se vyskytuje častěji, než se všeobecně předpokládá. Nejčastější
forma spánkové apnoe, postihující asi 85% všech případů, se nazývá obstrukční
spánková apnoe. Je způsobena opakovaným uzávěrem horních cest dýchacích (hrdla
nebo nosu) i přes trvající dechové úsilí. Centrální spánková apnoe (CSA), daleko
vzácnější syndrom (méně než 15% všech případů), je způsobena poruchou dechového
centra v mozku. Je spojena s úplným zastavením či částečným snížením proudu
vzduchu v dýchacích cestách při redukci či vymizení dechového úsilí (Burda, 2007).
Spánková apnoe se vyskytuje častěji u mužů středního věku, u žen nejčastěji po
přechodu. Obezita a věk jsou významné faktory tohoto onemocnění, další škodlivé látky
jsou alkohol nebo tlumivé léky. Může být spojována i s jinými problémy ke kterým
patří kardiovaskulární nemoci, infarkt myokardu, vysoký krevní tlak, městnavé srdeční
selhání, impotence, deprese.
Léčba tohoto onemocnění je buď chirurgické, nebo léčba pomocí přístroje
kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách (CPAP).
Únava a ospalost při nekvalitním spánku, práce ve směnném provozu a poruchy
dýchání ve spánku byly zahrnuty mezi nejdůležitější příčiny nehod jak v zaměstnání,
18
tak i za volantem. Více jak třetina všech pracovních nehod a úrazů je způsobena únavou
lidí, kteří obsluhují různá zařízení a neměli dostatečný spánek. V důsledku únavy při
poruše spánku, vzniká velké množství dopravních nehod. U člověka, který trpí
onemocněním OSA je pravděpodobnější, že způsobí dopravní nehodu nebo bude jejím
účastníkem.
19
3 Bezpečnost práce
Bezpečnost ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP), jehož základním předpisem
je zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce v platném znění, jsou soubory činností,
předpisů a doporučení k zajištění bezpečného pracoviště.
Péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stálé zlepšování pracovního
prostředí je rovnocennou a neoddělitelnou součástí plnění výrobních a pracovních
úkolů.
Znalost předpisů k zajištění bezpečnosti práce, bezpečnosti technických zařízení a
ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů.
3.1 Základní pojmy BOZP
Cílem BOZP je prevence rizik, která ohrožují zaměstnance na pracovišti. Prevenci
můžeme rozdělit do tří oblastí:
1. Soubor opatření, jejichž správnou aplikací nebo realizací se vytvoří
podmínky k tomu, aby se pravděpodobnost ohrožení nebo poškození
lidského zdraví snížila na minimum.
2. Mezivědní obor zabývající se nalézáním a uplatňováním metod a
prostředků s cílem zajistit, aby člověk nebyl ohrožován fyzicky ani
mentálně v průběhu pracovního procesu.
3. Oblast společenské činnosti zahrnující všechny požadavky, opatření,
prostředky a metody přispívající k vytvoření podmínek pracovního
procesu, které zajišťují zdraví pracujících a jejich práceschopnost.
3.2 Povinnosti zaměstnavatele
V této kapitole uvádím souhrn obecných povinností zaměstnavatele v rámci
BOZP. Další povinnosti mohou vyplývat z prováděcích předpisů podle druhu
konkrétních činností.
Plněním pracovních úkolů nesmí být dána přednost před péčí o bezpečnost a
zdraví při práci.
20
Uvádět do provozu a provozovat stroje, zařízení a provozní prostory
odpovídající požadavkům BOZP.
Trvale musí být zřizována, udržována a zlepšována potřebná ochranná zařízení a
technická opatření.
Soustavně seznamovat s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci a s novými poznatky všechny zaměstnance, pravidelně
ověřovat jejich znalosti těchto předpisů a soustavně vyžadovat a kontrolovat
jejich dodržování.
Kontrolovat úroveň péče o BOZP a její dodržování.
Zařazovat zaměstnance na práci a pracoviště se zřetelem na jejich schopnosti a
zdravotní stav a nepřipustit, aby zaměstnanec konal práce, jejichž výkon by byl
v rozporu s právními a ostatními předpisy nebo s lékařským posudkem, včetně
práce přesčas nebo v noci.
Zjišťovat a odstraňovat příčiny pracovních úrazů, vést jejich evidenci,
oznamovat je příslušným orgánům a provádět opatření k nápravě.
Neposuzovat jako nesplnění povinnosti, jestliže zaměstnanec nevykonal práci, o
níž měl důvodně za to, že ohrožuje jeho život a zdraví, popřípadě život a zdraví
jiných osob.
Nepoužívat takový způsob odměňování prací, při kterém jsou zaměstnanci
vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazů.
Provádět pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení.
Při vývoji a výzkumu zajišťovat, aby projekty a projektová dokumentace
splňovaly požadavky BOZP.
Poskytovat těm zaměstnancům, u nichž to vyžaduje ochrana jejich zdraví a
života ochranné pracovní prostředky.
Dbát, aby zdraví zaměstnanců nebylo ohrožováno kouřením na pracovištích. Za
tímto účelem jsou povinni zabezpečovat dodržování zákazu kouření na
pracovištích se zvláštními předpisy a stanovit zákaz kouření na pracovištích, kde
pracují nekuřáci.
Povinnost pečovat o bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na
všechny osoby, které se s vědomím podnikatele zdržují na jeho pracovištích
(§ 103 odst. 1 zákona č. 262/ 2006 Sb., zákoník práce).
21
3.3 Povinnosti zaměstnanců
Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou bezpečnost, o
své zdraví o zdraví ostatních osob, kterých se jeho jednání dotýká. Je to zejména:
dodržování předpisů k ochraně zdraví při práci, předpisů bezpečnosti
technických zařízení; dodržovat ostatní předpisy a pokyny k zajištění BOZP,
zásady bezpečného chování na pracovišti,
používání OOPP a ochranná zařízení,
účast na školeních BOZP zajišťovaných zaměstnavatelem a lékařských
prohlídkách stanovených právními předpisy,
nepožívat alkoholických nápojů a návykových látek na pracovištích
zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nenastupovat pod
jejich vlivem do práce
dodržovat stanoveného zákazu kouření na pracovišti,
oznamovat nadřízenému závady v bezpečnosti práce,
podrobit se vyšetření zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo drog
3.4 Ochranné pracovní pomůcky a prostředky
Od roku 2001 platí v problematice osobních ochranných pracovních prostředků
(dále jen OOPP) nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší
podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a
dezinfekčních prostředků. Nařízení vlády je již v souladu s právem Evropských
společenství.
