ze seminářů

Krávy žerou nohama Známe to ze života, naučíme se správ-né základní postupy, získáme informace o všech aspektech naší práce, ale pod vli-vem okolností, často vnějších, se přizpů-sobujeme a není čas či prostor na správ-nou výrobu objemných krmiv ani na péči o paznehty, jak jsme to již slyšeli a víme, jak se vše má dělat. Proto jsme si v letoš-ním ročníku seminářů Siláže 2015, aneb krávy žerou nohama, opakovali známé věci pod jinými úhly pohledu, dávali důraz na welfare zvířat a ekonomiku, především pak velmi zajímavé pak byly příklady v nákladech ušlých příležitostí (Opportunity costs). Tam je skryto mno-ho podnětů, které nás a naší práci mohou posunout zase o krok dále.

Vyrábět mléko se ziskemJarní seminář o ekonomice jsme plánovali hodně měsíců dopředu, aniž bychom věděli, jak moc bude vzhledem k nízké ceně mléka v době pořádání akce aktuální. Hlavní přednášející, Greg Bethard, jehož zkušenosti vychází z poradenské praxe a z řízení svých dvou farem dojnic, opravdu pojal své úvahy o ekonomice výroby mléka na české

poměry netradičně. Cílem každého chovatele by měl být maximální příjem nad náklady na krmivo (Income Over Feed Cost), dále efektivita pracovních nákladů a efektivita brakace. Právě náklady na obměnu stáda a hodnota vyřazené krávy v podílu na ceně

prodaného mléka tvoří efektivitu brakace. Podobně náklady na krmiva nemá smysl počítat na kus a ani v přepočtu na litr či krmný den nejsou relevantní jako ta částka, která zůstane po úhradě nákladů na krmiva z každého prodaného litru mléka. Podobně

srovnání ani průměry nejsou důleži-té jako údaje každého jednotlivého podniku. To dokumentoval Antonín Lopatář na příkladech výpočtů z kon-krétních farem, kde o ekonomické úspěšnosti chovatele nerozhoduje sa-mostatně cena mléka, prodané mléko

či náklady na krmiva, ale pouze ve vzájemné korelaci.O optimálním zdraví bachoru pak hovořil Francisco Ysunza ze společnosti Diamond V, který hovořil o někte-rých výsledcích zhruba 500 pokusů mj. se stej-nojmenným produk-

tem, respektive s metabolity kvasinek, které VVS a Milkprogres nabízí.

2 info ‘15

z akcí VVS

ÚvodníkVážení kolegové,po pár letech stabi-lity se zdá, že se trh se zemědělskými ko-moditami letos opět silně zachvěl. Dras-

tický pád cen mléka a masa působí vrás-ky na čele nejen výrobcům ale též zpra-covatelům. Ceny obilovin a kukuřice sice neklesají stejným tempem , jako zmíněné komodity, ale znatelný pokles je znát též. Kdo miluje adrenalin, jistě zajásá. Větši-na nás ostatních však s obavami sleduje vývoj věcí příštích… Co se stalo? Proč se takto trh chová? Kam až ceny spadnou? Zlomí se to zas zpět? Toto jsou otázky, které jsou, troufnu si říci, součástí valné většiny debat, diskuzí, a obchodních schů-zek v naší „branži“. Abychom si na ně odpověděli, musíme si uvědomit pár zá-kladních faktů. Za prvé je to skutečnost, že fi nálních zákazníků těchto zemědělských komodit není jeden rok více a druhý zas méně. Je jich stále více a více. Tito konzu-menti nemají jeden rok větší hlad a druhý zase menší. Zvyšuje a bude se zvyšovat spotřeba zejména masných a mléčných výrobků. Na východ a jih od nás se dy-namicky zvyšuje nejen jejich počet ale i procento lidí, řazených podle našich kri-térií do střední třídy. Proč tedy s rostoucí poptávkou nerostou nebo nejsou alespoň stejné i ceny, ale strmě stoupají a klesají, je pouze díky globálnímu obchodování. Dnes to vypadá, že s klesajícími cenami stoupá adrenalin rozhodujícím světovým hráčům, mezi kterými se vyskytuje i jeden státní útvar s o moc více než miliardovou populací. Stoupá jim proto, že čekají na dno, na moment, kdy se vývoj cen komodit začne otáčet vzhůru. Kdo první podlehne a uskuteční velký dlouhodobý kontrakt, protože si vyhodnotí, že „DNO“ je zde, spustí lavinu nakupování. To bude moment kdy znovu začnou ceny růst. VVS v roce 2015: Bohužel o rok starší Uspořádali jsme pro Vás řadu snad úspěšných seminá-řů. Za všechny bych rád zmínil účast Gre-ga Betharda, předního farmáře, zootech-nika a zemědělského ekonoma. Rozšířili jsme své působení v zahraničí o Rakousko, Rusko a Lotyšsko. Konečně jsme dostavěli dalších 1000 m2 skladovací plochy…Snad jsme Vás v ničem zásadním nezkla-mali.

Na viděnouVáclav Brynda

3

ŠkoleníNezbytnou součástí kvalitního poraden-ského servisu je i školení a výměna zkuše-ností, v tomto případě s prof. Krömkerem v oblasti mastitid.

Mléčná farma rokuVýborné výsledky v kvalitě produkova-ného mléka, reprodukci a managemen-tu je nutné prezentovat široké odborné veřejnosti České republiky a povzbudit všechny chovatele k dalšímu zlepšová-ní úrovně svých farem a dojnic. To je důvod, proč se VVS připojila k tomuto projektu v pozici generálního partnera soutěže.Vyhlášení výsledků soutěže se uskuteč-nilo ve Větrném Jeníkově, v úterý 28. dubna 2015, za účasti náměstka minis-tra Ing. J. Šnejdrly, známého odborníka prof. Volkera Krömkera a dalších hostů. VVS blahopřála nejenom vítězům, ale všem přihlášeným chovatelům! Plný sál kulturního domu dal jasný signál k tomu, že chovatelé chtějí zlepšovat výsledky svých farem. Především v přednášce prof. Krömkera je uvedeno mnoho cílů, které se mohou použít k dosažení výbor-ných především ekonomických výsled-ků. MVDr. Jiří Davídek potvrdil po ná-vštěvách vítězných podniků, že snesou srovnání s moderními chovy západních, chovatelsky vyspělých zemí světa. Pře-jme si, aby podobných farem, které be-zesporu obstojí v konkurenci chovatelů v celé Evropské unii, bylo co nejvíce.

Den Zemědělce u našeho zákazníka VOD Kámen

Na výstavě v Kámeně byl poprvé vidět i skot.

V rámci projektu „Zemědělství žije“ se děti učí poznávat mj. i krmiva a krmné doplňky VVS.

sportem do formy

11. ročník VVS Skikriterium Poslední roky se uskutečnilo Skikrite-rium vždy v lednu, letos jsme termín sportovního klání českých chovatelů po-sunuli na polovinu února a udělali moc dobře. Vyšlo nám počasí, sníh a nálada účastníků byla výborná. Také účast byla hojná, i když ne všichni ze 70 zaregis-trovaných chovatelů se přihlásili do sou-těže o pohár VVS Skikriterium 2015.

Z 36 přihlášených mužů na obří slalom se letos nejlépe umístil Luboš Kučera ze ZD Roprachtice, následován v souč-tu obou kol pouze o 6 desetin sekundy horším Milanem Vaníčkem ze Zeměděl-ské a.s. Bystřec a Milanem Martínkem, SHR, který ztratil na vítěznou pozici 2 vteřiny. Na obří slalom žen se přihlási-lo 13 žen, z nichž tradičně nejlepší čas vybojovala Lucka Martínková, která by i v kategorii mužů obsadila 3 mís-to. Pohár za druhé místo putuje do ZD Unčovice, který vybojovala Radana Vrbková a bronzovou pozici získala

Lukešová Lada ze ZD Roprachtice. V běhu na lyžích z 13 závodníků tra-dičně zvítězil Milan Sejkora zastu-pující ZD Dolní Újezd, následován Ladislav Holušou z VOD Stěbořice a třetím Ladislavem Dufkem ze ZD Miletín. Ženy byly v běžeckém zá-vodě zastoupeny pouze dvě, zvítězila Jana Rešová zastupující Delacon před Libuší Zachovou ze ZD Velká Chyš-ka. Večerní vyhlášení výsledků pak následně podtrhlo výborné vystoupení rokové kapely TampelBand.

4 info ‘15

Formu jsme si zlepšovali sjížděním řeky Orlice a tak se i někteří zástupci VVS slušně umístili na otevřeném mezinárodním mistrovství ČR v extrémním závodu tříčlenných štafet ve sjíždění divoké řeky, cross country a běhu obtížným terénem, zvaném BOBR CUP 2015.

VVS Cup 2015Ladit formu nejen vysokoužitkových krav musí naši zookonzulenti každý den, v období nízkého zpeněžení mléka je udržet vysokou formu dojnic ještě náročnější. Formu tedy musí ladit i zootechnici a jejich poradci. Každému sedí jiný druh sportu, jiná porce zátěže, přesto když už nemůžeme, dali jsme si jako slogan letošních přátelských klání „Když nemůžeš, tak přidej!“

Necelá 50ka sportovně naladěných účastníků letošních jubilejních chovatelských her se uskutečnila nakonec za pěkného počasí tradičně ve Sportovním areálu rekreačního střediska Ráj v Srbsku u Kněžmostě. Jak je vidět na přiložených záběrech, radost z vítězství i účasti byla patrná na všech účastnících bez rozdílu věku u všech kategorií i těch, kteří přímo nesoutěžili v žádné oficiálně vyhlášené kategorii sportu. Naplnit zmíněný slogan se podařilo

beze zbytku. Nejlepší sportovní klání se totiž uskutečnila v samotném závěru na konci dne, kdy už někteří z nás, ne už tak mladí na těle, cítili únavu, přesto za morální podpory fanoušků z řad kolegů a občasného občerstvení v průběhu hry podali skvělé sportovní výkony. Přálo nám počasí a dobrá nálada, a jistě jsme si zvýšili odhodlání uspět nejen ve sportovních zápasech, ale i ve své práci v řešení obtížnějších úkolů.

5

sportem do formy

efektivní odchov telat

6

CIZ-AGRO a.s.Zemědělská společnost CIZ-AGRO a.s. se nachází 10 km od města Dačice v obci Cizkrajov. Společnost hospodaří na vý-měře 2500 ha zemědělské půdy z toho 2300 ha orné. Živočišná výroba se za-měřuje na chov skotu a okrajově chov ovcí. Hlavní činností živočišné výroby je produkce mléka. Chovaným pleme-nem je Český strakatý skot. Počty doj-nic se pohybují kolem 350 ks, celkem dojeno je 280 ks. CIZ-AGRO a.s. a VVS Verměřovice spolupracují na odchovu telat v mléčné výživě. V Cizkrajově používají pro telata mléčnou náhražku Multimilk Premium. Tato mléčná náhražka je vyráběna ze syrovátky a mléčná bílkovina je v podo-bě albuminů. Kvalitní vstupní suroviny a systém výroby umožňuje trávení hned v tenkém střevě telete. Ty pak ochotněji přijímají startér a rozvoj předžaludků je rychlejší v průměru o měsíc. Ošetřova-telé a zootechnici svou práci s telaty od-vádějí dobře, o čemž svědčí úhyn telat, který se pohybuje okolo 3,5 % na 395 porodů za rok. Počet porodů měsíčně je cca 35. Krmení telat mléčnou náhraž-kou probíhá 3x denně v dávce cca 2 litry podle velikosti telete. Odstav se dělá ve dvou měsících stáří při váze 80 až 90 kg. Po dobu odchovu telat nejsou problémy s výskytem průjmů nebo respiračních onemocnění. Pracovníci živočišné výro-by si uvědomují, že bez kvalitní jalovič-ky nebudou mít kvalitní dojnice, proto je kladen velký důraz na správnou péči po narození telete. Toto si uvědomuje i vedení společnosti a proto byl v ne-dávné době postaven nový teletník. Tím se zvýšil welfare odchovávaných telat.

ŠtichoviceZemědělské družstvo vlastníků Štichovi-ce hospodaří zhruba na 1 000 ha v okre-se Plzeň – sever v průměrné nadmořské výšce 420 m. Ročně se od dojných krav odchová v průměru 380 telat. Každé tele je ihned po narození napojeno zhruba dvěma litry mleziva. Telata do-stávají mlezivo od své vlastní matky po dobu pěti dnů třikrát denně dva litry. Od druhého dne dostávají telata vodu a star-tér, který mají do třicátého pátého dne v „cucáku“. Šestý a sedmý den jsou tela-ta krmena půl na půl mlezivem a krmnou mléčnou náhražkou Multimilk prémi-um. Od osmého dne do osmnáctého dne dostávají třikrát denně po dvou litrech mléčného nápoje. Od devatenáctého dne do třicátého pátého dne života telata do-stávají ráno tři, v poledne dva a odpole-dne tři litry nápoje. Od třicátého šestého dne jsou telata krmena dvakrát denně po třech litrech a začínají dostávat kvalitní seno. Padesátý den se dávka sníží na dva litry a pět dní před odstavem místo odpo-ledního krmení dostanou vodu. V šedesáti pěti dnech probíhá odstav. Telata dostávají seno, startér a TMR pro dojnice ve vrcholu laktace. Jsou ustájena po sedmi kusech. Zhruba po třech týd-nech jsou přesunuty na OMD.

BernarticeZemědělské družstvo Bernarti-ce obhospodařuje zhruba 2 900 ha v okrese Písek. Družstvo chová doj-nice českého strakatého plemene na dvou střediscích. V Jestřebicích se v průměru ročně narodí 365 telat a v Bernarticích 185. Každé tele je ihned po narození napoje-no zhruba dvěma litry mleziva z „tuplá-ku“. Druhé napojení již probíhá z volné hladiny z kýble. Telata jsou přesunuta do venkovních individuálních boxů, kde první čtyři dny dostávají dvakrát denně dva a půl litru mleziva. Od pá-tého dne dostávají telata vodu, startér VVS Müsli Premium a dva a půl litru mléčné náhražky Multimilk Premium dvakrát denně. Pro napájení telat vyu-žívají míchací krmný vozík.Mezi 50. – 65. dnem se dostávají te-lata tři litry mléčné náhražky. Zhruba od šedesátého šestého dne je krmná dávka tvořena TMR od dojnic, senem, startérem a třemi litry mléčné náhraž-ky jednou denně. V této době jsou te-lata ustájena po osmi kusech. Asi ve čtyřech měsících života jsou krmena vlastní TMR.

info ‘15

z našich farem - Ostřetín, a. s.

stáje, funkční byla pouze její půlka, nad kterou již byla nová střecha.„Dojnice nebylo kam převést. Naší pod-mínkou bylo postavit a zprovoznit novou stáj prakticky za půl roku. Firma, která vyhrála výběrové řízení, však tento pro-jekt vzdala, neboť nebyla schopna dodr-žet smluvní termíny. Druhá firma také odstoupila. Stavby se tedy následně ujala Stavební firma Ječmínek z Pardubic, kte-rá naše, možná trošku tvrdé, podmínky přijala,“ sdělil Vladimír Kaplan.

