Výzkum pro Manuál rovoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji

5/2007MANUÁL ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JČ KRAJI

1

INCOMA Research pro JCCR

23.5.2006

MANUÁL ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI

PREZENTACE ZÁVĚRŮ PROJEKTU

pro JCCR zpracovala INCOMA Research


2


1. Projekt „Manuál rozvoje cestovního ruchu“

2. Výzkum návštěvníků

kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané

závěry ze sekundárního výzkumu a expertního šetření

4. Syntéza, návrhová

část

5. Shrnutí, závěry


3




kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané



část



4


VÝCHODISKA A HLAVNÍ

CÍLE PROJEKTU

VÝCHODISKA A HLAVNÍ

CÍLE PROJEKTU

navázat na základní strategické dokumenty Jihočeského kraje (Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje, Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji) a rozšířit je o marketingový rozměr

zjistit současný stav trhu i názory širokého spektra návštěvníků i poskytovatelůslužeb v oblasti cestovního ruchu, vypracovat segmentaci trhu a analýzu cílových skupin a produktů

na základě odborné analýzy určit hlavní strategické směry dalšího rozvoje v oblasti marketingového řízení regionu za účelem zvýšení jeho atraktivity pro návštěvníky (a následně zvýšení příjmů z cestovního ruchu)

vytvořit podklad pro řízení rozvoje cestovního ruchu na území kraje (z hlediska produktů, destinací i dalších významných aspektů) na období 2007-12

konkretizovat činnosti a metodiku pro management a marketing cestovního ruchu

… a napomoci tak úspěšnému, akceschopnému a efektivnímu rozvoji celého regionu


5


OBSAH STUDIE

1. ÚVOD 1.1. CÍLE PROJEKTU 1.2. METODIKA PROJEKTU 1.3. SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP

2. CESTOVNÍ RUCH V JIHOČESKÉM KRAJI 2.1 POZICE CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI V CELOREPUBLIKOVÉM KONTEXTU A

ZASAZENÍ DO STŘEDOEVROPSKÉHO RÁMCE 2.1.1 Stručná charakteristika Jihočeského kraje 2.1.2 Cestovní ruch v Jihočeském kraji 2.1.3 Turisty vyhledávaná místa v okresech Jihočeského kraje 2.1.4 Jihočeský kraj jako destinace cestovního ruchu v rámci České republiky 2.1.5 Pohled na konkurenci kraje v oblasti cestovního ruchu

2.2 STRATEGICKÉ DOKUMENTY ROZVOJE JIHOČESKÉHO KRAJE V OBLASTI CR 2.3 STRUKTURA ZAŘÍZENÍ CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI

2.3.1 Nabídka zařízení cestovního ruchu v Jihočeském kraji 2.3.2 Kapacita ubytovacích zařízení v Jihočeském kraji

2.4 NÁVŠTĚVNOST JIHOČESKÉHO KRAJE

3. VÝZKUM NÁVŠTĚVNÍKŮ JIHOČESKÉHO KRAJE 3.1 PARAMETRY REALIZOVANÉHO VÝZKUMU 3.2 NÁVŠTĚVY JIŽNÍCH ČECH 3.3 ZVYKLOSTI NÁVŠTĚVNÍKŮ JIŽNÍCH ČECH 3.4 JIŽNÍ ČECHY – DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU 3.5 HODNOCENÍ JIŽNÍCH ČECH JAKO TURISTICKÉ DESTINACE


6


OBSAH STUDIE

3.1 INFORMACE O JIŽNÍCH ČECHÁCH 3.2 PROFILY NÁVŠTĚVNÍKŮ JIŽNÍCH ČECH

4. EXPERTNÍ POHLED NA VÝVOJ CR V JIHOČESKÉM KRAJI

4.1 HLAVNÍ OBLASTI NABÍDKY A POPTÁVKY 4.1.1 Hlavní oblasti nabídky 4.1.2 Hlavní oblasti poptávky

4.2 VÝVOJOVÉ TRENDY 4.2.1 Dopad světových trendů v turistice na Jihočeský kraj 4.2.2 Rostoucí turistický potenciál středoevropského prostoru

4.3 PROBLÉMOVÉ OBLASTI A NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI 4.3.1 Koordinace činnosti soukromých subjektů a veřejných institucí v oblasti cestovního ruchu 4.3.2 Kvalifikovaná pracovní síla v oblasti cestovního ruchu 4.3.3 Kvalita jako téma

5. SEGMENTACE TRHU CESTOVNÍHO RUCHU V JIHOČESKÉM KRAJI 5.1 SEGMENTACE Z HLEDISKA ÚZEMÍ 5.2 SEGMENTACE Z HLEDISKA PRODUKTŮ 5.3 AKTUÁLNÍ SEGMENTACE NÁVŠTĚVNÍKŮ JIHOČESKÉHO KRAJE

6. IDENTIFIKACE DIFERENČNÍCH VÝHOD A PERSPEKTIVNÍCH TRŽNÍCH SEGMENTŮ, DEFINOVÁNÍ ŽÁDOUCÍ TRŽNÍ POZICE JIHOČESKÉHO KRAJE Z HLEDISKA CESTOVNÍHO RUCHU

6.1 IDENTIFIKACE DIFERENČNÍCH VÝHOD A PERSPEKTIVNÍCH TRŽNÍCH SEGMENTŮ 6.2 VÝBĚR PRIORITNÍCH CÍLOVÝCH SKUPIN PRO DESTINAČNÍ MANAGEMENT 6.3 DEFINOVÁNÍ ŽÁDOUCÍ TRŽNÍ POZICE JIHOČESKÉHO KRAJE JAKO DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU


7


OBSAH STUDIE

7. MARKETINGOVÝ MIX K DOSAŽENÍ ŽÁDOUCÍ TRŽNÍ POZICE REGIONU 7.1 CENTRÁLNÍ PRVKY MARKETINGOVÉHO MIXU PRO JIHOČESKÝ KRAJ 7.2 SPECIFICKÉ PRVKY MARKETINGOVÉHO MIXU PRO DÍLČÍ SEGMENTY,KOMUNIKACE

DIFERENČNÍCH VÝHOD REGIONU 7.2.1 Komunikace s cílovými skupinami 7.2.2 Vymezení strategických lokalit pro destinační management Jihočeského kraje 7.2.3 Komunikace diferenčních výhod regionu

7.3 PŘESHRANIČNÍ ASPEKTY MARKETINGOVÉHO MIXU 7.4 PODPŮRNÉ A PARTNERSKÉ PROGRAMY 7.5 EKONOMICKÉ ASPEKTY MARKETINGOVÉHO MIXU

8. SHRNUTÍ, VYMEZENÍ HLAVNÍCH ROZVOJOVÝCH KROKŮ 8.1 SHRNUTÍ 8.2 HLAVNÍ ÚKOLY V KRÁTKODOBÉM HORIZONTU 8.3 HLAVNÍ ÚKOLY VE STŘEDNĚDOBÉM HORIZONTU


8


METODIKA, POSTUP ZPRACOVÁNÍ

POSTUP ZPRACOVÁNÍ

zpracování probíhalo v několika fázích – analytická a návrhová část

zjednodušené schéma postupu prací:

ZPRACOVÁNÍ

VÝSLEDKŮ, SEGMENTAČNÍ

ANALÝZA

NÁVRHOVÁ

ČÁST (MARKETINGOVÝ MIX, HLAVNÍ

ÚKOLY)

NAPLNĚNÍ

INFORMAČNÍ

ZÁKLADNY


9



HLAVNÍ

INFORMAČNÍ

ZDROJE PRO ZPRACOVÁNÍ

ANALÝZY

relevantní studieoficiální statistiky CR

obdobné inspirativnímateriály příhraničních regionů (OÖ, NÖ)

veřejné informačnízdroje

interní databáze INCOMA Research

Sekundární

datové zdroje

více než 2000 rozhovorů s návštěvníky více než 50 lokalit JČ kraje

více než ¼ rozhovorůprovedena se zahraničními návštěvníky

dotazování probíhalo celoročně

Výzkum návštěvníkůJČ

kraje

přes 50 expertních rozhovorů s osobami, jejichž názory založené na osobní zkušenosti významně přispívají k naplnění cílů projektu

respondenti: poskytovatelé služeb v různých oblastech CR, zástupci místní i regionálnísprávy, podpůrných institucí, akad. sféry, aj.

Expertní

rozhovory


10



otázky v dotazníku pokrývaly tyto oblasti:chování a zvyklosti návštěvníků (motiv, hlavní cíle a aktivity, způsob a forma dovolené

atd.)

hodnocení poskytovaných služeb dle segmentů, námětů na zkvalitnění a doplňkovéaktivity

identifikace vhodných komunikačních kanálů o nabídce CR v regionuidentifikační údaje (bydliště, sociodemogr. a ekonomické charakteristiky, frekvence a

důvody návštěvnosti kraje) – pro účely statistické analýzy a segmentace

VÝZKUM NÁVŠTĚVNÍKŮ

JIHOČESKÉHO KRAJE

dotazování probíhalo metodou osobních rozhovorů, rozhovory provedli zkušení a důkladně proškolení tazatelé supervizováni stálými zaměstnanci INCOMA Research

respondenti byli vybíráni metodou náhodného výběru v dané lokalitě

dotazování probíhalo také v cizích jazycích

Metodické

principy

Sledovaná

témata


11



ZPRACOVÁNÍ

VÝSLEDKŮ, SEGMENTAČNÍ

ANALÝZAhloubková analýza a syntéza informací získaných z výzkumné fáze s ohledem na

konkurenční analýzusegmentace trhu cestovního ruchu (několik možných hledisek)

analýza potřeb jednotlivých cílových segmentů, identifikace rezerv a příležitostízhodnocení hlavních segmentů z hlediska procesů destinačního managementu

výběr perspektivních cílových skupin

NÁVRHOVÁ

ČÁST (MARKETINGOVÝ MIX, HLAVNÍ

ÚKOLY)

výběr prioritních cílových skupin a prioritních nabídkových produktůdefinování cílové tržní pozice regionu

návrh odpovídajícího marketingového mixu, rozšíření konceptu 4P na 7P (product-price-place-promotion-people-programming-partnership) a jeho implementace

návrh komunikační strategienávaznost na programy příhraničních regionů, podpůrné a partnerské programy

doporučení ke krátkodobým i střednědobým krokům


12


ČASOVÝ HARMONOGRAM

1/2006 předložení

nabídky výběr zpracovatele

2/2006 vstupní

briefing sestavení

řešitel. týmu

3/2006 schválení

dotazníku a lokalit

4/2006 1. kolovýzkumunávštěv.5-6/2006

expertní

rozhovory1. část

7-8/2006 2. kolo výzkumu návštěv. expertní

rozhovory 2. část

9-10/06 3. kolo výzkumu návštěv. analýza dosav. výsledků

výzkumu

11-12/06 analýza potřeb segmentů průběžná

zpráva s hlavními dosavadními zjištěními

1-2/2007 4. kolo výzkumu návštěv. uzavření

analytické

části

3-4/2007 návrhová

část: tržní

pozice, prioritní

skupiny/produkty

5/2007 marketingový mix, návrhy konkrétních opatření

kompletacesekund.datových

zdrojů

přípravné

geograf.výstupy

předběžná

segmentace

konzultace před finalizací

zpracování

závěrečné

zprávy

do 30.5.2007 předání

kompletní

závěrečné

zprávy

analýzasekund.datových

zdrojů

školení

tazatelů

start návrhové

fáze


13




kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané



část



14


výzkum proběhl v souladu se zadáním v období květen 2006 - duben 2007, v průběhu všech čtyřročních období, s důrazem na letní sezónu

celkem bylo provedeno 2015 rozhovorů s návštěvníky jižních Čech (JČ) ve více než 50 lokalitách-

rozhovory byly provedeny formou osobních rozhovorů

tazateli INCOMA Research-

v rámci výzkumu bylo osloveno také

565 zahraničních návštěvníků-

výběr respondentů

probíhal metodou náhodného výběru ve stanovených lokalitách

výzkum se zaměřil zejména na -

zvyklosti návštěvníků

JČ-

nejvyhledávanější

lokality v JČ

a důvody pro jejich navštívení-

hodnocení

možností

a služeb cestovního ruchu v JČ

a případné

nedostatky-

preference a kvalitu informačních zdrojů

o JČ

v rámci výzkumu jsme sledovali také sociodemografické ukazatele o návštěvnících Jihočeského kraje a o jejich domácnostech (pohlaví, věk, počet osob žijících v domácnosti, počet dětí, příjmová skupina domácnosti, původ respondentů (kraj ČR, u zahraničních návštěvníků zeměpůvodu)) – ty byly využity při zpracování výzkumu a analýze výsledků