Výše uvedený předpis vylučuje z ochranných pomůcek tyto prostředky:
- běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců
před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo
znečištění,
- výstroj a vybavení záchranných sborů a služeb vykonávajících činnost podle
zvláštních právních předpisů,
- speciální ochranné prostředky používané v armádě nebo pořádkových a
bezpečnostních silách,
- výstroj a vybavení používané při provozu na pozemních komunikacích,
- sportovní výstroj a vybavení,
22
- ochranné prostředky určené pro sebeobranu,
- prostředky pro zjišťování a signalizování rizik a škodlivin na pracovišti
(Čermák, 2008).
3.4.1 Požadované vlastnosti OOPP
Minimální požadavky na ochranné pomůcky dané dle normy, která může být
uvedena na výrobku nebo na přiložené průvodní dokumentaci k výrobku.
- musí být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich
používání nesmí představovat další riziko,
- musí odpovídat konkrétním podmínkám na pracovišti,
- musí být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců,
- musí respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců
(Čermák, 2008).
Výrobce (distributor) je povinen uvádět na trh pouze zboží, na které je vydáno
platné prohlášení o shodě, které deklaruje spotřebiteli, že výrobek splňuje předepsané
předpisy. Na výrobku se tato skutečnost označí pomocí značky shody CE. Toto
označení musí být viditelné, čitelné a nesmazatelné po dobu předpokládanou pro
životnost tohoto výrobku.
Obrázek 3. Značka shody (jiné zdroje).
3.4.2 Postup při výběru OOPP
Volba OOPP je ovlivněna jednotlivými druhy vykonávané činnosti a charakterem
pracoviště. Proto musí mít zaměstnavatel vypracován seznam povolání a pracovních
činností pro poskytování OOPP, pracovních oděvů, mycích, čistících a desinfekčních
prostředků. Tento seznam vypracována odborně způsobilá osoba v BOZP na základně
vyhodnocení rizik a ochranu práce. V případě, že přítomnost více než jednoho rizika
vyžaduje, aby zaměstnanci používali součastně více ochranných prostředků, musí tyto
ochranné prostředky být vzájemně slučitelné.
Tyto pomůcky jsou pro každého řidiče individuální vzhledem k jeho řidičské
profesi. Jiné ochranné pomůcky bude mít řidič přepravující nebezpečné náklady (dle
23
dohody ADR) než sanitního vozidla. V mém případě pro řidiče z povolání platí:
rukavice, reflexní vesta, ochrana hlavy případně ochrana očí, obuv. Rozhodující je také
druh vozidla, nakládání nebo vykládání materiálu a klimatické podmínky.
3.5 Zajišťování lékařských prohlídek
zaměstnanců
Zaměstnavatel je povinen zařazovat zaměstnance na práci a pracoviště se zřetelem
na jejich zdravotní stav a schopnosti a nepřipustit, aby zaměstnanec konal práce, jejichž
výkon by byl v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
nebo lékařským posudkem.
Lékařské prohlídky jsou:
o Preventivní vstupní
o Periodické
o Mimořádné
o Výstupní (ve speciálních případech).
3.5.1 Odborná a zdravotní způsobilost zaměstnanců
Řidiči v pracovně právním vztahu, kteří získají nově řidičské oprávnění D, DE,
D1, D1E nebo skupiny C, CE, C1, C1E musí absolvovat tzv. "Vstupní školení"
v předepsaném rozsahu ve školicím středisku (autoškole). Po absolvování školení složí
zkoušku a na základě žádosti jim úřad vydá průkaz profesní způsobilosti (drive
qualification card), který je platný ve všech zemích EU. Následně každým rokem musí
absolvovat pravidelné školení v rámci zdokonalování odborné způsobilosti řidičů.
Řidiči, kteří řídí v zaměstnání vozidlo do 3,5t absolvují v autoškole pravidelné
školení řidičů tzv. referentských vozidel, o kterém je proveden zápis.
3.5.2 Vstupní a výstupní lékařské prohlídky
Zaměstnanec může být zaměstnán až po předložení lékařského potvrzení o
zdravotní způsobilosti k vykonávané práci.
Při rozvázání pracovního poměru je zaměstnanec povinen podrobit se výstupní
lékařské prohlídce za účelem zjištění současného zdravotního stavu.
24
Na základě zákona má být zároveň stanovena povinnost zaměstnavatele vyslat
zaměstnance pracující na základě dohody o provedení práce na vstupní i výstupní
lékařskou prohlídku
Rozlišujeme dva druhy preventivních prohlídek, ovšem povinnosti zaměstnavatele
se vztahují pouze k jedné z nich.
A. První druh prohlídky – vyplývá z vyhlášky č. 56/1997 Sb., která stanoví, že
každý pojištěný občan má jedenkrát za dva roky právo na úhradu preventivní
prohlídky praktického lékaře, kterého si v rámci svobodné volby lékaře zvolil.
Rozsah a náplň prohlídky je taxativně vymezena předpisem. Prohlídky jsou
prováděny za účelem zjištění zdravotního stavu občana s cílem včasného
záchytu počátečních stádií nemocí, a proto v této oblasti nevznikají
zaměstnavateli žádné povinnosti.
