Walter Benjamin

Umleck dlo ve vku sv technick reprodukovatelnostiPvod krsnch umn a ustaven jejich rozmanitch druh sah zpt do doby, je se od t na podstatn li, a zpt k lidem, jejich moc nad vcmi a pomry byla ve srovnn s tou na miziv. Avak asn nrst, kter se tk pizpsobivosti a preciznosti naich prostedk, nm do nejbli budoucnosti dv vyhldky na nejpronikavj zmny starho produkovn krsna. Kad umn m svou fyzickou st, j nelze vnmat a pojmat tak jako dve; neme se dle vymykat vlivm modern vdy a modern praxe. Ani matrie, ani prostor, ani as nejsou ji dvacet let tm, m byly odjakiva. lovk se mus pipravit na to, e tak velk novoty zmn vekerou techniku umn, tm ovlivn samu invenci a konen snad dospj k tomu, e nejarovnjm zpsobem pemn sm pojem umn. Paul Valry, Pices sur lart. Paris: La conqute de l ubiquit

PedmluvaKdy Marx analyzoval kapitalistick zpsob vroby, byl tento vrobn zpsob v potcch. Zamen Marxova zkoumn zskalo cenu prognzy. Vrtil se k zkladnm vztahm kapitalistick produkce a zobrazil je tak, e z nich vyplvalo, eho se v budoucnu meme od kapitalismu jet nadt. Vyplval z nich nejen rst zostenho vykoisovn proletaritu, nbr konen i vytvoen podmnek, je umon odstrann samotnho kapitalismu. Pevrat v nadstavb, postupujc mnohem pomaleji ne pevrat v zkladn, poteboval vce ne pl stolet k tomu, aby ve vech oblastech kultury prosadil zmnu vrobnch podmnek. Podobu tchto zmn meme urit teprve dnes. Z tchto daj lze vyvodit jist prognostick poadavky. Teze o umn proletaritu po uchopen moci vak tmto poadavkm odpovdaj mn, nemluv o beztdn spolenosti, ne teze o vvojovch tendencch umn pi souasnch vrobnch podmnkch. Jejich dialektika se v nadstavb projevuje stejn jako v ekonomii. Bylo by proto chybn podceovat bojovou hodnotu takovch tez. Nechvaj stranou adu zddnch pojm (jako jsou tvoivost a genialita, vn hodnota a tajemstv), pojm, jejich nekontrolovan (a v danm okamiku tko kontrolovateln) pouvn vede ke zpracovn faktickho materilu ve faistickm duchu. Nsledujc, do teorie umn nov zavdn pojmy

1

se od bnch li svou nepouitelnost pro ely faismu. V umleck politice je vak lze pout k formulovn revolunch poadavk.

IUmleck dlo bylo v zsad vdy reprodukovateln. Co lid udlali, to mohli tak pokad napodobit. Takov koprovn provdli ci, aby se v umn cviili, misti, aby ili sv dla, a do tetice ti, kte baili po zisku. Technick reprodukce umleckho dla je naproti tomu nco novho, co se v djinch projevuje pervav, v nrazech, nsledujcch dlouho po sob, avak s rostouc intenzitou. ekov znali pouze dva zpsoby technick reprodukce umleckch dl: lit a raen. Bronzy, terakoty a mince byly jedinmi umleckmi dly, kter dokzali vyrbt masov. Vechna ostatn dla byla jedinen a technicky nereprodukovateln. S devorytem se poprv stala grafika technicky reprodukovatelnou; byla dlouho jedin, dokud se tiskem nedalo reprodukovat i psmo. Jsou znmy obrovsk zmny, kter v literatue vyvolal tisk, tato technick reprodukovatelnost psma. Z onch jev, kter jsou posuzovny ze svtov historickho mtka, jsou pouze jednm, ovem velmi dleitm zvltnm ppadem. K devorytu se bhem stedovku pidaly mdirytina a lept, stejn jako na zatku devatenctho stolet litografie. S litografi doshla reprodukn technika zsadn novho stupn. Mnohem elnj postup, jm se odliuje nanen kresby na kmen od vyezvn do devnho toku nebo od leptn mdn desky, dal grafice poprv monost, aby sv vrobky pinela na trh nejen pouze masov (jako pedtm), nbr v podobch denn novch. Grafika zskala prostednictvm litografie schopnost doprovzet obrazem vedn den. Zaala dret krok s tiskem. V tchto potcch, nkolik desetilet po vynalezen, vak byla litografie pedstiena fotografi. S fotografi byla poprv v procesu obrazov reprodukce zbavena ruka nejdleitjch umleckch povinnost, kter nyn pipadly pouze oku hledcmu do objektivu. Protoe oko zachycuje rychleji, ne ruka kresl, byl proces obrazov reprodukce urychlen takovm tempem, e mohl dret krok s e. Kameraman, otejc v ateliru klikou, fixuje obraz stejnou rychlost, jakou herec mluv. Pokud byl v litografii virtuln uloen ilustrovan asopis, pak fotografie skrvala zvukov film. Technick reprodukce zvuku byla na konci minulho stolet vzata tokem. Tyto konvergujc snahy piblily na dohled situaci, kterou Paul Valry charakterizuje vtou: Jako voda, plyn a elektrick proud pichzej zdaleka dky sotva znatelnmu pohybu ruky do naich byt, aby nm slouily, tak budeme zsobeni obrazy nebo2

sledy tn, kter se malm posunkem, tm znamenm objev a stejn tak ns zase opust.1 Kolem roku 1900 doshla technick reprodukce stavu, kdy nejene uinila svm objektem vechna dosavadn umleck dla a jejich psobnost zaala podrobovat nejhlubm promnm, nbr si mezi umleckmi postupy vydobyla sv vlastn msto. Pro studium tohoto stavu nen nic pounjho ne sledovat, jak oba jeho rzn projevy reprodukce umleckho dla a filmov umn zptn psob na umn v jeho tradovan podob.

III pi vysoce dokonal reprodukci odpad jedno: Zde a Nyn umleckho dla jeho jedinen existence na mst, na nm se nachz. Touto jedinenou existenc a nim jinm se napluje historie, kter bylo po celou dobu svho trvn dlo podrobeno. Sem pat jak zmny, je v prbhu doby utrpla jeho fyzick struktura, tak mnc se vlastnick vztahy, do kterch mohlo vstoupit.2 Stopa prvnch je zjistiteln jen chemickmi nebo fyziklnmi analzami, kter nelze na reprodukci provdt; stopa druhch je pedmtem tradice, jej sledovn mus vychzet z umstn originlu. Zde a nyn originlu vytv pojem jeho pravosti. Chemick analzy patiny na bronzu mohou napomoci ke stanoven pravosti; podobn jako k tomuto me vst dkaz, e urit stedovk rukopis pochz z archvu patnctho stolet. Veker dosah pravosti se vyhb technick a pirozen nejenom technick reprodukovatelnosti.3 Zatmco vi runmu reprodukovn, je bv zpravidla pranovno jako falzifikt, si originl uchovv plnou autoritu, nen tomu tak v ppad technick reprodukce. Dvod je dvoj. Za prv vykazuje technick reprodukce ve vztahu k originlu vt samostatnost ne reprodukce run. Prostednictvm fotografie me napklad zdraznit vidn originlu, kter je pstupn pouze pohybliv oce libovoln si vybrajc ohnisko pohledu, nikoli vak lidskmu oku. S pomoc uritch postup, jako zvten i zpomalen, me rovn zachytit obrazy, kter jsou pro bnou optiku zcela nedostupn. To za prv. Za druh me provdt s otiskem originlu to,1 2

Valry, Paul: Pices sur l'art, Pa 1934, s. 105. Djiny umleckho dla pojmou pirozen jet vce: djiny Mony Lisy nap. zpsob a poet kopi, je byly podle n vytvoeny v sedmnctm, osmnctm a devatenctm stolet. Prv v dsledku nemonosti reprodukovat pravost poskytly urit intenzvn pronikajc reprodukn postupy byly to technick postupy prostedky k diferencovn a odstupovn pravosti. Nastolen takovch rozlien bylo dleitou funkc obchodu s umnm. Jeho jasnm zjmem bylo rozeznat rzn tisky devorytu od tisk mdn desky a rovn to, zda byly signovny ped nebo po otisku. S vynlezem devorytu, lze-li to tak ci, byla kvalita pravosti, jet dve ne doshla svho pozdnho rozkvtu, zpochybnna ve sv podstat. Stedovk obraz madony nebyl v dob svho vyhotoven jet prav; tm se stal bhem nsledujcch stolet a snad nejhojnji ve stolet minulm.