JIŽNÍCH ČECHInformace o výzkumu a struktura vzorku

INFORMACE O VÝZKUMU


15





Přehled lokalit s uskutečněnými rozhovory


16





Přehled lokalit s uskutečněnými rozhovory*

*

seskupení

dle typů

lokalit, využité

v některých grafech

ČESKÉ BUDĚJOVICE Kvilda Červená Lhota

České Budějovice Nové Hutě JIHOČESKÁ PŘÍRODA

ČESKÝ KRUMLOV Zadov Terčino údolí

Český Krumlov Kubova Huť Kleť

HLUBOKÁ NAD VLTAVOU Churáňov Nové Hrady

Hluboká n/ Vlt. LIPNO Chýnovské jeskyněJINDŘICHŮV HRADEC A TŘEBOŇSKO

Lipno Nová Bystřice

Chlum u Třeboně Horní Planá OSTATNÍ OKRESY

Jindřichův Hradec Frymburk Písek

Jindřiš Kramolín Prachatice

Kardašova Řečice Černá v Pošumaví Strakonice

Třeboň HISTORICKÁ MÍSTA TemelínTřeboňské lázně Orlík TáborTřeboň - cyklostezsky Rožmberk České VeleniceKemp Oáza Vítkův Hrádek HněvkoviceBřeskáč Zlatá Koruna Koloděje n/LužnicíKemp Osika Zvíkov PořežanyŠUMAVA Stráž N/Než. Týn n/VltavouBorová Lada Holašovice Dolní DvořištěJezerní Slať Slavonice

Počty rozhovorů

během sezony (%)

13

56

23

8jaro

léto

podzim

zima


17




STRUKTURA VZORKU

pro potřeby analýzy jsme u respondentů sledovali následující charakteristiky:pohlaví

věkvzdělání

velikost domácnosti

počet dětípříjmovou kategorii

původ respondentů

23

15

76533

11

28Jihočeský krajHlavní město PrahaStředočeský krajJihomoravský krajPlzeňský krajÚstecký krajVysočinaOstatní kraje ČRCizinci

Struktura vzorku: PŮVOD RESPONDENTŮ

(%)

N = 2015

Přibližně čtvrtina (23 %) dotázaných byli turisté

z JČ.

Nejpočetnější

skupinou návštěvníků

jsou vedle Jihočechů

turisté

z Prahy, což

se odrazilo i ve struktuře výzkumného vzorku -

15 %. Výraznější zastoupení mají i Středočeši, Jihomoravané

a návštěvníci z Plzeňského kraje.

Více než

čtvrtinu (28 %) ze struktury vzorku tvoří zahraniční

návštěvníci (největší

podíl z nich Němci a Rakušané).


18


7

18

34

21

9

83

Češi

7

18

34

21

9

83

Češi


JIŽNÍCH ČECHNávštěvy jižních Čech

FREKVENCE NÁVŠTĚV

„Jak často trávíte svůj čas v Jižních Čechách?“(podle původu turistů, údaje v %)

Jihočeši a Češi(detailní

pohled)

Pozn.: Obyvatelé Jihočeského kraje hodnotili Jižní Čechy mimo okolí svého bydlištěPozn.2: Cizinci měli na výběr místo varianty „Jsem v JČ poprvé“ variantu „Jsem v ČR poprvé“.

N = 1450

31

7

33

2

18

21

7

34

15

91

41

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%

Cizinci

Jihočeši

Češi

Jsem v JČ poprvé/Jsem v ČR poprvé Méně často Jednou za rok Několikrát do roka

N = 2015

Tři čtvrtiny českých návštěvníků

zavítají

do JČ

alespoň

jednou za rok (41% několikrát), mezi cizinci je to 36 %

(15% několikrát).

Třetina cizinců

a 7% Čechů

navštívilo JČ

poprvé.


19




ZPŮSOB DOPRAVY

N = 2015

„Jakým dopravním prostředkem jste přijeli?“(podle věku, údaje v %)

83

75

70

73

6

7

12

10

6

9

9

8

3

6

5

4

2

5

4

0% 25% 50% 75% 100%

2 a více dětí

1 dítě

Bez dětí

Všichni návštěvníci

Auto Autobus Vlak Kolo Ostatní

Pro rodiny s více dětmi je auto častěji preferovaným prostředkem než

pro rodiny s jedním dítětem nebo bez dětí.

Lidé

bez dětí

naopak o něco více využívají

jiných dopravních prostředků.


20




CHARAKTER SKUPINY

N = 2015

„S kým jste přijel(a)?“(podle věku, údaje v %)

30

27

16

28

34

25

9

24

43

21

7

23

27

25

16

11

10

17

14

8

7

20

24

13

11

10

9

12

9

6

4

4

6

8

5

3

4

4

5

3

4

3

0% 25% 50% 75% 100%

55 a více let

45-55 let

35-44 let

25-34 let

Do 24 let


S partnerem S rodinou (děti do 15 let)S rodinou (jen dospělí) S přáteliSám S partnerem a přáteliS rodinou a přáteli Školní výlet

Rozdíly v charakteru turistické

skupiny jsou silně

diferencovány věkem. Lidé

do 24 let a lidé

od 55 let přijíždějí

častěji s partnerem, střední

věkové

kategorie s dětmi apod.


21


16

17

18

17

29

29

42

35

35

9

21

22

21

45

20

26

0% 25% 50% 75% 100%

Cizinci

Jihočeši

Češi


Častěji Přibližně jednou za rok Méně než jednou za rok Nevyužívám ubytování



UBYTOVÁNÍ

V JIŽNÍCH ČECHÁCH

N = 2015

„Jak často využíváte při návštěvách JČ

ubytovacích služeb?“(podle původu turistů, údaje v %) Ubytovací

služby využívá

v JČ

80 %

návštěvníků

z jiných oblastí, u Jihočechů

je to přibližně

polovina. Turisté

z ČR se zde ubytovávají

o něco častěji než

zahraniční

návštěvníci, především pak v případě

opakovaného ubytování

v rámci hlavní

dovolené

(jednou za rok).Šestina oslovených se zde ubytovává

i vícekrát za rok.


22




UBYTOVÁNÍ


5 4 4 6

29 29 27

35

2821

32

22

27

18

1310 12

26 7 62

42

126 6

6

4

0%

25%

50%

75%

100%

Všichninávštěvníci

Češi Cizinci Jihočeši0

1

2

3

4

5

6

7 14 a více nocí10-13 nocí6-9 nocí4-5 nocí2-3 noci1 nocPrůměrný počet nocí

N = 1491

„Na kolik nocí

se obvykle ubytujete?“(jen ubytovaní, podle původu turistů, údaje v %)

Češi se v průměru ubytovávají

na 6 nocí, ale nejobvyklejší

délka ubytování

je 2 noci (17 %).

Jihočeši v průměru přespí

mimo své

bydliště

4 noci, nejčastěji však 5 nocí

(25 %).

Cizinci se v průměru ubytovávají

na 6 nocí, nejčastěji však přespí

5 nocí

(21%).

Téměř

třetina (29 %) se v JČ

ubytuje na 2-3 noci (tzv. prodloužené

víkendy). Necelý týden (4-5 nocí) trvá

ubytování

28 %

hostů. 6-9 nocí

22% hostů.

Na rozdíl od Jihočechů

je mezi obyvateli ostatních krajů

a zahraničními návštěvníky výrazná

skupina s dlouhodobějším ubytováním.


23




UBYTOVÁNÍ


N = 1491

„Na kolik nocí

se obvykle ubytujete?“(jen ubytovaní, podle věku, údaje v %)

5 7 6 2 5 3

29

36 37

27 2423

28

27 28

27

20

22

20 20

22

23

23

10

710

14

15

6 5 1 5 616

34

6

6 6

8

55

6

0%

25%

50%

75%

100%

Všichninávštěvníci

Do 24 let 25-34 let 35-44 let 45-55 let 55 a vícelet

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 14 a více nocí10-13 nocí6-9 nocí4-5 nocí2-3 noci1 nocPrůměrný počet nocí

Výzkum potvrdil, že spolu s věkem se výrazně

prodlužuje délka ubytování.


24


1,72

1,49

1,58

1,49

1,641,64

1,56

1,50

1,62

1,92

1,45

1,76

1,411,4

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0

PŮVO

D

Češi

Jihoče

ši

Cizi

nci

VĚK

Do

24 le

t

25-3

4 le

t

35-4

4 le

t

45-5

5 le

t

55 a

víc

e le

t

POČE

T DĚT

Í

Bez

dětí

1 dí

tě

2 a

více

dět

í

PŘÍJ

EM D

OM

ÁCN

OST

I

Nad

průměr

né příj

my

Podp

růměr

né příj

my

CELKOVÉ PRŮMĚRNÉ1,59



UBYTOVÁNÍ


„Jak jste spokojen(-a) s kvalitou ubytování

v Jihočeském kraji?“(celkové

průměrné

hodnocení

na stupnici 1-5, 1=nejlepší, 5=nejhorší;

podle sociodem. kategorií)

N = 2015


25



JIŽNÍCH ČECHZvyklosti návštěvníků

jižních Čech

ZPŮSOB TRÁVENÍ

VOLNÉHO ČASU„Co celkově

nejvíce vyhledáváte při návštěvě

míst, kde trávíte volný čas?“(podle sociodemografických

kategorií, údaje v %)

N = 2015

7872 69 64 59

4432 28

21

1319 20

1817

11

20

9

8

9 9 1118

24

45 48

6371

0%

25%

50%

75%

100%

KLID

POZN

ÁVÁN

ÍMĚS

T

HRAD

Y A

ZÁM

KY

PĚŠÍ

TU

RIS

TIKA

MO

ŽNO

STI

KOU

PÁN

Í

CYKL

OVÝ

LETY

NAK

UPO

VÁN

Í

SJEZ

DO

VÉLY

ŽOVÁ

NÍ

LÁZEŇ

STVÍ

1,0

1,2

1,4

1,6

1,8

2,0

2,2

Nevyhledává

Ani tak/ani tak

Vyhledává

Hodnocení jižních Čech

Trávení

volného času je pro návštěvníky JČ

spojené

především

s

klidem, poznáváním měst, hrady

a

zámky, pěší

turistikou a možnostmi koupání.

Další

činnosti jsou poté

vyhledávané

spíše konkrétními cílovými skupinami turistů.

Další

vyhledávané

aktivity: • Běžky• Houbaření

a sběr lesních plodů• Rybaření• Sjíždění

řek• Různé

sportovní

aktivity (tenis, jachting apod.)• Pivo ☺


26




jižních Čech

ZPŮSOB TRÁVENÍ

VOLNÉHO ČASU„Co celkově

nejvíce vyhledáváte při návštěvě

míst, kde trávíte volný čas?“(podle sociodemografických


N = 2015N = 2015

0

25

50

75

100

PŮVO

D

Jihoče

ši

Češi

Cizi

nci

VĚK

Do

24 le

t

25-3

4 le

t

35-4

4 le

t

45-5

5 le

t

55 a

víc

e le

t

POČE

T DĚT

Í

Bez

dětí

1 dí

tě

2 a

více

dět

í

ŘÍJE

M D

OM

ÁCN

OST

I

Nad

průměr

né příj

my

Podp

růměr

né příj

my

KLID

HRADY A ZÁMKY

CYKLOVÝLETY

PĚŠÍ TURISTIKA

POZNÁVÁNÍ MĚST

MOŽNOSTI KOUPÁNÍ

SJEZDOVÉ LYŽOVÁNÍ

NAKUPOVÁNÍ

LÁZEŇSTVÍ


27




jižních Čech

SLUŽBY SPOJENÉ

S CESTOVNÍM RUCHEM

„Které

služby spojené

s cestovním ruchem využíváte?“

(údaje v %)

N = 2015

9185

6455 53

48 4439

33 31 27

915

3645 47

52 5661

67 69 73

0%

25%

50%

75%

100%

RE

STA

UR

AC

E

INFO

TAB

ULE

,ZN

AČ

EN

Í

INFO

CE

NTR

A

DO

PLŇ

KO

VÉ

AK

TIV

ITY

FAS

T FO

OD

CY

KLO

STE

ZSK

Y

ŠÍŘ

E S

LUŽE

B

DA

LŠÍ S

PO

RTO

VIŠ

TĚ

PŮ

JČO

VN

AS

PO

RTO

VN

ÍCH

PO

TŘE

B

SJE

ZDO

VK

Y

BĚ

ŽEC

KÉ

TR

ATĚ

NevyužíváVyužívá

Pro návštěvníky JČ

je nejdůležitější

přítomnost restaurací

a informačního značení. Více než

polovina využívá

také

infocentra, různé

doplňkové

aktivity a tzv. fast

foody.

