Otevřené setkání na faře v Horní Čermné 21. dubna 2009

 Daniel Dušek

LITURGICKÝ ROK - ÚVODDemokritos : „Život bez svátků je jako dlouhá cesta bez

hospod“

Neděle – svátek, který se v krátkých intervalech opakuje (šabat + Zmrtvýchvstání) – jedinečný příspěvek biblického dědictví dosáhl světového rozšíření

„Zvláštní svátky“

Liturgický (církevní) rok - řetěz zvláštních duchovních podnětů (vánoce, velikonoce, letnice…) – místa duchovního občerstvení a odpočinku na pouti

(Leitos – veřejný, ergon - čin )

KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOT

KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOT

KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOT

KOSMICKÝ ČAS A LIDSKÝ ŽIVOTŽivot lidí vetkán do pevně určených kosmických daností

Starověký člověk – plynutí času jako dar či řízení kosmických nadpozemských mocností

Podnět k náboženskému jednání formovanému konkrétní roční dobou – náboženský kalendář, s rituály

Dějinné události (přírodní katastrofy, vítězství, porážky, zabírání země, povolávání na trůn apod. – vznik památných dnů a slavností)

Izraelské kmeny

LITURGICKÝ ROK V KŘESŤANSKÉM POJETÍ

Liturgický rok

řada tzv. liturgických období a určuje pořadí a závaznost různých slavností, svátků, památek, připomínek a které úryvky z Písma se při bohoslužbách mají číst. Jednotlivé doby se vyznačují svou vlastní liturgickou barvou.

Oslavná památka spasitelných činů Božích v Ježíši Kristu v průběhu jednoho ročního cyklu. 

LITURGICKÝ ROK V KŘESŤANSKÉM POJETÍ

Křesťanská slavnost – musí se opakovat, aby dosáhla funkce zvěstování a zpřítomnění spásy

Využití kosmicky daného určování času během roku – slavnost dostala pevné místo a cyklicky se opakuje

Termínová fixace – naznačeno v Písmu, částečně založeno na dějinně vzniklé konvenci

Prolínání s občanským rokem

LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH

Ve střední a západní Evropě se s výjimkou katolíků východního obřadu a různých diasporních komunit východních církví setkáme téměř výhradně s liturgickým rokem latinského ritu, který má následující strukturu:

Pohyblivý a stálý cyklus svátků

Liturgický rok

Advent Vánoce Liturgické mezidobí

Postní doba Velikonoce Letnice Liturgické mezidobí

LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH

Římskokatolická církevobnova liturgie po 2.vatikánském koncilu (1962-65)

Anglikánská církev a protestantské církveobvykle vycházejí z pořádku obvyklého v římskokatolické

církvi před 2. vatikánským koncilem

luterské církve zachovávají i památky některých svědků víry a mučedníků

LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH

Východní církve byzantského obřadu pravoslavná a řeckokatolická

 • Juliánský kalendář• rozdílný způsob výpočtu data Velikonoc• liturgický rok začíná 1.září

Starokřesťanské církve• arménská, syrská, koptská a etiopská• své vlastní odlišné liturgické členění

roku

LITURGICKÝ ROK V JEDNOTLIVÝCH CÍRKEVNÍCH TRADICÍCH

Jednota bratrská – Bratrská konfese (1535)Patnáctý artikul o případných věcech tj. o ustanoveních,

řádích, obyčejích a ceremoniích církve, i o svobodě křesťanské:

„Jakož i u nás mnozí starobylí obyčejové podnes se, pokudž možné jest zachovávají. Zvlášť někteří postové, sváteční dnové, jitřně, nešpory, neděle, hody a slavnosti skutků Kristových jako: narození, umučení, vzkříšení atd. Také i památky svatých jako: Panny Marie, apoštolů i mučedníků Kristových, zvláště těch, o kterýchž se činí zmínka v Zákoně Páně, a to vše pro slávu a poctu Boží, i pro vzdělání církve skrze kázání slova Božího.“

LITURGICKÉ BARVYHluboký symbolický význam – objasňují zvláštní

charakter každého slaveného tajemství víry a cestu křesťaského života během liturgického roku

Antika – některé barvy velmi ceněné (temný purpur)S vývojem liturgických rouch první náznaky

ustálených pravidel kolem 1200 (Inocenc III)Barvy přikrývek oltářů a ambonů, ve většině

luterských církví rovněž barvy svící, štól a v katolické církvi i některých luterských církvích (Skandinávie, Amerika, Indie, Afrika) také barvy liturgických rouch

ZÁKLADNÍ LITURGICKÉ BARVY

Bílá – barva světla, obrazem Krista, čistoty a nevinnosti - svátky Ježíše Krista (Vánoce, Velikonoce) a o svátcích Panny Marie a andělů

Červená – barva ohně a milosti, utrpení, - svátky Seslání Ducha svatého, Velký pátek, svátky evangelistů a mučedníků

Zelená - barva stvoření a naděje, nejdéle užívanou barvou v průběhu církevního roku, protože církev žije z naděje - liturgické mezidobí, Díkčinění za úrody.

