Prezentace aplikace PowerPoint

Pedmt: Brlov optikaVypracoval: Ji Augustin; Markta Dvokov; Miroslav Joke; Martina Kouteck; Vclav Kulhaj,DiS.; Martina Vrnov; Ronk: 1.DObdob a rok: LO 2011/2012Vyuujc: Bc. Martina Novkov, MSc.Datum vypracovn: 7.5.2012Vvoj refraknch vad (obecn)

Obecn charakteristika refrakn vadyRefrakn vada je takov on vada, pi n dochz kodchylce lomivosti optickho apartu oka, ppadn kodchylce velikosti oka. Vdsledku toho se paprsky dopadajc na rohovku a nsledn prochzejc optickou soustavou oka nezobraz na stnici, jak by bylo douc, ale obraz se vytvo ped stnic i za stnic. Vsledn obraz tak nen ostr, ale rozmazan mra rozmazn zvis na jeho vzdlenosti od stnice.

Mezi zkladn refrakn vady adme Myopii, Hypermetropii a Astigmatismus.MyopieMyopie neboli krtkozrakost je refrakn vada, pi kter se svteln paprsky prochzejc okem zobraz ped stnic.

Tento jev me bt zpsoben zpravidla dvma faktory plinou dlkou oka nebo nadmrnou lomivost optickho apartu oka.

Zkladnm projevem je zhoren vzus pi pohledu do dlky, respektive posun dalekho bodu smrem koku.HypermetropieHypermetropie neboli dalekozrakost je refrakn vada, pi kter se svteln paprsky prochzejc okem zobraz za stnic.

To znamen, e oko je pli krtk nebo mlo lomiv. V poten fzi nemus bt tato vada patrn, jeliko oko ji doke kompenzovat akomodac, tedy zmohutovnm oky.

Hypermetropie se projevuje zhorenm vzem pi pohledu do blzka, respektive vzdalovnm blzkho bodu od oka.AstigmatismusAstigmatismus (cylindrick on vada) je stav, kdy rohovka nem pravideln kulov tvar, ale je v jedn i obou osch vce i mn zakiven.

Svteln paprsky dopadajc na oko z rznch smr se pak neprotnou na stnici v jednom bod, ale minou se a projevuj se jako ploky.

Pacient ve vsledku vid rozmazan.PresbyopiePresbyopie, nkdy t staeck vetchozrakost, je stav, kter dve i pozdji nastv u kadho lovka. Jedn se o pirozenou fyziologickou zleitost, kterou neoznaujeme jako refrakn vadu.

V prbhu ivota toti dochz k postupnmu rstu on oky pokldnm novch vrstev bunk pes ty star, m oka postupn tuhne a sniuje se jej akomodan schopnost.

Oko nsledn nedoke dostaten akomodovat, co se projev zhorenm vzu pi pohledu do blzka, respektive vzdlenm blzkho bodu od oka.Vvoj a vskyt myopieVvoj a vskyt myopieV posledn dob meme pozorovat vrazn nrst dt i mladistvch, kte trp myopickou vadou. Lkai a odbornci na celm svt ptraj, m je to zpsobeno, ovem stle neexistuje dn jednoznan zvr.

Rychlost nrstu tohoto onemocnn, chceme-li to tak nazvat, je pomrn prudk a nkte proto myopii oznauj za epidemii dnen doby.Vvoj a vskyt myopieNedvno byly v nsk republice zveejnny vsledky przkumu vskytu myopie u kolk v letech 1983 a 2000. Z vsledk vyplv, e v roce 1983 trplo myopi 5,8 % dt ve vku 7 let, 36,7 % dt dvanctiletch, 64,2 % dt patnctiletch a 74 % dospvajcch ve vku 16-18 let.

O sedmnct let pozdji, tedy v roce 2000, byly vsledky nsledujc: 21 % u dt sedmiletch, 61 % u dvanctiletch, 81 % u patnctiletch a 84 % u dospvajcch ve vku 16-18 let.

Je tedy patrno, e ve vech vkovch kategorich se vskyt myopie zvil.Vvoj a vskyt myopieVvoj a vskyt myopieVe spojench sttech je prokzn nrst myopie o 66 % za poslednch 30 let (1971-1972 a 1999-2004), piem v souasn dob je vce ne 42 % obyvatel ve vku 12-54 let myopickch.

Pro srovnn s evropskou populac uveme przkumy provdn na vzorku dospvajcch ve vdsku a Polsku . V oblasti Gteborgu (vdsko) byly v roce 2000 zkoumny dti ve vku 12-13 let, piem vskyt myopie byl prokzn u 49,7 %.

