95
Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

€¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

  • Upload
    others

  • View
    3

  • Download
    0

Embed Size (px)

Citation preview

Page 1: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2011

Page 2: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

2012Oddělení politiky MSP a maloobchodu

Odbor inovací a investic – Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje

Page 3: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

2

Obsah Manažerské shrnutí...............................................................................................................................................................................................4

Fakta a čísla............................................................................................................................................................................................................5

Definice malého a středního podnikatele.........................................................................................................................................................5

Živnostenské podnikání....................................................................................................................................................................................6

Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR..................................................................................................................................................6

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích......................................................................................................................................7

Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků...........................................................................................................................7

Výkony.........................................................................................................................................................................................................7

Účetní přidaná hodnota..............................................................................................................................................................................8

Mzdy............................................................................................................................................................................................................8

Investice.......................................................................................................................................................................................................9

Zahraniční obchod............................................................................................................................................................................................9

Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE.............................................................................................................................10

Průmysl......................................................................................................................................................................................................10

Stavebnictví...............................................................................................................................................................................................11

Obchod......................................................................................................................................................................................................11

Služby.........................................................................................................................................................................................................12

Podmínky pro podnikání.....................................................................................................................................................................................13

Snižování administrativní zátěže podnikatelů................................................................................................................................................13

Hodnocení dopadů regulace...........................................................................................................................................................................14

Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů..............................................................................................................14

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2011............................................................................................15

Zákon o významné tržní síle............................................................................................................................................................................16

Podnikatelská rada..........................................................................................................................................................................................17

Realizace podpor pro malé a střední podniky....................................................................................................................................................18

Programy podpor Ministerstva průmyslu a obchodu.....................................................................................................................................18

Operační program Podnikání a Inovace (OPPI).........................................................................................................................................18

Finanční nástroje (ČMZRB, a.s.).................................................................................................................................................................22

Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje...............................................................................................................................24

Program EFEKT 2011 na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie........................................................................24

Rozvoj tuzemských technologicky orientovaných MSP na zahraničních trzích prostřednictvím projektu Czech Accelerator................25

Programy podpor Ministerstva práce a sociálních věcí..................................................................................................................................26

Programy podpor Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy....................................................................................................................27

Program EUREKA.......................................................................................................................................................................................27

KONTAKT II................................................................................................................................................................................................27

Společné technologické iniciativy (JTI)......................................................................................................................................................28

Program EUROSTARS.................................................................................................................................................................................28

Program GESHER.......................................................................................................................................................................................29

Programy podpor Ministerstva pro místní rozvoj..........................................................................................................................................29

Národní program podpory cestovního ruchu...........................................................................................................................................29

Integrovaný operační program (IOP)........................................................................................................................................................30

Page 4: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

3

Programy podpor Ministerstva zemědělství..................................................................................................................................................30

Program rozvoje venkova ČR.....................................................................................................................................................................30

Analýza přínosů podpory MSP pro regiony z OPPI.............................................................................................................................................34

Jihočeský kraj.............................................................................................................................................................................................34

Jihomoravský kraj......................................................................................................................................................................................34

Karlovarský kraj.........................................................................................................................................................................................34

Kraj Vysočina.............................................................................................................................................................................................35

Královéhradecký kraj.................................................................................................................................................................................35

Liberecký kraj.............................................................................................................................................................................................36

Moravskoslezský kraj.................................................................................................................................................................................36

Olomoucký kraj..........................................................................................................................................................................................37

Pardubický kraj..........................................................................................................................................................................................38

Plzeňský kraj..............................................................................................................................................................................................38

Praha + Středočeský kraj...........................................................................................................................................................................39

Ústecký kraj...............................................................................................................................................................................................39

Zlínský kraj.................................................................................................................................................................................................40

Malé a střední podniky a Evropská unie.............................................................................................................................................................41

Podpora exportu..................................................................................................................................................................................................43

Veletrhy a výstavy.....................................................................................................................................................................................45

Program DESIGN PRO EXPORT..................................................................................................................................................................46

Individuální služba „Analýza stavu designu ve firmě“...............................................................................................................................47

Adresář designérů.....................................................................................................................................................................................47

Zahraniční akce Design pro export............................................................................................................................................................47

Kampaň na podporu technických oborů...................................................................................................................................................47

Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP)...................................................................................47

Národní inovační strategie ČR.............................................................................................................................................................................50

Priority MPO v oblasti MSP pro rok 2012...........................................................................................................................................................51

Návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020..................................................................................51

Projekt Seed fond............................................................................................................................................................................................55

Program Inostart.............................................................................................................................................................................................56

Příprava na příští programovací období – návrhy rámcových programů EU pro období 2014-2020................................................................57

Informace - Kontakty...........................................................................................................................................................................................60

Kontaktní informační místa pro podnikatele..................................................................................................................................................60

Jednotná kontaktní místa..........................................................................................................................................................................60

SOLVIT........................................................................................................................................................................................................60

ProCoP (zkratka z angl. Product Contact Point – Kontaktní místo pro výrobky)......................................................................................60

Enterprise Europe Network.......................................................................................................................................................................61

Zelená linka pro export..............................................................................................................................................................................61

Informační místa pro podnikatele - Hospodářská komora ČR..................................................................................................................61

Přístup k užitečným informacím.....................................................................................................................................................................62

Seznam použitých zkratek..............................................................................................................................................................................63

Page 5: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

4

Manažerské shrnutí

Podnikatelskou činnost k 31. 12. 2011 v ČR vykonávalo celkem 1 066 787 právnických a fyzických osob

(s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 814 897 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 251 890. Oproti roku 2010 došlo k poklesu

o 25 598 podniků1.

Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011 byl 99,84 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2011 činil 54,43 %. Podíl MSP na hrubém domácím produktu není v současné době ČSÚ sestavován ve velikostním členění, tudíž není ve zprávě uveden.

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2011 rozhodnuto o podporách

malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 39,93 mld. Kč. V dotačních programech bylo autorizováno k proplacení 15,68 mld. Kč.

V roce 2011 bylo v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 427 projektů předložených malými a středními podniky, které byly podpořeny částkou 1,51 mld. Kč.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v rámci aktivní politiky zaměstnanosti 3,816 mld. Kč. Z toho 2,156 mld. Kč byly financovány z Evropského sociálního fondu.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2011 v rámci programu EUREKA poskytlo malým a středním podnikům 110 mil. Kč a v programu EUROSTARS 41,54 mil. Kč.

Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2011 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory

cestovního ruchu dotace 38 projektům malých a středních podniků v celkové výši 64,58 mil. Kč.

Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci kterého v roce 2011 proplatilo 469 projektům malých a středních podniků dotaci v celkové výši 1,56 mld. Kč.

Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2011 realizovalo 51 projektů na podporu ekonomické diplomacie

v hodnotě 4,6 mil. Kč. Tento program je primárně zaměřen na pomoc malým a středním podnikům při jejich vstupu na zahraniční trhy.

1 V souvislosti se snižování administrativní zátěže podnikatelů byla použita nová metodika využívající více administrativní data a numerické výpočty na úkor přímého statistického zjišťování. Uváděná data z roku 2010 jsou v této Zprávě přepočítána dle stejné metodiky, tudíž se mohou lišit od dat uváděných ve Zprávě o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2010.

Page 6: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

5

Fakta a čísla

Definice malého a středního podnikatele

Definice drobného, malého a středního podnikatele používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. 8. 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách). Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční

rozvahy (velikosti aktiv/majetku).

Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat/příjmy nepřesahuje 50 milionů EUR a jeho aktiva/majetek

nepřesahují 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podnikatelů jsou malí podnikatelé vymezeni jako podnikatelé,

kteří zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 10 milionů EUR.

V rámci kategorie malých a středních podnikatelů jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat/příjmy nebo aktiva/majetek nepřesahují 2 miliony EUR.

Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují:

Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“).

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným odhadem, a to pro první

účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.

Dalšími kritérii, která jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou druhy podniků. Jedná se především o „Nezávislé podniky“ a „Partnerské podniky“. Podrobnou definici naleznete

v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 800/2008 (obecné nařízení o blokových výjimkách).

Page 7: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

6

Živnostenské podnikání

V České republice bylo k 31. 12. 2011 evidováno celkem 3 146 013 živnostenských oprávnění, což představuje oproti roku 2010 nárůst o 136 570 živnostenských oprávnění, tj. o 4,54 %.

Živnostenské oprávnění získalo k 31. 12. 2011 celkem 2 293 241 podnikatelů. Oproti roku 2010 se celkový počet podnikatelů s živnostenským oprávněním zvýšil o 59 767, tj. o 2,68 % (čísla nejsou statisticky očištěna o neaktivní podnikatele).

Počet živnostenských oprávnění na 1 000 obyvatel vydaných k 31. 12. 2011 činil 298,24 oprávnění, přičemž počet podnikatelů na 1 000 obyvatel je 217,40. Na jednoho podnikatele tak připadá průměrně 1,37 živnostenského oprávnění.

Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR

Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů MSP v ČR v letech 2001 - 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 20110

200,000

400,000

600,000

800,000

1,000,000

1,200,000

Počet MSP-právnické osoby Počet MSP-fyzické osoby Počet MSP celkem

Zdroj: ČSÚ

Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2011 v České republice

celkem 1 066 787 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 814 897 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 251 890. Oproti roku 2010 došlo u právnických a fyzických osob k poklesu o 25 598 podniků.

Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem) na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2011 byl 99,84 %.

Page 8: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

7

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích

Graf č. 2: Vývoj počtu zaměstnanců MSP v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

1,84

8 1,94

7

1,91

0

1,90

4

1,92

4 1,98

3 2,03

3

2,01

1

1,86

6

1,83

6

1,85

6

Počet zaměstnanců (v tis.)

Zdroj: ČSÚ

Celkový počet zaměstnanců malých a středních podniků se v roce 2011 zvýšil oproti roku 2010 o 20 tis. (o 1,09 %) na celkových 1856 tis. zaměstnanců. Podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém

počtu zaměstnanců podnikatelské sféry v ČR v roce 2011 činil 60,85 %.

Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků

Výkony

Graf č. 3: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2,28

7,96

2

2,41

7,36

7

2,65

4,24

6

2,94

5,41

9

3,15

4,57

9

3,68

0,03

4

3,95

1,87

5

4,50

1,87

9

3,89

4,00

9

4,00

1,78

9

4,06

4,79

5

Výkony (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

V roce 2011 vytvořily malé a střední podniky výkony ve výši 4 064 795 mil. Kč., což je oproti roku 2010 navýšení

o 63 006 mil. Kč. Podíl malých a středních podniků na celkových výkonech v roce 2011 dosáhl 49,50 %, což je oproti roku 2010 pokles o 1,74 %.

Page 9: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

8

Účetní přidaná hodnota

Graf č. 4: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

720,

493

778,

556

898,

360

964,

759

1,02

7,71

7

1,18

5,22

5

1,27

8,72

3

1,39

2,04

1

1,23

5,81

1

1,25

7,67

3

1,34

2,29

7

Účetní přidaná hodnota (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

V roce 2011 vytvořily malé a střední podniky celkem 1 342 297 mil. Kč účetní přidané hodnoty, oproti roku 2010 došlo ke zvýšení o 84 624 mil. Kč. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků na celku ČR tvořil 54,43 %

(tj. zvýšení o 0,49 % oproti roku 2010).

Mzdy

Graf č. 5: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

283,

207

313,

215

325,

689

344,

861

368,

457

404,

486

445,

941

476,

960

454,

163

457,

413

474,

685

Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) v mil. Kč

Zdroj: ČSÚ

V sektoru malých a středních podniků dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2011 výše 21 313 Kč a meziročně tak došlo k růstu průměrných výdělků o 552 Kč, což je zvýšení o 2,66 %. Průměrné mzdy v sektoru malých a středních podniků byly v roce 2011 nižší o 10,24 % než celostátní průměr podnikatelské sféry, který je podle propočtu Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů Českého statistického úřadu vykazován ve výši 23 744 Kč

(zde je nutné vzít v úvahu vliv odvětvové diferenciace).

Page 10: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

9

Investice

Graf č. 6: Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 2001 - 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

169,

280

170,

289

214,

718

235,

578

265,

609

303,

627

301,

853 38

8,14

8

321,

236

351,

970

339,

288

Investice celkem (hmotné, nehmotné, vč. pozemků) v mil. Kč

Zdroj: ČSÚ

Investice (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) malých a středních podniků dosáhly v roce 2011 hodnotu 339 288 mil. Kč, což je o 12 682 mil. Kč méně než v roce 2010. tj. o 3,61 %.

Zahraniční obchod

Graf č. 7: Malé a střední podniky (fyzické a právnické osoby) 0-249 zaměstnanců

2010

2011

1,302,836

1,477,952

1,356,608

1,514,541

Dovoz (v mil. Kč.) Vývoz (v mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Graf č. 8: Fyzické osoby

2010

2011

709,605

814,859

494,141

597,489

Dovoz (v mil. Kč.) Vývoz (v mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Page 11: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

10

Graf č. 9: Právnické osoby 0-249 zaměstnanců

2010

2011

593,232

663,093

862,467

917,052

Dovoz (v mil. Kč.) Vývoz (v mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

V absolutní hodnotě dosahuje vývoz malých a středních podniků ve sledovaném období nepřetržitý nárůst. V roce 2011 došlo k meziročnímu zvýšení vývozu malých a středních podniků o 175 116 mil. Kč, tj. o 11,85 %. Podíl malých a středních podniků na celkovém dovozu v roce 2011 byl 56,60 % a podíl malých a středních podniků na celkovém vývozu byl 51,50 %.

Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE

Průmysl

Graf č. 10: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v průmyslu v ČR v letech 2001 - 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

232,

637

233,

602

257,

881

288,

120

302,

642

344,

976

399,

174

411,

280

360,

511

386,

224

407,

968

Účetní přidaná hodnota v průmyslu (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků v průmyslu se v roce 2011 snížil oproti roku 2010

o 4 783 podniků na celkových 173 292 aktivních subjektů. V roce 2011 zaměstnávaly tyto podniky v ČR 598 000 zaměstnanců. Účetní přidaná hodnota vytvořená v malých a středních podnicích v průmyslu se v roce 2011 zvýšila oproti roku 2010 o 21 744 mil. Kč, tj. o 5,63 %. Celkové mzdy (bez ostatních osobních nákladů) v sektoru malých a středních podniků v průmyslu vzrostly v roce 2011 oproti roku 2010 o 5 879 mil. Kč, tj. o 4,06 %.

Investice celkem (hmotné a nehmotné, včetně pozemků) malých a středních podniků v průmyslu klesly v roce 2011 oproti roku 2010 o 6 371 mil. Kč, tj. o 4,98 %.

Stavebnictví

Page 12: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

11

Graf č. 11: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

58,5

04

58,5

62

65,5

75

68,3

60

69,5

30 111,

457

130,

683 15

0,74

0

136,

928

128,

914

129,

186

Účetní přidaná hodnota ve stavebnictví (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků ve stavebnictví v roce 2011 klesl oproti roku 2010

o 5 360 podniků, tj. o 3,20 %, na celkových 162 029 subjektů. Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích ve stavebnictví v roce 2011 oproti roku 2010 klesl o 10 000, tj. o 4,78 %. Výkony malých a středních

podniků ve stavebnictví v roce 2011 klesly oproti roku 2010 o 36 462 mil. Kč, tj. o 6,46 %. Účetní přidaná hodnota vytvořená v malých a středních podnicích ve stavebnictví v roce 2011 vzrostla oproti roku 2010 o 272 mil. Kč tj. o 0,21 %. Mzdy (bez ostatních osobních nákladů) v malých a středních podnicích ve stavebnictví klesly v roce 2011 oproti roku 2010 o 1 550 mil. Kč, tj. o 3,18 %. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) malých a středních podniků ve stavebnictví v roce 2011 klesly proti roku 2010 o 1 786 mil. Kč, tj. 5,26 %.

Obchod

Graf č. 12: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP v obchodě v ČR v letech 2001 – 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

166,

771

201,

982

216,

738

224,

405

230,

835

251,

059

258,

049

253,

472

214,

884

242,

113

247,

370

Účetní přidaná hodnota v obchodě (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků v obchodu v roce 2011 klesl oproti roku 2010 o 4 941 podniků, tj. o 2,13 %, na celkových 227 184 subjektů. Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích

v obchodu vzrostl v roce 2011 oproti roku 2010 o 3 tis., tj. o 0,82 %. Výkony malých a středních podniků v obchodu v roce 2011 klesly oproti roku 2010 o 13 302 mil. Kč, tj. o 2,30 %. Účetní přidaná hodnota vytvořená

v malých a středních podnicích v obchodu v roce 2011 se oproti roku 2010 zvýšila o 5 257 mil. Kč, tj. o 2,17 %. Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) malých a středních podniků v obchodu vzrostly v roce 2011 oproti roku 2010 o 2 622 mil. Kč, tj. o 2,80 %. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) malých a středních podniků v obchodu klesly v roce 2011 oproti roku 2010 o 3 035 mil. Kč, tj. o 6,93 %.

Page 13: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

12

Služby

Graf č. 13: Vývoj účetní přidané hodnoty MSP ve službách v ČR v letech 2001 - 2011

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

166,

771

167,

817

217,

582

246,

112

269,

624

301,

019

314,

140

348,

884

331,

473

318,

475

340,

296

Účetní přidaná hodnota ve službách (mil. Kč)

Zdroj: ČSÚ

Počet ekonomicky aktivních malých a středních podniků ve službách v roce 2011 klesl oproti roku 2010 o 4 996 podniků, tj. o 1,14 %, na celkových 348 760 subjektů. Počet zaměstnanců v malých a středních podnicích ve službách v roce 2011 vzrostl oproti roku 2010 o 16 tis. tj. o 4,71 %. Výkony malých a středních podniků ve službách se v roce 2011 zvýšily oproti roku 2010 o 20 006 mil. Kč, tj. o 2,52 %. Účetní přidaná hodnota

vytvořená v malých a středních podnicích ve službách v roce 2011 vzrostla oproti roku 2010 o 21 821 mil. Kč, tj. o 6,86 %. Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) malých a středních podniků ve službách vzrostly

v roce 2011 oproti roku 2010 o 5 254 mil. Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) malých a středních podniků ve službách klesly v roce 2011 oproti roku 2010 o 4 901 mil. Kč, tj. o 5,31 %.

