Vyrocni Zprava o Cinnosti Pro Rok 2012

Vron zprVa oinnosti Vysok koly umleckoprmyslov vPraze za rok 2012

Vup

Zdr

oj: h

ttp:

//ka

mer

y.pr

aha.

eu/

Sit

uace

.jsp

[Nm

st

Jan

a P

alac

ha]

002 / 003

Vron zprva oinnosti Vysok koly umleckoprmyslov vpraze za rok 2012 Vysok kola umleckoprmyslov vPraze, 2013Editace: Sylva MackovJazykov korektura: rka VieweghovGrafick design: tpn MarkoTisk: Omikron

/ obsah

2/5/2012 10:26 VUP

VZ o innosti vup / 2012

1. Vod / 6

2. zkladn daje / 10

a) Informace oVysok kole umleckoprmyslov vPraze / 11b) Organizan schma / 11c) Sloen orgn VUP / 15d) Zastoupen VUP vreprezentaci vysokch kol / 17e) Posln, vize astrategick cle / 17f) Zmny voblasti vnitnch pedpis / 17g) Poskytovn informac asvobodn pstup knim / 17

3. studijn programy, organizace studia aVzdlVac innost / 18

a) Akreditovan studijn programy / 19b) Studijn programy vcizm jazyce / 20c) Studijn programy tzv. joint/double/multiple degree / 20d) Akreditovan studijn programy uskuteovan spolen sjinou vysokou kolou / 21e) Akreditovan studijn programy uskuteovan spolen svy odbornou kolou / 21f) Akreditovan studijn programy nebo jejich sti uskuteovan mimo sdlo / 22g) Celkov poet akreditovanch studijnch program / 22h) Kreditn systm studia / 22i) Dal vzdlvac aktivity / 22

4. studenti / 25

a) Studenti vakreditovanch studijnch programech / 26b) Studenti samopltci / 27c) Studenti ve vku nad 30 let / 28d) Nespn studenti vakreditovanch studijnch programech / 29e) Opaten pro snen studijn nespnosti / 29

5. absolVenti / 30

a) Absolventi akreditovanch studijnch program / 31b) Spoluprce akontakt sabsolventy / 31c) Zamstnanost azamstnatelnost absolvent aopaten pro jej zven / 31d) Spoluprce sbudoucmi zamstnavateli / 31

6. zjem ostudium / 33

a) Zjem ostudium na VUP / 34b) Charakter pijmacch zkouek / 35c) Studenti navazujcho magisterskho adoktorskho studia

absolvujc pedchoz typ studia na jin vysok kole / 36d) Spoluprce se stednmi kolami podvn informac ostudiu na VUP / 36

004 / 005

7. akademit pracoVnci / 37

a) Pepoten poty akademickch avdeckch spolupracovnk / 38b) Vkov struktura akademickch avdeckch pracovnk / 38c) Poty akademickch pracovnk dle rozsahu pracovnch

vazk anejvy dosaen kvalifikace / 38d) Poty akademickch pracovnk scizm sttnm obanstvm / 39e) Poty docent aprofesor jmenovanch vroce 2012 / 39f) Pehled kurz dalho vzdlvn akademickch pracovnk / 39g) Karirn d amotivan nstroje pro odmovn / 39

8. sociln zleitosti student azamstnanc / 40

a) Stipendia studentm dle potu student / 41b) Vlastn stipendijn program / 41c) Poradensk sluby na VUP / 41d) Pstup ke studentm se specifickmi potebami / 41e) Mimodn nadan studenti 41f) Ubytovac astravovac sluby / 42g) Pe ozamstnance / 42

9. infrastruktura / 43

a) Fondy knihoven / 44b) rove informanch akomunikanch slueb adostupnost informan infrastruktury / 44

10. celoiVotn VzdlVn / 46

a) Poet kurz celoivotnho vzdlvn / 47b) Poet astnk kurz celoivotnho vzdlvn / 47

11. Vzkumn, VVojoV, umleck adal tVr innost / 48

a) Naplnn Dlouhodobho zmru MMT aVUP / 49b) Propojen tvr avzdlvac innosti / 50c) Zapojen student do tvr innosti koly / 57d) elov finann prostedky na vzkum, vvoj ainovace / 58e) Vdeck konference podan VUP / 59f) Strategie pro oblast podpory student doktorskch studijnch program

apracovnk na tzv. post-doktorandskch pozicch / 59g) Podl aplikan sfry na tvorb auskuteovn studijnch program / 59h) Spoluprce saplikan sfrou na tvorb apenosu inovac / 60i) Poet smluv uzavench se subjektem aplikan sfry na

vyuit vsledk vzkumu, vvoje ainovac / 60j) Poty odbornk zaplikan sfry podlejcch se na vuce

vakreditovanch studijnch programech / 60k) Poty studijnch obor spovinnm absolvovnm odborn praxe / 60l) Ve pjm zprodeje licenc / 60m) Ve pjm ze smluvnch zakzek za uskutenn tzv. smluvnho vzkumu avvoje / 61


n) Ve pjm za uskutenn placench kurz prohlubujcch kvalifikaci zamstnanc subjekt aplikan sfry / 61

o) Ve celkovch pjm za hradu innost provedench vrmci odbornch konzultac aporadenstv nebo odborn innosti pro subjekty aplikan sfry / 61

p) Poet spin-off/start-up podnik podpoench VUP / 61q) Strategie pro komercializaci / 61r) Psoben vregionu; nadregionln acelosttn charakter psoben / 61

12. internacionalizace / 62

a) Strategie pro rozvoj mezinrodnch vztah amezinrodnho prosted / 63b) Zapojen VUP do mezinrodnch vzdlvacch program vetn mobilit / 63c) Zapojen VUP do mezinrodnch program vzkumu avvoje vetn mobilit / 64d) Mobilita student aakademickch pracovnk dle zem / 65

13. zajioVn kVality ahodnocen realizoVanch innost / 69

a) Zpsob zajiovn vnitnho hodnocen kvality vzdlvn / 70b) Zpsob provdn vnjho hodnocen kvality vzdlvn / 70c) Zpsob provdn finann kontroly / 147d) Zisk certifikt / 148e) Benchmarking (porovnvn) sostatnmi vysokmi kolami / 148f) Vlastn hodnocen vzdlvac innosti mimo sdlo VUP / 148

14. nrodn amezinrodn excelence / 149

a) lenstv VUP vmezinrodnch asociacch, organizacch asdruench / 150b) lenstv VUP vprofesnch asociacch, organizacch asdruench / 150c) Nrodn amezinrodn ocenn / 150d) Hodnocen VUP nebo jej sousti tmem mezinrodnch expert / 150

15. rozVoj Vysok koly umleckoprmysloV Vpraze / 151

a) Zapojen VUP do Centralizovanch rozvojovch projekt MMT / 152b) Institucionln rozvojov pln VUP / 152c) Zapojen VUP do Fondu rozvoje vysokch kol / 155

16. obrazoV ploha / 157

006 / 007

1. / Vod

2/5/2012 10:47 VUP


Skoncem uplynulho kalendnho roku se moje funkn obdob piblilo do sv poloviny. Kdy jsem ped dvma lety pijal funkci rektora, konstatoval jsem, e je kola fungujcm organismem, aproto je schopna odolvat itak nepznivm okolnostem, jak zpsobila ekonomick krize snebvalm dopadem na kolstv obecn Nov veden koly rozhodn nebude mt vmyslu relativizovat to, co bylo vykonno vobdob pedchozm. Bude chtt udret rozumnou kontinuitu audl ve pro to, aby ani jeho nsledovnci nemli dvody ve od zklad mnit.

Jsem rd, e moje pedstavy byly sprvn azmnn formulace nen nutn ani dnes opravovat. Dovolm si rovn vyjdit svoje pesvden, e veden koly vsouasn dob provd zsadn kroky tkajc se budoucnosti koly: pesto se vak neodehrv dn revoluce, kola jen pistupuje knezbytn modernizaci dan dobou apostupn pichzejcmi dalmi novmi okolnostmi, spojenmi se situac vysokho kolstv vna zemi.

Nam prvoadm clem je postupn naplnit zkladn strategii rozvoje Vysok koly umleckoprmyslov vPraze, kter si klade jako jeden zcl zlepen pracovnch podmnek pedagog istudent. Zde postupn smujeme kzskn druh, tzv. technologick budovy koly. Ne se napln tato nae snaha, je pro veden koly prioritou dstojn zabezpeit zkladn provoz vech organizanch soust koly azabezpeit podmnky pro dal rozvoj kolnch aktivit. Nicmn dominantn kol mho rektorskho obdob je rozit kolu onov prostory, tedy onovou technologickou budovu. Vzhledem ke klovmu kritriu, kterm je bezprostedn p dosaitelnost novch vukovch prostor od historick budovy, dosplo veden kdefinitivnmu rozhodnut podat MMT opeveden budovy bval zkladn koly vMikulandsk ulici. Vrmci zzen Projektovho pracovit VUP jsem povil prof. Ing. arch. Ivana Kroupu zpracovnm ovovac objemov studie, kter byla jako soust Dokumentace pro investin zmr pedloena MMT na podzim roku 2012. Jivprbhu minulho roku probhla dleit jednn se vemi rozhodujcmi subjekty, ato na ministersk ivldn rovni. Dnes musme konstatovat, e proces zskn objektu je vcemn nezvratn, avak oproti pedstavm zjara 2012 je pedbn harmonogram otm jeden rok opodn, ani bychom mohli proces ovlivnit standardnmi prostedky.

Nemn dleitou otzkou je pro ns stabilizace vukovho procesu, zakonen definitivn dlouhodobou akreditac naich studijnch obor, kterou jsme spn zapoali vuplynulm roce. Vroce 2012 byl podn nvrh na nov akreditace ve tech hlavnch oborech, vnm byly formulovny nov poadavky na prbh, lenn anpl vlastnho studia. Obor architektura byl odsouhlasen na konci roku 2012. (Pijet akreditac pro oba zbvajc obory je oekvno zatkem roku 2013.) Nam clem je zahjit vuku dle nov akreditovanch pravidel potkem zimnho semestru 2013/2014.

Princip konkurence na VUP zan u pi vbru pikovch akomplexn vybavench pedagog. Je zjevn, e voblasti architektury, uitho umn, ale pedevm designu produktovho i grafickho se objevuje stle vce kol, kter se sna na trh stalenty vstoupit. VUP si je dostaten vdoma sv jedinenosti akonkurence se vdnm ppad neboj. Konkurenceschopnost, kter se stv pro studenty jednm zdominantnch kritri ji pi nstupu do koly, pokrauje vprbhu studia apomh jejich uplatnn vpraxi ipo jejich absolutoriu, kdy jsou posleni ozkuenosti, kter jim kola pedala.

Vznamnou otzkou, kterou se souasn veden koly intenzivn zabv, je vytvoen zptn vazby mezi studentem akolou. Proto byly vloskm roce zpracovny nov principy vnitn evaluace avytvoeny dotaznky, jejich clem bylo zskat relevantn informace otom, jak nabzenou vuku vnmaj studenti. Veden koly povauje evaluan procesy za velmi pnosn abude ivbudoucnu pokraovat vjejich rozvjen.

Ji tradin se kola zamuje na prbnou akvalitn prezentaci vsledk umleck innosti svch student vechch avzahrani. Ivloskm roce jsme na tomto poli doshli ady mimodnch spch. Designrsk auit ateliry tak jako kadoron prezentovaly svou prci na jarnm veletrhu vMiln. Na podzim u podruh probhla reprezentativn vstava snzvem Vstava 2012, tentokrt vgalerii DOX. Paraleln se zde pak konala jubilejn vstava Ateliru fotografie. Dleit je rovn zmnit spnou prezentaci jednotlivch kolnch atelir na Designbloku 2012 nebo vstavu esk nrodn identita, mapujc specifika na identity vsouasnm vtvarnm umn, kterou pipravili studenti teoretickch studi k20. vro vzniku samostatn esk republiky. Jako mimodn zajmav prvek vinformovanosti aodborn komunikaci mezi obory isdopadem na veejnost se ukazuje program 3 20, medailony vedoucch pedagog jednotlivch atelir aodbornch teoretickch pracovnk. Prezentace

008 / 009

jsou pipraveny vdy na prvn ter vmsci, anavc jsou eskou televiz zaznamenvny apeneny prostednictvm internetu. Produkc tohoto spnho cyklu byl poven absolvent doktorandskho studia Vladimr Peek. Dleitm krokem vpropagaci koly byla realizace novho vizulnho stylu koly, jeho vytvoenm byl poven tpn Malovec ve spoluprci sTomem Brousilem aPetrem Knoblochem.