Fialová - barva popela, přípravy a pokání, užívanou - advent a půst, pohřby, památka všech věrných zemřelých (Dušičky)

SPECIÁLNÍ LITURGICKÉ BARVYČerná - barva smutku - pohřby, dříve i na Velký

pátek – v současné době se téměř nepoužívá Modrá - barva čistoty a nevinnosti - svátky Panny

MarieRůžová - je barva radosti - 3. neděle adventní

(Gaudete – Radujte se) a 4. neděle postní (Laetare – Vesel se)

Zlatá – barva důstojnosti, slavnostnosti - velké slavnosti, může nahradit všechny liturgické barvy kromě černé a fialové

SMYSL A STRUKTURA LITURGICKÉHO ROKUSvátky - jako oslavy památných a díků hodných událostí

zasluhujících věčnost - periodické přírodní slavnosti i významné události v životě rodin společenství.

Židovský kalendář - oslavy událostí záchrany IzraelePrvotní křesťanské obce – týdenní Pascha, později

připojení výroční Paschy (přelom 1. a 2. st.)Mysterium Paschy – velikonoční čin spásy - srdcem

liturgického rokuPostupně v rámci historického vývoje svátky PáněPozději zastavení života Kristovy matky a památky

světců a mučedníků

NOSNÉ PILÍŘE LITURGICKÉHO ROKUZačátek liturgického roku - 1.

adventní neděle (zpočátku nejednotný i začátek občanského roku)

Temporál (lat. tempus, čas) - velikonoční sváteční okruh a vánoční sváteční okruh s dobou liturgického mezidobí

Sanktorál - svátky svatých Obraz katedrály: atrium –

vánoční okruh, loď - velikonoční okruh, věnec obvodových kaplí – svátky světců

NEDĚLE – PRVOTNÍ SLAVNOST VELIKONOČNÍHO TAJEMSTVÍPrvní den po sobotě - den vzkříšení Páně Starokřesťanská označení – „první den“, den Páně (dies

Dominica), osmý den, den vzkříšení (rus.voskreseňje), den Slunce (dies solis, něm.Sonntag)

321 AD císař Konstantin – ctihodný den Slunce jako den kliduPostupně do popředí zákaz práce a povinnost návštěvy

bohoslužeb – zamlžení původního christologického významu neděle

2. vatikánský koncil vyzdvihl význam neděle jako slavnosti velikonočního tajemství

Neděle jako sedmý nebo první den v týdnu? Mezinárodní organizace pro standardizaci (ISO) – doporučení

R 2015 – neděle 7. den

LITURGICKÝ RÁZ DNŮ V TÝDNUUdálosti Svatého týdne ovlivnili liturgický profil dnů

v týdnuNeděle – každotýdenní velikonoceDějiny spásy v malém cyklu týdne Artefakty do současnosti – pátek postní den

VELIKONOCE A VELIKONOČNÍ OKRUHDatum Pesachu – židovská tradice 14. nisan (první

jarní úplněk) nezávisle na dni v týdnu Nicejský koncil – neděle po 14. nisanu – rozmezí 5

týdnů Velikonoční triduum (třídení) – od 4. stoletíZelený čtvrtek večer, Velký pátek, Bílá sobota,

Velikonoční neděle večer– „triduum ukřižovaného, pohřbeného a vzkříšeného Pána“ – vlastní oslava velikonočního mysteria

VELIKONOČNÍ TRIDUUMZelený čtvrtek – nejasný původ názvu – grün,

greinen, grienenpamátka ustanovení večeře Páně, obřad mytí nohouutichají varhany a zvony – odlet do Říma, nahrazení

klapačkami liturgická barva BÍLÁ

VELIKONOČNÍ TRIDUUMVelký pátek • Rozdíl mezi pojetím v katolické a protestantské tradici• Kat. – den půstu, odpolední bohoslužba slova s pašijemi a uctíváním kříže bez VP• Protest.- sváteční den pracovního klidu s VP• Největší evangelický svátek a vyvážení hnoje – „my máme Velký pátek, oni Bílou sobotu“• Liturgická barva červená• Lidový liturgický projev v HČ v minulosti – černé šátky, píseň „Poděkujmež Kristu Pánu“ – Stabat Mater - Steyer • Lidové pojetí – nehýbání se zemí, ranní modlitby v sadech, otvírání země v době čtení pašijí

