www.muslim.euweb.cz

1

شرح السنة

Vysvětlení sunny

اإلمام أبي الحسن بن علي بن خلف البربھاري

ھـ329المتوفى سنة

První část

Al-imám Abí al-Hasan bin ‛Alí bin Chalf al-Barbahárí

Zemřel 329 hidžry

Překlad: Abdullah Lhoťan

Kontrola překladu a jazyka: Karima

2004

www.muslim.euweb.cz

2

Předmluva překladatele

Chvála Bohu, Pánu všech světů, nechť Bůh žehná Poslu a smiluje se nad jeho rodinou a přáteli. Děkuji Bohu, že mě přivedl k Islámu, otevřel mi hruď pro pravdu, ukázal mi cestu do ráje, a umožnil mi poznat lidi pravdy. Prosím svého Pána a Stvořitele o požehnání v tomto životě a o úspěch v životě budoucím. Ó Bože, umožni mi držet se cesty zbožných předků, nedovol, abych následoval bloudění zbloudilých, a pokud by mě to mělo postihnout, tak mě radši usmrť, dříve než se mým osudem stane peklo. Ó Bože, dokud jsem správný a mám naději na ráj, ať žiji, ale pokud bych se měl ztratit, tak mě raději usmrť. Drahý čtenáři, kniha, kterou vám předkládáme, je stručným vysvětlením tradice Posla Božího a víry. Vybrali jsme tuto knihu z několika důvodů. Jedním z nich je skutečnost, že její autor byl ve své době jednou z vůdčích osobností usilující o očištění víry od všech novot a všeho bloudění. Překlad a výklad knihy se opírá o několik zdrojů. Prvním je anglický překlad této knihy od Chálida ar-Radádí, a šejcha Salíh aš-Šuhaimí. Druhým je překlad do polštiny od Abú Anase. Dále arabské vydání s vysvětlivkami od Dar as-Salaf a arabská e-publikace z www.almiskhat.net. Krátce ze života imáma al-Barbahárího Není známo, kdy se imám al-Barbahárí narodil, ale je známo, že se narodil a vyrůstal v Bagdádu a zemřel v Basře 329 hidžry. Vědění o Islámu čerpal od studentů imáma Ahmada bin Hanbala, z nichž dva nejznámější jsou: - Ahmad bin Muhammad ibn al-Hadždžádž ibn Abd al-Azíz, Abú Bakr al-Marwazi, který zemřel 275 H. - Sahl ibn Abdulláh ibn Júnus at-Tusturí, Abú Muhammad, který zemřel 283 H. Abú Abdulláh řekl: „Jestli v Bagdádu uvidíš někoho, kdo má rád Abú al-Hasana ibn Bašár a Abú Muhammada al-Barbahárí, buď si vědom, že ten člověk je člověkem sunny.“ (Tabaqát al-Hanábila, 2/58) Imám adh-Dhahabí o něm řekl v al-Ibar: „Vznešený, učený, šejch školy hanbali v Iráku, ve své řeči, činech a držení se toho, co je povoleno. Těší se velkému uznání ...“ Ibn Kathír o něm řekl: „...byl zdrženlivý, člověkem vědy o Islámu, hanbalovským učencem, těm, které varoval...a vždy byl proti lidem inovací a tužeb. Měl velké uznání jak mezi lidmi elity, tak i mezi prostým lidem.“ Cílem této knihy je vysvětlení čisté aqídy (kodexu víry) a očištění víry od bid‘a (novot). Jeho cílem také bylo varovat lidi před lidmi bid‛a (novot, pozměňovaní víry) a věda o víře, o čemž svědčí jeho slova: „Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Dávej pozor na to, co říkají lidé, a zvláště v naší době. Neměj pochopení pro nic a nic nepřijmi, dokud se nezeptáš a nepřesvědčíš se o tom: Což kdokoliv ze společníku Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) o tom hovořil, nebo hovořil o tom jakýkoliv učenec?“ V jeho cestě pokračovalo mnoho učenců z ahl as-sunna, kteří psali knihy, jež do hloubky vysvětlovaly víru a odsunuly z víry bid‘a. 1 Originální verze se nachází v knihovně univerzity Umm al-Qurán v Mekce.

بسم اهللا الرحمن الرحیم

Ve jménu Boha Milosrdného Slitovného

1 - Islám je sunnou a sunna je Islámem

Veškerá chvála náleží pouze Bohu, který nás přivedl k Islámu, požehnal nás jím a umístil nás v nejlepším společenství a prosíme jej tedy, aby nám umožnil se držet toho, co je mu nejdražší a co On má rád a abychom unikli tomu, co On nenávidí a co způsobuje Jeho hněv. Buď si vědom, že Islám je sunnou a sunna je Islámem 2 a držet se jednoho není možné bez držení se druhého.

1 Jako příklad je možno uvést: al-Ibar: adh-Dhahabí, aš-Šaria: al-Džurri, Šarh usúl itiqad ahl as-sunna wa ´l-džamaá: al-Lalikáí.

www.muslim.euweb.cz

3

2 – Součástí sunny je držení se džamá‛a

K části sunny patří držení se džamá‛a 3 a každý, kdo touží po něčem jiném než džamá‛a a vzdálí se od ní, takový člověk odvrhl ze svého krku jařmo Islámu a zbloudil a vede k bludu i jiné. 4

3 - Sahába jsou základem džamá‛a

Základem, na kterém je vybudována džamá‛a, jsou přátelé Proroka Muhammada (mír a požehnání Boží s ním) a oni jsou ahl as-sunna wa al-džamá‛a 5 a každý, kdo od nich nepřijímá vědění (o Islámu), zbloudil a začal konat bid‛a 6 a každá bid‛a je bludem a každý blud a lidé, kteří jej následují, jsou v ohni. 7

2 Je velmi důležité, aby se muslim snažil co nejvíce praktikovat sunnu, neboť praktikování sunny je jedním z klíčů k ráji. A také ten, kdo praktikuje sunnu, je součástí společenství Proroka (mír a požehnání Boží s ním) neboť Posel (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Ten, kdo se odvrací od mé sunny, nepatří ke mně.“ (al-Buchárí, ang. překl. 7/1-2/č.1) A také imám az-Zuhrí (známý tabíi, zemřel roku 124 H) řekl: „Lidé vědy, kteří byli předními, říkávali: 'Spása leží v dodržování sunny.'“ (ad-Dárimí, Sunna č. 96) A imám Malik řekl: „Sunna je jako Noemova archa. Každý, kdo je v ní, bude zachráněn a každý, kdo ji odmítne, bude utopen.“ (Šejch al-Islám Ibn Tajmijja v Madžmu al-fatáwá, 4/57) Abú Hurajra (nechť je s ním Bůh spokojen) řekl: „Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Celá má umma vejde do ráje kromě těch, kdo odmítli.“ Řekli jsme: „Ó Proroku, kdo odmítne?“ Odpověděl: „Kdokoliv mne poslechl vstoupí do ráje, a kdokoliv mne neposlouchá odmítl.“ (al-Buchárí, 6737) 3 Umar (nechť je s ním Bůh spokojen) řekl: Posel (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Držte se džamá‛a a vyhněte se rozdělení, vždyť satan je po boku jedné osoby (která chce být sama), ale je vzdálenější od dvou osob (které chtějí být spolu). Kdokoliv touží být v ráji, nechť se drží džamá‛a. Člověk, kterého těší jeho dobré činy a zlé u něj způsobují, že se cítí špatně, je věřícím.“ (Ahmad, šejch al-Albání potvrdil jako sahíh v as-Sahíha, 1116) Držení se džamá‛a je důležitou povinností neboť Anas (nechť je s ním Bůh spokojen) řekl: Posel (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „V pravdě kmen Izrael se rozdělil na 71 skupin a moje umma (obec) se rozdělí na 73. Všechny z nich budou v ohni, kromě jedné, kterou je džamá‛a.“ (Ibn Mádža, 3993), šejch al-Albání uznal za sahíh) 4 Zde je třeba vzpomenout vyprávění od Ibn ‛Abbáse (nechť je s ním Bůh spokojen), který řekl: Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Ten, kdo u svého vládce vidí něco, co se mu nelíbí, nechť se vyzbrojí trpělivostí, jelikož ten, kdo se vzdálí od džamá‛a (skupiny, společenství) a poté zemře, umírá smrti džáhilíja (nevědomosti).“ A v jiném vyprávění: „Tehdy sejme ze svého krku jařmo Islámu.“ (al-Buchárí, Muslim a Ahmad; druhá varianta Ahmad 4/130. Viz Šarh al-aqída taháwíjja 379-382, od Násir ad-dína al-Albání) 5 Jak je známo, společenství muslimů se rozdělí a bude následovat židy a křesťany a pouze džamá‛a bude zachráněna. Potvrzují to i slova Abdulláha bin ‛Amra (nechť je s ním Bůh spokojen), který řekl: Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „To, co se stalo z kmenem Izrael, stane se i mé ummě, stejně jako jedna bota je podobná k druhé, do takového stupně, že kdyby měl někdo z nich (kmene Izraele) styk se svou matkou veřejně, někteří z mé ummy by postupovali stejně. Kmen Izrael se rozdělil na 72 skupiny. A má umma se rozdělí na 73 skupiny a všechny jsou v ohni kromě jedné.“ Byl otázán: „A která je tou jedinou Posle Boží?“ Odpověděl: „Ta, ke které patřím já a moji přátele.“ (šejch al-Albání uznal za sahíh) 6 Je autenticky potvrzeno, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Držte se mé sunny (tradice) a sunny pravověrných chalífů (nástupců). Držte se toho silně svými zuby a vyhněte se novým věcem, vždyť

www.muslim.euweb.cz

4

4 - Všechny záležitosti jsou jasně ustanovené sunnou a džamá‛a

‛Umar ibn al-Chattáb řekl: „Není omluva pro toho, kdo koná blud a myslí si, že (ten blud) je vedením. A také není omluva pro toho, kdo ponechá vedení a myslí si, že (to vedení) je bludem. Protože věci jsou objasněny a důkazy jsou pevné 8 a není již omluva.9 A tak tomu je, neboť sunna a džamá‛a trvají a ochraňují celistvost víry. Bylo to vysvětleno lidem a oni tedy musí následovat a přizpůsobit se tomu. 10

5 - Správné pochopení víry

Nechť je k tobě Bůh milosrdný. Buď si vědom toho, že víra je to, co přišlo od Boha Blahoslaveného, Nejvyššího. Není ničím, co by bylo ponecháno pro intelekt nebo pro lidské názory. Vědění o víře je tím, co pochází od Boha a jeho Posla (mír a požehnání Boží s ním) a tedy nenásleduj nic, co se opírá o tvé touhy, opouštějíce tak víru a Islám. Nebudou žádné výmluvy, vždyť Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) vysvětlil sunnu svému společenství, objasnil ji svým přátelům a oni jsou džamá‛a, většinová skupina (as-sauád al-a'dham), a většinová skupina je pravda i její stoupenci. Tedy ten, kdo činí jinak, než přátelé Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním) v jakékoliv otázce víry, ten se ocitl v nevíře. 11

každá bid‛a (novota) je bludem.“ (Ahmad, šejch al-Albání řekl: Isnád tohoto hadíthu je sahíh, lidé, kteří jej vyprávěli, jsou důvěryhodní.) 7 Džábir (nechť je s ním Bůh spokojen) vyprávěl, že Prorok (mír a požehnání Boží s ním) měl ve zvyku říkávat ve svých kázáních: „...Nejdůvěryhodnější řečí je řeč knihy Boží. Nejlepší cestou je cesta Muhammada. Nejhorší věcí je novota (v otázce víry) a každá novota je bid‛a a každá bid‛a je bludem a každý blud je v ohni.“ (an-Nasáí 3/188, uznán za sahíh šejchem al-Albáním v Sahíh sunan an-Nasáí, 1487) A známý šejch Abú Šáma (zemřel roku 665 H) vysvětlil význam příkazu držet se džamá‛a takto: „Příkaz držet se džamá‛a znamená držet se pravdy a těch, kteří ji následují, i kdyby těch, co se drží pravdy, bylo málo a těch, kdo se jí protiví, bylo mnoho, neboť pravda je tím, podle čeho postupovala první džamá‛a v době Proroka (mír a požehnání Boží s ním) a jeho přátel. Neberou se v potaz velké počty neznalých lidí, kteří přišli později.“ (al-Báís ‛ala ´l-bid‛a wa ´l-huwádis, str.19) 8 Al-'Irbád ibn Sárija řekl: Prorok (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „... Nechal jsem vám jasné instrukce, jejichž noc je jako den. Každý, kdo po mně od nich odbočí, bude zničen.“ (Ahmad, potvrzen jako sahíh šejchem al-Albáním v as-Sahíha, 937) 9 Ibn Batta v al-Ibánt al-kubrá (162) od Auzáí, který se dozvěděl, že to řekl ‛Umar ibn al-Chattáb. Ale řetěz tohoto hadíthu je munqati (v řetězci chybí vypravěči). 10 Abdulláh ibn Mas'ud řekl: „Nenásleduj a neuváděj novoty, vždyť to, co bylo dáno, stačí, a každá novota je blouděním.“ (Abú Chajsama v Kitáb al-`ilm, 540, šejch al-Albání uznal za sahíh) 11Tak tedy ten, kdo celkově odmítne jejich cestu, a místo ní jde po cestě satanů, tak jako extremní rafidí, bataní a extremní sufí, kteří uctívají jiné vedle Boha, takový člověk opustil víru. Bůh nás varoval nejen před odporováním Poslu (mír a požehnání Boží s ním), ale také před následováním jiné cesty, než byla cesta prvních věřících – společníků (sahába), mezi které byl seslán Korán, a kteří se jej naučili přímo od Proroka (mír a požehnání Boží s ním), Bůh Nejvyšší hovoří ve významu: »A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!« ( Korán, 4:115)

www.muslim.euweb.cz

5

6 - Veškerá inovace (ve víře) je bludem

Buď si vědom, že lidé nikdy nekonají bid‛a (novota, změna), aniž by zároveň neodvrhli odpovídající část sunny. 12 Tedy se vyhni nově vymyšleným věcem, neboť každá nová vymyšlená věc je bid‛a, a každá bid‛a a lidé, kteří ji následují, jsou v ohni.

7 - Všechny vážné inovace a deviace začínají jako malé a nepodstatné

Vyvaruj se malým inovacím, jelikož rostou, až se stanou velkými.13 Stalo se to s každou inovací, která byla uvedena do této ummy. Začala jako malá a zdála se být pravdivou. Proto ti, kdo ji přijali, byli svedeni, a později již nebyli ve stavu ji opustit. Tak tedy dorostla a stala se náboženstvím, které následovali, a tím způsobem odbočili z cesty přímé a opustili Islám. 14

8 - Péče o vědění o Islámu a víře

Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Pozorně sleduj řeč každého, zvláště v naší době. Nepostupuj podle ničeho a nepřijmi nic dříve, než se zeptáš a přesvědčíš: Což kdokoliv ze společníku Proroka (nechť mu Bůh žehná a

12 Hassan ibn 'Atija řekl: „Lidé nikdy nekonají bid‛a ve své víře, aniž by jim Bůh neodebral odpovídající část sunny, a nevrátil jim ji v den zmrtvýchvstání.“ (ad-Dárimí, šejch al-Albání uznal za sahíh v al-Miškát, 1/66/ č. 188) 13 Dokonalým příkladem toho, jak malá inovace vede člověka k vážnějším inovacím je vyprávění od ad-Dárimího v Sunna, 1/79: „Amr ibn Salma řekl: Měli jsme ve zvyku sedět před dveřmi ‛Abdulláha ibn Masuda před ranní modlitbou. Když vyšel, šli jsme s ním do mešity. (Jednoho dne) Abú Músa al-Ašari přišel k nám a řekl: „Což Abú Abd ar-Rahmán již odešel?“ Odpověděli jsme: „Ne.“ Tedy usedl s námi a čekal (na Abú Abdur-Rahmána). Když vyšel, všichni se kolem něj shromáždili. Abú Músa mu řekl: „Ó Abú Abd ar-Rahmáne! Před chvíli jsem viděl něco v mešitě, považoval jsem to za zlo, ale všechna chvála Bohu, neviděl jsem nic, než jen dobro.“ Zeptal se: „Co to tedy bylo?“ (Abú Músa) odpověděl: „Jestli dožiješ, tak to uvidíš. Viděl jsem v mešitě lidi sedících v kruzích, čekali na modlitbu. V každém kruhu měli v rukou kamínky a (jeden z nich) hovořil: Opakujte Alláhu akbar stokrát. A opakovali stokrát. Poté řekl: Opakujte Lá iláha illáh stokrát.' Tak též řekli stokrát. Poté řekl: Opakujte Subhánalláh stokrát.' A opakovali to stokrát.“ (Ibn Masud) se zeptal: „Co jsi jim řekl?“ (Abú Músa) odpověděl: „Neřekl jsem jim nic, čekal jsem, abych slyšel tvůj názor, nebo to, co říkáš.“ (Ibn Masud) odpověděl: „Je tvou povinností jim nařídit, aby spočítali zlé činy, které získali, a utvrdit je, že jejich dobré činy by nebyly ztraceny!“ Poté jsme šli za ním (Ibn Masudem), až přišel k jednomu z těch kruhů, postavil se a řekl: „Co to děláte?“ Odpověděli „Ó Abú Abd ar-Rahmáne! Jsou to kamínky, na kterých děláme takbír, tahlíl i tasbíh.“ Řekl: „Spočítejte vaše zlé činy. Ujišťuji vás, že žádný z vašich dobrých činů nebude ztracen. Běda tobě, ummo Muhammada! Jak rychle jdete ke zničení! Ještě jsou zde společníci vašeho Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), kterých je mnoho. Je zde ještě jeho (Proroka, nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) oblečení, které ještě není zničené, a i jeho miska je ještě celá. Při Tom, kdo ve Svých rukou drží mou duši! Buď půjdete za vírou lepší než naučenou od Muhammada (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), nebo otevřete vrata bloudění.“ Řekli: „Ó Abú Abd ar-Rahmáne! Při Bohu, toužíme jedině po dobru.“ Odpověděl: „Mnoho je takových, kteří mají dobré úmysly, ale dobra nedosáhnou. Vskutku Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nám řekl: 'Lidé budou recitovat Korán, ale nedostane se to dále, než do jejich hrdla.' Při Bohu! Nevím, ale je možné, že většina z nich patří k vám.“ A potom, jak to řekl, je opustil. ‛Umar ibn Salma (jeden z vypravěčů) řekl: „Viděli jsme většinu těch lidí mezi chauáridž bojujících proti nám v den Nahrauán.“ (šejch Salím al-Hilálí zveřejnil tu zprávu v al- Bid‛a, str. 26-29) 14 Učenci rozlišují mezi inovacemi, které člověka staví mimo Islám (al- bid‛at al-mukaffira), a těmi, které ne. Není tedy povoleno chápat to ve smyslu neohraničeném.

www.muslim.euweb.cz

6

dopřeje mu mír) o tom hovořil, což o tom hovořil někdo z učených? Jestli od nich najdeš zprávu týkající se oné záležitosti, drž se ji, za nic ji nepřekračuj 15 a ničemu nedej před ní prvenství, abys tak nevešel do pekla.