Nejvznamnjm poradnm orgnem rektora je Umleck rada, kter mus bt hlavnm korektivem pi formovn odbornho charakteru koly ajej tve navenek. Je nezbytn, aby se jej zasedn konalopravideln askompletn ast externch ainternch len. Tato setkn jsou dleitou tvr diskuzn platformou, kter vrazn napomh kformovn jednotlivch obor koly. Dovolm si konstatovat, e ve zmnn proces vroce 2012 zapoal, co napomohlo ktomu, e se postupn zan projevovat nezbytn angaovanost pedagog koly. Komplementrnm doplkem kUmleck rad se stalo Plnum pedagog. Tato informan platforma se schz nkolikrt bhem semestru apomh eit zkladn problmy chodu arozvoje koly.

Dleitou otzkou pro stabilizaci stavu koly je jej finann zabezpeen. Vminulch letech se dky finannm restrikcm vrazn snil rozpoet umleckch vysokch kol. Vroce 2012 proto probhla na MMT nov jednn ojejich postupn stabilizaci azaveden kontraknho financovn, kter by od roku 2013 mlo zajistit zastaven poklesu objemu finannch prostedk pro tento typ vysokch kol. Podle zmnnho modelu koly garantuj pevn slo potu student azskvaj monost autonomnho rozhodovn oskladb pijatch student vrmci tohoto pevnho sla. Finann pspvek vukazateli Aje pro tyto koly odvozen zpedchozch let arozdlen mezi koly podle dojednanho kle. Je nutn pipomenout iniciativn lohu VUP pi tomto vyjednvn, vedenm mezi kolami aMMT, aje zapoteb konstatovat, e se tmto eenm podailo zastavit dlouhodob propad pspvku na studium. Tm se zane napravovat dosavadn nespravedlnost vi tmto umleckm kolm, kter nikdy poty svch student nezvyovaly, aakoli byl veobecn trend opan, hlavnm kritriem pro n vdy zstvala kvalita student. Bude vak nutn zamit pozornost na financovn koly izjinch zdroj, co se vcemn vsouasnosti ji da. Rovn od uveden kvalitativnho hodnocen kol na zklad Registru umleckch vstup do praxe oekvme vraznou zmnu.

Souasn veden Vysok koly umleckoprmyslov vPraze je na konci roku 2012 symbolicky eeno ve svm poloase. Proto je tato Vron zprva stenou bilanc jeho innosti. Pro nezasvcen se me zdt, e bylo rozpracovno pli mnoho tmat najednou. A u tato tmata byla vmm volebnm programu nebo vclech, kter veden koly upesnilo po mm nstupu aprbn je dopluje, je nutn, aby se jimi intenzivn zabvala. Pokusil jsem se zde strun shrnout vsledky, kter se podailo kole vprvn polovin tohoto volebnho obdob uvst do ivota. To vak neznamen, e je mon tato tmata odkrtnout adl se jimi nezabvat. Protoe jsou iv, musme je dl precizovat. Ato spolen snktermi kroky, kter jet kola mus uinit. Asmnoha dalmi, kter by vnejbli budoucnosti uinit mla.

prof. ak. arch. jindich smetana rektor

010 / 011

2. / zkladn daje

2/5/2012 10:59 VUP


a) informace oVysok kole umleckoprmysloV Vpraze

pln nzev koly vetn adresy sdla:Vysok kola umleckoprmyslov vPrazenm. Jana Palacha 80/3, 116 93 Praha 1tel. 251098111 (centrla)www.vsup.cz

Uvan zkratka:VUP vPrazeDetaovan pracovit:Prvnho pluku 5, 180 00 Praha 8tel. 224218932

Ubytovac zazen:Kolej Mikole AleNa Vinch 2, 170 00 Praha 7tel. 220570698

b) organizan schma

Veden koly:prof. ak. arch. Jindich Smetana, rektorPhDr. Filip Suchomel, Ph.D., prorektor pro rozvoj, public relations, vdu avzkum, statutrn zstupce rektoraIng. Jarmila Kemrov, prorektorka pro studijn zleitostiIng. Jan Vanda, kvestorprof. PaedDr. et PhDr. Jindich Vybral, pedseda Akademickho sentu

Seznam kateder ajednotlivch atelir:Katedra architektury

doc. ak. arch. Bohumil Chalupnek, vedouc katedry

Atelir architektury Iprof. ak. arch. Jindich Smetana, vedouc ateliruIng. arch. David Kraus (od 15. 2. do 30. 9. 2012), zstupce vedoucho ateliruMgA. Josef ank, asistent

Atelir architektury IIprof. Ing. arch. Ivan Kroupa, vedouc ateliruIng. arch. Jana Moravcov, asistentka

Atelir architektury IIIprof. ak. arch. Imro Vako, vedouc ateliruMgA. Martin Gsandtner, M.Sc., asistent

Atelir architektury IVMgr. ak. arch. Roman Brychta, vedouc ateliruMgA. Radim Babk, asistent

012 / 013

***Katedra designu

Ing. arch. Jitka Ressov (do 30. 9. 2012), vedouc katedry; prof. ak. arch. Ji Pelcl (od 1. 10. 2012), vedouc katedry

Atelir designu nbytku ainteriruprof. ak. arch. Ji Pelcl, vedouc ateliruMgA. Ondej Tobola, asistent

Atelir produktovho designudoc. Mgr. A. Michal Fronk adoc. Mgr. A. Jan Nmeek, vedouc ateliruMgA. Michal Malek, asistent

Atelir prmyslovho designudoc. M.A. Ivan Dlaba, vedoucMgA. Vlastimil Bartas, asistent

***Katedra grafiky

Mgr.A. Juraj Horvth, vedouc katedry (do 29. 2. 2012); MgA. Jakub Zich, vedouc katedry (od 1. 3. 2012)

Atelir filmov atelevizn grafiky

MgA. Jakub Zich, vedouc ateliruMgA. Zuzana Bukovinsk aMgA. Luk Firek, asistenti

Atelir grafickho designu anovch mdidoc. MgA. Petr Babk, vedouc ateliruMgA. tpn Malovec (do 19. 10. 2012), asistent

Atelir grafickho designu avizuln komunikaceprof. ak. mal. Rostislav Vank, vedouc atelirudoc. MgA. Kristina Fierov, asistentka

Atelir ilustrace agrafikyMgr.A. Juraj Horvth, vedouc ateliruMgr.A. Michaela Kukoviov, asistentka

Atelir tvorby psma atypografiedoc. ak. mal. Karel Haloun, vedouc ateliruMgA. Tom Brousil adoc. MgA. Lubo Drtina, asistenti

***Katedra uitho umn

doc. ak. soch. Rony Plesl, vedouc katedry

Atelir designu odvu aobuvidoc. Libna Rochov, vedouc ateliruMgA. Vojtch Novotn, asistent


Atelir keramiky aporcelnuMgA. Maxim Velovsk, vedouc ateliruMgA. Milan Peka, asistent

Atelir K.O.V. Koncept Objekt Vznamdoc. Eva Eisler, vedouc ateliruMgA. Eva Humlov, asistentka

Atelir mdn tvorbydoc. ak. mal. Josef apuch (do 30. 9. 2012), vedouc ateliru; MgA. Pavel Ivanic (od 1. 10. 2012), vedouc ateliruMgA. Miroslav Sabo (do 30. 9. 2012), asistent; MgA. Lenka Kohoutov (od 1. 10. 2012), asistentka

Atelir sklaak. soch. Rony Plesl, vedouc ateliruMgA. Klra Horkov aMgA. Pavel Karous, asistenti

Atelir textiln tvorbyMgA. Jitka kopov, vedouc ateliruMgA. Michal Chodani (do 29. 2. 2012), asistent; Mgr. Markta Vinglerov (od 1. 3. 2012), asistentka

***Katedra volnho umn

MgA. Hynek Alt, M.F.A., vedouc katedry (do 20. 2. 2012);doc. ak. mal. Ji David, vedouc katedry ( od 1. 3. 2012)

Atelir fotografieMgA. Hynek Alt, M.F.A. adoc. MgA. Aleksandra Vajd, vedouc ateliruMgA. Peter Fabo, asistent

Atelir intermediln konfrontacedoc. ak. mal. Ji David, vedoucMgA. Milan Salk, asistent

Atelir malbyMgA. Ji ernick, vedouc ateliruMgA. Marek Meduna, asistent

Atelir sochastvMgA. Dominik Lang, vedouc ateliruMgA. Jan Haubelt aMgr. Edith Jebkov, asistentiprof. ak. soch. Kurt Gebauer, emeritn profesorMgA. Dagmar ubrtov, asistentka emeritnho profesora

Atelir supermdiMgA. Federico Daz, vedouc ateliruMgr. David Konek, asistent

014 / 015

***Katedra djin umn aestetiky

prof. PaedDr. et PhDr. Jindich Vybral, CSc., vedouc katedry

lenov katedry: prof. PhDr. Milena Bartlov, CSc., Mgr. Karel Csa, Ph.D., PhDr. Vt Havrnek, Ph.D., Mgr. Lada Hubatov-Vackov, Ph.D., PhDr. Kaliopi Chamonikola, Ph.D., Mgr. Martina Pachmanov, Ph.D., PhDr. Pavla Peinkov, CSc., Mgr. Cyril ha, Ph.D.

***Speciln studijn program: Visual Art

doc. MgA. Milena Dopitov, vedouc programuMgA. Conrad Eric Armstrong (od 1. 1. 2012) aMgr. Hana Sml, koordintoi

***Doprovodn disciplny adlny:Katedra architektury / deskriptiva doc. ak. arch. Bohumil Chalupnek matematika Mgr. Ale Kubna stavitelstv Ing. Josef anda typologie veejnch staveb ak. arch. Pavla GrnerovKatedra grafiky

grafick techniky M.A. Lucie Rakovovpsmo doc. ak. mal. Otakar Karlas

Kresba Mgr.A. Libor Kalb aMgA. Zdeka ezovLaborato digitlnch mdi MgA. Petr Foltera, Jakub Konek, Amar Mulabegovi (vichni do 30. 9. 2012)

Dlny scelokoln psobnost:kovodlna Vladimr hasdrovna atukatrsk dlna ak. soch. Milena Blakov aMiroslav Spoustatruhlrna Petr Kuera aMichal iica

Dlny skatedrovou psobnost:Katedra architektury

modelrna Ren ulc

Katedra designu technologie, lasery MgA. Ondej Elfmark

Katedra grafiky hlubotisk Vladimr Bujrek aMgr.A. Lucie Rakovovknihtisk Jaromr touralknihvazask dlna Mgr. Jan Hybner aMgA. Vladimra turmovlitografick dlna akamenotisk MgA. Patrik Hbl aMgr.A. Jana Hubatkovofset Jaroslav Janourekstotisk Antonn Komrek aRen ebec