3

3

co by se s originlem samm dlat nedalo. Pedevm se mu umouje vychzet vstc vnmateli, a ji jde o fotografii nebo gramofonovou desku. Katedrla opout sv msto, aby nala umstn v pracovn milovnka umn; sborov dlo, proveden v sle i pod otevenm nebem, lze poslouchat v pokoji. Podmnky, do nich lze vtvor technick reprodukce umleckho dla penet, se stavu dla ostatn nemus dotknout v kadm ppad ale znehodnocuj jeho Zde a Nyn. To vak neplat pouze pro umleck dlo, nbr v odpovdajcch mezch tak napklad pro krajinu, kter ve filmu ped divkem ubh. Tento proces se pedmtu umn dotk na nejcitlivjm mst, je je zranitelnj ne kterkoli jin. Tmto mstem je jeho pravost. Pravost njak vci je souhrnem veho, co si s sebou od vzniku nese, od jejho materilnho trvn a po historick svdectv. Protoe ono druh m pvod v prvnm, je v reprodukci, v n lidem unik hmotn petrvvn, oteseno rovn historick svdectv vci. Jist, pouze ono; eho se vak toto znejistn dotk, je autorita vci.4 Co se zde ztrc, meme shrnout pojmem aura a ci: co ve vku technick reprodukovatelnosti dla hyne, je jeho aura. Proces je symptomatick; jeho vznam pesahuje oblast umn. Reprodukn technika, jak bychom to mohli obecn formulovat, vydluje reprodukovan dlo z dosahu tradice. Zmnoovnm reprodukce klade na msto jedinenho vskytu tohoto dla vskyt masov. A tm, e reprodukci dovoluje, aby vyla vstc vnmateli v jeho nynj situaci, aktualizuje reprodukovan. Oba tyto procesy vedou k mocnmu otesu tradovanho k otesu tradice, kter je odvrcenou stranou souasn krize a obrody lidstva. Procesy zce souvisej s masovmi tendencemi dnench dn, jejich nejmocnjm zstupcem je film. Jeho spoleensk vznam je rovn ve sv nejpozitivnj hodnot, a prv v n, nemysliteln bez sv destruktivn katarzn strnky: bez likvidace tradin hodnoty kulturnho ddictv. Tento jev, kter dobv stle nov pozice, je nejpatrnj ve velkch historickch filmech. A kdy Abel Gance v roce 1927 naden zvolal: Shakespeare, Rembrandt, Beethoven budou filmovni Vechny legendy, veker mytologie a vechny mty, vichni zakladatel nboenstv, ano, vechna nboenstv ekaj na sv nasvcen zmrtvchvstn a heroov se tla u brny,5 vybdnul tm, ani to snad zamlel, k rozshl likvidaci.

4

Nicmn, i nejuboej provinn uveden Fausta m ped jeho zfilmovnm onu pednost, e vstupuje do pomysln konkurence k pvodn vmarsk inscenaci. A ve, co si lze z tradinch obsah ped rampou pipomenout, stv se ped filmovm pltnem nezuitkovatelnm e v Mefistovi je ukryto nco z Goethova ptele z mld, Johanna Heinricha Mercka, a mnoho dalho. Abel Gance: Le temps de l'image est venu, in: L'art cinmatographique II. Pa 1927, s. 94-96.

5

4

IIIBhem velkch djinnch obdob se s celkovm zpsobem existence lidsk spolenosti promuje rovn povaha a zpsob smyslovho vnmn. Povaha a zpsob, jakm se lidsk vnmn organizuje mdium, ve kterm se uskuteuje jsou podmnny nejen prodn, nbr i historicky. Doba sthovn nrod, v n vznikly pozdn romnsk umleck emesla a Vdesk geneze, mla nejenom jin umn ne antika, nbr i rozdln vnmn. Uenci vdesk koly Riegel a Wickhoff, kte se vzepeli velikosti klasick tradice zastiujc toto umn, pili jako prvn s mylenkou usuzovat z tohoto umn na organizaci vnmn v dob, v n prv ono umn mlo platnost. Pes svj dosah byly tyto poznatky omezeny skutenost, e se badatel spokojili s urenm formlnch znak, je byly v pozdn romnsk dob pro vnmn charakteristick. Nepokusili se a snad ani nemohli ukzat spoleensk pevraty, kter v tchto zmnch vnmn naly svj vraz. A lze-li chpat promny v mdiu vnmn, jich jsme souasnky, jako rozpad aury, pak meme prokzat jeho spoleenskou podmnnost. Pokusme se onen zmnn pojem aury, dve ji navren pro historick objekty, ilustrovat na pojmu aury prodnch pedmt. Posledn zmiovanou definujeme jako jedinen zjeven dlky, by by byla sebebl. lovk odpovajc za letnho odpoledne sleduje obrysy hor na obzoru nebo vtev, kter na nj vrh stn tento lovk vdechuje auru tchto hor, tto vtve. Na zklad tohoto popisu je lehk pochopit spoleenskou podmnnost souasnho rozpadu aury. Tento rozpad spov na dvou okolnostech, kter souvisej se vzrstajcm vznamem mas v dnenm ivot. Toti: piblit si vci prostorov a lidsky, je vnivm poadavkem soudobch mas,6 stejn jako snaha po pekonn jedinenosti kadho kazu jeho reprodukc. Stle zetelnji se prosazuje poteba zmocnit se pedmtu v nejvt blzkosti v podob obrazu, nebo lpe, v jeho napodobenin, v reprodukci. A reprodukce, jak ji pohotov poskytuj ilustrovan asopisy a filmov tdenky, se zeteln li od obrazu. V nm se neopakovatelnost a trvn propltaj stejn zce jako prchavost a opakovatelnost reprodukce. Vyloupnut pedmtu z obalu, znien jeho aury je znakem vnmn, jeho smysl pro stejn ve svt vzrostl do t mry, e prostednictvm reprodukce doke vytit stejnost i z jedinenho. Tak v oblasti nzoru vychz najevo to, co se v oblasti teoretick projevuje jako rostouc6

Lidsky piblit masm me znamenat odklizen spoleensk funkce ze zornho pole. Nikde nen eeno, e dnen portrtista postihuje spoleenskou funkci slavnho chirurga, portrtovanho za stolem u sndan nebo v kruhu ptel, pesnji, ne mal estnctho stolet, kter sv lkae publiku pedvd reprezentativn, jako napklad Rembrandt ve sv Anatomii.

5

vznam statistiky. Vyrovnn se reality s masami a mas s realitou je proces, kter m pro mylen a nazrn dalekoshl vznam.

IVJedinenost umleckho dla je identick s jeho zasazenm v tradici. Tato tradice sama je ovem nm zcela ivm a mimodn promnlivm. Napklad antick socha Venue byla zakotvena do jin tradice u ek, kte z n uinili pedmt kultu, ne tomu bylo u stedovkch klerik, kte v n spatovali zlovstnou modlu. Jednm i druhm se vak vyjevovala ve sv jedinenosti: ve sv aue. Pvodn zpsob zakotven umleckho dla v tradici se projevoval v kultu. Jak vme, nejstar umleck dla vznikla ve slub ritulu, nejprve magickho, pot nboenskho. Rozhodujc vznam m tedy skutenost, e tento auratick zpsob existence umleckho dla se nikdy zcela nevyve ze sv rituln funkce.7 Jinak eeno: jedinen hodnota pravho umleckho dla m svj zklad v ritulu, v nm se mu dostvalo neodvozen a prvotn uitn hodnoty. Tento zklad je dosud patrn, a u jakkoli zprostedkovan, i v tch nejprofnnjch formch kultu krsy jako sekularizovan ritul.8 Zeteln jej lze rozeznat ve chvli, kdy profnn kult krsy vytvoen v renesanci a udrujc si po ti stalet svou platnost utrpl po uplynut tto lhty prvn tk otes. Kdy toti souasn s pchodem fotografie (spolu s nstupem socialismu), prvnho vskutku pevratnho reproduknho prostedku, poctilo umn blzkost krize, je se po dalch sto letech stala zjevnou, reagovalo na ni uenm o lart pour lart, kter je jeho teologi. Z tohoto uen pak pmo vzela negativn teologie v podob ideje istho umn, kter odmt nejen kadou sociln funkci, nbr i jakkoli uren pedmtnou ltkou. (V poezii dospl jako prvn k tomuto postoji Mallarm.) Pro vklad, kter se zabv umleckm dlem ve vku jeho technick reprodukovatelnosti, je zetel k tmto souvislostem nevyhnuteln, nebo ony pipravuj poznn, kter je zde7

Definice aury jako jedinen zjeven dlky, by by byla sebebl, nepedstavuje nic jinho ne formulovn kultovn hodnoty umleckho dla v kategorich asov prostorovho vnmn. Dlka je protikladem blzkosti. Bytostn vzdlen je nedosaiteln. Ve skutenosti je nedosaitelnost hlavn vlastnost kultovnho obrazu. Svou povahou zstv dlkou, by by byl sebebl. Blzkost, j lze doshnout v jeho matrii, nezasahuje ruiv do on dlky, kterou si ve svm zjeven zachovv. mrn k sekularizaci kultovn hodnoty obrazu se pedstavy o substrtu jeho jedinenosti stvaj neuritjmi. Stle vce bude jedinenost zjeven, kter pevld v kultovnm obraze, zatlaovna v pedstav vnmatele do pozad empirickou jedinenost tvrce nebo jeho dla. Samozejm nikoli beze zbytku; pojem pravosti nepestv nikdy smovat dle, ne jen k pouhmu autentickmu pipsn dla. (Obzvl zeteln se to projevuje na sbrateli, kter si stle podruje nco z modlstv a svm vlastnnm umleckho dla m podl na jeho kultovn moci.) Nehled k tomu pi umleck recepci zstv funkce pojmu autentick jednoznan: se sekularizac umn nastupuje autentinost na msto kultovn hodnoty.

8

6

rozhodujc: technick reprodukovatelnost poprv v historii emancipuje umleck dlo od parazitovn na ritulu. Reprodukovan umleck dlo se ve stle rostouc me stv reprodukc umleckho dla zaloenho na reprodukovatelnosti.9 Z fotografick desky napklad meme zhotovit mnostv snmk; otzka kter z nich je prav, nem smysl. Avak v okamiku, kdy ji nelze k umleck produkci pikldat mtko pravosti, mn se zsadn i celkov sociln funkce umn. Namsto ritulu je umn fundovno jinou prax: toti politikou.

