mestojilemnice.czmestojilemnice.cz/data/jil_files/10945/zm4-pr1a.docx · Web viewSrovnáním padesáti největších provozovatelů dle objemu fakturované pitné vody lze zjistit,

STUDIE VARIANTStudie zajištění správy a provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací v majetku VHS Turnov od roku 2021

30. října 2018

Obsah

ÚVOD..................................................................................41 PROVOZOVÁNÍ VAK V ČR............................................51.1 Vodohospodářská infrastruktura........................................51.2 Vlastníci VaK.......................................................................91.3 Provozovatelé VaK............................................................101.4 Trendy ve vodárenství v ČR..............................................141.5 Přehled základních provozních modelů............................151.6 Přehled relevantní legislativy...........................................212 SOUČASNÉ PROVOZOVÁNÍ VAK V MAJETKU VHS TURNOV............................................................................272.1 Vlastník VaK......................................................................272.2 Strategické cíle VHS Turnov.............................................312.3 Popis infrastruktury..........................................................402.4 Provozovatel VaK..............................................................472.5 Stávající provozní model...................................................482.6 Vývoj cen pro vodné a stočné............................................502.7 Nájemné (pachtovné)........................................................502.8 Zisk provozovatele............................................................512.9 Plán financování obnovy....................................................522.10 Investice do VH infrastruktury, dotace a krytí vlastních zdrojů 552.11 Porovnání VHS Turnov s ostatními vlastníky VaK............573 POPIS VARIANT BUDOUCÍHO PROVOZOVÁNÍ.........633.1 Varianta A: Nulová Varianta.............................................653.2 Varianta B: Oddílný model................................................673.3 Varianta C: Vlastnický model (In-house)...........................703.4 Varianta D: Smíšený model...............................................733.5 Varianta E: Servisní smlouva, Přidružená osoba..............754 POSOUZENÍ PROVEDITELNOSTI VARIANT..............774.1 Metodika posouzení proveditelnosti.................................774.2 Posouzení proveditelnosti.................................................85

2Tento dokument je určen výhradně pro potřebu Vodohospodářská sdružení Turnov. Žádná jeho část nesmí být zveřejněna, citována nebo reprodukována bez předchozího písemného souhlasu VHS Turnov a Zpracovatele Studie.

4.3 Vyhodnocení posouzení proveditelnosti............................945 HODNOCENÍ PROVEDITELNÝCH VARIANT..............975.1 Analýza rizik......................................................................985.2 Ekonomické hodnocení...................................................1135.3 Multikriteriální analýza...................................................1205.4 SWOT analýza.................................................................1275.5 Celkové hodnocení Variant.............................................1376 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ.........................................141SEZNAM ZKRATEK.........................................................143PŘÍLOHY.........................................................................146


Úvod

Dobrovolný svazek obcí Vodohospodářské sdružení Turnov (dále jen „VHS Turnov“ či „VHS“) je vlastníkem převážné části vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (dále také „VaK“) na území svých 22 členských obcí. Základní činností svazku je péče o vodohospodářský majetek formou investiční činnosti při obnově současného majetku a výstavbě nového majetku, přičemž k těmto účelům VHS aktivně získává dotační zdroje. Druhou klíčovou činností svazku je provozování VaK, které je realizováno pomocí koncesní smlouvy uzavřené s provozovatelskou společností Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (dále jen „SčVK“), v rámci níž figuruje Oblastní závod Turnov. Tato koncesní smlouva byla uzavřena dne 31. 8. 2010 na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020 (dále také „Stávající provozní smlouva“).

V návaznosti na blížící se ukončení platnosti Stávající provozní smlouvy VHS Turnov čeká rozhodnutí o zajištění budoucího provozování svého vodohospodářského majetku. Pro zjištění budoucích možností VHS a jejich posouzení je vyhotovena tato „STUDIE VARIANT – Studie zajištění správy a provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací v majetku VHS Turnov od roku 2021“ (dále jen „Studie“). Cílem této Studie je definování možných způsobů zajištění správy a provozování VaK po roce 2020, tj. po skončení Stávající provozní smlouvy (dále také „Varianty“). Tyto vybrané Varianty byly nejprve posouzeny s ohledem na jejich proveditelnost ve vztahu k plnění strategických cílů VHS a dále z pohledu jejich právní, provozně-technické a časové proveditelnosti. Poté byly Varianty rozděleny na proveditelné a neproveditelné, přičemž proveditelné Varianty byly hodnoceny pomocí metod multikriteriální analýzy, analýzy rizik, ekonomického hodnocení a SWOT analýzy na základě dohodnutého přístupu k hodnocení Variant. Z tohoto hodnocení vzešlo pořadí výhodnosti Variant, které bude sloužit jako podklad pro rozhodnutí VHS o možné Variantě k realizaci, tedy o budoucím způsobu provozování svých VaK.


Varianta, jež byla na základě výsledků Studie označena jako nejvýhodnější, byla posouzena ve vztahu ke stávající vlastnické struktuře VHS Turnov, zda je pro tuto Variantu i nadále vyhovující anebo by bylo vhodné jiné vlastnické uspořádání. Také byly posouzeny stávající stanovy VHS a byly navrženy oblasti k možné jejich budoucí úpravě.


1 Provozování VaK v ČR

1.1 Vodohospodářská infrastruktura

1.1.1 Vznik oboru VaKDostatek pitné vody limitoval po staletí rozvoj obcí a měst, proto je vznik a rozvoj vodovodů neodlučitelně spojen s municipální samosprávou. První historické zmínky o „veřejných“ vodovodech na území naší republiky lze nalézt v kronikách již od 14. století, kdy byly vodou nejdříve zásobovány městské kašny a později domovní přípojky významných měšťanských domů. S rostoucím počtem obyvatel byly hnacím motorem pro vedení měst časté a rozsáhlé epidemie, jejichž příčinou byla závadná voda. Přírodních místních zdrojů rychle ubývalo, nestačila jejich kapacita, na konci 19. století začíná výstavba prvních úpraven vody. Postupně jsou budovány přehrady jako zdroje pro výrobu pitné vody, v první polovině 20. století jsme svědky výstavby prvních skupinových vodovodů.

Přirozený vývoj vodárenství byl přerušen II. světovou válkou, poté následuje období „státního“ vlastnictví. Nejprve je provedena od roku 1960 nekoncepční decentralizace správy a provozu VaK na úroveň okresů, klesá výrazně kvalita pitné vody. Od roku 1977 vzniká jedenáct státních podniků (devět krajských a dva pro Prahu a Brno), které provozovaly VaK a zároveň měly na starosti jejich obnovu a rozvoj. Symbolická cena vody vyžadovala rozsáhlé státní dotace, nebyla však prováděna systematická a soustavná obnova zastaralých vodovodů. Pomalé budování kanalizací a čistíren odpadních vod nezajišťovalo dostatečnou ochranu životního prostředí.

1.1.2 Vývoj oboru VaK po roce 1989 po současnostPo roce 1989 začíná nová etapa oboru VaK v ČR, kdy od roku 1991 probíhá proces transformace a privatizace státních podniků


provozujících VaK, přičemž základním principem je převod vlastnictví VaK na města a obce.

V roce 1992 přijala vláda České republiky „Zásady postupné reformy oboru vodovodů a kanalizací“ Tento reformní proces navazoval na zrušení Krajských národních výborů, jakož i celé struktury krajské územní správy v roce 1990. Vláda rozhodla mj. o transformaci vlastnických práv, respektive o odstátnění sektoru, dále o postupných změnách cenové a subvenční politiky státu i o vytváření regulačních nástrojů.


Cílem bylo vytvoření nového systému fungování oboru, založeného zejména na změnách:

- odpovědnosti za správu a rozvoj vodohospodářské infrastruktury (dále také „VH infrastruktury“) ve směru k samosprávným obcím ovládajícím vlastnická práva k této infrastruktuře;

- hodnotových vztahů ve směru k reálným cenám poskytovaných služeb;

- systému subvenční politiky státu se záměrem postupného rozvoje a zlepšování stavu VH infrastruktury;

- systému regulace oboru ve veřejném zájmu, zejména ve směru ke zlepšování kvality poskytovaných služeb.

Jako zásadní a prioritní krok reformního procesu stanovila vláda, ostatně jako i pro jiné sektory národního hospodářství, změnu vlastnických práv v oboru veřejných VaK odstátněním a privatizací. Bylo rozhodnuto realizovat proces privatizace oboru s využitím obecně platné legislativy a to zákona č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, tzv. „zákon o velké privatizaci“. Vláda stanovila následující zásady, které byly následně respektovány při rozhodování o schválení privatizačních projektů na majetek státních podniků nebo jejich částí:

- Vlastníky infrastruktury VaK mohly být pouze obce, svazky obcí nebo akciové společnosti, kde obce budou majoritními držiteli akcií ve výši 80 až 100 %. Svazky, či akciové společnosti musely být zakládány při převodu tzv. společného infrastrukturního majetku, zejména skupinových vodovodních systémů, sloužících minimálně dvěma obcím.

- Tzv. provozní majetek bývalých státních podniků VaK, tj. např. administrativní budovy, dopravní a stavební stroje, dílny, provozní střediska apod. mohl být privatizován standardními metodami privatizace.

- Součástí každého privatizačního projektu musela být souhlasná vyjádření dotčených obcí ke způsobu privatizace, tzn. jejich souhlasné stanovisko ke změně vlastnických práv k infrastruktuře vodovodů a kanalizací i způsobu budoucího zajišťování provozu.

- Rozhodnutí o privatizaci, na základě posouzení privatizačních projektů, byla přijata většinou v roce 1993.

S odkazem na zásady přijaté vládou zahrnovala rozhodnutí o privatizaci na základě privatizačních projektů realizaci dvou modelů


transformace státních podniků. Převažovalo založení tzv. „smíšených akciových společností“, které působí v určitém regionu a převážně byly vázány na skupinový vodovod či vodárenskou soustavu. Obce zde bezúplatně získaly více než 80 % akcií majetku, který zahrnoval jak infrastrukturní, tak provozní majetek.

Dalším modelem bylo vlastnické oddělení infrastruktury a provozního majetku. Majetek VH infrastruktury získaly bezúplatným převodem obce, svazky obcí (do této skupiny patří i VHS Turnov), či akciové společnosti kde obce drží 100 % akcií (např. SVS).

Provozní majetek byl privatizován standardními metodami privatizace podle zákona o velké privatizaci. Převážně byl uplatněn převod na akciové společnosti s aplikací kuponů, v menším rozsahu přímý prodej provozního majetku zájemci (provozovateli), který uspěl v konkurenci předložených privatizačních projektů.

Mezi novými vlastníky infrastruktury a nově vzniklými provozními společnostmi vznikaly smluvní vztahy o zajišťování služeb v oblasti zásobování pitnou vodou, odkanalizování a čištění odpadních vod (později s účinností zákona o veřejných zakázkách a koncesního zákona, tj. od roku 2006, ve formě servisních nebo koncesních smluv). Je třeba zmínit, že v důsledku těchto změn, došlo k negativnímu jevu „atomizace“ vlastníků a provozovatelů. Mimo celou řadu izolovaných měst a obcí je maximálním rozsahem pro společné vlastnictví (a provozování) VaK typicky území jednoho okresu a pouze výjimečně se jedná o větší společná území.

Od roku 1991 došlo k výraznému rozšíření napojení obyvatel ČR na vodovod a zejména na kanalizaci. Počet napojených obyvatel na vodovod se od roku 1991 zvýšil o více než 1,3 milionu obyvatel, nárůst obyvatel připojených na kanalizaci je více než 2,2 miliony obyvatel. Tento pozitivní trend z hlediska zajištění jedné ze základních veřejných služeb má však také určitý negativní dopad na zvyšování jejich nákladovosti. Postupně se zvyšuje hodnota průměrné délky sítí na jednoho připojeného obyvatele s negativním vlivem na ekonomiku provozování. Je to důsledkem budování vodovodů a kanalizací v lokalitách s nízkou hustotou obyvatel, a to zejména v menších obcích, kde převažuje zástavba rodinných domů.

Nižší efektivitě provozování se nelze vyhnout, neboť místní zdroje pitné vody v některých lokalitách jsou kvantitativně a kvalitativně nevyhovující a zdravotní hledisko navzdory hledisku ekonomickému, se stává rozhodujícím důvodem výstavby nových vodovodů, často s nízkým počtem zásobovaných obyvatel. Obdobně, požadavky na zlepšování kvality stavu vodních toků vyžadují čištění komunálních odpadních vod i v menších obcích.


Tabulka 1: Vývoj rozšiřovaní VH infrastruktury v ČR mezi roky 1991 až 2016

Ukazatel Jednotka 1991 2001 2011 2012 2013 2014 2015 2016

Obyvatelé ČR celkem (střední stav) tis. obyvatel 10 306 10 287 10 495 10 509 10 511 10 525 10 543 10 565

Obyvatelé skutečně zásobovaní vodou z vodovodů

tis. obyvatel 8 658 8 981 9 805 9 823 9 854 9 917 9 930 9 972

Délka vodovodních řadů km 46 753 54 736 74 141 74 915 75 481 76 948 77 146 77 681

Délka vodovodu připadající na jednoho zásobeného obyvatele

m 5,40 6,09 7,56 7,63 7,66 7,76 7,77 7,79

Obyvatelé skutečně připojení na kanalizace

tis. obyvatel 6 722 7 706 8 672 8 674 8 705 8 828 8 882 8 944

Délka kanalizace km 18 484 22 253 41 911 42 752 43 618 45 257 45 884 47 141

Délka kanalizace připadající na jednoho připojeného obyvatele

m 2,75 2,89 4,83 4,93 5,01 5,13 5,17 5,27

Zdroj: Vodovody kanalizace ČR 2016, MZe

V roce 2016 bylo v ČR evidováno 6 668 vlastníků a 2 853 provozovatelů VaK. Ačkoliv je celkový počet vlastníků a provozovatelů VH infrastruktury v ČR, vzhledem k relativně malému území velmi vysoký, většina tohoto majetku je koncentrována u malého počtu největších vlastníků spravujících rozsáhlá území. Tři největší vlastníci VH infrastruktury, Severočeská vodárenská společnost a.s. (dále jen „SVS“), Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (dále jen „SmVaK“) a Hlavní město Praha, mají ve vlastnictví zhruba pětinu všech vodovodních sítí dle jejich délky. Obdobně je tomu i ve vlastnictví kanalizací (viz Graf 1). Analogické rozložení vlastnictví VaK je i podle jejich hodnoty (viz Graf 2).

VHS Turnov spravuje majetek VaK, který z celorepublikového pohledu představuje zhruba půlprocentní hodnoty délky vodovodní (0,6 %) a kanalizační sítě (0,5 %). Obdobných poměrů dosahuje i z pohledu hodnoty infrastrukturního majetku, kdy hodnota vodovodních sítí představuje 0,5 % a kanalizačních sítí 0,4 %.

Graf 1: Celková délka vodovodních a kanalizačních sítí v ČR


8631.711%

4316.85%

3521.94%

4820,6%

6156278%

SVS SmVak Hlavní město Praha VHS Turnov Zbytek ČR

Celkem 78 514 km

100%

36027% 1225

3%36377%

2510,5%

4022182%


Celkem 48 936 km

100%

Zdroj: Vodovody kanalizace ČR 2016, MZe; hodnoty pro VHS Turnov – VÚME 2016


Graf 2: Celková hodnota vodovodních a kanalizačních sítí v ČR

49727.78314%

20990.2376%

35398.95610%

19060,5%

256480.16970%


Celkem 364 503mil. Kč100%

50992.41313%

12845.2993%

50275.45112%

15110,4%

290527.55672%


Celkem 406 151 mil. Kč100%

Zdroj: Vodovody kanalizace ČR 2016, MZe; hodnoty pro VHS Turnov – VÚME 2016

1.2 Vlastníci VaKPočet vlastníků od roku 2011 narostl o 20 % na současný počet přesahující šest a půl tisíc vlastníků. Co se formy vlastnictví týče, není v rámci ČR žádné legislativní omezení, to znamená, že vlastníkem VaK může být subjekt jakékoli právní formy i fyzická osoba.

Hlavní povinností vlastníka je zajistit plynulé a bezpečné provozování VaK, vytvářet rezervu finančních prostředků na obnovu a dokládat jejich použití pro tyto účely. Mezi další povinnosti, které musí vlastníci VaK dle národní legislativy (zejména zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu1 (dále jen „ZoVaK“) plnit, patří:

zpracovat a vést vybrané údaje majetkové evidence (dále také „VÚME“);

zpracovat a plnit plán financování obnovy na 10 let; zpracovat Provozní řád; umožnit napojení VaK a dodávat pitnou vodu nebo odvádět

odpadní vody a čistit odpadní vody jiného vlastníka; připojit žadatele na VaK a dodávat pitnou vodu nebo odvádět a

čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické požadavky;

1 Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů


upravit mezi vlastníky VaK provozně souvisejícími jejich vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování VaK; a

zveřejnit porovnání všech položek výpočtu ceny a dosažené skutečnosti v předchozím kalendářním roce.

V případě, že je vlastník VaK zároveň provozovatelem, platí pro něj také povinnosti uvedené v kapitole níže.

1.3 Provozovatelé VaKPočet provozovatelů od roku 2011 narostl přibližně o 20 % na současný počet téměř tři tisíce provozovatelů. Provozovatelů je oproti vlastníkům asi 2,4krát méně, což znamená, že v průměru jeden provozovatel provozuje pro dva a více vlastníky.

Provozovatelem může být osoba, která je držitelem povolení k provozování dané VH infrastruktury, které vydal příslušný krajský úřad. Žadatel o povolení k provozování musí být vlastníkem VaK, nebo má s vlastníkem VaK uzavřenou smlouvu, která jej opravňuje provozovat. V případě, že VaK provozně souvisí s VH infrastrukturou jiných vlastníků, musí být doloženo, že s nimi má vlastník uzavřenou písemnou dohodu.

Smluvně vlastník převádí na provozovatele celou řadu svých povinností, které souvisejí s provozováním. Obvykle v kompetenci vlastníka zůstává oblast plánování a financování obnovy a rozvoje VaK, více viz předchozí kapitola.

Mezi hlavní povinnosti provozovatele patří: zajistit plynulé a bezpečné provozování VaK; zpracovat a vést vybrané údaje provozní evidence (dále také

„VÚPE“); umožnit přístup k vodovodu pro bezplatný odběr vody

jednotkám požární ochrany při záchranných prací, pokud není v místě jiný dostatečný zdroj vody;

dodávat pitnou vodu nebo odvádět a čistit odpadní vody jiného vlastníka;

umožnit přístup k VaK osobám, které jsou oprávněny provádět kontrolu;

uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem;

měřit množství dodané vody vodoměrem, který je stanoveným měřidlem podle zvláštních právních předpisů;


předložit odběrateli na jeho žádost úplný výpočet ceny pro vodné a stočné (dále také „VaS“); a

předat obci, v jejímž obvodu zajišťuje provoz VaK, informaci s platnými údaji o podmínkách uzavření odběratelské smlouvy a připojení.

1.3.1 Přehled 50 největších provozovatelůSrovnáním padesáti největších provozovatelů dle objemu fakturované pitné vody lze zjistit, že ovládají 89 % procent českého trhu s pitnou vodou. Na zbývajících 2 803 provozovatelů tak zbývá pouhých 11 % trhu. Společnost SčVK je druhou největší provozní společností v ČR, s podílem 54 mil. m3 fakturované pitné vody ročně tvoří 13 % trhu mezi padesáti největšími provozovateli, což odpovídá 11 % českého trhu s pitnou vodou.

Graf 3: Objem fakturované pitné vody u padesáti největších provozovatelů v ČR


Tabulka 2: Přehled deseti největších provozovatelů v ČR dle objemu fakturované pitné vody

Společnost Fakturovaná pitná voda (tis. m3)

1. Pražské vodovody a kanalizace, a.s. (PVK) 79 4212. Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. (SčVK) 53 5333. Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. (SmVaK) 33 942


Celkem ČR483 mil. m3

TOP 50 428 mil. m3

4. Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. (BVK) 24 6375. ČEVAK a.s. (ČEVAK) 23 0386. Vodárenská akciová společnost, a.s. (VAS) 22 4787. Moravská vodárenská, a.s. (MOVO) 17 2768. Ostravské vodárny a kanalizace a.s. (OVaK) 15 7329. Středočeské vodárny, a.s. (SVAS) 12 42510. Vodárna Plzeň a.s. (VP) 12 063



Graf 4: Porovnání deseti největších provozovatelů v ČR dle objemu fakturované pitné vody

Zdroj: Vodovody kanalizace ČR 2016, MZe (údaje dle IS VaK)

1.3.2 Zahraniční skupiny na českém trhuNa českém trhu dlouhodobě působí čtyři významné zahraniční skupiny:

VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A. (dále jen „Veolia“)

SUEZ Environnement/ONDEO Energie AG Aqualia

Tyto zahraniční skupiny, přes své majetkové podíly v provozních společnostech:

ovládají přibližně dvě třetiny trhu VaK v ČR (dle počtu zásobených obyvatel);

dosahují ročního obratu přes 25,5 mld. Kč; zaměstnávají téměř 9 000 zaměstnanců; a provozují téměř 40 000 km vodovodních a přes 21 600

kanalizačních sítí, 508 úpraven vody a 816 čistíren odpadních vod.

Tabulka 3: Vybrané údaje zahraničních skupin působící na českém trhuÚdaj Veolia SUEZ / ONDEO Energie AG Aqualia

Roční obrat 15,96 mld. Kč přes 4 mld. Kč 3,5 mld. Kč 2,3 mld.

Počet zásobených obyvatel 3,5 mil. 1, 05 mil. 1 040 tis. 728 tis.

Počet připojených obyvatel 3 mil. 1 mil. 699 tis. 522 tis.

Počet zaměstnanců 4 656 1 850 1 594 868

Délka vodovodních sítí 20 285 km 5 200 km 8 631 km 5 054 km

Délka stokových sítí 11 832 km 3 450 km 4 509 km 1 837 km


Počet provozovaných ÚV 149 145 175 39

Počet provozovaných ČOV 388 63 298 67

Zdroj: Zpracovatel, Výroční zprávy a www stránky provozních společností

Územní působnost provozních společností s majetkovou účastí jednotlivých zahraničních skupin je znázorněna na mapě níže.

Obrázek 1: Územní působnost zahraničních skupin v ČR

Zdroj: Zpracovatel Studie, Výroční zprávy a www stránky provozních společností

Tabulka 4: Přehled provozních společností s majetkovým podílem zahraničních skupinSkupina Provozní společnost % podíl Počet zásobovaných

obyvatel (v tis.)Veolia 3 502

Pražské vodovody a kanalizace, a. s. 100 1 267 Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. 50,1 1 153Moravská vodárenská, a.s. 100 400Královéhradecká provozní, a.s. 66 162Středočeské vodárny, a.s. 34 2921.SčV, a.s. 100 94Vodohospodářská společnost Sokolov, s.r.o. 100 106RAVOS, s.r.o. 100 28

SUEZ Environnement/ONDEO 1 039Brněnské vodárny a kanalizace, a. s 46 409Ostravské vodárny a kanalizace a.s. 50,1 301Šumperská provozní vodohospodářská společnost, a.s. 98,7 76Vodohospodářská společnost Benešov, s.r.o. 100 65Vodárny a kanalizace Karlovy Vary, a.s. 49,8 188

Energie AG 922ČEVAK, a.s. 100 523Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. 59,2 92VODOS Kolín, s.r.o. 100 60VODOSPOL s.r.o. 100 53Vodárenská společnost Chrudim, a.s. 95 85VHOS, a.s. 88 59Aqua servis, a.s. 66 50

Aqualia 72817

Tento dokument je určen výhradně pro potřebu Vodohospodářská sdružení Turnov. Žádná jeho část nesmí být zveřejněna, citována nebo reprodukována bez předchozího písemného souhlasu VHS Turnov a Zpracovatele Studie.

Skupina Provozní společnost % podíl Počet zásobovaných obyvatel (v tis.)

Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s. 98,7 728

Zdroj: Zpracovatel, Výroční zprávy a www stránky provozních společností

1.4 Trendy ve vodárenství v ČR V posledních několika letech a také v současné době probíhají v rámci vodárenství v ČR intenzivní jednání mezi vlastníky a provozovateli VaK. Tato jednání jsou buď vyvolána tím, že v některých oblastech končí provozovatelům VaK stávající provozní smlouvy anebo vlastníci VaK (vesměs města) chtějí mít větší vliv na provozování svých VaK tj., chtějí zcela anebo částečně koupit daného provozovatele). Obecně lze stávající trend v českém vodárenství popsat tak, že vlastníci VaK chtějí mít buď úplný anebo zvýšený vliv na provozování svých VaK.

Obrázek 2: Oblasti, kde se jedná o budoucím zajištění provozování či změně provozního modelu


SVS odkupuje od Veolia akcie v současném provozovateli (SčVK), a to ke konci provozní smlouvy. Zároveň je založena nová servisní společnost, kde má 75% podíl SVS a 25% podíl Veolia.

Město Praha vyjednává s Veolia o koupi minoritního podílu ve stávajícím provozovateli (PVK), přičemž stávající provozní smlouva je uzavřena do konce roku 2028.

Město Plzeň koupilo v roce 2016 za 700 mil. Kč od Veolia podíl ve stávajícím provozovateli, tj. VODÁRNĚ PLZEŇ. Následně město Plzeň převedlo své VaK do provozovatele, tj. VODÁRNU PLZEŇ.Vodohospodářská společnost Olomouc dokončuje studii variant zajištění provozování svých VaK po roce 2020.

Město Hradec Králové je prostřednictvím vlastnické společnosti minoritním akcionářem ve stávajícím provozovateli. V současnosti město Hradec Králové jedná o zvýšení svého akcionářského podílu v provozovateli.

1.5 Přehled základních provozních modelůProvozování VaK pro veřejnou potřebu lze rozdělit do pěti základních provozních modelů:

oddílný model provozování; vlastnický model provozování; smíšený model provozování; obec provozuje sama; a model „servisní provozní smlouva“.

Základní definice jednotlivých provozních modelů, včetně jejich schémat jsou uvedeny níže.

1.5.1 Oddílný model provozováníModel se vyznačuje tím, že mezi vlastníkem a provozovatelem je uzavřena provozní smlouva o provozování VaK, na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje VaK a poskytuje služby s tím spojené. Provozovatel přebírá některá provozní rizika za vlastníka, jako je např. výběr VaS od konečných odběratelů či zajištění legislativních požadavků na kvality pitné či vyčištěné odpadní vody. Provozovatel hradí vlastníku infrastruktury pachtovné (nájemné) za užívání infrastruktury. Vlastník je zodpovědný za rozvoj a obnovu VaK. Provozovatel je zodpovědný za havarijní opravy a údržbu VaK.


Město České Budějovice v roce 2017 znovu uzavřelo nový 10letý kontrakt se soukromým provozovatelem.

V současné době Vodohospodářská sdružení Šumperk rozhodují o způsobu provozování svých VaK po roce 2020.

Obrázek 3: Schematické znázornění oddílného modelu provozování, vč. přenosů rizik


Hlavní výhody tohoto modelu provozování

Hlavní nevýhody tohoto modelu provozování

Přenos provozních rizik Možnost nastavení kvality

poskytovaných služeb (provozní smlouva)

Pravidelné platby nájemného (pachtovného)

Existence soutěžního prostředí Vlastník primárně řeší investice

a obnovu, provoz kontroluje

Povinnost postupovat dle Zákona o zadávání veřejných zakázek

Striktní požadavky na smlouvu v případě čerpání dotací z OPŽP

Problémy při změně provozovatele (UTP, provozní data, odběratelské smlouvy, …)

Nutno ekonomicky zdůvodnit délku koncese delší než 5 let

Tabulka 5: Příklady provozování VaK v rámci oddílného modelu

Vlastník Provozovatel Akcionářská struktura provozovatele Ukončení provozní smlouvy

VHS Turnov SčVK 50,1 % Veolia, 49,1 % SVS, 0,8 % drobní akcionáři 2020

SVS SčVK 50,1 % Veolia, 49,1 % SVS, 0,8 % drobní akcionáři 2020

Hlavní město Praha PVK 100 % Veolia 2027

Statutární město Brno BVK 51 % město Brno, 46 % SUEZ ONDEO, 3 % drobní akcionáři 2020

Zdroj: Zpracovatel

1.5.2 Vlastnický model provozováníJedná se o specifický typ oddílného modelu. Společnost zajišťující provozování VaK byla zřízena a je 100 % vlastněna veřejným vlastníkem či vlastníky provozované infrastruktury. VH infrastrukturu provozuje na základě smlouvy nebo jiného pověření. Často jde o účelově založené obchodní společnosti či Technické služby města. Převod provozních rizik, pronájem majetku VaK a platba nájemného je obdobná jako u oddílného modelu provozování.


Obrázek 4: Schematické znázornění vlastnického modelu provozování, vč. přenosů rizik



Možnost přímého zadání na základě tzv. In-house výjimky

Možnost nastavení dividendové politiky veřejným akcionářem

Méně striktní požadavky OPŽP Možnost využití institutu

„věcného plnění nájemného“

Nižší tlak na efektivitu poskytovaných služeb = neexistence soutěžního prostředí

Často politicky dosazený „neodborný“ management

Provozovatel je dle ZZVZ tzv. „veřejným zadavatelem“

Vysoké pořizovací náklady do provozního majetku (u nových společností)

Tabulka 6: Příklady provozování VaK v rámci vlastnického modeluVlastník Provozovatel Akcionářská struktura provozovatele

Svaz vodovodů a kanalizací měst a obcí (Svaz VKMO) VAS 100 % Svaz VKMO

Statutární město Plzeň VODÁRNA PLZEŇ 100 % město Plzeň (od 1.1.2016)

Město Strakonice Technické služby Strakonice 100 % město Strakonice

SVS SčVK 100 % SVS (od 2021)

Zdroj: Zpracovatel

1.5.3 Smíšený model provozováníSmíšený model provozování představuje situace, kdy provozovatel a vlastník infrastruktury je jedna a táž osoba odlišná od obce (na rozdíl od modelu samostatného provozování). Vlastník či vlastníci infrastruktury vloží svoji VH infrastrukturu (majetek) do obchodní společnosti, která tento majetek, jak vlastní, tak zároveň provozuje. Tato společnosti zároveň disponuje provozními kapacitami. Variantou smíšeného modelu je (také) tzv. smíšený model provozování s


participací soukromého kapitálu. V těchto případech se např. obec a soukromá společnost kapitálově podílí na subjektu, který je vlastníkem a zároveň provozovatelem infrastruktury.

Provozovatel je odpovědný za rozvoj a obnovu a také opravy a údržbu. Vlastníci VaK, tedy akcionáři provozní společnosti dohlížejí na kvalitu služby a efektivitu provozovatele v rámci svých akcionářských práv.

Obrázek 5: Schematické znázornění smíšeného modelu provozování, vč. přenosů rizik



Využití regionálního efektivního řešení pro města aobce (např. v případě společného zdroje vody či ČOV)

Možnost jednotné „solidární“ ceny pro všechny akcionáře

Možnost vstupu soukromého kapitálu (odkup části akcií)

Nutnost koordinace postupu více obcí při založení či nevýhodných stanov pro nové

Časté výměny managementu společnosti při změně politické reprezentace

Generování zdrojů na obnovu z odpisů (často nedostatečné zdroje)

Tabulka 7: Příklady provozování VaK v rámci smíšeného modeluSmíšená společnost Akcionářská struktura smíšené společnosti

VaK Mladá Boleslav

Statutární město Mladá Boleslav Město Benátky nad Jizerou Město Mnichovo Hradiště Město Bakov nad Jizerou Město Bělá pod Bezdězem Město Kosmonosy

36,93 %8,26 % 8,23 % 8,12 %6,46 %5,02 %

CHEVAK Gelsenwasser AG Gelsenkirchen Město Cheb Město Mariánské Lázně Město Aš

28,75 %15,71 %15,09 %10,41 %


Město Františkovy Lázně Město Lázně Kynžvart Ostatní akcionáři

10,35 % 3,77 %15,92 %

VAK Beroun

ENERGIE AG BOHEMIA, s. r. o. Město BerounMěsto HořoviceMěsto Králův DvůrMěsto Zdice Město Žebrák

59,17 %10,48 %10,19 % 3,28 %

2,26 % 0,58 %

Zdroj: Zpracovatel

1.5.4 Obec provozuje samaObec si svou VH infrastrukturu provozuje sama, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Některé činnosti nebo odborný dozor na základě smlouvy mohou zajistit externí dodavatelé, přičemž odpovědnost za provozování a také výběr VaS zůstává na příslušné obci. Obec je zodpovědná za rozvoj a obnovu majetku.

Obrázek 6: Schematické znázornění „obec provozuje sama“, vč. přenosů rizik



Žádné specifické dotační podmínky OPŽP pro tento model

U provozování majetku VaK menších obcí bez technologických celků (ČOV, ÚV)

Často nízká cena většinou z důvodů negenerování žádných zdrojů na obnovu

Nízká kvalita služeb (např. odstranění havárií, IS podkladů, zákaznických informačních systémů, …)

Časté nedodržování zákonných povinností dle ZoVaK

Vysoká administrativní zátěž Chybějící odborný personál na obci Netvoření dostatečných zdrojů na

obnovu


1.5.5 Model „servisní provozní smlouva“Model „servisní provozní smlouvy“ je specifickým případem „oddílného modelu provozování“. Základním principem (a odlišností od „oddílného modelu“) je především to, že vlastník infrastruktury uzavírá svým jménem smlouvy s odběrateli a vybírá VaS. Vlastník hradí platbu provozovateli jako odměnu za provozování. Mezi vlastníkem a provozovatelem je uzavřena servisní smlouva o zajištění služeb související s provozováním VaK. Vlastník je zodpovědný a rozvoj a obnovu VaK.