Dlny satelirovou psobnost:brusrna skla Antonn Votrubafilmov atelevizn grafiky MgA. Zuzana Bukovinskkeramick Vojtch Svoboda aak. soch. Ale Wernerodvn Karolna ejchanovsklsk dlna, malrna MgA. Klra Horkov


textiln Karolna Hodaovzlatnick Andrei Navumenka

***Extern pedagogov:

Ing. Jitka Baurov, Ph.D., Ing. Bohumr Bedn, doc. ak. arch. Ivana apkov, Ing. Jana stkov, Bc. Hana ejchanov, PhDr. Zlata ern, Mgr. Tom Fassati, ak. mal. Ivan Helekal, Mgr. Milan Hlave, Ph.D., Mgr. Ji Hulk, Blanka Ini, PhDr. Helena Jaroov, Zuzana Jirsov, PhDr. Petr Juina, Mgr. Leonora Kitzbergerov, Ph.D., PhDr. Iva Knobloch, Mgr. Ale Kubna, Ing. Eugen Maleti, Vtzslav Mrkva, Jarmila Npravnkov, Bc. Ivana Ostansk, PaedDr. Markta Pastorov, Jiina Pov, Mgr. Jitka Pinkov, Jana Skowronkov, Ing. Miloslav Smutek, Ph.D., PhDr. Svtlana Spiwokov, PhDr. Dana Stehlkov, CSc., Mgr. Milan Svato, Ing. MgA. Tom tanzel, Ing. Frantiek Tatek, Ji Tyller, MgA. Denisa Vclavov, PhD., doc. PhDr. Jaroslav Vant, Ph.D., doc. RNDr. Vclav Vanata, CSc., Ing. Jan Vina, PhDr. Radim Vondrek, Ing. Alan Zruba, M.A., PhDr. Vladimra Zikmundov, Ph.D., JUDr. et MgA. Petra ikovsk

c) sloen orgn Vup

Akademick sent:prof. PaedDr. et PhDr. Jindich Vybral, pedseda

Pedagogick komora Akademickho sentuMgA. Josef ank, mstopedsedaVclav Mlyn, mstopedseda Studijn komory

lenov Pedagogick komory ASMgA. Hynek Alt, M.F.A., Mgr. Karel Csa, Ph.D., doc. MgA. Kristna Fierov, Mgr. Lada Hubatov-Vackov, Ph.D., Mgr. David Konek, prof. ak. arch. Ji Pelcl, MgA. Ondej Tobola

Studentsk komora Akademickho sentuVojtch Domltil, Marie Eliov, Matou Lipus (od 1. 10. 2012), Vclav Mlyn, Iva Potkov (do 30. 9. 2012), Martin Prudil, Martin Ptnk

Sprvn rada:Radek picar, M. Phil., pedseda

lenov Sprvn radyIng. Eva Bartoov, 1. mstopedsedkyn (sttn tajemnice, nmstkyn ministra kolstv, mldee atlovchovy)doc. PhDr. Michal Stehlk, Ph.D., 2. mstopedseda (dkan Filozofick fakulty Univerzity Karlovy)doc. PhDr. Ing. Ji Fajt, Ph.D. (GZWO Lipsko a hostujc profesor na TU vBerln)JUDr. Ji Pehe (editel University of New York in Prague); do 18. listopadu 2012Ing. Jan Svtlk (generln editel Vtkovice, a. s.)Mgr. Zdenk mal (editel zpravodajstv esk televize)prof. Ing. arch. Vladimr lapeta, DrSc. (FA VUT Brno)prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. (MMT)

Umleck rada:Umleck rada Vysok koly umleckoprmyslov vPraze je sloena zestadvaceti internch pedagog VUP apatncti osobnost zad odborn veejnosti.

prof. ak. arch. Jindich Smetana, pedseda

016 / 017

lenov Umleck radyPhDr. Filip Suchomel, Ph.D. (od 1. 2. 2012)

Katedra architektury: Mgr. ak. arch. Roman Brychta (od 1. 2. 2012), prof. Ing. arch. Ivan Kroupa (od 1. 2. 2012), prof. ak. arch. Imrich Vako (od 1. 2. 2012)

Katedra designu: doc. M.A. Ivan Dlaba (od 1. 2. 2012), doc. Mgr. A. Michal Fronk (do 31. 1. 2012), doc. Mgr. A. Jan Nmeek (od 1. 2. 2012), prof. ak. arch. Ji Pelcl

Katedra volnho umn: Mgr. Ji ernick (1. 2. 2012), doc. ak. mal. Ji David, MgA. Federico Daz (od 1. 2. 2012), MgA. Dominik Lang (od 1. 2. 2012), doc. MgA. Aleksandra Vajd (od 1. 2. 2012)

Katedra uitho umn:

doc. Eva Eisler (od 1. 2. 2012), ak. soch. Rony Plesl (od 1. 2. 2012), doc. Libna Rochov (od 1. 2. 2012), MgA. Jitka kopov (od 1. 2. 2012), doc. ak. mal. Josef apuch (od 1. 2. 2012), MgA. Maxim Velovsk (od 1. 2. 2012)

Katedra grafiky:

doc. MgA. Petr Babk, doc. ak. mal. Karel Haloun (od 1. 2. 2012), Mgr. A. Juraj Horvth (od 1. 2. 2012), doc. ak. mal. Otakar Karlas (do 23. 3. 2012), prof. ak. mal. Rostislav Vank, MgA. Jakub Zich (od 1. 2. 2012)

Katedra djin umn aestetiky: prof. PhDr. et PaedDr. Jindich Vybral, CSc.

Odborn veejnostPhDr. Michal Bregant (od 1. 2. 2012), editel Nrodnho filmovho archivu; ak. arch. imon Caban (od 1. 2. 2012); prof. ak. soch. Kurt Gebauer (do 31. 1. 2012; od 1. 2. 2012 estn len), MgA. Jozef Kaba (od 1. 2. 2012), vedouc designu KODA AUTO a. s.; PhDr. Helena Koenigsmarkov, editelka Umleckoprmyslovho musea v Praze; prof. PhDr. Vojtch Lahoda, CSc. (od 1. 2. 2012), stav djin umn vPraze; PhDr. Jan Rous (od 1. 2. 2012), prof. ak. soch. Tom Ruller, FAVU VUT Brno; PhDr. Katarna Rusnkov, Ph.D., Univerzita Bansk Bystrica; prof. PhDr. Lubomr Slavek, CSc. (od 1. 2. 2012), FF MU Brno; prof. ak. mal. Stanislav Stankoci (od 1. 2. 2012), rektor VVU v Bratislav; doc. PhDr. Ji etlk, CSc.; doc. PhDr. Ji evk, prorektor AVU; Leo Vlka (od 1. 2. 2012), editel DOX; prof. Ing. arch. Karol Weisslechner, emeritn rektor VVU v Bratislav; doc. Stanislav Zippe, prodkan FUA TU Liberec

Edin rada:PhDr. Filip Suchomel, Ph.D., pedseda

lenov Edin radydoc. MgA. Petr Babk (do 31. 8. 2012), prof. PhDr. Milena Bartlov, CSc. (od 1. 9. 2012), doc. ak. mal. Karel Haloun (do 31. 8. 2012), Mgr. Martina Pachmanov, Ph.D. (do 31. 8. 2012), prof. ak. arch. Ji Pelcl (od 1. 9. 2012), Mgr. Tom Pospiszyl, Ph.D., PhDr. Jan Rous (do 31. 8. 2012), PhDr. Hana Rousov (od 1. 9. 2012), PhDr. Martin Souek, PhDr. Jana Tich, prof. ak. mal. Rostislav Vank (od 1. 9. 2012), MgA. Maxim Velovsk (od 1. 9. 2012)


Vstavn komise:PhDr. Filip Suchomel, Ph.D., pedseda

lenov Vstavn komisedoc. MgA. Petr Babk (od 1. 9. 2012), MgA. Radim Babk (do 31. 8. 2012), Mgr. Karel Csa, Ph.D., ak. mal. Tom Csaovsk (do 31. 8. 2012), MgA. Ji ernick (od 1. 9. 2012), Mgr. A. Juraj Horvth

(do 31. 8. 2012), MgA. Kritof Kintera (od 1. 9. 2012), PhDr. Iva Knobloch (do 31. 8. 2012), Mgr. Martina Pachmanov, Ph.D. (od 1. 9. 2012), ak. soch. Rony Plesl (do 31. 8. 2012), doc. PhDr. Alena Pomajzlov, Ph.D. (od 1. 9. 2012), doc. Libna Rochov (od 1. 9. 2012), PhDr. Jana Tich (do 31. 8. 2012), Ing. Jan Vanda (do 31. 8. 2012), prof. ak. arch. Imrich Vako (od 1. 9. 2012)

d) zastoupen Vup Vreprezentaci Vysokch kol

Rektor VUP prof. ak. arch. Jindich Smetana se od svho nstupu do funkce vnoru 2011 jako len Komory Aastn pravidelnch zasedn esk konference rektor.VRad vysokch kol m VUP sv zstupce zad akademickch pracovnk istudent doktorskho studijnho programu. Aktivn se podlej na prci pedsednictva, Komise pro umleck koly iStudentsk komory. Prorektorka Ing. Jarmila Kemrov je lenkou Pedsednictva Rady vysokch kol aKomise pro umleck V. MgA. Milan Salk je dlouholetm lenem Snmu RV iKomise pro umleck V. Ve Studentsk komoe zastupuje nai instituci Mgr. Johana Lomov, studentka doktorskho studijnho programu.

e) posln, Vize astrategick cle

Vysok kola umleckoprmyslov vPraze je excelentn vbrovou kolou smalm potem student, kter poskytuje exkluzivn terciln vzdln vech stup pedevm vumleckch oborech vtvarnho umn, designu aarchitektury. Zkladem dlouhodob spn ahistorickm procesem proven vuky, kter se odehrv vmalch atelirech omaximln 20 studentech vech ronk akterou vedou agarantuj vznamn osobnosti eskho umleckho prosted, je individuln osobn pstup ke kadmu studentovi, otevenost, spoluprce svnjmi subjekty iroziujc se mezinrodn kontakty aprezentace. VUP m vizi nadle posilovat svoje prioritn postaven mezi vtvarnmi kolami nejen vR dalm zkvalitnnm stvajcch rozmanitch studijnch program, vytvoenm modernho zzem reprezentovanho vjem specializovanch umleckoemeslnch dlenskch provoz, roziovnm oboustrann vhodn spoluprce saplikan sfrou aprunjm reflektovnm souasnho vvoje na poli vtvarnho umn. Zkladem strategie spnho vzdlvacho modelu na vech stupnch vzdlvacho procesu je pedevm dsledn draz na kvalitu, efektivitu, kreativitu, svobodn mylen aoriginalitu.

f) zmny Voblasti Vnitnch pedpis

Vprbhu roku 2012 nedolo kimplementaci dnch zsadnch internch pedpis upravujcch studijn nebo administrativn procesy. Probhala pouze standardn aktualizace existujcch internch norem.

g) poskytoVn informac asVobodn pstup knim

Vroce 2012 byla kola oslovena formou elektronick potynkolika dostmi na poskytnut dlch informac bez explicitnho odvoln na zk. . 106/1999 Sb. Informace byly poskytnuty.

018 / 019

3. / studijn programy, organizace studia aVzdlVac innost

2/5/2012 11:14 VUP


a) akreditoVan studijn programy

VUP nabz vzdlvn vsedmi akreditovanch studijnch programech, znich est je vyuovno veskm jazyce ajeden vjazyce anglickm.

Programy Vtvarn umn (8206) jsou od konce roku 2009 akreditovny pro bakalsk, navazujc magistersk idoktorsk program. Pro prvn dva stupn se dle dl na ti obory Architektonick tvorba, Design aVtvarn tvorba. Specializace jednotlivch obor jsou dny zamenm pslunho ateliru. Akreditace dlouhho programu magisterskho, kter se dlil na 17 obor, kon vtto podob vroce 2015. Koncem roku 2012 byl tento typ studia znovu akreditovn pro obor Architektonick tvorba, neb dsledn analza prv ukonenho pilotnho tletho bakalskho cyklu pedagogy Katedry architektury ivsledky Studentskho hodnocen kvality studia zeteln ukzaly, e pro podmnky vuky na VUP je tento typ studia optimln. Vedle tohoto typu studia zstv zachovno navazujc magistersk studium pro mimodn talentovan uchazee zjinch vysokch kol. Doktorsk program se dl tak na ti obory Architektura adesign, Grafika avizuln komunikace aVoln auit umn.

Teoretick studijn programy (8109 a8101) akreditovan na VUP probhaj vnavazujcm magisterskm (8109) adoktorskm (8101) programu. Kad znich nabz jeden obor: dvoulet navazujc magistersk program pouze obor Djiny ateorie designu anovch mdi, zatmco tlet doktorsk program pouze obor Kurtor akritik designu aintermdi. Koncem roku 2012 byl nov akreditovn doktorsk stupe teoretickho studia voboru Teorie adjiny modernho asouasnho umn.