Page 14: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

13

Podmínky pro podnikání

Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Ministerstvo průmyslu a obchodu zajišťuje snižování administrativní zátěže v několika směrech. Snižování administrativní zátěže podnikatelů je prioritou i současné vlády a bylo proto uvedeno v programovém

prohlášení vlády ze dne 4. 8. 2010.

Výchozím bodem bylo usnesení vlády č. 421 ze dne 13. 4. 2005, o snižování administrativní zátěže podnikatelů. V roce 2008 přijala Česká republika Plán snižování administrativní zátěže s cílem snížit administrativní zátěž

podnikatelů o 20 % do konce roku 2010. Následně pak byl, usnesením vlády č. 308 ze dne 27. 4. 2010, zvýšen původní cíl na 25 % a současně bylo jeho plnění posunuto do konce roku 2012.

Ministerstvo průmyslu a obchodu připravilo ve spolupráci s ostatními ministerstvy a úřady státní správy Zprávu o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31. 12. 2011 (dále jen Plán), která byla vypracována s odkazem na usnesení vlády č. 446 ze dne 21. 4. 2008 o Plánu a zohledňovala také usnesení vlády č. 308 ze dne 27. 4. 2010, kterým byl rozšířen cíl snížit administrativní zátěž podnikatelů o 25 % do konce roku

2012.

Změny realizované k 31. 12. 2011 odpovídají úspoře podnikatelů ve výši 12,079 mld. Kč ročně, tj. 16,38 % z celkové zátěže naměřené v roce 2005. Materiál byl schválen usnesením vlády č. 257 ze dne 11. 4. 2012. Jednotlivým resortům bylo uloženo pokračovat v plnění Plánu a průběžně přijímat další opatření nad rámec Plánu.

Dalším navazujícím přístupem ve snižování administrativní zátěže podnikatelů je identifikace infomačních povinností a jejich měření po oblastech.

Usnesením vlády č. 861 ze dne 1. 12. 2010 byl schválen projekt Přeměření, který připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Českým statistickým úřadem a který zároveň zohledňuje usnesení vlády č. 308 ze dne 27. 4. 2010.

Cílem projektu Přeměření není uvádět administrativní zátěž podnikatelů v % u jednotlivých resortů, ale informační povinnosti identifikovat ve 12-ti oblastech, u kterých jsou předpokládány nejzřetelnější výsledky

a dosažení největších úspor pro podnikatele (např. vstup do podnikání, obchodní právo, vydávání povolení). Tyto informační povinnosti budou identifikovány u vybraných resortů. Informační povinnosti se budou kvantifikovat, následně kombinovat kvalitativní a kvantitativní indikátory a na podkladě získaných výsledků budou prováděny úpravy v právních předpisech. Problematika administrativní zátěže podnikatelů bude tedy

uchopena jiným způsobem a tyto aktivity by se měly více přiblížit podnikatelům.

Page 15: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

14

Projekt Přeměření byl zahájen v roce 2011. V současné době probíhá pokračování prací dle harmonogramu,

v roce 2012 se předpokládají pracovní jednání se zástupci expertní a monitorovací skupiny pro přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Byla zrealizována veřejná zakázka, jejímž obsahem byl výzkum náročnosti administrativních prací a zjištění iritujících povinností. K 30. 6. 2011 byly zjištěny počty informačních povinností ve sledovaných oblastech. S daty zjištěnými v průběhu roku 2011 bylo pracováno v 1. pololetí roku 2012. Základní informace jsou součástí Zprávy o plnění Plánu snižování administrativní zátěže podnikatelů do 31. 12. 2011.

Hodnocení dopadů regulace

Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu navrhované právní

úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit dopad budoucí regulace, a to nově

již ve fázi plánování.

V souladu s Dodatkem ke Koaliční smlouvě ze dne 30. 6. 2011 byl schválen usnesením vlády ze dne 13. 7. 2011 č. 519 s účinností od 1. 8. 2011 přesun problematiky koordinace procesu hodnocení dopadů regulace RIA v České republice z Ministerstva vnitra na Úřad vlády. Usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922 byly následně schváleny s účinností od 1. 1. 2012 novelizované Obecné zásady pro hodnocení dopadů regulace RIA.

Ze strany resortu Ministerstva průmyslu a obchodu je hodnocení dopadů regulace věnována důsledná pozornost. Na změny Obecných zásad RIA (a s tím související změny Legislativních pravidel vlády a Jednacího řádu vlády) je reflektováno aktualizací příslušného opatření ministra, kterým je upraven způsob realizace RIA

v rámci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu (např. informační povinnost věcného gestora prostřednictvím adresy [email protected], definování spojitosti s pilotním projektem Jednotných dat právní účinnosti). Zároveň probíhají konzultace v dané oblasti s cílem zkvalitnit v maximální míře výstupy Ministerstva průmyslu a obchodu.

Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů

V průběhu roku 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu pokračovalo ve spolupráci s Expertní skupinou pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, ve které jsou zástupci podnikatelských svazů, sdružení

a asociací, ve sbírání a řešení dalších námětů na snížení administrativní zátěže podnikatelů a odstraňování nebo alespoň zmírňování překážek v podnikání. Často se jedná o návrhy změn systémových v těch zákonech,

vyhláškách a nařízeních, které zásadním způsobem negativně ovlivňují podmínky podnikání v České republice. Za cca 1,5 roku existence výše uvedené spolupráce Ministerstva průmysl a obchodu a Expertní skupiny pro snižování administrativní zátěže podnikatelů bylo přijato cca 100 námětů, z nichž se podařilo vyřešit již dvě desítky námětů – např. zjednodušení žádosti podnikatele o dotaci na aktivní politiku zaměstnanosti, snížení

administrativní zátěže při zřizování malých čističek vod atd. Pro řešení jednotlivých témat je prostor v rámci meziresortních připomínkových řízení a zároveň probíhají přímá vyjednávání se zástupci věcně příslušných

resortů.

Page 16: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

15

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2011

Novelou živnostenského zákona provedenou zákonem č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, se s účinností od 1. 4. 2011, v návaznosti na změny v soustavě úřadů

práce, mění § 45a odst. 4 živnostenského zákona tak, že se slova „příslušnému úřadu práce“ nahrazují slovy „Úřadu práce České republiky - příslušné krajské pobočce a na území hlavního města Prahy

pobočce pro hlavní město Prahu“. Novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 152/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997

Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 7. 2011 mění ustanovení § 3 živnostenského zákona tím, že mezi činnosti vyloučené z režimu tohoto zákona zařazuje činnost „auditorů bezpečnosti pozemních komunikací“.

Zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů

(chemický zákon) se s účinností od 1. 1. 2012 v příloze č. 2 živnostenského zákona u předmětu podnikání „Výroba nebezpečných chemických látek a nebezpečných chemických přípravků a prodej

chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické a toxické“ v prvém sloupci slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických směsí“, ve druhém sloupci se slova „chemických přípravků“ nahrazují slovy „chemických směsí“, ve třetím sloupci se slova „§ 2 odst. 2 zákona č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „§ 5 odst. 1 písm. f) a g) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon)“, slova „chemického přípravku“ se nahrazují slovy „chemické směsi“ a na konci textu se doplňují slova „zákona č. 145/2010 Sb. a zákona č. 155/2010 Sb.“.

Zákon č. 351/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s účinností od 1. 1. 2012 pozměňuje text ustanovení § 6 odst. 3

živnostenského zákona týkající se prokazování bezúhonnosti fyzických osob. Tato změna souvisí se sladěním právní úpravy živnostenského zákona a obchodního zákoníku ve věci prokazování bezúhonnosti osobami, které nejsou občany ČR ani jiného členského státu EU.

Novela živnostenského zákona provedená zákonem č. 355/2011 Sb., kterým se s účinností

od 1. 1. 2012 mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, doplňuje § 14 živnostenského zákona tak, že se za slova

„nemá příslušné živnostenské oprávnění,“ vkládají slova „popřípadě přejímající společník, který je fyzickou osobou a nemá dosud příslušné živnostenské oprávnění,“. V návaznosti na text zákona o přeměnách společností a družstev se doplňuje výčet subjektů oprávněných pokračovat v provozování živnosti o fyzické osoby.

S účinností od 1. 4. 2012 se zákonem č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě, v § 3 odst. 2 písm. a) živnostenského zákona slova „zdravotní péče“ nahrazují slovy „zdravotních služeb“ a výčet činností vyloučených z působnosti živnostenského zákona

se doplňuje o činnost „poskytování zdravotních služeb“. Zákonem č. 420/2011 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o trestní

odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, se s účinností od 1. 1. 2012 mění § 8 živnostenského zákona tak, že překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 5 týkající se dosud pouze fyzické

osoby se nově vztahuje i na právnickou osobu. Živnostenský zákon dále stanoví, jakým způsobem

Page 17: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

16

se bude neexistence této překážky provozování živnosti u tuzemských i zahraničních právnických osob

prokazovat a dokládat (viz též § 46 odst. 2 živnostenského zákona). Zákonem č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona

o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, se s účinností od 1. 1. 2013 mění § 3 odst. 3 písm. a) živnostenského zákona tak, že se mezi činnosti vyloučené z režimu tohoto zákona zařazuje činnost „penzijních společností“.

Zákon č. 458/2011 Sb., o změně zákonů související se zřízením jednoho inkasního místa a dalších

změnách daňových a pojistných zákonů, s účinností od 1. 1. 2015 mění ustanovení § 45a živnostenského zákona a § 2 zákona o živnostenských úřadech (zákon č. 570/1991 Sb., ve znění

pozdějších předpisů). Tato úprava odráží změny v daňovém řádu, zákonu o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákonu o nemocenském pojištění, zákonu o veřejném zdravotním pojištění

a zákonu o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Vzhledem ke zřízení jednoho inkasního místa se upravuje možnost činit podání prostřednictvím živnostenských úřadů pouze na vybraná podání vůči správci daně, který se stane zároveň novým správcem pojistného.

Zákon o významné tržní síle

Na základě Plánu legislativních prací vlády na rok 2011 byl vypracován Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ,,Návrh zákona, kterým se zrušuje zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů“.

Předložení předmětného materiálu a jeho podoba vyplynula současně z doporučení meziresortní pracovní skupiny ustavené k řešení problematiky významné tržní síly (členové jsou zástupci Ministerstva průmyslu

a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva zemědělství a Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže) a z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu.

Cílem předložené právní úpravy je zrušení zvláštní právní úpravy představované zákonem č. 395/2009 Sb.,

o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití, a rozšíření právní úpravy obecných vztahů souvisejících s hospodářskou soutěží a zákonem o cenách. Zároveň by mělo dojít

ke zpřesnění procesních postupů ve správních řízeních, které předpokládají použití nové právní úpravy zákona o ochraně hospodářské soutěže tak, aby v tomto ohledu došlo ke zvýšení právní jistoty adresátů.

Do textu stávajícího zákona o ochraně hospodářské soutěže se vkládá nová hlava, která upravuje vztahy

tzv. významného ekonomického postavení soutěžitele a počítá s deklaratorním výčtem skutkových podstat a především jednání, která jsou shledána jako zakázaná. Zároveň dochází ke zvýšení hranice určující stav významného ekonomického postavení (významné tržní síly) ze stávajících 5 mld. Kč na 10 mld. Kč.

Po meziresortním připomínkovém řízení, které probíhalo v období září – říjen 2011, byl materiál rovněž projednán v průběhu měsíce prosince 2011 v pracovních komisích Legislativní rady vlády, a to v komisi pro veřejné právo I. – správní právo č. 2, komisi pro veřejné právo II. – finanční právo a v komisi pro soukromé právo.

Page 18: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

17

Legislativní rada vlády na svém 92. zasedání ve čtvrtek 12. 1. 2012 projednávání návrhu zákona přerušila.

V měsíci únoru 2012 proběhla jednání vedoucích pracovníků Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se zástupci Legislativní rady vlády o případné úpravě návrhu zákona.

Podnikatelská rada

Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců je Podnikatelská rada – poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu meziresortního charakteru v oblasti podpory podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání. Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum, které má 14 zástupců státní správy a 13 zástupců soukromého sektoru.

V průběhu roku 2011 se uskutečnila tři zasedání Podnikatelské rady, na kterých byla diskutována např. témata: Živnostenský zákon a jeho novela, Snižování administrativní zátěže podnikatelů, Hodnocení dopadů regulace

(RIA), čerpání strukturálních fondů Ministerstva průmyslu a obchodu – možnosti pro živnostníky, zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití a další. Na základě závěrů jednání pléna Podnikatelské rady byla zřízena v roce 2011 Pracovní skupina pro bankovní poplatky a byla zpracována analýza ,,Výše a struktura bankovních poplatků a jejich vliv na podnikatelské prostředí v ČR”, jejíž závěry byly prezentovány opět na jednání pléna Podnikatelské rady.

Page 19: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

18

Realizace podpor pro malé a střední podniky

Programy podpor Ministerstva průmyslu a obchodu

Operační program Podnikání a inovace (OPPI)

Tento operační program je základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání

finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007 — 2013. OPPI vychází ze základních principů Lisabonské strategie (následně Strategie Evropa 2020), která je primárně orientována na dosažení vyššího

hospodářského růstu a zaměstnanosti při respektování principů udržitelného rozvoje.

Hlavním cílem OPPI je podpora a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry, a to zejména stimulací poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, na komercializaci výsledků výzkumu a vývoje, na podporu podnikatelského ducha a růst hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií.

OPPI se skládá ze 7 prioritních os (6 prioritních os určených pro podnikatelskou sféru + 1 prioritní osa OP Technická pomoc2), jež se dále člení na oblasti podpory a jednotlivé programy. V souladu se zvolenou strategií

je v rámci OPPI poskytovaná podpora směřována do oborů, které jsou nebo mají potenciál stát se konkurenceschopnými v evropském a světovém měřítku. Tato konkurenceschopnost se opírá především o využití nových poznatků z oblasti vědy a výzkumu, realizaci inovačních opatření, kvalitní pracovní sílu a o fungující síť služeb pro podnikatele.

OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách:

Prioritní osa 1: Vznik firem

Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových firem s akcentem

podpory na inovačně orientované podniky. Pozornost je věnována problematice dostupnosti vhodných finančních nástrojů s cílem usnadnit přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP.

Prioritní osa 2: Rozvoj firem

Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické vybavenosti podniků nákupem

moderních technologií, včetně informačních a komunikačních technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

2 Účelem je vytvořit institucionální, technické a administrativní podmínky pro realizaci operačních programu.

Page 20: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

19

Prioritní osa 3: Efektivní energie

Obsahuje oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 4: Inovace

Obsahuje 2 oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi, a na podporu jejich vlastních

firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace

Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě podnikatelských

inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání

Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné přípravy

na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

Page 21: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

20

Tabulka č. 1: Programy podpory - přehled podpory pro podnikatelskou sféru

Globální cíl OPPI Specifický cíl prioritní osy Prioritní osa Oblast podpory Program podpory

„Zvýšit do konce programovacího období konkurenceschopnost

české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru

průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových

zemí Evropy“

Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro využití

nových finančních nástrojů pro zahájení podnikání

1. Vznik firem

1.1 Podpora začínajícím

podnikatelůmSTART

1.2 Využití nových finančních nástrojů SEED FOND/ VC FOND

Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových

výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a

komunikačních technologií a služeb pro podnikání

2. Rozvoj firem

2.1 Bankovní nástroje podpory

MSP

PROGRES

ZÁRUKA

SEED FOND/ VC FOND

2.2 Podpora nových výrobních

technologií, ICT a vybraných

strategických služeb

ROZVOJ

ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY

ICT V PODNICÍCH

Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných,

případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven)

3. Efektivní energie

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje

energieEKO-ENERGIE

Posílit inovační aktivity podniků (zavádění inovací technologií,

výrobků a služeb)4. Inovace

4.1 Zvyšování inovační výkonnosti

podnikůINOVACE

4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum

a vývojPOTENCIÁL

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit

infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a

inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit

podnikatelskou infrastrukturu

5. Prostředí pro podnikání a

inovace

5.1 Platformy spolupráce

SPOLUPRÁCE

PROSPERITA

5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských

zdrojůŠKOLICÍ STŘEDISKA

5.3 Infrastruktura pro podnikání NEMOVITOSTI

Zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání

6. Služby pro rozvoj podnikání

6.1 Podpora poradenských služeb PORADENSTVÍ

6.2 Podpora marketingových

služebMARKETING

Zdroj: Programový dokument OPPI z listopadu 2011

Tabulka č. 2: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2011 – dotace v Kč

Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP

ProgramPočet

projektůObjem

Počet ŽoP

Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 244 2 622 015 000 187 747 881 736

Eko-energie - Dotace - Výzva III 169 744 564 000 14 82 674 979

Page 22: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

21

Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I

60 1 349 431 000 65 754 866 463

Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I

53 353 584 000 63 319 646 005

ICT a strategické služby – Výzva I 67 693 862 000 250 456 433 899

ICT a strategické služby – Výzva II 83 925 960 000 123 239 569 743

ICT a strategické služby – Výzva III 102 961 506 000 29 60 061 119

ICT v podnicích - Výzva I 207 484 444 000 261 378 467 682

ICT v podnicích - Výzva II 209 473 073 000 183 259 837 616

ICT v podnicích - Výzva III 573 1 174 676 000 74 92 132 846

Inovace - Inovační projekt - Výzva I 79 1 157 725 000 125 984 624 724

Inovace - Inovační projekt - Výzva II 107 1 479 628 000 108 719 540 160

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 99 1 617 616 000 76 750 736 123

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 172 2 724 392 000 34 167 332 360

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I 107 25 660 000 70 4 418 183

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II 154 28 669 000 41 2 138 198

Klastry - Výzva I 17 581 535 000 50 246 860 883

Klastry - Výzva II 10 263 089 000 4 4 263 069

Marketing - Výzva I 491 292 631 000 493 191 782 447

Marketing - Výzva II 283 296 576 689 58 30 696 822

Nemovitosti - Výzva I 247 3 050 436 000 399 2 229 997 406

Nemovitosti - Výzva II 325 4 714 740 000 120 664 742 534

Poradenství - Výzva I 360 109 680 000 119 31 837 191

Potenciál - Výzva I 46 656 175 000 103 581 626 764

Potenciál - Výzva II 100 1 430 028 000 119 597 388 549

Potenciál - Výzva III 56 672 085 000 8 32 806 233

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 253 379 000 38 394 136 310

Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 4 20 380 933

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 8 371 861 000 4 58 955 279

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 4 313 027 000 1 19 056 288

ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 648 205

Rozvoj - Výzva II 305 2 037 515 000 301 1 457 598 289

Rozvoj - Výzva III 476 3 258 559 000 127 520 287 305

Školicí střediska - Výzva I 135 953 552 000 162 577 964 095

Školicí střediska - Výzva II 117 692 886 000 49 112 428 896

Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 36 33 268 539

Technologické platformy - Výzva II 5 23 565 000 13 7 265 569

Celkem 5 763 39 929 407 689 4 222 15 681 353 442

Zdroj: informační systém ISOP7-13Finanční nástroje (ČMZRB, a.s.)