Velké krávy potřebují velká lože

Začalo se v březnu 2014 a již 4. října 2014 po jarní výstavě v Lysé přeháněli ostřetín-ští krávy do nového. Vzniklo 497 nových boxových loží nadstandardních rozměrů. Pro prvotelky byla zvolena šířka lože 115 cm, pro starší krávy ještě o 15 cm více. Délka lože v krajních boxech, kde krávy směřují hlavami vně stáje k boční ochranné síti, je 3,5 metru. Při vnitřním položení boxů proti sobě je šířka dvou protilehlých boxů dohromady 5,2 met-ru. Boxy jsou stlané separátem z bioply-nové stanice.Celá stáj je rozdělena na osm sekcí zhru-ba po 60 místech, přičemž v sekci pro prvotelky se díky menším šířkovým rozměrům vešlo 68 boxových loží. Je-den centrální krmný stůl má z obou stran hladký povrch díky obložení sešikme-nými tvárnicemi z polymerbetonu, kte-ré zaručují maximální hygienu krmiv.

Technologie od různých dodavatelů

Dodavatele jednotlivých dílů a technolo-gických součástí vybíral ředitel ZS Os-třetín spolu se stavebním dozorem podle referencí a dřívějších zkušeností.Na podlahách u krmiště a na přeháně-cích chodbách jsou instalovány matra-ce. „Když mě bolely kotníky, uvědomil jsem si, jaký rozdíl je mezi chůzí na měkkém a betonovém povrchu. Takže jsem kravám zlepšil podmínky i z toho-to pohledu a myslím, že se to vyplati-lo. Krávy se na gumovém povrchu po-hybují jistěji, takže ochotněji vykazují příznaky říje. Projevy říje sledujeme pedometry od výrobce dojírny, které chceme nahradit novějšími modely, jež měří více parametrů, jako je např. i doba ležení krav,“ dodává Vladimír Kaplan.

Prosvětlená střecha

Agropanel je střešní sendvičový PUR panel, který je podle dodavatele určen do agresivního prostředí zemědělských provozů. Díky dobrým izolačním vlast-nostem s koeficientem prostupu tepla U = 0,3 W/m2K redukuje jak prohřívání střešního pláště v letních měsících, tak promrzání a kondenzaci vlhkosti v měsí-cích zimních. Spodní strana panelu je tvo-řena rovným bílým sklolaminátem, který jednak nezreziví a jednak svou bílou bar-vou podporuje světlost a vzdušnost stáje.

Stáj vyrostla v re-kordním časeZ hlediska chovu mléčného skotu může být nejen Pardubický kraj hrdý na Zemědělskou společnost Ostřetín, a. s. Elitní chov holštýn-ského skotu s nejlepšími zvířatyv  republice, výborná užitkovost, produkce plemenných býků, lví podíl na šlechtění holštýnského plemene v ČR.

Současné holštýnské stádo tvoří asi 600 krav. Vzniklo původně převodným kříže-ním. V roce 1985 podnik importoval45 holštýnských jalovic z Německa, ná-sledně pak 56 jalovic z Francie v roce 1994. Zároveň v roce 1995 přešli v Os-třetíně na volné ustájení. Největší podíl na tržbách představuje mléko – denní dodávka do mlékárny Hlinsko je mo-mentálně kolem 19 tis. kilogramů. Průměrná užitkovost krav za laktaci již atakuje 13 tisíc litrů. Významný je také prodej plemenného materiálu – býků do inseminace i přirozené pleme-nitby, prodej březích jalovic. Dalším zdrojem příjmů pro Zemědělskou spo-lečnost Ostřetín je bioplynová stanice. Společnost hospodaří v současné době na 1450 ha zemědělské půdy, z toho je kolem 400 ha trvalých travních poros-tů. Rostlinná výroba je převážně podří-zena požadavkům zvířat a bioplynové stanice. Celkem se objemná krmiva vy-rábějí ze 450 až 500 ha kukuřic a zhru-ba 250 ha jetelů a trav.

Jedna stáj rostla nad druhou.

Vizuální změny areálu podniku jsou patrné již z hlavní silnice vedoucí z Holic do Vysokého Mýta. Na místě dřívější nízké stáje nyní stojí vysoká budova laděná do šedomodré bar-vy. Kapacita vzduchu je obrovská, světla uvnitř je na první pohled také dostatek. Vedle hned za nižší budo-vou dojírny vzniká o něco kratší re-produkční stáj. Na druhé budově lze také vidět, jak se stáj vyvíjela. Ředi-tel a předseda představenstva Vladi-mír Kaplan prozradil, že nová modrá konstrukce produkčního kravína vy-růstala nad původní stájí, když byla stará stáj ještě plně obydlena kravami. Následně se ubourala polovina staré

Ředitel a předseda představenstva Vladimír Kaplan pečlivě vybíral každého dodavatele této stáje

Velké krávy potřebujívelká ložeZačalo se

7

z našich farem - Ostřetín, a. s.

jako velice zdařilou. Krmné dávky pro produkční skupiny staví na jetelových a kukuřičných silážích, kukuřici CCM a řezané slámě. V omezeném množství se přidává také alkalage, amoniakem ošet-řené objemné krmivo. Dalšími složkami jsou melasa, glycerin, krmný tuk s obsa-hem kyseliny palmitové (C16) a bypasso-vý protein ze sóji Amino+. Skupina na vrcholu laktace se počítá na dojivost 45 litrů denně, druhá produkční krmná dávka je kalkulována na 35 litrů. „Přestože jsou v okolí Ostřetína podmínky ztíženy růz-norodostí půdy – jíly, písky, daří se vyrobit vždy kvalitní objemná krmiva. Dusání je zajištěno těžkým traktorem a železničními koly a navážka je postupná v tenčích vrst-vách, takže je silážní linka sladěná. Někte-ré podniky naopak dávají přednost řezačce, což není vhodné. V tomto ohledu je třeba ostřetínské pochválit,“ řekl výživář. Jalo-vice ustájené v Dolním Jelení jsou v létě vyháněné na pastvu, což je podle Josefa Snopka základem pro odchov budoucích kvalitních dojnic. Z Ostřetína pocházejí známé rodiny krav Alexis, Petra, Adéla nebo Petunia. Aktuální užitkovost za po-sledních 12 měsíců byla 12 500 kg na krá-vu a uzavřenou laktaci. Od října 2014, kdy dojnice přešly do nového, tento ukazatel stoupl a průměr přesahuje 13 000 kg mlé-ka. Vladimír Kaplan očekává další zvyšo-vání dojivosti. „Návratnost investic se dá jen těžko počítat, záleží teď na kravách, jak se za zlepšené podmínky odvděčí. Každá kráva má nyní své lože, což dříve nebylo úplně samozřejmostí. Když bude zájem o mléko, budeme stavy rozšiřovat na 700 dojnic. Uvidíme, až se produkč-ní i reprodukční stáj rozběhnou naplno,“ dodává manažer jednoho z nejlepších hol-štýnských chovů v republice.

text a foto: Lukáš Rytinazdroj: Náš Chov

„O síle izolace střechy jsme vedli dlou-hé debaty, pozvaný specialista na zoo-hygienu doc. MVDr. Pavel Novák dokonce doporučoval sílu 10 cm, ale myslím, že jsme zvolili velice vhodné řešení a zmíněných 6 cm bude dosta-čujících,“ komentuje Vladimír Kaplan.Otevřená odvětrávací štěrbina nijak ne-brzdí teplý vzduch proudící ze stáje, na-opak zrychlením proudícího vzduchu ve štěrbině mezi deflektory je posílen ko-mínový efekt stáje. Prosvětlovací funkce odvětrávací štěrbiny je posílena prosvět-lením střešního pláště v pruhu šířky 1 m z obou stran štěrbiny po celé délce stáje.

Každý štít je jinakpropustný pro světlo

Na opláštění štítů byl zvolen polykar-bonátový systém Antares, komůrkové desky s bočními zámky tloušťky 20 mm s koeficientem prostupu tepla U = 2,0 W/m2K v opálovém provedení s různou průsvitností. Prosvětlení štítem má velké množství výhod. Plocha štítu je asi 300 m2, kdy ráno a v zimních měsících sví-tí světlo téměř kolmo na štít a efektivní plocha prosvětlení je téměř 100 % plo-chy štítu, naopak v létě je slunce vysoko a efektivní plocha prosvětlení je mnohem menší. Prosvětlovací desky v mléčně bílé opálové variantě výborně rozptylují světlo a prosvětlují rovnoměrně celý prostor stá-je až do vzdálenosti desítek metrů od štítu. Jižní strana je více stíněna, severní strana naopak více světlo propouští.

Podmínkou je optimální krmivo

Krmení se v nové stáji zakládá dvakrát denně. Ing. Josef Snopek ze společnosti VVS Verměřovice hodnotí stáj v Ostřetíně

Pod střechou stáje je umístěn také vodojem

info ‘15

Zemědělství v podhradíStředověký hrad Kámen nabízí dominantu stejnojmenné obci, která leží v krajině nedaleko Pelhřimova. Na to, jak se dnes hos-podaří v jeho podhradí a blízkém okolí, jsme se vypravili zeptat do zdejšího zemědělského podniku VOD se sídlem v Kámeně, na jehož středisku Dobrá Voda se krávy plemene ČS umístily na druhém místě v užitkovosti v ČR.

O tom, že i zemědělství představuje ne-všední zážitek, jsme se přesvědčili na vlast-ní oči. Na první pohled by se mohlo zdát, že se zde dějí malé zázraky. Pravdou však je, že když se věci dělají, jak mají a pořád-ně, jde to o mnoho lépe. A VOD Kámen je toho v mnohém případě důkazem.

Souhra odvětví

Zemědělství zde neupadlo do zapomnění, ale naopak se vzepřelo modernímu tren-du ústupu od živočišné výroby. Pravda, chov prasat skončil již před patnácti lety, ale jen z důvodu nákupu drahých selat ze zahraničí. Na druhou stranu však dostal větší prostor chov kombinovaného skotu pro produkci mléka i masa. V současnos-ti společně s bioplynovou stanicí nachází družstvo v chovu skotu zdroj příjmu. Výrobně obchodní družstvo hospodaří na bezmála 2000 hektarech zemědělské půdy, z nichž převážná část představuje krmnou základnu pro skot a bioplynovou stanici. „Mívali jsme větší plochu pozem-ků, avšak v průběhu let se plocha snížila. Zájem o půdu je poměrně velký,“ informo-val místopředseda představenstva a hlavní zootechnik v jedné osobě Marian Bílý. „Pěstujeme především krmné plodiny, tedy hlavně kukuřici či jetel, 550 hektarů máme luk a pastvin. Zbývající pozemky pokrývají obiloviny a řepka. Jako jedni z mála jsme zůstali věrní tradičním bram-borám, které jsou určeny pro konzum, do škrobáren, ale i na sadbu,“ krátce předsta-vil rostlinný sektor.“Živočišnou výrobu pak zastupuje chov skotu především českého strakatého ple-mene, ale z části i holštýna. Dvě hlavní střediska obsadilo více než 800 doj-nic, třetí středisko patří výkrmu býků.

Železná kráva

Spojitost mezi rostlinnou a živočišnou výrobou však navzdory všeobecnému mínění nalezla bioplynová stanice, která bývá často kontroverzním tématem. Ni-koliv však v Kámeni. „Bioplynová sta-nice v Kámeni rozhodně kravám nijak nekonkuruje. Ba naopak. Její krmná dáv-ka je totiž postavena především na hno-ji, nikoliv na kukuřici. Mohu s čistým srdcem konstatovat, že její spuštění pa-radoxně kravám pomohlo, a to v otázce kvality krmiv, neboť nekvalitní, případně zaplísněná siláž díky ní nekončí v bacho-ru kravském, ale v tom plechovém, kde nenatropí takovou paseku,“ pochválil symbiózu Marian Bílý. „Z počátku jsem byl k výstavbě bioply-nové stanice o výkonu 740 kW skeptic-ký, ale výsledky ukazují, že se předpově-di nemýlily. Navíc v dnešní době častých průšvihů s cenami komodit představuje bioplynová stanice, ať chceme nebo ne, stabilní zdroj příjmů.“Železná kráva denně spolyká šest vagónů hnoje a jen dva a půl vagónu kukuřice, z nichž téměř polovinu tvoří nedožerky a nezkrmená siláž z boků a horní vrstvy silážní jámy. Využití separátu ve stáji také napomohlo s problematikou pode-stýlání a nedostatkem slámy. Separát se přistýlá na boxové postýlky třikrát týdně, hnůj z chodeb částečně zahuštěný sepa-rátem jde zpátky do bioplynky. Vyhrnuje se bobcatem dvakrát denně. A zbývá i na hnojení v kombinaci s digestátem.

Maso se vyplatí

Chov dojeného skotu nalezl domov na dvou hlavních střediscích ve Věž-né a v Dobré Vodě. Zatímco Věžná poskytla místo pro 600 dojnic, telata

9

z našich farem - Kámen

a vysokobřezí jalovice, v Dobré Vodě je 220 krav a všechny další kategorie skotu s uzavřeným obratem stáda. Jalovice pro Věžnou jsou ustájeny v Kámeni v zahnu-té jalovárně, která vznikla přístavbou stá-je a vyhnutím se seníku.Posledním střediskem v podniku je Vintí-řov, které slouží pro výkrm býků české-ho strakatého skotu s kapacitou přibližně 300 býků. „Péče o býky je snadná. Jelikož se jedná o výkrm na hluboké podestýlce, postačí jednou týdně vyhrnout chodbu. Krmíme zde nedožraným krmivem od krav, k ně-muž přidáváme dvě kila ječného šrotu na kus. Ročně se zde vykrmí cca 220 býků. Rádi bychom toto číslo zvedli na 250,“ informoval o výkrmu býků Marian Bílý. Neboť se daří ve výkrmu dosáhnout přírůstků nad jeden kilogram denně, je možné prodávat býky mladé nejdéle do 24 měsíců věku o hmotnosti v průměru 740 kg. Býci již mnoho let putují na jat-ka Toro Hlavečník, v posledních letech však přibyla ještě dceřiná společnost Svazu chovatelů českého strakatého sko-tu Cattle market. „Daří se nám produkovat od klasického červenostrakatého plemene fleckvieh kvalitní maso, po němž je poptávka. Sou-časná cena se pohybuje okolo 51 korun za kilogram živé hmotnosti plus tři ko-runy v případě dosažení věku 21 měsíců a hmotnosti min. 650 kg. Cena u hovězí-ho masa bývá historicky poměrně stabil-ní a její případné kolísání nečiní velkých výkyvů. Již z tohoto důvodu bereme vý-krm býků, kteří navíc požadují minimál-ní péči, za opodstatněný,“ dodal M. Bílý.