VPi recepci umleckch dl dochz k akcentaci rznch strnek, z nich dv protikladn vystupuj do poped. Prvn spov v kultovnm vznamu,10 druh ve vystavovac hodnot dla.11 Umleck produkce zan vtvory ve slub kultu. Jak se meme domnvat, u tchto

9

U filmovch dl nen technick reprodukovatelnost vnj podmnkou jejich masovho en, jako je tomu nap. u dl literrnch nebo malskch. Technick reprodukovatelnost filmovch dl je pmo dna technikou jejich vroby. Ta umouje nejen co nejbezprostednj zpsob masovho en dl, nbr si je rovnou vynucuje. Vynucuje si je, nebo vroba filmu je tak nkladn, e jednotlivec, kter by si mohl napklad podit drah obraz, si film ji neme dovolit. V roce 1927 se spotalo, e zaplacen vtho filmu by muselo mt devtimilinov publikum. Se zvukovm filmem zde ovem nastal krok zpt; jeho publikum bylo omezeno jazykovmi hranicemi, co se dlo soubn s faistickm zdrazovnm nacionlnch zjm. Dleitj ne zaznamenat tento krok zpt, kter byl ostatn oslaben synchronizac, je mt v patrnosti souvislosti s faismem. Pina souasnosti obou jev vz v hospodsk krizi. Obecn lze ci, e stejn ruiv zsahy, kter vedly k pokusu o udren stvajcch vlastnickch vztah otevenm nsilm, pimly filmov kapitl ohroen kriz k urychlen ppravnch prac ke zvukovmu filmu. Zaveden zvukovho filmu pak pineslo doasn ulehen. A sice nejen proto, e zvukov film pivedl masy znovu do kin, nbr rovn proto, e dky nmu se s filmovm kapitlem solidarizoval nov kapitl z elektrotechnickho prmyslu. Ten, vidno z vnjku, podporoval nrodn zjmy, avak vidno zevnit, zinternacionalizoval filmovou produkci mnohem vce ne kdy pedtm. Tato polarita neme v idealistick estetice nalzt sv oprvnn, nebo zde ji vyluuje sm pojem krsy, kter krsu v zsad pojm jako nerozlienou (a jako rozlienou vyluuje). Pesto se u Hegela ohlauje s takovm drazem, jak jen to je v mezch idealismu mysliteln. Obrazy, prav se v Pednkch z filozofie djin, existovaly ji dvno: zbonost si je vynucovala ji velmi asn pro sv pobonosti, avak nepotebovala krsn obrazy, ba tyto byly pro ni dokonce ruiv. V krsnm obraze existuje tak vnjkovost, pokud vak je krsn, oslovuje lovka duch tohoto vnjho; pi pobonosti je vak podstatn vztah k njak vci, nebo sama je jen bezduch otupovn due Krsn umn vznikalo samo v crkvi akoliv umn ji z principu crkve vystoupilo. (Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Werke IX, Berln a Lipsko 1832, s. 414.) Rovn v Pednkch z estetiky dokazuje jedno msto, e zde Hegel ctil problm. odrostli jsme ji tomu, prav se zde, abychom umleckm dlm vzdvali boskou ctu a mohli se k nim modlit; dojem, kterm psob, je uvlivj povahy a to, co umleckm dlem je v ns probouzeno, potebuje jet vyho zkuebnho kamene a proven nm jinm. (Hegel, cit. dlo, sv. X, s. 14.). [Pozn. editora: esk peklad Jana Patoky, G. W. F. Hegel, Estetika, sv. I., Odeon, Praha 1966, s. 64.] Pechod od prvnho zpsobu umleck recepce ke druhmu uruje historick prbh umleck recepce vbec. U kadho jednotlivho dla lze navc prokzat jistou oscilaci mezi tmito dvma zpsoby recepce. Vezmme si za pklad Sixtinskou madonu. Dky Hubertu Grimmemu vme, e obraz byl pvodn malovn k vystavovn. Vzkum, kter Grimme provedl, byl vyprovokovn otzkou: co znamen devn lita v poped obrazu, o kterou se opraj andlci? Jak mohl Rafael pijt na npad, ptal se Grimme dle, opatit nebe prem portir? Bdn prokzalo, e Sixtinsk madona byla obrazem na objednvku, a to pi pleitosti pohbu papee Sixta. K veejnmu vystaven papeova tla dolo v jedn z postrannch kapl svatopetrskho chrmu. Pi slavnostnm obadu byl Rafaelv obraz open o rakev a upevnn ve vklenkovm pozad kaple. Na obrazu Rafael znzoruje, jak se z pozad vklenku, ohranienho zelenmi portirami, bl v oblacch madona k papeov rakvi. Pi smuten slavnosti Rafaelv obraz uplatnil svou mimodnou vstavn hodnotu. Za njak as byl umstn na hlavn olt dovho kostela ernch mnich v Piacenze. Dvod tohoto exilu vzel v mskm ritulu. Ten zapovdal, aby obrazy, vystaven pi pohebnch slavnostech byly umisovny na

10

11

7

vtvor je dleitj, e existuj, ne e jsou vidny. Los, kterho lovk doby kamenn zobrazil na stnch sv jeskyn, je nstrojem kouzla. Je sice stavn na odiv druhm lidem, pedevm je vak uren duchm. Zd se, e kultovn hodnota jako takov tm vyaduje, aby umleck dlo zstalo skryt: nkter sochy boh, uloen v celle, jsou pstupn pouze knzi, urit obrazy madon zstvaj takka cel rok zakryty, nkter skulptury na stedovkch dmech nejsou viditeln pro pozorovatele, stojcho na zemi. S emancipac jednotlivch umleckch dovednost z lna ritulu narstaly pleitosti k vystavovn jejich produkt. Portrtn bustu, kterou lze sthovat z msta na msto, je mon vystavovat snze ne sochu boha, jej pevn msto je uvnit chrmu. Deskov obraz lze lpe vystavovat ne mozaiku nebo fresku, kter mu pedchzely. A pestoe snad me nebyla mn zpsobil vystaven na odiv ne symfonie, vznikla symfonie v okamiku, kdy se zdlo, e m vt ance k pedvdn. S rznmi metodami technick reprodukce umleckho dla vzrstala jeho zpsobilost k vystavovn do t mry, e kvantitativn pesun mezi obma ply se podobn jako v pravku obrac v kvalitativn zmnu jeho povahy. Jako bylo v pravku umleck dlo vlivem absolutn vhy, uloen v kultovn hodnot, v prvn ad nstrojem magie a v mnohm ohledu v nm bylo umleck dlo rozpoznno teprve pozdji, tak se dnes naprostou zvanost pikldanou vystavovac hodnot stv dlo vtvorem o zcela novch funkcch, mezi nimi se nm znm funkce umleck vyjm jako ta, j bude pozdji mono uznat za nhodnou.12 Je jist, e k ilustraci tohoto poznatku jsou v souasnosti nejvhodnjmi pklady fotografie a film.

VIVe fotografii zan vystavovac hodnota zcela zatlaovat hodnotu kultovn. Ta se vak nevzdv bez odporu. Stahuje se do poslednho opevnn, kterm je lidsk tv. Ne nhodou se stedem zjmu ran fotografie stal portrt. V kultu vzpomnky na vzdlen nebo zemel blzk

hlavnm olti a slouily kultu. Rafaelovo dlo bylo do jist mry tmto pedpisem znehodnoceno. Aby pesto ocenila odpovdajc hodnotu dla, rozhodla se kurie tie trpt obraz na hlavnm olti, a aby nevzbudila rozruch, pedala obraz du v odlehlm provinnm mst.12

Analogick vahy rozvj na jin rovni Brecht: Nen-li pojem umleckho dla udriteln pro vc, je vznik promnou umleckho dla ve zbo, pak musme obezetn a opatrn, avak nebojcn tento pojem opustit, nechceme-li souasn zlikvidovat funkci vci samotn, nebo touto fz je teba projt, a to bez postrannch mysl. Nejedn se o njakou nezvaznou odboku z prav cesty, nbr to, co se zde s umleckm dlem dje, mn jej od zkladu, smazv jeho minulost natolik, e kdyby byl star pojem opt pijat a on bude, pro ne? nevyvol ji dnou vzpomnku na vc, kterou kdysi oznaoval. ([Bertolt] Brecht, Der Dreigroschenprozess, in: Versuche 8-10. [seit] 3., Berln 1931, s. 301-302.)

8

nachz kultovn hodnota obrazu sv toit. V prchavm vrazu lidsk tve ranch fotografi nm dv aura naposledy znamen. To je to, co vytv jejich zdumivou a nesrovnatelnou krsu. Kde vak lovk z fotografie zmiz, tam poprv pevauje hodnota vystavovac nad hodnotou kultovn. Nesmrn vznam Atgetv spov v tom, e kdy kolem roku 1900 fotografoval pask ulice jako liduprzdn, otevel tomuto procesu prostor. Plnm prvem o nm bylo eeno, e je snmal, jako by lo o msto inu. Rovn msto inu je liduprzdn. Jeho snmek je poizovn kvli indicim. Atgetovy fotografie se stvaj dolinm pedmtem historickho procesu, co jim propjuje skryt politick vznam. Vyaduj ji specifickou recepci. Voln tkajc kontemplace jim nen pimen. Znekliduj pozorovatele, jen ct, e k nim mus hledat uritou cestu. Zrove mu ilustrovan asopisy zanaj nabzet ukazatele. Je lhostejn, zda sprvn, nebo patn. Popisky pod obrzkem se zde staly poprv povinnmi. A je zejm, e maj zcela jin charakter ne nzvy obraz. Pokyny, kter popisky pod obrzky udluj teni ilustrovanch asopis, se brzy nato stvaj jet pesnjmi a panovanjmi ve filmu, kde, jak se zd, je chpn kadho jednotlivho snmku pedepsno sledem vech pedchozch.