Ostatní

služby jsou také

žádané, ale opět spíše v rámci specifických skupin turistů.


28




jižních Čech

SLUŽBY SPOJENÉ

S CESTOVNÍM RUCHEM

N = 2015N = 2015

0

25

50

75

100

PŮVO

D

Jihoče

ši

Češi

Cizi

nci

VĚK

Do

24 le

t

25-3

4 le

t

35-4

4 le

t

45-5

5 le

t

55 a

víc

e le

t

POČE

T DĚT

Í

Bez

dětí

1 dí

tě

2 a

více

dět

í

PŘÍJ

EM D

OM

ÁCN

OST

I

Nad

průměr

né příj

my

Podp

růměr

né příj

my

INFOCENTRA

INFOTABULE, ZNAČENÍ

FAST FOOD

RESTAURACE

CYKLOSTEZSKY

SJEZDOVKY

BĚŽECKÉ TRATĚ

DALŠÍ SPORTOVIŠTĚ

DOPLŇKOVÉ AKTIVITY

PŮJČOVNA SPORTOVNÍCH POTŘEB

ŠÍŘE SLUŽEB

„Které

služby spojené

s cestovním ruchem využíváte?“(podle sociodemografických



29



JIŽNÍCH ČECHDestinace jižní

Čechy –

návštěvnost míst a důvody

TOP10 JIŽNÍ

ČECHY

25

11 106

96 4 1 1 2

23

1716

19 15

13

8

6 5 3

0

10

20

30

40

50

Česk

ý Kr

umlo

v

Česk

éBu

dějo

vice

Lipn

o a

okol

í

Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Šum

ava

Třeb

oň a

oko

lí

Jindřic

hův

Hra

dec

a ok

olí

Červ

ená

Lhot

a

Orlí

k

Tábo

r a

okol

í

II.-V. uvedený

I. uvedený

„Jaká

místa v Jižních Čechách navštěvujete za účelem trávení

volného času?“(údaje v %, dotázaní

mohli uvést až

pět navštěvovaných míst)

N = 2015

Turisticky nejatraktivnějším místem JČ

je podle výzkumu Český Krumlov, který navštěvuje přibližně

polovina oslovených turistů

(48%).

Oblíbené

jsou také

Č. Budějovice, Lipno a okolí, Hluboká

n. Vl., Šumava a Třeboň

a okolí

–

tyto destinace navštěvuje nejméně

pětina oslovených návštěvníků. S určitým odstupem následuje Jindřichohradecko.

U dalších míst se jedná

spíše o lokality vyhledávané

určitým typem turistů, nejde tedy o místa všeobecně

preferovaná. Ve výzkumu jich turisté

jmenovali několik desítek. Nejlépe se mezi nimi umístila Červená

Lhota, Orlík a Tábor s okolím.


30




Čechy –


TOP10 JIŽNÍ

ČECHY

„Jaká

místa v jižních Čechách navštěvujete za účelem trávení

volného času?“(podle původu turistů, údaje v %, dotázaní

mohli uvést až

pět navštěvovaných míst)

N = 2015

0

10

20

30

40

50

60

70

Česk

ý Kr

umlo

v

Česk

é Bu

dějo

vice

Lipn

o a

okol

í

Hlu

boká

nad

Vlta

vou

Šum

ava

Třeb

oň a

oko

lí

Jindřic

hův

Hra

dec

aok

olí

Červ

ená

Lhot

a

Orlí

k

Tábo

r a

okol

í

Všichni návštěvníciČešiJihočešiCizinci

Pokud zohledníme preference turistů

podle jejich původu, zahraniční

návštěvníci vyhledávají

Český Krumlov výrazně

více, než

čeští

turisté

–

Č. Krumlov se tak s jistou nadsázkou stává

synonymem JČ

pro zahraniční

návštěvníky.

U Jihočechů

jsou velmi oblíbené

Šumava a Lipensko


31




Čechy –


Důvody pro návštěvu jižních Čech

N = 2015

„Proč

navštěvujete toto konkrétní

místo v jižních Čechách?“(10 nejčastěji uváděných důvodů

pro návštěvu jmenovaných míst v JČ)

1 HISTORICKÉ PAMÁTKY (hrad, zámek, klášter apod.)

2 TURISTIKA (především pěší turistika)

3 CYKLISTIKA

4 koupání, plavání, opalování

5 poznávání měst

6 krátký výlet, procházka

7 přátelé, příbuzní

8 lyže

9 příroda

10 kultura

Nejčastěji uváděným důvodem pro návštěvu míst v JČ

jsou historické

památky –

to souvisí

s obecnou preferencí

historických míst jako je především Č. Krumlov.

Dalšími častými důvody jsou turistika a cykloturistika, ale i koupání, poznávání

měst atd.

Některé

důvody jsou podmíněny sezonou, jako je např. již

zmiňované

koupání, anebo dále lyžování. Volba těchto důvodů

je mimo to ovlivněná

charakteristikou cílové

skupiny.


32




Čechy –


Důvody pro návštěvu jižních Čech

N = 2015

„Proč

navštěvujete toto konkrétní

místo v Jižních Čechách?“(srovnání

příjmových skupin –

důvody s největšími rozdíly mezi skupinami, v %)

0

10

20

30

40

cykl

istik

a

koup

ání,

plav

ání,

opal

ován

í

pozn

áván

í měs

t

krát

ký v

ýlet

,pr

ochá

zka

lyže

kultu

ra

příro

da

rekr

eace

,re

laxa

ce a

odpoči

nek

spor

t

Nadprůměrné příjmy

Podprůměrné příjmy

Příjmy domácností

významně

ovlivňují

preference trávení

volného času. U domácností

s nižšími příjmy se jedná

spíše o méně

náročné

odpočinkové

aktivity v přírodě, kdežto u domácností

s vyššími příjmy jsou výraznější

aktivní

způsoby trávení

volného času.


33



JIŽNÍCH ČECHHodnocení

jižních Čech

N = 2015N = 2015

2,02,0

1,81,8

1,5

1,41,41,4

1,3

1,71,7

1,6

1,4

1,31,31,3

1,2

1,11,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0

2,1

NAK

UPO

VÁN

Í

SJEZ

DO

VÉLY

ŽOVÁ

NÍ

MO

ŽNO

STI

KOU

PÁN

Í

LÁZEŇ

STVÍ

CYKL

OVÝ

LETY

PĚŠÍ

TURIS

TIKA

POZN

ÁVÁN

ÍMĚS

T

HRAD

Y A

ZÁM

KYKLID

VšichniTuristé vyhledávající tuto aktivitu

„Nakolik naplňuje Jihočeský kraj následující

parametry?“(průměrné

hodnocení

na stupnici 1-5, 1=výborně, 5=naprosto nedostatečně)

PRŮMĚRNÉ

HODNOCENÍ

= 1,64

TURISTICKÉ

ASPEKTY JIŽNÍCH ČECH


34




jižních Čech

N = 2015

2,12,0

1,91,91,91,9

1,81,8

1,7

1,6

1,5

2,0

1,91,9

1,81,8

1,81,8

1,71,6

1,5

2,2

1,3

1,4

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0

2,1

2,2

2,3

FAST

FO

OD

SJEZ

DO

VKY

DAL

ŠÍSP

ORT

OVI

ŠTĚ

DO

PLŇ

KOVÉ

AKTI

VITY

ŠÍŘE

SLU

ŽEB

PŮJČ

OVN

ASP

ORT

OVN

ÍCH

POTŘ

EB

BĚŽE

CKÉ

TRATĚ

RES

TAU

RAC

E

CYKL

OST

EZSK

Y

INFO

TABU

LE,

ZNAČ

ENÍ

INFO

CEN

TRA

Všichni

Turisté vužívající tyto služby

„Jak jste spokojeni se službami cestovního ruchu v Jihočeském kraji?“(průměrné

hodnocení

na stupnici 1-5, 1=nejlepší, 5=nejhorší)

PRŮMĚRNÉ

HODNOCENÍ

= 1,83

Spokojenost s poskytovanými službami je vysoká.

Domácnosti s nižším příjmem hodnotí

jednotlivé

parametry hůře než

lidé

s vyššími příjmy.

SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU


35




jižních Čech

NEDOSTATKY JIŽNÍCH ČECH

5

44 4 4 4 4

33 3

3

0

1

2

3

4

5

6

zlep

šit

znač

ení t

uris

tický

ch c

est

acy

klos

teze

k

mno

žstv

í a k

valit

a in

form

ací

zlep

šení

a r

ozšíře

ní s

luže

b in

foce

nter

zlep

šit

obsl

uhu

v re

stau

rací

ch a

kva

litu

rest

aura

cí o

becně

zlep

šit

a ro

zšíři

t zn

ačen

í siln

ic a

měs

t

WC,

spr

chy

(dos

tupn

ost,

cen

y, h

ygie

na)

zlep

šit

infr

astr

ukut

ru a

kva

litu

siln

ic

posk

ytov

at v

íce

mož

nost

i záb

avy

a vy

žití

zpřís

tupn

it ví

ce c

yklo

stez

ek

zlep

šit

jazy

kovo

u vy

bave

nost

sníž

it ce

ny (

všeo

becně)

13 % návštěvníkůuvedlo, že jim

v Jižních Čecháchnic nechybí

„Jaké

služby či možnosti využití

volného času by se podle Vás měly v JČ

zavést či zlepšit?“(v %, možno více odpovědí)

N = 2015, údaje nad 3%

Největší

nedostatky mají

J. Čechy ve značení

turistických cest, silnic a měst a v množství

a kvalitě

informací, častá

kritika směřovala na adresu restaurací.


36




jižních Čech

NEDOSTATKY JIŽNÍCH ČECH

Největší

nedostatky podle původu návštěvníků

JIHOČEŠI ČEŠI CIZINCI

zlepšit značení turistických cest a cyklostezek

zlepšit značení turistických cest a cyklostezek

zlepšit jazykovou vybavenost

množství a kvalita informací množství a kvalita informacízlepšit a rozšířit značení silnic a měst

zpřístupnit více cyklostezekzlepšení a rozšíření služeb infocenter

zlepšit obsluhu v restauracích a kvalitu restaurací obecně

WC, sprchy (dostupnost, ceny, hygiena)

WC, sprchy (dostupnost, ceny, hygiena)

zlepšit infrastrukutru a kvalitu silnic

poskytovat více možnosti zábavy a vyžití

zlepšit obsluhu v restauracích a kvalitu restaurací obecně

zlepšení a rozšíření služeb infocenter

Zmiňované

nedostatky jmenovali všichni turisté, přesto se ukázaly významné

rozdíly ve vnímání

nedostatků

jednotlivými skupinami turistů

dle jejich původu.

Jihočechům chybí

více cyklostezek, stejně

jako Češi žehrají

na nedostatek a špatnou kvalitu WC a sprch, turisté

ze zahraničí si stěžují

na špatnou jazykovou vybavenost, celkové

značení

silnic a obsluhu v restauracích.


37



JIŽNÍCH ČECHInformace o jižních Čechách

INFORMACE O MOŽNOSTECH CESTOVNÍHO RUCHU

N = 2015; respondenti mohli uvést více odpovědí

„Jak jste získal informace o místě, které

jste dnes navštívil(a)?“(spontánní

odpověď, podle původu turistů, údaje v %)

39 3927

47

36 34 56 22

34 3632

34

21 1917

28

11 12 9 128 4 1

2074 2

15

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

Všichni návštěvníci Češi Jihočeši Cizinci

Jiné zdrojeVeletrh cest. Ruchu, výstavaNemá o místě žádné informaceRegionální tiskRozhlas, televizeNoviny, časopisy celostátníKlaiscký knižní průvodce, literaturaCK, průvodceInformační centrumInformační letáky, brožuryDoporučení přítel, známýchOpakovaná návštěva, zná to zdeInternet


38




INFORMACE O MOŽNOSTECH CESTOVNÍHO RUCHU

N = 1450

Podíl Čechů

využívajících dané

informační

zdroje

(podle sociodemografických

kategorií, (údaje v %)

0

25

50

75

100

PŮVO

D

Jihoče

ch

Ost

atní

kra

je Č

R

VĚK

Do

24 le

t

25-3

4 le

t

35-4

4 le

t

45-5

5 le

t

55 a

víc

e le

t

POČE

T DĚT

Í

Bez

dětí

1 dí

tě

2 a

více

dět

í

PŘÍJ

EM D

OM

ÁCN

OST

I

Nad

průměr

né příj

my

Podp

růměr

né příj

my

Internet

Informační letáky, brožury

Informační centra

Veřejná média

Cest. kanceláře a jejich průvodci

Hodnocení

jednotlivých informačních zdrojů

je vynikající

napříč

různými skupinami turistů. V následující

analýze se tedy podrobně

zaměříme spíše na míru využívání

jednotlivých informačních zdrojů

mezi jednotlivými skupinami. Ta se odvíjí

především od věku, ale i další

kategorie hrají

nezanedbatelnou roli.