Efektivní produkce mléka

Druhý protipól ke stabilitě v prodeji masa tvoří zpeněžování mléka. Odvětví mléčné

Ing. Tomáš Fák z VVS kontroluje TMR na farmě.

z našich farem - Kámen

10

poměrně daří. Za celý podnik i s hol-štýnským plemenem jsme se dostali v loňském kontrolním roce v průměru na 3,94 % tuku a 3,48 % bílkovin při užitkovosti 8196 kg mléka,“ uvedl in-formace hlavní zootechnik. Mléko nově putuje po letech smlouvy v Madetě do Goldsteigu s tím, že je pro-dej realizován napřímo bez zapojení do odbytového družstva. A přesto se daří VOD Kámeni vyjednat příznivou cenu, která za letošní leden dosáhla 9,60 korun.

Meziplemenné rozdíly

Zajímavostí ve vztahu k užitkovosti jsou meziplemenné rozdíly v produkci mléka. Na farmě v Dobré Vodě je ustá-jeno 80 dojnic holštýnského plemene a 140 krav červenostrakatých. Zatímco holštýnský skot na stejné krmné dávce udělal 10804 kg mléka s 3,78 % tuku a 3,35 % bílkovin, dosáhl český strakatý skot užitkovosti 8958 kg mléka, 3,88 % tuku a 3,56 % bílkovin. Rentabilitu chovu skotu nemůžeme ale počítat odděleně, je třeba zmínit i další výhody a nevýhody plemene. Zatímco se prodávají holštýnští býčci jako te-lata, maso z býků českého strakatého skotu je výhodně zpeněženo. K tomu je třeba započíst u dojnic také počet naro-zených telat, či lze hodnotu reprodukce vyčíslit pomocí mezidobí. Ta u holštýn-ských plemenic v Dobré Vodě dosahuje 426 dnů, zatímco český strakatý skot

produkce si v historii prošlo trnitou ces-tou, ale také se hřálo na výsluní. Kolísá-ní tohoto sektoru je všem velmi známé. Již z tohoto důvodu je třeba se naučit dobře hospodařit a nalézt optimální cestu pro efektivní produkci mléka. Již z tohoto důvodu se v Kámeni zařizu-jí nikoliv podle produkce, nýbrž podle ekonomiky.„I my jsme si prošli mnoha pokusy, z nichž jsme našli poučení, jakým způ-sobem se máme v chovu skotu zařídit. Již víme, že základem úspěchu je dě-lat práci zodpovědně. Proto nám záleží na kvalitě, ať se již jedná o krmení, či prostředí ve stáji. Je třeba se co nejvíce vyvarovat chyb. Čím méně jich udělá-me, tím lepší jsou výsledky. Chyby to-tiž dělá jen člověk, zvířata na ně pouze reagují. A čím více zásahů člověk bude konat, tím problémovější stádo bude,“ míní Marian Bílý. Proto v podniku sází na kvalitu krm-né dávky, která je základem úspěchu. „Abychom dosáhli dobré rentability, je nezbytné vyrobit kvalitní krmivo doma a nakupovat jen nezbytné komponenty, které u nás nelze vypěstovat či vyro-bit,“ uvažuje hlavní zootechnik, jenž je známý tím, že sám jedná s prodejci osiv o tom, jaký hybrid kukuřice či odrůda jetele se bude na polích pěstovat. „Volba správného hybridu či odrůdy je běh na dlouhou trať. Vždy totiž poža-duji, aby se kvalita prověřila na našich polích. Proto děláme firemní pokusy. Pouze pokud bude vybraný hybrid lepší, než ty, které se u nás pěstují, má šanci se dostat na naše pole,“ zdůraznil. Z důvodu stability siláží však nevybírá více hybridů než na každou farmu je-den. Do každé jámy musí přijít identic-ký hybrid, aby každý vyfrézovaný kus stěny neměl jiné parametry. Kvalitu pro-věří rozbory. Důraz je kladen na živiny, nikoliv na objem hmoty. Ta je důležitá pro bioplynovou stanici. Proto má pěs-tování kukuřice na krmení a do bioply-nové stanice odlišné požadavky. Důraz na kvalitu je kladen také, co se týče trvalých travních porostů. Louky a pastviny je třeba pravidelně obnovo-vat či přisévat. „Co lze ovlivnit doma a za málo peněz, se cení,“ dodal Marian Bílý. „Umění je totiž udělat mléko na poli, nikoliv za drahé nakoupené kom-ponenty.“Jak je to tedy s produkcí mléka? „Sna-žíme se orientovat na levnou výrobu mléka a kvalitu resp. složky, což se nám

se dostal na 381 dnů. Rozdíl tedy činí neuvěřitelných 45 dnů!

Somatické buňky

Z mnoha seminářů slýcháme pouče-ní o tom, jak by měla vypadat hygiena v chovu, aby se dosahovalo minimální-ho počtu somatických buněk v mléce. Většina českých chovů se však potýká s opakem. I zde tvoří Kámen výjimku. Hlavní zootechnik to vidí jinak. „Nedáv-no jsme měli problém se zaměstnanci na středisku v Dobré Vodě a hned se zvýšila somatika na 230 tisíc buněk. Ve Věžné se dlouhodobě pohybujeme pod 130 tisíc.“ A jak dosáhnout takovýchto učebnico-vých výsledků? Vše je o lidech. Nej-větším plusem je stále stejný a školený personál. Nezbytné je seřízení dojícího stroje a podtlaku, který je třeba hlídat a v případě problémů ihned zasáhnout. Dojnice s poraněnými struky se musí okamžitě ošetřit. A hygiena dojení i ustá-jení by měla být samozřejmostí. I když i v tomto je VOD Kámen raritou. Na far-mě ve Věžné se totiž vůbec nepoužívá desinfekce před ani po dojení, v Dobré Vodě pak pouze po dojení. Jen na sušení dojnic se stále používají antibiotika.

Není krmení jako krmení

Délka stání na sucho je individuální pod-le dojivosti, avšak směřována k obvyklé délce 60 dnů.

info ‘15

Hlavní zootechnik Marián Bílý.

Obě farmy mají několik skupin krav, které jsou rozděleny nikoliv podle fáze laktace, ale podle užitkovosti, které dosa-hují. Krmí se tak několik krmných dávek podle skutečné produkce mléka. Samo-statnou skupinu tvoří oddělené prvotel-ky, které dostávají krmnou dávku s ohle-dem na nižší hmotnost a vyšší potřebu příjmu energie na dokončení růstu. Tato skupina vykazuje méně konfl iktů mezi sebou a klid napomáhá k vyššímu příjmu krmiva a posléze i užitkovosti. Dojnice po otelení putují do rozdoje, posléze do vrcholu laktace, či přímo do středové skupiny v závislosti na užitko-vosti. Pak následují do konce laktace. Suchostojné dojnice dostávají stále 2 až 3 kg kukuřičné siláže. Důvodem je snazší rozežrání po porodu a menší změna krm-né dávky. Krávy mají k dispozici již 14 dní před porodem 2 až 3 kg šrotu.O výživu skotu se na farmě v Dobré Vodě stará VVS Verměřovice. Krmnou dávku vrcholu pro užitkovost nad 35 kg mléka tak tvoří 20 kg kukuřičné siláže, 6 kg travní senáže, 10 kg jetelové senáže, kg sena, štípaná sláma, glykomel a 8 kg směsi sóji, obilního šrotu, řepkového šro-tu, sladového květu, vápence a minerál-ního doplňku z rukou VVS Verměřovice. Přitom do TMR jde pouze menší procen-to šrotu, většinu mají krávy k dispozici ve futerboxu a to v závislosti na vlastní užitkovosti. Na farmě ve Věžné jde směs přímo na žlab v podobě TMR, místo glykomelu se však přidává klasický cukr.

Tele je základ

Kvalitní odchov telat začíná napojením mleziva. O jeho nezbytnosti toho již bylo řečeno mnoho, avšak praxe často vše mění. Proto je třeba nastavit oceňování ošetřovatelů tak, aby tele vždy dostalo dostatek kvalitního mleziva. „Ošetřova-tel dostává příplatek za narozené tele, ale i za trojí napojení během prvních 12 hodin. Každé tele má svůj deník, kde je uvedeno každé napojení včetně kvality a původu kolostra. Kontrola odpovídajícího na-pojení se provádí odběrem krve u všech telat a stanovením celkového proteinu. Obsah imunoglobulinů nesmí poklesnout pod hodnotu 55 IgG (g/l). V opačném případě může ošetřovatel zapomenout na odměnu,“ vysvětlil zootechnik sys-tém, jak zabránit vysokému úhynu telat. „Z původních hodnot náhodných kontrol na úrovni dokonce 40 IgG jsme se rázem

dostali i na 70 IgG. Zároveň vypadá, že se tím vyřešily i časté úhyny telat.“Telata následně dostávají okyselenou mléčnou krmnou směs, v případě Dobré Vody z VVS Verměřovice. VOD Kámen jinak patří k ceněným vystavovatelům na chovatelských soutěžích, ale i národních šampionátech, např. v roce 2012 v Radešínské Svratce, kde se podařilo získat hlavní cenu za národní šampionku.

text a foto: Soňa Jelínková

z našich farem - Kámen

11

Školní statek Dobešice je nedílnou sou-částí Střední zemědělské školy v Písku. Jeho hospodářský dvůr nabízí ukázku mnoha plemen prasat, ovcí, koz, drůbeže, králíků, včel i koní. Jako třešinka na dortu se nad ním tyčí stáje se skotem, většinou českého strakatého plemene. Celkem ve stájích pobývá na 465 zvířat, z nichž je 192 dojnic. Dodávku nejen MKS zabez-pečuje VVS. „Měli jsme problémy s častými mastiti-dami v době, kdy se u nás střídal personál na dojírně. Proto jsme byli nuceni přejít k řešení, které si často vyžaduje zlepšení ve více krocích. Přistoupili jsme k úplnému vyčištění loží, celkové dezinfekci příprav-kem Desical Plus a nastlání čistou slámou. Nyní dezinfekční přípravek Desical Plus používáme dvakrát až třikrát týdně pro udržení zásadité povahy podestýlky, čímž minimalizujeme možnost onemocnění mléčné žlázy. Lože čistíme od případ-ných výkalů a dostýláme slámou každý den. Společně s důsledným dodržováním hygieny na dojírně a zajištěním stálého personálu se nám podařilo snížit počet zánětů na minimum a zároveň jsme docí-lili i poklesu počtu somatických buněk na průměrných 164 tisíc za poslední kontrolu užitkovosti,“ nechala se slyšet zootechnič-ka ing. Miroslava Procházková. Desical Plus je širokospektrální vysoce alkalický prostředek na desinfekci stá-jového prostředí, používá se většinou u dojnic, telat, ale i dalších kategorií skotu a hospodářských zvířat. Jeho výhodou je též použití na kašovitou koupel paznehtů v průchozích vanách. Je dermatologic-ky testovaný a potvrdil svoji účinnost ve zkoušce DLG Fokus Test.

z našich farem - Unčovice

12

„Prasata těchto genotypů jsme vybrali, protože mají pevnější konstituci i přes-tože v produkci selat nedosahují ma-ximálních výsledků, jaké jsou zvykem u jiných plemenářských programů. Jsou vhodnější pro naše starší techno-logie. Šest let po repopulaci nemáme vážnější zdravotní problémy, protože se snažíme o co nejlepší biosecuritu obou farem.“ sdělil Aleš Novák s dopl-něním, že průměrný počet všech selat na prasnici je 29, živě narozených 27,1 a odstavených 25,5. Výkrmny jsou zatím zastaralejší, pro-to výsledek 850 g přírůstku od zásta-vu po porážku není podle zootechnika nijak zvlášť oslnivý. „Krmíme suchým krmením převážně z vlastních zdrojů a vlastní míchárny. Měsíčně vyrobíme 500 tun krmiv pro skot a prasata. Naku-pujeme pouze starter pro selata. Tento problém starých výkrmen by měla v bu-doucnu částečně vyřešit nová výkrmna s tekutým krmením, na kterou je již vy-dáno stavební povolení. Po provedené repopulaci chovu prasat se tento úsek dlouhodobě pohybuje v zisku a proto jsme rádi, že jsme se k tomuto kroku rozhodli. Bohužel s výrazným pokle-sem cen vepřového masa od minulého roku, není zde jistota, že tento pozitivní ekonomický stav je dlouhodobě udrži-telný.“ konstatuje Aleš Novák. Veškerá produkce putuje na jatky Makovec, a. s., se sídlem v Kostelci na Hané. Tato společnost zpracovává a dodává maso a masné výrobky především do svých vlastních firemních prodejen, kterých již má téměř 70 v České Republice.

Dojivost stoupá

Vlajkovou lodí živočišné výroby je však produkce mléka. ZD Unčovicechová nyní 800 holštýnských krav z převodného křížení a má již dlouhodobě uzavřený obrat stáda.

Hledání mezer k navýšení užitkovostiV Zemědělském družstvu Unčo-vice udělali několik zásadních změn, které dokázaly zvýšit meziroční dojivost zhruba o 700 litrů. V první řadě to byla změ-na výživářské firmy, organizace práce a zavedení pravidelných kontrolních dnů. K tomu se přidal lepší komfort ustájení zvířat, zlepšení práce na dojírně, péče o telata a v neposlední řadě péče o končetiny. A kýžené kilogramy mléka navíc jsou na světě. A bu-dou ještě přibývat – díky zlepšení managerského vedení farem a odchovu jalovic nasazují prvo-telky na 35 kg mléka.