Obrázek 7: Schematické znázornění modelu „servisní provozní smlouvy“, vč. přenosů rizik



Částečné přenesení provozních rizik (kromě výběru VaS) na provozovatele

Použití u zajištění provozování funkčních celků (pouze ČOV, pouze ÚV nebo přivaděč)

Nastavení fixní částky na službu

(měsíční paušál) Flexibilita rozsahu

Nutnost postupu dle ZZVZ Administrativní zátěž související

s cenotvorbou a výběrem VaS Neexistence vzorových smluvních

dokumentů Striktní dotační požadavky OPŹP

na servisní smlouvu Málo zkušeností s tímto modelem

1.5.6 Situace v ČRPadesát největších provozních společností v České republice, které představují 89 % trhu dle objemu fakturované pitné vody, provozuje VH infrastrukturu vlastníků pouze v oddílném, smíšeném či vlastnickém modelu. Ostatní modely v rámci tohoto výběru provozovatelů zastoupeny nejsou. Dominantním modelem provozování


v ČR je oddílný model provozování, který dle objemu fakturovaného množství pitné vody tvoří přibližně dvě třetiny vodárenského trhu. Druhým nejvýznamnějším provozním modelem je model smíšený, který reprezentuje téměř čtvrtinu trhu.

Smíšený (25 z 50 provozovatelů) a oddílný (22 z 50 provozovatelů) model mají téměř stejné, a to zhruba poloviční zastoupení mezi největšími provozovateli v ČR. Zcela nevýrazné zastoupení má vlastnický model (3 z 50 provozovatelů), u nějž je největším zástupcem společnost Vodárenská akciová společnost, a.s. (okolí Brna), která je 100% vlastněna municipálními akcionáři.

Model „obec provozuje sama“ je významný pouze z pohledu počtu použití (stovky), avšak je téměř nevýznamný z pohledu objemu fakturované vody. Model servisní provozní smlouvy není v ČR téměř využit.

Obrázek 8: Podíl zastoupení provozních modelů TOP 50 provozovatelů dle objemu fakturované vody

274.796 mil. m3

64%

36 mil. m3

8%

117 mil. m327%

Oddílný model Vlastnický model Smíšený model

TOP 50 provozovatelů 428 mil. m3

Zdroj: Zpracovatel, Vodovody kanalizace ČR 2016, MZe

1.6 Přehled relevantní legislativy

1.6.1 Oborová a regulační legislativa

1.6.1.1 Zákon o vodovodech a kanalizacích Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (ZoVaK), je základní oborovou normou pro oblast provozování vodovodů a kanalizací v ČR.


Obsahuje definice základních pojmů v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, určuje postavení subjektů právních vztahů v uvedené oblasti (vlastník, provozovatel, odběratel), stanoví práva a povinnosti těchto subjektů a předpoklady pro provozování VaK, působnost orgánů veřejné správy či vymezení správní odpovědnosti v normou regulované oblasti. Vybraná ustanovení ZoVaK jsou provedena vyhláškou Ministerstva zemědělství ČR (dále také „MZe“) č. 428/2001 Sb.


1.6.1.2 Vodní zákonZákon č. 254/2001 Sb., o vodách (dále také „Vodní zákon“), obsahuje právní úpravu pro účely ochrany povrchových a podzemních vod včetně právní úpravy vodních děl.

1.6.1.3 Zákon o ochraně veřejného zdravíZákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, a jeho prováděcí vyhláška č. 252/2004 Sb., stanoví mezi jiným požadavky na jakost pitné vody. Za dodržení jakosti odpovídá dle tohoto zákona provozovatel VaK.

1.6.1.4 Zákon o cenách Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, provedený vyhláškou č. 450/2009 Sb., upravuje regulaci cen v ČR. VaK patří do odvětví s přirozeným monopolem, proto jsou voda pitná a voda odvedená kanalizací zařazeny do seznamu zboží s regulovanými cenami. Tento seznam vydává pro každý rok podle zákona o cenách Ministerstvo financí ČR (dále také „MF“) rozhodnutím (cenovým výměrem), které se zveřejňuje v Cenovém věstníku.

Cenový výměr MFSeznam zboží s regulovanými cenami vydává MF jako své „cenové rozhodnutí“ podle § 10 zákona o cenách, a to formou výměrů publikovaných pravidelně (nejméně jedenkrát za rok) v Cenovém věstníku, přičemž ceny pro VaS jsou uvedeny v položce č. 2, části II. Cenového výměru (aktuálně platné v době vzniku Studie: Výměr MF č. 01/2018 ze dne 28. listopadu 2017, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, zveřejněný v Cenovém věstníku ročník XLV. a částka 13 a Výměr MF č. 03/2018 ze dne 30. srpna 2018, kterým se mění seznam zboží s regulovanými cenami vydaný Výměrem MF č. 01/2018, zveřejněný v Cenovém věstníku ročník XLVI. a částka 10).

Předmětem věcného usměrňování cen jsou podle Cenového výměru MF následující komodity: (i) pitná voda dodávaná odběratelům, (ii) pitná voda dodávaná do vodovodní sítě pro veřejnou potřebu jiné osobě, než je odběratel, (iii) odpadní voda odvedená kanalizací nečištěná a odpadní voda odvedená kanalizací čištěná a (iv) odpadní voda převzatá do kanalizačního systému od jiné osoby, než je odběratel.

Základní principy cenové regulace lze shrnout následovně:


regulace spočívá v definici závazných pravidel pro určení rozsahu ekonomicky oprávněných nákladů a maximální výše zisku;

cena vypočtená podle pravidel věcného usměrňování představuje nejvyšší hranici ceny, kterou je možné uplatnit vůči odběrateli;

za ekonomicky oprávněné náklady se považují náklady na pořízení odpovídajícího množství přímého materiálu, mzdové a ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní přímé a nepřímé náklady a náklady oběhu;

regulace se vztahuje nejen na cenu pro VaS, ale také v rámci vztahů vlastníků provozně souvisejících VaK – reguluje se cena pro pitnou vodu předanou a odpadní vodu převzatou;

za přiměřený zisk se považuje zisk spojený s výrobou a prodejem daného zboží odpovídající obvyklému zisku dlouhodobě dosahovanému při srovnatelných ekonomických činnostech, který zajišťuje přiměřenou návratnost použitého kapitálu v přiměřeném časovém období.

Základní definice přiměřeného zisku zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu (dále také „PZNK“) je následující: PZNK = OPK x WACC (kde „OPK“ je celková hodnota kapitálu použitého pro potřeby výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou, a „WACC“ je míra výnosnosti použitého kapitálu stanovená MF). Meziroční nárůst hodnoty přiměřeného zisku celkem zahrnutého do kalkulace ceny za m3 vody dodané nebo odvedené nesmí být vetší než 7 %, respektive větší nárůst musí být předložen na MF a jím schválen.

Výše uvedená pravidla platí pro cenovou regulaci formou věcného usměrňování cen2, která je povinná pro všechny subjekty v oblasti VaK, vyjma těch, kteří obdrželi dotaci z Operačního programu Životní prostředí (dále také „OPŽP“), kde platí odlišná pravidla regulace.

1.6.2 Dotační podmínkyU projektů spolufinancovaných z evropských dotací je často, nad rámec současné právní úpravy oboru VaK, vyžadováno splnění dodatečných dotačních podmínek.

VHS Turnov spolufinancovalo několik projektů v rámci OPŽP 2007-2013 a pokračuje nyní i v novém programovém období 2014-2020. V programovém období 2014-2020 platí v zásadě stejné podmínky a požadavky na obsah provozních smluv jako v předchozím programovém období. V současné 2 Výměr MF č. 01/2017 ze dne 25. listopadu 2016, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami. Cenový věstník MF ČR ze dne 29. 11. 2016. Ročník XLIV. Částka 12.


době není známo, zda budou k dispozici evropské dotace pro oblast VaK i po roce 2020. Pokud by byly, musely by se samozřejmě plnit jejich aktuální dotační podmínky.

Pro možnost financování investičních projektů v oblasti VaK je dle pokynů OPŽP vyžadováno splnění dotačních podmínek v následujících oblastech.

1.6.2.1 Maximální délka provozní smlouvy1. Možné je dotovat pouze projekty, kde provozní smlouva končí:

od 2016 do 2020 = 60 % z celkových způsobilých veřejných výdajů;

od 2021 do 2022 = 30 % z celkových způsobilých veřejných výdajů;

po 2022 = nemožnost čerpání dotace.

2. Nutnost ukončit (a znovu soutěžit) všechny stávající provozní smlouvy, které byly uzavřené či prodloužené po vstupu ČR do EU, pokud tento proces nebyl v souladu s právem EU.

3. Maximální délka u nových provozních smluv (bez tzv. smluvní investice ze strany provozovatele) je 10 let.

4. Zavedení systematické kontroly dodržení podmínek ze strany Ministerstva životního prostředí ČR (dále také „MŽP“).

1.6.2.2 Obsah provozních smluvPožadavky na obsah provozních smluv pro projekty, které jsou v rámci OPŽP podporovány, jsou:

cenotvorba; kvalita služeb a výkonové ukazatele; monitoring; smluvní pokuty; a soulad s evropskou environmentální legislativou.

Níže je uvedeno shrnutí smyslu hlavních požadavků na obsah provozních smluv v rámci OPŽP pro oddílný model provozování, tj. cenotvorba, kvalita služeb a výkon a minimální růst ceny.

1.6.2.3 CenotvorbaV oblasti cenotvorby jsou požadavky v rámci OPŽP následující:


vyčíslení výše přiměřeného kalkulačního zisku provozovatelů, a to na základě vloženého kapitálu dle povinných finančních nástrojů OPŽP; a

vyčíslení přijatelných provozních nákladů provozovatelů, a to na základě indexace „stropu“ určeného při zadávacím řízení či na základě stávajícího provozního stavu (v případě úpravy stávající smlouvy).

1.6.2.4 Kvalita služebV oblasti kvality služeb a výkonu je postup v rámci OPŽP následující:Provozovatel má povinnost monitorovat vlastní výkon pomocí standardizované sady výkonových ukazatelů, a to pod sankcí uložení smluvních pokut v případě selhání systému či záměrné manipulaci s jeho vstupy nebo výstupy. Pokud provozovatel nedosahuje minimálně požadovaného výkonu, automaticky hradí smluvní pokutu, jejíž výše je stanovena na základě smluvních pravidel. Opakované nedosažení požadovaného výkonu může vést k předčasnému ukončení smlouvy.

1.6.2.5 Udržitelnost systému VaK Vzhledem k tomu, že VHS v programovém období 2007–2013 spolufinancovala projekty z OPŽP (jednalo se o dobudování infrastruktury VaK), pro tyto projekty platí, že musí být dodržena podmínka udržitelnosti projektu i celého systému VaK. Z tohoto důvodu byl požadován meziroční růst ceny pro VaS ve výši alespoň 2 % nad inflaci a to, dokud není dosažena hranice sociální únosnosti nebo tzv. tvorby plných odpisů. Pro oddílný model provozování (kterým VHS je) slouží nárůst ceny pro VaS ke stanovení tzv. minimální výše nájemného. Tento vývoj minimální výše nájemného byl stanoven také pro VHS a podléhá tedy kontrole ze strany poskytovatele dotace, tj. v oddílném modelu tedy není kontrolována výše ceny pro VaS, ale dosažení minimální výše nájemného, které nicméně z vývoje cen pro VaS vychází.


Výše nájemného VHS musí splňovat dvě níže uvedené podmínky:

1. musí být konzistentní s prognózovaným vývojem cen pro VaS (podporuje dlouhodobou udržitelnost infrastruktury VaK); a

2. musí při splnění předchozí podmínky prokazatelně vytvářet finanční zdroje určené pro obnovu a rozvoj infrastruktury VaK.

Ve stávajícím programovém období (OPŽP 2014–2020) nadále platí pro oddílný model provozování, že musí být dodržen minimální vývoj nájemného. Pro VHS platí, že musí nadále dodržovat nájemné stanovené dle pravidel OPŽP 2007–2013, respektive prokazuje-li tento vývoj i nadále udržitelnost celého systému VaK, je poté tento vývoj platný i pro projekty spolufinancované z OPŽP 2014–2020. V případě, že vývoj nájemného stanovený v předchozím programovém období nezajišťuje, z důvodu realizace projektů v novém programovém období, udržitelnost celého systému VaK, musí být poté vývoj nájemného uzpůsoben tak, aby udržitelnost celého systému VaK zajištěna.

V rámci podmínek OPŽP musí VHS dodržovat minimální výši nájemného, respektive tato výše je ze strany poskytovatele dotace kontrolována. Přičemž platí, že nájemné musí být prokazatelně používáno pro účely správy, obnovy případně rozšíření infrastruktury VaK.

1.6.3 Soutěžní legislativa

1.6.3.1 Zákon o zadávání veřejných zakázek S účinností od 1. října 2016 vstoupil v platnost Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále také „ZZVZ“), jenž přebírá agendu předchozích zákonů č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení, které jsou dnem 1. října 2016 zrušeny. ZZVZ zpracovává všechny příslušné směrnice Evropského parlamentu a rady, které se vztahují k předmětné oblasti, což je novinkou, protože do 1. října 2016 bylo zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí upraveno dvěma samostatnými právními předpisy.

ZZVZ vymezuje zejména základní zásady zadávání veřejných zakázek, definuje pojmy a subjekty, upravuje pravidla pro zadávání veřejných zakázek včetně zvláštních postupů předcházejících jejich zadání stejně jako povinnosti dodavatelů při zadávání veřejných zakázek a při zvláštních postupech předcházejících jejich zadání v ZŘ. ZZVZ upravuje možnosti ochrany proti nesprávnému postupu zadavatele vyjádřené právem dodavatelů za splnění zákonných podmínek podat námitky proti úkonům či


postupu zadavatele. V ZZVZ jsou rovněž upraveny podmínky dozoru nad dodržováním ZZVZ vykonávaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“).

1.6.3.2 Zakázková směrniceSměrnice Evropského parlamentu a rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (dále také „Zakázková směrnice“) představuje novelizovanou úpravu zadávání veřejných zakázek na úrovni Evropské unie. Tato směrnice byla transponována do právního řádu ČR prostřednictvím přijetí ZZVZ.

1.6.3.3 Koncesní směrniceSměrnice Evropského parlamentu a rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (dále také „Koncesní směrnice“) představuje novelizovanou úpravu udělování koncesí na úrovni Evropské unie. Tato směrnice byla transponována do právního řádu ČR taktéž prostřednictvím přijetí ZZVZ.

1.6.4 Ostatní

1.6.4.1 Zákon o obchodních korporacích Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále také „ZOK“), obsahuje obecnou právní úpravu korporátního práva.

1.6.4.2 Zákon o přeměnáchZákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, stanoví pravidla korporátních přeměn, včetně fúzí.

1.6.4.3 Občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „OZ“), je obecný soukromoprávní kodex. Jeho normy se uplatní zejména na veškeré soukromoprávní vztahy v rozsahu, v jakém tyto právní vztahy nejsou upraveny zvláštním právním předpisem ani dohodou stran.

1.6.4.4 Trestní zákoníkZákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále také „TZ“), je obecný veřejnoprávní kodex, který stanoví, který čin je trestný a jaký trest by za jeho spáchání měl být uložen.


2 Současné provozování VaK v majetku VHS Turnov

2.1 Vlastník VaK VHS Turnov byla založena za účelem zajištění komplexního provozu a koncepčního rozvoje vodohospodářské infrastruktury v regionu členských obcí v roce 1995 a jako samostatná právnická osoba je registrována u Krajského úřadu Libereckého kraje.

Zakládajícími členy VHS byly čtyři obce. Po roce 2000 nastalo postupné rozšiřování VHS a vstupování dalších obcí. Členskými obcemi (celkem 22) VHS jsou v současné době:

Tabulka 8: Členské obce VHS Turnov v dělení na města a obceMěsta Obce Obce

Turnov Ohrazenice Líšný

Semily Přepeře Loučky

Jilemnice Rakousy Ktová

Lomnice nad Popelkou Vyskeř Tatobity

Rokytnice nad Jizerou Kacanovy Žernov

Rovensko pod Troskami Troskovice Benešov u Semil

Olešnice Chuchelna

Malá Skála Benecko

Zdroj: webové stránky VHS Turnov, 2017

Svazek VHS Turnov je v souladu se stanovami založen pro plnění následujících klíčových úkolů:


a) zajištění správy a provozování vodohospodářského majetku ve vlastnictví VHS;

b) zajišťování investičního rozvoje a obnovy vodohospodářské infrastruktury v regionu, který je vymezen správním územím obcí, tj. členů VHS, a to v souladu s potřebami a požadavky členů VHS.


2.1.1 Historie VHS TurnovOd roku 1991, po zrušení Východočeského krajského národního výboru, vznikly z bývalého státního podniku „Východočeské vodovody a kanalizace“ samostatné státní podniky, které odpovídaly „okresnímu uspořádání“ a územně korespondovaly s bývalými „závody“ tehdejšího krajského podniku. Takto vznikl i státní podnik Vodovody a kanalizace Turnov (dále jen „VaK Turnov“).

Finální (aktualizovaný) privatizační projekt byl zpracován tehdejším vedením státního podniku VaK Turnov ke dni 30. 6. 1993. Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR pak vydalo 18. 11. 1993 rozhodnutí o privatizaci části státního subjektu na základě předloženého privatizačního projektu. V rozhodnutí byl rozdělen majetek na provozní a infrastrukturní.

Veškerý infrastrukturní vodohospodářský majetek (VaK pro veřejnou potřebu) ve správě tohoto státního podniku VaK Turnov byl určen k bezúplatnému převedení do působností měst a obcí nebo svazků obcí.

Veškerý provozní majetek v hodnotě cca 22 mil. Kč byl určen k převodu na akciovou společnost Vodovody a kanalizace Turnov a.s. s následujícím rozdělením akcií:

- 34 % městům a obcím, - 62 % do přímého prodeje, - 4 % povinně podle zákona fondům.

Roky 1994–1995 byly mezidobím, v němž se zformovalo VHS Turnov (svazek obcí) za účelem budoucího převzetí infrastrukturního majetku podle schváleného privatizačního projektu. Zakládajícími členy svazku v srpnu 1995 byly město Turnov a obce Ohrazenice, Přepeře a Rakousy. Současně města i obce začaly formou členství svých zástupců v řídících orgánech provozního podniku Vodovody a kanalizace Turnov a.s. vnímat obor vodárenství a současně se ho učily ovlivňovat i řídit.

Dalším krokem bylo rozhodnutí ministra zemědělství ze dne 27. 11. 1995, v němž převedl ke dni 1. 1. 1996 infrastrukturní majetek vymezený privatizačním projektem státního podniku VaK Turnov na Fond národního majetku ČR. Posledním procesním krokem byl bezúplatný převod infrastrukturního majetku z Fondu národního majetku na VHS Turnov od 1. 1. 1996, a to na základě všech výše popsaných administrativních kroků.


Výjimkou se stal pouze „historický vodohospodářský majetek“, který byl evidován na majetkových účtech měst a obcí, a proto podle zákona o velké privatizaci nemohl být převáděn, tedy privatizován. V souladu se současnými stanovami svazku však mohl být různými cestami převeden do jmění VHS Turnov, což se však nestalo.

Po dohodě vedení některých měst a obcí s VHS Turnov byly na tento zbytkový majetek uzavřeny dlouhodobé nájemní smlouvy, zejména se jednalo o pozemky pod některými stavbami, ale postupem let byl tento majetek z různých důvodů rozšiřován i o části místních vodohospodářských sítí. Tento nájemní vztah trvá doposud a slouží k optimalizaci daňové problematiky na VHS Turnov.

V roce 2002 došlo k prvnímu rozšíření VHS, kdy z důvodu nutnosti zajištění odborné péče a sjednocení ceny vodného vstoupily do svazku další čtyři malé obce: Kacanovy, Olešnice, Troskovice a Vyskeř, které byly provozovány stejným provozovatelem. V každé z těchto obcí byl vždy vodovodní systém pro rozptýlenou zástavbu a malý počet odběrných míst, který generoval vysokou cenu pro vodné a současně nulové nájemné. Vstupem do VHS se cena vodného a ostatní provozní podmínky upravily pro vstupující obce v souladu s celým svazkem.

Od roku 2004 se stala členskou obcí Malá Skála, a to zejména z důvodu nutnosti zajištění odborného a kvalitního provozování, které do té doby zajišťovala aktuálně nestabilní provozovatelská firma.

Dalším rozšířením svazku byl v roce 2005 vstup čtyř měst: Semily, Jilemnice, Lomnice nad Popelkou a Rokytnice nad Jizerou, a to s cílem realizace projektu Čistá Jizera, který následně úspěšně proběhl i v městě Turnově. Město Semily vstoupilo do VHS pouze s majetkem kanalizace pro veřejnou potřebu (vodovodní systém zde byl provozován jiným samostatným svazkem), Rokytnice nad Jizerou v této souvislosti ukončila činnost svojí provozní společnosti.

V polovině roku 2005 vstoupila do VHS další členská obec – Líšný. Zejména proto, že nemá vlastní vodní zdroj a je zásobována předávanou vodou z Malé Skály. Členství ve VHS zjednodušilo a zlevnilo provozování takového vodovodu, zejména z pohledu poruch na síti, kde uniká do podloží měřená voda.

Ve druhé polovině roku 2006 vstoupila do VHS obec Loučky. Důvodem vstupu byla vysoká cena vodného v obci, která byla ještě současně dotována z obecního rozpočtu. Obec byla provozována stejným provozovatelem.

Od roku 2008 jsou novými členy VHS obce Svazku obcí Rovensko pod Troskami. Jedná se o čtyři obce (Rovensko pod Troskami, Tatobity,


Ktová, Žernov) spojené skupinovým vodovodem, které doposud hospodařily pod svým svazkem a provozně byly zajišťovány stejným provozovatelem. Důvodem vstupu byly problémy s udržením kvality pitné vody na vodních zdrojích, nedostatek finančních prostředků, potřeba investic, skutečnost, že VHS je plátce DPH a absence osoby odpovědné za technické řízení svazku.

V roce 2009 vstoupil do VHS Svazek Semily (vlastní vodovodní systém pro město Semily, obec Benešov u Semil a Chuchelna) a obec Benecko. Svazek Semily, historicky skupinový vodovod, po více jak dvou letech vyjednávání a rozhodování uvnitř svazku (váhala obec Chuchelna) převedl svůj majetek vodovodů na VHS. Do VHS vstoupila obec Benešov u Semil a Chuchelna (město Semily již členem VHS bylo, pouze s majetkem kanalizace a čistírny odpadních vod (dále také „ČOV“) a nyní se do VHS transformoval i majetek vodovodů na území města). Důvodem vstupu svazku do VHS byla nutnost zajistit rekonstrukce vodovodních řadů v souběhu se stavbou kanalizace Čisté Jizery v Semilech, příznivější cena investic (VHS je plátcem DPH) a potřeba realizovat velké investice na území svazku, zejména rekonstrukci úpravny vody (dále také „ÚV“) v Příkrém. Důvodem vstupu obce Benecko je fúzování stávajícího provozovatele se společností SčVK, zjednodušení provozních povinností (obec sama vybírala vodné a stočné, platila energie… apod.), zajištění dotací a realizace připravené velké investice a související pozitivní skutečnost, že VHS je plátcem DPH a zkvalitnění péče o infrastrukturu.

Podmínkou vstupu jednotlivých obcí do svazku byl vždy převod VH majetku, respektování jednotné ceny VaS a společná provozní společnost.

2.1.2 Organizační uspořádání VHS Turnov Řídícím orgánem svazku je Rada sdružení VHS Turnov, která má celkem 28 členů (16 zástupců členských obcí a 12 zástupců členských měst). Statutárním zástupcem voleným na období čtyř let je předseda Rady sdružení VHS Turnov. Rada sdružení volí ze svého středu také místopředsedu, přičemž jeho činnost v době nepřítomnosti předsedy upravují stanovy VHS Turnov. Rada sdružení také jmenuje a odvolává ředitele VHS Turnov a jeho zástupce.

Ze znění stanov vyplývá její základní rozhodovací pravomoc, která je ještě posílena tím, že představitelé VHS (ředitelka a předseda Rady sdružení) zvykově nevyužívají osobních pravomocí daných stanovami a předkládají absolutní většinu otázek k rozhodování přímo na jednání Rady sdružení. Většinu otázek chodu VHS Turnov proto projednává a schvaluje Rada sdružení, která se schází s frekvencí cca 10 x ročně.


Kontrolním orgánem je pětičlenná Dozorčí rada, která má za úkol zejména provádět standardní kontrolní činnost a předjednávat některé (stanovami dané) otázky před vlastním jednáním Rady sdružení. Z každého jednání Rady sdružení i Dozorčí rady je vyhotoven zápis usnesení.

Pravomoci Rady sdružení, Dozorčí rady, předsedy Rady sdružení a ředitele jsou vymezeny stanovami VHS Turnov.

2.1.3 Sousední vlastníci VaK, provozně související s VHS Turnov Vlastníci provozně související infrastruktury VaK jsou ti, do jejichž vodovodů je voda předávána, případně z nich přebírána a dále, do jejichž kanalizací je odpadní předávána, případně z nich přebírána k čištění. Tyto „externí“ vztahy jsou dle § 8 odst. 3 a odst. 15 ZoVaK řešeny dohodami vlastníků provozně souvisejících vodovodů a provozně souvisejících kanalizací. Přehled provozně souvisejících VaK je obsahem následující tabulky:

Tabulka 9: Provozně související vlastníci VaK

Smluvní partner VHS - provozně související

vlastník

Provozovatel smluvního partnera

Typ dohody vlastníků z hlediska VHS

Uzavřená písemná dohoda

Devro s.r.o. SčVK sdílení vodovodního přivaděče ano

Devro s.r.o. SčVK odpadní voda předaná ano

Veseta spol. s r. o. SčVK pitná voda převzatá anoSVS SčVK pitná voda předaná anoObec Jenišovice SčVK odpadní voda

převzatá anoObec Martinice v Krkonoších

KrVaK s.r.o. HorníBranná pitná voda převzatá ne

Obec Hrubá skálaAQUA TURNOV,

spol.s r.o.

pitná voda předaná ne

Obec KarloviceAQUA TURNOV,

spol.s r.o.

pitná voda předaná ne

Zdroj: VHS

2.2 Strategické cíle VHS Turnov Základním a zásadním posláním VHS Turnov je kvalitní správa, údržba a obnova vlastního majetku (VaK) a zajišťování komplexních služeb v oblasti dodávek pitné vody a odvádění a čištění odpadních vod. V návaznosti na toto poslání si VHS vytyčila celkem osm strategických cílů (viz tabulka níže), přičemž tyto cíle byly koncipovány na základě dvou pohledů:

- vyzdvihují dlouhodobé pozitivní chování a pozice VHS Turnov, u kterých má VHS zájem si je ponechat i do budoucna; a


- zdůrazňují klíčové cíle VHS pro plánování budoucnosti provozování VaK v majetku VHS.

Tabulka 10: Strategické cíle VHS TurnovOznačení cíle Popis cíle CÍL 1 Optimální majetkoprávní uspořádání VHS Turnov CÍL 2 Jednotnost a solidarita (správa, cena)CÍL 3 Zajištění dostatečných prostředků na obnovu svého majetkuCÍL 4 Udržení sociálně přijatelné cenyCÍL 5 Zajištění provozování v souladu s obecně závaznými předpisyCÍL 6 Zajištění vysokých standardů pro kvalitu a službyCÍL 7 Umožnění čerpání dotací (OPŽP, MZe, …)CÍL 8 Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020

V kapitolách níže jsou popsány jednotlivé strategické cíle a je zároveň zhodnoceno, nakolik je danému cíli přikládám důraz už nyní, v současném uspořádání provozování VaK, a kde jsou případné možnosti na zlepšení v rámci budoucího řešení provozování VaK. Ve vztahu k danému cíli jsou předneseny výhody a nevýhody současného stavu VHS.

Pokud to je relevantní, je současná situace VHS ve vztahu k danému cíli konfrontována se situací ostatních vlastníků VaK, přičemž bylo vybráno 35 vlastníků VaK s cílem pokrýt vlastníky se všemi typy provozních modelů, výběr zahrnuje jak největší vlastníky, tak i vlastníky s obdobnou velikostí jako VHS, avšak představující odlišný provozní model (např. Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.) – nicméně toto jest v rámci těchto kapitol pouze zmíněno s odkazem do kapitoly 2.11, která se tomuto porovnání věnuje.

2.2.1 Cíl 1: Optimální majetkoprávní uspořádání VHS Turnov VHS Turnov si klade za cíl udržovat optimální majetkoprávní uspořádání svazku, jehož účelem je zajištění správy a provozování majetku VaK a také zajištění investičního rozvoje a obnovy VH infrastruktury ve správních územích obcí, které jsou členy VHS, a to v souladu s jejich potřebami a požadavky.

2.2.1.1 Současné plnění strategického cíleVHS je od svého vzniku dobrovolným svazkem obcí, který vychází z právní podstaty zákona o obcích. Toto uspořádání vzniklo z přání zakládajících čtyř členů s tím, že řízení svazku se bude podobat komunální sféře a při řízení svazku budou využívány pozitivní principy z komunální sféry. VHS je na rozdíl od obcí a měst plátcem DPH, což sice „snižuje konečnou cenu investice“, ale zároveň to představuje výrazný každoroční dopad do rozpočtu VHS. Svazek jakožto uskupení přináší mnohé výhody a nevýhody, viz níže.


- přímé zapojení každého člena, tj. obce i města díky zástupcům v orgánech svazku do rozhodování svazku

- demokratické uspořádání svazku (nejprve jsou zvoleni zástupci do řídících orgánů svazku a ti poté volí nebo jmenují vedení svazku)

- důležité otázky jsou předkládány k projednání a jsou rozhodnuty většinou všech zástupců na jednání Rady sdružení svazku

- pravidla chodu svazku jsou nastavena obdobně jako u měst (formy projednávání otázek, vnitřní směrnice, účetnictví, audity), což činí svazek čitelnou organizací ze strany starostů měst a obcí

- svazek má velmi silnou personální vazbu na vedení měst a obcí, což následně napomáhá přípravě a realizaci potřebných investičních aktivit na jejich území

- svazek jakožto právní forma nijak nelimituje možnost získávání dotací, a to ani u jednoho významného dotačního partnera, kterými jsou SFŽP, Liberecký kraj, MZe

- přímé texty zakládacích listin, zejm. stanovy jsou ve většině stále v původní podobě (už více než 20 let), byly pouze doplňovány, nikoliv modernizovány na současné kvalitativní standardy zakládacích listin svazků obcí, v textech není zohledněna současná legislativa

- změny zakládacích listin musí být schváleny v jednotném textu na všech 22 zastupitelstvech, přičemž stačí jediné neschválení, či úprava textu, což znemožní jakoukoliv proměnu, jakákoliv změna je tedy extrémně obtížně realizovatelná

V poslední době naráží VHS na zastaralost řídících dokumentů, zejm. stanov, z praxe se ukazuje, že by některé věcné detaily textu stanov (např. vztah s dozorčí radou, pravomoci a kompetence, svolávání jednání) mohly být přesněji formulovány. VHS má historicky jednu směrnici, ta doznala změn v souvislosti s naplněním požadavků nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR). Předmětem diskuzí byla také možnost vzniku jednacího řádu, v souvislosti s možnou změnou stanov v blízké budoucnosti, nebyla tato problematika zatím dořešena. Také uspořádání svazku, jež není založeno na velikosti členů, je třeba pevněji ukotvit, aby nebyla existence svazku ohrožena


tím, že by silnější členové svazku požadovali posílení své rozhodovací a řídící pozice ve svazku.

Ve vztahu k tomuto cíli, je optimální majetkoprávní uspořádání VHS v současné podobě svazku naplněno, dobrovolný svazek obcí je jedním z mnoha běžných majetkoprávních uspořádání u vlastníků VaK v ČR, a pokud by to bylo ze strany vedení či členů v budoucí době žádoucí, lze uvažovat o aktualizaci řídících dokumentů, zejm. stanov (bližší doporučení k problematice stanov – viz kapitola 5.5.1 Posouzenívlastnické struktury).

2.2.2 Cíl 2: Jednotnost a solidarita (správa, cena)S výše uvedeným cílem 1 souvisí i tento cíl, který směřuje k udržení jednotnosti VHS Turnov v oblasti správy, což následně umožňuje nastavení a udržení jednotné a solidární ceny pro VaS na celém území spravovaném VHS.

2.2.2.1 Současné plnění strategického cíleJednotnost svazku a solidární přístup ke všem členům svazku bez ohledu na jejich velikost či majetek je klíčovým bodem od založení svazku. Svazek ve svém současném uspořádání ve vztahu k tomu cíli vykazuje převážné množství výhod, viz níže.

- každoroční rozpočet je pouze jeden pro celý svazek, pravidla jsou stejná pro všechny členy svazku

- shodná cena pro VaS na celém území svazku- jedna kalkulace ceny pro VaS platná pro celé území,

a to bez ohledu na velikost příjmů a nákladů na území každého člena

- pro všechna města i obce je zpracován jeden Plán financování obnovy (dále jen „PFO“), Plán oprav a další řídící dokumenty

- pro všechny členy platí stejná aktuální pravidla financování akcí ve VHS a jsou dodržována

- VHS provozuje jeden provozní subjekt- společné plánování budoucnosti VHS a její řízení

- při vstupu nového člena je třeba překonat negativní vlivy (např. zanedbaný majetek VaK, vysoká cena pro VaS)


Ač pro tento cíl je svazek optimálním řešením, v současnosti zesilují návrhy na zrušení principu jednoty a solidarity. Tento směr je v rozporu s jedním z dlouhodobých cílů oborového regulátora (tj. MZe), kterým je snaha co nejvíce napomáhat k vytváření větších efektivních provozních celků, kde bude podpořena „jednotnost a solidarita“. Pro posílení pozice stability dosavadního uspořádání VHS ve vztahu k tomuto cíli by bylo vhodné rozšířit základnu členů svazku a vytvořit z něj větší uskupení.

2.2.3 Cíl 3: Zajištění dostatečných prostředků na obnovu svého majetku

VHS Turnov tvoří zdroje a provádí kvalitní péči o svůj majetek (VaK) jednak dodržováním PFO, konkrétně „Plánu financování obnovy vodovodu a kanalizací VHS Turnov na roky 2013 až 2022“3 a jednak dodržováním tzv. „minimální závazné výše nájemného“, které musí VHS plnit na základě dotačních podmínek projektů spolufinancovaných z OPŽP.

Dodržování pravidel pro dostatečnou tvorbu prostředků na obnovu VaK včetně jejich následného využití podléhá jednak kontrole MZe v souvislosti s dodržováním PFO a dále také Státního fondu životního prostředí ČR (dále také „SFŽP“) v souvislosti s dodržováním minimální výše nájemného. Prostředky na obnovu VaK jsou zahrnuty do ceny pro VaS, respektive jsou v současné době součástí kalkulační položky „nájem infrastrukturního majetku“.