Jedin mon forma studia sohledem na specifika vukovho procesu na VUP pro bakalsk, navazujc magistersk imagistersk program je bez ohledu na obor aspecializaci forma prezenn. Vjimku pedstavuj pouze programy doktorsk, vnich mohou studenti vedle tradin formy prezenn vyut t formu kombinovanou. Tab. 3.1

tab. 3.1: akreditovan studijn programy (poty)**

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze bakalsk studium magistersk studiumnavazujc magistersk studium

doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d

fakulta 1 (nzev)*

skupiny akreditovanch studijnch program kkoV

prodn vdy anauky 11-18

technick vdy anauky 21-39

zemdl.-les. aveter. vdy anauky 41,43

zdravot., lka. afarm. vdy anauky 51-53

spoleensk vdy, nauky asluby 61,67,71-73

ekonomie 62,65

prvo, prvn aveejnosprvn innost 68

pedagogika, uitelstv asocil. pe 74,75

obory zoblasti psychologie 77

vdy anauky okultue aumn 81,82 1 0 1 0 3 0 2 7

fakulta 2 (nzev)*







ekonomie 62,65




vdy anauky okultue aumn 81,82

celkem

Pozn.: * = Fakulta nebo jin soust vysok koly uskuteujc akreditovan studijn program/obor

P = prezennK/D = kombinovan / distann

Pozn.: ** = dme vysok koly, aby vron zprva oinnosti odevzdvan velektronick podob byla ve formtu MS Word ajej tabulkov ploha ve formtu MS Excel. Zrove vysok koly dme, aby vodevzdvan tabulkov ploze velektronick podob nemnily strukturu tabulek ajejich formtovn. Pokud se pslun tabulka vysok koly netk, ponechte ji, prosm, przdnou (nevyplujte , x apod.). Vnkterch ppadech vak hodnota nula me bt relevantn; tam, kde vysok kola dosahuje nulovch hodnot, uvdjte vMS Excelu nulu. Podobu tabulek vtitn verzi vron zprvy je pirozen mon upravovat. Napklad vppad tabulky 3.1 je mon vtitn verzi vron zprvy vypustit dky sKKOV, kde nem vysok kola dn studijn program.

020 / 021

b) studijn programy Vcizm jazyce

VUP od roku 2007 uskuteuje tak program vcizm jazyce, anglitin. Je jm dvoulet navazujc magistersk program Visual Arts (8210) uren pedevm zahraninm uchazem, absolventm bakalskho studia sobdobnm zamenm. Forma studia je stejn jako veskm vtvarnm programu pouze prezenn. Tab. 3.2

c) studijn programy tzV. joint/double/multiple degree

VUP nem tyto studijn programy. Tab. 3.3

tab. 3.2: studijn programy vcizm jazyce (poty)


doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d

fakulta 1 (nzev)*







ekonomie 62,65





fakulta 2 (nzev)*







ekonomie 62,65





celkem



tab. 3.3: joint/double/multiple degree studijn programy

Vysok kola (nzev)

nzev programu 1

Partnersk organizace

Pidruen organizace

Potek realizace programu

Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree)

Dlka studia (semestry)

Typ programu (bakalsk, navazujc magistersk, magistersk, doktorsk)

Popis organizace studia, vetn pjmn student aukonen

Jakm zpsobem je vydvn diplom adodatek kdiplomu?

Jakm zpsobem jsou realizovny vmny student?

nzev programu 2

Partnersk organizace

Pidruen organizace


Druh programu (Joint/Double/Multiple Degree)




Jakm zpsobem je vydvn diplom adodatek kdiplomu?

Jakm zpsobem jsou realizovny vmny student?


d) akreditoVan studijn programy uskuteoVan spolen sjinou Vysokou kolou

VUP neuskuteuje tyto studijn programy. Tab. 3.4

e) akreditoVan studijn programy uskuteoVan spolen sVy odbornou kolou

VUP nem tyto studijn programy. Tab. 3.5

Tab. 3.4: Akreditovan studijn programy uskuteovan spolen sjinou vysokou kolou

Vysok kola (nzev)

nzev studijnho programu 1

skupina kkoV

Partnersk vysok kola





Nzev studijnho programu 2

Skupina KKOV

Partnersk vysok kola





tab. 3.5: akreditovan studijn programy uskuteovan spolen svy odbornou kolou

Vysok kola (nzev)


skupina kkoV

Partnersk vy odborn kola






skupina kkoV

Partnersk vy odborn kola





022 / 023

f) akreditoVan studijn programy nebo jejich sti uskuteoVan mimo sdlo

VUP neuskuteuje dn studijn programy mimo sdlo. Tab. 3.6

g) celkoV poet akreditoVanch studijnch program

Vstupy zuen tak, jak jsou navreny vnov vznikajcm Nrodnm kvalifikanm rmci tercirnho vzdlvn, zatm popsny nebyly, nicmn cel proces veden VUP pozorn sleduje aastn se konferenc isemin zabvajcch se touto tematikou.

h) kreditn systm studia

European Credit Transfer System (ECTS) je zkladem pro kreditov systm uplatovan na VUP. Studijn plny jsou tvoeny pedmty povinnmi, povinn volitelnmi avolitelnmi. Kreditov systm stanovuje povinnost studenta zskat za rok prmrn 60 kredit. Povinn apovinn voliteln pedmty vychzej ze spolen orientace pslun katedry akoly. Souet kredit za tyto pedmty je vdy ni ne 60, zbvajc kredity zskv student za splnn volitelnch pedmt, kter si vol znabdky VUP ajinch oborov pbuznch vysokch kol (FAMU, AVU apod.). VUP uznv tak pedmty splnn vprbhu st vesk republice izahrani.

i) dal VzdlVac aktiVity

Ji druhm rokem VUP zaadila do vuky rozmanit tematick psma vjimench pednek domcch izahraninch odbornk aosobnost pstupn vem studentm koly bez ohledu na specializaci, kter reflektuj souasn vvoj jednotlivch obor. Mimodn pozornosti se t tak cyklus pednek jedinench osobnost kulturnho ivota podan Katedrou teorie adjin umn aoteven ipro veejnost. Vedle toho probhla ada jednorzovch workshop (nap. workshop Zklady techniky japonskho laku urui pod vedenm prof. Satoru Hayashiho a assoc. prof. Taro Ogawy).

tab. 3.6: akreditovan studijn programy nebo jejich sti, kter vysok kola uskuteuje mimo obec, ve kter m sdlo (mimo odbornou praxi)

Vysok kola (nzev)


skupina kkoV

Nzev asdlo poboky* vysok koly, kde probh vuka akreditovanch studijnch program nebo jejich st

Forma (prezenn, kombinovan, distann)



Probhaj na poboce sttn zvren zkouky? ANO/NE

Probhaj na poboce obhajoby zvrench kvalifikanch prac? ANO/NE

Poet kmenovch zamstnanc na poboce


skupina kkoV

Nzev asdlo poboky* vysok koly, kde probh vuka akreditovanch studijnch program nebo jejich st

Forma (prezenn, kombinovan, distann)



Probhaj na poboce sttn zvren zkouky? ANO/NE

Probhaj na poboce obhajoby zvrench kvalifikanch prac? ANO/NE

Poet kmenovch zamstnanc na poboce

Pozn.: *Poboka = jakkoli dislokovan pracovit vysok koly nebo jej sousti, kter se nachz mimo msto, ve kterm m vysok kola sv sdlo


PEDNKOV INNOST NA VYSOK KOLE UMLECKOPRMYSLOV VPRAZE

34 Vup34 VUP je pednkovm cyklem pedstavujcm vedouc osobnosti jednotlivch atelir Vysok koly umleckoprmyslov vPraze. Cyklus zaal vjnu 2012 askon vdubnu 2013 sri spolench vstav VUP aSUP HNN vGalerii studijn avdeck knihovny Hradec Krlov.

3 20Projekt 3 20, uskuteovan na pd VUP kad prvn ter vmsci, pedstavil osobnosti dvou atelir ajednoho teoretika. asov prostor kadho zpednejcch byl 20 minut. Celkem est pednkovch blok bude od nynjka probhat vkadm kolnm roce. Draz je kladen na uvdn novinek tkajcch se kadho zobor, jejich smovn, na koncepce azpsob naplovn vuky, aktuln umleck avdeck profil vedoucch osobnost atelir astudentsk vsledky. Soust kadho pspvku je diskuze odanm tmatu. Tento cyklus je dvoulet. Vjednom akademickm roce se tak pedstav dvanct atelir koly ati teoretici. Dleitm podntem ke vzniku pednek je skutenost, e VUP sdruuje irokou klu discipln vtvarnho umn. Aschopnost vzjemn inspirace, spoluprce aobohacen je mon pouze za pedpokladu mezioborov informovanosti.

popAtelir grafickho designu anovch mdi VUP Ostrov poklad zaal snovm pravidelnm cyklem prezentac grafickch bunk, skupin nebo projekt vzniklch vateliru nebo absolvujc atelirovou st snzvem Poklady ostrova poklad. Zznamy zpednek jsou vyveny na Youtube ateliru (http://www.youtube.com/user/atelier304) aslou jako propagace smovn anaplovn ambiciznho manifestu ateliru, sepsanho ped esti lety pi jeho zaloen.

alexandre herchcovitchPednkabrazilskho nvrhe, kter se uskutenila 17. z 2012 na Vysok kole umleckoprmyslov vPraze. Brazilsk nvrh piel vroce 1993 ve svch dvaadvaceti letech svlastn znakou ajeho hrav modely ji tehdy zaujaly mdn odbornky. Alexandre postupem asu dobyl pehldkov mola vPai, Londn aNew Yorku. Vjeho kolekcch najdeme jak extravagantn vci, tak ikousky pro bn noen, kter se objevily ivobchodnch etzcch jinch firem (nap. ve spoluprci sbrazilskou znakou Melissa vytvoil kolekci gumovch kotnkovch bot).

sabeth buchmann Pednka snzvem Aesthetic Systems, kterou organizovala Katedra djin umn aestetiky VUP, se konala 21. ervna 2012. Prof. dr. Sabeth Buchmann je profesorkou modernho apostmodernho umn zAkademie der bildenden Knste Wien.

ole fischer Pednka profesora zuniverzity vUtahu Ole Fischera snzvem Reflections in Mirror Glass? Acomparative analysis of the Farnsworth House by Mies van der Rohe and the Glass House by Philip Johnson, kterou opt podala Katedra djin umn aestetiky VUP, probhala 6. ervna 2012.

thursday night movie Pravideln srie promtn film ze zlatho fondu svtov kinematografie. Kad ze snmk doporuila jedna znm osobnost.

024 / 025

umn vera dnes aztraOsmnct pokraovn cyklu pednek pro veejnost na tma peklad: 10. duben 2012 Milena Bartlov: Co je vidt aoem se nemluv. Na hranici slov aobrazBn pouvme metafory spojujc obraz sjazykem (nap. e obrazu, st obraz). Pokud bychom ale od nich chtli vce, ne mohou dt, zavedly by ns snadno kneporozumn specifickmu vizulnmu vyjadovn. Djiny, teorie akritika vtvarnho umn se pohybuj vdy na hranici, kde pevdj i pekldaj mezi obma stranami.