Zemědělské družstvo Unčovice za-městnává téměř 200 lidí a hospoda-ří na 6200 ha na Hané částečně také v CHKO Litovelské Pomoraví. Za-bývá se jak živočišnou tak rostlinnou výrobou, ale také výrobou energie v bioplynové stanici. V jeho čele stojí žena – předsedkyně družstva Ing. Mila-da Měsícová, vedoucím zootechnikem a krmivářem je Ing. Aleš Novák. Základní sortiment plodin tvoří potravi-nářská pšenice (1800 ha), ječmen jarní (1220 ha), cukrovka (850 ha). Dalšími plodinami jsou řepka ozimá (700 ha), hrášek zelený určený pro konzerváren-ské účely (160 ha), žito, ječmen ozimý a oves. Pro krmivářské účely se pěstuje na orné půdě asi 250 ha vojtěšky a 690 ha kukuřice, z níž je asi 190 ha konzer-vováno jako vlhké kukuřičné zrno.

Tradice chovu prasat se udržela

Živočišná výroba je založena na chovu holštýnského skotu na dvou farmách asi 4 km vzdálených – v Unčovicích a v Příkazech. Druhým artiklem je produkce vepřového masa na farmách Rozvadovice a Náklo. Podnik cho-vá 80 prasnic v rozmnožovacím cho-vu a 580 prasnic v užitkovém chovu. V průběhu roku 2009 chov prasat pro-šel repopulací, kdy byla zvolena gene-tika belgické firmy Rattlerow Seghers.

Bioplynová stanice, jejímž produktem je fermentovaný separát – stelivo do boxových loží produkční stáje

Denní dodávka do mlékárny byla v lednu 27,5 litrů na ustájenou krávu, loni družstvo nadojilo o 780 tis. litrů více, než v předcházejícím roce. Jeho cena klesla z průměru 9,40 Kč (v roce 2014) v lednu 2015 na 8,45 Kč za litr. „S dojivostí jdeme nahoru – zatímco v roce 2014 vykazovala farma Unčovice v kontrole užitkovosti 9062 kg, v lednu 2015 to bylo již 9781 kg. Farma Příkazy zaznamenala podobný posun – množství mléka se za rok zvýšilo z 8851 kg na 9524 kg. Jsme i nadále optimističtí – prvotelky nasazují na 35 litrech, takže průměrná dojivost půjde do budoucna ještě nahoru,“ konstatuje Aleš Novák a pokračuje: „Za vyšší užitkovostí stojí z velké míry optimalizace výživy. Od října roku 2013 jsme začali spolupráci s Ing. Eduardem Haninou z VVS Verměřovice a MVDr. Václavem Osičkou z MilkProgresu, kteří optimalizovali fázovou výživu našich dojnic. Velkým přínosem byla rovněž možnost se v minulém roce účastnit školení pořádaného firmou MilkProgres, a to konkrétně „Řízení mléčné farmy“, kterého se účastnili naši zootechnici spolu s předsedkyní družstva. Tímto došlo k podstatnému posunu v managementu našich farem. Zavedli jsme pravidelné měsíční kontrolní dny, zlepšili jsme práci na dojírně, opakovaně proškolili všechny zaměstnance a investovali do zlepšení welfare zvířat. Po rozjetí bioplynové stanice s výkonem 1 MW jsme svépomocí upravili staré matrace na boxy, kde steleme separátem, který prošel fermentací v bioplynce. V produkční stáji tedy došlo k úpravě loží z matrací na separát a rozhodně je to ku prospěchu – zadní část pod vemeny se desinfikuje přípravkem na bázi vápence,“ dodává hlavní zootechnik.

BPS skotu nekonkuruje

„Bioplynová stanice je velmi úzce napo-jena na chov skotu a i s tímto záměrem byla postavena. Bioplynovou stanici krmíme

info ‘15

hnojem se slámou, která je nařezána, ke-jdou, cukrovarskými řízky, zbytky krme-ní, travními senážemi a samozřejmě i ku-kuřičnou siláží, ale zde se snažíme o co nejmenší podíl v krmné dávce. BPS je zde opravdovým přínosem a nijak nekonkuru-je živočišné výrobě“ hodnotí Aleš Novák.

Výkrm holštýnských býků se nevyplatil

Vedení zemědělského družstva dospělo k rozhodnutí ukončit výkrm býků, jehož bilance byla podle zootechnika téměř vždy v „červených číslech“. Nyní jsou telata samčího pohlaví prodávána v ra-ném věku převážně do Nizozemska. Tím se snížila obsazenost teletníku na polo-vinu a jalovičkám se tak dostává lepšího komfortu i péče. Dalším faktorem, který se podílí na zvý-šení užitkovosti v ZD Unčovice bylo vy-budování nové brodicí vany na končetiny. Harmonogram péče o paznehty se snaží management změnit – zaškolit vlastní lidi a zvýšit frekvenci ze současných 2 ošet-ření na úpravu minimálně třikrát do roka. V Příkazích stejně jako v Unčovicích se dojí dvakrát denně na dojírnách Fullwood (kruh 15 míst, rybínová 2 x 10 míst). Ošetřovatelé dodržují standardní operač-ní postupy, tak aby krávy nepoznaly, kdo je právě na směně. Základem je kvalitní ošetření vemene před dojením s jednou utěrkou na každou dojnici, správná stimu-lace vemene ke spouštění mléka a násled-ná desinfekce po dojení. Standardem se stalo i používání rukavic.

Fázová výživa šetří náklady

Jak již bylo řečeno, za zvýšením užit-kovosti stojí posun v managementu kr-mení a ve výpočtech krmných dávek. Fázová výživa je možná díky velikosti stáda a technickým možnostem ustájení – vytvořit dostatek samostatných skupin. Přehánění není ani tak časté. Rozdělení stáda má podle výživáře Eduarda Haniny značný vliv na úsporu nákladů na krmi-va, neboť nedochází k překrmení někte-rých zvířat nebo skupin zvířat. Počítá se a míchá šest krmných dávek: rozdoj,vrchol laktace, střed laktace, ko-nec laktace, státní na sucho a přípra-va na porod (tři týdny před porodem). Krmná dávka „vrchol laktace“ je dimen-zována na 37,5 litrů, což v sušině zname-ná 23,7 kg. V sušině je 42 % koncentrá-tů, což je podle výživáře rozumná míra

a svědčí o kvalitě objemných krmiv. Důležité je, že krávy jsou toto množství schopné sežrat. V dávce převažuje kuku-řičná siláž v poměru 3:1 s vojtěškovou siláží. Blízký cukrovar v Litovli je zdro-jem řepných řízků, dále do této krmné dávky patří seno a sláma. Podstatnými složkami jsou kukuřice CCM, řepkový a sojový šrot, bypassový sojový šrot – Amino+ a vlastní obilné šroty . „Výpočet krmné dávky je kalkulován na produkci mléka z metabolizovatelné ener-gie a metabolizovatelného proteinu, kdy standardní pojetí hrubá energie a hrubý protein nejsou zásadní. V rámci krmné dávky vyhodnocujeme produkci a cenu krmné dávky z jednotlivých krmiv. Každá krmná dávka je kalkulována v reálných cenách,“ vysvětlil svůj postup výživář.

Co říká analýza mléka?

Mléčný tuk byl v únoru kolem 4,0 % a bílkovina 3,38 %. Somatické buňky v průměru za podnik asi 170 tisíc. Močo-vina se snížila na optimálních 23 mg/100 ml. „Močovina v mléce představuje du-sík, který kráva nezvládla metabolicky zpracovat, jednoduše jde o ukazatel hos-podaření s dusíkatými látkami. Lze říci, že jsme ušetřili a velký podíl dusíkatých látek jde nyní do bílkovin mléka a pro vlastní metabolismus zvířat. Nejproduktivnější skupiny – vrchol lak-tace a rozdoj dostávají sójový extraho-vaný šrot doplněný o by-passový protein Amino+ a kyselinu palmitovou (C16). Krmná dávka pro skupinu „příprava na porod“ je specifická tím, že má zakom-ponovány aniontové soli, které lépe připravují organismus na hospodaření s vápníkem po otelení. Nedochází k me-tabolickému šoku a omezují se poporod-ní komplikace typu zadrženého lůžka a metritid. Po otelení se osvědčilo po-dávání nápoje, který představuje zdroj minerálních látek a pohotové energie. s propylenglykolem, který kráva přijímá dobrovolně dodal zootechnik a přešel k hodnocení objemných krmiv.

Konzervace v roce 2014

„Loňský rok byl specifický vlhkým po-zdním létem a když se mělo vjet do siláž-ních kukuřic, stále pršelo. Nakonec to ale bylo ku prospěchu. Zrno v palicích fy-ziologicky dozrálo do vyšší zralosti než obvykle, takže mělo více škrobu. Rostli-na ale zůstala zelená. I přestože se termín

13

z našich farem - Unčovice

Vlevo vedoucí zootechnik a krmivář Ing. Aleš Novák, vpravo poradce pro výživu firmy VVS

Ing. Eduard Hanina

sklizně jen velice těžko odhadoval, vý-sledkem byla velice dobrá stravitelnost siláže s vyšším obsahem škrobu. Tím do-sahujeme nyní vyššího produkčního po-tenciálu z objemu, než bylo v minulých letech obvyklé. Na vojtěškové siláže se nám osvědčilo používat chemický konzervant Safesil – směs organických kyselin. Krávy tyto objemy s chutí přijímají. Velice se v tom-to družstvu osvědčil řezací vůz na slámu – když náhodou měl poruchu, nádoje se významně snížily.“

Péče o telata je investice do budoucna

„Na základě soustavného školení ošetřo-vatelů a každoměsíčních kontrolních dnů jsme mimo jiné optimalizovali postupy získávání mleziva. Soustředíme se na to, aby telata dostala po narození odpovída-jící množství mleziva pokud možno od vlastní matky. Ke kontrole slouží hladina celkové bílkoviny v krvi telat,“ vysvětlil Aleš Novák a dodává: „Telata jsme dříve krmili nativním mlé-kem od krav. Dnes je již plně krmné mléko nahrazeno mléčnou náhražkou. Díky novému dávkovacímu vozíku jsou telata zásobována mléčnou směsí o tep-lotě, koncentraci a množství, jak má být. Ve stáří dvou měsíců putují telata z venkovních individuálních boxů do te-letníku, kde jsou postupně na mléčném automatu odstavena a plně přecházejí na rostlinnou výživu.“ Plánem do budoucna je postavit v Unčo-vicích nový kravín a soustředit chov mléčných krav pouze na jednu farmu s navýšením počtu na 1000 dojnic. Na druhé farmě v Příkazech by měl být pou-ze odchov jalovic. Nezbývá než popřát, ať se to podaří.

text a foto: Lukáš Rytinazdroj: Náš Chov

z našich farem - Farma Hole

14

Farma Hole - vše jde neustále kupředu Oldřich Poláček se svou rodinou hospodaří severozápadně od Prahy v malé obci Hole nedale-ko hradu Okoř. Kromě rostlinné výroby a provozu bioplynové stanice chová asi 200 holštýn-ských krav. Svými originálními nápady a řešením žene farmu neustále kupředu, takže ustájené dojnice mají zajištěný jak welfare, tak i dobrou výživu. A proto bez zdravotních komplikací produku-jí dostatečné množství mléka.

Rodinná farma byla znovu založena Oldřichem Poláčkem a jeho otcem po roce 1990, kdy majitel požádal o navrá-cení rodinného majetku včetně něko-lika krav. Dnes můžeme v Holi vidět moderní stáj s prvky robotizace, která aktuálně dojí asi 165 holštýnských krav s průměrnou užitkovostí přes 10,5 tis. kg mléka. V areálu je také bioplynová stanice o výkonu 550 kW, která opti-málně navazuje na chov skotu, využívá především kejdu, částečně také kukuřič-nou siláž nebo zbytky z potravinářské-ho průmyslu. Farma hospodaří na 360 ha. Mléko z Hole putuje ke zpracování do Pragolaktosu, částečně jej nakupují Pražané z mléčných automatů.Hlavním zootechnikem na farmě Hole je v současnosti nedávný absolvent praž-ské ČZU Ing. Jiří Novák, který má na starosti vše, co se týká 200 ustájených krav a asi 300 kusů telat a jalovic. Jak v úvodu sdělil, inseminaci a vyšetření březosti ultrazvukem dělá sám. Druhou důležitou oporou podniku je Ing. Voj-těch Pánek, operátor bioplynové stani-ce a rovněž zootechnik. Jeho hlavním úkolem je zajistit stálý přísun organické hmoty do bioplynky a její bezproblémo-vý chod. Zootechnici sledují užitkovost stáda podle pořadí laktace: Na první laktaci dojí prvotelky kolem 9500 kg mléka, na druhé přes 10 tisíc a kolem 11 tisíc pak třetí a další laktace. Složky se pohybu-jí okolo 3,7 % tuku a 3,15 % bílkovin. „V letních extrémních vedrech jsme spadli asi o čtyři litry.

Po jejich skončení krávy začaly přijímat krmivo ve velkém a vrátily se na průměr 32 litrů denně.“

Farma se musí rozvíjet

„Farma musí neustále jít kupředu, stá-le se obnovovat. Tomu je třeba dávat myšlenku. První stáj jsme stavěli pro 65 krav v roce 1992, ta slouží dnes jako porodna. Při mléčné krizi před několika lety jsme stáli před rozhodnutím, jest-li výrobu mléka zachovat. Mimo jiné i proto, že nám banka vyšla vstříc, byla v prosinci 2012 dokončena nová rošto-vá stáj s 200 boxovými loži s kejdovým hospodářstvím. Boxová lože jsou stlaná řezanou slámou ošetřenou vápenným přípravkem. Kejdu se zbytky steliva pod rošty vyhrnuje automat značky Jozz, krmivo přihrnuje Lely,“ stručně popsal vývoj majitel farmy Oldřich Poláček.

