Vztahy mezi organismy • potravní vztahy jsou příkladem vzájemné závislosti organismů

• rozlišujeme:

1. PRODUCENTI (rostliny a sinice)

▫ vytvářejí z vody a oxidu uhličitého, za přítomnosti světla, živiny –

cukry

▫ mají schopnost fotosyntézy

2. KONZUMENTI (živočichové)

▫ nemohou vytvářet živiny, proto je přijímají v potravě

▫ požírají rostliny nebo jiné živočichy

3. ROZKLADAČI (hlavně houby a bakterie)

▫ rozkládají těla uhynulých producentů a konzumentů na jednoduché

látky, které se vracejí zpět do oběhu

• jeden organismus je zdrojem energie pro druhý → potravní řetězec

• potravní závislost vyjádřena graficky → potravní pyramida

• mezi organismy se vyvinuly ještě další vztahy:

1. SYMBIÓZA

▫ prospěšné soužití dvou organismů

▫ př. sasanka a rak poustevníček

2. PREDACE

▫ vztah lovce a kořisti

▫ tento vztah je prospěšný

pouze pro lovce

▫ př. liška a králík

3. PARAZITISMUS

▫ soužití cizopasníka (parazita) a jeho hostitele

▫ parazit hostitele poškozuje a má často složitý vývin

▫ př. tasemnice, jmelí

1

Jak zkoumáme přírodu, mikroskop

� přírodu zkoumáme pozorováním nebo pokusem

1. pokus = experiment

� vědomě do zkoumaného děje zasahujeme

� př. zkoumání reakce rostliny záměrně umístěné dál od světla

2. pozorování

� nezasahujeme do průběhu děje, pozorujeme:

1. pouhým okem

2. pomocí přístrojů – dalekohled, lupa, mikroskop

� mikroskop je optický zvětšovací přístroj k pozorování předmětů nepatrných

rozměrů

CELKOVÉ ZVĚTŠENÍ = zvětšení okuláru x zvětšení objektivu

2

Buňka

▫ základní stavební a funkční jednotka živých organismů ▫ první tento názor vyslovil přírodovědec Jan Evangelista Purkyně ▫ buňku tvoří:

Barevně označ vhodné dvojice:

▫ pouze buňka rostlinná ▫ vymezuje tvar buňky ▫ propouští vodu s minerálními látkami

▫ zajišťuje výměnu látek mezi buňkou a prostředím

▫ je polopropustná

▫ vyplňuje vnitřek buňky ▫ její součástí jsou organely = buněčné

struktury, ve kterých probíhají jednotlivé životní děje

▫ organela, která řídí děje v buňce ▫ podílí se na rozmnožování ▫ obsahuje chromozómy (dědičnost)

▫ za přítomnosti kyslíku se v nich z organických látek uvolňuje energie = buněčné dýchání

▫ pouze rostlinná buňka ▫ dutiny vyplněné buněčnou šťávou

(rozpuštěné organické i anorganické látky)

▫ pouze rostlinná buňka ▫ obsahují zelené barvivo chlorofyl ▫ probíhá v nich fotosyntéza ▫ propojují jádro a plazmatickou

membránu

1. buněčná stěna

2. plazmatická

membrána

4. jádro

3. cytoplazma

5. mitochondrie

6. chloroplasty

7. systém kanálků,

měchýřků a váčků

8. vakuoly

1) Rostlinná buňka 2) Živočišná buňka

4

3

Soustava organismů Každý objevený žijící i vyhynulý organismus má jednoslovné jméno označující

rod a druh.

LIŠKA OBECNÁ LIŠKA POLÁRNÍ

jméno jméno jméno jméno rodové druhové rodové druhové

Dnes jsou organismy tříděny podle vývoje a příbuzenských vztahů. Pro

všechny biology je závazné mezinárodní odborné názvosloví (v angličtině) a

v jednotlivých zemích je vytvořeno národní odborné názvosloví (v češtině).

Základní jednotkou je rod = organismy se společnými znaky a vlastnostmi,

mohou se rozmnožovat.

Organismy se rozdělují to těchto států:

1) NEBUNĚČNÍ – viry

2) PRVOBUNĚČNÍ – bakterie, sinice

3) HOUBY

4) ROSTLINY

5) ŽIVOČICHOVÉ

Carl von Linné zakladatel novodobého

systému organismů

5

Viry – „život“ bez buňky Viry jsou organismy velmi ……………..……………….. rozměrů, jsou pozorovatelné

pouze elektronovým mikroskopem.