VIISpor, jen v devatenctm stolet propukl mezi fotografi a malstvm kvli umleck hodnot jejich produkt, psob dnes scestn a zmaten. To ovem nikterak neumenuje jeho dleitosti, ba spe ji podtrhuje. Ve skutenosti byl tento spor vrazem djinn promny, j si nebyla vdoma ani jedna ze soupecch stran. Tm e se ve vku sv technick reprodukovatelnosti umn oddlilo od kultickho zkladu, vyhaslo jednou provdy zdn autonomie. Zmna funkc umn, kter se tm udla, vak nenala msto v zornm poli zjmu minulho stolet. A rovn stolet dvactmu, kter proilo rozvoj filmu, tato zmna dlouho unikala. Pokud se pedtm vynaloilo mnoho marnho dvtipu na zodpovzen otzky, zda je fotografie umn ani se dve kladla otzka: zda nebyl vynalezenm fotografie zmnn celkov charakter umn , pak nedlouho potom pejali teoretikov filmu podobn pekotn stavnou otzku. Avak nesnze, kter tradin estetice psobila fotografie, byly jen dtskou hrou proti tm, kter j pipravil film. Odtud ono zaslepen nsil, jm se vyznauj potky teorie filmu. Tak napklad Abel Gance srovnv film s hieroglyfy: Dky nanejv pozoruhodnmu nvratu do minulosti jsme se tedy dostali zpt na vrazovou rove Egypan . Obrazov e jet9

nedozrla, protoe n zrak j dosud nedorostl. Tomu, co se v n vyslovuje, se zatm nedostv dostatek uznn, dostatek kultu.13 Nebo Sverin-Mars pe: ktermu umn byl dopn sen, jen by byl poetitj a zrove relnj! Posuzovn z tohoto hlediska, pedstavoval by film zcela vjimen vrazov prostedek, v jeho atmosfe by se v dokonalch a tajuplnch okamicch svho ivota smly pohybovat pouze osoby ulechtilho smlen.14 Alexandre Arnoux uzavr fantazii o nmm filmu pmo otzkou: Nesmuj vechna ta odvn len, je jsme zde prv uvedli, k definici modlitby?15 Je velmi poun vidt, jak snaha po vazen filmu do umn nut tyto teoretiky k bezohlednmu vpltn kultickch element do interpretace filmu. A pesto ji v dob, kdy byly tyto spekulace publikovny, existovala takov dla jako Veejn mnn [LOpinion publique] a Zlat opojen [La rue vers lor]. To ovem nebrn Abelu Gancemu, aby pi svm srovnn neodkazoval k hieroglyfm, a SverinuMarsovi, aby o filmu hovoil, jako by lo o obrazy fra Angelica. Je pznan, e jet dnes hledaj reakciont autoi vznam filmu tmto smrem, a jestlie nikoli pmo v sakrlnm, tak alespo v nadpirozenm. U pleitosti Reinhardtova zfilmovn Snu noci svatojnsk konstatuje Werfel, e to, co dosud filmu brnilo v cest do e umn je bezpochyby steriln koprovn vnjho svta s jeho ulicemi, interiry, ndrami, restauranty, auty a plemi. Film se dosud nechopil svho pravho vznamu, svch skutench monost Ty spovaj v jeho zvltn schopnosti vyjadovat pirozenmi prostedky a neobyejn pesvdivou silou arovn, zzran, nadpirozen.16

VIIIVsledn umleck vkon inohernho herce je publiku prezentovn prostednictvm hercovy vlastn osoby; naproti tomu je umleck vkon filmovho herce prezentovn prostednictvm aparatury, co m dvoj dsledek. Aparatura, kter ped publikum pen vkon filmovho herce, nemus tento vkon respektovat v jeho celistvosti. Pod vedenm kameramana prbn zaujm postoj k tomuto vkonu. Sled tchto postoj, kter stiha komponuje z dodanho materilu, tvo mont hotovho filmu. Zahrnuje jist poet pohybovch moment, je musej bt rozpoznny jako pohybov momenty kamery nemluv o specilnch zbrech, jako jsou13 14 15 16

Abel Gance: Le temps de l'image est venu, in: L'art cinematographique II, Pa 1927, s. 100-101. op. cit., s. 100. Alexandre Arnoux: Cinma, Pa 1929, s. 28. Franz Werfel: Ein Sommernachtstraum. Ein Film nach Shakespeare von Reinhardt, in: Neues Wiener Journal, cit. Lu, 15 listopadu 1935.

10

detaily. Tak je hereck vkon podroben ad optickch test. Jedn se o prvn dsledek faktu, e vkon filmovho herce je pedvdn pomoc aparatury. Druh dsledek spov v tom, e kdy filmov herec neme svj vkon pedvdt publiku pmo, ztrc tm monost pizpsobovat tento vkon divkovi, co je monost vyhrazen inoherci . Publikum zaujm postoj pozorovatele, neruenho dnm osobnm kontaktem s hercem. Publikum se do role herce vciuje pouze tehdy, kdy se vciuje do apartu. Pejm tedy jeho postoj: testuje.17 To nen postoj, ktermu lze vytkat kultovn hodnoty.

IXVe filmu mnohem vce zle na tom, aby herec ped aparaturou pedvdl sm sebe, ne aby publiku hrl nkoho jinho. Pirandello byl jednm z prvn, jen vyctil zmnu, ke kter v dsledku testovn u hereckho vkonu dolo. Poznmky, kter lze na toto tma najt v romn Filmuje se, neztrcej nic na sv cen jen proto, e se omezuj pouze na negativn strnku vci. A u vbec ne proto, e se tkaj nmho filmu, nebo zvukov film na tto vci nic podstatnho nezmnil. Dleit zstv, e se hraje pro aparaturu; v ppad zvukovho filmu pro dv. Filmov herec, pe Pirandello, se ct jako v exilu. Je vyhnn nejen ze scny, ale i sm ze sebe. S tajemnou tsn pociuje nepochopitelnou przdnotu, je vznik tm, e jeho tlo se stv prchavm peludem, e se vytrc a zatmco se pohybuje, je olupovn o vlastn realitu, ivot, hlas a zvuky, aby se tak promnil v nm obraz, okamik se zachvvajc na pltn a tie mizejc Mal aparatura si bude s jeho stnem pohrvat ped publikem a on sm se mus spokojit s hranm ped objektivem.18 Stejn stav by bylo mono oznait i takto: poprv a to je prce filmu se lovk ocit v situaci, v n sice mus psobit celou svou ivouc osobou, a pece se souasn zci sv aury. Nebo aura je svzan s jeho Zde a Nyn. Auru reprodukovat nelze. Auru, kter je na scn okolo Macbetha, nelze oddlit od aury, kter pro iv publikum obklopuje herce, jen roli vytv. Zvltnost zbru ve filmovm ateliru tkv

17

Film v detailu podv (nebo by mohl podvat): pouiteln poznatky o lidskm jednn dn motivovn charakterem se nekon, vnitn ivot postav nikdy nen hlavn pinou jednn a zdkakdy je tak hlavnm vsledkem jednn (Brecht, op. cit., s. 257). Rozen pole testovn, kter aparatura na filmovm herci uskuteuje, odpovd mimodnmu rozen pole testovatelnho, je pro individuum nastoupilo dky ekonomickm podmnkm. Tak trvale vzrst vznam zkouek pedpoklad k povoln. V tchto zkoukch jde o vez z vkonu individua. Filmov zbr i zkouka pedpoklad k povoln probhaj ped grmiem odbornk. Vedouc naten v ateliru zaujm pesn stejn msto jako pedsedajc pi zkouce schopnost. Luigi Pirandello: On tourne. Cit. podle Lon Pierre-Quint: Signification du Cinma, in: L'art cinmatographique II, Pa 1927, s. 14-15.

18

11

vak v tom, e namsto publika stav aparaturu. Aura, kter obklopuje pedstavitele, tak nutn miz a souasn s n i aura pedstavovanho. Nelze se divit tomu, e prv dramatik jako Pirandello se v charakteristice filmu bezdn dotk zklad krize, je postihuje divadlo. Proti umleckmu dlu, kterho se technick reprodukce beze zbytku zmocnila, nebo dokonce v ppad filmu pivedla na svt, stoj nejrozhodnji jako jeho protiklad divadlo. Kad dkladnj vaha to potvrd. Zasvcen pozorovatel si ji dve vimli, e ve filmovm herectv se doshne nejvtho inku tm vdy, kdy se hraje co nejmn Posledn vvoj vid Arnheim v roce 1932 v tom e se s hercem zachz jako s rekvizitou, vybranou podle jej charakteristiky a vazenou na sprvn msto.19 S tm souvis zce nco jinho. Herec, kter na scn vytv roli, se do role vv. Filmovmu herci je podobn jednn velmi asto zapovzeno. Jeho vkon veskrze netvo jednotu, je sloen z mnoha jednotlivch vkon. Vedle ady nahodilost: pronjem ateliru, dispozice partner, dekorace atd., se na tom podlej samy elementrn nezbytnosti mainri, kter hru herce rozbjej na adu epizod sestavitelnch na principu monte. Pedevm se jedn o osvtlen. Jeho instalace si vynucuje, aby se dj, kter bude mt na pltn souvisl a rychl prbh, natel v ad jednotlivch zbr, je se v ateliru podle okolnost protahuj na cel hodiny. Zeteln monte ponechme stranou. Skok z okna lze pak natet v ateliru formou skoku z leen a scnu tku, kter po nm nsleduje, teba o tden pozdji pi naten v exterirech. Ostatn, snadno lze zkonstruovat jet paradoxnj pklady. Dejme tomu, e pedstavitel role m po zaklepn na dvee ustrnout v leku. Toto strnut vak mus vypadat vrohodn. Zde me reisr shnout k jinmu prostedku: kdy bude nic netuc herec v ateliru, nech za jeho zdy vystelit. Hercovo okamit zden me bt natoeno a