39




SPOKOJENOST S INFORMACEMI O JIŽNÍCH ČECHÁCH

N = 1450

„Jak jste spokojen(a) s informacemi, které

o Jižních Čechách poskytuje:(pouze Češi, údaje v %)

4632 34

2013

24

33 24

31

16

33

310

3

27 3239 39

68

97 96 9590

84

0%

25%

50%

75%

100%

inte

rnet

info

rmač

níle

táky

,bro

žury

info

rmač

níce

ntra

veře

jná

méd

ia

cest

. kan

celáře

a je

jich

prův

odci

nevyužívá

nepříliš spokojen(-a)

spíše spokojen(-a)

velmi spokojen(-a)

SPOKOJENÍ UŽIVATELÉ

Návštěvníci hodnotili ve výzkumu svou spokojenost s vybranými zdroji informací. Mezi českými návštěvníky dopadl nejlépe internet, nejhůře veřejná

média a cestovní

kanceláře se svými průvodci.

Pokud vezmeme v úvahu pouze hodnocení

uživatelů

daného informačního zdroje, tito turisté-

uživatelé

byli vnaprosté

většině

spokojeni.


40




SPOKOJENOST S INFORMACEMI O JIŽNÍCH ČECHÁCH

1,2

1,4

1,6 1,6

1,0

1,1

1,2

1,3

1,4

1,5

1,6

1,7

1,8

1,9

2,0CK, průvodce Internet Informační letáky, brožury Informační centrum

N = 565; návštěvníci mohli uvést více odpovědí

„Jak hodnotíte kvalitu informací, které

jste o navštíveném místě

získal(a) od:(pouze cizinci, údaje v %)

Hodnocení

vybraných informačních zdrojů

je podle cizinců

také

velmi příznivé.

Na základě

výsledků

je zřejmé, že největší

překážkou nebyla ani tak kvalita či dostupnost informací, ale především absence cizojazyčných materiálů.


41



JIŽNÍCH ČECHUkázky profilů

vybraných lokalit v jižních Čechách

PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ

JIŽNÍCH ČECH

2313

61

6 10

73

917

49

25

24

28

49

8

247

28

25

16

26

31

10

1737

21 27

4 5

26

7

16 126

14

13

5

6

4

11

34

4 6

0%

25%

50%

75%

100%

Země

půvo

du Věk

Poče

t dě

tí

Velik

ost

dom

ácno

sti

Příje

m d

omác

nost

i

Způs

ob d

opra

vy*

S ký

m přij

el*

Způs

ob u

byto

vání

*

Jihočeši

Do 24

Cizinci

Češi

55 a více

45-54 let

35-44 let

25-34 let

Bez dětí

Jedno dítě

Dvě a více

1 osoba Nadp.

5 a více

4 osoby

3 osoby

2 osoby

Neuvdl

Spíše podp.

Spíše nadp.

Auto

Jiné

Autobus

Sám

S dětmi do 15 let

Rodina - dospělí

Partner

Přátelé

Ostatní

Hotel

Pension

Ostatní

Stan

Chatky

Partner a přátelé Známí

Apartman

Podp.

Hostel

Vlak

Kolo

Karavan

Chalupa

N = 2015

* pouze položky nad 5 %


42





PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ ČESKÉHO KRUMLOVA

9

21

71

9 12

65

5

18

38

30

15

31

51

15

16

12

53

19

14

22

21

17

20

33

1524

5

35

16 14 11

14

5

8

3 311

0%

25%

50%

75%

100%

Země

půvo

du Věk

Poče

t dě

tí

Velik

ost

dom

ácno

sti

Příje

m d

omác

nost

i

Způs

ob d

opra

vy*

S ký

m přij

el*

Způs

ob u

byto

vání

*

Jihočeši

Do 24

Cizinci

Češi

55 a více

45-54 let

35-44 let

25-34 let

Bez dětí

Jedno dítě

Dvě a více

1 osobaNadp.

5 a více

4 osoby

3 osoby

2 osoby

Neuvdl

Podp.

Spíše podp.

Spíše nadp.

Auto

Jiné

Vlak

Autobus

Sám

S dětmi do 15 let

Rodina - dospělí

Partner

Přátelé

Ostatní

Hotel

Pension

Hostel

Stan

OstatníPartner a přátelé

N = 275



43





PROFIL NÁVŠTĚVNÍKŮ

LIPENSKA

26

11

48

3 8

83

3

25

52

25

27

26

48

7

29 9

23

25

24

28

37

2046

26 30

2

16 20

14 135

1925

69

811

8 6

0%

25%

50%

75%

100%

Země

půvo

du Věk

Poče

t dě

tí

Velik

ost

dom

ácno

sti

Příje

m d

omác

nost

i

Způs

ob d

opra

vy*

S ký

m přij

el*

Způs

ob u

byto

vání

*

Jihočeši

Do 24

Cizinci

Češi

55 a více

45-54 let

35-44 let

25-34 let

Bez dětí

Jedno dítě

Dvě a více

1 osoba Nadp.

5 a více

4 osoby

3 osoby

2 osoby

Neuvdl

Spíše podp.

Spíše nadp.

Auto

Jiné

Autobus

Sám

S dětmi do 15 let

Rodina - dospělí

Partner

Přátelé

Rodina a přátelé

Hotel

Pension

OstatníStan

Chatky

Partner a přátelé Karavan

Apartman

Podp.

Hostel

N = 285



44




kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané



část



45


SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

JIHOČESKÝ KRAJ –

ÚZEMÍ

DVOU TURISTICKÝCH REGIONŮ

TURISTICKÉ

REGIONY V

JIHOČESKÉM KRAJI

na území Jihočeského kraje zasahují dva turistické regiony (dle CzechTourismu):

Jižní Čechy

Šumava

Podle studie GfK „Monitoring návštěvníkův regionu Jižní Čechy/Šumava 2005“ do obou regionů přijíždějí návštěvníci zejména za poznávací turistikou, pěší turistikou, cykloturistikou a do J. Čech dále za vodnímisporty.

Přednosti J. Čech: životní prostředí, služby pro cyklisty, atrakce pro děti, hromadnádoprava.

Přednosti Šumavy: poskytování informací, značení cest, péče o památky, nabídka aktivit, úroveň personálu.


46


SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

937 919

796

937

1 023

719678

550

692751

696

218 241 246 246

318 327

1 069

330*

0

400

800

1 200

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Počet hostů celkem Hosté z ČR Hosté ze zahraničí

NÁVŠTĚVNOST V

UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍCH V JIHOČESKÉM KRAJI (v tis. osob)

NÁVŠTĚVNOST JIHOČESKÉHO KRAJE

Zdroj: ČSÚ, výpočet INCOMA Research

* odhad vypočtený na základě průměrného ročního přírůstku ubytovaných zahraničních hostů v Jihočeském kraji

Návštěvnost Jihočeského kraje v roce 2005 meziročně

poklesla přibližně

o 4 %.

Podle aktuálních informací

ČSÚ

(duben 2007) návštěvnost kraje v roce 2006 překročila

1 101 tis. hostů.

Přes toto pozitivní

zjištění

zůstává

nenaplněná

celková

ubytovací

kapacita kraje. Jihočeský kraj disponuje přibližně

13 % ubytovací

kapacity ČR, přesto se zde v roce 2006 ubytovalo jen necelých 9 % hostů.


47


SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

NABÍDKA DESTINACE JIHOČESKÝ KRAJNÁRODNÍ

KULTURNÍ

PAMÁTKY A PAMÁTKOVĚ

CHRÁNĚNÉ

OBJEKTY PODLE KRAJŮanalýza turistické nabídky Jihočeského

kraje zahrnuje široké spektrum oblastí -ubytovací kapacity, zařízení pro sport a aktivní odpočinek, kulturní objekty, historické a přírodní památky apod.

nabídku cestovního ruchu Jihočeského kraje tvoří specifické oblasti (např. zmiňované historické památky, jihočeskérybníky a další vodní nádrže apod.)

Jihočeský kraj je regionem s vysokou koncentrací historických památek, což je jedna z hlavních předností kraje na straněnabídky

Kraj Památkově

chráněné objekty Národní kulturní

památky Praha 2091 37 Středočeský 4285 23 Jihočeský 5479 25 Plzeňský 3199 14 Karlovarský 1376 2 Ústecký 3503 12 Liberecký 2230 7 Královehradecký 2970 11 Pardubický 2075 6 Vysočina 3061 9 Jihomoravský 4175 20 Olomoucký 2219 10 Zlínský 1433 9 Moravskoslezský 2005 11 Česká republika 38107 196

Zdroj: NPÚ


48


SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

EKONOMICKÁ

ÚROVEŇ

A KUPNÍ

SÍLA V REGIONU

KUPNÍ

SÍLA OBCÍ

JIHOČESKÉHO KRAJE

jižní Čechy patří z hlediska ekonomiky k průměrným regionům

kupní síla v přepočtu na 1 obyvatele se pohybuje na 99% českého průměru

uvnitř kraje existují značné rozdíly v úrovni ekonomiky (centrum vs. příhraniční okresy)


49


KONKURENCE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

vnější konkurenci (ohrožení) destinace cestovního ruchu tvoří dvě dimenze:

geografická konkurence produktová konkurence

Horní Rakousko Zázemí pro wellness, pěší turistika, cykloturistika, kultura, sport, v zimě lyžování, běžky.

Dolní Rakousko Kultura, nabídka festivalů a trhů, vinařství, cyklistika.

Východní Bavorsko Pěší turistika a cykloturistika, hipoturistika, golf, wellness, zimní sporty

Praha Hlavní město, primární destinace pro velkou část zahraničních turistů, historické a kulturní památky, kongresová turistika.

Okolí Prahy Spádová oblast Prahy, příroda, historické objekty, UNESCO (Kutná Hora).

Šumava (část na území Plzeňského kraje)

Příroda, lesy, pěší turistika, cykloturistika, v zimě lyžařské areály, běžky.

Jihomoravský kraj UNESCO (Brno), příroda, pěší turistika, poznávací turistika, folklór, vinařství, NP Podyjí.

Vysočina Památky UNSECO (Telč, Třebíč, Žďár nad Sázavou), příroda, lesy, pěší turistika, cykloturistika, v zimě běžky

GEOGRAFICKÁ

KONKURENCE -

HLAVNÍ

KONKURENČNÍ

OBLASTI JIHOČESKÉHO KRAJE


50


KONKURENCE V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU

SEKUNDÁRNÍ

ANALÝZA DAT

PRODUKTOVÁ

KONKURENCE JIHOČESKÉHO KRAJE

Památky, historická města Praha, Jižní Morava

Kulturní nabídka Praha, Karlovy Vary, východní Čechy

Zimní sporty Krkonoše, Šumava, Alpy, Tatry, Krušné hory, Jizerské hory, Orlické hory, Beskydy

Kongresová turistika Praha, Brno, Ostrava, Karlovy Vary a další Agroturistika a venkovská turistika Vysočina, Jihomoravský kraj

Lázeňství Karlovarský kraj

Koupání Tuzemská letoviska (Vranovsko na Znojemsku, Máchovo jezero), dovolená v zahraničí (levnější i luxusnější destinace).

Příroda, pěší turistika

Příroda, cykloturistika

na vnější konkurenci lze pohlížet také jako na příležitost:

geografická konkurence - využití synergických efektů

produktová konkurence – komplementární produkty


51


Cestovní ruch je v JČ silně koncentrován do letní sezóny, v průběhu ostatních ročních období je turistická aktivita v útlumu. Výjimkou jsou v zimním období Šumava a Lipno jako střediska zimních sportů, a krátkodobě i některá místa díky nabídce pořádaných událostí. Pouze několik lokalit těží také z mimosezonního cestovního ruchu.

