Informační magazín 2011

ze seminářů / z chovatelských výstav

Siláže 2011

  Zdravotní  stav  dojnic,  respektive  onemocnění  či  problémy spojené  se  zkrmováním  objemných  krmiv  jsou  úzce  propojené oblasti  každého  chovu.  Ne  vždy  kvalitně  vyrobené  objemy                   v  loňském  roce  daly  podnět  ke  zvolení  tématu  našich  letošních seminářů.    A  protože  toto  turné  5  seminářů  se  uskutečnilo  už                 v  polovině  ledna,  tedy  v  období  vyhodnocování  minulého  roku              a  upřesňování  plánu  na  další  období,  zahájili  jsme  program každého  dne  analýzou  silných  a  slabých  stránek,  ohroženími            a příležitostmi českých chovatelů krav tak, aby bylo možné stanovit cíle každé farmy v oblasti produkce či ekonomiky výroby mléka. 

  Následná  přednáška  pana  Radka  Loučky  přinesla  řadu zajímavých postřehů v oblasti hodnocení kvality objemných krmiv, výživové  hodnoty  a  v  neposlední  řadě  i  výběru  hybridu  kukuřice podle  stravitelnosti  vlákniny.  Praktické  podněty  a  úvahy  spojenés onemocněním paznehtů přednesl Ondřej Bečvář. Vedle výsledků svého  výzkumu  a  ošetřovatelské  praxe  představil  i  praktický výpočet ztrát spojených s výskytem onemocnění paznehtů podle stupnice  Locomotion  Score.    Přednášky  či  praktická  kalkulačka jsou k dispozici u všech zookonzulentů VVS.

Zdraví paznehtů

  Ve čtvrtek, 3. března 2011, se uskutečnil na školním statku SZeŠ Písek v Dobešicích  další  praktický  seminář  na  téma „Zdraví  paznehtů“  s  praktickou  ukázkou  ošetření  paznehtů, stanovení  locomotion  score  a  dalšími  užitečnými  postřehy              z chovatelské praxe.  

Jalovice 2011

  Úspěšný chov dojnic začíná v kvalitní péči o telata a jalovice.  Tato  samozřejmost  je  však  často  opomíjena  pod  návalem provozních  starostí  a  problémů  krav  v  laktaci.  Proto  jsme v  červnu  2011  diskutovali  nad  průběžnými  závěry  šetření chovatelských  svazů,  respektive  VÚŽV  Uhříněves  k  odchovu jalovic,  byla  provedena  analýza  hlavních  příčin  ovlivňující náklady  odchovu  jalovic  s  využitím  zahraničních  srovnání.  Management chovu a předání zkušeností s aplikací moderních postupů  odchovu  jalovic  byly  předmětem  přednášky odborníků a chovatelů z předních chovů České republiky.  Obě přednášky jsou k dispozici u konzultantů VVS.

2 / 3

Z chovatelských výstavLíšnice

  U příležitosti prohlídky nové stáje se koncem května uspořádal chovatelský den u našeho významného zákazníka Líšnická, a.s. 

Opařany

  Při  vyhlášení  výsledků  13.  šampiónátu  českého  strakatého skotu na výstavišti v Řepči v rámci Memoriálu Františka Švadleny jsme udělili cenu na nejlepší vemeno krávě našeho zákazníka ZD Krásná Hora, která se stala zároveň šampiónkou plemene. 

Zdislavice

  V  polovině  června  se  konal  ve  Zdislavicích  tradiční  již  13. chovatelský  den.   VVS  předává  cenu  za  nejlepší    vemeno  krávě Patty  Red  z  podniku  Dobrosev,  a.s.  Dobronín,  která  pak  vyhrála soutěž plemene H. 

Posily VVSIng. Petr Novotný 

  Do  oblasti  poradenství ve  výživě  a  chovu  krav  na území  jihozápadních  Čech nastoupil  od  září  2010 Ing.  Petr  Novotný  poté, co  úspěšně  dokončil  svá studia  na  ČZU  Praha  se zaměřením na výživu zvířat.  Po  úvodním  zapracování je  dnes  prospěšným zookonzultantem a dobrým členem týmu VVS. 

Olga Jehličková 

  V  posledním  čtvrtletí  roku 2010  nastoupila  do  VVS  Olga Jehličková  s  cílem  podpořit úsek  prodeje  a  poradenství výživy  koní.    Své  mnohaleté obchodní  zkušenosti  ze  svých předchozích působení potvrdila v  letošním  roce,  kdy  více  jak zdvojnásobila prodej minerálních a  vitamínových  doplňků  pro koně.    Z  její  historie  můžeme ještě  doplnit  tu  zajímavost,                                                                že založila a na čas řídila  Asociaci chovatelů fríských koní. 

Úvodník  Růst  cen  nejen  zemědělských komodit  dává  zastáncům  scénáře s  dvěma  krizemi  následujícími  po sobě zapravdu.    Je-li tomu opravdu tak  a  v  blízké  době  se  dočkáme dramatického  pádu  našich  cen, snížené  poptávce  po  mléku,  masu, vejcích,  obilí,  kukuřici  a  třeba bramborách,  je  třeba  už  dnes,                        v době relativní konjunktury počítat, plánovat,  smysluplně  investovat, prostě  hospodařit  tak,  jako  by  zítra mělo  být  hůř.    Pak  si  na  nás,  velké 

kluky a holky, žádná strašidla netroufnou!  My ve Verměřovicích se snažíme tímto řídit. Rok 2011 byl rokem, kdy se náš výkon vrátil do „předkrizové“ dynamiky a velikosti.    Investovali  jsme  do  kvality!  Toto  zní  jako  levné  tvrzení  ale  jsem                       si jist, že jsme opět učinili krok, který zabezpečí pro Vás, naše zákazníky ale  i  dodavatele  a  spolupracovníky  jistotu,  že  VVS  je  stabilní  a  silný partner.  Nově implantovaný IT systém bude tím nejlepším, co v českém krmivářském  průmyslu  bylo  kdy  použito.    Snažíme  se  neustále inovovat  naše  výrobky.  Na  trh  jsme  uvedli  nový  silážní  konzervant Formasil  ®. V  roce  2011  jsme  zaznamenali  úspěch  s  CLA,  viz  článek                    v tomto čísle. Zároveň doporučuji Vaší pozornosti i reportáže z farem, kde se dozvíte o průřezu servisem, který VVS provádí na farmách.  Jsem velmi rád, že můžeme symbolicky přivítat článkem ve VVS Infu zpět v České Republice Dr. Bečváře. Jeho odborný článek o kulhání skotu navazuje na naše úspěšné zimní semináře, kde tuto tématiku přednášel.  Přečtěte si prosím též o mléku, které se „vyrábí“ přímo a pouze pro Šejky v emirátu Abu Dhabi. Pojďte se podívat do Bulharska, kde se              v posledních třech letech dějí v zemědělství věci, nad kterými zůstává rozum  stát.  V  neposlední  řadě  neopomeňte  s  naším  šťastným Romanem  Mokráněm,  ředitelem VVS  SK  na  Slovensku,  zjistit, jak že to je s Vašimi dojnicemi…….jsou též šťastné, či nikoliv

Šťastný zbytek roku 2011 a šťastný celý rok příští

Václav Brynda

z chovatelských výstav / sportem do formy

Velký Bor

  Ve  Velkém  Boru  se  uskutečnil  první  chovatelský  den  spojený s  prohlídkou  farmy.  VVS  předává  jednu  z  cen  hlavnímu zootechnikovi VOD Velký Bor Františkovi Němcovi.

Chomutice

  Cena za nejlepší kolekci krav na výstavě PRIM Chomutice 2011 putovala do podniku Poděbradská Blata, a.s.

  Ing. Daranský z RD Králíky, a.s., přebírá cenu za nejlepší vemeno a zároveň za šampiónku výstavy PRIM Chomutice 2011.

Paka

  Hlavní zootechnik podniky Mžany, a.s. přebírá cenu od ředitele VVS na chovatelském dnu PAKA 2011 v areálu hřiště ve Zboží. 

Kámen

  Návštěvníci Dne Zemědělce 2011 měli k dispozici náš stan v těsném sousedství výčepu místního pivovaru. 

  Pracovnice našeho zákazníka a spolupořadatele výstavy VOD Kámen na stánku v průběhu výstavy.

Kralovice

  Letní chovatelské výstavy se pomyslně uzavíraly tradičně v Kralovicích, kde  v  letošním  ročníku  všechna  první  místa  u  plemene  H  včetně šampiónky výstavy ovládl náš významný zákazník   ZOS Šestajovice – Jirny, a.s..  Na snímku hlavní zootechnik Martin Gažík a vodička Kateřina Kováčová, která byla vyhlášena jako nejlepší vodička výstavy.

  Kateřina Vojtěchová z VVS předává ceny podniku D-K zemědělská, a.s. Kožlany a  Úněšovský statek, a.s. v kategorii prvotelek plemen H.  

4 / 5

Chovatelskázimní olympiáda 2011  Téměř ideální sněhové a lyžařské podmínky provázely v lednu v pořadí již 8. ročník VVS Skikritéria v Čenkovicích.  Obří slalom muži ovládli soukromě hospodařící farmáři, kdy na prvním místě se  umístnil  Karel  Skupien  ze  severní  Moravy,  Milan  Martínek          z Lukavice skončil na druhém místě a na třetím místě se umístil tradičně úspěšný podnik ZEOS Lomnice v zastoupení Františka Otmara. V kategorii žen první místo obsadila Lada, nejstarší z dětí Bryndových, následována Lucií Martínkovou z Lukavice a třetí místo  patří  Radaně Vrbkové  ze  ZD  Unčovice. V  tomto  ročníku se  účastnilo  poprvé  nejvíce  sportovců  z  řad  milovníků  běhu na lyžích. V kategorii žen zvítězila paní Iva Loučková, manželka významného  výzkumného  pracovníka  VÚŽV  Uhříněves,  v.v.i., následována  Janou  Rešovou  z  firmy  Delacon  a  třetí  místo obsadila Marie Stará ze ZD Zderaz z Proseče u Skutče. U mužů se v běhu na lyžích ve velké konkurenci umístil na prvním místě Vladislav  Dufek  ze  ZD  Miletín,  následovaný  René  Mačátem            a zmiňovaných Radkem Loučkou. 

 

Podzim ve formě!   Koncem září se v Českém Ráji ve sportovně rekreačním areálu RÁJ konala  pravidelná  prověrka  fyzické  připravenosti  chovatelských elit na závěrečný finiš roku 2011. VVS Cup 2011 tak  jako ročníky minulé čítal 6 sportovních turnajů.   Objednané počasí  jako vždy nezklamalo a tak za přijatelné venkovní teploty jsme byli svědky nadšených sportovních výkonů. Ve volejbalu převálcovalo ostatní trio chovatelů ze severní Moravy vedené Karlem Skupienem spolu s  Andělou  Hečkovou  a  Miladou  Ligockou.      Bowlingu  kralovali Blanka  Ptáčková  a  Ladislav  Dufek,  minigolfu  Jaroslav  Fliedr                                                                                              a  tenisové  čtyřhře  Petr  Havránek  a  Jiří  Mařík.    Squash  ovládl  Jiří Janata a ve stolním tenisu vyhrál zaslouženě Josef Mareš. 

  Odpolední  lyžování  zpestřila  návštěva  nově  otevřeného  areálu Buková hora s první vyhřívanou čtyřsedadlovou lanovkou v České republice.  Po  náročném,  přesto  krásném  lyžování  následovala bohatá  večeře  doplněná  českým  vepřovým  prostým  dioxinů, vyhlášení  výsledků  a  skvělá  roková  kapela.  Mnozí  z  51  účastníků tohoto ročníku zimních chovatelských her jistě utužili svoji osobní formu a budou tak lépe pokračovat v udržování své farmy ve formě!

efektivní odchov telat / z našich farem

Efektivní odchov telatKrásná Hora

  Zemědělské  družstvo  Krásná  Hora  nad  Vltavou  odchovává telata  na  dvou  střediscích.  Telata  plemene  české  strakaté  jsou odchovávána  v  Krásné  Hoře  (800  ks  za  rok)  a  telata  plemene holstein na farmě v Petrovicích (600 ks za rok). Do 3. dne života je podáváno telatům mlezivo. Od 3. dne jsou třikrát denně napájena mléčnou  náhražkou.  V  zimním  období  je  používán  Multimilk prémium od firmy VVS Verměřovice. Od 5. – 6. dne  je podáván startér.  Při  spotřebě  750g  startéru  jsou  telata  odstavena.

Přihrnovač krmení

Hlavní zootechnik Pavel Kabíček teleti aplikuje intranasálně Rispoval

Velmi zdařilý nápad s přihrnováním krmení měliu našeho zákazníka VOD Stěbořice.

Ověření Multimilku  Na telatech plemene Belgické modré se díky vysoké vnímavosti ověřují  různé druhy mléčné náhražky Multimilk.

  Na farmě vysokoprodukčních krav v Belgii diskutují čeští farmáři krmnou dávku.

  Nespornou výhodou této farmy je investiční vybavenost, jak je patrno na moderní dojírně. 

6 / 7

Hlavním důvodem je nižší pracnost oprosti systému stlaní separátem. Nevýhodou  stávající  technologie  je  fakt,  že  dojnice  z  lože  separát vyhrnují a tím dochází k zahušťování kejdy, což není žádoucí.  Celkem se o veškerý skot na farmě v Malešově stará 10 zaměstnanců ve dvousměnném provozu.  V oblasti výživy spolupracují v Hoštce již šest let se společností VVS Verměřovice. Jako poradce ve výživě působí v Hoštce MVDr. Miroslav Novák. Výživa skotu je založená klasicky na směsné krmné dávce, která je založena na kukuřičné siláži a vojtěškové senáži.   Telata do dvou měsíců věku krmí podle slov hlavní zootechničky Ing. Stanislavy Pernové sušeným mlékem. Od sedmého dne dostávají telata  přídavek  startéru  a  vodu. V  zimním  období  mají  k  dispozici vodu temperovanou. V osmi týdnech jsou jalovičky přesouvány do teletníku,  kde  je  jim  nadále  předkládán  startér  a  seno.  Býčci  jsou přemístěni do přestavěného kravína ve Velešicích do kotců po šesti kusech.  Přibližně  v  300  kilogramech  hmotnosti  jsou  převedeni  do haly. Býky vykrmují v Hoštce do 600 kilogramů.  Dojnice jsou krmeny skupinově podle fáze laktace. Před porodem přijímají  dojnice  krmnou  dávku  obohacenou  o  minerální  doplňky, které přispívají k udržení dobré tělesné kondice a zdraví po porodu.   Příslušné  minerální  směsi  jsou  míchány  do  krmné  dávky produkčních dojnic, suchostojných krav i jalovic

Do teletníku jsou jalovičky přesouvány ve stáří 8 měsíců

Z našich faremV Agro Hoštka a.s. se investic nebojí

Od roku 1998 proběhlo v Hoštce několik vln modernizací a rekonstrukcí. Investovali zde do stájí, dojírny, aktuálně dostavují bioplynovou stanici. Kromě, dá se říci tradiční rostlinné a živočišné výroby, v Hoštce pěstují také chmel, což je dáno lokalitou, kde se Agro Hoštka nachází. V oblasti Litoměřicka je Úštěcká oblast, v níž není pěstování chmele zvláštností.