24. duben 2012 ivan foletti: Bh zboha. Kristus jako ideologick peklad Zeuse Serapida 2. kvten 2012 ji kroupa: Slova pro architekturu. Santini astereotomnost varchitektue 9. kvten 2012 martin ritter: kol pekladatele 13. listopad 2012 ladislav kesner: Teorie mezi umnm, mysl a mozkem 20. listopad 2012 Vclav magid: Kdy filozofie ni umn? 11. prosinec 2012 otto m. urban: Dekadence estetick terorismus transgrese


4. / studenti

2/5/2012 11:32 VUP

026 / 027

a) studenti VakreditoVanch studijnch programech

Ivroce 2012 se celkov poet student Vysok koly umleckoprmyslov tm nezmnil, oproti roku minulmu vzrostl opouhch 10 student. Nepatrn vkyvy vpotu student dosahuj dlouhodob pouze jednotky procent, jeliko vzdlvac proces me bt spn pouze tehdy, je-li poet student vateliru konstantn aoptimln dosahuje hodnoty 20. Poet atelir je tak lta ustlen, tud se vuplynulch letech VUP jako jedna zmla kol vyhnula ivelnmu nrstu potu student. Poty student vdlouhm magisterskm studiu inadle vroce 2012 klesaj, zatmco vnavazujcm magisterskm studiu oproti roku minulmu vrazn vzrostly, protoe byli ke studiu pijati prvn absolventi bakalskho studia na VUP. Poty student vdoktorskm studiu zstvaj nadle stabiln. Oproti roku 2010 stoupl poet doktorand pouze o3 studenty. Tab. 4.1

tab. 4.1: studenti vakreditovanch studijnch programech (poty)


doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d

fakulta 1 (nzev)*







ekonomie 62,65





fakulta 2 (nzev)*







ekonomie 62,65





celkem




b) studenti samopltci

Poet student samopltc vprogramu Visual Arts vroce 2012 vzrostl z16 na 23. Tento program se stal pevnou soust VUP apes poten nesnze si postupn vydobyl pevn postaven. Spolu svmnnmi programy pro zahranin studenty dodv VUP oteven ainternacionln charakter. Tab. 4.2

tab. 4.2: studenti samopltci** (poty)


doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d

fakulta 1 (nzev)*







ekonomie 62,65





fakulta 2 (nzev)*







ekonomie 62,65





celkem


P = prezenn K/D = kombinovan / distann

**Samopltcem se rozum osoba (student), kter si sv studium hrad vpln vi sm/sama avysok kola jej nevykazuje vpotech student rozhodnch pro uren ve sttnho pspvku na vzdlvac innost.

028 / 029

c) studenti Ve Vku nad 30 let

Vroce 2012 se poet student ve vku nad 30 let vbakalskm anavazujcm magisterskm programu oproti roku 2011 zdvojnsobil, zatmco vmagisterskm adoktorskm programu se nezmnil vbec. Poet student vtto vkov skupin na VUP pesahuje hodnoty bn na jinch neumleckch V. Dvodem je zejm nron pijmac zen, ve kterm maj asto anci uspt ji absolventi vy odborn nebo jin vysok koly. Tab. 4.3

tab. 4.3: studenti ve vku nad 30 let


doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d

fakulta 1 (nzev)*







ekonomie 62,65





fakulta 2 (nzev)*







ekonomie 62,65





celkem




d) nespn studenti VakreditoVanch studijnch programech

Vroce 2012 studijn nespnost na VUP vporovnn srokem pedchzejcm klesla onecel 1 %. Vbakalskm, magisterskm adoktorskm programu zstaly poty nespnch studi tm konstantn, zato vnavazujcm magisterskm programu doshla hodnota sledovanho parametru nuly. Dvody pro ukonen studia se tm nemn, nadle jsou jimi zdravotn pote asoubn studium.

rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Nespn (v%) 3,79 1,84 2,92 2,79 2,19 3,88 3,07

Tab. 4.4

e) opaten pro snen studijn nespnosti

Vzhledem kcelkem nzk studijn nespnosti, kter je zejm dsledkem nronho systmu pijmacho zen, vnm uspj jen velmi talentovan uchazei svyhrannm zjmem oobor, acelkov mal procento pijmanch uchaze, je motivace kdokonen studia velmi siln. Opakovan vy studijn nespnost vbakalskm studijnm programu (3,52 % zcelkovho potu studujcch bakal vdanm roce) me bt zpsobena tm, e kles kvalita ppravy na stednch kolch, zatmco nroky na studenty prvnch ronk VUP zstvaj stabiln vysok.

tab. 4.4: nespn studenti vakreditovanch studijnch programech (poty)

Vysok kola (nzev) bakalsk studium magistersk studiumnavazujc magistersk studium

doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d







ekonomie 62,65





celkem


030 / 031

5. / absolVenti

2/5/2012 11:41 VUP


a) absolVenti akreditoVanch studijnch program

Vsledn poet spn ukonench studi vroce 2012 oproti roku 2011 vrazn vzrostl. Nrst byl zpsoben tm, e vroce 2012 absolvovali poprv studenti bakalskho programu. Tab. 5.1

b) spoluprce akontakt sabsolVenty

Sohledem na specifika profes absolvent VUP iomezen poet administrativnch sil nebylo doposud mon sabsolventy systematicky udrovat kontakt. VUP pipravila projekt, kter se touto problematikou ml zabvat, bohuel se vak tento projekt nedostal mezi podpoen. Vzhledem koekvan nronosti na lidsk idal zdroje bude proto nezbytn nutn najt co nejdve dal finann zdroje, kter by umonily definitivn tuto problematiku eit.

c) zamstnanost azamstnatelnost absolVent aopaten pro jej zVen

Vzhledem ktomu, e zamstnatelnost absolvent je dleitm kvalitativnm ukazatelem, jeho vznam nadle poroste, byla sledovn tohoto parametru ivroce 2012 vnovna mimodn pozornost sclem vytvet co nejlep podmnky pro konkurenceschopnost naich absolvent. Prostednictvm grantov politiky se podailo vroce 2012 opt zapojit adu student zoboru Design do spoluprce skonkrtnmi prmyslovmi podniky, atm vrazn zvit ance budoucch absolvent na trhu prce. Nadle byly posilovny modern metody vuky cizch jazyk (e-learning ablended learning) ispecifickch potaovch program atechnologi. Vroce 2012 byla tak vnovna mimodn pozornost vuce prezentanch dovednost student. Sclem usnadnit zatek profesnho ivota iabsolventm obor ryze vtvarnch, poskytuje VUP studentm umleckho magisterskho programu monost absolvovat bhem dnho studia tzv. pedagogick modul. Vuku odbornch pedmt zajiovali extern odbornci zPedagogick fakulty Univerzity Karlovy ajejich clem byla vchova student spedagogickou aprobac pro pedmt Vtvarn vchova. Kad spn absolvent pedagogickho modulu zskal spolu sdiplomem iosvden opedagogickm vzdln, kter mu otevr cestu kprofesionlnmu psoben na vtvarnch kolch zkladnho astednho stupn.

d) spoluprce sbudoucmi zamstnaVateli

Vtina vedoucch pedagog vjednotlivch atelirech jsou vznamnmi osobnostmi ve svm oboru sspnou vlastn tvorbou irozshlmi kontakty, kter nevhaj svm absolventm nabdnout. Ji vprbhu studijnho procesu jsou semestrln koly asto orientovny na praktick vstupy zadvan ve

tab. 5.1: absolventi akreditovanch studijnch program (poty)*


doktorsk studium

celkem

p k/d p k/d p k/d







ekonomie 62,65





celkem


Pozn.: * = Vtabulce 5.1 byl oproti Rmcov osnov vron zprvy oinnosti pro rok 2011 vyazen poadavek uvdt pomr absolvent bakalskch studijnch program, kte byli vnsledujcm akademickm roce zapsni na navazujc magistersk studium na te vysok kole. MMT sclem sniovat administrativn poadavky kladen na vysok koly bude tuto informaci zjiovat pomoc vlastnch vpot.

032 / 033

spoluprci srznmi designerskmi studii avrobci. Jednotliv ateliry se asto prezentuj dky iniciativm jejich vedoucch pedagog na samostatnch, asto izahraninch vstavch, kter obvykle navtvuj ppadn budouc zamstnavatel. Ji tetm rokem byl vbr zprac student VUP prezentovn na jednom znejvznamnjch mezinrodnch veletrh designu Salone Internazionale del Mobile vMiln, m se studentm otevr monost uplatnn vrmci svtovho kontextu. Mnoz studenti nachzej uplatnn ji bhem svho studia vrozmanitch architektonickch, designrskch agrafickch studich, ppadn sami takov studia zakldaj.


6. / zjem ostudium

2/5/2012 12:05 VUP

034 / 035

a) zjem ostudium na Vup

Dlouh lta se Vysok kola umleckoprmyslov t velkmu zjmu uchaze ostudium umleckch obor. Vporovnn srokem minulm, ve kterm byl zaznamenn extrmn nrst zjmu ostudium na VUP o20 %, klesl meziron celkov poet pihlek onecelch 50, co odpovd 4 % zcelkovho potu uchaze. Celkov poet pijatch od roku 2004 do roku 2011 nepeshl 8 % zcelkovho potu uchaze. Tato hodnota vroce 2012 vzrostla na 15 %, protoe poprv vhistorii byl pijat pln poet student do prvnho ronku navazujcho studia ve vtvarnm programu. Tab. 6.1

tab

. 6.1

: z

jem

os

tud

ium

na

vyso

k

kole

Vys

ok

kol

a u

ml

ecko

pr

mys

lov

v

pra

ze

bak

al

sk

stu

diu

mm

agis

ters

k s

tud

ium

nav

azu

jc m

agis

ters

k s

tud

ium

dok

tors

k s

tud

ium

po

et

pi

hl

ek

po

et

pi

jat

ch

po

et

zap

san

ch

ke

stu

diu

po

et

pi

hl

ek

po

et

pi

jat

ch

po

et

zap

san

ch

ke

stu

diu

po

et

pi

hl

ek

po

et

pi

jat

ch

po

et

zap

san

ch

ke

stu

diu

po

et

pi

hl

ek

po

et

pi

jat

ch

po

et

zap

san

ch

ke

stu

diu

fak

ult

a 1

(nz

ev)*

sku

pin

y ak

red

itov

anc

h

stu

dijn

ch

pro

gra

m

kk

oV

pro

dn v

dy

ana

uky

11-1

8

tech

nick

v

dy a

nau

ky21

-39

zem

dl

.-le

s. a

vet

er. v

dy

ana

uky

41,4

3

zdra

vot.

, lk

a. a

far

m. v

dy

ana

uky

51-5

3

spol

een

sk

vdy

, nau

ky a

slu

by

61,

67,7

1-73

ekon

omie

62,

65

prv

o, p

rvn

av

eej

nosp

rvn

in

nost

68

peda

gogi

ka, u

ite

lstv

as

oci

l. p

e74

,75

obor

y z

obla

sti p

sych

olog

ie77

vdy

an

auky

ok

ultu

e a

um

n

81,8

28

98

706

80

00

247

96

91

219

8

Faku

lta

2 (n

zev

)*

Sku

piny

akr

edit

ovan

ch

stud

ijnc

h pr

ogra

m

KK

OV

pro

dn v

dy

ana

uky

11-1

8

tech

nick

v

dy a

nau

ky21

-39

zem

dl

.-le

s. a

vet

er. v

dy

ana

uky

41,4

3

zdra

vot.

, lk

a. a

far

m. v

dy

ana

uky

51-5

3

spol

een

sk

vdy

, nau

ky a

slu

by

61,

67,7

1-73

ekon

omie

62,

65

prv

o, p

rvn

av

eej

nosp

rvn

in

nost

68

peda

gogi

ka, u

ite

lstv

as

oci

l. p

e74

,75

obor

y z

obla

sti p

sych

olog

ie77

vdy

an

auky

ok

ultu

e a

um

n

81,8

2

CE

LKE

M89

870

68

00

024

79

69

121

98

Poz

n.: *

= F

akul

ta n

ebo

jin

sou

st

vyso

k

koly

usk

ute

ujc

ak

redi

tova

n s

tudi

jn p

rogr

am/o

bor

P =

pre

zen

nK

/D =

kom

bino

van

/ d

ista

nn


b) charakter pijmacch zkouek

Systm pijmacho zen na VUP je tradin velmi nron auspj vnm pouze talentovan avysoce motivovan uchazei svyhrannm zjmem oobor. Vzhledem krozmanitosti typ studia irznorodosti jednotlivch studijnch program se jednotliv pijmac zkouky li.

Zkladem pijmacho zen do bakalskho vtvarnho programu jsou dvoukolov talentov zkouky, kter probhaj ve znanm pedstihu, vtinou ji zatkem kalendnho roku. Vprvnm kole je zcelkovho potu uchaze na zklad vtvarnho kolu, kter zvis na specializaci ateliru, vybrno 10 a 12 nejlepch, kte postupuj do druhho kola, vjeho prbhu jsou podrobeni znalostnmu testu zdjin umn aveobecn orientace vkulturnm dn, e nkolik nronch vtvarnch loh aabsolvuj stn pohovory svedenm ateliru. Vprbhu pohovor jsou ovovny znalosti zpslunho oboru, specializace iveobecn rozhled. Vsledky vech student, kte postoupili do druhho kola, hodnot jednotliv katedrov komise anavrhuj rektorovi na pijet studenty, kte zskali nejvy poty bod vrmci pslunch atelir.