Sezónní vlivy a nízké vytížení zařízení se promítají do kvality a hustoty sítěinfrastruktury cestovního ruchu. V některých oblastech se podle názorů expertůnevyplatí podnikatelům investovat do kvalitnějších ubytovacích kapacit nebo do kvalitnějších restauračních služeb. Některým se to jeví jako „začarovaný kruh“, volají po investicích do zařízení pro rekreaci (např. aquapark), „to však nemá kdo zainvestovat, ale bez takovéhoto typu zařízení se lze sezónním vlivům jen těžko bránit.“

Sezónní konkurence přichází podle expertů také z druhé strany hranic. Především v zimních měsících odvádí turisty nabídka lyžařských tras v Německu a Rakousku, které bodujípředevším dobrou infrastrukturou, vynikajícím zázemím a širokou nabídkou zimních letovisek. „Pro vybudování obdobné infrastruktury chybí na jihu Čech peníze,“ míníjeden z expertů a jiný připomíná, že „zásadní překážkou jsou spory s ochranáři a správci NP a ChKO.“

CESTOVNÍ

RUCH V JIŽNÍCH ČECHÁCH OČIMA EXPERTŮ

SEZÓNNÍ

VLIVY


52


rostoucí význam celého sektoru

rostoucí konkurence

sofistikovanější nabídka

mobilita a její důsledky

kongresová a incentivní turistika

internet

spolupráce soukromého a veřejného sektoru

přeshraniční spolupráce

CESTOVNÍ

RUCH V JIŽNÍCH ČECHÁCH OČIMA EXPERTŮ

DOPAD SVĚTOVÝCH TRENDŮ


53


PŘEVAŽUJÍCÍ

TRENDY A ZMĚNY VE STRUKTUŘE POPTÁVKY

V JČ

„Turisté si chtějí odvézt zážitky, dneska nestačí jen se dívat. Nabídněme turistům přímou účast na lidové slavnosti, dětem možnost osahat si exponáty v muzeu.“

„Internet je úžasný nástroj především pro mladé. Ti velmi rychle pochopili, že zde najdou vše potřebné, můžou si jeho prostřednictvím rezervovat ubytování, zjistit otvírací doby, ceny, možnosti, které nabízí region, do kterého se chystají.“

„Významnou část českých turistů

tvoří rodiny s dětmi, kde jsme zaznamenali růst nároků

zejména na kvalitu ubytování, namísto kempů

dnes vyhledávají rodinné pensiony.“

„Velká poptávka od českých turistů je tady také po aquaparku. Ani Češi už se moc nechtějí koupat v přírodních nádržích, (…) to však nemá kdo zainvestovat, ale bez takovéhoto typu zařízení se lze sezónním vlivům jen těžko bránit.“

POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ


54


zvyšování průměrného věku populace

rodiny s dětmi stále významnou cílovou skupinou

vyšší podíl domácností „nerodinného typu“

posun rozhodovací role

měnící se role „menšin“ (zájmových skupin)

posun k aktivnímu trávení volného času

rostoucí kupní síla + růst podílu výdajů na volný čas

specifické skupiny zahraničních turistů

zážitková turistika

individualizace

rostoucí náročnost, sofistikovanost

cestovatelské skupiny

Vedle

„tradiční“

cílové

skupiny

RODIN S DĚTMI

stále výrazněji roste

role demograficky, ekonomicky

i způsobem životního stylu posilujícího segmentu

AKTIVNÍCH LIDÍ

STŘEDNÍHO VĚKU, kteří se projevují zvýšenou turistickou gramotností, touhou po poznání

a zážitcích

a především disponují

volnými finančními prostředky, které

rádi investují

do svých volnočasových aktivit

v

nejširším slova smyslu.

ČEŠTÍ

TURISTÉ

V

JČ

A DOPADYCELOSVĚTOVÝCH TRENDŮ

POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ


55


ZAHRANIČNÍ

NÁVŠTĚVNÍCI V JIŽNÍCH ČECHÁCH

Převažující

skupiny zahraničních návštěvníků

v jižních Čechách jsou:

Němci

Nizozemci

Rakušané

Italové

Francouzi

Slováci

Mezi stávající

perspektivní

skupiny

zahr. návštěvníků

patří:

Japonci

Korejci

Američani

Kanaďani

Britové

Rusové

POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ


56


ZAHRANIČNÍ


POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ

Němci

jedna z nejpočetnějších skupin turistů v jižních Čechách

přijíždějí spíše individuálně, ale i s cestovními kancelářemi

častým motivem příjezdu je návštěva známých či nostalgie, přijíždějí také za historickými památkami (UNESCO), nákupy, gastroturistikou, lovem zvěře a rybařením

náročnější klientela v oblasti ubytování a stravování, méně nároční v ostatních hlediscích (informační služby, doplňkový servis)

perspektivní turistické segmenty:

německá mládež do 18 let

mladé bezdětné páry

starší generace


57


ZAHRANIČNÍ


POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ

Nizozemci

rádi cestují, silný sklon k individuální turistice

v jižních Čechách se projevuje celorepublikový trend pořizování tzv. druhého bydlení

tradiční segment se orientuje na kempování s vlastním karavanem

významnou roli hrají domácí certifikační organizace


rodiny s dětmi

starší věkové skupiny turistů


58


ZAHRANIČNÍ


POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ

Rakušané

perspektivní skupina z pohledu mimosezónní turistiky

citliví na cenu

převažují spíše krátkodobé návštěvy

dobré možnosti přeshraniční spolupráce při tvorbě produktů cestovního ruchu

další aktivity – nákupy, stravování, noční zábava


krátkodobý výletník z příhraničí

starší lidé vyjíždějící do lázní

aktivní sportovci (cyklisti)

rodiny s dětmi


59


ZAHRANIČNÍ


POPTÁVKOVÉ

TRENDY -

POSTŘEHY EXPERTŮ

Japonci

rostoucí obliba

zaměřují se na návštěvu historických míst a poznávání měst – „Vidět co nejvíce.“

především součást poznávacího zájezdu (organizovaná turistika)

Korejci

organizovaná turistika

památky a poznávání měst


60




kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané



část



61


SEGMENTACE TRHUSegmentace z hlediska území

Regionální

členění

z hlediska území

Jedním ze základních je členění dle územně-správních celků - využívají je např. rakouští sousedépři organizaci CR. S tímto typem členění je vhodné pracovat na celokrajské úrovni, neboťrespektuje zažité členění územních celků na okresy (takže se návštěvníci mohou snadněji orientovat) a také je možné svěřit „zodpovědnost“ za vybrané úseky marketingové komunikace jednotlivým okresům.

Nevýhodou tohoto přístupu je však to, že neodráží skutečná specifika jednotlivých subregionů(resp. okresů) a členění je dáno spíše administrativně, což nemusí vždy odpovídat situaci v konkrétním území.

Hlavní význam pro využití v marketingové komunikaci má toto členění při jednotné prezentaci okresů, případně jejich sídel a přilehlého okolí. V praxi se dosud stále uplatňuje management cestovního ruchu řízený okresními městy. Okresní centra jsou víceméně přirozenými centry danéoblasti/okresu a především koncentrují potřebné zdroje (finanční i lidské) pro rozvíjení CR.

Členění v případě Jihočeského kraje je z tohoto pohledu následující:

Českobudějovicko

Českokrumlovsko

Jindřichohradecko

Písecko

Prachaticko

Táborsko

Strakonicko


62



Regionální

členění

dle funkčních územních celků

Základem jsou regionální jednotky - homogenní celky se snadno rozpoznatelnými rysy pro definování pozice v oblasti cestovního ruchu.

V současnosti využíváno ze strany JCCR např. na internetovém portále www.jiznicechy.cz.

Předností je možnost marketingové komunikace konkrétního subregionu, který sám osoběvyvolává asociace s určitým druhem dovolené. Problém může nastat také v okamžiku, kdy daný subregion nabízí více rozdílných způsobů trávení volného času a u příjemce může vyvolávat mírné zmatení. Důsledkem je obtížnější zacílení na požadovanou cílovou skupinu potenciálních turistů.

Členění je vhodné při propagaci menších ucelených turistických celků, které navenek vystupují jednotně a nabízejí širší portfolio možností trávení volného času.

Členění používané JCCR vychází z předchozího tzv. „rakouského modelu“ a zohledňuje některé dílčí specifické subregiony, které mohou územně přesahovat i do jiných okresů:

Českobudějovicko

Českokrumlovsko

Dačicko-Slavonicko

Jindřichohradecko

Novohradsko

Písecko (včetně Orlicka)

Prachaticko

Strakonicko

Šumava - Lipensko

Šumava - Trojmezí

Táborsko

Třeboňsko


63



Regionální

členění

dle základního využití

destinace

Konstrukce členění vychází mj. z výzkumu návštěvníků Jihočeského kraje a expertního šetření. Toto členění více odráží specifika a konkrétní možnosti jednotlivých míst a přitom respektuje celistvost Jihočeského kraje jako destinace cestovního ruchu. Členění se nesnaží rozdělit území kraje na několik dílčích subregionů, ale naopak sdružit různé lokality do typově homogenních celků bez ohledu na jejich geografickou polohu. Do určité míry jižtedy zahrnuje i „produktový“ pohled na oblast, což umocňuje „integrační“ charakter tohoto přístupu.

Nevýhodou tohoto členění je, že vymezení není jednoznačné, některá místa se mohou objevit i ve více skupinách. Navíc je tato segmentace obtížně propojitelná s obvykle používanými územními celky.

Portfolio Jihočeského kraje by mohlo zahrnovat např. následující specifické lokality:

Jihočeská metropole „České Budějovice“

Jihočeská příroda

Jihočeské rybníky

Jihočeské vodní nádrže

Jihočeská historická místa

Jihočeská města

Jihočeský venkov


64


SEGMENTACE TRHUSegmentace z hlediska produktů

Produktové

segmenty -

potenciál rozvoje cest. ruchu

Segmentace trhu CR by měla odrážet celistvost i rozmanitost nabídky produktu. Také na nabízené produkty lze ovšem nahlížet z nejrůznějších úhlů, a proto ani segmentaci dle produktové dimenze nelze provést jednoznačně. Nabízí se třídění zejména dle:

jednotlivých činností (cykloturistika, sjezdové lyžování, rybolov, agroturistika, návštěvy památek, atd.)

charakteru trávení volného času (rodinná dov., aktivní dovolená, relaxace, firemní akce, aj.)

Nosné produkty • Památky a historická místa • Cykloturistika (v unikátním přírodním a kulturně historickém prostředí) • Pěší turistika (v unikátním přírodním a kulturně historickém prostředí) • Koupání

Doplňkové produkty • Lyžování (běžecké i sjezdové) - to druhé se v případě vybudování odpovídajícího areálu může zařadit mezi nosné produkty!

• Přírodní zajímavosti • Vodáctví • Lázně-wellness-zdraví • Rybolov • Agroturistika a venkovský cestovní ruch • Gastroturistika • Městský a nákupní cestovní ruch • Zábava, intenzivníé zážitky • Specifická poznávací turistika (např. sakrální turistika, historická

turistika) • Přeshraniční koncepty (např. setkání vinařů apod.)

PR

OD

UK

TOV

ÉSE

GM

ENTY

JIŽN

ÍCH

ČEC

H


65


SEGMENTACE TRHUSegmentace návštěvníků

jižních Čech

Různé

způsoby segmentace návštěvníků

Také na segmentaci návštěvníků kraje se lze dívat z řady hledisek, například:

dle geografických indikátorů (místa původu)

dle demografických a socioekonomických charakteristik

dle charakteru návštěvy (organizovaná/neorg., individuální návštěvníci/rodiny/přátelé/skupiny)

dle délky pobytu

dle způsobu chování (vykonávaných aktivit) v regionu (pasivita/aktivita, mobilita, náročnost, konzervativnost, zájem o okolí, apod.)

Ukázky typických návštěvníků

Mladá

česká

rodina s dětmi–

do 35 let, spíše podprůměrné

příjmy, kempy, pensiony, dlouhodobý pobyt, koupání Zahraniční

návštěvníci ze vzdálených

zemí

–

organizovaná

skupina, hotely, historické

památky, Český Krumlov

Přeshraniční

návštěva

–

individuální

turisté

z

Německa, Rakouska,

gastroturistika, nostalgie, pohraničí

Aktivní

dovolená

na kole

– skupiny přátel i rodiny, často střední

věk,

cykloturistika

v

přírodně

atraktivních oblastech

Senior přijíždějící

za relaxací

–

nad 45 let, dlouhodobý pobyt, vyžaduje doprovodné

programy, lázně, Třeboň

Holandský turista

–

starší

pár, auto, karavan, vyhledává

kempy, Lipno, Jindřichohradecko

Organizované

skupiny dětí

-

školní

výlety a pobyty (školy v přírodě, dětské

tábory apod.)Lyžaři

–

aktivní

skupiny, sjezd i běh, především Jihočeši


66


SEGMENTACE TRHUDiferenční

výhody a perspektivní

tržní

segmenty

Identifikace diferenčních tržních výhod

Vychází z analýzy benefitů Jihočeského kraje (resp. jeho silných stránek a příležitostí). Ne každý benefit lze považovat za diferenční výhodou - musíme zohlednit vliv negativních faktorů, kterými jsou vnitřní ohrožení (nedostatky v infrastruktuře, nízká úroveň podpůrných služeb apod.) a zejména ohrožení ze strany konkurence. Zjednodušeně řečeno: ideální bylo najítjedinečné a unikátní benefity turistické destinace, které obstojí v tuzemské i zahraniční konkurenci.