B. Druhý druh preventivních prohlídek – (vykonává zařízení závodní
preventivní péče) vyplývá z právních předpisů a má vztah k pracovnímu
zařazení zaměstnance. Podskupinou v této oblasti jsou preventivní prohlídky
zaměstnance vyplívající z kategorie práce, do které byl zaměstnanec zařazen na
základě vyhodnocení rizikových faktorů jeho pracoviště. Proto tento druh
prohlídek neplatí svobodná volba lékaře. Závodní preventivní péče je vyloučena
ze svobodné volby lékaře. Zaměstnanec je těmto lékařským prohlídkám
povinen se podrobit. Nepodrobí-li se uchazeč o zaměstnání vstupní lékařské
prohlídce, bude považován za zdravotně nezpůsobilou osobu a nesmí tak
nastoupit do práce. Náklady na tuto prohlídku bude hradit uchazeč,
zaměstnavatel bude vstupní prohlídku hradit pouze těm osobám, s kterými
následně uzavře pracovněprávní vztah, případně se kterými se na úhradě
dohodne.
3.5.3 Zajišťování lékařských preventivních prohlídek
Podle souvisejících zákonných ustanovení je zaměstnavatel povinen spolupůsobit
při zajišťování preventivních prohlídek a postupovat podle posudků lékařů a komisí.
Zaměstnavatel je povinen zajistit:
vysílání zaměstnanců k prohlídkám ve stanovených lhůtách,
25
aby zaměstnanci, kteří se ve stanovení lhůtě nepodrobili preventivní
prohlídce, nevykonávali činnost, jejichž výkon by byl podmíněn kladným
závěrem prohlídky,
vedení seznamu zaměstnanců podléhajících povinným preventivním
prohlídkám,
poskytování informací o povaze práce a pracovních podmínkách lékaři,
potřebných pro účely preventivních prohlídek.
3.6 Posuzování zdravotní způsobilosti osob
pověřených řízením motorových vozidel
Do této skupiny řadíme dvě skupiny zaměstnanců, a to řidiče z povolání, kterým
pro účely této publikace je řidič.
a) vozidla, která při plnění úkolů souvisejících s výkonem zvláštních povinností
užívá zvláštního výstražného světla modré barvy, případně doplněného o
zvláštní zvukové výstražné znamení,
b) který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení
motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě,
c) u kterého je řízení motorového vozidla předmětem samostatné výdělečné
činnosti prováděné podle živnostenského zákona,
d) držitel řidičského oprávnění skupin C, C + E, D, D + E nebo podskupin C1,
C1 + E, D1 a D1 + E, který řídí motorové vozidlo zařazené do příslušné
skupiny nebo podskupiny řidičského oprávnění,
e) držitel osvědčení pro učitele řidičů pro výcvik v řízení motorových vozidel,
jednat řidiče tzv. referentských vozidel. Současně je nutné si uvědomit, že
v praxi platí dvojí posudková kritéria. (Kuklová, Šubrt, 2002)
Zásadní kritéria vyplývají ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích, a prováděcí vyhlášky o posuzování zdravotní způsobilosti k řízení
motorových vozidel, vydané na základě jeho zmocnění. V tomto zákoně je posuzována
zdravotní způsobilost všech řidičů motorových vozidel. Řidiči by měli chodit na
pravidelné prohlídky jedenkrát za dva roky a u řidičů z povolání starších padesáti let
jedenkrát za rok.
26
3.7 Pracovní úrazy
Pracovní úraz podle § 380 ZP je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-
li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních
vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění
pracovních úkolů.
Pracovní úraz není úraz, který se zaměstnanci stal na cestě do zaměstnání a zpět.
3.8 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních
úrazech
Zaměstnavatel vede knihu pracovních úrazů, ve které eviduje všechny úrazy
zaměstnanců. Zaměstnanec je povinen ohlásit veškeré pracovní úrazy, které si způsobil
v zaměstnání. Zaměstnavatel je povinen ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu
příslušné organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ
své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu.
27
4 Řidič
Pro účel své bakalářské práce jsem si vybrala profesi řidiče. Pro toto zaměstnání
je zpracované dostatečné množství materiálů, zákonů a směrnic. Pro ostatní profese není
zpracován v takovém rozsahu vliv spánku na bezpečnost práce (bezpečnostní přestávky
v práci), a proto by bylo nutné provést dlouhodobý výzkum, který by byl svým
rozsahem nad rámec bakalářské práce.
Motorová vozidla se neustále zdokonalují, rozrůstá se silniční síť a vzrůstá hustota
provozu. Řidiči jsou vystavováni stálému stresu za volantem, který přetěžuje psychiku a
může vyústit až ve vážnou dopravní nehodu. Profesionální řidič musí v průběhu směny
vykonat až pět tisíc úkonů a být stále ve středu a připraven na mimořádné situace na
silnici. S růstem rychlosti roste riziko nehodovosti a vážných i smrtelných úrazů.
Nebezpečným faktorem pro řidiče je únava. Mnoho řidičů osobních nebo
transitních automobilů nedodržuje odpočinkové přestávky a tím vzniká vyšší riziko
nehodovosti těchto řidičů.
Tachograf je záznamové zařízení umožňující grafický záznam rychlosti silničního
vozidla v závislosti na čase. V silniční dopravě je využíván v nákladních automobilech
a autobusech, kde zaznamenává graf rychlosti v závislosti na čase. Záznam je prováděn
u mechanických a elektronických tachografů na papírové záznamové kotouče a u
digitálních tachografů do paměti tachografu a na čipovou kartu řidiče. Záznamy slouží
ke kontrole doby řízení posádky vozidla a ke zjištění rychlosti v případě nehody.
Tachograf je povinně nainstalován do všech vozidel nad 3,5t.
4.1 Únava
Únavě a ztrátě výkonnosti se nevyhne žádný řidič. Podle statistiky dvě pětiny
všech nehod se stalo kvůli únavě řidiče (Havlík, 2005).
Lékaři definují únavu jako přirozený fyziologický jev a subjektivní pocit,
charakterizovaný oslabením látkové přeměny, důvodem je vyčerpání energetických
zdrojů pro výživu tkání a nahromadění odpadových produktů (Havlík, 2005).
