Click here to load reader

Vodstvo Číny 9.10 - oldkas.upol.czoldkas.upol.cz/PDF/05_Vodstvo.pdf · 5. Geografie Číny Vodstvo Číny 2010 Mgr. Adam Horálek [email protected]

  • View
    229

  • Download
    5

Embed Size (px)

Text of Vodstvo Číny 9.10 - oldkas.upol.czoldkas.upol.cz/PDF/05_Vodstvo.pdf · 5. Geografie Číny...

  • 5.

    Geografie ny Vodstvo ny

    2010

    Mgr. Adam Horlek

    [email protected]

  • I. MO NY

  • Oceny a moe

    - na m pstup pouze k Tichmu ocenu

    - Dlka poben ry: 14 500 km

    - Okrajov moe (a zlivy):- lut moe (Bohai)

    - Vchodonsk moe (Taiwansk prl.)

    - Jihonsk moe (Tonkinsk zl.)

    - vsostn vody 12 nm, ekonomick vody 200 nm

    - Mosk proudy: Kuro-io (T), Oja-io (S), jihonsk proud (S)

  • nsk mo a veletoky

    - Tich ocen vtina zem = 60 %- nejvt eky a jejich ptoky Huanghe (lut eka),

    Changjiang (Dlouh eka), Heilongjiang (Amur), Xijiang

    (Zpadn eka, Hongshuihe), Lancangjiang (Mekong)

    - Indick ocen cca. 10 %- Nujiang (Salwin), Yarlung Zangbo Jiang (Brahmaputra),

    Indus, (Ganga)

    - Severn ledov ocen minimum 0 %- pes zdrojnice Irtye

    - Bezodtok oblasti 1/3 ny, 30 %- eky Ili He, Tarim He, Hotan He

  • mo

  • nsk jezera

    - Ninn na: Dongjing Hu, Tai Hu, Poyang Hu, Er Hai

    - vtinou sladkovodn, zatopen deprese pi ekch,

    pozstatky dvjch koryt ek (Dongjing Hu: 3 750 x 12 000

    km2)

    - Horsk na: Qinghai, Lobnor, Yamzho, Ulungur Hu

    - jezera vtinou slan, obsahuj rzn druhy sol, asto

    jezera tektonick, alpinskho charakteru, tak reliktn jezera,

    seznn (pout), hrazen mornou i sutmi (viz

    zemtesen)

  • II. VODN ZDROJE

  • Distribuce vody na Zemi

    94 % veker vody je slan...

    ... z 6 % sladk vody je 72,2 % obsaeno v

    ledovcch, 27,5 % v podpovrchov vod a jen

    0,3 % v povrchov...

    ... z povrchov vody je 95 % vody v jezerech a

    jen 5 % v ekch.

  • Vodn zdroje ny

    - vodn plochy zabraj 270 550 km2

    - zavlaovno je 545 960 km2

    - kapacita obnovitelnch vodnch zdroj: 2 830

    km3 (R: 16) 177x

    - ron spoteba vody: 550 km3 (R: 2) 275x

    - z toho: zemdlstv 68 % (R: 57)

    prmysl: 26 % (R: 41)

    domcnosti: 6 % (R: 2)

    - spoteba na obyvatele: 415 m3 (R: 187) 2,2x

  • Tibet zdrojnice vody

    - strategick vznam v zsobch vody!

    - pramen zde eky Chang Jiang, Huang He,

    Salwin, Mekong, Brahmaputra, Indus a je zde

    i pramenn oblast eky Gangy

    - kdo kontroluje Tibet, kontroluje vodn zdroje a

    i energetick potencil znan sti J, JV a V

    Asie

  • Mnostv srek

  • Variabilita srek

  • Oblasti nadbytku a deficitu vody

  • EEN? Jiho-severn vodn cesty

    - snaha pevst nadbytek jin vody do suchch oblast severn ny

    - vchodn trasa: doln Chang Jiang kanl Beijing-Hangzhou Huang He Beijing; 1 150 km, kapacita 30 km3

    - stedn trasa: Hanjiang (ptok Chang Jiangu) Huang He Severonsk planiny; 1 000 km, 30 km3

    - zpadn trasa: Jinshajiang Yalongjiang horn Huang He (zemtesen?)