V Polsku probhl podobn experiment v roce 2006 s vrazn nim vsledkem, kdy bylo odhaleno pouze 13,3 % myop ve vku 6-18 let.Vvoj a vskyt myopieNa ostrov Vanuatu lecm v Tichm ocenu bylo v roce 1983 pouze 1,3 % kolou povinnch dt ve vku od 6 do 17 let myopickch.

Podobn jsou na tom kolci (6-17 let) v severovchodnm rnu, kde vykazuje znmky myopie 4,3 % dt.Vvoj a vskyt myopiePesn pina toho jevu zstv odbornkm stle skryta, ovem lze pozorovat urit faktory, kter vznik a vskyt myopie doprovzej.

Pokud napklad rodie trp myopi, je vrazn vy pravdpodobnost, e i jejich dti budou myopov.

Svoji roli ovem hraje i prosted, kdy lid ijc ve mstech trp myopi astji ne obyvatel venkova, respektive ve vyspl spolenosti je vskyt myopie vy ne v nkterch primitivnch kmenech.Vvoj a vskyt myopieNa druhou stranu, dlouhodob ten ani prce, pi n jsou oi trvale zaosteny na krtkou vzdlenost, nemus znamenat vznik myopie.

To potvrzuje napklad fakt, e u pvodn eskymck populace, kter trv dlouh msce v malch prostorch a pracuje s mnoha pracovnmi nstroji v bezprostedn blzkosti o, se myopie tm nevyskytuje.

Nicmn u jejich dt, kter jsou v souasn dob poslny do kol, se myopie zan projevovat ve vysok me.Vvoj a vskyt myopieDle je mon pozorovat vrazn ni vskyt myopie u jedinc, kte trv hodn asu venku a pravdpodobnost, e se u nich myopie vytvo je vrazn ni i v ppad, kdy jejich rodie trp myopi nebo kdy trv vtinu dne tenm.

Jak je vidt, nen to jednoduch a vznik i vvoj myopie u konkrtnho jedince me ovlivnit cel ada faktor.

Akoliv se zatm nepodailo stanovit jednoznanou pinu tohoto problmu, jedno je jist jedn se o globln populan problm.Vvoj a vskyt hypermetropieVvoj a vskyt hypermetropieHypermetropi trp vrazn mn obyvatel ne myopi, je vak tk urit konkrtn mru vskytu, jeliko ta je siln zvisl napklad na vku nebo na tom, co povaujeme za hypermetropii.

Vtina dt se toti rod jako mrn hypermetropick (cca +2,00 D).

Vjimku tvo pedasn narozen dti a novorozenci s nzkou hmotnost, kte maj sklony spe k lehk myopii.Vvoj a vskyt hypermetropiePiblin 4-9 % dt ve vku est a devt msc m hypermetropii vt ne +3,25 D, s postupujcm vkem se jej vskyt sniuje.

Mezi ronmi dtmi je ji pravdpodobnost vskytu takto vysok hypermetropie pouze 3,6 %.Vvoj a vskyt hypermetropieSpolu se stedn a vy hypermetropi se bhem vvoje dtte projevuje tak astigmatismus, ovem oba tyto jevy postupn klesaj a piblin v pti letech vku ji dosahuj minimlnch hodnot.

Bhem nsledujcch deseti a patncti let hypermetropie dle kles, a se postupn ustl ve fzi emetropickho oka, ppadn se pehoupne do oblasti vskytu myopie.

V praxi je to tak, e vtina lid nikdy nedoshne idelnho stavu, ale zstv jim mrn hypermetropie. Jeliko se vak jedn o minimln hodnoty, kter doke oko dky akomodaci eliminovat, nepovauje se to za poruchu refrakce, ale za bn emetropick stav.

Kad studie m definovnu jinou hodnotu, od kter povauje oko za hypermetropick. Nejastji to bv hranice +1,00 D a +3,00 D.Vvoj a vskyt hypermetropieKonkrtn pohled nm poskytne napklad australsk studie z roku 2007 provdn na vzorku kolk ve vku 6 a 12 let.

Podle n dosahuje hypermetropie (>=2,00 D) 13,2 % estiletch a 5 % dvanctiletch (15,7 % a 6,8 % u dt kavkazsk nrodnosti).

