Vězňové, trestanci a žalářníci zdraví svobodný svět! úterý, 30.06.2008 12:05

Dnešní den je už našim třetím „ve výkonu trestu“ :). Máme za sebou už několik prvních pokusů o útěk! Bohužel nás ale obezřetní dozorci zatím pokaždé chytli... Všechno to začalo už během eskorty do nápravného zařízení (tábora) LTD Spálovský mlýn. Spálovský mlýn je žalář letitý a zajímavý tím, že za svými zdmi, ploty a ostnatými dráty skrývá všechny typy vazby. Vězňové a trestanci jsou ale cháska otrlá a občas nepochodí ani dozorce když hlásí: "Buďte hodní my tu máme i samotku!", když se mu pak dostane odpovědi: "Jo? A pro kolik lidí?!?" Už v sobotu – během našeho prvního dne jsme dali dohromady náš klan (oddíl) a začali jsme osnovat spiknutí a hledat slabá místa našeho vězení. Každý z klanů už má svůj pokřik, svou vlajku i barvu. Každý klan už zná své cely a po táboře se dokáže pohybovat téměř poslepu. Celá první celotáborová hra se totiž odehrávala s šátkem na očích. Členové klanů – vězni museli během této hry na nejrůznějších stanovištích ukázat, že mají dobrou paměť, dokážou spolupracovat a že se už mezi sebou dobře znají... a to vše vládli všichni na výbornou! Hned druhý den pokračovalo naše vězení v nápravě hříšníků dalším úkolem. Naši trestanci – táborníci zjišťovali, co že to vlastně spáchali a proč jsou zavření... bylo potřeba zkompletovat celkem devět různých zločinů pro devět různých klanů... fantazie některých zločinců neznala mezí a i dozorci se tu a tam červenali, čeho všeho jsou Ti roztomilí zločinci schopní.... Večer druhého dne pak skončil zahajovacím táborákem, představením soupeřících klanů a také prvních dvou klíčů od zámků. Táborníci –trestanci už totiž dokázali vylomit první dvě překážky, které jim brání v cestě zpátky na svobodu... Dnešek je ve znamení velké hry s názvem "Epidemie". Všichni hledáme lék, protože záhadná nemoc řádí mezi celami a bezradný felčar-zdravotník už rozdal poslední paralen :) Všechny Vás moc zdravíme a vzkazujeme. Pilníky do chleba nezapékejte! My bychom si o ten kus železa stejně tak maximálně zlomili zub. :) PS: Adresa do tábora je LDT Semperflex Optimit a.s. 7kostka jméno táborníka Klokočůvek – Spálovský mlýn č.123 742 63 Odry PPS: Můžete také zanechat vzkaz v našem vzkazovníku, rádi jej předáme. Žalářníci, zločinci, felčaři a všichni ostatní na táboře ve Spálovském mlýně Vám přejí pěkný den!

Telegram z nápravného zařízení LDT Spálovský mlýn – věznice s ostrahou středa, 01.07.2008 19:03

Dalsi 4 zamky prolomeny - STOP - jsme na uteku – STOP – pronasleduji nas – STOP – dozorci jsou nam v patach - STOP – vzpoura veznu se blizi a klany se pripravuji na zaverecny boj o holy zivot – STOP – vsechny vas zdravime a diky za ty pilniky – STOP Toto je poslední zpráva, která byla ze Spálovského mlýna odeslána včera večer 20:00 30.6.2008. Do této chvíle žádné další zprávy nebyly doručeny. Do věznice ani z věznice se nikdo nemůže dostat, ze západního bloku stoupá dým a ozývá se střelba.Byla povolána národní garda! Všichni dozorci mají pohotovost a obkličují západní část vězení! Jak k tomu došlo? Malá skupina vězňů dokázala využít chaosu včerejška způsobeného nenadálou epidemií virového onemocnění Muribundus (Klaun-hihňálkova nemoc), která se projevuje chechtáním a nakažlivě dobrou náladou. Jeden z chorobně se chechtajících dozorců (jeho jméno se zatím zjistit nepodařilo) ponechal klíč bez dozoru a vězni z odemčené cely už snadno uprchli. Tento klan (7.oddíl) už včera překřtěný na „Los negros“ ve složení Sabča Hýžová, Žanet Vaculíková, Verča Olivová, Barča Smolková,Kuba Maceček, Terka Sedláčková, Janča Zedková, Vlastík Dohnalová, Věrka Kopřivová, Dominátor Kubíček, Tom Zvoníček, Mates Koudelka a Dan Calábek je zatím ze všech oddílů nejdál! Jejich kápo José řečený Nadoráz Skřipec své cestě na svobodu byli nejlepší a nejúspěšnější! Ostatní ale ve svém snažení nepolevují a už brzy 7.klan dostihnou. V malém vězení (malý tábor) zatím dominují „Mafiáni“ ze 4. klanu. Jejich tři kápové Mája, Hanka a Ifík vedou své svěřence labyrintem tunelů na svobodu a tak Verča Skřenková, Eliška Kopřivová, Anet Ježíková, Alča Koplíková, Zuzka Kolomazníková, Sabča Fridrichová, Lucka Pizúrová, Míša Ostrčilová, Marek Onderka, Kuba Sekal, Peťa Smolka a Martin Šulák už jistě brzy uprchnou!

