50
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF BIOMEDICAL ENGINEERING ELEKTROLÉČBA ELECTROTHERAPY BAKLÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS AUTOR PRÁCE MILAN SLAVÍČEK AUTHOR VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. SUPERVISOR BRNO 2008

VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

  • Upload
    others

  • View
    2

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŽENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF BIOMEDICAL ENGINEERING

ELEKTROLÉČBA ELECTROTHERAPY

BAKLÁŘSKÁ PRÁCE BACHELOR´S THESIS

AUTOR PRÁCE MILAN SLAVÍČEK AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE doc. Ing. Milan Chmelař, CSc. SUPERVISOR

BRNO 2008

Page 2: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky
Page 3: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

B i b l i o g r a f i c k á c i t a c e

Slavíček, Milan. Elektroléčba. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky

a komunikačních technologií, 2008. 51s. Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Milan Chmelař,

CSc.

P r o h l á š e n í

„Prohlašuji, že svou diplomovou práci na téma "něco" jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího diplomové práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou všechny citovány v práci a uvedeny v seznamu literatury na konci práce.

Jako autor uvedené diplomové práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této diplomové práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb., včetně možných trestněprávních důsledků vyplývajících z ustanovení § 152 trestního zákona č. 140/1961 Sb.“ V Brně dne : Podpis:

P o d ě k o v á n í Děkuji tímto doc. Ing. Milanovi Chmelaři, CSc. za cenné připomínky a rady při vypracování

bakalářské práce.

V Brně dne : Podpis:

Page 4: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

Abstrakt:

Cílem této práce je navrhnout jednoduchý generátor pro elektroléčbu. V úvodní části

se zabývá vlastnostmi tkání a rozdělením proudů používaných v elektroléčbě. Návrhová část

pak obsahuje návrh jednotlivých částí generátoru a výpočty potřebné k dosažení cíle.

Výsledkem je pak schéma jednoduchého generátoru pro tvorbu Träbertových proudů a

seznam potřebných součástek.

Abstract:

Aim those work is suggest simple generator for electropathy. In exordium deal with

features weaving and fission current used in the electrotherapy. Draft part then includes

proposal single part generator and calculations needed to achievement purposes. Result is then

diagram simple generator for production Träbert flows and list parts.

Klíčová slova:

elektroléčba, galvanoterapie, iontoforéza, Ledencův proud, Träbertův proud, diadynamický

proud (DD), TENS, interferenční proud, krátkovlnná diatermie (KVD), ultrakrátkovlnná

diatermie (UKVD), transformátor, AKO, MKO, voltmetr, derivační článek, vzorkovací

zesilovač, napěťová reference

Keywords:

electrotherapy, galvanotherapy, iontophoresis, Ledec current, , Träbert current, diadynamic

current , TENS, interferential flow, short – wave diathermy, ultra short - wave diathermy,

transformer, astable trigger circuit , bistable trigger circuit, voltmeter, differentiator, sampling

amplifer, voltage reference

Page 5: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

5

OBSAH

1. ÚVOD .......................................................................................................................................... 8

2. ROZDĚLENÍ PROUDŮ A VLASTNOSTI TKÁNÍ................................................................ 9

2.1 AKTIVNÍ ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI ...................................................................................... 9

2.2 PASIVNÍ ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI....................................................................................... 9

2.3 STEJNOSMĚRNÝ PROUD......................................................................................................10

2.4 STŘÍDAVÝ PROUD .............................................................................................................. 10

3. GALVANOTERAPIE .............................................................................................................. 11

3.1 KLIDOVÁ GALVANIZACE .................................................................................................... 12

3.2 KONČETINOVÁ GALVANICKÁ KOUPEL (ČTYŘKOMOROVÁ)..................................................12

3.3 ELEKTROLÉČEBNÁ VANA ................................................................................................... 13

3.4 IONTOFORÉZA.................................................................................................................... 13

4. NÍZKOFREKVEN ČNÍ PROUDY .......................................................................................... 15

4.1 KLASICKÉ PROUDY............................................................................................................ 15

4.1.1 Leducův proud.............................................................................................................. 15

4.1.2 Träbertův proud ........................................................................................................... 16

4.2 DIADYNAMICKÉ PROUDY ................................................................................................... 16

4.3 TENS (TRANSKUTÁNNÍ ELEKTRICKÁ NERVOVÁ STIMULACE) ............................................ 17 4.3.1.1 TENS kontinuální ............................................................................................................. 19 4.3.1.2 TENS – salvy (burst) ........................................................................................................ 19 4.3.1.3 TENS – vlny (surge ) ........................................................................................................ 20 4.3.1.4 TENS – nízkofrekvenční .................................................................................................. 20

5. STŘEDNĚFREKVENČNÍ PROUDY..................................................................................... 21

5.1 INTERFERENČNÍ PROUDY ................................................................................................... 21

6. VYSOKOFREKVEN ČNÍ PROUDY ...................................................................................... 23

6.1 KRÁTKOVLNNÁ DIATERMIE (KVD) ................................................................................... 23

6.2 ULTRAKRÁTKOVLNNÁ DIATERMIE (UKVD)...................................................................... 24

7. NÁVRH GENERÁTORU........................................................................................................ 25

7.1 NAPÁJECÍ OBVODY............................................................................................................. 25

7.1.1 Transformátor a usměrnění.......................................................................................... 26

7.1.2 Napájení AKO a MKO ................................................................................................ 26

7.1.3 Napájení Voltmetru ...................................................................................................... 29

Page 6: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

6

7.1.4 Napájení vysokonapěťového regulovaného zdroje ....................................................... 31

7.2 NÁVRH A VÝPOČET AKO A MKO S OBVODEM 555 ............................................................ 32

7.2.1 Astabilní klopný obvod ................................................................................................. 32

7.2.2 Monostabilní klopný obvod .......................................................................................... 36

7.2.3 Tranzistor jako spínač .................................................................................................. 38

7.3 MĚŘENÍ PROUDU PACIENTEM POMOCÍ VOLTMETRU........................................................... 39

7.3.1 Derivační článek .......................................................................................................... 39

7.3.2 Napájení vzorkovacího zesilovače................................................................................ 41

7.3.3 Vzorkovací zesilovač .................................................................................................... 41

7.4 VYSOKONAPĚŤOVÝ REGULOVATELNÝ ZDROJ.................................................................... 43

7.5 SCHÉMA ZAPOJENÍ ( DVĚ ČÁSTI ) .............................................................................. 44

7.6 SEZNAM POUŽITÝCH SOUČÁSTEK....................................................................................... 46

8. ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 48

9. LITERATURA.......................................................................................................................... 49

Page 7: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

7

SEZNAM OBRÁZK Ů

Obrázek 1: Přístroj pro čtyřkomorovou galvanickou koupel……………..…12

Obrázek 2: Zobrazení směru průchodu proudu……………………………...13

Obrázek 3: Uložení elektrod při aplikaci Träbertova proudu……………….16

Obrázek 4: DD proud se střídavou složkou…………………………………17

Obrázek 5: Možné druhy TENS impulzů…………………………………...18

Obrázek 6: Průběh proudu při DM = 100 %...................................................22

Obrázek 7: Typické zapojení 78L05 + nárazový kondenzátor………….…..27

Obrázek 8: Znázornění poklesu napětí na nárazovém kondenzítoru……..…28

Obrázek 9: Typické zapojení 78L08 + nárazový kondenzátor…………..….29

Obrázek 10: Astabilní klopný obvod s IO NE555……………………….….32

Obrázek 11: Průběh napětí na kondenzátoru na výstupu AKO………….….33

Obrázek 12: Monostabilní klopný obvod s IO NE555……………………...36

Obrázek 13: Průběh výstupního napětí na kondenzátoru…………………....37

Obrázek 14: Zapojení představující tranzistor jako spínač……………….…38

Obrázek 15: Derivační článek…………………………………………….…39

Obrázek 16: Zobrazení průběhu derivačního článku……………………..…40

Obrázek 17: Schéma zapojení napěťového měniče……………………....…41

Obrázek 18: Zapojení Vzorkovacího zesilovače……………………………42

Obrázek 19: Funkční schéma obvodu LF398N……………………………..42

Page 8: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

8

1. ÚVOD

Elektroléčba jako taková patří do celku nazvaném fyzikální léčba. Kromě

elektroléčby sem můžeme zařadit také fyziatrii, jejímž cílem je zvyšovat

obranyschopnost organismu. Hydroterapie a termoterapie, kde se využívá tepla a

chladu na organismus. Fototerapie se zabývá účinky světla různého druhu, např.

infračervené světlo, UV záření nebo laser. Mezi další léčby patří také

magnetoterapie, inhalační léčba, mechanoterapie a muzikoterapie.