  Akciová společnost Agro Hoštka hospodaří na výměře 2419 hektarů, na kterých pěstují obiloviny, kukuřici, pícniny a další plodiny pro výrobu krmiva  pro  skot.  Plochu  38  hektarů  zaujímají  chmelnice.  Z  celkové výměry více než 500 hektarů, na které pěstují kukuřici, je přibližně 300 hektarů  kukuřice  určené  na  výrobu  siláže  pro  bioplynovou  stanici. Zbytek je určen pro výrobu krmiva pro skot.

Středisko v Malešově  Všechny kategorie skotu samičího pohlaví jsou ustájené v jediném středisku v Malešově asi 3 kilometry od hlavního sídla v Hoštce. Celkem je v Malešově 500 kusů dojnic holštýnského plemene. Kapacitně jsou stáje dimenzované až na 520 kusů dojnic. Celkově včetně telat může být  na  farmě  ustájeno  1098  kusů  skotu.  Býčci  jsou  ve  stáří  8  týdnů převážení k dalšímu výkrmu do stájí ve Velešicích.  Budovy určené pro chov skotu prošly několika vlnami rekonstrukcí. V  první  fázi  rekonstrukcí  v  roce  1998  byl  rekonstruován  původní kravín pro 100 ks dojnic na stáj pro dojnice suchostojné a porodnu a dále byla volná stelivová stáj pro výkrm býků rekonstruována na stáj pro produkční dojnice. Obě stáje měly volné boxové ustájení  stlané slámou. V současné době slouží původní kravín K100 po další úpravě a přístavbě v roce 2008 k ustájení jaloviček od 8 týdnů stáří do 1 roku stáří.  Součástí plánu rekonstrukcí byla v této vlně také nová dojírna.  V Malešově dojí v rybinové dojírně o počtu stání 2x12 od společnosti Fullwood.  Přestože  od  rekonstrukce  uplynula  už  řádka  let,  dojírna je  stále  ve  velmi  pěkném  udržovaném  stavu.  Podle  slov  předsedy družstva je to zásluhou zaměstnanců, kteří si hledí nejen své práce, ale také udržují vybavení stájí a celý areál v naprostém pořádku.  V rámci druhé fáze rekonstrukcí, která byla nastartována v roce 2001, byla vybudována stáj s porodnou, která vznikla přestavbou původního skladu obilí a dojnicím mnohem lépe vyhovuje než stáj ze starého kravína K100.   Před  třemi  lety  přesunuli  do  Malešova  jalovice,  které  do  té  doby byly ustájené ve vazné stáji. Tenkrát stáli v Hoštce před rozhodnutím, zda  postavit  novou  stáj  pro  jalovice  nebo  pro  dojnice.  Volba  byla jasná. Jalovice přesunuli do stáje, kde byly původně dojnice a ty byly přemístěny do zbrusu nové stáje. Náklady na sklizeň slámy pro nastýlání boxů a na rozvoz hnoje vedly vedení společnosti k rozhodnutí přejít na technologii kejdového hospodářství. Dnes tedy dojnicím stelou lehací boxy separátem. Jalovice mají v lehárnách kvalitní matrace. Jak ve stáji pro dojnice tak i pro jalovice jsou instalovány shrnovací lopaty.  Celková suma investic do živočišné výroby činila v  letech 1998 až 2008 úctyhodných 100 milionů korun. Plány mají v Hoštce samozřejmě i do budoucna. Se slovy, že je stále co vylepšovat, to potvrdil předseda společnosti Ing. Václav Sochr. V budoucnu by tedy rádi instalovali do lože dojnic rovněž matrace, které se jim u jalovic osvědčily. 

Bioplynka i bez dotací  V  letošním  roce  se  v  Hoštce  pustili  do  výstavby  bioplynové stanice.  Stavba  této  „betonové  krávy“,  jak  se  bioplynovým stanicím často říká, byla započata již před oznámením rozhodnutí Ministerstva  zemědělství  o  zastavení  administrace  dotace  na výstavbu bioplynových stanic. Právě díky žádosti o dotace, kterou společnost podávala, stále drží v Hoštce výkrm býků, nad kterým     v minulosti visel velký otazník, zda pokračovat či nikoliv. Vzhledem k aktuální situaci, kdy dotace nebude možné čerpat, připouští Ing. Sochr, že otázku pokračování ve výkrmu zřejmě opět otevřou.

Na chůzi uličkou do dojírny si dojnice rychle zvykají

Nově jsou ve stájí instalované automatické větráky

  Bioplynová  stanice  o  kapacitě  800  kW  (2x  kogenerace,  každá           o výkonu 400 kW ) bude na jaře uvedena do zkušebního provozu. Pokud  nedojde  ke  zdržení,  měla  by  být  bioplynová  stanice  plně                v provozu v červenci příštího roku.

Ing. Marcela Pařilová PhD.

z našich farem

Lípa a.s.- nárůst užitkovosti o tisíc litrů za rok

V zemědělské akciové společnosti Lípa nedaleko Havlíčkova Brodu se zhruba před rokem začali na chov skotu dívat tak trochu jinak. Díky tomu se jim podařilo meziročně zvýšit užitkovost dojnic přibližně o 1000 litrů na kus.

  Stáj  pro  dojnice  je  umístěna  přímo  v  místě  sídla  společnosti                v  Lípě.  Celkem  zde  mají  ustájeno  250  kusů  holštýnských  krav, 140  jalovic  a  okolo  100  kusů  telat.  Původní  čtyřřadou  stáj zrekonstruovali na dvouřadou. Část dojnice je ustájena v nové hale, která je dimenzovaná na 130 kusů. Ve stáji je instalována shrnovací lopata,     v boxech pro dojnice  jsou umístěny matrace. Kompletní technologie odpovídá kejdovému hospodářství.  Dojnice jsou dojeny v autotandemové dojírně o počtu stání 2x5 od  společnosti  Westfalia.  Dojí  zde  dvakrát  denně  v  pravidelných intervalech. Průměrná užitkovost se vyšplhala na 8200 litrů mléka na dojnici. Pokud jde o složky mléka, tuk se pohybuje okolo 4,2 %, bílkoviny přibližně 3,30 %. Počet somatických buněk je okolo 300 tisíc v  jednom mililitru mléka. Mléko dodává zemědělské akciová společnost  přes  odbytové  družstvo Viamilk.  Aktuální  cena  mléka se  pohybuje  kolem  8,50  Kč  za  litr,  tedy  přibližně  kolem  nákladů vynaložených na jeho výrobu.   Celkem v sektoru živočišné výroby pracuje 11 zaměstnanců. Ještě do roku 2007 chovali v Lípě kromě skotu také prasata. Vzhledem               k situaci v této oblasti se však rozhodli s chovem prasata skončit.

Co stojí za úspěchem v chovu  V  Lípě  krmí  klasickou  směsnou  krmnou  dávkou,  která  je přibližně  z  tří  pětin  tvořena  kukuřičnou  siláží  a  zbylé  dvě  pětiny tvoří  jetelotravní  senáž.  Krmné  směsi  si  vyrábí  z  vlastního  obilí. Dodavatelem  nezbytných  minerálních  směsí  je  společnost  VVS Verměřovice,  od  které  odebírají  chráněné  tuky  a  premixy  šité  na míru potřebám zvířat na farmě. U dojnic praktikují v Lípě fázovou výživu. Rozdílnou krmnou dávku tedy přijímají suchostojky, dojnice ve fázi rozdoje, na vrcholu laktace a na konci laktace. Prvotelky jsou krmeny odděleně rozličnou krmnou dávkou, než jsou starší krávy.  Výživový  poradce  Ing.  Vladimír  Musil,  s  místním  hlavním zootechnikem  Prchalem  spolupracuje  přibližně  rok.  Za  tu  doby přinesla jejich práce značné úspěchy. 

  „Značný nárůst užitkovosti je dán především změnou pohledu vedení  a  zootechnika  na  systém  chovu  skotu  jako  celek,“  uvedl na  vysvětlenou  Ing.  Musil.  Management  družstva  jeho  radám důvěřuje a v rámci možností se je snaží realizovat.  Nově  zbudovali  ve  středisku  koupací  vanu  na  paznechty.                              Od  letošního  března  koupou  paznehty  pravidelně  jedenkrát měsíčně. Jen toto opatření vedlo k nárůstu užitkovosti o jeden litr na  dojnici.   V  Lípě  změnili  také  přístup  k  prvotelkám;  věnují  jim větší péči, než tomu bylo v minulosti.

  Poměrně  nedávno  zavedli  v  družstvě  reprodukční  program Ovsynch. Využívají  ho  pro  krávy,  které  nezabřeznou  po  klasické inseminaci  do  80.  dne.  Od  tohoto  reprodukčního  schématu  si slibují klesající trend v délce mezidobí. Podařilo se zde odchovat dostatečný počet  jalovic pro obnovu stáda,  takže mohou v Lípě přistoupit  k  větší  brakaci  krav  a  tím  opět  navýšit  užitkovost                     a zlepšit reprodukční ukazatele na úrovni stáda.  V  oblasti  reprodukce  spolupracují  se  společností  ISB  Genetic, od které využívají kompletní služby, tedy zajištění inseminačních dávek i vlastní provedení inseminace.

Bioplynka funguje již tři roky  Bioplynová stanice o výkonu 526 kW je v Lípě v provozu od 21.8. 2008.  Kompletní  stavba  byla  financována  bez  využití  dotačních titulů Evropské unie. Z celkových 280 hektarů, na kterých pěstují silážní kukuřici, je sklizeň z 80 hektarů určena pro výrobu siláže pro krmení a z 200 hektarů je vyrobená siláž určená pro bioplynovou stanici. Vzhledem k poměrně velké ploše, která je oseta kukuřicí, využívají možnosti realizovat její sklizeň službou.   Celkem  obhospodařuje  Zemědělské  akciová  společnost Lípa  980  hektarů  půdy.  Přibližně  200  hektarů  mají  ve  vlastnictví                      a  zbytek  je  půda  pronajatá.  Na  150  hektarech  jsou  louky,  dále na  280  hektarech  pěstují  kukuřici,  na  220  ha  obiloviny,  na  120 hektarech shodně řepku a jetel, GPS a na 100 hektarech brambory. Zbývající plochu zaujímají trvaní porosty.

  Na otázku, kam by měl chov skotu v budoucnu směřovat a do čeho  by  rádi  investovali,  odpovídají  hlavní  zootechnik  a  ředitel akciové  společnosti  shodně: „Stále  vidíme  prostor  pro  zvyšování užitkovosti skotu a zlepšování stavu končetin u stáda. V budoucnu bychom rádi investovali do výstavby nové stáje pro skot.“

Ing. Marcela Pařilová PhD.

Hlavní zootechnik se řídí doporučeními výživáře a tak dosahují výrazného zvyšování produkce

Bioplynovou stanici spouštěli v Lípě již před třemi lety

V Lípě chovají celkem 250 kusů dojnic

8 / 9

Změna z červené na černobílou  Do  rozhovoru  se  připojuje  také  hlavní  zootechnik  Josef Stoklas, který zmínil, že se v určité době rozhodovali, zda se dát cestou  chovu  masného  skotu  a  většinu  ploch  pouze  spásat,  ale protože by zanikla řada pracovních míst v okolí, rozhodli se zůstat                    u mléka. Až do roku 1995 se v místním družstvu chovalo až 600 dojených  krav  českého  strakatého  plemene.  Po  nákupu  dvaceti holštýnských  jalovic  a  při  zhodnocení  rozdílu  v  užitkovosti  bylo rozhodnuto  pro  převodné  křížení  na  černobílou.  Dnes  je  stádo            o 350 dojnicích s uzavřeným obratem stáda už čisté holštýnské. K výraznému posunu v užitkovosti došlo po rekonstrukci původní šestiřadé  stáje  K432  na  farmě  v  Luboměři  na  volné  ustájení                                                                                                            s kapacitou 350 boxů a jednou centrální krmnou chodbou.   V  témže  roce  (1999)  podnik  pořídil  také  rybinovou  dojírnu                    2 x 10 od firmy Farmtec, která funguje dodnes. Zatímco dříve při dojení  na  stání  dojilo  18  lidí,  dnes  je  na  350  dojnic  potřeba  na směnu jedna dojička a jeden nahaněč, který případně vypomáhá i v dojírně. Dodávka do mlékárny je 23 litrů na ustájenou dojnici, což odpovídá užitkovosti 9500 kg, při 3,33 % bílkovin, 3,60 % tuku. Somatické buňky jsou na slušné úrovni – v bazénu asi 180 tis. Řízení  mléčné  farmy  zvládá  hlavní  zootechnik  Josef  Stoklas  ve spolupráci  se  zootechničkou  Annou  Ambrožovou,  která  má  na starosti především reprodukci a evidenci.   Josef  Stoklas  se  věnuje  sám  strouhání  paznehtů,  takže  mimo celoplošné  úpravy  třikrát  do  roka,  jsou  paznehty  v  jeho  režii. „Ošetření chodidlového nebo stěnového vředu je běžnou součástí mé práce ve stáji,“ říká hlavní zootechnik. 

Krmná dávka bez kukuřice   Stádo je rozděleno podle užitkovosti a krmné dávky na čtyři laktační  a  dvě  neprodukční  skupiny  v  kotcích  po  50  kusech, repektive  20  kusech.  Boxová  lože  jsou  bohatě  každý  den přistýlána  slámou  (na  hnojný  podklad)  až  do  té  míry,  že  krávy přebytečnou slámu z boxů vyhrnují. Dvakrát denně shrnuje hnůj z chodeb traktor s radlicí.   Aktuálně  v  podniku  došla  kukuřičná  siláž,  takže  již  tři  týdny se  dojnice  krmily  dávkou  založenou  pouze  na  senážích  a  GPS.                    K výkyvu v užitkovosti podle zootechnika nedošlo.

 „Osvědčil  se  nám  od  firmy  VVS  také  bachorově  chráněný  tuk obsahující  99,5  %  kyseliny  palmitové,  který  krávy  výborně přijímají.  Zvláště  pomáhá  při  překonávání  tepelného  stresu                 a negativní energetické bilance, dochází k lepšímu zabřezávání především v letním období,“ dodává hlavní zootechnik. 