My ostatní vězni i dozorci na Vás všechny během právě probíhající vzpoury myslíme. Snad se máte tak fajn jako my! PS: POZOR virové onemocnění Muribundus (Klaun-hihňálkova nemoc) je podle posledních poznatků přenosné i po Internetové síti! Je tedy možné, že jste právě byli nakaženi!

PROTOKOL O ZÁSAHU čtvrtek, 02.07.2008 13:57

DATUM ZÁSAHU: Pondělí 1.7. 2008 JEDNACÍ ČÍSLO: 666-1AX-VEZ-SPA-MLYN KÓD: 06 – VZPOURA MÍSTO AKCE:LDT Spálovský mlýn VĚC:Zpráva o zásahu jednotky rychlého nasazení ZÁPIS: Všechny čtyři oddíly jednotky se na přímý povel ředitele nápravného zařízení první kategorie LDT Spálovský mlýn přesunuly do okolí věznice a rozmístily se k zásahu. Z vězení stoupal dým a odevšad se ozýval chechot... Velitelé vyčkali na soumrak a zaútočili. Během dvou hodin se podařilo zatlačit většinu vězňů zpět do cel. Jediným problém se však nečekaně stal 1. klan nejmladších vězňů, kteří kladli tuhý odpor. Kápo tohoto oddílu – známá recidivistka Tryskomiška Banýrová se se svým oddílem ve složení Evík Zapletalová, Kristýnka Knápková, Janča Kornelová, Míša Černý, Kuba Potrok, Laďik Mirga, Tom Zapletal, Jarek Přidal, Adam Podhorný, Danek Odvárka, Terka Pavlíčková, Zuzka Smičková, Majda Jehlářová a Peťa Mirga zabarikádovali na ošetřovně a jako rukojmí si vzali oba zdravotníky. Vydatně jim také pomáhali členové 9. klanu „Zelený chládek“, kteří tak dlouho kladli odpor členům zásahové jednotky až se první klan skvěle opevnil. Celý 9.klan byl naštěstí zneškodněn a tak byli Krista Bercsényiová, Moňa Šírová, Bára Skřenková, Market Daníčková, Leonka Pospíšilová, Nikča Jurášková, Verča Zavadilová, Adél Jurošková, Eliz Gadasová, Dalík Jehlář, Standa Ježík, Karel Vinš i Dan Mrtvý odvedeni na samotku (každý zvlášť). Problém je že Tito vězňové se i přes izolaci dokázali vcelku bez problémů dorozumívat i skrze zdi svým samotek – celekm bylo zachyceno 20 motáků a 9. oddíl se tak stal i jedním z vítězů večerní celovězeňské soutěže „Tajná zpráva“. Po skončení zásahu a uklizení nejhorších následků vzpoury vypukla malá vězeňská párty – na oslavu vzpoury, při které se sice zatím nikomu uniknout nepodařilo ale vězni jsou zase o několik krůčků blíže svobodě!!! PS: Děkujeme za všechny ty vzkazy, které nám necháváte na vzkazovníku –každý den je poctivě tiskneme a vyvěšujeme na nástěnku – vězňové mají o zábavu postaráno. Kolem vzkazů je takový šrumec, že si někteří jiní myslí, že tam rozdáváme bonbóny... :) PPS: dnes dorazila první papírová pošta, takže pište dál - tajné zásilky zatím procházejí ...