Podobn sla meme vidt i u dt (6-17 let) v severovchodnm rnu, kde bylo v roce 2011 asi 5,4 % hypermetropickch k a byla pozorovna sestupn tendence s pibvajcm vkem.Vvoj a vskyt hypermetropieS narstajcm vkem ovem kles akomodan schopnost oka a zan se projevovat latentn hypermetropie, co pispv ke zetelnmu nrstu vskytu hypermetropie u starch osob.Vvoj a vskyt astigmatismuVvoj a vskyt astigmatismuJak ji bylo zmnno, astigmatismus se vyskytuje u novorozenc (spolu s hypermetropi) a nsledn bhem vvoje zraku a emetropizace oka dochz k jeho sniovn.

Ve vym vku pak opt dochz k nrstu jeho vskytu, ppadn ke zmnm jeho orientace.Vvoj a vskyt astigmatismuJist studie z roku 2003 se zabvala vskytem astigmatismu u nskch dt pedkolnho vku (prmrn vk 4-5 let).

Stedn hodnota astigmatismu inila -0,65 D a v 53 % ppad pevldal astigmatismus podle pravidla.

Na vybranm vzorku byly nsledn zkoumny zmny s pibvajcm vkem. Po pti letech bylo zjitno snen stedn hodnoty astigmatismu z pvodnch -0,62 D na -0,50 D.

Prokzalo se tak, e dti s astigmatismem mli nsledn vy sklony k myopii, respektive e rostouc astigmatismus byl pedzvst progresivn myopie.Vvoj a vskyt astigmatismuKlesajc tendenci astigmatismu bhem vvoje oka prokzala i studie na vzorku africkch, americkch a hispnskch dt ve vku est msc a est let, kde byl navc opt patrn vliv etnika.

Astigmatismus >=1,50 D byl zjitn u 16,8 % hispnskch dt (13,9 % podle pravidla, 0,6 % proti pravidlu a 2,2 % ostatn varianty), zatmco africk a americk dti vykazovaly tuto refrakn vadu pouze v 12,7 % ppad (7,8 % podle pravidla, 2,2 % proti pravidlu a 2,7 % ostatn varianty).

U hispnskch dt se tak astji vyskytoval astigmatismus >=3,00 D ne u dt africkch a americkch (2,9 % vs 1,0 %).Vvoj a vskyt astigmatismuVzkumem provedenm v roce 2005 v Japonsku bylo prokzno, e s postupujcm vkem (40-79 let) mra vskytu astigmatismu narst a e dochz ke zmnm jeho osy proti pravidlu.

S tmto zjitnm koresponduj i vsledky przkumu bangladsk populace (2002), kde u dosplch starch ticeti let byl pozorovn astigmatismus ve 32,4 % pozorovanch osob, z toho 58,7 % tvoil astigmatismus proti pravidlu, zatmco podle pravidla bylo pouze 12,1 % a 29,3 % tvoily ostatn varianty.Vvoj a vskyt astigmatismuPodobn vsledky lze pozorovat u dvou rnskch studi z roku 2011, kdy jedna provdla sledovn vskytu refraknch vad u dt kolnho vku (6-17 let), zatmco druh se zamila na populaci v rozmez 40 a 64 let.

Zatmco u dt byl pozorovn astigmatismus v 11,5 % ppad, u dosplch to bylo 49,1 % (12,6 % podle pravidla, 25,9 % proti pravidlu a 10,6 % ostatn varianty).

Zcela jednoznan byla prokzna zvyujc se mra astigmatismu proti pravidlu se zvyujcm se vkem (40-44 let 19,9 % proti pravidlu, zatmco 60-64 let 37 % proti pravidlu).Vvoj a vskyt astigmatismuPolsk tm vdc zase zkoumal vliv vskytu astigmatismu na vskyt myopie.

Vsledkem bylo, e s narstajcm astigmatismem podle pravidla se zvyuje i myopie.

Vliv astigmatismu proti pravidlu, respektive ostatnch variant, prokzn nebyl.Vvoj a vskyt presbyopieVvoj a vskyt presbyopiePresbyopie nen refrakn vada, ale pirozen fyziologick proces strnut oka, kter ztrc schopnost akomodace, v dsledku eho ji nedoke dostaten zaostovat na blzk pedmty.

Ne vdy se vak u pacient ve stednm a vym vku, kte postupn ztrc schopnost zaostit do blzka, mus jednat o presbyopii v pravm slova smyslu.

