MUDr. Božena Jurašková, Ph.D

Subkatedra geriatrie

Lékařská fakulta UK v HK

Klinika gerontologická a metabolická

FN v HK

Význam vitamínů a stopových prvků ve stáří

Vitaminy

 

Organické sloučeniny syntetizované autotrofními organismy, heterotrofní organismy je syntetizují

omezeně, jako hlavní zdroj slouží potrava. Jsou to látky nezbytné pro látkovou výměnu a metabolismus –

součást katalyzátorů chemických reakcí. Velmi chemicky různorodá skupina, proto jejich stanovení složité, nelze použít žádnou univerzální metodu ke stanovení celé skupiny. Velký rozvoj v

analytice vitaminů v posledních 50 letech.

Vitamíny ve stáří

• Kumulace volných radikálů, jejich působení

• Negativní vliv VR potlačuje dieta bohatá na kyselinu askorbovou a alfa tokoferol

• Potřeba vitamínů a mikroelementů ve stáří stoupá

Vitaminy

•Vitaminy lipofilní – rozpustné v tucích

(A, D, E, K)

• Vitaminy hydrofilní – rozpustné ve vodě

(B1-thiamin, B2-riboflavin, B6-pyridoxin, B12- kobalamin, niacin, kyselina panthotenová, biotin, kys.listová, kyselina askorbová)

Vitaminy rozpustné v tucích

A D

EK

játra

máslo

sýry

ryby

rostlinné tuky

Rostlinné oleje

zelenina

Růžičková kapusta

hrášek

paprika

rajčata

Rybí tuk

ryby

kakao

Hlávkový salát

brokolice

kapusta

špenát

sluníčko

Vitamin A (retinol) je polyisoprenová sloučenina obsahující cyklohexanové jádro. Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten

Funkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy

Vitamin A

Vitamín AFunkce vitamínu A-udržení zdravé sliznice, diferenciace

slizničních buněk a funkci dělení, vliv na metabolické funkce epiteliálních buněk kůže,dýchacích cest a GIT, četných endokrinních žláz- hypofýzy, štítné žlázy

Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí.

Vitamín A

• V potravinách hlavně zastoupen ve formě betakarotenu a karotenoidů

• Ne vždy suplementace v potravinách zastupuje potřebu. Klesá využitelnost

• Nebezpečí přetížení vitamínem A-zpomaleným odsunem lipoproteinů bohatých na karotenoidy do jater

Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ, δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ, δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)

Vitamin E

Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ

Funkce v organismu: centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály.

Vitamin E

Vitamín E• Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul

tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán.

• Transportován v lipoproteinech VLDL, LDL především• V séru nemocných s Alzheimerovou chorobou

prokázáno méně vitamínu E• Denní potřeba lO mg alfa tokoferolu na den

 

Vitamin D

Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů.

Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3

D2 –ergokalciferol – rostlinného původu

Obě formy mají stejnou účinnost v organismu

Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

 

Vitamin D

Zdroje vitaminu:

a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku

b) rostlinné – výjímečně – kakao

Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin

Deficit při nedostatku světla, dieta chudá na zdroj vitamínu, s věkem klesá počet receptorů pro resorpci

Maximální denní dávka – lO pikogramů na den, mezi 50-70 lety až l5 pikogramů

 

Vitamin K

V přírodě se vyskytuje ve 2 formách:

Fylochinon - rostlinné zdroje

Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu

+ syntetický menadion

Funkce v organismu:

1. Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat.

 

Vitamin K

2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí

Zdroje vitaminu K – hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát

Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den

Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí

 

Vitaminy rozpustné ve vodě

;

B1 thiamin

B2 riboflavin

B6 pyridoxin

B 12 kobalamin

biotinniacin

Kyselina listová

vitamin C

Kys. pantothenová

 

Vitamin B1-Thiamin

Metabolismus –ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost, včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí

Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina

rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny

Průměrná denní potřeba- l,2 mg pro muže, l,O mg pro ženy

Na 1000 kcal – nutný přívod nejméně 0,5 mg na den

Nedostatek- beri , beri- nechutenství, srdeční selhání, svalová slabost

 

Vitamin B2- Riboflavin

Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů

Oxidoredukční procesy

Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny

Denní dávka nad 5O let – 1,2 – 1,5 mg

Deficit B2- snížení aktivity glutathionreduktázy v erytrocytech

 

Vitamin B6 - Pyridoxin

Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů

Imunitní odpověď

Funkce steroidních hormomů

Tvorba kolagenu

Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, 22 % zelenina – brambory, banány

Doporučená denní dávka ve stáří 2 mg pro muže, a l,6 mg mg pro ženy

  Vitamin B6 - Pyridoxin

Různé formy vitaminu:

Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty

+ metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony

Součástí enzymů transamináz,dekarboxyláz, fosforyláz, modulátor struktury bílkovin, receptoru pro steroidní hormony a hemoglobinu

Nedostatek-slabost, parestezie, zánětlivé koutky, ústní sliznice, zhoršení buněčné imunity, sklon k infekcím

  Vitamin B12 - kobalamin

Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin

Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem.

Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu

Játra, mléko, mléčné výrobky

Vitamín Bl2

Plasmatické hladiny jsou ve stáří sníženy vzhledem k malým zásobám ve tkáních-játrech

Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den

Nedostatek-při atrofii žaludeční sliznice, přerůstání bakterií v tenkém střevě při atrofické gastritidě- velká spotřeba vit Bl2

 

Niacin

Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotinamid

Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí.