9 - Jak je možno opustit přímou cestu

Opustit přímou cestu je možné dvěma způsoby. 1. Člověk, který opouští přímou cestu, touží jedině po dobru, ovšem jeho chyby není povoleno následovat, neboť to vede ke zničení. 2. Člověk, který se celkově staví proti pravdě a postupuje v rozporu s tím, jak postupovali bohabojní, kteří byli před ním, tím způsobem bloudí, vede jiné k bloudění, je revoltujícím satanem této ummy. Povinností těch, kdo ho znají (jeho bludnou cestu, víru apod.) je, aby před ním varovali jiné lidi, vysvětlili jim jeho pozici tak, aby nikdo nenásledoval jeho bid‛a a neskončil ve zkáze.

10 - Islám je kompletní a vyžaduje jedině podřízení se

Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Buď si vědom, že Islám kteréhokoliv z poddaných (muslimů) není kompletní dokud nenásleduje, nesvědčí a nepodřídí se (pravdě). A zatím každý, kdo tvrdí, že je něco v Islámu, co nebylo dostatečně vysvětleno přáteli Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) a tak je falešně obvinil, oddělil se od nich, a špatně o nich hovoří, je mubtadi (člověkem novot), bloudí a vede jiné k bloudění a uvádí do Islámu to, co do něj nenaleží. 16

11 - Neexistuje analogie k sunně

Nechť je Bůh k tobě milosrdný! Buď si vědom, že sunna není záležitost otevřená pro analogii, chápání díky příkladům, a nejde se v ní za touhami. Je třeba pouze potvrdit vyprávění, která jsou od Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) a neptat se jak, vysvětlovat nebo říkat: Proč? Nebo: Jakým způsobem? 17

12 -Debatování a hádání se je zakázáno

Debatování, argumentování a odpor jsou novotou, která zasévá pochybnost v srdci, i tehdy pokud člověk (diskutováním a odporováním) dojde k pravdě a sunně. 18

15 Imám al-Auzáí řekl: „Vědění o Islámu je to, co pochází od přátel Muhammada (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) a to, co nepochází ani od jednoho z nich, není věděním (o Islámu).“ (Džámi 'bajáni ´l - ‛ilm, Ibn ‛Abd al-Barr, 2/36) 16 Ibn Mas‛ud popsal společníky Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) říkajíce: „Bůh dívajíce se na srdce svých podaných uznal srdce Muhammada (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nejlepším ze srdcí, tak ho tedy vybral pro sebe a seslal mu poselství. Poté se podíval na další srdce svých poddaných, a uznal srdce přátel Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) jako nejlepší ze srdcí poddaných, tedy učinil je pomocníky svého Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), bránícími Jeho víru. Tak tedy to, co (ti) muslimové (o kterých hovoří) uznají za dobré, je u Boha viděno jako dobré, a to, co uznají za zlo, je viděno jako zlo u Boha.“ (Potvrdil imám Ahmad v Musnad, 1/379, šejch al-Albání uznal jako hasan ad-da‛ifa, 2/17) 17 Týká se to věcí ohledně Boha a Bůh ví nejlépe. 18 Bůh hovoří ve významu: »Proti znamením Božím se stavějí pouze ti, kdo nevěří« (Korán, 40:4) Abú Umáma řekl: „Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Lidé nikdy nezbloudí poté, co byli uvedeni na přímou cestu jinak, než díky diskuzím.“ Poté Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) recitoval verš: »A uvádějí ten příklad jen proto, aby hádat se mohli, vždyť věru oni jsou lid hádky milující.« (Korán, 43:58) Al-Adžurri napsal v aš-Šaria (str.57), že jeden člověk přišel k al-Hasanovi (al-Basri) a řekl: „Ó Abú Saíde! Dovol mi s tebou diskutovat o víře.“ Al-Hasan odpověděl: „Co se mne týče, já znám svou víru, a jestli ty jsi ztratil svou víru, tak běž a najdi si ji.“

www.muslim.euweb.cz

7

13 - Spekulační témata o Bohu jsou novotou

Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Buď si vědom, že spekulativní řeč na téma našeho Pána Nejvyššího, je věc nově vymyšlená, je inovací a bludem. Není povoleno říci nic na téma našeho Pána, kromě toho, jak On sám se popsal v Koránu a co jeho Posel vysvětlil svým přátelům. Zatím co On, Všemohoucí je Jeden: »A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý.« (Korán, 42:11)

14 - Bůh je prvním i posledním a Jeho vědění obepíná vše

Náš Pán je Prvním (počátkem) bez „kdy“ a posledním bez konce. On zná to, co je skryté, i to, co je nejskrytější. Vznesl se (istaua) nad Svým 'Arš (Trůnem) a Jeho vědění je v každém místě a není místo bez Jeho vědění.

15 - Řeč Boží a otázka Jeho atributů

Nikdo neříká na téma atributů našeho Pána nejvznešenějšího, jak? ani proč?. S výjimkou těch, kdo pochybují o Bohu Blahoslaveném, Vyvýšeném. Korán je řečí Boží, Jeho zjevením a světlem. Není stvořený, neboť Korán pochází od Boha, a to, co pochází od Boha není stvořeno. Málik ibn Anas, Ahmad ibn Hanbal a také dřívější a pozdější učenci se toho drželi a tvrdili, že diskuze na toto téma obsahuje kufr (nevíru). 19

16 - Uzření Boha v životě budoucím

Je povinností věřit v uzření Boha v den soudu. (Lidé) budou vidět Boha očima ve své hlavě. 20 On (Bůh) je rozsoudí, a nebude nikdo tlumočníkem a prostředníkem mezi nimi. 21

17 - Víra v Mízán

Je povinností věřit v mízán (váhu) v den zmrtvýchvstání, na které bude váženo dobro i zlo. Má dvě misky a jazýček.22

'Umar ibn Abd al-Azíz, řekl: „Ten, kdo dovolí otevření své víry k diskuzi, často ji bude měnit.“ (Džámi' bajáni ´l-'ilm, 2/113) 19 Korán je řeč Boží, a řeč je Jeho atributem. Všechny atributy Boží jsou s ním od věčnosti. Imám Malik řekl: „Korán je řečí Boží, není stvořen. (al-Lalikai v Šarh itigad ahl as-sunna, 414) Imám Ahmad Ibn Hanbal byl otázán na člověka, který tvrdí, že Korán byl stvořen a odpověděl: „Je nevěřícím.“ (al-Lalikai v Šarh itigad ahl as-sunna, 449) 20 Bůh řekl: »V ten den budou jedny tváře zářící a ke svému Pánu hledící.« (Korán 75:22-23) Šuaib vyprávěl, že Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Když lidé ráje budou vcházet do ráje, Bůh Blahoslavený a Vyvýšený řekne: „Což toužíte ještě po něčem dodatečném, čímž mohu vás obdařit?“ Odpoví: „Což nerozjasnil jsi naše tváře? Což jsi nás neuvedl do ráje a nezachránil od ohně? Tehdy (Bůh) odsune záclonu, a nebude jim dáno nic, co by jim bylo více milé, než pohled na svého Pána, Vznešeného Blahoslaveného.“ (Muslim, ang. překl. 1/114/č. 347 a další) Hanbal řekl: „Rozmlouval jsem z Abú 'Abdulláhem, (čili s imámem Ahmadem ibn Hanbal) o uzření Boží (ar-ru'ja). Odpověděl: „Jsou k tomu autentická vyprávění. Věříme (ímán) v ně a potvrzujeme je. Věříme ve vše a potvrzujeme vše, co Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl a má to autentický řetězec vypravěčů.“ (Napsal al-Láliká'i v Šarh usúl i'tiqád ahl as-sunna, 889) 21 'Adijj ibn Hátim řekl: Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Bůh bude hovořit s každým člověkem v den soudu a nebude mezi nimi žádný prostředník.“ (al-Buchárí, ang. překl. 8/358/č.547), Ahmad)

www.muslim.euweb.cz

8

18 - Víra v trest v hrobě

Je povinností věřit v trest v hrobě a v (anděly) Munkar a Nakír. 23

19 - Víra v Haud Posla

Víra v Haud (jezírko) Posla Božího (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír). Každý prorok bude obdařen Haud, s výjimkou Sáliha, jelikož jeho Haud bylo vemeno jeho velbloudice. 24

20 - Víra v přímluvu Posla

22 Bůh Nejvyšší hovoří ve významu: »Tehdy ten, jehož skutků váha bude těžká, se octne v blaženém žití, zatímco ten, jehož skutků váha bude lehká - Propast bude jeho mátí. Víš ty vůbec, co je to Propast? Oheň planoucí! « (Korán 101:6-11) Abú Hurajra vyprávěl od Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) který řekl: „Dvě slova má Nejmilosrdnější nejraději, jsou lehké na jazyku, ale nejtěžší na váze: Subhána ´lláhi wa bihamdihi a Subhána ´lláhi ´l-'Azím.“ (al-Buchárí, ang. překl. 9/489-490/č.652) 23 Víra (ímán) v trest v hrobě je jednomyslně potvrzená idžma‛ ahl sunna wa džamá‛a, potvrdil to Abú al-Hasan al-Aš‛ari (Risála ilá ahl ath-thaghr, str.279) a odporují tomu pouze skupiny chauáridž a někteří z mu‛tazila. Bůh Nejvelebnější hovoří ve významu: »Ohněm, jemuž budou vystaveni za jitra i za večera. A v den, kdy udeří Hodina, bude zvoláno: Uveďte rod Faraónův do trestu nejpřísnějšího!« (Korán, 40:46) Ibn Abbás řekl: „Posel Boží procházel po straně dvou hrobů v Mekce nebo Medíně a řekl: „Opravdu oni jsou trestáni, ale nejsou trestáni za nic velkého.“ Poté řekl: „Jeden z nich nedbal na to, aby se nepošpinil svou močí, a druhý zase chodil mezi lidmi a vykládal pověsti (aby působil mezi lidmi nenávist) …“ (al-Buchárí, ang. překl. 1/141/č.215; Ahmad a kompilátoři čtyř sunan) Je mnoho hadíthů o trestu v hrobě. Al-Bajhaqi napsal celou práci na toto téma 'Ithbát `adháb al-qabr', která obsahuje na 240 hadíthů. Imám aš-Šáfí`i (zem. 204 H) řekl: „Trest v hrobě je pravdou, dotazovaní zemřelých (anděly) je pravdou, zmrtvýchvstání je pravdou, den soudu je pravdou, ráj a oheň jsou pravdou. Cokoliv se nachází v sunně a je vzpomenuto učenci a jejich žáky v zemích muslimů je pravdou.“ (al-Bajhaqi v 'Manáqib aš-Šáfí`i, 1/415) Imám Ahmad ibn Hanbal (zem. 241 H) řekl: „Zásady sunny jsou podle nás následující: Držení se toho, čeho se drželi společníci Posla Boží a jejich následování … Víra v trest v hrobě a v to, že tato umma bude podrobena trestu ve svých hrobech a bude tázána na víru a Islám. Kdo je jejich Pánem a kdo je jejich Prorokem. Munkar a Nakír přijdou k nim tak, jak po tom Bůh touží a jak Bůh chce.“ (Usúl as-sunna) Imám Ahmad také řekl: „Trest v hrobě je pravdou. Protiví se tomu pouze zbloudilí a vedou jiné ke zničení.“ (Ibn Abi Ja'la v 'Tabaqat al-Hanabila', 1/174) 24 Komentátor at-Taháwijja řekl: „Hadíthy týkající se jezírka dosáhly bodu mutawátir, vyprávělo je více než 40 sahába.“ Anas ibn Málik řekl: Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Velikost mého jezera je taková, jako oblast mezi Jeruzalémem a Saná´a v Jemenu, a menších je jako hvězd na nebi.“ (al-Buchárí, ang. překl. 8/380/č.582) Samura řekl: Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Každý posel bude mít jezero. Soupeří o to, kolik lidí k nim přijde. Doufám, že mne Bůh obdaří velkým počtem lidí.“ (at-Tirmidhí, šejch al-Albání uznal za sahíh v as-Sahíha, 1589) Co se týče proroka Sáliha a zde podaných důkazů, tak vyprávění o tom, že bude mít jezero v den soudu, nejsou autentická (komentátoři mají na mysli haud v den soudu, neboť prorok Sálih obdržel haud již na tomto světě, pozn. Abdulláh).

www.muslim.euweb.cz

9

Je povinností věřit (ímán) v šafá‛a (přímluvu) Posla Božího (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) v den zmrtvýchvstání, za lidi vinné hříchy, těch na sirát (most nad peklem), a aby jim Bůh dovolil opustit peklo. Je šafá‛a typické pro každého proroka, podobně jako pro jejich upřímné a pravé stoupence, mučedníky a bohabojné osoby. Poté Bůh z určitostí obdaří svou láskou kohokoliv zachce a tito lidé budou vytaženi z ohně, poté co byli spáleni na uhel.25

25 Dlouhé vyprávění o šafá‛a se nachází v al-Buchárí, ang. překl. sv. 6, č. 236 a Muslim, ang. překl. sv. 1, str.122-135). Šejch `Abd al-Azíz bin Báz řekl: „Šafá‛a, které budou mít místo v den zmrtvýchvstání je šest, jsou dobře známy a mají oporu v šaría. Tři z nich jsou výlučně pro Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír). Těmi šesti jsou: Hlavní šafá‛a, kterou je prosba, aby začal soud nad těmi, kteří jsou na něm shromážděni. Šafá‛a pro lidi ráje, aby do něj vešli. Šafá‛a Proroka Muhammada (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), aby trest byl zmenšen pro jeho strýce Abú Táliba, aby byl umístěn do nejvyššího pekla. Tento typ přímluvy je speciální pro Proroka, vzhledem k jeho strýci Abú Tálibovi. Pro jiné nevěřící neexistuje tento typ přímluvy. Bůh hovoří: »A nepomůže jim přímluva přímluvců.« (Korán, 74:48) Šafá‛a za některé z těch, kteří zaslouží peklo, aby do něj nevešli. Šafa‛a za ty, kdož jsou v pekle, aby z něj vyšli. Jeho šafá‛a, aby lidé ráje byli povýšeni ve svých stupních. Tento typ šafá‛a je pro Proroka Muhammada (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) a jiné proroky, lidi bohabojné, anděly a děti, které zemřely, když byly malé. Šafa‛a zahrnuje pouze lidi, kteří se drželi tauhídu (uctívali jediného Boha). Jestli jde o hříšné lidi tawhídu, kteří vejdou do pekla, nezůstanou v něm, ale budou z něj vytaženi po tom, co budou očištěni. Je to potvrzeno v sahíh hadíthu od Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), že hříšní lidé zemřou v pekle a zůstane z nich oharek. Poté znovu dorostou (v ráji) na břehu řeky. (Šarh al-aqída al-wásitijja, str.73 - komentoval Abú Anas) Muhammad bin Džamal Zinu řekl: „Někteří lidé zašli do extrému, když věří, že Bůh nepřijme jejich činy, pokud se k němu neotáčejí jinak, než skrze Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nebo skrze jiné posly a bohabojné lidi. Bůh je vzdálen od toho, co o Něm říkají. Popisují Boží - před čímž u Něj hledáme ochranu - způsobem, který On neakceptuje. Pouze špatní vládcové tohoto světa umístili mezi sebou a jinými bariéru, takže se k nim nikdo nemůže přiblížit ani je prosit o něco jinak, než skrze jejich osobní přímluvce. Kde se nachází jejich víra proti tomu, co Bůh seslal: »Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. Nechť však na výzvu Mou odpoví a nechť ve Mne věří - snad půjdou cestou správnou! « (Korán, 2:186) Tento vznešený verš nás informuje, že jediným prostředníkem, který umožňuje se přiblížit k Bohu, je upřímná a pevná víra (ímán) v Něj, a poté pouze Jeho uctívání a ničeho jiného způsobem, kterým nám to nařídil. V tomto verši byly pravé činy umístěny pod víru (ímán), aby si lidé uvědomili význam upřímných a bohabojných činů, a že ony jsou povinnou podmínkou získání zalíbení u Boha a vstup do Jeho ráje. Bůh hovořil o wasíla (způsobu, jak se k němu přiblížit) v Koránu, a popsal ho jako akt poslušnosti. Jsou prostředníky u Boha, kterými se k němu přibližujeme, otevřou pro nás Jeho brány milosrdenství a vpustí tě do Jeho ráje. »Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a hledejte způsob, jímž byste se k Němu přiblížili! A bojujte usilovně na Jeho cestě - snad budete blažení!« (Korán, 5:35) Bůh odmítl bezstarostné ignoranty, kteří si za prostředníky vzali Jeho bohabojné poddané, když oni sami potřebují wasíla. A poslušenstvím je to, co je přiblíží k Němu. Nejsou jiné cesty, které je přiblíží k Bohu: »Ti, které vzývají, sami prostředek hledají, jak co nejvíce se přiblížit k Pánu svému, v milost Jeho doufajíce a trestu Jeho se obávajíce, neboť Pána tvého trest je věru obav hodný!« (Korán, 17:57) Je smutné, že tito lidé zanedbávají pravé činy a hřeší pokušením spoléhat se na tento typ prostředníka. V blud vešli ti muslimové, kteří zapomněli, nebo díky své ignoraci nevědí, že Bůh řekl svému Poslu (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), který je vůdcem všech dětí Adama: » Rci: Nemohu si sám ani prospět, ani uškodit, leda bude-li Bůh chtít. Kdybych znal nepoznatelné, mohl bych věru rozmnožit dobro své a nedotklo by se mne zlo žádné; já však jsem pouze varovatelem a zvěstovatelem pro lid, jenž věří.« ( Korán, 7:188) A stejně to, co Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl své milované dceři: „Fátimo! ... v ničem nemám vliv v tvých ziscích u Boha.“ A když řekl: „Když člověk zemře, jeho činy končí s výjimkou tří: neustalé

www.muslim.euweb.cz

10

21 - Víra v most nad peklem

Je povinností věřit v most nad peklem. Most shodí toho, koho Bůh určí ke shození, a přejde po něm ten, komu Bůh dovolí přejít. Lidé budou zářit podle stupně své víry. 26

22 - Víra v proroky a anděly

Je povinností věřit (ímán) v proroky a anděly.27

23 - Víra v to, že ráj a oheň jsou pravdou a že již byly stvořeny

Je povinností věřit v to, že ráj je pravdou a skutečností, a že oheň je pravdou a skutečností a byly již stvořeny.28 Ráj se nachází v sedmých nebesích. Jeho střechou je arš (Trůn Boží). Oheň se nachází v sedmé a nejnižší zemi. Ráj a peklo byly již stvořené. Bůh zná počet obyvatel ráje a těch, kdo do něj vejdou, a zná počet obyvatel ohně a těch, kdo do něj vejdou. Žádný z nich nebude mít konce a budou navždy.