2.2.3.1 Současné plnění strategického cíle VHS se dostatkům zdrojů na obnovu věnuje dlouhodobě a hledá možnosti, jak tyto zdroje získat, zejména je VHS úspěšná v oblasti dotačních programů zaměřených na obnovu VaK (je třeba zmínit velký projekt Čistá Jizera). Pro dofinancování projektů využívá VHS i možnosti investičních úvěrů.

- nájemné tvořené z příjmů VaS směřuje primárně do obnovy VaK a rozšíření majetku VaK

- optimalizované provozní náklady a nízký kalkulační zisk vzešlé z koncesního řízení na současného provozovatele VaK zajišťují výrazný podíl nájemného v kalkulaci (cca 50 %)

- VHS v minulosti navyšovala cenu pro VaS za účelem zajištění dostatku prostředků na obnovu majetku

3 Plán financování obnovy majetku vodovodů a kanalizací VHS Turnov dle vyhl. č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 515/2006 Sb.), Útvar centrálního dispečinku provozního ředitele SčVK, Oblastní závod Turnov, srpen 2012


VaK- součástí koncesního vztahu je plánování dostatku

nájemného (mj. je jednou z plněných dotačních podmínek OPŽP)

- využití Plánu oprav majetku pro obnovu VaK – položky na opravy VaK jsou zahrnuty v kalkulaci ceny pro VaS

- využití PFO – aktivní spolupráce provozovatele s VHS při stanovení priorit investičních akcí

- spolufinancování významných akcí obnovy VaK ze strany měst a obcí

- plánování obnovy s městy, obcemi a také s provozovatelem najednou

- VHS má schválené technické standardy pro obnovu (zaručují provedení kvalitními materiály a kompletní provedení akcí)

- nedostatečné zdroje do obnovy VaK dle PFO- nedostatečné navyšování cen pro VaS v posledních

letech4, oproti očekávání při stanovení pravidel koncesního vztahu

Zmiňované výhody (tj. optimalizované provozní náklady, nízký provozní zisk, ale i odvaha k dostatečné výši ceny pro VaS), které již nyní VHS ve vztahu k tomuto cíli naplňuje, lze hodnotit z pohledu srovnání s ostatními vlastníky v ČR – viz kapitola 2.11.

V návaznosti na tento cíl lze konstatovat, že VHS v souladu s ním již dlouhodobě vynakládá množství prostředků na obnovu majetku VaK a jeho nové budování a v posledních letech došlo k výraznému navýšení hodnoty majetku. Jak je zřejmé z kapitoly 2.9 skutečně realizovanou obnovou do vodovodů v období 2007-2017 společně s investicemi do modernizace se jejich průměrné opotřebení snížilo o více než 11 %. Bohužel v oblasti kanalizací i přes vyšší skutečnou realizovanou obnovu v roce 2013, 2016 a 2017 oproti potřebě dle disponibilních prostředků (tj. byla založena jen na vynakládání reálných prostředků vlastníka založených na ceně vody, výši nájemného a rozdělení prostředků na obnovu, rozvoj a další aktivity) nedošlo k naplnění teoretické potřeby obnovy, která předpokládá zachování stavu VaK, tedy bez ambicí na snížení jeho opotřebení, a opotřebení, se ve

4 Plánované roční navyšování ceny pro VaS o 4 % bylo v roce 2017 přerušeno uzavřením Memoranda o nenavýšení ceny pro 2018


stejném časovém horizontu, tj. 2007-2017 zvýšilo o necelé 1 %. Vzhledem k vývoji v oblasti dotací, kdy výrazné dotační tituly končí (pro VHS jsou důležité zejména možnosti podpory pro ČOV, konkrétně je potřebná rekonstrukce dožilých částí tří ČOV v Turnově, Semilech a v Rokytnici nad Jizerou) a všeobecně je budoucnost jakýchkoliv dotačních titulů do VaK neznámá, to znamená, že pro obnovu kanalizací bude VHS muset hledat jiné zdroje, než byly ty, které umožnily výraznou obnovu vodovodů. Obor VaK směřuje k zajištění samofinancování obnovy bez dotačních titulů a VHS se může do budoucna opřít o zkušenosti s vlastním spolufinancováním obnovy a investic ze strany měst a obcí a úspěšným čerpáním investičních úvěrů.

2.2.4 Cíl 4: Udržení sociálně přijatelné cenyVHS Turnov si klade za cíl zajistit nepřekročení sociálně přijatelné ceny pro VaS. V rámci OPŽP je kladen důraz na nepřekročení tzv. sociálně únosné ceny pro VaS stanovené jako průměrné náklady domácností (včetně DPH) spojené s dodávkou pitné a odváděním a čištěním odpadních vod tak, že tyto náklady nepřekročí 2 % průměrných čistých příjmů domácnosti v oblasti působnosti VHS Turnov.

2.2.4.1 Současné plnění strategického cíleV průběhu posledních deseti let nedošlo k překročení sociálně únosné ceny, navíc od roku 2015 se rezerva mezi její výší a výší ceny pro VaS vlivem růstu průměrné mzdy zvyšuje (viz kap. 2.6).

- výše sociálně přijatelné ceny je vždy dodržena- hodnotu pravidelně sleduje SFŽP při naplňování

podmínek OPŽP

- negativní zkušenost ze strany veřejnosti a politické opozice, která tento argument nikterak nevnímá při zvyšování cen pro VaS

Cena pro VaS se u VHS nachází pod hranicí sociálně únosné ceny, která pro oblast VHS v roce 2018 činí 117,50 Kč Kč/m3 vč. DPH, tj., je o více než 10 Kč/m3 vč. DPH vyšší, než je cena pro VaS. VHS má závazek tento cíl naplňovat i z pozice naplňování dotačních podmínek a prozatím neměla potíže tomuto závazku dostát. Tento vývoj by měl proto i nadále přetrvávat.


2.2.5 Cíl 5: Zajištění provozování v souladu s obecně závaznými předpisy

VHS Turnov si klade za cíl zajistit dodávku pitné vody a čištění a vypouštění odpadních vod v souladu s kvalitativními a kvantitativními požadavky danými obecně závaznými předpisy. Plnění tohoto cíle je do konce roku 2020 zajištěno prostřednictvím uzavřené Stávající provozní smlouvy se stávajícím provozovatelem VaK v majetku VHS, a to společností SčVK.

2.2.5.1 Současné plnění strategického cíleCíl je vázán na VHS jakožto vlastníka, ale při současném provozním modelu jsou provozní rizika přenesena na provozovatele. Už tato skutečnost samotná, je pro VHS výhodou, avšak samozřejmě na straně druhé přináší i nevýhody menší zainteresovanosti VHS do procesu provozování, což je ale v rámci tohoto provozního modelu zcela pochopitelné a nijak to nevybočuje z jiných koncesních vztahů jiných vlastníků.

- plná odpovědnost za provozování náleží v koncesním vztahu provozovateli

- kvalitní a zkušený současný provozovatel se zázemím, které je schopné v případě potřeby i dotovat závod Turnov

- smluvně zakotvená povinnost informovat VHS o nových legislativních procesech v rámci koncesního vztahu

- smluvně zakotvené právo na kontrolu provozovatele ze strany VHS a možnost udělovat sankce v případě neplnění legislativy

- kontroly ze strany plnění legislativy probíhají přímo u provozovatele, mimo VHS

- málo zkušeností s provozováním VaK ze strany VHS- chybí motivace zvyšovat úroveň znalostí v oblasti

legislativy týkající se problematiky provozování VaK ze strany VHS

- závislost na provozovateli

Zkušenosti VHS s dosavadním modelem jsou kladné, což ovlivňuje poměr výhod a nevýhod. Vzhledem k tomu, že VHS ani SčVK neobdrželi od relevantních kontrolních orgánů žádnou sankci za


neplnění svých povinností, lze objektivně konstatovat plnění legislativních požadavků na provozování VaK u obou těchto subjektů.

Do budoucna je ve vztahu k tomuto cíli zcela evidentní, že je v úzké souvislosti s budoucím uspořádáním provozování VaK a pokud by vzešlo rozhodnutí k vlastnímu provozování VaK, bude pro VHS nutné navýšení odborné kapacity a zkušeností v této oblasti.

2.2.6 Cíl 6: Zajištění vysokých standardů pro kvalitu a služby VHS Turnov si v oblasti kvality služeb klade za cíl dodržovat vysoké standardy pro dodávku pitné vody konečným odběratelům a odvádění a čistění odpadních vod, a to nad rámec požadavků uváděných v národní a evropské legislativě. Dále má VHS za cíl poskytovat konečným odběratelům takové služby, které odpovídají požadavkům tzv. nejlepší mezinárodní praxe. Zavádění přístupu nejlepší mezinárodní praxe činí VHS Turnov mimo jiné prostřednictvím uzavřené Stávající provozní smlouvy, kde jsou zavedeny vhodné výkonové ukazatele (jejich monitoring a případné sankce za jejich neplnění) umožňující dodržování stanovených standardů kvality provozování VaK a odpovídajících standardů služeb pro konečné odběratele. Zachování minimálně stejné kvality služeb je pro VHS důležité.

2.2.6.1 Současné plnění strategického cíleSoučasný stav VHS ve vztahu k tomuto cíli je v podstatě dán nastavením koncesního vztahu a má umožnit VHS dodržování určité kvality poskytování služeb. Na kvalitě služeb a jejich spolehlivosti se samozřejmě podílí vlastní vysoká úroveň provozní společnosti.

- velké množství výkonových ukazatelů (celkem 22) pro sledování kvality provozování v rámci koncesní smlouvy pozitivně změnilo vztah vlastníka a provozovatele

- smluvně zakotvená práva VHS k udělování významných smluvních sankcí při neplnění standardů kvality, tj. výkonových ukazatelů

- smluvní sankce zároveň motivují provozovatele k dodržování standardů kvality

- zatím žádná smluvní sankce za neplnění standardů kvality nebyla udělena

- na území svazku platí technické standardy provádění staveb VHS a přispívají ke kvalitě poskytovaných služeb


- VHS vnímá potřebu vyšší průběžné kontrolní funkce na sledování a vykazování kvality služby provozovatelem

VHS muselo z důvodu projektů spolufinancovaných z OPŽP implementovat do Stávající provozní smlouvy taková ustanovení (nad rámec legislativních požadavků), která zajišťují vysoké standardy služeb (přičemž při neplnění těchto standardů je provozovateli udělena sankce). Výkonové ukazatele jsou plněny bez potíží, žádná sankce za jejich neplnění nebyla provozovateli udělena.

VHS provedla v posledních letech anonymní anketu mezi starosty členských obcí a výsledky ukázaly jednoznačnou spokojenost s kvalitou služby, vysokou úrovní a spolehlivostí provozování VaK, přičemž bylo deklarováno, že do budoucna by bylo záhodno zachovat nejméně stejný stav kvality a spolehlivosti.

2.2.7 Cíl 7: Umožnění čerpání dotací (OPŽP, MZe, …)Tento cíl zajišťuje dodržení takových parametrů modelu provozování VaK, aby i nadále VHS Turnov mohla pokračovat v nastaveném úspěšném trendu využívání národních či evropských dotačních titulů na spolufinancování investic do svých VaK.

2.2.7.1 Současné plnění strategického cíleVHS má bohaté zkušenosti s dotačními programy, a to jak s úspěšností žádostí, tak posléze i čerpáním podpory a plněním dotačních podmínek. Dle vyjádření VHS je svazek nejvýznamnějším příjemcem dotací v Libereckém kraji a zodpovědně plní dotační podmínky (ze všech přijatých dotací aktuálně hrozí VHS pouze dva problémy finančních odvodů z desítek uskutečněných kontrol).

- VHS je úspěšný žadatel a příjemce různých dotačních podpor

- VHS má dlouhodobou vizi, na které akce dotaci žádat, a bohaté zkušenosti s včasnou přípravou podkladů

- VHS má díky uskutečněným projektům dobré renomé u dotačních institucí

- dotační příjmy přinášejí vysoký tlak na spolufinancování akcí, což přináší tlak na zvyšování ceny pro VaS

- vysoká cena pro VaS a její negativní vnímání 48


z pohledu veřejnosti- pravidla spojená s dotačními příjmy snižují

samostatnost a nezávislost budoucích kroků VHS v oblasti provozování VaK

VHS je dlouhodobě úspěšným příjemcem dotací, za období posledních 10 let získalo sdružení na realizaci akcí do svých VaK téměř 700 mil. Kč. Zmíněná nevýhoda tlaku na zvyšování cen pro VaS v důsledku plnění dotačních podmínek se odráží na konečné výši cen pro VaS, které na základě porovnání s ostatními vlastníky VaK patří mezi nejvyšší v republice – viz kapitola 2.11. Tato skutečnost je samozřejmě negativně vnímána veřejností.

Jak již bylo zmíněno u cíle 3 týkajícího se obnovy VaK pro VHS končí období významných dotací OPŽP do jejího majetku a obecně celá budoucnost dotačních programů není jasná. Dle dosavadního útlumu se dá očekávat jejich další redukci, případně úplné vymizení a zároveň zacílení na jiné oblasti zájmu (zejm. ve vztahu k suchu). VHS se bude muset v budoucnu soustředit na hledání i jiných zdrojů pro financování investičních akcí a obnovy VaK, připravovat méně obvyklé akce, které budou umět čerpat z budoucích daleko menších objemů dotačních prostředků. Zároveň bude muset posilovat roli spolufinancování akcí členy svazku a například i možností využívání investičních úvěrů.

Ve vztahu k budoucnosti je třeba zmínit, že dosavadní dotační projekty a jejich dotační pravidla ovlivňují způsoby možného provozování VaK.

2.2.8 Cíl 8: Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020VHS Turnov si klade za cíl zajistit a připravit kvalifikované a nestranné podklady pro rozhodnutí o optimálním zajištění provozu VaK po roce 2020 a toto rozhodnutí realizovat tak, aby nové provozní podmínky byly zavedeny plynule a bez problémů pro VHS, členy svazku i konečné odběratele.

2.2.8.1 Současné plnění strategického cíle Současnost ve vztahu k tomuto cíli je spjata s realizací samotného projektu zabývajícího se výběrem variant budoucího provozování VaK v majetku VHS, tedy včetně této Studie. Výhody a nevýhody byly vybrány striktně ve vztahu k současnému stavu, aby nedocházelo k prolnutí do oblastí řešených touto Studií, tj. například samotné výhody a nevýhody provozních modelů či variant provozování, neb ty jsou součástí vlastního hodnocení Variant.


- VHS aktivně řeší problematiku dalšího provozování VaK a členové svazku o ni jeví dostatečný zájem, čímž vzniká aktivní spolupráce

- VHS sleduje přání svých členů v oblasti dalšího provozování a snaží se najít vhodný kompromis (např. anketa na téma úrovně a budoucnosti provozování VaK)

- všechny důležité kroky v rámci projektu jsou schvalovány Radou svazku

- VHS nemá jiné zkušenosti, než je koncesní vztah s provozovatelem

- odlišné motivace členů svazku (zda být kvalitnější v provozu, být levnější, založit vlastními silami lepšího provozovatele, než je stávající apod.)

- průběh komunálních voleb v průběhu trvání projektu může ovlivnit rozhodování o dalším provozování

- VHS chybí finanční rezervy (naopak je dlouhodobým cílem snižovat zadluženost)

- členové VHS nejsou ochotni uvolnit na úhradu transakčních nákladů své mimořádné prostředky ze svého rozpočtu, což znamená, že tyto náklady by vedly k zadlužení VHS (příp. nějakého nově založeného subjektu)

Na základě existujících kroků lze shrnout, že VHS se s dostatečným předstihem intenzivně zabývá budoucím provozováním svých VaK.


2.3 Popis infrastrukturyVe vlastnictví VHS Turnov je rozsáhlá infrastruktura vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu na území členů svazku VHS Turnov.

2.3.1 Vodovody pro veřejnou potřebuV majetku VHS Turnov je celkem 14 vodovodů pro veřejnou potřebu o celkové délce cca 482 km, z nichž 7 je skupinových a 7 samostatných, zásobujících pitnou vodou téměř 44 tisíc obyvatel.

Detailnější informace o vodovodech v majetku VHS Turnov uvádí tabulka níže.

Obrázek 9: Oblast působnosti VHS Turnov


Tabulka 11: Přehled infrastruktury VaK v majetku VHS Turnov – vodovodÚdaj Hodnota

Počet trvale bydlících obyvatel 51 801

Počet připojených obyvatel 43 813

Celková délka sítě (km) 481,65

- z toho přiváděcích řadů (km) 5,68

Počet přípojek 11 848

Počet vodoměrů 12 107

Počet čerpacích stanic (ČS) 21

Počet úpraven vody (ÚV) 15

Počet vodojemů 68

Hodnota vodovodní sítě dle VÚME (mil. Kč) 1 936

Hodnota ÚV dle VÚME (mil. Kč) 242

- hodnota ÚV včetně zdrojů dle VÚME (mil. Kč) 264Zdroj: VÚME 2016

Tabulka 12: Přehled ÚV (s technologií úpravy) v majetku VHS Turnov ÚV ÚV

Příkrý Benecko – Pláňka

Turnov – Nudvojovice Koberovy – Besedice, Kalich

Jilemnice – Hrabačov Malá Skála – Sněhov

Hrubá Skála – Hrudka Benešov u Semil – Kocánka

Frýdštejn – Záborčí Malá Skála – Bobov

Rokytnice nad Jizerou Benecko – Zátiší

Rovensko pod Troskami – Václaví Benecko Žalý

Lomnice nad Popelkou – Chlum, OboraZdroj: VÚME 2016

Základní srovnání jednotlivých vodovodů je uvedeno v tabulce a grafu níže:

Tabulka 13: Přehled vodovodů ve vlastnictví VHS Turnov

Název vodovoduCelková délka

[km]

Počet zásobených

obyvatel

Typ

skupin. / samostatný

Turnov 140,91265 16 786 skupinový

Semily 90,14979 9 670 skupinový

Lomnice nad Popelkou 56,62353 5 412 skupinový

Rovensko pod Troskami 44,96067 2 060 skupinový

Jilemnice 41,10222 5 505 skupinový


Název vodovoduCelková délka

[km]

Počet zásobených

obyvatel

Typ

skupin. / samostatný

Rokytnice nad Jizerou 33,24474 2 085 samostatný

Malá Skála 28,78928 1 097 skupinový

Benecko 19,20773 615 samostatný

Troskovice 9,73426 91 samostatný

Vyskeř 8,85983 263 samostatný

Loučky 1,85838 152 samostatný

Kalich, Záborčí 6,20995 77 samostatný

CELKEM 481,653 43 813 x

Zdroj: VÚME 2016

Obrázek 10: Zastoupení vodovodů dle délky sítě

29%

19%12%

9%

9%

7%

6% 4%2% 2% 0% 1%

TurnovSemilyLomnice nad PopelkouRovensko pod TroskamiJilemniceRokytnice nad JizerouMalá SkálaBeneckoTroskoviceVyskeřLoučkyKalich, Záborčí

Zdroj: VÚME 2016


Obrázek 11: Zastoupení vodovodů dle zásobených obyvatel

38%

22%

12%

5%

13%

5%3% 1% 0% 1% 0% 0%

TurnovSemilyLomnice nad PopelkouRovensko pod TroskamiJilemniceRokytnice nad JizerouMalá SkálaBeneckoTroskoviceVyskeřLoučkyKalich, Záborčí

Zdroj: VÚME 2016

Popisy jednotlivých skupinových a samostatných vodovodů jsou uvedeny v Příloze č. 1.

2.3.2 Kanalizace pro veřejnou potřebuV majetku VHS Turnov je celkem 11 kanalizací pro veřejnou potřebu, z nichž 3 jsou skupinové, svedené na ČOV Turnov a 8 samostatných, svedených na místní ČOV. Celková délka kanalizací je cca 251 km a odvádí odpadní vody od téměř 35 tisíc obyvatel.


Obrázek 12: Oblast působnosti VHS Turnov – kanalizace

Tabulka 14: Přehled infrastruktury VaK v majetku VHS Turnov – kanalizaceÚdaj Hodnota

Počet trvale bydlících obyvatel 43 354

Počet připojených obyvatel 34 895

Celková délka sítě (km) 250,69

Počet přípojek 7 877

Počet odlehčovacích komor (OK) 59

Počet čerpacích stanic (ČS) 33

Počet retenčních nádrží 0

Počet čistíren odpadních vod (ČOV) 10

Hodnota stokové sítě dle VÚME (mil. Kč) 1 596

Hodnota ČOV dle VÚME (mil. Kč) 383Zdroj: VÚME 2016


Tabulka 15: Přehled ČOV v majetku VHS Turnov ČOV ČOV

Lomnice nad Popelkou Líšný

Semily Rokytnice nad Jizerou

Rovensko pod Troskami Benecko – Štěpanická Lhota

Turnov Chuchelna

Malá Skála PříkrýZdroj: VÚME 2016

Základní srovnání jednotlivých kanalizací je uvedeno v tabulce a grafu níže:

Tabulka 16: Přehled kanalizací ve vlastnictví VHS Turnov

Název kanalizace Celková délka [km]

Počet připojených obyvatel

Název ČOV (ústí kanalizace)

Turnov, Přepeře, Ohrazenice 103,6452 14965 Turnov

Semily 34,75361 6933 Semily

Jilemnice 27,69799 4921 Jilemnice – Devro (mimo majetek VHS)

Lomnice nad Popelkou 26,96702 4442 Lomnice nad Popelkou

Rokytnice nad Jizerou 29,6137 2021 Rokytnice nad Jizerou

Malá Skála 11,63771 449 Malá Skála

Rovensko pod Troskami 7,80979 676 Rovensko pod TroskamiBenecko – Štěpanická Lhota 7,06816 329 Benecko – Štěpanická

LhotaLíšný 1,08362 56 Líšný

Chuchelna 0,40015 103 Chuchelna

Příkrý 0,00819 0 Příkrý

CELKEM 250,685 34 895 x

Zdroj: VÚME 2016


Obrázek 13: Zastoupení kanalizací dle délky sítě

41%

14%11%

11%

12%

5% 3% 3%0% 0% 0%

Turnov, Přepeře, OhrazeniceSemilyJilemniceLomnice nad PopelkouRokytnice nad JizerouMalá SkálaRovensko pod TroskamiBenecko - Štěpanická LhotaLíšnýChuchelnaPříkrý

Zdroj: VÚME 2016

Obrázek 14: Zastoupení kanalizací dle zásobených obyvatel

43%

20%

14%

13%

6%1% 2% 1%0%0%

Turnov, Přepeře, OhrazeniceSemilyJilemniceLomnice nad PopelkouRokytnice nad JizerouMalá SkálaRovensko pod TroskamiBenecko - Štěpanická LhotaLíšnýChuchelnaPříkrý

Zdroj: VÚME 2016

Popisy jednotlivých skupinových a samostatných kanalizací jsou uvedeny v Příloze č. 2.

Celková pořizovací cena VaK ve vlastnictví VHS Turnov dle vybraných údajů majetkové evidence činí více 4,1 mld. Kč (vč. DPH). Tato celková hodnota je tvořena z méně než poloviny majetkem kanalizace (ČOV a kanalizační sítě) a z více jak poloviny majetkem vodovodů (ÚV, vč. zdrojů a vodovodní sítě).



Obrázek 15: Hodnota vodohospodářského majetku VHS Turnov

Zdroj: VÚME 2016

2.4 Provozovatel VaK Provozovatelem vodohospodářského majetku VHS Turnov je na základě Stávající provozní smlouvy společnost SčVK, oblastní závod Turnov.

SčVK je akciovou společností, ve které jsou majoritními akcionáři SVS s 49,1% podílem a společnost Veolia s 50,1% podílem. Zbývající podíl je držen skupinou samostatných minoritních akcionářů (0,8% podíl).

Tabulka 17: Základní údaje o společnosti SčVK

Údaj Jednotka

Datum vzniku 1. 10. 1993

Obrat společnosti 4‚97 mld. Kč

Hospodářský výsledek 418 mil. Kč

Základní kapitál 584 271 mil. Kč

Počet zaměstnanců 1 714

Výroba vody 72 015 tis. m³

Ztráty vody 17 029 tis. m³

Množství vyčištěné vody 101 296 tis. m³

Počet havárií na vodovodních řadech 4 596

Počet havárií na kanalizačních řadech 1 561


Celkem 4 179 mil. Kč100%

Údaj Jednotka

Počet zásobovaných obyvatel pitnou vodou 1 150 977

Délka vodovodních řadů 9 648 km

Počet vodovodních přípojek 211 888

Počet obyvatel napojených na kanalizaci 951 061

Délka kanalizačních řadů 4 350 km

Počet kanalizačních přípojek 130 201

Počet provozovaných ÚV 81

Počet provozovaných ČOV 211

Zdroj: Výroční zpráva SčVK 2017

2.4.1 Korporátní postavení SčVKDle stanov SčVK tvoří orgány SčVK valná hromada, představenstvo a dozorčí rada. Pravomoci těchto orgánů jsou v obecné rovině následující, přičemž podrobně je určují Stanovy SčVK a ZOK.

Zákonnými orgány SčVK jsou:a) valná hromada, která je nejvyšším orgánem a která mj. schvaluje

podnikatelský záměr společnosti a některé korporátní kroky typu fúze nebo (v případě nesouhlasu dozorčí rady) koupě a prodej akcií a koupě a pacht závodu;

b) představenstvo, které je statutárním orgánem a orgánem odpovědným za obchodní vedení; a

c) dozorčí rada, která je kontrolním orgánem a která dohlíží na činnost představenstva a schvaluje některé korporátní kroky typu koupě a prodeje akcií nebo (s ohledem na předpokládanou hodnotu této transakce) koupě a pacht závodu.

Hlavním účelem činnosti vyvíjené ze strany SčVK pro VHS Turnov je provozování její VH infrastruktury na základě Stávající provozní smlouvy. Tato smlouva upravuje komplexně práva a povinnosti SčVK při provozování VH infrastruktury VHS Turnov, včetně úpravy práv a povinností, které v souvislosti s provozováním VH infrastruktury umožňuje ZoVaK přenést z vlastníka na provozovatele společně s veřejnoprávní odpovědností. Na základě Stávající provozní smlouvy je SčVK mezi jiným pověřen, aby vlastním jménem a na vlastní účet uzavíral smlouvy s odběrateli a v této souvislosti vybíral VaS.

2.5 Stávající provozní model

2.5.1 Popis provozního modeluVaK v majetku VHS Turnov jsou provozovány společností SčVK v tzv. oddílném modelu, kdy mezi oběma stranami je uzavřena Stávající


provozní smlouva, na jejímž základě SčVK užívá a provozuje VaK a poskytuje služby s tím spojené. SčVK přebírá některá provozní rizika za vlastníka, jako je např. výběr VaS od konečných odběratelů či zajištění legislativních požadavků na kvalitu pitné či vyčištěné odpadní vody, a hradí VHS nájemné (pachtovné) za užívání infrastruktury VaK.

Obrázek 16: Schéma současného provozního modelu

2.5.2 Stávající provozní smlouva Stávající provozní smlouva (koncesní) smlouva byla uzavřena dne 31. 8. 2010 s účinností od 1. 1. 2011 mezi vlastníkem, tj. VHS Turnov a provozovatelem, tj. SčVK na dobu určitou do 31. 12. 2020. Základní text smlouvy obsahuje 25 ustanovení a celkem 14 příloh (viz níže), přičemž součástí smlouvy je i finanční model sloužící ke stanovení ceny. Smlouva v době vzniku podléhala schválení ze strany MŽP a SFŽP v souvislosti se splněním dotačních podmínek pro projekt Čistá Jizera.

Tabulka 18: Seznam příloh stávající provozní smlouvy

Příloha Příloha

Seznam základních činností provozovatele Vzory zpráv

Výkonové ukazatele, monitoring a sankce Vzor plánu oprav

Platební mechanismus Soupis údržby

Prognóza tržeb Seznam pověřených pracovníků

Prognóza nájemného Vzor bankovní záruky

Vzory protokolů Plán financování obnovy

Tato smlouva byla uzavřena na 10 let, na základě výsledku koncesního řízení, které bylo v roce 2010 realizováno pod dohledem SFŽP. V rámci koncesního řízení byly hodnoceny 3 nabídky, z nichž SčVK podal nabídku ekonomicky nejvýhodnější.


;

Pravidla ukončení Stávající provozní smlouvy uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, jsou obsahem jejího článku č. 16 „Předání Vodohospodářského majetku při ukončení smlouvy a při vystoupení obce z VHS Turnov“, který podrobně popisuje jak povinnosti provozovatele SčVK, tak vlastníka VHS Turnov.

2.6 Vývoj cen pro vodné a stočné Dle závazných pravidel OPŽP, musí ceny pro VaS reflektovat požadavky spočívající v dodržování tzv. minimální výši nájemného (pachtovného).

Vývoj cen pro VaS (včetně DPH) v posledních letech je zobrazen v následujícím grafu. Přestože je patrný pozvolný nárůst ceny jak pro vodné, tak pro stočné v průběhu let, v žádném z uvedených roků nedošlo k překročení výše sociálně únosné ceny stanovené na základě skutečných dat čistých příjmů jednoho člena domácnosti5 na základě pravidel OPŽP. Výše této ceny je definována jako hranice pro výdaje na vodné a stočné (v Kč/m3 včetně DPH), která představuje 2 % průměrných ročních čistých příjmů jednoho člena domácnosti v oblasti působnosti VHS se standardní specifickou spotřebou vody 80 l/os*den.

Obrázek 17: Vývoj cen pro VaS společnosti VHS v období let 2009–2019

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 20190

20

40

60

80

100

120

35.

62

39.

16

40.

14

45.

18

48.

53

51.

18

51.

90

53.

00

54.

00

54.

00

55.

38

27.

59

30.

61

31.

85

36.

14

42.

32

44.

80

45.

95

49.

00

51.

30

51.

30

53.

42

89.09 90.46 90.30 98.44

97.29 98.66 104.85 112.16 114.03 117.50 119.89

63.21 69.77 71.98

81.32

90.85 95.98 97.85 102.01 105.31 105.31 108.80

Cena pro vodné (vč. DPH)

Cena pro stočné (vč. DPH)

Sociálně únosná cena pro VaS

Kč b

ez D

PH

Zdroj: Kalkulace cen pro VaS 2009 až 2018, VHS, rok 2019 - sdělení VHS

5 https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2012-hyocv7lkio – archiv pro daný rok – vždy Tab. 14.1, 1. část, písm. a)


https://www.czso.cz/csu/czso/prijmy-a-zivotni-podminky-domacnosti-2012-hyocv7lkio

2.7 Nájemné (pachtovné) Dle závazných pravidel OPŽP, musí nájemné (pachtovné) růst do té doby, dokud není dosaženo úplného pokrytí nákladů, tzn., „plných“ odpisů infrastruktury VaK, anebo cena vodohospodářských služeb nedosáhne limitu sociální únosnosti. Dopředu stanovený nárůst nájemného (pachtovného) musí být konzistentní s cílem OPŽP, že do 30 let musí být dosaženo tzv. plných odpisů jak projektu, tak i celé infrastruktury VaK. Vývoj výše nájemného (pachtovného) v letech 2008 až 2018 (jedná se o skutečné hodnoty) je zobrazen na následujícím grafu, přičemž zobrazuje odděleně složku za pitnou a odpadní vodu.

Obrázek 18: Vývoj výše nájemného (pachtovného) v období let 2008–2018

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 20180

20

40

60

80

100

120

18.

1

23.

2

24.

6

29.

8

34.

7

37.

6

38.

0

38.

0

38.

1

41.

6

40.

0

18.

2

25.

5

30.

4

30.

6

40.

3

47.

4

50.

0

51.

3

56.

4

61.

5

60.

0

36.3

48.7 55.0

60.4

75.0

85.0 88.0 89.3 94.5

103.1 100.0

nájem vodné nájem stočné

mil.

Kč b

ez D

PH

Zdroj: Kalkulace cen pro VaS 2008 až 2018, VHS

2.8 Zisk provozovatele Vývoj výše kalkulačního zisku z VaS strukturovaně pro složku pitné a odpadní vody v letech 2008 až 2018 je vždy uveden v povinné struktuře kalkulace ceny pro VaS. Výše kalkulačního zisku je jak pro kanalizační, tak i pro vodovodní složku počítána dle dotačních pravidel OPŽP. Je třeba konstatovat, že výše kalkulačního zisku uvedená v kalkulaci ceny pro VaS musí být zdaněna, přičemž v této částce má provozovatel zohledněny nutné investice do provozního majetku, pohledávky a v neposlední řadě také plánovanou dividendu.


Obrázek 19: Kalkulační zisky SčVK z VaS v letech 2008-2018 (bez DPH), „běžné ceny“

20082009

20102011

20122013

20142015

20162017

20180

2

4

6

8

10

12

14

16

5.6

4 7.3

2

7.3

8

2.3

6

2.4

0

2.5

2

2.4

9

2.4

8

2.4

7

2.4

9

2.5

5

5.4

1

5.7

0

5.9

8

1.6

4

1.6

7 3.1

5

1.7

6

1.7

8

1.8

0

1.8

1

1.8

6

zisk vodné zisk stočné

mil.

Kč b

ez D

PH

Zdroj: Kalkulace cen pro VaS 2008 až 2018, VHS

Z výše uvedeného grafu je patrný zlom mezi roky 2010 a 2011, kdy od 1. 1. 2011 (nabytím účinnosti Stávající provozní smlouvy) došlo ke snížení kalkulačního zisku provozovatele na cca 1/3, a to v závislosti na příznivém výsledku koncesního řízení.

Dále uvádíme porovnání kalkulovaného a skutečného zisku v letech 2011–2018, kdy během platnosti Stávající provozní (koncesní) smlouvy dochází k vyrovnání provozních nákladů právě proti zisku provozovatele.


Obrázek 20: Porovnání kalkulovaných a skutečných zisků SčVK v letech 2008-2018 (bez DPH), „běžné ceny“

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

16

kalkulovaný zisk skutečný zisk

mil.

Kč b

ez D

PH

Zdroj: Výsledné porovnání cen pro VaS 2011 až 2017, VHS

2.9 Plán financování obnovy Obnova je vedle investic a rozvoje klíčovým úkolem každého vlastníka VaK. VHS Turnov této problematice věnovala vždy zvláštní pozornost.