Při elektroléčbě se využívá léčebných účinků elektrického proudu. Účinky

jsou převážně analgetické a stimulační. Dochází při nich ke zlepšení prokrvení tkání,

uvolnění napětí nebo také k posílení svalstva. Elektroléčebné účinky jsou pak dány

jednak tvarem léčebného proudu a jeho frekvencí , ale také velikostí proudu, který

prochází tělem pacienta, který se může u jednotlivých pacientů lišit, podle

subjektivního vnímání.

Například v galvanoterapii se využívá účinků kontinuálního stejnosměrného

proudu. Dále můžeme proudy rozdělit na nízkofrekvenční, středněfrekvenční a

vysokofrekvenční .

Page 9: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

9

2. ROZDĚLENÍ PROUDŮ A VLASTNOSTI TKÁNÍ

Při průchodu proudu tkáněmi a orgány, který se do organismu dostává

zevními zdroji jsou vykazovány aktivní elektrické vlastnosti ( vznikají na

membránách nervových a svalových buněk) a pasivní elektrické vlastnosti (říkají

nám něco o chování organismu v elektrickém poli.

2.1 AKTIVNÍ ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI

- Membránový potenciál - je vlastně rozdíl elektrického potenciálu mezi dvěma

stranami biologické membrány. Jestliže je buňka v klidu, jedná se o klidový

potenciál (vykazují jej všechny živé buňky), při podráždění vznikne akční

potenciál, při podráždění pak hovoříme o akčním potenciálu (dojde k otevření

iontových kanálů, čímž se pro některé ionty zmenší propustnost).

- Membránovým potenciálem pak rozumíme rozdíl elektrického potenciálu

(napětí ) mezi dvěma stranami biologické membrány.

- Membránový potenciál je také způsoben nerovnoměrnou koncentrací iontů na

obou stranách buněčné membrány.

2.2 PASIVNÍ ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI

- živá tkáň patří mezi vodiče II.třídy, která se od vodičů I. Třídy odlišuje makro

i mikroskopickou nehomogenností a to proto, že se jedná o heterogenní

prostředí.

- Samotnými membránami projde jenom asi 2 až 3% z celkového proudu. To

proto, že při průchodu stejnosměrného proudu kladou velký odpor. Nejlépe

proud vede především krev, mozkomíšní mok a svaly.

- Odpor mokré kůže je přitom až 100 krát menší než odpor suché kůže.

- U střídavých proudů je důležitá jeho frekvence. Nejdráždivější účinek je při

frekvenci kolem 100 Hz, který přibližně při 10 KHz zaniká.

Page 10: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

10

2.3 STEJNOSMĚRNÝ PROUD

K šíření stejnosměrného proudu tkáněmi dochází pohybem kationů a anionů a

to především mezibuněčnou tekutinou z důvodu kladení velkého odporu buněčnými

membránami. Vzniká tak elektrolytický účinek na tkáň. Odpor tkáně je pak tím

menší, čím více elektrolytu obsahuje a čím volnější je pohyb iontů. Dochází zde

k elektrickému rozkladu tkání, což vede ke změně pH. Dráždivý účinek proudu se

však projevuje pouze při zapnutí, při vypnutí, rychlém zesílení nebo zeslabení

proudu. Stupeň bolesti, který je organismem vnímán závisí na velikosti proudu.

Běžná velikost proudu, používaného při elektroléčbě, je malá a malý je potom i

tepelný účinek na organismus.

2.4 STŘÍDAVÝ PROUD

Dráždivý účinek proudu roste asi do frekvence 100 Hz, po té pozvolna klesá,

tepelný efekt však setrvává. Při frekvencích kolem 10 kHz se pomalu přestává

projevovat dráždivý účinek. Vysokofrekvenční proud má již jen tepelné účinky. Na

rozdíl od stejnosměrného proudu, proud střídavý nemá elektrolytické účinky. Při

nízkých frekvencích mají membrány (podobně jako u stejnosměrného proudu) při

průchodu proudu velký odpor, který se však se vzrůstající frekvencí zmenšuje

v důsledku zmenšujícího se kapacitního odporu. Dochází k jakémusi přemostění

buněčné membrány. Proud protékající tkáněmi se řídí Ohmovým zákonem.

Střídavý proud můžeme rozdělit s ohledem na frekvenci :

- Nízkofrekvenční ( do 1000 Hz)

- Středofrekvenční ( od 1000 Hz do 100 kHz ; v praxi 2500 Hz až 12 kHz)

- Vysokofrekvenční ( nad 100 kHz)

Page 11: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

11

3. GALVANOTERAPIE

Při galvanoterapii se využívá stejnosměrného proudu o stálé intenzitě

s maximální proudovou hustotou asi 0,1 mA/cm2. Proudová hustota je tedy závislá

na velikosti proudu a ploše elektrod.

Tkáněmi je veden především elektrolyticky, částečně i elektroforeticky (pohybem

elektricky nabitých koloidních částic ). Poměrně snadno prochází tkáněmi s velkým

obsahem vody a bílkovin, největší odpor průchodu galvanického proudu klade kůže,

zejména povrchové vrstvy. Průchodem proudu dochází k chemickým změnám, což

vede ke zvýšení pH pod katodou a ke zvýšení citlivosti, na anodě naopak ke snížení

pH a k tlumení bolesti. Účinek vzniká tak, že zvýšíme prokrvení tkání pod

elektrodou, čímž urychlíme vstřebávání zánětlivých infiltrátů a dojde ke zmenšení

bolesti. Prokrvení svalů je až trojnásobné oproti klidu.

Využívá se toho při úrazech, zánětech, onemocnění pohybového aparátu ,

degenerativních změnách, chronických kloubních onemocněních, zánětech

periferních nervů a žil.

Účinky galvanického proudu mezi elektrodami:

- Děj na elektrodách - U katody vznikají vlivem elektrolýzy vodivého roztoku,

který obsahuje ionty Na+ a Cl- , alkalické zplodiny. Jejich neutralizace se

uskutečňuje pomocí kyseliny chlorovodíkové, kterou obsahuje katodový

ochranný roztok v přiměřené koncentraci. Kdyby nedošlo k neutralizaci, tak

by vzniklé OH- ionty způsobily poleptání kůže. U anody vznikají vlivem

elektrolýzy vodivého roztoku , který obsahuje ionty Na+ a Cl- , kyselé

zplodiny. U anody se neutralizace provádí hydroxidem sodným, který je

taktéž v přiměřené koncentraci obsažen v anodovém ochranném roztoku,

čímž se zabraňuje případnému poleptání.

- Děj v místě styku kůže s elektrodovou podložkou - jedná se o místo, na

kterém dochází k výměně iontů. Tohoto se hojně využívá při iontoforetické

aplikaci léků z elektrodové podložky do kůže

- Děj ve tkáních - dochází k polarizaci tkání (koncentrická, acidobazická,

chemická , membránová), na kterou navazuje hyperemie.

Page 12: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

12

3.1 KLIDOVÁ GALVANIZACE

Využívá se nepřerušovaného proudu s hloubkovým i povrchním účinkem.

V závislosti na umístění elektrod ji můžeme rozdělit na:

- Příčná: Umístnění elektrod napříč svalem. Důležité je nezaměnit elektrody.

Použití zejména v posttraumatických stavech.