Tak uchazei oumleck navazujc magistersk program absolvuj dvoukolov talentov zkouky. Prvn kolo je distann; katedrov komise hodnot portfolia uchaze, rove jejich vzdln amotivan dopisy. Vybran uchazei postupuj do druhho kola, ve kterm se zadn me liit podle zamen jednotlivch atelir. Zkladem je podrobn pohovor, prezentace portfolia ame bt zadn ivtvarn kol. Tak vtomto ppad rozhoduje onavren kpijet katedrov komise.

Vsledky uchaze ovtvarn programy posuzuje vcelkovm kontextu hlavn pijmac komise vele srektorem VUP, jen rozhodne okonenm pijet jednotlivch uchaze.

Otzky azadn pro jednotliv kola jsou pipravovna vzhledem kjejich specifickmu zamen pouze akademickmi pracovnky VUP avyhodnocen vsledk probh na zklad bodovacho systmu tak pouze vrmci koly.

Pijmac zkouky do teoretickho navazujcho magisterskho studia jsou rovn dvoukolov. Vprvnm kole jsou uchazei podrobeni znalostnmu testu ati, co uspj, postupuj do kola druhho. To se skld zvypracovn eseje astnho pohovoru ped komis sloen zlen Katedry teorie adjin umn (KTDU). Kad st je bodovna akpijet jsou navreni studenti snejvym potem dosaench bod. Tak vtomto ppad jsou testy azadn pipravovny pouze akademickmi pracovnky koly, jmenovit KTDU.

Pijmac zkouky do doktorskho studia obou studijnch program probhaj formou obhajoby pedloenho doktorskho projektu, kter mus naplnit poadovan kritria. Komise pro vtvarn obory je sloena ze zstupc vech kateder, pro teoretick obor pouze ze zstupc KTDU. Kvalita projektu, schopnost argumentace uchazee adal parametry jsou jednotlivmi leny komis bodovny akpijet jsou opt navreni uchazei snejvym potem bod.

036 / 037

c) studenti naVazujcho magisterskho adoktorskho studia absolVujc pedchoz typ studia na jin Vysok kole

Poet student vnavazujcch magisterskch programech, kte absolvovali pedchoz typ studia na jin V, je zkreslen tm, e dosahuje vteoretickm studiu 100 %, protoe bakalsk typ studia na VUP nen akreditovn, Celkov doshl vroce 2012 50 % unavazujcho magisterskho a30 % udoktorskho studia. Tab. 6.2

d) spoluprce se stednmi kolami podVn informac ostudiu na Vup

Sohledem na obrovsk zjem uchaze ze stednch kol vech typ ostudium na VUP se systematick prci se stednmi kolami vminulosti vpodstat nevnovala dn pozornost. Nicmn vroce 2012 byl ji podruh podn Den otevench dve, na kter byly ve znanm pedstihu upozornny tm vechny stedn koly. Na podzim tak probhla druh exkluzivn vstava nejlepch prac student VUP, tentokrte vCentru souasnho umn DOX, kam byli opt pozvni t editel stednch kol.

tab. 6.2: studenti navazujcho magisterskho adoktorskho studia, kte absolvovali pedchoz stupe studia na jin vysok kole

poet zapsanch student do prvnho ronku navazujcch magisterskch adoktorskch studijnch program, kte pechoz studium absolvovali na jin vysok kole

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze navazujc magistersk studium doktorsk studium

fakulta 1 (nzev)*

fakulta 2 (nzev)*

celkem za celou vysokou kolu 48 3



7. / akademit pracoVnci

2/5/2012 12:26 VUP

038 / 039

a) pepoten poty akademickch aVdeckch spolupracoVnk

Tab. 7.1

b) VkoV struktura akademickch aVdeckch pracoVnk

Tab. 7.2

c) poty akademickch pracoVnk dle rozsahu pracoVnch Vazk anejVy dosaen kValifikace

Tab. 7.3

tab. 7.3: poty akademickch pracovnk podle rozsahu pracovnch vazk anejvy dosaen kvalifikace (poty fyzickch osob)

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze akademit pracovnci celkem

fakulta 1 (nzev)*

rozsahy vazk prof. doc. drsc., csc., dr., ph.d., th.d. ostatn

do 0,3 1 0 1 0 2

do 0,5 0 4 2 12 18

do 0,7 0 0 2 0 2

do 1,0 8 10 2 39 59

fakulta 2 (nzev)*

rozsahy vazk prof. doc. drsc., csc., dr., ph.d., th.d. ostatn

do 0,3

do 0,5

do 0,7

do 1,0

celkem za Vup 9 14 7 51 81


Pozn.: uvd se pouze nejvy dosaen akademick titul

VUP nem zzeny fakulty.

tab. 7.1: akademit avdet pracovnci (pepoten poty**)

Vysok kola (nzev) akademit pracovnci

Vdet pracovnci***

celkem

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze

celkem profesoi docentiodborn asistenti

asistenti lektoi

Vdet, vzkumn avvojov pracovnci podlejc se na pedagog. innosti

fakulta 1 (nzev)* 70,887 8,208 10,75 37,304 10,583 4,042 0 0 70,887

fakulta 2 (nzev)*

celkem za Vup 70,887 8,208 10,75 37,304 10,583 4,042 0 0 70,887


Pozn.: ** = (podl celkovho potu skuten odpracovanch hodin za sledovan obdob vemi zamstnanci acelkovho ronho fondu pracovn doby pipadajcho na jednoho zamstnance pracujcho na plnou pracovn dobu)

Pozn.: *** = Vdeckm pracovnkem se vtomto ppad rozum osoba, kter nen akademickm pracovnkem (dle 70 zkona . 111/1998 Sb., ovysokch kolch) Pozn.: VUP nem zzeny fakulty

tab. 7.2: Vkov struktura akademickch avdeckch pracovnk (poty fyzickch osob)

Vysok kola (nzev) akademit pracovnci

Vdet pracovnci***

celkem


profesoi docenti odborn asistenti asistenti lektoi

Vdet, vzkumn avvojov pracovnci podlejc se na pedagog. innosti

celkem eny celkem eny celkem eny celkem eny celkem eny celkem eny celkem eny

do 29 let 0 0 0 0 0 0 2 1 0 0 0 0 0 0 2

30-39 let 0 0 0 0 21 5 8 4 1 0 0 0 0 0 30

40-49 let 0 0 7 2 16 6 2 1 0 0 0 0 0 0 25

50-59 let 6 1 2 0 3 3 0 0 0 0 0 0 0 0 11

60-69 let 2 0 5 2 2 1 0 0 3 0 0 0 0 0 12

nad 70 let 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1

celkem za Vup 9 1 14 4 42 15 12 6 4 0 0 0 0 0 81

Pozn.: *** = Vdeckm pracovnkem se vtomto ppad rozum osoba, kter nen akademickm pracovnkem (dle 70 zkona . 111/1998 Sb., ovysokch kolch)


d) poty akademickch pracoVnk scizm sttnm obanstVm

Tab. 7.4

e) poty docent aprofesor jmenoVanch Vroce 2012

Tab. 7.5

f) pehled kurz dalho VzdlVn akademickch pracoVnk

Kurzy dalho vzdlvn akademickch pracovnk VUP neposkytuje. Tab. 7.6

g) karirn d amotiVan nstroje pro odmoVn

Karirn d nen na Vysok kole umleckoprmyslov vPraze uplatovn, ato vzhledem kumleckmu zamen instituce.

tab. 7.4: akademit pracovnci** scizm sttnm obanstvm (poty fyzickch osob)


fakulta 1 (nzev)* 6

fakulta 2 (nzev)*

celkem za Vup 6


Pozn.: ** = Osoby, kter maj svysokou kolou uzaven pracovnprvn vztah


tab. 7.5: nov jmenovan docenti aprofesoi (poty)

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze poet Vkov prmr nov jmenovanch

fakulta 1 (nzev)*

profesoi jmenovan vroce 2012 1 56

docenti jmenovan vroce 2012 2 54

fakulta 2 (nzev)*

profesoi jmenovan vroce 2012

docenti jmenovan vroce 2012

celkem za Vup 3 55



tab. 7.6: pehled kurz dalho vzdlvn akademickch pracovnk*

Vysok kola (nzev) poet kurz poet astnk

kurzy orientovan na pedagogick dovednosti

kurzy orientovan na obecn dovednosti

kurzy odborn

celkem

* = Jedn se ovechny kurzy dalho vzdlvn, kter bu realizuje sama vysok kola anebo pispv svm zamstnancm na ast vnich (vppad, e se jedn okurzy zajitn extern).

040 / 041

8. / sociln zleitosti student azamstnanc

2/5/2012 12:39 VUP


a) stipendia studentm dle potu student

Tab. 8.1

b) Vlastn stipendijn program

VUP vyuv vzhledem kfinann nronosti studia pouze mimodnho stipendia kocenn vraznch umleckch atvrch poin jednotlivch student.

c) poradensk sluby na Vup

VUP neposkytuje poradensk sluby.

d) pstup ke studentm se specifickmi potebami

Studenti se specifickmi potebami nejsou pi pijmn nikterak diskriminovni. Pokud jsou pijati, jsou jim vytveny podmnky pro jejich plnohodnotn zapojen do studia.

e) mimodn nadan studenti

Na Vysok kole umleckoprmyslov vPraze studuje vce ne tyi sta padest mladch vtvarnk, ato na pti katedrch ve tiadvaceti atelirech. Studenti pravideln na konci kadho semestru vystavuj sv klauzurn prce voborech sahajcch od architektury, designu, uitho umn a po grafiku aumn voln vrmci vstavy nazvan Artsemestr. Bhem vstavy jsou veejnosti denn oteveny vechny ateliry, vtinou po dobu jednoho tdne. Vrmci kadho ateliru je vyhodnocena nejlep prce. Prce nejen ocennch student se objevuj vnejrznjch asopisech amdich avelmi asto bvaj studenti osloveni pmo vrobci, kte jim nabzej monost spoluprce.

tab. 8.1: stipendia studentm podle elu stipendia (poty student)


el stipendia poty student

za vynikajc studijn vsledky dle 91 odst. 2 psm. a) 1

za vynikajc vdeck, vzkumn, vvojov, umleck nebo dal tvr vsledky dle 91 odst. 2 psm. b)

na vzkumnou, vvojovou ainovan innost podle zvltnho prvnho pedpisu, 91 odst.2 psm. c)

10

vppad tiv sociln situace studenta dle 91 odst. 2 psm. d)

vppad tiv sociln situace studenta dle 91 odst. 3 3

vppadech zvltnho zetele hodnch dle 91 odst. 2 psm. e) 195

ztoho ubytovac stipendium 195

na podporu studia vzahrani dle 91 odst. 4 psm. a) 44

na podporu studia vr dle 91 odst. 4 psm. b) 10

studentm doktorskch studijnch program dle 91 odst. 4 psm. c) 22

jin stipendia-mimodn stipendia 84

celkem 369

042 / 043

f) ubytoVac astraVoVac sluby

Sohledem na velikost nedisponuje VUP vlastnm stravovacm zazenm. Studenti maj monost vyuvat menzu na jinch V. Tab. 8.2

g) pe ozamstnance

Zamstnanci VUP ji nkolik let aktivn vyuvaj zamstnaneckch mobilit vprogramu Erasmus. Tyto krtk pracovn pobyty nemaj sice bezprostedn dopad na jejich profesn kariru, spe je oceovn penos nabytch poznatk azkuenost do dosavadn praxe. Jde iosdlen stejn problematiky avzjemnou interakci, pokud jedou pracovnci ve dvojici. Nov podnty se projevuj jak smrem kpodzenm, tak knadzenm. Jde oprofesionalitu, umn komunikace, organizaci asu, konkrtn racionalizan opaten na danm seku. Vybrni jsou zamstnanci, jejich jazykov znalosti jsou zrukou zdrnho prbhu pracovnho pobytu aunich lze pedpokldat konkrtn penos novch znalost do praxe.