Od jara 2013 se poprvé dojilo na zbru-su nové dojírně Fullwood s 2 x 12 staními rozmístěnými paralelně, tedy side-by-side. Inspirován zahraničím se Oldřich Poláček spolu s realizátorem rozhodl vybudovat dojírnu se sklep-ním prostorem. Její hlavní výhodou je pohodlné provádění kontroly užit-kovosti, omezení instalací přímo v do-jírně a snížení hluku. Po indentifikaci krav v průchozí anténě se zapíše číslo krávy nejen na dojírně do ovládacího panelu dojiče, ale také do paralelního panelu nacházejícího se ve sklepním prostoru, kde čeká plemenářský tech-nik s odběrovou soupravou. Provádí tedy odběr mléka v klidném a čistém prostředí, kde se také nachází zbýva-jící technologie, jako jsou pulzátory, škrtiče mléčné hadice, sběrné nádoby s mléčnými čerpadly, ale také trubkové předchladiče.

info ‘15

z našich farem - Poláček / návštěva Turecka

15

Návštěva českých chovatelů na farmách v Turecku

Výživa jde ruku v ruce s pohodou

Prvky welfare jsou na farmě splněny. Dalším důležitým faktorem, který se podílí na dosažení dostatku kvalitní-ho mléka – finálního produktu farmy, je výživa. „Ing. Petr Novotný z VVS Verměřo-vice do podniku vstoupil před rokem, když jsme řešili určité metabolické problémy krav. Navrhl ozdravnou minerálku s obsahem beta karote-nu, vitamínů a makro a mikroprvků. Záněty děloh i další problémy brzy přestaly,“ komentuje zootechnik Jiří Novák okolnosti nástupu výživáře z firmy VVS. Ing. Petr Novotný k tomu dodává: „Snažím se do Hole vnést svůj styl vý-živy založený více na lepší stravitel-nosti vlákniny s využitím senáží. Za-čali jsme zkrmovat řepkový šrot, který šetří náklady a vyrábět větší množství travních senáží a vojtěšky. Produkční krmná dávka počítá s 30 kg kukuřičné siláže, 5 kg vojtěškové senáže a 3 kg travní senáže, přidává se také chráně-ný tuk C16. „S fi rmou VVS jsme se znali z dřívějška, dodávali nám krm-ný tuk. Pokud jde o výživáře a naše-ho zootechnika, dali jsme příležitost mládí,“ komentuje Oldřich Poláček,

který se přidává do rozhovoru. „Zatím mohu konstatovat, že to funguje.“

Využití organických odpadů

Nápady se v hlavě majitele farmy Ol-dřicha Poláčka neustále rodí a dávají farmě nové příležitosti. V prosinci 2013 se rozjela bioplynová stanice o výkonu 550 kW, která technologicky navazuje na novou stáj a dále je spojena se zásob-ní jímkou na digestát o kapacitě 6000 m3. Oldřich Poláček přišel nedávno opět s novinkou – již částečně spalu-je v BPS vyřazené pečivo, které sváží z pražských supermarketů.

Zbytkové potraviny by podle jeho slov mohly snížit množství spotřebované ku-kuřičné siláže pro bioplynovou stanici až o třetinu. V jednání jsou tedy také zbytky z gastro výroby. Vše musí jít neustále kupředu. Zootech-nici už se těší na nový teletník a jalovár-nu s porodnou, které jsou v plánu.

Text Lukáš RytinaFoto Vlastimil Uhlíř

Zdroj: Náš Chov

16

Asanácia chova-teľských priesto-rov – dôležitá súčasť úspešného chovu zvierat

Úvod

Každý farmár a cho-vateľ zvierat bude určite súhlasiť, že čistenie a dezinfekcia priestorov chovu sú nevyhnutné na udrža-nie pohody a zdravia vysokoúžitkových zvierat. Toto ob-zvlášť platí v prípade

intenzívneho spôsobu chovu hospodár-skych zvierat, kde vysoká koncentrácia a nadmerná produkcia uľahčujú infekčný tlak z prostredia na zvieratá. Dôsledkom zvýšeného infekčného tlaku bývajú napr. hnačky teliat a zvýšené úhyny, mastitídy, endometritídy atď.Čistenie a dezinfekcia by mali byť au-tomatickou súčasťou každého farmo-vého biosecurity programu. Cieľom nie je úplne vysterilizovať prostredie, to je prakticky nemožné, ale znížiť množstvo patogénov v prostredí tak, aby nedochá-dzalo k prenosu infekčného ochorenia a tým pôsobiť preventívne proti výskytu nákazy. Aby bolo čistenie a dezinfekcia maximálne účinné, je nutné dodržiavať postupnosť a dôslednosť v jednotlivých krokoch sanitácie ako aj zohľadniť ďal-šie dôležité faktory spojené s procesom udržania hygienického prostredia na farme. Žiaľ, mnoho chovateľov zvierat považuje kúpu pár fliaš nejakého dezin-fekčného prípravku podľa výhodnej ceny alebo osobnej preferencie za najpodstat-nejší krok v sanitácii priestorov. Omyl. Ak chcete vedieť viac a ak aj vás čaká veľké jarné upratovanie na vašej farme, čítajte ďalej.

Prečo je tak ťažké zvoliť vhodný prostriedok?

Výber dezinfekčného prípravku je zlo-žitý proces. Neexistuje jeden prípravok vhodný na každú situáciu a do všet-kých priestorov. Pri výbere je potrebné

zohľadniť riziko výskytu ochorení u vašich zvierat a na vašej farme, typy povrchov určených na dezinfekciu, podmienky pri ktorých bude prípravok po-užitý, tréning a znalosť personálu a až takje možné svedomito pristúpiť k výberu najvhodnejšieho chemického prípravku. Keby existoval len jedna dokonalá de-zinfekčná látka, tak by mala:

Ani jedna zo známych chemických zlú-čenín používaných v dezinfekčných prípravkoch nespĺňa osamote tieto sta-novené ideálne kritériá a tento problém sa rieši výhodnou kombináciou účinných látok v jednom prípravku, ktorý sa tak môže priblížiť k tomu jednému dokona-lému dezinfekčnému prostriedku.

Ako vybrať vhodný prostriedok?

Jeden konkrétny dezinfekčný prípravok však nemôže pôsobiť na všetky rôzne zdroje baktérií a kontaminácie existujúce v každom chove zvierat. Výber najvhod-nejšieho prípravku by mal nasledovať po zodpovedaní si týchto otázok:

Ako správne dezinfikovať?

Ak chcete, aby bola dezinfekcia naozaj účinná a teda dosiahla vami požadova-ný efekt, zvážte aj nasledujúce praktic-ké kritériá:

1. Dôkladne očistite povrchy. Väčšina dezinfekčných prostriedkov účinkuje len na viditeľne čisté povrchy - orga-nický materiál ako pôda, podstielka, rastlinný materiál, mlieko, krv, hnis a hnoj deaktivujú dezinfekčný účinok alebo chránia baktérie pred aktívnou účinnou látkou. Toto platí zvlášť pre chlórové dezinfekčné prípravky. Dô-kladné mechanické vyčistenie povr-chov je tým nutným minimálnym zá-kladom pred aplikáciou dezinfekčného prípravku.

2. Použite prostriedok účinný proti da-ným patogénom. Dezinfekčné príprav-ky sa líšia v účinku proti jednotlivým baktériám, vírusom a plesniam - väčši-na bežne používaných látok neúčinku-je proti bakteriálnym spóram (pôvod-ca tetanu, botulizmu, antraxu, čiernej nohy, malígneho opuchu). Peroxy zlú-čeniny a formaldehyd sú najúčinnejšie proti spóram, aj keď formaldehyd limi-tuje jeho karcinogénny účinok.

3. Pri výbere zohľadnite aj ostatné podmienky prostredia. Je dôležité vybrať dezinfekčný prostriedok účin-ný v daných podmienkach použitia - vždy skontrolujte tvrdosť a pH vody. Tvrdá voda znižuje dezinfekčný úči-nok niektorých prípravkov. Použí-vajte roztok pri odporúčanej teplote použitia. Dodržujte dobu spotreby určenú na obale a dobu použitia po namiešaní dezinfekčnej zmesi, preto-že niektoré dezinfekčné prostriedky účinkujú len obmedzený čas po zrie-dení. Ak nepripravíte čerstvý roztok pred každým použitím alebo pri vi-diteľnom znečistení roztoku organic-kou hmotou (napríklad v brode na čižmy), môžete s falošným pocitom bezpečnosti používať neúčinný prí-pravok. Je pravda, že zvýšená kon-centrácia alebo kontaktný čas môžu zmierniť negatívny dopad týchto praktík, ale spôsobujú iné problémy ako nepraktickosť použitia, zvýšené finančné náklady a riziko poleptania pre zvieratá a používateľov. Vždy používajte ochranné pracovné po-môcky podľa odporúčania výrobcu.

odborné články - Asanácia chovateľských priestorov

širokospektrálny účinok pôsobenia na všetky známe patogénne mikroorga-nizmyrýchlo nastupujúci účinok a krátku dobu pôsobeniaúčinok aj v prítomnosti organickej hmoty a znečisteniadobrú kompatibilitu s rôznymi typmi povrchov (napr. s kovmi, plastmi, be-tónom)nízku alebo žiadnu toxicitu pre použí-vateľov a zvieratánízku alebo žiadnu toxicitu pre život-né prostrediepraktický a ľahko splniteľný návod na použitie

Proti ktorým baktériám a potenciál-nym ochoreniam bojujem? Poznaj svojho nepriateľa pred samotnou bit-kou! Napr. pri výskyte kokcidiózy alebo kryptosporídií u teliat vyberiem iný dezinfekčný prostriedok, ako po-užívam napr. na dezinfekciu ležisko-vých boxov dojnícKtoré povrchy sú určené na dezinfek-ciu? Dezinfekčný prostriedok musí zodpovedať materiálu a množstvu zbytkového organického znečistenia na povrchuAkým spôsobom a ako často budem dezinfikovať?

info ‘15

17

odborné články - Asanácia chovateľských priestorov

Nie je jednoduché udržiavať chovateľ-ské prostredie čisté, hygienické a bez-pečné pre zvieratá, pre ľudí a pre násled-nú bezpečnosť produkcie potravín. Pri výskyte infekčných nákaz a ochorení trpí zviera, ekonomicky stráca chovateľ cez finančné náklady na liečbu, zníženú až žiadnu úžitkovosť a v konečnom dô-sledku stráca aj spotrebiteľ, keďže kva-litné a bezpečné potraviny sa dajú vy-robiť len zo silných a zdravých zvierat. Účinná dezinfekcia je podporným ná-strojom na znižovanie výskytu pomerne častých a finančne náročných infekčných atakov, ako sú napr. hnačky teliat, masti-tídy, endometritídy a podobne.

Prečo je dôkladné prevedenie asa-nácie tak dôležité?

Na dosiahnutie dobrých výsled-kov je kľúčovým faktorom účinnej dezinfekcie nielen výber vhodné-ho dezinfekčného prípravku, ale aj spôsob jeho aplikácie a dôsledné do-držanie všetkých krokov sanitácie. Sústreďte sa na štyri kroky asanácie a ich nekompromisné dodržiavanie.

Asanáciu prevádzame v štyroch krokoch

1. Mechanické čistenie - odstránenie hrubej organickej aj neorganickej ne-čistoty mechanickým spôsobom (odhr-ňovač, lopata, metla, atď.). Odstráňte čo najviac viditeľnej nečistoty, aby ste zní-žili potrebu použitia veľkého množstva vody v ďalšom kroku. Čas venovaný tomuto kroku sa vám vráti v urýchlení toho ďalšieho.

2. Umývanie - tento krok je časovo najná-ročnejší v celom procese, ale zároveň je aj najdôležitejší. Pri svedomitom a dôsled-nom prevedení sa umývaním odstráni až 99% mikroorganizmov v prostredí. Cie-ľom je odstránenie organického znečiste-nia (hnoj, krmivo, moč, atď.) a na tento účel je najvhodnejší vysokotlakový čistič.

4. Aj teplota roztoku je dôležitá, neza-budnite na ňu. Účinnosť dezinfekčných roztokov sa dosiahne zvýšením teploty vody, ktorou sa riedia. Jódové príprav-ky sa zvyčajne riedia vodou teploty 35° C, fenolové prípravky a organické amó-niové zlúčeniny vodou teploty 50° C až 60° C, aldehydové, chlórové prípravky a peroxozlúčeniny sa riedia studenou alebo vlažnou vodou. Teplota okolitého prostredia a vody je dôležitý faktor účin-nosti a výrobca dezinfekčného prípravku by mal odporučiť zvýšenie koncentrácie účinnej látky v chladnom počasí. Príkla-dom môžu byť glutaraldehydové rozto-ky, pri ktorých je potrebné dvojnásobne zvýšiť koncentráciu roztoku pri teplote prostredia pod 10 OC.Existuje alternatíva v podobe suchých dezinfekčných prípravkov, ktoré sa po-užívajú ako hygienické prísady do pod-stieľok a na ošetrovanie povrchov ležis-kových boxov.

5. Dodržujte dobu pôsobenia prípravku. Dezinfekčné prípravky musia pôsobiť stanovený dostatočný čas, aby účinne eliminovali mikroorganizmy na ošetre-nom povrchu - samotný proces čistenia a dezinfekcie musí byť organizovaný tak, aby bol odporúčaný minimálny kon-taktný čas dodržaný. Dodržujte pokyny výrobcu a nikdy nemiešajte rôzne dezin-fekčné prípravky.

6. Berte ohľad na bezpečnosť zvierat - niektoré prípravky nesmú byť apli-kované v prítomnosti zvierat. Väčšinu dezinfekčných prípravkov je potrebné dôkladne opláchnuť čistou vodou ak zvieratá prichádzajú do kontaktu s ošet-reným povrchom.

7. Zabráňte znečisteniu životného pros-tredia. Dezinfekčné prípravky majú rôzny dopad na ekológiu a životné prostredie - je nutné riadiť sa pokynmi výrobcu pri po-užívaní a odstraňovaní chemických látok tak, aby bolo riziko kontaminácie životné-ho prostredia minimálne.