Hypervitaminóza – poškození jater

Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo

Denní dávka – 16- 20 mg

Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek

Není zaznamenána zvýšená potřeba ve stáří

 

Biotin

Také vitamin H nebo S

Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna

Růst a obměna buněk, tkání

Hypovitaminóza – poškození pokožky

Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát

v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu

Denní dávka 50 mikrogramů

 

Kyselina pantothenová –Vitamin B5

Biosyntéza koenzymu A, který zasahuje do metabolismu všech nutričích substrátů-glukozy, aminokyselin, tuků

Zvýšuje odolnost tkání vůči ionizujícímu záření

Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství

Avokádo,brokolice, kvasnice, houby

Kyselina pantothenová

Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže

Hypervitaminóza – řídká, průjem

Denní dávka – 3 – 10 mg za den

  Kyselina listová – Folát

Obsažena v listech zelených rostlin

Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace

Metabolismus homocysteinu

Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu

V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad

Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory

Kyselina listová

Denní dávka – 200 mikrogramů, Ve stáří zřídka nedostatek- při atrofické gastritidě – kompensace přebujelou střevní mikroflorou, vyrábějící kys. listovou

Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

 

Kyselina listová – Folát

Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice

živočišné zdroje – játra

Obohacování potravin kys. listovou

Stanovení:

HPLC metoda – s UV detekcí

 

Vitamin C – kyselina askorbová

Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna

Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů

-snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa

Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybíz,zelenina – zelí, paprika, křen, brambory

Vitamín C

Hypovitaminóza – kurděje

Snížením příjmu ovoce a zeleniny ve stáří, při stresu, polypragmazii,

Nedostatek vede k výskytu infekcí a zhoršení rekonvalensecnce

Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí

Denní potřeba 75 mg pro ženy, a 150 mg na den pro muže

Stopové prvky v gerontologii

• Nepostradatelné pro funkci enzymů a i pro biologické procesy

• Klasické mikroelementy- jod, železo, selen• Ultramikroelementy- arzen, fluor, mangan,

molybden, nikl, křemík, vanad

Kalcium• Přívod a rovnováha- základ pro patogenezu osteoporozy ve

stáří,• Absorpce snížena s věkem- rozvoj achlorhydrie• Hlavními regulátory pohybu kalcia- vitamín D,

parathormon, kalcitonin• Parathormon zajišťuje resorpci kalcia ve střevě a zpětnou

resorpci z moči v ledvinách, uvolnění kalcia z minerálů v kosti

• Kalcitonin- syntetizován buňkami C ve štítné žláze- zajišťuje snížení hladin vápníku v krvi při jeho nežádoucím vzestupu a působí inhibici účinku parathormonu a vitamínu D a potlačuje uvolnění vápníku z kostí

Kalcium

• Při přísunu lg denně ve srovnání s lidmi se sníženým přísunem – stejné hodnoty denzity ale snížený počet fraktur

• Potřeba vápníku- 1000 mg kalcia na den a pro muže nad 65 let a ženy postmenopausální 1500 mg

• Ovlivnění hladiny – absorpcí a vlákninou interferencí s ostatními minerály

Železo

• Příčinou nedostatku ve stáří – nedostatečný přísun a krvácení do GIT při abusu analgetik a NSA, sekundární absorpce při achlorhydrii při atrofické gastritidě, nedostatečná žaludeční sekrece, antacida, atrofie žaludeční sliznice s odmítáním masa, změnou dietních návyků

Ve stáří i zvýšená kumulace železa-zvýšení feritinu

• Doporučená denní dávka- 14 mg pro muže a 10 mg pro ženy

Zinek• Význam pro činnost řady enzymů, především v

proteosynthéze, vliv na imunitní reakce, hojení a reparace tkání

• potřebný pro řadu enzymů- např. Alkohol dehydrogenázy

• Absorpce klesá s věkem• Průkaz deficitu je obtížný- plasmatické

koncentrace neodrážejí celotělové zásoby• Doporučená denní dávka pro seniory 15 mg

pro muže, 12 mg pro ženy

Zinek

• Projevy deficitu- zánět kůže kolem úst

Záněty kolem konečníku a akrálních partiích těla- rukou, nohou, průjem, poruchy čichu

Měď• Absorpce a rovnováhy mědi se s věkem nemění• je obsažena v řadě enzymů- cytochromoxidázy-účast na

přenosu kyslíku v buňkách, v SOD- zhášení VR• Uplatnění při tvorbě vazivové tkáně, metabolismu Fe,

cholesterolu, glukózy a tvorbě melatoninu• Deficit se projevuje anemií nereagující na přísun železa

a kyseliny listové• Přívodem železa se dokonce může tento typ anemie

zhoršit• Další projev deficitu- šedivění a změna struktury vlasů• Denní doporučení dávka 2-3 mg pro muže i ženy

selen

• Ochranný antioxidační systém• Ochrana polynesaturovaných mastných kyselin

před lipoperoxidací, regulace regenerace glutathionu

• Oblasti chudé na selen - mají i nedostatek jodu• Denní doporučená dávka- neliší se věkem, 70

mikrogramů na den pro muže, pro ženy 55

Chrom

• Zlepšení aktivity glukozové tolerance, aktivity inzulinu

• Vliv na metabolismus lipoprotenimů, vzestup HDL cholesterolu

• Věk nemá vliv

Hořčík

• Denní potřebná dávka bez ohledu na věk 4,5 mg na kg a den

• Nepostradatelný prvek pro získávání energie a všechny reakce související s přeměnou energie

• Nedostatek hořčíku- deprese, závratě, svalová slabost, sklon ke křečím zejména DK, zvýšená psychická i fyzická únavnost

• Nedostatek draslíku nelze bez substituce hořčíku- cave při terapii diuretiky

• Nedostatek u alkoholiků a cirhotiků