19

Rudolf Arnheim,: Film als Kunst, Berln 1932, s. 176-177. Jist zdnliv vedlej detaily, ktermi se filmov reisr vzdaluje od jevitnch praktik, nabvaj v tomto kontextu vtho dosahu. Jako napklad pokus hrt s nenalenmi herci, jak jej mezi jinmi provd Dreyer ve filmu Jeanne d' Arc. Ten obtoval nkolik msc tomu, aby vyhledal tyicet pedstavitel pro soud nad kackou. Hledn tchto pedstavitel se podobalo shromaovn tce opatitelnch rekvizit. Dreyer vynaloil nejvy sil na to, aby si herci nebyli podobni vkem, vzrstem nebo fyziognomi. (Srov. Maurice Schultz: Le masquillage, in: L'art cinmatographique VI. Pa 1929, s. 65-66.) Kdy se herec stv rekvizitou, pak nezdka na druh stran funguje rekvizita v roli herce. Kadopdn nen nm neobvyklm, e film dospv do stavu, kdy rekvizita se stv nstrojem hry. Msto, abychom z nekonenho mnostv uvdli nkter namtkov pklady, zastavme se u jednoho zvlt prkaznho. Na jeviti budou psobit jdouc hodiny vdy ruivm dojmem. Jejich roli mit as zde nelze uplatnit. I v naturalistickm kusu by astronomick as kolidoval s asem scnickm. Za tchto podmnek je pro film nanejv pznan, e me pleitostn tit z hodinovho men asu. Zetelnji ne na mnoha jinch ppadech zde rozeznvme, jak ve filmu za jistch okolnost me kad jednotliv rekvizita pevzt rozhodujc funkci. Odtud je pak pouze krok k Pudovkinovu zjitn, e hra herce, je je svzan s pedmtem a na nm vybudovna je stle jednou z nejsilnjch metod filmovho zobrazen. (Vsevolod Illarionovi Pudovkin: Filmregie und Filmmanuskript, Berln 1928, s. 129). Tak je film prvnm umleckm prostedkem, kter je schopen ukzat, jak matrie hraje s lovkem. Me bt proto vynikajcm nstrojem materialistickho herectv.

12

vmontovno do filmu. Nic tak drasticky neukazuje nik umn z e krsnho zdn, kter dlouho platila za jedin msto, kde se mu me dait.

XHercv pocit cizosti ped aparaturou, jak jej l Pirandello, je v zklad tho druhu jako pocit, kter zakou lovk ped svm obrazem v zrcadle. Nyn vak lze obraz v zrcadle od lovka oddlit, stal se penosnm. Kam? Ped publikum.20 Toto vdom neopout filmovho herce ani na okamik. Filmov herec v, e zatmco stoj ped kamerou, je pro nj posledn instanc publikum: publikum odbratel, kte tvo trh. Tento trh, na kter se vydv nejen se svou pracovn silou, ale i s k a vlasy, srdcem a ledvinami, je pro nj ve chvli pidlenho vkonu stejn tak mlo hmatateln, jako pro jinho zbo vyrbn v tovrn. Nenese snad tato okolnost svj podl na strachu, na nov tsni, kter podle Pirandella pepad herce ped objektivem? Na mizen aury film odpovd umlm budovnm personality mimo atelir. Kult hvzd, podporovan filmovm kapitlem, konzervuje onu magii osobnosti, kter ji dlouho petrvv pouze v rozkladnm kouzlu jeho zbonho charakteru. Dokud udv tn filmov kapitl, nelze dnenmu filmu obecn pipisovat jinou pokrokovou zsluhu, ne e podporuje revolun kritiku zddnch pedstav o umn. Nepoprme, e ve zvltnch ppadech me tento film nadto podporovat revolun kritiku spoleenskch vztah, dokonce i vlastnickho du. Ovem zde le tit souasnho bdn prv tak mlo, jako na tto kritice spov vznam zpadoevropsk filmov produkce. S technikou filmu stejn jako s technikou sportu souvis to, e pedvdnm vkonm kad pihl v roli polovinho znalce. Abychom vc sprvn pochopili sta nkdy poslouchat skupinku kamelot, opench o sv kola, jak diskutuj o vsledcch cyklistickho zvodu. Ne nhodou podaj vydavatel novin zvody svch kamelot. astnci je sleduj s obrovskm zjmem, nebo vtz takovch podnik m nadji, e postoup z kamelota na zvodnka. Jedn se o jeden z pklad, kterm tdenk nabz kadmu anci postoupit z nhodnho chodce na20

Uvedenou zmnu zpsobu vystavovn pomoc reprodukn techniky lze pozorovat rovn v politice. Dnen krize buroazn demokracie zahrnuje krizi podmnek, je jsou urujc pro vystavovn vldnoucch politik. V demokracich jsou ped jejmi reprezentanty vystavovni osobn. Jejich publikem je parlament! S novotami, kdy enkovi snmac aparatury umouj, aby jeho projevu naslouchalo neomezen mnostv lid, a krtce na to, aby se pro stejn neomezen mnostv stal rovn viditelnm, pichz ke slovu vystavovn politika ped aparaturu. Parlamenty pustnou stejn jako divadla. Rozhlas a film promuj nejen funkci profesionlnho herce, ale i funkci toho, kdo ped nimi vystupuje ve sv vlastn osob, jako je tomu u vldc. Smr tto promny je stejn u filmovho herce i u vldnoucho politika, a to bez ohledu na rozdlnost specilnho zamen. Tato zmna usiluje o stanoven testovatelnch vkon, kter lze dokonce za uritch spoleenskch podmnek pejmat. To umouje nov vbr, vbr ped aparaturou, z nho vychzej vtzn hvzda a dikttor.

13

filmovho statistu. Za uritch okolnost se me tmto zpsobem dokonce dostat do umleckho dla vzpomeme jen Vertovovy Ti psn o Leninovi nebo Ivensv Borinage. Kad dnen lovk si me init nrok, bt filmovn. Tento nrok nejlpe ozejm pohled na historickou situaci dnenho psemnictv. Po stalet v psemnictv platilo, e proti nepatrnmu potu pcch stlo tiscinsobn mnostv ten. V tom dolo koncem minulho stolet ke zmn. S rostouc nabdkou tisku, jen dval tenm k dispozici stle nov politick, nboensk, vdeck, odborn a mstn listy, se stle vt st tensk obce dostvala nejprve jen pleitostn mezi pc. Zaalo to tm, e denky pro n otevely rubriky Dopisy ten a situace dnes vypad tak, e tm neexistuje v Evrop lovk v pracovnm procesu, kter by v principu neml monost publikovat pracovn zkuenosti, stnosti, reporte a podobn. Tak ztrc rozdl mezi autorem a publikem svj zsadn charakter. Je pouze funkn a me se ppad od ppadu mnit. ten je kdykoli pipraven zmnit se v pisatele. Jako odbornk by i na nepatrnm seku v nanejv specializovanm pracovnm procesu, kterm se cht necht musil stt, zskv pstup k autorstv. V Sovtskm svazu pichz ke slovu sama prce a jej vyjden slovem tvo soust schopnost potebnch k jejmu vykonvn. Literrn kompetence se ji nezskv specializovanou, nbr polytechnickou ppravou, a stv se tak obecnm statkem.21 To ve lze bezezbytku penst i na film, v nm se posuny, probhajc v psemnictv po stalet, uskutenily bhem desetilet, nebo ve filmov praxi pedevm v rusk se tento posun ji tu a tam uskutenil. st pedstavitel, kter v ruskch filmech potkvme, nejsou herci

21

Privilegovan charakter zmnnch technik miz. Aldous Huxley pe: Technick pokrok vedl k vulgrnosti technick reprodukovatelnost a tisk na rotakch umonily nedozrn rozmnoovn spis a obrzk. Veobecn koln vzdln a pomrn vysok mzdy pisply k vytvoen irokho publika, kter um st a je schopn si opatit ltku ke ten a obrazov materil. Dodv je cel nov etablovan prmyslov odvtv. Umleck nadn je vak nm vzcnm; z toho plyne , e pevn st umleck produkce mla vdy a vude malou hodnotu. Dnes je ovem procento braku v celkov umleck produkci vt ne kdykoliv pedtm Stojme zde ped jednoduchm aritmetickm vztahem. Bhem minulho stolet se poet obyvatelstva zpadn Evropy zvtil na nco vce ne dvojnsobek. Obrazov a psemn materil vak narostl, jak mohu odhadnout, v pomru jedna ku dvaceti, mon t k padesti nebo dokonce ke stu. M-li obyvatelstvo o potu x milin n umleckch talent, bude mt obyvatelstvo tajc 2x milin 2n umleckch talent. Situaci lze tedy shrnout takto: jedna tiskov strnka s psemnm nebo obrazovm materilem, kter byla publikovna ped stoletm, dnes odpovd dvaceti, ne-li stu strnkm. Na druh stran, kde ped sto lety existoval jeden umleck talent, existuj dnes dva. Pipoutm, e dky veobecnmu vzdln se dnes me produktivn uplatnit vt poet virtulnch talent, kte by dve nemohli rozvinout sv nadn. Pedpokldejme tedy , e dnes pipadaj ti nebo dokonce tyi umleck talenty na jeden talent dvj. Pesto zstv nepochybn, e konzum tenskho a obrazovho materilu zdaleka pedil pirozenou produkci nadanch spisovatel a kresl. S materilem k poslechu je tomu stejn. Prosperita, gramofon a rdio, vyvolaly k ivotu publikum, jeho spoteba poslechovho materilu stoj mimo jakkoliv vztah k nrstu obyvatelstva a spolu s tm k prstku talentovanch hudebnk. Z toho plyne, e ve vech umnch, vzato absolutn i relativn, je produkce braku nepomrn rozshlej, ne tomu bylo dve; a tak to mus zstat, dokud lid budou, jak je tomu dneska, pokraovat ve sv nemrn velik spoteb tenskho, obrazovho a poslechovho materilu. (Aldous Huxley,: Crosire d'hiver. Voyage en Amrique Centrale, (1933) [Traduction de Jules Castier]. Pa 1935, s. 273-275.) Takov zpsob uvaovn nen zjevn pokrokov.