24 - Adam byl v ráji

Adam byl přítomen ve věčném a stvořeném ráji, ale byl z něj vyveden, potom co byl neposlušný vůči Bohu Nejvyššímu Blahoslavenému. 29

almužny, vědy, kterou šířil a potomka, který se za něj modlí.“ (Intermediation Between Allah and the Creation, komentář k al-Wásita Ibn Tajmijji) 26 Bůh řekl ve významu: »A mezi vámi není nikoho, kdo by k němu nesestoupil, a to u Pána tvého nezvratné je rozhodnutí. Potom však zachráníme ty, kdož bohabojní byli, a ponecháme v něm nespravedlivé na kolenou klečící.« ( Korán 19:71-72) 27 Bůh hovoří ve významu: »Uvěřil posel v to, co od Pána jeho mu bylo sesláno, a uvěřili všichni věřící v Boha, anděly Jeho i Písma Jeho i posly Jeho - a My neděláme rozdíl mezi posly Jeho - a řekli: Slyšeli jsme a uposlechli jsme; o odpuštění Tvé prosíme, Pane náš, a u Tebe je konečný cíl náš!« (Korán, 2:285) 28 Vyprávění o isrá a mirádž dokazuje, že ráj a oheň již existují. Vyprávění se nachází v Sahíh al-Buchárí, ang. překl. sv.5, č.227 a Sahíh Muslim, ang. překl. sv.1, č. 309-322. Raf' al-astár autora al-Amíra as-Sanání je skvělou knihou, která se zaobírá tímto tématem a odhaluje falešné pojetí těch, kdo tvrdí, že oheň bude konečný. 29 Bůh seslal: »Avšak satan jim dal zhřešit a způsobil vyhnání jejich z místa, kde žili. I pravili jsme: Odejděte! Jeden druhému budete nepřáteli; země bude místem pobytu vašeho a užívání dočasného! Adam přijal pak od Pána svého slova a On mu odpustil, vždyť On odpouštějící je i slitovný. « ( Korán, 2:36-37) Těmi slovy bylo: »Odpověděli: „Pane náš, věru jsme sami sobě ukřivdili; jestliže se nad námi neslituješ a neodpustíš nám, budeme věru z těch, jež ztráta postihla.“« (Korán, 7:23; Tafsír ibn Kathír, 2:37) V Islámu neexistuje dogma dědičného hříchu, neboť Bůh přijal pokání Adama. A potomstvo Adama nenese vinu za hřích svého otce, neboť každé dítě se rodí ve stavu fitra. Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Každé dítě se rodí ve stavu fitra (čistá přirozená víra v Boha)...“ (Sahíh al-Buchárí, ang. překl.sv. 6, č. 298 a Muslim, sv. 033, č. 6423) Šejch Násir ad-Dín al-Albání řekl: „Ibn al-Athír řekl v an-Nihája, 3/457: „Al-fitr: znamená počátek a stvoření, zatímco al-fitra jsou podmínky, které z něho vyplývají. Významem toho je potvrzení, že lidský druh vznikl s určitou přirozenou vlastností, která se zakládá na připravenosti přijetí pravé víry. Tak tedy pokud by byl člověk ponechán sám sobě, tak by v tom zůstal (praktikoval by tuto víru). A co se týče případu těch, kteří opouštějí tuto cestu, děje se tak z důvodu lidské slabosti a slepého následování jiných.“ Al-Háfidh Ibn Hadžar řekl v al-Fath 3/248: „Lidské pohledy se liší v tom, co znamená al-fitra, ale nejčastěji se shodli na tom, že se to týče islámské víry.“ Ibn Abd al-Barr potvrdil: „Je to vlastně nejrozšířenější moudrost mezi salaf a také znalci tafsíru, kteří se shodli, že vlastně takový je význam tohoto potvrzení o Bohu Největším - Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil.

www.muslim.euweb.cz

11

25 - Víra v Masíh ad-Dadždžál

Je povinností věřit v Masíh ad-Dadždžál (znamená to, že musíme věřit v příchod falešného Mesiáše).30

26 - Víra v sestoupení Ježíše, syna Marie Je povinností věřit v sestoupení Ježíše, syna Marie (`Isa ibn Marjam). Sestoupí a zabije Dadždžála, ožení se a bude se modlit za imámem muslimů, který bude z rodu Muhammada, zemře a bude pochován muslimy. 31

27 - Ímán (víra) se skládá z řeči, činů a víry Je povinností věřit, že ímán (víra), je složena z řeči, konání a úmyslu. (Ímán) vzrůstá a zmenšuje se. Vzrůstá tak, jak Bůh chce, a může se zmenšit tak, že z ní nic nezůstane. 32

28 - Nejlepší ze sahába Nejlepší z této ummy, po smrti Posla, jsou Abú Bakr, poté ‛Umar, a pak Utmán. Je to potvrzeno od Ibn Umara, který řekl: „Když byl Posel Boží mezi námi, říkávali jsme: 'Nejlepší lidé po Poslu jsou Abú Bakr, poté ‛Umar, pak ‛Utmán. Prorok to slyšel a nikdy to nekritizoval.“ 33

Stvoření Boží pak změnit nelze - a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví. (Korán, 30:30) A tím je islám.“ (Citováno z Tahdhir as-sadžid min ittichadhi ´l-quburi masadžid, str. 101-106) 30 Z mnoha vyprávění, které se zmiňují o Dadždžálu, uvedeme co zmínil imám al-Buchárí v své sbírce Sahíh, ang. překl. sv. 9, č. 245 od Anase, že Prorok (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Každý prorok, který byl poslán, varoval svůj národ před jednookým lhářem (Dadždžálem). Varujte se! Jest slepý na jedno oko a váš pán takový není. Mezi jeho očima bude napsáno: káfir (nevěřící).“ 31 Toto vše je potvrzeno v autentických vyprávěních. Mnoho z nich zmínil al-Háfidh ibn Kathír ve svém tafsíru k verši 159 súry an-Nisá. Viz také Sahíh al-Buchárí (ang. překl., sv. 4, č. 657, 658 a Sahíh Muslim, ang. překl., sv. 4, č. 6924, 7023). 32 Al-Lalikai napsal v Šarh usúl itiqád ahl as-sunna (5/958 č.1737), že Abd ar-Razzáq (as-Sanání) řekl: „Potkal jsem sedmdesát šejchů, mezi nimi Mamar, al-Auzái, at-Tauri, al-Walid ibn Muhammad al-Quráši, Jazid ibn as-Sáib, Hammád ibn Salama, Hammád ibn Zajd, Sufján ibn Ujaina, Šuajb ibn Harb, Waki ibn al-Džarra, Málik ibn Anas, Ibn Abí Lajlá, Ismail ibn Ajjáš, al-Walíd ibn Muslim a další, které jsem nezmínil, všichni říkávali: Víra jsou slova a skutky, vzrůstá a zmenšuje se.“ Abdulláh ibn Ahmad napsal v as-Sunna (č.612), můj otec řekl, Abú Salama al-Chuzái nám řekl: „Málik, Šarik, Abú Bakr ibn Ajjáš, 'Abdul-Aziz ibn Abi Salama, Hammád ibn Salama a Hammád ibn Zajd řekli: 'Víra je přesvědčením, svědectvím a činem. '“ Al-Lalikai napsal (5/959/č.1740), že Uqba ibn Alqama řekl: „Otázal jsem se al-Auzai na ímán: 'Což může vzrůst?' Odpověděl: 'Ano, vzrůstá, až je jako hory.' Otázal jsem se: 'Což se může zmenšit?' Odpověděl: 'Ano, a to až do takového stavu, kdy z ní nic nezůstane. '“ Některé z veršů, které učenci dávají jako důkaz, že víra vzrůstá: A když jim lidé řekli: „Lidé se proti vám shromáždili, bojte se jich!“, tu zvětšila se ještě víra jejich a zvolali: „Nám postačí Bůh, a jak výtečný On je ochránce!“ (Korán, 3: 173) On je ten, jenž sesílá sakínu do srdcí věřících, aby přidali další víru k víře své - a Bohu patří vojska nebeská i pozemská a Bůh vševědoucí je i moudrý. (Korán, 48:4) A sotva je seslána nějaká súra, řeknou někteří z nich: „Komu z vás přidala tato súra na víře?“ Co se týká těch, kdož uvěřili, jejich víra se posílila a zaradovali se z ní. (Korán, 9:124). 33 Potvrzeno al-Buchárím (5/6/č.7), Ahmadem v Fadail as-sahába (570) a as-Sunna od Abdulláha ibn Ahmad (str. 574-578).

www.muslim.euweb.cz

12

Po nich jsou nejlepší z lidí tito: ‛Ali, Talha, az-Zubajr, S‛ad ibn Abi Waqqas, Sa‛id ibn Zajd, Abd ar-Rahmán ibn ‛Auf i Abú Ubaida ‛Amir ibn al-Džarra. Každý z nich byl vhodný pro úřad chalífy. Nejlepšími lidmi po nich jsou ostatní společníci Posla Božího (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), mezi které byl poslán, první muhadžirún a ansár, ti kteří se modlili ve směru dvou qibl. Nejlepší z lidí po nich jsou ti, kteří byli společníky Posla Božího (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) 1 den, 1 měsíc, 1 rok nebo více nebo méně. Prosíme Boha, aby je obdařil milosrdenstvím. Vzpomínáme na jejich dobro, mlčíme o jakýchkoliv chybách, které učinili, a nemluvíme o žádném z nich jinak než dobře, neboť Posel Boha (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Když jsou vzpomínáni mí společníci, zdržte se.“34 Sufjín ibn `Ujaina 35 řekl: „Ten, kdo řekne třeba jen jedno slovo proti společníkům Posla Bůha (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), je Sáhib al-hawa.“ (člověk, který jde za svými touhami ve zlém). 36

29 - Poslušnost vůči vládcům v tom, co má Bůh rád Je povinností být poslušný vůči vládcům v tom, co má Bůh rád. Každý, kdo se stane chalífou se souhlasem lidí, a oni jsou s ním spokojení, ten je „Vládce věřících“ (amír al-muminín).

30 - Je zakázáno strávit třeba jen noc s myšlenkou, že není imám Proto též není nikomu povoleno, aby strávil třeba jen jednu noc s myšlenkou, že nemá nad sebou imáma (vládce), ať již je vládce bohabojný nebo hříšný.

31 - Modlitba, džihád a hadždž jsou vykonávány s vládci Hadždž a džihád jsou vykonávány pod vedením vládce. Modlitba džum‘a (páteční modlitba) je za nimi (hříšnými vládci) povolena, a je třeba vykonat po ní šest rak‘a modlitby po dvou rak‘a. Jest to názor Ahmada ibn Hanbala. 37

32 - Chalífát zůstane mezi Kurajšovci až do sestoupení Ježíše, syna Marie Chalífát zůstane mezi Kurajšovci až do sestoupení Ježíše, syna Marie (`Isá ibn Marjam). 38

34 Sahíh: zaznamenal at-Tabarání od Ibn Masuda, od Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír). Viz Silsilat al-ahádíth as-sahíha (č.34), autor šejch al-Albání. 35 Šejch al-Islám, Sufjan ibn Ujaina byl tabiun-tabiin (třetí generaci muslimů). Narodil se roku 107 H v Mekce a zemřel v roce198 H. 36 V zapsané verzi po slovech Sufjána následuje: Prorok (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Moji společníci jsou jako hvězdy; kohokoliv z nich budeš následovat, veden budeš přímou cestou.“ Tento dodatek je ale vymyšlen (maudu'), potvrdil to Ibn Kathír (v Tuhfat at-tálib, str. 165-166), al-´Iraqi (v Tachridž ahádíth al-minhádž, str. 81-86) al-Bazzar, Ibn Hazm, a Ibn Hadžar. Viz také Silsilat al-ahádíth ad-daifa (č.58) a „The Prophet's Prayer Described“ (str.94-96), autor šejch al-Albání. 37 Abdulláh ibn Ahmad ibn Hanbal napsal ve své Masail (č.446): „Zeptal jsem se svého otce kolik rak‘a je třeba vykonat po džum‘a. Odpověděl: 'Jestli chceš, modli se čtyři (rak‘a) a jestli chceš, modli se šest, po dvou (rak‘a); a já toto preferuji, ale jestli se modlíš čtyři, není v tom nic špatného.“ Abú Daud také napsal ve svém Masail (str. 59): „Slyšel jsem Ahmada říci: '(Vykonání) modlitby po džum‘a, jestli někdo vykoná čtyři, dobře. Jestli vykoná dvě, dobře, a jestli někdo vykoná šest, dobře.“ Viz také Tabaqat al-hanabila (1/42, 241, 294, 311, 329 a 342). 38 Muáwija řekl: Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Záležitost (chalífátu) zůstane mezi Kurajšovci, a každého, kdo se jim protiví, Bůh vrhne na tvář tak dlouho, jak bude potvrzovat víru (Islám).“ (al-Buchárí (ang. překl. 9/89/253)

www.muslim.euweb.cz

13

33 - Každý, kdo podněcuje revoluci proti muslimskému vládci, patří k cháridžovcům

Každý, kdo podněcuje revoluci proti muslimskému vládci, patří k cháridžovcům39, přinesl rozpor mezi muslimy, postavil se pravdě a umírá smrtí stejnou, jako v době nevědomosti (džáhilíja).40

34 - Není povoleno bojovat proti vládci, ani se mu protivit, i kdyby byl hříšníkem Není povoleno válčit proti vládci, ani proti němu podněcovat (vzpouru), i kdyby byl hříšníkem. Je tomu tak, neboť Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl Abú Dharrovi al-Ghifarímu: „Buď trpělivý, i kdyby vládcem byl otrok z Abisynie41 a řekl ansár: „Buďte trpěliví, do doby než mne potkáte při jezeře (haud).“42 V sunně není válka proti vládci a způsobuje to zničení náboženství i záležitostí pozemských.43

35 - Je povoleno bojovat proti cháridžovcům, jestli napadnou muslimy Je povoleno bojovat proti cháridžovcům, pokud napadnou osoby, majetek nebo rodiny muslimů.44 Ale pokud přestanou a začnou ustupovat, pak není povoleno je pronásledovat, jejich raněné není povoleno zabíjet, není povoleno jim brát majetek, jejich zajatce není povoleno zabíjet, a ty, kdož utíkají (pryč), není povoleno pronásledovat.

36 - Poslušnost je pouze v tom, co je dobré Buď si vědom, že není poslušnost vůči žádnému člověku, pokud by v tom byla neposlušnost vůči Bohu, Velkému a Vyvýšenému. 45

39 Cháridžovci jsou skupinou, která se objevila za vlády Alího. Oddělili se od jeho armády a učinili ohromnou inovaci v takfíru (označili muslimy, vládce a poddané, kteří podle nich byli vinní velkými hříchy, za nevěřící). Prorok (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nás před nimi varoval v mnoha autentických vyprávěních, například: „Cháridž jsou psy ohně.“ (Sahíh, Ahmad) A také nás informoval, že se budou objevovat až do konce světa: „Objeví se skupina recitující Korán, ale jeho recitace se nedostane dál než do jejich hrdla. Vždy, když se objeví tato skupina, je třeba se od ní vzdálit, až se na konec mezi nimi objeví Dadždžál.“ (Hasan, od Ibn Mádži. Viz Silsila al-ahádíth as-sahíha (č.2455). 40 Viz vyprávění od Ibn Abbáse v kapitole 2 této knihy. 41 Vyprávění o podobném významu je uvedeno v Sahíh Muslim (ang. překl., sv. 3. č. 4525, 4526). 42 Nachází se v Sahíh al-Buchárí, ang. překl., sv. 5, č.136) od Usajda ibn al-Hudajr. 43 Hudhaifa řekl v delším vyprávění od Posla Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), který řekl: „Objeví se vládcové, kteří nebudou následovat mé vedení ani mou sunnu. Budou mezi nimi lidé mající srdce ďáblů v lidských tělech.“ (Hudhaifa) se zeptal: „Co mám dělat Posle Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) jestli se toho dožiji?“ Odpověděl: „Máš poslouchat a být poslušný vůči vládci, i kdyby tě bičovali a brali ti tvůj majetek, nadále poslouchej a buď poslušný.“ (Muslim, ang. překl. 3/1029/č.4554) Al-Challál napsal v as-Sunna (87): „Abú Bakr nám řekl: 'Slyšel jsem, jak Abú Abdulláh (imám Ahmad) nařídil vyhýbání se prolévání krve a přísně zakázal rebelii.'“ 44 Viz Sahíh al-Buchárí (ang. překl., sv. 9, str. 49-53). 45 Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Poslušnost je pouze v tom, co je správné.“ (al-Buchárí, ang. překl. 9/193/259 a Muslim, ang. překl. 3/1022/č.4535).

www.muslim.euweb.cz

14

37 - Neříkej, že konkrétní osoba je obyvatelem ráje nebo ohně

Neříkej, že kdokoliv z lidí Islámu (je osobou ráje nebo ohně) kvůli dobrému nebo špatnému činu, neboť neznáš jeho poslední čin před smrtí. Doufej pro něj v milosrdenství Boží a obávej se o něj s ohledem na jeho hříchy. Nevíš, co mu bylo zapsáno v době jeho smrti 46 vzhledem k pokání a osudu od Boha k té chvíli, jestli zemře v Islámu. Doufej pro něj v milosrdenství Boží, a obávej se o něj s ohledem na jeho hříchy.

38 - Bůh příjme pokání za všechny hříchy Není hřích, za který by služebník nemohl činit pokání.

39 - Kamenování je odůvodněné a správné Kamenování je odůvodněné a správné. 47

40 - Maš (otírání zakrytých nohou -ponožky, boty -během omývání) je součást sunny

Otírání „ala al-chuffain“ (pokrytí nohou, například ponožky a pod.) je sunnou. 48

A také řekl: „Muslim je (zavázán) k poslouchání a poslušnosti v tom, co má rad i nemá rád a to do té doby, dokud mu není nařízeno, aby zhřešil. A jestli mu bude nařízen hřích, tehdy mu není dovoleno poslechnout a býti poslušným.“ (al-Buchárí, ang. překl. 9/193/č.258, Muslim, ang. překl. 3/1022/č.4533 a Abú Dáwúd). 46 Al-Miqdád ibn al-Asuad řekl: „Neřeknu nic dobrého ani zlého o člověku, dokud neuvidím jak skončil, a to poté, co jsem slyšel Posla. Byl otázán: „Co jsi slyšel?“ Odpověděl: „Slyšel jsem, jak Posel Boží řekl: „Srdce synů Adama se mění častěji než vařící hrnek. '“ (Vyprávěl Ahmad, al-Hakim i Ibn Abí Ásim v as-Sunna, 226, vyprávění uznáno za sahíh šejchem al-Albáním v Sahíh al-džámi 5023). Anas řekl: Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Netěš se z ničího činu, dokud neuvidíš, jak skončil.“ (Vyprávěl Ahmad a Ibn Abí Ásim v as-Sunna, 347-353, uznán za sahíh šejchem Albáním v Silsila al-ahádíth as-sahíha, č.1334). 47 Týká se to kamenování k smrti, muže nebo ženy, kteří se provinili cizoložstvím zatímco jsou ženatí či vdané. 'Ubada ibn as-Sámit řekl: Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Poslouchejte mě, poslouchejte mě: Bůh ukázal pro ně cestu. Když svobodný muž zcizoloží se svobodnou ženou, trest je sto ran bičem a vyhnání na rok. Jestli zcizoloží ženatý muž s vdanou ženou, trest je sto ran bičem a kamenování k smrti.“ (Muslim, ang. překl. 3/911/č.4191). Všechny rozsudky je možné vykonávat v islámské zemi ne v takové, jako je např. Česká republika (dodatek překladatele). 48 Muhammad bin Džamil Zino řekl: „Mezi nejsilnější vyprávění na toto téma, patří vyprávění zaznamenané al-Buchárím, od Džaríra bin Abdulláh: 'Viděl jsem, jak se Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) vzdálil kvůli potřebě, a poté vykonal omývání a přetřel si kožené ponožky.' Byla to také praxe mnoha sahába. Abú Dáuúd řekl: „Alí bin Abí Tálib, Abdulláh bin Masud, Bará bin Azib a Anas bin Málik byli zvyklí přetírat své ponožky, tyká se to také Umara bin al-Chattába a Ibn Abbáse. Ibn al-Qajjim ve své knize „Tahdíb as-sunna“ odvolávajíce se na Ibn al-Mundhíra napsal, že imám Ahmad jednoznačně povolil přetírání látkových ponožek. Zakládá se to na praxi společníků a jednoduché analogii (mezi látkovými a koženými ponožkami). Dalšími učenci, kteří to považují za povolené, jsou: Sufjan at-Tuwri, Abdulláh bin al-Mubarak, Ata bin Raba, Hasan al-Basri, Said bin al-Musadždžab, a ve shodě s Abú Júsufem a také Muhammadem bin Hasan. Podle jejich názoru je přetírání povoleno, pokud jsou ponožky dostatečně hrubé, tzn. není pod nimi vidět kůže.“ (The pillars of Islam & Iman and what every muslim must know about the religion)

www.muslim.euweb.cz

15

41 - Je sunnou zkrátit modlitbu po dobu cesty Zkracování modlitby po dobu cestování49 je sunna.