Na vin me bt tak nekorigovan hypermetropie, kter danho jedince provzela po cel ivot, avak dky vysok akomodan schopnosti oka v mld se neprojevovala ruiv. Oko toti dokzalo zaostovat jak do blzka, tak i na dlku.Vvoj a vskyt presbyopieVyjdit pesnou mru vskytu presbyopie je pomrn komplikovan, jeliko vtina vzkum se sousted pevn na myopii, hypermetropii i astigmatismus. Presbyopie je tak spe okrajov zleitost.

Dal komplikaci zpsobuje fakt, e pro presbyopii neexistuje dn striktn definice, respektive dn standardizovan postup vedouc k jejmu zjitn.Vvoj a vskyt presbyopieV roce 2007 byl proveden vzkum na tma presbyopie u osob ve vku 40-50 let ijcch v Zanzibaru ve Vchodn Africe.

U 89,2 % populace byla detekovna presbyopie, piem pouze 17,7 % z tch, kte potebovali korekci, uvalo brle.

Ostatn to buto nepovaovali za prioritu (33 %), nebo nemli dostatek penz na jejich pozen (30,6 %).Vvoj a vskyt presbyopieV Tanzanii bylo odhaleno 61,7 % presbyop mezi osobami starmi tyiceti let.

Zde vak byl pozorovn vliv vzdln a msta bydlit, kdy vy vskyt presbyopie byl spojovn s vym vkem, enskm pohlavm, vym dosaenm vzdlnm a bydlitm ve mst.

Je tedy mon, e uritou roli ve vskytu presbyopie maj i environmentln vlivy.Vvoj a vskyt presbyopieNkolik svtovch organizac provedlo studie na tma zhorenho vidn v dsledku (nekorigovan) presbyopie. Nsledn byly vsledky extrapolovny a v roce 2008 byl vytvoen globln pehled.

Vsledn odhad znl, e v roce 2005 bylo na celm svt 1,04 miliardy lid trpcch presbyopi, piem 517 milion z nich nemlo dn korekn brle nebo nemlo sprvn korekn brle.

94 % nekorigovanch presbyop se nachz v rozvojovch zemch.Srovnn obecnch poznatk se zskanmi datySrovnn obecnch poznatk se zskanmi datyAbychom mohli provst srovnn obecnch poznatk s daty, kter jsme obdreli od koleg z ostatnch skupin, musme si zvolit urit referenn hodnoty, vi kterm budeme tato data srovnvat.

Jeliko vak neexistuje dn oficiln statistika, kter by obsahovala vechny refrakn vady u 100 % obyvatel planety a dokonce ani v rmci esk republiky nejsou oficiln daje dostupn, zvolili jsme nkolik studi, kter byly provedeny v relativn nedvn dob a kter poskytuj alespo sten pohled na danou problematiku.Prvn ref. studie vskyt myopie a hypermetropieJedn se o prci z roku 2004, kter se zajmala o vskyt refraknch vad mezi dosplmi osobami nad tyicet let ve Spojench sttech, zpadn Evrop a Austrlii.

K tomuto elu bylo provedeno est studi na celkovm vzorku 29 281 osob.

Vsledky byly nsledujc:

Myopie: 25,4 % USA; 26,6 % Evropa; 16,4 % Austrlie;Hypermetropie: 9,9 % USA; 11,6 % Evropa; 5,8 % Austrlie;

Prvn ref. studie vskyt myopie a hypermetropiePrvn ref. studie vskyt myopie a hypermetropieVsledky pozorovn skupiny . 5 a 2Skupina slo 5 mla za kol pozorovat vskyt myopick korekce ve vybranch onch optikch, skupina slo 2 provdla srovnateln pozorovn vskytu hypermetropie.

Vsledky zjitn za obdob dvou msc jsou nsledujc:

Ze 415 zkaznk bylo 69 myop, tzn. podl zastoupen myop mezi nvtvnky vybranch onch optik pedstavuje 16,6 %.Ze 155 zkaznk bylo 86 hypermetrop, tzn. podl zastoupen hypermetrop mezi nvtvnky vybranch onch optik pedstavuje 55,5 %.Pokud tvo myopov a hypermetropov 72,1 % nvtvnk vybranch onch optik, lze usuzovat, e zbylch 27,9 % pedstavuj presbyopov i astigmatici (kte jinak nevykazuj ani myopii, ani hypermetropii).Vsledky pozorovn skupiny . 5 a 2Vsledky pozorovn skupiny . 5 a 2Vsledky pozorovn skupiny . 5 a 2Referenn studieOn optiky43Vsledky pozorovn skupiny . 5 a 2Pokud se podvme na ve znzornn vsledky, zjistme, e pomr mezi myopi a hypermetropi u vybranho vzorku obyvatelstva je vrazn odlin od toho, kter meme sledovat ve vybranch onch optikch.