VELIKONOČNÍ TRIDUUM

Bílá sobota• Den bez liturgie, boží hrob• Večerní či noční vigilie – liturgie velikonoční noci – slavnost světla, bohoslužba slova, křestní bohoslužba, eucharistie (VP)• Návrat zvonů • Paškál – velikonoční svíce – (lat. candela paschalis cerea)- symbol vzkříšeného Krista – rozráží temnoty smrti – kříž – alfa – omega, letopočet a 5 kadidlových zrn (5 ran Kristových na kříži) – použití po celou velikonoční dobu a pak při křtech, svatbách, konfirmaci, svěceních, pohřbech)

VELIKONOČNÍ TRIDUUMZmrtvýchvstání Páně – Velikonoční neděle• Vrchol liturgického roku• Barva bílá • Liturgický projev v minulosti v HČ – ženy bílé šátky (i vdovy držící smutek)• V kat. tradici lidové projevy - svěcení pokrmů, obřadní obcházení polí a jízdy na koních do polí

DOBA VELIKONOČNÍ

• 50 dnů – Pentecoste – od Velikonoční neděle do Svatodušní neděle (Izrael – Pesach – po sedmi týdnech Letnice – smlouva na Sinaji)• Velikonoční oktáv – od Pondělí velikonočního do 2. velikonoční neděle – „Bílá neděle“(bílé šaty novokřtěnců)• Následují další velikonoční neděle – Svatodušní je v pořadí osmou (v reformačních církvích neděle po velikonocích) – nové pojetí – důraz na sepjetí Svatodušních svátků Velikonocemi • 4. století – slavnost Nanebevstoupení Páně – 40 den po Velikonocích

DOBA POSTNÍ (QUADRAGESIMA)

•Popeleční středa – vstup do období půstu – znamení popela •40 dnů – o nedělích se půst nedrží – v rámci zachování 40 dnů přidány 4 dny před 1. postní nedělí a Velký pátek a Bílá sobota•šest nedělí v půstu – barva fialová, bez gloria, aleluja a Te Deum, •6. neděle v půstu – Květná – Palmarum – barva červená•Křest, obrácení a pokání – půst, modlitba, almužna

VÁNOCE A VÁNOČNÍ OKRUH•25. prosinec od 4. století – hypotéza – reakce křesťanské obce na pohanský svátek Nepřemožitelného boha Slunce – Narození Krista jako Slunce spravedlnosti – Světla světa•Narození Páně – Hod Boží vánoční - starořímský zvyk tří bohoslužeb s různými duchovními poselstvími – půlnoční (in nocte), pastýřská (in autora), ve dne (missa in die).•Barva bílá•24. 12. Štědrý večer – není vigilií v pravém slova smyslu, ale první vánoční bohoslužba v předvečer •Štědrý den – liturgicky ještě konec adventu a to i když připadne na 4.adventní neděli

VÁNOČNÍ DOBA•Od 25. 12. do neděle po 6. 1. – Křest Páně•Vánoční oktáv – od 26. prosince do 1. ledna

•Svátky prvomučedníků - Kristovi průvodci (comites Christi) – 26.12. – Sv. Štěpán, 27. 12. Jan evangelista, 28. 12. betlémská neviňátka – barva červená (nebo bílá)

•Oktávový svátek 1. ledna – Obřezání Páně, jména Ježíš, Slavnost matky Boží Panny Marie•Neděle po Vánocích

•řada lidových zvyků, koledování

VÁNOČNÍ DOBA• Zjevení Páně – 6.ledna (Tři králové) – „Epifanie“ – již ve 3. století – ve východních církvích nejstarší svátek Kristova narození • starobylý vánoční svátek – reformace vytěsnila pravděpodobně z důvodu středověkého zastření původního poselství uctíváním sv. tří králů • Křest Páně – původně součást Epifanie – konec vánoční doby a začátek liturgického mezidobí

ADVENT JAKO PŘÍPRAVA NA VÁNOCE•Původní charakter adventu - doba půstu a pokání – postupná přeměna v období radostného očekávání, přípravy na Vánoce a očekávání příchodu Páně na konci času•Ustálení na čtyřech nedělích •Barva fialová•Začátek adventu – 4 neděle před 25. prosincem (ne před Štědrým dnem – ten může být i 4. adventní nedělí)•Zvláštní poselství závěru adventu od 17. do 24. 12. – „Pán je blízko“•Lidové obyčeje – kult světců, sv. Ondřej. Sv. Barbora, sv. Mikuláš, sv. Lucie

OKTÁVY SVÁTKŮ Sedm svátečních dnů po velkém svátku – dnes již jen

Velikonoce a VánoceCo s tzv. „druhými svátky“?Pondělí velikonoční (pondělí ve velikonočním oktávu) –

záležitost „pohanská“?Pondělí svatodušní – kam zmizelo?Svatodušní pondělí je nadále volným dnem v Německu,

Rakousku, Maďarsku, Belgii, Lucembursku, Nizozemí, Švýcarsku, Norsku, Dánsku, na Islandu a v Řecku. Od roku 2008 je opět volným dnem ve Francii, když v letech 2005-2007 vláda volno neúspěšně zrušila jako "den solidarity" na financování sociálních akcí pro seniory.