Spálov, a.s. – takový normální podnik

Čtenáři nám již mnohokrát vytknuli, že navštěvujeme samé výjimečné a špičkové podniky, se kterými se nemohou porovnávat. Zareagovali jsme tedy na jejich přání a přinášíme reportáž z naprosto typického normálního zemědělského podniku, o kterém sami jeho představitelé říkají, že nedělá nic zvláštního. Ale přece to není tak úplně pravda, určitě může mnohým inspirovat, posuďte sami.

  Cesta  z  Prahy  do  Spálova  v  Oderských  vrších  trvá  autem bezmála čtyři hodiny. Městys Spálov se totiž nachází na rozhraní Moravskoslezského  a  Olomouckého  kraje  severozápadně  od města  Odry.  Má  více  než  900  obyvatel  a  v  roce  2009  získal ocenění obec roku Moravskoslezského kraje. Zemědělství zde má  mnohasetletou  tradici  a  současná  Zemědělská  akciová společnost Spálov v ní dobře pokračuje. Po Sametové revoluci navázalo zemědělské družstvo na dřívější JZD Spálov. Forma družstva fungovala až do roku 1998, kdy se oprávněné osoby rozhodly,  že  podnik  převedou  na  akciovou  společnost. Obdělávaná půda a majetek se zhruba zachoval a společnost nyní  hospodaří  na  1400  hektarech  v  členitém  území  pěti katastrů v nadmořské výšce oscilující kolem 500 metrů.  Společnost  již  od  devadesátých  let  vsadila  na  mléko.  Jak sdělil  ředitel  a.  s.  Ing.  Alois  Mik,  produkce  mléka  představuje pro podnik 60 % tržeb, zbytek tvoří rostlinná výroba, která je ale značně přizpůsobena chovu skotu. „Pěstujeme silážní kukuřici, řepku,  sladovnický  ječmen,  krmnou  pšenici,  potravinářské žito,  okrajově  pohanku,  mák  a  brambory.  V  omezené  míře provozujeme  autodopravu,  ale  jinak  jsme  klasický  podnik zemědělské  výroby,  který  se  ničím  nevymyká.  Loni  na  jaře jsme  s  ekonomických  důvodů  a  kvůli  zastaralým  provozům zrušili chov prasat, takže výroba mléka je naší doménou,“ uvedl ředitel  Mik  a  dodává,  že  při  mléčné  krizi  v  uplynulých  letech bylo  45  zaměstnancům  společnosti  opravdu  krušno  a  vedení muselo  přistoupit  k  plošnému  snížení  mezd  o  10  %.  Dnes  už je situace lepší, s mlékárnou Kunín, která dnes má provozovnu v  Martinově  u  Ostravy,  je  dobrá  spolupráce,  platí  pravidelně a včas,  takže  lze očekávat opět zlepšení  finanční situace  i pro zaměstnance. 

Zleva hlavní zootechnik Josef Stoklas, ředitel a. s. Ing. Alois Mika poradce pro výživu Ing. Josef Snopek (VVS)

Stáj pro 350 dojnic, zdařilá rekonstrukce z roku 1999

z našich farem

Dojení - pohoda pro dojnice i zaměstnance   Inspiraci  si  jistě  lze  vzít  z  managementu  dojení.  Dojírna pracuje na dvě směny od 4 do 10 a od 16 do 22 hodin. Na jedné směně pracuje vždy jedna hlavní dojička plus jedna osoba, která má  na  starost  především  práci  se  stádem,  ale  vypomáhá  také                               v  dojírně.  Dvě  nejproduktivnější  skupiny  krav  se  dojí  třikrát denně, zbytek dvakrát. Při ranní směně se dojí dvakrát skupina „rozdoj“,  při  večerním  se  dojí  dvakrát  „vrchol  laktace“.    Ranní                                                     a odpolední směny se střídají po šesti dnech a každý pracovník má v týdnu dva dny volno. Na dojírně tedy působí celkem šest lidí,  přičemž  dvě  dojičky  jsou  hlavní.  Ošetřovatelé  jsou  také odměňováni za úspěšné vyhledání říjí.

Návštěva výživáře   V době naší  reportáže byl přítomen také výživářský poradce Ing.  Josef  Snopek  z  firmy  VVS  Verměřovice,  se  kterým  se  dalo dobře popovídat o úloze výživáře v mléčném chovu:„Při návštěvě chovu hodnotím v první řadě nádoj stáda, složky mléka  a  kondici  daných  kategorií  zvířat  a  soustředím  se  i  na výkaly. Sleduji v nich zbytky  jadrných krmiv – pokud  je trávení optimální,  zbytky  jádra  ve  výkalech  nenacházím.  Jestliže  ano, pak  je  jádro špatně rozmělněné nebo  jej zvířata přijímají příliš.          V tom případě mne zajímá možnost separace krmiva – vylizování jádra  z  krmné  dávky  dojnicemi.  Stačí  jeden  průjem  v  kotci                    a  hodnotím TMR  na  žlabu  –  její  vlhkost,  strukturu  a  podobně. Podíl jednotlivých frakcí zjišťuji pomocí separačních sít.    

  Až  díky  návštěvám  zahraničních  odborníků  (např.  Dr.  Saun z  Pensylvánské  univerzity)  čeští  výživáři  pochopili,  že  problém acidóz  a  jiných  bachorových  obtíží  není  v  tom,  že  by  chyběla strukturální  vlánknina  v  krmných  dávkách  dojnic,  ale  spíše,  že jí bylo moc. To umožňovalo dojnicím separaci  jádra z TMR, což vidím jako hlavní problém aplikací krmných dávek. 

  Často se místo fréz k vybírání žlabů doporučovaly vykusovače, ale podle mého názoru nepřinesly požadovaný efekt. Znovu se vracím k  tzv.  maximální  možné  struktuře  v  krmných  dávkách,  to  problém separace neřešilo, právě naopak. Frézy rozmělňují objemná krmiva. Do této jemnější nafrézované frakce se jádro „schová“ a jeho separace z TMR je značně omezena.    Zde na farmě Luboměř funguje již 15 let horizontální krmný vůz s frézou a struktura plně vyhovuje. Abych to shrnul, problém acidóz nebyl  v  nedostatku  dlouhé  strukturální  vlákniny,  ale  v  separaci jádra na žlabu zvířaty,“ vysvětlil  Ing. Snopek základní podmínku při zkrmování TMR dojnicím.  

Spolupráce zootechniků je základ   Dalším  úkolem  výživáře  při  návštěvě  chovu  je  hodnocení kondice  zejména  v  době  zabřezávání,  také  řeší  porodní komplikace  změnami  v  krmných  dávkách.  Již  mnoho  let  se v  podniku  trápí  s  hnisáním  děloh  po  otelení,  svou  roli  v  tom určitě hraje metabolismus vápníku a také vysoký podíl draslíku v krmné dávce, ale také stres, protože dojnice po otelení  jsou převáděny  na  jinou  stáj.  Zatím  se  ale,  podle  slov  hlavního zootechnika, pravá příčina neodhalila.  V  neposlední  řadě  musí  Josef  Snopek  sestavit  receptury krmných  dávek,  při  každé  změně  „šarže“  objemu  je  třeba v  laboratoři  analyzovat  minimálně  obsah  sušiny,  škrob, vlákninu, a dusíkaté látky.  „Chov  ve  Spálově  má  určitě  své  problémy  –  např. v  nevyhovujícím  prostoru  na  uložení  objemných  krmiv, nevhodnou  hnojnou  koncovku,  nevhodném  ustájení  jalovic (stará  stavba  s  nedostatkem  světla  a  prostoru)  rozmanitost v  krmivech  –  výrobě  řady  siláží  z  různých  ploch.  Podnik  ale má  dobrou  produktivitu  práce  a  spolupráce  se  zootechnikem je  výborná.  Vždy  se  dohodneme.  A  to,  na  čem  jsme  se domluvili,  je  také  v  praxi  splněno,  což  je  předpokladem pro  kvalitní  poradenskou  službu,“  zhodnotil  Josef  Snopek.

 

Věříme mléku  „Uvažovali  jsme  o  investici  do  bioplynové  stanice, ale  byli  bychom  limitováni  novými  pravidly,  problém  je také  připojení  k  soustavě,  takže  jsme  nakonec  upustili od  tohoto  záměru.  Naše  budoucnost  je  tedy  v  mléku. Následující  investicí  bude  oprava  silážních  žlabů  a  jejich rozdělení  na  menší  sekce,  tak  aby  při  odběrů  a  navážení hmoty  nedocházelo  ke  zbytečným  ztrátám  živin.  Pak  bude v opravách následovat stáj pro mladý dobytek a jímka,“ uzavřel ředitel Zemědělské a. s. Spálov Alois Mik. 

Text a fotoIng. Lukáš Rytina

převzato z časopisu Náš chovDojička Jana Kočtářová přistupuje ke své práci velice zodpovědně 

Základ pro pohodu dojnic a zdravé produkty jsou stlaná boxová lože

10 / 11

Karsit Agro, a. s.- Kvalitní výživa je základem užitkovosti

Zemědělská společnost Karsit Agro, a. s., hospodaří v jižním cípu trutnovského okresu v blízkosti Dvora Králové nad Labem na bezmála 2800 ha zemědělské půdy. Rozhodujícím odvětvím živočišné výroby zmiňovaného východočeského podniku se sídlem v Dubenci je produkce mléka. Podle hlavního zootechnika akciové společnosti Ing. Libora Sedláčka je další navyšování užitkovosti podmíněno odpovídající péčí a zejména kvalitní výživou. Z toho důvodu také dubenečtí chovatelé v roce 2005 navázali spolupráci s výživářskou firmou VVS Verměřovice, s. r. o. Dosahované výsledky ukazují, že to byla správná volba.

  „Genetiku  stáda  dojnic  máme  na  velmi  dobré  úrovni,  tak  proč nevyužít  potenciál,  který  v  sobě  zvířata  mají?  Základem  je  však odpovídající  výživa,  což  v  našem  případě  znamenalozlepšit kvalitu  objemných  krmiv  a  přípravu  samotných  krmných  dávek.                                    Po navázání spolupráce s fi rmou VVS se nám tento cíl daří postupně naplňovat.  Její  specialisté  dovedou  krmné  dávky  operativně přizpůsobovat  tomu,  jaká  objemná  krmiva  momentálně  máme k  dispozici,  vykompenzují  potřebu  jednotlivých  živin  a  minerální látky dělají na míru,“ pochvaloval si v úvodu Ing. Sedláček.    Zemědělská  společnost  Karsit  Agro,  a.  s.,  vznikla  1.  ledna  2011 přejmenováním bývalého ZD Dubenec, a. s. Ke změně majoritního akcionáře došlo v listopadu před dvěma roky.  „Pro  majoritního  vlastníka,  fi  rmu  Karsit  Holding,  s.r.o., zabývající  se  zejména  výrobou  kovových  struktur  autosedadel, výfukových  systémů  a  zahradní  techniky  je  zemědělství  dalším předmětem  podnikání. Tímto  spojením  došlo  k  rozšíření  výměry obhospodařované  zemědělské  půdy  a  navýšení  stavů  skotu o  osmdesátihlavé  stádo  masných  krav  plemene  charolais,“ konstatoval hlavní zootechnik.

Představení podniku  Jak  již  bylo  napsáno  v  úvodu,  Zemědělská  společnost  Karsit Agro, a. s., hospodaří v jižním cípu trutnovského okresu v blízkosti Dvora  Králové  nad  Labem  v  obilnářské  a  částečně  řepařské  vlhčí výrobní  oblasti.  Obhospodařovaná  výměra  2780  ha  zemědělské půdy  zasahuje  do  dvaceti  katastrálních  území.  Z  této  výměry  je 2367 ha orné půdy a 413 ha trvalých travních porostů, respektive 150 ha pastvin a 263 ha luk. Pěstování plodin již historicky ovlivňuje zaměření podniku na živočišnou výrobu, zejména chov dojného a masného skotu. Základním cílem rostlinné výroby je proto zajistit dostatečné  množství  krmivové  základny  pro  potřeby  živočišné výroby  v  podobě  kvalitních  jetelových  a  vojtěškových  senáží                       a koncentrovaných kukuřičných siláží pro vysokoprodukční dojnice.  V  rostlinné  výrobě  se  podnik  zaměřuje  na  produkci  obilnin, krmných  plodin  a  řepky.  Z  obilnin  na  výměře  asi  500  ha  pěstují ozimou pšenici (potravinářskou i pro krmné účely), na dalších 200 ha ozimý ječmen, na 120 ha tritikale ozimé, na 60 ha jarní ječmen sladovnický a na 30 ha oves. Přibližně na 400 ha pak pěstují řepku, ze 70 % se jedná o hybridní odrůdy, zbývající podíl připadá na liniové odrůdy.  Z  krmných  plodin  zaujímá  největší  obhospodařovanou plochu  kukuřice  na  siláž  (260  ha),  dále  pěstují  jetel  luční  (240 ha) a vojtěšku  (80 ha). Z ostatních plodin  je  třeba  jmenovat  ještě cukrovku, kterou Dubenečtí sklízejí z výměry 100 ha, mák (70 ha) a  hrách.  Základem  živočišné  výroby  výše  uvedené  zemědělské společnosti je chov skotu reprezentovaný produkčním stádem 530 krav holštýnského plemene s užitkovostí téměř 10 000 litrů mléka a masným stádem o 150 plemenicích, z nichž je 80 krav plemene charolais  a  70  kříženek  s  různým  podílem  krve  masných  plemen. Užitkový chov prasat na farmě v Litíči momentálně reprezentuje 200 prasnic (BU x L) s užitkovostí 21,5 odchovaného selete na prasnici.

  „I přes pokles stavu krav z přibližně asi 1000 kusů na současných 530  dojnic  se  díky  růstu  užitkovosti  stále  daří  držet  mléčnou kvótu v původní výši šest milionů litrů ročně. Nákupem techniky pro  potřeby  rostlinné  i  živočišné  výroby  se  posunula  kvalita objemných  krmiv,  potažmo  užitkovost  vysokoprodukčního stáda opět o něco dopředu,“ prozradil dále.

Chov skotu  Produkční  stádo  je  ustájené  ve  třech  zrekonstruovaných stájích  na  farmě  v  Hřibojedech.  Zatímco  aktuální  užitkovost prvotelek je na úrovni 8900 litrů mléka se složkami 3,64 % tuku   a 3,3 % bílkovin, u krav pak odpovídá 10 100 litrům s obsahem 3,71 % tuku a 3,22 % bílkovin. Pokud jde o reprodukční ukazatele, tak servis perioda je 129 dní, mezidobí 420 dní, březost po první inseminaci  je  50  %,  inseminační  index  krav  1,8  a  inseminační index  jalovic  1,4.  K  inseminaci  chovatelé  z  Dubence  využívají dávky  zahraničních  špičkových  býků  z  Kanady,  USA,  Francie a  Nizozemska,  ale  i  z  domácí  produkce.  Krávy  se  dojí  dvakrát denně  ve  dvou  rybinových  dojírnách  Fullwood  s  dvakrát  pěti             a s dvakrát deseti dojicími stáními. „Načítání dat přes pedometry nám  umožňuje  sledovat  pohybovou  aktivitu,  díky  tomu  se nám daří udržovat březost stáda na velmi solidní úrovni. Vedle přehledu o množství nádoje získáváme i údaje o vodivosti mléka, podle nichž můžeme diagnostikovat mastitidy a další zdravotní komplikace,“  řekl  Sedláček.  Telata  po  narození  standardně odchovávají  v  individuálních  venkovních  boudičkách,  odkud je  asi  po  měsíci  převádějí  do  teletníku  zrekonstruovaného                          z  bývalého  K-96  s  ustájovací  kapacitou  pro  300  kusů.  Zde  jsou ve  skupinách  po  30  až  50  kusech,  nejmladší  kategorie  je  na mléčném automatu Förster německé provenience.