Vroce 2012 realizoval lektor zknihvazask dlny spnou st vStaatsbibliothek Berlin.Vppad druh mobility do Helsinek byla zamstnaneck st vAalto University, School of Art and Design kombinovna sast na konferenci umleckch kol zcelho svta Cumulus, kter umonila oiven etnch kontakt aast na nkolika odbornch workshopech. Po nvratu se uskutenily vizuln ikomentovan prezentace pro okruh zainteresovanch spolupracovnk. Je to monost se alespo zprostedkovan seznmit srealitou vzahraninch institucch.

Vzhledem kcharakteru avelikosti neprovozuje VUP vlastn kolku i rekrean zazen.

tab. 8.2: ubytovn, stravovn*


lkov kapacita kolej V celkov 66

poet lek vpronajatch zazench 0

poet podanch dost oubytovn k31/12/2012 58

poet kladn vyzench dost oubytovn k31/12/2012 58

poet lkodn vroce 2012 12150

poet hlavnch jdel vydanch vroce 2012 studentm 0

poet hlavnch jdel vydanch vroce 2012 zamstnancm vysok koly 0

poet hlavnch jdel vydanch vroce 2012 ostatnm strvnkm 0

Pozn.: * = Vzhledem kvyazen uritch bod dolo vRmcov osnov vron zprvy oinnosti pro rok 2012 kpeslovn tabulek vkapitole 8 a15. Oproti Rmcov osnov vron zprvy oinnosti vysok koly pro rok 2011 bylo pistoupeno kvyazen bodu Stipendia studentm dle finannch stek vdanm roce (dle elu stipendia). Zmna byla vedena zmrem omezit duplicitn vykazovn ve vron zprv oinnosti avron zprv ohospodaen.


9. / infrastruktura

2/5/2012 12:52 VUP

044 / 045

a) fondy knihoVen Tab. 9.1

b) roVe informanch akomunikanch slueb adostupnost informan infrastruktury

Charakter arozsah informanch akomunikanch slueb vetn podpory koncovch uivatel, stejn tak idostupnost informan infrastruktury odpovd obecnm standardm, poadavkm uivatel aspecifick rovni jednotlivch atelir podle charakteru jejich innosti. Jednotliv sluby jsou trvale pstupn bez omezen vem platnm studentm izamstnancm koly.

souhrnn zprva kpedarchivn pi aspisovm manipulacm Vup praha za rok 2012

Zpracovala Mgr. Marcela Suchomelov, pracovnice poven pedarchivn p

Od potku roku 2012, resp. ji od srpna 2011, zdvodu zruen Katedry prmyslovho designu VUP ve Zln byla dsledn provedena manipulace, pop. ivnitn skartace registratury, resp. druhotn spisovny ve uvedenho zlnskho pracovit VUP. Manipulace byla dovezena vnkolika sthovacch bednch (12 beden), pop. vbannovch pepravkch (4), apo dsledn klasifikaci dokument, pop. dokumentace archivn povahy, bylo postupovno zcela ve smyslu plnn souasnho archivnho zkona apedpis upravujcch spisovou slubu. Soubn byla provdna pedarchivn manipulace oddlen PR/Public Relation praskho rektortu. Vzhledem kmnostv psemnch (paprovch; cca 20bm) ielektronickch dokument bylo postupovno vnkolika fzch. Pedevm byly psemnosti rozdleny dle platnho adosud pouvanho spisovho iskartanho du VUP na jednotliv sloky dokument typu A/VaS, elektronick dokumenty byly sepsny bez jakhokoli selektivnho (skartanho) zen.

Rovn bylo nutn souasn vypracovat nvrh na skartan zen star psemn dokumentace etn povahy, kter ji uplynula pslun skartan lhta ajej manipulace tm zpoloviny zabr prostory meziarchivu VUP vKarln. Skartan zen bude nsledn provedeno vprvnm pololet roku 2013 vkoordinaci sArchivem hl. m. Prahy, kde je uloen historick isouasn archivn fond UMPRUM/VUP. Vkoordinaci stmito pracemi byla rovn zahjena repase manipulace meziarchivu, resp. plnov azamovac dokumentace, jako istavebnch dokument archivn povahy aarchivn povahy typu A. Ta bude nadle pokraovat ivroce ptm.

Ze zlnsk manipulace bylo vyskartovno tm 75 % duplicitnch (pop. multiplicitnch) dokument, zvelk sti se jednalo okopie jednotlivch poloek (sel jednacch apslunch spis v. doprovodn korespondence). Zprask manipulace PR byla rovn eliminovna vtina duplicitnch materil. Protokol otto de facto pomocn vnitn skartaci nebyl proveden zdvod multiplicitn povahy dokument (kopie axeroxy, korektury tiskoviny apod.) Zbvajc manipulace byla uloena do meziarchivu VUP Praha vKarln, ato:

Psemnosti typu A(1923) 19642008 celkem 62 poloek zmanipulace 20112012 Zln/Praha, evidovny vArchivn knize (dle jen AK) meziarchivu pod oslovanmi kartony 301 a 311 (viz ploha AK);

Dokumentace prezentace VUP (1966) 19872011 (rovn A), ato rozdlen dle typologie (A Galerie VUP vstavy, vstavn prezentace, katalogy; B Vstavy aakce mimo Galerii VUP, C Slavnosti; estn doktorty (PR press); D Letky ainfo-tiskoviny oVUP

tab. 9.1: Vysokokolsk knihovny

Vysok kola (nzev) poet

prstek knihovnho fondu za rok 370

knihovn fond celkem 66049

poet odebranch titul periodik: - fyzicky - elektronicky (odhad)*

99

Pozn.: * = Uvdj se pouze tituly periodik, kter knihovna sama pedplc (resp. zskv darem, vmnou) vpaprov nebo elektronick verzi; nezahrnuj se dal periodika, knim maj uivatel knihovny pstup vrmci konsorci na plnotextov zdroje.


(prezentace koly); E Diplomky/tiskoviny; F Ostatn publikace atiskoviny aVaria) celkem 248 poloek/472ks tiskovin/2 krabice vt;

Studentsk prce 19672010 (manipulace Zln; psemnosti typu A) pslun seznamy, 228 ks;

Duplikty studentskch prac 19752009 (manipulace Zln/Praha; psemnosti typu A) dtto, 37 ks;

E-dokumenty 20032010 (manipulace Zln/Praha) celkem 148 ks/nosi (CD + DVD);

Psemnosti typu S/1 (manipulace Zln/Praha skartan lhty vypr vrozmez let 20112015) celkem 9 poloek;

Psemnosti typu S/2 (star meziarchivn manipulace etn povahy nejzaz skartan lhta vroce 2012) nvrh na skartan zen veden vroce 2013 celkem 25 poloek, viz AK . 2454, 5697, 102112, 124131, 137, 141, 142, 195, 198, 209, 211, 220, 228, 266299.

046 / 047

10. / celoiVotn VzdlVn

2/5/2012 13:08 VUP


a) poet kurz celoiVotnho VzdlVn

VUP poskytuje ji tradin zjmov kurzy pro veejnost vrmci programu celoivotnho vzdlvn. Jedn se pedevm okurzy kresby, malby, modelovn, knin vazby aperkastv. Vroce 2012 se navzdory prostorov tsni podailo obohatit nabdku o2 kurzy, ato okurz digitlnch zobrazovacch technik akurz litografie. Rovn vroce 2012 byl nabzen kurz kresby na posledn chvli, kter vtali pedevm uchazei ostudium jako posledn monost ovit si sv schopnosti ve vtvarn discipln. Tab. 10.1

b) poet astnk kurz celoiVotnho VzdlVn

Pechodn prostorov tse petrvvajc zroku 2011, rozshl opravy vnitnch prostor hlavn budovy VUP vobdob letnch msc, znan nrst konkurennch nabdek iprohlubujc se ekonomick krize mohly vroce 2012 negativn ovlivnit poet astnk kurz, kter meziron poklesl o44 %, adoshl tak historickho minima. Sohledem na tivou ekonomickou situaci se veden VUP rozhodlo od akademickho roku 2012/2013 snit ceny kurz pro studenty vdennm studiu o20 %. D se pedpokldat, e dky tomuto opaten se poda poet zjemc vptch letech opt zvit.

rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012

poet astnk 228 195 178 407 192 107

Tab. 10.2

tab. 10.1: kurzy celoivotnho vzdlvn (cV) na vysok kole (poty kurz)

Vysok kola umleckoprmyslov vpraze kurzy orientovan na vkon povoln kurzy zjmovu3V celkem

do 15 hod do 100 hod vce do 15 hod do 100 hod vce







ekonomie 62,65





CELKEM

tab. 10.2: kurzy celoivotnho vzdlvn (cV) na vysok kole (poty astnk)


kurzy orientovan na vkon povoln

kurzy zjmovu3V celkem

ztoho poet astnk, je byli pijman do akreditovanch studijnch program podle 60 zkona ovysokch kolchdo 15 hod do 100 hod vce do 15 hod do 100 hod vce

skupiny akreditovanch studijnch program

kkoV






ekonomie 62,65

prvo, prvn aveejnosprvn innost

68



vdy anauky okultue aumn 81,82 0 0 0 0 107 0 0 107 0

CELKEM

048 / 049

11. / Vzkumn, VVojoV, umleck adal tVr innost

2/5/2012 13:16 VUP


a) naplnn dlouhodobho zmru mmt aVup

VUP od roku 2010 rovn zaazena mezi vdecko-vzkumn organizace je dlouhodob ldrem svho oboru. Absolventi koly dlouhodob nachzej uplatnn vatelirech architektury adesignu, profesionlnch grafickch studich, provozech uitho umn (odvn, textiln, sklsk, keramick, obuvnick prmysl ap.), kde se jejich tvorba saplikan sfrou pmo propojuje. Ji od roku 2007 kola buduje s kontakt sdleitmi institucemi, vznamnmi eskmi amoravskmi prmyslovmi podniky apotencionlnmi zamstnavateli absolvent, znich nejvznamnj je ji nkolik let firma koda Auto. Vrmci tto zmnn spoluprce pokrauje (ji od roku 2008) vzkumn projekt nazvan E-car. Jeho vsledky byly bhem sledovanho obdob vrmci prezentace student, ato pmo vtovrnm prosted kody, velmi vysoce hodnoceny. Studenti dostvali zmnn projekty zadvny vrmci vukovho programu, take dochzelo kpmmu kontaktu studenta sreprezentanty aplikan sfry, kte tak mohli ovlivnit finln vsledek, ani by ovem zasahovali do designovho een, je je pln vkompetenci studenta ajeho vedoucho pedagoga. Mimo Ateliru prmyslovho designu pod vedenm doc. Ivana Dlabae se do projektu vce zapojil iAtelir textiln tvorby svedouc Jitkou kopovou.

Krom spoluprce svelkmi prmyslovmi podniky se kola ajej ateliry zamuj pedevm na zk kontakty smalmi astednmi vrobci vcel R. Zde zmime alespo dlouhodobj spoluprci Ateliru odvu aobuvi vedenho doc. Libnou Rochovou sfirmami Baa, Simple aCamper. Aktivity koly jsou tmto zpsobem zce propojeny snovmi formami aplikovanho vzkumu, napklad zalennm tchto subjekt do spolench vukovch proces azapojenm student bakalskho, magisterskho idoktorskho studia do een umlecko-designrskch problm zpraxe. Ji od roku 2010 vyuv VUP strukturln fondy kvytvoen zklad st dlouhodobch partner zad perspektivnch podnik i architektonickch, designerskch agrafickch studi. Vrmci tto spoluprce dochz ke krtkodobm istedndobm stm student vprmyslovch podnicch ajejich asti na vvojovch projektech, co by mlo umonit jejich lep zapojen do praxe ihned po ukonen koly. Zde je nutno zmnit tak dlouhodobou spoluprci koly sadou instituc vregionech R. Projekt Spoluprce sprmyslem, podpoen zprogramu OPPA, byl ukonen vlednu roku 2013. astnilo se ho celkem 8 atelir avsledkem byla nejen produkce ady seminrnch adiplomnch prac student, ale inkolik podnt, kter budou realizovny partnery koly vpraxi. Tento projekt probhal pesn podle pipravenho harmonogramu, kde studenti koly pod vedenm svch pedagog vytvoili adu finlnch vrobk. Hlavnmi partnery koly vnm byly firmy Baa, Brokis, BOMMA, TON, Laufen, Represent, Bang and Olufsen, tkalcovna Strmilov, Cotto Lysice, Simple Concept Store, Belda, 3DH Interir, Prim, Power Plate, sklrny Ajeto, Kvtn aporcelnky Royal Dux, G. Benedikt. Studenti zde vytvoili inkolik vrobk, kter jsou pihlaovny jako prmyslov vzory, nkter znich budou nadle vyuvny vaplikan sfe.