Zařazení vězňů do klanů pátek, 03.07.2008 12:22

1. klan Velitelé: Míša, Veverka, Nicool Zapletalová Eva, Knápková Kristýna, Kornelová Jana, Černý Michael, Potrok Jakub, Mirga Ladislav, Zapletal Tomáš, Přidal Jaroslav, Podhorný Adam, Odvárka Daniel, Pavlíčková Tereza, Smičková Zuzana, Jehlářová Magdaléna, Mirga Petr 2. klan Velitelé: Leňa a Lucka Ludva Martin, Petřeková Kateřina, Vladiková Adéla, Zbožínek Jaroslav, Dorazilová Tereza, Kubita Jiří, Otavová Terezie, Dohnalová Marie, Dufková Veronika, Sedlačík Jakub, Kornel Tomáš, Válková Hana, Potrok Roman, 3. klan Velitelé: Motty a Gabča Kolomazníková Pavla, Jelínková Martina, Dočkalová Renata, Vyhlídalová Adéla, Sedláčková Kamila, Navrátilová Klára, Olšáková Sabina, Šmudlová Terezie, Symerská Karolína, Ždímal jiří, Dědák Jan, Kachlík Zdeněk, Žampach Marek, Soukup Jan, Čada Čeněk 4. klan Vedoucí: Mája, Ifík a Hanka Skřenková Veronika, Kopřivová Eliška, Ježíková Aneta, Koplíková Alena, Kolomazníková Zuzana, Fridrichová Sabina, Pizúrová Lucie, Ostrčilová Michaela, Onderka Marek, Sekal Jakub, Smolka Petr, Šulák Martin, Vichtora Lukáš, Basler Petr 5. klan Velitelé: Ema a Willy Špačková Anna, Jelínková Hedvika, Tkadlecová Daniela, Míčková Vendula, Hofrová Magdaléna, Remiášová Niké, Jedlička Patrik, Jedlička Aleš, Klimek Roman, Markovič Filip, Hradil Jakub, Petráš Aleš, Přehnálek Filip 6. klan Velitelé: Skřítek a Linda Smiřická Zdenka, Kostelná Michaela, Dobrozemská Eva, Kalábová Michaela, Nezvalová Kateřina, Pavlíková Lucie, Zatloukalová Lenka, Pavlíček Marek, Stržínek Dominik, Nevřela Jakub, Holík Ondřej, Schmidt Jan, Zupka Martin, Žáček Matouš 7. klan Velitelé: José a Carevna Hýžová Sabina, Vaculíková Žaneta, Olivová Veronika, Smolková Barbora, Maceček Jakub, Sedláčková Tereza, Zedková Jana, Dohnalová Vlasta, Kopřivová Věra, Kubíček Dominik, Zvoníček Tomáš, Koudelka Martin, Calábek Daniel 8. klan Velitelé: Vači a Péťa Váchová Tereza, Říkovská Petra, Nakládalová Veronika, Martinčíková Tereza, Brundová Kristýna, Sovadinová Sylvie, Hrabal Tomáš, Kozák David, Skála Lukáš, Ostrčil Petr, Čejka Filip, Cholasta Dominik, Zaoral Mikuláš 9. klan Velitelé: Piña a Míša

Bercsényiová Kristýna, Šírová Monika, Skřenková Barbora, Daníčková Markéta, Pospíšilová Leona, Jurášková Nikola, Zavadilová Veronika, Jurošková Adéla, Gadasová Eliška, Jehlář Dalibor, Ježík Stanislav, Vinš Karel, Mrtvý Daniel

Den pátý – tropické vedro pátek, 03.07.2008 12:33

Nepokoje pokračují! Jelikož se nám ve věznici porouchala klimatizace (ono se stačí podívat na teploměr) vězňové dožadující se chládku (přitom v chládku vlastně byli :)) opět napadli dozorce. Stalo se to během hry s názvem "Dobytí bloku č.5". V této hře šlo vlastně o to, obrat co nejvíce dozorců o co nejvíce klíčů. Díky těmto klíčům osvobodit, co nejvíce spoluvězňů, kteří vyvolají zmatek a v chaosu pak proniknout zase o kousek blíže svobodě.... Jenže daleko nedošli – do cesty se jim totiž postavil lákavý, chladivý a hezky šplouchající bazén :) Už čtvrtý den po sobě nám sluníčko přeje a tak se koupeme a řádíme ve vodě! Včera mezi sebou vězňové uspořádali soutěž s pracovním názvem „Velký šplouch“, kterou ale po prvním kole naši dozorci překřtili na „Malá tsunami“. Zasedla pětičlenná porota bachařů a hodnotila technické provedení šplouchu, ladnost dupotu i hlasový doprovod (křik). Do užšího finále postoupila pětice nejšplouchovatějších trestanců ve složení Dominik Cholasta z osmého klanu, Kuba Hradil z pátého klanu, Matouš Žáček z klanu šestého, Tom Zvoníček ze sedmého klanu a Filip Markovič z pátého oddílu. Hned prvním skokem nasadil vysokou laťku všem svým soupeřům Dominik Cholasta, když způsobil tak velkou vlnu, že vykoupal i všechny dozorce (zákonitě byl odměněn plným počtem bodů = 50), kdyby nepokazil druhý skok určitě by celou soutěž vyhrál. Filip Markovič totiž předvedl dva velmi šplouchavé skoky a součtem 45+49 zvítězil. Hned za Filipa se přišplouchnul Matouš Žáček (46+47), pak Tom Zvoníček (42+44), Kuba Hradil (39+38) a na závěr nešťastný Matouš.