Kvalitní starter je důležitý pro rozvoj bachorových papil

z našich farem

  „Do věku dvou měsíců telata dostávají speciální mléčnou náhražku Multimilk  premium  od  VVS  Verměřovice.  Díky  jejímu  vysokému obsahu mléčných složek a dobré stravitelnosti mléčného tuku, který je  upravován  speciální  technologií,  nemáme  vážnější  problémy při  přechodu  krmení  telat  z  nativního  mléka  na  sušené.  K  tomu samozřejmě  ještě  dostávají  kvalitní  starter,  který  je  důležitý  pro rozvoj bachorových papil. Na starterové výživě s přístupem k vodě a kvalitnímu senu jsou telata až do věku 3,5 měsíce. Od třetího měsíce postupně  začínáme  telatům  přidávat  vysokoprodukční  mix,  který poté  dostávají  ad  libitum  až  do  15  měsíců  věku,  kdy  začínáme s  připouštěním.  Na  jalovicích  je  tento  systém  výživy  znát,  mají odpovídající tělesný rámec i hmotnost, což je základem pro jejich budoucí  vysokou  užitkovost.  Tu  by  měla  podpořit  i  plánovaná výstavba  odchovny  jalovic  v  Dubenci,  jež  by  nahradila  našim představám  nevyhovující  odchovnu  na  odloučeném  středisku  ve Lhotce,“ doplnil Sedláček.

Fázový systém výživy  Chovatelé  skotu  v  Dubenci  uplatňují  fázový  systém  výživy dojnic  zohledňující  užitkovost,  délku  březosti  a  kondici  zvířat.  Při sestavování  krmných  dávek  kladou  důraz  na  vyváženost  poměru dusíkatých látek, energie a strukturální složky krmné dávky. V krmné dávce  je  zakomponovaná  kukuřičná  siláž,  vojtěškojetelová  senáž, řepné řízky, pivovarské mláto, sláma, seno, směs jádra, tj. pšenici s ječmenem v poměru 1:1, kukuřičné vločky, sójový extrahovaný šrot, řepkový extrahovaný šrot, speciální doplňky, jako je chráněný tuk, soda, melasa s glycerolem a minerálie.   „Připravujeme krmnou dávku pro šest skupin krav, čímž se nám daří udržovat dojnice v maximální užitkovosti a plemenice před porodem v odpovídající kondici. Přídavkem speciálních doplňků u naposledy jmenované kategorie krav minimalizujeme problémy s  uléháním,  ketózami  a  poporodními  komplikacemi.  Speciální pětisložkový mix, jež pomáhá překonat kritické období  a usnadní přechod  krav  do  produkční  fáze,  obsahuje  propylenglykol, vyvazovač  toxinů,  ostropestřec  mariánský,  který  regeneruje  jaterní parenchym,  lněné  extrudované  semínko  a  propionát  vápenatý. Prevenci  obsahu  mykotoxinů  v  krmné  dávce  přikládáme  velký význam,  protože  negativně  ovlivňují  zdravotní  stav  po  porodu; prvním  příznakem  je  zvýšený  počet  somatických  buněk,  dále příměs  krve  v  mléce  a  zhoršení  zdravotního  stavu  paznehtů. Součástí  krmné  dávky  krav  stojících  na  sucho  je  i  speciální minerální směs ’napasovaná‘ na živinové složení našich objemných krmiv. Její součástí jsou i živé kvasinky a organicky vázaný selen, měd  a  zinek.  Krávy  po  porodu  krmíme  plnou  dávkou  mixu,  to znamená klasickou TMR na 40 litrů pro první produkční fázi. Je v ní zakomponovaný také by-pass tuk. Zkrmujeme ho již dlouhodobě, v současné době používáme verměřovický doplněk Lodestar C16 se 100% kyselinou palmitovou. Od prosince loňského roku jsme vybrané skupině 210 dojnic po porodu nasadili ještě Clame – P10, což  je  premix  metylesteru  konjugované  linolové  a  palmitové kyseliny,“ pokračoval Sedláček.

Ing. Libor Sedláček je v podniku od roku 1983

Při sestavování krmných dávek se klade důraz na vyváženost poměrudusíkatých látek, energie a její strukturální složku

Kukuřičné vločky

Krmný vůz Sgariboldi

12 / 13

  Podle  firemních  materiálů  výše  zmiňovaný  premix s  desetiprocentním  obsahem  konjugované  linolové  kyseliny (CLA)  ovlivňuje  syntézu  a  profi  l  mléčného  tuku,  zvyšuje užitkovost  v  první  třetině  laktace,  zrychluje  regeneraci                               a  dlouhodobě  zlepšuje  zdravotní  stav  a  reprodukční schopnosti zvířat a konečně eliminuje negativní energetickou bilanci u dojnic po porodu.  „Asi po měsíci zkrmování premixu jsme zaznamenali nárůst užitkovosti  o  tři  litry.  Nepotvrdil  se  nám  avizovaný  pokles tučnosti mléka. Podle dílčích výsledků v kontrole užitkovosti mohu  konstatovat,  že  po  deseti  měsících  zkrmování  došlo k  nárůstu  užitkovosti  produkčního  stáda  o  750  litrů  mléka                 s  tím,  že  u  prvotelek  se  jednalo  o  navýšení  o  600  litrů,u  krav  zhruba  o  800  litrů  při  celkovém  navýšení  tuku  o  osm setin  a  současném  snížení  bílkoviny  o  čtyři  setiny.  Zlepšil  se i  zdravotní  stav  vemene  a  stabilizoval  se  počet  somatických buněk  pod  200  000.  Musím  však  dodat,  že  somatické  buňky jsme  řešili  celou  řadou  dalších  opatření.  Pokud  bych  měl ekonomicky  vyhodnotit  zkrmování  CLA,  tak  po  odečtení nákladů na krmný den, tj. 1260 korun od výnosů, což bylo 5166 korun,  představuje  měsíční  zisk  i  při  ztrátách  způsobených poklesem  bílkovin  okolo  100  000  korun.  Je  to  samozřejmě podmíněno  cenou  mléka,  které  aktuálně  zhodnocujeme  za 8,20 Kč,“ vypočítal v zápětí.

Další kroky zefektivňující produkci  To,  že  náklady  na  krmiva  tvoří  nejvyšší  položku  vlastních nákladů,  není  nic  nového.  Využívání  vlastních  zdrojů  je  pak cesta, jak lze dosáhnout lepší ekonomiky výroby mléka.  V  Dubenci  si  mačkají  vlastní  obilí  přímo  na  farmě  a  po vybudování  skladových  kapacit  v  Hřibojedech  uspoří významnou  částku  i  přímými  nákupy  sójového  a  řepkového extrahovaného šrotu a kukuřičných vloček.

  Krmení  zakládají  dvakrát  denně  samojízdným  krmným vozem  Sgariboldi  s  obsahem  17  m3.  Jeho  výkonná  fréza jednotlivé  komponenty  nasaje  do  krmného  vozu  podobně jako  vysavač,  speciální  systém  míchání  a  řezání  pak  dokáže vytvořit krmnou dávku v optimální struktuře.    „Krmný  vůz  máme  v  provozu  již  čtvrtou  sezónu,  takže má  najeto  zhruba  10  000  motohodin.  Jsme  s  ním  spokojení, proto  jsme  na  středisko  Dubenec  zakoupili  i  tažený  model. Zefektivnění  by  měl  přinést  i  nákup  moderní  techniky                       v  podobě  rozdružovače  slámy  Teagle  Tomahavk  8080  SC Dual  Shop,  který  nejen  zastýlá,  ale  dovede  slámu  i  nařezat a  naštípat  pro  potřeby  krmení.  Dále  velmi  výkonné  řezačky Krone Big max 700, která si dovede regulovat délku řezanky podle obsahu sušiny hmoty, kterou zpracovává. Je vybavena šesti  válci  a  bubnem  se  čtyřiceti  noži,  což  umožňuje  velkou diferenci  v  délce  řezanky.  Optimální  délka  řezanky  zlepšuje strukturu  krmné  dávky  a  zamezuje  separaci  krmení.  To  má velký význam zejména pro výživu dojnic v tranzitním období a v první třetině laktace.   „Výživu dělám v podniku od roku 2003, máme ještě rezervy       v  kvalitě  objemných  krmiv,  ale  změnou  řízení  výroby                        a  nákupem  výkonné  techniky  se  postupně  dostáváme  zase o  třídu  výše.  Současné  rozbory  některých  letošních  senáží ukazují  na  špičkovou  úroveň.  Velký  pokrok  si  slibujeme  od novostavby  odchovny  jalovic  s  ustájovací  kapacitou  pro 360  kusů,  která  by  navazovala  na  zrekonstruovaný  teletník                 v Dubenci. Tím by se celý cyklus výroby mléka uzavřel. Nárůst užitkovosti  a  ekonomika  výroby  mléka  jsou  podmíněny odpovídající  péčí  a  kvalitní  výživou,  včetně  minerálních doplňků.  Není  to  levná  záležitost,  ale  v  konečném  výsledku přináší  efekt,“  řekl  na  závěr  hlavní  zootechnik  Zemědělské společnosti Karsit Agro, a. s., Ing. Libor Sedláček.

Martin Jedlička(převzato z NCH)

Hejtman Pardubického kraje Mgr. Radko Martínek na návštěvě VVS Verměřovice, s.r.o., diskutuje s ředitelem Ing. Václavem Bryndou.

zdravotní stav

Kulhání mléčného skotu  Během  posledních  let  byla napsaná  cela  rada  publikaci na  téma  ekonomického dopadu,  příčin,  léčby                                                         a  prevence  kulhání  mléčného skotu.  Od  roku  1976  se  každé dva  roky,  na  různých  místech světa,  porada  mezinárodní konference  (International Lameness  Conference  in Ruminants)  s  cílem  shrnout nove  vědecké  poznatky  na toto  palčivé  téma.  Je  však             s  podivem,  že  i  přes  význam této  problematiky  se  nedaří odpovědět  na  zásadní  otázky týkající  se  vzniku  a  prevence kulháni.  Většina  odborníků, zabývajících  se  touto problematikou,  se  shoduje  na 

tom,  že  kulhání  je  tzv.  polyfaktoriální  onemocnění. Termín polyfaktoriální  se  zde  používá  ve  smyslu  dvou  zásadních skupin  příčin  kulhání,  jako  jsou  onemocnění infekčního a neinfekčního původu,  ale  také  ve  smyslu  četnosti možných  příčin  jednotlivých  onemocní.  Příkladem onemocnění s polyfaktoriální příčinou vzniku je chodidlový vřed,  který  může  být  způsoben  několika  různými  faktory, jako  je  uvolněni  závěsného  aparátu  kosti  paznehtní                  v  důsledku  metabolických  poruch,  ale  také  působením nadměrného  tlaku  z  důvodu  nedostatečného  zalehávání krav  v  nepohodlných  postýlkách  nebo  jako  následek zvýšené koncentrace tlaku u přerostlých paznehtů.   Z filozofického pohledu došlo k zvýšené incidenci kulhání následkem změny ustájení a změny krmení krav v moderních chovech  v  posledních  několika  desetiletích.  Anatomie a  funkce  paznehtu  a  trávicího  traktu  skotu  se  evolučně formovaly  po  stovky  tisíciletí  do  podoby,  která  umožňuje krávě pohyb v měkkém podkladu a zajišťuje efektivní trávení objemných  krmiv. To  dokládá  existence  dvou  podpůrných, nezávislých  prstů  a  dvou  rudimentálních,  nefunkčních paznehtů. Takto uzpůsobené prsty zajišťují snadnější pohyb na  měkkém  podkladu,  kde  lichokopytníci  mají  zhoršenou možnost pohybu. Trávicí trakt se vyvinul pro trávení vlákniny fermentací za pomoci mikroflóry v předžaludcích. Z těchto závěrů vyplývá, že přirozené prostředí pro krávu  je pastva. Se zvyšováním efektivity produkce potravin bylo historicky nutné zvětšovat chovy mléčného skotu, koncentrovat velké množství krav na malou plochu a zvýšit mléčnou užitkovost. Ustájení krav na betonových podlahách s nutností odklidu kejdy  a  zvýšení  podílu  jadrných  krmiv  v  krmných  dávkách se  stalo  nevyhnutelnou  nutností.  Krávy  se  projevily  jako živočišný  druh  schopný  nebývalé  adaptace  a  současně se  mnohým  chovatelům,  ve  spolupráci  s  výzkumnými institucemi,  podařilo  modifikovat  ustájení  a  krmné  dávky tak,  aby  vysoká  produkce  mléka  neprobíhala  na  úkor zdravotního  stavu.  Důkazem  toho  jsou  chovy  s  vice  než 1000 kusy, s průměrnou užitkovostí nad 40 litru na dojenou krávu a s úrovní brakace, která jim umožňuje prodej jalovic nebo  vyřazovaní  krav  především  pro  nízkou  užitkovost. V  těchto  chovech  se  stal  nízký  výskyt  kulhání  nutností                                     a samozřejmostí.      V tomto článku zahrnuji některé nové poznatky o vzniku a prevenci častých příčin kulhání a uvádím příklady z chovu, kde se kulhání chovateli podařilo z velké části eliminovat.                    