Jedním ze základních podkladů pro realizaci obnovy je PFO. Legislativní příčinu jeho vzniku představoval ZoVaK, kdy vlastníkovi vznikla povinnost tento plán vypracovat. Zákon nařizuje sestavení PFO na deset let dopředu, kdy prvních pět let musí být vypracováno po letech a zbylých pět let souhrnně. Samotný plán pak spočívá v souhrnu plánovaných financí na obnovu majetku s ohledem na socioekonomické vlivy prostředí, kde vlastník působí.

Na tvorbě PFO spolupracují zástupci vlastníka s provozovatelem, který poskytuje údaje a výpočty pro určení opotřebení majetku. Vlastník určuje, jak velké prostředky v budoucnu vynaloží na obnovu. Dle PFO budou finanční prostředky na obnovu VaK získány pouze z výběru VaS.

Tabulka 19: Základní údaje z Plánu financování obnovy VHS za roky 2013–2017

Plnění PFO 2013 2014 2015 2016 2017 Celkem

Vodovody celkem

Plán - teoretická potřeba 36,45 36,45 36,45 36,45 36,45 145,80

Plán – dle disponibilních prostředků

14,63 14,63 14,63 14,63 14,63 58,52


Skutečnost 24,15 81,08 38,24 39,23 61,65 182,69

Kanalizace celkem

Plán – teoretická potřeba 42,54 42,54 42,54 42,54 42,54 170,16

Plán – dle disponibilních prostředků 15,37 15,37 15,37 15,37 15,37 61,48

Skutečnost 18,60 6,65 5,32 15,68 26,89 46,25

Celkem

Plán – teoretická potřeba 78,99 78,99 78,99 78,99 78,99 315,96

Plán – dle disponibilních prostředků 30,00 30,00 30,00 30,00 30,00 120,00

Skutečnost 42,74 87,72 43,56 54,91 88,54 228,94

Zdroj: PFO 2012 a 2017, Skutečně realizovaná obnova, VHS

Varianta „plán – teoretická potřeba“ předpokládala zachování stavu opotřebení VaK, tedy byla bez ambicí na snížení opotřebení, ale současně by zamezila dalšímu zhoršování stavu. Varianta „plán – dle disponibilních prostředků“ byla založena jen na vynakládání reálných prostředků vlastníka založených na ceně vody, výši nájemného a rozdělení prostředků na obnovu, rozvoj a další aktivity.

Vyhodnocení PFO je zřejmé z následujícího grafu, kdy obnova byla soustředěna do oblasti vodovodů, a to jednak z titulu jejich vyššího průměrného opotřebení a dále nižší celkové životnosti.

Obrázek 21: Vyhodnocení plánované a realizované obnovy vodovodů

2013 2014 2015 2016 20170

10

20

30

40

50

60

70

80

90

Plán - teoretická potřeba Plán - dle disponibilních prostředkůSkutečnost

mil.

Kč b

ez D

PH



Obrázek 22: Vyhodnocení plánované a realizované obnovy kanalizací

2013 2014 2015 2016 20170

5

10

15

20

25

30

35

40

45

Plán - teoretická potřeba Plán - dle disponibilních prostředkůSkutečnost

mil.

Kč b

ez D

PH


Skutečně realizovaná, rozsáhlá obnova v období 2007–2017 snížila spolu s masivními investicemi do modernizace průměrné opotřebení vodovodů a úpraven vod o více než 11 %, průměrné opotřebení kanalizací a ČOV se zvýšilo o necelé 1 %. Vodovody i kanalizace jsou nyní opotřebeny z cca 45 %.

2.10 Investice do VH infrastruktury, dotace a krytí vlastních zdrojůHodnota VH infrastruktury, která byla v letech 1995–2009 svěřena členskými obcemi VHS Turnov je cca 544 mil. Kč, oproti tomu hodnota nově pořízeného majetku byla k 31. 12. 2016 1 998 mil. Kč.

Došlo k téměř zpětinásobení hodnoty VaK ve vlastnictví VHS Turnov. Tento to fakt je odrazem významných investic do rozvoje VaK, ke kterému v daném období došlo. Zdroji pro krytí těchto investic jsou částečně vlastní zdroje VHS získané z nájemného, dále příspěvky obcí – členů VHS, úvěry a v neposlední řadě dotace.


Graf 5: Rozvoj VaK od vstupu členů do 31. 12. 2016

21%

79%

Hodnota VaK při vstupu do VHS Nově pořízené VaK

Zdroj: Investice do měst a obcí, VHS, 2017

Dotace představují obecně významný zdroj pro financování VH infrastruktury každého vlastníka VaK, a to zejména v situaci, kdy vlastní zdroje nepokrývají odpisy VaK. Potom jsou dotace vedle úvěrů a půjček jedním z mála způsobů, jakým lze ve standardním rozsahu modernizovat nebo rozšiřovat stávající infrastrukturu.

Graf 6: Znázornění souhrnných investic v letech 1995–2016

883767tis. Kč 44%

237563tis. Kč 12%

561837.09tis. Kč 28%

314762.91tis. Kč 16%

Získané dotace Přijaté úvěryPříspěvky členských obcí Vlastní zdroje VHS

Zdroj: Investice do měst a obcí, VHS, 2017

Mezi nejvýznamnější ukončené dotační projekty za posledních 10 let patří:

Tabulka 20: Dokončené dotační projekty 2008–2018


Název projektu Celkové náklady projektu (Kč) Dotace (Kč)


Malá Skála – kanalizace a vodovod Vranové 39 500 773 16 884 017

Čistá Jizera II 511 813 250 269 334 484

Přepeře – odkanalizování místní části Potůček 16 332 713 6 547 970

Benecko – Štěpanická Lhota, intenzifikace ČOV a dostavba kanalizace 23 890 138 14 490 308

Odkanalizování Rovenska pod Troskami 164 806 205 62 686 837

Čistá Jizera I 549 400 360 269 229 203

Rokytnice nad Jizerou – intenzifikace úpravny vody Huťský potok 5 405 579 3 211 752

Semily – vodovod Spálov 5 470 916 2 136 957

Intenzifikace úpravny vody Příkrý 84 603 628 47 018 397

Zdroj: Přehled schválených projektů OPŽP, http://www.opzp2007-2013.cz/sekce/504/prehledy-schvalenych-projektu/


http://www.opzp2007-2013.cz/sekce/504/prehledy-schvalenych-projektu/

http://www.opzp2007-2013.cz/sekce/504/prehledy-schvalenych-projektu/

Další významné dotační projekty, které jsou v současnosti v realizaci, nebo se připravují, jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka 21: Projekty ve fázi realizace či přípravy

Název projektu Celkové náklady projektu (Kč) Dotace (Kč) Dokončení

stavebních prací

Jilemnice – zkapacitnění vodního zdroje Bátovka 59 317 492 19 379 887 31/08/2019

Benecko, Dolní Štěpanice – likvidace odpadních vod 29 576 117 17 139 882 31/08/2019

Odstranění manganu z vodovodní sítě Turnovska 68 879 000 28 340 025 30/06/2019

Úpravna vody Nudvojovice – řešení povodňových opatření, odstranění zdravotních rizik z pitné vody

45 769 000 27 075 682 02/12/2018

Příkrý – doplňkový zdroj vody 6 500 000 3 000 000 31/10/2018

Rozšíření vodovodu v Rokytnici nad Jizerou 22 765 999 4 012 575 27/09/2018

2.11 Porovnání VHS Turnov s ostatními vlastníky VaKPro možnost porovnání VHS ve vztahu k ostatním vlastníkům bylo vybráno 35 vlastníků provozujících VaK ve všech typech provozních modelů, přičemž výběr zahrnuje jak největší vlastníky v republice, tak i vlastníky s obdobnou velikostí jako VHS, avšak představující odlišný provozní model (např. Frýdlantská vodárenská společnost, a.s.). Na základě žádosti podané na MZe jakožto garanta benchmarkingu vlastnických a provozovatelských subjektů v oboru VaK byla získána kompletní data z kalkulací pro rok 2017, konkrétně data z vyúčtování skutečnosti za tento rok (vzhledem k termínům jejich předání od vlastníků a provozovatelů a zpracování ze strany MZe se jedná o aktuální data).

Ze srovnání vlastníků z pohledu poměru provozních nákladů v úplných vlastních nákladech (dále jen „ÚVN“) je zřejmé, že provozní náklady SčVK na infrastruktuře VHS jsou na jedné z nejnižších hodnot, jejich poměr je téměř o 19,4 % nižší, než je průměr provozních nákladů u ostatních vybraných vlastníků VaK. Nízké provozní náklady jsou u VHS dány soutěží a nastavením koncesního vztahu. Právě oddílný model provozování poskytuje možnost snížit provozní náklady v rámci výběrového řízení na provozovatele a vlastníci v tomto modelu provozující mají v rámci srovnávané skupiny vlastníků nižší provozní náklady. Naopak je evidentní, že provozní náklady jsou vyšší u


smíšeného modelu provozování, kdy vlastník a provozovatel je jedna a táž entita.

Obrázek 23: Porovnání s vybranými vlastníky – provozní náklady jako % ÚVN

Při porovnání vybraných vlastníků v oblasti poměru kalkulačního zisku SčVK na infrastruktuře VHS, resp. k ÚVN, je VHS vlastníkem s jednoznačně nejnižším poměrem, a to o cca 7 % nižším, než je průměrná hodnota mezi vlastníky. Nízké hodnoty kalkulačního i provozního zisku byly získány díky soutěži, nastavením koncesního vztahu a plněním dotačních pravidel OPŽP. Hodnoty těsně pod průměrem všech vlastníků vykazují i ostatní vlastníci s oddílným modelem provozování. U VHS je patrné snížení hodnot nejen kalkulačního zisku, ale také skutečného zisku v průběhu platnosti Stávající provozní smlouvy, kdy dochází k vyrovnání provozních nákladů právě oproti zisku provozovatele (viz kap. 2.8). Nízký kalkulační zisk je charakteristický pro vlastnický model provozování (4,81 % z ÚVN), kdy je provozovatel VaK vlastněn vlastníkem VaK a zdroje je efektivnější získávat nájemným (pachtovným) než ze zisku.


Obrázek 24: Porovnání s vybranými vlastníky – kalkulační zisk jako % ÚVN

VHS vydává ročně (bez DPH) na obnovu (opravy plus nájem nebo odpisy) přibližně 3,1 % pořizovací hodnoty infrastruktury stanovené dle VÚME v souladu s metodikou MZe. Při porovnání s ostatními vlastníky se jedná o nadprůměrnou hodnotu (vyšší o necelé 1 %) a tudíž VHS patří na čelní pozici ve výši objemu prostředků do obnovy. Tato hodnota převyšuje hodnoty pro průměrnou roční výši výdajů na obnovu VaK dle doporučení MZe, která by měla být ve výši minimálně 2 % hodnoty VaK. Je zřejmé, že zejména u oddílného modelu provozování jsou prostředky do obnovy VaK dostatečné a nadprůměrné. Podobné hodnoty vykazují i vlastníci s vlastnickým modelem provozování. Naopak u smíšeného modelu provozování jsou prostředky do obnovy spíše nižší, často i pod doporučovanou 2% hodnotou infrastruktury VaK, nicméně pro sledovaný rok 2017 v průměru přeskočily 2% hodnotu.


Obrázek 25: Porovnání s vybranými vlastníky – zdroje na obnovu k hodnotě VaK dle VÚME

Dlouhodobé snahy VHS zajišťovat dostatečné zdroje na obnovu VaK, udržovat ji v dostatečné životnosti a na vhodné úrovni technických standardů vedou k nárůstu ceny pro VaS. Dostatek zdrojů na obnovu, resp. určitá výše nájemného (pachtovného) jsou i prizmatem dotačních podmínek OPŽP, což opět určuje výši ceny pro VaS. Ačkoliv je cena nad průměrem ostatních vlastníků a je nejvyšší, nepřekračuje hodnotu sociální únosnosti (viz kap. 2.6). Při srovnání ostatních vlastníků s oddílným modelem provozování není zřejmý významný rozdíl ve výši cen pro VaS, někteří mají cenu nižší, jiní naopak vyšší, než je průměr všech vybraných vlastníků. Vlastníci ve smíšeném modelu provozování mají dle srovnání vybraných vlastníků ceny pro VaS nižší, ale například Frýdlantská vodohospodářská společnost, která velikostně odpovídá VHS a liší se od ní právě smíšeným modelem následuje VHS s druhou nejvyšší cenou pro VaS. Vlastníci s vlastnickým modelem provozování mají vyšší ceny pro VaS a to vždy nad hodnotou průměru.

Z pohledu výše cen pro VaS pro rok 2018 nebylo (vzhledem k procesu a termínům jejich odevzdávání) možné využít data MZe z benchmarkingu vlastnických a provozovatelských subjektů. Ceny pro VaS pro rok 2018 vzešly z telefonického průzkumu vedeného VHS, přičemž rozšiřují portfolio vlastníků o další subjekt, kterým je Vodárenská společnost Táborsko (dále jen „VST“). Výsledky zobrazují VHS jakožto vlastníka VaK s třetí nejvyšší cenou pro VaS právě za VST


a také za VaK Hradec Králové, kde je uplatňována dvousložková cena pro VaS. Nicméně vzhledem k izolovanosti těchto dat, je nelze zcela dát do kontextu s ostatními údaji uváděnými v kalkulacích pro výpočet ceny pro VaS odevzdávanými na MZe.

Požadavky na obnovu VaK dle PFO (viz kap. 2.9), plnění dotačních podmínek i končící období výrazných dotací do vodohospodářských projektů povedou v budoucnu k dalšímu nárůstu cen pro VaS.

Obrázek 26: Porovnání s vybranými vlastníky – cena pro VaS v roce 2017 (Kč/m3 vč. DPH)


Obrázek 27: Porovnání s vybranými vlastníky – cena pro VaS v roce 2018 (Kč/m3 vč. DPH)

Zdroj: VHS

Závěrem lze konstatovat, že VHS při srovnání s ostatními vlastníky VaK sice výrazně dominuje cenou pro VaS, ale její oprávněná výše je zřejmá ze zbývajících porovnání, kdy VHS disponuje jedněmi z nejvyšších poměrů zdrojů do obnovy VaK k hodnotě majetku VaK, nízkým procentem provozních nákladů k ÚVN a nízkým procentem kalkulačního zisk k ÚVN.

V návaznosti na výsledky porovnání VHS mezi ostatními vlastníky VaK lze konstatovat, že různé provozní modely mohou vykazovat podobné charakteristiky u sledovaných parametrů, nelze na základě nich však jednoznačně určit, zda je některý z modelů jednoznačně nejvýhodnější.


3 Popis Variant budoucího provozování

Na základě posouzení stávající situace VHS Turnov byly navrženy základní oblasti variant provozování VaK po roce 2020. Těchto základních oblastí variant je pět, jsou určeny dle modelů provozování VaK a pro potřeby této Studie jsou označeny písmeny A až E.

Tyto oblasti variant byly rozpracovány na jednotlivé konkrétní Varianty, kterých je celkem 12 a v rámci Studie jsou označeny písmenem korespondujícím s danou oblastí variant a pořadových číslem konkrétní Varianty. V barevném schématu všech Variant (viz níže) je každá Varianta prezentována jednou specifickou barvou z vytvořené barevné škály. V dalších kapitolách jsou uvedeny popisy všech Variant, včetně jejich schematického grafického znázornění pro vysvětlení definice dané Varianty, tj. jak je daná Varianta zamýšlena pro situaci VHS Turnov.


Obrázek 28: Přehled uvažovaných základních oblastí variant A až E


Varianta E: Servisní smlouva, Přidružená osoba

Varianta B: Oddílný model

Varianta A: Nulová varianta

Varianta D: Smíšený model

Varianta C: Vlastnický model (In-house)

Obrázek 29: Výčet navrhovaných Variant k posouzení

A3: Přechodné řešení provozováníA2: Majetkové rozdělení VHS Turnov

E2: Zadání přidružené osobě E1: Zadávací řízení (Zakázka)Varianta E: Koupě a Pacht závodu, Servisní

Varianta E: Servisní smlouva, Přidružená osoba

B1: Zadávací řízení (koncese)

D2: Zelená louka (Provozní divize VHS Turnov)D1: Získání závodu SčVK Turnov a začlenění do VHS Turnov

C3: Zelená loukaC1:Získání závodu SčVK Turnov (100 %)

A1: Žádné aktivní kroky do 31. 12. 2020

Varianta B: Oddílný model

Varianta A: Nulová varianta

Varianta D: Smíšený model

Varianta C: Vlastnický model (In-house)

B2: Horizontální spolupráce (SVS)

C2: Vstup VHS Turnov do SVS

3.1 Varianta A: Nulová VariantaDo nulových Variant jsou zahrnuty takové Varianty, kterými je realizováno provozování VaK takovým způsobem, který není standardně využíván v rámci provozování VaK v ČR. Rovněž mezi tyto varianty řadíme majetkové rozdělení VHS Turnov.

3.1.1 A1: Žádné aktivní kroky do 31. 12. 2020 v souvislosti se zajištěním správy a provozování infrastruktury VaK VHS Turnov

Varianta A1 spočívá v naprosté pasivitě VHS Turnov ohledně zajištění správy a provozování své infrastruktury VaK po 1. 1. 2021, tedy v nerealizaci žádných aktivních kroků v tomto smyslu.

3.1.2 A2: Majetkové rozdělení VHS TurnovVarianta A2 spočívá v tom, že VaK, které jsou nyní v majetku VHS Turnov, budou převedeny na jednotlivé obce či jiné vlastníky zejména dle územního kritéria. Tyto obce následně samy a nezávisle na sobě budou rozhodovat o tom, jakým způsobem zajistit správu a provoz VaK získaných tímto způsobem do vlastnictví. Díky existenci mnoha proměnných může varianta majetkového rozdělení nabývat mnoha podob. Jednou z takových možností je například vklad VaK části obcí do SVS, vklad další části VaK do společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. s tím, že zbývající obce by zůstaly členy VHS Turnov, jež by přetrvalo se zúženou členskou základnou a omezeným rozsahem VaK. Fakticky tedy dojde ke zmaření či omezení účelu, pro který bylo VHS Turnov zakládáno, tj. k likvidaci či omezení tohoto sdružení.

3.1.3 A3: Přechodné řešení provozováníVarianta A3 představuje postup v situaci, kdy se VHS Turnov nepodaří do konce roku 2020 realizovat včas některou z vybraných Variant, přestože k tomu činila aktivní kroky (např. pokud dojde ke zrušení Koncesního řízení (dále také „KŘ“) nebo Zadávacího řízení (dále také „ZŘ“) ze strany ÚOHS), a bude nutné na nezbytně nutnou dobu zajistit správu a provozování její infrastruktury VaK do ukončení realizace proveditelné Varianty. Varianta A3 představuje zcela krajní (záložní Variantu) alternativu k ostatním Variantám pro případ, že některou z vybraných Variant nebude možné dokončit z důvodů, které VHS Turnov nemohla předpokládat ani jim předejít.

Stávající právní úprava umožňuje realizaci Varianty A3 ve formě jednacího řízení bez uveřejnění s jedním osloveným poskytovatelem


(jímž by mohl být i stávající provozovatel SčVK) z důvodu krajně naléhavé okolnosti, která však nemůže mít svůj původ v jednání (či opomenutí) na straně VHS Turnov a ani nemůže být na straně VHS Turnov rozumně předvídatelná (tedy z důvodu dle § 63 odst. 5 ZZVZ). Vzhledem k tomu, že takto nelze zadat koncesi, muselo by se v takovém případě jednat o veřejnou zakázku na servisní činnosti.


Realizace Varianty A3 z důvodu krajně naléhavé okolnosti (či nepředvídatelnosti) připadá v úvahu při současném naplnění následujících podmínek:

- existence krajně naléhavé okolnosti;- nemožnost přičíst tento stav jednání VHS Turnov;- nemožnost tento stav předvídat (na straně VHS Turnov); a- nemožnost zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího

řízení (nemožnost dodržet lhůty pro otevřené řízení, užší řízení nebo jednací řízení s uveřejněním).

Splnění podmínky existence stavu krajně naléhavé okolnosti vyplývá ze zákonné povinnosti zajistit správu a provozování své infrastruktury VaK. Ostatní výše uvedené podmínky pak mohou nastat jen tehdy, pokud VHS Turnov bude postupovat tak, že:

- harmonogram realizované Varianty obsáhne veškeré aktivní kroky, které jsou z hlediska realizace příslušné Varianty nezbytné, a pro tyto kroky VHS Turnov stanoví odpovídající časový rámec. VHS Turnov rovněž musí do přípravy harmonogramu realizace příslušné Varianty zahrnout veškeré vnější vlivy, které se nutně či pravděpodobně projeví a počítat s realizací některé z dalších Variant (řízení před ÚOHS v obvyklých lhůtách, jednání se SčVK/SVS apod.);

- při realizaci předmětné Varianty bude ze strany VHS Turnov takto pečlivě připravený harmonogram dodržen,

a přesto nastane okolnost vnějšího původu (tedy mimo VHS Turnov), která včasnou realizaci dané Varianty či některé z dalších Variant zmaří v momentě, kdy z časového hlediska zůstane Varianta A3 jako jediná možná.

Při realizaci Varianty A3 nedochází k soutěži mezi dodavateli, nýbrž je přímo jednáno s konkrétním provozovatelem, s nímž je následně dohodnut smluvní vztah. U jednacího řízení bez uveřejnění by sice postup probíhal podle formálních zákonných pravidel, i tak by však zadání vyžadovalo nesrovnatelně kratší dobu oproti standardnímu KŘ nebo ZŘ.

Alternativně lze dle ZZVZ k realizaci Varianty A3 přistoupit dle pravidel o změnách smluv na veřejnou zakázku dle ZZVZ. Z § 222 odst. 6 ZZVZ vyplývá, že za podstatnou změnu smlouvy se nepovažuje taková změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, zároveň se nejedná o změnu, která by měnila celkovou povahu zakázky, přičemž hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty zakázky. Ohledně


hodnoty je třeba vzít dále v potaz pravidlo § 222 odst. 9 ZZVZ, dle nějž platí, že celkový nárůst oproti původnímu rozsahu zakázky po odečtení služeb, které v důsledku změny nebudou realizovány („méněprací“), nepřesáhne 30 %. Jelikož v případě Varianty A3, která časově zasahuje až do období po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy, nepřicházejí z povahy věci žádné „méněpráce“ v úvahu, je faktickým limitem pro realizaci Varianty A3 dle pravidel pro nepodstatnou změnu smlouvy 30 % původní hodnoty závazku.


Rovněž tento postup tedy přichází v úvahu pouze tehdy, pokud VHS Turnov učiní v dostatečném časovém předstihu všechny kroky nezbytné k tomu, aby mohla být realizována některá ze zbylých Variant, přičemž si pro realizaci takových Variant ponechá optimálně i dostatečnou časovou rezervu nutnou pro opakování KŘ či ZŘ, pokud je se zvolenou Variantou spjato, přesto z nepředvídatelných a neovlivnitelných důvodů nelze dotčenou Variantu provést. V rámci postupu dle pravidel o změnách smluv na veřejnou zakázku je možné Variantu A3 provést i formou koncese (tedy zachovat principy Stávající provozní smlouvy). Fakticky je tedy tento postup vázán na obdobné podmínky, jako postup v jednacím řízení bez uveřejnění z důvodu krajně naléhavé okolnosti.

3.2 Varianta B: Oddílný model

3.2.1 B1: Zadávací řízení (koncese)Koncesí na služby se míní právní vztah, jehož obsahem je závazek koncesionáře poskytovat služby zpravidla veřejné povahy, kterému odpovídá právo koncesionáře brát užitky vyplývající z poskytování takových služeb (tyto užitky by jinak zpravidla náležely zadavateli koncese primárně odpovědnému za poskytování služeb tvořících předmět koncese). Dochází k přenesení provozního rizika souvisejícího s poskytováním služeb na koncesionáře.

Podstatou zajištění správy a provozování infrastruktury VaK VHS Turnov formou koncese tedy je úplatné poskytnutí infrastruktury VaK koncesionáři, který je koncesní (provozní) smlouvou zavázán tuto infrastrukturu VaK převážně na vlastní riziko spravovat a provozovat a v této souvislosti je zejména oprávněn vlastním jménem a na vlastní účet uzavírat smlouvy s odběrateli a na jejich základě vybírat VaS.

Znaky koncese naplňuje i vztah VHS Turnov a SčVK založený Stávající provozní smlouvou. Koncesní smlouva rovněž naplní znaky smlouvy o provozování vodovodu nebo kanalizace dle § 8 odst. 2 ZoVaK. Koncesní smlouva musí být uzavřena vždy na dobu určitou. Předpokládá se, že doba trvání koncese bude stanovena na 10 let. V této souvislosti bude třeba se vypořádat s § 179 odst. 3 ZZVZ, dle nějž „V případě, že doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel dobu trvání smlouvy písemně odůvodnit v zadávací dokumentaci.“ Požadované odůvodnění by bylo založeno primárně na době návratnosti investic provozovatele do prostředků (či jejich modernizace) nutných k provozování VaK při současném respektování cíle minimalizace dopadů investic do ceny VaS. Toto zdůvodnění bude reagovat na § 179 odst. 2 ZZVZ, dle nějž „Pokud doba trvání smlouvy přesahuje 5 let, musí zadavatel stanovit tuto dobu tak, aby nepřesáhla dobu, za kterou lze předpokládat návratnost investic vynaložených


dodavatelem k dosažení účelu smlouvy. Tyto investice zahrnují počáteční investice a investice v průběhu trvání smlouvy.“ V této souvislosti je třeba kalkulovat se zvýšeným rizikem napadení koncesních podmínek KŘ (byť by se jednalo o účelové zpochybňování), zaměřeného právě na odůvodnění délky koncese přesahující 5 let.

Vzhledem k uvažované desetileté délce koncese je stanoven závazek provozovatele k realizaci smluvní investice na obnovu a doplnění PLC, ASŘ (tj. UTP v majetku VHS) za účelem napojení na jeho funkční dispečink. Dispozice provozovatele funkčním dispečinkem je stanovena jako požadavek v rámci KŘ, nicméně tento dispečink nemusí být umístěn v lokalitách provozovaného majetku VHS. Dalším požadavkem je zajištění dvou zákaznických center pro VHS ze strany provozovatele.

Obecně jsou koncese na služby udělovány formalizovaným postupem upraveným v ZZVZ. Samotné KŘ bude s ohledem na složitost budoucího vztahu VHS Turnov a koncesionáře pravděpodobně probíhat ve více fázích (samostatné posuzování způsobilosti účastníků, jednání ohledně detailů koncese, posouzení a hodnocení nabídek). Lze předpokládat realistickou dobu KŘ v délce jednoho až dvou let.

Koncesní řízení by mělo být ukončeno nejpozději půl roku před ukončením Stávající provozní smlouvy tak, aby měl vybraný koncesionář dostatečný čas k přípravě na plnění koncese.

Varianta B1 předpokládá na straně VHS Turnov realizaci Koncesního řízení. Vybranému koncesionáři by byla udělena koncese na správu a provozování infrastruktury VaK VHS Turnov po ukončení Stávající provozní smlouvy. Jedná se o identický způsob provozování, který je využíván v současnosti, tj. vlastníkem VaK je VHS Turnov a provozovatelem VaK je SčVK. Po realizaci KŘ může být provozovatelem VaK jakýkoli právní subjekt, který splní kvalifikační předpoklady a následně předloží nejvýhodnější nabídku.

3.2.2 B2: Horizontální spolupráce (SVS)

3.2.2.1 Horizontální spolupráce obecněHorizontální spoluprací se míní právní vztah založený na základě § 12 ZZVZ. Dle tohoto ustanovení se za zadání veřejné zakázky nepovažuje uzavření smlouvy výlučně mezi veřejnými zadavateli, pokud tato smlouva zakládá nebo provádí spolupráci mezi veřejnými zadavateli za účelem dosahování jejich společných cílů směřujících k zajišťování veřejných potřeb, které mají tito veřejní zadavatelé zajišťovat, spolupráce se řídí pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem a


každý z veřejných zadavatelů vykonává na trhu méně než 20 % svých činností, kterých se předmětná spolupráce týká.

Výše citované zákonné vymezení horizontální spolupráce vychází z judikatury Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SdEU“), konkrétně pak z rozsudku SdEU ze dne 9. června 2009 ve věci C-480/06, Hamburg), přičemž závěry tohot rozsudku byly opětovně shrnuty v rozsudku ze dne 19. prosince 2012 ve věci C159/11, di Lecce a rozsudku ze dne 13. června C386/11, Piepenbrock. Judikatorní východiska vyplývající z výše uvedených rozsudků lze charakterizovat následovně: Musí se jednat o spolupráci mezi veřejnoprávními subjekty, jejímž předmětem je zajišťovat plnění úkolu v rámci veřejných služeb, který je těmto subjektům společný. Smlouvy mohou být uzavírány výhradně veřejnoprávními subjekty bez majetkové či jiné účasti soukromoprávních subjektů. Žádnému soukromoprávnímu poskytovateli nesmí být zajištěno výhodnější postavení ve vztahu k jeho konkurentům. Naplňování spolupráce, kterou zavádějí, se řídí pouze ohledy a požadavky souvisejícími se sledováním cílů ve veřejném zájmu.

Všechny výše uvedené podmínky musí být naplněny současně, jedná se tedy o kumulativní podmínky (rozsudek Piepenbrock). Horizontální spolupráce naproti tomu dle rozsudku Hamburg nevyžaduje splnění podmínky kontroly, vyžadované v případě vertikální spolupráce podle § 11 ZZVZ (in-house). Tento vztah kontroly byl definován v rozsudku SdEU ze dne 18. listopadu ve věci C-107/98 (běžné označení Teckal) tak, že se musí jednat o obdobnou kontrolu, jakou vykonává nad svými organizačními složkami.

Navzdory pojmu horizontální spolupráce nemusí jít v případě jejího využití nutně o vztahy mezi subjekty majícími postavení entity stejného druhu v rámci veřejnoprávních celků. V případě rozsudku Hamburg tedy šlo o vztahy mezi landkreise, které se dají přirovnat k okresům, jelikož se jedná o územní celky, které seskupují různé obce nacházející se ve stejném zeměpisném regionu, a technickými službami města Hamburg, které jsou jako organizace zřízená městem Hamburg na nižší hierarchické úrovni než landkreise.

Z judikatury SdEU lze dovodit rovněž negativní vymezení horizontální spolupráce, resp. jednotlivých podmínek její přípustnosti. Podle rozsudku di Lecce6 nelze horizontální spolupráci využít, pokud strany spolupráce nenesou společný úkol, k jehož dosažení by tato 6 Rozsudek di Lecce se týkal situace, kdy univerzita v Salento měla vypracovat studii a provést posouzení seismické odolnosti nemocničních zařízení v provincii Lecce. Společný úkol zde nebyl dovozen s ohledem na to, že se v tomto případě jednalo pouze o přenesení výkonu určitých služeb na univerzitu v Salentu.


spolupráce sloužila. Uvedené pravidlo bylo potvrzeno rovněž rozsudkem Piepenbrock, z nějž vyplývá, že podmínka existence společného úkolu nemůže být nahrazena prostým smluvním přenesením závazku vykonávat za úplatu určité služby, které by mohly být poskytovány i subjekty působícími na volném trhu. Obecně je dle judikatury SdEU zapotřebí, aby horizontální spolupráce nespočívala v prostém odběratelsko-dodavatelském vztahu, nýbrž aby každá ze stran spolupráce přispívala naplňování společných cílů (v případě rozsudku Hamburg takto docházelo k „výměně“ skládkovacích kapacit za dostupnost spalovny v rámci dosahování společných cílů v oblasti odpadového hospodářství).

3.2.2.2 Horizontální spolupráce v podmínkách VHS TurnovPředpokladem proveditelnosti Varianty B2, spočívající v horizontální spolupráci, je existence, resp. definice společného cíle směřujícího k zajištění veřejných potřeb. Je třeba poznamenat, že k vyhovění této podmínce nestačí odkázat na povinnost podílet se na plynulé dodávce pitné vody a odvádění odpadních vod ve smyslu ZoVaK. Tento legislativně uložený úkol je sice společný jak pro VHS Turnov, tak pro SVS, každý subjekt jej však plní ve vztahu k vlastním VaK. O společný cíl by se naopak mohlo jednat například tehdy, pokud by mezi VaK ve vlastnictví VHS Turnov a SVS bylo možné identifikovat potenciál pro dosažení provozních synergií. Mohlo by se jednat např. o předávání vody na rozhraní území VaK jednotlivých vlastníků či vzájemné využívání ČOV, ÚV či jiných provozních souborů za účelem konsolidace VaK do provozně více logických souborů. V takovém případě by bylo možné společný cíl charakterizovat jako vytváření podmínek pro efektivní provozování VaK.

Za předpokladu vymezení takového společného cíle by horizontální spolupráce patrně spočívala v uzavření komplexu smluvních vztahů mezi VHS Turnov, SVS a SčVK. Závazek SčVK provozovat VaK by byl jednou ze součástí tohoto komplexu. K udržitelnosti podmínek využitelnosti horizontální spolupráce by bylo zapotřebí učinit součástí tohoto komplexu i závazek VHS Turnov k věcným plněním užitečným z hlediska dosažení cíle efektivního využívání VaK (např. povinnost udržovat rezervy pitné vody pro případ jejího nedostatku na území SVS, zpřístupnění vlastních provozních souborů či jejich kapacit za účelem využívání ze strany SVS nebo SčVK apod.).

K Variantě B2 je v neposlední řadě zapotřebí poznamenat, že s ohledem na podmínku, aby se spolupráce řídila pouze ohledy souvisejícími s veřejným zájmem, musí být tímto veřejným zájmem odůvodněna i výše finančních kompenzací (protiplnění) v rámci horizontální spolupráce. Tyto kompenzace by tak zásadně měly být


založeny především na nákladech a zisku nejvýše v rozsahu nutném pro reinvestice do VaK.

3.3 Varianta C: Vlastnický model (In-house)V rámci Variant C1, C2 a C3 je rovněž uvažováno o koncesním vztahu mezi VHS Turnov a provozovatelem, jehož znaky a základní prvky jsou stručně popsány v úvodu podkapitoly popisující Variantu B1. Podstatným rozdílem mezi Variantami B a C je však skutečnost, že u Variant C bude koncese udělena provozovateli přímo bez toho, aby jí předcházelo jakékoli formalizované Koncesní řízení, a to v důsledku jednak majetkoprávních vztahů mezi VHS Turnov a koncesionářem, jednak v důsledku účelu činnosti provozovatele na základě In-house zadání.