Únava přichází zpravidla zvolna a plíživě. Řidič si nemusí prvních příznaků
všimnout, projevuje se jen ojedinělým odbíháním pohledu od silnice. Žádný člověk není
28
imunní vůči únavě, úvodní náznaky jsou individuální. Za varovné signály se považuje,
když tzv. „mozek začíná běžet na rezervu“:
pokles koncentrace,
pocity slabosti, apatie, skleslost,
oslabená zraková ostrost,
ztěžklá víčka,
méně koordinované pohyby,
zpomalené dýchání,
bolesti zad a krku,
napětí ve svalech,
potíže při řazení
tlak v uších,
zívání, náznaky zdřímnutí
mžitky před očima
Člověk za volantem by měl vědět, kdy je čas na přestávku a neměl by se zbytečně
přepínat. U profesionálních řidičů stoupá únava koncem směny a v závěru týdne.
Nebezpeční číhá před ukončením přesčasové práce, kdy řidiče mohou rozptylovat
myšlenky na blížící se odpočinek. Je známo, že posledních třicet kilometrů před cílem
cesty je rizikovější a připadají delší než šest stovek kilometrů předtím ujetých.
Únavu ještě může prohlubovat vedro nebo chlad v autě, monotónní jízda po
dálnici, při sněžení, nevyspání, kouření, stres nebo začínající choroba.
Únava přepadá v autě především nepřipravené. Předejde jí ten, kdo se jí naučí
však rozpoznávat. Proti únavě bychom měli dělat krátké přestávky, můžeme si pustit
oblíbenou hudbu, povídat si nebo žvýkat, dodržovat pitný a stravovací režim atd.
4.2 Mikrospánek
U zdravých osob se může výpadek dostavit při těžké únavě, probdělé noci,
dlouhodobém přetížení a stresu, po nadměrném užívání léků nebo pití alkoholu a
počínajícím onemocnění.
Americký neurofyziolog Liberson (Washington 1944) poprvé na světě označil
krátkodobý a nečekaný výpadek vědomí mikrospánkem. Náhlá ztráta vědomí pramení
z více příčin, které mohou být nalezeny důkladným vyšetřením v souvislosti mezi
29
neurology, psychiatry, dopravními a klinickými psychology. U tělesně zdravého, ale
mimořádně unaveného motoristy snáze dochází k setření hranic mezi spánkem a jasným
vědomím. (Havlík, 2005)
Mikrospánek představuje u většiny řidičů docela prosté zdřímnutí, které je téměř
vždy předvídatelné.
4.3 Limity doby řízení a odpočinku
Podle Nařízení 561/2006 doba řízení nesmí přesáhnout 9 hodin denně, po 4,5 hod.
musí být 45 min. přestávka, poté může opět řidič řídit 4,5 hod. Dvakrát za týden, může
být doba řízení prodloužena na 10 hodin, přičemž po 4,5 hod. musí být 45min.
přestávka opět 4,5 hod řízení a další přestávka 45 min. po této přestávce může řídit řidič
jen jednu hodinu.
Týdenní doba řízení nesmí přesáhnout 56 hodin. Týdnem se myslí období mezi
00.00 hodin v pondělí do 24.00 hodin v neděli.
Dvoutýdenní doba řízení nesmí přesáhnout 90 hodin za období dvou po sobě
následujících týdnů.
Pokud řídí jeden řidič jeho denní doba odpočinku je 11 hodin (v průměru 24
hodin) možné je zkrácení 3x mezi dvěma týdenními dobami odpočinku na 9 hodin. Dva
řidiči mají dobu odpočinku 9 hodin (v průběhu 30 hodin).
V týdenní době odpočinku, ve které jdou dva po sobě následující týdny, musí řidič
mít dvě běžné týdenní doby odpočinku nebo jednu běžnou týdenní dobu odpočinku a
jednu zkrácenou dobu odpočinku v celkové délce 24 hodin Při běžné době odpočinku
v celkovém trvání nejméně 45 hodin.
Odpočinkem se rozumí každá nepřerušená doba, během níž řidič může volně
nakládat se svým časem.
4.3.1 Přerušení doby řízení (přestávky)
Po 4,5 hodinách řízení musí mít řidič nepřerušenou přestávku nejméně 45 minut,
pokud mu nezačíná doba odpočinku. Tato přestávka může být nahrazena přestávkou
v délce nejméně 15 minut, po níž následuje přestávka v délce nejméně 30 minut.
30
Během těchto přestávek nesmí řidič vykonávat jinou činnost, přestávka je určená
k jeho odpočinku.
Přestávky nesmějí být považovány za denní odpočinek.
Obrázek 4. Přerušení doby řízení (přestávky) (Kahuda, 2011).
4.3.2 Pracovní doba řidičů
Není stanovena ani Nařízením 561/2006 ES ani Dohodou AETR (Evropská
dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě). Pro české
zaměstnavatele, dopravce a jejich zaměstnance je stanovena zákoníkem práce a
Nařízením vlády č. 589/2006 Sb. v platném znění.
Pracovní dobu člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je:
- doba řízení vozidla,
- nakládka a vykládka,
- kontrola a dohled nad cestujícími při nastupování do autobusu nebo vystupování
z autobusu
- čištění a pohlídka vozidla,
- sledování nakládky a vykládky,
- práce, kterou zajišťuje bezpečnost vozidla, nákladu nebo cestujících,
- technická údržba vozidla,
- administrativní práce spojení s řízením vozidla a nezbytná jednání před
správními orgány související s plněním pracovních úkolů
31
- doba, kdy je člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu připraven na
pracovišti k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, zejména čekání na
nakládku a vykládku, jejíž doba není předem známa, s výjimkou doby čekání
mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky časově a místně
určené řádem.
Pracovní pohotovost člena osádky nákladního automobilu nebo autobusu je
doba:
- během níž člen osádky nákladního automobilu nebo autobusu dopraví vozidlo
přepravované trajektovou lodí nebo vlakem,
- čekání na hranicích a čekání z důvodu zákazu jízdy,
- doba strávená řidičem za jízdy na sedadle spolujezdce, tato doba není
považována za dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami v týdnu.
32
5 Metodika
Cílem praktické části bakalářské práce bylo ověřit, zda nedodržování přestávek a
špatná kvalita spánku mají dopad na řidiče a jejich bezpečnost.
Tuto problematiku jsem prostudovala a popsala v teoretické části. V praktické
části jsem si ověřila vztah mezi spánkem a bezpečností práce řidičů.