Po bazénovém osvěžení a večeři byly na programu tzv. oddílové ohníčky, při kterých naši vězňové, trestanci a recidivisté společně opékali buřty, klohnili bramboráky a smažili palačinky. S kytarou a zpěvem se postupně vytráceli klan po klanu až kolem jedenácté utichl celý tábor do temnoty noci. Několik vzkazů pro naše drahé ve svobodném světě: Pokud nám zanecháte vzkaz, připište prosím celé jméno adresáta. Jen trestanců jménem Jiří tu máme osm, přemnožily se nám tu také Veroniky a Lenky. Děkujeme za všechny ty vzkazy, i dopisů a balíčků už dorazila velká hromada. Myslíme na Vás a Všechny zdravíme!

Dvě věže sobota, 04.07.2008 19:35

Naše vězně zmohla po pátém pokusu o útěk z vězení únava. Na přímou žádost kápů všech klanů byl ředitelem věznice (mezi vězni a trestanci je familiérně nazýván „Dodo“) vyhlášen opožděný budíček a tak bylo dopoledne šestého dne ve znamení klidu a odpočinku. I vrchní kápo Piňa Nactiutrhač (šedá eminence devátého oddílu) se jen převaloval u bazénu a v duchu si představoval jak programuje na svobodě :). My dozorci jsme ale tušili, že jde jen o klid před bouří... Bylo totiž jen otázkou času, kdy odpočatí a do sytosti vyslunění (ne opravdu nemá tenhle slovní obrat nic společného s vedoucím slyšícím na přezdívku „Slůně“) vězňové začnou opět spřádat nekalé plány na útěk. Náš bazén je hlídán ze strážních věží. Na každé věži patroluje jeden dozorce a obezřetně pozoruje vězně. Každý vězeň je označen číslem, aby byl v případě potřeby odlišen od ostatních. Ale když zaútočí několik vězňů zároveň, nebohý dozorce neví, kterého trestance stiskem tlačítka paralyzovat dříve. Když na našich pět strážních věží vyběhlo všech 122 internovaných vězňů najednou, začaly nám horké chvilky. Nastal zmatek, kterého dokázal využít nejlépe klan číslo sedm. Ten totiž útokem z několika stran najednou dokonale likvidoval jakoukoliv snahu nás dozorců. Zajímavou taktiku zvolili malošci z prvního klanu Poldů. Ti se totiž naučili kroutit hlavičkami tak rychle, že prostě nebylo možné přečíst jejich čísla! Nakonec byly všechny věže dobyty a trestanci, kteří se na ně vydrápali se kochali výhledem na volnou cestu ke svobodě... Další úkol byl splněn!

Večerní program v nápravném zařízení LDT Spálovský mlýn se nesl ve znamení hry s názvem „Casino Royale“. Aby bylo o co hrát, navštívili vězni z bloků s lehkou ostrahou dozorce-bookmakery a ti jim po krátkém dohadování a smlouvání vystavili směnku a vydali hrací žetony. Co nebozí trestanci nabízeli? Tak například úklid chatky, přípravu táboráku, službu v jídelně, noční hlídkování, kontrolu odpadkových košů atd. Za získané žetonky pak mohli naši trestanci-táborníci propadnout kouzlu rulety, zahrát si Oko bere, skořápky, vyzkoušet postřeh při chytání klíče na provázku nebo se pokusit obrat bachaře o poslední puzzlíky. Za zdmi našeho vězení vzniklo v krátké době malé Las Vegas! Nevěděli jsme ale, že se mezi námi skrývají opravdoví lvi salónů a hazardní hráči. Takový Paťa Jedlička dokázal svých 30 žetonů zmnožit na neuvěřitelných 500! Společně s Filipem Čejkou přivedli nešťastného krupiéra u rulety k bankrotu! Celovečerní hazardní hru ukončila bouřka a tlukot kapek nám zahrál večerku... Hazardní hráči, trestanci i dozorci zdraví zbytek světa!