Příčiny kulhání:  Kulhání  mléčného  skotu  je  z  více  než  90%  způsobeno onemocněním  paznehtu  nebo  onemocněním  kůže  v  okolí paznehtu. Zbývajících 10% příčin je způsobeno onemocněním kloubů,  šlach  a  svalů  hrudních  nebo  pánevních  končetin, které  se  většinou  velice  těžko  lokalizuje  a  specifikuje.  Právě z důvodu těžké  lokalizace a specifikace se v praxi  tento druh kulhání  nazývá  „kulháním  horní  části  končetiny“.  V  případě pánevních  končetin,  onemocnění  paznehtu  z  90%  postihne vnější pazneht. Specifická lokalizace onemocnění způsobující kulhání  významně  vypovídá  o  příčinách  nebo  důležitých vyvolávajících  faktorech  vzniku  těchto  onemocnění.  Pánevní končetiny jsou vystaveny horším hygienickým podmínkám, což ovlivňuje charakteristicky výskyt infekčních příčin kulhání, jako je  digitální  dermatitida  a  nekrobacilóza.  Rohovina  paznehtů pánevních  končetin  je  ve  srovnání  s  rohovinou  paznehtů hrudních  končetin  měkčí  a  to  přispívá  ke  vzniku  onemocnění rohového  pouzdra,  jako  je  chodidlový  vřed  a  onemocnění  bílé čáry.  Úpon  hrudních  končetin  k  trupu  je  u  krávy  ve  srovnání s  napojením  pánevních  končetin  mnohem  elastičtější, zajišťující pružnější a měkčí přenos váhy na paznehty. Rozdílné tlumení nárazu a přenos váhy těla na paznehty se považuje za další důležitý faktor rozložení výskytu onemocnění rohového pouzdra.  Způsob  chůze  a  rozdílná  anatomie  vnějšího                                a  vnitřního  prstu  způsobují  větší  zatížení  vnějšího  paznehtu na pánevních končetinách, což se považuje za důležitý faktor vyššího  výskytu  onemocnění  rohového  pouzdra  na  vnějších paznehtech.  Studiem  těchto  faktorů  ovlivňujících  typickou lokalizaci  příčin  kulháni  se  vědci  věnují  několik  desetiletí a poznatky se dají shrnout do jedné věty. „kulhání je v moderních mléčných  stádech  způsobeno  špatnou  hygienou,  především pánevních  končetin  a  biomechanickými  okolnostmi,  kterým jsou  paznehty  pánevních  končetin  vystaveny“.  Metabolismus významně  ovlivňuje  celou  řadu  pochodů  uvnitř  paznehtu, které  zajišťuji  růst  kvalitní  rohoviny  a  stabilitu  umístění paznehtní  kosti.  Avšak  právě  biomechanické  okolnosti rozhodnou  o  vzniku  a  závažnosti  onemocnění,  jakým  je chodidlový vřed a onemocnění bílé čáry.          

Co  ovlivňuje  hygienu  končetin,  a  tím  výskyt infekčních  příčin  kulhání  (digitální  dermatitida, nekrobacilóza)?

1. Technologie odklidu kejdy

2. Doba stání X Doba ležení (denní časový plán)

3. Koupele

Co ovlivňuje biomechanické okolnosti paznehtu, a  tím  výskyt  onemocnění  rohového  pouzdra (chodidlový vřed, onemocnění bílé čáry)?

1. Tvar paznehtu (geometrie paznehtu)

2. Doba stání X Doba ležení (denní časový plán)

3. Stabilita umístěni paznehtní kosti

4. Pevnost paznehtní rohoviny

14 / 15

  Tvar  paznehtu,  tzv.  geometrie  paznehtu,  se  dá  definovat celou  řadou  měření.  Délka  dorzální  stěny  a  úhel  dorzální stěny k chodidlové ploše  jsou snadno měřitelné a praktické hodnoty,  které  nepřímo  definuji  sílu  chodidlové  rohoviny                a  rozložení  váhy  v  rámci  paznehtů.  Výška  patek,  spolu s  délkou  dorzální  stěny,  rozhodují  o  úhlu  paznehtu,                                                ale vzhledem k těžkosti jejího měření se měření výšky patek prakticky neprovádí.   Tvar  paznehtu  je  formován  dvěma  přirozenými  pochody, růstem  a  obrůstem  paznehtní  rohoviny.  Růst  paznehtní rohoviny je zajišťován nepřetržitým množením a diferenciaci buněk  specifické  vrstvy  škáry  paznehtní.  Tento  proces množení a diferenciace je velice komplexní, vyžadující celou řadu živin. Tyto živiny jsou na jednu stranu obecně potřebné pro  jakoukoliv  tkáň  v  těle,  např.  živiny  využité  pro  tvorbu energie a syntézu tělních bílkovin a na stranu druhou živiny, které  jsou  specifické  pro  tvorbu  kvalitní  rohoviny,  jako  je zinek, vápník a biotin.  Je vysoce pravděpodobné, že ostatní mikro a makro elementy a vitamíny mají taktéž vliv na tvorbu kvalitní  rohoviny.  Zinek,  vápník  a  biotin  však  mají  největší vliv a existuje cela řada solidního výzkumu podporující toto stanovisko. Vedle  kvality  paznehtní  rohoviny,  která  je  velice těžko definovatelná, je hlavní charakteristikou růstu rohoviny rychlost  růstu.  Z  několika  studií  je  evidentní,  že  rychlost růstu  paznehtní  rohoviny  je  ovlivněna  především  úrovní energie v krmné dávce. Zatím neexistuje žádná studie, která by se zabývala kvalitou rohoviny v závislosti na rychlosti její produkce.   V  studii,  která  byla  provedena  na  Virgina  Tech,  USA  jsme měřili dynamiku růstu a obrusu paznehtní rohoviny ve dvou periodách,  měsíc  před  a  prvních  deset  měsíců  po  porodu. Pro tuto studii jsme použili 24 holštýnských jalovic. Grafy (viz graf 1., 2.) dokládají dynamiku délky dorzální stěny paznehtu, která odráží rozdílnou rychlost růstu a obrusu. Rychlost růstu se  v  průběhu  měřeného  období  mění,  ale  rozdíl  rychlosti růstu  nebyl  statisticky  odlišný.  Změna  délky  paznehtu  byla ovlivněna  především  rozdílnou  rychlostí  obrusu.  V  období přípravy  na  porod  se  jalovice  pohybovaly  po  hluboké podestýlce  s  přístupem  k  prostornému  krmnému  žlabu,

Pokračování na další straně

Farma MercerVu v Pennsylvanii patří mezi progresivní farmy v USA. Nachází se zde 1500 ks dojnic s průměrnou užitkovostí v laktaci 40

litrů, SB 150 tisíc a cca 1% klinickych mastitid. Jeden zootechnik dělá celou reprodukci a veterinární práci.

zdravotní stav

Známé Big Horn Mountains ve Wyomingu, nedaleko Yellowstonského parku

Profilované podlahy do tvaru diamantu v čekárně na dojírnu.Toto rýhovaní bylo vytvořeno týden po zaschnuti a “vyzrání” betonu.

Cela plocha čekárny je v mírném sklonu pro snadné čištěnía vysušení mezi dojením. Mírný sklon směrem k dojírně má vliv

na obrus rohoviny v místě špičky.

kde podlahy byly betonové s odklizem kejdy každé dva dny. V  období  před  porodem,  růst  paznehtní  rohoviny  byl  vyšší než obrus, ale rozdíl nebyl statisticky významný.  Ve  chvíli  porodu  byla  délka  dorzální  stěny  82±0.6  mm.                  V  prvních  6  měsících  laktace  byl  obrus  rohoviny  významně vyšší než růst. To mělo za následek zkrácení délky paznehtu na 75± 0.7mm. Do konce měření, čili desátý měsíc laktace, se délka paznehtu zvýšila na 78±0.7mm (viz graf 1).   Tato  studie  dokumentuje  dynamiku  délky  paznehtu  bez prováděné úpravy   v chovu, kde se v rámci celé  laktace růst paznehtní  rohoviny  vyrovnal  obrusu.  Dále,  tato  studie  je jednou  z  počátečních  studií  provedených  v  tomto  chovu zabývajících se péčí o paznehty. U žádné z měřených jalovic nedošlo v průběhu sledování ke vzniku onemocnění paznehtů nebo kulháni. V tomto chovu (200 krav v laktaci) se prakticky podařilo eliminovat nejen potřebu úpravy paznehtu, ale také onemocnění rohového pouzdra. Jedinou anomálií paznehtu v  tomto  chovu,  která  zapříčiňuje  kulhání,  jsou  vývrtkovité paznehty, které vyžadují úpravu alespoň jednou ročně.   Tato  studie  je  jednou  z  prvních  studii  dokládajících možnou  souvislost  mezi  přirozeným  tvarem  paznehtu                                         a  jeho  odolnosti  k  onemocnění  rohového  pouzdra.  Ostatní faktory  ovlivňující  zdraví  paznehtu  jako  je  čistota,  pohodlí a zdravá krmná dávka  jsou nadále klíčové faktory. Přirozený tvar  paznehtu  a  jeho  ovlivnění  kontrolou  rychlosti  obrusu nejen sníží potřebu úpravy paznehtu v chovech, ale věřím, že výrazně sníží výskyt onemocnění způsobující kulhání. 

Graf 1.:  Délka  dorzální  stěny  vnějšího  (RL)  a  vnitřního  (RM) paznehtu pánevních končetin. Délka vnitřní stěny byla ve všech fázích laktace vetší, než délka dorzální stěny vnějšího paznehtu.               

Graf 2.:  Rychlost  růstu  (GR)  a  obrusu  (ABR)  dorzální  stěny paznehtu v období měsíc před porodem a v průběhu prvních 10 měsíců laktace.       

Řezané podlahy ve stáji, kde byla provedena studie, podlahy byly postaveny stejným způsobem jako čekárna na dojírnu. Cela

stáj je splachována 4x denně což zajišťuje trvanlivost a ostrost drážek v podlahách.

16 / 17

Měření dorzální stěny pomocí zářezů vytvořených v dorzální stěně.

Fixační klece na ošetření paznehtů a veterinární úkony

Top 5 byla vyvinuta předními odborníky na funkční úpravu paznehtů. Umožňuje každému ošetřovateli paznehtů si zvolit vlastní metodu práce, bez ohledu na to, zda pracuje s nožem, bruskou či bez upevnění spodní části nohy. Fixace nohy umožňuje dostat paznehty do optimální polohy pro práci ošetřovatele.

Vybavení- Kompletní základný rám, pozinkovaný- Pogumovaná podložka – hygienická, protiskluzová- Kompletní zařízení na �xaci hlavy- Naviják na přední nohu, výkyv vlevo a vpravo- Kladka na zdvižení zadní nohy- Držák spodní části nohy s bezpečnostní klikou- Zabezpečovací prvky (hrudní popruhy, lano na �xaci kolen a stehen)- 3-bodový transportní závěs- Univerzální sprej - 1 dóza- Elektrické zdvižení zadní nohy 500 kg, zábrana proti vystoupení (varianta Komfort a Professionell)- Bočnice, servisní rameno s osvětlením (varianta Professionell)

Varianty:- Basic- Komfort- Professional

Chodidlová plocha jalovice před porodem a typická chodidlová plocha paznehtu jalovic po 10 měsících laktace.

Typický tvar paznehtu s optimální délkou a úhlem dorzálni stěnypo 10 měsících laktace

zdravotní stav

Dôležité zootechnické opatrenia v prevencii mastitíd   Príčiny  problémov  v  chove  dojníc  v  súvislosti  s  kvalitou mlieka  sú  komplexného  charakteru,  a  identifikácia  možných faktorov  je  z  tohto  dôvodu  veľmi  obtiažna.  Jedným  z  najviac diskutovaných  faktorov  je  ochorenie  mliečnej  žľazy  na mastitídu.  Mastitída  je  zapríčinená  celým  radom  rôznych  druhov infekčných  a  neinfekčných  mikroorganizmov  v  kombinácii s  chovateľskými  podmienkami  dojníc,  pri  ktorých  sa  zvyšuje riziko  prieniku  mikroorganizmov  do  vemena.  Rozhodujúcu úlohu  pri  kontrole  vzniku  a  šírenia  mastitíd  v  stáde  má predovšetkým PREVENCIA.   Prevencia  je  založená  na  prísnom  dodržiavaní úkonov, postupov a opatrení priamo spojených so získavaním mlieka medzi ktoré patrí hlavne: a. čisté a suché ustajnenie dojníc,  b. správne  zvolený  pracovný  postup  pri  dojení,                                  c.  starostlivosť  o  dojaciu  techniku  -  funkčné  parametre, pravidelný servis, d. dezinfekcia ceckov po dojení, e. používanie antibiotík  pri  zasúšaní  kráv, f. skoré  a  primerané  (správne) liečenie  klinických  prípadov  mastitíd,  g. brakovanie  chronicky chorých resp. nevyliečiteľných dojníc.

  Čisté a suché ustajnenie dojníc –  dojnice  by  mali  do dojárne vstupovať čisté, suché a spokojné. Hygiena ustajnenia sa  najčastejšie  podieľa  na  tzv. mastitídach z prostredia - environmentálne mastitídy.  Obzvlášť  dôležitá  je  úroveň ustajnenia  dojníc  na  začiatku  a  na  konci  obdobia  zasušenia. Zistilo  sa,  že  až  65  %  environmentálnych  klinických  mastitíd počas  laktácie  bolo  pripísaných  rovnakému  patogénu,  ktorý sa  u  dojníc  zistil  počas  obdobia  zasušenia.  Z tohto pohľadu úroveň ustajnenia a s tým súvisiaca čistota ceckov si zasluhujú vysokú prioritu v chove vysokoprodukčných dojníc.

Správne zvolený pracovný postup pri dojení – pracovný postup  v  dojárni  musí  spĺňať  všetky  biologické  a  hygienické požiadavky  dojnice.  Je  dôležité,  aby  obsluha  mala  napísaný presne  definovaný  pracovný  postup,  ktorý  musí  zahŕňať podmienky,  ktoré  sú  spojené  s  dojením  na  konkrétnom podniku  t.j.  rešpektovať  technické  možnosti  dojacieho zariadenia, čistoty vemena a pod.

Starostlivosť o dojaciu techniku  –  stav  dojacej  techniky je  kľúčovým  faktorom  kvality  mlieka,  účinnosti  a  efektivity dojenia.  Z  tohto  pohľadu  je  nevyhnutná  pravidelná  údržba dojacieho  zariadenia.  Je  potrebné  mať  neustále  na  pamäti životnosť jednotlivých komponentov dojacieho zariadenia ako aj servis a nastavenie funkčných parametrov dojacej techniky. Každé podceňovanie a oddiaľovanie pravidelnej kontroly dojacieho zariadenia s cieľom tzv. „šetrenia peňazí“ odčerpá z podnikovej kasy neskôr oveľa viac peňazí.

Dezinfekcia ceckov  –  veľmi  dôležité  je  dezinfikovať  cecky čo  najskôr  po  stiahnutí  dojacej  súpravy.  Potrebné  je,  aby 2/3 cecku bolo ponorené do dezinfekčného roztoku. Dezinfekcia po dojení je najúčinnejším spôsobom znižovania rizika prenosu infekčných mastitíd  z  dojnice na  dojnicu. V niektorých chovoch sa uplatňuje aj dezinfekcia ceckov  pred dojením,  ktorá  je  účinným  prostriedkom  pri znižovaní výskytu environmentálnych mastitíd. 

Používanie antibiotík pri zasúšaní kráv – ak sa na podniku používa  zasúšanie  kráv  spolu  s  antibiotikami,  tak  potom  je potrebné tento spôsob dodržiavať pri všetkých dojniciach. 

