VODA V KRAJINĚ

Ing. Lukáš Lánský - projektová a grantová kancelář - mail: [email protected]

VODA V KRAJINĚ

v současnosti převládají trendy zadržet vodu v krajině, než umožnit její rychlý odtok;

pokud voda odtéká pomalu, snižuje se tak riziko její destruktivní schopnosti;

pomalý odtok vody je umožněn: zvýšením drsnosti koryt vodních toků; opravou vodních nádrží, výstavbou mokřadů; realizací protierozních opatření.


Zvýšení drsnosti vodních toků

mnoho vodních toků v ČR bylo podrobeno nevhodnými zásahy, které měly přispět ke zvýšení ploch vhodných k zemědělství;

vlivem neúdržby o realizované meliorace je výsledek spíše opačný;

oprava meliorací je drahá, často chybí projektová dokumentace;

revitalizace vodních toků může představovat alternativu k řešení dané problematiky;

existují finanční zdroje na revitalizaci vodních toků jak z EU, tak z rozpočtu MŽP.


Zvýšení drsnosti vodních toků

lze docílit odstranění nevhodného druhu opevnění vodních toků; stávající sklony břehů mohou být převedeny na mírnější, optimálně

1:5 a více cílem je vytvořit přírodě blízké koryto, které lze často v krajině

vysledovat (podél starých stromů, vlhčí místa na pozemcích, apod.); koryto vodního toku je ideální rozčlenit do několika slepých ramen,

rozdvojováním, meandrováním; opevnění koryta volit z místně původních materiálů, a v místech,

kde je koryto více namáháno vodním proudem; příčně lze snížit odtok vody vložením prahů (z kamene nebo dřeva,

skluzů, drobných jezů;


Příklady revitalizace toku


Oprava vodních nádrží, výstavba mokřadů

historicky je v ČR velké množství vodních nádrží, v porovnání s ostatními státy;

původ mnoha nádrží hledejme ve středověku, kdy se stavěly vodní nádrže pro produkci rybního maso (ryba byla postní jídlo) a jako zásobníky vody pro technická díla (mlýny, hamry, klauzy - plavení dřeva);

velké množství rybníků zaniklo při realizaci půdních reforem a poté v 19 – 20 letech;

v současnosti se stávající vodní nádrže obnovují, protože přispívají ke snížení tolik aktuálního rizika povodní, k plynulému zásobování půdy vláhou, přispívají k vyvážení bilance odparu;

zaniklé rybníky je snadné v krajině vystopovat, po mnohých zbyla překopnutá hráz




Oprava vodních nádrží, výstavba mokřadů

opatření, která lze realizovat s finanční podporou: odbahnění vodní nádrže; rekonstrukce funkčních objektů: hráz, výpustné,

nápustné zařízení, bezpečnostní přeliv, loviště; rozšíření pásma mělké vody v nádrží pro účely ochrany

přírody, výstavba nebo obnova ostrovů; výstavba nových nádrží, včetně výsadeb stromů; výstavba malých, bezodtokových mokřadů; výstavba rybích přechodů, které umožní migraci ryb; výstavba sedimentačních zdrží, jako ochrana provedené

investice;


Doporučený postup pro revitalizace toků i rybníků

vybrat vhodnou lokalitu; zajistit plochy, kde se opatření mohou realizovat, vyjasnit

vlastnické vztahy, event. získat nájemní smlouvy a souhlasy vlastníků s realizací;

pro revitalizaci vybrat nejlepší možné řešení, poradit se s orgány ochrany přírody (AOPK ČR, Správy CHKO,..);

na doporučené opatření nechat zpracovat projektovou dokumentaci, před jejím finalizováním nechat ještě jednou pracovníky ochrany přírody provést poslední konzultaci;

zajistit potřebné povolení (často součástí PD): nejčastěji je zapotřebí stavební povolení, souhlas se zásahem do významného krajinného prvku, povolení nakládání s vodami;

vybrat kvalifikovanou firmu – nevhodně provedené práce na rybníku mohou jeho vlastníkovi přinést komplikace do budoucna;


Realizace protierozních opatření

největším problémem v ČR na zemědělských plochách je z hlediska vody transport zeminy;

je to cílem nevhodně provedených úprav od 50 let. min. století;

scelováním pozemků a likvidací remízů byly vytvořeny velké plochy, které tvoří rozsáhlá povodí, kde voda může způsobit mnoho škod;

v době měnícího se klima, kdy se častěji objevují netypické jevy jako jsou přívalové deště, je potřeba přistoupit k nápravám těchto nevhodných úprav;

na realizaci těchto opatření lze získat finanční prostředky.


Realizace protierozních opatření- problematika pozemků

na mnoha katastrech proběhly pozemkové úpravy, které jsou dobrým nástrojem k řešení erozních problémů, výhodou je navíc vyřešení vlastnických vztahů;

opatření je potřeba vždy řešit komplexně, tedy na celém ohroženém území, k realizaci je pak možno přistoupit průběžně, dle finančních prostředků;

protierozní opatření jsou obvykle relativně plošně náročná, i když jejich funkční část je malá. Příklad suchého poldru: hráz zabere málo zemědělské půdy, ale zátopa je poměrně rozsáhlá;

podobně fungují další typy opatření, jako jsou: zasakovací pásy, zemní průlehy, polosuché poldry.


Opatření, která lze realizovat s finanční podporou

realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy;

příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability;

zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.);

biopásy; realizace ochranných liniových travních porostů; úpravy terénu neinvestičního charakteru (meze, poldry).


Podmínky pro získání dotace

projektová dokumentace, která byla konzultována s ochranou přírody;

stavební povolení (nebo jiné vyjádření, relevantní k projektu);

souhlas se zásahem do VKP; souhlasná stanoviska krajského úřadu; výpisy z katastru nemovitostí;


Vodní hospodářství v lesích (úpravy toků, protierozní opatření)

vhodná opatření k realizaci jsou např.: oprava objektů sloužících k plavení dřeva; výstavba přehrážek a příčných prahů; realizace lesnických meliorací; oprava bývalých jezů, mlýnských náhonů, apod.

Documents

VODA V KRAJINĚ