- Podélná: Umístnění elektrod podélně. Použití pro funkční poruchy prokrvení.

3.2 KONČETINOVÁ GALVANICKÁ KOUPEL

(ČTYŘKOMOROVÁ)

Galvanický prou zde působí ve vodním prostředí. Proud může proudit

z horních nebo z dolních končetin. V závislosti na směru toku proudu můžeme

snižovat nebo zvyšovat krevní tlak.

Svojí podstatou se jedná o zvláštní případ podélné galvanizace. Teplota

koupele bývá obvykle 35 až 36 °C. Při dostatečně dlouhém působení proudu dochází

k polarizaci tkání. U končetin, jež jsou připojeny na katodu dochází ke zvýšení

nervové dráždivosti a u končetin připojených na anodu naopak ke snížení

dráždivosti.

Intenzita proudu nepřekračuje u dvoukomorové 20 mA a u čtyřkomorové 40

mA. Použitá se např. při poruchách prokrvení, při akutních posttraumatických

stavech.

Obrázek 1: Přístroj pro čtyřkomorovou galvanickou koupel

převzato z http://www.fysiomed.cz/

Page 13: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

13

3.3 ELEKTROLÉ ČEBNÁ VANA

Jde o zařízení, které umožňuje, během celkové koupele, působení

galvanického proudu na celé tělo. Vana samotná musí být elektricky nevodivá. Směr

proudu můžeme podle zapojení různě měnit ( levopravé, pravolevé, sestupné,

vzestupné).

Množství proudu, který který skutečně pacientem protéká nelze ani

odhadnout, to z toho důvodu, že vodivost koupele je mnohem větší než vodivost

kůže. Proto se intenzita nastavuje podle pocitů pacienta, maximálně však 300 mA.

Pacient se při proceduře nesmí hýbat, vynořovat končetiny nebo opustit vanu.

Obrázek 2: Zobrazení směru průchodu proudu

3.4 IONTOFORÉZA

Podstatou iontoforézy je vpravování léčivých látek do kůže nebo sliznic a to ve

formě iontů nebo elektricky polarizovaných koloidů. Působení vychází z poznatku,

že částice, které mají stejný elektrický náboj se odpuzují a částice s opačným

nábojem se přitahují. Proto se kationy aplikují z anody a aniony z katody. Elektroda

s účinným roztokem označujeme jako aktivní, druhou jako indiferentní.

Page 14: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

14

Přehled látek (iontů), které lze podávat z jednotlivých elektrod:

ANODA: adrenalin, histamin, prokain, mezokain, vápník, kalium, kalcium, draslík,

hyaluronidáza, thiamin, Ichtyol, Thiamin, Phenecetin,…

KATODA: jodid, kyselinu askorbovou, acetát, salicyl, Indomethacin, Mobilat,

Voltaren Emulgel,…

Mechanismus účinku:

- účinek galvanického proudu

- lokální účinek vpravovaného iontu v povrchových vrstvách kůže

- reflexní ovlivnění příslušného segmentu

- celkový účinek vpravované látky

Page 15: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

15

4. NÍZKOFREKVEN ČNÍ PROUDY

Mohou to být proudy pulzní nebo proudy s frekvencí do 1 KHz. Rozdělit je můžeme

podle frekvence, tvaru impulzu a podle použité intenzity.

Možné účinky nízkofrekvenčních proudů:

• Dráždivé:

Dráždivý účinek proudů rozlišujeme podle intenzity působení:

- prahový či nadprahově senzitivní : Frekvenční optimum je mezi 50 až 100

Hz, kdy se projevuje analgetický účinek

- prahový či nadprahově motorické: Každý samostatný impuls vyvolá při

působení na kosterní sval kontrakci s následným záškubem. Použitím více

impulsů závisí účinek na zvolené frekvenci.

- prahově alogická: Dochází k dráždění C vláken a ke zvýšení tvorby

endorfinů, které tlumí pocit bolesti. Optimální frekvence 2 až 10 Hz.

• Hyperemizační

Zlepšený průtok arteriální krve je způsoben:

- účinkem na sympatická vlákna

- lokálním zvýšením sekrece biogenních aminů

4.1 KLASICKÉ PROUDY

4.1.1 Leducův proud

Leducův proud je pravoúhlý, impulsní proud s periodou 10 ms, kde šířka impulzů je

1 ms. Účinek vzniká na základě vrátkové teorie tlumení bolesti.

Page 16: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

16

4.1.2 Träbertův proud

Tento proud je monofázický, pravoúhlý a pulzní, má výrazný analgetický a

hyperemizační účinek. Frekvence impulzů je 143 Hz ( šířka impulzu - 2 ms ,

pauza – 5 ms). Intenzita proudu má být na hranici tolerance pacienta.

Träbertovy proudy jsou užívány při neuralgiích, ischemickém syndromu končetin a

při obtížně hojivých zraněních.

a) b) c) d)

Obrázek 3: Uložení elektrod při aplikaci Träbertova proudu

a) uložení elektrod pro oblast horních končetin

b) uložení elektrod pro horní hrudní páteř

c) uložení elektrod pro oblast bolesti v kříži

d) uložení elektrod pro bederní páteř a dolní končetiny

4.2 DIADYNAMICKÉ PROUDY

Proudy nízké frekvence a proměnlivé amplitudy. Základem DD proudu je

nízkofrekvenční, sinusový, monofázický proud, který se sčítá s galvanickou složkou.

Výběrem vhodných parametrů můžeme získat analgetický účinek a také zlepšení

místního oběhu. Při aplikaci DD proudy musme počítat s možným leptavým

účinkem, protože se tu vyskytuje stejnosměrná složka jedné polarity. Proto za

bezpečnou dobu lze považovat 6 minut. Při delší době musíme provést přepólování

elektrod. Maxima se dosahuje při léčbě ischemické choroby dolních končetin, a to

25 minut. Délka aplikace se zvětšuje v závislosti na ploše, kterou se snažíme

ovlivnit, a na hloubce procesu ve tkáni. Při akutních stavech lze aplikovat i 2x denně,

Page 17: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

17

nejčastěji 1x denně, při udržovací terapii 1x týdně. Variabilita je velká. Celkem 5-10

aplikací.

Obrázek 4: DD proud se střídavou složkou

Typy DD proudů:

- jednoduchý impulzní proud

- dvojitý impulsní proud

- proudy střídající se v krátké periodě

- proudy střídající se v dlouhé periodě

- synkopový rytmický proud

- modulovaný jednoduchý impulsní proud

- isodynamický proud

4.3 TENS (TRANSKUTÁNNÍ ELEKTRICKÁ NERVOVÁ

STIMULACE)

TENS jsou nízkofrekvenční pulzní proudy, kde jsou obvykle jednotlivé

impulzy kratší než 1 ms, nejčastěji 10 až 750 µs a používají se k dráždění nervových

kmenů, případně vláken. Mezi nejúčinnější impulzy patří impulzy asymetrické

bifázické. U těchto impulzů však vznikají galvanické leptavé účinky, protože mají

nestejně velkou kladnou a zápornou část. Z toho důvodu je nelze dlouhodobě

používat.

Page 18: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

18

TENS proudy se vyznačují silným analgetickým účinkem, čehož se využívá i

při tlumení intenzivního svědění, které doprovází hojení popálenin.

Elektrody bývají umístěny nejčastěji do místa bolesti, případně u končetin

nad nervem, který bolest podněcuje nebo také na akupunkturní body, které se v dané

oblasti nachází.

Druhy používaných impulzů:

- impulsy asymetricky bifázické – mají rozdílný tvar i plochu kladné a záporné

půlvlny. Mají však galvanické účinky.

- impulzy symetrické bifázické – mají shodnou kladnou i zápornou půlvlnu a

nemají tedy galvanické účinky.

- impulzy bifázické, alternující - Jde o tvarově identické impulzy, u nichž se

- polarita mění v každé periodě. Nemají galvanické účinky.