Tento fakt me bt zpsoben nkolika faktory, jako je napklad uvn kontaktnch oek mladmi lidmi (myopy), kte je asto nakupuj na internetu (respektive v onch optikch, kter tuto slubu nabzej), zatmco star lid trpc hypermetropi navtvuj tm vdy (nejbli) on optiku.Vsledky pozorovn skupiny . 5 a 2V na referenn studii byla navc hypermetropie definovna jako vada vy ne +3,0 D vetn, co v nim vku nemus znamenat dn komplikace, ovem vzhledem ke klesajc akomodan ve st to me zpsobovat problmy pi pohledu do blzka a lovk je nsledn nucen uvat korekn pomcku, m se nm promtne do statistiky v onch optikch.

Dalo by se tedy ci, e po svt chod daleko vce skrytch hypermetrop, ne kolik se jich uvd v oficilnch statistikch.

Nae sledovn ve vybranch onch optikch tak probhalo pomrn krtkou dobu, take vsledn poet vzork nen pli velk a me tak snadno dochzet k dlm zkreslenm.

Druh ref. studie vskyt astigmatismuPro srovnn se zskanmi daty jsme zvolili ti studie, piem dv z nich zkoumaj vskyt astigmatick vady u dt a dosplch osob . Tet se zamuje na vskyt astigmatismu (+ myopie a hypermetropie) v dospl populaci.

Astigmatismus byl objeven u:11,5 % dt49,1 % dosplch (51 % m vadu do 1,00 D vetn; 49 % m vadu vy ne 1,00 D)Druh ref. studie vskyt astigmatismuDruh ref. studie vskyt astigmatismuDruh ref. studie vskyt astigmatismuPokud se podvme na vskyt astigmatismu v porovnn s vskytem myopie a hypermetropie, zjistme, e myopi a hypermetropi trp 42,7 % populace, zatmco astigmatismus se vyskytuje u 32,4 %.

Pokud bychom tedy zanedbali vskyt samotnho astigmatismu (takovho, kter nen kombinovn s myopi ani hypermetropi), bude 32,4 % obyvatel disponovat astigmatismem spojenm s jinou refrakn poruchou, zatmco 10,3 % budou tvoit myopov a hypermetropov bez astigmatismu.

Vzjemn pomr tchto dvou skupin znzoruje nsledujc graf:Druh ref. studie vskyt astigmatismuVsledky pozorovn skupiny . 1Skupina slo 1 sledovala zastoupen astigmatismu. Z vsledk jejich pozorovn je patrn, e astigmatismem trp piblin polovina (49 %) klient vybranch onch optik, piem polovina z nich (52 %) m astigmatismus do 1,00 D, 29 % od 1,00 D do 2,00 D a pouze 19 % vy ne 2,00 D.

Astigmatismus se v drtiv vtin ppad vyskytuje u dosplch osob (75 %), zatmco dti jm trp pouze v 25 % ppad.

Pomr en a mu, u nich se vyskytuje tato vada, je vyrovnan (48 % vs 52 %).Vsledky pozorovn skupiny . 1Vsledky pozorovn skupiny . 1Referenn studieOn optiky53Vsledky pozorovn skupiny . 1Z ve uvedenho grafu meme vyst, e podl dt a dosplch osob s astigmatismem je v ppad naeho sledovn prakticky toton s tm, kter uvd referenn studie.

Nepatrn rozdl je zpsoben odlin definovanou metodikou u nmi zvolench referennch studi, kdy pi przkumu mezi dtmi byl astigmatismus definovn jako vada vy ne 0,75 D, zatmco u dosplch to byla hodnota 0,50 D.

Z toho dvodu nm vyel podl dosplch v rmci referenn statistiky mrn vy, ne ve vybranch onch optikch. I pesto se vak jedn o rozdl zanedbateln a lze konstatovat, e vsledky se shoduj.Vsledky pozorovn skupiny . 1Vsledky pozorovn skupiny . 1Referenn studieOn optiky56Vsledky pozorovn skupiny . 1Tak v tomto ppad lze konstatovat shodu nmi pozorovanch vsledk s daji z referenn studie.