    - celkem: 70 km3/rok, tj. 2 220 m3/s

  • Projekt transportu vody na sever

  • Velk kanl

    nejvt a nejstar plavebn kanl v n

    1 770 km dlouh, spojujc Shanghai s

    Pekingem

    nkladn dopravn tepna mezi jihem a

    severem

    vyuit pro transport vody

    systm vyrovnvacch jezer (Song)

    peven 42 m

  • III. VYUIT VOD

  • Vyuit vod

    - zdroj pitn vody

    - zdroj pro zemdlsk zvlahy

    - doprava

    - prmyslov vyuit

    - rybolov

    - rekreace

    - energetika

    eky Ledovce Jezera Podzem-

    n voda

    Moe

    I I I II -

    I - I - -

    II - I - II

    II - I - -

    I - II - II

    I I II - II

    II - - - I

  • 1) Pitn voda

    - je zajiovna z podpovrchov vody a z

    rezervor (Poyang, Tibet)

    - pitn voda zajiovna i z ek

    - nerovnomrn a protichdn rozloen

    obyvatelstva a vodnch zdroj

    - zneitn pitn vody prmyslovou a

    zemdlskou innost (primrn i sekundrn kysel det)

  • 2) Voda v zemdlstv

    - zemdlstv je hlavnm spotebitelem vody

    - zavlaovno zem Francie

    - na vodu nron zemdlstv

    - problm nadmrnho hnojen a umlch

    hnojiv

    - zasolovn a zaplavovn pd

  • 3) Vodn doprava I - nmon

    - ekologick, ekonomick, zdlouhav

    - na m dva ze t nejvtch nmonch

    pstav svta Shanghai a Hongkong

    - vyuvna hlavn na nkladn dopravu,

    pepravu zbo a surovin

    - nebezpe ekologickch katastrof (tankery)

  • 4) Vodn doprava II - n

    - v n pizpsobeno nmonm lodm 124 000 km vnitrozemskch plavebnch cest!

    - nejvnitrozemtj nmon pstav svta Chongqing

    - nejvt n cesta svta Chang Jiang

    - regulace nch tok (pehrady) a vstavba kanl

  • 5) Prmyslov vyuit

    - hlavn v tkm a chemickm prmyslu, dle

    devask a energetick prmysl

    - problm zneitn vod troj rovina

    zneitn chemick, mechanick a teplotn

    - prmysl je v souasnosti nejrychleji rostoucm

    spotebitelem vody v n zajitn vody =

    nutnost pro rozvoj ekonomiky

  • 6) Rybolov

    - vyaduje kvalitn vodu, proto jsou zjmy

    ryb v rozporu se zjmy zemdlc a

    prmyslnky

    - nejvkonnj chovn sdky na svt a 30

    tun ryb z hektaru (R 500 kg)

    - na nejvtm lovcem i konzumentem ryb na

    svt rybolov pes 100 mil. tun ron

  • 7) Rekreace

    - horsk jezera, mosk ple,plavby lod,...

    x

    - v n cestovn ruch zail boom v 21. stolet

    ron na 250 mil. turist nroky na

    turistick zzem exponovanch lokalit (hotely, restaurace aj. a t zt vodnch zdroj)

  • 8) Energetika

    - v n nejvt vodn dlo Ti Soutsky

    - krom toho v n kadoron spust elektrrny s vkonem a 50 GW (3,5x R)

    - z celkovho vkonu 391,3 GW chce na doshnout clov hodnoty 2 TW

    - potencil nskch ek je 680 GW (o polovinu vc ne vkon v roce 2004)

    - vyuiteln potencil je 493 GW (stle vc, ne celkov vkon v roce 2004)

    - Skuten instalovan vkon (2004): 94,8 GW

    - problm pedstavuje i vyuvn vody u ostatnch typ elektrren jadernch a tepelnch

  • IV. VELETOKY

  • nsk veletoky CHANG JIANG

    - 6 380 km dlouh (SP 4, v Asii 1)

    - povod 1 726 000 km2 (SP 13.-14.)

    - prtok 30 000 m3/s (SP 4.)

    - pramen v poho Dangla

    - horn tok Jinshajiang, ptok L: Min Jiang, P: Wu Jiang

    - vznamn dopravn tepna Chongqing

    - vznamn energetick potencil Ti

    soutsky (San Xia)

    - monzunov reim odtoku (vkyv hladiny o 22 m)

  • Energetick vyuit

    nejvt energetick potencil v n 96 GW

    nejvyuitj energetick potencil

    pehrady:

    Ti Soutsky

    Gezhouba

    (Xiluodu)

    plnovna pehrada Soutska skkajcho tygra (kaskda a 8 elektrren na hornm toku), dal projekty: Wudongde, Baihetan, Xiangjiaba

    tyto el.: 38,5 GW

  • Ti Soutsky

    nejvt hydroelektrrna na svt

    26 funknch genertor, dalch 6 v pprav ) od r. 2002

    celkov instalovan vkon: 22 500 MW (11 JET)

    poprv uvaovan se vznikem republiky (Sunjatsen)

    kontroverzn stavba z hlediska:

    politickho

    socilnho

    ekologickho

  • Pehrada Ti Soutsky

  • Stavba T Soutsek

    hrz:

    dlka: 2 309 m

    vka: 101 m (175 m n.m.)