Nemají buněčnou stavbu a ……………..……………….. . Jsou složené z organických

látek a bílkovinného obalu.

Viry jsou vnitřní ……………..……………….. buněk, mimo ně neprojevují známky

života.

Jsou původci různých nakažlivých ……………..……………….., podle kterých se

nazývají.

Příklady virů

▫ VIRUS RÝMY ▫ INFEKČNÍ ŽLOUTENKY ▫ CHŘIPKY ▫ AIDS ▫ OPARU ▫ PLANÝCH NEŠTOVIC

Proti některým virovým chorobám existuje ……………..……………….. (spalničky,

zarděnky, příušnice).

Množení virů – očísluj věty, jak jdou ve správném pořadí:

___ Nové viry se uvolňují z buňky.

___ Buňka hostitele vytváří nové viry.

___ Virus proniká přes plazmatickou membránu.

___ Z bílkovinného obalu se uvolňuje nukleová kyselina.

___ Hostitelská buňka hyne.

___ Virus se přichytí na povrchu buňky.

7 6

Bakterie – nejstarší obyvatelé Země Bakterie jsou ……………..……………….. organismy. Většina z nich není schopna

vytvářet organické látky. Bakterie nemají ……………..……………….., ale jadernou

hmotu. U mnohých bakterií najdeme ochranné slizové pouzdro a

……………..……………….., který slouží k pohybu.

Bakterie mají různé tvary – např. koky, ……………..……………….. a bičíkaté

bakterie. Bakterie se vyskytují téměř všude. Za nepříznivých podmínek

zastavují životní děje a vytvářejí ……………..……………….. .

Zástupci bakterií

1) Cizopasné bakterie

▫ žijí v tělech hostitelů, původci ……………..……………….., např. ANGÍNA, ZÁPAL

PLIC, ……………..……………….. � léčí se ……………..……………………..

▫ některé žijí v symbióze – např. v žaludku býložravců, na kořenech

bobovitých rostlin

ESCHERICHIA COLI

� v tlustém střevě člověka

� důležitá pro správný průběh trávících procesů

2) Hniložijné bakterie

▫ rozkládají ústrojné látky, tím umožňují oběh látek v ……………..………………..

3) Laktobacily

▫ výroba ……………..……………….. výrobků (jogurty, kefíry, apod.)

cytoplazma plazmatická membrána

buněčná stěna

slizové pouzdro

…………………………..…………...

bičík

8

Sinice – modrozelené organismy Sinice jsou mikroorganismy, které vytvářejí vlastní organické látky. Mají

schopnost fotosyntézy. Spolu s bakteriemi patří mezi nejstarší živé organismy.

Sinice jsou jednobuněčné nebo vláknité.

- spoj vhodné dvojice:

jednobuněčné shluky spojené slizovým obalem

rozmnožují se rozpadem vláken

vláknité buňky v obalu řazeny za sebou

rozmnožují se dělením

Sinice žijí ve sladké i slané vodě, v horkých pramenech, v půdě, na povrchu

dřevin i skal. Za nepříznivých podmínek vytvářejí spory. Ve sladkovodních

nádržích s vysokým obsahem živin dochází v létě často k přemnožení sinic a na

hladině se vytvoří tzv. „vodní květ“.

Příklady sinic

▫ JEDNOŘADKA, DRKALKA, SINIVKA

plazmatická membrána

buněčná stěna

sl izové pouzdro

membránové měchýřky s barvivy

cytoplazma

jaderná oblast

bičík

světločivná skvrna

jádro

chloroplast

cytoplazma

9

11

10

Řasy – stélkaté rostliny

(chybný text)

Řasy řadíme mezi vyšší rostliny. Mají fotosyntézu. Žijí většinou v půdě, kde

pomáhají udržovat rovnováhu plynů. Jejich tělo se nazývá stélka. Řasy jsou

jednobuněčné i velmibuněčné.

Jednobuněčné řasy

KRÁSNOOČKO ZELENÉ

▫ chloroplasty

▫ pohyb pomocí bičíku

ZELENIVKA

ZRNĚNKA

Přechod mezi JB a MB organismy

KOULEČ VÁLIVÝ

Mnohobuněčné řasy

ŽABÍ CHLUP

ŠROUBATKA

Podle barvy stélky dělíme řasy na zelené, hnědé a modré. Některé stélky řas

dosahují délky až několik metrů – např. CHALUHY. Lidé je vytahují a suší.

Využívají je jako krmivo pro zvířata, hnojivo i jako potravinu (hlavně

Somálsko).