Obrázek 5: Možné druhy TENS impulzů

Teorie působení:

1) Vrátková teorie:

Podle ní lze bolest tlumit tak, že poblíž jejího epicentra stimulujeme vedlejší

nerv (například brněním nebo vpichy). Lidské vědomí dokáže zpracovat jen

omezený počet podnětů, takže se přesměruje na brnění a na bolest zapomene.

Page 19: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

19

Lze to řící i tak, že vzruchová aktivita v pomalých vláknech C převládá nad

vzruchovou aktivitou rychle vedoucích vláken. Impulsy vedené A vlákny vedou

k uzavírání těchto vrátek. A vlákna ovlivňují SG - neurony excitačně, tj.vzrušivě

a tak zesilují jejich presynaptickou inhibici. Aktivita C vláken má tendenci

vrátka otevírat, propouštět impulsy.

2) Endorfinová teorie: Vychází z objevu látek, které mají opiátový charakter. Jde o látka, které

organismus sám vytváří při poranění nebo při velkém stresu. Pro dráždění C

vláken je potřeba větší intenzita o frekvenci 2 až 8 Hz.

4.3.1.1 TENS kontinuální

Využívá se frekvencí 50 až 200 Hz s dobou trvání impulzu 70 až 300 µs.

Intenzita pulzů má být nadprahově senzitivní, mají teda dobrou snášenlivost, která

při vhodném tvaru pulzu nezpůsobuje leptavé účinky.

Nevýhodou však může být rychlá adaptace tkáně na průchod proudem,

v důsledku toho tak může dojít až k vymizení účinku. Adaptaci tkáně je však možné

kompenzovat buď zvyšováním intenzity a nebo použitím tzv. randomizování

(náhodné generování ), při němž dochází k náhodné změně frekvence, obvykle

v rozsahu 30 % od nastavené hodnoty.

4.3.1.2 TENS – salvy (burst)

Jsou to jednotlivé impulzy s nastavitelnou základní frekvencí , nejčastěji

kolem 100 Hz. Délka každého impulzu je 10 až 100 µs. Impulzy jsou seskupeny

do tzv. salv, přičemž v každé salvě bývá okolo 5 impulzů. V každé sekundě pak

bývá 1 až 10 salv, v závislosti na nastavení.

Page 20: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

20

4.3.1.3 TENS – vlny (surge )

Jde o amplitudově modulovaný, většinou bifázický proud s možností nastavení

délky impulzu. Délka skupiny impulzů je nastavitelná v širokém rozmezí (1 až

60s), pauza mezi skupinami také ( 1 až 99 s). Délka impulzu musí být dostatečně

velká k vyvolání svalové kontrakce. Pokud je délka impulzu příliš krátká, pak ani

při maximální intenzitě, kterou můžeme na přístroji nastavit, nedosáhneme

nadprahově senzitivní subjektivní intenzity.

Použití např. v elektrogymnastice. Tento druh proudu bývá nejlépe tolerován.

4.3.1.4 TENS – nízkofrekvenční

Využití především při stimulaci zavedených akupunkturních jehel – AKU-

TENS nebo při perkutánním dráždění akupunkturních bodů – APL – TENS.

Vždy se používá intenzita na prahu tolerance.

Parametry stimulace se provádějí metodou pokus omyl. I při této stimulaci

dochází k návyku.

Page 21: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

21

5. STŘEDNĚFREKVENČNÍ PROUDY

Tyto proudy jsou tkáněmi vedeny především kapacitně , neboť snadno

překonávají kožní odpor. Pro praktické účely bývají používány i proudy o

frekvenci 2500 až 12000Hz, avšak patří sem proudy s frekvencí 1kHz až 100

kHz. Jistým nedostatkem těchto proudů je fakt, že vyvolávají jen malé dráždivé

účinky. Proto se provádí konverze středněfrekvenčních proudů na proudy

nízkofrekvenční způsoby:

- tetrapolární aplikace – klasická interference a její varianty

- bipolární aplikace – nesprávně amplitudová modulace nebo bipolární

interference

Při použití tetrapolární aplikace dochází v tkáni ke křížení dvou

nemodulovaných středněfrekvenčních proudů. Ke křížení dochází proto, že se

používají dvě dvojice elektrod, mezi nimiž prochází proud. V místě překřížení

vzniká proud, který je roven aritmetickému průměru frekvencí a obalových

křivek obou proudů.

Použití bipolární aplikace znamená použít nízkofrekvenční amplitudovou

modulaci středněfrekvenčního střídavého proudu už v přístroji.

5.1 INTERFERENČNÍ PROUDY

Léčba těmito proudy je založena na principu interference dvou

středněfrekvenčních proudů přímo ve tkáni. Jeden okruh přivádí do tkáně konstantní

frekvenci 5000Hz, druhý okruh má kolísavou frekvenci ve volitelném rozsahu od

5000 do 5100Hz. V místě zkřížení obou okruhů se interferencí uplatňuje diferenční

nízká frekvence, která je dána rozdílem frekvencí obou střídavých proudů (vektorový

součet) a pohybuje se v rozsahu od 0 do 100Hz.

Výhodou je snadné překonávání kožního odporu, velká tolerance tkáně pro malé

motorické a senzitivní dráždění a vznik nízké frekvence v hloubce nemocné tkáně.

Page 22: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

22

Amplitudová modulace (AM)

– amplitudovou modulací rozumíme postupné zvyšování intenzity jednotlivých

impulzů a ž k maximu a poté postupné snižování amplitudy jednotlivých impulzů až

k nule nebo do záporného maxima, které vznikají překřížením proudových okruhů..

Míru překřížení vyjadřujeme tzv. hloubkou modulace (AM).

Při maximální DM ( 100 % AM ) amplituda klesá k nule. Při maximální DM

je největší účinek. 50 % AM je ještě účinná, ale amplituda již klesá jen na polovinu

svého maxima a při 0 % AM se amplituda žádným způsobem nemění a není tu tedy

žádný dráždivý účinek.

Výhodou této modulace je fakt, že účinná frekvence vzniká až v tkáni a

zatěžuje tak kůži a tkáň jen minimálně.

Obrázek 6: Průběh proudu při DM = 100 %

Frekvenční modulace (FM)

– postupná nebo náhlá změna frekvence

Kombinovaná monofázická modulace (AFM)

– kombinace amplitudové a frekvenční modulace

Page 23: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

23

6. VYSOKOFREKVEN ČNÍ PROUDY

Při průchodu těchto proudů tkáněmi dochází ke vzniku tepla, to proto, že se

šíří jako posuvný proud a proniká teda hlouběji do tkáně. Při vzniku tepla se zlepšuje

výživa tkání, látková výměna,podpora resorpce výpotků a otoků, relaxace,

analgetický účinek a další. Pro terapeutické účely se používá střídavý harmonický

proud s frekvencí nad 100 kHz.

Proudy nemají dráždivý účinek ani při vysokých intenzitách a mají tedy

nulový dráždivý účinek. Prohřívání vysokofrekvenčními proudy je tím větší, čím je

vlnová délka kratší. Prohřívání je však také závislé na způsobu aplikace, kdy je proud

u jednotlivých typů diatermií rozdílný.

6.1 KRÁTKOVLNNÁ DIATERMIE (KVD)

V současnosti je to nejrozšířenější metoda využívající vysokofrekvenční

proudy. Protože se jedná o bezkontaktní elektroterapii a vysoké frekvence se

používají také v rozhlasové a televizní technice, používá téměř výhradně frekvence

27,12 MHz,. Je to tak proto, že je stanoveno mezinárodní dohodou a to z důvodu

toho, aby nedocházelo k vzájemnému rušení signálů, zejména již zmíněného

rozhlasového a televizního vysílání apod. Toto se týká i UKVD.

KVD můžeme aplikovat dvojím způsobem:

1) Kondenzátorovým polem (dielektrotermie)

Používají se dvě elektrody, které představují desky kondenzátoru, tkáň pak

dielektrikum tohoto kondenzátoru. Elektrody samotné se zahřívají málo. U zahřívané

tkáně se však přibližně 10 krát více zahřívá tuková tkáň oproti svalové. Účinek lze

zvýšit použitím nestejně velkých elektrod, přičemž větší hustota pole je pod menší

elektrodou.