14

v naem slova smyslu, nbr lid, kte v prvn ad hraj sami sebe v pracovnm procesu. V zpadn Evrop zapovd kapitalistick vykoisovn filmu zohlednn legitimnho nroku, kter m dnen lovk na to, aby byl reprodukovn. Za tchto podmnek m filmov prmysl veker zjem na podncovn astenstv mas pedstavami a dvojznanmi spekulacemi.

XIFilm, a zejmna pak film zvukov, nabz takov pohled, jen byl do t doby nemysliteln. Pedvd dj, kter ji nelze pozorovat ani z jedinho msta, z nj by ve, co je pro dj jako takov nepatin, snmac aparatura, osvtlovac technika, tb asistent atd., mizelo ze zornho pole pihlejcho. (I kdyby smr jeho pohledu byl toton s objektivem aparatury.) Tato skutenost, vce ne kterkoli jin, in piblinou podobnost scny naten v ateliru a hran na jeviti povrchn a bezvznamnou. V principu divadlo zn msto, odkud bez dal pomoci nelze jeho iluzvnost prohldnout. Naproti tomu ve scn snman ve filmu takov msto neexistuje. Jej iluzvn pirozenost je pirozenost druhho du; je vsledkem stihu. Co znamen: ve filmovm ateliru je technick aparatura zasazena do reality tak hluboce, e skutenost se svm istm, na cizorodm prvku aparatury nezvislm aspektu ve filmu objevuje jen dky zvltnmu postupu, toti v hlu zbru zachycenho kamerou a v monti tohoto zbru s dalmi zbry stejnho druhu. Na apartu nezvisl aspekt reality se zde stal nm umlm a pohled na bezprostedn skutenost pouhm livm peludem ve svt techniky. Podobn stav, tolik odlin od divadla, me bt jet podntnji srovnn s malstvm. Polome si otzku: jak je pomr kameramana [Operateur] k mali? K odpovdi vyuijme spekulativn konstrukci oprajc se o pojem operatr [Operateur], jen zde pochz s chirurgie. Chirurg ztlesuje pl, jeho protikladem je mg. Jednn mga, kter l nemocnho pikldnm ruky, se li od ponn chirurga, kter provd zkrok v tle nemocnho. Ve vztahu k pacientovi zachovv mg pirozen odstup; pesnji eeno: jen mlo jej zkracuje pikldanou rukou a zvtuje jej silou sv autority. Chirurg jedn opan: vnikaje do pacientova tla zkracuje znan odstup, a jen mlo jej zvyuje obezetnost, s n se jeho ruka pohybuje mezi orgny. Krtce eeno: na rozdl od mga (nco z nj zbylo jet v praktickm lkai) se v rozhodujcm okamiku zk chirurg pomru k nemocnmu jako lovk k lovku; spe do nj vnik operativn. Mg a chirurg jednaj jako mal a kameraman. Pi prci si mal vi realit svho nmtu udruje pirozen odstup, kameraman naopak pronik hluboko15

do tkn dan reality.22 Obrazy, je oba zskvaj, jsou nesmrn rozdln. Obraz male je celistv, kameramanv mnohonsobn rozkouskovan, jeho dly se k sob poj podle novch pravidel. Filmov pedvdn reality je tak pro dnenho lovka nesrovnateln vznamnj, nebo pirozen obraz skutenosti osvobozen od veho strojovho, kter se od umn oprvnn poaduje, je poskytovn prv dky intenzvnjmu pronikn snmac aparatury.

XIITechnick reprodukovatelnost umleckho dla mn vztah mas k umn. Ze zaostalosti, napklad ped obrazem Picassovm, se pevrac v pokrokovost, napklad v pomru k Chaplinovi. Pokrokov chovn se pitom vyznauje tm, e poten z podvan a proitku vchz do bezprostednho a vnitnho spojen s postojem odbornho posuzovatele. Takov spojen je dleitou spoleenskou indici. m vce se toti umenuje spoleensk vznam nkterho z umn, tm vce jak se to nejzetelnji ukazuje v malstv se kritick postoj a umleck proitek publika rozestupuj. Konvenn se nekriticky vychutnv, skuten nov se s odporem kritizuje. V kin se ovem kritick postoj a poitek kryj. Pinou je tato rozhodujc okolnost: nikde jinde se reakce jedinc, jejich souhrn vytv masovou reakci publika, neukazuj bt tak podmnn svm bezprostednm zmnoenm jako v kin. Ke kontrole dochz v okamiku jejich projevu. I nadle se bude hodit srovnn s malstvm. Obraz ml odjakiva skvl pedpoklady, stt se pedmtem rozjmn jednotlivce nebo mal skupinky lid. Simultnn prohlen obraz velkm publikem, jak k tomu dolo v devatenctm stolet, je ranm symptomem krize v malstv, kterou nezpsobila vhradn fotografie, nbr nco na n relativn nezvisl, a to nrok umleckho dla na masu. Vlastn povaha obrazu nikdy nedovolovala stt se pedmtem simultnn kolektivn recepce, jak tomu bylo odjakiva v architektue, jak to kdysi platilo pro epos a dnes pro film. A jakkoli zanedbatelnou lohu me tato okolnost sehrt pi zvrech o spoleenskm charakteru malstv, pece jen zskv na vznamu v okamiku, kdy je kvli zvltnm podmnkm, a jistm zpsobem i proti sv pirozenosti, obraz konfrontovn bezprostedn s masami. Ve22

Odvaha kameramana je skuten srovnateln s ponnm chirurga. V seznamu specifickch gestickch dovednost uvd Luc Durtain takov techniky, je jsou pi uritch sloitch zkrocch v chirurgii poadovny. Jako pklad vybrm jeden ppad z otorhinolaryngologie mnm tm takzvan endonasln perspektivn postup; nebo odkazuji na akrobatick ponn, kter mus s pomoc pevrcenho zrcadlovho obrazu vykonat chirurgie hrtanu; mohl bych tak mluvit o un chirurgii, kter svou pesnost pipomn prci hodine. Jak bohatou stupnici nejsubtilnj svalov akrobatiky vyaduje oprava nebo zchrana lidskho tla, sta jen pomyslit na operaci onho zkalu, pi n jako by se setkvala ocel a tm kapaln sti tkn, nebo na vznamn zsahy do bin krajiny (laparotomie)." (Luc Durtain: La technique et l'homme, in: Vendredi, 13. bezna 1936, . 19.)

16

stedovkch kostelech, klterech a knecch dvorech a do konce XVIII. stolet nedochzelo ke kolektivn recepci malskch vtvor simultnn, nbr byla zprostedkovna rznm zpsobem odstupovan a hierarchizovan. Pokud tomu bylo jinak, vyjaduje to zvltn konflikt, do kterho bylo malstv prostednictvm technick reprodukovatelnosti obrazu zapleteno. Ani snahy pivst masy na vstavy do galeri a saln nebyly onm zpsobem, kterm by se masy k takov recepci mohly samy organizovat a ovlivovat.23 Proto se mus stejn publikum, je pokrokov reaguje na filmovou grotesku, stt tv v tv surrealismu staromdnm.

XIIIPodstatn rysy filmu jsou vyjdeny nejen ve zpsobu, jakm je lovk s pomoc kamery pedstavovn, ale tak, jak s jej pomoc zobrazuje okoln svt. Pohled na psychologii vkonu ilustruje schopnost kamery testovat. Pohled na psychoanalzu dokumentuje jej zpsobilost z jin strnky. Film skuten svt vnmn obohatil o postupy, je lze osvtlit na metodch Freudovy teorie. Peeknut pi rozmluv prolo ped padesti lety vcemn bez povimnut. e najednou otevralo hlubinn perspektivy skryt v rozhovoru, kter pedtm jako by probhal na rovni vnjho vyjadovn, mohlo bt povaovno za vjimku. Od Psychopatologie vednho ivota se to zmnilo. Prce izolovala a souasn uzpsobila k analze vci, kter dve v irokm proudu vjem unikaly nepozorovny. V cel i opticky vnmanho svta, a nyn i akusticky, s sebou rovn film pinesl podobn prohlouben apercepce. Je jenom druhou stranou te vci, e vkony, je film pedvd, lze analyzovat daleko exaktnji a z hledisek mnohem poetnjch, ne vkony, kter se pedstavuj na obraze nebo na jeviti. Vzhledem k malstv je v dajch o situaci analytick pstup filmovho zobrazovn pesnj. Ve vztahu k divadlu je pak vt analyzovatelnost vyjdena okolnost, e filmov zobrazen vkon lze snadno izolovat. Tato okolnost, a to deklaruje jej vznam, podporuje tendenci k vzjemnmu prostupovn vdy a umn. Vskutku lze st uvst, m jednn ist vypreparovan z urit situace jako sval na tle vce pout: zda svou umleckou hodnotou, nebo svou vdeckou

23

Tento zpsob recepce se me zdt neohraban; jak ovem ukazuje velk teoretik Leonardo, mohou bt i takov neohraban zpsoby ve sv dob s spchem vyuity. Leonardo srovnv malstv s hudbou tmito slovy: Malstv je hudb nadazeno, protoe nemus zemt jakmile je povolno k ivotu, jako je tomu v ppad neastn hudby Hudba, je vyprch sotva vznikla, stoj za malstvm, kter se s pouvnm fermee stalo vnm. ([Leonardo da Vinci, Frammenti letterarii e filosofici] cit. Fernand Baldensperger: Le raffermissement des techniques dans la littrature occidentale de 1840, in: Revue de Littrature Compare, XV/I, Pa 1935, s. 79.)