42 - Po dobu cesty je možné se postit nebo nikoliv Co se týče půstu během cesty, tak každý, kdo se chce postit, může se postit, a kdo se nechce postit, nemusí postit. 50

43 - Modlitba v širokém spodním prádle Není nic špatného ve vykonáváni modlitby v širokém a dlouhém spodním prádle.51

Šejch Muhammad Ibn Uthajmín řekl: „Konání maš na většině druhů obuvi je správný názor. Důvodem je, že hadíthy tykající se maš jsou neohraničené a je zakázané ohraničovat a dávat podmínky v tom, co Zákonodárce (Bůh) seslal bez ohraničení.“ (Madžmu´ fatáwá aš-šejch Ibn Uthajmín, 7:158) Podmínky, které musí byt splněny, aby bylo možné udělat mash, jsou následující: Chuff je třeba obout nebo navléknout si ihned po očistě. Chuff musí byt čisté (zbavené nadžs). Maš je povolen pouze v případě malé očisty. Není to povoleno v případě, že je třeba vykonat ghusl (např. po pohlavním styku). Maš je povolen na jeden den a jednu noc (24h) pro trvale žijícího, a tři dny a tři noci (72h) pro cestujícího (Sahíh Muslim). Tento čas se začíná počítat od prvního přetření a končí po uplynutí 24 hodin pro domorodce a 72 hodin pro cestujícího. Podle jiných učenců jsou i další podmínky, podléhá to diskuzi. (šejch Ibn Uthajmín, Ahkámu at-tahára, str. 15) Přetírá se nárt; je to založeno na vyprávění od Alího, který řekl: „Kdyby víra závisela na našich názorech, zdálo by se nám mnohem lepší přetření ponožek ze spodní strany než z vrchu. Opravdu, viděl jsem Posla Boží, jak přetíral horní stranu svých ponožek.“ (Abú Dáwúd a ad-Daraqutní s autentickým řetězcem vypravěčů) 49 Šejch Bin Báz řekl: „Většina učenců si myslí, že cesta je určena vzdáleností jednodenní cesty velbloudem, což odpovídá zhruba 80 kilometrům. Většina učenců se také domnívá, že člověk, který přebývá v daném místě (kam konal cestu) více než čtyři dny, je povinen modlit se plný počet modliteb a postit se v měsíci ramadanu. Jestli je pobyt v daném místě kratší (než čtyři dny), tak je možné zkrátit modlitby (a) a spojit je (b) a nepostit se ... Pokud člověk neví, jak dlouho se tam bude zdržovat (c), tak může zkracovat a nepostit se a to tak dlouho než bude vědět, že tam bude déle než 4 dny, nebo se vrátí domů.“ (Tuhfat al-ichwán, str. 122-123) a) Modlitba se zkracuje následujícími způsoby: Fadžr - 2 rak'a; Zuhr - 2 rak'a; `Asr - 2 rak'a; Maghrib - 3 rak'a; `Išá - 2 rak'a. b) Modlitby se spojují následujícím způsobem: Hned po skončení modlitby Zuhr se vykoná `Asr, a po skončení Maghrib se vykoná Išá (al-Buchárí a Muslim). c) Pokud cestující neví, kdy odjede a má úmysl odjet následující den, potom se ale ukáže, že musí zůstat. 50 Šejch al-Islám, Ibn Tajmijja , napsal v Madžmu al-fatáwá (25/209): „Co se týče cesty, na které je možné zkracovat modlitbu, je také povoleno nepostit se a postit se v pozdější době. Zdržení se půstu je cestujícímu povoleno a učenci jsou v tom ve shodě, bez ohledu na to, jestli (cestující) je ve stavu postit se nebo ne, nebo půst by byl (pro něj) těžký nebo ne, i kdyby byl cestující chráněn stínem, měl dostatek vody a měl by k dispozici osobu, která by mu sloužila, tehdy je mu nadále povoleno, aby se nepostil a zkracoval modlitbu. Kdokoliv tvrdí, že nedržení půstu je povoleno pouze osobě, která není schopna se postit, tomu (kdo to tvrdí) je nařízeno pokání. (...) Podobné je to s osobou, která kritizuje někoho, kdo se nepostí (během cestování), i jemu je nařízeno pokání.“ 51 Autor to uvádí, neboť to byla otázka, proti které se stavěly některé skupiny z ahl bid´a. Šejch Bin Báz řekl: „Jestli je spodní prádlo široké a zakrývá to, co se nachází mezi pupkem a koleny, a není pevně obepínající, tak je možné v něm vykonat modlitbu. Ale je doporučeno, aby košile zakrývala to, co je mezi pupkem a koleny níže pod kolena, do poloviny lýtek nebo nad kostky. To je nejlepším zakrytím. I

www.muslim.euweb.cz

16

44 - Pokrytectví je proklamování víry, ukrývajíce nevíru

Pokrytectví je ukazování Islámu a ukrývání nevíry. 52

45 - Tento svět je místem, kde je ímán Buď si vědom, že tento svět je místem ímánu a Islámu. 53

46 - Uvnitř ummy Muhammada jsou věřící a muslimové ohledem na pravidla Uvnitř ummy Muhammada jsou věřící muslimové s ohledem na pravidla, dědictví, zabíjení zvířat a pohřební modlitbu.

47 - Nedosvědčuj, že konkrétní člověk je pravým a dokonalým věřícím Nikdy nedosvědčujeme, že kdokoliv z nás je pravým a dokonalým věřícím, dokud nesplní všechny povinnosti Islámu. Pokud zanedbá kteroukoliv povinnost, pak je jeho víra je neúplná, dokud neučiní pokání. To, zda je jeho víra kompletní nebo ne, patří pouze Bohu Nejvznešenějšímu, my můžeme vidět pouze, že viditelně zanedbává některou z povinností v Islámu.

48 - Pohřební modlitba za všechny muslimy je sunna

modlitba v izár (zakrytí kusem látky, podobné sukni) je vhodnější než modlitba ve spodním prádle bez košile, která je zakrývá, neboť izár je lepším zakrytím než spodní prádlo.“ (Fatwa ad-dawa, str. 68) 52 Jsou dva typy pokrytectví (nifáq): a) Pokrytectví víry: o kterém zde mluví autor. Je to typ pokrytectví, které vytlačuje člověka z Islámu. b) Pokrytectví činů: kdy člověk má některé z vlastností pokrytců. Přestože je to velmi vážné, nevytlačuje to člověka z Islámu, ale časem to k tomu může vést. Imám Abd ar-Rahmán bin Násir as-Sadi řekl: „Vězte, že pokrytectví je ukazování dobra ukrývajíce zlo. Do této definice patří pokrytectví víry (nifáq itiqádí) a pokrytectví činu (nifáq amalí), o čemž vzpomínal Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), když například řekl: „Pokrytec se odlišuje tím, že lže, když mluví, porušuje přísahy, když přísahá a porušuje, když garantuje.“ Co se týká pokrytectví víry, které vytlačuje člověka z Islámu, tak je to pokrytectví, které Bůh popsal pokrytectví v tom typu* jak i v jiných typech. Pokrytectví nebylo před emigraci Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) z Mekky do Medíny, a nebylo ani po emigraci až do bitvy u Badr, kdy Bůh obdařil věřící vítězstvím a mocí. Tehdy nemuslimové bydlící v Medíně byli oslabeni a postupně začali ukazovat Islám, ze strachu, a toužíce uchránit své životy a majetek. Žili mezi muslimy a ukazovali (pokrytecky), že k nim patří, ale z určitostí nebyli muslimy.“ (Tajsír al-karím ar-rahmán, str. 25) * Imám as-Sadi má pravděpodobně na mysli typ, o kterém Bůh seslal: Když k vám přišli, řekli: Uvěřili jsme! Avšak v nevěrectví přišli a s nevěrectvím odešli a Bůh nejlépe zná, co skrývali. (Korán, 5:61) 53 Většina učenců je toho názoru, že tento svět je rozdělen na dár al-Islám (země Islámu) a dár al-kufr (země nevíry). Imám Abú Bakr al-Ismá´ílí řekl na téma ahl as-sunna wa ´l- džama‘a: „Vězte, že země je zemí Islámu a nikoliv zemí nevíry, jak tvrdí Mutazila, dokud je vykonáváno volání k modlitbě (adhán), (modlitba) je vykonávána veřejně a lidé ji mají možnost konat.“ (I´tiqád ahl as-sunna wa ´l-džama´a, str. 51) Imám aš-Šaukání řekl: „Pokud jsou příkazy a zákazy pod kontrolou muslimů, takovým způsobem, že nevěřící, kteří se tam nacházejí, mohou ukazovat své přidružování jedině protože jim to muslimové povolují, toto je země uznáná za dár al-Islám. Obřady, které nevěřící ukazují jsou neškodné, neboť nejsou ukazovány vládou nebo sílou. Pokud by ale situace byla opačná, pak by země byla také v opačné situaci (dár al-kufr).“ (as-Sajl al-džarár, 4/575)

www.muslim.euweb.cz

17

Pohřební modlitba za každého, kdo zemře z ahl al-Qiblah, je sunną: Cizoložník a cizoložnice ukamenovaní na smrt, sebevrah a další jsou i nadále muslimy54, stejně jako alkoholici, i oni jsou muslimy; vykonání pohřební modlitby za ně je sunnou.

49 - Titul věřícího může být zrušen jen z určitých důvodů Žádný muslim není vyloučen z Islámu, dokud neodvrhne verš z knihy Boží nebo odmítne nějakou zprávu od Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nebo obětuje ve jménu někoho jiného než Boha, koná modlitby k někomu jinému než k Bohu, nebo koná akt uctívání ke komukoliv jinému než Bohu.55 Pokud by se čehokoliv takového dopustil, pak je tvou povinností vyloučit jej z Islámu. A jestli nic takového nečiní, tak je věřícím a nosí titul muslim, i když tomu tak vcelku není.

54 Šejch Salih al-Fauzán řekl na téma sekty Mutazila (oddělení): „Tento název jim byl připsán s ohledem na jejich vůdce Wásila bin ´Atá, který byl ve své době učněm známého imáma tábi´í al-Hasana al-Basri. Když byl al-Hasan al-Basrí otázán na osobu, která činí velký hřích a jaký je výrok ohledně této osoby, řekl to, co říká ahl as-sunnah wa ´l-džama‘a: „Je věřícím spolu se svou vírou (ímán) a hříšníkem spolu se svým velkým hříchem.“ Wásil bin ´Ata se neshodl s odpovědí svého učitele, oddělil se (itazala) od něj a řekl: „Ne. Já si myslím, že taková osoba není ani věřícím ani nevěřícím, ale nachází se mezi nimi.“ (Lamha ´an al-firaq adh-dhala, str. 49, Dar as-salaf) 55 Obsahuje to také všechny typy uctívání kohokoliv jiného než Boha. Například se může jednat o obcházení kolem hrobů, pronášení proseb k mrtvým, a žádání mrtvých o pomoc. Jestli se člověk dopouští tohoto typu překročení (zákazů Božích) z důvodu nevědomosti, pak člověk, který je znalý, má povinnost mu to vysvětlit a ukázat mu důkazy, které dokáže pochopit, ale jestli je (ten, kdo překračuje zákon Boží) arogantně odmítá, a je si vědom, že je to širk (přidružování k Bohu), tehdy opustil Islám. Šejch Bin Báz řekl na téma nevědomosti, jestli je to ospravedlněním pro ty muslimy, ke kterým se pravda nedostala: „Jestli tento muslim žije v zemi vzdálené od většiny muslimského světa, třeba v daleké části Afriky, kde okolo nejsou jiní muslimové, tehdy to, že si nebyl vědom (jistých záležitostí, jako např. povinnosti modlitby, hadždže, zakátu, zákazu cizoložství, atd.) může to od něj být přijato (Bohem) jako ospravedlnění, a jestli zemře v tomto stavu, tak jej Bůh bude soudit. Bude podléhat stejné kategorii, jako lidé, kteří žili v době fatra (doba mezi proroky)*. Správný názor je, že tito lidé budou poddáni zkoušce v den zmrtvýchvstání: jestli odpoví a podřídí se, vejdou do ráje, jestli budou neposlušní, vejdou do pekla. Ale ti, co žili mezi muslimy, a přesto se dopouštěli nevíry a zanedbávali všechny známé povinnosti, pro ně není ospravedlnění, neboť záležitosti jsou jasné, a mezi nimi jsou muslimové, kteří se postí a konají hadždž. A Bůh je ten, jehož pomoc hledáme.“ (Kitáb madžmuu fatáwá wa maqalat mutnawwi'a li samáhat, sv. 7, str. 132) * Ahl al-fatra - jsou to lidé, ke kterým se nedostalo poselství proroků. Šejch al-Albání řekl: „Termín ahl al-fatra, je ten, ke komu se nedostalo dawá (poselství Islámu) správným způsobem, tj. takovým, který byl určen šaría. Není ale možné identifikovat každého člověka z ahl al-fatra. Zaprvé není to možné, neboť to není v lidských možnostech, a zadruhé neboť jejich identifikace není ukázána v Koránu ani sunně.“ (audio, 'Ahl-ul-Fatra' č. 363, Abú Lajla al-Athari) Šejch Ibn Uthajmín řekl na téma ignorace: „Pokud je ignorantem, nestává se nevěřícím, když Bůh seslal, ve významu: »A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!« (Korán, 4:115) »A Bůh věru není takový, aby dal zbloudit lidem poté, co uvedl je na správnou cestu, a dříve než jim objasnil to, čeho se mají obávat. A Bůh věru je o každé věci vševědoucí.« (Korán, 9:115) a »Kdo po cestě správné se ubírá, sám pro sebe tak činí, však kdo bloudí, ten jen proti sobě tak činí. A žádná duše nákladem obtěžkaná neponese břímě jiného a nepotrestali jsme nikoho dříve, než byl námi vyslán posel.« (Korán, 17:15) »Ale jestli ten člověk nedbá o to, aby získal vědění a upevnil se jím, tehdy nevědomost není ospravedlněním. Jestli se například tento člověk dozví, že určitý čin je nevírou, a on to nepotvrdí, ani si to neověří, tehdy není pro něj ospravedlnění.«“ (Madžmu al-fatáwá, 2/125-126)

www.muslim.euweb.cz

18

50 - Je povinností přijmout všechny příkazy od Boha a jeho Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu

mír), i když nechápe jejich skutečný význam Člověk musí přijmout, potvrzovat a vykonávat tafuíd56 (tj. zanechat probírání jak to je, ale být jimi potěšen), ve všem, co bylo řečeno ve vyprávěních, ale člověk nemůže zcela pochopit, jako například slova Posla (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír): „Srdce poddaných se nacházejí mezi dvěma prsty Nejmilosrdnějšího, Vznešeného“ 57 „Vskutku Bůh sestupuje (nuzul) do nejnižšího nebe. 58“ 59 „On (Bůh) sestupuje v den `Arafa.“ 60 „On (Bůh) sestoupí v den zmrtvýchvstání.“ 61 „Do pekla budou vrženi až do doby, kdy On Vznešený Nejvyšší, umístí svou nohu nad ně.“ 62

56 Tafuíd: Salaf nebádali nad tím, aby poznali význam atributů Božích. Vědění o nich je pouze u Boha. Co se týče Ašarí a dalších, pro ně tafuíd znamená, že to co je zjevné z těchto atributů, není to, co znamenají. Pro ně jsou verše tykající se atributů Boží mutašábih, čili nejasného významu a prý nebyly Prorokovi (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) a jeho sahába známy. Je to ale omyl. Viz Risála `alaqa al-ithbat wa ´t-tafwíd bi siffat rabbi ´l-`álamín autora Dr. Rida Muti. Šejch Salih bin Abd al-Azíz Al aš-Šejch řekl: „Proč (Ašaria) vysvětlují "Hněv" Boží jako jeho "Vůli"? Protože "Vůle" je jedním ze sedmí atributů, které potvrzují na základě svého intelektu. Ašarijja, Kulabijjá, Maturidijja a další potvrzuji sedm atributů. Proto též vysvětlují tyto verše - tykající se atributů - přes jeden z těch sedmi atributů. [...] Tak tedy připodobňují Boží k jeho stvoření, říkajíce, že hněv Boží znamená jeho vůli/touhu msty, a to je atribut lidí. Hněv Boží Nejvyššího je nade vše, a nic k němu není podobné. (Šarh lumat al-itiqad, audiokazeta 1, str. B) 57 Muslim (ang. překl. 4/1397/č.6418). 58 Imám Fudhajl bin Ijad řekl: „Jestli ti nějaký Džahmí řekne: 'Vskutku nevěřím v Pána, který sestupuje ze svého místa. ' Odpověz mu: 'Věřím v Pána, který činí, co chce.'“ (`Aqida as-salaf wa asháb al-hadíth (str. 71) autor šejch a-Islám as-Sabúní). Imám Ibn Chuzajma řekl: „Dosvědčujeme a jsme o tom pevně přesvědčeni a otevřeně hlásáme, že s plným vědomím potvrzujeme to, co bylo vzpomenuto ve vyprávěních tykajících se sestoupení (Boží), nepopisujeme je, neboť náš Prorok (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) nám nepopsal jakým způsobem náš Stvořitel sestupuje do nejnižšího nebe. Informoval nás pouze o tom, že sestupuje, a Bůh vybral svého Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), aby vysvětlil muslimům vše, co je konečné v otázkách víry.“ (Kitáb at-tawhíd, str. 289-290) Šejch al-Islám as-Sabúní řekl na téma následujícího vyprávění: „Bůh sestupuje do nejnižšího nebe a říká: 'Jsem Králem, jsem Králem, jsem Králem! Kdo mne prosí, abych mu mohl dát? Kdo mne vzývá, abych mu mohl odpovědět? Kdo mne prosí o odpuštění, abych mu mohl odpustit? A to až do úsvitu.' Slyšel jsem, jak náš učitel Abú Mansúr řekl poté, co řekl toto vyprávění, že se někdo zeptal Abú Hanífy na toto vyprávění. Abú Hanífa odpověděl: 'Sestupuje, ale nevíme jak.'“ (Aqída as-salaf wa asháb al-hadíth, 62-63) 59 Vyprávění tykající se nuzul jsou autentická a mají mnoho různých vypravěčů. Například viz Sahíh al-Buchárí (ang. překl. 2/136/č.246) a Muslim (ang. překl. 1/365/č.1656). 60 Vyprávěl Ibn Manda v at-Tawhíd (147/1). Řetěz vyprávěčů je slabý (Silsila ad-daifa (679), šejch al-Albání). Ale je to autenticky potvrzeno od Umm Salama (vyprávěl ad-Dárimí v ar-Radd ala ´l-džahmijja, ad-Daraqutní v an-Nuzúl (95, 96) a al-Lalikai, 768). Vyprávění má statut slov Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), neboť Umm Salama nemohla o tom vědět jinak, než od Proroka (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír). 61 Viz „ar-Radd `ala ´l-džahmijja“ autor ad-Dárimí (str.72). Bůh řekl ve významu: »A přijde Pán tvůj i andělé, řada za řadou. « (Korán, 89:22)

www.muslim.euweb.cz

19

A také to, co Bůh řekl svým poddaným: „Jestli jdeš ke mně, Já k tobě běžím.“ 63 A to, co řekl Posel (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír): „Bůh stvořil Adama ke svému obrazu (fí súrati).“ 64 „Viděl jsem svého Pána v nejdokonalejším postavení.“ 65 A podobná vyprávění. Nevysvětluj žádné vyprávění podle vlastních emocí, když víra v ně je povinností.66 Každý, kdo vysvětluje kterýkoliv z nich podle svých emocí nebo je odvrhuje, je Džahmí.67

51 - Každý, kdo tvrdí, že viděl Boha v tomto životě, je nevěřícím Každý, kdo tvrdí, že viděl, nebo uvidí svého Pána na tomto světě, nevěří v Boha, Nejvyššího Blahoslaveného. 68

52 – Uvažováni nad Bohem je novotou Uvažování (přemýšlení) nad Bohem je novotou. Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Přemýšlejte nad stvořením, nepřemýšlejte nad Bohem.“ 69 Neboť přemýšlení nad Bohem vzbuzuje pochybnost v srdci.

62 Al-Buchárí (ang. překl. 6/353/č.371) a Muslim (ang. překl. 4/1483/č.6819). 63 Al-Buchárí (ang. překl. 9/369/č.502). 64 Muslim (ang. překl. 4/1378/č.6325) a Ibn Abí Ásim v as-Sunna. Vyprávění bylo vysvětleno šejchem Hammadem al-Ansari v Kitáb as-sifat autora ad-Daraqutního (str.58, Dr. Alí Násir Faqíhi) Adam byl obdařen životem, věděním, sluchem, ale vlastnosti Adama se odlišují od vlastností Boží. Pouze názvy jsou stejné. Žádná jména nebo atributy Boží není možné k ničemu přirovnat, neboť Bůh řekl: »Stvořitel nebes a země, jenž učinil vám manželky vaše z vás samých a stvořil zvířata v párech a tím vás rozmnožuje. A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý. « (Korán, 42:11) Viz Fath al-Bárí, sv. 6, str. 108-109, sv. 13, str. 238-239. 65 Musnad Ahmad (1/285 a 290) a Ibn Abí Ásim v as-Sunna, potvrzen jako autentický šejchem al-Albáním, který řekl: „Mělo to místo ve snu, což sugeruje některé jiné vyprávění tohoto vyprávění.“ Podívej také na as-Sunna (č.1117) autora Abdulláha ibn Ahmad. 66 Šejch al-Islám as-Sabúní řekl od imáma Abdulláha bin al-Mubarak, který řekl: „Když se k tobě dostane vyprávění od Posla Božího (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír), pokorně je přijmi.“ (Aqída as-salaf wa ashab al-hadíth, str 41) 67 Džahmí: Protiví se atributům Božím, stoupenci Džahma ibn Safujan a jeho učitele al-Džad ibn Dirham. Množné číslo je Džahmijja. Šejch Ibn ´Uthajmín o nich řekl: „Protiví se atributům Božím a extrémisté z nich se protiví všem jménům a říkají: Není povoleno potvrdit jakékoliv jméno nebo jakýkoliv atribut Boží. Jestli Mu stvrdíš jakékoliv jméno, tak jej připodobníš k tomu názvu. Jestli Mu stvrdíš jakýkoliv atribut, tak Ho připodobníš k tomu popisu. Proto nepotvrzuj žádné jméno ani atribut! Jména, kterými se Bůh popsal, jsou pouze metafory a ne názvy.“ (Šarh al-aqída al-wásitíjja, sv.2, str. 62, Dar Ibn al-Džawzí) 68 Imám Barbahárí má snad na mysli extremní súfisty a ty, kdož tvrdí, že Bůh je součástí stvoření nebo že je možné se stát jeho součástí nebo ty, kdo tvrdí, že obdrželi vědění a inspiraci přímo od Boha (kromě poslů, nechť jim Bůh žehná a dopřeje jim mír). Bůh je mnohem výše než to, co k Němu připisují. 69 Vyprávěno těmito slovy Abú aš-Šejchem v al-Adhama (č. 5) a Abú al-Qásimem al-Asbahaní v at-Targhíb (2/73, 174) z marfú hadíthu od Ibn Abbáse a jeho sanad je slabý. Ovšem je potvrzeno v hadíthu od `Abdulláha

www.muslim.euweb.cz

20

53 - Všechna stvoření Boží postupují ve shodě s Jeho rozkazem

Buď si vědom, že všichni hadi, zvířata s drápy, malá stvoření jako mravenci a mouchy, všichni postupují tak, jak jim bylo nařízeno. Nečiní nic bez povolení Boha Vznešeného.

54 - Vědění Boží obepíná vše Je třeba věřit (mít ímán), že od samého počátku Bůh věděl o všem, co se stalo, a o všem, co se nestalo. Vše, co se má stát, Bůh vyčíslil a zapsal. Každý, kdo říká: „On nevěděl, co se stalo ani co se má stát 70 se stal nevěřícím v Boha Nejvznešenějšího.

55 - Manželství bez opatrovníka je neplatné Manželství bez (walí),71 dvou spravedlivých svědků a věna (sadaq/mahr), malého nebo velkého, je neplatné. Co se týče ženy, která nemá opatrovníka, je jejím opatrovníkem vládce.

56 - Trojnásobný rozvod činí ženu zakázanou pro bývalého muže Jestliže se muž rozvede se svou ženou třikrát, stává se pro něj zakázanou. Nový sňatek s ní je možný teprve po tom, co se provdá za jiného muže. 72

ibn Sallám ve formě marfu vyprávěném Abú Nuajmem v al-Hilja (6/66-67), což mu dává postavení hasan. Má také jiné svědky, kteří jsou slabí, viz Silsila as-sahíha (č.1788). Přemýšlení, které je zakázáno, je pozastavování se nad Bohem samotným, kladení otázek jako například 'proč?', 'jak?'. Toto vyprávění jde také proti ideám těch, kdo tvrdí, že první povinností je pochybnost nebo přemýšlení. Není ale zakázáno přemýšlet nad stvořeními Boží. Jeho vládou, láskou, kterou nás obdařil, a Jeho mocí. 70 To je tvrzení Hišáma ibn al-Hakam, vůdce zbloudění, který věřil, že Bůh Nejvznešenější nevěděl o ničem, dokud pro sebe nestvořil o tom vědění. Je to jasná nevíra. Šejch Sálih al-Fawzán řekl: „První sekta, která vznikla, Qadarijja, se objevila před koncem éry sahába. Qadarijja jsou ti, kdož se protiví osudu. Říkají: 'Vše, co děje se stvořením, děje se bez vědění a bez předurčení Božího. Děje se to přičiněním stvoření, bez předchozího předurčení Božího. Protiví se tak pilíři víry (ímán). Pilířů je šest: Víra v Boha, Jeho anděly, Jeho knihy, Jeho Posly, Den soudný a osud - dobrý a zlý pochází od Boha. Byli nazváni „Qadarijja“ a „uctívači ohně muslimské společnosti.“ Proč? Protože tvrdí, že každý sám je tvořitelem svých činů a předurčení Boží neexistuje. Tímto způsobem potvrzují jiné tvůrce vedle Boha, stejně jako uctívači, kteří říkají: Stvoření má dva stvořitele, světlo a temno. Světlo stvořilo dobro a temno stvořilo zlo. Qadarijja se posunují ještě dále, potvrzují mnoho stvořitelů, když říkají: 'Každé stvoření je tvůrcem vlastních činů. Proto se nazývají: „Uctívači ohně muslimské společnosti.“ (Lamhah an al-firaq adh-dhala, str. 32-33, vydal Dar as-salaf) 71 Abú Músa al-Ašari vyprávěl: Prorok (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Není manželství (manželství není platné) bez opatrovníka (walí).“ (Abú Dáwúd, ang. překl. 2/558/č.2080 a je sahíh) 72 Salaf občas popisovali záležitosti tykající se fiqh v dílech spojených s aqída pokud k tomu existovaly jednoznačné texty, a lidé přesto mají názory v rozporu s důkazy. Manželství, které je uzavřené s úmyslem rozvodu, je v Islámu zakázané. Muhallil, to je muž, který koná tahlíl, čili uzavírá svazek manželský s podmínkou, že se rozvede s ženou hned, jakmile bude manželství konzumováno. Alí bin Abí Tálib, Abdulláh ibn Masud a Džábir bin Abdulláh řekli, že Posel Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) řekl: „Bůh proklel toho, kdo dělá tahlíl, a toho, pro kterého je tahlíl vykonán.“ (Ahmad, an-Nasái a další sahíh, Sahíh al-džámi, č. 5101)

www.muslim.euweb.cz

21

57 - Krev muslima je zakázaná kromě tří výjimek

Krev muslima, který dosvědčuje, že nikdo nemá právo být uctíván kromě Boha, a že Muhammad (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) je Jeho služebníkem a Poslem, nemůže být prolita z výjimkou tří případů: cizoložství (pokud byl ženatý); odpadnutí od víry a člověk, který zabil věřícího neoprávněně. Kromě toho je krev muslima zakázána navždy, až do hodiny poslední.73

58 - Některá stvoření Boha budou mít konec, jiná zůstanou Vše, co Bůh ustanovil, že má mít konec, opravdu bude mít konec. Ráj a peklo nebudou mít konec, ani trůn (`arš), taburet (kursí), pero (qalam), roh (sur) ani věčná tabule (lauh). Nic z toho nebude mít konec, a pak Bůh pošle všechny zemřelé tak, jak zemřeli. (V den soudu přijdou všichni v takovém stavu, jak zemřeli) pak jim učiní zúčtování, pak budou skupina ráje a skupina pekla, a pak řekne zbytku stvoření, které nebylo stvořeno, aby existovalo navždy: Buďte hlínou.

59 - Všechna stvoření se dočkají spravedlnosti od Boha Věřte v odplatu (qisas) mezi všemi stvořeními v den zmrtvýchvstání: Lidi, hadi, zvířata s drápy a také mezi mravenci, až Bůh Vznešený a Blahoslavený zavede mezi ně veškerou spravedlnost, kterou sobě navzájem oplatí, lidé ohně lidem ráje, lidé ráje lidem ohně, lidé ráje sobě navzájem a lidé ohně sobě navzájem. 74

60 - Všechny činy vykonávat pouze pro Boha Vykonávat činy upřímně a jen pro Boha.

61 - Je povinností přijmout a být spokojen s předurčením od Boha Buď spokojen s předurčením Božím, měj trpělivost vůči tomu, co ti Bůh určil, věř ve vše, co Bůh Vznešený a Blahoslavený řekl, a věř ve vše, co Bůh předurčil, dobré i zlé, sladké i hořké. Bůh ví, co Jeho poddaní (uctívatelé, služebníci) učiní a kam směřují. Nemohou překročit vědění Boží. Není nic na žádné zemi ani v nebesích, aby o tom Bůh Vznešený nevěděl. Buď si vědom, že to, co se ti stalo, by tě nikdy neminulo, a to, co tě minulo, by se ti nikdy nestalo.75 Není jiný stvořitel než Bůh, Vznešený Blahoslavený.76

Náfi řekl, že jeden člověk řekl Ibn `Umarovi: „Což je povoleno, abych si vzal ženu jen proto, abych ji učinil povolenou pro jejího bývalého muže, přestože on mne o to neprosil a učinil jsem to bez jeho vědomí?“ Ibn `Umar odpověděl: „Ne! Manželství může byt uzavřeno jen pro skutečný zisk. Jestli si ji oblíbíš, tak si ji nech, a jestli ne, tak jí dej rozvod. Vskutku v době posla Boží (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) jsme považovali tahlíl za ziná (cizoložství). Ti, kdo to praktikují, budou cizoložit, i kdyby byli spolu 20 let, pokud jeho úmyslem bylo ji učinit povolenou pro jejího bývalého muže.“ (al-Hákim, al-Bajhaqi a at-Tabarání, sahíh dle šejcha al-Albaního, Irwa al-Ghalíl, č. 1898) 73 Toto vyprávění bylo předáno následujícími slovy: „Krev muslima, který dosvědčuje, že nikdo nemá právo být uctíván kromě Boží a že Muhammad (nechť mu Bůh žehná a dopřeje mu mír) je Poslem Božím, je zakázaná s výjimkou tří případů: ženatý cizoložník; život za život a ten, kdo odvrhne svou víru a opustí džama‘a.“ (al-Buchárí, ang. překl. 9/10/č.17 a Muslim, ang. překl. 3/898/č.4152) 74 Posel řekl: „Nestane se žádnému člověku ráje, aby vešel do ráje, když musí oplatit člověku ohně, dokud mu neoplatí, třeba jen udeření. Zeptali jsme se: „Jak? Vždyť budeme stát před Bohem, Nejvyšším Blahoslaveným, bosi, neobřezáni a nazí?“ On odpověděl: „Dobrými a zlými činy.“ (Ahmad, al-Buchárí v al-Adab al-mufrad, 970. Al-Hakim a adh-Dhahabí uznali za sahíh. Šejch al-Albání popsal jako hasan) 75 Abdulláh bin Abbás řekl: Jednoho dne jsem stál za Prorokem a on mi řekl: „Ó mládenče, naučím tě určitá slova: Pamatuj na Boha, a on na tebe bude pamatovat. Zapamatuj si Boha, a najdeš ho naproti sobě. A když se

www.muslim.euweb.cz

22

62 - Pohřební modlitba se skládá ze čtyř takbírů V modlitbě džanáza (pohřební modlitba) jsou vykonávány čtyři takbíry. Je to pohled Málika ibn Anas, Sufjána ath-Thauri, al-Hasana ibn Sálih, Ahmada ibn Hanbal a dalších učenců77 a je to také pohled Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním).78

63 - Anděl sestupuje s každou kapkou deště Věř, že s každou kapkou deště sestupuje anděl, až ji umístí tam, kam Bůh Vznešený a Blahoslavený nařídil.79

64 - Mrtví mušrikín slyšeli slova Posla (mír a požehnání Boží s ním) v den Badr Věř, že když Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) hovořil k (mrtvým) lidem, kteří byli vrženi do vyschlé studny v den Badr, mrtví slyšeli jeho slova.80

ptáš, tak se ptej Boha a když prosíš o pomoc, tak pros Boha. A buď si vědom, že kdyby se shromáždili všichni lidé, aby ti dali nějaké dobro, tak neobdržíš nic s výjimkou toho, co ti Bůh předurčil. A kdyby se shromáždili, aby ti v něčem uškodili, tak ti neuškodí, kromě toho, co ti Bůh předurčil. Pera jsou zdvižena a stránky uschly. (Viz 40 hadíthů imáma an-Nawáwí, č. 19, sahíh hasan) Víra v předurčení Boží (qadar) je jedním z pilířů víry a člověk, který se proti tomu staví, je nevěřícím. Víra v předurčení má čtyři zásady: Bůh věděl o všem, co se má stát. Bůh sepsal vše, co se má stát na věčnou tabuli (al-lawh al-mahfúdh). Bůh chtěl, aby to, co se děje, se stalo. Bůh stvořil vše. Viz „The Four Levels of the Belief in al-Qadr“ od Dr. Saleh as-Saleh, www.spubs.com 76 Autor zde zdůrazňuje, že Bůh je Stvořitelem všeho spojeného z lidskými činy, narozdíl od Qadarijja. Viz bod 54. Bůh seslal: »Alláh vás stvořil, i to, co vy vytváříte.« (Korán, 37:96) Bůh je jediným Stvořitelem všeho, co existuje ve spojení s činy člověka. I přesto Bůh udělil lidem svobodnou vůli, aby si člověk mohl vybrat mezi dobrem a zlem. Bůh také seslal posly vyzývající k dobru a pravdě, k cestě vedoucí do ráje, a aby varovali společnost před zlem a tím, co vede do pekla. Tedy člověk je plně zodpovědný za své činy a bude mu za ně odplaceno. Imám al-Buchárí napsal na toto téma celou knihu, která se nazývá: „Chalq afal al-‘ibad“ 77 Imám Sirádž ad-Dín al-Hindí al-Hanafí řekl na téma názorů Abu Hanífy, Malika, Šafiho a Ahmada bin Hanbal na počet takbíru během pohřební modlitby: „Všichni se shodli, že počet takbírů nad mrtvým jsou čtyři.” (Zubda al-ahkám,135) 78 Viz al-Buchárí (ang. překl. 2/233/č.417) a Muslim (ang. překl. 2/453/č.2084). Oba vyprávěli, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl čtyři takbíry během modlitby za an-Nadžašiho. Viz také „Ahkam al-džanáiz“, autor šejch al-Albání (str.11). 79 At-Tabárí vyprávěl tato slova od al-Hakama ibn ‘Utaiba (tabii, který zemřel roku 115 H), v „Džami al-Baján an Tawíl aji ´l-Qurán” (14/19) se sahíh isnádem. Je to také potvrzeno al-Hasanem al-Basri (zemř. roku 110 H) a Abú aš-Šejchem v „al-‘Adhama“ (č.761) s hasan isnádem. 80 Prorok (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Ó Abú Džahl ibn Hišám! Ó Umajja ibn Chalaf! Ó ‘Utbah ibn Rabía! Ó Šajba ibn Rabía!” a vzpomněl jejich vůdce (hovoříce): „Což slib vašeho pána vám byl potvrzen? Slib mého pána mi byl potvrzen!” ‛Umar řekl: „Posle Boží (mír a požehnání Boží s ním)! Hovoříš k lidem, kteří jsou mrtví?” Načež Posel (mír a požehnání Boží s ním) odpověděl: „Při tom, v jehož rukou je má duše! Neslyšel jsi lépe to, co k nim říkam, než oni, ale oni nejsou ve stavu odpovědět.” (Sahíh al-Buchárí, al-Magházi - 59, 314).

www.muslim.euweb.cz

23

65 - Bůh očišťuje od hříchu nemocí Věř, že jestli člověk onemocní, Bůh jej odmění za jeho nemoc.81

66 - Bůh odmění mučedníky Bůh odmění mučedníky82 za jejich smrt.

Vyprávěl Ibn Umar: Prorok stál u studně Badr (která obsahovala mrtvoly nevěřících) a řekl: „Což slib vašeho pána vám byl potvrzen?“ Pak řekl dále: „Oni nyní slyší, co jim říkám.“ To bylo zmíněno před 'Aišou a ona řekla: „Prorok řekl: 'Oni nyní vědí velmi dobře, že to, co jsem jim říkal, je pravdou. Poté recitovala: »Ty věru nedokážeš, aby mrtví slyšeli ani aby hluší uslyšeli volání, když zády se odvracejí.« (Korán, 30:52) (Sahíh al-Buchárí, al-Magházi - 59, 317) Výše uvedené věci jsou výjimkou z pravidel, protože mrtví neslyší, důkazem čehož jsou výše vedené verše. »A nelze srovnávat živé a mrtvé. Bůh dává slyšet, komu chce, ale ty nedokážeš, aby slyšeli ti, kdo jsou v hrobech.« (Korán, 35:22) »Ty věru nedokážeš, aby mrtví slyšeli, či hluší tuto výzvu zaslechli, když zády se odvracejí« (Korán, 27:80) Fakt, že mrtví Kurajšovci slyšeli slova Posla (mír a požehnání Boží s ním), je jednou z věcí, které náleží Poslu (mír a požehnání Boží s ním) a stanoví výjimku z platných pravidel, což potvrzuje mnoho známých komentátorů Koránu. (Numan bin Mahmud al-Alusi , al-Áját al-bajjinal fí adam sama al-amwat, str. 29, 56 a 59 a Rúh al-máni, sv. 6, str. 455). 81 Abdulláh ibn Masud řekl: „Navštívil jsem Proroka (mír a požehnání Boží s ním) když byl nemocný a trpěl vysokou horečkou. Řekl jsem: „Máš vysokou horečku. Snad proto, že za to obdržíš dvojnásobnou odměnu? On odpověděl: „Ano, není muslima, kterému se stala křivda, aby jej Bůh nezbavil hříchu tak, jak listí padá ze stromu.” (al-Buchárí) 82 Imám al-Buchárí řekl: „Nemá se říkat: 'Ten nebo jiný člověk je mučedníkem druhu "al-Džihád was-Sajr”. Použil k tomu vyprávění od Abu Hurajry, ve kterém Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Bůh ví nejlépe, kdo bojuje v Jeho záležitosti. Bůh ví nejlépe, kdo byl zraněn v Jeho záležitosti.” Imám Ibn Hadžar řekl: „Není správné říkat: Tento nebo jiný člověk je mučedníkem s výjimkou vyprávění, které se týká této záležitosti. Poté řekl: Na základě zprávy od Abú Músa: 'Ten, kdo bojuje, aby slovo Boží bylo nejvyšší, ten kdo bojuje pro věc Boží. O tom je možné se dozvědět pouze z poselství. Tímto způsobem mučednictví obdrží ten člověk, jehož boj je potvrzen jako boj za věc Boží. Proto též jeho (Posla, mír a požehnání Boží s ním) slova: Bůh ví nejlépe, kdo byl zraněn za Jeho věc. Znamená to, že nikdo kromě člověka, kterého Bůh informoval, neví (kdo bojoval pro Jeho věc). Proto není správné mluvit o každém člověku, který umírá v džihádu, že to bylo za věc Boží.” (Fath al-Bárí, 6/112, vydal Dar al-chutub al-ilmijja). Imám Ahmad ibn Hanbal (zemř. roku 241 H) řekl: „Nepotvrzujeme, že kdokoliv z ahl al-qiblah (muslimů), na základě jeho činů, se nachází v ráji nebo v pekle. Máme naději pro bohabojné a obáváme se o ně, a obáváme se o zlé a hříšné osoby a doufáme v milosrdenství Boha pro ně.“ (Vyprávěl Qádí Abí Jala v Tabaqa al Hanabila, ang. překl. Foundations of The Sunna, str.40) Ibn Abdil-Izz (zemř. roku 792 H) řekl: „Nemluvíme o nikom z muslimů, že je člověkem ráje nebo pekla, kromě těch, o nichž nás Posel (mír a požehnání Boží s ním) informoval, že budou v ráji, jako těch deset (sahába), kteří obdrželi zprávu o ráji. Tedy nepotvrzujeme, že vejde do ráje nebo do pekla - neboť tato skutečnost je skrytá a nejsme schopni vědět, v jakém stavu zemřeli (kromě těch, o nichž jsme byli informováni v Koránu nebo Poslem (mír a požehnání Boží s ním).“ (`Aqída at-taháwíja, str. 378) Šejch Ibn Uthajmín řekl: „Není povoleno potvrzení mučednictví jednotlivým lidem, když zemřou v džihádu proti nevěřícím. Je to proto, že toto potvrzení znamená, že se potvrzuje pro toho člověka ráj, což je zakázané, s výjimkou těch, kterým Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) potvrdil ráj. Je možné pouze říci: „Doufám, že je mezi mučedníky“ nebo: „Doufáme, že obdržel mučednictví“ a podobně. Ale tvrzení a potvrzení: „On je mučedníkem“, je zakázané, haram. Důvod, proč je to zakázáno je, že to patří do záležitostí skrytých (al-umúr al-ghajbijja).

www.muslim.euweb.cz

24

67 - Děti cítí bolest na tomto světě Věř, že děti cítí bolest na tomto světě, pokud se jich dotkne. Bakr83, syn sestry `Abd al-Wáhida, řekl: „Necítí bolest.“ Lhal.

68 - Nikdo nevstoupí do ráje bez milosrdenství Božího Buď si vědom, že nikdo nevstoupí do ráje jinak, než díky milosti Boží. Bůh nepotrestá nikoho jinak, než ve shodě se stupněm jeho hříchu. Pokud by měl všechny potrestat, všechny obyvatele nebes a země, dobré i zlé z nich, tak by je potrestal a nebyl by vůči nim nespravedlivý.84 Není povoleno popsání Boha Nejvznešenějšího jako nespravedlivého, neboť nespravedlivým je ten, kdo bere to, co není jeho vlastnictvím, a stvoření a osud náleží Bohu Vznešenému. Stvoření je Jeho stvořením a svět je Jeho světem. On nebude tázán na to, co činí, ale oni budou otázáni. Neptáme se „Proč?“ a „Jak?“ Nikdo nemůže vejít mezi Boha a Jeho stvoření.85 69 - Měj pochyby o Islámu člověka, který nepřijme hadíth od Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním)

Jestli uslyšíš člověka, kritizujícího vyprávění86, který je nepřijme nebo odmítá jakékoliv vyprávění od Posla (mír a požehnání Boží s ním), když je člověkem ničemného názoru a ničemné právní školy. Vskutku on napadá Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním), jeho společníky, neboť pouze z vyprávění jsme se dozvěděli o

A také není známo, co se nachází v srdci tohoto člověka. Je možné, že někdo řekne: „On je mučedníkem.“ A ve skutečnosti tato osoba může být tak daleko od mučednictví, jak je to jen možné.” (Alfádh wa mafahím fí mízan al-Islám, str. 18). Anas řekl: Posel Boží (mír a požehnání Alláha s ním) řekl: „Netěš se z činu kohokoliv, dokud se nedozvíš, jak skončil.“ (Ahmad a Ibn Abí Ásim v as-Sunna, č. 226. Sahíh dle šejcha al-Albáního, Sahíh al-džámi, 5023) Je také vhodné přiložit zprávu od Sulajmána bin Jasar, který řekl: „Lidé se shromáždili kolem Abu Hurajry a Natila, který byl ze Šámu a řekli mu: Šejchu, řekni nám tradici, kterou jsi slyšel od Posla Božího (mír a požehnáni Boží s ním). Řekl: Slyšel jsem, jak Posel Boží řekl: „Prvním člověkem, který bude souzen v den zmrtvýchvstání, bude muž, který zemřel jako mučedník (šahíd). Bůh mu ukáže požehnání, kterým jej obdařil, a tento člověk si připomene požehnání, kterým byl obdařen. Bůh mu řekne: „Co jsi učinil pro Mne?“ Muž odpoví: „Bojoval jsem pro Tebe (tj. bojoval na cestě Boží), až jsem zemřel smrtí mučedníka.“ Bůh řekne: „Lžeš! Bojoval jsi proto, aby lidé o tobě říkali: Odvážný to bojovník! A tak o tobě i mluvili.“ A bude přikázáno, aby jej za tvář hodili do ohně… (Sahíh Muslim, Kitáb al-imara, č. 4688) 83 Bakr byl jedním z hlavních inovátorů. Jeho životopis se nachází mezi jinými v Lisán al-mízan, 2/60-61, autor Ibn Hadžar. 84 Ubajj ibn Ka’b řekl, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Pokud by Bůh potrestal obyvatele Svých nebes a Svých zemích, tak by je potrestal a nebyl by vůči nim nespravedlivý. Pokud by k nim byl milosrdným, tak Jeho milosrdenství by bylo větší, než jejich činy.” (Abú Dáwúd, Ibn Mádža a Ahmad. Sahíh podle šejcha al-Albáního, Sahíh al-džámi’, 52444) 85 Nikoho není povoleno brát jako prostředníka, neboť Bůh slyší vzývání každého, kdo Jej vzývá. Bůh nepotřebuje žádné prostředníky. Říká ve významu: »Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když Mne poprosí. Nechť však na výzvu Mou odpoví a nechť ve Mne věří - snad půjdou cestou správnou!« (Korán 2:186) 86 Vyprávění neboli athar. Šejch Muhammad bin Sálih bin Uthajmín řekl: „Athar je to, co je od společníků Proroka (mír a požehnání Boží s ním) nebo od jejich nástupců (tabiin). Může to také být od Proroka (mír a požehnání Boží s ním), například jestli je řečeno: „Bylo nám předáno v athar od Proroka (mír a požehnání Boží s ním) ....'” (Mustala al-hadíth, str. 7, Maktaba al-maarif, ar-Rijád)

www.muslim.euweb.cz

25

Bohu, jeho Poslu (mír a požehnání Boží s ním), Koránu a o tom, co je dobré a špatné na tomto světě a v budoucím světě.87

70 - Korán vyžaduje sunnu, která jej vysvětluje Korán vyžaduje sunnu více, než sunna vyžaduje Korán.88

71 - Zdůvodňování předurčení Božího je zakázané (Bezdůvodné) mluvení, argumentování a diskuze na téma předurčení jsou zakázané, podle všech skupin, neboť předurčení je tajemstvím Pána Vznešeného, Blahoslaveného. A On jim zakázal o tom hovořit. Prorok (mír a požehnání Boží s ním) zakázal argumentaci na téma předurčení. Společníci Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním) a jejich nástupci to neměli rádi. Nemají to rádi také učenci a lidé zbožní a zakázali diskutování o tématu předurčení. Bylo přikázáno podřízení se potvrzení a víře v to, co Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl a zachovat mlčení v jiných otázkách.89

72 - Víra v al-isrá a al-mirádž Věř, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) byl v noci vynesen přes nebesa k trůnu a hovořil s Bohem Blahoslaveným, Vznešeným. Vstoupil do ráje a viděl peklo. Viděl anděly, slyšel řeč Boží a byli mu ukázáni proroci. Viděl clonu trůnu (`Arš) a taburetu (Kursí) a vše, co obsahují nebesa a země, byl při vědomí (ne ve

87 Prorok (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Přijde doba, kdy člověk sedící na kanapi uslyší vyprávění ode mne a řekne: „Mezi vámi a námi je kniha Boží Vznešeného, Nejvyššího, to co v ní najdeme jako dovolené, uznáme za povolené, a to co v ní najdeme jako zakázané, uznáme za zakázané. Opravdu to, co zakázal Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním), je stejné jako to, co zakázal Bůh.“ (Ahmad, Abu Dáwúd, Ibn Mádža a at-Tirmidhí, který to potvrdil jako hasan.). Imám Malik (zemř. roku 185 H) řekl: „Každý po Prorokovi (mír a požehnání Boží s ním) bude mít své názory přijaté nebo odmítnuté, každý kromě Proroka (mír a požehnání Boží s ním).” (Ibn `Abdul-Barr w Džámi’ bajan al-‘ilm, 2/91) Imam Ahmad (zemř. 240H,) řekl: „Kdokoliv odmítá vyprávění od Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním), je na pokraji záhuby. (Tabaqa al-Hanabila, 2/15 a Ibn Battah v al-Ibana al-kubra, 1/97) 88 Tento názor imáma al-Barbahárího byl vyprávěn také jako názor Makhúl aš-Šámí, který byl tabíi (zemř. roku 113 H). Al-Chatíb al-Baghdádí to uvedl v al-Kifája (str.14), imám Ibn ´Abd al-Barr v Baján fadhl al-´ilm (2/191), a další to také vyprávěli s autentickým řetězcem vypravěčů. Jahja ibn Abí Kathír, jiný tabíi (zemř. roku 129 H) řekl: „Sunna rozhoduje o Koránu, ale Korán nerozhoduje o sunně.“ (ad-Dárimí v as-Sunan, 1/153) Al-Fudajl ibn Zijád řekl: „Slyšel jsem jak Abú `Abdalláh, čili imám Ahmad ibn Hanbal, byl otázán na vyprávění, že sunna rozhoduje o sunně, na což odpověděl: Neosměluji se říci, že sunna rozhoduje o Knize, ale sunna překládá Knihu a vysvětluje ji.“ (Ibn `Abd al-Barr v al-Džami’ (str.191-192). Je to ve shodě s tím, co řekl Bůh: »Vyslali jsme je s důkazy jasnými a písmy; a nyní jsme tobě seslali připomenutí, abys lidem objasnil to, co jim bylo (dříve) sesláno - snad budou uvažovat!« (Korán 16:44) Tabíi je množné číslo od tábi`un. Imám al-Chatíb al-Baghdádí řekl: „Nástupce tabíi je ten, kdo byl společníkem sahába.” (al-Kifája, str. 59) 89 Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Když jsou vzpomínáni mí společníci, zdrž se. Když jsou vzpomínány hvězdy, zdrž se. Když je vzpomínán Qadr (předurčení), zdrž se.“ (Vyprávěl imám at-Tabárání v al-Kabír. Šejch al-Albání potvrdil toto vyprávění jako sahíh v Sahíh al-Džámi, 545.)

www.muslim.euweb.cz

26

spánku). Byl vynesen andělem Džibrílem na al-Buraq90, který jej nesl přes nebesa. V té noci bylo přikázáno pět denních modliteb. Té samé noci se navrátil do Mekky a stalo se to před hidžrou.91

73 - Duše mučedníků se nacházejí uvnitř zelených ptáčků Buď si vědom, že duše mučedníků jsou v lampách visících z trůnu a pohybují se po ráji jak chtějí.92 Duše věřících se nacházejí pod trůnem93 a duše nevěřících se nacházejí ve studni Barahút v sidžín.94

74 - Duše zemřelého je navrácena do jeho těla a dotazována v hrobě Věř, že mrtvý je ve svém hrobě, Bůh mu navrací duši a ona je tázána (anděly) Munkar a Nakír o víře a jejích povinnostech. Potom je jeho duše vytažena bezbolestně. Mrtvý ví, kdy k němu přicházejí návštěvníci.95 Věřící jsou šťastní a požehnaní ve svých hrobech, zatímco nevěřící jsou trestáni tak, jak Bůh chce.96

75 - Předurčení Boží Buď si vědom, že (hvězdný systém se pohybuje ve shodě) s rozhodnutím a předurčením Božím.

76 - Víra, že Bůh hovořil přímo k Mojžíšovi

90 Anas řekl, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Byl přiveden Buraq, bílé a dlouhé zvíře, větší než osel, menší než mula. Umístil svá kopyta tam, kam až sahá zrak...“ (Muslim, ang. překl. 1/100/č.309) 91 Vyprávění týkající se al-isrá jsou silně potvrzená, vyprávěna mezi jinými al-Buchárím (ang. překl. 4/287/č.429) a Muslimem (ang. překl. 3/1029/č.4554). Imám as-Sujútí vypracoval knihu al-Ájat al-kubra fí šarh qissa al-isrá, v níž shromáždil různé zprávy o al-isrá. 92 Abdulláh ibn Mas`ud řekl, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Jejich duše se nacházejí v zelených ptácích, jejichž hnízda jsou zavěšená na sloupech visících z trůnu, svobodně se pohybují po ráji a odpočívají na sloupech." (Muslim, ang. překl. 3/1047/č.4651) 93 Kab ibn Malik řekl: Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Duše věřícího se nachází v ptáku mezi stromy ráje, až do doby, kdy ji (duši) Bůh navrátí do těla v den, kdy jej vzkřísí z mrtvých.“ (Malik, Ahmad, at-Tirmidhí i an-Nasai. Al-Albání uznal za sahíh (as-Sahíha, č. 995) 94 Existuje vyprávění od `Abdullaha ibn ‘Amr, který řekl: „Duše nevěřících jsou shromážděny v Barhút, což je hluboká studna v Hadramautu (v Jemenu).“ Ale jedna z osob vyprávějících tento athár je neznámá. Imám Ibn al-Qajjim v ar-Rúh (str. 145-147), a Ibn Radžab v Ahwal al-qubúr (str.255-263) ukázali slabost tohoto vyprávění. Správným názorem je to, co říká Kniha a sunna, jejich duše se nacházejí v Sidžín (pod sedmou zemí). Viz Mysteries of the Soul Expounded od Abú Bilála Mustafa al-Kanadi. 95 Bylo potvrzeno, že: a) Mrtví slyší kroky těch, kdož odcházejí od jejich hrobů po pohřbu. (Sahíh al-Buchárí, ang. překl. 2/257/č.456), protože tehdy je duše navrácena do těla a je tehdy tázán. b) V den bitvy Badr, mrtví pohané slyšeli, když k nim Prorok (mír a požehnání Alláha s ním) hovořil (Sahíh al-Buchárí, ang. překl. 9/193/č.258, viz také kapitolu 64). c) Pozdravy, salám, když jsou navštíveny hroby, mrtví slyší, ale pouze Alláh ví, jakým způsobem. Nemluvíme o ničem a nepotvrzujeme nic, co je součástí neviditelného světa (al-ghajb) jinak, než na základě Knihy a sunny. 96 Ve shodě s vyprávěním Sahíh al-Buchárí (ang. překl. 2/254-260/č..450-461), Muslim (ang. překl. 4/1489-1491/č.6857-6870) a Ahmad (3/126). Viz také dlouhé vyprávění od al-Bara’ ibn ‘Azib , které citoval šejch `Ali Hasan `Ali Abd al-Hamid v ‘Death’ (str.12-19).

www.muslim.euweb.cz

27

Věř, že Bůh Vznešený Blahoslavený, hovořil k Músa ibn Imrán (Mojžíš) přes den na hoře Túr. Mojžíš slyšel řeč Boží, slyšel hlas Boha a nikoho jiného. Ten, kdo tvrdí něco jiného, se stal nevěřícím v Boha Vznešeného Blahoslaveného.97

77 - Každý je obdařen rozumem a ve shodě s ním musí postupovat Rozum je vrozený. Každý člověk byl obdařen takovým rozumem, jak Bůh chtěl. (Lidské) rozumy se různí tak, jak se různí atomy v nebesích. Každý musí postupovat ve shodě s rozumem, kterým jej Bůh obdařil.98 Intelekt není ničím, co je možné získat, je to spíše požehnání od Boha Vznešeného Blahoslaveného.

78 - Jedni lidé byli obdaření více než jiní, a Bůh to činí s celkovou spravedlností Buď si vědom, že Bůh pozvedl jedny lidi nad druhými v záležitostech víry i v záležitostech pozemských. Učinil to spravedlivě. Není povoleno říkat, že postupoval nespravedlivě nebo že obdařil nespravedlivě. Každý, kdo říká, že požehnání Boží pro věřící i nevěřící je jedno a to samé, je inovátorem. Faktem je, že Bůh pozvedl větší záštitou věřící nad nevěřící, poslušné nad neposlušné, nevinné nad ničemné, a učinil to spravedlivě. On obdařuje svými dary koho chce a zadržuje je, před kým chce.

79 - Každý, kdo ukrývá dobrou radu před muslimy, chová se vůči nim podle Není povoleno ukrývat jakoukoliv dobrou radu před muslimy, ať jsou bohabojní nebo hříšní – v otázkách víry. Každý, kdo ukrývá (dobrou radu), podvádí muslimy. Každý, kdo podvádí muslimy, podvádí víru. Každý, kdo podvádí víru, zradil Boha, jeho Posla (mír a požehnání Boží s ním) a věřící.99

97 Šejch al-islám ibn Tajmíjja řekl: „Je mnoho zpráv od Proroka (mír a požehnání Boží s ním), jeho společníků, jejich nástupců a učenců z ahl as-sunna, že (Bůh) hovořil hlasem. Hovořil k Mojžíšovi a bude hovořit hlasem ke svým poddaným v den zmrtvýchvstání. Poselství vypráví hlasem. Nebylo potvrzeno od nikoho ze salaf, že by řekl: Bůh hovoří bez hlasu nebo beze slov. A nikdo neodporoval tomu, že Bůh hovořil hlasem a slovy.“ (Al-Madžmú al-fatáwá, 12/304-305). Abdulláh ibn Ahmad vyprávěl v as-Sunna (č. 532): „Zeptal jsem se svého otce (imáma Ahmada) na toho, kdo říká, že když Bůh Vznešený Blahoslavený hovořil k Mojžíšovi, tak nehovořil hlasem. A můj otec odpověděl: Spíše tvůj Pán, Vznešený Blahoslavený promluvil hlasem. Předáváme ty hadíthy tak, jak byly vyprávěny.“ Abdulláh ibn Ahmad vyprávěl v as-Sunna (č. 535): „Slyšel jsem, jak Abu Ma’mar al-Hudhalí řekl: „Kdokoliv tvrdí, že Alláh Vznešený Blahoslavený nemluví, neslyší, nevidí, nezlobí se a není spokojený (a vzpomínal ještě další atributy), ten nevěří v Alláha Blahoslaveného Vznešeného.“ Al-Adžurrí řekl v aš-Šaria (str. 75): „Nechť je Alláh k vám i k nám Milosrdný. Buďte si vědomi, že muslimové, jejichž srdce se neodklonila od pravdy, ti kteří jsou vedeni k tomu, co je správné v budoucnu a přítomnosti, říkají, že Korán je řeč Boha Vznešeného Blahoslaveného. Není stvořený, neboť Korán je částí vědění Alláha Vznešeného. Vědění Alláha Vznešeného není stvořené. Alláh je nad vším. Bylo to potvrzeno v Koránu, sunně, slovech společníků a znalých muslimů. Odporují tomu jedině džahmí. Podle názoru učených jsou džahmí nevěřícími.“ Viz také bod 15 této knihy. 98 Bůh nerozděluje a netrestá úmyslně nemocné. Je autenticky potvrzeno, že Posel Boží řekl: „Pero bylo zastaveno třem: bláznovi, jehož mysl je zatemněna, do doby než se uzdraví; spícímu, do doby než se probudí; a dítěti do doby než doroste.“ (Abú Dáwúd, ang. překl. 3/1227/č.4388, Ahmad a al-Hákim) 99 Tamim ad-Dárí řekl, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Víra je upřímnost.“ Řekli jsme: „Vůči komu?“ On odpověděl: „Vůči Bohu, Jeho Knize, Jeho Poslu (mír a požehnání Boží s ním) a vůdcům muslimů a obyčejným lidem.“ (Muslim, ang. překl. 1/37/č.98)

www.muslim.euweb.cz

28

80 - Bůh Pochválený vidí, slyší a ví

Bůh Vznešený Blahoslavený vidí, slyší a ví. Jeho ruce (jaddajn) jsou otevřené.100 Než stvořil stvoření, věděl, že Mu budou neposlušní. Jeho vědění je obepíná. Jeho vědění Mu nebránilo v tom, aby je uvedl k Islámu, díky kterému jim požehnal hojností, štědrostí a láskou. Veškerá chvála naleží pouze Jemu.

81 - Osoba může obdržet tři zprávy, když umírá Buď si vědom, že člověk může obdržet tři zprávy, když k němu přichází smrt. Může slyšet: „Ó oblíbený u Boha, těš se ze spokojenosti Boží a ráje.“ Může mu být řečeno: „Ó nepříteli Boha, boj se hněvu Boha a ohně.“ Nebo může slyšet: „Poddaný Boží, těš se z ráje z důvodu Islámu.“ Jsou to slova Ibn Abbáse.101

82 - Odporování tomu, že věřící uvidí Boha v ráji na vlastní oči, je nevírou Buď si vědom, že první, kdo uvidí Boha Vznešeného v ráji, budou nevidomí102, poté muži a poté ženy. Uvidí Boha na vlastní oči ve shodě s tím, co řekl Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním): „Vskutku uvidíte svého Pána tak, jak vidíte tento měsíc, když je celý. Nebude žádná těžkost (bolest) v Jeho uzření (tj. našeho Pána).“103 Víra v to je povinností, odporování tomuto je nevírou.

83 - Rétorika (kalám) způsobuje nevíru, pochybnosti, novoty, bloudění a zmatek Nechť je Bůh k tobě milosrdný! Buď si vědom, že hereze, nevíra, pochybnosti, inovace, bloudění a zmatky ve víře nezačaly jinak, než díky teologické rétorice (kalám) a lidem, kteří používají rétoriku, argumentaci, diskuze a debaty. Je zvláštní, že má někdo odvahu diskutovat a argumentovat s vědomím, že Bůh Vznešený řekl: »Vedou spory o ája (verše, znamení, důvody) Božích pouze ti, kteří nevěří...«104 Měl by ses podřídit a být spokojen z athár a s lidmi athár a zdržet se a zachovat mlčení.

84 - Bůh potrestá stvoření v ohni

100 Co se týče atributů Božích, je třeba dodržovat následující: Potvrdit všechny atributy, které Bůh sám potvrdil, nebo které potvrdil Jeho Posel (mír a požehnání Boží s ním). Věřit ve význam těchto atributů. Věřit, že tyto atributy nejsou podobné atributům stvoření. Vědění o tom, jaké přesně jsou tyto atributy, má pouze Bůh. 101 Viz Tafsír ibn Kathír (2/531-538); imám al-Qurtubí, at-Tadhkira (1/67-72); a imám as-Sujútí, Šarh as-sudúr, str. 91-131. 102 Je to uvedeno (že nevidomí uvidí Boha jako první) v neautentickém vyprávění od Proroka (mír a požehnání Boží s ním). Uvádí to ad-Dajlamí v Firdaus al-achbar (1/55) od Samura ibn Džundub, a vyprávění je marfú (nekompletní). Vyprávěl to také al-Lalikai v as-Sunna (č.924) ze slabým isnádem (řetězcem) od al-Hasana al-Basriho, jako jeho vlastní slova. 103 Al-Buchárí (ang. překl. 1/310/č.529), Muslim (ang. překl. 1/307/č.1322), Abú Dáwúd (ang. překl. 3/1324/č.4711) a Abdulláh ibn Ahmad v as-Sunna (č.412). Toto vyprávění ale neuvádí, že muži uvidí Alláha dříve než ženy. 104 Korán 40:4.

www.muslim.euweb.cz

29

Věř, že Bůh Vznešený Blahoslavený, potrestá stvoření v ohni, spoutané v řetězech. Oheň bude mezi nimi, nad nimi a pod nimi. Načež džahmíja, ke kterým patří Hišám al-Futi105 říkají: „Lepší je, že Bůh je potrestá v blízkosti ohně“, odvrhují tím způsobem slova Boží a Jeho Posla (mír a požehnání Boží s ním).

85 - Povinných modliteb je pět o stanovených fázích a cestující je může zkrátit a spojit Buď si vědom, že povinných modliteb je pět. Nepřidává se k nim ani se od nich neodebírá a jsou vykonávány v určených časech. Během cesty se modlitba skládá ze dvou raka106, s výjimkou modlitby po západu slunce (magrib). Kdokoliv tvrdí, že je více než pět modliteb, začal konat novotu (bidá)107, a každý, kdo tvrdí, že je méně než pět, začal konat novotu. Bůh nepřijímá žádnou z nich, jsou-li vykonané mimo stanovenou dobu. S výjimkou člověka, který zapomněl108, tomu bude odpuštěno a musí se pomodlit, jakmile si to uvědomí, nebo cestujícího, který může spojit dvě modlitby, pokud chce.109

86 - Zakát je povinností Zakát je placen ze zlata, stříbra, datlí (zemědělských plodin), zboží a dobytka tak, jako to určil Posel (mír a požehnání Boží s ním). Může je sám rozdat a může je dát vládci, obě formy jsou povolené.

87 - Začátkem Islámu je vyznání víry Buď si vědom, že počátkem Islámu je vyznání: Není božstva kromě Boha a Muhammad je Jeho poddaným a Poslem.110

88 - Cokoliv Bůh říká je pravdou To, co Bůh řekl, je přesně to, co řekl. Není v tom žádný rozpor. On je takovým, jakým říká, že je. 111

89 - Víra v šaría Věř, že všechna práva jsou obsažena v šaría. Buď si vědom, že obchodování na trzích je muslimům povoleno, pokud je to ve shodě s Knihou a sunnou, a pokud to neobsahuje podvod, nátlak ani zradu, a také nic, co je v rozporu s Koránem nebo tím, co je mezi všemi známé.

105 Hišám ibn Amr, jeden ze společníků Abu al-Hudhaila, jednoho z hlavních hlasatelů hereze Mutazila. Viz Lisan al-Mizán (96/195), al-Fisal (5/62) Ibn Hazma a al-Fihrisat, (str. 214) imáma Ibn an-Nadíma. 106 Raka: jednotka modlitby. 107 Pokud má autor na mysli inovaci, která způsobuje nevíru, tak je to správne, neboť dodání další modlitby se rovná připsání činu (o kterém se tvrdí), že je částí šaría (islámského práva), a na to má právo pouze Bůh. A kdokoliv se staví na úroveň Boha, je nevěřícím a na tom se shodli všichni učenci. 108 Podobné je to v případě člověka, který zaspal, o čemž nás informuje zpráva od Posla (mír a požehnání Boží s ním): „Kdokoliv zapomene na modlitbu nebo ji zaspí, odčiněním je, že se pomodlí, když si to uvědomí.“ (Muslim, ang. překl. 1/335/č.1456) 109 Může spojit dvě denní modlitby (zuhr a `asr) a i dvě noční modlitby (maghrib a `išá). 110 Je to první povinností člověka. Vyznání víry obsahuje odmítnutí uctívání čehokoliv nebo kohokoliv jiného než Boha Jediného a potvrzení uctívaní jedině Alláha tak, jak to nařídil Posel Muhammad (mír a požehnání Boží s ním). 111 Bůh říká: »A kdo je více Pravdivým, než Alláh v tom, co říká?« (Korán 4:122)

www.muslim.euweb.cz

30

90 - Poddaný je povinen vždy se obávat a být opatrným, neboť neví, v jakém stavu zemře

Nechť je Bůh k tobě milosrdný! Buď si vědom, že poddaný se musí vždy obávat a být opatrným, a to tak dlouho, jak je na tomto světě, vždyť neví, v jakém stavu zemře, a v jakém stavu potká Boha Všemohoucího Vyvýšeného, když vykonával všechny dobré činy.112

91 - Je třeba doufat v milosrdenství Boží a obávat se kvůli svým hříchům Člověk, který překračuje hranice sám proti sobě, nesmí ztrácet naději v okamžik smrti. Musí dobře smýšlet o Bohu a současně se obávat svých hříchů.113 Jestli mu Bůh odpustí, tak je to Jeho štědrost, a jestli jej potrestá, tak z důvodu jeho hříchů.

92 - Věř, že Bůh ukázal Prorokovi (mír a požehnání Boží s ním) to, co se stane s touto společností Věř, že Bůh Vznešený Blahoslavený ukázal Prorokovi (mír a požehnání Boží s ním) to, co se má stát s jeho společností až do dne zmrtvýchvstání.114

93 - Víra tato byla jednou společností a až poté se lidé rozdělili na skupiny Věř, že Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Má umma (společnost) se rozdělí na sedmdesát tři skupin, všechny budou v ohni kromě jedné, a tou jednou je al-džama‛a.“ Byl otázán: „Kdo jsou oni Posle Boží (mír a požehnání Boží s ním)?“ Odpověděl: „Jsou jí ti, co se drží toho, čeho se držím já a mí společníci.“115 Víra byla jedinou džama‛a až do doby chalífátu `Umara ibn al-Chattába. Podobné to bylo i v době `Uthmána. Když byl zavražděn, objevily se rozpady a novoty. Lidé se rozdělili na skupiny a sekty. Byli mezi nimi i ti, kdož se drželi silně pravdy, ve shodě s ní hovořili, a postupovali a vzývali k ní i jiné. Vše bylo v pořádku až do čtvrtého století chalífátu. Poté přišly jiné doby a lidé se silně změnili. Novoty se rozšířily a objevilo se mnoho vzývajících k jiným cestám, než je cesta pravdy a džama‛a. Lidé byli poddáni pokušení věcmi, o kterých ani Posel (mír a požehnání Boží s ním) ani nikdo z jeho společníků nehovořil. Lidé vzývali k rozdělení, přestože Posel (mír a požehnání Boží s ním) zakázal rozdělení. Každá skupina označovala jinou skupinu za nevěřící. Každý vzýval k vlastním názorům a označoval každého, kdo se s ním neshodl, za nevěřícího. A tak ignoranti, lidé obyčejní stejně jako učení, zbloudili. V lidech byla vyvolána touha po tomto světě a obavy z pozemského trestu a lidé za nimi šli z obavy a lásky k pozemskému životu. Sunna a lidé sunny byli utlumeni, novoty se rozmnožily a rozšířily. Lidé se dopustili nevíry mnoha různými způsoby. A nebyli si toho vědomi. Začali konat analogie (qijás) a začali vysvětlovat moc

112 Bůh seslal: »Věru ti, kdož bázní před Pánem svým jsou naplněni.« (Korán 23:57) 113 Anas řekl: Posel (mír a požehnání Boží s ním) přišel k umírajícímu mládenci a řekl: „Co je s tebou?“ Mládenec odpověděl: „Posle Boží (mír a požehnání Boží s ním), doufám v Boha a obávám se svých hříchů.“ Na to Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Tyto dvě se nespojují v srdci poddaného ve stavu jako tento, aniž by mu Bůh nedal to, v co doufá a neochránil jej od toho, čeho se obává.“ (at-Tirmidhí a Ibn Mádža; hasan) 114 Důvodem je to, co bylo autenticky potvrzeno od Proroka (mír a požehnání Boží s ním), co se týče malých a velkých znaků před poslední hodinou. 115 Zpráva je od Abdulláh ibn Amra a je hasan. Od at-Tirmidhího (č.2643), Ibn Wadda v al-Bid’a (str.85), al-Adžurri v aš-Šaría (str.15) a v al-Arba’ín, al-Hakim (1/128-129), Ibn Nasr v as-Sunna (č.62), al-Lalikai v as-Sunna (č.147), Ibn al-Džauzi v Talbis Iblai (str.16) a al-‘Uqaili v ad-Du’afá’ (2/262).

www.muslim.euweb.cz

31

Pána, Jeho znaky, práva, příkazy a zákazy podle vlastního rozumu a vlastních názorů. Přijali vše, co bylo v souladu s jejich rozumem a vše, co s ním (rozumem) nebylo ve shodě, odmítli. Islám se stal cizím, sunna se stala cizí a lidé sunny se stali cizími ve svých vlastních domovech.116

94 - Časově omezené manželství je zakázané Buď si vědom, že manželství na určitou dobu pro zisk (muta)117 a manželství, aby byla žena učiněna povolenou pro bývalého manžela (istihlál)118, jsou zakázané až do dne zmrtvýchvstání.

95 - Vznešenost rodu Muhammada (mír a požehnání Boží s ním) a ansár a práva muslimů Věz, že kmen Hášim je vznešený s ohledem na pokrevní vztah z Poslem Božím. Pamatuj na vznešenost kmene Kurajšovců119, Arabů a všech národů a uznávej jejich práva a postavení v Islámu. Nevolník daného lidu k němu patří. Pamatuj na práva všech lidí v Islámu. Pamatuj na vznešenost ansárů120 a na to, co o nich a své rodině řekl Posel Boží. Není povoleno je urážet, a uznej jejich význam. Uznej postavení sousedů (Posla) z lidí Medíny.

96 - Náboženství leží v následování Posla (mír a požehnání Boží s ním) a jeho společníků Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Buď si vědom, že lidé vědění odmítali názory Džahmíjja až do doby chalífátu banú Abbás, když obyčejní lidé začali hlásat názory, které měly vliv na lidi, začali pochybovat o slovech Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním), a začali používat analogii a vlastní názory. Začali označovat ty, kdož se s nimi neshodli, za nevěřící, a díky tomu ignoranti, nerozvážní a lidé bez vědění podlehli jejich názorům. Stali se nevěřícími a vůbec o tom nevěděli. Umma byla zničena mnoha způsoby, spadla do nevíry a hereze v mnoha způsobech, zbloudila v mnoha způsobech a začala činit novoty v mnoha způsobech, z výjimkou těch, kdo se rozhodně drželi slov Posla Božího (mír a požehnání Boží s ním). Kdo se držel toho, čeho se držel Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) a jeho společníci. Netvrdí, že kdokoliv z nich zbloudil a nepřekračuje (jejich chápání). Stačí mu to, co jim stačilo, a netouží po ničem jiném, než po jejich cestě a jejich právní škole. Uvědomuje si, že (společníci) vyznávali správný Islám a správnou víru. Tedy následuje jejich víru a v tom nachází spokojenost, vědouc, že víra leží v následování. A těmi, které je povinností následovat, jsou společníci Muhammada (mír a požehnání Boží s ním).