V praktické části byla použita metoda pomocí upraveného Pittsburgh sleep quality
index, tedy dotazníku a k němu přidané otázky pro řidiče na bezpečnost práce.
33
5.1 Dotazník
Jako vzor pro sestavení dotazníku byl zvolen Pittsburgh sleep quality index,
používaný v psychiatrické praxi, který byl upraven a doplněn.
Předkládaný dotazník (uvedený v příloze) obsahuje 14 otázek, pomocí nichž byly
zjišťovány základní údaje o délce a kvalitě spánku, k nim bylo ještě přidáno dalších 14
otázek na vyhodnocení bezpečnosti práce u řidičů.
5.2 Charakteristika zkoumaného souboru
Dotazníkového šetření se zúčastnilo 50 respondentů, z toho 7 žen a 43 mužů.
Počty respondentů dle věkových kategorií jsou uvedeny v tabulce č. 1.
Tabulka č. 1 Věkové rozmezí
20 - 25 26 - 30 31 - 35 36 - 40 41 - 45 50 - 55
20 13 4 7 5 1
34
6 Výsledky
Délka spánku
V tabulce č. 2 je uvedeno pořadové číslo respondenta, jeho průměrná doba
chození spát, doba usínání v minutách, doba vstávání a průměrně prospaná doba v noci
v hodinách.
Tabulka č. 2 Zjištěné hodnoty spánku
počet resp.
kdy chodí spát
doba usínání doba vstávání
doba spánku
1 21:30 15 7:30 7,5
2 22:00 30 7:30 8
3 22:30 30 7:30 7
4 22:00 30 7:00 8
5 1:00 15 8:00 7
6 22:00 15 7:00 7
7 23:00 15 8:00 9
8 21:45 60 6:00 7,5
9 21:30 45 6:00 7
10 23:30 15 6:00 6,5
11 0:00 15 6:00 5,5
12 23:30 20 7:00 8
13 22:15 5 6:10 7
14 1:00 20 7:30 6
15 1:30 1 7:00 7,5
16 23:30 15 7:00 6
17 23:00 2 5:30 6,5
18 23:00 30 5:00 6
19 22:30 3 5:15 6,5
20 23:00 10 5:00 5,5
21 23:00 5 5:15 6
22 22:00 10 7:12 6
23 22:00 5 5:20 7
24 21:00 10 5:00 8
25 21:30 15 5:00 7,75
26 22:30 5 5:00 6
27 21:00 60 5:30 8,5
28 23:00 10 5:30 6,5
29 21:30 10 5:30 7
30 23:00 40 5:30 5
31 20:00 0 5:00 5
35
0
2
4
6
8
10
12
14
20:00 20:30 21:00 21:30 21:45 22:00 22:15 22:30 23:00 23:15 23:30 0:00 0:15 1:00 1:30
resp
on
de
nti
čas ulehnutí do postele
Čas usínání
32 22:00 10 6:00 8
33 23:00 5 6:00 6
34 22:00 30 5:15 7
35 22:30 15 5:10 8
36 23:30 10 5:20 5,5
37 22:30 10 5.20 7
38 21:30 5 4:20 8
39 23:00 60 5:00 5
40 22:00 5 5:00 7
41 22:00 30 5:00 6,5
42 21:00 15 5:15 8
43 21:00 16 6:00 9
44 20:30 1 5:00 8
45 23:00 30 5:15 6
46 23:00 60 5:00 5
47 22:00 10 6:00 7
48 21:00 30 7:00 7,5
49 0:15 10 8:00 7
50 23:15 5 6:00 6,5
Z této tabulky nám vyplývá, že nejvíce respondentů chodí spát ve 22:00 a 23:00
hodin. Usínají nejčastěji v rozmezí 10 – 15 minut. Průměrná doba spánku u
dotazovaných respondentů činí 6 – 7 hodin.
Graf č. 1 V kolik hodin chodí respondenti spát?
36
Kvalita spánku
Pro vyhodnocení odpovědí na 10 otázek, týkajících se údajů o kvalitě spánku
řidičů, byli vybráni řidiči z povolání (60 %) a řidiči, kteří využívají automobil mimo
hlavní pracovní poměr (40 %).
Výsledky lze shrnout následovně:
Potíže s usínáním, které jsou více než třikrát týdně má 14 % respondentů,
naopak 42 % respondentů nemá žádné potíže s usínáním za poslední
měsíc.
Častěji než 3 x týdně se uprostřed noci budí 34 % respondentů, ani jednou
se nevzbudí 26 % respondentů.
Méně než jednou týdně použije toaletu či koupelnu během noci 40 %
respondentů, ani jednou za noc 34 % respondentů.
Potíže s dýcháním a hlasité chrápání či kašel udávají respondenti v 56 %,
že tento problém neměli ani jednou za měsíc. Ve 22 % jej měli méně než
jednou.
Pocit chladna v 64 % neměli ani jednou, v 28 % méně než jednou za
měsíc.
Pocit horka v noci vykazovalo třikrát týdně nebo více 16 % respondentů,
44 % respondentů ani jednou týdně za poslední měsíc.
Zlé sny jednou nebo dvakrát týdně má 24 respondentů, přičemž 46 %
respondentů nemělo tento problém ani jednou za poslední měsíc.
Bolest v noci vnímá 38 % respondentů méně než jednou týdně a 50 %
respondentů ani jednou za poslední měsíc.
Subjektivně hodnotí celkovou kvalitu spánku respondenti jako poměrně
dobrou (46 %), velmi dobrou (26 %), poměrně špatnou (24 %) a velmi
špatnou (4 %).
V druhé části dotazníku se soustřeďujeme na řidiče, čas jejich jízd a dodržování
bezpečnostních přestávek, těchto otázek je 12.
V 72 % jsou respondenti řidiči z povolání v 28 %, jsou řidiči mimo pracovní
poměr.
37
Většina respondentů jsou řidiči z povolání, kteří řídí nákladní automobil do 3,5t
(60 %), ostatní respondenti řídí osobní automobil (38 %), jeden jediný řidič řídí
nákladní automobil nad 3,5 t (2 %).