Při vytváření image kraje je přínosnější pracovat s tzv. obecnými diferenčními výhodami, kdežto při cílené komunikaci zase s tzv. konkrétními diferenčními výhodami.

Jihočeský kraj se do určité míry potýká s problémem nedostatku unikátních diferenčních výhod. Diferenční výhody, které jsou definované na základě analýzy, postrádajícharakter unikátnosti bez nutnosti přispění dalších doplňujících atributů. Tyto benefity jsou při srovnání s konkurencí také v „nabídce“ dalších krajů České republiky.

Jeden z naléhavých úkolů pro destinační management Jihočeského kraje je řízené vytvářenídiferenčních výhod, případně vytváření podmínek a impulsů pro jejich vznik.


67


SEGMENTACE TRHUDiferenční

výhody a perspektivní

tržní

segmenty

Identifikace diferenčních tržních výhod

BENEFIT DIFERENČNÍ VÝHODA

Klidné prostředí Klidné prostředí ve spojení s unikátní přírodou, možnostmi relaxace a dostupnými službami; pro zahraniční návštěvníky navíc spojené s nižší cenovou úrovní

Rozmanitá a zachovalá příroda

Rozmanitá a zachovalá příroda vhodná pro relaxaci a současně aktivní způsoby trávení volného času

Památky Památky – vysoká koncentrace historických objektů (hrady, zámky, kláštery), památky UNESCO, vynikající turistická infrastruktura u významných památek (Český Krumlov, Hluboká atd.)

Jihočeské rybníky Jihočeské rybníky jsou zavedeným pojmem, nabízejí příležitost k trávení nenáročné dovolené, kempování a rybolovu. Oslovují především české rodiny a zejména mladé lidi.

Jihočeské řeky Jihočeské řeky a vodáctví jsou pro určité cílové skupiny synonymem. Nabízejí aktivní odpočinek, vodu, koupání a zábavu.

OBECNÉ

Gastroturistika, pivo Využití pivní tradice a jihočeské gastronomie (navíc cenově zajímavé pro zahraniční návštěvníky). Důležitý je akcent na hojnost a pohostinnost.

Český Krumlov Atraktivita Českého Krumlova je utvářena historickým komplexem UNESCO, charakterem „živého města“, zázemím pro nejrůznější volnočasové aktivity a vstupní branou na Šumavu.

Lipensko Rekreační lokalita nabízející řadu možností spojených s vodou a vodními sporty v létě, ale i zimními sporty v zimě; navíc zázemí širšího Lipenska i Šumavy s velkým potenciálem

Šumava Šumavská příroda je magnetem pěších turistů i cykloturistů, nabízí možnosti netradiční dovolené v podobě agroturistiky, ale i zimních sportů.

Třeboňské lázně Třeboňské lázně se těší oblibě tuzemské, ale i německy mluvící klientely. Naráží však na silnou tuzemskou konkurenci zejména v podobě vysokého standardu služeb.

KONKRÉTNÍ

Lokální zábavní akce a specifické zajímavosti

Konkrétní místní akce a iniciativy, které oživují cestovní ruch „zdola“. Některé z nich se již staly dobře zavedenou „instituci“ (Slavonice, Pohádkové království), rozšiřující rok od roku řady svých příznivců. Jejich význam sice není velký, ale oslovují i lidi mimo region a přispívají k cestovnímu ruchu.


68


SEGMENTACE TRHUPerspektivní

tržní

segmenty

Klíčové

cílové

skupiny tržní

segmenty

1)

segment zaměřený na aktivní

pohyb

a především oblast

cykloturistiky

2)

milovníci památek a poznání, kteří

vyhledávají

historická

místa i

přírodní

zajímavosti

3)

rodiny trávící

dovolenou

v

klidném a přírodně

atraktivním prostředí

(speciální

podskupinou jsou Nizozemci u Lipna!)

4)

Jihočeský kraj je krátkou součástí

poznávacího zájezdu, turisté

přijíždějící

za památkami a poznáváním jihočeských měst

na základě analýzy segmentů jsme identifikovali 4 klíčové segmenty návštěvníků JČ:


69



tržní

segmenty

Klíčové

tržní

segmenty -

aktivity

každý segment může oslovit jiná nabídka produktů/aktivit cestovního ruchu

pro vybrané perspektivní tržní segmenty jsou to následující aktivity:

Produkt/aktivita Segment návštěvníků

Pam

átky

a

hist

oric

ká m

ísta

Cykl

otur

istik

a

Pěší

tur

istik

a

Koup

ání

Sjez

d. ly

žová

ní

Příro

dní z

ajím

avos

ti

Měs

tský

a n

ákup

ní

cest

ovní

ruc

h

Gas

trot

uris

tika

Agro

turis

tika

a ve

nkov

ský

CR

Běžk

y

Zába

va

Přes

hran

iční

pr

ojek

ty

Spec

ifick

á po

znáv

ací t

uris

tika

aktivní pohyb jednodenní výlety či víkendy; napříč sociodem. kategoriemi; cykloturistika * ** * * * * *

rodiny s dětmi trávící v JČ dovolenou

častěji pobytová než poznávací, převažují nižší a střední příjmové skupiny * * * * * * * * *

milovníci památek a poznání

zpravidla kratší návštěvy,; napříč kategoriemi, s mírnou převahou starších ** * * * * * * *

JČ jen krátkou součástí poznávacího zájezdu

organizovaná skupina; vysoký podíl návštěvníků z Asie; historické památky, zejména Český Krumlov

** **

PERSPEKTIVNÍ

SEGMENTY A PŘÍSLUŠNÉ

AKTIVITY (výběr)


70



tržní

segmenty

Stávající

turistické

segmenty s rozvojovým potenciálem

5) střední

a starší

generace přijíždějící

za relaxací

(lázeňský ruch a

wellness

pobyty)

6) krátká

přeshraniční

návštěva –

početná

skupina německy mluvících návštěvníků

7) „baťůžkáři“

8) školní

výlety a dětské

tábory –

organizované

skupiny dětí

nejrůznějších zájmů

nespoléhat jen na „tradiční“ lázně, ale proaktivně těžit aktuálního trendu wellness a péče o zdravía připravit této rychle rostoucí skupině populace odpovídající příležitosti.

skupiny, které sice nevykazují zvýšený současný tržní potenciál, ale je zde dobrá perspektiva do budoucna („výchova“); co tyto skupiny spojuje především, je jejich tradiční masový výskytv Jihočeském kraji. Tyto skupiny se také samy stávají nositeli marketingové informace, kterou šíří mezi svými vrstevníky, známými apod.

pravidelné tak i příležitostné návštěvy (převažují individuální); zejména z Rakouska a Německa, široké spektrum důvodů (památky, známí, historické vazby, školní zájezdy, gastronomie, nákupy, spojení s obchodní návštěvou, veletrh, apod.).


71



tržní

segmenty

Perspektivní

segmenty s nevyužitými možnostmi

9) lyžaři

Český lyžař v průměru ročně utratí za tyto aktivity více než 8 tisíc Kč.

Jižní Čechy jsou regionem, kde se podle výzkumu „LEISURE 2006 – Poptávka po zařízeních volného času“ (respondenti ve věku 15-45 let): 52 % lidí věnuje sjezdovému lyžování , 29 % běžkám, 12 % provozuje snowboarding .

Pro druhou subskupinu se toho v posledních letech v kraji dělalo a dělá hodně, u ostatních dvousubskupin je situace zcela jiná.

Poptávka v tomto tržním segmentu je vysoká a neuspokojená. Desítky tisíc jihočeských lyžařů každou sezónu vyjíždějí za svou oblíbenou činností mimo svůj kraj, jak do destinacídomácích (zejména Krkonoše), tak i zahraničních (Alpy). Hlavním důvodem je, že v současnosti v celém kraji neexistuje velký skiareál, který by svými parametry pro výše uvedené oblasti mohl představovat vážnou alternativu (Zadov i Lipno tuto roli přes veškerou snahu plnit nemohou).

Ačkoliv řada lokalit na území kraje by svými geografickými parametry požadavky na takový areál splňovala, díky nejrůznějším obstrukcím se s jeho budováním ve kterékoliv z nich dosud ani nezačalo. Region tím přichází o stovky miliónů korun z cestovního ruchu i o stovky pracovních příležitostí a bilance cestovního ruchu v tomto tržním segmentu je záporná, ač by tomu mohlo být naopak.


72



tržní

segmenty

10) příznivci zážitků

(areály aktivního trávení

volného času, zábavní

a

adrenal. parky)

Aktuální struktura nabídky zařízení cestovního ruchu v JČ zatím tomuto novému trendu vstříc příliš nejde - drtivá většina benefitů JČ je založena na „tradičních“ hodnotách, jako je KLID, HISTORICKÉ PAMÁTKY či PŘÍRODA. To je samozřejmě v pořádku a podporuje to návštěvnost určitých cílových segmentů. Jihočeský kraj tak ovšem získal (a drží si) image konzervativní destinace. Tím přichází o návštěvníky právě z této „moderní“ skupiny „příznivců zážitků“.

Samozřejmě že velké zábavní parky jsou finančně velmi náročné a představují poměrněextrémní pól v rámci této široké kategorie. Na druhé straně ovšem existují areály řádově méněfinančně náročné, a přitom oslovující návštěvníky i z velkých vzdáleností (viz Beskydy)

V ideálních případech se daří koncentrovat do jednoho místa více takových aktivit, což vede k tomu, že se návštěvníci zdrží více dní i celý týden. V návaznosti na tuto koncentraci zábavy přímo v místě vyrůstají ubytovací zařízení i stravovací kapacity - např. Tatralandia, Bonus pass Špindl“ (slogan: “Do Špindlu nejen v zimě, ale i po celý zbytek roku na super aktivní výlety a dovolenou”).

Vybudování podobných center i v JČ by pomohlo přivést návštěvníky z celých Čech i ze zahraničí.

Perspektivní

segmenty s nevyužitými možnostmi


73



tržní

segmenty

Dílčí

sekundární

cílové

oblasti s rozvojovým potenciálem

firmy (kongresy a incentiva)

O

Firemní segment tvoří bohatou a perspektivní klientelu. Kongresová turistika jednak napomáhá tvorbě image kraje a současně vytváří nadregionální (příp. mezinárodní) věhlas. Incentivní turistika (např. team building) je nový trend s rostoucím potenciálem, do jehož rozvoje se vyplatí investovat.

festivaly (hudba, divadlo apod.)

I

Kultura se stává další oblastí, za kterou se „jezdí“. Je dobré mít svůj festival, který opět dotváří image kraje jako „regionu, kde se něco děje“. Jeho prostřednictvím můžeme oslovit žádoucí cílové skupiny. Pořádání festivalů navíc přitahuje pozornost médií. Dobré příklady již v JČ existují. V případě Jihočeského kraje se nabízí prostor pro přeshraniční projekty „uprostřed Evropy“.

Rusové I/O

Bohatá klientela objevuje nové možnosti ČR mimo tradiční Karlovy Vary, bohatá a stabilní klientela, vyžaduje vysoký standard služeb a dobrou infrastrukturu. Významem opět přesahuje oblast cestovního ruchu a může být zdrojem investic pro další rozvojové sektory.

agroturistika I/O

Oblast Pošumaví a charakter místního zemědělství vytváří prostor pro tuto novou a vyhledávanou formu turistiky. V této oblasti jednoznačně doporučujeme vytvoření a komunikaci uceleného „agro“ regionu se zaměřením na ekologické zemědělství spojené se zážitkovou turistikou (jízda na koni) pro celou rodinu.

DÍLČÍ SEKUNDÁRNÍ CÍLOVÉ OBLASTI S ROZVOJO-VÝM POTENCIÁLEM

golf I Prémiová aktivita, která se rozšiřuje i mimo „tradiční“ segmenty. Při vytvoření zázemí a doplňkových služeb může destinace docílit určitého image a stát se mezinárodně uznávanou destinací.


74


DEFINOVÁNÍ

ŽÁDOUCÍ

TRŽNÍ

POZICE JIHOČESKÉHO KRAJE

Žádoucí

tržní

pozice JČ

jako destinace cest. ruchuDefinování

žádoucí

tržní

pozice Jihočeského kraje by mělo odpovídat reálným možnostem kraje.Při

definování

tržní

pozice musíme zohlednit více dimenzí, z

nichž

nejvýznamnější

jsou:

pozice vzhledem k cílovému trhu (na základě segmentace a výběru prioritních cíl. skupin),pozice vzhledem k ceně a kvalitě,pozice vzhledem ke třídě produktu (druh a charakter dovolené),pozice vzhledem ke konkurenci.