Page 24: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

24

2) Indukčním polem spirály (induktotermie)

Jde o prohřívání v elektromagnetickém poli, kdy ve tkáních vznikají vířivé

proudy a následně teplo. Při použití konstantního proudu a nepohybujícího se vodiče

se jedná o stacionární magnetické pole, použitím střídavého proudu pak

nestacionární magnetické pole. Nejslabší proudy jsou indukovány pod středem

smyčky a nejsilnější pod závity. Protože indukční pole působí více do hloubky,

prohřívají se dobře svaly a špatně tuky, kdy polovina tepla se absorbuje v 2 cm

povrchové vrstvy svalu.

Na rozdíl od kapacitní metody se u indukční výrazně ohřívají kovové

materiály a poměr prohřátí tukové tkáně ku svalům je 1:1.

Intenzita KVD:

- D I – termické prohřívání, bez subjektivního pocitu tepla

- D II – pocit mírného tepla

- D III - pocit příjemného tepla

- D IV – pocit snesitelného tepla

6.2 ULTRAKRÁTKOVLNNÁ DIATERMIE (UKVD)

Ultrakrátkovlnná diatermie využívá frekvenci 433,92 MHz a 915 MHz.

Zvláštností UKVD je možnost použití žlabového zářiče, který má pravoúhlý

dutinový tvar a je určen k ozařování velkých oblastí.

Použití UKVD našlo uplatnění především pro dobrý hloubkový účinek

(maximální absorpce je ve svalech) a pro malé zatížení tukové tkáně a kůže, které je

lepší než při mikrovlnách.

Page 25: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

25

7. NÁVRH GENERÁTORU

Při návrhu jednoduchého generátoru pro elektroléčbu, který umožní aplikaci

monofázického Träbertova proudu s maximálním proudem pacientem 80 mA

musíme nejdříve navrhnout jednotlivé části, z kterých se výsledný zařízení bude

skládat.

Protože má být obvod napájen ze sítě budeme potřebovat transformátor pro

transformaci napětí. Např. firma ELEKTROKOV, a.s. ZNOJMO vyrábí jakékoliv

transformátory na zakázku.

Pravoúhlé pulzy, z kterých se Träbertův proud skládá vytvoříme kombinací

stabilního klopného obvodu (AKO) a monostabilního klopného obvodu (MKO). Na

vytvoření obou obvodů použijeme použijeme obvod 555.

Pro vytvoření zesilovacího obvodu musíme nejdříve odhadnout odpor

pacienta společně s elektrodami. Odhad činí přibližně 2 kΩ, což při maximálním

proudu 80 mA odpovídá hodnotě napětí 160 V. Tento odpor závisí na ploše elektrod,

kterými se dostává proud do pacienta a také na samotné předpřípravě kůže

(odbroušení odumřelých buněk kůže). Obvod, kterým získáme napětí až 160 V se

nazývá vysokonapěťový regulovaný zdroj. Tento obvod obsahuje také proudovou

pojistku, takže omezení proudu na 80 mA by neměl být problém.

Obvod, pomocí kterého budeme odečítat velikost proudu, který protéká

pacientem bude obsahovat prvky typu vzorkovací zesilovač a LCD displej.

7.1 NAPÁJECÍ OBVODY

Pro to, abychom mohli zvolit jednotlivá napětí pro napájení jednotlivých částí

obvodu musíme nejdříve znát velikost napájecího napětí a jeho toleranci. Efektivní

velikost napětí je Un = 230 V± 10%, což odpovídá hodnotám v rozmezí 207 až 253V.

Jestliže to převedeme na napětí špička-špička jde o hodnoty 292,7 až 357,8 V. Obě

dvě hodnoty jsou pro nás důležité, protože napěťová úroveň při níž jednotlivé

součástky jsou schopny pracovat je omezená.

Page 26: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

26

Napětí v primární oblasti transformátoru již tedy známe. Nyní musíme určit

napětí na jednotlivých sekundárních vinutích.

7.1.1 Transformátor a usměrnění

Námi zvolené hodnoty napětí na sekundárním vynutí jsou 137V, 12V a 9V.

Nyní již zbývá jen vybrat druh transformátoru a jeho výkon ve VA.

Nám bude plně postačovat, z hlediska bezpečnosti, jednofázový transformátor

EI v dvoukomorovém provedení a s výkonem 30 VA.

Rozložení výkonu podle jednotlivých sekundárních vynutí:

- 137 V : 28,7VA odpovídá maximálnímu proudu 209 mA

- 12 V : 0,3 VA odpovídá maximálnímu proudu 25 mA

- 9V : 1,0 VA odpovídá maximálnímu proudu 111 mA

K usměrnění jednotlivých sekundárních napětí použijeme čtveřici

usměrňovacích diod, zapojených do můstkového zapojení.

Poznámka: Navržený transformátor vyrobí firma ELEKTROKOV, a. s. ZNOJMO

7.1.2 Napájení AKO a MKO

Pro napájení těchto obvodů zvolíme napájecí napětí 5V. Důvodem je, že

MKO budeme využívat nejen jako zdroj impulzů, kterým budeme spínat tranzistor,

ale také jej budeme využívat jako zdroj spínacích impulzů pro vzorkovací zesilovač,

který pacuje s TTL logikou.

Ke stabilizaci napětí použijeme obvod 78L05, který je schopen dodávat proud

až 0,1A.

Page 27: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

27

Parametry obvodu 78L05:

- vstupní napětí: maximálně 30 V

- minimální rozdíl napětí mezi vstupem a výstupem obvodu: 1,7 V

- výstupní napětí: 4,6 – 5,4 V

Obrázek 7: Typické zapojení 78L05 + nárazový kondenzátor

Kondenzátory Ci1 a Co1 – jejich hodnoty jsou výrobcem doporučené hodnoty.

Výpočet nárazového kondenzátoru:

Zvolíme si dostatečně velký proud, který bychom neměli překročit: IMAX = 50mA

Potom zátěž pro tento obvod vypočteme ohmovým zákonem:

MAXz I

UoR = (1)

Ω=== 10050

5

mA

V

I

UoR

MAXz

Z předchozího vyplívá, že minimální přípustné napětí na vstupu stabilizátoru

je 6,7V. Jestliže tedy na sekundárním vynutí máme napětí 9 V, pak v rámci

tolerance sítě zde budou špičkové hodnoty napětí v rozmezí 11,5 až 14 V. Nejvyšší

hodnota je tak v souladu s maximálním vstupním napětím obvodu 78L05. Pro

výpočet nárazového kondenzátoru však využijeme nižší hodnotu napětí.

Page 28: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

28

Obrázek 8: Znázornění poklesu napětí na nárazovém kondenzítoru

Nejdříve musíme zjistit dobu, po kterou bude docházet vybíjení kondenzátoru.

t = t’ + t’’ (2)

t’ - odpovídá době trvání 1/200 s

t’’ – odpovídá době 0,0021 s (odečteno z pomocné tabulky pro výpočet nárazového

kondenzátoru)

t = t’ + t’’ = 5 ms + 2,1 ms = 7,1 ms (2)

ze vztahu (3) odvodíme C, který představuje nárazový kondenzátor.

RzC

t

C eUU−

⋅= (3)

CR

t

C

zeU

U−

=

CR

t

U

Uc

z

−=ln

Uc

UCRt z ln⋅= ⋅

Uc

UR

tCC

z

N

ln1

⋅== (4)

Page 29: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

29

Velikost nárazového kondenzátoru tedy bude:

⇒=

⋅Ω=

⋅= F

V

V

ms

Uc

UR

tC

z

N µ132

7,6

5,11ln100

1,7

ln1

Pro splnění našich podmínek postačuje kondenzátor o vypočtené velikosti. O

takovéto kapacitě se však nevyrábí. Proto volíme, s přihlédnutím k vlastnostem

obvodu kapacitu kondenzátoru nejbližší vyšší.