Zasúšanie  kráv  antibiotikami  je  vhodným  nástrojom  pre eliminovanie  mastitíd  vyvolaných  Staphylococcus  aureus, obzvlášť  takých,  ktoré  nereagovali  na  liečbu  počas  laktácie. Pri  zasúšaní  antibiotikami  je  nevyhnutné  dodržiavať  správne hygienické  postupy  a  zásady  aplikácie  vnútrovemenných antibiotík. Pri zasúšaní kráv je dôležité brať do úvahy hygienu ustajnenia.   Skoré a primerané (správne) liečenie klinických prípadov mastitíd  –  zdôrazňovať  obsluhe  v  dojárni,  aby včas  a  zodpovedne  pristupovala  k  zisťovaniu  a  nahlasovaniu podozrivých  prípadov.  Po  zistení  ochorenia  je  potrebné dojnicu separovať a zaradiť do skupiny chorých dojníc, ktorú je nevyhnutne dojiť ako poslednú skupinu. Nevyhnutné je zistiť mikrobiálneho pôvodcu a aplikovať len antibiotiká, na ktoré je patogén citlivý. 

Brakovanie chronicky chorých resp. nevyliečiteľných dojníc –  brakovanie  predstavuje  veľmi  efektívny  spôsob znižovania  bakteriálneho  tlaku  v  stáde  a  to  obzvlášť  pri infekciách  vyvolaných  Staphylococcus  aureus.  Brakovanie je  založené  na  dobrej  evidencii  frekvencie  výskytu  mastitíd pri  jednotlivých  dojniciach  v  stáde,  kedy  opakovaný  výskyt mastitídy u tej  istej dojnice a neefektívna liečba je určujúcim dôvodom pre jej vyradenie zo stáda. 

ZáverOchorenie vemena na mastitídu spôsobuje chovateľovi mnoho ekonomických a organizačných problémov. Je preto nevyhnutné mať neustále na pamäti ako toto ochorenie vzniká, aký má priebeh a ako sa prenáša v stáde. Berúc do úvahy tieto činitele je možné vypracovať účinné programy prevencie mastitíd. Uvedené postupy sú dôležité aj pre dodržiavanie a zavádzanie tzv. zásad správnej výrobnej praxe pri dojení.

doc. Ing. Vladimír Tančin, DrSc.Centrum výskumu živočíšnej výroby Nitra, Slovenská

poľnohospodárska univerzita Nitra

Pri príprave vemena dôraz klásť na čistotu hrotov ceckov(Mačuhová a Tančin, 2008)

18 / 19

Kľudné dojnice v dojárni sú základom pre kompletné a rýchle podojenie (Mačuhová a Tančin, 2008)

Priame striekanie silným prúdom vody na vemeno je neprípustné. Možné je použiť mierne tečúcu teplú vodu len na cecky vemena

a to pri znečistených ceckoch. (Mačuhová a Tančin, 2008)

BělčiceZemědělské družstvo Bělčice obhospodařuje 1 907 ha v nadmořské výšce  okolo  500  m  n.m.  Chov  skotu  představuje  zhruba  500 dojnic Českého strakatého plemene. Na dojnice  jsou připouštěni býci Montbeliardského plemene. Dojnice  jsou chovány na  farmě v  Bělčicích  a  na  farmě  v  Hornosíně.  V  Bělčicích  je  dosahována užitkovost 8 125 kg mléka s tučností 3,90 % a bílkovinou 3,45 %.          V Hornosíně je užitkovost na úrovni 8 750 kg mléka s tučností 3,85 % a bílkovinou 3,42 %. Pro úpravu paznehtů na farmě v Bělčicích si         v květnu letošního roku pořídili fixační klec Snap top ten od firmy VVS Verměřovice s.r.o. Úpravou paznehtů se zde zabývají každý týden. Ošetřují dojnice při zaprahování a dojnice, které úpravu potřebují. Jalovicím jsou paznehty upravovány při zařazení na farmu.

MilanoU  příležitosti  odborného  semináře  v  Miláně  k  výživě  dojnic  se uskutečnily návštěvy farem.  Na této fotce jsou v TMR pro kategorii jalovic,  krav  v  období  stání  na  sucho  a  v  přípravě  na  porod, zamíchány šlupky rajčat z nedaleké konzervárny.  

Z leva Ing. Miroslava Zemanová hlavní zootechnička,Jitka Vlasáková faremní zootechnička

zájmové chovy - koně

Mléčné náhražky pro hříbataVýznam mléčných náhražek pro hříbata, ne vždy jen pro případ nouze.

   Když mluvíme o mléčné náhražce, přemýšleli jsme a přemýšlíme o ní zejména jako o řešení problému výživy osiřelých hříbat. Ačkoliv toto samozřejmě platí v plné míře a  je to stále velmi důležitá role, mléčné náhražky začínají být významnější a užitečnější pro dnešní chovatele koní než jen náhrada kobylího mléka hříběcím sirotkům.      Dnešní  mléčné  náhražky  pro  hříbata  svým  složením  odpovídají mléku  klisny  a  v  případech  nedostatečné  kvality  nativního mléka  ho  i  předčí.  Náhražky  zajišťují  hříběti  optimální  rovnováhu mezi  požadavky  na  příjem  energie,  bílkovin  a  tuků  s  přídavkem minerálních  látek  a  vitamínů. Tyto  optimální  poměry  přispívají  ke zdraví, správnému vývoji a imunitnímu stavu hříběte.      První  týdny  po  porodu  jsou  pro  hříbě  kritické  a  optimální  růst                 a  imunitní  funkce  organismu  jsou  nezbytné  pro  správný  vývoj hříběte. Podání mléčné náhražky hříběti v prvních dnech po narození (samozřejmě  až  po  dostatečném  napojení  mlezivem  po  porodu), přináší doplněk energie a živin potřebný pro rychlý start do života.   Hříbata se rodí bez zásob tuku a jejich energetické zásoby rychle klesají, je proto nezbytné zajistit jim dostatečné dávky energie pro další  fungování organismu. Hříbě by v prvních dnech po narození mělo vypít takové množství mléka, které se rovná 5 - 10% hmotnosti jeho těla a v dalších týdnech života potřeba vzrůstá až na 20 - 25% hmotnosti. Jakýkoliv nedostatek ať už v množství, či kvalitě mléka se podepíše na vývoji hříběte a projeví se v poruchách organismu.

Podávání mléčné náhražky má přínos v následujících situacích:

  U  nemocných  klisen,  které  nejsou  schopné  vyprodukovat dostatečné  množství  mléka  k  nakrmení  hříběte.  Podáváním mléčné náhražky také dovolíme klisně rychleji se zotavit, protože hříbě  nevyžaduje  tolik  nativního  mléka  a  energetické  rezervy klisny se rychleji obnovují.    U  klisen  s  nestandardním  a  živinově  nedostatečným  mlékem, způsobeným  věkem,  nemocí  nebo  špatnou  výživou  během březosti.  Hříbě  získává  část  živin  z  mléka  klisny  a  doplňuje  je                 z mléčné náhražky.  U  nemocných  hříbat,  poskytuje  mléčná  náhražka  podávaná          k nativnímu mléku klisny doplněk energie, vitamínů a stopových prvků potřebných k rychlému uzdravení a rekonvalescenci.  U prvniček, jejichž hříbata se pomalu nebo nedostatečně vyvíjejí v důsledku diskutabilní kvality mléka nebo v důsledku špatného kojení.   U nestandardně velikých hříbat z malých klisen, u kterých máme obavu  o  dostatečnou  produkci  mléka  potřebnou  ke  správnému vývoji hříběte.  A samozřejmě u hříběcích sirotků, protože náhradní kojící matka ve  většině  případů  není  k  dispozici.  Kvalitní  mléčná  náhražka nám navíc zajišťuje konstantní složení, zatímco složení nativního mléka  náhradní  matky  je  závislé  na  fázi  laktace,  která  nemusí korespondovat s fází laktace pravé matky hříběte.    Je  ale  potřeba  si  uvědomit,  že  mléčná  náhražka  v  žádném případě nedokáže zastoupit kolostrum v prvních 24 hodinách po narození.  I  osiřelým  hříbatům  musíme  zajistit  dostatečný  přísun imunoglobulínů do těla buď napojením nativním mlezivem, nebo podáním krevní plazmy intravenózně (veterinární lékař).  Vždy  mějte  na  paměti,  že  nesprávnou  výživu    a  péči  o  hříbě v  prvních  dnech  a  týdnech  po  narození  velmi  špatně  a  nebo vůbec nedoženete v dalších měsících či rocích života koně, proto pečlivě sledujte vývoj hříběte a pokud mu nativní mléko nestačí                                  k optimálnímu růstu, je nejjednodušším řešením sáhnout po kvalitní mléčné náhražce, která zajistí hříběti v plné míře to, co potřebuje.

(S použitím článku Roberta Fera, The Importance of Foal Milk Replacer)

Fotky z koňských akcí

Premin se stal partnerem nejprestižnějšího českého parkurového seriálu Skokového poháru České pojišťovny 2011.

Ojedinělá akce se konala v jezdeckém areálu Panská Lícha u Brna. Ve dnech 17.-19.6. 2011 se zde uskutečnil 13.závod Světového poháru v drezuře - Velká

cena Brna CDI-W/CDIY. Premin u této akce v roli sponzora nechyběl.

Velká Benešovská Steeplechase byla v Benešově

30.7.2011 ve znamení špatného počasí.

Na startu se představili Zannusy,

kůň VVS Verměřovice.

Mezinárodní šampionát Welsh Pony a Cob pořádaný ČSCHVK (Český svaz chovatelů

velšských koní) se tento rok konal na pardubickém závodišti dne 25.6.2011. VVS na

této akci nechyběla a přispívala kategoriím hřebců, klisen a hříbat minerálními přípravky

pro plemenné hřebce, hříbata a březí a laktující klisny.

20 / 21

V jezdeckém areálu pana Hlavenky se ve dnech 22. Až 24.7.2011 konalo MČR SENIORŮ & JUNIORŮ A MLADÝCH JEZDCŮ 2011, Memoriál Rudolfa Nachtigala

- Endurance Mikulov 2011. Na startu se sešlo několik desítek koní nejen z ČR,ale svá zastoupení zde měli i jezdci ze Slovenska, Polska, Německa a Rakouska.

Premin se stal stálým partnerem při pořádání skokových a drezurních soutěžích v nově vybudovaném areálu jezdeckého klubu Paradiso manželů Fassati

v Jaroměři-Josefově.

Doplňková krmivave výživě koní

  V  dnešní  době  je populárním životním trendem návrat  k  přírodě  a  užívání p ř í ro d n í c h   p ro d u k t ů. Poznatky  o  terapeutických vlastnostech  a  příznivém  vlivu přírodních  aditiv  na  zdraví organismu  jsou  využívány               i  v  oblasti  výživy  koní.  Na  trhu se  dnes  setkáváme  s  bohatou nabídkou  bylinných  produktů, probiotik,  prebiotik,  komplexů vitamínů  a  minerálních  prvků. Mají dle výrobců široké spektrum funkcí, např. zvýšení výkonnosti, podpora  krvetvorby,  zlepšení 

kvality kůže, podpora trávení, regenerace kopyt, kloubů, pomoc při dýchacích potížích a alergiích… Hlavním úkolem těchto doplňků je  prevence  a  předcházení  nemocem  nikoliv  samotné  léčení. Bohužel  v  některých  případech  nedochází  k  žádnému  efektu                      a můžeme říci, že takový doplněk koni nepomůže, ale ani neuškodí. Účinky  většiny  doplňků  totiž  nejsou  vědecky  ověřeny.  V  oblasti výživy  koní  chybí  studie,  na  základě  kterých  je  možné  stanovit účinné  množství  a  prospěšnost  daného  doplňku.  Intenzivnější výzkumy probíhají u ostatních hospodářských zvířat, ale s ohledem na  specifika  trávicího  traktu  koní  nelze  všechna  získaná  data  do této oblasti převzít a aplikovat. V následujícím příspěvku se budu věnovat některým ověřeným doplňkům.

Probiotika  –  jejich  používání  začalo  v  důsledku  zákazů  krmení růstových  stimulátorů.  Probiotika  jsou  živé  mikroorganismy, které blahodárně působí na mikroflóru trávicího traktu. Na rozdíl od  antibiotik  neusmrcují  mikroorganismy,  ale  účelem  je  osídlit trávicí  trakt  přirozenými  kmeny  bakterií.  Podáváním  probiotik se  zvyšuje  odolnost  proti  infekčním  onemocněním,  zlepšuje  se trávení vlákniny a  vstřebávání živin. Účinky na zdravotní stav jsou prokazatelné především u mladých zvířat. Dlouhodobě jsou jako probiotika využívány bakterie mléčného kvašení rodu Lactobacillus, Streptococccus, Enterococcus a Lactococcus.  V  současné  době  se upřednostňují bakterie izolované přímo z trávicího traktu, zejména rod Bifidobacterium. Důležitý je správný výběr specifického kmene pro  daný  živočišný  druh.  Měly  by  se  používat  mikroorganismy vlastní  trávicímu  traktu,  které  se  přirozeně  vyskytují  ve  vysokých počtech.  Nejčastější  forma  aplikace  u  koní  jsou  lyofilizované sušené bakterie.

Kvasinky  –  většina  kvasinkových  produktů  je  získána  z  kultur pivovarských kvasinek Saccharomyces  spp. kmene Saccharomyces cerevisiae, který patří mezi nejlépe prostudované mikroorganismy. Specificky vyselektované kvasinkové kmeny jsou stále aktivní a po příchodu do trávicího traktu jich může být až 15 miliard buněk na gram. Stabilizují prostředí trávicího aparátu koně, snižují produkci plynů  a  redukují  překyselení  ve  střevech,  zvyšují  stravitelnost vlákniny  v  tlustém  střevě  a  umožňují  lepší  využití  živin  z  krmné dávky. Jsou vhodné pro všechny kategorie koní. 

Prebiotika –  pojmenování  vzniklo  v  roce  1995.  Prebiotika mají  za  úkol  zásobovat  ve  střevě  již  přítomné  bakterie                                                  a stimulovat  jejich  růst. Pro samotný organismus koně  jsou to nestravitelné  složky  (sacharidy),  které  v  nezměněné  podobě projdou žaludkem a  tenkým střevem. V tlustém střevě jsou pak fermentovány  mikroorganismy,  jež  osidlují  trávicí  trakt  koně           a slouží jim jako zdroj energie. 

zájmové chovy - koně / zájmové chovy - spárkatá

Mannonoligosacharidy  (MOS)  –  chrání  sliznici  střeva  a  zabraňují průniku škodlivých mikroorganismů (E. coli, r. Salmonella)Glukomannany – redukují absorpci mykotoxinů

Bylinné preparáty

Aloe vera – Aloe vera barbadensis je nejvyužívanější typ z nejméně 200 druhů této sukulentní rostliny pocházející z Afriky. Využívá se pro zklidňující, hydratační a protizánětlivé účinky. Pokud se užívá vnitřně, podporuje správnou činnost zažívacího systému. Při nedokonalém zpracování může obsahovat projímavé látky a ty mohou způsobovat překrvení  pánevních  orgánů  a  kontrakce  dělohy.  Z  toho  důvodů není doporučováno krmit aloe vera březím klisnám.