Bouře a překvapení neděle, 05.07.2008 14:33

Páteční ráno bylo zatím nejsmutnějším a nejuplakanějším od začátku našeho pobytu v nápravném zařízení LDT Spálovský mlýn. Noční bouřka plná hromů a blesků, která k nám ještě v temné noci přivedla téměř třicítku promočených a promrzlých vězňů – skautů, se protáhla přes celé dopoledne. Náš čas mezi trestaneckou snídaní a vězeňskou polední šlichtou byl tedy vyplněn hrami v naší výkrmně vězňů, odpočinkem a promítáním filmů s převýchovnou tématikou :). Jak totiž řekl ředitel naší věznice pan Joseph Baneer – „Výkon trestu je věc únavná natolik, že někteří trestanci mají večerku i ráno.“ Proto tedy poklid a odpočinek pokračoval i odpoledních hodinách. Malí trestanci hráli bingo, velcí recidivisté zase zkoušeli své štěstí v některé z mnoha stolních her, které jim zakoupila vězeňská oborová organizace DUHA 7kostka. Jakmile ale poslední kapky deště oschly, navrátil se mezi zdi a mříže věznice starý dobrý neklid. On je totiž pořád lepší vězeňský „život pod psa“ pod střechou, než úprk počasím, do kterého by „ani psa nevyhnal“. Vězňové totiž začali realizovat předem připravený plán s názvem Oheň na střeše! Pak se ale stala zvláštní věc. Hned jak zazněla siréna vyhlašující Požární poplach ozvala se z blízkého údolí houkačka hasičského auta. Zvláštní náhodou, kterou pořád nechápeme, zareagovala na náš nouzový signál parta dobrovolných hasičů z dalekého Oseka nad Bečvou! Představte si tu rychlost! Oni dokázali předstihnout i profesionální sbory v blízkém Fulneku, Odrách nebo Hranicích! Kdyby náhodou někdo dokázal s řešením této záhady pomoci rádi si vaši verzi vyposlechneme :).

Po úspěšném zvládnutí požáru a návratu vězňů na cely následovala krátká válečná porada. Druhý den nás totiž čekalo měření sil s jiným táborem – K.V.O.K (Kriminální vyšetřovací okrsek Klokočůvek) a tak se museli trestanci vypilovat taktiku na klání ve vybíjené, ringu a kopané. Podrobnou reportáž o měření sil, které probíhá právě v těchto chvílích, kdy vzniká tento článek, Vám poskytneme v zítřejším zvláštním vydání našeho deníku z nápravného zařízení LDT Spálovský mlýn. Všechny naše blízké s čistým trestním rejstříkem zdraví trestanci a vězňové ze Spálovského mlýna!

PS: Na Vaše úpěnlivé prosby o větší počet fotografií bohužel nejsme z technických důvodů schopni reagovat. Kvalita našeho internetového spojení to neumožňuje. Ubezpečujeme ale, že každé dítě, které si s sebou přivezlo CD nebo DVD obdrží v nejkratší množné době velké množství fotografií!