Pri porovnávaní jednotlivých zariadení sú podstatné dva údaje - tlak a prietok vody. Ak nebudú určené povrchy kva-litne očistené (to znamená, že nezostane žiadne alebo minimálne množstvo orga-nickej hmoty), následná dezinfekcia ne-bude efektívna. Na zvýšenie účinku umývania je po-trebné použiť čistiaci prostriedok alebo detergent na rozpúšťanie organických nánosov a biofilmu. Biofilm je vrstva baktérií spojená v polysacharidovom komplexe a prilepená v tenkej vrstve na povrchoch. Mikroorganizmy v tejto for-me sú extrémne odolné dezinfekčnému účinku a prídavok rozpúšťacích činidiel a mechanické narúšanie kefou redukujú biofilm počas umývania. Použitie deter-gentu pri umývaní je ako umývať si ruky s mydlom alebo bez mydla. Ich účinok je v znižovaní povrchového napätia nečis-tôt, čo napomáha ich rozpúšťaniu. Môžu byť kyslé (na odstránenie proteínov) a zásadité (na odstránenie tukov). Mnohí chovatelia ignorujú pridanie detergentu pri umývaní priestorov kvôli pridaným nákladom. Investícia sa však vráti v ušet-rení práce (skrátenie času potrebného na čistenie môže byť až o 60 %), množ-stva použitej vody a v maximálnom využití potenciálu dezinfekčného pro-striedku, ak sa podarí účinne odstrániť biofilm z čistených povrchov. Pri umý-vaní vždy postupuje od najčistejších priestorov v najšpinavším a od stropu k dlážke. Zvláštna pozornosť by mala byť venovaná žľabom, napájačkám, kútom a výpustiam kanálov, lebo tieto oblasti slúžia ako rezervoár patogénov a mali by byť čistené a dezinfikované ako posledné. Po umytí detergentom je potrebné opláchnutie rezíduí čistou vodou, keď-že mnohé dezinfekčné látky sa deakti-vujú v prítomnosti mydiel a detergen-tov (napríklad kvartérne amóniové soli, hypochlorid). Podobne, umyté plochy nechajte vyschnúť, aby sa redukovala možnosť ďalšieho zriedenia dezinfekč-ného prostriedku.Voda je najdôležitejší komponent v celej sanitácii. Môže tvoriť až 99% čistiaceho či dezinfekčného roztoku a jej čistota a kvalita výrazne ovplyvňujú výsledok záverečnej dezinfekcie. Čistá voda ako chemická zlúčenina H2O sa v prírode nevyskytuje a teda aj voda používaná na vašej farme viac či menej obsahuje nečis-toty, ako sú baktérie, rozpustené soli váp-nika a horčíka spôsobujúce tzv. tvrdú vodu alebo kovy ako železo alebo mangán.

18

Najmä soli vápnika a horčíka reagujú s čistiacimi a dezinfekčnými agentmi, čím znižujú ich účinok a spôsobujú tvorbu zvyškových filmov na ošetrova-ných povrchoch. Je odporučené nechať si otestovať vodu aspoň raz ročne na mikrobiálnu kontamináciu a pravidelne overovať tvrdosť vody ako súčasť sani-tačného programu farmy.

3. Dezinfekcia - je kritickým krokom v procese sanitácie prostredia. Dezin-fekčná látka, dezinfekčný prostriedok je chemická zlúčenina s antimikróbnou účinnosťou, alebo s viacerými synergic-ky pôsobiacimi antimikróbnymi látkami a s ďalšími prímesami. Ideálna dezin-fekčná látka by mala mať široké spek-trum účinnosti (baktérie, vírusy, plesne, TBC, spóry), pôsobiť v krátkom expo-zičnom čase, účinkovať aj pri nízkych koncentráciách, vykazovať veľkú mieru redukcie mikroorganizmov (v log.) Vý-hodný je perzistentný účinok a stabilita. Tradične sú dezinfekčné prostriedky kupované podľa najvýhodnejšej ceny alebo osobnej preferencie, čo môže byť chybou.

Viac k dezinfekčným prostriedkomNasledujúca stručná charakteristika vám pomôže v pochopení rozdielov medzi

jednotlivými účinnými látkami. Vždy je ale potrebné prečítať si kartu bezpeč-nostných údajov a etiketu konkrétneho produktu kvôli presnému účinku, ktorý sa môže odlišovať od všeobecných po-pisov účinných látok.

Kyseliny (kyselina octová, kyselina cit-rónová, kyselina dusičná, kyselina fo-sforečná) - sú používané na rozpúšťanie bielkovín. Majú leptavý a toxický úči-nok pri vyšších koncentráciách vo vzdu-chu. Ich účinok závisí od pH substancií, s ktorými prídu do kontaktu. Alkoholy (etanol, propanol, izopropa-nol) - denaturujú bielkoviny a sú neko-rozívne. Sú vysoko horľavé a na účinnú dezinfekciu musia byť v koncentrácii 70-90%, čo ich diskvalifikuje z plošné-ho použitia na farmách.

Aldehydy (formaldehyd, glutaral-dehyd) - denaturujú bielkoviny a sú nekorozívne. Formaldehyd je karcino-génny, ale glutaraldehyd je bezpečný pre ľudí aj zvieratá. Sú veľmi účinné pri ničení spór.

Hydroxidy (hydroxid sodný, hy-droxid amónny) - rozpúšťajú tuky a ich účinok stúpa s vyššou teplotou. Sú veľmi korozívne.

Biguanidínové deriváty (chlórhexidín) - sú ľahko deaktivované detergentami a tvrdou vodou. Sú silne toxické pre ryby, ale relatívne málo dráždiace na sliznice a pokožku. Nepôsobia proti spóram.

Halogény (deriváty na báze jódu - jodo-fory alebo chlóru - chloramíny, chlór-de-riváty kyseliny izokyanurovej, chlórnan sodný) - účinne denaturujú bielkoviny, ale strácajú účinok s plynúcim časom, v kontakte s organickým znečistením, slnečným žiarením a niektorými kov-mi. Jódové aj chlórové deriváty sú silne dráždivé na pokožku vo vyšších kon-centráciách. Chlórové deriváty nie sú účinné proti spóram. Účinkujú aj v prí-tomnosti detergentov, ich účinok sa zvy-šuje v teplej vode a nikdy by sa nemali miešať s kyselinami.

Peroxozlúčeniny (peroxooctová kyse-lina, peroxid vodíka, anorganické pe-roxozlúčeniny, napr. perboritan sodný, persíran draselný) - rozpúšťajú biel-koviny aj tuky, sú stredne korozívne a dráždivé pri vyšších koncentráciách. Kyselina peroctová je účinná aj v tvr-dej vode. Sú účinné na široké spektrum mikroorganizmov, vrátané spór.

Fenoly (chloroxylenol, fenylfenol) - rozpúšťajú bielkoviny a sú účinné aj

v prítomnosti organickej hmoty. Majú dlhodobý reziduálny účinok a preto sú vhodné do dezinfekčných brodov na obuv. Neúčinkujú proti spóram.

Organické amóniové zlúčeniny s kvartérnym dusíkom (KAZ) (al-kyl-benzyl-dimetyl amonium chlorid, dimetyl-didecyl-amonium chlorid) - rozpúšťajú bielkoviny, sú toxické pre ryby a sú deaktivované organickým zne-čistením, detergentami a tvrdou vodou. Nepôsobia proti plesniam a spóram.

Čo ešte zohľadniť pri výbere dezin-fekčného prostriedkuDôležitou súčasťou výberu dezinfekč-ného prostriedku je poznanie cieľového mikroorganizmu. Rôzne skupiny che-mických látok pôsobia proti rôznym baktériám, vírusom a plesniam. Baktérie všeobecne rozdeľujeme na Gram pozi-tívne a na Gram negatívne a pre vírusy je z hľadiska dezinfekcie podstatná prí-tomnosť kapsidy v obale. Odolnosť voči dezinfekčným prípravkom rastie v tomto smere: obalené vírusy, Gram + baktérie, vegetatívne formy parazitov, vegetatívne formy plesní a rias, Gram - baktérie, hu-bové spóry, protozoálne cysty, neobalené vírusy, mykobaktérie, vajíčka parazitic-kých červov, protozoálne oocysty, bak-teriálne spóry až po prióny (napr. BSE), ktoré sú najodolnejšie.

Správna aplikácia Ďalším dôležitým faktorom efektívnej dezinfekcie je spôsob aplikácie a čas

odborné články - Asanácia chovateľských priestorov

Porovnanie základných vlastností bežných dezinfekčných látok

Jodofóry

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Dobrý účinok

Kyslé

Na čisté zariadenia

Na čisté zariadenia

Na čisté zariadenia

Áno

Stredná až nízka

Dobrý účinok

Stredný účinok

Slabý účinok

Slabý účinok

Variabilný účinok

Variabilný účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Kyslé

Áno(bežné bielidlo nie)

Nízka

Zásadité

Nie

Nízka

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Slabý účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Kyslé

Na zariadeniaNa plochy v budovách

Do dezinfekčných brodov

Na zariadeniaNa plochy v budovách

Do dezinfekčných brodov

Na zariadeniaNa plochy v budovách

Do dezinfekčných brodov

Áno

Vynikajúca

Stredný účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Stredný účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Variabilné

Dobrá

Dobrá

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Dobrý účinok

Kyslé

Dobrá

Dobrá

Gram +(Bacillus)

Gram -(Brucela)

Spóry(Clostridium)

Vírusy(SLAK)

Plesne(Trichofýcia)

Najvhodnejšie pH

Aktivita s orga-nickou hmotou

Reziduálna aktivita

Bežné použitie

Acido-rezistentné(Mykobaktérium)

Chlorín/chloramíny KAZ Fenoly Chlórhexidín Peroxo

zlúčeniny

info ‘15

19

pôsobenia. Vo všeobecnosti, väčšina dezinfekčných prípravkov potrebuje as-poň 10 minút kontaktného času, aby boli účinné. Vždy sa riaďte pokynmi v návo-de na použitie a za žiadnych okolností neskracujte kontaktný čas. Rôzne spôso-by aplikácie prinášajú rozličné výhody. Dezinfekčný roztok sa môže aplikovať sprejovaním, postrekom, napeňovaním, fumigáciou alebo tvorbou dezinfekčnej hmly. Napeňovanie má dve veľké výho-dy. Po prvé, umožňuje ľahkú vizualizá-ciu priestoru, kde bol produkt nanesený a teda zaisťuje rovnomernú a úplnú apli-káciu bez vynechania niektorých častí. Po druhé, dramaticky zvyšuje kontaktný čas účinnej látky s vertikálnymi plocha-mi (napr. steny). Obidve tieto výhody sú hodné dodatočnej investície. Ďalší spôsob aplikácie je rozprašovanie alebo premena dezinfekčného prípravku na veľmi jemnú hmlu. Cieľom je sú-vislý kontakt účinnej látky so všetkými povrchmi v miestnosti. Tento spôsob je zvlášť vhodný na dezinfekciu predme-tov, ktoré nemôžu byť dezinfikované priamym postrekom alebo penou. Po uplynutí kontaktného času väčšina dezinfekčných prostriedkov vyžaduje dôsledný oplach čistou vodou a uschnu-tie povrchov pred návratom zvierat do ustajňovacích priestorov.

4. Uschnutie povrchov - ponechanie dostatočného času na uschnutie očiste-ných a vydezinfikovaných priestorov patrí často k najväčším výzvam sanitač-ného programu. Účelom tohto časo-vého prestoja je evaporácia vlhkosti z ošetrenej budovy. Voda je kritický faktor na prežitie všetkých živých or-ganizmov vrátane baktérií a vírusov. Predĺženie doby schnutia z 24 na 48 hodín dramaticky znižuje kontami-náciu klostrídiami v prostredí. Tento časový úsek však často nie je možné dopriať kvôli potrebe ustajniť rôzne skupiny zvierat a limitovanému priesto-ru. Na maximálne využitie a urýchle-nie času sušenia zvážte tieto možnosti:

Sušenie je zvlášť kritické pre transport-né vozidlá, ktoré sa považujú za vysoko rizikový faktor pri prenose infekčných ochorení. Súvisí to s presunom vozidiel medzi miestami vysokej koncentrácie zvierat a tým aj s potenciálnym rizikom kontaminácie novými patogénmi.

Čo na záver?

Záverečným a veľmi dôležitým bodom v procese čistenia a dezinfekcie cho-vateľského prostredia je monitoring. Nasledujúce kroky vám môžu pomôcť monitorovať účinnosť vášho sanitačné-ho programu:

Asi najľahšou časťou na kalkuláciu vý-dajov je cena dezinfekčného roztoku. Pri výbere sa uistite, že porovnávate jablká s jablkami. Po zohľadnení cieľového pato-génu, type plôch na dezinfekciu a spôsobu aplikácie si prečítajte návod na použitie a určite najnižšie riedenie (resp. najvyššiu odporúčanú koncentráciu). Vždy porov-návajte ceny hotových nariedených de-zinfekčných roztokov a nie koncentrátov.Viem, že problematika asanácie pros-tredia sa môže zdať zložitá. Pre úspešné zvládnutie chovov zvierat je však veľmi dôležitá a určite nepatrí len do priemysel-ných chovov, ako sú veľkochovy hydiny alebo ošípaných, ale aj do chovu hovä-dzieho dobytka. Jarné obdobie priam po-núka šancu na dôkladné čistenie a dezin-fekciu kritických priestorov, ktoré nebolo možné dobre vykonávať počas chladných zimných mesiacov. Baktérie sú všade: v pôde, vo vode, na ľuďoch, zvieratách, rastlinách. Mikroor-ganizmy sú extrémne spôsobilé na roz-množovanie a je pre ne veľmi jednoduché rozširovať sa v prostredí a medzi zviera-tami a kontaminovať potraviny, ako na-príklad mlieko. Mikroorganizmy sa však nemôžu rozmnožovať, ak na to nemajú ideálne prostriedky. Podobne ako ľudia, vyžadujú päť podmienok prežitia a rastu: živiny, vhodnú teplotu, vhodné pH, vzdu-ch a neprítomnosť inhibítorov života - de-zinfekčných prostriedkov či chemických konzervačných látok. Ak porozumieme tomu, aký dôležitý je každý krok v proce-se čistenia a dezinfekcie a ako účinnosť jednotlivých krokov závisí od toho, ako dôsledne bol spravený ten predošlý, sme na najlepšej ceste odstrániť z našich fariem a chovov to opísané ideálne prostredie pre množenie patogénov a šírenie chorôb. Správna asanácia a výber dezinfekčné-ho prostriedku so zohľadnením vašich konkrétnych podmienok a špecifickej si-tuácie v chove vedie k efektívnej preven-cii ochorení a tak aj k ziskovej farme.

MVDr. Miriam Gálisová, VVS SK

Pri hodnotení finančných nákladov na sanitačný program vašej farmy je potreb-né brať do úvahy všetky súčasti procesu vrátane ceny práce. Ako už bolo spomí-nané, detergenty predstavujú priame vý-davky v procese čistenia, na druhej stra-ne sa vďaka nim ušetrí na pracovných nákladoch. Toto šetrenie nie je len v krat-šom čase potrebnom na dobré vyčistenie plôch pred dezinfekciou, ale aj v jed-noduchšej a ľahšej práci pre personál.Kvalitne a rýchlo vyčistená miest-nosť určite ponúka svoje pozitíva.

odborné články - Asanácia chovateľských priestorov

Ponechajte dezinfikované priestory dobre vetrané a prázdne aspoň jednu noc.Ak to nie je možné, odstráňte vznik-nuté mláky na dlážke na urýchlenie sušenia priestoru.Dva až trikrát v roku naplánujte úplné uschnutie priestorov chovu zvierat na narušenie cyklu šírenia chorôb.