CN1 = 220µF/16V

7.1.3 Napájení Voltmetru

Pro měření proudu, který bude protékat tělem pacienta použijeme voltmetr.

Velikost napětí v milivoltech bude odpovídat velikosti proudu protékajícího

pacientem v miliampérech.

Základní parametry Voltmetru:

- max. vstupní napětí: 199,9 mV

- napájení: 6 – 9 V DC/ 1mA

- vstupní impedance: > 100 MΩ

- přesnost: ± 0,5 %

Při napájení této části použijeme stabilizátor 78L08, který je schopen na svůj

výstup dodávat až 100 mA, ale v našem případě budeme odebírat proud mnohem

menší.

Obrázek 9: Typické zapojení 78L08 + nárazový kondenzátor

Page 30: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

30

Kondenzátory Ci2 a Co2 – jejich hodnoty jsou výrobcem doporučené hodnoty.

Při výpočtu nárazového kondenzátoru budeme postupovat obdobně jako při návrhu

nárazového kondenzátoru u předchozího obvodu.

Parametry obvodu 78L08:

- vstupní napětí: maximálně 30 V

- minimální rozdíl napětí mezi vstupem a výstupem obvodu: 1,7 V

- výstupní napětí: 7,3 – 8,6 V

IMAX = 10 mA

Potom zátěž pro tento obvod vypočteme podle vzorce (1).

Ω=== 80010

8

mA

V

I

UoR

MAXz

U tohoto obvodu musíme tedy mít na vstupu minimálně 9,7 V. Jestliže tedy na

sekundárním vynutí máme napětí 12 V, pak v rámci tolerance sítě zde budou

špičkové hodnoty napětí v rozmezí 15,2 až 18,6 V. Nejvyšší hodnota je tak v souladu

s maximálním vstupním napětím obvodu 78L08. Pro výpočet nárazového

kondenzátoru však využijeme nižší hodnotu napětí.

Nyní zjistíme dobu vybíjení kondenzátoru.

t = t’ + t’’ (2)

t’ - odpovídá době trvání 1/200 s

t’’ – odpovídá době 0,0022 s (odečteno z pomocné tabulky pro výpočet nárazového

kondenzátoru)

t = t’ + t’’ = 5 ms + 2,2 ms = 7,2 ms (2)

Page 31: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

31

Podle vzorečku (4) vypočteme velikost nárazového kondenzátoru.

⇒=

⋅Ω=

⋅= F

V

V

ms

Uc

UR

tC

z

N µ20

7,9

2,15ln800

2,7

ln2

Volíme nejbližší vyšší a to ze stejných důvodů jako u kondenzátoru CN1.

CN2 = 22 µF/25V

7.1.4 Napájení vysokonapěťového regulovaného zdroje

U tohoto obvodu budeme počítat pouze velikost nárazového kondenzátoru.

Splněna musí být podmínka vstupního napětí, které má být větší nebo rovno 170V.

Zvolíme IMAX = 120 mA

Zátěž vypočteme podle vzorce (1).

Ω=== 1417120

170

mA

V

I

UoR

MAXz

Nyní zjistíme dobu vybíjení kondenzátoru za podmínek, že na sekundárním vynutí

máme 137 V v efektivní hodnotě.

t’ - odpovídá době trvání 1/200 s

t’’ – odpovídá době 0,0043 s (odečteno z pomocné tabulky pro výpočet nárazového

kondenzátoru)

t = t’ + t’’ = 5 ms + 2,2 ms = 9,3 ms (2)

Podle vzorečku (4) potom vypočteme velikost nárazového kondenzátoru.

⇒=

⋅Ω=

⋅= F

V

V

ms

Uc

UR

tC

z

N µ8,256

170

4,174ln1417

3,9

ln3

Volíme, tak jako v předchozích případech nejbližší vyšší.

CN3 = 330 µF/385V

Page 32: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

32

7.2 NÁVRH A VÝPOČET AKO A MKO S OBVODEM 555

Pro tvorbu jednotlivých pulzů, využijeme IO 555, který má 8 pinů. Je vyráběn

celou řadou výrobců s různým značením písmenového kódu, přičemž integrované

obvody jednotlivých výrobců jsou vzájemně kompatibilní. V našem zapojení budeme

používat IO NE555.

IO NE555 může pracovat při napájecím napětí od 4,5 do 16 V s maximálním

výstupním proudem až 200 mA.

V našem případě bude vstupní napětí 5V, takže typická velikost výstupního

napětí bude 3,3 V, což využijeme pro vzorkovací zesilovač, ktarý pracuje s TTL

logikou.

7.2.1 Astabilní klopný obvod

Obrázek 10: Astabilní klopný obvod s IO NE555

Tento stabilní klopný obvod tvoří kmity, patří tedy mezi generátory. Výhodou

je, že nepotřebuje žádné spouštění zvenku, neboť začne pracovat ihned po připojení

napájecího napětí. Napájecí napětí se přivádí k pinům 1 a 8. Vstup 4 se připojuje

také ke kladnému napětí, které vede na bázi vybíjecího tranzistoru. Výstupní pin 5 se

ošetřuje kondenzátorem. Jeho hodnotu není třeba přesně dodržovat, obvyklá je

hodnota Ca = 10 až 100 nF, jehož hodnota je doporučovaná výrobcem.

Page 33: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

33

Vybíjecí vývod “7“ je propojený mezi odpory Ra a Rb, spouštěcí vstup “2“ je

pak přiřazen k vypínacímu vstupu. Spouštěcí a vypínací vstup jsou propojeny proto,

aby vypínání probíhalo samostatně a opakovaně.

Na začátku je časovací kondenzátor (C1) vybitý a spouštěcí vstup “2“ je tak

na nulové úrovni, a proto také R-S klopný obvod, jež je součástí IO 555, má nulovou

výstupní úroveň. Následně , po přivedení napětí, se začne nabíjet přes rezistory Ra a

Rb kondenzátor C1. V okamžiku, kdy hodnota napětí dosáhne 2/3 napájecího napětí,

dojde ke změně na vypínacím komparátoru, prostřednictvím vstupu “6“, a výstup

R-S KO se změní na úroveň |H. V tom okamžiku se otevře vybíjecí tranzistor, takže

pin “7“ se ocitne na nulovém potenciálu a započne vybíjení kondenzátoru.

Napětí klesá až na velikost spouštěcího napětí, nebo-li na hodnotu 1/3

napájecího napětí. Při poklesu na tuto úroveň se začne uplatňovat druhý, spouštěcí

komparátor (vstup “2“ ). Protože se úroveň změnila na L, dojde k uzavření

vybíjecího tranzistoru. A následuje opětovné nabíjení kondenzátoru. Celý cyklus se

stále opakuje.

Obrázek 11: Průběh napětí na kondenzátoru a na výstupu AKO

Page 34: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

34

Výpočet jednotlivých časových intervalů:

t1 = t4 – t3

(5)

(6)

(7)

(8)

3ln)(3

1

3

1

3

2

)1(3

2

14

)(1

4

)(1

4

)(1

4

)(1

4

⋅+⋅=

=

⋅=

⋅−=

−⋅=

+−

+−

+−

+−

RbRaCt

e

eUccUcc

eUccUccUcc

eUccUcc

RbRaC

t

RbRaC

t

RbRaC

t

RbRaC

t

2

3ln)(

3

2

3

1

1(3

1

13

)(1

3

)(1

3

)(1

3

⋅+=

⋅=

⋅−=

−⋅=

+−

+−

+−

RbRaCt

eUccUcc

eUccUccUcc

eUccUcc

RbRaC

t

RbRaC

t

RbRaC

t

2ln)(2

33

ln)(

2

3ln)(3ln)(

11

11

111

⋅+⋅=

−+⋅=

⋅+−⋅+⋅=

RbRaCt

RbRaCt

RbRaCRbRaCt

2ln3

2

3

1

12

1

2

⋅⋅=

⋅= ⋅−

RbCt

eUccUcc RbC

t

Page 35: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

35

Nyní již známe jednotlivé vztahy pro výpočet jednotlivých časů, z nichž

nejdůležitější jsou pro nás časy t1 a t2.