Udělení koncese na základě In-house zadání je možné při současném naplnění následujících podmínek:

a) zadavatelem je veřejný zadavatel nebo zadavatel ve smyslu § 4 odst. 1 ZZVZ;

b) zadavatel ovládá dotyčnou právnickou osobu sám nebo společně s jinými veřejnými zadavateli obdobně, jako ovládá vlastní organizační jednotky;

c) více než 80 % činností ovládané právnické osoby je prováděno při plnění úkolů, jež jí byly svěřeny ovládajícím veřejným zadavatelem nebo ovládajícími veřejnými zadavateli nebo jinými právnickými osobami, které ovládající veřejný zadavatel nebo veřejní zadavatelé rovněž ovládají jako své vnitřní organizační jednotky; a

d) v takto ovládané osobě nemá majetkovou účast jiná osoba než ovládající veřejný zadavatel nebo ovládající veřejní zadavatelé.

Podmínka dle bodu a) výše je s ohledem na postavení VHS Turnov jako veřejného zadavatele splněna vždy. Dosažením dalších podmínek je účelné se zabývat zvlášť pro jednotlivé Varianty.

3.3.1 C1: Získání závodu SčVK Turnov (100 %)Předpokladem realizace této Varianty je dohoda se SčVK o převodu provozního závodu SčVK Turnov ve prospěch provozní společnosti pro tento účel založené a 100% vlastněné VHS Turnov. Po získání provozního závodu SčVK Turnov ve prospěch nově založené provozní společnosti budou beze zbytku naplněny předpoklady udělení koncese na základě In-house zadání, spočívající jednak v požadavku, aby v provozní společnosti nebyl přítomen soukromý kapitál a dále v požadavku, aby byla tato provozní společnost vlastnící


i provozní závod SčVK Turnov ze strany VHS Turnov ovládána, jako by šlo o její organizační složku (toto ovládání bude zajištěno právě 100% majetkovou účastí). Jak lze s ohledem na účelové určení provozního závodu SčVK Turnov důvodně předpokládat, bude v případě získání tohoto závodu nově založenou provozní společností patrně naplněna rovněž podmínka, aby provozní společnost vykonávala 80 % své činnosti ve prospěch zadavatele, pokud podnikatelská činnost provozní společnosti, vykonávaná pomocí získaného provozního závodu SčVK Turnov, bude zachována pouze v rozsahu správy a provozování infrastruktury VaK VHS Turnov.Po přípravě koncesní smlouvy mezi VHS Turnov a provozní společností by mělo být rovněž zachováno jisté období pro přípravu na plnění koncese, které bude ze strany provozní společnosti využito k přizpůsobení se změnám vyplývajícím z právního vztahu založeného novou koncesní smlouvou oproti Stávající provozní smlouvě. Provozní společnost bude následně na základě uzavřené smlouvy plnit povinnosti provozovatele VaK. Bude tak zejména uzavírat smlouvy s odběrateli, vybírat VaS a nést rizika související s provozováním infrastruktury VaK VHS Turnov. Pro tyto účely bude provozní společnost rovněž držitelem povolení k provozování infrastruktury VaK VHS Turnov ve smyslu § 6 ZoVaK. V rámci harmonogramu této varianty je proto zapotřebí počítat s dobou nutnou k získání takového povolení (resp. dosáhnout jeho přechodu společně s provozním závodem SčVK Turnov).Výhodou tohoto řešení vzhledem k Variantám skupiny B je to, že nabytím provozního závodu Turnov ve prospěch ovládané provozní společnosti získá VHS Turnov jejím prostřednictvím podstatnou část technických a provozních prostředků, Provozních dat a Provozních dokumentací potřebných k zajištění provozu VaK v majetku VHS Turnov (pouze je zapotřebí se důkladně ujistit o tom, zda není nějaké zařízení, které v současnosti využívá SčVK v rámci provozního závodu Turnov, ve vlastnictví třetích osob). V rámci této Varianty je třeba věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vymezená převáděná část provozního závodu SčVK Turnov obsahuje veškeré technické prostředky a práva nutná k zajištění provozování VaK. Obdobně je třeba posoudit, zda v rámci převodu zaměstnanců souvisejících se závodem dojde k dostatečnému personálnímu zajištění provozování VaK včetně převodu zaměstnanců splňujících kvalifikaci odpovědných osob k provozování souvisejících živností či jinou zvláštní kvalifikaci vyžadovanou dle právních předpisů. Uvedené je třeba zohlednit v analýze rizik, konkrétně jednotlivých dílčích rizik v rámci provozně-technického rizika „Riziko technických, personálních kapacit a řízení investic“. Rovněž je v rámci vymezení převáděné části provozního závodu SčVK nezbytné zvážit otázku začlenění práv a povinností


vyplývajících ze smluv ohledně provozování VaK jiných vlastníků, které jsou aktuálně ze strany SčVK plněny právě prostřednictvím provozního závodu SčVK Turnov.Provozní smlouvu mezi VHS a jí 100% vlastněnou provozní společností disponující provozním závodem SčVK Turnov je vhodné mít co se kvality služeb a kvality provozování nastavenu stejně přísně, jako v případě standardního oddílného modelu, tj. jako u Variant B.Je vysoce pravděpodobné, že 100% vlastněná společnost bude muset řešit problematiku zajištění dostatečné výše finančních prostředků na provozní financování společnosti. V případě výběru této Varianty je vhodné posoudit otázku vztahu nově založené provozní společnosti a VHS Turnov z hlediska vymezení vzájemných kompetencí, obsazování orgánů, způsobu řízení a dalších souvisejících témat, a to i s přihlédnutím k možným variantám stávajícího postavení VHS Turnov jakožto dobrovolného svazku obcí.


3.3.2 C2: Vstup VHS Turnov do SVSVHS Turnov majetkově vstoupí jako akcionář do společnosti SVS, kam rovněž vloží své VaK. Tímto krokem umožní provozování této VaK na základě provozní smlouvy mezi SVS a SčVK, které budou již v tu dobu 100% vlastněny SVS. Pro podmínky uzavření provozní smlouvy mezi SVS a SčVK tak platí obdobná pravidla, jako v případě Varianty C1.

V rámci posouzení proveditelnosti a vyhodnocení výhodnosti této Varianty C2 bude třeba se zabývat především právními omezeními vyplývajícími ze zakladatelských dokumentů VHS Turnov a SVS z hlediska možnosti VHS Turnov nakládat s VaK infrastrukturou jejím vkladem do SVS, jakož i možnosti SVS přijmout za svého člena nejen obce, ale rovněž jejich dobrovolné svazky.

Tato varianta předpokládá více možných režimů výběru VaS. Konkrétně přichází v úvahu buď sdílení režimu VaS uplatňovaného pro celé území SVS, nebo vytvoření samostatného režimu pro provozování VaK na území obcí sdružených ve VHS Turnov.

3.3.3 C3: Zelená loukaTato Varianta předpokládá, že VHS Turnov výlučně pro účely správy a provozování své infrastruktury VaK založí zcela novou společnost. Tato společnost bude ze strany VHS Turnov 100% vlastněna a ovládána. K udělení koncese na základě In-house zadání pro takovou společnost budou beze zbytku naplněny veškeré podmínky. Oproti Variantě C1 však vybavení této společnosti prostředky nezbytnými k provozování VaK vlastněnými VHS Turnov nebude realizováno koupí provozního závodu SčVK Turnov, nýbrž pořízením na „zelené louce“.Vedle všech nezbytných kroků souvisejících se založením obchodní společnosti a vyplývajících zejména ze ZOK a OZ bude tedy třeba tuto nově založenou společnost vybavit potřebnou technikou, materiálním a personálním zázemím. V případě realizace této Varianty přitom může získání této techniky a personálního zázemí, jakož i vybudování organizačního zázemí nově vybudované společnosti včetně vhodného právního nastavení vnitřních záležitostí jejího fungování klást na VHS Turnov značné časové, finanční i realizační nároky. Tato specifika Varianty, vyplývající z budování provozní společnosti na „zelené louce“ je třeba zohlednit náležitým způsobem v analýze rizik, konkrétně zejména při hodnocení jednotlivých dílčích rizik v rámci provozně-technického rizika „Riziko technických, personálních kapacit a řízení investic“. Specificky je třeba v analýze rizik zohlednit i skutečnost, že Varianta budování provozní společnosti na „zelené louce“ s sebou nese vysoké nároky na personální obsazení manažerských pozic (nutnost znalosti prostředí vodárenství a provozování VaK).


Pro potřeby nového provozovatele je třeba vybudovat nový dispečink a současně zajistit napojení PLC hlavních objektů, ASŘ (tj. UTP v majetku VHS) na tento dispečink. Dále je třeba zajistit provozní areály obdobného rozsahu, jakými disponuje současný provozovatel pro dostatečnou provozní kapacitu a mj. také pro umístění dvou zákaznických center. Popis minimálního orientačního rozsahu činnosti provozovatele, potřebných nástrojů a zařízení pro zajištění provozování VaK a orientačního počtu zaměstnanců je uveden v Příloze č. 4 této Studie.

Vzhledem k tomu, že účelem nově založené společnosti bude poskytování neprůmyslových a neobchodních služeb za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu (správa a provozování infrastruktury VaK), a že tato nová společnost bude ovládána veřejným zadavatelem (VHS Turnov), naplní rovněž nově založená společnost znaky zadavatele ve smyslu ZZVZ. Pořízení veškerých dodávek, služeb a stavebních prací nezbytných pro budoucí plnění koncese ze strany nové provozní společnosti tak bude za předpokladu dosažení prahových finančních limitů podléhat ZZVZ. Pořídit toto vybavení od SčVK bude možné jen v případě, že by nějaké plnění odůvodňovalo postup v rámci jednacího řízení bez uveřejnění vedeného pouze se SčVK.Přípravy koncesní smlouvy s nově založenou provozní společností budou probíhat v závěrečné fázi pořizování vybavení nezbytného k plnění. Koncesní smlouvu je třeba uzavřít tak, aby byla zachována dostatečná lhůta, během níž dojde zejména k získání povolení k provozování infrastruktury VaK VHS Turnov ze strany nově založené provozní společnosti.

V neposlední řadě bude nově založená společnost řešit problematiku zajištění dostatečné výše finančních prostředků na provozní financování společnosti. V případě výběru této Varianty je vhodné posoudit otázku vztahu nově založené provozní společnosti a VHS Turnov z hlediska vymezení vzájemných kompetencí, obsazování orgánů, způsobu řízení a dalších souvisejících témat, a to i s přihlédnutím k možným variantám stávajícího postavení VHS Turnov jakožto dobrovolného svazku obcí.

3.4 Varianta D: Smíšený model

3.4.1 D1: Získání závodu SčVK Turnov a začlenění do VHS TurnovVarianta D1, je součástí smíšeného modelu, který spočívá v tom, že VHS Turnov spravuje a provozuje svou infrastrukturu VaK prostřednictvím své provozní divize. Ve Variantě D1 toho VHS Turnov dosáhne tím, že získá do svého vlastnictví provozní závod SčVK Turnov jeho koupí od SčVK. Tím získá VHS Turnov prostředky (resp. jejich


podstatnou část) k tomu, aby sám provozoval svou VaK infrastrukturu ve prospěch VHS Turnov.

Nabytím provozního závodu SčVK Turnov nabyde VHS Turnov podstatnou část provozních, technických a personálních prostředků nezbytných ke správě a provozování své infrastruktury VaK. Vzhledem k tomu, že společně s koupí závodu přechází na nabyvatele zásadně veškeré k tomuto závodu se vážící závazky soukromoprávní povahy, a naopak takto nepřechází veřejná práva a povinnosti, bude v rámci Varianty D1 nezbytné, aby VHS Turnov získalo k provozování své infrastruktury VaK povolení ve smyslu § 6 ZoVaK. V rámci této Varianty je třeba věnovat zvýšenou pozornost otázce, zda vymezená převáděná část provozního závodu SčVK Turnov obsahuje veškeré technické prostředky a práva nutná k zajištění provozování VaK. Obdobně je třeba posoudit, zda v rámci převodu zaměstnanců souvisejících se závodem dojde k dostatečnému personálnímu zajištění provozování VaK včetně převodu zaměstnanců splňujících kvalifikaci odpovědných osob k provozování souvisejících živností či jinou zvláštní kvalifikaci vyžadovanou dle právních předpisů. Uvedené je třeba zohlednit v analýze rizik, konkrétně jednotlivých dílčích rizik v rámci provozně-technického rizika „Riziko technických, personálních kapacit a řízení investic“. Rovněž je v rámci vymezení převáděné části provozního závodu SčVK nezbytné zvážit otázku začlenění práv a povinností vyplývajících ze smluv ohledně provozování VaK jiných vlastníků, které jsou aktuálně ze strany SčVK plněny právě prostřednictvím provozního závodu SčVK Turnov.

V neposlední řadě bude zapotřebí zajistit dostatek finančních prostředků na provozní financování. V případě výběru této Varianty je vhodné posoudit otázku vhodnosti stávajícího postavení VHS Turnov jakožto dobrovolného svazku obcí a posouzení případné úpravy tohoto postavení, resp. způsobu řízení v zájmu flexibilního výkonu práv a povinností souvisejících s provozováním VaK vlastním jménem a vlastními prostředky.

3.4.2 D2: Zelená louka (provozní divize VHS Turnov)Varianta D2 předpokládá vytvoření vlastní provozní divize, jejímž prostřednictvím bude VHS Turnov samo spravovat a provozovat svou infrastrukturu VaK.

Úvodním krokem při realizaci Varianty je rozhodnutí Rady sdružení VHS Turnov o zřízení nové divize v rámci organizační struktury VHS Turnov.

Následně probíhá realizace Varianty D2 obdobně, jako v případě Varianty C3 a spočívá především v pořizování technologií, staveb a


případně i souvisejících služeb postupy dle ZZVZ. I v případě této Varianty může získání této techniky a personálního zázemí, jakož i vybudování organizačního zázemí nově vybudované společnosti včetně vhodného právního nastavení vnitřních záležitostí jejího fungování klást na VHS Turnov značné časové, finanční i realizační nároky. Tato specifika Varianty, vyplývající z budování provozní společnosti na „zelené louce“ je třeba zohlednit náležitým způsobem v analýze rizik, konkrétně zejména při hodnocení jednotlivých dílčích rizik v rámci provozně-technického rizika „Riziko technických, personálních kapacit a řízení investic“. Rovněž tato Varianta počítající s výstavbou provozní divize na „zelené louce“ s sebou nese vysoké nároky na personální obsazení manažerských pozic, které bude za účelem zajištění provozování třeba nově vytvořit ve struktuře VHS Turnov (nutnost znalosti prostředí vodárenství a provozování VaK).

Pro potřeby nového provozovatele je třeba vybudovat nový dispečink a současně zajistit napojení PLC hlavních objektů, ASŘ (tj. UTP v majetku VHS) na tento dispečink. Dále je třeba zajistit provozní areály obdobného rozsahu, jakými disponuje současný provozovatel pro dostatečnou provozní kapacitu a mj. také pro umístění dvou zákaznických center. Popis minimálního orientačního rozsahu činnosti provozovatele, potřebných nástrojů a zařízení pro zajištění provozování VaK a orientačního počtu zaměstnanců je uveden v Příloze č. 4 této Studie.

I v tomto případě bude nezbytné, aby VHS Turnov získala pro provozování své infrastruktury VaK povolení ve smyslu § 6 ZoVaK, účinné od ukončení Stávající provozní smlouvy.

Provozní divizi je třeba vytvořit a částečně personálně a technicky vybavit do konce roku 2019, tak, aby byla zachována přiměřená lhůta, během níž získá VHS Turnov všechna nezbytná povolení k provozování vlastní infrastruktury VaK. Dále bude zapotřebí zajistit dostatek finančních prostředků na provozní financování společnosti. V případě výběru této Varianty je vhodné posoudit otázku vhodnosti stávajícího postavení VHS Turnov jakožto dobrovolného svazku obcí a posouzení případné úpravy tohoto postavení, resp. způsobu řízení v zájmu flexibilního výkonu práv a povinností souvisejících s provozováním VaK vlastním jménem a vlastními prostředky.


3.5 Varianta E: Servisní smlouva, Přidružená osoba Varianty E představují situaci, kdy dojde k uzavření smlouvy na plnění veřejné zakázky s vybraným dodavatelem servisních činností souvisejících se správou a provozováním infrastruktury VaK VHS Turnov.

Oproti ostatním Variantám se tyto Varianty vyznačují jak materiální, tak ekonomickou odlišností právního vztahu založeného smlouvou na plnění veřejné zakázky od koncese. Tento právní vztah zejména neumožňuje přesun provozního rizika souvisejícího s vlastnictvím a provozováním infrastruktury VaK na dodavatele servisních činností v rozsahu srovnatelném s koncesí.

Servisní smlouva sice i v těchto případech (obdobně jako u smluv oddílného či vlastnického modelu) je zároveň provozní smlouvou ve smyslu § 8 odst. 2 ZoVaK, ale nedochází k převodu práva vybírat VaS na účet provozovatele. Předmětem plnění servisní smlouvy by byl výkon servisních činností, tedy činností technicky odpovídajících pojmu provozování, za předem sjednanou pravidelnou úplatu. Zásadní rozdíl oproti Variantám založeným na koncesním vztahu tedy spočívá v tom, že VHS Turnov by samo uzavíralo smlouvy s odběrateli ve smyslu § 8 odst. 6 ZoVaK a samo vybíralo i VaS (dodavatel servisních činností by při uzavírání smluv s odběrateli, jakož i při vybírání VaS mohl eventuálně vystupovat pouze jménem a na účet VHS Turnov na základě uděleného zmocnění).

3.5.1 E1: Zadávací řízení (Zakázka)Podstatou Varianty E1 je uzavření servisní smlouvy v Zadávacím řízení veřejné zakázky na služby, jejímž předmětem je poskytování servisních činností tak, jak jsou jejich podmínky popsány výše.

Jednou z hlavních podmínek však je, aby VHS Turnov získalo do svého vlastnictví Provozní dokumentace a Provozní data, případně UTP alespoň v přiměřeném rozsahu nutném k zajištění spravedlivých soutěžních podmínek za účelem vytvoření férových soutěžních podmínek obdobně, jako u Varianty B1. Dále musí být smluvní vztah nastaven tak, že VHS Turnov bude vlastníkem všech Provozních dat a dokumentací, které budou pro infrastrukturu VaK VHS Turnov vyhotoveny nebo zaznamenány.

V rámci ZŘ je stanoven požadavek, aby dodavatel servisních služeb měl k dispozici funkční dispečink pro napojení UTP v majetku VHS (tj. PLC hlavních objektů, ASŘ), nicméně tento dispečink nemusí být umístěn v lokalitách provozovaného majetku VHS. Dalším požadavkem je zajištění dvou zákaznických center pro VHS ze strany dodavatele


servisních služeb. Dodavatel servisních služeb realizuje investici směřující do obnovy a doplnění PLC, ASŘ do majetku VHS, a to za účelem napojení na jeho funkční dispečink.

Bude dále zapotřebí minimálně nově zajistit všechna povolení (v současnosti vydaná na SčVK).


3.5.2 E2: Zadání Přidružené osoběVarianta E2 spočívá v tom, že mezi VHS Turnov a SčVK bude uzavřena servisní smlouva bez nutnosti zadávat tuto veřejnou zakázku na služby v ZŘ. Stane se tak na základě využití výjimky z postupu dle ZZVZ, která je konkrétně definována v jeho § 155, tzv. výjimky pro Přidruženou osobu (dále také „PO“).

Pro využití této výjimky však musí být naplněny zákonné předpoklady, které v tomto konkrétním případě jsou:

- přidružená osoba (SčVK) má povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, se zadavatelem (VHS Turnov), případně podléhá dominantnímu vlivu tohoto zadavatele či jiných osob definovaných v § 155 odst. 1 ZZVZ;

- smlouva je uzavřena v souvislosti s výkonem relevantní činnosti zadavatele (VHS Turnov); a

- alespoň 80 % průměrného obratu přidružené osoby (SčVK) ze všech dodávek, služeb či stavebních prací, které přidružená osoba (SčVK) poskytovala v předchozích 3 letech, bylo dosaženo ve vztahu k zadavateli (VHS Turnov).

V případě splnění výše uvedených podmínek je možné zadat veřejnou zakázku na servisní činnosti ve prospěch PO napřímo bez nutnosti provést zadávací řízení. V rámci posouzení proveditelnosti však bude nezbytné zabývat se předpoklady vedoucími k naplnění výše uvedených podmínek, např. možností odštěpení samostatné společnosti vč. provozního závodu SčVK a následná koupě akcií v rozsahu zakládajícím povinnost podrobit se konsolidaci účetní závěrky ze strany VHS Turnov.

Důvodem možnosti uzavřít na základě této zákonné výjimky pouze servisní, a nikoliv koncesní smlouvu je skutečnost, že na koncese se tato výjimka obecně nevztahuje.


4 Posouzení proveditelnosti Variant

4.1 Metodika posouzení proveditelnosti Všechny navržené Varianty budoucího provozování (celkem 12) byly posouzeny z pohledu jejich proveditelnosti ve vztahu k plnění strategických cílů VHS a jejich časové, provozně-technické a právní proveditelnosti. Na základě každého z těchto posouzení byly Varianty rozděleny na proveditelné a neproveditelné. Neproveditelné Varianty již nebyly dále v rámci Studie hodnoceny, tj. byly z dalšího hodnocení vyřazeny. Proveditelné Varianty vstupují do dalšího hodnocení Variant, které je představeno v následující kapitole 5.

Obrázek 30: Základní rozdělení Variant dle posouzení jejich proveditelnosti

4.1.1 Proveditelnost Variant v návaznosti na plnění strategických cílů VHS

Strategické cíle VHS, jež mají být dlouhodobě plněny, jsou pro rekapitulaci uvedeny v tabulce níže, přičemž jejich popis je uveden v kapitole 2.2. Proveditelnost všech navržených Variant byla hodnocena dle jejich souladu s těmito cíli.

Tabulka 22: Strategické cíle VHS TurnovOznačení cíle Popis cíle CÍL 1 Optimální majetkoprávní uspořádání VHS Turnov


PROVEDITELNÉ

NEPROVEDITELNÉ

VARIANTY

CÍL 2 Jednotnost a solidarita (správa, cena)CÍL 3 Zajištění dostatečných prostředků na obnovu svého majetkuCÍL 4 Udržení sociálně přijatelné cenyCÍL 5 Zajištění provozování v souladu s obecně závaznými předpisyCÍL 6 Zajištění vysokých standardů pro kvalitu a službyCÍL 7 Umožnění čerpání dotací (OPŽP, MZe, …)CÍL 8 Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020

4.1.2 Časová proveditelnostČasová proveditelnost Variant spočívá v možnosti jejich realizace dle určitého časového harmonogramu a jednotlivých kroků tak, aby vybraný provozní model zajišťující provozování VaK dle určité konkrétní Varianty byl „zajištěn“ v červnu 2020, tj. šest měsíců před ukončením Stávající provozní smlouvy. Důvody vedoucí k naplnění tohoto termínu jsou dané zkušenostmi z praxe z ostatních významných projektů, kdy je třeba, aby provozovatel (může se jednat jak o nově vybraného provozovatele, tak modifikaci stávajícího provozovatele či vlastního nově budovaného provozovatele) měl dostatek času pro přebírání majetku VaK určeného pro provozování a začal se připravovat na provozování. Zároveň je třeba, aby pro tyto činnosti a také všechny další úkony související s přípravou budoucí Varianty provozování, existovala časová rezerva pro případ nepředvídaných komplikací při přípravě budoucího provozování VaK.

Varianty, které nelze realizovat v rámci tohoto časového rámce, jsou Variantami neproveditelnými.

4.1.3 Provozně-technická proveditelnostProvozně-technická proveditelnost zahrnuje problematiku, získání Provozní dokumentace, Provozních dat, UTP, kterými jsou např. dispečink, PLC, rádiová přenosová síť, licence k software a povolení, problematiku přechodu zaměstnanců a přechodu odběratelských smluv. Pro realizaci Variant je třeba, aby byly položky této provozně-technické proveditelnosti zajištěny, a to nejlépe na straně vlastníka, tj. VHS. Pokud jejich zajištění některá z Variant vylučuje, pak je Variantou neproveditelnou.

4.1.3.1 Získání Provozní dokumentace, Provozních dat, UTP, licencí k software a povolení

Bez ohledu na budoucí model provozování by bylo vhodné, aby se VHS v průběhu následujících let do konce platnosti Stávající provozní smlouvy snažila získat do svého vlastnictví Provozní dokumentace, Provozní data a UTP (zejména dispečink, PLC a rádiovou přenosovou síť). Dále je třeba řešit otázku licencí ve vztahu k software


používanému v rámci efektivního provozování VaK a povolení ve vztahu k provozování VaK.

Provozní dokumentaceJedná se o provozní evidence, provozní řády, provozní deníky a veškeré další související dokumenty, které musí být dle ZoVaK či jiných právních předpisů vedeny a vyhotovovány ve vztahu k VaK vlastnictví VHS, jakož i o další dokumenty, které byly, jsou či budou ve vztahu k této infrastruktuře vyhotoveny nad rámec povinností stanovených tímto zákonem či jinými předpisy (např. specifikace dálkového přenosu dat, zákaznický informační systém (popis rozsahu služeb pro zákazníky a směrnice k jejich zajištění), geografický informační systém (podrobné dílčí výkresy provozně významných částí sítí VaK, výkresová dokumentace technicky nestandardních částí VaK), skutečné zapojení objektů/zařízení apod.). Platí, že znalost těchto Provozních dokumentací je nezbytná pro to, aby si provozovatel VaK, nehledě na skutečnost, jestli jím bude subjekt odlišný od VHS, stávající provozovatel, tj. SčVK či nějaká jeho modifikace, nebo VHS sama, mohl učinit komplexní představu o rozsahu poskytovaných služeb. A aby případně v návaznosti na to mohl určit cenu, za kterou bude služby provozování VaK nabízet (bez ohledu na to, zdali je s touto infrastrukturou již historicky seznámen).

Příklady Provozní dokumentace při provozování VaK uvádí tabulka níže a detailnější přehled je uveden v Příloze č. 3.

Tabulka 23: Provozní dokumentace – příkladyMajetek Provozování VaK

Majetková evidence Provozní evidence

Technická dokumentace k SW a HW Provozní řády a deníky

Dokumentace k provázání a užívání SW a HW Kanalizační řády

Technické plány VaK Vzorkování a sledování jakosti vod Projektová a výkresová dokumentace

Dokumentace k zajištění jakosti pitné a odpadní vody Generely

Financování VaK Zajištění VaK

Plán financování obnovy (PFO) Povodňové plány

Začlenění VaK do standardizovaných systémů Vnější vztahy

Audity, ISO, aj. Korespondence, stížnosti

Provozní dataZa Provozní data se považují taková data, která jsou vytvářena či zaznamenávána zejména geografickými, zákaznickými, ekonomickými, provozními, dohledovými, majetkovými, manažerskými či obdobnými informačními systémy v souvislosti s provozováním a správou VaK v majetku VHS. Znalost a dispozice těmito daty jsou nezbytné k


provozování a správě VaK v majetku VHS tak, aby byla zajištěna standardní nákladová efektivita provozování a správa VaK v majetku VHS. Provozní data jsou systémem, který je tvořen údaji a popisy, které definují obsah údajů, relace mezi údaji, formáty údajů a další charakteristiky, které umožní další plnohodnotné využití údajů.

Formáty předávaných Provozních dat musí být editovatelné otevřené standardní formáty. Formáty Provozních dat musí umožnit import Provozních dat do softwarových aplikací bez vynakládání nadměrných nákladů na úpravu formátu a současně při zachování informační hodnoty Provozních dat a souvisejících relací v rámci Provozních dat.


Tabulka 24: Provozní data – příkladySamotný provoz VaK

Data z dispečinku

Data z provozních deníků

Data ze sledování spotřeby energií a evidence smluv s distributory energií

Data z měření průtoků, odtoků a přítoků vod (ČOV, ČSOV, provozní vodoměry)

Data o plánování a evidenci provozních činností (údržba, poruchy)

Data z GIS

Data ze zabezpečovacích systémů

Data z manažerského informačního systému

Zákazníci

Data ze zákaznického informačního systému

Data z fakturačního systému

Data ze smluv s odběrateli

Vnější vztahy

Data o správních rozhodnutích

Sledování jakosti vod

Data z laboratorních měření a rozborů

UTP UTP jsou technické prostředky, které jsou zároveň (i) jednoúčelové a (ii) specificky využitelné a (iii) výlučně související a (iv) nezbytné k dosažení standardní nákladové efektivity a (v) nezbytně nutné ve vztahu ke správě a provozování VaK v majetku VHS. Lze je členit na unikátní hmotné technické prostředky a unikátní nehmotné technické prostředky.

Nejvýznamnějšími UTP vztahující se k provozování a správě VaK jsou dispečink, PLC a přenosová rádiová síť, přičemž dispečink (ve smyslu pracoviště, tj. zejména hardware vybavení), PLC a přenosová rádiová síť patří mezi hmotné UTP a softwarové vybavení zajišťující provoz dispečinku a automatických PLC patří mezi nehmotné UTP. Bližší identifikace je uvedena v Příloze č. 3.

Se zabezpečením dispečinku a jeho provozu souvisí zajištění právního zázemí nové firmy, zajištění odpovědných osob pro jeho provoz apod.

Samotný software nesplňuje definici UTP, avšak propojenost a úprava „na míru“ u vybraných jednotlivých SW definici UTP splňuje. Získání takového SW do vlastnictví VHS je nezbytné z důvodu:


a) prohlížení a správy Provozních dat ze strany vlastníka infrastruktury (tj. VHS); a

b) případného přístupu uchazečů k Provozním datům v rámci ZŘ.

Bližší specifikace typů software vybavení používaného pro potřeby správy a provozování VaK je uvedena v Příloze č. 3.

Software spadající do kategorie UTP mohou být často ve vlastnictví třetích stran (např. majoritní společnosti provozovatele). Je třeba identifikovat, zda takové UTP existují, protože při jejich pořízení mohou vzniknout právní rizika, která mohou mít vliv na dané Varianty.

Licence k software a povolení

Jedná se zejména o licence k SW zahrnutým do kategorie UTP. Licence mohou být ve vlastnictví stávajícího provozovatele, ale také ve vlastnictví třetích stran (např. majoritní společnosti provozovatele). Při přípravě Variant provozování je třeba zjistit, kdo je vlastníkem licencí k SW a povolení, zejm. povolení k provozování VaK, k odběru povrchové a podzemní vody, k zneškodňování odpadních vod a kalů apod.

4.1.3.2 Přechod zaměstnanců Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to ve svých ustanoveních § 338 a násl.

Obecné pravidlo pro přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů je obsaženo v ustanovení § 338 odst. 2 ZP, které stanoví, že:

„Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo části činnosti zaměstnavatele nebo k převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části k jinému zaměstnavateli, přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele…“.

Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů znamená, že nový zaměstnavatel nastupuje na místo zaměstnavatele původního a v důsledku toho na něj přechází veškerá práva a povinnosti, která vyplývají z pracovněprávních vztahů se zaměstnanci původního zaměstnavatele. Za přejímajícího zaměstnavatele je považována právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností nebo úkolů původního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.


Je třeba upozornit, že na zaměstnance dispečinku se pravidla přechodu zaměstnanců nevztahují, protože nejsou 100% alokováni pouze pro činnosti závodu SčVK Turnov a vykonávají činnost i pro ostatní závody SčVK. K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít pouze z důvodů stanovených zákonem, a to pouze v případě naplnění všech příslušným zákonem stanovených předpokladů. Právní jednání nebo jiné právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů se označují jako „právní důvody přechodu“. Právním důvodem přechodu činnosti nebo úkolů zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli je každá právní skutečnost, kterou se převádí na jiného výroba, poskytování služeb nebo jiná obdobná činnost, kterou původní zaměstnavatel před převodem vykonával.


Nejčastějšími právními důvody přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů se zaměstnavatelem, který je obchodní společností, jsou především:

i. přeměna společnosti (dle zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev);

ii. prodej závodu nebo jeho části (výslovně stanoveno v ustanovení § 2175 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).

V případě, že důvodem přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů je prodej závodu nebo jeho části, platí pravidlo, že na přejímajícího zaměstnavatele přechází práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů jen vůči těm zaměstnancům původního zaměstnavatele, kteří měli ke dni přechodu v převáděné části původního zaměstnavatele (prodávaném závodu nebo jeho části) trvalé pracoviště, popřípadě tam plnili pracovní úkoly na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce (nikoli tedy vůči zaměstnancům, kteří tam byli jen dočasně přeloženi nebo tam byli vysláni na pracovní cestu).

Současně je však třeba platnou právní úpravu vykládat v souladu s právní úpravou EU, konkrétně pak v daném případě se směrnicí Rady 2001/23/ES z 12. března 2001, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniku, závodů nebo části podniků nebo závodů, která byla do českého právního řádu implementována, a s tím související judikaturou SdEU, která k dané problematice přistupuje s výrazně extenzivnějším výkladem, než vyplývá z právní úpravy obsažené v uvedených normách.

Ačkoliv dostupná judikatura SdEU týkající se přechodu zaměstnanců není v daném případě zcela jednoznačná, je nutno konstatovat, že na základě jí přijatých závěrů může za určitých okolností dojít k přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů i tehdy, pokud neexistuje bezprostřední právní vztah mezi původním zaměstnavatelem a zaměstnavatelem novým. Při posuzování, zda došlo k přechodu zaměstnanců z jednoho zaměstnavatele na dalšího zaměstnavatele, je třeba vycházet z testu zjištění převodu, resp. přechodu podniku, který nastavil SdEU ve svém rozhodnutí ze dne 18. 4. 1986, C-24/85, Spijkers. Ten stanovil kritéria pro vymezení převodu podniku (hospodářské jednotky zachovávající si svoji identitu), na která se SdEU pravidelně ve svých dalších rozhodnutích odvolává. Pro určení, zda je podnik převeden jako hospodářská jednotka zachovávající si svoji identitu je pak podle SdEU třeba zohlednit všechny skutečnosti týkající se dané transakce, a to zejména:

i. druh podniku nebo závodu; 105


ii. zda došlo k převodu hmotných statků jako budov a movitých věcí a zda došlo k převodu nehmotných statků;

iii. hodnotu nehmotných statků v den převodu; iv. zda byla novým zaměstnavatelem převzata většina původních

zaměstnanců; v. zda došlo k převzetí zákazníků;

vi. stupeň podobnosti mezi činnostmi vykonávanými před a po převodu; a

vii. doba, po kterou byly dané činnosti přerušeny. Současně však platí, že předmětná kritéria mají být národními soudy posuzována ve vzájemné souvislosti a nikoliv izolovaně, jakož s ohledem na zvláštnosti příslušného odvětví, jehož se transakce týká.

4.1.3.3 Přechod odběratelských smluv Smlouvami s odběrateli se míní následující typy smluv:

- smlouva o dodávce pitné vody odběrateli, jejíž podstatné náležitosti stanoví § 8 odst. 16 ZoVaK; a

- smlouva o odvádění odpadní vody odběrateli, nebo smlouva o odvádění a čištění odpadní vody odběrateli, jejíž podstatné náležitosti stanoví § 8 odst. 17 ZoVaK.

Ačkoli má ZoVaK obecně povahu veřejnoprávního předpisu, smlouvy s odběrateli (včetně práv a povinností z nich vyplývajících) mají povahu ryze soukromoprávní. Pokud ZoVaK tyto soukromoprávní vztahy částečně upravuje, sleduje tím ochranu odběratelů jakožto slabší strany ve veřejném zájmu na zajištění základních potřeb v oblasti zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních vod.

Otázku přechodu práv a povinností ze smluv s odběrateli je tedy třeba posoudit jak v kontextu obecné soukromoprávní úpravy právního nástupnictví, tak i v kontextu zvláštního ustanovení § 8 odst. 6 ZoVaK, dle nějž:

„Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele.“.

Z hlediska dopadů výše uvedeného ustanovení lze jednotlivé Varianty dělit následovně:


a) Varianty, kde vůbec nedochází ke změně provozovatele, na nějž je přenesena mimo jiné odpovědnost za uzavírání smluv s odběrateli, tedy Varianty, kde provozovatelem zůstane SčVK;

b) Varianty spojené s provozováním prostřednictvím získaného závodu SčVK Turnov;

c) Ostatní Varianty, kdy provozovatelem není SčVK anebo SčVK Turnov.

Ohledně Variant uvedených výše pod bodem a) platí, že ke změně provozovatele a osoby povinné z odběratelských smluv vůbec nedochází, proto otázka řešení přechodu odběratelských smluv není vůbec relevantní z hlediska posouzení proveditelnosti.

V případě Variant pod bodem b) otázka přechodu odběratelských smluv ve smyslu § 8 odst. 6 ZoVaK rovněž nečiní žádné aplikační potíže. Přechod práv a povinností ze smluv s odběrateli je vedle § 8 odst. 6 ZoVaK upraven rovněž v § 2175 odst. 1 OZ. Dle tohoto ustanovení „koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží.“ Na základě uvedeného ustanovení by pak společně s koupí závodu SčVK Turnov nabyvatel nastoupil do práv a povinností SčVK z odběratelských smluv. Dle § 2177 odst. 1 OZ pak platí, že „koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží.“ Otázka přechodu smluv s odběrateli je tak jednoznačně podpořena úpravou OZ, z níž, zjednodušeně řečeno, vyplývá, že s koupí závodu SčVK Turnov přejdou smlouvy s odběrateli „automaticky“ na kupujícího. Za účelem hladkého přechodu by bylo pouze zapotřebí zaslat jednotlivým odběratelům přehled změn identifikačních, kontaktních a platebních údajů, k nimž by v souvislosti s přechodem odběratelských smluv k rozhodnému datu došlo.

Kategorie Variant uvedených výše pod písmenem c) zahrnuje ty Varianty, u nichž dojde ke změně osoby provozovatele, aniž by na tohoto provozovatele zároveň přešla práva a povinnosti náležící SčVK, resp. k závodu SčVK Turnov. Tyto Varianty nespočívají v právním nástupnictví stricto sensu ve smyslu OZ (přeměny právnických osob, přechod práv, souvisejících se závodem, teoreticky dědění).

U těchto Variant je teoretickou otázkou, zda se na ně „automatický“ režim přechodu odběratelských smluv vztahuje, či nikoli. Předmětné ustanovení § 8 odst. 6 ZoVaK totiž výslovně hovoří o „právním nástupnictví“ což je specifický institut občanského práva, k němuž však u předmětných Variant nedochází.

V teorii se tak objevují dva možné způsoby, jak nahlížet na otázku přechodu odběratelských smluv u předmětných Variant.


a) režim druhé věty § 8 odst. 6 ZoVaK se vztahuje na jakýkoli případ změny strany povinné k dodávce pitné vody či odvádění odpadních vod. Tento právní názor vychází z účelu předmětného ustanovení ZoVaK, jímž je ochrana odběratelů coby slabší smluvní strany. Pojem „právní nástupnictví“ přitom nelze chápat striktně ve smyslu soukromoprávních předpisů, neboť ZoVaK je veřejnoprávní normou.;

b) režim druhé věty § 8 odst. 6 ZoVaK se vztahuje pouze na případy právního nástupnictví ve smyslu OZ a případných jiných norem soukromého práva, a to s ohledem na gramatický význam pojmu „právní nástupnictví“.

Lze doplnit, že komentářová literatura se kloní k prvnímu z výše uvedených výkladových směrů.7

S ohledem na výkladovou nejistotu, jakož i řadu změn, které s sebou změna provozovatele co do obsahu smluv nese (přinejmenším co se týče identifikačních, kontaktních a platebních údajů, úpravy komunikace se zákazníky apod.) tak u těchto Variant lze doporučit uzavření nových smluv odběrateli. Toto doporučení ani nejistota ohledně výkladu § 8 odst. 6 ZoVaK však nemá dopad na proveditelnost žádné z Variant. ZoVaK totiž stanoví vzájemnou povinnost provozovatele (resp. vlastníka) a odběratelů uzavřít odběratelské smlouvy, resp. odebírat pitnou vodu a vypouštět odpadní vody pouze na jejich základě (srov. § 8 odst. 6 ZoVaK, § 10 odst. 2 ZoVaK). Uzavření nových smluv s odběrateli tak představuje pouze určitou administrativní zátěž, nemělo by však ohrozit zajištění plynulého zásobování pitnou vodou a dovádění odpadních vod, ani by nemělo pro VHS Turnov znamenat riziko porušení povinností vyplývajících pro něj ze ZoVaK.

7 „Do poslední věty předmětného odstavce je vtěleno ustanovení, které odběrateli jakožto smluvní straně mající slabší postavení poskytuje jistotu, že závazky vzniklé ze smlouvy o dodávce a/nebo odvádění odpadních vod přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace, resp. na právního nástupce provozovatele. V případě změny v osobě vlastníka vodovodu nebo kanalizace nebo provozovatele tak zůstávají práva a povinnosti vyplývající z takové smlouvy odběrateli zachována beze změny.“(NOHEJL, Lukáš, ŽALUDOVÁ, Ludmila, NĚMCOVÁ, Radka, HRABÁK, Jan, SYNÁČKOVÁ, Tereza. § 8 [Práva a povinnosti vlastníka vodovodu nebo kanalizace]. In: NOHEJL, Lukáš, ŽALUDOVÁ, Ludmila, NĚMCOVÁ, Radka, HRABÁK, Jan, SYNÁČKOVÁ, Tereza. Zákon o vodovodech a kanalizacích. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 102. ISBN 978-80-7400-556-5.)


4.1.4 Právní proveditelnostPřehled hlavní legislativy vztahující se k navrženým Variantám je uveden v kapitole 1.6, přičemž na základě důkladné právní analýzy, lze konstatovat, že ze všech těchto uvedených norem, jsou primárními právními předpisy pro posouzení proveditelnosti jednotlivých Variant ZoVaK a ZZVZ. Jednotlivé Varianty nebo jejich konkrétní podoby však mohou být rovněž ve střetu s pravidly stanovenými OZ, ZOK a TZ. Posuzované Varianty byly podrobeny právní analýze jejich proveditelnosti, co do souladu s těmito pěti normami a v návaznosti na to byly rozděleny na Varianty neproveditelné a proveditelné.

Zároveň je třeba uvést, že nedodržení dotačních podmínek je chápáno také jako právní neproveditelnost.

4.2 Posouzení proveditelnosti

4.2.1 Proveditelnost Variant v návaznosti na plnění strategických cílů VHS

Všechny navržené Varianty byly posouzeny v návaznosti na plnění strategických cílů VHS uvedených v kap. 2.2, dále rekapitulovaných v kap. 4.1.1. Pokud určitá Varianta nenaplňovala jeden či více strategických cílů, pak byla v rámci posouzení označena za neproveditelnou a z dalšího hodnocení Variant v této Studii vyřazena.

Na základě tohoto posouzení byly jako neproveditelné označeny celkem dvě Varianty (A1, A2). Jejich přehled včetně odůvodnění, na základě, kterého strategického cíle VHS, resp. nesouladu (rozporu) s ním, byly posouzeny jako neproveditelné, uvádí následující tabulka.

Tabulka 25: Varianty neproveditelné dle souladu se strategickými cíli VHSNeproveditelná Varianta Odůvodnění Cíl


Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020 Cíl 8

A2: Majetkové rozdělení VHS

Optimální majetkoprávní uspořádání VHS Turnov Cíl 1

Jednotnost a solidarita (správa, cena) Cíl 2

Zajištění vysokých standardů pro kvalitu a služby Cíl 6

Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020 Cíl 8


4.2.1.1 Neproveditelná Varianta A1: Žádné aktivní kroky do 31. 12. 2020Varianta A1 spočívá v naprosté pasivitě VHS Turnov ohledně zajištění správy a provozování své infrastruktury VaK po 1. 1. 2021, tedy v nerealizaci žádných aktivních kroků v tomto smyslu. Na základě posouzení Varianty s ohledem na strategické cíle VHS, lze konstatovat, že tato Varianta není v souladu s jedním strategickým cílem.

Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020 (nesoulad s CÍLEM 8)Pokud VHS nebude podnikat žádné aktivní kroky do 31. 12. 2020, nebude moci naplnit strategický cíl týkající se zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020, tj. po ukončení platnosti Stávající provozní smlouvy bude provozování VaK ve vlastnictví VHS zajištěno pouze na nezbytně nutnou dobu, dokud nebude zajištěn budoucí provozovatel dle legislativních požadavků. To znamená, že daleko více se VHS dostane do sporu s plněním povinností vlastníka VaK dle ZoVaK – blíže viz kap. 4.2.4.1.

4.2.1.2 Neproveditelná Varianta A2: Majetkové rozdělení VHSVarianta A2 spočívá v tom, že VaK, které jsou nyní v majetku VHS Turnov, budou převedeny na jednotlivé obce či jiné vlastníky zejména dle územního kritéria. Tyto obce následně samy a nezávisle na sobě budou rozhodovat o tom, jakým způsobem zajistit správu a provoz VaK získaných tímto způsobem do vlastnictví. Na základě posouzení Varianty s ohledem na strategické cíle VHS, lze konstatovat, že tato Varianta není v souladu se čtyřmi strategickými cíli.

Optimální majetkoprávní uspořádání VHS Turnov (nesoulad s CÍLEM 1)Majetkové rozdělení VHS Turnov, jež je obsahem Varianty A2, je zcela v rozporu s klíčovým strategickým cílem, kterým je právě zajištění optimálního majetkoprávního uspořádání. Tím, že by došlo k rozpadu tohoto majetkového uspořádání, nebude zajištěno poslání svazku tj., zajištění správy, obnovy a provozování VaK na území členů VHS a tím zároveň dochází k rozporu i s dalšími strategickými cíli uvedenými vzápětí.

Jednotnost a solidarita (správa, cena) (nesoulad s CÍLEM 2)

Tento cíl je v úzké souvislosti s předchozím cílem, neb při rozpadu majetkového uspořádání VHS, již nebude možné udržet jednotnost svazku. Jednotnost VHS umožňuje držet jednotnou a solidární cenu pro VaS v rámci celé působnosti svazku, přičemž je cílem VHS, aby se


cena pro VaS držela pod hranicí sociální únosnosti (což se VHS daří). Pokud by došlo k rozpadu VHS na jednotlivá města a obce, mohlo by sice zejména u měst a větších obcí i nadále dojít k udržení sociálně únosné ceny pro VaS, ale malé obce by se ocitly v ohrožení zvýšení ceny pro VaS a to i nad hranici sociální únosnosti. Nelze totiž předpokládat, že by provozování VaK u menších celků bylo efektivnější než provozování celků větších, neboť zkušenosti v této problematice jsou takové, že menší oblasti, především s vesnickou zástavbou, jsou jednak nákladnější než části s městskou zástavbou a ruku v ruce s touto skutečností jde fakt, že tyto tvoří menší tržby, přičemž s rostoucí velikostí městské zástavby se tento rozdíl ještě zvětšuje.


Oborové sdružení SOVAK (Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR, z.s.) k tomuto uvádí následující konkrétní příklad:

Vodárenská společnost obsluhující 180 tisíc obyvatel má 33 tisíc přípojek (klientů nebo smluv) z toho

11 tisíc (jedna třetina přípojek) na venkově. Tato třetina se podílí na tržbách 4 %, na nákladech ovšem čerpá 22 %.8

Tento fakt je způsoben především tím, že v městské zástavbě je na jednotku délky infrastruktury VaK, tj. pořizovací hodnotu VaK připojeno více spotřebitelů než u venkovské zástavby a naopak provozní náklady jsou rozpočítávány mezi méně obyvatel než u velkých měst. Vzhledem k tomu, že spotřeba obyvatel v menších obcích je stejná, ale spíš ještě nižší než u velkých měst (obyvatelé často disponují vlastními studněmi) je poté dopad do ceny pro VaS u těchto celků výrazně větší než u provozních celků s velkými městy.

Zajištění vysokých standardů pro kvalitu a služby (nesoulad s CÍLEM 6)

Rozpad stávajícího majetkového rozdělení VHS způsobí fragmentaci provozních celků, přičemž provozování VaK v menších celcích hůře umožňuje dodržování vysokých standardů, co se především kvality služeb zákazníkům (odběratelům) týče.

Kvalita služeb je zpravidla navázána na velikost provozovatele, respektive velikost provozované oblasti. U větší provozované oblasti, resp. provozovatele v těchto případech lze efektivně uplatňovat princip „úspory z rozsahu“ a tudíž jsou odběratelům poskytovány vyšší standardy zákaznických služeb např. SMS info, call centra, přístup k účtům pomocí IT apod.

Zajištění efektivního provozování VaK po roce 2020 (nesoulad s CÍLEM 8)V případě, že by došlo ke zmenšení provozního celku vzhledem k dnešnímu stavu (všechny VaK v majetku VHS), nebude s vysokou pravděpodobností zajištěno jejich efektivní provozování (v extrémním případě v majetku jednotlivých obcí, které jsou členy VHS), neboť jak bylo uvedeno v části „Jednotnost a solidarita (správa, cena)“ (viz výše) je efektivita provozování u menších celků nižší než u celků větších.

4.2.2 Časová proveditelnost Časová proveditelnost Variant byla posouzena na základě možnosti realizace navržených Variant v termínu do června 2020, aby byl

8 Barák, F.: Otázky sucha z pohledu zásobování pitnou vodou, Konference Financování vodárenské infrastruktury, Praha, 2017


dostatek času pro přebírání majetku VaK budoucím provozovatelem a jeho přípravu na provozování.

Projekt je rozdělen na tři fáze, a to na přípravnou fázi do října 2018, fázi rozhodovací cca do ½ roku 2019 a fázi realizační do konce roku 2020. Hlavním milníkem je skutečnost, že budoucí provozovatel musí začít přebírat majetek VaK a připravovat se na provozování VaK po roce 2020 nejpozději od konce června roku 2020.

K nulovým Variantám (Varianty A) lze konstatovat, že jsou všechny časově proveditelné, neboť v případě, že VHS nebude konat žádné aktivní kroky do roku 2020 je tato Varianta do poloviny roku 2020 časově „proveditelná“. Varianta rozpadu VHS je taktéž časově proveditelná, ale pouze za předpokladu, že dojde k široké shodě všech členů svazku VHS o „zrušení“ VHS a převodu jeho majetku VaK na samotné obce. Rozhodnutí o „zrušení“ VHS je nezbytné realizovat nejpozději do konce roku 2018, aby do konce roku 2019 byla učiněna dohoda o tom, který majetek VaK připadá dané obci a tím měly jednotlivé obce dostatečný časový prostor zvolit si a následně realizovat svoji chtěnou Variantu provozování. Varianta přechodného provozování je realizovatelná z definice, nemusí být realizována ani do července roku 2020 a dokonce ani do konce roku 2020, neboť tato Varianta je „záchrannou“ Variantou pro případ, že Varianta, která byla zvolena k realizaci, selže, tzn., následně musí být přistoupeno k realizaci Varianty přechodného provozování, dočasně do doby, než zvolená Varianta bude úspěšně realizována.

V případě Variant, u kterých je provozovatel vybrán na základě ZŘ anebo KŘ je odhadována doba potřebná k realizaci těchto Variant na rok, plus půlroční příprava na provozování VaK. Z tohoto časového plánu je patrné, že u Varianty jsou časově proveditelné.

U Varianty vstupu VHS do SVS je základní předpoklad, že nejdříve dojde k rozpadu VHS a jednotliví členové svazku si stejně jako u „Varianty rozpadu VHS“ vypořádají vlastnické vztahy k předmětné infrastruktuře VaK a po tomto vypořádání následně vstoupí do SVS (bude-li ze strany SVS k tomuto vstupu ochota). Potřebná délka přípravy Varianty činí přibližně 1,5 roku, přičemž není nezbytné, aby u této Varianty bylo ½ roční období na přebírání majetku využito, neboť budoucí provozovatel bude s provozovanou oblastí dokonale seznámen.

U Variant Horizontální spolupráce a Přidružená osoba je čas potřebný pro jejich realizaci předpokládán v délce 1 roku. Obdobně jako u Variant výše není nezbytné, aby bylo u těchto Variant aplikováno období v délce ½ na přebírání majetku budoucím provozovatelem,


neboť budoucí provozovatel bude s provozovanou oblastí dokonale seznámen.

U Variant provozování na základě In-house výjimky, anebo provozování vlastní divizí VHS vyjma Variant tzv. zelených luk, je na základě časového posouzení předpokládaná doba realizace těchto Variant v délce 1,5 roku, a to včetně půlroční přípravné fáze na provozování, nicméně u této Varianty není ½ roční období na přebírání majetku bezpodmínečně nutné, neboť budoucí provozovatel bude s provozovanou oblastí dokonale seznámen.

Z posouzení časové realizovatelnosti vyplývá, že nejdelší období pro realizaci dané Varianty je u Variant tzv. „zelené louky“, kde lze délku realizace očekávat kolem 1,5 roku včetně půlroční doby na přípravu provozování. Je třeba si uvědomit, že u těchto Variant je nutné založit novou společnost a pořídit všechny potřebné prostředky, zařízení, software, laboratoře (lze efektivně zajistit subdodavatelsky) a v neposlední řadě provozní budovu, a to vše v souladu se ZZVZ.

U Variant, u kterých je provozovatel vybrán na základě ZŘ anebo KŘ a Variant na tzv. zelené louce je třeba zahájit vyjednávání se stávajícím provozovatelem o identifikaci předání Provozní dokumentace a Provozních dat tak, aby došlo k jejich předání VHS, a tudíž mohly být tyto Varianty efektivně realizovány.

Obrázek 31: Zobrazení časového plánu přípravy a realizace zajištění provozování VaK po roce 2020

Z pohledu časové proveditelnosti nebyla žádná z Variant shledána jako neproveditelná.


4.2.3 Provozně-technická proveditelnost

4.2.3.1 Provozní dokumentace, Provozní data, UTP, licence k software a povolení

Dále byla provozně-technická proveditelnost hodnocena z pohledu zajištění Provozních dokumentací a Provozních dat a hmotných a nehmotných UTP, kterými mohou být např. dispečink, PLC a přenosová síť, licence k software a povolení.

Na základě tohoto posouzení byly všechny navrhované Varianty označeny jako proveditelné při dodržení předpokladů proveditelnosti.

Předpoklady proveditelnosti jsou vázány na určitý typ Variant provozování VaK po roce 2020:

A. U Variant v rámci, kterých je provozování VaK zajištěno stávajícím provozovatelem anebo provozovatelem vzniklým ze stávajícího provozovatele není třeba problematiku Provozních dokumentací, Provozních dat, UTP, dispečinku, PLC a přenosové sítě, SW a licencí k nim, řešit, neboť provozovatel jimi disponuje.

B. U Variant výběru provozovatele na základě KŘ či ZŘ, bude před zahájením těchto řízení ze strany VHS zapotřebí zajistit získání Provozních dokumentací, Provozních dat a dispozici UTP (např. dispečink, PLC, přenosová rádiová síť). Zároveň u těchto Variant provozování není třeba, aby si VHS pořizovala tzv. standardní technické prostředky, tj. stroje, automobily, technické zařízení a nástroje, neboť ty má běžně provozovatel k dispozici.

Provozní dokumentace a Provozní data potřebuje VHS poskytnout uchazečům v rámci KŘ či ZŘ, aby byly zajištěny rovnocenné podmínky pro všechny uchazeče v tomto KŘ či ZŘ. Aby se tento stav již do budoucna znovu neopakoval, je nezbytné zanést jako smluvní povinnost do budoucí provozní/servisní smlouvy povinnost provozovatele tyto dokumentace a data v předem stanoveném rozsahu vyhotovovat, vést, aktualizovat, popřípadě analyzovat do archivu/uložišť/databází vlastníka (VHS). V případě, že u některých Provozních dat a Provozních dokumentací bude shledáno, že nelze průběžně či on-line dokumentace anebo data vlastníkovi předávat, musí být poté smluvně


zajištěno předání kompletní Provozní dokumentace a Provozních dat na konci provozování.

Získání dispečinku, PLC a přenosové rádiové sítě jakožto nejdůležitějších UTP pro provozování VaK je obecně potřebné proto, že tímto krokem se narovnají podmínky pro KŘ či ZŘ pro všechny uchazeče tak, aby KŘ či ZŘ mohlo proběhnout transparentně a za dodržení principů rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud nedojde k jejich získání před KŘ či ZŘ, je třeba zanést požadavek na jejich dispozici v jako důležitou podmínku v zadávacích podmínkách pro KŘ či ZŘ a následně bude nezbytné zanést jako smluvní povinnost do budoucí provozní/servisní smlouvy povinnost provozovatele buď realizovat tyto investice rovnou do majetku vlastníka anebo uvést, že je povinen tyto investice poskytnout na konci provozování vlastníkovi, tj. VHS.

C. U Variant v rámci, kterých VHS buduje nového provozovatele tzv. na zelené louce je třeba řešit zajištění Provozní dokumentace a Provozních dat ještě před ukončením platnosti Stávající provozní smlouvy tak, aby VHS měla vše k dispozici pro budování „svého“ provozovatele VaK. Poté bude muset buď sama VHS, anebo její 100% vlastněná provozní společnost, zajistit všechny UTP a běžné technické prostředky nutné pro zajištění provozování VaK vesměs v souladu se ZZVZ. U těchto Variant je třeba si uvědomit, že bude nutné řešit získání dostatečně velkých provozních budov s areálem, neboť v současnosti VHS provozní budovy nevlastní.

4.2.3.2 Přechod stávajících zaměstnanců Provozně-technická proveditelnost Variant byla hodnocena z pohledu možnosti přechodu stávajících zaměstnanců v rámci jednotlivých Variant.

Na základě posouzení dle § 338 odst. 2 ZP byly všechny navrhované Varianty označeny jako proveditelné.

4.2.3.3 Přechod odběratelských smluv Proveditelnost Variant byla hodnocena z pohledu možnosti přechodu odběratelských smluv v rámci jednotlivých Variant.

Na základě posouzení dle § 8 odst. 16 a 17 ZoVaK byly všechny navrhované Varianty označeny jako proveditelné.



4.2.4 Právní proveditelnost Na základě posouzení právní proveditelnosti Variant dle legislativních norem a dotačních podmínek ve smyslu kapitoly 4.1.4 byly jako neproveditelné označeny celkem čtyři Varianty (A1, A2, B2 a C2). Jejich přehled, včetně odůvodnění pro jejich právní neproveditelnost je uveden v následující tabulce.

Neproveditelná Varianta Odůvodnění


rozpor s § 8 odst. 1 ZoVaK případné občanskoprávní a trestněprávní důsledky

A2: Majetkové rozdělení VHS Turnov

nedodržení podmínek dotace OPŽP 2007-2013 – nepřípustná změna osoby vlastníka VH infrastruktury pořízené z dotace (stálost operací)

B2: Horizontální spolupráce rozpor s § 12 ZZVZ – nesplnění zákonných podmínek horizontální

spolupráce

C2: Vstup VHS Turnov do SVS nedodržení podmínek dotace OPŽP 2007-2013 – nepřípustná

změna osoby vlastníka VH infrastruktury pořízené z dotace (stálost operací)

4.2.4.1 Neproveditelná Varianta A1: Žádné aktivní kroky do 31. 12. 2020Neproveditelnost Varianty A1 vyplývá z veřejnoprávní regulace ZoVaK. Dle jeho § 8 odst. 1 ZoVaK je VHS Turnov povinno zajistit plynulé a bezpečné provozování své VH infrastruktury.

Provozovat VH infrastrukturu může její vlastník buď sám, nebo prostřednictvím provozovatele na základě smlouvy dle § 8 odst. 2 ZoVaK. V případě pasivity ohledně zajištění další správy a provozování VH infrastruktury po roce 2020 však k 1. 1. 2021 nastane situace, kdy:

a) VHS Turnov sama nedisponuje prostředky k zajištění správy a provozování své VH infrastruktury, ani pro účely provozování nedisponuje příslušným povolením (o něj by VHS Turnov musela požádat, tedy učinit aktivní krok vůči příslušnému orgánu veřejné správy), VHS Turnov tedy k tomuto okamžiku není sama způsobilá spravovat a provozovat svou VH infrastrukturu; a

b) SčVK pozbyde svou způsobilost spravovat a provozovat VH infrastrukturu VHS Turnov v důsledku skončení účinnosti Stávající provozní smlouvy. Stávající provozní smlouva je rovněž smlouvou ve smyslu § 8 odst. 2 ZoVaK, tedy jediným institutem, jehož prostřednictvím může vlastník VH infrastruktury zajistit její provozování třetí osobou.


V důsledku výše uvedeného tedy po roce 2020 není jakkoli zajištěna správa a provozování VH infrastruktury VHS Turnov. Takový stav je jednoznačně v rozporu s § 8 odst. 1 ZoVaK.

Důsledkem tohoto stavu je odpovědnost VHS Turnov coby vlastníka za přestupek dle § 33 odst. 2 písm. d) ZoVaK spočívající v porušení povinnosti zajistit provoz své VH infrastruktury s pokutou až 1 mil. Kč (při opakovaném porušení až 2 mil. Kč).

K zajištění dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod namísto VHS Turnov by s největší pravděpodobností došlo prostřednictvím institutu „povinnosti veřejné služby“, tedy správním orgánem uložené povinnosti provozovat VH infrastrukturu po nezbytně nutnou dobu (až 1 rok). Tato povinnost je dle ZoVaK uložena provozovateli, který má k jejímu plnění vytvořeny potřebné podmínky. Uložením povinnosti veřejné služby by VHS Turnov pravděpodobně přišlo o nárok na úplatu za poskytnutí své VH infrastruktury provozovateli, což by způsobilo závažný finanční následek. V mezidobí od ukončení Stávající provozní smlouvy do uložení povinnosti veřejné služby by v případě vzniku krizového stavu mohlo být aktivováno nouzové zásobování pitnou vodou, koordinované vždy hejtmanem příslušného kraje.

V důsledku pasivity VHS Turnov dále může nastat škoda na straně domácností a jiných odběratelů. Tato škoda bude spočívat zejména v nákladech vynaložených na alternativní zajištění zásobování vodou, jakož i alternativní zajištění odvádění odpadních vod za předpokladu, že VH infrastruktura VHS Turnov reálně provozována nebude.

Odpovědnost VHS Turnov ve výše uvedeném smyslu bude důsledkem závažného porušení povinnosti péče řádného hospodáře ze strany členů Rady sdružení VHS Turnov, kteří jsou odpovědní za koncepci činnosti a hlavní zásady hospodaření VHS Turnov, případně rovněž členů Dozorčí rady VHS Turnov (pokud její členové zanedbali své kontrolní pravomoci). Jednotliví členové orgánů VHS Turnov tak mohou společně a nerozdílně v plné výši odpovídat za veškeré škody popsané výše, včetně případných veřejnoprávních sankcí. V krajním případě (zejm. dle důsledků pro odběratele) přichází u těchto osob v úvahu i trestněprávní odpovědnost.

4.2.4.2 Neproveditelná Varianta A2: Majetkové rozdělení VHS TurnovVarianta majetkového rozdělení VHS Turnov předpokládá zánik VHS Turnov (případně vystoupení jednoho či několika členů VHS Turnov) se současným převodem příslušných částí VH infrastruktury na jednotlivé obce na územním principu.


V případě, kdy VHS Turnov vystupuje jako příjemce dotací poskytovaných z OPŽP, je ve vztahu k dotovaným projektům zásadně povinno ponechat předmět podpory ve svém vlastnictví alespoň po dobu realizace a tzv. dobu udržitelnosti (dobu, po níž je příjemce povinen plnit požadavky na stálost operací splněním tzv. podmínek udržitelnosti). Případnou změnu vlastnictví VH infrastruktury převodem z VHS Turnov na jednotlivé obce by bylo třeba hodnotit rovněž z hlediska splnění těchto podmínek.

Případná změna osoby vlastníka předmětu podpory je zásadně považována za tzv. podstatnou změnu projektu ve smyslu programových dokumentů OPŽP. Jako taková je tato změna teoreticky možná pouze za předpokladu předchozího schválení ze strany poskytovatele dotace (SFŽP), případně Auditního orgánu MF coby kontrolního orgánu. V rámci tohoto schvalování je hodnoceno, zda by změna znamenala ohrožení splnění účelu podpory, definovaného původním projektem, případně také zda by změna za předpokladu jejího použití v původní projektové žádosti mohla vést k nesplnění podmínek přidělení dotace dle dané výzvy. Jelikož přitom při rozhodování o poskytnutí dotace hrály významnou roli i faktory navázané přímo na VHS Turnov, jeho hospodářskou situaci a jiné podmínky přijatelnosti, lze se důvodně domnívat, že případná změna vlastníka předmětu podpory z VHS Turnov na jednotlivé obce by ze strany SFŽP, případně MF nebyla odsouhlasena právě s ohledem na dopad do původních podmínek poskytnutí dotace.

V případě realizace Varianty A2 bez předchozího souhlasu poskytovatele dotace či MF se změnou vlastníka by došlo u projektů v realizaci či dokončených projektů v době udržitelnosti k porušení podmínek poskytnutí dotace, což by mělo za následek povinnost dotaci vrátit. Neproveditelnost Varianty A2 je pak dána finančními dopady porušení požadavku stálosti vlastníka předmětu podpory po dobu realizace projektu a jeho udržitelnosti.

4.2.4.3 Neproveditelná Varianta B2: Horizontální spolupráceV rámci posouzení proveditelnosti byly analyzovány možnosti definice společného úkolu ve smyslu odst. 3.2.2.2 výše včetně základních parametrů spolupráce za účelem jeho splnění. Připomínáme, že o takový společný úkol by se mohlo jednat např. tehdy, pokud by mezi VaK ve vlastnictví VHS Turnov a SVS bylo možné identifikovat obousměrný potenciál pro dosažení provozních synergií (např. předávání vody na rozhraní území VaK jednotlivých vlastníků či vzájemné využívání ČOV, ÚV či jiných provozních souborů za účelem konsolidace VaK do provozně více logických souborů).


Zejména s ohledem na nerovnoměrné postavení VHS Turnov a SVS zejména z hlediska územního rozsahu působnosti a s tím souvisejícího rozsahu VaK však nebyl identifikován takový společný cíl VHS Turnov a SVS, za účelem jehož dosažení by VHS Turnov mohlo přispívat způsobem vyhovujícím podmínkám horizontální spolupráce ve smyslu definice podávané § 12 ZZVZ a relevantní judikaturou SdEU (srov. kapitolu 3.2.2.1 výše).

Za tohoto stavu by případné přímé uzavření provozní smlouvy mezi VHS Turnov a SčVK na základě horizontální spolupráce s SVS (k níž by však nebyly splněny zákonné podmínky) vysoce pravděpodobně vedlo ke konstatování účelového obcházení ZZVZ. Lze se přitom důvodně domnívat, že příslušný orgán či soud by takový postup hodnotil jako prosté smluvní přenesení vlastních povinností na třetí osobu za úplatu, tedy jako veřejnou zakázku (ev. koncesi) na služby, která však podléhá povinnosti zadání v ZŘ či KŘ. Právní neproveditelnost Varianty B2 je tedy dána nesplněním podmínek horizontální spolupráce ve smyslu § 12 ZZVZ.

4.2.4.4 Neproveditelná Varianta C2: Vstup VHS Turnov do SVSPřípadná realizace vstupu VHS Turnov do SVS je limitována stanovami SVS, dle nichž mohou být akcionáři SVS pouze obce nebo Česká republika. Vstup VHS Turnov do SVS je tak teoreticky proveditelný:

- za předpokladu změny stanov SVS tak, aby umožnily VHS Turnov nabytí akcionářského podílu v SVS; nebo

- zánikem VHS Turnov a nabytím akcií SVS ze strany jednotlivých obcí – členů VHS Turnov.

V každém případě je však s touto variantou spojena změna vlastnictví k VH infrastruktuře nyní vlastněné VHS Turnov, u níž se předpokládá převod na SVS (blíže srov. kapitolu ).