Vizuálna kontrola - manažment by mal pravidelne fyzicky skontrolovať každý so štyroch menovaných krokov čistenia a dezinfekcie. Zvlášť pri no-vých zamestnancoch im zhodnotenie jednotlivých krokov pomôže pocho-piť vaše očakávania. Slovo „čistý“ je subjektívne a môže mať rôzny výz-nam a stupeň sily pre nom povrchu. rôznych ľudí. Všetci zamestnanci musia pochopiť dôležitosť tejto práce a venujte dostatok času na vysvetlenie, prečo je každý krok kritický na do-siahnutie úspešnej sanitácie prostredia. Kvantitatívne zhodnotenie - zvyčajne zahŕňa mikrobiologické otestovanie stermi alebo odtlačkami na prítomnosť patogénov a množstvo zvyškových baktérií na dezinfikovanom povrchu.

Způsob použití desinfekce na suché lázně paznehtů

odborné články - Konzervace objemných krmiv

20

Dusání

Dusání je velmi důležitý faktor při výro-bě objemných krmiv. Je nutné intenziv-ní dusání. Čím je hmota sušší, tím nižší dusaná vrstva musí být. Výška dusané vrstvy se má pohybovat mezi 15 - 25 cm. Důvodem, proč je řezanka špatně udusa-ná je dnešní velký výkon mechanizace, vysoká sušina hmoty a nedostatečná doba dusání.

Skladování a odběr píce

Skladovací doba objemných krmiv by měla být 6 - 8 týdnů. Po této době je siláž stabilní a za tuto dobu dojde ke sní-žení počtu kvasinek a plísní. Při brzkém otevření siláže dochází k negativnímu ovlivnění bachorové mikroflory. Při otevření siláže nastává druhotná fer-mentace, dochází k růstu kvasinek a plís-ní. Plocha odběru musí být hladká a je třeba odebírat pouze potřebné množství.

Výroba bílkovinných a polobílko-vinných siláží

Bílkovinné a polobílkovinné pícniny je nutno sklízet v optimální vegetační fázi, kdy je nejvyšší koncentrace co nejvíce stravitelných živin.

Je velmi důležité pochopit proces senážo-vání či silážování. Je to proces uchování píce pomocí okyselení. Fermentace je anaerobní proces (bez kyslíku), během kterého jsou cukry přeměněny na orga-nické kyseliny, jako kyselina mléčná, propionová a octová. Bakterie produku-jí organické kyseliny. Na rostlinách jsou přítomny nekulturní bakterie a proto je důležité kontrolovat fermentaci pomocí inokulantu, dodáním kulturních kme-nů. Klíčem je rychle snížit pH hmoty co nejblíže ke 4. To zaručuje inhibici nežá-doucích bakterií, které mohou zvrhnout fermentační proces.

Jsou 3 základní podmínky pro silážování:

1. Dostatek zkvasitelných cukrů - aby ko-nečné pH siláže pokleslo na 4 - 4,2.2. Přítomnost BMK - vytvoří kys. mléč-nou, která konzervuje hmotu.3. Anaerobní podmínky - hmota je naře-zána a důkladně utlačena, ideální hodnota je 600 kg / m3.

Konzervace kukuřice

Kukuřice na siláž by se měla sklízet při obsahu sušiny celé rostliny 28 - 34 %. Z toho sušina palic 45 - 55 % a sušina zrna 60 - 65 %. Zbytek rostliny bez palic by měl mít sušinu 24 - 25 %. V tomto stadiu je ukončeno ukládání živin, zejména škro-bu. Při časné sklizni (pod 28 %) se ochu-zujeme o výnos S a koncentraci energie. Více se uplatňují bakterie heterofermenta-tivního kvašení. Při pozdní sklizni (nad 35 %) dochází ke zvýšenému výskytu plísní a množení kvasinek. Je nižší obsah cukrů v rostlině a siláže jsou méně stabil-ní. Délka řezanky u kukuřičné siláže se musí přizpůsobit obsahu sušiny.

S pod 30 % řezanka 15 - 20mmS 30 - 34 % řezanka 10 - 15mmS nad 35 % řezanka 6 - 8mm

Konzervace objemných krmiv

Technologické postu-py konzervace a skla-dování objemných krmiv jsou nedílnou součástí intenzivní výroby píce. Po řadu desetiletí se snažíme co nejvíce přiblížit využitím genetického potenciálu hospodář-

ských zvířat hranici co nejvyšší užitko-vosti. Na výsledné užitkovosti skotu se z více než 70 % podílí správná výživa zvířete. Čím více se blížíme naplnění těchto cílů, tím více je skot citlivý na změny ve složení krmné dávky. Čers-tvá píce se neustále mění svojí kvalitou a chutností. Krmná hodnota konzer-vované píce je však nižší, než výchozí biomasy. Vedle toho dochází ke ztrátám na hmotě objemných krmiv a živinové-ho složení. Konzervace velmi výrazně ovlivňuje produkční účinnost objemných krmiv. Produkční účinnost objemných krmiv a výše ztrát v průběhu konzervace závi-sejí především od způsobu konzervace, používané technologii a dodržení tech-nologické kázně. Podle řady zjištění činí ztráty v celém komplexu výroby objemných krmiv až po skladování při-bližně 28 %, v extrémních případech mohou dosahovat až 50 %. Zařazování nekvalitní konzervované píce do krm-ných dávek výrazně snižuje užitkovost, vzrůstají nároky na jadrná krmiva a ne-gativně je ovlivňován zdravotní stav. V klimatických podmínkách ČR je potřeba pro zabezpečení chodu živočišné výroby více než polovinu vyrobené píce konzer-vovat (asi 70 %), z toho 50 - 60 % silážovat nebo senážovat a z 10 - 20 % vyrábět seno.

Ing. Miroslav Kozák

info ‘15

Tab. 1 Optimální termín sklizně

Druh Vojtěška

Jetel

Kukuřice Trávy Bob GPS LOS

Vegetační stadium ButonizaceZačátek kvetení Konec kvetení Po odkvětu

Vývojové stadium Metání Počátek kvetení Konec kvetení Přestárlý porost

vojtěškajetel trávykukuřice

obsah vlák-niny v % 22 - 2526 - 2829 - 32nad 32

sušina

40 - 45 % 35 - 40 % 35 - 40 % 30 - 35 %

řezanka

10 - 20 mm20 - 30 mm30 - 40 mm8 - 10 mm

strav. org. hmoty v % 73 - 7866 - 7260 - 65pod 60

N-látky 220180170160

Vláknina 250285345385

NEL (MJ) 5,55,14,74,5

Optimální vegetační fáze období tvorby květních poupat (butonizace) počátek kvetení mléčně-vosková zralost zrna, sušina celé rostliny: 30 - 33 % období metání mléčná zralost spodních lusků mléčně-vosková zralost zrna sklizeň, když je obilnina v mléčně-voskové zralosti

Během fermentačního procesu dochází ke ztrátám energie na kyselinu mléčnou 4 %, kyselinu octovou 14 %, na kyseli-nu máselnou 24 % z původní energetické hodnoty krmiva.

Konzervační přípravky VVS Verměřovice

Pro dobrý průběh fermentace je dnes nut-ností použití konzervačního přípravku. Společnost VVS Verměřovice má v na-bídce konzervační přípravky pro těžce i lehce silážovatelné pícniny.

Přeji Vám hodně úspěchů při výrobě kva-litních objemných krmiv a tím i úspěch v chovu skotu.

Ing. Miroslav Kozák

Formasil – je určen pro konzer-vaci travních a jetelotravních porostů, obsahuje bakterii mléč-ného kvašení Pediococcuspento-saceus a enzymy beta-glukanáza a xylanáza.

Formasil Alfa – používá se ke konzervaci vojtěšky a jetele, ob-sahuje 2 bakterie mléčného kva-šení a to Pediococcuspentosaceus a Lactobacillusplantarum, dále en-zymy beta – glukanáza a xylanáza.

Formasil Maize – je určen pro konzervaci kukuřičné siláže, ten-to produkt je složen ze 2 bakterií mléčného kvašení Lactobacillus buchneš a Pediococcuspentosa-ceus.

U vojtěšky je ve stadiu butonizace obsa-ženo až 68 % celkového proteinu v lis-tech. Při velkém odrolu listů nemůžeme očekávat vysokou koncentraci N-látek.

Záhřev píce

Po naskladnění píce do silážních žlabů může dojít k jejímu zahřívání. Důvodem bývá naskladnění příliš zavadlých pícnin, nerovnoměrné zavadnutí, nedostatečné dusání, nerovnoměrné rozvrstvení píce, příliš dlouhá řezanka či pomalé zakrytí. Po zahřátí objemné píce ve žlabu dochází k tzv. Maillardově reakci, kdy se snižuje stravitelnost živin a dochází ke ztrátám energie a NL.

Fermentace

Fermentační proces je podstatou výroby objemných krmiv. Rozhoduje o úspěchu či neúspěchu výroby mléka. Fermentační proces má 4 fáze:

1. Aerobní fáze – spotřebovává se kyslík pomocí respirace- k činnosti se postupně dostávají anaerob-ní mikroorganismy2. Fermentační fáze – v siláži je vytvo-řeno anaerobní prostředí- dostatečná koncentrace CO2- převažují bakterie mléčného kvašení a pH se snižuje na požadovanou hodnotu3. Stabilizační fáze – fermentační proces se zastavuje4. Aerobní fáze – otevření siláže, zvý-šení teploty, vyšší aktivita nežádoucích mikroorganismů

Vojtěškové porosty je optimální sklízet ve stadiu butonizace, kdy mají nejvyšší obsah N-látek, nejnižší obsah vlákniny a nejvíce energie (viz. tabulka).

Travní porosty je nutné sklízet ve fázi metání. V tomto období mají nejnižší obsah vlákniny a nejvyšší stravitelnost organické hmoty. Pokud se budou travní porosty sklízet v pozdějších fázích ve-getace, bude se zvyšovat obsah vlákni-ny a rapidně snižovat stravitelnost orga-nické hmoty.

Výška strniště u trav má být 5 cm, u je-telovin 8 cm a u kukuřice do 50 cm. V následující tabulce jsou uvedeny opti-mální sušiny jednotlivých druhů pícnin a odpovídající délka řezanky.

Při dnešní intenzivní výrobě mléka je nutné zásadně sklízet mladé poros-ty. Doba sečení ovlivňuje obsah cukrů v rostlině. Obsah cukrů se během dne postupně zvyšuje až do podvečerních hodin. Během sklizně píce musíme minimalizovat nebezpečí odrolu nej-kvalitnějších částí rostliny – lístků.

odborné články - Konzervace objemných krmiv

21

zájmové chovy - spárkatá

22

Proč vyměnit sůl ve slaniscích za minerální krmiva pro zvěřKaždý myslivec ví, že musí mít a pro-vozovat slaniska se solí. Sůl je celoroč-ně k dispozici, aby ji mohla zvěř brát, když potřebuje. Sodík obsažený v soli je velice důležitý pro správnou činnost organismu. Stejně tak ale zvěř potřebuje i další živiny, jako vápník a fosfor, tedy hlavní minerály pro rozvoj kostry a růst paroží. Dále zvířata potřebují hořčík, stopové prvky popř. vitamíny. Sypká minerální krmiva určená jako náplň sla-nisek toto splňují. Zvěř má možnost získat minerální lát-ky z rostlinné přirozené potravy. Ten-to zdroj je nejlepší, obsah minerálních látek v rostlinných pletivech ale závisí na obsahu minerálů v půdě. Dalšími způsoby, jak můžeme poskytnout zvěři minerální látky jsou nakoupená krmiva, která již minerály obsahují nebo mine-rální krmiva, která si myslivci zamíchají sami do své doma vyrobené krmné smě-si. Poslední možností je využít sypká minerální krmiva, určená pro umístění do slanisek.Minerální krmiva do slanisek obsahují samozřejmě sůl, jako zdroj sodíku, dále z makroprvků vápník, fosfor a hořčík. Také stopové prvky - měď, mangan, zi-nek, selen, kobalt a jód a jsou-li obsa-ženy vitamíny, pak většinou vitamin A, D3 a E.Sůl je hlavním zdrojem sodíku i chlo-ru. Po staletí je známo, že obsah sodíku v rostlinách je nízký, zvěř hledá přiro-zeně jeho zdroje. Z tohoto důvodu se sůl zvěři předkládá a k tomu je levná. Podle mnoha vědeckých výzkumů je pravděpodobně sodík jediná minerální živina, u které tělo zvířete je schopné rozpoznat její deficit a hledat zdroje pro její doplnění. V angličtině pro to existuje termín „Nutritional wisdom“, který by se dal volně přeložit jako vý-živová moudrost zvířete. Také chutnost soli je její velice důležitou charakteris-tikou, protože mnoho ostatních mine-rálů chutné nejsou. Z tohoto důvodu se sůl velice často také používá i jako nosič pro zamíchání ostatních minerál-ních surovin.

Které faktory ovlivňují příjem minerál-ních krmiv ve slaniscích?

Zvěř bere minerálie ze slanisek za předpo-kladu, že má jejich deficit, především so-díku, jak již bylo zmíněno. Důležitým fak-torem ovliňujícím odběr minerálních látek je stres. Při zvýšeném stresu roste potřeba minerálií. Taktéž je větší potřeba v přípa-dě výskytu parazitů nebo nějaké infekce u zvěře. V neposlední řadě musíme mít na zřeteli vzájemné vazby mezi minerál-ními látkami. Je-li v půdě či krmné dávce nadbytek nějaké minerální živiny, může to mít za následek vyšší potřebu jiné ži-viny. Vzájemné vztahy mezi minerálními živinami jsou velmi složité a přesně jsou znázorněny na minerálním kole.