Třapatka nachová (Echinacea purpurea) – potlačuje široké spektrum virů, bakterií a plísní. Má schopnost zvyšovat imunitní reakci těla tak, že stimuluje organismus k větší produkci bílých krvinek, červených krvinek  i  krevních  destiček.  Zlepšuje  celkově  cirkulaci  krve  a  tím příznivě ovlivňuje regeneraci celého organismu.

Harpagofyt ležatý (Harpagophytum procumbens) – rostlina z čeledi sezamovitých obsahuje iridoidy harpagosid a prokumbin. Vykazuje protizánětlivé  účinky,  zmírňuje  bolest.  Používá  se  především  pro podporu kloubů a pohybového aparátu u sportovních koní.

Česnek   (Allium  sativum)  –  má  širokou  antimikrobiální                                                            a antimykotickou aktivitu. Je hojně využíván i v alternativní humánní léčbě.  Má  příznivé  účinky  na  imunitní  systém  a  antioxidační schopnosti.  Potlačuje  růst  nežádoucích  patogenů  v  trávicím traktu  koní.  Extrakty  z  česneku  jsou  součástí  mnoha  přípravků                                               s antimikrobiální aktivitou. Často je díky svému charakteristickému zápachu či vůni používán jako přirozený repelent.

Ostropestřec mariánský (Silybum marinum) – léčivka pocházející ze Středomoří. Obsahuje sylimarinový komplex, což je souhrnný název pro flavonolignanové sloučeniny se silicí a omega 3 a 6 nenasycené mastné  kyseliny.  Tento  komplex  vyvíjí  chemoprotektivní  aktivitu vůči toxinům, proto je doporučováno přidat ostropestřec do krmné dávky koní v případě, že  jsme nuceni zkrmovat nekvalitní krmivo,                  u  kterého  máme  podezření  na  napadení  plísněmi.  V  takovém případě  využíváme  hepatoprotektivní  účinky  této  léčivky,  která pomáhá regenerovat a detoxikovat jaterní tkáň. 

Ostatní

Yucca schidigera –  jedná  se  o  vytrvalou  rostlinu  stromkovitého vzrůstu  pocházející  z  Mexika.  Obsahuje  galaktooligosacharidy, má vysoký obsah vitaminu A a B komplexu, dále je bohatá na Ca, K, P, Fe, Mn a Cu. Má přírodní čistící efekt, díky obsahu steroidních saponinů  působících  ve  střevě  jako  pohlcovači  nejen  dusíkatých látek, ale i cholesterolu. Jejím přídavkem do krmné dávky snižujeme tvorbu  amoniaku  ve  výkalech.  Působí  tedy  na  snížení  čpavku  ve stáji,  aktivuje  trávicí  procesy  a  kromě  toho  má  antimikrobiální                                       a protiplísňový účinek. Uvádí se také zlepšení činnosti jater a ledvin.

Vitamín C  –  organická  nízkomolekulární  sloučenina  známá  pod chemickým  názvem  kyselina  askorbová.  Řadí  se  mezi  základní antioxidační  látku.  Koně  jsou  schopni  vit.  C  syntetizovat  v  játrech               a zdálo by se, že jeho přidávání je zbytečné. Ovšem stresové situace či  dlouhodobé  vystavení  zvířete  velké  zátěži  organismus  koně vyčerpává a způsobuje tak zvýšenou potřebu vitaminu C. Pokud je saturován do krmné dávky, začne správně fungovat i metabolismus nadledvinových hormonů, který pomáhá zvládnout průběh stresové reakce. Víme-li,  že  kůň  má  před  sebou  vypjaté  situace,  tak  v  tuto chvíli je možnost podpořit organismus koně doplňkem vitamínu C po kratší časový úsek.

Minerální a doplňková krmiva pro spárkatou zvěř  Krmivům  pro  spárkatou  zvěř  se  v  naší  firmě  věnujeme intenzivně již od roku 2003, kdy jsme začali spolupráci spojenou s ověřováním minerálních krmiv v chovu srnčí zvěře ve volnosti spolu s RNDr. Ctiborem Babičkou a Jiřím Hanákem v honitbě Velké Losiny. Po pěti letech zkušebního ověřování a aplikaci v chovu byla na základě jejich zkušeností v roce 2008 publikována první série článků o praktických zkušenostech s aplikací minerálních krmiv  Premin  v  chovu  spárkaté  zvěře.  Následný  vysoký  zájem              o tato naše minerální krmiva pro spárkatou zvěř, ale především o praktické  informace spojené s aplikací těchto krmiv v chovu             a  managamentu spárkaté zvěře, nás přesvědčil o potřebě vydání souhrnných informací v knižní podobě. Rozhodli jsme se proto vydat  publikaci  s  názvem „Metodika aplikace doplňkových minerálních krmiv v chovu spárkaté zvěře“, autorů Babičky, Hanáka a Knápka, kde jsou velmi podrobně zpracovány všechny důležité informace o minerálních krmivech a chovu srnčí zvěře.  Součástí  naší  aktivity  v  oblasti  spárkaté  zvěře  jsou  také prezentace  a  přednášky  pro  OMS,  myslivce  a  vlastníky oborních,  faremních  i zájmových chovů, na kterých prezentují naši  poradci  vlastní  zkušenosti  s  firemními  produkty  a  kde  se mají možnost myslivci dozvědět něco nového, co lze využít při jejich činnosti. Takto  jsme  již navštívili např. Nový Jičín, Třebíč, Bruntál, Bílovec, Jeseník, Čáslav, Ústí nad Orlicí, Prahu, Hoslovice u Strakonic a další. Témata, která jsou náplní těchto prezentací v současné době, jsou především praktické zkušenosti s aplikací minerálních  krmiv  v  chovu  srnčí  zvěře,  průběrný  odstřel  srnčí zvěře,  výroba  krmiv,  minerální  a  doplňková  krmiva  Premin, principy přikrmování zvěře, biologie zvěře atd.  Kromě  již  zmíněných  přednášek  jsme  letos  zorganizovali dva celodenní odborné semináře na lovecké chatě v Horce nad Moravou. V  dubnu  to  byl  seminář  s  názvem „Zvýšení chovné a trofejové kvality srnčí zvěře“  a  v  červnu  konference                           s názvem  „Mufloní zvěř 2011“. Pro obě akce byly připraveny sborníky  s  odbornými  přednáškami  a  tyto  sborníky  je  stále možné si zakoupit.Velký  zájem  o  tyto  odborné  semináře  mnoha  myslivců  nás přesvědčil, že je třeba uskutečnit další podobné akce a to také           z oblasti chovu jelení a daňčí zvěře, kterým se hodláme věnovat více, než tomu bylo doposud.  V  naší  práci  si  také  velmi  vážíme  praktických  informací, zkušeností a připomínek od myslivců a uživatelů našich krmiv, kteří  jsou  ochotni  se  s  námi  o  své  zkušenosti  podělit. Také  na základě  těchto  informací  jsme  připravili  pro  budoucí  krmné období  nový,  upravený  katalog  krmiv,  který  je  ke  stažení  na našem firemním webu www.sparkata.cz.  Naším  současně  nejprodávanějším  minerálním  krmivem                 je  Premin Spárkatá zvěř MAXI,  jehož  účinnost  byla  ověřena po mnoho let myslivci v honitbě Velké Losiny. Premin Spárkatá zvěř  MAXI  je  sypkým  minerálním  krmivem,  které  obsahuje makroprvky  -  vápník,  fosfor,  sodík  a  hořčík,  stopové  prvky  - měď,  mangan,  zinek,  jód,  kobalt  a  selen  s  vitamíny  A,  D  a  E                  a obsahuje melasu.   Nově  jsme  tento  náš  výrobek  obohatili  o  vitamín C,                                              který je důležitý pro správný a kvalitní vývoj kostí a tvorbu kolagenu a který si srnčí zvěř nedokáže vyrobit sama ve svém vlastním těle. Tento  výrobek  se  nazývá  Premin Spárkatá zvěř MAXI – SRNEC                                     a je speciálním sypkým minerálním krmivem pro srnčí zvěř.   Pro  jelení  a  dančí  zvěř  jsme  připravili  minerální  krmivo  Premin Spárkatá zvěř MAXI - JELEN, DANĚK, které je obohaceno o živou kvasinkovou  kulturu  Saccharomyces  cerevisiae,  která  napomáhá správné funkci a stabilizaci bachorové mikroflóry v trávníku spárkaté zvěře. V letošním roce jsme také rozšířili náš sortiment o minerální krmivo pro mufloní a veškerou dutorohou zvěř Premin MUFLON.

22 / 23

  Všechna výše uvedená minerální krmiva jsou sypká, aglomerovaná melasou pro snížení prašnosti a zvýšení chutnosti s doporučeným dávkováním 4 % z objemu denní krmné dávky. Ve většině případů jsou tato minerální krmiva přijímána bez problémů a zvěř si na ně rychle zvyká. Velká část myslivců, kteří od nás tato minerální krmiva odebírají,  se  často  dotazují  na  možnost  odběru  těchto  produktů            v granulované formě. Proto jsme připravili zcela nový druh výrobků  a nazvali ho MINERÁLNÍ GRANULE. V nabídce máme dvě varianty, a to Premin MINERÁLNÍ GRANULE - PAROHATÁ ZVĚŘ a Premin MINERÁLNÍ GRANULE - DUTOROHÁ ZVĚŘ.  Jejich  doporučené dávkování je 8 % z objemu denní dávky, při kterém se zajistí stejný příjem minerálních látek, stopových prvků a vitamínů, stejné jako při dávce 4 % sypkých minerálních krmiv.  Naše nabídka je dále doplněna granulovanými krmnými směsmi Premin směs MYSLIVECKÁ pro univerzální použití pro přikrmování spárkaté  zvěře  od  podzimu  do  jara.  Další  granulovanou  krmnou směsí  je Premin směs BÍLKOVINNÁ, podporující v době aplikace od začátku roku do konce jara kvalitní vývoj mláďat v tělech samic a vývoj paroží u samců. Premin směs AMINO PLUS je granulovaná krmná směs s vyšším obsahem bachorově chráněných bílkovin pro podporu intenzivního růstu paroží v době parožení.  Novinkou  v  našem  katalogu  krmiv  pro  spárkatou  zvěř  je sušená  kompletní  mléčná  krmná  směs  pro  mláďata  spárkaté zvěře  MULTIMILK OK,  která  může  najít  uplatnění  především                                      v zájmových, oborních nebo farmových chovech.Samozřejmostí  je  nabídka všech druhů krmné soli,  jak  sypké, lisované tak i kusové. Katalog  s  nabídkou  našich  krmiv  je  ke  stažení  na  našem  webu www.sparkata.cz.   Velice  mne  těší,  že  jsou  našimi  odběrateli  krmiv  pro  spárkatou zvěř přední čeští chovatelé spárkaté zvěře, kteří chovají srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěř, a to jak ve volnosti, tak v zájmových a oborných chovech.  Největšími  našemi  zákazníky  jsou  a  zůstanou  běžná myslivecká sdružení, která mají snahu zvýšit chovnou a trofejovou kvalitu  především  srnčí  zvěře  ve  svých  honitbách  a  naše  krmiva            a zkušenosti jim v tom pomáhají.

Přeji všem myslivcům naplnění jejich snů a přání. Myslivosti zdar. 

                                                                          Ing. Ondřej Faltus

V červnu se uskutečnila odborná konference “Mufloní zvěř 2011”, kterou jsme na Lovecké chatě v Horce nad Moravou pořádali společně s oborou Černý

Kopec Nýznerov, ve spolupráci s Ekologickou komisí ČMMJ a časopisem Myslivost. Krásné prostředí přednáškového sálu bylo plné posluchačů, kteří

byli převážně z České Republiky, ale také ze Slovenska a Polska. Na první fotce hovoří Karel Zatloukal, na třetí Ondřej Faltus. Na druhé fotografii je kolekce

nejlepších českých mufloních trofejí.

V dubnu proběhl seminář o srnčí zvěři v Horce nad Moravou. Veliký počet přítomných myslivců svědčil o velikém zájmu o chov srnčí zvěře u nás. Mezi

posluchači byli přítomni jak funkcionáři ČMMJ, zástupci mnoha OMS, myslivečtí hospodáři a nadšení myslivci. Mezi účastníky byli i myslivci ze Slovenska, včetně víceprezidenta Slovenského polovníckého zvazu Prof. Juraje Cibereje. Na fotce

hovoří Pavel Scherer.

ze zahraničí

Al Dahra – mléko pro šejky  Začátkem  dubna  při  své  obvyklé  obchodní  misi  ve  Spojených Arabských  Emirátech,  navštívil  ‚servisní  tým‘  VVS  složený                                     s  Ing  Bryndy,  Ing.  Záhory  a  Ing.  Awada  několik  nových  farem holštýnského  skotu.  Tedy  staronových,  protože  VVS  již  před několika  lety  tyto  farmy  servisovala.  Jedná  se  o  farmy  Al  Dahra             a Al Marai poblíž města Al Ain, které patří do emirátu Abu Dhabi, nejbohatší  zóny  v  SAE. V  tomto  emirátu  se  nachází  i  dlouholetý zákazník VVS National and Masakin Dairy farms a momentálně asi největší integrovaná farma na mléčné produkty Al Ain Dairy Farm, chovající dohromady přes 5 tisíc kusů dojených krav.   Farmou Al Dahra provázel Dr. El Shami, faremní manager a hlavní zootechnik v jedné osobě. Na farmě je ustájeno 1.400 kusů skotu,           z toho 700 dojených krav. Průměrný denní nádoj se pohybuje okolo 30 litrů na dojnici, celkově farma dodává ke zpracování 21.000 litrů mléka.  Průměrná  tučnost  je  3,3%,  obsah  bílkoviny  se  nepodařilo zjistit, jelikož tento údaj se v SAE běžně nesleduje. Dojí se 3x denně.  Krávy, jalovice a telata jsou ustájeny v moderních halách, z nichž některé,  jako  porodna  a  stáj  pro  krávy  na  vrcholu  laktace,  jsou                    i  klimatizované. Telata  jsou  odchována  do  30  dnů  také  v  halách             a potom přemístěna do skupin po 15 kusech do venkovních kotců. Klimatizace  uzavřené  haly  s  450  krávami  v  laktaci  je  zajištěna systémem  tzv.  ‚cooling  pads‘  –  chladícími  deskami  s  padající studenou  vodou  umístěnými  v  boční  stěně  haly  přes  které  silné vntřní  ventilátory  kontinuálně  nasávají  vzduch. Tímto  způsobem se  vnitřní  teplota  udržuje  na  hranici  20oC.  Všechna  zvířata  byla klidná,  mnoho  jich  polehávalo  a  spokojeně  ruminovalo.  Jalovice jsou  odchovány  ve  venkovních  otevřených  stájích  od  věku  150 dní. Obvykle se zapouští ve 14. měsíci věku. Krmí se směsná krmná dávka - TMR založená na kvalitním vojtěškovém seně, 4x denně.  Farma  má  i  speciální  malou  klimatizovanou  stáj,  kde  se  chovají 

dojnice  bez  TMR.  Mléko  od  těchto  dojnic  jde  přímo  na  stůl majitelům farmy – šejkům.