    ka: 115 m zkladna, 40 m vrchol

    32 x 700 MW, 2x 50 MW

    materil:

    27 200 000 m3 betonu

    463 000 t oceli

    102 600 000 m3 pemstn zeminy

  • Francisova turbna

  • Produkce energie

    rok trubny TWh MW

    2003 6 8,61 983

    2004 11 39,16 4 470

    2005 14 49,09 5 604

    2006 14 49,25 5 622

    2007 21 61,60 7 032

    2008 26 80,81 9 225

    celkem 26+6+2 288,51 xxx

  • Ekologick aspekty

    v n je zapoteb 366 g uhl/ 1 kWh

    podle toho Ti Soutsky nahrad 31 mil. t uhl

    tm se uet emise:

    100 mil. t sklenkovch plyn

    1 mil. tun SO2

    1 mil. tun odpadu

    370 tis. t NOx

    10 tis. t CO

    navc emise uhl ze severu na jih

    2003-2008: ekvivalent 84 mtce

  • Ekologick aspekty II

    vodn doprava:

    2004-2007: 198 mil. t zbo pepraveno lodmi

    pes Ti Soutsky

    za toto obdob bylo ueteno a 4,1 mtce, 10

    mil. t CO2

    zdymadla: 280*35 m, max. 3 000 BRT ( x 10 tis.)

    vodohospodstv:

    ochrauje cca 1 mil. km2 ped zplavami

    ochrauje a 40 mil. lid ped zplavami

  • Ekologick aspekty III - negativa

    40 mld. tun zadren vody

    zven standardn seizmick innosti v oblasti

    zaplaveno 1080 km2 zem

    660 km dlouh psmo ndre

    vysdleno 1,3 / 3 mil. obyvatel, Tujia

    1 300 archeologickch pamtek zaplaveno

    a 40 mil. t sesut pdy do ndre ron

    0,5 mil. tun odpadu ron

  • Plavebn komora T Soutsek

  • Ti Soutsky

  • nsk veletoky HUANG HE

    - 2. nejdel, 4 845 km, splavn do Lanzhou

    - povod 531 000 km2

    - pramen v Odontale/Bayan Har

    - Vnitn oblouk - Ordosk masv, sprae, vsadba les

    - ptoky: P: Wei He, L: Fen He

    - !!!tee a 20 metr nad okolm!!!

    - v prbhu asu mn eit i bifurkace

    - nebezpen vkyvy hladiny (250 x 29 000 m3/s)

    - r. 1887 zplavy u Kaifengu (protren hrze) a 7 mil. mrtvch (0,9 - 2 mil.)

  • 0 250 500 km

    1

    1 do roku 602 p. n. l.

    2 602 p. n. l. -11 n.l.

    3 11 - 893

    4 893 - 1048

    5 1194-1289

    6 1324-1853

    7 1289 - 1324

    8 1939 - 1947

    23

    4

    5

    6

    78

    poben ra

  • Vyuit Huang He

    zavlaovn a zsoba obyvatelstva:

    140 mil. lid zsobovno

    74 000 km2 zavlaovno

    dsledek: 1997: 226 dn vyschl doln tok (od r. 1972)

    sedimenty: 1,8 mld. tun / rok (57 t/s)

    posun nekterch st vysunut delty a o 300 m/rok

    doln tok: od Zhengzhou = 786 km, spd 94 m

  • Huang He v Lanzhou

  • nsk veletoky TYE

    - Brahmaputra (Yarlong Zangbo Jiang)

    - Salwin (Nu Jiang)

    - Mekong (Lancang Jiang)

    - Chang Jiang

    - msto nejvtho hydroenergetickho

    potencilu na svt!

    - nejvy splavn msto na svt Brahmaputra 3 500 m n.m.

  • nsk veletoky -OSTATN

    - Amur (Heilongjiang)- tvo nejdel vodn hranici na svt

    - ptok Sungari - Ussuri (Sunghua Jiang Wusuli Jiang)

    - na 230 dn v roce zamrz

    - Xijiang- nejvznamnj eka jin ny

    - tvo zliv u Guangzhou

    - Huai He- nejvt eka mezi Chang Jiangem a Huang He,

    vyuila oputn koryto Huang He

  • Pujiang v Shanghaii

  • eka Kyi Chu

  • NP Huanglong travertinov terasy

  • Lijiang

  • Prodn ohroen a ohroen prody

    Prodn ohroen:

    povodn, tajfuny

    zemtesen

    sesuvy, dln havrie, hoc uhl

    ?

    Ohroen prody:

    zatovn prmyslovm odpadem

    zt lidskou innost a lidskmi impakty

    ??

  • Dkuji za pozornost