ELEARNING &

VYUIT E-LEARNINGOVCH TECHNOLOGI PIVUCE FYZIKY NA FCH VUT

Ing. Martin Weiter, Ph.D.Chemick fakulta VUT v Brn

25. listopadu 2004

1

OBSAH

1vod.....................................................................................................................................3

2e-Learning.............................................................................................................................4

2.1Co je to e-learning?.......................................................................................................4

2.2Zkladn pehled e-learningovch standard ................................................................5

3Systmy zenho vzdlvn (LMS)...................................................................................6

3.1Funkce LMS..................................................................................................................6

3.2Pehled ..........................................................................................................................6

3.2.1esk LMS systmy...............................................................................................7

3.2.2Zahranin LMS systmy........................................................................................8

3.2.3Microsoft Class Server Microsoft Learning Gateway.........................................8

3.2.4Open Source systmy.............................................................................................9

3.2.5Sakai project.........................................................................................................10

3.3Kritria pro evaluaci LMS systm ............................................................................10

3.3.1Nvrh vlastnch kritri.........................................................................................11

3.3.2Zdroje pro vbr systmu pro zen studia..........................................................15

3.4Implementace LMS systm.......................................................................................16

3.5Situace v R................................................................................................................18

3.5.1Souasn stav.......................................................................................................18

3.5.2Zkuenosti z aplikace e-learningu na vybranch eskch univerzitch...............18

3.5.3Meziuniverzitn projekty......................................................................................19

3.6Hodnocen LMS systm............................................................................................21

4Vyuit e-Learningu pi vuce fyziky na FCH...................................................................23

4.1Motivace......................................................................................................................23

4.2Souasn situace..........................................................................................................23

4.3Pipravenost student..................................................................................................24

4.4LMS Moodle...............................................................................................................26

4.4.1Zkladn koncepty................................................................................................26

4.4.2Sprva systmu.....................................................................................................26

4.4.3Sprva uivatel...................................................................................................26

4.4.4Sprva kurz.........................................................................................................27

2

5Koncepce realizace.............................................................................................................27

6Zvr...................................................................................................................................29

7Slovnk pouitch pojm a zkratek....................................................................................30

8Literatura............................................................................................................................31

1 VOD

Informan a komunikan technologie postupn pronikaj do vech oblast lidsk innosti.Konec devadestch let minulho stolet s sebou pinesl prudk rozvoj e-aktivit(e-business, e-banking, e-government e-shopping a jin), v tto dob se objevil rovnpojem e-learning. Potek snah o vyuit elektronickho vzdlvn meme vysledovatji mnohem dve, piblin v edestch letech minulho stolet. Jeho prudk rozvojzapoal vak mnohem pozdji, e-learning se zapoal rozvjet s rozvojem internetu awebovskch technologi piblin od roku 1993. Zpotku se tyto technologie zanajuplatovat pedevm prostednictvm jednoelovch aplikanch program a prezentac,postupn pechzej ve snahu vytvoit ucelen systm vzdlvn s elektronickoupodporou. V poslednch pti letech bylo vytvoeno mnoho systmu zenho vzdlvnoznaovanch obvykle zkratkou LMS (Learning Management Systems). Obsahovou sttchto vzdlvacch systm potom tvo takzvan e-learningov uebn objektyv multimediln form.

3

2 E-LEARNING

2.1 Co je to e-learning?Zapojen informanch a komunikanch technologi do vzdlvn vyvolv vznik zcelanovch vukovch technologi oznaovanch pojmem elektronick vzdlvn nebo astjijeho anglickm zkrcenm ekvivalentem e-learning. V souasn dob nen jednoduchpesn definovat pojem e-learning a existuje cel ada jeho definic (viz nap. http://www.e-learningconsulting.com/consulting/what/otherdefinitions.html). Obvykle je e-learningchpn jako velice irok pojem zahrnujc nejenom ppravu multimedilnch studijnchmateril a jejich elektronick publikovn, ale i vlastn plnovn a zen prbhuvzdlvacho procesu a jeho administraci, nstroje pro komunikaci (a jej zen) a rovn ievaluan a autoevaluan prvky. Clem elektronickho vzdlvn je efektivn, levn ajednodue dostupn vzdlvn. Student vyuvajc e-learning me v idelnm ppadstudovat z jakhokoliv msta a v jakoukoliv denn dobu. Jednotliv vukov materilymohou reagovat na aktuln situaci a bt interaktivn mnny nejen jejich autory, alenapklad i samotnmi studenty.