Prvoci – jednobuněční živočichové Prvoci jsou jednobuněční živočichové. Jsou pozorovatelné pouze pod

mikroskopem – tzv. mikroorganismy. Prvokům, kteří žijí v „nálevech“ (např.

ze sena), říkáme nálevníci.

Jejich zástupcem je TREPKA VELKÁ.

Trepka má protáhlé tělo. Pohyb jí zajišťují brvy. Potravu přijímá buněčnými

ústy a trávení probíhá v potravních vakuolách, zatímco stažitelné

vakuoly odstraňují vodu s nepotřebnými látkami. Trepka má dvě jádra –

velké jádro řídí činnost buňky a malé jádro se podílí na rozmnožování.

1 …………………………………………………

2 …………………………………………………

3 …………………………………………………

4 …………………………………………………

5 …………………………………………………

6 …………………………………………………

7 …………………………………………………

8 …………………………………………………

Trepka se nejčastěji vyskytuje ve znečištěných stojatých vodách. Živí se

bakteriemi a úlomky rostlin. Nepříznivé podmínky umožňuje trepce přežít

pevná schránka, která se nazývá cysta.

Trepka se rozmnožuje dvěma způsoby:

1. pohlavně – spájením = dva jedinci se spojí a vymění si části malých

jader

2. nepohlavně – příčným dělením = obě jádra i buňka se zaškrtí a

rozdělí

1

6

5

4

3

2

8

7

12

13

Ostatní prvoci Prvoci žijí v rozmanitých prostředích. Kromě ……………..……………….. k nim

řadíme také bičíkovce a kořenonožce

Bičíkovci

Bičíkovci se pohybují pomocí ……………..……………….. .

TRYPANOZÓMA SPAVIČNÁ je bičíkovec, který

cizopasí v krvi člověka = ……………..………………..

člověka. Vyskytuje se v tropické Africe, kde

způsobuje ……………..……………….. nemoc, kterou

přenáší moucha tse-tse. Postižený člověk slábne,

trpí chorobnou spavostí a nakonec ve spánku

……………..……………….. .

Kořenonožci

Na kamenech a v ……………..……………….. rybníků žijí

měňavky. Pohyb jim umožňuje přelévání části

……………..……………….. . Vytváří se tak výběžky zvané

panožky. Zástupcem je MĚŇAVKA UPLAVIČNÁ,

která způsobuje ……………..……………….. .

Velké množství kořenonožců žije v ……………..……………….. . Podobní měňavkám

jsou dírkonožci. Na povrchu těla mají pevné ……………..……………….. schránky,

které se po uhynutí podílejí na vzniku vápenců. Křemičité

……………..……………….. vytvářejí mřížovci.

POUŽITÉ ZDROJE

Švecová, M. – Matějka, D.: Přírodopis 6 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2007. ZDROJE OBRÁZKŮ

1 http://www.uel.cz/download/Multimedialni_ucebni_text/images/14.7.jpg (1. 9. 2012) 2 http://www.biologyjunction.com/images/microscope2.gif (1. 9. 2012) 3 Čabradová, V. – Hash, F. – Sejpka, J. – Vaněčková, I.: Přírodopis 6 pracovní sešit pro

základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2004. 4 Čabradová, V. – Hash, F. – Sejpka, J. – Vaněčková, I.: Přírodopis 6 pracovní sešit pro

základní školy a víceletá gymnázia. Plzeň, Nakladatelství Fraus 2004. 5 http://www.marcdatabase.com/~lemur/lemur.com/gallery-of-antiquarian- technology/worthies/famous-men-science-linnaeus-1200-scale1000.jpg (1. 9. 2012) 6 http://vyuka.zsjarose.cz/data/swic/lessons/1045.png (1. 9. 2012) 7 http://data.gate2biotech.com/editor_images/2012/Wikimedia/KK_0801_cl1_0823_ PhageExterior.svg.png (1. 9. 2012) 8 http://www.scilogs.com/import-data/images/11/bacteria.jpg (1. 9. 2012) 9 http://www.infovisual.info/02/img_en/001%20Structure%20of%20a%20euglena.jpg (1. 9. 2012) 10 http://etc.usf.edu/clipart/5900/5905/volvox_1_md.gif (1. 9. 2012) 11 http://www.biol.tsukuba.ac.jp/~inouye/ino/g/ulv/Cladophora.GIF (1. 9. 2012) 12 http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_bezobratli/foto01/foto_001.jpg (1. 9. 2012) 13 http://www.biologos.estranky.cz/img/picture/5/menavka.jpg (1. 9. 2012)