17

vyuitelnost. Jednou z nejrevolunjch funkc filmu je rozpoznn identickho zhodnocen fotografie pro umn a pro vdu, pro dv oblasti, je se dosud vtinou rozchzely.24 Jedinen zamen objektivu, kter odkrv detaily z invente vnjho svta a ve vcech bn znmch objevuje skryt podrobnosti, roziuje na jedn stran pohled na nezbytnosti ovldajc nai existenci, na druh stran pak otevr nesmrn a netuen pole k voln he! Nae vepy a ulice velkomst, nae kancele a zazen pokoje, nae ndra a tovrny nm pipadaly jako svt, kter ns beznadjn svr. Nyn piel film a toto vzen rozpril nlo dynamitu naasovanou na desetinu vteiny a mezi tmito do dlky rozesetmi troskami klidn podnikme sv dobrodrun vpravy. Detail roziuje prostor, zpomalen pak zrychluje pohyb. A podobn jako se pi zvten nejedn o prost upesnn jev, kter bez toho vidme nezeteln, nbr spe o pihlen zcela novmu strukturovn matrie, stejn tak mlo nm asovm zpomalen pibliuje znm motivy pohybu, nebo v tchto znmch pohybech se odkrvaj zcela nov, kter vbec nepsob jako zpomalen rychlch pohyb, nbr jako vznen, podivn klouzav, nadpirozen.25 Tak se ozejmuje, e proda promlouvajc ke kamee je jin, ne ta, kter hovo k oku. Jin pedevm proto, e namsto prostoru, v nm se lovk vdom orientuje, nastupuje prostor, do kterho pronik nevdomky. Pokud se stalo bnm, e alespo v hrubch rysech meme popsat chzi lovka, nevme tm nic o jeho postoji v prchavm okamiku vykroen. Rozumme-li onomu pohybu, kterm se shbme po zapalovai nebo lci, sotva vme nco bliho o tom, co se pitom mezi rukou a kovem vlastn odehrv, nemluv ji o ad duevnch stav, ve kterch se nachzme. Zde zasahuje kamera vemi svmi pomocnmi prostedky, svm klesnm a stoupnm, svm peruovnm a vyleovnm, svm zpomalovnm a zrychlovnm prbhu, svm zvtovnm a zmenovnm vc. O optickm nevdom se poprv dovdme od n stejn tak, jako ns do naich nevdomch hnut zasvcuje psychoanalza.

24

Pokud hledme njakou analogickou situaci, nabz se nm jedna podntn v renesannm malstv. Tak zde potkvme umn, jeho nesrovnateln rozvoj a vznam spov v neposledn ad v tom, e v sob integruje mnostv novch vd nebo alespo novch vdeckch daj. Takov umn vyuv anatomii a perspektivu, matematiku, meteorologii a nauku o barvch. "Co je nm vzdlenj," pe Valry, "ne zarejc nrok takovho Leonarda, jemu bylo malstv nejvym clem a nejvznamnj demonstrac poznn, a sice v tom smyslu, e podle jeho pesvden si dalo veznalstv, ba on sm se nezalekl teoretick analzy, ped n dnes pro jej hloubku a pesnost stojme v divu." (Paul Valry, Pie*ces sur l'art, Pa, s. 191.) Arnheim, op. cit., s. 138.

25

18

XIVOdedvna bylo jednm z nejdleitjch kol umn vytvet poptvku, pro jej pln uspokojen jet nenastal as.26 V djinch kad umleck formy se vyskytuj kritick obdob, kdy forma usiluje o efekty, je jsou vak pirozen dosaiteln teprve pi zmnnm technickm stavu, tj. s njakou novou umleckou formou. Extravagance a krutosti objevujc se pedevm v takzvan padkovch dobch umn ve skutenosti vychzej z nejbohatho historickho ohniska jeho sil . Takovmi barbarismy je jet naposledy naplnn dadaismus. Jeho podnt lze rozeznat teprve nyn: dadaismus se pokusil malskmi (pop. literrnmi) prostedky vytvoit efekty, kter dnes publikum hled ve filmu. Kad od zkladu nov a prkopnick produkce poptvky mus pekraovat sv cle. Dadaismus tak in zpsobem, jen obtuje trn cenu, tolik vlastn filmu, ve prospch vznamnjch intenc, ani si je ovem ve form zde popsan uvdomuje. Na trn zhodnocen svch umleckch dl kladli dadaist mnohem men vhu, ne na jejich nepouitelnost coby pedmt urench ke kontemplativnmu ponoen. Tto nepouitelnosti se snaili doshnout zkladnm zneuctnm materilu umleckho dla. Jejich bsn jsou slovnm saltem, obsahujcm obscnn obraty a jakkoliv pedstaviteln odpad ei. Nejinak je tomu s obrazy, do kterch vlepovali knoflky a jzdenky. Tm doshli bezohlednho znien aury kolem vlastnch kreac, kdy jim s vyuitm prostedk produkce vtiskli potupn znamen reprodukce. Nen mon, jako teba u pltna Derainova nebo bsn Rilkovy, si ped obrazem Hanse Arpa nebo ped bsn Augusta Stramma dopt as k soustedn a zaujmout stanovisko. Pohrouen se do nitra vci, kter se v dobch manskho padku stalo jakousi kolou asocilnho

26

Umleck dlo, k Andr Breton, m jen potud cenu, pokud je rozechvvno reflexemi budoucnosti. Kad vyzrl umleck forma se skuten nachz v prseku t vvojovch lini. Ji technika sama smuje k urit umleck form. Ped pchodem filmu existovaly fotografick knky, jejich obrzky pedvdly divku na pokyn palcem v rychle se mhajcm sledu boxersk zpas nebo tenisov utkn; v bazarech byly automaty, v nich bylo mono otenm kotoue vyvolat tok obrzk. Za druh, v uritch stadich svho vvoje usiluj hotov umleck formy o efekty, jich bude pozdji nov umleck forma dosahovat zcela nenucen. Dve ne se uplatnil film, se dadaist pokoueli svmi produkcemi u publika vyvolat takov vzruen, kterho pak Chaplin dosahoval zpsobem zcela pirozenm. Za tet, mnohdy nepatrn spoleensk zmny usiluj o promnu recepce, je je na prospch teprve nov umleck form. Dve ne si film zaal vytvet sv publikum, byly v csaskm obrazovm panoramatu recipovny obrazy (je prv pestaly bt nepohyblivmi) ped shromdnm publikem. Toto publikum stlo ped paravnem vybavenm stereoskopy, kter byly ureny vdy pro kadho divka samostatn. Ped tmto stereoskopem se automaticky vynoovaly jednotliv obrazy, kter na chvli ustrnuly a pak uvolnily msto dalm. S podobnmi prostedky musel pracovat jet Edison, kdy prvn filmov ps (dve ne bylo znmo filmov pltno a projekce) pedvdl malmu publiku, hledcmu do apartu, ve kterm s odvjely obrazy. Zazen csaskho panoramatu ostatn odr zvlt jasn vvojovou dialektiku. Krtce ped tm, ne film zpsobil, e se pozorovn obrazm stalo kolektivn vc, dolo ped stereoskopem ped tmto rychle zastarvajcm zazenm jet jednou k uplatnn individulnho pohlen. Stalo se tak s podobnou silou jako kdysi, kdy si knz prohlel obraz boha v celle.

19

postoje, nahrazuje rozptlen jako nov druh socilnho postoje.27 Dadaistick produkce skuten zajiovaly vehementn rozptlennebo z umleckho dla inily centrum skandlu. lo pedevm o splnn jedin poteby: vyvolat veejn pohoren. Z vbivho zevnjku nebo vemlouvavho zvukovho tvaru se v rukou dadaist promnilo umleck dlo v projektil. Dorelo na vnmatele. Doshlo taktiln povahy. To podpoilo poptvku po filmu, jeho forma rozptlen m v prvn ad rovn taktiln povahu, nebo se zde stdaj msta dje a zpsoby zbru, co oboj dolh na divka jako nrazy. Srovnejme filmov pltno s pltnem obrazu. Obraz lk pozorovatele ke kontemplaci; ped nm se me oddat proudu asociac. U filmovho zbru to mon nen. Sotva nm padne do oka, ji se zmn. Neme bt fixovn. Duhamel, kter film nenvid a kter nepochopil nic z jeho vznamu, zato mnoh z jeho struktury, komentuje tuto situaci nsledovn: Nemohu ji vce pemlet tak, jak chci. Pohybliv obrazy obsadily msto mch mylenek.28 Proud divkovch asociac je skuten okamit peruovn stdnm obraz. V tom spov okov inek filmu, kter si d, stejn jako jinde, aby byl zadren stupovanou duchaptomnost.29 Silou svho technickho uspodn film vysvobodil psychick inek oku z jeho morlnho obalu, kter dadaist jet vtinou zachovvali.30

XVMasa je matenice, z n se v souasnosti obrozuje veker navykl chovn vi umleckm dlm. Kvantita se pemnila v kvalitu: stle rostouc masy zastnnch vyvolaly promnu jejich astenstv. Pozorovatele nesm mlit, e tato spoluast se objevuje nejprve ve vykien form. Pesto se nael dostatek tch, kte se s vn chopili prv tto vnj

27

Teologickm pedobrazem tohoto pohrouen je vdom bt sm se svm bohem. Ve velkch dobch manstva byla tmto vdomm posilovna svoboda, kter setsla crkevn porunictv. V dobch manskho padku patrn stejn vdom pitakalo skryt tendenci odnmat veejnm zleitostem ony sly, je pi obcovn s bohem vkld jednotlivec do dla. Duhamel, Georges: Scnes de la vie future. Pa 1930, s. 52. Film svoj umleckou formou odpovd slcmu ohroen ivota, ktermu dnes stojme tv v tv. Poteba vydvat se na pospas inkm oku znamen lidsk pizpsoben se hrozcm nebezpem. Film odpovd hluboko uloenm zmnm apercepnho stroj zmnm, je v mtku soukrom existence prov kad chodec ve velkomstsk doprav a je dnes v historickm mtku zakou kad oban sttu. Z filmu lze odvodit dleit poznatky jak o dadaismu, tak o kubismu a futurismu . Kubismus a futurismus se zdaj bt nedokonalmi pokusy umn o vyrovnn se s prnikem aparatury do skutenosti. Na rozdl od filmu vak tyto koly sv pokusy nepodnikly na zklad vyuit aparatury k umleckmu zobrazen reality, nbr prostednictvm jaksi slitiny zobrazovan skutenosti a zobrazovan aparatury. V kubismu pitom hraje pevaujc roli tuen konstrukce tto aparatury, je spov na optice; ve futurismu pedtucha ink tto aparatury, kter se dostavuj pi rychlm oten filmovho psu.