Úsilí

Jihočeského kraje by mělo směřovat k

vytvoření

destinace cestovního ruchu, kterározvíjí své klíčové cílové skupiny, investuje do přítomných rozvojových segmentů a podporuje nové cílovéskupinytěží ze své cenové konkurenceschopnosti a současně zvyšuje kvalitu poskytovaných služeb,

je tradičně vhodná pro dlouhodobou nenáročnou dovolenou určenou pro široké vrstvy, ale současně dokáže vytvořit podmínky pro dlouhodobý pobyt aktivních návštěvníků a „prémiových“ klientů a díky pozitivnímu přístupu k moderním trendům v cestovním ruchu vytváří podmínky také pro krátkodobou poznávací a zážitkovou turistiku i mimo sezónu,vyčnívá v tuzemské konkurenci ostatních krajů díky image regionu, kde se něco děje, využívá fenoménu Prahy (návštěvy cizinců – možné synergie, ale i hlavní zdroj českých návštěvníků kromě těch z JČ)

dokáže generovat diferenční výhody v souladu s nastupujícími trendy v cestovním ruchu a umí konkurovat příhraničním německy mluvícím oblastem, případně vhodně nastavenou spoluprácí využívat své příhraniční polohy a v neposlední řadě těžit ze svých stávajících diferenčních výhod (především přírodní a kulturně-historický potenciál) a oslovovat tak turisty z Česka i z jiných zemí.


75


MARKETINGOVÝ MIX DESTINACE JIŽNÍ

ČECHY

„4P“

jako centrální

prvky marketingového mixu

Produkt Místo Cena Propagace

4P 4C DESTINACE CESTOVNÍHO RUCHU

Produkt

(Produkt)Řešení

potřeb zákazníka (Customer solution)

Produktový balíček a nabídka dostupných aktivit

Místo (Place)

Dostupnost řešení

(Convenience)Destinace

Cena

(Price)Náklady na straně

zákazníka (Customer cost)

Cena,

benefity, slevy

Propagace (Promotion)

Komunikace (Communication)

Komunikace, propagace a PR aktivity

v analýze jsme tento klasický koncept marketingového mixu rozšířili o tři další nezbytné složky people-programming-partnership


76



ČECHY

Vybrané

komunikační

kanály Televizní reklama – masové médium, široký zásah, obtížné cílení běžné reklamy vs. možnost určitého zacílení v rámci regionálních a specializovaných programů, velmi vysoké náklady.

Rozhlas – médium vhodné pro oslovení konkrétních cílových skupin, možnosti celoplošného i regionálního zaměření; efektivní zejména přiopakovaném využití.

Tištěná média – velmi variabilní komunikační médium umož’nující jako celoplošnou reklamu, ale i regionální zaměření, případně zaměřenína konkrétní segmenty; navíc otevírá prostor pro pokročilé techniky PR.

Internet – stále zásadnější význam, rozšířené především mezi vzdělanými a dobře situovanými domácnostmi, nicméně prorůstá i do zbytkupopulace; možnost zacílení, komfort, velmi efektivní vzhledem k vynaloženým nákladům.

Venkovní reklama (zejména billboardy) – při dobré volbě efektivní poměr vynaložených nákladů a zacílení (např. skupina řidičů,obyvatelé žádoucího regionu, cestující MHD apod.).

Tištěné propagační letáky – turisty velmi vyhledávané pro jejich charakter uceleného informačního materiálu o dané lokalitě, při nápaditém zpracování mohou být dobrou turistickou pomůckou (např. mapa).; obecně problematické z hlediska distribuce k žádoucím cílovým skupinám.

Veletrhy – velmi oblíbená forma prezentace u odborné i široké veřejnosti. Veletrhy cestovního ruchu mají strategický význam pro jednotlivédestinace. Na národní úrovni patří k nejvýznamnějším brněnské veletrhy Go A Regiotour a pražský Holiday World. Nadnárodní propagaci, resp.propagaci v zahraničí zajišťuje primárně CzechTourism (např. veletrhy ITB Berlín, WTM Londýn a další).

Komunikace přímo v místě návštěvy – místní signalizace může hrát velmi důležitou roli, jednak poskytuje turistovi poskytnutím správné informace přímo na vhodném místě větší komfort, jednak je dobrým generátorem impulsních rozhodnutí.

Speciální formou komunikace jsou takzvané „podlinkové“ aktivity („below the line“ - BTL), kdy dané téma není komunikováno přímo prostřednictvím masového média, ale zprostředkovaně, takže řadě lidí toto sdělení vůbec nepřijde jako reklama, ačkoliv jeho nenásilná formasdělení je nezřídka mnohem účinnější).


77



ČECHY

Úroveň

komunikace pro dané

cíle a doporučení

komunikační

kanály (návrh)

CÍL ÚROVEŇ KOMUNIKACE

KDO KOMUNIKUJE

DOPORUČENÉ KOMUNIKAČNÍ KANÁLY (pořadí dle významu)

1 Jihočeský kraj jako součást ČR v očích zahraničních návštěvníků zahraničí CzechTourism zahraniční veletrhy, internet,

televizní reklama, BTL

2 Image kraje jako destinace dvou turistických regionů* celá ČR CzechTourism internet, billboardy, tištěná média,

televizní reklama

3 Jihočeský kraj jako přívětivá a zajímavá destinace poblíž rušné Prahy (vybrané zahraniční segmenty z perspektivních zemí)

zahraničí JCCR/kraj internet, cestovní kanceláře, BTL, tištěná média, televizní reklama,

4 Hlavní diferenční výhody kraje (včetně komunikace hlavních konkrétních difer. výhod) ČR, zahraničí JCCR/kraj tištěná média, BTL, billboardy,

rozhlas, internet

5 Propagace Jihočeského kraje (resp. jižních Čech) dle specifické nabídky lokalit (kap. 5.1 a základní využití destinace)

celá ČR JCCR/kraj/ okresy(oblasti)

internet, tištěná média, rozhlas, tištěné propagační materiály, veletrhy

6 Propagace Jihočeského kraje (resp. Jižních Čech) dle produktů a aktivit (kap. 5.2) celá ČR JCCR

internet, tištěná média, rozhlas, tištěné propagační materiály, veletrhy

7 Propagace konkrétních regionů/okresů/měst a produktová nabídka daných lokalit

celá ČR, konkrét-ní regiony ČR, příhraniční oblasti

management daných lokalit

internet, tištěné propagační materiály, veletrhy, tištěná média, rozhlas

8 Propagace konkrétní atraktivity, konkrétní akce dle významu


78


MARKETINGOVÁ

KOMUNIKACE

INTERNET jako pilíř

marketingové

komunikace

Internet je klíčový komunikační kanál pro komunikaci se segmenty, které jsou strategické pro cestovní ruch v Jihočeském kraji (lépe situované domácnosti s vyšším příjmem a vzděláním, náročnější při výběru trávení volného času, náročnější na služby).

Internetová komunikace nabízí možnost přesného zacílení a současně přehledněprezentovat ucelenou nabídku destinace cestovního ruchu.

Analýza internetové komunikace jižních Čech ukazuje na některé nedostatky:

Nutná optimalizace a restrukturalizace internetové prezentace jižních Čech na celokrajských portálech.

Nedostatečné pokrytí internetových vyhledávačů (www.google.com, www.seznam.cz apod.).

Pro komunikaci se zahraničními návštěvníky posílit cizojazyčné verze stránek a registraci klíčových slov v cízích jazycích.


79


MARKETINGOVÁ

KOMUNIKACE

Název destinace cestovního ruchu

Jako vhodné se jeví komunikovat befity kraje pod jednotným názvem, jednotným vizuálním konceptem a ideálně i pod lákavým marketingovým sloganem (obdobou sloganu „Lipensko – dovolená bez stresu“), který se do budoucna může stát i jakousi „značkou“, spojením, které se dostane do obecného povědomí.

Co se týká pojmenování oblasti, drtivá většina návštěvníků (ať již se ptáme naJindřichohradecku, v Českém Krumlově či na Lipně) přijíždí do „JIŽNÍCH ČECH“, ne do „JIHOČESKÉHO KRAJE“. Používání prvního výrazu se jeví naprosto přirozené, návštěvníci je mají zažité, zatímco ve druhém uvedeném případě je to poměrně krkolomné a pro marketingovou komunikaci nepraktické.

Rozhodně lze tedy doporučit pro marketingovou komunikaci pojem JIŽNÍ ČECHY. V této souvislosti se jako nepříliš šťastné pro propagaci cestovního ruchu v kraji jeví vymezení CR dle agentury CzechTourism, které tento územní celek dělí a kraj by se touto otázkou zabývat avznikou dvoukolejnost buď nějakým způsobem odstranit, či alespoň eliminovat její negativnídopady. Jednou z možností je i dohoda s CzechTourismem o případné změně hranic turistických regionů.


80



ČECHY

Komunikační

kanály pro prioritní

cílové

skupiny (varianta)

DOPORUČENÉ KOMUNIKAČNÍ KANÁLY

CÍLOVÁ SKUPINA

Prod

ukto

vé

letá

ky

„Im

age“

letá

ky

Celo

stát

ní t

isk

Reg

ioná

lní t

isk

Zahr

anič

ní t

isk

Roz

hlas

Venk

ovní

re

klam

a

Reg

ioná

lní

vele

trhy

Zahr

. vel

etrh

y

Cest

. kan

celáře

Inte

rnet

Tele

vizn

í rek

la-

ma

(cel

á ČR

)

Podl

inko

vé

aktiv

ity

aktivní pohyb X X X X X X X X

milovníci památek a poznání X X X X X X X X X X

rodiny trávící dovolenou X X X X X X X X X

součástí poznávacího zájezdu X X X X X X X

starší generace přijíždějící za relaxací X X X X X X

přeshraniční výlety a organizovaná spolupráce

X X X X X X X X

baťůžkáři X X X X X

školní výlety a dětské tábory X X X X X

lyžaři X X . X X X X

zážitková turistika X X X . X X X . X X X

Rusové X X X X X

firmy (kongresy a incentiva) X X X X X X

návštěvníci festivalů X X X X X X X X

golf X X X X X X X X

agroturistika X X X X X X


81


MARKETINGOVÁ

KOMUNIKACE

Komunikace diferenčních výhod regionuV komunikaci kraje na centrální úrovni by měly zaznít hlavní benefity jmenované v kapitole 6 a jim odpovídající oblasti, reprezentující dané hodnoty:

klidné prostředí, ale zároveň i místo pro strávení aktivní dovolené

rozmanitá a zachovalá příroda

památky

Marketingová komunikace na centrální úrovni by se přitom měla opírat o konkrétnílokality, které vytvářejí základní image kraje. Kampaň by však neměla být postavena primárně na těchto lokalitách, neměla by je přímo propagovat. Lokality by měly dotvářet celkovou atmosféru destinace Jihočeský kraj. Účelem je prostřednictvím těchto charakteristických a snadno identifikovatelných lokalit propagovat Jihočeský kraj.

To neznamená, že by další lokality měly být opomíjeny. Destinační management na centrální úrovni by měl zahrnout jednotlivé dílčí oblasti do ucelené nabídky kraje.

Svou funkci hrají také tzv. konkrétní benefity destinace, které jsou samy o sobě značkou nebo produktem.

Komunikace dílčích regionálních celků by měla být v souladu s centrálním marketingovým mixem a komunikační strategií. Tato úroveň komunikace by měla být výrazně vyprofilovaná z pohledu nabídky dané oblasti, tak z pohledu poptávkových segmentů.


82




kraje

OBSAH PREZENTACE

3. Vybrané



část



83


SHRNUTÍ

-

I.

Cestovní

ruch v Jihočeském kraji

cestovní ruch představuje celoevropsky rostoucí tržní segment, pro Jihočeský kraj je strategickým odvětvím ekonomiky

Jihočeský kraj má tradičně dobré výchozí podmínky pro rozvíjení cestovního ruchu a taképoměrně slušné postavení v tomto směru, potenciál nicméně není plně využíván. Navíc velmi rychle roste konkurence, a to jak geografická, tak i produktová

v posledních letech pozorujeme pokles návštěvníků kraje, počet ubytovaných hostův posledním měřeném období byl dokonce výraznější než v ostatních krajích ČR. Přestože Jihočeský kraj disponuje přibližně 13 % ubytovacích kapacit České republiky, je jeho podíl na počtu ubytovaných řádově nižší (cca 8%), což ukazuje na výrazně podprůměrnou vytíženost, danou mimo jiné i vysokým podílem zařízení v oblastech, kde turistický ruch mávelmi sezónní charakter.

území Jihočeského kraje je podle metodiky agentury CzechTourism poměrně nešťastněrozděleno do dvou turistických regionů („Jižní Čechy“, „Šumava“). Ve druhém zmíněném regionu se přitom nacházejí jedny z nejcennějších přírodních oblastí kraje a především město Český Krumlov, které je s pojmem jižní Čechy přirozeně spojováno.