Po  2  hodinách  pobytu  na  farmě,  jejím  zhodnocení  a  diskusi                        o kompetenci a zkušenostech VVS na farmách v SAE, Dr. El Shami vyjádřil  zájem  o  Multimilk®  Premium  pro  telata  a  aplikaci  CLA             v TMR pro skupinu ‚rozdoj‘. Návštěva  tak po několika  letech plně splnila svůj účel.

Ing. Jan Záhora, MBA

Cooling pads – chladící desky

Klimatizované stáje pro dojnice

Ošetření paznehtů na farmě Al Dahra

Telata ve venkovních kotcích

Speciální stáj pro šejkovy dojnice

24 / 25

Bulharsko - Farma Zorov  VVS  Verměřovice  již  druhým  rokem  dodává  kvalitní  vitamíno-minerální směsi a mléčné krmné směsi řady Multimilk® na mléčné farmy  v  Bulharsku.  Většina  bulharských  farem  se  velmi  rychle modernizuje,  protože  je  v  současnosti  výroba  mléka  v  této  zemi považována za jednu z nejvýhodnějších dlouhodobých investic.

 

  Na  místech  zaniklých  kolchozů  se  objevují  moderní  stavby zajišťující  dojnicím  veškerý  komfort.  Jedna  z  takových  staveb  se nachází na farmě Zorov spojující původní farmu se supermoderním ‚hangárem‘  pro  900  kusů  vysokoužitkových  dojnic.  Nová  stáj  je vybavena nejmodernější technologií od italské firmy TDM a dojící zařízení je monitorováno špičkovým izraelským softwarem Afimilk. 

  Podobný počet zvířat jako v nové stáji se pohybuje v  původních budovách  a  výbězích.  Většina  dojnic  byla  dovezena  jako  březí jalovice  od  partnerů  v  Nizozemí.  Průměrná  roční  užitkovost  se pohybuje  okolo  7.500kg  u  krav  ve  starých  stájích  a  8.200kg  ve stáji  nové.  Zatím  tento  průměr  tvoří  téměř  výhradně  prvotelky, užitkovost v nové stáji rychle roste…Zajímavá  je  rychlost  s  jakou  se  tato  investice  v  řádu  několika milionů € zrealizovala. Jeden snímek ukazuje rozestavěnou stavbu z  jara 2010, druhý a  třetí  snímek téměř dokončenou halu v  říjnu téhož roku, již po naskladnění zvířat.

Ing. Jan Záhora, MBA

Šťastné kravy – šťastný farmár  Na  prelome  tohtoročného leta  a  jesene  som  sa  spolu s  MVDr.  Václavom  Osičkom zúčastnil  na  certifikovanom kurze „Cowsignals trainer“, ktorý sa  uskutočnil  v  Holandsku. Organizovala ho firma Vetvice.   „Happy cows, happy farmers“ je  sloganom  tejto  firmy  a  aj cieľom  kurzu  bolo  upriamiť pozornosť  na  skutočnosť,                 že  predpokladom  úspešného chovu kráv je maximálne možné rešpektovanie  ich  etologických 

a fyziologických požiadaviek. Počas štvordňovej akcie sme denne navštívili  1  –  2  farmy  o  veľkosti  100  až  300  dojníc.  Lektor  Joep Driessen, vzdelaním veterinárny lekár, tvrdí, že najviac základných chýb  sa  robí  už  pri  projektovaní  ustajňovacích  priestorov.  Ak  by to nebola pravda, prečo potom asi  len 1 % maštalí s  ležiskovými boxami vo svete umožňujú úplne bezproblémové vstávanie kráv? Vhodnosť  ležiskových  boxov  si  overíte  jednoduchým  testom. Skúste  zopár  ležiacich  zvierat  v  boxe  postaviť  a  pozorujte,  či  sa pri  vstávaní  neudierajú  do  zábran  a  či  nie  sú  v  nijakom  smere obmedzované  v  pohybe.  Ak  to  platí  aj  u  tých  najväčších  zvierat         v  stáde,  až  potom  môžete  povedať,  že  veľkosť  boxov  vyhovuje.        Ak vidíte v ktorejkoľvek časti boxov „vyleštené železo“,  je  to ďalší signál, že zvieratám v odpočinku niečo prekáža. Najlepší projektanti plánujú  rozmery  tak,  aby  sa  v  priebehu  jedného  dňa  nachádzali                                      v 30 % boxoch výkaly. Vhodnosť povrchu boxov veľmi jednoducho skúsite na „kolennom teste“. V mieste, kde krava pri líhaní dopadá na predné končatiny sa spustite na kolená a budete mať možnosť podobne ako dojnice na vlastnej koži pocítiť silu úderov. 

pokračování na další straně

  U  navštívených  fariem  sme  mali  možnosť  vidieť,  ako  je  možné systémom chovu čo najviac predchádzať problémom v najrizikovejšom období  produkčných  kráv  –  3  týždne  pred  otelením  a  3  týždne  po otelení.  Zásadou  je  zabezpečiť  maximálny  komfort  a  minimum stresu.  Až  50  %  čerstvo  laktujúcich  kráv  holštajnského  plemena trpí  subklinickou  laminitídou  zapríčinenou  intenzívnou  výživou    a  tvrdými  podlahami.  Kravy  v  tomto  období  je  najlepšie  ustajniť na mäkkej a čistej podstielke v skupinových kotercoch. V prípade, že je možné ustajnenie len v ležiskových boxoch, pri ich plánovaní musíme zohľadniť skutočnosť, že dojnica je pred pôrodom asi o 100 kg ťažšia ako zvyčajne a boxy by preto mali byť väčšie.    Vo  väčších  stádach  sa  dojnica  stáva  anonymnou,  no  v  období okolo pôrodu by mala z anonymity vystúpiť a mala by byť pravidelne sledovaná. Na posúdenie po pôrode je vhodné použiť tzv. dánsky model diagnostiky, kde okrem telesnej  teploty a ketolátok v moči je  hodnotená  telesná  kondícia,  skóre  kĺbov,  konzistencia  výkalov                   a výtok z pošvy. V Holandsku je zvykom, že k diagnostike prichádza veterinár do chovu pravidelne raz do týždňa.

Krava pri vstávaní by nemala byť obmedzovaná žiadnym z konštrukčných prvkov ležiskových boxov

ze zahraničí

  Medzi  najčastejšie  manažérske  nedostatky  na  mliečnych farmách  patria  chyby  v  organizácii  kŕmenia  a  zabezpečenia vodou.  Z  dlhodobých  pozorovaní  vyplýva,  že  až  80  %  kráv  má nedostatok  krmiva  medzi  24  hod.  a  5  hod.  ráno,  teda  v  čase,  keď nie  je zabezpečené prihŕňanie. Pre kvalitné napojenie  je potrebné zaistiť  dostatok  miesta  pri  napájacom  žľabe,  jeho  správnu  hĺbku, prítok, umiestnenie na viacerých prístupných miestach a pravidelné čistenie.  Posledné  z  opatrení  je  najmenej  náročné  na  finančné zdroje, no veľmi často zanedbávané. 

  Po  návšteve  Holandska  môžem  konštatovať,  že  nielen  prírodné podmienky,  ale  aj  tradícia  a  technologická  disciplína  robia  krajinu takou  úspešnou  v  chove  kráv.  Nakoľko  program  kurzu  bol  veľmi široký a nie je ho ani heslovite možné reprodukovať v tomto médiu, radi  Vám  získané  informácie  sprostredkujeme  na  niektorej  z  akcií „Tréning  pozorovania  kravských  signálov“,  ktoré  naša  spoločnosť plánuje  v  tomto  a  budúcom  roku  usporiadať.  Som  presvedčený,          že budú užitočné a dokážu Vás zaujať. 

PD Melčice – Lieskové  PD  Melčice  –  Lieskové  je  družstvo  v  Trenčianskom  okrese, ktoré  hospodári  na  1690  ha  poľ.  pôdy  a  z  toho  na  1440  ha ornej  pôdy.  Hlavným  zdrojom  príjmov  je  rastlinná  výroba                                         a  to  menovite  hustosiate  obilniny,  repka  olejná,  cukrová  repa              a šľachtenie  kukurice na zrno.  Na  poľnohospodárskom  podniku  má  tradíciu  aj  chov hovädzieho  dobytka.  Momentálne  chovajú  cca  330  ks  dojníc, kríženky  slov.  strakaté  x  červený  holštýn  s  podielom  krvi nad  50%.  Všetky  kravy  sú  vo  voľnom  ustajnení,  sú  dojené                                      v rybinovej dojárni 2x12. V tomto chove si od októbra minulého roka, kedy zakúpili fixačnú klietku TOP 5 Basic od firmy VVS SK, s.r.o.,  zabezpečujú  úpravu  paznechtov  vlastným  pracovníkom. Frekvencia  ošetrovania  je  min.  3x  za  rok  s  tým,  že  dojnici  je vykonaná  korektúra  okamžite,  keď  je  to  potrebné.  Aj  preto sa  zdravotný  stav  končatín  v  priebehu  jedného  roka  výrazne zlepšil.  Ochorenia  paznechtov  patrili  v  minulosti  k  najväčším problémom, dnes môžeme konštatovať, že v stáde prakticky nie je dojnica, ktorá by krívala. 

  Výživa  dojníc  je  postavená  na  kukuričnej  siláži,  lucernovej a  lucerno  –  trávnej  senáži,  sene    a  doplnkovej  zmesi,  ktorá  je vyrábaná  v  blízkom  poľnonákupe  podľa  receptúry  navrhnutej na  základe  individuálnych  požiadaviek.  Do  kŕmnej  dávky  je zakomponované aj vlhké kukuričné zrno ošetrené prípravkom na báze kyseliny propiónovej. Konzervovanie kukuričného zrna je  zabezpečené  službami  VVS  SK,  s.r.o..  Krmivo  je  zakladané na  kŕmny  stôl  2x  denne.  O  celý  chod  dobytka  sa  stará  hlavný zootechnik  p.  Jozef  Mizerák,  pričom  mu  je  nápomocná  aj                       p. Bieliková, ktorá robí ešte aj účtovníčku.  Výživársky servis je zo strany VVS SK, s.r.o., zabezpečený Ing. Ivom Trsťanom. Za obdobie spolupráce s našou spoločnosťou, čo je od začiatku roka 2010, sa v chove zlepšili predovšetkým ukazovatele: 

Náklady na kg predaného mliekar. 2009    0,258 Eur/ kg mlieka predanéhor. 2010    0,094 Eur/ kg mlieka predanéhor. 2011 (za 8 mes.)  0,118 Eur/ kg mlieka predaného 

Parametre kvality mlieka  r. 2009    tuk 3,78    bielk. 3,32r. 2010    tuk 3,73    bielk. 3,33r. 2011 (za 8 mes.)  tuk 3,85    bielk. 3,41

Denná výroba mlieka v litroch na ustajnenú dojnicu    r. 2009    17,77r. 2010    17,58r. 2011 (za 8 mes.)  19,05

Kravám v rizikovom období pred a po pôrode je potrebné zabezpečiť maximálny komfort a hygienu

MVDr. Václav Osička a Ing. Roman Mokráňspolu s ostatními účastníky kurzu

Joep Driessen (vľavo) pri hodnotení prevedenia ležiskových boxov

26 / 27

  Podnik v súčasnosti má servis periódu 114 dní,  interval 64 dní a insem. index 2,2. Priemerný laktačný deň sa pohybuje na úrovni 150 dní. Veľkou výzvou je zníženie brakovania dojníc, ktoré v roku 2010 bolo 38%, a v súčasnosti je 32,8%.

  Napriek tomu, že PD Melčice – Lieskové získava väčšinu tržieb z  realizácie  rastlinných  komodít,  predseda  družstva  Ing.  Holička a  ekonóm  Ing.  Balušík  venujú  živočíšnej  výrobe  veľa  pozornosti                    a investícií.

Ing. Ivo Trsťan, VVS SK, s. r. o.

Návštěva německých farem  Odborný  zájezd  na  německé  farmy  se  uskutečnil  v  říjnu  2011. Na snímku s českými chovateli spolumajitel a ředitel farmy Kuhpon Kaarz pan Reiner Goser spolu se zootechnikem Petrem Tobešem                z ČR. Na farmě mají přes 500 ks dojnic s užitkovostí okolo 30 litrů na  ustájený  kus.  Reprodukce  dosahuje  vynikajících  parametrů, brakace se pak pohybuje mezi 25 a 30%.

Na  druhém  středisku  Buchholz  využívají  jako  řada  našich  farem s  bioplynovou  stanicí  ke  stlaní  separát.  Zajímavé  je,  že  při  jeho výrobě  používají  olej  zahřátý  na  vysokou  teplotu,  který  separát desinfikuje. Olej pak dodávají k topení mj. do obytných domů na svých střediscích. 

Delacon  V září navštívila skupina českých chovatelů a zookonzulentů VVS  výrobu DELACON Biotechnik GmbH v Rakousku.

  Na druhém středisku Buchholz využívají jako řada našich farem s  bioplynovou  stanicí  ke  stlaní  separát.  Zajímavé  je,  že  při  jeho výrobě  používají  olej  zahřátý  na  vysokou  teplotu,  který  separát desinfikuje. Olej pak dodávají k topení mj. do obytných domů na svých střediscích. 

Na moderní farmě Gut Hohen Luckow mají na jednom místě 2300 ks  dojnic  s  minimálním  počtem  zaměstnanců.  Vedle  výborných parametrů  produkce  dojnic  dosahují  pouze  3,8%  úhynu  telat včetně mrtvě rozených kusů.  Přes vysoké odpisy budov a zařízení dosahují zisku 3 až 4 eurocentů na litr dodaného mléka, které jde            z dojírny přímo do přistavených svozných cisteren.

Vedle  nově  budovaných  moderních  farem  jsme  viděli  podnik Kremmen GmbH s 1700 ks dojnic, která je typizovaným projektem 1930 bývalého NDR. Na snímku je krmivo založené nadžlabovými dopravníky.

Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o. 561 52 Verměřovice 225Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2011 dáno do tisku 31. 11. 2011, MK ČR E 17828

efektivní konzervace VVS