Sv. Štěpán – druhý svátek vánoční – ještě Vánoce?

Vánoční svátek mimo vánoční dobu 2. února - Uvedení Páně do chrámu – Hromnice 40 dní po Vánocích – setkání Ježíše se Simeonem

v chrámu – 5. století – světla jako symbol Krista k osvícení pohanů

Lidové pojetí – svíčky hromnice

LITURGICKÉ MEZIDOBÍOd pondělí po Křtu Páně do Popeleční středy

a od pondělí po Svatodušní neděli do adventuV reformačních církvích se neděle od po

svátku Svaté trojice (následující neděle po Svatodušní neděli) do adventu nazývají neděle po Svaté trojici

Barva zelenáŘada dalších svátků

SANKTORÁL – SVÁTKY SVATÝCHPočátek již ve 2. století – kult mučedníků, ostatní svědkové

víry, apoštolovéMariánské svátky a liturgické slavnosti narození sv. Jana

Křtitele (24. 6.), sv. Petr a Pavel (29.6.), sv. Josef (19. 3.) Všech svatých (1. 11.) Vzpomínka na všechny věrné zemřelé – (2. 11.) - DušičkyHalloween – angl. „all – hallow-even“ – implantovaná tradice,

z anglosaského nebo angloamerického prostředí - předvečer všech svatých (31. 10.) – keltský nový rok - v protestantských zemích Den reformace

Liturgický kalendář v luterských církvích zachovává některé památky svatých a mučedníků, zejména biblických

CO JE POSVÍCENÍ?Výročí památky posvěcení kostela („dies natales“) –

narozeniny chrámuPředobraz i ve staré izraelské tradici – každoroční

oslava nového vysvěcení jeruzalémského chrámu Pokud není datum známo je stanovena v každé

diecézi společná výroční památka – Čermná – 11. listopadu

VIGILIE A OSLAVY V PŘEDVEČERStará tradice (starověk) - den začíná po západu

slunce, v židovství – začátek sabatu již v pátek večerBohoslužba v předvečer svátku nebo v noci –

původně příprava na nadcházející svátek bděním a postem v předvečer a v noci před vlastní oslavou

V současnosti Štědrý večer a velikonoční vigilie v noci na Neděli velikonoční.

Sobota večer může mít již nedělní platnost - HČ – zvonění všech zvonů v sobotu večer

V lidovém pojetí např. svátek sv. Mikuláše

SOUČASNÁ EVROPAVětšina zemí – formální zachovávání většiny

významných svátků církevního roku samozřejmostíDiferenciace v zemích s většinově katolickou nebo

protestantskou tradicíNěmecko a Švýcarsko podle procentuálního

zastoupení v jednotlivých spolkových zemích nebo v kantonech

Tendence vzdávání se duchovních kořenů – „seasons greetings“ – neobvyklé v ostatních duchovních tradicích (včetně východního křesťanství)

SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE„Vánoce končí, když právě začaly a Velikonoce

začínají, když jsou právě u konce“.„Chritsmas –consumas“, směšování adventu

s Vánocemi Všeobecný stav nevzdělanosti až proklamovaný

distancSdělovací prostředky často informují velmi

zavádějícím způsobem, etnografický pohled Výzva a úkol pro křesťany

PROJEVY SOUVISEJÍCÍ S LITURGICKÝM ROKEM V ČERMNÉMálo informací o způsobu slavení svátků a s tím

souvisejících doprovodných jevů Výzva k diskusi

POUŽITÉ ZDROJE INFORMACÍAdolf Adam – Liturgický rok, historický vývoj a

současná praxe (Vyšehrad 1994)Adolf Adam – Liturgika, křesťanská bohoslužba a její

vývoj (Vyšehrad 2008)Klemens Richter – Liturgie a život (Vyšehrad 2003)Jan Milič Lochman – O smyslu křesťanských svátků

(Vyšehrad 1997)Věra Frolcová – Velikonoce v české lidové kultuře

(Vyšehrad 2001)Václav Frolec a kolektiv - Vánoce v české kultuře

(Vyšehrad 1989)