Postupovat nyní musíme tak, že navrhneme velikosti součástek takové (Ra,

Rb,C1), aby celková perioda byla rovna periodě Träbertova proudu, což je 7ms,

přitom, ale aby byl čas trvání napěťové úrovně H na výstupu AKO kratší než-li 2ms.

Postupným řešením jsem došel k hodnotám součástek:

- C1= 470 nF

- Ra = 15 kΩ

- Rb = 3,3 kΩ

Kontrola vypočtených časů podle vzorce (7) a (8):

mst

knFt

RbCt

1,1

2ln3,3470

2ln

2

2

12

=⋅Ω⋅=

⋅⋅=

Perioda T = t1 + t2 = 7 ms

Perioda vytvořených impulzů je tedy rovna periodě trvání Träbertova proudu

a nyní tedy můžeme pomocí MKO vytvořit impulzy s požadovanou dobou trvání.

mst

kknFt

RbRaCt

9,5

2ln)3,315(470

2ln)(

1

1

11

=⋅Ω+Ω⋅=

⋅+⋅=

Page 36: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

36

7.2.2 Monostabilní klopný obvod

Obrázek 12: Monostabilní klopný obvod s IO NE555

Výhodou tohoto zapojení je, že celý obvod pro tvoření pulzů je závislý pouze

na dvou prvcích a to na kondenzátoru a na rezistoru. V případě AKO zde byla

provázána závislost na dvou rezistorech, což byl také důvod, proč jsme nevytvořili

požadované pulzy jím.

V okamžiku, kdy na vstup spouštěcího komparátoru “2“ přivedeme

„záporný“ impulz, dojde k zavření vybíjecího tranzistoru, čímž přestane pin “7“

zkratovat kladné napájecí napětí přicházející na kondenzátor a kondenzátor se začne

nabíjet. Rychlost nabíjení je dána velikostí kondenzátoru a rezistoru. Budou- litedy

hodnoty obou součástek malé, dojde k rychlému nabití a naopak.

V okamžiku, kdy napětí na kondenzátoru dosáhne 2/3 napájecího napětí,

dojde k překlopení vybíjecího tranzistoru a na výstup se vrátí úroveň L.

Nyní se již jen čeká na další „záporný“ impulz, přivedený na pin “2“, aby se

mohlo vše znovu opakovat.

Page 37: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

37

Obrázek 13: Průběh výstupního napětí napětí na kondenzátoru po příchodu

spouštěcího impulzu

Výpočet času trvání výstupního pulzu.:

(9)

Nyní již vhodnou velikostí odporu a kondenzátoru vytvoříme impulz

požadované velikosti.

Postupným řešením jsem došel k hodnotám součástek:

- Rc = 8,2 kΩ

- C2 = 220 nF

3ln3

1

3

2

13

2

2

2

2

2

⋅⋅=

⋅=

⋅−=

−⋅=

⋅−

⋅−

CRct

eUccUcc

eUccUccUcc

eUccUcc

RcC

t

RcC

t

RcC

t

Page 38: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

38

Kontrola vypočteného času podle vzorce (9):

mst

nFkt

CRct

2

3ln2202,8

3ln2

=⋅⋅Ω=

⋅⋅=

7.2.3 Tranzistor jako spínač

Jedinou funkcí tohoto tranzistoru bude spínat při příchodu jednotlivých pulzů,

které budou přicházet z monostabilního klopného obvodu. Kolektorovým proudem

tak bude proud, který bude procházet tělem pacienta.

Použitým tranzistorem bude BU 505. Jedná se o vysokonapěťový spínací

tranzistor, jehož proudový zesilovací činitel β je v závislosti na velikosti proudu Ic

(10-2 až 10-1 mA) v rozmezí hodnot 30 až 35 při pokojové teplotě.

Obrázek 14: Zapojení představující tranzistor jako spínač

V zapojení předpokládáme maximální velikost proudu IC, což je proud

tekoucí pacientem, 80 mA a velikost napětí UBE = 0,6 V. Na výstupu z MKO je

typická velikost výstupního napětí 3,3 V. Nyná již vypočítáme velikost proudu IB,

velikost proudu, tekoucího odporem RBE zvolíme jako desetinu proudu bázového.

(10)

(11)

⇒Ω=−=+

−=

Ω===

≅===

8183,3

6,03,3

23,0

6,0

37,230

80

mA

VV

II

UUR

kmA

V

I

UR

mAmAmAI

I

RBEB

BEMKOB

RBE

BEBE

CB β

Page 39: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

39

Volíme nejbližší nižší RB = 750Ω (12)

Důvodem je zabezpečení dostatečně velkého proudu potřebného k sepnutí

tranzistoru.

7.3 MĚŘENÍ PROUDU PACIENTEM POMOCÍ VOLTMETRU

Ke zjištění proudu, který protéká pacientem budeme potřebovat voltmetr,

pomocí kterého budeme měřit napětí na pomocném odporu o velikosti 1Ω, takže

velikost zobrazovaného napětí bude odpovídat proudu v miliampérech. Dále

využijeme vzorkovací zesilovač a derivační článek pro tvorbu impulsů a obvod pro

změnu kladného napájecího napětí na záporné.

7.3.1 Derivační článek

DD – ochranná dioda

Obrázek 15: Derivační článek

Page 40: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

40

UMKO – impulz z MKO

UD – průběh napětí bez diod

UDD – průběh napětí s diodou

Obrázek 16: Zobrazení průběhu derivačního článku

Derivační článek nám slouží k vytvoření impulsů, které slouží ke vzorkování

napětí na vzorkovacím zesilovači.

K derivačnímu článku máme také přiřazenu diodu, která je zde z důvodu

odfiltrování záporného impulzu, který by se tu jinak vyskytoval, což je nežádoucí

jev.

Samotná vzorkovací zesilovač používá k rozhodování, zda vzorkovat nebo

ne, 5V TTL logiku a aby došlo k nevzorkování signálu mu postačuje čas 10 µs. My

se spokojíme s tím, když náš impuls bude mít délku 1/10 z celkové délky pulsu, tj.

z 2 ms pulsu 200 µs impuls. Po této době jež chceme, aby úroveň napětí byla menší

než 0,8 V, což je v TTL logice maximální napětí pro logickou úroveň L. Standardní

velikost napětí na výstupu z MKO je 3,3Va maximální výstupní napětí jsou 4V.

Zvolíme si odpor RD = 1 kΩ a dopočítáme velikost kondenzátoru.

Využít k tomu můžeme vzoreček (4), i zde dochází k vybíjení kondenzátoru.

Page 41: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

41

⇒=⋅Ω

=⋅

= nF

V

Vk

s

Uc

UR

tC

z

D 3,124

8,0

4ln1

200

ln

µ

U derivačního článku volíme nižší hodnotu kondenzátoru z důvodu zachování krátké

doby trvání impulzu.

CD = 100nF

7.3.2 Napájení vzorkovacího zesilovače

Vzorkovací zesilovač, v našem případě LF398 lze napájet napětím od ±5 V

do ±18 V. My jej budeme napájet napětím ±5 V. Kladné napětí již máme vytvořené

pro napájení klopných obvodů a využijeme jej tak i zde. K vytvoření napětí -5

V použijeme obvod typu napěťový měnič, v našem případě obvod typu 7660. Tento

obvod umožňuje převádět kladné napětí, v rozsahu +1,5V až 10V, na záporné o

stejné hodnotě. Vytvoříme tak symetrické napájení.

Obrázek 17: Schéma zapojení napěťového měniče

7.3.3 Vzorkovací zesilovač

Vzorkovací zesilovač zde budeme používat pro sledování napětí na odporu

jehož velikost je 1Ω. Vzorkování bude probíhat v okamžiku příchodu impulzu,

v souladu s TTL logikou, na logický vstup. V tomto okamžiku bude probíhat

zapamatovávání si hodnoty napětí na měřeném odporu a to pomocí kondenzátoru Ch.

Page 42: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

42

Kondenzátor Ch je tzv. paměťový kondenzátor a při použití kapacity 0,01 µF

(doporučená hodnota výrobce) bude přidržovací krok 1mV, přičemž k zapamatování

hodnoty stačí méně než-li 10µs.

Obrázek 18: Zapojení Vzorkovacího zesilovače

Na obr.18 je funkční schéma tohoto zesilovače. Na obrázku je možno vidět dva

zesilovače, jeden vstupní a jeden výstupní, přičemž výstupní zesilovač je zapojen

jako sledovač napětí. Ke sledování napětí dochází při sepnutém spínači a aby byl

výsledný přenos obvodu roven 1, nachází se tu záporná napěťová zpětná vazba.

Diody zamezují přebuzení výstupu vstupního zesilovače při rozepnutí spínače, tedy v

okamžiku přechodu do pamatovacího stavu.

Obrázek 19: Funkční schéma obvodu LF398N

Page 43: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

43

7.4 VYSOKONAPĚŤOVÝ REGULOVATELNÝ ZDROJ

Jako regulovaný zdroj jsme modifikovali vysokonapěťový regulovatelný

zdroj [3], pomocí kterého dochází k regulaci proudu, který má protékat tělem

pacienta. Především došlo k výměně některých součástek, které zde nejsou k dostání,

a ke změně velikosti proudové pojistky.

Tranzistory jsme vyměnili za vysokonapěťový tranzistor BU505, který

splňoval nezbytnou podmínku nízkého proudového zesilovacího činitele. Z důvodu

místní nedostupnosti součástky byl vyměněn i potenciometr, jímž dochází k regulaci

výstupního napětí. Vyměněn byl za přepínač, sériově řazenými odpory a

potenciometrem z důvodu plynulé regulace napětí.

Rezistor R3, který v původním schématu představuje proudovou pojistku, má

velikost 100Ω, a velikost proudové pojistky je 50 mA. Dáno je to napětím na

zenerově diodě (6,2 V) a úbytcích na tranzistorech ( 2x 0,6V). Výpočet pomocí

ohmova zákona. My potřebujeme výstupní proud 80 mA, k tomu je nutný připočíst

proud procházející prvky, kterými regulujeme výstupní napětí. Protože proud

procházející prvky, které regulujeme bude konstantní a to z důvodu, že regulátor se

snaží mít mezi pinem 1 a 3 konstantní napětí 1,25 V. V případě obvodu LM317L jde

o nastavitelný regulátor s maximálním výstupním proudem 100 mA.

Velikost proudu pak vypočítáme pomocí Ohmova Zákona:

mAI

VI

R

UI

8150

25,1

5

=

=

Potřebujeme tedy vypočíst velikost proudové pojistky na proud 88 mA.

Pomocí ohmova zákona dojdeme k velikosti odporu R3 = 56,5 Ω. Velikost odporu

nastavíme použitím paralelní kombinací odporů 130 Ω a 100 Ω.

Page 44: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

44

7.5 SCHÉMA ZAPOJENÍ ( DVĚ ČÁSTI )

Page 45: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

45

Page 46: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

46

7.6 SEZNAM POUŽITÝCH SOU ČÁSTEK

D1 až D12 – usměrňovací diody - 1N4007

DD – univerzální dioda - 1N4148

DZ1 - zenerova dioda - BZX84C6,2V

DZ2 – univerzální dioda - 1N4007

R1 – 100kΩ/0,6W ±1%

R2 - 1kΩ/0,6W ±1%

R3x – 130Ω/0,6W ±0,1%

R3y – 100Ω/0,6W ±0,1%

R4 - 100Ω/0,6W ±1%

R5 – 150 Ω/0,6W ±1%

R6 - 10 kΩ/4W ±10% - potenciometr - PC4WK010

R7 – 2,7Ω/0,6W ±1%

Rx1 až Rx10 – 1 kΩ/0,6W ±1%

R – 1Ω/0,6W ±0,1%

Ra – 15 kΩ/0,6W ±1%

Rb – 3,3 kΩ/0,6W ±1%

Rc – 8,2 kΩ/0,6W ±1%

RB – 750 Ω/0,6W ±1%

RBE - 2 kΩ/0,6W ±1%

RD - 1 kΩ/0,6W ±1%

C – FKP1 10N/1600V ±5% - foliový

CI1 - CF1-330N/63V ±5% - foliový

CI2 – CF1-330N/63V ±5% - foliový

CO1 - CF1-100N/63V ±5% - foliový

CO2 – CF1-100N/63V ±5% - foliový

CN1 – E220M/16V ±20 % - elektrolytický

CN2 – E22M/25V ±20 % - elektrolytický

CN3 – E330M/385V ±20 % - elektrolytický

C1 – E1M/250V ±20 % - elektrolytický

C2 – E1M/250V ±20 % - elektrolytický

Page 47: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

47

CM - E10M/10VS ±20 % - elektrolytický

Ch – CF1-10N ±5% - foliový

C1A – CF1-470N ±5% - foliový

C2A – CF1-220N ±5% - foliový

Ca – CF1-10N ±5% - foliový

Cb – CF1-10N ±5% - foliový

CD – CF1-100N ±5% - foliový

T1 – BU550 - vysokonapěťový spínací tranzistor

T2 –BU550 - vysokonapěťový spínací tranzistor

T3 - BU550 - vysokonapěťový spínací tranzistor

F1 – pojistka MST 250,034,6608 0,2 A/250 V

S1 – spínač P-B100G 1x3 A/250 V

IO 78L05

IO 78L08

7660ACBA - DC/DC měnič

LM317L – nastavitelný regulátor

TL431 – napěťová reference

LF398N

P-DS1PC otočný přepínač 1 × 12

HD-3128 LCD metr 3 1/2 místný

NE555 – 2 x IO NE555

Transformátor – primární vinutí: 230V

- sekundární vynutí: - 137 V (28,7 VA)

- 12 V (0,3 VA)

- 9 V (1,0 VA)

Page 48: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

48

8. ZÁVĚR

Tato práce se zabývá návrhem jednoduchého generátoru Träbertových

proudů. Zařízení je navrženo pro napájení ze sítě, kde se v rámci normy může

vyskytovat napětí v širokém rozmezí 207 až 253 V a je s tím počítáno při návrzích

jednotlivých částí obvodu. Pro napájení napěťových stabilizátorů počítáme s nižším

napětím v síti z důvodu poklesu napětí na nárazovém kondenzátoru, protože musí být

splněn rozdíl napětí mezi vstupem a výstupem každého z napěťových stabilizátorů.

S vyšším napětím počítáme především v případě maximálního napěťového zatížení

součástek, kdy by při překročení napětí mohlo dojít k jejich destrukci. Této znalosti

jsme využili i při návrhu vysokonapěťového nastavitelného regulátoru.

Page 49: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky

ÚSTAV AUTOMATIZACE A M ĚŘICÍ TECHNIKY

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Vysoké učení technické v Brně

49

9. LITERATURA

[1] CAPKO, J Základy fyziatrické léčby. GRADA AVICENUM 1998

[2] http://www.cordeus.cz/wrd/electro.doc

[3] http://www.national.com/ms/LB/LB-47.pdf

[4] Poděbradský Jiří, Vařeka Ivan: Fyzikální terapie I a II. GRADA

AVICENUM 1998

[5] http://vnl.xf.cz/biofyz_zapisky.php

[6] http://www.datasheetcatalog.com/ (katalogové listy k jednotlivým

součástkám)

[7] Katalog GM 2008

[8] http://measure.feld.cvut.cz/groups/edu/x38PAS/ulohy/VzorkovaciZesil

ovac.pdf

Page 50: VYSOKÉ U ČENÍ TECHNICKÉ V BRN ĚB i b l i o g r a f i c k á c i t a c e Slaví ček, Milan. Elektrolé čba .Brno: Vysoké u čení technické v Brn ě, Fakulta elektrotechniky