Kolo se znázorněním vzájemných vazeb minerálních látek

Jaké můžou být důvody odmítání mine-rálního krmiva ve slanisku? Samozřejmě, když je něco nové, tak je to divné. Zvěř si na nový druh krmiva musí zvyknout. Doba návyku je velice rozdílná a záleží na mnoha faktorech. Je nutné dobu návyku přečkat a vydržet než zvěř začne minerál-ní krmivo brát. V místech, kde slaniska již

byla, je návyk rychlejší, při vybudování nových slanisek je návyk pomalejší. Ve volnosti může být návyk pomalejší než u zvěře za plotem. Důležitým momentem je odebrat kla-sickou sůl, protože na sůl je zvěř zvyklá a také je chutnější a dlouhodobě ji pre-feruje před ostatními zdroji minerálních látek. Je samozřejmě důležité si prověřit, jaký obsah soli v minerálním krmivu, kte-ré dáváme do slanisek, je. Dalšími vlivy, které mohou být příčinou odmítání lízat minerální krmiva je dostatečné přijímané množství minerálií z přirozené potravy nebo vody. Množství obsahu minerálních látek v pastvě a další rostlinné potravě a ve vodě je přímo úměrné minerálnímu složení půdy. Přirozeně obsažené mine-rální živiny v krmivech jsou organismem lépe využívány, proto mají výhody ty lo-kality, kde je dostatek minerálních živin v půdě. Bohužel obecně je v přírodě ne-dostatek minerálních látek, je tedy nutné použít minerální krmiva v chovu, aby zvěř mohla ukázat svůj genetický a trofejový potenciál. Dalšími vlivy, které mohou zapříčinit odmítání minerálních krmiv ve slaniscích je mimoprodukční stav zvěře, tedy mimo dobu růstu paroží mimo dobu březosti, kojení apod., dále to mohou být vlivy ročních období. Také nízká úroveň bílkovin a energie krmné dávky zvěře je příčinou nižší potřeby minerálních látek.

Praktické informace:

Minerální slaniska by měla být chráněna proti působení deště, aby nedocházelo v rychlému vyplavení živin, které by se mohly rozpustit. Když zvěř líže minerál-ní krmivo se solí, má větší potřebu vody, zdroje vody by tedy měly být k dispozici. Typ a velikost minerálního slaniska musí vyhovovat druhu zvěře, které slaniska na-vštěvuje. Samci v době růstu paroží jsou na paroží v lýčí citliví a k nevhodně ře-šenému slanisku mohou odmítat chodit,

Druh zvěře a velikost těla.Produkční či mimoprukční stadium zvěře – růst zvěře, růst paroží, březost, kojení, říje apod.Fáze zralosti pícnin a dalších rostlin-ných zdrojů potravy zvěře.Celkové množství přijímané sušiny krmné dávky.Minulý a současný program předklá-dání minerálních krmiv zvěřiObsah minerálů v půdě.Vzdálenost minerálního slaniska od vodního zdroje.Počet slanisek, množství zvěře a do-stupnost zvěře ke slaniskům. Chuťové preference.

Zpočátku dejte do slanisek menší množstvíKontrolujte odběr minerálního krmiva ve slaniscíchJakmile zvěř začne pravidelně brát, sla-niska doplňte větším množstvímNedopusťte, aby minerální slanisko bylo někdy prázdné Provozujte dostatečný počet minerál-ních slanisek, musí mít k nim přístup všechna zvěř po celý rokUdržujte minerální krmiva ve slanis-cích čistá od špíny a trusu

info ‘15

aby si paroží neporanili. Chovatelé zvěře jak ve volných honitbách, tak v oborách, popř. na farmách nebo v zá-jmových chovech musí vybudovat do-statečnou síť slanisek, kterou přizpůsobí dané lokalitě a potřebám zvěře. Mine-rální slaniska nedoporučujeme umísťo-vat přímo na krmelce z důvodu větší koncentrace zvěře a tedy i většího rizika přenosu parazitóz.Používání minerálních krmiv ve slanis-cích je nejjednodušším způsobem, jak poskytnou zvěři celý komplex minerál-ních živin a ještě k tomu celoročně.

Praktické ukázky různých druhů slanisek. Jejich provedení není důležité. Rozhodující je funkčnost.

zájmové chovy - spárkatá

V současné době pracujeme na ověření příjmu sypkého minerálního krmiva ve slaniscích. Zajímají nás výsledky u zvě-ře srnčí, jelení, daňčí i mufloní v různých podmínkách chovu. Jak ve volnosti, tak i v oborách, na farmách i v zájmových chovech zvěře. Máme již velkou sku-pinu partnerů našeho sledování, přesto budeme rádi za každého dalšího oběta-vého partnera našeho projektu.

Ing. Ondřej Faltus

23

zájmové chovy - spárkatá aktivity

24

Národní myslivecká výstavav Brně

Stánek VVS na výstavě NATURA VIVA v Lysé nad Labem byl krom jiného vybaven i pravým posedem

Poľovnícký den v Betliari 2015

Konference„MANAGAMENT CHOVU

A VÝŽIVY JELENÍ A DAŇČÍZVĚŘE“ v Lotyšsku 2015

Konference se konala v Safari Park Sau-lstari More, u chovatele Dr. Dainise Pae-glitise. Její zaměření bylo na chov jelení a daňčí zvěře, především na farmách a v oborách. Níže je seznam prezentací, které proběhly během třídenní konferen-ce. Součástí konference byla i oslava 20 let založení jelení farmy Saulstari More a oslava 15-ti letého výročí založení Lo-tyšského svazu chovatelů jelení a daňčí zvěře. Na konferenci přijeli chovatelé také z Litvy, Polska, Německa, Rakouska, Ruska, Anglie, České republiky, Sloven-ska, Běloruska, Španělska, Portugalska, Řecka a Austrálie. Oslav se zúčastnili i ofi ciální hosté, jako ministr zemědělství a exprezident Lotyšska.

Lesnický den „Rálsko 2015“

info ‘15

25

zájmové chovy - koně

Supersezóna Šárky Votavové

Za sportovní supersezónu může považo-vat Šárka Votavová ze stáje J+J Votava rok 2015. V letošním roce boduje téměř ve všech drezurních a všestrannostních závodech a to nejen v rámci ČR. Na mis-trovství ČR ve všestrannosti na Panské Líše 4. – 6. 9. 2015 obsadila s koněm Teddy Ready třetí místo v kategorii starší junioři. O týden později, 13. 9. v Kunči-cích, si s Jazz Hitem jela pro první místo v Oblastním mistrovství juniorů tento-krát v drezurách.

V zahraničí se 13. – 16. 8. zúčastnila závo-du ME ve všestrannosti v polském Bialy Boru. Českou republiku zde reprezentova-lo pět juniorek, ze kterých si po bezchyb-ném parkuru nejlépe vedla právě Šárka se svým koněm Bailey. Z celkového počtu 77 startujících se umístila na krásném 24. místě. Šárka Votavová závodí s koňmi Jazz Hit, Bailey a Teddy Ready.

Rudolf Doležal vítězem velkého fi nále ČSP

Velké superfi nále skokového poháru za-končilo nejprestižnější parkurovou soutěž na kolbišti ESC v Olomouci v neděli 27. 9. 2015. Na start se postavili čtyři nejúspěš-nější dvojice, které vygenerovalo 11 kol v rámci celého seriálu. Průběžným lídrem závodů byl Marek Klus s koněm Crado von Wichenstein. Jak se již stalo tradicí, všich-ni čtyři absolvovali netradičně postavený parkur celkem čtyřikrát, se střídáním koní. Překvapením bylo nakonec vítězství Rudy Doležala, který ve své kariéře vyhrál první klání skokového poháru. Tento skromný jezdec si právem stoupl na nejvyšší stupeň vítězů, je členem Premin Promotion Teamu. Jemu svěřená klisna Peggy Sue je v majetku Petry Větrovské. Srdečně blahopřejeme.

70. výročí založení chovu starokladrubského vraníka

V červnu 2015 oslavili v NH Kladru-by n. Labem 70. výročí založení chovu starokladrubského vraníka v hřebčíně Slatiňany. Akce chovatelský den, se uskutečnil pod záštitou ministra ze-mědělství Mariana Jurečky a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolické-ho. Křtění hříbátek se ujal herec Marek Vašut. VVS Verměřovice je dodavate-lem minerálně vitamínových doplňků Premin pro NH Kladruby nad Labem včetně pobočky ve Slatiňanech.

Dalšími nadějemi stáje jsou Niddax a Speranza v tréninku Jany a Jaroslava Pecháčkových. V sedle koní se nejčastěji objevuje již známé jméno Venduly Koreč-kové. Jana Pecháčková se úspěšně účastní soutěží ve všestrannosti a v parkurech, kde s koněm Eskamotér absolvovala par-kury st. L** a military st. S (CNC1*).

MČR v Reiningu - Krakovany 2015

Vyvrcholením westernové sezony se stalo Mistrovství ČR v Reiningu 2015 konané na ranči Happy Hour v Krakovanech 12. a 13. 9. 2015. Podle očekávání získali nejvíce ocenění jezdci a koně v tréningu Lukáše Brůčka, který působí právě na ranči HH. Nutno zmínit i další úspěchy HH ranče na MČR WRC z Kozlovic dne 20.9., kde v kategorii mistr reining ama-ter zvítězila Blanka Košíková s Cookie Little Lena, Mistrem reining Junior i Se-nior se stal Lukáš Brůček. Majitelé ranče se úspěšně účastní i závodů mimo ČR – v Polsku, Rakousku a Německu a téměř vždy si přiváží cenné trofeje. Prestiž si získávají i vlastním chovem koní pleme-ne Quarter Horse a i díky výživě od VVS jsou hříbata i koně ve sportovní zátěži v perfektní kondici.

Dostihová stáj Rianon - Pecháček a sportovní stáj Sc. Speranza

Dostihová stáj Pecháčkovi je partnerem VVS již od doby zahájení výroby přípravků pro koně. Rodinná stáj se zabývá chovem a výcvikem plnokrevných koní, nyní jich je na pastvinách nedaleko Lanškrouna přibliž-ně 30, včetně hříbat. Letošní rok se na do-stihových dráhách proběhla hnědka Nid-daxa, reprezentující stáj Premin Pecháček.

Stáj „Premin“ Elwira Porebna

Zájem o minerálně - vitamínové směsi a krmiva Premin započal spolupráci s Jo-sefem Sedláčkem, který získal zastoupení VVS Verměřovice v Polsku. Po více jak roční spolupráci a úspěchů vlastní stáje na domácích i zahraničních dostizích byla v Polsku zaregistrovaná stáj Premin Elwi-ra Porebna. Poprvé se v našem, tradičně barevném zelenočerném dresu, startovalo ve Wroclavi. V nejprestižnějším dostihu sezony Velká Wroclawská steeplechase se za stáj Premin představila klisna SILVER STAR , a v sedle s am. P. Peprnou si v do-stihu dojeli pro krásné třetí místo.Pro české barvy byla úspěšná i Velká Par-tynická, která se jede v sobotním progra-mu před nedělní Velkou cenou Wroclawi. V ní si pro první místo s přehledem dojel Marcel Novák, člen Premin Promotion Teamu a s koněm Mustamir udělal radost trenérovi Holčákovi st.Koně ze stáje Josefa Sedláčka a Elwiry Porebne se v barvách Preminu zúčastnili i rámcového dostihu při Velké Pardubické v neděli 11. 10. 2015.

26

různé

VVS Dětem….Je už tradicí, že pro děti zaměstnan-ců a spolupracovníků a také pro děti z blízkého Dětského domova v Dolní Čermné pořádáme mikulášskou besíd-ku a dětský den. Jinak tomu nebylo ani letos, respektive v případě „Mikuláše“ v prosinci loňského roku.Předvánoční čas jsme obohatili malým špuntům, jejich starším kamarádům, sourozencům, tetám a rodičům. Nejen Mikuláš s čerty a anděly, ale i kejklíř se zhostili své role brilantně. Odměnou jim byly úsměvy a zaujetí našich dětí.Vždy s počátkem léta se pro tu samou partu kamarádů a kamarádek koná Dět-ský den.Poněkolikáté již v blízkosti a uvnitř re-staurace Podskalák ve Studeném. Letos byl hlavní hvězdou silák Železný Zekon. Dech beroucí výkony přiváděly nejen děti ale i jejich rodiče k úžasu.Obě akce nám pomáhá zajišťovat Ami-no Žamberk, které pro děti vždy při-pravuje i doprovodný program plný soutěží a her, ale i dalších vystoupení. Letos to byl mistr světa v žonglování s obručemi a ukázka agility. Radost dětí je odměnou, kterou si jis-tě všichni za přípravu obou akcí velice zaslouží……..

21. Výroční konference VVSZcela zaplněný sál v Mistrovicích slyšel přímá slova představitele re-sortu zemědělství Mariana Jurečky k tématu finančních podpor, kon-kurence ve vyjednávání podmínek v Evropské unii i budoucnosti sek-toru výroby mléka. Potěšila nás jeho podpora českým výrobcům potravin, zboží i minerálních krmiv, jakým je naše společnost.Že není jednoduché obchodovat s ob-chodními řetězci a vyvážet na ev-ropské či světové trhy, potvrdil ma-jitel mlékárny Orrero pan Roberto Brazzale. Nemalý výpadek vývozu do Ruska nahradil vývozem do Číny. Nárůst množství zpracovávaného mléka českých chovatelů je v jeho případě enormní, na současných 400 tisíc litrů mléka denně. Vyzval k větší spolupráci s českými chovateli.

Viceprezident AK ČR Bohumil Belada představil přehledně aktuální podobu fi -nančních podpor pro příští období s tím, že o úspěchu na farmě rozhoduje nicmé-ně management a systém, výživa, gene-tika a zdravotní stav stáda. To potvrdil svým příspěvkem i poradce v chovu dojnic Jiří Davídek a představitel VVS SK Roman Mokráň.Po skončení přednášek proběhla pro-hlídka výroby vitamino - minerálních krmných doplňků vyráběných unikátní RFID technologií, která zabezpečuje přesný obsah požadovaných minerálů a vitamínů ověřeného původu.

info ‘15

27

pomůcka: amas, osar,

titr

transfor-mátor

mužské jméno

slonová kost

Název řady konzervantů

chem. zn. astatu

psychická zátěž

diagram

předloha

najednou

plenta

část ústdvojí

(básnicky)projev koroze

domácky Olga

jméno konzu-lenta VVS na farmě Hole

cenný papír slovensky „koně“

koření bedrník

Název řady minerál. doplňků

turist. středisko u Chopku

navlhat deštěm

značka pro signum

německy „květen“

bytost

citosl. zvuku trubky

Cikán

pokrytépatinou

franc. „kupa“

být trampem

šicí potřeba

lihovina

lyže

římský císař

destička

předložka

citosl. opovržení

zápisník

chlípně

Komenského jméno

tropický strom

nazout boty

štěrkový val

název souhvězdí

iniciály herce Vetchého

malá Aneta

zkr. slov. divadla

obec u Písku

jihoamer. kopytník

zásah umělý člověk druh ryby tajenka osobní

zájmeno

výčet hlavních

znaků

biblická postava

severský paroháč

název řady mléčné

náhražky

písemné osvědčení

Magazín VVS Info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o., Krmivářská 225, 561 52 Verměřovice Redakční a grafi cké práce MediaBros s.r.o., číslo 2015 dáno do tisku 20. 10. 2015, MK ČR E 17828