V souvislosti s realizací úvěrových a záručních programů byla v roce 2010 převedena do úvěrového fondu ve správě Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (ČMZRB), částka 200 mil. Kč. Záruční program pro začínající podnikatele využíval prostředky uvolněné v souvislosti s ukončováním záruk a splácením úvěrů poskytnutých v předchozích letech ve výši 47, 6 mil. Kč. V roce 2011 byly též poskytovány záruky na základě žádostí podaných v roce 2010 v záručních programech zařazených do OPPI a programu záruk, jenž byl součástí Národního protikrizového plánu.

Page 23: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

22

V roce 2011 bylo v programu START (OPPI) uzavřeno 9 smluv o záruce, k jejichž podpoře byly užity programové

prostředky ve výši 5,1 mil. Kč, při poměru 15/85 představuje příspěvek státního rozpočtu částku ve výši 0,8 mil. Kč a OPPI 4,3 mil. Kč.

V roce 2011 bylo v programu ZÁRUKA (OPPI) uzavřeno 29 smluv o záruce, k jejichž podpoře byly užity programové prostředky ve výši 109,1 mil. Kč, při poměru 15/85 představuje příspěvek státního rozpočtu částku ve výši 16,4 mil. Kč a OPPI 92,7 mil. Kč.

V programu PROGRES (OPPI) bylo v roce 2011 uzavřeno 130 smluv o úvěru ve výši 1084,7 mil. Kč. V případě

tohoto úvěrového programu bylo 40 % financováno z prostředků finančního trhu prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s. (433,9 mil. Kč) a 60 % z veřejných prostředků (650,8 mil. Kč,

z toho 97,6 mil. Kč ze státního rozpočtu a 553,2 mil. Kč ze strukturálních fondů EU).

V národních programech záruk bylo poskytnuto s využitím disponibilních prostředků záručního fondu 73 záruk, k jejichž podpoře byly užity programové prostředky ve výši 38,2 mil. Kč. Tyto záruky byly v převážné části poskytnuty pro začínající podnikatele.

Tabulka č. 3: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2011

program počet uzavřených smluv objem podpor (mil. Kč)

záruky START(OPPI) 9 5,1

záruky ZÁRUKA (OPPI) 29 109,1

úvěry* PROGRES(OPPI) 130 1084,7

záruky ZÁRUKA(národní) 73 38,2

celkem 241 1237,1

Zdroj: údaje ČMZRB* úvěry zahrnují 60 % příspěvku OPPI a 40 % příspěvku ČMZRB z finančního trhu

Na základě závazku prodloužit dobu ručení ČMZRB formou dodatků ke smlouvě o záruce prodloužila trvání

záruky poskytnutých v předchozích letech u 855 záruk ve výši 4 294 mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb.

V rámci záručních a úvěrových programů OPPI bylo v roce 2011 podpořeno 9 projektů soustředěných hlavně

na udržitelný rozvoj, 69 projektů s pozitivním dopadem na udržitelný rozvoj. Z podpořených projektů bylo 13 soustředěno hlavně na podporu rovných příležitostí, 30 projektů mělo pozitivní dopad na rovné příležitosti. Podpořené projekty předpokládaly vytvoření 570 nových pracovních míst.

Tabulka č. 4: Realizace úvěrových a záručních programů od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2011

program počet uzavřených smluv objem podpor (mil. Kč)

záruky ZÁRUKA 2010 4 181,3

START 85 39,4

Page 24: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

23

úvěry* PROGRES 375 2 938,6

START 97 62,5

celkem 2 567 7 221,8Zdroj: údaje ČMZRB* úvěry zahrnují 60 % příspěvku OPPI a 40 % příspěvku ČMZRB z finančního trhu

Od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2011 činil celkový objem čerpaných prostředků v rámci OPPI 22 903,2 mil. Kč , z čehož bylo 21 702,8 mil. Kč z veřejných prostředků a 1 200,4 mil. Kč bylo vloženo z finančního trhu. Programy OPPI jsou financovány z 15 % ze státního rozpočtu ČR a z 85 % z prostředků strukturálních fondů EU, podíl státního

rozpočtu tedy činil 3 255,4 mil. Kč a podíl strukturálních fondů EU 18 447,4 mil. Kč.

Rámcový program – technologická centra, centra strategických služeb

Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí Rámcovým programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl v jeho posledním znění, na základě usnesení vlády ČR č. 217 ze dne 12. 3. 2007, účinný ode dne 18. 6. 2007 do dne 10. 7. 2008, kdy došlo k zastavení tohoto Programu. Po tomto datu nemohla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest přijímat nové žádosti. Vyplácení podpory ve formě dotací na již schválené projekty zastaveno nebylo a bude pokračovat i v nadcházejících letech.

Cílem programu je podpora investic do inovačních aktivit firem v oblasti high-tech výrobků, což přispívá

ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na světových trzích, a také do oblasti informačních technologií a podnikových služeb, jako jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb včetně regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie a high-tech opravárenská centra.

Poskytovateli podpory jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, pokud jde o dotace na podnikatelskou činnost, a Ministerstvo práce a sociálních věcí v případě dotací na školení a rekvalifikaci. Z rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu bylo prostřednictvím Rámcových programů vyčerpáno v roce 2011 na podporu 23 projektů malých a středních podniků 186,09 mil Kč. Formou dotací na školení a rekvalifikaci bylo v rámci tohoto programu v roce 2011 vyčerpáno 3,68 mil. Kč z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce

a sociálních věcí na podporu 6 projektů malých a středních podniků.Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje

V roce 2011 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového výzkumu

a vývoje formou dotací ze státního rozpočtu v rámci následujících programů:

TRVALÁ PROSPERITA (2006 – 2011) - tematický program, který je součástí Národního programu výzkumu.

TIP (2009 – 2017) - resortní program zajišťující výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění

udržitelného rozvoje ve všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého

a efektivního využívání.

Page 25: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

24

Celkem bylo v roce 2011 v rámci programů průmyslového výzkumu a vývoje Ministerstva průmyslu a obchodu podporováno 427 projektů předložených malými a středními podniky. Tyto projekty byly podpořeny částkou 1 503 mil. Kč. Celková výše prostředků vyčerpaných na podporu všech 762 projektů výzkumu a vývoje v roce 2011 dosáhla 3 227 mil. Kč.

Program EFEKT 2011 na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie

Na základě zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, byl vyhlášen Státní program na podporu úspor

energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Poslání Státního programu vyplývá z jeho názvu a je jím snaha iniciovat úspory energie a větší využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Administrací programu

je pověřeno Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Celkově bylo v roce 2011 z programu EFEKT podpořeno 75 projektů, které uskutečnilo 50 firem malých a středních podnikatelů v celkové dotaci ve výši 13,32 mil. Kč, což představuje téměř 42 % celkových přidělených dotací v tomto programu.

Z toho bylo 10 fyzických podnikajících osob, které obdržely dotaci ve výši 2,18 milionů Kč, 3 akciové společnosti získaly dotace ve výši 0,33 milionů Kč a 37 společností s ručením omezeným dostalo v dotacích z programu

EFEKT 10,82 milionů Kč.

Podpora malým a středním podnikatelům v rámci Státního programu EFEKT 2011 byla členěna do následujících oblastí:

V aktivitách zaměřených na výstavbu zařízení na úspory energie a využití obnovitelných zdrojů energie byly podpořeny celkem 3 podnikatelské projekty malých a středních podnikatelů. Celková částka vyčerpaná na tyto podpory byla ve výši 2,05 mil. Kč. Celková roční úspora elektrické energie, která bude dosažena realizací těchto podpořených projektů, bude 4560 GJ. Přínosem uskutečněných projektů bude také úspora emisí CO2 ve výši téměř 1266 tun ročně.

V aktivitách zaměřujících se na pořádání výstav, seminářů, kurzů a vydávání odborných publikací a příruček z oblasti úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie bylo podpořeno celkem 40 podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů (z toho 6 fyzických osob). Celková částka vyčerpaná na tyto podpory byla ve výši 7,11 mil. Kč.

V aktivitách zaměřujících se na poskytování energetického poradenství v rámci provozování Energetických konzultačních a informačních středisek bylo podpořeno celkem 30 podnikatelských

projektů malých a středních podnikatelů (z toho 9 fyzických osob). Celková částka vyčerpaná na tyto podpory byla 3,16 mil. Kč.

V oblasti specifických projektů byly podpořeny 2 subjekty ve výši 1 mil. Kč.

Ekonomické přínosy programu EFEKT se dají obtížně vyčíslit, protože zahrnuje nejméně z poloviny podporu projektům a aktivitám neinvestiční povahy s nepřímou úsporou energie. Pozitivní dopady na energeticky šetrné

a efektivní chování veřejnosti, které je významně podporováno energetickou osvětou a bezplatným poradenstvím, však není zanedbatelný.

Page 26: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

25

Plánovaný výhled pozitivních dopadů tohoto programu se bude odvíjet od výše finančních prostředků, které

budou pro tento program uvolněny. Je třeba přiznat, že také v roce 2012 činí tato částka pouze 30 mil. Kč, což zcela jistě nepokryje očekávaný zájem žadatelů o dotaci ani z poloviny, zvláště v této době, kdy skončily některé evropské programy na podporu úspor energie a světová ekonomika je v krizi.

CzechEkoSystem

Součástí podpory především začínajících podnikatelských subjektů je pomocí podpory rozvoje tzv. inovačního ekosystému cíleně podpořit ekonomický, marketingový a manažerský rozvoj malých a středních firem. Součástí

tohoto ekosystému je i podpora pro uplatnění zdrojů rizikového kapitálu, zvláště pak tzv. zárodečného kapitálu (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na pomoc s financováním začínajících inovativních firem a finanční

podporu jejich dalšího rozvoje. Vzhledem k podpoře infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřené zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb, např. právě podporou inovační infrastruktury pro nově vznikající inovační firmy v podnikatelských inkubátorech, je zcela logicky navazující efektivní formou podpory inovačního podnikání právě využití možností uplatnění rizikového kapitálu. K výše popsaným účelům slouží interní projekt pro zvýšení připravenosti firem v počátečním stádiu vývoje pro uplatnění startovního financování firem formou rizikového kapitálu. Projekt CzechEkoSystem zpřístupňuje celé spektrum poradenských služeb MSP s velmi malou spoluúčastí podpořených firem, tj. se spoluúčastí 20 % na nákladech poradenských služeb. Součástí poradenských služeb je i poskytnutí

koučinku zkušeným koučem, úspěšným podnikatelem a manažerem. Toto specifické poradenství je zaměřené na úspěšný rozvoj podnikání účastníka projektu (MSP) včetně přípravy a nabídnutí projektu účastníka k financování prostřednictvím rizikového kapitálu. Na tomto nákladu se MSP nepodílí vůbec. Podpora je poskytována formou de minimis.

Rozvoj tuzemských technologicky orientovaných MSP na zahraničních trzích prostřednictvím projektu Czech Accelerator.

Cílem projektu je pomocí poradenských služeb zaměřených především na rozvoj manažerských zkušeností a posílení marketingových schopností podpořit rozvoj inovativních českých malých a středních firem na vyspělých zahraničních trzích. Součástí poskytovaného poradenství je podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu, snadný přístup k potenciálním strategickým

partnerům, špičkovým poradcům či účast na networkingových akcí a seminářích s investory. Projekt je určen malým a středním českým technologickým společnostem, které vlastní produkt v oblasti Life science,

biotechnologií, medicínských technologií, Cleantech, nanotechnologií, přesného strojírenství či ICT. V roce 2011 bylo v rámci projektu vysláno do Silicon Valley, USA a na východní pobřeží USA 6 společností. Od roku 2012 bude umožněno v rámci projektu CzechAccelerator 2011 – 2014 nastartovat budoucnost podnikání nadějných českých firem již v 5 destinacích: USA – Silicon Valley, USA – Boston, Izrael, Singapur a Švýcarsko.

Programy podpor Ministerstva práce a sociálních věcí

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytlo prostředky aktivní politiky zaměstnanosti s nepřímým vlivem na podporu podnikání (rovněž prostřednictvím Úřadu práce České republiky). V roce 2011 bylo na opatření

v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání, vyčerpáno:

Page 27: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

26

226,9 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu technologických

center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2011 vytvořeno 926 nových pracovních míst a rekvalifikováno 4 317 zaměstnanců.

3 690 mil. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa, příspěvek na zapracování, při přechodu na nový podnikatelský program, projekt „Vzdělávejte se!“, regionální cílené programy). Z toho 2,156 mld. Kč bylo financováno z Evropského

sociálního fondu. V roce 2011 MPSV a Úřadu práce ČR podpořily tvorbu celkem 34 835 nových pracovních míst a rekvalifikace 50 561 zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání.

Celkem bylo tedy v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo 3 816 mil. Kč. Přínos aktivní politiky

zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky nezaměstnaných, působí motivačně). V roce 2012 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání, kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 24 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let) či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče.

K 31. 12. 2011 evidoval Úřad práce České republiky celkem 508 451 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 53 100. Míra registrované nezaměstnanosti k 31 12. 2011 činila 8,6 %.

Tabulka č. 5:

Page 28: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

27

Zdroj: MPSV

Programy podpor Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy

Program EUREKA

Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného

a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit.

Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského

průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce 2011 bylo v rámci účelové podpory v programu EUREKA malým a středním podnikům poskytnuto 110,23 mil. Kč. V roce 2012 bude pokračovat dofinancování běžících projektů za program EUREKA a malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 81,43 mil. Kč. Současně pokračuje financování projektů v programu EUREKA CZ, který navazuje na program EUREKA. Příjemcům u nových projektů bude vyplacena podpora ve výši 31,39 mil. Kč.

KONTAKT II

Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu s dobou řešení 2-4 roky.

Uchazečem o účelovou podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace podle článku

2.2. písm. d) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), popř. malé a střední podniky vymezené v části 2.2. písm. a) Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací.

Financování společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů projektu nemusí být na obou stranách identická.

Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže

ve výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II.

V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena spolupráce se státy: Čínská lidová republika, Izrael, Indie, Japonsko, Korejská republika, Rusko a Spojené státy americké.

Page 29: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

28

Společné technologické iniciativy (JTI)

Společné technologické iniciativy jsou zřízené na základě čl. 187 Smlouvy o fungování EU a představují zvláštní grantové schéma pro implementaci 7. rámcového programu Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace (2007 – 2013). V současné době v ČR pokrývají JTI těchto šest tematických oblastí: vestavěné počítačové technologie, výzkum v oblasti léčiv, letectví a aeronautiku, nanoelektroniku, bezpečná paliva a vodík, globální monitorování země pro bezpečnost a ochranu životního prostředí. U projektů

společných technologických iniciativ je základním předpokladem vytváření partnerství mezi výzkumnými pracovníky veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí s průmyslovými kapacitami buď malých

a středních nebo velkých podniků.

Očekávanými výsledky těchto projektů jsou nové a inovativní technologie, nové materiály, inovativní výrobní procesy atd.

Na projektech spolupracují řešitelé z mnoha zemí, konsorcium je tvořeno 20 i více účastníky. Účastníkům z ČR se daří být součástí velmi úspěšných, vysoce hodnocených konsorcií a jejich projektů. Vzhledem k tomu, že většina projektů má za sebou teprve třetinu doby řešení, je hodnocení předčasné. V roce 2011 bylo v rámci institucionální podpory v programu JTI malým a středním podnikům poskytnuto 23,59 mil. Kč. Pro rok 2012 činí závazky u projektů JTI 23,10 mil. Kč. V roce 2012 přibydou další závazky na základě připravované vlny přijímání

žádostí o institucionální podporu.

Program EUROSTARS

Tento program vychází z aplikace článku 169 Evropské smlouvy na podporu malých a středních podniků. Vznikl na základě mechanismů EUREKY a 7. RP EU. Česká republika byla jednou ze zakládajících zemí programu. Rok 2011 byl rokem pokračujících projektů první, druhé, třetí a čtvrté výzvy. Došlo ke smluvnímu zajištění projektů páté výzvy a tím k zahájení řešení. Zároveň došlo k administraci šesté a příprava k otevření sedmé výzvy. Podle schválených pravidel programu došlo k vykonání prvního auditu.

V rámci programu EUROSTARS byly v roce 2011 malým a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů ve výši 41,54 mil. Kč. Předpokládaná výše podpory v roce 2012 činí 23,63 mil. Kč na projekty

již běžící a cca 10,000 mil. Kč na projekty, které budou přijaty v rámci 6. výzvy. Z důvodu krátké doby činnosti v tomto programu nelze ještě hodnotit výsledky ukončených projektů. INSIDER je prvním ukončeným projektem za účasti řešitelských organizací z České republiky, Izraele a Maďarska, který byl zařazen na základě výsledků tržního uplatnění mezi úspěšné projekty programu Eurostars.

Program GESHER

Program GESHER je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem a vývojem

ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael, v projektech aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů VaV s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií

a lékařské techniky, Bio-Agro – zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály,

Page 30: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

29

nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto zatím nelze

hodnotit jeho výsledky. V roce 2010 byla v rámci programu GESHER poskytnuta institucionální podpora ve výši 1,935 mil. Kč. V roce 2011 již bylo příjemcům poskytnuto 6,955 mil. Kč na financování již probíhajících projektů. V průběhu roku 2011 byla vyhlášena nová výzva, ve které může být uchazečům poskytnuto až 20,000 mil. Kč.