84


SHRNUTÍ

-

II.

Výzkum návštěvníků

Jihočeského krajevýzkum proběhl v období květen 2006 - duben 2007, celkem bylo osloveno 2015 respondentů ve více než 50 lokalitách (čtvrtinu vzorku tvořili cizinci)

návštěvníci jižních Čech vyhledávají zejména historické památky, turistiku a cykloturistikuv příjemném přírodním prostředí.

téměř dvě třetiny návštěvníků zavítají do Jihočeského kraje alespoň jednou za rok, dvě třetiny přijíždějí autem, nejčastěji přijíždějí s rodinou, partnerem nebo se známými, ubytování využívá 80 % návštěvníků a to především v penzionech, hotelích, chatkách a stanových kempech

celková spokojenost s ubytováním, turistickými atributy Jihočeského kraje a kvalitou souvisejících služeb je velmi vysoká

nejnavštěvovanější lokalitou jižních Čech je Český Krumlov, oblíbené jsou také Č. Budějovice, Lipno a okolí, Hluboká n. Vl., Šumava a Třeboň a okolí. S určitým odstupem následuje Jindřichohradecko.

nejrozšířenějším zdrojem informací o jižních Čechách je internet, velká část návštěvníků vychází z vlastní zkušenosti, anebo z doporučení přátel a známých

mezi negativa patří značení turistických cest, cyklostezek a silnic, výhrady byly i k množství a kvalitěinformací, k práci infocenter, na adresu obsluhy restaurací, špatné dostupnosti WC a kvality silnic

zahraniční hosté postrádají jazykovou vybavenost pracovníků, ale i v propagačních materiálech


85


SHRNUTÍ

-

III.

Expertní

pohled na cestovní

ruch v Jihočeském kraji

primární nabídku jižních Čech v současnosti tvoří poznávací turistika, turistika v přírodě, lázeňství a ozdravné pobyty, kempink, vodáctví, koupání, lyžování

turistická sezona Jihočeského kraje je koncentrovaná do letních měsíců (hlavní vrchol sezony je v období červen-srpen)

sezónní vlivy na poptávku a nabídku jsou velmi zřetelné, chybějící infrastruktura a zařízení pro cestovní ruch brání rozšíření sezonny a zmírnění mimosezonních výkyvů. Výjimkou jsou oblasti Šumavy (resp. také Lipenska), Třeboňska a některých měst.

hlavní zdroje návštěvnosti jsou lidé žijící uvnitř kraje, obyvatelé Prahy, ze zahraničních návštěvníků Němci, Rakušané, Nizozemci (je nutné vytvářet zázemí i pro jejich dlouhodobějšípobyty), perspektivní skupinou jsou návštěvníci z Asie a Ruska

v jižních Čechách se projevují celosvětové trendy v oblasti cestovního ruchu a v sociodemografické struktuře obyvatelstva – turisté jsou vzdělanější a náročnější, zvyšuje se poptávka po aktivních možnostech trávení volného času, náročnějších službách a zážitkovéturistice


86


SHRNUTÍ

-

IV.

Perspektivní

tržní

segmenty, hlavní

doporučení

po marketingový

mix a destinační

management Jihočeského kraje

studie předložila různé pohledy na segmentaci trhu, ať již z pohledu územního, produktového či návštěvnického, a popsala, pro jaké účely je vhodné používat jakou formu segmentace

na základě analýzy tržních segmentů se jako klíčové z hlediska tržního potenciálu i finančních přínosů pro kraj ukazují zejména:

1) segment zaměřený na aktivní

pohyb a především oblast cykloturistiky

2) milovníci památek a poznání, kteří

vyhledávají

historická

místa i přírodní

zajímavosti

3) rodiny trávící

dovolenou v

klidném a přírodně

atraktivním prostředí

4) turisté

pro které

je Jihočeský kraj krátkou součástí

poznávacího zájezdu

studie se zabývala také vhodnými komunikačními kanály k oslovení hlavních cílových skupin a odpovídající úrovní komunikace pro daný segment

existují rezervy v efektivnosti vynakládaných prostředků a nejednoznačném rozděleníkompetencí

studie předkládá komplexní návrh pro marketinogvý mix destinace jižní Čechy (viz. Kap. 8)


87


HLAVNÍ

ÚKOLY V KRÁTKODOBÉM HORIZONTU

Úkol Popis Charakter

úkolu Vyjasnění kompetencí a oblastí působení na centrální úrovni kraje

Zefektivnění práce destinačního managamenetu si vyžaduje vyjasnění kompetencí a oblastí působení centrálních institucí Jihočeského kraje. Pozornost by měla být věnována vyšší koordinaci v propagaci kraje a posílení efektivity vložených investic .

A ORGANIZACE A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU

Rozdělení úkolů a schválení vymezených oblastí marketingové komunikace pro jednotlivé úrovně managementu CR Jihočeského kraje

Dosažení konsenzu na všech úrovních managementu destinace Jihočeský kraj ve věci optimalizace marketingové komunikace – viz. Tab. 7.2 kap. 7.1 (Centrální prvky marketingového mixu pro Jihočeský kraj)

A

INFRASTRUKTURA PRO CESTOVNÍ RUCH

Revize turistického informačního systému v Jihočeském kraji

Revize a postupné rozšiřování a zkvalitňování informačního systému pro návštěvníky kraje

A

Zvyšování kvalifikace v oblasti marketingové komunikace

Informační činnost centrálních insitutucí o možnostech propagace regionů, atraktivit a restauračních a ubytovacích služeb

A LIDSKÉ ZDROJE

Proškolování pracovníků CR ve využívání možností internetových informačních systémů

Masová propagace internetových informačních systémů pomůže k posílení důvěryhodnosti těchto komunikačních kanálů a umožní centralizaci nabídky cestovního ruchu

A

Hlavní

úkoly v krátkodobém horizontu –

ČÁST A

Charakter úkolu: A – bezprostředně

souvisí s implementací marketingové strategie, B – podpůrný prvek pro naplnění stanovených cílů


88



úkolu Podpora produktů/projektů s s rozvojovým potenciálem

Podpora produktů/projektů, které mohou generovat vyšší návštěvnost kraje a posilovat jeho potenciál CR (chybějící velký skiareál, wellness projekty, zážitková turistika, apod.)

B

Produktové balíčky Pomoc pří přípravě produktových balíčků (spolupráce se soukromou sférou)

B

PRODUKTY A SLUŽBY

Posílení spolupráce s cestovními kancelářemi

Aktivní spolupráce, poskytování materiálů, dohoda speciálních podmínek, aj.

B

Příprava marketingové komunikace Příprava marketingové komunikace na základě definovaných prioritních segmentů pro destinační management.

A

Posílení turistické nabídky JČ a její komunikace

Posílení (a koordinace) nabídky možností cestovního ruchu v Jihočeském kraji, její zpřehlednění a následná komunikace prostřednictvím doporučených komunikačních kanálů.

A

Výběr a schválení prioritních cílových skupin

Výběr a schválení prioritních cílových skupin, případné rozdělení priorit pro různé úrovně destinačního managementu Jihočeského kraje

A

Informační portály Optimalizace a restrukturalizace sítě informačních portálů, volba hlavní nosiče (zřejmě www.jiznicechy.cz) a jeho zkvalitnění, koordinace s dalšími příbuznými portály (viz studie)

A

Internetové vyhledávače Optimalizace stránek pro internetové vyhledávače s cílem umístit odkazy na jižní Čechy na přední příčky seznamů s nalezenými stránkami

A

MARKETING A INFORMAČNÍ SERVIS

Internetový informační systém pro turisty

Dokončení rezervačního a plánovacího systému na www.jiznicechy.cz.

B

HLAVNÍ

ÚKOLY V KRÁTKODOBÉM HORIZONTU

Hlavní

úkoly v krátkodobém horizontu –

ČÁST B




89


HLAVNÍ

ÚKOLY VE STŘEDNĚDOBÉM HORIZONTU

Hlavní

úkoly v dlouhodobém horizontu –

ČÁST A


úkolu Marketingové strategie menších celků

Navržení marketingových strategií dílčích celků v souladu se strategií celého Jihočeského kraje

A

Prohlubování přeshraniční spolupráce

Udržování přeshraničních kontaktů a prohlubování vzájemné spolupráce

A

ORGANIZACE A MANAGEMENT CESTOVNÍHO RUCHU

Zavedení vlastní certifikace Zavedení vlastního systému certifikace kvality služeb v kraji v návaznosti na propagační materiály a např. na turistické pasy – účelem je podpora image kraje, který pečuje o své návštěvníky a dbá na kvalitu poskytovaných služeb a současně stimuluje pracovníky CR ke zkvalitňování těchto služeb

B

Zpřístupnění nabídky poznávacího turismu

Vyhledávání vhodých objektů a atrkativit pro poznávací turistiku a jejich zpřístupnění turistům s cílem oslovit tento segment a rozšířit sezonu

B

Zavádění jednotného značení památek

Sjednocení značení památek v kraji, zavedení vlastního „jihočeského“ způsobu značení

B

Cyklostezky a služby pro cyklisty

Rozšiřování a zkvalitňování cyklostezek a navazujících služeb pro cyklisty

B

INFRASTRUKTURA PRO CESTOVNÍ RUCH

Rozšiřování možností parkování Překonání nedostatku parkovacích míst v exponovaných lokalitách s ohledem na životní prostředí

B




90



úkolu Vzdělávání a podpora podnikatelů v CR

Vzdělávání a podpora podnikatelů v CR, programová podpora nových podnikatelských příležitostí

B

Vzdělávání zaměstnanců v CR Vzdělávání zaměstnanců a zvyšování jejich motivace k vlídnému chování při styku s návštěvníky JČ

B

Rekvalifikační kurzy Pořádání rekvalifikačních kurzů pro začínající podnikatele a zájemce o práci v oblasti CR

B

Zvyšování jazykové vybavennosti pracovníků v CR

Překonávání jazykových bariér při komunikaci se zahraničními návštěvníky

B

LIDSKÉ ZDROJE

Výměna zkušeností s přeshraničními partnery

Pořádání workshopů a organizace výměnných stáží s přeshraničními partnery s cílem načerpat know-how, prohloubit spolupráci a zlepšit jazykovou vybevnnost

B

Kontinuální podpora projektů s s rozvojovým potenciálem

Trvalá podpora produktů/projektů, které mohou generovat vyšší návštěvnost kraje a posilovat jeho potenciál

B

Komunikace nově vytvořených produktů

Po vytvoření nových produktů a přizpůsobení nabídky jižních Čech sekundárním cílovým segmentům s rozvojovým potenciálem bude nutná následná komunikace a seznámení potenciálních návštěvníků s těmito možnostmi jižních Čech

A

Podpora zlepšování kvalitativní stránky nabídky služeb CR

Zavádění motivačních systémů (např. soutěže, certifikace) pro zvyšování kvality služeb CR

B

PRODUKTY A SLUŽBY

Podpora projektů přeshraniční spolupráce

Podpora projektům přeshraniční spolupráce na různých úrovních a různého rozsahu včetně soukromých aktivit

B

HLAVNÍ


Hlavní


ČÁST B




91


HLAVNÍ


Hlavní


ČÁST C




úkolu

Vytváření image Jihočeského kraje

Vytváření image Jihočeskoého kraje v souladu s jeho benefity při zohlednění celkové škály možností cestovního ruchu

A

Vytváření krajského informačního systému pro profesionály CR

Krajský informační systém by měl být založen na centralizované e-mailové konferenci, diskusních fórech a dalších moderních komunikačních nástrojích.

A

Famtripy a presstripy Pokračování v organizování specializovaných akcí zaměřených na novinářskou veřejnost a významné osobnosti jakožto nositele marketingových sdělení

A

Komunikace v místě pobytu

Zavádění a rozšiřování efektivních forem komunikace v místě pobytu návštěvníků

A

MARKETING A INFORMAČNÍ SERVIS

Rozšiřování a vytváření motivačního systému pro návštěvníky

Rozšiřování a zdokonalování systému „návštěvnických karet“ na všech úrovních destinace

B


92


Hlavně

klid 21,5%

Ne každého se podaří

oslovit....

... ale těch co se zajímají je naštěstí

víc ☺


93


23.5.2006.

Cestovní

ruch hraje větší

roli než

kdykoliv v minulosti.

Poznejme, co návštěvníci chtějí, připravme podle toho turistickou nabídku

a sdělme jim, co u nás najdou!

Tomáš Drtina, Pavel Kovařík, INCOMA Researchwww.incoma.cz; [email protected]

http://www.incoma.cz/

Documents

Výzkum pro Manuál rovoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji