Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory

Výuka v zahraničí- fyzika a přírodovědné obory

Jiří Tesař

Vzdělávací systém v Rakousku

Rakousko – - výuka přírodovědných disciplin

Volksschule – přírodověda - integrovaným způsobem základní poznatky ze všech přírodovědných oborů.

Biologie - od 1. ročníku HS samostatně Integrovaná výuka fyziky a chemie - od 2.

ročníku HS Gymnázia (AHS/U) – všechny

přírodovědné discipliny odděleně .

Rakousko – - výuka fyziky – 2. r. HS

Základní fyzikální a chemické pojmy Stavba látek, mechanika, termika a základy

elektřiny a akustiky). Výukou prolíná společná metoda obou

disciplín - experiment. V tomto ročníku je vyučována především

fyzika.


Podstatně více zastoupeny poznatky z chemie,

Převažuje ale fyzikální učivo. Ch - vlastnosti různých prvků a látek, jejich

výrobu, ochrana před jejich účinky a pod. F - základní poznatky z mechaniky,

akustiky a elektřiny a učivo o jednotlivých druzích energie.

Obě části výuky na sebe volně navazují a netvoří integrovaný celek.


Zastoupení fyziky a chemie vyrovnané. F - poznatky z mechaniky, elektřiny a atomové

fyziky, Ch - vlastnosti jednotlivých prvků a látek. Integrace učiva - stavba atomů různých prvků,

obecné vlastnosti kovů, či chemické účinky elektrického proudu apod.

Často někteří učitelé oba předměty oddělují z důvodu snazší přípravy na vyučování a také samotné výuky.

Rakousko – - výuka fyziky – zásady

Sepětí s praxí. Důraz na ochranu životního prostředí, Humanizace - historie vědy, využití

technických poznatků ve společnosti a pod. Ochrana zdraví – CH - působení škodlivých

látek (alkoholu, kouření, drog a pod.) Ochrana zdraví – F působení elektrického

proudu na lidské tělo, důležitost správného osvětlení při práci pro ochranu zraku, nebezpečí úrazu při dopravě a pod.

Rakousko – - výuka fyziky – aspekty

Převážně kvalitativní pojetí. Téměř vůbec nejsou řešeny kvantitativní

fyzikální úlohy. Obecné vzorce a vztahy slouží pouze k

dokreslení podstaty daného problému. Častá vyučovací metoda - pracovní listy. Rozvoj samostatného poznání a aktivizace dětí. Vybavení kabinetu a uspořádání odborné

učebny - odpovídá experimentální činnosti.

Rakousko – - výuka fyziky na SŠ

Výuka přírodovědných disciplín koordinovaně, tj. odděleně fyzika, biologie a chemie.

Střední školství v Rakousku si zachovává osvědčené modely a tradice.

Na SŠ největší rozvoj především biologie ve spojení s ekologií.

Odklon zájmu studentů od F a CH.

Rakousko – - učitelé fyziky na HS

Studium na Pädagogische Akademie (3roky). Společně fyzika s chemií (jako výuka na HS). Velmi slabá odborná příprava – např. nejsou

měřicí praktika. Výrazné zaměření na didaktiku a pedagogickou

praxi – podrobné didaktické postupy. Není zakončeno diplomovou prací. Výrazné postavení učitelů ve společnosti,

včetně finančního ohodnocení.

Rakousko – - učitelé fyziky na SŠ

Studium na univerzitách – minimálně 10 semestrů (kombinace M-F, F-VT, F-CH).

Hlavní důraz na odbornou připravenost . Společné studium se specialisty. Rozšířené o Pg, Ps a didaktiku fyziky -

teorie, školní pokusy, počítačem podporovaná výuka,…

DP – pouze z odborné F

Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin Waldorfská pedagogika - Rudolf Steiner. V r. 1919 pro děti zaměstnanců firmy Waldorf

Astoria ve Stuttgartu (proto název) Základní principy vyplývají ze zákonitostí

vývoje dítěte a jeho potřeb. Přírodní vědy mají především zformovat vztah

dětí k přírodě. Poznávání člověka, vztahu člověka k zvířatům,

rostlinám a nerostům….

Waldorfské školy - - výuka přírodovědných disciplin

Dítě se obrazně seznamuje s tím, co později a postupně přerůstá do vědeckých koncepcí.

Obsah se od ostatních typů škol příliš neliší. Některé předměty jsou však vyučovány v

jiném věku. Hlavní rozdíl:

- je v tom, na co je kladen hlavní důraz, - ve způsobu presentace učiva a

organizaci výuky.


Začíná se studiem přírody v počátečních třídách a postupně se přecházejí k jednotlivým přírodovědným disciplínám.

Přírodní vědy jsou převážně vyučovány "experimentálně" - děti jsou vedeny k pečlivému pozorování jevů, uvažování o nich, k diskusím a poté k "objevu" zákona či vzorce, který se v jevech skrývá.

Je především rozvíjeno nezávislé myšlení a zdravý úsudek.


Na střední waldorfské škole získává výuka vědečtější charakter.

Možnost diferenciace – uspokojit zájmy studenta a připravit ho pro budoucí profesi.

Např. na mnoha waldorfských školách v USA jsou nabízeny tři bloky disciplín, student si musí vybrat z každé kategorie alespoň jeden předmět – je zajištěna všestrannost učebního plánu pro každého.

Mezi těmito bloky je i blok přírodních věd, který kromě fyziky, chemie a biologie zahrnuje i matematiku.


Učební plán je antropocentrický. Všechny předměty musí společně vytvářet jeden

celek, žádný předmět nesmí být vyučován ve vakuu, bez souvislostí s jinými předměty.

Základní ideou je uvedení všech poznatků do vztahu k člověku.

Snaha najít soulad mezi vědou ( = pravda), krásou ( = umění) a dobrem ( = náboženství).

Dochází tedy k sepětí vědy a techniky s uměním Každý předmět se tedy stává uměním, přírodní i

společenskou vědou.


Výuka přírodních věd musí vycházet od zažitých jevů z běžné praxe.

Pozorování musí být doplněno školním experimentem a až po zvládnutí těchto základů můžeme přejít k abstrakci.

Pojmy jako např. atomy nebo molekuly by měly být až vyvrcholením výuky přírodních věd a nikoli s nimi začínat jako je tomu v současných integrovaných kursech, pojatých profesionálně vědecky.

Waldorfské školy - - výuka fyziky

V 6. třídě začíná akustika (zájem dětí o hudbu a jejich poznatky z Hv.

Poté optika (nikoli klasická) – barevné vidění se všemi jeho podobami v běžné praxi.

Až po těchto jevech - základní jevy nauky o teple, elektřině a magnetismu.

V 7. třídě se pak děti seznámí se základy mechaniky.


8. třída – základní pojmy hydromechaniky, aeromechaniky a meteorologie a prohloubení všech ostatních odvětví fyziky.

Paralelně s fyzikálními poznatky se děti seznamují se základními úkazy na obloze, resp. s výsledky kosmického výzkumu.


9. třída – porozumění jevům o teple a elektřině. Nejen kvalitativní ale i matematický popis daných jevů.

Dokonalé pochopení principů a činnosti běžných přístrojů např. spalovací motor, telefon apod.

Kvalitativní rozbor daných jevů, tj. důkladné porozumění je dominantní.

Matematický popis je pouze druhotný.


10. třída - Galileiovy, Keplerovy a Newtonovy zákony a jejich matematické základy.

Výuka není omezena pouze na kvantitativní popis -akcentuje rovněž vývoj lidského myšlení od éry Ptolemája až po dnešek.

Tento tematický celek o pohybech je zakončen měřením v terénu, např. průměrné rychlosti, zrychlení a pod.


11. roč. - podstata elektřiny a její využití v praxi. Výuka probíhá v kratších epochách. Experimentální činností dospějí k podstatě

elektrického proudu. Přes pojem elektrického a magnetického pole se

žáci postupně dostávají k představě elmag. pole a elmag. vlnění.

Z hlediska teorie poznání kladen důraz na rozlišení jevu a skutečného modelu (pochopení duality) .


12. roč. – geom. a vlnová optika, mechanické kmity, kvantová teorie stavby atomu.

Zdůrazněn vývoj názorů na výše uvedené jevy a na jejich vliv na filosofii, především na teorii poznání.

Výuka přitom respektuje skutečnost, že mnoho žáků již nikdy v životě nebude uvedené teorie potřebovat, a proto cílem je vytvořit u žáků určitý pohled na vědecké metody a výzkum a vypěstovat formální způsob myšlení.

Dánsko - - charakteristika školství

Liberální přístup a maximální volnost jak pro učitele, tak především pro děti.

V podstatě školy alternativního typu. Školský zákon vymezuje výuku na základních

školách (folkeskole - jednotná integrovaná lidová základní škola) a na gymnáziích a ostatních středních školách.

Dánsko - základní školství

Cílem folkeskole není dosažení nejvyššího intelektuálního výkonu žáka, ale vytvoření normálního sociálního klimatu pro vlastní rozvoj žáka a pro rozvoj ostatních spolužáků.

Tato idea je realizována vzájemnými diskusemi mezi učiteli a žáky a mezi žáky samotnými a vzájemnou podporou a spoluprací.

Dánsko – základní školství

Zrušeno vyučování ve výkonnostních kursech v 8. - 10. ročníku (= rozdělení tříd podle kvalitativní úrovně dětí).


Známkování : pouze v 8. - 10. třídě, jen v předmětech, které jsou zakončeny

závěrečnou výstupní nebo rozšiřující zkouškou, posouvá hranici rozhodování žáků o budoucí

profesionální orientaci na období, kdy se již profiluje vlastní osobnostní zaměření.


Široké univerzální vzdělání v klidné atmosféře vzájemné tvůrčí komunikace nerušené starostmi o úspěšné vykonání zkoušek, přijímacích pohovorů

Odstraňuje možnost zkažení si vlastní budoucnosti v době, kdy vlastně žák není schopen plně pochopit o jak důležité rozhodnutí jde.


Výuka obsahuje tři kategorie předmětů: povinné předměty, povinné oblasti např. dopravní výchova,

sexuální výchova, ideologie, zdravověda, profesionální orientace apod.

dodatkové předměty.

Dánsko – základní školství a výuka fyziky

Fyzika se vyučuje integrovaně s chemií. V 7. - 9. třídě - povinný předmět. V 10. třídě - nepovinný předmět, který však

musí škola nabídnout.

Dánsko – gymnázia

člení se na dvě základní větve: humanitně jazykovou a matematickou.

Od 2. ročníku si mohou studenti volit mezi dalšími zaměřeními,

Matematická větev nabízí zaměření na matematiku a fyziku, matematiku a přírodní vědy, společenské vědy a matematiku nebo hudbu a matematiku.


Ministerský rámcový učební plán Školy si ho mohou upravit podle místních

možností, tradic a zaměření školy. Předměty společenského jádra, jsou ve všech

třech ročnících Speciální předměty vyplývají ze zaměření

jednotlivých větví po druhém ročníku.


Matematická větev - blok volitelných předmětů je pro fyziku doporučeno:

v 1. ročníku 4 hodiny týdně, ve 3. ročníku 5 hodin týdně, biologie a chemie jsou zařazeny až ve 2. a 3.

ročníku s dotací 4 resp. 5 hodin týdně.

Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin

V r. 1973 úvahy o školské reformě. Jednou ze základních sfér vzdělávání byly i

přírodní vědy. Naplnění ideje: žák má umět objevovat vztahy v

přírodě, ve společnosti a ve vědeckém životě, má být samostatný a tvořivý.

Maďarsko - výuka přírodovědných disciplin Autoři projektu berou za základ přírodovědného vzdělání následující čtyři tematické okruhy:

- univerzální zákony pohybu

- struktura hmoty

- charakteristika živých organismů

- historie vývoje přírody


Základní pojmy budoucnosti = energie a přeměna energie a struktura hmoty.

Jednotná koncepce učiva přírodovědných předmětů včetně matematiky.

V 5 ročnících základní školy - integrovaný předmět přírodověda.

Integrující prvky pro jednotlivé ročníky: pozorování, měření, pokus, relativnost a životní prostředí.


6. – 8. r. ZŠ se vyučuje fyzika a biologie koordinovaně - integrující prvky: pojmy zachování a přeměna, transport a princip blokové výstavby a organizace.

9. r., tj. v 1. r. gymnázia - integrovaný předmět "Struktura hmoty" s integrujícími prvky: tvorba modelu, tvar, strukturní prvek a symetrie.


Další 3 r. gymnázia opět koordinovaná výuka s integrujícími prvky (kauzalita, předpovídání, plánování, zpětná vazba, řízení, stupeň volnosti, hierarchie, organizace a vývoj).

Integrované laboratorní práce ve 3. a 4. proporcionálně rozdělena mezi F, CH, Bi a elektroniku.

Švédsko – vzdělávací systém

Školství je státní. Vzdělání je bezplatné Rozvoj osobnosti žáků – jeho schopností a

zájmů. Profesionální příprava k širokému odbornému

profilu. Výchova pro život ve společnosti. Výchova pro využití vlastního volného času.

Švédsko – základní škola

Základní školství je jednotné – 9 let (7-16) Má 3 stupně – 1-3; 4-6;7-9 třída Výuka na základě školních osnov Hodnocení – poměrný princip (srovnání s

ostatními žáky, resp. se standardy).. Vysvědčení v 9. roč. je podmínkou pro

přijetí na SŠ.

Švédsko – střední školy

Jednotná organizační struktura + diferencovaný obsah 25 různých linií (všeobecný akademický x odborný

typ studia) Krátký program (2r) – připravuje pro praxi (výroba,

distribuce, administrativa, zdravotnictví,….) Dlouhý program (až 4 r) – ve 3. a 4. roč. specializace –

výkon technicko hospodářských funkcí, resp. další studium na VŠ.

Prioritu tvoří společensko vědní discipliny.

Švédsko – střední školy

Krátký program – praktická odborná orientace. Dlouhý program – náročnější – specializace,

zpravidla obsahuje samostatné řešení projektu. Ve 2. ročníku – volitelné předměty –

akademická orientace x aplikované a prakticky orientované kurzy.

Bez ohledu na výsledky studia student postupuje do vyššího ročníku.

Švédsko – vysoké školy

Bez přijímacích zkoušek – na základě bodů ze SŠ – stanovuje si každá fakulta.

Nejvyšší požadavky (lékařské a technické fakulty). Nejnižší požadavky (filosofické, teologické a

právnické fakulty). VŠ se dělí do 5 oborových skupin:

1.technické; 2. ekonomické a sociální;3. zdravotnické a lékařské; 4.učitelské a pedagogické; 5. informační, komunikační a kulturní

Documents

Výuka v zahraničí - fyzika a přírodovědné obory