Programy podpor Ministerstva pro místní rozvoj

Národní program podpory cestovního ruchu

Národní program podpory cestovního ruchu (NPPCR) je zaměřený na podporu domácího cestovního ruchu v České republice. V roce 2011 byl vyhlášen podprogram Cestování dostupné všem, který kromě začlenění

nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu měl přispět k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik

nových pracovních míst nebo udržení stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu, atd. Účelem podprogramu bylo podpořit podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a středních podniků, které provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu.

Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly:

Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél tras, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu;

Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu vytvořených produktů. Podporovány budou i aktivity vedoucí k lepší orientaci po atraktivitách cestovního ruchu pro handicapované (sluchově, zrakově postižené apod.).

Na období 2010 – 2013 bylo původně pro NPPCR schváleno 430 mil. Kč. Z důvodu úspor výdajů státního rozpočtu jsou skutečné výdaje na dotace sníženy. V roce 2011 byly přiděleny dotace 42 akcím ve výši 68,691

mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti, která umožní zlepšením doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech.

Dotace byla přidělena na 38 akcí, jejichž žadatelé se řadí mezi MSP, v celkové výši 64,57 mil. Kč.

Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2012. V roce 2012 bude zpracována evaluace podprogramu, který byl realizován v roce 2010 a vyhodnocení bude předloženo členům vlády pro informaci

v červnu 2012.

Page 31: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

30

Na rok 2012 je plánována podpora podnikatelským subjektům v NPPCR ve výši cca 60 mil. Kč, z nichž převážná

většina bude přidělena MSP.

Integrovaný operační program (IOP)

Na tento operační program připadá cca 6,1 % z alokace operačních programů v období 2007 - 2013. Finanční prostředky tohoto operačního programu jsou určeny k rozvoji veřejné správy, cestovního ruchu, informační

společnosti, k podpoře zaměstnanosti, péče o zdraví obyvatel, ke zlepšení bydlení a bezpečnosti obyvatelstva. Rozhodující část podpory IOP se týká veřejného sektoru (organizační složky státu, kraje, obce a jimi zřizované či

zakládané organizace).

Podpora malého a středního podnikání je v tomto programu spíše okrajová, v rozhodující míře se týká oblasti intervence 5.2 Zlepšení prostředí v problémových sídlištích, konkrétně aktivity Regenerace bytových domů (rekonstrukce a modernizace bytových domů); realizace probíhá v 41 městech o velikosti nad 20 tis. obyvatel na základě zpracovaných a realizovaných Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM).

Podpora se tatím týkala 115 projektů malých a středních podniků (s vydanými rozhodnutím) s objemem podpory (ERDF a státní rozpočet) ve výši 355,3 mil. Kč a s čerpáním prostředků (proplacené prostředky příjemcům MSP) v objemu 266,8 mil. Kč; z toho v roce 2011 byly příjemcům MSP proplaceny prostředky

v oblasti Regenerace bytových domů ve výši 151,5 mil. Kč.

Vzhledem k tomu, že dosud byly v oblasti intervence 5.2 IOP proplaceny prostředky tvořící necelou třetinu alokace, lze odhadovat, že do konce realizace programu v letech 2012 až 2015 budou ještě malým a středním podnikům v oblasti intervence 5.2 IOP proplaceny prostředky v rozsahu cca 500 - 550 mil. Kč.

Programy podpor Ministerstva zemědělství

Program rozvoje venkova ČR

Dne 17. 7. 2007 byl Výborem pro rozvoj venkova EK schválen programový dokument pro čerpání finančních

prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007-2013. Cílem Programu rozvoje venkova je přispět k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program rozvoje venkova dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České

republiky v základních potravinářských komoditách. Podporuje také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově.

Schválení: Rozhodnutím EK ze dne 17. 7. 2007 na období 2007 – 2013Počet os: 4

Počet opatření: 25

Page 32: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

31

Na realizaci Programu rozvoje venkova je z prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova

alokováno na období 2007 – 2013 celkem 2 857,506 mil. EUR. Tato částka je doplněna prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,561 mil. EUR.

Program rozvoje venkova se člení na 4 základní osy:

První osa má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a lesnictví, zlepšit kvalitu

zemědělských, potravinářských a lesnických produktů a posílit přizpůsobivost a rozvoj venkovských oblastí.

Druhá osa podporuje zvyšování biodiverzity v krajině, ochranu přírodních zdrojů, zachování kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině, snižování emise skleníkových plynů a zachování funkce lesů.

Třetí osa je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech (infrastruktury, kulturní a sociální vybavenosti) a zejména na tvorbu pracovních příležitostí s důrazem na diverzifikaci ekonomických aktivit, podporu zakládání podniků, cestovní ruch a podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

Čtvrtá osa je osa Leader, jejímž cílem je na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru (metoda Leader) přispět k posílení ekonomického potenciálu, zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova a zlepšení kvality života na venkově.

Důležitou součástí Programu rozvoje venkova je podpora malého a středního podnikání, která je realizována prostřednictvím projektových opatření osy I a III:

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

Opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění inovativních postupů. Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatelem je výrobce potravin nebo surovin uvedených v příloze I. Smlouvy o založení ES.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Opatření je zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci činnosti zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení pro využití

obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohou být zemědělští podnikatelé.

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

Oblastí podpory je drobná výroba, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora zaměřena na výstavbu zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie (bioplynové stanice, kotelny

na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší velikosti - mikropodniky.

Podpora cestovního ruchu

Page 33: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

32

Podpora je určena na vybudování ubytovacích zařízení včetně stravování, sportovních zařízení, půjčoven

sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel.

Příjemcem podpory může být zemědělský podnikatel, nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií podnikání v oblasti cestovního ruchu, nestátní nezisková organizace a zájmové sdružení právnických osob.

Podpora je poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě předložení

a schválení projektu. Žádosti jsou přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí.

Tabulka č. 6: V roce 2011 bylo skutečně proplaceno

Opatření Počet projektů

DOTACEEU (Kč) ČR (Kč) Celkem (Kč)

Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským

produktům129 318 401 416 106 133 841 424 535 257

Diverzifikace činností nezemědělské povahy 74 448 077 227 149 359 100 597 436 327

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 188 270 901 348 90 300 511 361 201 859

Podpora cestovního ruchu 78 134 350 119 44 783 403 179 133 522Celkem 469 1 171 730 110 390 576 855 1 562 306 965

Zdroj: údaje IS SZIF

Přínosem poskytnutých podpor je zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby nových pracovních míst, zvýšení hrubé přidané hodnoty podpořených podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie z obnovitelných zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispějí ke zvýšení počtu turistických návštěv, a tím k oživení ekonomiky venkovských obcí.

Jedním z cílů Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 je podpora diverzifikace a oživení ekonomiky na venkově podporou malým a středním podnikům. Tento cíl je v programu kvantifikován pomocí indikátorů.

Tabulka č. 7: Přehled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova k 31. 12. 2011.

Opatření Indikátor Dosažená hodnota k 31. 12. 2011 Cílová hodnota (rok 2015)

Přidávání hodnoty zemědělským

a potravinářským produktům

Počet podpořených podniků 349 750

Celkový objem investic 152 mil. EUR 211 mil. EUR

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Počet příjemců podpory 156 1064

Celkový objem investic 232 mil. EUR 296 mil. EUR

Počet projektů na bioplynové 76 123

Page 34: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

33

stanice

Podpora zakládání podniků s jejich rozvoje

Počet podpořených mikropodniků 500 1084

Počet projektů na bioplynové stanice 16 46

Celkový objem investic 92 201

Podpora cestovního ruchu Celkový objem investic 54 mil. EUR 145 mil. EUR

Zdroj: MZe

Zdroje finanční podpory

Na podporu malého a středního podnikání v roce 2011 byly prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 proplaceny finanční prostředky v celkové výši 1,562 mld. Kč, z toho:

ze státního rozpočtu ve výši 390 mil. Kč; z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova ve výši 1 172 mil. Kč.

Výhled postupu pro další období

V roce 2012 proběhne v pořadí již šesté kolo příjmu žádostí na uvedená opatření. Předpokládá se zazávazkování celého zbývajícího rozpočtu na sedmileté období.

V červnu 2012 je plánován příjem žádostí na opatření:

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje;

Na podzim 2012 je plánován příjem žádostí na opatření:

Podpora cestovního ruchu.

Page 35: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

34

Analýza přínosů podpory MSP pro regiony z OPPI

Jihočeský kraj

Jedním z nejvíce poptávaných programů v Jihočeském kraji byl program Inovace – Inovační projekt. Potřeba

zavádění inovovaných produktů do výroby, vlastní vývojové a výzkumné činnosti a také propojení podnikatelské a akademické sféry se odráží právě v zájmu o tento program. Přestože Jihočeský kraj je historicky zaměřen spíše na zemědělské hospodaření, potřeba inovovaných výrobních procesů je z hlediska konkurenceschopnosti stěžejní a vzhledem k zájmu o program Inovace si podniky tuto skutečnost uvědomují.

Dalším z hojně poptávaných programů je též program Školicí střediska, který v rámci vybudování infrastruktury

pro školení a vzdělávání umožňuje podnikům vlastními silami vytvářet kvalitně vzdělané odborníky, které potřebují do svých provozů a kteří nejsou v požadovaném množství dostupní na trhu práce. V neposlední

řadě podniky v Jihočeském kraji využívají také programy směřující do ICT, možnosti podpory účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí – program Marketing, a také program Poradenství, díky kterému je možné čerpat dotace na služby poradců.

Vzhledem ke specifikům Jižních Čech vycházejících především ze zemědělské historie regionu je rozvržení poptávky do programů podpory jasnou ukázkou toho, že společnosti působící v Jihočeském kraji jsou si vědomy potřeby investic do projektů s vysokou přidanou hodnotou. Protože právě tyto projekty korespondují s moderními vývojovými trendy, které vedou směrem ke stabilitě, udržitelnosti a konkurenceschopnosti.

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj poskytuje v rámci České republiky druhé největší zázemí pro vzdělání. Kvalitní přípravu na budoucí povolání nabízí hned 14 vysokých škol zhruba 85 000 studentům. Do sektorů zpracovatelského průmyslu a oblasti strategických služeb proudí vysoce kvalifikovaná pracovní síla zejména z Vysokého učení

technického v Brně a Masarykovy univerzity.

O inovačním potenciálu regionu svědčí mimo jiné působení 6 klastrů podpořených z Operačního programu Podnikání a inovace, které přispívají svou činností k vytvoření kvalitní základy průmyslově aplikovatelného výzkumu a zkvalitnění vazeb mezi výzkumem, VŠ a soukromou sférou.

V Jihomoravském kraji má také dlouholetou tradici strojírenský průmysl, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných oblastí (hospodářsky slabé regiony – např. Hodonín, Znojmo, Blansko,…). Tento program je pak zaměřen na nákup moderních výrobních technologií, které napomáhají rozvoji malých a středních podniků.

Karlovarský kraj

V Karlovarském kraji je velký podíl strojírenských firem, a tak ze všech programů OPPI je nejžádanější Rozvoj, který bohužel nebyl v roce 2011 otevřen. V prvenství ho tedy vystřídal program Inovace - Inovační projekt,

Page 36: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

35

prostřednictvím kterého je stimulován růst inovačního potenciálu podnikatelského sektoru. Ve IV. Výzvě bylo

podáno celkem 21 žádostí v celkové výši přesahující 694 mil. Kč.

Snahu firem předběhnout konkurenci dokazuje i zvýšený zájem firem o program ICT v Podnicích, ve kterém žadatelé podali celkem 19 žádostí v celkové výši 42 mil. Kč.

Společnosti investují značné částky také do rozvoje svých zaměstnanců, a to za pomoci programu Školicí střediska. V rámci II. výzvy bylo přijato celkem 11 žádostí v celkové výši 145 mil. Kč.

V regionu podniky nejeví zájem o ochranu průmyslových práv, což dokazuje skutečnost, že v rámci programu Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví nebyla podána ani jedna žádost.

Kraj Vysočina

Jedním z nejvíce poptávaných programů v Kraji Vysočina v roce 2011 byl program Inovace – Inovační projekt. Potřeba zavádění inovovaných produktů do výroby, vlastní vývojové a výzkumné činnosti a také propojení podnikatelské a akademické sféry se odráží právě v zájmu o tento program. Přestože Kraj Vysočina je historicky zaměřen spíše na zemědělské hospodaření, potřeba inovovaných výrobních procesů je z hlediska konkurenceschopnosti důležitá a vzhledem k zájmu o program Inovace si podniky tuto skutečnost uvědomují.

Dalším z hojně poptávaných programů byl též program Školicí střediska, který v rámci vybudování infrastruktury pro školení a vzdělávání umožňuje podnikům vlastními silami vytvářet kvalitně vzdělané odborníky, které potřebují do svých provozů a kteří nejsou v požadovaném množství dostupní na trhu práce. V neposlední řadě podniky v Kraji Vysočina hojně využívaly také programy směřující do ICT, možnosti podpory účasti na veletrzích a výstavách v zahraničí – program Marketing a také program Poradenství, díky kterému je možné čerpat dotace na služby poradců.

S rozvojem firem a přílivem investic úzce souvisí infrastruktura pro vědu a výzkum. Ta není na Vysočině zcela dostatečná. V kraji funguje Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod pod Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě. Důležitou úlohu zastupuje síť podnikatelských inkubátorů provozovaných

v okrese Třebíč. Jejich cílem je podpořit inkubaci malých výrobních či řemeslných firem. Věda a výzkum a následný rozvoj inovačního potenciálu firem je navázán na terciární vzdělávání. V kraji Vysočina existují pouze 2 vzdělávací instituce tohoto typu. Co se týká oboru ekonomické činnosti, ve zpracovatelském průmyslu převládají podniky zabývající se výrobou kovových výrobků a zpracovatelé dřeva.

Královéhradecký kraj

Z hlediska počtu podpořených projektů v rámci Operačního programu Podnikání a inovace se Královéhradecký kraj pohybuje v republikovém průměru (z porovnání je vyloučen program Rozvoj, protože není možné v KHK žádat o podporu v rámci daného programu). V rámci jednotlivých programů je dosahováno spíše

nadprůměrných výsledků v programech: Inovace – Inovační projekt, ICT v podnicích a programu Spolupráce – Klastry. Velké využití a obliba programu Inovace – Inovační projekt je způsobeno zejména kvalitním podnikatelským zázemím a možností realizace nákladnějších a sofistikovanějších projektů s vyšší přidanou hodnotou. Priorita inovací a rozvoje kraje je zachycena v rámci zpracované Regionální inovační strategie

Page 37: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

36

Královéhradeckého kraje, přičemž tento dokument určuje hlavní směry rozvoje kraje v oblasti výzkumu, vývoje

a inovací.

Obecně lze tento kraj charakterizovat jako oblast s velice významným potenciálem v oblasti vědy, výzkumu a inovací, s existencí vysokých škol a intenzivní spoluprací různých podnikatelských subjektů. Jako příklad úspěšné spolupráce firem je často prezentován Klastr OMNIPACK, který je zaměřen na kooperaci společností v oblasti obalů a obalové techniky. Rozvoj v oblasti informačních a komunikačních technologií a sídlo velkého

počtu IT společností vyústil ve vznik Hradeckého IT klastru. Budoucí rozvoj IT oborů a dostatek kvalifikovaných absolventů zajišťuje Fakulta informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové. Tato Univerzita v roce

2010 reagovala na absenci kvalifikovaných odborníků v technických oborech zřízením Přírodovědecké fakulty. Budoucí potenciál rozvoje kraje lze spatřovat například v dobudování kvalitní dopravní infrastruktury a přípravě podnikatelských nemovitostí pro potenciální investory (připravené průmyslové zóny s infrastrukturou, kvalitní kancelářské prostory, kapacita pro projekty R&D).

Liberecký kraj

Liberecký kraj stále patří mezi ekonomicky slabší kraje. Hlavním zaměřením kraje je stále automobilový průmysl a strojírenství. Přes 80 % všech výrobních podniků je zaměřeno právě do této oblasti. V oblasti inovací a výzkumu patří Liberecký kraj spíše k průměru, přesto zde vzniklo a vzniká několik zajímavých projektů. Mezi

nejvýznamnější oblast výzkumu a vývoje patří oblast nano-vláken. Pro tuto oblast výzkumu buduje Technická univerzita v Liberci centrum pro nano-materiály, pokročilé technologie a inovace. Další zajímavou oblastí výzkumu v Libereckém kraji je oblast membránových procesů.

V rámci spolupráce podniků a univerzity dochází k většímu počtu patentů, zlepšování inovačních procesů a novému zaměření Libereckého kraje. Této spolupráci pomáhá i program Potenciál a Inovace. V rámci těchto dvou programů bylo schváleno 51 projektů. V rámci ostatních krajů se ale jedná spíše o podprůměr.

Liberecký kraj zatím bohužel zaostává v oblasti budování klastrů, vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů atd. V rámci programu Spolupráce-Klastry byl podán a schválen zatím pouze jeden projekt. Další

oblastí, které se v Libereckém kraji nedaří, je oblast ICT. Například v rámci programu ICT a strategické služby bylo podáno minimum žádostí.

Naopak mezi nejvíce využívané programy patří Rozvoj, Nemovitosti či Eko-Energie. Důvodem je stále

zastoupení strojírenského průmyslu a množství brownfields v kraji. Právě v rámci programu Eko-Energie a programu Rozvoj bylo podáno absolutně nejvíce žádostí ze všech programů v rámci Libereckého kraje. Bohužel velká část projektů neprojde schvalovacím procesem či žadatelé nakonec sami odstoupí. Důvodem je velmi často špatné finanční zdraví převážně malých podniků, ale i poměrně velká chybovost v realizaci projektů.