Tato změna vlastnictví by se týkala rovněž VaK spolufinancovaných z dotací OPŽP. Případná změna osoby vlastníka předmětu podpory (plnění spolufinancovaného z dotací) je zásadně považována za tzv. podstatnou změnu projektu ve smyslu programových dokumentů OPŽP. Jako taková je tato změna teoreticky možná pouze za předpokladu předchozího schválení ze strany poskytovatele dotace (SFŽP), případně Auditního orgánu MF coby kontrolního orgánu. V rámci tohoto schvalování je hodnoceno, zda by změna znamenala ohrožení splnění účelu podpory, definovaného původním projektem, případně také zda by změna za předpokladu jejího použití v původní projektové žádosti mohla vést k nesplnění podmínek přidělení dotace dle dané výzvy. Jelikož přitom při rozhodování o poskytnutí dotace hrály významnou roli i faktory navázané přímo na VHS Turnov, jeho


hospodářskou situaci a jiné podmínky přijatelnosti, lze se důvodně domnívat, že případná změna vlastníka předmětu podpory z VHS Turnov na SVS by ze strany SFŽP, případně MF nebyla odsouhlasena právě s ohledem na dopad do původních podmínek poskytnutí dotace.

V případě realizace Varianty C2 bez předchozího souhlasu poskytovatele dotace či MF se změnou vlastníka by došlo u projektů v realizaci či dokončených projektů v době udržitelnosti k porušení podmínek poskytnutí dotace, což by mělo za následek povinnost dotaci vrátit. Neproveditelnost Varianty C2 je pak dána finančními dopady porušení požadavku stálosti vlastníka předmětu podpory po dobu realizace projektu a jeho udržitelnosti.

4.3 Vyhodnocení posouzení proveditelnosti Na základě souhrnného vyhodnocení posouzení proveditelnosti Variant byly za neproveditelné označeny celkem čtyři Varianty (A1, A2, B2, C2).

Souhrn výsledků posouzení proveditelnosti v jednotlivých oblastech (tj. soulad se strategickými cíli VHS, časová, provozně-technická a právní proveditelnost) a následné dělení navrhovaných Variant na proveditelné a neproveditelné v návaznosti na výsledky posouzení uvádí následující tabulka.


Tabulka 26: Souhrn výsledků posouzení proveditelnosti Variant

Typ Varianty dle proveditelnosti

Posuzované VariantyOblasti hodnocení proveditelnosti

Strategické cíle VHS ČasováProvozně-technická Právní

NEPROVEDITELNÁ A1: Žádné aktivní kroky do 31.12.2020 8 zákon

NEPROVEDITELNÁ A2: Majetkové rozdělení VHS Turnov 1, 2, 6, 8 dotace

PROVEDITELNÁ A3: Přechodné řešení provozování Pouze dočasné řešení

PROVEDITELNÁ B1: Zadávací řízení (koncese)

5, 6, 7, 9

NEPROVEDITELNÁ B2: Horizontální spolupráce (SVS) zákon

PROVEDITELNÁ C1: Získání závodu SčVK Turnov (100 %) dotace

NEPROVEDITELNÁ C2: Vstup VHS Turnov do SVS dotace

PROVEDITELNÁ C3: Zelená louka

PROVEDITELNÁ D1: Získání závodu SčVK Turnov a začlenění do VHS Turnov

PROVEDITELNÁ D2: Zelená louka (Provozní divize VHS Turnov)

PROVEDITELNÁ E1: Zadávací řízení (Zakázka)

PROVEDITELNÁ E2: Zadání přidružené osobě

Legenda: Čísla ve sloupci „Strategické cíle VHS“ znamenají čísla jednotlivých cílů, které daná Varianta nesplňuje. Zákon/dotace ve sloupci „Právní“ znamenají, že daná Varianta je v rozporu s legislativou/dotačními podmínkami OPŽP.


Proveditelné Varianty lze rozdělit na Varianty nepodmíněné, podmíněné a nouzové. U nepodmíněných Variant může VHS o všem rozhodnout zcela samostatně a není na nikom závislá. Naopak u podmíněných Variant je VHS závislá na rozhodnutí někoho jiného, tj. SčVK, potažmo SVS. Nouzová Varianta je právně proveditelná pouze v situaci, kdy není možné realizovat žádnou z proveditelných Variant z důvodu nepředvídatelných okolností (nezávislých na vůli VHS) znemožňujících realizaci konečné Varianty.

Konkrétní členění všech proveditelných Variant do výše popsaných typů dle charakteru dané Varianty je uvedeno schematicky níže.

Obrázek 32: Zobrazení proveditelných Variant dle jejich dalšího členění



5 Hodnocení proveditelných Variant

Do hodnocení Variant vstupovaly pouze proveditelné Varianty, tj. ty, které nebyly v rámci procesu posouzení proveditelnosti vyřazeny. V návaznosti na proveditelné Varianty, resp. podmíněné proveditelné Varianty začalo vedení VHS jednat se společností SVS, která bude od 1. 1. 2019 vlastníkem stávající provozní společnosti SčVK, o možnostech dalšího provozování svých VaK. Vedení VHS se dopisem ze dne 3. 8. 2018 dotázalo SVS na případné možnosti majetkového získání oblastního závodu Turnov od SčVK, potažmo SVS, aby tento závod mohl být využit v rámci uvažovaných podmíněných Variant. V návaznosti na tento dopis a také uskutečněné společné jednání, SVS ve své odpovědi ze dne 2. 10. 2018 uvedla, že se nachází v procesu realizace transformace a minimálně v tomto období nehodlá prodat Oblastní závod Turnov. Tento naopak bude začleněn do provozní společnosti SčVK a nebude součástí oddělení servisních činností do servisní společnosti.

V návaznosti na tento výsledek jednání byly z dalšího posouzení vyloučeny tzv. podmíněné Varianty, které bez spolupráce SčVK, potažmo SVS nelze realizovat. Došlo tedy k vyloučení následujících Variant:

C1: Získání závodu SčVK Turnov (100 %), D1: Získání závodu SčVK Turnov a začlenění do VHS Turnov, E2: Zadání Přidružené osobě.

Do dalšího posouzení tedy vstupovaly zbývající proveditelné tzv. nepodmíněné Varianty. Ty byly dále hodnoceny pomocí čtyř metod (analýza rizik, ekonomické hodnocení, multikriteriální analýza a SWOT analýza) za účelem stanovení pořadí těchto Variant. Výčet metod hodnocení uvádí následující tabulka.



Tabulka 27: Identifikace použitých metod hodnocení proveditelných Variant

Analýza rizikidentifikace rizik a zároveň slouží ke stanovení a vyjádření míry závažnosti rizik

posuzovaných Variant

Ekonomické hodnocení hodnocení Variant z pohledu příjmů a výdajů a dopadu do ceny pro VaS

Multikriteriální analýzakomplexní posouzení Variant (součástí je analýza rizik, ekonomické hodnocení

a další stanovená kritéria) ze všech relevantních pohledů, použita jako výsledný nástroj pro rozhodování o výhodnosti Variant

SWOT analýzaanalýza silných a slabých stránek Variant, spolu s jejich příležitostmi

a hrozbami, představuje doplňující hodnocení k multikriteriální analýze

5.1 Analýza rizik

5.1.1 Popis metodikyPro potřeby této Studie byl zvolen standardní přístup analýzy rizik (dále také „AR“), který je založen na určení kvalitativních kategorií rizik. Byla identifikována základní rizika ohrožující úspěšnou realizaci Variant, jejich dílčí rizika, byla stanovena míra pravděpodobnosti jejich výskytu a úroveň vlivu rizik na realizaci Varianty. Výsledkem AR je stanovení míry závažnosti každého identifikovaného rizika, tzv. kategorie rizika. Kvalitativní kategorie rizik, jež vzniknou kombinací pravděpodobnosti jejich výskytu a úrovní dopadu rizika, jsou následující:

Tabulka 28: Kvalitativní kategorie rizikVliv na realizaci Varianty Dopad – D (1 až 5), Důsledky (zanedbatelné až neřešitelné)

Pravděpodobnost výskytu (P)

Bez dopadu (1)

Snadno řešitelný (2)

Řešitelný(3)

Obtížně řešitelný (4)

Neřešitelný stav (5)

Velmi vysoká (5) Zanedbatelné Nežádoucí Nebezpečné Nebezpečné NeřešitelnéVysoká (4) Zanedbatelné Přípustné Nežádoucí Nebezpečné NeřešitelnéStřední (3) Zanedbatelné Zanedbatelné Přípustné Nežádoucí Neřešitelné

Nízká (2) Zanedbatelné Zanedbatelné Zanedbatelné Přípustné NeřešitelnéNení pravděpodobné (1) Zanedbatelné Zanedbatelné Zanedbatelné Zanedbatelné Neřešitelné

Určení kategorie rizika pro konkrétní Variantu je definované pravděpodobností (velmi vysoká, vysoká, střední, nízká, není pravděpodobné), že k ohrožení skutečně dojde, a vlivem (dopadem) na realizaci Varianty (bez dopadu, snadno řešitelný, řešitelný, obtížně řešitelný a neřešitelný stav). Daným pravděpodobnostem výskytů a dopadům byly vždy přiděleny takové číselné hodnoty, které zajišťují, že je v celé škále kombinací součinů pravděpodobností výskytů a dopadů vždy taková číselná hodnota, která se nemůže již v žádných jiných kombinacích (pravděpodobnost krát dopad) opakovat. Číselné hodnoty pravděpodobností a dopadů byly zvoleny tak, aby obdržené výsledky umožnily vytvořit pořadí Variant dle jejich rizikovosti. Výsledná kategorie rizika pro každou z Variant byla určena součtem kvalitativního vyhodnocení jednotlivých dílčích rizik.



Tabulka 29: Číselné vyjádření kategorie rizikDopad – D (1 až 5), Důsledky (zanedbatelné až neřešitelné)

Hodnoty 1 4 9 17 530Pravděpodobnost výskytu

(P) Bez dopadu (1) Snadno řešitelný (2) Řešitelný (3) Obtížně

řešitelný (4)Neřešitelný

stav (5)31 Velmi vysoká (5) 31 124 279 527 16 43015 Vysoká (4) 15 60 135 255 7 950 7 Střední (3) 7 28 63 119 3 710 3 Nízká (2) 3 12 27 51 1 5901 Není pravděpodobné (1) 1 4 9 17 530

V rámci celkového vyhodnocení rizikovosti Variant byly pro snadnější orientaci obdržených výsledků zvoleny tři základní intervaly rizikovosti – nízký, střední a vysoký. Intervaly rizikovosti byly stanoveny tak, že Varianta s nejvyšším bodovým hodnocením, počítáno za všechna rizika ve dvou hlavních oblastech rizik (tj. právních a časových a provozně-technických) byla rozdělena do tří stejně velkých intervalů.

Výsledky AR slouží především k řízení rizik, tj. pokud bude pro realizaci zvolena určitá Varianta, bude nutné vytvořit podmínky pro maximální řízení a eliminaci identifikovaných rizik, aby jejich dopad byl co nejmenší.

Výsledky AR jsou dílčími vstupy do multikriteriální analýzy, v rámci, které tvoří dvě samostatná kritéria.

5.1.1.1 Právní a časová rizikaKaždá proveditelná Varianta byla v rámci právních a časových rizik analyzována a ohodnocena z hlediska následujících rizik, přičemž v rámci každého z těchto rizik byla každá z proveditelných Variant analyzována dále z hlediska dílčích rizik (bez samostatného ohodnocení každého dílčího rizika):

Tabulka 30: Právní a časová rizika a dílčí rizikaRiziko Dílčí rizika

Riziko realizačních překážek v ZŘ/KŘ

Negativní důsledky spojené s přezkumem zadávacího řízení na pořízení UTP či jiných plnění („zelené louky“) ze strany ÚOHS

Negativní důsledky spojené s přezkumem řízení na výběr provozovatele VaK ze strany ÚOHS

Zpochybnění naplnění znaků In-house výjimky před relevantními orgány

Neobdržení způsobilých nabídek v ZŘ (včetně koncesního řízení)

Prodloužení řízení v důsledku podání žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace ze strany dodavatelů apod.

Riziko nesoučinnosti RS VHSNeschválení Studie Radou sdružení (dále jen „RS“) VHS

Neschválení založení obchodní společnosti či nabytí podílu Radou sdružení VHS



Riziko Dílčí rizika

Smluvně provozní rizika související se změnou modelu provozování

Neuzavření nových smluv s odběrateli do ukončení Stávající provozní smlouvy

Nezískání povolení k provozování VaK VHS po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy

Nezajištění provozování VaK VHS od 1. 1. 2021 nezahájením po iniciační fázi (porušení smluvní povinnosti poskytovatele)

Riziko neuzavření realizační smlouvy

Smluvně provozní rizika od 1.1.2021

Úpadek provozovatele VaK

Neplnění povinností z realizační smlouvy ze strany provozovatele VaK

Neplnění povinností souvisejících s předáním služby na nového poskytovatele ze strany provozovatele VaK

5.1.1.2 Provozně-technická rizika Každá proveditelná Varianta byla v rámci provozně-technických rizik analyzována a ohodnocena z hlediska následujících rizik, přičemž v rámci každého z těchto rizik byla každá z proveditelných Variant analyzována dále z hlediska dílčích rizik (bez samostatného ohodnocení každého dílčího rizika):

Tabulka 31: Provozně-technická rizika a dílčí rizikaRiziko Dílčí rizika

Riziko technických, personálních kapacit a řízení investic

Zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníku (včetně „průběžné generační výměny“) na všech úrovních při provozování VaK

Zajištění „techniky“ na provozování VaK v odpovídajícím rozsahu a kvalitě (zejména rozvoje v oblasti měření a přenosu provozních dat, zpracování rozsáhlých souborů provozních dat – „inteligentní“ SW, plošné nasazení a využívání „smart“ vodoměrů)

Součinnost provozovatele v rámci procesu přípravy a realizace investic do obnovy i do výstavby nových VaK (např. hodnocení stavu majetku, kvality PV a OV, stanovení priorit, projednávání plánu, technické standardy, IPČ, stavební dozor, přejímání staveb, vyřazování a likvidace majetku)

Měření kvality preventivní údržby a provádění oprav, sledování stavu majetku VaK, hodnocení kvality služeb odběratelům

Zavádění technických inovací a nových technologií do VaK (zvyšování efektivity provozu)

Riziko sankcí z porušení legislativy v oboru VaK

Odpovědnost za sankce spojené s nedodržení limitů odpadních vod/dodávek kvalitní pitné vody

Riziko poptávky a pohledávek

Dopad snížení poptávky, např. z důvodu využití substitutů, úsporných opatření nebo cenových vlivů

Pohledávky z titulu neuhrazeného vodného a stočného po datu splatnosti

S ohledem na stanovení výše zisku nového provozovatele za provozování VaK, potřeba přenesení některých provozních rizik na VHS např. riziko poptávky


5.1.2 Hodnocení právních a časových rizik

5.1.2.1 Riziko realizačních překážek v ZŘ/KŘNejvýhodnější Variantou je Varianta E1, v jejímž rámci lze očekávat primárně jediné ZŘ na výběr provozovatele (dodavatele servisních činností). I s tímto ZŘ je však spojeno riziko přezkumu ze strany ÚOHS, jelikož se bude jednat o veřejnou zakázku s významnou hodnotou. S tímto rizikem je spojeno prodlení se zahájením plnění servisní smlouvy uzavřené s novým dodavatelem. Může potenciálně dojít k neobdržení nabídek v ZŘ a téměř jistě dojde k prodloužení řízení v důsledku dotazů k podmínkám soutěže ze strany dodavatelů. U této Varianty je pravděpodobnost rizika nízká (2), dopad snadno řešitelný (2) a důsledky jsou zanedbatelné.

Středně výhodnou Variantou z hlediska tohoto rizika je Varianta B1. V rámci této Varianty se dá s významnou mírou pravděpodobnosti očekávat přezkum řízení na výběr provozovatele infrastruktury VaK

ze strany ÚOHS, jelikož se jedná o významnou koncesi. V současné době se jedná téměř o standard KŘ. Může potenciálně dojít k neobdržení nabídek v KŘ a téměř jistě dojde k prodloužení řízení v důsledku dotazů k podmínkám soutěže ze strany dodavatelů. Nad rámec Varianty E1 je však s touto Variantou spojeno specifické riziko napadení zadávací podmínky stanovící délku koncese na 10 let s ohledem na skutečnost, že § 179 ZZVZ umožňuje sjednat koncesi přesahující 5 let pouze za předpokladu, že je delší doba odůvodněna požadavkem na návratnost vynaložených investic nezbytných plnění koncese, a to jak na počátku, tak v průběhu smluvního vztahu, což vede k vyššímu ohodnocení pravděpodobnosti i dopadů rizika napadení podmínek KŘ. Oproti Variantě E1 U Varianty B1 je pravděpodobnost rizika střední (3), dopad řešitelný (3) a důsledky jsou přípustné.

Nejméně výhodnými Variantami z hlediska tohoto rizika jsou Varianty C3 a D2. V rámci těchto Variant se dá s velkou mírou pravděpodobnosti očekávat přezkum očekávaně velkého množství ZŘ na pořízení všech složek nezbytných pro provozování infrastruktury VaK VHS Turnov včetně UTP ze strany ÚOHS. V současné době se


jedná téměř o standard ZŘ. Může potenciálně dojít k neobdržení nabídek v některém ze ZŘ a téměř jistě dojde k prodloužení jednotlivých řízení v důsledku dotazů k podmínkám soutěží ze strany dodavatelů. K tomu přistupuje též možnost napadení naplnění znaků In-house výjimky před ÚOHS v případě Varianty C3, což by však nemělo znamenat významnější riziko pro VHS Turnov, jelikož podmínky pro In-house budou beze zbytku naplněny. U těchto Variant je pravděpodobnost rizika vysoká (4), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou nebezpečné.


5.1.2.1 Riziko nesoučinnosti RS VHS TurnovNejvýhodnějšími Variantami z hlediska tohoto rizika jsou Varianty B1 a E1. V případě, že RS VHS Turnov neschválí Studii, hrozí riziko, že projekt jako takový v jeho postupných fázích nebude vůbec realizován. Neschválení v uvedeném smyslu však není velmi pravděpodobné s ohledem na postup VHS Turnov v tomto směru. Rovněž hrozí riziko neschválení uzavření smlouvy s vybraným provozovatelem v obou Variantách. I toto riziko je však nepravděpodobné v případě, že výběr bude realizován ve standardním KŘ či ZŘ. U těchto Variant je pravděpodobnost rizika nepravděpodobná (1), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou zanedbatelné.

Nejméně výhodnými Variantami z hlediska tohoto rizika jsou Varianty C3 a D2. V případě, že RS VHS Turnov neschválí Studii, hrozí riziko, že projekt jako takový v jeho postupných

fázích nebude vůbec realizován. Neschválení v uvedeném smyslu však není velmi pravděpodobné s ohledem na postup VHS Turnov v tomto směru. V případě Varianty C3 však schválení podléhá rovněž založení vlastní provozní společnosti. Vzhledem k tomu, že stanovy VHS Turnov v tuto chvíli explicitně nepředpokládají založení obchodní společnosti výlučně vlastněné a ovládané VHS Turnov, nevymezují ani kompetence VHS Turnov a jeho orgánů vůči takové společnosti. V rámci dlouhodobého posílení právní jistoty vztahu mezi VHS Turnov a provozní společností by se tak jevila vhodnou úprava stanov VHS Turnov, taková změna by však vyžadovala jednomyslné schválení zastupitelstvy členů VHS Turnov. V případě Varianty D2 pak schválení RS VHS Turnov podléhá založení provozní divize, neboť jde o otázku celkové koncepce činnosti VHS Turnov. U těchto Variant je pravděpodobnost rizika střední (3), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou nežádoucí.

5.1.2.2 Smluvně provozní rizika související se změnou modelu provozování

Nejvýhodnější Variantou z hlediska tohoto rizika je B1. Varianta není spojena se změnou modelu provozování. V obecné rovině rámci Varianty B1 hrozí riziko neuzavření realizační smlouvy, což však nelze


od vítězného poskytovatele legitimně očekávat a dále hrozí riziko nezískání povolení k provozování infrastruktury VaK VHS Turnov po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy, riziko neuzavření nových smluv s odběrateli po ukončení Stávající provozní smlouvy a riziko nezajištění poskytování příslušných služeb od 1. 1. 2021. Pravděpodobnost výskytu těchto rizik je však nízká s ohledem na předpoklad výběru kvalifikovaného partnera disponujícího dostatkem kapacit (požadavky na kvalifikaci budou promítnuty do podmínek KŘ). U této Varianty je riziko nízké (2), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou přípustné.

Druhou nejvýhodnější Variantou je E1. V rámci Varianty E1 hrozí riziko neuzavření realizační smlouvy, což však nelze od vítězného poskytovatele legitimně očekávat a dále hrozí jak

neuzavření nových smluv s odběrateli po ukončení účinnosti Stávající provozní smlouvy, tak nezískání povolení k provozování infrastruktury VaK VHS Turnov. Zvýšení pravděpodobnosti výskytu rizika oproti Variantě B1 je dáno jednak skutečností, že v případě této Varianty dochází ke změně provozního modelu, jednak z toho důvodu, že v této Variantě se nepředpokládá, že by vybraný dodavatel v rámci plnění smlouvy používal vlastní dispečink apod. Posledně uvedené klade nároky spočívající v nutnosti přizpůsobit se provozování dispečinku zajištěného VHS Turnov a jiným takto poskytnutým prostředkům. V důsledku tak ve větší míře oproti Variantě B1 hrozí nezajištění provozování VaK VHS Turnov od 1. 1. 2021 po iniciační fázi. U této Varianty je riziko střední (3), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou nežádoucí.Nejméně výhodnými Variantami z hlediska tohoto rizika jsou Varianty E3 a D2 V případě, že provozovatelem bude společnost nově založená ze strany VHS Turnov, resp. samostatná provozní divize, hrozí jak neuzavření nových smluv s odběrateli po ukončení Stávající provozní smlouvy, tak nezískání povolení k provozování infrastruktury VaK VHS Turnov, obě rizika jsou však z hlediska pravděpodobnosti relativně nízká. Riziko neuzavření realizační smlouvy je téměř nulové či v případě Varianty D2 nulové, neboť takovou smlouvu nebude zapotřebí uzavírat. V případě těchto Variant však vysoce pravděpodobně hrozí nezajištění poskytování příslušných služeb od 1. 1. 2021 z důvodu možného porušování realizační smlouvy v důsledku nezajištěných


kapacit (včetně personálních) a souvisejícího nedostatku zkušeností nové provozní společnosti, resp. provozní divize. U této Varianty je riziko vysoce pravděpodobné (4), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou nebezpečné.

5.1.2.3 Smluvně provozní rizika od 1. 1. 2021Nejvýhodnější Variantou je B1. Potenciálně hrozí jak úpadek nově vybraného provozovatele VH infrastruktury, tak neplnění povinností z realizační smlouvy ze strany provozovatele infrastruktury VaK, stejně tak jako i neplnění povinností souvisejících s předáním služby na nového poskytovatele ze strany provozovatele infrastruktury VaK. K tomuto by však nemělo dojít, jelikož v rámci KŘ bude pro VHS Turnov vybrán velmi silný partner. U této Varianty je pravděpodobnost rizika nepravděpodobná (1), dopad řešitelný (3) a důsledky jsou zanedbatelné.

Relativně méně výhodnou oproti Variantě B1 je pak Varianta E1. Potenciálně hrozí jak úpadek nově vybraného provozovatele VH infrastruktury, tak neplnění povinností z realizační smlouvy

ze strany provozovatele infrastruktury VaK, stejně tak jako i neplnění povinností souvisejících s předáním služby na nového poskytovatele ze strany provozovatele infrastruktury VaK. K tomuto by však nemělo dojít, jelikož v rámci ZŘ bude pro VHS Turnov vybrán velmi silný partner. Zvýšená pravděpodobnost rizika je dána změnou modelu provozování, spojenou s Variantou E1, a dále skutečností, že oproti koncesnímu vztahu nese model servisní smlouvy nižší míru samoregulace a motivace k řádnému plnění na straně vybraného provozovatele. U této Varianty je pravděpodobnost rizika nízká (2), dopad řešitelný (3) a důsledky jsou zanedbatelné.

Srovnatelně výhodnou je Varianta C3. Vzhledem k tomu, že případná nově založená provozní společnost bude 100% vlastněna VHS Turnov, představuje tato kategorie nízké riziko z hlediska možného porušování smlouvy. Rovněž tato varianta není v případě odpovědného řízení náchylná ke vzniku úpadku vzhledem k tomu, že není vystavena případnému negativnímu vlivu holdingových vztahů (což může být případ Variant B1 a E1). V rámci hodnocení rizik je však třeba


zohlednit riziko případného nedostatečně flexibilního uplatňování oprávnění společníka, tedy VHS Turnov, vůči provozní společnosti. Toto riziko je dáno organizací vnitřních poměrů VHS Turnov. Konečně je pak s touto variantou spojeno riziko negativních dopadů obtížné pozice VHS Turnov, resp. provozní společnosti při zajišťování personálních a technických kapacit, což může negativně ovlivnit objektivní schopnost plnění provozní smlouvy v jejích počátečních fázích. U této Varianty je pravděpodobnost rizika nízká (2), dopad řešitelný (3) a důsledky jsou zanedbatelné.

Srovnatelně nevýhodnou je Varianta D2. U této Varianty je hodnocení smluvně provozních rizik modifikováno s ohledem na skutečnost, že provozování se děje prostřednictvím vlastní provozní divize VHS Turnov. Riziko spojené s touto Variantou je dáno širokými kompetencemi RS VHS Turnov, které zahrnují mimo jiné schvalování plnění, jehož výše přesahuje 50 tis. Kč. Vzhledem k pravidlům svolávání RS VHS Turnov, otázce její usnášeníschopnosti, jakož i předpokladu, že hlasování jednotlivých členů RS VHS Turnov předchází projednávání v orgánech příslušných obcí, může schvalování jednotlivých plnění, jakož i výkon dalších kompetencí RS VHS Turnov ohrozit plynulé provozování VaK VHS Turnov. Lze očekávat, že v rámci provozování bude přijímáno velké množství rozhodnutí podléhajících schválení RS VHS Turnov, což způsobuje vysokou pravděpodobnost rizika. Jakkoli lze očekávat, že dopady rizika budou v jednotlivých případech pouze dílčí, nelze vyloučit ani významné neshody členů VHS Turnov o důležité otázce spojené s provozováním VaK. Případná úprava rozhodovacích procesů by pak vyžadovala změnu stanov VHS Turnov, což může představovat náročný proces s ohledem na nutnost schválení zastupitelstvy všech členů. Ve vyšším hodnocení dopadů rizika se pak promítá skutečnost, že případný úpadek v souvislosti s provozováním by byl úpadkem VHS Turnov jako takového. U této Varianty je pravděpodobnost rizika střední (3), dopad obtížně řešitelný (4) a důsledky jsou nežádoucí.

5.1.3 Hodnocení provozně-technických rizik

5.1.3.1 Riziko technických, personálních kapacit a řízení investicNejvýhodnější Variantou z hlediska tohoto rizika je B1 představující výběr provozovatele v rámci KŘ. Pro zajištění plynulého a bezpečného provozování je nezbytné, aby VHS disponovala UTP, Provozní dokumentací a Provozními daty. Provozní dokumentace a data musí VHS získat od současného provozovatele ještě před ukončením Stávající provozní smlouvy. V rámci KŘ na nového provozovatele bude požadavek na smluvní investici na obnovu a doplnění PLC (jsou v majetku VHS) za účelem napojení na dispečink provozovatele.


Dále je zaveden předpoklad, že KŘ na výběr provozovatele bude nastaveno tak, že vybraný provozovatel bude dostatečně zkušený a erudovaný provozovatel VaK, tj. bude disponovat

dostatečnou technikou, bude zkušený v procesu přípravy a realizace staveb VaK, stejně tak s vedením kvalitní údržby a oprav (sledování stavu majetku) VaK a v neposlední řadě se zaváděním technických inovací v oblasti VaK, bude disponovat funkčním dispečinkem, na který bude možné připojit (po jejich obnově) stávající PLC. Vzhledem k tomu, že dojde dle zákona k přechodu zaměstnanců na nového provozovatele (v případě, že novým provozovatelem nebude SčVK), je taktéž zajištěn dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků.

Uzavřenou koncesní provozní smlouvu nebude možné jednostranně modifikovat ze strany (a ve prospěch) VHS v oblasti kvality provozování, sledování stavu majetku, přípravy a realizace obnovy a investic. Obecně má provozovatel tendenci „šetřit“ na nákladech v této oblasti, která přímo nesouvisí s provozováním (kvalita a rozsah monitoringu činnosti provozovatele zvyšuje riziko smluvních pokut vůči provozovateli). Naopak provozovatel bude motivován implementovat provozní inovace vedoucí ke snižování provozních nákladů, pokud to bude zvyšovat zisk provozovatele. Z výše uvedených důvodů je pravděpodobnost výskytu nízká (2) a dopad snadno řešitelný (2), tj. důsledky jsou zanedbatelné.

Druhou nejvýhodnější Variantou je E1 s provozováním VaK pomocí servisní provozní smlouvy, kdy opět je nezbytné, aby VHS disponovala UTP, Provozní dokumentací a Provozními dat, přičemž Provozní dokumentaci a data musí VHS získat od současného provozovatele před ukončením Stávající provozní smlouvy. UTP musí mít k dispozici VHS anebo je vybuduje dodavatel servisních služeb do vlastnictví VHS.

V rámci modelu se servisní smlouvou bude VHS dle ZoVaK provozovatelem, nicméně většinu provozních povinností může přenést na dodavatele služeb. VHS bude muset zajistit nové pracovníky, neboť současné nastavení VHS je pouze jako vlastnická společnost VaK. Lze předpokládat, že dodavatel servisních služeb bude disponovat


dostatečně zkušeným a erudovaným personálem, dostatečnou technikou, a to včetně funkčního dispečinku, na který bude možné připojit (po jejich obnově) stávající PLC bude zkušený v procesu přípravy a realizace staveb VaK, stejně tak s vedením kvalitní údržby a oprav (sledování stavu majetku) VaK a v neposlední řadě se zaváděním technických inovací v oblasti VaK. Uzavřenou servisní smlouvu nebude možné jednostranně modifikovat ze strany (a ve prospěch) VHS v oblasti kvality provozování, sledování stavu majetku, přípravy a realizace obnovy a investic. Obecně má dodavatel servisních služeb tendenci „šetřit“ na nákladech v této oblasti, která přímo nesouvisí s provozováním (kvalita a rozsah monitoringu činnosti provozovatele zvyšuje riziko smluvních pokut vůči provozovateli). Z výše uvedeného lze konstatovat, že pravděpodobnost je střední (3) kritérium řešitelné (3), tj. důsledky jsou přípustné.

Nejméně výhodnými Variantami jsou C3 a D2, v rámci kterých si VHS musí vybudovat vlastní provozní kapacity sama, proto je problematické (s vysokou pravděpodobností (4)) zajištění personální kapacity i přes to, že bude docházet k přechodu zaměstnanců (ale až na konci roku 2020 a zaměstnanci, kteří jsou alokování k dispečinku přecházet nebudou a VHS si je bude muset zajistit, stejně tak jako vedoucí zaměstnance) a velmi problematické bude vybudování technické provozní kapacity včetně zajištění dispečinku, UTP, Provozních dokumentací a Provozních dat. Hrozba nedokončení pořízení dostačující „provozní kapacity“ bude obtížně řešitelná (4) (krajní možností VHS je, že si může popřípadě dispečink propachtovat od SčVK) a důsledek na úspěšné provedení této Varianty tak bude nebezpečný.

Dílčí kritéria (součinnost při přípravě a realizaci investic a měření kvality) nejsou v tomto případě problematická, VHS má bezprostřední vliv na „součinnost“ v rámci provozní a vlastnické problematiky, bude možné průběžně aktualizovat systém měření kvality provozování. Problematickou bude nižší motivace k zavádění technických a technologických inovací, snižování provozních nákladů (zvyšování zisku), neboť toto není prioritou veřejně ovládaného subjektu.

5.1.3.2 Riziko sankcí z porušení legislativy v oboru VaKNejvýhodnější je Varianta B1, v rámci níž lze podstatnou část rizik porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody smluvně přenést na provozovatele. Díky tomu je pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k VHS jako nepravděpodobná (1).

Výjimečně může docházet k argumentaci provozovatele s cílem přenosu rizika na vlastníka s ohledem na významně nevyhovující technický stav VaK, což je ovšem z pozice VHS snadno řešitelné (2), protože VHS trvale realizuje koncepční PFO prioritně zaměřený na


vytváření podmínek pro dodržování legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody. Lze tedy očekávat, že bude možné prokázat, že porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody bylo zaviněné provozovatelem (závadné provozování infrastruktury VaK, která nemá zásadní technické závady) nebo porušení kvality vzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem (např. přírodní katastrofa), tzn., důsledky zanedbatelné.

Druhou nejvýhodnější je Varianta E1, kde vzhledem k typu provozního modelu připadají všechna za porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody na VHS. Některá rizika lze

sice přenést na dodavatele servisních služeb, nicméně vzhledem k ZoVaK je VHS zodpovědná za plnění legislativních podmínek. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je ve vztahu k VHS nízká (2).

Obecně bude dodavatel servisních služeb argumentovat tak, aby přenesl rizika na VHS s ohledem na významně nevyhovující technický stav VaK, což je ovšem z pozice VHS snadno řešitelné (2), protože VHS trvale realizuje koncepční PFO prioritně zaměřený na vytváření podmínek pro dodržování legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody. Lze tedy očekávat, že bude možné prokázat, že porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody bylo zaviněné dodavatelem servisních služeb nebo porušení kvality vzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem (např. přírodní katastrofa), tzn. důsledky jsou zanedbatelné.

Druhá nejméně výhodná je Varianta C3, v rámci níž lze podstatnou část rizik porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody lze smluvně přenést na provozní společnost ve 100% vlastnictví VHS. Bude však nutné vybudovat „systém řízení kvality“, protože nebude k dispozici existující „provozní kapacita“. Především z tohoto důvodu je pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k VHS vysoká (4). Odstranění důsledků nesprávného provozování nebude mít přímý dopad na VHS (s ohledem na důsledky porušení kvality), tedy dopad bude řešitelný (3) a důsledky budou nežádoucí. A to i přesto, že VHS trvale realizuje koncepční PFO prioritně zaměřený na vytváření podmínek pro dodržování legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody. Lze tedy očekávat, že porušení legislativně vymezené


kvality pitné a odpadní vody bylo zaviněné závadným provozováním infrastruktury VaK, která nemá zásadní technické závady (pokud porušení kvality nevzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem - např. přírodní katastrofa), může se však také jednat o selhání „systému kontroly kvality“.