V obou ppadech pevauje astigmatismus do 1,00 D.Vsledky pozorovn skupiny . 1Zkombinujeme-li vsledky skupiny slo 5 a 2 s vsledky skupiny slo 1, dostaneme toto zjitn:

72,1 % tvo myopov a hypermetropov49 % pedstavuje podl astigmatikPi zanedbn vskytu samotnho astigmatismu (tedy takovho, kter nen kombinovn ani s myopi, ani s hypermetropi) disponuje 49 % zkaznk myopi i hypermetropi kombinovanou s astigmatismem a 23,1 % pedstavuje zastoupen myop a hypermetrop bez astigmatismuVsledky pozorovn skupiny . 1Vsledky pozorovn skupiny . 1Referenn studieOn optiky60Vsledky pozorovn skupiny . 1Opt meme prohlsit, e nmi zskan data se shoduj s referenn studi.

Myopie nebo hypermetropie kombinovan s astigmatismem je v obou ppadech zastoupena astji ne samotn myopie i hypermetropie.Vsledky pozorovn skupiny . 4Skupina slo 4 pozorovala po dobu dvou msc vskyt presbyop v nkolika vybranch onch optikch. Z vsledk tohoto sledovn lze vyst nsledujc fakta:

Vysok Mto: 60,8 % presbyopHoice: 60,9 % presbyopLitomyl: 44 % presbyop

Zastoupen myop a hypermetrop ji znme, jedn se o 72,1 % vech klient onch optik. Nyn pidme informaci, e prmrn zastoupen presbyop in 55,2 % klient.

Meme tedy prohlsit, e presbyopie se nevyskytuje ist jako samostatn zleitost, ale pinejmenm 27,3 % klient onch optik trp kombinac presbyopie s nkterou refrakn vadou buto myopi, nebo hypermetropi.Vsledky pozorovn skupiny . 4Vsledky pozorovn skupiny . 4Pozn: Teoreticky bychom mli brt v vahu jet vskyt samotnho astigmatismu (tedy takovho, kter nen kombinovn ani s myopi, ani s hypermetropi), ovem v praxi nebude tento jev pli ast, take ho zde v rmci zjednoduen zanedbvme.

Nyn se nabz srovnn vskytu presbyopie u lid s refrakn vadou a u emetrop.

Vsledky z pozorovn ve vybranch onch optikch dopadly nsledovn:Vsledky pozorovn skupiny . 4Vsledky pozorovn skupiny . 4Pro ilustraci uveme jet pomr osob s refrakn vadou a emetrop v populaci (data z na prvn referenn studie):Vsledky pozorovn skupiny . 4Referenn studieOn optiky67Vsledky pozorovn skupiny . 4Pokud srovnme vskyt presbyopie u emetrop a ametrop ve vybranch onch optikch s vskytem refraknch vad v populaci, dojdeme k zvru, e oba daje se v rmci urit odchylky shoduj.

V prvnm i ve druhm ppad pevauje emetropie (kombinovan s presbyopi) nad ametropi (opt v kombinaci s presbyopi).ZvrZvrNam kolem bylo zpracovat obecn poznatky z oblasti vvoje a vskytu refraknch vad a presbyopie a nsledn srovnat tyto daje s daty zskanmi ostatnmi skupinami ve vybranch onch optikch.

Pi een tohoto kolu jsme vychzeli z informac publikovanch odbornmi svtovmi organizacemi, kter se zabvaly danou problematikou a provdly vzkumy v dan oblasti.

Takto zskan data jsme nsledn graficky znzornili a porovnali s daty, kter nm poskytli nai kolegov z ostatnch skupin.ZvrPi srovnn vskytu myopie a hypermetropie se nm nepodailo potvrdit veobecn platn nlez, co mohlo bt zpsobeno jinou metodikou pro klasifikaci jednotlivch refraknch vad nebo nktermi dlmi nepesnostmi pi provdn naeho przkumu.Zvrdaje o vskytu astigmatismu, kter nm pedali kolegov ze skupiny . 1, naopak zcela korespondovaly s tm, co o tto refrakn vad kaly obecn poznatky.

Porovnvali jsme vskyt tto poruchy mezi dosplmi a dtmi, zabvali se jej etnost v zvislosti na jej vi a nakonec srovnali vskyt v kombinaci s ostatnmi refraknmi poruchami.

Ve vech ppadech jsme konstatovali shodu obou srovnvanch daj.ZvrPodobn to bylo s vskytem presbyopie ve vybranch onch optikch, kter tak odpovdal veobecn platnmu nlezu.

Odchylka ve srovnvanch datech byla relativn nzk.