97 - Kdokoliv tvrdí, že recitace Koránu je stvořená, je inovátorem

116 Autor zde má nejspíše na mysli situaci, když se objevila hereze tvrdící, že Korán je stvořen, a inkvizice, která byla kolem toho. Viz ar-Radd ‘ala al-Džahmíjja autor ad-Dárimí. 117 Sabrah al-Džuhani řekl: Posel Boží (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Povolil jsem vám časově omezené manželství. Ale teď vám je Bůh zakázal a to až do dne zmrtvýchvstání. Jestli tedy někdo z vás má ženu (se kterou uzavřel tento svazek), musí se s ní rozvést a nebrat nazpět nic z toho, co jí dal. (Muslim, ang. překl. 2/707/č.3255) 118 `Alí řekl: Posel (mír a požehnání Boží s ním) řekl: „Bůh proklel muže, který se žení s ženou za účelem učinit ji povolenou pro jejího bývalého muže, a proklel i toho, kvůli komu je to učiněno. (Hadíth sahíh, zaznamenal Ahmad, Abú Dáwúd, 2/555/č.2071, at-Tirmidhí a an-Nasáí). Viz také bod 56 této knihy. 119 Posel Boží řekl: „Bůh vybral Kina z potomků Ismaele, vybral Kurajšovce z Kina, banu Hášim z Kurajšovců a mne z banú Hášim. (Sahíh Muslim, ang. překl. 4/1230/č.5653, Ahmad, 4/107 a as-Sunna Ibn Abí `Ásim, 2/632. Viz také Fath al-bárí, 13/113 od Ibn Hadžára. Vznešenost se tyká pouze muslimů z nich. 120 Posel řekl: „Znamením ímánu (víry) je láska k ansárům a znamením pokrytectví je nenávist k ansárům. (al-Buchárí, ang. překl. 1/21/č.16. Viz také Fadá’il as-sahába imáma Ahmada, 2/790).

www.muslim.euweb.cz

32

Buď si vědom, že kdokoliv řekne: „Má recitace Koránu je stvořená“, je inovátorem. Každý, kdo v této otázce mlčí a neřekne, jestli je recitace stvořená nebo ne, je džahmí. To je názor imáma Ahmada ibn Hanbal.121 Posel Boží řekl: „Ti z vás, kteří budou dlouho žít, uvidí veliké rozporuplné věci. Tedy vyhněte se nově vymyšleným věcem, neboť ony jsou bludem. Držte se mé sunny a sunny pravověrných chalífů, držte se toho pevně svými zuby.“122

98 - Džahmíjja je ztracená z důvodu uvažování o Bohu a následováním svých názorů Buď si vědom, že džahmíjja je ztracená z důvodu uvažování o Bohu Vznešeném a Vyvýšeném. Začali se ptát: „Proč?“ a „Jak?“ Odvrhli vyprávění, následujíce analogii a soudíce víru podle svých vlastních názorů. Tím jasně a viditelně ukázali nevíru, nevíru která je jasně viditelná. Uznali mnoho lidí za nevěřící a sami se dostali do rozporu s atributy Boha.123

99 - Deviace Džahmíjja Někteří učenci, například Ahmad ibn Hanbal, uznali Džahmíjja za nevěřící, nepatřící do ahl Qibla. Jejich krev je povolená.124 Nedědí po muslimech a muslimové nedědí po nich, neboť tvrdí, že neexistuje modlitba džumaa, modlitba ve skupině, modlitba íd, že není almužna (sadaqa) a tvrdí: „Ten, kdo neuzná, že Korán je stvořen, je nevěřící.“ Povolili užití meče proti společenství Muhammada, čímž odporují těm, kdož byli před nimi. Vystavili lidi pokušení díky věcem, o kterých ani Posel ani jeho společníci nehovořili. Touží po opuštění mešit a společenství. Oslabili Islám, odvrhli džihád a ponořili se do sektářství.

121 Viz as-Sunna (1/163-166) autor Abdulláh ibn Ahmad ibn Hanbal, Usúl as-sunna (bod č.2) imáma Ahmada a Saríh as-sunna (č. 30-33) autora at-Tabárího. Názorem salaf je, že Korán, který je sepsán v mus’haf, umístěn v srdci a recitován jazykem, je nestvořeným slovem Alláha. S ohledem na to, že lidská ruka a zvuk jazyka jsou stvořenými, začali lidé novot hlásat dvouznačné názory slovy: „Má recitace Koránu je stvořená.“ Toto tvrzení ale vede k faktu, že Korán sám o sobě je také stvořený. Proto též učenci jako například imám Ahmad před tím varovali. Viz Chalq af’al al-‘ibad (č.217, 540) imáma al-Buchárího. 122 Abú Dáwúd, ang. překl. 3/1294/č.4590, at-Tirmidhí (č.2678), Ibn Mádža (č.420), Ahmad v Musnad (4/126). Hadíth sahíh. 123 Takzvaný ta´tíl. Šejch Ibn Uthajmín řekl: „Ta´tíl označuje odvržení (tachlija) a opuštění (tark), což nacházíme ve slovech Alláha (súra al-Hadždž, 22:45). Ta´tíl znamená negování jmen a atributů Alláha, které On sám potvrdil, bez ohledu na to, jestli jsou odmítnuty jen některé nebo všechny, a to bez ohledu na to, jestli se jedná o změnu jasného významu (tahríf) nebo popření (džuhúd). To vše je ta´tíl.” (Šarh al-´aqída al-wásitijja, sv. 1, str. 91, Dár Ibn al-Džauzí) 124 Posel Boží řekl: „Krev muslima, který svědčí, že nikdo nemá právo byt uctíván jen Bůh, a že Muhammad je Poslem Božím, jest zakázána s výjimkou tří případů: ženatý cizoložník; život za život a ten, kdo odvrhne svou víru a opustí džama`a.“ (al-Buchárí, ang. překl. 9/10/č.17 a Muslim, ang. překl. 3/898/č.4152) Krev Džahmíjja se stala povolenou z toho důvodu, že odvrhli víru a opustili džamaa. Je třeba ale připomenout, že uznání nevíry a vyměření trestu není právem každého muslima. Šejch Sálih al-Fauzán řekl: „Potvrzení nevíry a vyloučení někoho z víry patří pouze lidem vědění, kteří mají mnoho znalostí. Jsou soudci v soudech šaría a těmi, kdo mohou dávat fatwy. A podobné to je i s jinými otázkami, nemá na to právo každá osoba, ani ti, kdož studují, ani ti, jejichž vědění je malé. Nepatří jim soudit jiné v otázce kufr, neboť takto vzniká fitna (pokušení, neštěstí) … Určení trestu je pouze právem vládce muslimů a není to právem každé osoby … Prorok řekl: „Odpusťte sobě navzájem co je mezi vámi, ale když se vykonání trestu dostane před sultána, tehdy Bůh prokleje toho, kdo prosí o přímluvu a také toho, kdo dělá přímluvu (aby byl trest zrušen).“ K povinnostem sultána patří vyměření trestů, které jsou ustanovené v šaría. Pokud muslimové nemají sultána, tak mají povinnost uspokojit se přikazováním dobra a zakazováním zla a vzýváním k víře v Boha způsobem moudrým a správným.“ (Marádži'át fí fiqh al-wáq`i, ang. překl. www.spubs.com č. MNJ090004])

www.muslim.euweb.cz

33

Odporují vyprávěním a začali hovořit podle toho, co bylo zrušeno.125 Řídí se verši o nejasném významu a užívají jich jako důkazů, díky čemuž začali lidé pochybovat o své víře. Argumentovali o svém Pánu hovoříce: „Není trest v hrobě, ani Haud ani šafaa, ráj ani peklo nejsou stvořené. Odvrhli mnoho z toho, co řekl Posel. Ti z učenců, kteří je uznali za nevěřící, to učinili na základě těchto jasných důkazů, neboť každý, kdo odmítne třeba jen jeden verš s knihy Boží, odmítl celou Knihu126, a každý, kdo odmítne třeba jen jedno vyprávění od Posla, odmítl všechna jeho slova a je nevěřícím v Boha Vyvýšeného. Byli po nějakou dobu, až našli vládce, kteří je podpořili, získávajíce přitom z meče a biče. Věda sunny a džamaa jimi byly oslabené a utlumené, neboť jich bylo mnoho a jejich novoty se rozšířily. Organizovali setkání, kde upevňovali své názory a psali o nich knihy. Přitahovali k sobě lidi, hledajíce pro ně pozice vůdců. Bylo to ohromné pokušení.127 Pouze ti, které Bůh ochránil, byli zachráněni. Nejhorší, co se mohlo stát člověku, který se účastnil těchto posezení, bylo to, že začal pochybovat o své víře, šel v jejich stopách nebo si myslel, že jejich názory jsou správné, nevěděl, jestli jde za pravdou nebo za lží. Člověk tedy začal pochybovat. Lidé byli ztracení až do doby Džafara, známeho jako al-Mutawakkil.128 Bůh mu umožnil zničit novoty a ukázat pravdu. Spolu s ním lidé sunny začali otevřeně hlásat pravdu, přestože jich bylo málo a inovátorů je mnoho až do dnešního dne.129 Co se týče jejich (džahmíjja) základů a bludů, tak někteří lidé při nich zůstali a nadále k nim vzývají a nikdo nezadržuje jejich slova a činy!

100 - Každá hereze vznikla za přičinění ignorantů Věz, že všechny novoty nevznikly jinak, než za přičinění ignorantů, kteří šli za každým, kdo hlasitě křičí. Mění se podle směru větru. A ten, kdo tak postupuje, nemá žádnou víru.130 Bůh Vznešený Blahoslavený řekl: »A dali jsme jim jasné důkazy z rozkazu našeho pocházející. A rozešli se v názorech svých teprve poté, když se jim vědění dostalo, a to ze vzájemné nevraživosti. Pán tvůj pak mezi nimi rozsoudí v den zmrtvýchvstání to, v čem se rozcházeli.« (Korán 45:17) »Lidé byli národem jediným a poslal Bůh proroky jako hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele a seslal s nimi Písmo s pravdou, aby rozsoudil mezi lidmi to, v čem se rozcházeli. A byli ve sporu jedině ti, jimž bylo Písmo darováno poté, co přišla k nim znamení jasná, a to ze vzájemné závisti. A nyní Bůh přivedl z dovolení Svého ty,

125 Muatazila a Rafida odporují (nasch). Předtím tomu odporovali židé. 126 Alí řekl: „Člověk, který odporuje třeba jen jednomu písmenu v něm (Koránu), odporuje celku. (Ibn Abí Šajbah, 1/102; 10/513) a Ibn Džarír v Džami´ al-bajan ´an ta’wíl aj-il-Qur’an, 56) 127 Bylo vyhlášeno, že každý musí vyznávat víru Muatazila, kterou bylo, že Korán je stvořen. Učenci, kteří se s tím neshodli, byli nuceni k přijetí této myšlenky. Ti, kdož otevřeně s touto vírou nesouhlasili, byli vězněni, mučeni a byly nad nimi vyneseny rozsudky smrti. Mezi nimi byl imám Ahmad, který se silně držel pravdy, přestože byl mnoho měsíců ve vězení, byl mučen a veřejně bičován. Alí ibn al-Madíní řekl: „Opravdu, Bůh pomohl víře přes Abu Bakra v den odpadnutí (ridda a přes Ahmada ibn Hanbal v den inkvizice (mihna).“ (adh-Dhahabí v Tadhkira al-huffád, 2/432) 128 Chalífa al-Mutawakkilalalláh, Ab al-Fadl Dža'far, syn al-Mu'tasimbilláh al-Quraši. Zemřel v roce 247 AH. Nechť je k němu Alláh milosrdný. 129 Viz dopis Ahmada ibn Hanbal pro al-Mutawakkila, uvedený v as-Sunna, autorem jeho syn, `Abdulláh, numer 84. 130 Viz kapitola 112.

www.muslim.euweb.cz

34

kdož uvěřili, k pravdě, o níž se dříve rozcházeli v názorech. A Bůh vede, koho chce, ke stezce přímé.« (Korán 2:213) Jsou to podlí učenci, inovátoři jdoucí za vlastními touhami.

101 - Vždy bude skupina lidí držících se pravdy a sunny Buď si vědom, že vždy bude skupina lidí držících se pravdy a sunny. Bůh je povede a povede jejich prostřednictvím i jiné. A jejich prostřednictvím Bůh oživí sunnu. Oni jsou těmi, které Bůh popsal jako nevelký počet v kontroverzních časech. Řekl ve významu: »Ti, kterým kniha byla dána, ze závisti se rozdělili mezi sebou, když obdrželi jasné důkazy...« 131 A odlišil lidi řikajíce: »...A Alláh povede ty, kdož uvěřili, k pravdě, vůči které se různili, se svým povolením. A Alláh vede koho chce k cestě přímé.«132 Posel Boží řekl: „Nepřestane být skupina, uprostřed mé ummy, vítězná v pravdě. Neuškodí jim ti, kdož je opustí, až přijde příkaz Boží a zvítězí.133

102 - Znalým (učencem ve víře) je ten, kdo se drží Knihy a sunny, i když je jeho znalost ohraničená (omezená)

Nechť je k tobě Bůh milosrdný! Buď si vědom, že věděním není znalost mnoha vyprávění, ani znalost mnoha knih. Znalým (učencem ve víře) je ten, kdo následuje vědění a sunnu, i když je jeho znalost ohraničená (omezená)134 a ikdyž nezná mnoho knih. Kdokoliv se protiví Knize a sunně, je člověkem novot (ahl bida) i když zná mnoho vyprávění a zná mnoho knih.

103 - Kdokoliv hovoří o Bohu nebo Jeho víře, překročil hranice Nechť je Bůh k tobě milosrdný! Buď si vědom, že kdokoliv hovoří o víře Boží na základě svých názorů, analogie nebo interpretace bez základu v sunně a džamaa, řekl o Bohu něco, co neví.135 Kdokoliv hovoří o Bohu něco, co neví, překročil hranice.136

104 - Pravda, sunna a džamaa

131 Korán 2:213 132 Korán 2:213 133 Muslim, ang. překl. 3/1061/č.4715, at-Tirmidhí, č.2230 a Ibn Mádža, č10. Viz také Sahíh al-Buchárí, ang. překl. 9/309/č.414-415) a Sahíh Muslim, ang. překl. 3/1061-1062/č.4716-4722). Prorok také řekl: „Vědění (o víře) ponesou důvěryhodní v každém století. Zbaví ji novot těch, kdož překračují hranice, falešná tvrzení lhářů a chybné interpretace nevědomých. (Ibn Adijj, Ibn Asakir a další; sahíh) 134 Imám aš-Šáfii řekl: „Věděním není to, co si zapamatujeme, ale to, co přináší zisk (Abu Nuajm v Hilja al-Awlijá, 9/123) 135 V Knize Alláha Vznešeného Blahoslaveného je mluvení o Alláhu bez vědění ukázáno jako jeden z typů širku. Alláh seslal: »Rci: Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Alláhu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Alláhu to, o čem nemáte ponětí.« (Korán 7:33) 136 Masr řekl: Přišli jsme k Abdulláh ibn Masúdovi a on řekl: „Lidé! Kdokoliv něco ví, nechť hovoří ve shodě s tím, a kdo neví, nechť řekne: Alláh ví nejlépe. To je také součástí vědění. Alláh řekl svému proroku: »Rci: Nežádám od vás za to odměnu žádnou a nejsem z těch, kdož na sebe si berou, co nepřísluší jim.« (Korán 38:86). (al-Buchárí, ang. překl. 6/314/č. 333)

www.muslim.euweb.cz

35

Pravdou je to, co pochází od Boha Nejvyššího Blahoslaveného. Sunnou je cesta Posla Božího. Džamaa je tím, na čem se shodli společníci Posla v době chalífátu Abú Bakra, Umara a Utmána.

105 - Úspěchem je držení se sunny a cesty předešlých generací Člověk, který se ohraničuje sunnou Posla Božího a tím, co následovali společníci Posla a al-džamaa, zvítězil nad všemi lidmi inovace a má klid ve svém těle a zachová si svou víru, s povolením Boha, neboť Posel řekl: „Mé společenství se rozdělí…“ A Posel Boží nás informoval o zachráněné skupině hovoříce: „Ti, kdož drží se toho, čeho se držím já a moji společníci....“137 A to je uzdravení, vysvětlení, čistá a přímá cesta. Posel Boží řekl: „Vyhněte se extrémismu a (prudkosti) tvrdosti. Vyhněte se přehánění a držte se starobylé víry.“138

106 - Kdokoliv následuje inovaci, odvrhl sunnu Posla Božího Buď si vědom že starobylou vírou je víra, která byla od doby smrti Posla Božího až do smrti `Utmána ibn 'Affán. Zavraždění Utmána bylo počátkem sektářství a neshod. Společenství začalo mezi sebou bojovat, rozdělilo se, a začalo následovat vlastní touhy a chtíč a začalo se otáčet k tomuto světu. Není povoleno, aby kdokoliv uvedl do víry něco, podle čeho společníci Proroka nepostupovali. Není též nikomu povoleno vzývat k jakékoliv inovaci, kterou před ním začali konat inovatoři, protože (pokud by to učinil) by byl stejným jako ten, kdo vykonal inovaci. Tedy kdokoliv se drží inovace a ve shodě s ní postupuje, odvrhl sunnu, zprotivil se pravdě a džamaa a uznal inovaci za povolenou a škodí společenství více než Iblís (satan).139

137 At-Tirmidhí (č.2643) a další, hasan, což bylo již dříve vysvětleno. 138 Tento hadíth má autentický řetěz až k Ibn Masúdovi a u něj končí. Není možné ale tato slova připsat Prorokovi a Alláh ví nejlépe. Ad-Dárimí v Sunna, 1/50/č.144. 145, `Abd ar-Razzáq v Musannaf, 10/252, Ibn Nasr v as-Sunna, č.85 a další, Sahíh. Ibn Abbas řekl: Posel řekl: „Vyhněte se přísadám ve víře, když opravdu ti, kdož byli před vámi, byli zničeni z důvodu přidávání do víry. (Ahmad, an-Nasá’i i Ibn Mádža, Sahíh) Ibn Masud řekl: Posel řekl: „Ti, kdož se dostanou do krajnosti (extrémismu), budou zničeni.“ (Ahmad, Muslim a Abú Dáwúd, ang. překl. 3/1294/č.4591, sahíh) 139 Imám al-Lalikai napsal v as-Sunna (č.238), že Sufjan at-Tauri řekl: „Iblís má radši inovaci než hřích. Hříchy je možné odpustit, ale inovaci ne.“