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj patří mezi lídry v počtu schválených projektů v OPPI a stejně tak mezi nejlepší kraje ve výši proplacených dotací (vysoký počet žádostí v programu Eko-energie, Rozvoj, ICT v podnicích, Nemovitosti, Prosperita). V posledním roce výrazně přibylo projektů také v „inovačních“ programech OPPI (Inovace,

Page 38: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

37

Potenciál, ICT a Strategické služby), proto se kraj stává také domovem investic vyššího řádu. Velice významným

počinem je i rozšíření spolupráce vysokých škol s podnikatelskou sférou prostřednictvím dotačních titulů (Potenciál, Spolupráce) a rozjezd projektů podpořených z OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI).

V kraji rozvíjí svou činnost několik klastrových iniciativ, které díky přispění finanční podpory z OPPI dále rozvíjí své projekty a dlouhodobě budují výhodná partnerství firem a vysokých škol či dalších institucí v regionu. Mezi ty nejvýznamnější určitě patří IT Cluster, Moravskoslezský automobilový klastr, družstvo Envicrack,

Moravskoslezský dřevařský klastr a Národní strojírenský klastr.

Rozrůstá se i síť vědeckotechnologických parků a podnikatelských inkubátorů, které nabízejí kvalitní zázemí pro vznik a rozvoj inovačních firem z high-tech oborů a pro spin-off firmy s úzkou vazbou na místní vysoké školy.

Příkladem úspěšných projektů z programu Prosperita je stále se rozvíjející BIC Ostrava, CPIT Ostrava, Vědeckotechnologický park Ostrava, Technologické centrum při INOVAČNÍ, a. s. nebo nově vzniklý Podnikatelský inkubátor při Vysoké škole podnikání a.s.

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj se stejně jako další regiony v České republice snaží rozvíjet znalostní ekonomiku, která vychází z oblasti výzkumných a vývojových aktivit a transferu technologií. S tímto cílem vzniká dokument Regionální inovační strategie Olomouckého kraje (RIS OK) a pozorujeme nárůst zájmu o programy Potenciál,

Inovace a ICT a Strategické služby. Realizace aktivit inovační strategie přispěje ke zvýšení regionální konkurenceschopnosti Olomouckého kraje na základě propojování činností akademické a podnikatelské sféry.

K růstu inovačního potenciálu přispívá i činnost klastrů: Olomoucký klastr inovací, Český nano-technologický klastr, Moravskoslezský dřevařský klastr a MedChemBio. Mostem mezi vědeckým a podnikatelským světem je v Kraji Vědeckotechnický park Univerzity Palackého. Prostřednictvím Podnikatelského inkubátoru pomáhá rozjet podnikání začínajícímu podnikateli s ojedinělým nápadem a zaměřením. Podpoře vzdělávání a inovací pomůže také nejnovější projekt Moravské vysoké školy – Vysokoškolský kampus a inovační centrum Olomouc, které bude vytvářet zázemí pro vznik a rozvoj inovačních podnikatelských subjektů a komercializaci výsledků

jejich vědecko-výzkumných aktivit. Klíčovou funkcí centra je zvyšování konkurenceschopnosti a atraktivity olomouckého regionu. Další aktivitou v oblasti inovací je projekt Biomedicína pro regionální rozvoj a lidské zdroje (BIOMEDREG), který se stane technologickou infrastrukturou a platformou pro molekulárně orientovaný základní a translační biomedicínský výzkum s cílem lépe porozumět molekulární podstatě nádorových

a infekčních onemocnění.

Zapojit nanotechnologie do každodenního života firem v Olomouckém kraji plánuje Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Centrum představuje zdroj nových poznatků vhodných k transferu do výrobní praxe v oblasti nanotechnologií, optických technologií, nano-foniky, tenkých vrstev, analytických procesů a instrumentace. Inovace a vědecké poznatky

se promítají i do oblasti potravinářského průmyslu. Tuto tradici na Hané obnoví Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, které přinese zcela nové metody v oblasti molekulární genetiky

a biotechnologie.

Page 39: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

38

Pardubický kraj

Pardubický kraj je regionem s tradičně silnou průmyslovou základnou, jenž se může pochlubit nižší mírou nezaměstnanosti, než je celostátní průměr. Za tento fakt kraj vděčí zejména masivnímu přílivu přímých zahraničních investic v uplynulých letech. Základ ekonomiky regionu tvoří výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba. Dosud významné postavení zde má chemický průmysl. V posledních letech zaznamenávají velký rozvoj společnosti zabývající se vývojem SW, centra sdílených služeb či centra oprav high-tech výrobků a technologií. V Pardubickém kraji byla přiznána dotace z OPPI 401 projektům. Celková výše přislíbené podpory činí 3 028 mil. Kč, dosud

proplaceno bylo 1 048 mil. Kč. Z hlediska počtu projektů na tis. ekonomicky aktivních obyvatel náleží Pardubickému kraji v celorepublikovém srovnání velmi solidní 6. příčka.

Z hlediska výše přislíbené dotace v Pardubickém kraji vítězí program Inovace. Celková výše podpory, kterou mohou získat dosud schválené projekty, činí 844 mil. Kč. Další projekty jsou připravovány. Zájem je také o program Potenciál. Je dobrou zprávou, že podniky v kraji se snaží posilovat svůj inovační potenciál a konkurenceschopnost. Druhá příčka co do celkové výše přislíbené podpory v Pardubickém kraji náleží programu Nemovitosti. Žadatelé s dosud podepsaným Rozhodnutím mohou dohromady čerpat 757 mil. Kč. Podniky v regionu ve velkém investují do výstavby, rozvoje a regenerace podnikatelských nemovitostí. Podnikům v Pardubickém kraji se daří v exportu. V kraji byl v r. 2010 nejvyšší vývoz zboží na jednoho obyvatele

ze všech regionů ČR. S tím koresponduje také velká obliba programu Marketing mezi malými a středními podnikateli. Dalšími hojně využívanými programy jsou Eko-energie, Rozvoj a ICT v podnicích.

Zájem firem o spolupráci s Univerzitou Pardubice (a to zejména s Fakultou elektrotechniky a informatiky a Dopravní fakultou Jana Pernera) ukazuje na potenciál regionu do budoucna. V delším časovém horizontu by také měla hospodářskému rozvoji regionu významně napomoci plánovaná dostavba rychlostní komunikace R35.

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj byl v prosinci 2011 regionem s druhou nejnižší úrovní nezaměstnanosti, která činila sedm procent. Příliv velkých investic: v roce 2011 bylo přijato 6 záměrů investičních pobídek v Plzeňském kraji. Jednalo se o příchod nových investorů, ale také o expanze již zasídlených společností z oblasti zejména automobilového, dřevozpracujícího a papírenského průmyslu.

Žadatelé o dotace do operačního programu OPPI jevili velký zájem o programy Školicí střediska, Nemovitosti, Inovace, Marketing, ICT a Strategické služby a Potenciál.

V roce 2011 se realizovala druhá etapa Vědeckotechnického parku v Plzni na Borských polích dotovaná z programu Prosperita. Výstavba bude ukončena na jaře 2012 a byl podán záměr na etapu třetí. Projekt přiláká

další investice a projekty s přidanou hodnotou s úzkou vazbou na Západočeskou univerzitu.

Page 40: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

39

Praha + Středočeský kraj

Středočeský kraj patří mezi regiony s vyšší podnikatelskou aktivitou týkající se projektů v rámci OPPI. Nejoblíbenějším programem ve Středočeském kraji je stále program Inovace - Inovační projekt. Ve srovnání s ostatními kraji v počtu podaných žádostí vede opět program Inovace a také program Potenciál. Důvodem je výrazná koncentrace firem zaměřených na strojírenství, zejména pak automobilový průmysl, popřípadě společnosti navázané na toto dynamické odvětví, které je závislé na intenzivním výzkumu a vývoji

a inovativnosti produkce v zájmu zachování konkurenceschopnosti.

Dalším velice využívaným programem je program Nemovitosti, který lze využít především na rekonstrukci nevyužívaných a zchátralých budov. Vyšší čerpání ve Středočeském kraji v tomto programu je možné přisuzovat

většímu množství těchto objektů.

V důsledku rozšíření regionálního omezení získal na popularitě i dříve méně využívaný program Rozvoj. V předchozích výzvách bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony Ralsko a Mladá. V prodloužení III. Výzvy byl program Rozvoj rozšířen o regiony Nymburk a Příbram.

Tradiční je rovněž spolupráce s vysokými školami, která je výraznou podporou při pozitivním vyhodnocováním projektů do těchto programů. Rozvinutá spolupráce s VŠ je dána mj. vysokým počtem a širokým spektrem

zaměření těchto VŠ v Praze.

Jedním z dalších dílčích úspěchů, kterého Česká republika dosáhla v jednání s Evropskou unií, je projekt Extreme Light Infrastructure (ELI). Jedná se o jeden z prvních velkých projektů schválených Evropskou komisí, v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Součástí projektu je vybudování špičkového výzkumného komplexu za téměř 7 miliard korun a instalování nejvýkonnějšího laseru na světě. Projekt ELI je výsledkem spolupráce 40 výzkumných institucí ze 13 zemí EU.

Ústecký kraj

Ústecký kraj se řadí mezi regiony se soustředěnou podporou státu a vyšší mírou nezaměstnanosti, z čehož

vyplývá vyšší zájem expandujících investorů o čerpání investičních pobídek, a to jak zahraničních, tak tuzemských firem. Z celkové statistiky dále vyplývá skutečnost, že nejvyšší počet projektů a objem financí bylo prozatím rozhodnuto v programu Rozvoj. K tomu přispívá i silná průmyslová tradice regionu, kdy podniky investují zejména do zařízení s vyššími technickými parametry, naopak v pozadí zůstávají aktivity týkající

se např. vývoje nového software či zřizování tzv. klastrů. V roce 2011 se zvýšil počet žádostí do projektů na vybudování školicích středisek a došlo k navýšení počtu úspěšných žádostí v programu ICT v podnicích.

Page 41: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

40

Zlínský kraj

Zlínský kraj můžeme charakterizovat jako region s rostoucím inovačním potenciálem. K tomuto, kromě jiného, přispívá i kvalitní institucionální koordinace podpory tvorby inovací formou implementované regionální inovační strategie.

Dále se region vyznačuje dobrou vybaveností a rozvojem institucí inovační infrastruktury veřejného i neveřejného charakteru, podporujících inovace. To ve svém důsledku vysvětluje rostoucí zájem o finanční prostředky z programu Prosperita, jehož cílem je především podpora těchto infrastruktur. Na kvalitní základnu

tohoto charakteru pak logicky navazuje rozvoj inovací v podnikatelském sektoru, což má za následek neobyčejný zájem o podporu nových produktových a procesních řešení z programu Inovace.

Region je nadprůměrný také výskytem počtu subjektů provádějících výzkum a vývoj, které v převážné většině působí v podnikatelském sektoru. Na této skutečnosti se dozajista podepisuje, kromě přítomnosti mladé a dynamicky se rozvíjející University Tomáše Bati ve Zlíně, také možná podpora výzkumně vývojových kapacit z programu Potenciál.

Jedním z dalších zásadních ukazatelů rostoucího rozvoje regionu Zlínského kraje je také nepřehlédnutelný zájem subjektů zpracovatelského průmyslu o podporu z programu Nemovitosti. Cílem této subvence jsou

projekty přípravy, výstavby, rozvoje i rekonstrukce nemovitosti zpracovatelského průmyslu, jehož klíčové oblasti dominují odvětvím průmyslu tohoto regionu.

S ohledem na snahu rozšířit příležitosti pro podnikatele, a tím podpořit růst rozvoje regionu, pracovních příležitosti a také zlepšit životní prostředí v rámci revitalizace postižených oblastí realizuje Úřad Zlínského kraje Strategii využití brownfieldů ve Zlínském kraji. V rámci této strategie je podporována předprojektová příprava na obnovu starých a nevyužívaných ploch a objektů po průmyslové a zemědělské činnosti.

Z důvodu zařazení okresu Kroměříž mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností dochází oproti minulým letům k enormnímu nárůstu projektů směřujících k pořízení technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry, jež vedou k zvýšení efektivnosti výrobního procesu. To má za následek nárůst žádostí do programu Rozvoj.

O regionu Zlínského kraje a potenciálu firem v něm provozujících své podnikatelské aktivity také souhrnně

vypovídá úspěšnost v čerpání evropských prostředků. Region se pohybuje v první čtveřici krajů, které dominují počtem podaných žádostí a počtem přiznaných dotací do Operačního programu podnikání a inovace v rámci

krajů ČR.

Page 42: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

41

Malé a střední podniky a Evropská unie

Internacionalizace MSP

Vzhledem k postupující globalizaci, vyšší integritě světové ekonomiky a intenzivnímu růstu třetích trhů se stal

rozvoj mezinárodních aktivit evropských MSP, tvořících páteř ekonomiky EU, jedním z hlavních cílů agendy Evropa 2020. Podle průzkumů se 26 % evropských MSP věnuje exportu svých produktů či služeb, pouze 13 % však vyváží na trhy třetích zemí. Údaje o zahraničním obchodu ČR za rok 2011 potvrzují přílišnou závislost českého exportu na trzích stagnující evropské ekonomiky. Přestože zahraniční obchod ČR skončil v roce 2011 s rekordním přebytkem 191,4 miliard Kč, pasivní obchodní bilance se státy mimo EU se dále prohloubila. Jen 17 % českých exportních firem vyváží za hranice EU. Evropské podniky na mimoevropských trzích čelí

mnoha překážkám od přístupu k informacím přes organizaci technologického transferu po ochranu průmyslového vlastnictví. Z důvodu nedostatečnosti služeb na podporu internacionalizace MSP poskytovaných

členskými státy, soukromými poskytovateli či obchodními organizacemi se Evropské komise do této oblasti aktivně zapojila.

Podpora evropských MSP při jejich expanzi na trhy třetích zemí je imperativem EU již od doby přijetí Evropského aktu pro malé podniky (SBA) v roce 2008. SBA avizoval zakládání Evropských center pro MSP ve vybraných zemích počínaje Čínou a Indií. Od roku 2010 působí podnikatelské centrum na podporu evropských MSP i v Thajsku s akčním záběrem všech zemí ASEAN. Na podporu byznysu s Japonskem a Jižní Koreou funguje iniciativa „Executive Training Programme“ a „Gateway“. Od roku 1987 je v Japonsku činné Centrum pro průmyslovou spolupráci. Další programy EU pokrývají pomoc evropskému soukromému sektoru v Hong Kongu, Malajsii a Singapuru. Síť EEN s kontakty na 18 mimoevropských zemí poskytuje podpůrné služby evropským

MSP, které by si přály expandovat na nové trhy. Evropská platforma pro klastrovou spolupráci (European Cluster Collaboration Platform) usnadňuje spolupráci mezi organizacemi nejen v rámci Evropy, ale i s jinými mezinárodními partnery. Na trzích více než 30 klíčových ekonomik založila Evropská komise Týmy pro přístup na trh (Market Access Teams), které pomáhají evropským MSP vypořádat se se specifickými problémy přístupu

na určitý trh. V roce 2011 Evropská komise vypracovala studii zaměřující se na příležitosti evropských podniků na určitých

trzích, především na vybrané státy BRICS. Ekonomiky zemí jako Čína, Indie a Brazílie zažívají silné růstové období, což představuje významné příležitosti pro evropské MSP. V současném ekonomickém kontextu export na trhy těchto zemí může pro EU představovat solidní základ ekonomického růstu. Cílem studie bylo zhodnotit stávající podporu evropských podniků na těchto trzích (regionální, národní, evropskou a místní). Na základě

této studie a diskutovaných analýz předložila Evropská komise v listopadu 2011 Evropskému parlamentu a Radě EU sdělení o podpoře internacionalizace evropských MSP operujících na trzích mimo EU s názvem „Malé podniky na světových trzích – nové partnerství pomáhající malým a středním podnikům chopit se příležitostí ve světě“ („Small Business, Big World – a new partnership to help SMEs seize global opportunities“) za účelem

navržení nové strategie podpory evropských MSP pro přístup na trhy třetích zemí.

Cílem nové strategie EU je nabídnout evropským MSP přehledné a snadno dostupné informace týkající se jejich expanze za hranice EU; dosáhnout konzistentního postupu v poskytování podpůrných služeb jak ze strany EU,

tak ze strany členských států; efektivně a hospodárně využívat prostředky na podporu internacionalizace MSP;

Page 43: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

42

doplnit mezery ve stávajících podpůrných aktivitách a zaměřit se na oblasti, v nichž akce na úrovni EU může

dodat přidanou hodnotu; zajistit rovné podmínky pro MSP ze všech členských států EU. Pro dosažení těchto cílů nová strategie EU navrhuje detailně zmapovat současné nástroje pro podporu internacionalizace evropských MSP. Evropská komise dále zamýšlí vytvořit vícejazyčný internetový portál, který nabídne specifické informace o jednotlivých trzích a sektorech a přehled o dostupných nástrojích podpory. Ve strategii je také kladen důraz na rozvoj klastrů, podnikatelských organizací a exportních konsorcií jako nástrojů podporujících exportní úsilí MSP. Evropská komise apeluje na pan-evropskou spolupráci na trzích třetích zemí tak, aby nedocházelo

k fragmentaci a duplikaci úsilí a k neefektivnímu využívání finančních prostředků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu se bude v oblasti podpory internacionalizace nadále zaměřovat zejména na:

informovanost o podpůrných nástrojích; podporu inovací jako důležitého předpokladu pro úspěšnou internacionalizaci; využívání elektronického obchodování; zlepšení ochrany duševního vlastnictví; implementační kroky nově schválené Exportní strategie ČR.

Horizontální nástroje

Horizontálním evropským nástrojem politiky podpory v oblasti inovací a konkurenceschopnosti MSP – vedle programů pro výzkum a vývoj či strukturálních fondů EU - je Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace - CIP (2007-2013), z jehož rozpočtu jsou převážně financována podpůrná opatření pro MSP.