Neděle středa, 08.07.2008 21:10

Kdyby někdo v neděli ráno vyšplhal na Orlí skálu, mohl by pozorovat tábor – vězení, které se pomalu probouzí. Určitě by viděl táborníky, jak kličkují mezi kalužemi, jak hledají ukryté flakónky, aby dali dohromady tajnou zprávu (ostatně jako každé jiné ráno). Viděl by i kapky deště, které se opět daly do bubnování a zahnaly táborníky ke snídani. Kdyby si ten neznámý pozorovatel vzal s sebou i dalekohled, mohl by spatřit daleko více. Možná by si všiml hlídky na bráně, která se zimomřivě zabalila do deky a toužebně vyhlíží pošťákovo auto, možná by viděl, jak za oknem kmitají unavené paní kuchařky a už začínají připravovat oběd... Kolem desáté by ho určitě zaujal táborový turnaj v kolíčkované, ve kterém opět řádil sedmý klan, porážející na hlavu i mnohem starší a zkušenější táborníky. S troškou trpělivosti by se u té samé hry dočkal jásotu a oslav čtvrtého oddílu a snad i několika slziček, které utrousili méně úspěšní malošci. A pak by asi ten pozorovatel odešel pryč. Kolem poledne, se nad osamělou Orlí skálou roztrhala mračna, vykouklo slunko a vysušilo mokrá zákoutí. Naobědvaní vězňové vyrazili na šlofíka a pak, někteří i na koupání v bazénu a nějakou tu oddílovou hru.... Mezitím se mnohokrát vystřídala hlídka, v kuchyni několikrát vyprázdnili hrnec s čajem a služební oddíl uklidil celý tábor a připravil jídelnu k večeři. Po večeři svolala všechny trestance, vězně i dozorce nástupová melodie celotáborové hry. Programáci vysvětlili pravidla, zodpověděli desítky dotazů hrychtivých táborníků a pak všichni nafoukli a přivázali balónek na svá záda. Táborníky čekala hra s pracovním názvem „Pomsta dozorců“ a šlo v ní ve zkratce o to - přežít. Balónek na zádech představoval život každého z nás a pokud byl prasknut vypustil svou pomyslnou duši :). Celou hru jsme sehráli hned třikrát a během chvíle doslova zlikvidovali 500 balonků. Nejúspěšněji si v této hře vedly oddíly 7. a 8. z velkého tábora a 4. a 3. z tábora malého. Speciálně tu ale chceme ocenit malošky z prvního oddílu –bojovali srdnatě a statečně se dokázali ubránit i těm největším dozorcům. Nebýt toho, že si někteří praskli své balónky v zápalu boje sami, byli by jistě adepty na vítězství!

Náročný den pak končil ve sladkém očekávání – už zítra (v pondělí) nás měla čekat první vycházka z našeho nápravného zařízení do zábavního parku v blízkých Tošovicích! Třeba se nám podaří využít příležitosti a konečně uprchneme!

První vycházka! středa, 08.07.2008 21:30

Včera 7.7. 2008 jsme konečně opět nasáli vzduch svobody – bylo to sice jen na čas, ale o to nám to bylo krásnější a vzácnější! Naši dozorci nás tentokrát vzbudili až nelidsky brzo – museli jsme své cely opustit už v sedm ráno a čekala nás kontrola cel a úklid tábora. Po snídani jsme museli sbalit nejnutnější věci –proviant, prachy a mudůry a pak už jsme hned vyrazili směr Heřmánky – vlakové nádraží abychom stihli převoz do Oder. Jaké ale bylo naše překvapení, když naši dozorci nezamířili na obvyklou obchůzku po krásách města, ale dali se úplně opačným směrem. Někteří spoluvězni už začali trošku natahovat moldánky, když se mezi mukly začala nést fáma, že je to nový druh trestu – návrat do dvanáct kilometrů vzdáleného tábora pěšky :). Naštěstí jsme ale proti proudu řeky Odry nepokračovali dlouho ale kroky našich dozorců nás vedly do mírného kopce směrem k vesničce Tošovice. Když jsme pak po chvíli minuli obrovskou ceduli s nápisem „HEI park Tošovice – bobová dráha – lanové centrum – trampolíny – elektrické rodeo – koupání, spadl nám všem obrovský kámen ze srdce (Dodo tvrdil, že měl v tu chvíli pocit, že slyší řetězový odstřel zeminy v nedalekém čedičovém lomu). Čekala nás odměna – ne trest! Po dva a půl kilometrovém pochodu, třech stovkách otázek typu: „A už tam budem?!?“ a dvou žízeň-pauzách, jsme konečně dorazili na místo a mohli se začít bavit. Bohužel nám ale, v tu chvíli přestalo přát počasí. Sotva jsme totiž vlezli na první vozík bobové dráhy spustil se déšť. Nešťastníci, kteří v tu chvíli brázdili zákruty dráhy byli ve chvíli mokří do poslední nitky. Naši táborníci-vězňové se ale dostatečně vybavili pláštěnkami a trpělivostí a tak jsme se nakonec doopravdy dočkali i vytoužené jízdy na dráze, shodil nás elektrický býk a ti odvážnější mohli obdivovat našeho železníka Piňu, kterak metá salta, přemety a fliky na trampolínách. Jediné čeho jsme se dnes nedočkali bylo lanové centrum. To nám bohužel zůstalo kvůli přílišnému riziku uzavřeno. Naši nejmenší opustili HEI Park s předstihem aby stihli nastoupit do dřívějšího vláčku. Když jsme my starší trestanci dorazili zpět do našeho nápravného zařízení většina malošků-trestanců už za zvuků filmu Hledá se Nemo, tvrdě spala a dozorci je přenášeli do jejich cel...