V tomto grafu 54 % respondentů řídí vozidlo déle než 8 hodin denně, zbytek
respondentů 46 % řídí vozidlo méně než 8 hodin.
Graf č. 2 Průměrný počet hodin v zaměstnání za volantem
Většina respondentů po pracovní době automobil již neřídí, nebo jen nezbytně
krátkou dobu a to na cestu z práce nebo do práce.
V denní době řídí automobil 92 % respondentů, pouze 8 % řídí automobil v noci,
tři tázání řídí ve dne i v noci.
Důležitou otázkou pro můj výzkum bylo, co děláte v zaměstnání v době, kdy
neřídíte vozidlo? Tato otázka byla otevřená a 68 % řidičů napsalo, že vykonávají jinou
činnost, která se ovšem týká práce. Z toho pouze 32 % řidičů opravdu odpočívá.
Mimo pracovní dny řídí vozidlo 62 % a 38 % nikoliv. V dotazníku bylo
zjišťováno kolik automobilů je vybaveno tachografem 44 automobilů není vybaveno
tachografem, pouze 6 automobilů je vybaveno tachografem. Další dotazníkovou
otázkou bylo, jak se řidiči cítí při řízení, 35 respondentů se cítí svěží, 12 respondentů se
cítí unaveně a 5 se cítí nervózně při řízení. Vztah k řízení mají respondenti kladný, 33
řídí rádo, 12 respondentů označilo, že je to jejich práce a 6 respondentů má k řízení
odpor.
0
2
4
6
8
10
12
0 1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13
po
čet
resp
on
de
ntů
počet hodin strávených za volantem [hod.]
Počet hodin strávených průměrně za volantem
38
V následující otázce byli respondenti tázání, jestli dodržují bezpečností přestávky
či nikoliv, z níže uvedeného grafu vyplívá, že 54% nedodržuje bezpečností přestávky
během pracovního procesu, 24 % dodržuje vždy bezpečnostní přestávky, a zbývajících
22 % dodržuje většinou bezpečnostní přestávky.
Graf č. 3 Dodržování předepsaných bezpečnostních přestávek
U otázky týkající se mikrospánku, odpovědělo 27 respondentů, že zažili někdy
mikrospánek a 23 respondentů nikdy nezažili při řízení mikrospánek. Většina respondentů 33
jezdí na stejných trasách a 15 dotazovaných nejezdí po stejných trasách.
0
5
10
15
20
25
30
Vždy většinou nedodržuji
po
čet
resp
on
de
ntů
dodržování bezpečnostních přestávek
Dodržování bezpečnostních přestávek
39
Závěr
Bakalářská práce obsahuje veškeré důležité údaje o vlivu spánku na bezpečnost
práce na pracovišti. Hlavním cílem bylo zjistit, zda řidiči z povolání dodržují
bezpečností přestávky, jestli zažili někdy mikrospánek, kvalitu jejich spánku a dobu kdy
chodí spát.
Pro získání potřebných informací a dat od řidičů, jsem zvolila dotazníkový způsob
kladení otázek. Dotazník se skládal z 28 otázek, z toho 14 otázek se zabývalo kvalitou
spánku, a dalších 14 otázek se týkalo bezpečnosti řidičů.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že řidiči mají dostatečný spánek, ovšem jeho
kvalitu nehodnotí jednoznačně jako dobrou. Pro většinu respondentů je řízení jejich
hlavním pracovním poměrem. Většina respondentů (30) jezdí s nákladním automobilem
do 3,5 t, nemají v automobilu tachograf a nedodržují bezpečnostní přestávky. Z této
skutečnosti nám vyplývá, že tito řidiči jezdí v práci více než 8 hodin denně, bez
přestávky, po rutinních trasách, jsou unavení a jejich únava se zvyšuje. Proto hrozí větší
riziko nehodovosti a mikrospánku, který zažilo 27 řidičů z dotazníkového šetření. Také
v době, kdyby měli odpočívat, odpověděli v dotazníku, že vykonávají jinou činnost,
která je ovšem srovnatelná s prací.
Respondenti podceňují bezpečnost práce tím, že nedodržují bezpečnostní
přestávky. Celé směny dělají v kuse, nedodržují bezpečnostní přestávky, protože by
přišli o zaměstnání. Jejich zaměstnavatel chce 100 % výkony a času je vždy málo na
splnění úkonů. Z dotazníkového výzkumu vyplývá, že bezpečnostní přestávky řidiči
nedodržují z důvodu včasného návratu domů.
Nejvážnějším problémem je spánkový deficit, který má většina řidičů z povolání.
Důsledkem toho je, že jsou unavení, jejich koncentrace na cestě není dostatečná,
začínají se jim zavírat víčka, potí se atd. Většina řidičů co na sobě cítí únavu, nezastaví
ani neodpočine a jede dál, po pár kilometrech se ve většině případů dostaví
mikrospánek, který řidiči popsali jako chvilkovou ztrátu vědomí.
40
Shrnutí
V práci jsem dosáhla stanovených cílů. Díky dotazníkové metodě, kterou jsem si
zvolila, se mi všechny dotazníky vrátily vyplněné. Téma vliv spánku na bezpečnost na
pracovišti je velice diskutované, ovšem zaměřit bychom se měli právě na řidiče
z povolání. Kteří vykonávají více než osmi hodinové směny bez přestávek a
stanoveného odpočinku. V České republice mají pouze tachografy nákladní automobily
nad 3,5 t a autobusy. Z policejních statistik nám vyplívá, že únava a s tím spojený
mikrospánek, mají velký vliv na nehodovost. Mnoho řidičů se přiznalo, že byli
„přetažení“ a mysleli si, že těch posledních pár kilometrů zvládnou bez přerušení.
V poslední době je této problematice věnován intenzivní výzkum a probíhá celá
řada studií, které ukazují, že vliv spánku na bezpečnost práce a s tím spojená únava a
mikrospánek nesou velkou míru nehodovosti a úmrtí. Proto vychází mnoho publikací
zaměřující se na spánkovou hygienu a pracovní režimy řidičů v silniční dopravě. Řidiči
by měli mít přehled o dodržování bezpečnostních přestávek a dodržovat je. Měli by si
uvědomit, že na silnici nejsou sami a neohrožují jen sebe, ale i druhé účastníky
silničního provozu.