V březnu 2010 Evropská komise ukončila střednědobé hodnocení účinnosti CIP. Byla tak završena první fáze jeho implementace, která se stala i jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. Úspěšně ověřené nástroje CIPu, jakožto významného nástroje podpory internacionalizace MSP budou důležitou součástí Strategie Evropa 2020 a finanční perspektivy EU 2014-2020. V rámci balíčku „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“ zveřejnila Evropská komise dne 30. 11. 2011 návrh Nařízení Evropského parlamentu (dále EP) a Rady zřizující Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (2014 – 2020) – dále program COSME

Odpovídající modifikace CIP do následného komunitárního rámcového programu CIP II je v legislativním plánu Evropské komise

COSME 2014-2020

Program COSME bude přímým nástupcem stávajícího programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007-

2013) bez jeho inovační části. Na rozdíl od programu CIP neobsahuje program COSME programovou podporu výzkumu a technologického rozvoje uskutečňovanou v souladu s článkem 163 a násl. podle Smlouvy ES. Všechny podpory malým a středním podnikům v oblasti výzkumu a inovací (včetně inovační části CIP) budou od r. 2014 zahrnuty do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014-2020 (Horizont 2020). Tyto návrhy obou

programů jsou projednávány v EP a Radě s cílem jejich schválení a implementace od 1. 1. 2014.

Page 44: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

43

Podpora exportu

Proexportní podpora malých a středních podniků

Podpora exportu, investic a aktivní obchodní politiky patří ke klíčovým prioritám hospodářské politiky vlády České republiky v boji proti dopadům globální ekonomické krize a návratu recese. Úkolem státu v této složité

situaci je podporovat české podniky v boji o zakázky na světovém trhu a zajistit českým vývozcům srovnatelné podmínky pro konkurenční boj na mezinárodním trhu. Podpora státu při exportu zboží a služeb je zaměřena především na malé a střední podniky. Významným partnerem státu při vytváření nových obchodních příležitostí pro tento segment firem jsou oborové svazy a asociace, především Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a další.

Důležitým nástrojem proexportní podpory malých a středních podniků jsou podnikatelské mise doprovázející ústavní činitele, členy vlády a vysoké úředníky České republiky při jejich zahraničních cestách. Tyto mise jsou

pro malé a střední podniky v případě vzdálenějších mimoevropských teritorií často jedinou reálnou příležitostí k přímému seznámení se s obchodním a investičním prostředím a možnostmi rozvoje podnikatelských aktivit na těchto trzích. Stabilní součástí pracovního programu těchto návštěv jsou obchodní semináře či fóra, při nichž se představitelé malých a středních podniků osobně setkávají se stávajícími či potencionálními partnery k projednání konkrétních možností spolupráce. Tyto akce výrazně přispívají k dojednání konkrétních obchodních případů a také k zapojení malých a středních podniků jako subdodavatelů do velkých projektů, kdy kontraktorem a generálním dodavatelem je jiný český podnik. V roce 2011 navštívily takovéto podnikatelské mise např. Saúdskou Arábii, Irák, Izrael, Malajsii, Vietnam, Indii, Srí Lanku, Jižní Koreu, Japonsko, Argentinu, Chile, USA nebo Senegal, dále republiku Tatarstán, Sverdlovskou oblast, Černou Horu, Gruzii, Ázerbájdžán nebo Maďarsko. Více než polovinu firem účastnících se doprovodných podnikatelských misí tvořili reprezentanti

malých a středních podniků; např. podnikatelská mise v průběhu oficiální prezidentské návštěvy Ázerbájdžánu v květnu 2011 čítala na 30 zástupců z 20 českých firem, jimiž byly z poloviny malé a střední podniky.

Malé a střední podniky rovněž intenzivně využívají incomingové mise doprovázející zahraniční státní a vládní

představitele při jejich návštěvách v České republice. Také v těchto případech jsou pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti. V rámci incomingových misí

přicestovaly v roce 2011 do České republiky skupiny podnikatelů z Alžírska, Konžské republiky, Indie, Jižní Koreje, Brazílie, Ukrajiny, Bulharska, Slovinska, Srbska nebo Gruzie. Např. podnikatelského fóra na Ministerstvu průmyslu a obchodu při příležitosti pracovní návštěvy ukrajinského premiéra v prosinci 2011 se zúčastnilo přes 60 zástupců z přibližně 50 českých firem společně se zástupci vybraných asociací a profesních svazů. Zástupci

malých a středních podniků představovali více než dvě třetiny účastníků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených podnikatelských misích pořádaných jak příslušnými smíšenými obchodními komorami, tak soukromými subjekty (v roce 2011

např. v relacích Alžírsko, Mali, Senegal, Indie).

Další vhodnou příležitostí pro zástupce malých a středních podniků k rozšíření stávajících aktivit na třetích trzích, resp. k navázání nových obchodních kontaktů, jsou zasedání smíšených výborů a komisí zřízených

na základě mezivládních dohod o hospodářské spolupráci, případně rezortních dohod o spolupráci Ministerstva

Page 45: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

44

průmyslu a obchodu s partnerskými zahraničními ministerstvy. Na tato zasedání Ministerstvo průmyslu

a obchodu cíleně zve, v souladu s dohodnutou jednací agendou, také představitele malých a středních podniků. V roce 2011 proběhla jednání těchto smíšených orgánů za účasti podnikatelské sféry, včetně malých a středních podniků, např. s Mongolskem, Indonésií, Jižní Koreou, Argentinou, Mexikem, Bulharskem, Chorvatskem, Srbskem, Moldavskem, Uzbekistánem, Ukrajinou a Ázerbájdžánem.

O pomoc malým a středním podnikům v příhraničních oblastech usilovala v roce 2011 svými aktivitami také

Pracovní skupina pro hospodářství, obchod a dopravní infrastrukturu v rámci Česko-polské mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. Přímými kontakty s řediteli regionálních hospodářských komor na česko-polském

pomezí probíhá nejen v rámci zmíněné skupiny, ale také v běžné praxi asistence malým a středním podnikům – členským firmám komory. Ke stejnému účelu sloužila i spolupráce Ministerstva průmyslu a obchodu s Česko-

polskou obchodní komorou.

Také činnost Česko-bavorské pracovní skupiny ke zlepšení přeshraničního poskytování služeb chce mít - počínaje svým ustavujícím zasedáním v červenci 2011 - přímý dopad na hospodářské aktivity zejména malých a středních podniků v česko-bavorském pomezí. Spolupráce s Ministerstvem průmyslu a obchodu by měla těmto cílům napomáhat.

Ve spolupráci s Česko-německou průmyslovou a obchodní komorou dochází pravidelně jednou ročně

k setkávání českých a saských firem (včetně malých a středních podniků) a hledání možností spolupráce; v roce 2011 jednala česko-saská odborná konference zaměřená na téma „Energie a energetické strojírenství“.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podpořilo v březnu 2011 zahájení činnosti Česko-gruzínské obchodní komory uspořádáním setkání českých firem 1. náměstkem ministryně pro ekonomiku a udržitelný rozvoj Gruzie. Akce se zúčastnilo více jak 80 zástupců podnikatelské sféry, z nichž převážná část byla z malých a středních podniků.Obdobným způsobem Ministerstvo průmyslu a obchodu spolupracuje i s ostatními obchodními komorami. Představitelé Komory SNS např. konstatují, že na akcích pořádaných touto komorou ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, dalšími ministerstvy, Svazem průmyslu a dopravy České republiky a Hospodářskou komorou České republiky v roce 2011 byla účast malých a středních podniků 50 % až 90 %

podle jejich typu a teritoria.

Mezi vyhledávané formy asistence vývozcům a investorům do zahraničí z řad malých a středních podniků patří bezplatné teritoriální semináře pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou

CzechTrade. V roce 2011 byly organizovány se zaměřením na obchod a investování v Německu, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Srbsku nebo Ázerbájdžánu. Např. semináře věnovaného aktuálním obchodním

a investičním příležitostem v Ázerbájdžánu a navazujících individuálních konzultací se zúčastnilo více než 20 zástupců českých firem, téměř všech z kategorie malých a středních podniků.

Další pozitivně hodnocenou proexportní akcí Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2011, vyloženě

zaměřenou na segment malých a středních podniků, byla série 8 regionálních seminářů organizovaných ve spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky a jejími regionálními komorami, završená v říjnu 2012

celostátní exportní konferencí k přípravě Exportní strategie České republiky pro období 2012 - 2020.

Page 46: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

45

K podpoře malých a středních podniků byly také určeny společné exportní konference agentury CzechTrade

a Komerční banky za účasti teritoriálních pracovníků Ministerstva průmyslu a obchodu. Byly zaměřeny např. na obchodování s Rumunskem, Maďarskem, Polskem nebo Rakouskem.

Mezi akce věnované malým a středním podnikům patřily v roce 2011 také Business dny Ruska (účast cca 100 českých firem) a Běloruska (cca 70 českých firem) při příležitosti konání 53. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

Malé a střední podniky se také v roce 2011 angažovaly v projektech „Aid for Trade“ koordinovaných

a financovaných v rámci zahraniční rozvojové spolupráce Ministerstvem průmyslu a obchodu. Navazující aktivity budou pokračovat i v roce 2012.

Rok 2011 byl dalším rokem existence Exportu v kostce, publikace, kde jsou jednotným a uceleným způsobem prezentovány služby státu v oblasti obchodu a investic. Vývozci, především malé a střední podniky, v ní nacházejí přehledně a strukturovaně utříděné informace o tom, jak stát může napomoci, jaké jsou podmínky přístupu k jeho službám a které instituce doma a v zahraničí je poskytují. Publikace je k dispozici v elektronické podobě na klíčových podnikatelských kontaktních místech a je k dispozici i v elektronické podobě na portále www.businessinfo.cz a www.mpo.cz. Publikace je aktualizována s půlroční periodicitou.

Rovněž Ministerstvo zahraničních věcí poskytuje malým a středním firmám podporu při jejich pronikání na zahraniční trhy. V rámci programu Podpora ekonomické diplomacie bylo v roce 2011 realizováno celkem 51 projektů, z nichž naprostá většina byla zaměřena právě na malé a střední podniky. Oborově byly projekty zaměřeny zejména na environmentální technologie, IT, nanotechnologie, potravinářství a zemědělství, design, investiční možnosti, zdravotnictví, infrastrukturu, spotřební průmysl, strojírenství a letectví. Nejvíce těchto projektů bylo zaměřeno na prezentaci firem a jejich výrobků (Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Lotyšsko, Mongolsko, Vietnam, USA, Brazílie, Peru, Irák, Sýrie, Jordánsko, Libanon, Izrael, SAE), oblíbené byly i semináře a business fóra (Španělsko, Srbsko, Dánsko, Itálie, Velká Británie, Kanada, Čína, Japonsko) a rovněž příprava a realizace doprovodných akcí během výstav a veletrhů (Řecko, Slovinsko, Polsko, Srbsko, Gruzie, Turkmenistán, Indonésie). MZV organizuje rovněž podnikatelské mise doprovázející ministra zahraničí (Gruzie)

nebo se podílí na přípravě misí doprovázejících jiné ústavní činitele (Vietnam, Indie, Srí Lanka, Gruzie, Rusko, Ázerbájdžán, Turecko).

Veletrhy a výstavy

V roce 2011 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře českých firem, zejména malých

a středních, při pronikání na zahraniční trhy prostřednictvím oficiálních účastí České republiky na mezinárodních výstavách a veletrzích v zahraničí. Celkem ministerstvo zabezpečilo 28 českých oficiálních účastí, z toho 22 veletrhů kategorie B (společná účast) a 6 kategorie C (samostatná expozice), celkově v 15 zemích světa. V rámci českých oficiálních účastí byly v roce 2011 poskytnuty finanční prostředky celkem

400 českým podnikatelským subjektům v celkové výši 53,1 mil. Kč. Na většině veletrhů tvořilo českou expozici v průměru 10 až 15 firem, ale byly i veletržní akce s velmi vysokým zájmem ze strany exportérů čítajícím kolem

30 vystavovatelů. Z celkového počtu podpořených firem představoval podíl malých a středních podniků 85 %.

Page 47: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

46

Program českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí doplňuje projekt

Společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích (SVV), který je financován z prostředků Operačního programu Podnikání a inovace s 15% podílem prostředků státního rozpočtu. Program SVV je zajišťován Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Hospodářskou komorou České republiky jako dodavatelem. Jeho realizace byla zahájena v únoru 2010 s tím, že je předpokládána do konce roku 2012. V roce 2011 proběhlo celkem 60 účastí na SVV v zahraničí. Celkem se těchto akcí zúčastnilo 862 vystavovatelů, z toho 690 malých a středních podniků, což představuje téměř 80%

podíl. Na veletržních účastech v tomto formátu je podpora dána uznatelnými náklady, které jsou každému vystavovateli uhrazeny až do výše 120 tis. Kč na každé jednotlivé akci. Výše podpory vystavovatelům v rámci

tohoto programu činila 94,6 mil. Kč, z toho vystavovatelům z řad malých a středních podniků připadla podpora 73 mil. Kč.

Podpora firem prostřednictvím účastí na veletrzích a výstavách patří k jedněm z nejúčinnějších prostředků k prezentaci českých výrobků a služeb, zvyšující jejich konkurenceschopnost a tedy i export do zahraničí. Vystavovatelé na českých oficiálních účastech vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně s tříměsíčním odstupem po akci objem ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků vyplynulo, že se české podniky v průběhu českých oficiálních účastí setkali s více než 14 tisíci relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly rozpracovány a uzavřeny kontrakty v celkové výši přes 2,5 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická účast na veletrhu patří

i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky.

Podpora českých exportérů prostřednictvím výše uvedených programů bude pokračovat v obdobném charakteru i v roce 2012. Pro rok 2012 bylo schváleno 30 českých oficiálních účastí na zahraničních veletrzích. Co se týče společných účastí na specializovaných veletrzích a výstavách, mělo by dojít v roce 2012 k podpoře cca 71 akcí.

Převážně pro malé a střední podniky je určen program účastí na tuzemských výstavách a veletrzích s mezinárodním rozměrem, kde se prostřednictvím workshopů a incomingových misí (účast potenciálních zahraničních partnerů na tuzemských veletrzích) prezentují exportéři, ke kterým jsou přiváděni zahraniční

zákazníci. V roce 2011 bylo touto formou podpořeno celkem 35 tuzemských akcí, z toho 8 incomingových misí, 14 workshopů a 13 akcí kombinované formy incoming s workshopem, na které bylo vynaloženo 4,1 mil. Kč. Jedná se o velmi efektivní způsob proexportní podpory, kdy průměrné náklady na jednu akci činí cca 120 tis. Kč. Z toho důvodu bude podpora malých a středních podniků prostřednictvím účastí na tuzemských výstavách

a veletrzích v roce 2012 pokračovat.

Program DESIGN PRO EXPORT

V rámci projektu Design pro export nabízí agentura CzechTrade služby, které posilují konkurenceschopnost, a zvyšují tak pravděpodobnost úspěchu firem na trhu. V rámci tohoto projektu byly ve směru k malým

a středním podnikům realizovány v roce 2011 následující aktivity:

Page 48: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

47

Individuální služba „Analýza stavu designu ve firmě“

Odborného zhodnocení firemního designu využilo 50 firem. Na analýzách spolupracovalo celkem 25 českých průmyslových designérů. Zakázky se nejvíce týkaly oborů: ostatní (38 %), nábytkářský průmysl (14 %), elektronika a elektrotechnika (12 %), dopravní prostředky (10 %) a kovovýroba (10 %).

Adresář designérů

Na internetových stránkách agentury CzechTrade je registrováno 106 profesionálních designérů pro potřeby

českých firem; za měsíc průměrně navštíví tyto stránky 405 návštěvníků, z toho je 312 unikátních. Stránky přinášejí aktuální informace týkající se designu a inovací.

Zahraniční akce Design pro export

V roce 2011 mezi ně patřila prezentace firem na specializovaném veletrhu interiérového vybavení INDEX v Dubaji a výstavě 100 % DESIGN SHANGHAI, jejichž cílem bylo představení českých firem a designérů jako partnerů se špičkovými technologiemi a světovou konkurenceschopností v oblasti designu výrobků. Úspěšná byla i prezentace sklářských firem podílejících se na podnikatelské misi konané při příležitosti oficiální návštěvy předsedy Senátu České republiky v Indii na akci Český design v Indii. Agentura CzechTrade nabídla v roce 2011

českým podnikům, které zatím nevyužily služeb jejích zahraničních kanceláří, příležitost individuálně konzultovat své exportní záměry na akci Meeting Point CzechTrade. Celkem 764 konzultací s 34 zástupci zahraničních kanceláří CzechTrade, pořádaných v únoru v Praze a v říjnu v Brně v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu, se zúčastnilo 366 malých a středních podniků.

V rámci 14. ročníku soutěže Exportní cena DHL UNICREDIT probíhající pod tradiční záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a agentury CzechTrade bylo v roce 2011 poprvé uděleno exportérům z řad malých a středních firem zvláštní ocenění za „Inovaci roku“.

Kampaň na podporu technických oborů

V souladu s Národní inovační strategií, vyzdvihující vztah mezi rolí průmyslu v národní ekonomice a jeho proexportní orientací, připravilo v roce 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu společně s Hospodářskou komorou České republiky televizní informační kampaň pro rozvoj profesního školství a technických směrů,

zaměřenou na zvýšení atraktivity a kvality technických průmyslových oborů a řemesel.

Česká exportní banka (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP)

byly v roce 2011 aktivně zapojeny do systému komplexních opatření zaměřených na zmírnění negativních dopadů globálního hospodářského útlumu na českou ekonomiku.

Na rozdíl od vývoje v oblasti velkých úvěrů a projektového financování, které zaznamenalo v roce 2011 určitou

stagnaci, dosáhla ČEB velmi dobrých výsledků ve strategicky důležitém segmentu podpory malých a středních podniků. ČEB vytvořila pro tuto kategorii firem několik programů, které jim umožňují získávat financování

Page 49: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

48

přímých vývozních aktivit nebo subdodávek v rámci financování střednědobých a dlouhodobých vývozních

úvěrů realizovaných významnými českými exportéry.

Na podporu exportního financování byla pro rok 2011 ve státním rozpočtu vyčleněna částka ve výši 998 mil. Kč. V roce 2011 došlo k navýšení státní záruky za závazky ze získávání zdrojů ČEB pro potřeby financování vývozu se státní podporou na 90 mld. Kč.