I velcí recidivisté byli náročným dnem dost zmoženi a tak šli brzy na pryčny. Do jejich usínání se jim ještě vklínila zprávička o chytaném zítřejším překvapení a tak se některým usínalo o trošku hůře. Všechny svobodné zdraví Spálovské údolí.

Šipky a Lakros sobota, 11.07.2008 08:37

Letní tábor „Útěk z vězení“, pořádaný organizací DUHA 7kostka už se přehoupl do své druhé poloviny. Úterý 8.7. 2008 už bylo jedenáctým dnem „výkonu trestu“ našich recidivistů-táborníků a tak jsme si řekli, že už bylo toho prchání dost. Ředitel našeho „vězení“ Pepa Banýr řečený Dodo rozhodl, že si všichni zaslouží odměnu za dobré chování a přichystal pro nás všechny hned dvě překvapení. Tím prvním byl příjezd zástupců Českomoravského šipkařského svazu (www.sipky.org), kteří pro nás připravili celodenní klání a to hned ve dvou disciplínách – pro oddíly/klany skládání děleného šipkařského terče na čas a soutěž jednotlivců s názvem High score, ve které jde o to, v sedmi kolech naházet co nejvíce bodů. V improvizované herně, které vévodila šestice elektronických terčů se postupně střídaly jednotlivé oddíly a trestanci předváděli výkony mnohdy takové, že uznale pokyvovali i zkušení šipkaři. V soutěži jednotlivců se událo něco nečekaného. Jedna z nejmladších vězeňkyň našeho tábora předvedla výkon, kterým dokonale deklasovala nejen celý malý tábor (1. – 4. oddíl), ale její úžasný nához dalece předčil i všechny ostatní nájemníky našeho vězení! Katka Petřeková ze druhého oddílu totiž dokázala jednadvaceti hody stanovit své skóre na 572 bodů. Zvláštní úkazy se ale děly dál. Při pohledu na tabulku jsme totiž zjistili, že Katka nebyla jediným přeborníkem mezi našimi malošky. Hned devět trestanců z „malého vězení“ totiž dokázalo porazit své starší spolupachatele. Na druhém místě v absolutním pořadí se umístila Sabča Olšáková s 501 body ze třetího oddílu a hned za ní Renča Dočkalová s 427 body. Když budeme chtít vyhlásit nejlepší trestance mezi staršími musíme podotknout že nejlepší šipkař mezi staršími – Tomáš Zvoníček s 347 body byl až devátý absolutně! Hned za ním se umístil Kuba Nevřela (343 b.) z šestého oddílu a Věrka Kopřivová (337 b.) z oddílu sedmého. Jestliže v kláních jednotlivců dominovali malí, v souboji oddílů ve skládání šipkového terče si vše vynahradili velcí. Řekněte sami – za jak dlouho by jste byli schopní sestavit pět šipkových terčů? Patnáctičlený tým devátého oddílu s názvem Zelený chládek to dokázal za jednu minutu a padesát tři vteřin!

Mezi mladšími jim těžce funěl na paty čtvrtý oddíl Mafiánů – ti sestavili terče za 2:04. Výkony ale byly skvělé ve všech oddílech a tak zástupci šipkařské federace při vyhlašování vítězů museli konstatovat, že je pro nás už tato soutěž příliš jednoduchá a příště si pro nás připraví něco obtížnějšího :). Celý tábor jim za jejich trpělivost a ochotu děkoval velkým halekáním a dlouhým potleskem. Děkujeme tedy i zde! Doufáme, že se příští rok setkáme znovu a šipky nám budou stejně příjemnou zábavou jako tentokrát. Druhým překvapením, které si pro nás náš Dodo připravil, byla návštěva týmu LK Iktočante z Holešova. Ono „LK“ je prostou zkratkou slov Lakrosový klub. Osmička holešovských nadšenců, kteří letos dokázali vybojovat šesté místo na nedávném mistrovství České republiky, nám převedla zajímavé momentky z toho u nás stále ještě netradičního sportu, který vymysleli severoameričtí indiáni. I ono Iktočante je sousloví z jejich jazyka – lakoštiny, a znamená v překladu „pavoučí srdce“. Díky hráčům s emblémem pavouka na tričku jsme si mohli vyzkoušet střelbu na brankáře, naučili jsme se přihrávat si tenisákem a někteří nadšení trestanci ovládli i základní pravidla hry. Kdyby se na nás v tu chvíli díval z Orlí skály nějaký lakrosu neznalý pozorovatel, musel by si myslet, že máme v našem táboře sjezd sběratelů motýlů se síťkou. Tak nějak totiž lakroska (pálka, se kterou se tato hra hraje) vypadá. I lakrosáky jsme večer vyprovázeli ovacemi a potleskem. Končil nám jedenáctý den výkonu trestu a i když se nám v našich nočních snech tu a tam mihla šipka a křísly o sebe dvě lakrosky, stejně většina z nás spřádala další plány na útěk na svobodu! Už brzy to přijde! PS: Držte nám prosím palce a přejte štěstí, odvahu musíme přidat sami!