Řešení tohoto problému vidím v zavedení tachografu do automobilů do 3,5 t a ne
jenom do automobilů nákladních nad 3,5 t nebo autobusů. Je to sice veliký krok ke
změně, ovšem pro blaho lidí nedocenitelný.
41
Summary
In my work I reached the stated objects. With usage of questionnaire method
which I chose all the forms had returned to me correctly filled. Theme of “Influence of
sleep on work safety in the workplace” is one of the top themes discussed hand in hand
with driving, especially connected with the professional drivers. Pro drivers usually
drive more than eight hours without any breaks which are stated by the law. In Czech
Republic only vehicles over the 3.5 ton must be equipped by a tachograph. According to
police statistics tiredness connected with microsleep has big influence on the accident
frequency. Many drivers whose were participants of such accidents told that they were
weary and they were thought that it is possible to make the last several kilometres
without a rest.
Contemporary research on this field of study is greater than ever and also there
are a lot of studies which shows us that “Influence of sleep on work safety in the
workplace” connected with tiredness and microsleep brings us more accidents and
deaths. Because of that many new books and scientific works has been published
recently. Drivers have to know how to obey the law and to rest in suggested time. They
must realize that they are not alone on the roads and that their behaviour is very risky to
anybody else, not only to them.
From my point of view this problem can be solved by installing tachographs into
all vehicles, not only to those which are heavier than 3.5 ton. It would be a big step to
change but I think that it would bring more safety to our roads.
42
Literatura
(1) BRUNO, Frank. Hezky se vyspěte. Praha: Lidové noviny, 2003. 99 s. ISNB 80-7106-
593-5.
(2) ČERMÁK, Jaroslav. Bezpečnost práce. Praha: Eurounion, 2008. 710 s. ISNB 978-80-
7317-071-4.
(3) HAVLÍK, Karel. Psychologie pro řidiče. Praha: Portál, 2005. 219 s. ISNB 80-7178-
542-3.
(4) CHORPA, Deepak. Spokojený spánek. Praha: Pragma, 1994. 142 s. ISNB 80- 7205-
096-6.
(5) IDZIKOWISKI, Chris. Jak na to: Zdravý spánek. Praha: Slovart, 2012. 160 s. ISNB
978-80-7391-545-2.
(6) KAHUDA, Jaromír. Řidičova knihovna-pracovní režim řidičů. Sdružení
automobilových dopravců: Česmad bohemia, 2010. 15 s. ISNB 978-80-87304-12-9.
(7) KAHUDA, Jaromír. Pracovní režimy řidičů v silniční dopravě k 20. 9. 2010. Sdružení
automobilových dopravců: Česmad bohemia, 2011. 103 s. ISNB 978-80-87304-16-7.
(8) KUKAČKA, Vladislav. Zdravý životní styl. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita,
Zemědělská fakulta, 2009. 176 s. ISNB 978-80-7394-105-5.
(9) KUKLOVÁ, Dana, ŠUBRT, Bořivoj. Povinnosti zaměstnavatele v oblasti zdravotní
péče o zaměstnance. Vyd. Olomouc: Anag, 2002. 351 s. ISNB 80-7263-127-6.
(10) MICHALÍK, David. Kultura bezpečnosti: metodická příručka. Praha: Výzkumný ústav
bezpečnosti práce, 2010. 64 s. ISNB 978-80-86973-05-0.
(11) NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, ŠONKA, Karel a kol. Poruchy spánku a bdění. Praha: Galén,
2007. 344 s. ISNB 978-80-7262-500-0.
(12) NOVÁK, Mirko, FABER, Josef, VOTRUBA, Zdeněk. Problems of retiability in
interactions between human subjects and artifical systems. Praha: Fakulta dopravní,
2004. 219 s. ISNB 80-903298-1-0.
(13) PALAZZOLO, Jérome. Nespavost – zbavte se jí navždy! Praha: Grada, 2007. 123 s.
ISNB 978-80-247-2286-3.
(14) PRAŠKO, Ján, ESPA-ČERVENÁ, Kateřina, ZÁVĚŠICKÁ, Lucie. Nespavost. Praha:
Portál, 2004. 102 s. ISNB 80-7178-914-4.
(15) SMOLÍK, Petr. Zdravý spánek v rozvinuté civilizaci. Hradec Králové: Aldis, 2003. 48
s. ISNB 80-86225-39-9.
43
(16) TICHÝ, Tomáš. Systém pro detekci a vyhodnocování mikrospánku řidičů. České
vysoké učení technické v Praze, 2008. 35 s. ISNB 978- 80-04188-8.
Internetové zdroje
(1) Neurologická ambulance a Spánková poradna: Celonoční vyšetření polysomnografie,
[online]. 2006 [cit. 2012-05-21]. Dostupné na www:
<http://www.spankovaporadna.cz/polysomnografie>
(2) Vitalion: Lepší informace, lepší zdraví, [online]. 2008 [cit. 2012-05-20]. Dostupné na
www: http://nemoci.vitalion.cz/spankova-apnoe/
44
Seznam obrázků
Obrázek 1. - Rozložení elektrod na hlavě (Nevšímalová, Soňka a kol., 2007)……..9
Obrázek 2. - Vzájemné souvislosti mezi příznaky nespavosti, deprese a úzkosti
(Nevšímalová, Soňka a kol., 2007)……………………………………………..…..17
Obrázek 3. - Značka shody (jiné zdroje)……………………………………………22
Obrázek 4. Přerušení doby řízení (přestávky) (Kahuda, 2011)…………………….30
45
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 - Věkové rozmezí ……………………………………………….23
Tabulka č. 2 Zjištěné hodnoty spánku………………………………………...24
46
Seznam grafů
Graf č. 1 – V kolik hodin chodí respondenti spát? …………………………….35
Graf č. 2 – Průměrný počet hodin v zaměstnání za volantem ………………....37
Graf č. 3 – Dodržování předepsaných bezpečnostních přestávek …………….. 38
47
Přílohy
Příloha číslo 1. – Dotazník vliv spánku na řidiče
Příloha číslo 2. – Průvodní list, ochranné pomůcky - rukavice
Příloha číslo 3. – Slovník odborných termínů a zkratek
48
Příloha č. 1.