ČEB v roce 2011 pokračovala v podpoře malého a střední podnikání při prohlubování spolupráce s komerčními bankami na programu pro subdodavatele českých vývozců. V druhé polovině roku byla uzavřena klíčová

dohoda o spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. Umožnila malým a středním podnikům využívat přímé záruky ČEB za úvěry poskytované komerčními bankami pro financování subdodávek pro české vývozce. Dohody o

spolupráci bude ČEB uzavírat i s dalšími komerčními bankami, které mohou následně využívat záruky poskytované ČEB na podporu exportu.

Příznivě se vyvíjela i spolupráce s faktoringovými společnostmi, kterým ČEB poskytuje zdroje pro financování vývozních pohledávek. V roce 2011 vzrostl počet faktoringových společností využívajících tohoto produktu ČEB o 50 %, což umožnilo dále rozšířit počty financovaných malých a středních podniků. Jako efektivní forma podpory se ukázal program ČEB pro vývozce, který malým a středním podnikům zpřístupňuje exportní financování (úvěry i bankovní záruky) zrychleným a zjednodušeným způsobem.

V roce 2011 ČEB podpořila celkem 338 malých a středních podniků, což je více než 100% nárůst oproti 164 klientům v roce 2010, v celkovém objemu 4.553 mil. Kč (nárůst o 66 % ve srovnání s rokem 2010). Banka je tak úspěšná v plnění poslání intenzivnější a širší podpory segmentu malých a středních podniků.

ČEB bude v roce 2012 pokračovat v prohlubování svých aktivit, které v minulých obdobích zaměřila na podporu segmentu malých a středních podniků. Ve spolupráci s komerčním bankovním sektorem plánuje ČEB navýšit jejich podporu alespoň o sto procent. V rámci přiblížení služeb podpory exportu segmentu MSP vytvoří ČEB zahraniční síť kontaktních míst společně s dalšími institucemi podpory exportu. Rozšíření vzájemné spolupráce umožní malým a středním podnikům snadnější přístup k financování vývozu, a to i do mimoevropských zemí.

Prostřednictvím podpory exportu tak budou moci tyto podniky zvýšit počty vytvořených pracovních míst. Administrativní náročnost při poskytování produktů bude nadále redukována.

Vzhledem k mezinárodním pravidlům pro státem podporované vývozy, které omezují působnost státních

úvěrových pojišťoven pouze na tu část trhu, jež nepokrývají komerční úvěrové pojišťovny, podporuje EGAP malé a střední podniky zejména v oblasti předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných

v souvislosti s exportními kontrakty. EGAP spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou na produktu určeném speciálně pro malé a střední podniky, jež jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry. Tento produkt využívá synergického efektu vzájemné součinnosti, kdy státní instituce validují důvěryhodnost a bonitu subdodavatele z kategorie malých a středních podniků, a tím významně omezují rizika

komerčních bank při financování výroby pro export.

Pojistná kapacita EGAP byla ve státním rozpočtu na rok 2011 odsouhlasena ve výši 250 mld. Kč (navýšení oproti roku 2010 o 50 mld. Kč), což vytvořilo dostatečný rámec k pokrytí nárůstu angažovanosti z nově pojištěných

Page 50: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

49

objemů vč. potřeb malých a středních podniků. Současně byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu

do pojistných fondů EGAP ve výši 1 mld. Kč.

Státem podporované exportní financování a pojištění nabízené ČEB a EGAP vedlo v roce 2011 nejenom k udržení, ale dokonce ke zvýšení podílu malých a středních podniků na celkovém obratu zahraničního obchodu. Lze konstatovat, že vedle významných referencí na zahraničních trzích v podobě konkrétních projektů získaly české malé a střední podniky v roce 2011 prostřednictvím ČEB a EGAP partnery nejen pro postupné

překonání krize, ale i pro svůj další dlouhodobější rozvoj.

Pro rozšíření obslužnosti exportu prostřednictvím systému dorovnávání úrokových rozdílů a pro zajištění souladu české legislativy s novelizovaným evropským právem v oblasti podpory exportu je v současné době

připravována dílčí novela zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou, ve znění pozdějších předpisů.

Výkon akcionářských práv Ministerstvem průmyslu a obchodu v ČEB a EGAP bude i v roce 2012 zaměřen na zajištění dostatečných zdrojů pro státem podpořené financování a pojišťování vývozu v synergii s komerčním bankovnictvím.

Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu

Trvalou součástí činnosti Licenční správy Ministerstva průmyslu a obchodu je povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu se speciálním materiálem (vojenský materiál, zbraně a střelivo nevojenského charakteru, některé pyrotechnické výrobky, zboží dvojího užití apod.). K jejímu efektivnějšímu výkonu i ve vztahu k malým a středním podnikům má sloužit nový projekt elektronizace Licenční správy, který má být zaveden do praxe do konce roku 2012.

V roce 2011 byl zákonem č. 248/2011 Sb. novelizován zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Novela zákona, jež nabyde účinnosti dne 30. 6. 2012, umožňuje, aby s vojenským materiálem v rámci Evropské unie mohly obchodovat rovněž fyzické a nikoli pouze právnické osoby, jak tomu

bylo dosud. Novou právní úpravou současně dochází k významnému usnadnění pohybu vojenského materiálu v těch případech, kdy na začátku a konci obchodního případu jsou smluvní partneři a koneční uživatelé z členských států Evropské unie. Usnadnění je primárně dosaženo tím, že dochází ke zrušení dovozní licence v rámci transferu vojenského materiálu. Podnikatelská veřejnost včetně malých a středních podniků

zjednodušení dovozních a vývozních procedur a s ním spojené snížení administrativní zátěže přivítala. Řízení podle novely zákona upraví připravovaný prováděcí předpis.

Page 51: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

50

Národní inovační strategie ČR

Usnesením č. 714 ze dne 27. 9. 2011 vláda schválila Národní inovační strategii České republiky (NIS). Hlavním

cílem NIS je posílení významu inovací a využívání špičkových technologií jako zdroje konkurenceschopnosti ČR a zvyšování jejich přínosů pro dlouhodobý hospodářský růst, pro tvorbu kvalitních pracovních míst a pro rozvoj

kvality života na území ČR. NIS je zaměřena především na další programovací období, tj. období do roku 2020. NIS vychází rovněž z doporučení strategického dokumentu EU „Unie inovací“ podpořit v členských státech inovační aktivity založené na znalostech, excelentním základním i aplikovaném výzkumu, kvalitním vzdělávání a výchově odborníků a na potenciálu průmyslu a podniků, ať se již jedná o inovace technické nebo netechnické, včetně služeb a inovací sociálních.

Vzhledem k situaci v ČR byly strategické cíle NIS zvoleny následovně:

1. Zvyšovat motivaci a rozvíjet kompetence firem vedoucí k jejich posunu na trzích směrem k inovačním lídrům.

2. Dosáhnout a/nebo udržet excelenci ve vybraných oblastech výzkumu a soustavně zvyšovat kvalitu výzkumu v ostatních oblastech.

3. Zlepšit kvalitu vzdělávání a vzdělávacího systému.

4. Zvýšit kvalitu a rozsah služeb poskytovaných zprostředkujícími a podpůrnými institucemi.

5. Zlepšit klíčové vazby mezi jednotlivými prvky inovačního systému.

Samostatným tématem je pak nastavení vhodného institucionálního rámce, v němž jsou jasně definovány role a přiděleny potřebné kompetence.

Výše uvedené cíle jsou překlopeny do čtyř hlavních prioritních os zabývajících se (1) excelentním výzkumem, (2) spoluprací mezi podnikovým a akademickým sektorem při transferu znalostí, (3) podporou inovačního

podnikání a (4) lidmi jako nositeli nových nápadů a iniciátory změn.

Příprava NIS byla koordinována s přípravou Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR (SMK), konkrétní opatření k prioritním osám NIS jsou podrobněji rozpracována v projektových záměrech v rámci jednotlivých

pilířů SMK. Koncepční východiska a cíle budou využity také pro aktualizaci Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 – 2015; návrh této aktualizace by měl být předložen vládě na konci tohoto roku.

Page 52: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

51

Priority MPO v oblasti MSP pro rok 2012

Návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 - 2020 (dále Koncepce MSP 2014+) má za cíl kontinuální posilování konkurenceschopnosti a ekonomické výkonnosti malých a středních podnikatelů založené na využití a rozvoji jejich inovačního potenciálu, znalostech a vzdělávání,

internacionalizaci vyplývající z výhod vnitřního trhu EU a nových trhů ve třetích zemích a snižování energetické náročnosti podnikání. Podpora konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů je založena na jejich

nezastupitelné úloze v rámci tržní ekonomiky.

Koncepce MSP 2014+ představuje zásadní strategický dokument pro přípravu nového programovacího období kohezní politiky 2014–2020 a zejména nového operačního programu na podporu podnikání, výzkumu, vývoje, inovací a znalostí. Vymezuje věcný, finanční a prováděcí rámec pro směrování konkrétních opatření, jejichž cílem bude umožnit efektivní fungování a celkový rozvoj malých a středních podnikatelů jako významné součásti národní ekonomiky. Cílem je nastavení jasných priorit pro oblast podnikání, které budou rozvíjeny podpůrnými nástroji financovanými jak ze strukturálních fondů EU, tak i národních prostředků.

Mezi hlavní nosné principy koncepce patří zejména tematická koncentrace a návaznost na evropské a národní

strategické dokumenty. Velmi podstatný je také fakt, že Koncepce MSP 2014+ mnohem více než v minulosti akcentuje poskytování nástrojů finančního inženýrství, jako jsou zvýhodněné záruky a úvěry či poskytování podpory prostřednictvím kapitálových vstupů (venture kapitál). Nicméně i přes vzrůstající důležitost finančního inženýrství zůstávají nejdůležitějším nástrojem podpory malých a středních podniků dotační schémata.

Tabulka č. 8: Vazby Koncepce MSP 2014+ na strategické dokumenty

Zdroj: Návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 - 2020

Page 53: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

52

Na období 2014–2020 jsou v Koncepci stanoveny čtyři hlavní cíle:

1. Posílení postavení malých a středních podnikatelů v české ekonomice a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů v evropském a světovém kontextu.

2. Rozvoj a zkvalitňování podnikatelského prostředí a zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP, včetně zvýšení atraktivity technického a přírodovědného vzdělávání, posílení a rozvoje technické inteligence.

3. Posílení inovační schopnosti a efektivního nakládání s duševním vlastnictvím malých a středních podnikatelů a rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury.

4. Zvyšování energetické účinnosti při podnikání malých a středních firem.

Podpora malých a středních podnikatelů v rámci programovacího období 2014 - 2020 bude klást důraz na posilování jejich konkurenceschopnosti prostřednictvím vytváření a šíření inovací a současně bude podporován rozvoj českého podnikatelského prostředí a kontinuální zvyšování kvality poradenských služeb pro MSP. Důležitou oblastí podpory v rámci posilování konkurenceschopnosti s pozitivními dopady v oblasti životního prostředí bude snižování energetické náročnosti podnikání malých a středních firem.

V rámci Koncepce MSP 2014+ jsou na dosažení stanovených cílů vymezeny čtyři strategické priority. Především se jedná o podporu a rozšiřování inovačních kapacit a infrastruktury pro MSP, zlepšení spolupráce mezi těmito

podnikateli a akademickou a výzkumnou sférou, větší zpřístupnění zahraničních trhů pro MSP či zlepšení kvality poskytovaných poradenských služeb. Důležitým opatřením je i zvýšení energetické účinnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie.

Strategická priorita č. 1 – Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání

V rámci této priority bude pokračovat proces kultivace podnikatelského prostředí a snižování administrativní zátěže tak, aby podnikatelská aktivita nebyla nadbytečně omezována administrativními bariérami a neefektivností ve fungování státní správy. Podpora bude zaměřena na zavádění managementu kvality

a pozornost bude také věnována podpoře dobrovolných přístupů a rozvoji společenské odpovědnosti podniků. Podpůrné nástroje budou zaměřeny i na zvyšování kvality poradenských služeb a MSP bude nabídnut nový typ poradenských služeb inovačního typu jako mentoring, technologický scouting, koučing, market intelligence či technologický foresighting, který jim pomůže lépe a efektivněji vytipovat oblasti, ve kterých mají potenciál

a schopnosti dlouhodobě obstát v globální soutěži. Zejména v regionech se soustředěnou podporou státu bude pokračovat podpora i základních poradenských služeb. Tato priorita se zabývá také podporou vzdělávání

pro podnikání, kdy jsou podpůrné nástroje zaměřeny především na rozvoj dalšího profesního vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců formou prohloubení a rozšíření kvalifikace a také na získání klíčových dovedností zvyšujících udržitelnost zaměstnání. V rámci této oblasti bude také zahrnuta nezbytná podpora technických oborů.

Page 54: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

53

Strategická priorita č. 2 – Rozvoj podnikání založeného na podpoře výzkumu, vývoje a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury

Tato strategická priorita je orientována na podporu počáteční fáze podnikání inovativních malých a středních podniků a následný rozvoj jejich podnikání a zahrnuje rovněž podporu rozvoje podnikatelské a inovační infrastruktury s důrazem na podporu spolupráce firem a vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí. Hlavním cílem je podpora upgradingu malých a středních podniků k podnikání založenému na inovační konkurenční

výhodě. Prostřednictvím této priority dojde k přímé podpoře inovačních projektů MSP a klíčovým faktorem bude především přenesení výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Důraz bude kladen na podporu vlastních

výzkumných a vývojových kapacit, nejlépe s mezinárodním prvkem. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na rozvoj digitální ekonomiky a center progresivních ICT služeb. Kromě podpory inovačních projektů

a spolupráce podniků s výzkumnými organizacemi bude podpora směřovat rovněž do rozvoje infrastruktury a služeb v nich poskytovaných.

Strategická priorita č. 3: Podpora internacionalizace MSP

Z hlediska podpory internacionalizace malých a středních podniků bude poskytována podpora směrem ke vzdělávání a školení, které jsou velmi důležitým elementem zejména v etapě vstupu na mezinárodní trhy. Poradenské služby budou zacíleny na poskytování informací o zahraničních trzích, o možnostech financování

a pojištění exportu či o službách zahraniční sítě pro podporu exportu a Enterprise Europe Network (EEN). Dále se zaměří na pomoc s vyhledáváním obchodních partnerů a partnerů pro technologickou spolupráci, identifikaci a předvídání nových trendů a směrů vývoje a globální poptávky (foresight), individuální poradenství „na míru“ či vytváření sítí spolupráce v oblasti informačních služeb. Významným nástrojem pro zvýšení poptávky po českém exportu a usnadnění internacionalizace malých a středních podniků je podpora jejich účasti na specializovaných veletrzích a výstavách v zahraničí, incomingových misích, zahraničních obchodních misích za přítomnosti zástupců české politické reprezentace a jiných specializovaných networkingových aktivitách v zahraničí. Strategická priorita č. 4: Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice.

Tato priorita se zaměřuje na podporu podnikatelských aktivit v oblasti úspor energie a také obnovitelných a druhotných zdrojů energie. Cílem poskytování podpor je snížit energetickou náročnost na jednotku produkce při zachování dlouhodobé stability a dostupnosti energie pro podnikatelskou sféru, omezit závislost české ekonomiky na dovozu energetických komodit, snížit spotřebu fosilních primárních energetických zdrojů,

podporovat podnikatele v oblasti využití obnovitelných zdrojů energie a také přispívat ke zvyšování jejich konkurenceschopnosti.

Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, bude předložena vládě ČR k projednání do konce roku 2012.

Page 55: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

54

Tabulka č. 9: Schéma koncepční části

Zdroj: Návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 - 2020

Page 56: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

55

Projekt Seed fond

Projekt „Seed fond“ představuje další opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Jeho nosným prvkem je využití rizikového (venture) kapitálu k financování vzniku a rozvoje malých a středních

podniků investicemi do základního jmění. Česká republika využije pro tuto novou formu podpory dodatečné prostředky strukturálních fondů, které v objemu cca 53 mil. EUR vloží do investičního fondu. Takto vytvořený

nový nástroj finančního inženýrství bude součástí Operačního programu Podnikání a inovace, jehož administrátorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Hlavním cílem projektu je podpořit vznik nových firem, rozvoj začínajících i expanzi rozvíjejících se MSP, které jsou inovačně a technologicky orientované, realizují výsledky výzkumu a vývoje a mohou přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky. Hlavní formou podpory budou kapitálové vstupy (investice) do základního jmění společnosti, které budou v závislosti na stádiu rozvoje firmy poskytovány jako tzv. seed (zárodečný), start-up (startovní) resp. venture (rozvojový) kapitál. Proto je projekt prezentován též pod názvem Seed/Venture kapitálový fond. Předpokládá se, že vhodné investiční příležitosti budou přicházet od firem

samotných, ale mohou je zprostředkovat i vysoké školy, vědeckotechnické parky, podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory a další organizace současné inovační infrastruktury. Při formování projektu se MPO

inspirovalo zejména v zemích, kde již obdobné projekty fungují, např. ve Velké Británii, Švýcarsku a Skandinávii.Účelem fondu je pokrytí určité tržní mezery v dostupnosti finančních zdrojů v raných stádiích podnikání, o jejichž financování nemají soukromé fondy rizikového kapitálu v ČR příliš velký zájem. Podle pravidel Evropské komise je však nezbytné, aby se do financování začínajících inovačních firem formou kapitálových vstupů zapojili i soukromí investoři, kteří podnikům přinesou nejen dodatečný kapitál na jejich další rozvoj, ale zejména know-how a obchodní kontakty. Podíl soukromého kapitálu musí představovat minimálně 30 % z celkové investice. Neméně důležitým úkolem fondu bude proto i zapojení soukromých investorů do financování rozvoje firem formou kapitálových vstupů a stimulace aktivit na tuzemském trhu se soukromým venture kapitálem.

Seed/venture kapitálový fond bude z důvodu transparentnosti a regulace zřízen podle zákona 189/2004 Sb., o kolektivním investování, jako uzavřený investiční fond kvalifikovaných investorů. Jeho správa (obhospodařování) bude svěřena profesionální investiční společnosti s příslušnou licencí České národní banky, která zvítězí v otevřeném zadávacím řízení. Úkolem správce bude zajišťování investičního procesu,

tj. vyhledávání perspektivních cílových společností, zapojení soukromých koinvestorů, podpora rozvoje firem a následný výstup (exit) ze společnosti.