Vzhledem ktmto aktivitm zskali posluchai koly lep profesn vybaven aknow-how pro prci po absolutoriu. Krom spoluprce stechnickoprovozn sfrou se studenti zapojili do ady dleitch umleckch kol voblasti grafickho designu. Zde zmime napklad vizuln styl vznamnch podnik isttnch instituc (Prask komorn filharmonie, nadace Promny atd.). Podntnm pro vvoj poznn zpraxe byly pro studenty iprojekty, kter usilovaly opravu ji vyrbnch vrobk akter mly pinst nov inovativn umleck een vrmci sortimentu zbo dostupnho na trhu atd. Za rok 2012 bychom nemli opomenout teba spoluprci sroudnickou firmou MEVA vyrbjc extern mobili, stovrnou na vrobu osvtlovacch tles INGE nebo nvrhy venkovnho mstskho mobilie pro Prahu adal projekty. Stejn jako vpedelch letech ivroce 2012 doshli studenti na poli spoluprce sprmyslem ady vznamnch spch. Tato umleck een vznikaj jako pm vukov zadn vrmci hlavnho vukovho procesu student pod superviz vedoucho pedagoga danho ateliru.

Dleitm stimulem pomhajcm realizaci nadjnch studentskch projekt je pro studenty magisterskch program anavazujcch magisterskch program kadoron grantov sout GA VUP vrmci specifickho vzkumu podpoenho dotac MMT. Studenti magisterskch program vrmci tchto projekt zpracovvaj teoretick ipraktick vzkumn projekty. Vrmci tzv. tmovch projekt, ve kterch men vzkumn tmy

050 / 051

e aktuln problmy oboru djin umn, byl vroce 2012 zpracovvn projekt !, kde se studenti pokoueli interpretovat eskou nrodn identitu vsouasnm vtvarnm umn.

Zpodpoench praktickch kol bychom nemli opominout aspo projekt Tome Vargy nazvan Vzkum aplikace technickch textili vinterirovm nbytku adoplkovch uitch produktech nebo projekt realizace inovativn sklenn osvtlovac ndoby vhodn pro pstovn hub od Kristny Pojerov. Designov ojedinlm vsledkem se stal projekt sportovnch cepn nazvan NAHORY od Karla Matjky, pro kter se sice nepodailo zatm zskat vrobce, nicmn jeho netradin een spojujc funknost, design ibezpenost ocenila Akademie designu nominac autora na Czech Grand Design/Objev roku 2012.

Zspn zvldnutch doktorandskch projekt podpoench ze Specifickho vzkumu bychom mli jmenovat tak vstavu apublikaci Baovy domky ve Zln zpracovvanou Ing. arch. Jitkou Ressovou.

Vzkumn avvojov innost probhala ina jednotlivch pracovitch. Ji tetm rokem byl vrmci KTDU een grant GAR 409/10/2186 nsk umn zeskch regionlnch sbrek, kter zpracovval neznm sbrky nskho umn na eskch hradech azmcch. Jeho vsledkem byla odborn publikace mapujc ti nejvznamnj sbrky nskho porcelnu vR, kter byly takto veejnosti zpstupnny poprv.

Od roku 2012 se na stejnm pracoviti realizuje dlouhodob vdeck zmr vrmci programu aplikovanho vzkumu NAKI snzvem Umn, architektura, design anrodn identita, do jeho een je zapojen cel kolektiv pracovnk katedry vetn doktorand. Prvnm vstupem vtomto projektu byla vstava ! doplnn odbornm katalogem, kterou pipravili studenti navazujcho magisterskho programu.

Ji od z 2011 je strategick rozvoj VUP limitovn nedostatkem prostoru zpsobenm oputnm detaovanho pracovit koly ve Zln apesthovnm tchto provoz do hlavn budovy koly vPraze. Veden koly pipravilo investin zmr na rekonstrukci budovy bval zkladn koly vMikulandsk ulici vPraze, okterou kola projevila oficiln zjem. Vzhledem ktomu, e vyuovn zkladn koly kon k31. srpnu 2013, je reln ance, e zmnnou budovu VUP zsk do konce roku 2013. Do doby, ne se poda tuto technickou budovu koly zrekonstruovat, bude vuka nkterch innost provozovna vnouzovm reimu. Vnov vybavenm prostoru technologick budovy by po t mly bt rozeny aktivity spojen se spoluprac sprmyslem, pot se tak smonost oteven inkubtoru pro rozvoj talent voblasti designu, uitho umn i grafickho designu.

b) propojen tVr aVzdlVac innosti

Edin innost Vysok koly umleckoprmyslov vPrazeNakladatelstv Vysok koly umleckoprmyslov vPraze za dobu sv existence (1996) vydalo mnostv knih zoblasti historie ateorie umn aestetiky (Otom, Mn vstav vce umn, Tak nm pr forma sleduje funkci), literaturu pvodn ipekladovou (Etick funkce architektury, Legenda oumlci). Soust edinho plnu je rovn vydvn katalog kvstavm (Kotvy Mje, Huskovo 3 + 1, Vstava 2012, Ponorn eka), retrospektivnch katalog (Atelir vekerho sochastv Kurta Gebauera, Petr Keil: 15 let AIII) atiskovin souvisejcch srznorodmi aktivitami koly, nap. pruek oknin vazb (Broura, Knin vazby zDunhuangu) atypografickm psmu (Typografick psma Vojtcha Preissiga), studijnch text omanagementu umn, monografi (Pavel Jank: Obrys doby), vpravnch bilingvnch publikac (Kapitoly zdjin designu, azmlhy zjevily se tesy nsk nebo Tich revoluce uvnit ornamentu). Vtina titul spluje zhlediska vdeckho avzkumnho kritria rejstku informac ovsledcch vzkumu avvoje (riV) aregistru umleckch vstup (RUV). Zajmavou aneotelou grafickou podobu knih navrhuj arealizuj studenti VUP nebo sami pedagogov. Edin pln je tvoen aschvalovn Edin radou Vysok koly umleckoprmyslov vPraze, kter se skld zinternch aexternch odbornk. Kpravideln obmn tohoto orgnu dolo 1. z 2012.

Knin produkce na instituce je ponaje loskm rokem vrazn obohacena ovstupy programu aplikovanho vzkumu avvoje nrodn akulturn identity (naki), na jeho een se podl vdeck tm veden profesorem Jindichem Vybralem (viz vstavn katalog ! esk nrodn identita vsouasnm vtvarnm umn).


Edin pln VUP 2012

lada hubatov-Vackov: tich revoluce uvnit ornamentu / silent revolutions in ornament. studie zdjin umleckho prmyslu adekorativnho umn vletech 18801930 / studies in applied arts and crafts from 18801930

Kniha upozoruje na opomjen experimentln ainovativn potencil ornamentalismu mezi lety 1880 a1930 (tj. od kritick recepce historismu pes secesi, ranou modernu aavantgardu a kmezivlenmu modernismu). Ornamentln teorie apraxe pat kdleitm kapitolm djin umn ajsou zsadn pro pochopen revolunch zmn, kter nastolily umleck avantgarda amodernismus na potku 20. stolet, pestoe ty se kddictv ornamentalismu stavly zdy. Publikace je souborem trncti studi, kter se zabvaj otzkou ornamentln teorie apraxe nejen ve vztahu kdekorativnmu umn aumleckmu prmyslu, ale tak ve vztahu ksoudob prodovd (botanika, mineralogie, optika, fyziologie vidn) aautonomn umleck abstrakci. Autorka na konkrtnch pkladech pedstavuje ideov aduchovn rozsah ornamentalismu apipomn nekonvenn pedagogick postupy vrmci nauky zamen na zdoben pedmt. Kniha orozsahu 288 stran obsahuje tak 360 barevnch reprodukc. Grafickou podobu knihy navrhli Lubo Drtina aTom Brousil. Peklad Daniel Morgan aKathleen Hayes.

ISBN 978-80-86863-18-4 (CZ); ISBN 978-80-86863-17-7 (EN)

jan michl: funkcionalismus, design, kola, trh. trnct text oproblmech teorie apraxe modernho designu

Druh revidovan arozen vydn knihy Tak nm pr forma sleduje funkci (VUP, Praha 2003).Kniha zahrnuje vbor Michlovch odbornch prac; hlavnm tmatem je kritick vyrovnvn se smylenkami modernismu afunkcionalismu, kter dodnes formuj odborn pohled na svt designu isouasnou designrskou praxi. Publikace si klade za cl poslit realistickou, neutopickou teorii designu, atm pispt klepmu pochopen povahy designrsk innosti. Prce m navc ambice poskytnout, skrze realistickou teorii designu, prolegomena pro djepisn pstup jak na poli modernho designu, tak modern architektury. Obrac se ke studentm designu apraktikujcm designrm, kpubliku, kter hled hlub pochopen fenomnu designu, ikodbornkm akademick orientace. Vkoedici sBarrister & Principal.

ISBN 978-80-86863-42-9

milena bartlov: obrazy audlosti: komente ke zdej vizuln kultue 20102012Kniha shrnuje pspvky publikovan od jna 2010 do z 2012 na portlu artalk.cz (http://www.artalk.cz/category/in_margine-mb/). Autorka jimi pravideln komentuje vstavy, publikace, veejn prostor, filmy iudlosti vinstitucch vtvarnho umn vesku sobasnm pesahem na Slovensko. Provz je vzrstajc zjem ten. Jako bonusy knku dopluje nkolik recenz pro asopis Art & Antiques, rozvjejc tmata vkomentch jen nadhozen, ankolik text podobnho charakteru, kter autorka napsala ped rokem 1989 pro tehdej samizdatov periodika. Soubor je nejen kronikou zajmavch udlost poslednch dvou let, ale zrove imetodickou tankou text kvizulnm studim. Pedmluvu snzvem Rok prvn arok druh napsal Jan Skivnek. Grafick een tpn Marko.

ISBN 978-80-86863-43-6

jan matouek, Vladimr 518, markta Vinglerov: msto = mdiumMsto=Mdium je kniha ovztahu svtla amsta, ojeho svobodnm uvn kzabydlen veejnho prostoru. Vedle fenomnu mstskch neon sleduje pbh svtla vumn od zatku 20. stolet a po souasnost. Vknize se tak setkvaj Zdenk Penek, Stanislav Zippe, Vclav Cigler sMagdalenou Jetelovou, Kritofem Kinterou inejmlad generac tvrc, kter

052 / 053

se vedle klasickch forem asto pohybuje na hranici guerilly aumleckho aktivismu. Velk obrazov st, rozvrstven do 400 stran publikace, je doplnna texty Miroslava Petka, Tome Pospiszyla, Jiho Zemnka, Klry aludov amnoha dalch. Vkoedici sBigg Boss.

ISBN 978-80-86863-48-1

ji pelcl akolektiv / et al.: design. od mylenky krealizaci / from idea to realizationTato bilingvn publikace je uniktnm zdrojem informac oprofesi designra. Jej editor, designr Ji Pelcl, oslovil osobnosti zdvancti zem Evropy, kter se vnuj designu skla, nbytku, svtidel nebo techniky, sdost oaktuln definici jejich oboru. Kad zoslovench zrove vybral ty nejdleitj realizace, kter byly ajsou pro vvoj oboru zsadn. Mezinrodn knin projekt zahrnuje tvorbu mladch zan

Documents

Vyrocni Zprava o Cinnosti Pro Rok 2012