Vliv spánku na řidiče
Vážená paní, vážený pane,
dovoluji si Vás požádat o vyplnění následujícího dotazníku, který se týká délky a kvality spánku
u řidičů. Dotazník je anonymní, údaje nebudou zneužity a výsledky tohoto dotazníkového
šetření budou podkladem výzkumné části bakalářské práce, která se bude zabývat unavitelností
řidičů, vlivem spánku.
Mnohokrát děkuji za Váš čas i spolupráci.
Petra Michalicová, studentka UP Olomouc, Pedagogická fakulta
POKYNY:
Požadované informace se týkají Vašich obvyklých spacích návyků. Vaše odpovědi by měly
naznačit co nejpřesnější výsledky u většiny dnů a nocí za poslední měsíc. Odpovězte prosím na
všechny otázky.
1. V kolik hodin jste během posledního měsíce chodil/a spát?
ČAS, KDY JSTE ŠEL/ŠLA SPÁT _____
2. Kolik minut vám v průměru trvalo usínání každou noc v průběhu posledního
měsíce?
POČET MINUT _____
3. V kolik hodin jste obvykle za poslední měsíc ráno vstával/a?
ČAS VSTÁVÁNÍ _____
4. Kolik hodin jste za poslední měsíc v noci skutečně prospal/a? (Tato doba se může
lišit od počtu hodin strávených v posteli.)
POČET HODIN SPÁNKU ZA NOC _____
U každé z otázek označte nejvhodnější odpověď. Odpovězte prosím na všechny otázky.
5. Kolikrát jste měl/a za poslední měsíc potíže se spaním z důvodů, že…
a) se vám nepodařilo usnout během 30 minut?
49
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně____ nebo více_____
b) jste se probudil/a uprostřed noci nebo časně ráno?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
c) jste musel/a vstát a použít koupelnu (toaletu)?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
d) jste nemohl/a pohodlně dýchat?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
e) jste hlasitě kašlal/a nebo chrápal/a?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
f) vám bylo chladno?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
g) vám bylo horko?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
h) jste měl/a zlé sny?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
i) vás něco bolelo?
Ani jednou Méně než Jednou nebo Třikrát týdně
za poslední měsíc_____ jednou týdně_____ dvakrát týdně_____ nebo více_____
6. Jak byste ohodnotil/a celkovou kvalitu Vašeho spánku za poslední měsíc?
50
Velmi dobrá _____Poměrně dobrá _____Poměrně špatná _____Velmi špatná _____
7. Pohlaví a věk.
8. Je vaším hlavním pracovním poměrem řízení vozidla?
ano ne
9. S jakým druhem vozidla jezdíte nejčastěji?
osobní nákladní do 3,5 t nákladní nad 3,5 t
10. Kolik hodin řídíte průměrně v zaměstnání vozidlo? (dopište)
11. Řídíte pravidelně vozidlo mimo zaměstnání v pracovní den? Kolik hodin
průměrně?(cesta do práce a z práce atd.)
12. Ve které denní době řídíte nejčastěji vozidlo?
ve dne v noci
13. Co děláte v zaměstnání v době, kdy neřídíte vozidlo?(dopište)
14. Řídíte vozidlo pravidelně mimo pracovní dny? (např. víkendy)
ano ne
15. Dodržujete předepsané bezpečnostní přestávky?
vždy většinou nedodržuji
16. Je vaše firemní vozidlo vybaveno tachografem?
ano ne
17. Jak se cítíte za volantem?
unavený svěží nervózní
18. Jaký je váš vztah k řízení?
řídím rád je to moje práce mám k řízení odpor
19. Zažil jste někdy mikrospánek při řízení?
ano ne
20. Jezdíte především rutině po stejných trasách?
ano ne
Děkuji za vyplnění dotazníku.
51
Příloha č. 2.
Průvodní list ochranné pomůcky - rukavice
52
Příloha č. 3
Slovník odborných termínů a zkratek:
Elektroencefalogram – zkratka EEG, je záznam časové změny elektrického potenciálu
způsobeného mozkovou aktivitou
fáze REM spánku - charakterizovaná rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou
aktivitou a nízkoproudým EEG
NREM spánek - vyrovnává úbytek tělesných sil, je charakteristický postupně se
zpomalující frekvencí
Mikrospánek - je krátce trvající pokles pozornosti způsobený krátkým trváním první
fáze synchronního spánku
BMI – (Body Mass Index) je index tělesné hmotnosti
Insomnia – nespavost
CSA – centrální spánková apnoe
CPAP - přístroje kontinuálního přetlaku v dýchacích cestách
BOZP – bezpečnost práce
OOPP - osobní ochranné pracovní prostředky
CE – značka shody
AETR - Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
53
ANOTACE
Jméno a příjmení: Petra Michalicová
Katedra: Katedra antropologie a zdravovědy
Vedoucí práce: MUDr. Kateřina Kikalová, Ph.D.
Rok obhajoby: 2012
Název práce:
Vliv spánku na bezpečnost práce na pracovišti
Název v angličtině: Influence of sleep on work safety in the workplace
Anotace práce: Bakalářská práce je zaměřena na zpracování a
vyhodnocení vlivu spánku na bezpečnost práce, na
bezpečnost práce na pracovišti řidičů, význam
bezpečnostních přestávek a jejich dodržování.
Klíčová slova: Spánek, mikrospánek, bezpečnost práce, bezpečnostní
přestávky, řidič.
Anotace v angličtině: The thesis is focused on processing and evaluation of the
effects of sleep on work safety, the safety of drivers in the
workplace, the importance of breaks and safety
compliance.
Klíčová slova
v angličtině:
Sleep, asleep, safety, security breaks, the driver.
Přílohy vázané v práci: 1. – Dotazník vliv spánku na řidiče
2. – Průvodní list, ochranné pomůcky – rukavic
3. – Slovník odborných termínů a zkratek
Rozsah práce: 53 stran
Jazyk práce Čeština