Institucionálně bude fond zastřešen obchodní společností s názvem Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s., jejíž založení schválila v listopadu 2011 vláda ČR. Po výběru správce a depozitáře požádá fond Českou národní banku o povolení k činnosti. Zahájení činnosti fondu a vlastního investičního procesu se předpokládá v 2. pololetí r. 2012.

Projekt Seed/Venture kapitálový fond odráží aktuální trendy v poskytování podpory podnikatelům – od nenávratných dotací k návratným (revolvingovým) finančním nástrojům, jejichž podíl se bude v příštích

letech stále zvyšovat.

Page 57: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

56

Program Inostart

V rámci Programu švýcarsko-české spolupráce je připraven program Inostart zaměřený na podporu činnosti inovativních start-up3 malých a středních podniků. Cílem Ministerstva průmyslu a obchodu je prostřednictvím

Programu Inostart umožnit začínajícím inovativním podnikatelům (do 3 let existence firmy) přístup k úvěrům. Tito podnikatelé obtížně získávají prostředky na financování vlastní podnikatelské činnosti, neboť vzhledem

k velké rizikovosti projektů jim banky nejsou ochotny poskytnout finanční prostředky. V programu je motivačním faktorem pro poskytnutí úvěru inovativním start-up firmám poskytnutí záruky k úvěrům podnikatelů až do výše 60 % jistiny úvěru. Součástí programu je i poradenství spojené se strategickým vedením firmy a s realizací podnikatelských záměrů.

Na podporu podnikatelů je celkem v programu připravených téměř 200 milionů korun z Programu švýcarsko-

české spolupráce určených na poradenství a poskytování záruk, což v praxi znamená možnost poskytnutí úvěrů za 600 až 700 milionů korun. Úvěry bude podnikatelům poskytovat Česká spořitelna, a.s., poradenství zajistí

poradenská společnost GRANTIKA České spořitelny, a.s. a záruky za samotné úvěry bude České spořitelně poskytovat Českomoravská rozvojová a záruční banka.

Podnikatelé mohou žádat o úvěr v rozmezí od 0,5 mil Kč do 15 mil. Kč. Finanční prostředky lze využít na financování aktivit, které jsou primárně potřebné k podnikání, tj. nákup hmotného a nehmotného investičního a neinvestičního majetku, a na pokrytí provozních nákladů. Dotace na poradenství bude poskytnuta až do výše 10 % objemu příslušného úvěru, maximálně 150 000,- Kč.

Jedná se o pilotní projekt, který bude realizován na území Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Plánovaná doba realizace programu je do konce roku 2016. Po třech letech fungování programu bude provedeno

průběžné hodnocení úspěšnosti programu, a pokud se projekt osvědčí v uvedených 2 regionech, použijí se vrácené/zbylé prostředky z nevyužitých záruk na celorepublikový program se stejným zaměřením.

3 Start-up je firma s krátkodobou historií. Tyto podniky, obvykle nově založené, jsou ve fázi rozvoje a hledání trhu.

Page 58: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

57

Příprava na příští programovací období – návrhy

rámcových programů EU pro období 2014-2020

Dne 30. listopadu 2011 Evropská komise zveřejnila legislativní návrhy dvou rámcových programů pro období 2014-2020, které jsou v souvislosti s podporou malých a středních podniků relevantní - COSME a Horizont 2020.

Program pro konkurenceschopnost podniků, zvláště malých a středních - COSME (2014 – 2020)

Návrh programu vychází z Rozpočtu EU 2020, který počítá se zavedením komunitárního programu COSME

2014-2020 a dále z osvědčených nástrojů podpory MSP stávajícího programu CIP 2007-2013. Na financování programu COSME bude na celé období 2014-2020 vyčleněno 2,5 miliardy EUR. Z toho

1,4 miliardy EUR bude přiděleno na finanční nástroje a zbývající část pak bude použita na financování sítě Enterprise Europe Network, mezinárodní průmyslové spolupráce a zlepšení rámcových podmínek v oblasti podnikání. Tyto prostředky by měly stimulovat investice soukromého i veřejného sektoru na místní, regionální, národní i evropské úrovni.

Obecnými cíli programu jsou

posílení konkurenceschopnosti a udržitelnosti unijních podniků, včetně oblasti cestovního ruchu, podpora podnikatelské kultury a tvorba a růst MSP.

Návrh nařízení vymezuje projekty společného zájmu, které by měly především přispět k hospodářskému růstu, podpořit rozvoj jednotného trhu, zlepšit každodenní život občanů, firem i vlád, stimulovat celoevropský rozvoj internacionalizace a konkurenceschopnosti podniků. Stěžejní oblasti dotační intervence jsou dle návrhu následující:

Zlepšení rámcových podmínek pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků EU:

Aktivity ke zlepšení evropské konkurenceschopnosti Činnosti pro rozvoj politik a podpory konkurenceschopnosti MSP Cestovní ruch

Nové obchodní koncepty pro spotřební zboží Podpora podnikání, včetně specifických cílových skupin Aktivity na podporu vlastního podnikání Zlepšení přístupu ke dluhovému a kapitálovému financování pro MSP

Finanční nástroje Zlepšení přístupu na Jednotný trh a trhy třetích zemí

Enterprise Europe Network Podpora malých a středních podniků v zahraničí

Podpora mezinárodní spolupráce v průmyslu

Page 59: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

58

Jak bylo uvedeno, všechny navržené oblasti mají potenciál podpořit růst ekonomiky a pomoci MSP při jejich

zakládání a růstu. Pozitivní skutečností je rovněž fakt, že aktivity do značné míry navazují na oblasti podporované stávajícím programem (tj. CIP, resp. EIP). Tím dojde k zajištění kontinuity a dalšímu zefektivnění dosud vynaložených prostředků na podporu MSP. Důležité je rovněž provázání s ostatními programy, zejm. Horizontem 2020 a novými operačními programy kofinancovanými ze strukturálních fondů EU. Při projednávání tohoto návrhu nařízení, jakož i ostatních finančních programů je třeba mít tuto otázku na zřeteli.

Pro převážnou většinu ČS je tento komunitární program prioritou a podporují jej. Předpokládané schválení Parlamentem a Radou EU se očekává nejdříve v 1. čtvrtletí roku 2013 tak, aby od r. 2014 mohla již probíhat

jeho implementace ve prospěch evropských MSP.

Horizont 2020

Rámcový program Horizont 2020 bude představovat podporu výzkumu, vývoje a inovací na úrovni EU s plánovaným rozpočtem na období 2014-2020 ve výši cca 80 mld. EUR4.

Tři hlavní pilíře programu:

1. excelentní věda – Evropská výzkumná rada (ERC), tzv. budoucí a vznikající technologie (FET), akce „Marie Curie“ a výzkumné infrastruktury

2. vedoucí postavení v průmyslu – průmyslové a klíčové technologie, přístup k rizikovému financování, inovace v MSP

3. společenské výzvy – očekává se 7 oblastí

+ Evropský technologický a inovační institut (EIT) a jeho Znalostní a inovační komunity (KICs)+ Společné výzkumné středisko (JRC, nejaderné přímé akce - především vědecká a technická podpora

pro vytváření politik EU ve výzkumu)+ EURATOM (2014-2018)

MSP v programu Horizont 2020

základní finanční alokace 619 mil. € + doplnění dalšími finančními prostředky viz níže

Nástroj pro MSP

pravděpodobně 20 % rozpočtu průmyslových a klíčových technologií a společenských výzev by mělo

plynout směrem do MSP (tj. 6,829 mld. EUR) inspirace programem SBIR – 3stupňová podpora pokrývající celý inovační cyklus (1. Koncepční fáze

+ vyhodnocení realizovatelnosti a potenciálu, 2. VaV, demonstrace a tržní replikace, 3. Fáze komercializace – zde podpora pouze formou finančních nástrojů či dalšími opatřeními

např. souvisejícími s ochranou IPR, podporou prostřednictvím veřejných zakázek, poradenství, školení atd.) + podpůrné aktivity, mluví se např. o využití sítě Enterprise Europe Network (EEN)

4 stálé ceny roku 2011

Page 60: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

59

pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech typů inovací) volná volba témat žadatelem budou moci být pouze MSP (pravděpodobně bude možná i žádost jednoho MSP), MSP

si budou moci vybrat spolupracující partnery (konsorcium, subdodavatelé).

Zvláštní podpora výzkumným MSP bude vycházet z programu Eurostars tyto MSP se dále budou moci účastnit dalších částí programu Horizont 2020 (akce Marie Curie, FET)

+ další podpora jako např. tvorba sítí, akce pro zprostředkování spolupráce s dalšími subjekty atd.

Finanční nástroje dluhové financování (jako půjčky a záruky) a kapitálové financování 1/3 z rozpočtu (cca 1,25 mld. EUR) by měla plynout do MSP a small mid-caps komplementarita s COSME

Část 1

Proveditelnost (vědecko-technologická, komerční)

Část 2

Výzkum a vývoj, demonstrace, tržní replikace

Část 3

Komercializace&přístup k soukromým finančním zdrojům

Podpůrné aktivity

tržní příležitost trh

Page 61: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

60

Informace - Kontakty

Kontaktní informační místa pro podnikatele

Jednotná kontaktní místa

Jednotná kontaktní místa (JKM) jsou určena jak začínajícím podnikatelům, kteří chtějí podnikat na území ČR, tak podnikatelům, kteří chtějí rozšířit svoje aktivity do jiných států EU.

Jejich hlavní funkcí je poskytování informací, které klient potřebuje k tomu, aby mohl podnikat na jednotném

trhu a zprostředkování kontaktu s příslušným úřadem, který se povolováním konkrétních činností zabývá. Fyzická JKM fungují na 15 obecních živnostenských úřadech v krajských městech. JKM lze navštívit také prostřednictvím webového portálu www.businessinfo.cz, kde klient v sekci věnované JKM (tzv. „elektronické JKM“) najde veškeré informace týkající se např. přeshraničního poskytování služeb, uznávání kvalifikací, vysílání pracovníků či informace o jednotlivých povolovacích režimech v ČR. Klient zde rovněž nalezne elektronický dotazník, prostřednictvím kterého může zaslat svůj dotaz na příslušné JKM. Elektronické JKM zaznamenalo v minulém roce 42 970 návštěv.

Na fyzická JKM se obracejí především drobní podnikatelé, kteří chtějí získat informace o podnikání za hranicemi ČR. Z dosavadní činnosti JKM vyplývá, že se čeští podnikatelé nejvíce zajímají o přeshraniční poskytování služeb a povolovací režimy v rámci EU, a to především v oblasti stavebnictví, dovozu zboží, montáží technických zařízení a řemeslných živností. Nejatraktivnější destinací jsou pro naše podnikatele čtyři sousední země, Velká Británie a Nizozemsko. V roce 2011 fyzická Jednotná kontaktní místa zodpověděla 3589 dotazů klientů.

SOLVIT

Nástrojem podporujícím lepší fungování vnitřního trhu je SOLVIT, což je systém neformálního řešení problémů na vnitřním trhu EU. Systém SOLVIT pomáhá rychle a bezplatně řešit případy, kdy úřad některého členského státu poruší práva, která občanovi či podnikateli dává evropské právo. SOLVIT nabízí podnikatelům alternativní systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Každý občan či podnikatel se na něj může zdarma obrátit

se stížností na porušení evropského práva ze strany úřadu některého členského státu. České SOLVIT centrum, které působí při Ministerstvu průmyslu a obchodu, v roce 2011 řešilo 98 SOLVIT případů. Kromě toho však bylo pracovníky centra zodpovězeno téměř 350 dalších dotazů, které s porušením práva EU přímo nesouvisely. Jako dlouhodobě nejproblematičtější oblasti se ukazují být práva spojená s pohybem pracovních sil v EU,

pobytová práva a problémy s uznáváním odborných kvalifikací. Úspěšně bylo vyřešeno více než 90 % případů.

ProCoP (zkratka z angl. Product Contact Point – Kontaktní místo pro výrobky)

Kontaktní místo pro výrobky ProCoP vzniklo na základě nařízení EP a Rady č. 764/2008 o vzájemném uznávání. Jeho posláním je poskytovat podnikatelům informace týkající se technických požadavků na výrobky pocházející

z jiného státu EU, pokud je chtějí uvést na trh v ČR. ProCoP zjistí, jaké právní předpisy se na výrobek vztahují, zda je potřeba jej registrovat a jaký úřad je k tomuto kompetentní. Mezi jeho povinnosti také patří informování

o obecných zásadách volného pohybu zboží, aplikaci zásady vzájemného uznávání a uplatňování nařízení

Page 62: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

61

764/2008. ProCoP poskytuje informace zdarma a ve lhůtě 15 pracovních dnů. Pokud chtějí podnikatelé zjistit

informace ohledně požadavků v jiném státě EU, mohou se obrátit přímo na kontaktní místo v dané zemi.

ProCoP působí při Ministerstvu průmyslu a obchodu od května 2009. V roce 2011 bylo kontaktním místem ProCoP zodpovězeno 430 dotazů. Jednalo se především o žádosti od českých firem distribuujících zboží ze zahraničí. Výjimkou však nebyly ani dotazy od zahraničních firem, které hodlají se svými výrobky proniknout na český trh. Výčet výrobků je různorodý, převažují hnojiva, kosmetické výrobky, elektronika či stavební

výrobky.

Enterprise Europe Network

Evropská síť integrovaných služeb na podporu podnikání Enterprise Europe Network má již více než šest stovek

partnerských organizací působících již ve více než 50 zemích. Česká část této sítě zaměřená nyní zejména na podporu podnikání je realizovaná projektem BISONet – Business Support Network for the Czech Republic.

Projekt BISONet je realizován konsorciem jedenácti partnerů koordinovaných Technologickým centrem

Akademie věd ČR za úzké spolupráce s řadou dalších asociovaných partnerů. BISONet pořádá pro podnikatele vzdělávací akce, zajišťuje přístup do databází nabídek a poptávek, transfer technologií a poskytuje projektové poradenství v oblastech evropského podnikání, financování projektů z programů EU a ochrany duševního vlastnictví, např. China IPR Help Desk.

Vhodné regionální rozložení zúčastněných subjektů zaručuje, že aktivitami projektu je pokryto celé území České republiky. Tato síť podpůrných služeb představuje první projekt realizovaný v rámci komunitárního programu CIP (2007-2013) za účasti českých firem. Ministerstvo průmyslu a obchodu přispělo v roce 2011 na aktivity

projektu BISONet částkou 17,8 mil. Kč.

Zelená linka pro export

Zelená linka pro export představuje důležitý informační zdroj zejména pro malé a střední podniky, které ještě nemají dostatek zkušeností s exportem. Prostřednictvím bezplatné Zelené linky pro export, na níž je možné uplatnit jakýkoli dotaz či podnět týkající se proexportní politiky a služeb státu, proběhlo na přelomu roku

2010/2011 vyhodnocení spokojenosti firem se službami státu v oblasti podpory exportu. Výsledky průzkumu mezi více než 300 podniky kontaktujícími Zelenou linku pro export byly publikovány na webu Ministerstva

průmyslu a obchodu. Do konce roku 2011 přesáhl počet zodpovězených dotazů od počátku trvání této linky hranici 10 000.

Informační místa pro podnikatele - Hospodářská komora ČR

Na území České republiky je do projektu Informační místa pro podnikatele zahrnuto více než 50 kanceláří, kde podnikatelé mohou formou veřejné služby získat informace potřebné pro svoji činnost. Podnikatel může se svým dotazem kontaktovat informační místo osobně, telefonicky, pomocí elektronické pošty nebo prostřednictvím formuláře na internetové stránce: http://inmp.komora.cz.

Page 63: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

62

Přístup k užitečným informacím

http://www.mpo.cz/ - Ministerstvo průmyslu a obchoduhttp://www.businessinfo.cz/ - Oficiální portál pro podnikání a export

http://www.czechinvest.org/ - Agentura pro podporu podnikání a investichttp://www.czechtrade.cz/ - Agentura pro podporu exportu

http://www.enterprise-europe-network.cz/ - EEN v ČR je síť na podporu malého a středního podnikáníhttp://www.cmzrb.cz/ - Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.http://www.ceb.cz/ - Česká exportní banka, a.s.http://www.egap.cz/ - Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.http://www.komora.cz / - Hospodářská komora ČRhttp://www.amsp.cz/ - Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

http://www.socr.cz/ - Svaz obchodu a cestovního ruchu ČRhttp://www.spcr.cz/ - Svaz průmyslu a dopravy ČR

Page 64: €¦  · Web view, což mimo jiné nahrává popularitě programu Rozvoj z Operačního programu Podnikání a inovace, do kterého mohou vstupovat pouze podniky z podporovaných

63

Seznam použitých zkratek

ASEAN - Association of South East Asian Nations, sdružení národů jihovýchodní AsieBRICS - označení společného hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky

Brownfields - urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny.

CIP - Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovaceCOSME - Competitiveness of Enterprises and SMEsČEB – Česká exportní banka, a.s.ČMZRB – Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.EK – Evropská komise

Foresighting - odhad budoucí poptávkyhigh-tech - označení pro nejpokrokovější dostupnou technologii

ICT – informační a komunikační technologiekoučing - metoda rozvoje dospělých lidí zvyšováním kompetencí lidí, kteří chtějí rozvíjet svůj potenciál a kapacitu pro řešení pracovních problémůmentoring - dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor)MPO - Ministerstvo průmyslu a obchoduMSP – malé a střední podnikyNIS – Národní inovační strategieNPPCR - Národní program podpory cestovního ruchuOON – Ostatní osobní nákladyOPPI - Operační program podnikání a inovace

RIA - Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)SBA - Small Business Actseed capital - financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem působících v podnikání velmi krátce

SMK - Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020spin-off - firma založená za účelem využití a rozvoje duševního vlastnictví univerzity až do formy produktu nebo

služby uplatnitelné na trhu.SW - software (též programové vybavení)technologický scouting - pomáhá podnikům řešit řadu problémů, s nimiž se potýkají. Jedním z nich je nedostatek technicky vzdělaných zaměstnanců. Pomáhá klientům překlenout jejich informační zaostalost, která

je logickým důsledkem přetížení jejich omezených technicky kvalifikovaných personálních kapacit každodenními operativními úkoly.venture capital - rizikový a rozvojový kapitál