28 29

30

20

strnky. Mezi nimi se nejradiklnji projevil Duhamel. Co pedevm filmu pital k ti, je zpsob participace, kter u mas probouz. Film oznail za zbavu hlt, za rozptlen pro nevzdlan, bdn a seden stvoen, je jsou stravovna svmi starostmi za podvanou, kter nepoaduje dn soustedn a jakkoli mylenkov schopnosti nerozncuje ohe v srdci a neprobouz jinou nadji, ne onu smnou, jednoho dne se stt hvzdou v Los Angeles.31 Vidme, e jde v podstat o star nek nad masami, kter vyhledvaj zbavu, zatmco umn vyaduje koncentraci. Je to otepan vrok. Otzkou jen zstv, zda me poskytnout vchodisko ke zkoumn filmu. Zde je teba zamyslet se. Zbava a soustedn jsou v protikladu, co lze formulovat takto: vnmatel koncentrujc se ped umleckm dlem se do nj no; vstupuje do dla, podobn jako v jedn povsti nsk mal pi pohledu na prv dokonen obraz. Naproti tomu rozptylujc se masa no dlo do sebe, pijm umleck dlo za soust sama sebe. Nejprkaznj je to v architektue. Odedvna pedstavuje prototyp umn, jeho recepce se uskuteuje rozptlen a kolektivn. Zkonitosti tto recepce jsou velmi poun. Stavby provzej lidstvo od pradvna. Mnoh umleck formy vznikly a vzaly za sv. Tragdie se rod s eky, aby s nimi zanikla a po staletch opt oila pouze ve svch pravidlech. Epos, kter m pvod v ranm obdob nrod, zanik v Evrop s odchodem renesance. Deskov malba je vtvorem stedovku a sotva bylo mon zajistit j neomezen trvn. Avak lidsk poteba pste je trval. Stavitelsk umn netrplo nikdy nezjmem. Jeho djiny jsou del ne djiny kadho jinho umn a jeho vznam vystupuje vdy, kdy chceme porozumt vztahu mas k umn. Stavby jsou recipovny dvma zpsoby: uvnm a vnmnm. Nebo lpe: taktiln a opticky. Takovou recepci nepochopme, budeme-li si ji pedstavovat jako koncentrovanou, jak je to bn u ped proslulmi architektonickmi dly. Na stran taktilnho nenachzme to, co ve vnmn optickm oznaujeme jako kontemplaci. Taktiln recepce nenastv soustednm pozornosti, nbr nvykem. Ve vztahu k architektue uruje nvyk dokonce i optickou recepci. Rovn ona se odjakiva uskuteuje spe nahodilm pohledem ne soustednm pozorovnm. Recepce vytvoen stykem s architekturou m vak za uritch okolnost kanonickou hodnotu. Protoe: koly, kterm je v dobch djinnch obrat vystaveno lidsk vnmn, nejsou z hlediska pouh optiky, tedy kontemplac, vbec eiteln. Jsou jen postupn zdolvny nvodem taktiln recepce, nvykem.

31

Duhamel, op. cit., s. 58.

21

Zvyknout si me i lovk nesoustedn. Vce: teprve schopnost zvldat urit koly v rozptlen dokazuje, e se staly zvykem. Rozptlen, je nm umn poskytuje, nabz kontrolu, do jak mry jsou nov koly pro nai apercepci eiteln. Kde jednotlivec bv asto vystaven pokuen vyhnout se podobnm kolm, tam, pokud bude moci mobilizovat masy, bude ty nejt a nejdleitj z nich eit umn. V souasn dob se tak dje ve filmu. Recepce v rozptlenm stavu, kter je vech oblastech umn stle zetelnj a je symptomem hlubokch zmn v apercepci, nachz ve filmu cvin pole. Svm okovm inkem vychz film vstc tto form vnmn. Film nepotlauje kultovn moment pouze tm, e stav publikum do role posuzovatele, nbr tak proto, e tato role nevyaduje pozornost. Publikum se nachz v roli zkouejcho, avak zkouejcho rozptlenho.

DoslovSlc proletarizace dnenho lovka a formovn mas jsou dvmi stranami jednoho a tho procesu. Faismus se pokou organizovat nov vznikajc zproletarizovan masy, ani poruuje vlastnick vztahy, na jejich odstrann masy nalhaj. Svou spsu spatuje v tom, e dovoluje masm vyjdit se (ne vak domhat se svch prv).32 Masy maj prvo na zmnu vlastnickch vztah; faismus chce dt masm vraz pi zachovn tchto vztah. Faismus dsledn smuje k estetizaci politickho ivota. Znsilovn mas, srench kultem vdce k zemi, odpovd znsilnn aparatury, kterou faismus postavil do slueb vroby kultovnch hodnot. Vechny snahy o estetizaci politiky vrchol v jedinm bod. Tmto jedinm bodem je vlka. Pi zachovn zddnch vlastnickch vztah umouje vlka, a pouze ona, dt cl irokmu masovmu hnut. To je vyjden situace politicky. Z pohledu techniky je nm pedkldna takto: pouze vlka umouje mobilizaci vech dostupnch technickch prostedk a souasn zachovn vlastnickch vztah. Je samozejm, e apoteza vlky ve faistickm podn tyto argumenty nepouv. Pesto je pohled na n poun. V Marinettiho Manifestu k italsko-

32

Zde, s ohledem na filmov tdenk, jeho propagandistick vznam lze sotva pecenit, je dleit jedna technick okolnost. Masov reprodukci vychz neobyejn vstc reprodukce masy. Pi velkch slavnostnch prvodech, monstrpardch, pi masovch sportovnch podnicch a ve vlce, pi vjevech, dnes vesms filmovanch, pohl masa sama sob do tve. Tato udlost, jej dosah nen poteba zdrazovat, souvis velmi zce s rozvojem reprodukn, ppadn snmac techniky. Obecn jsou masov hnut zetelnji zaznamenateln aparaturou ne pohledem. Snmky stotiscovho davu lze nejlpe podit z pta perspektivy. A je-li tato perspektiva pstupn lidskmu oku prv tak dobe jako aparatue, nelze pece jen na obraze, kter si s sebou oko odn, provdt zvteniny, jako je tomu u fotografie. To znamen, e masov hnut, a rovn i vlka, jsou onou formou lidskho jednn, kter vychz neobyejn vstc aparatue.

22

habesk koloniln vlce se k: Ji sedmadvacet let vystupujeme my, futurist, proti tomu, e vlka bv oznaovna jako antiestetick V souladu s tm tvrdme: Vlka je krsn, protoe prostednictvm plynovch masek, megafon, budcch ds, plamenomet a malch tank prokazuje vldu lovka nad podmannm strojem. Vlka je krsn, protoe ohlauje vysnn pokovovn lidskho tla. Vlka je krsn, protoe obohacuje kvetouc louku o planouc orchideje mitrailleus. Vlka je krsn, protoe do jedin symfonie spojuje zvuk vstel, dlovou palbu, pomlky mezi nimi, vn a rozkladn zpachy. Vlka je krsn, protoe vytv nov architektury, jako architektury velkch tank, geometrickch leteckch eskader, kouovch spirl nad hocmi vesnicemi a mnoha jinch Bsnci a umlci futurismu , pipomete si tyto principy estetiky vlky, aby v zpas o novou poezii a novou plastiku byl jimi ozen!33 Pednost tohoto Manifestu je jeho jasnost. Zpsob kladen otzek si zaslou, aby byl pejat dialektikem. Ten estetiku dnen vlky popisuje takto: pokud bude pirozen zhodnocovn produktivnch sil zadrovno vlastnickm uspodnm, pak bude rst technickch prostedk, tempa zdroj energie zhodnocovn nepirozen. A to ve vlce, kter svmi destrukcemi dokazuje, e spolenost nebyla dostaten zral k tomu, aby uinila techniku svm orgnem, a e technika nebyla dosti vyvinut, aby zvldla iveln spoleensk sly. Imperialistick vlka je ve svch nejhrznjch rysech dna rozporem mezi ohromnmi vrobnmi prostedky a jejich nedostatenm vyuitm ve vrobnm procesu (jinmi slovy, nezamstnanost a nedostatkem odbyti). Imperialistick vlka je vzpourou techniky, inc si nrok na lidsk materil, nebo spolenost j odepela jej materil pirozen. Msto aby regulovala eky, zavd do koryta svch zkop proudy lid, msto aby ze svch letadel rozsvala obil, zasypv msta zpalnmi bombami, a v plynov vlce nalezla zpsob novho odstrann aury. Fiat ars pereat mundus, k faismus a oekv od vlky umleck uspokojen smyslovho vnmn promnnho technikou, jak piznv Marinetti. To je zjevn dovren lart pour lart. Lidstvo, kter kdysi za Homra bylo objektem podvan pro olympsk bohy, se jm nyn stalo samo pro sebe. Jeho sebeodcizen doshlo onoho stupn, na nm lze vlastn zkzu provat jako nejvy estetick poitek. Jedn se o estetizaci politiky, jak ji provd faismus. Komunismus odpovd politizac umn.

33

La Stampa Torino.

23