Pojet e-learningu nen dosud ustlen a v praxi se setkvme s rznm vkladem i tchnejzkladnjch pojm. Pedagogick pojet chpe e-learning pedevm jako nstroj prozlepen kvality vzdlvacho procesu, ve kterm pouvme multimediln technologie adal elektronick mdia k obohacen obsahu vuky a Internet jako nstroj, kter poskytujelep pstup ke studijnm materilm a slubm, k vmn informac a ke spoluprcivzdlvac komunity. Naopak technologick (sov) pojet klade draz pedevm natechnologie pouvn ve vukovm procesu (WBT- Web Based training, CBT ComputerBased Training) a penos (sdlen) informac a dovednost mezi astnky vzdlvachoprocesu. K souasnm trendm pat pedevm tzv. blended learning, kter v sobzahrnuje vyuvn multimedilnch technologi pro vzdlvn ve tdch (classroomtraining, self- paced eLearning vzdlvn se vlastnm tempem), vzdlvn td spodporou WBT, individuln vzdlvn (one-on-one coaching) apod.

Zkladnm prvkem e-learningu, podobn jako v prezennm vzdlvn, je studijn kurz(e-kurz). Kurz obsahuje bloky z rznch pedmt, uspodan tak, aby bylo dosaenopoadovanch cl vzdlvn. E-kurzy obsahuj nejastji multimediln studijn materilytj. kombinace textovho vkladu s animacemi, grafikou, schmaty, audiem, videem aelektronickmi testy. Tvorba e-kurz je nron innost vyadujc sklouben vhodnchpedagogickch postup s dkladnou znalost autorskch nstroj pro tvorbu e-kurz.Realiztory e-kurz jsou proto specialist, jejich profese jsou manaer (strategie tvorbystudijnch materil), vvoj (nvrh a realizace projektu, drba vytvoench materil) atutor (veden vuky v online kurzu) (vce k jednotlivm lohm viz http://www.fastrak-consulting.co.uk/tactix/Features/skillingup.htm#Responsibilities).

Ke studovanm disciplnm jsou v e-prosted k dispozici krom kompletnch e-kurz jetnavc: vtahy z pednek (nenahrazuje uebnice), cle, prezentace, otzky, slovnk, sylaby,

4

kalend, prvodce studiem, koly (k odesln), systematick zptn vazba, motivace,evaluace, apod. Ucelen souhrny tchto prvk vc se k jednotlivm vzdlvacmdisciplnm a tmatm souhrnn nazvme vzdlvac objekty. K velkm vhodm e-learningovch vzdlvacch objekt pat pedevm jejich snadn penositelnost mezivzdlvacmi institucemi a jejich jednoduch pizpsoben konkrtnm poadavkm.Obvykle bvaj nabzeny jednotlivm vzdlvacm institucm prostednictvm knihovendigitlnch vzdlvacch objekt. Pehled vybranch zdroj vzdlvacch objekt je uvedennap. na http://vsportal.osu.cz/vsportal/showCategory.html?kod=77.

2.2 Zkladn pehled e-learningovch standard V oblasti e-learningu a e-learningovho vzdlvn stle vce vzrst nutnost respektovatjist standardy, kter umouj zachovat kompatibilitu vzdlvacho obsahu v rmci vcerznch softwarovch produkt (tj. zachovat interoperabilitu). V souasnosti ji patpodpora standard, zejmna standardu SCORM, mezi zkladn podmnky pro vbrsoftwarovch produkt pro e-learning. Tento text je krtkm pehledem existujcchstandard e-learningovho vzdlvn s pihldnutm k vvojovm tendencm jednotlivchformt a metaformt. Text vychz z informac uvedench na http://www.net-university.cz/standardy.php, kde zde lze rovn nalzt bli podrobnosti a dal odkazy.

IMS Global Learning Consortium Inc. (http://www.imsproject.org/): Standard IMSpropojuje v rmci IMS Global Learning Consortium piblin 150 organizac s clemnavrhovat standardy pro vmnu dat v oblasti e-learningu, zaloen na XML.

Advanced Distr