Kopání tunelu a noční tápání sobota, 11.07.2008 08:44

Trestanec plánující útěk z útrob našeho vězení to nemá jednoduché. Hned ráno, když ho probudí melodie budíčku, musí vyběhnout ven z cely a pídí se po motácích – zprávách, aby věděl, kde že je vlastně ukrytý lup jednoho z nás – trestanců, který byl těsně před dopadením ukryt. Když si zprávu přepíše, pospíchá aby na něj něco zbylo v naší vězeňské kantýně a sotvaže se prokouše snídaní už má přichystán další úkol, který musí splnit kvůli své cestě na svobodu. Dnes bylo takovýmto úkolem kopání tunelu. Málokdo ale ví, že hlavní problém při takovém kutání není výroba díry v zemi. Nejtěžší je totiž zbavit se nepozorovaně vyhrabaného materiálu! A tak se naši zlotřilci proměnili v pašeráky a jejich úkolem bylo pronést co nejvíce lístečků - kamínků přes hustou síť kontrolujících dozorců, bachařů a patrolujících policajtů. Nasazení některých bylo obdivuhodné! Například takový Kuba Maceček unikal bachařům zásadně šipkou plavmo mezi kopřivy, výjimečně skluzem, za který by se nemusel stydět žádný hráč basebalu! Soutěž vyhráli v malém táboře borci ze 4. oddílu Mafiánů, zblízka dotahovaní Poldy z prvního oddílu. Třetí se v rámci soutěže malého tábora umístili lotři z druhého oddílu! Větší trestanci se stejného úkolu pokusili zhostit také, ale tentokrát jim nepřál dispečer, který řídí počasí. Sotvaže hra začala, spustil se hustý déšť a hra musela být odvolána. Těžko říct, jak by to dopadlo, kdyby trestanci dostali příležitost plně se projevit, jisté je pouze to, co klany dokázaly během těch několika málo minut hry. Vítězství slavil tentokrát pátý klan. Těsně za něj se pak se stejným počtem bodů natlačil devátý a šestý oddíl. Třetí místo pak zaujal aspirant na celkové vítězství v celotáborové etapové hře – sedmý oddíl. Jelikož nám počasí nadále nepřálo, museli jsme se před deštěm schovat do sucha naší jídelny, kde proběhla soutěž Spálovský Miss & Misák. Celkově, tentokrát v poněkud netradičním pojetí, vyhráli Britney Šikulová alias Martin „Koudys“ Koudelka a vicemiss se stal(a) Karla Mátožná v podání Filipa Markoviče. Ve druhé kategorii, kde nebyla soutěž zdaleka tak jednoznačná, nakonec zvítězil/a Bořek Stavitel, předvedený Bárou Smolkovou. Na druhém místě se pak, díky masivní podpoře publika, umístil Matt Pokorný alias Míša Kostelná. Závěrečné defilé pak udělalo tečku celému večeru a všichni se rozešli do svých cel.

Když ruch soutěže ustal a tábor se začal ukládat k nočnímu pochrupkávání sesedli se bachaři s dozorci a začali kout pomstu za všechny ty naschvály, které jim trestanci stihli za těch několik

dní způsobit. Ze všech stran se ozývalo – vyděsíme je! Pomstíme se! A tak byl postupně celý tábor, cela po cele probuzen a vyslán do temnoty spálovského lesa. Trestanci se drželi provázku, který byl jejich jediným poutkem s táborovým světem, jako klíšťata a nejeden začal při klopýtání přes bludné kořeny natahovat moldánky. Pro starší oddíly bylo po trati připraveno několik „příjemných“ překvapení a tak usínající malošky tu a tam probudily vystrašené výkřiky a pískot. Když pak těsně před třetí hodinou ranní zase celý tábor spal, uložili se k odpočinku i bachaři. Byl to jejich nejtěžší a nejdelší den a oni doufali (a my už víme, že marně) v pozdní budíček :).