Nejméně výhodnou Variantou je D2, kdy bude nutné vybudovat „systém řízení kvality“, protože nebude k dispozici existující „provozní kapacita“. Především z tohoto důvodu je pravděpodobnost vzniku tohoto rizika ve vztahu k VHS vysoká (4). Odstranění důsledků nesprávného provozování bude mít přímý dopad na VHS (s ohledem na důsledky porušení kvality), který bude obtížně řešitelný (4) a důsledky budou nebezpečné. A to i přesto, že VHS trvale realizuje koncepční PFO prioritně zaměřený na vytváření podmínek pro dodržování legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody. Lze tedy očekávat, že porušení legislativně vymezené kvality pitné a odpadní vody bylo zaviněné závadným provozováním infrastruktury VaK, která nemá zásadní technické závady (pokud porušení kvality nevzniklo z důvodů neovlivnitelných provozovatelem - např. přírodní katastrofa), může se však také jednat o selhání „systému kontroly kvality“.

5.1.3.3 Riziko poptávky a pohledávekNejvýhodnější Variantou je B1, u níž riziko poptávky nese provozovatel. Nízký zisk a riziko poptávky mohou teoreticky způsobit menší zájem uchazečů o provozování VaK v majetku VHS. Nicméně vzhledem k situaci na trhu v oboru VaK v ČR je pravděpodobnost malého počtu uchazečů z důvodů přenosu rizika poptávky a pohledávek nepravděpodobná (1), neboť se jedná o obvyklou situaci (min. stávající provozovatel SčVK předběžně indikuje zájem o účast v

případném KŘ). Dopad nezájmu uchazečů, a tudíž zmírnění přenosu rizik na provozovatele, by však byl z pozice VHS řešitelný (3). A tak i přes uvedené skutečnosti se jedná o důsledky

zanedbatelné.

Druhou nejvýhodnější Variantou je C3, kde riziko poptávky nenese přímo vlastník (vzhledem k charakteru vlastnického provozního


modelu s provozní smlouvou uzavřenou mezi smluvními stranami na základě In-house výjimky). Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika na straně VHS je střední (3), neboť bude zapotřebí provést změnu odběratelských smluv, kdy ne všichni odběratelé si změní platební příkazy a vzniknou tak na straně provozovatele vzhledem odběratelům pohledávky, které zapříčiní rozkolísání cash-flow. Dopad tohoto kritéria je z pozice VHS snadno řešitelný (2), tzn. důsledky jsou zanedbatelné. Je třeba zmínit, že dopad je nižší než u smíšeného provozního modelu (Varianta D2), kde dopad nese přímo vlastník (VHS).

Nejméně výhodnými Variantami jsou E1 a D2, u nichž riziko poptávky a pohledávek nese VHS. U Varianty E1 díky této skutečnosti nemusí mít VHS obavy o malý zájem uchazečů v rámci ZŘ. Pravděpodobnost vzniku tohoto rizika je vysoká (4), protože přenos rizika poptávky a pohledávek na vlastníka (VHS) je principem „servisní“ smlouvy a bude zapotřebí provést změnu odběratelských smluv, kdy ne všichni odběratelé si změní platební příkazy a vzniknou tak na straně VHS vzhledem odběratelům pohledávky, které zapříčiní rozkolísání cash-flow. Dopad je z pozice VHS obtížně řešitelný (4), protože veškerá rizika (finanční a provozní) nelze dle základních principů „servisní smlouvy“ převést na dodavatele servisních služeb, a provozovatelem je VHS. Důsledky vzniku tohoto rizika jsou nebezpečné.

U Varianty D2 dochází ke vzniku smíšené provozní společnosti, a riziko poptávky tak nese přímo vlastník (VHS). Stejně jako u Varianty E1 je pravděpodobnost vzniku tohoto rizika na straně VHS vysoká (4), neboť bude zapotřebí provést změnu odběratelských smluv, kdy ne všichni odběratelé si změní platební příkazy a vzniknou tak na straně provozovatele vzhledem odběratelům pohledávky, které zapříčiní rozkolísání cash-flow. Dopad tohoto kritéria je z pozice VHS obtížně řešitelný (4), tzn. že důsledky jsou nebezpečné. Opět je třeba zmínit, že dopady jsou vyšší než u vlastnické společnosti (Varianta C3), kde dopad nenese přímo vlastník (VHS).

5.1.4 Výsledky hodnocení

5.1.4.1 Právní a časová rizikaNa základě výsledků hodnocení právních a časových rizik lze Varianty rozdělit na dvě skupiny, přičemž nejméně rizikové jsou Varianty, u nichž je provozovatel či dodavatel servisních služeb vybrán na základě KŘ či ZŘ a mezi smluvními partnery je uzavřena provozní či servisní smlouva. Jednoznačně nevýhodnými jsou Varianty, u nichž dochází k budování provozovatele tzv. na zelené louce.

Dle míry rizikovosti je možné rozdělit Varianty do dvou skupin.


Nízkou míru právních a časových rizik vykazují Varianty, v rámci kterých je provozování VaK realizováno na základě ZŘ či KŘ, přičemž se jedná o rozdílné provozní modely:

B1 (oddílný model provozování na základě koncesní smlouvy) E1 (model se servisní smlouvou).

Vysokou míru právních a časových rizik vykazují Varianty, při nichž VHS buduje provozovatele tzv. na zelené louce, přičemž se se také jedná o rozdílné provozní modely:

C3 (vlastnický model provozování) D2 (smíšený model provozování).


Obrázek 33: Výsledky hodnocení – právní a časová rizika

B1 C3 D2 E1Oddílný model Vlastnický model Smíšený model Servisní smlouva

0

300

600

900

Riziko realizačních překážek v ZŘ/KŘRiziko nesoučinnosti RS VHSSmluvně provozní rizika související se změnou modelu provozováníSmluvně provozní rizika od 1. 1. 2021


Střední riziko

Vysoké riziko

Nízké riziko

5.1.4.2 Provozně-technická rizika Na základě hodnocení provozně-technických rizik je nejméně rizikovou Variantou, v níž je provozovatel vybrán v rámci KŘ, VHS na něj převede veškerá provozní rizika včetně výběru VaS a uzavře s ním provozní smlouvu. Ve středním intervalu míry rizika jsou Varianty, kdy je provozovatel vybrán na základě ZŘ a s odstupem následuje Varianta se zbudováním provozovatele na tzv. zelené louce a následným provozováním ve vlastnickém modelu s provozní smlouvou uzavřenou na základě In-house výjimky. Nejrizikovější je Varianta s budováním provozovatele tzv. na zelené louce a s provozováním ve smíšeném provozním modelu, kdy VHS vytvoří provozní divizi.

Dle míry rizikovosti je možné rozdělit Varianty do tří skupin.

Nízkou míru provozně-technických rizik vykazuje Varianta: B1 (oddílný model provozování na základě koncesní smlouvy).

Střední míru provozně-technických rizik vykazují Varianty: E1 (model se servisní smlouvou) C3 (vlastnický model provozování s vybudováním provozovatele

tzv. na zelené louce).

Vysokou míru provozně-technických rizik vykazuje Varianta: D2 (smíšený model provozování s vybudováním provozovatele

tzv. na zelené louce).


Obrázek 34: Výsledky hodnocení – provozně-technická rizika


Vysoké riziko

Střední riziko

Nízké riziko

5.2 Ekonomické hodnocení

5.2.1 Definice předpokladůHlavní předpoklady pro ekonomické hodnocení (dále také „EH“), které jsou platné pro všechny hodnocené Varianty:

Hodnocení Variant je prezentováno dopadem do ceny pro VaS. Délka časového horizontu je 15 let tj., do roku 2033. Hodnotí se systém provozování jako celek, a to z pohledu příjmů

a výdajů. Ve všech Variantách jsou předpokládány stejné provozní

náklady, tzn. efektivita provozování je uvažována ve všech Variantách stejná.

Ve všech Variantách je předpokládána stejná výše fakturovaného objemu na pitné a odpadní vodě, jako je uvedeno v kalkulaci ceny pro VaS pro rok 2018.

Od roku 2020 a dále je počítáno se sazbou DPH na vodné a stočné ve výši 10 %.

Cena pro VaS se každoročně zvyšuje o inflaci (v odhadované výši 2 %)

V roce 2020 z důvodu poklesu sazby DPH cena pro VaS meziročně neroste, tj. v běžných cenách je cena pro VaS v letech 2019 a 2020 shodná.

U všech Variant je zajištěna tvorba tzv. minimální výše nájemného dle podmínek OPŽP, respektive všechny Varianty tvoří stejnou výši nájemného (pachtovného), a to ve výši 1,1 mld. Kč za období let 2020 až 2029.

Výše tzv. sociálně únosné ceny pro VaS po roce 2019 a dále je vypočtena v souladu s metodickým postupem OPŽP.

Minimální výše nájemného od roku 2020 a dále je určena dle pravidel OPŽP, konkrétně dle nástroje9 Udržitelnost 2014+. Minimální výše nájemného pro vodné je pro rok 2020 ve výši 40 mil. Kč a pro stočné ve výši 60 mil. Kč v cenové úrovni roku 2020. Přičemž tyto hodnoty musí být každoročně navyšovány o inflaci.

Transakční výdaje a výdaje na zbudování provozovatele na tzv. zelené louce byly učiněny na základě odborného odhadu Zpracovatele.

9 Nástroj pro výpočet udržitelnosti vodohospodářských projektů v programovém období 2014–2020; http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-a-tiskove-zpravy/nastroj-pro-vypocet-udrzitelnosti-vodohospodarskych-projektu-v-programovem-obdobi-2014-2020-1


http://www.opzp.cz/o-programu/aktuality-a-tiskove-zpravy/nastroj-pro-vypocet-udrzitelnosti-vodohospodarskych-projektu-v-programovem-obdobi-2014-2020-1



Transakční výdaje a výdaje na zbudování provozovatele na zelené louce jsou řešeny úvěrem na 10 let a 1,5% úrokem, v případě, že tyto výdaje realizuje provozovatel nebo dodavatel služeb (Varianty B1 a E1), je ještě k těmto výdajům započten výnos ve výši 7 %.

Výše smluvní investice ze strany provozovatele (Varianta B1) na obnovu a doplnění PLC, ASŘ (majetek VHS) je výši 15 mil. Kč.

Dodavatel servisních služeb realizuje do majetku VHS investici do PLC a ASŘ ve výši 15 mil. Kč.

Celková odhadovaná výše výdajů spojená se zbudováním provozovatele tzv. na zelené louce je ve výši 157,9 mil. Kč.

Zisk provozovatele je počítán dle Cenového výměru MF, respektive v souladu s pravidly OPŽP, tj. pro Variantu B1 a E1 ve výši 7 % z provozního majetku a pracovního kapitálu a pro Varianty C3 a D2 je počítáno, že 60 % výše regulovaného zisku dle Cenového výměru MF nebude využito.

Diskontní sazba pro výpočet průměrné diskontované ceny pro VaS činí 7 %.

Nejsou řešeny detaily daňové legislativy, rozdílnost daňových odpisů od účetních, tj. nebudou řešeny přechodné pozitivní či negativní dopady daní do cash-flow.

5.2.2 Popis metodikyPro EH byl uplatňován pohled na systém VaK jako na celek, a to jak z hlediska tvorby zdrojů financování, tak z hlediska výdajů nutných k vytvoření zdrojů. Zjednodušeně lze říci, že tento model pohlížel na systém VaK konsolidovaně, tj. za vlastníka i provozovatele VaK v součtu s vyloučením vzájemných příjmů a výdajů.

Ekonomické faktory byly rozděleny na relevantní a nerelevantní v závislosti na tom, zda mají či nemají vliv na rozdílnost jednotlivých Variant. Pro účely odhadu ekonomických efektů byly dále uvažovány pouze relevantní faktory.

V rámci výpočtu byl v každém roce modelován vývoj cen pro VaS tak, aby vždy byla zajištěna tvorba zdrojů na pokrytí provozních nákladů, odpovídající výše zisku, splátky úvěru a tvorby zdrojů pro vlastníka (VHS) tak, aby jednak byla splněna minimální výše prostředků dle požadavků OPŽP a jednak disponibilní zdroje vlastníka byly ve všech posuzovaných Variantách ve stejné výši.

Výsledkem EH je vývoj cen pro VaS v průběhu celého období 15 let, a to stanovené pro každou Variantu samostatně.


Vzhledem k tomu, že výsledky z EH jsou také vstupem do multikriteriální analýzy, je zapotřebí, aby se vývoj cen pro VaS vypočtený pro každou Variantu převedl na jedno vzájemně porovnatelné číslo. Z tohoto důvodu byla pro každou Variantu z časové řady cen pro VaS vypočtena vždy jedna průměrná diskontovaná cena pro VaS za období 15 let. Průměrná diskontovaná cena pro VaS byla vypočtena jako podíl sumy ročních diskontovaných celkových nákladů a zisku děleno sumou ročních diskontovaných fakturovaných objemů pitné a odpadní vody. Tento podíl představuje průměrnou diskontovanou cenu pro VaS (Kč/m3) za posuzované 15leté období.


5.2.3 Definice klíčových ekonomických faktorůNíže jsou specifikovány klíčové ekonomické faktory, které mohou mít za následek rozdílnost dopadů jednotlivých Variant do ceny pro VaS.

Tyto faktory jsou: výdaje provozovatele a výdaje vlastníka VaK; výdaje na investice do VaK; výdaje na opravy VaK; odpisy a nájemné; zisk; transakční výdaje spojené s realizací dané Varianty.

5.2.3.1 Výdaje provozovatele a výdaje vlastníka VaKVýdaje provozovatele byly pro účely EH uvažovány v rozsahu provozních nákladů vykazovaných SčVK závod Turnov v rámci kalkulace ceny VaS.

Výdaje vlastníka VaK byly uvažovány v rozsahu nákladů na vlastní činnost VHS a nákladů (výdajů) na investice, respektive obnovu VaK.

Výdaje provozovatele byly uvažovány ve stejné absolutní výši pro všechny Varianty, v rámci jednotlivých Variant však byla uvažována změna v subjektu, který dané výdaje fakticky vynakládá. Stejně bylo uvažováno o výdajích vlastníka, i tyto výdaje musí být vynakládány v kterékoliv Variantě ve shodné výši.

Z výše uvedeného vyplývá, že ani výdaje provozovatele, ani výdaje vlastníka nezpůsobují rozdílnost jednotlivých Variant mezi sebou. Tyto výdaje tedy byly pro ekonomické hodnocení nerelevantní a nebylo třeba je dále hodnotit

5.2.3.2 Investice a opravyJak bylo definováno výše, pro EH platí předpoklad, že věcný rozsah a výše realizovaných investic a oprav VaK i provozního majetku mají být v každé Variantě shodné, proto jde o faktor nerelevantní a jeho dopad nebylo třeba pro jednotlivé Varianty hodnotit.

5.2.3.3 Odpisy a pachtovnéVzhledem k tomu, že model nahlíží na systém provozování VaK konsolidovaně (tj. za vlastníka i provozovatele v součtu), pak ani fakt, že provozovatel hradí nájemné (pachtovné) (s dodržením min. výše stanovené dle OPŽP), nemá žádný dopad. Nájemné (pachtovné) je na


jedné straně výdajem provozovatele, na druhé straně však příjmem vlastníka.


Obdobně je tomu u Variant, kdy je provozovatelem VHS, tj. není hrazeno nájemné (pachtovné), ale zdroje na obnovu VaK jsou tvořeny odpisy. V těchto Variantách musí být tvořeny zdroje na obnovu v takové výši, která je v souladu s podmínkami přidělení dotace, tzn. ve všech Variantách musí být tvořeny zdroje na obnovu VaK v souladu s podmínkami OPŽP.

Při konsolidovaném pohledu na systém jako celek se jedná o průběžné položky, proto nebylo třeba tyto položky nijak hodnotit.

5.2.3.4 ZiskPro účely hodnocení je třeba řešit, na co je tvořený zisk využíván:

a) na vytvoření zdrojů na investice do VaK;b) na vytvoření zdrojů na investice do provozního majetku;c) na vytvoření zdrojů na část obnovy majetku, kterou nepokrývají

odpisy (např. následkem inflace);d) na vytvoření zdrojů na výplatu dividend.

Zisk z provozování VaK ve vlastnictví VHS Turnov

Výše zisku tvořeného z důvodů uvedených pod body a) až c) je ve všech Variantách shodná, liší se jen v subjektu, který jej tvoří. Z hlediska systému jako celku je jeho výše shodná, proto jde o nerelevantní faktor, který neovlivnil hodnocení.

Jednotlivé Varianty se však liší v tom, jaká částka zisku je odčerpávána externím subjektem, v tomto případě externím vlastníkem provozovatele. Jde o faktor relevantní, proto výše zisku určeného na dividendy hrazené externímu subjektu byla v modelu hodnocena.

5.2.3.5 Daňové dopadyPři kalkulaci daňových dopadů nebylo možné uvažovat konkrétní daňovou pozici toho kterého subjektu (např. dosahování daňově uznatelných ztrát z jiných činností apod.), neboť tato pozice závisí na nepredikovatelných aspektech. Lze však konstatovat, že z dlouhodobého hlediska není pro VHS možné dosahování ztrát, neboť by nebyly tvořeny dostatečné prostředky na financování investic a oprav. Analogicky tomu ani dosahování ztrát u provozovatele není dlouhodobě možné. Z toho důvodu je nutné předpokládat, že jak VHS, tak provozovatel z dosaženého zisku daň z příjmů právnických osob platí.

Daň z příjmů právnických osob je hrazena z dosaženého hrubého zisku a představuje nutný výdaj ze systému VaK. Daň z příjmů ze zisku používaného k financování investic a oprav je pro všechny Varianty


v součtu stejná, jen se liší subjektem, který tuto daň státu odvádí, v této části jde tedy o faktor nerelevantní.

Pro účely hodnocení je relevantní pouze taková daň z příjmů právnických osob, která je hrazená ze zisku určeného na výplatu dividendy externímu subjektu nebo taková, která je spojená s nahodilými transakcemi.


V modelu byla uvažována splatná i odložená daň dohromady, tj. daň z příjmů byla počítána z účetního zisku, a to proto, že z dlouhodobého hlediska se jednotlivé přechodné rozdíly vyrovnávají a celková částka placené daně je v dlouhém období stejná. Pokud by byla uvažována jen splatná daň, pak v situaci, kdy jsou vykazovány odložené daňové závazky, by mohlo dojít ke vzniku deficitu v potřebných peněžních prostředcích na investice a opravy. Postup výpočtu daně z příjmů rovnou z účetního zisku představuje bezpečnější pohled k modelaci výsledků Variant.

5.2.3.6 Transakční výdaje spojené s realizací dané VariantyTransakční výdaje představují zásadní relevantní faktory pro hodnocení ekonomické výhodnosti jednotlivých Variant.

Pro každou Variantu tak byly odhadnuty výdaje spojené s realizací dané Varianty a ty vstupovaly do hodnocení včetně zohlednění splátek za dluhovou službu.

5.2.4 Přístup k hodnoceníÚčelem EH bylo stanovení vývoje cen pro VaS a na tomto základě byla stanovena ekonomická výhodnost jednotlivých Variant.

Pro jednotlivé Varianty byl modelován: přiměřený zisk; výše zdrojů pro VHS (pro každou Variantu ve stejné výši); výše transakčních výdajů potřebných pro realizaci dané

Varianty;

a to za využití expertních odhadů jednotlivých částek se zohledněním standardních běžně očekávatelných tržních podmínek v odvětví VaK.

5.2.5 Hodnocení

5.2.5.1 Hodnocení Variant B1 a E1 V případě Variant B1 a E1 je cena pro VaS je ovlivněna níže uvedenými nejvýznamnějšími faktory: s pozitivním vlivem

není nutné vynakládat ze strany VHS dodatečné výdaje;

s negativním vlivem smluvní investicí ze strany provozovatele (Varianta B1) nebo

investicí dodavatele servisních služeb do majetku VHS (Varianta E1), a to na obnovu a doplnění PLC, ASŘ;


vynaložení výdajů na vlastní realizaci opakovaných řízení na provozovatele VaK po 10 letech.


5.2.5.2 Hodnocení Variant C3 a D2 V případě Variant C3 i D2 tzv. zelených luk, je cena pro VaS ovlivněna níže uvedenými nejvýznamnějšími faktory: s pozitivním vlivem

realizací úspor na dividendě pro externího provozovatele následkem provozování VaK bez využití externího provozovatele;

s negativním vlivem nutný nárůst disponibilních zdrojů tak, aby byly rovny

Variantám B1 a E1; ve formě výdajů na vybudování nové provozní společnosti,

resp. provozní divize v rámci VHS.

5.2.6 Výsledky hodnocení Z pohledu EH jsou nejvýhodnějšími Varianty B1 a E1, které zajišťují shodně nejnižší součet cen pro VaS, přičemž v období let 2020 až 2031 je součet cen pro VaS o 10 Kč/m3 vč. DPH nižší než u Variant C3 a D2, tj. variant „zelených luk“. Dále je z obdržených výsledků patrné, že Varianty C3 a D2 („zelené louky“) dosahují v období let 2021 až 2030 téměř výše sociálně únosné ceny pro VaS, vývoj cen u těchto Variant je pouze o 3 Kč/m3 vč. DPH nižší, než je předpokládaná výše sociálně únosné ceny.

Z výsledků je tedy jednoznačně patrné, že ekonomicky nejvýhodnějšími variantami jsou Varianty B1 a E1, tj. koncesní varianta a varianta servisní smlouvy.


Obrázek 35: Výsledky Ekonomického hodnocení

20182019

20202021

20222023

20242025

20262027

20282029

20302031

20322033

100

110

120

130

140

150

160

121.86

145.02

135.28

105.32

108.80 108.80 110.98

140.74

117.50

124.74

158.20

Zelené louky (C3, D2) Oddílný model a Servisní smlouva (B1 a E1)Sociálně únosná cena VaS

(Kč/

m3

vč. D

PH)


Pro porovnatelnost Variant byla v souladu s metodikou a uvedenými předpoklady pro každou Variantu, a i sociálně únosnou cenu pro VaS, vypočtena průměrná diskontovaná cena pro VaS. Průměrná diskontovaná cena pro VaS je pro Varianty B1 a E1 ve výši 121,49 Kč/m3 vč. DPH, pro Varianty C3 a D2 dosahuje výše 130,3 Kč/m3 vč. DPH a pro průměrnou sociálně únosnou cenu je ve výši 136,6 Kč/m3 vč. DPH. Tyto vypočtené hodnoty průměrných diskontovaných cen pro VaS jsou vstupem do multikriteriální analýzy.

Tabulka 32: Vývoj součtu cen pro VaS do roku 2033 („běžné ceny“)

Varianta Jednotka 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025

Varianta B1 a E1 (Kč/m3) 105,32 108,80 108,80 110,98 113,20 115,46 117,77 120,12

Varianta C3 a D2 (Kč/m3) 105,32 108,80 108,80 121,86 124,18 126,50 128,87 131,28

Soc. únosná cena (Kč/m3) 117,50 119,89 122,29 124,74 127,23 129,78 132,37 135,02

Varianta Jednotka 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033

Varianta B1 a E1 (Kč/m3) 122,53 124,98 127,48 130,03 132,63 135,28 137,98 140,74

Varianta C3 a D2 (Kč/m3) 133,75 136,26 138,82 141,43 145,02 135,28 137,98 140,74

Soc. únosná cena (Kč/m3) 137,72 140,48 143,28 146,15 149,07 152,05 155,10 158,20


5.3 Multikriteriální analýzaMultikriteriální analýza (dále také „MKA“) se zabývá vyhodnocováním jednotlivých alternativ podle více kritérií. Termínem alternativa označujeme každé řešení z výběrové sestavy. „Kritérium“ je vlastnost, která je u dané alternativy posuzována. Každému kritériu je přiřazena váha, která vyjadřuje důležitost jednotlivých kritérií vzhledem k ostatním.

Vzhledem k citlivosti výstupů z MKA na změny v kritériích a zejména k přiřazeným váhám, je potřeba vnímat MKA jako užitečnou pomůcku pro zprůhlednění procesu rozhodování, nikoliv však jako objektivní, mechanický algoritmus, který nahrazuje rozhodovací proces.

5.3.1 Popis metodiky Pro každou proveditelnou Variantu byla stanovena stejná kritéria. Těmto kritériím byla přidělena taková procentuální výše váhy, která odpovídá významnosti daného kritéria, součet vah všech kritérií musí být roven 100 % a zároveň žádné z kritérií nesmí mít takovou váhu, že by toto jedno samotné kritérium zcela anebo zásadně ovlivňovalo výsledky MKA. Následně byly kritériím v každé Variantě nezávisle přiděleny známky v rozpětí 1 až 5 (1 = nejlepší, 5 = nejhorší), tj. čím bude hodnota nižší, tím bude kritérium v dané Variantě více naplněno.

S ohledem na skutečnost, že vstupní hodnoty některých kritérií v MKA byly výstupními hodnotami stanovenými v rámci posuzování proveditelných Variant v této Studii (výstupy z EH a AR) byla proto kritéria: „Ekonomické hodnocení“, „Analýza rizik (právní rizika)“, „Analýza rizik (provozně-technická rizika)“ v rámci MKA známkována následujícím způsobem:

Variantě s nejlepším hodnocením byla přidělena v daném kritériu známka 1, Variantě s nejhorším hodnocením byla přidělena v daném kritériu známka 5 a ostatní známky u daných Variant byly následně interpolovány v rozmezí hodnot 1 až 5.

Naopak ta kritéria, která byla v rámci MKA hodnocena poprvé (tj. nebyla hodnocena v rámci AR či EH) a zároveň bylo jejich hodnocení víceméně založeno na subjektivním slovním hodnocení (jedná se o kritéria „Právní, časová a organizační náročnost“, „Nutné rozhodování o budoucím provozování“, „Míra vlivu VHS na provozování“), byla hodnocena v MKA způsobem tzv. školního hodnocení, tj.:


kritériím u daných Variant mohla být přidělena známka od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší), přičemž v rámci daného kritéria mohly Varianty obdržet shodnou známku a zároveň nemusela být využita celá bodová škála známek, tj. nemusela být např. přidělena známka 5.

Výsledné bodové hodnocení Varianty bylo získáno na základě váženého průměru známek dílčích kritérií, tj.:

Bodové hodnocení varianty=∑1

n

(váhai xhodnotai)

Výsledné pořadí Variant bylo určeno porovnáním výsledného bodového ohodnocení Varianty, přičemž nejvýhodnější Varianta byla taková Varianta, která obdržela nejnižší počet bodů ze všech posuzovaných Variant, tj. měla nejlepší výslednou známku.

Obrázek 36: Schéma kritérií a jejich významnosti v rámci MKA

5.3.1.1 Ekonomické hodnocení (dopad do ceny VaS) – váha 40 %Kritérium vyjadřuje výsledky ekonomického hodnocení Variant, spočívající v posouzení ekonomické výhodnosti nebo nevýhodnosti dané Varianty ve vztahu k dopadu na cenu pro VaS.

Provozní náklady, náklady na správu a výše minimálních zdrojů na obnovu dle pravidel OPŽP jsou ve všech Variantách stejné. Celková ekonomická výhodnost je dána rozdílem transakčních nákladů a výší zisku.

Varianta, která bez ohledu na ostatní neekonomické faktory umožňuje zajistit nejnižší cenu pro VaS, je hodnocena jako nejlepší.


5.3.1.2 Analýza rizik (právní rizika) – váha 15 %Kritérium vyjadřuje výsledky Analýzy rizik v části hodnocení právních rizik. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která byla v AR hodnocena jako méně riziková.

5.3.1.3 Analýza rizik (provozně-technická rizika) – váha 15 %Kritérium vyjadřuje výsledky Analýzy rizik v části hodnocení provozně-technických rizik. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která byla v AR hodnocena jako méně riziková.

5.3.1.4 Míra vlivu VHS na provozování – váha 15 %Kritérium vyjadřuje, do jaké míry a jak snadno může VHS ovlivnit provozování v jeho průběhu. Čím bude mít VHS větší vliv, tím byla daná Varianta z pohledu tohoto kritéria výhodnější.

5.3.1.5 Nutné rozhodování o budoucím provozování – váha 10 %Toto kritérium odráží aspekt obligatorního opětovného rozhodování, a to jak v rovině soutěžní (opakovaná koncese či veřejná zakázka), tak i v rovině korporátní (opakované obligatorní vyjednávání s jiným subjektem o korporátním nastavení v provozovateli). Lépe je hodnocena Varianta, která nevyžaduje opakovaná rozhodnutí.

5.3.1.6 Právní, časová a organizační náročnost – váha 5 %Toto kritérium odráží na jedné straně složitost právních kroků (včetně počtu, jejich délky trvání a rizikovosti), na straně druhé též časovou a organizační složitost veškerých kroků, které je třeba učinit pro úspěšnou realizaci dané Varianty. Lépe byla hodnocena ta Varianta, která je právně, časově a organizačně jednodušší, tzn. je zapotřebí méně právních kroků a časově a organizačně bude kratší, respektive jednodušší.

5.3.2 Hodnocení S ohledem na metodiku přidělení známek (bodů) v rámci hodnocení kritérií, která využívají výstupů z hodnocení Variant již učiněných v rámci předcházejících kapitol AR a EH, jsou přidělené známky těmto kritériím, respektive výsledné hodnoty z EH a AR jako vstupní hodnoty daných kritérií v MKA, uvedeny souhrnně v tabulce níže.

5.3.2.1 Ekonomické hodnocení (dopad do ceny pro VaS), Analýza rizik (právní rizika), Analýza rizik (provozně-technická rizika)

Výsledné známky přiřazené v každém ze tří kritérií byly přiděleny na základě exaktních výstupů z ekonomického hodnocení, analýzy rizik pro právní či provozně-technická rizika tak, že Variantě s nejlepším


hodnocením je přidělena v daném kritériu známka 1, Variantě s nejhorším hodnocením je přidělena v daném kritériu známka 5 a ostatní známky u daných Variant jsou následně interpolovány v rozmezí hodnot 1 až 5. Přehled výsledků je uveden v tabulce níže.


Tabulka 33: Vstupní hodnoty a přidělené známky v rámci MKA, kritéria Ekonomické hodnocení, Analýza rizik (právní rizika), Analýza rizik (provozně-technická rizika)

KritériumVarianta

Jednotka Varianta B1 Varianta C3 Varianta D2 Varianta E1

Výsledky z EH (Kč/m3) 121,49 130,30 130,30 121,49

Přidělené známky kritérií na základě EH10 (-) 1,00 3,34 3,34 1,00

Výsledky z AR (právní a časová rizika) (body) 140,00 656,00 748,00 175,00

Přidělené známky kritérií na základě AR (právní a časová rizika)

(-) 1,00 4,39 5,00 1,23

Výsledky z AR (provozně-technická rizika) (body) 25,00 418,00 765,00 345,00

Přidělené známky kritérií na základě AR (provozně-technická rizika)

(-) 1,00 3,12 5,00 2,73

5.3.2.2 Právní, časová a organizační náročnostNejvýhodnější je Varianta B1 – Koncesní smlouva (přidělena známka 1), jelikož je právně, časově a organizačně snadná. Hlavním aspektem Varianty je příprava řízení na výběr provozovatele včetně přípravy podmínek soutěže. U této Varianty bude zapotřebí řešit problematiku nabytí Provozních dat a Provozních dokumentací, v rámci smluvní investice budou provozovatelem obnoveny a doplněny PLC a zajištěn přenos dat z objektů na dispečink.

Druhou nejvýhodnější je Varianta E1 – Servisní smlouva (přidělena známka 3), jelikož je právně, časově a organizačně středně složitá. Důvodem je, že je zapotřebí přiměřený počet právních kroků a to, aby se VHS stala provozovatelem VaK, aby připravila řízení na výběr provozovatele včetně přípravy podmínek soutěže a v neposlední řadě zajistila soulad s podmínkami OPŽP.

Nejméně výhodnými jsou Varianty C3 a D2 – Zelené louky (přidělena známka 5), jelikož jsou právně, časově a organizačně extrémně složité. Důvodem je, že je zapotřebí nespočet právních kroků, časově a organizačně budou extrémně náročné. Jedná se o nutnost založení buď nové provozní společnosti anebo provozní divize VHS, vybudování jejího personálního i organizačního zázemí a dále o pořízení veškerých komponent nezbytných nejen k provozování, ale i k chodu provozní divize, které by měly být pořízeny v enormním počtu Zadávacích řízení (včetně zpracování zadávacích podmínek).

10 V tomto kritériu platí, že nejhorší bodové hodnocení (5) získal vývoj sociálně únosné ceny pro VaS.


5.3.2.3 Nutné rozhodování o budoucím provozováníNejvýhodnější jsou Varianty C3 a D2 – Zelené louky (přidělena známka 1), jelikož se jedná o trvalé řešení, nevyžadující opakovaná rozhodnutí. Důvodem je, že VHS získá naprostou kontrolu nad provozováním svých VaK.

Středně výhodnou jsou Varianty B1 a E1 – Koncesní smlouva a Servisní smlouva (přidělena známka 3), jelikož VHS bude muset po uplynutí platnosti provozní smlouvy anebo servisní smlouvy znovu rozhodnout, jak bude zajištovat provozování svých VaK.

5.3.2.4 Míra vlivu VHS na provozováníNejvýhodnější je Varianta D2 – Zelená louka (provozní divize VHS) (přidělena známka 1), jelikož VHS (resp. členové svazku) mají největší vliv na provozování. Důvodem je, že provozovat bude přímo VHS v rámci své provozní divize.

Druhá nejvýhodnější je Varianta C3 – Zelená louka (přidělena známka 2), jelikož VHS (resp. členové svazku) mají zásadní vliv na provozování. Důvodem je, že provozovat bude společnost, kterou bude VHS 100% vlastnit.

Nejméně výhodné jsou Varianty B1 a E1 – Koncesní smlouva a Servisní smlouva (přidělena známka 4), jelikož VHS (resp. členové svazku) mají nejmenší vliv na provozování. Důvodem je, že provozovat bude společnost zcela odlišná od VHS a VHS nebude mít v této společnost žádný majetkový podíl. VHS tak bude mít jedině vliv na provozování prostřednictvím kontroly dodržování ustanovení provozní či servisní smlouvy.

5.3.3 Výsledky hodnocení Celkové výsledky vzešlé z MKA poskytují jednoznačné závěry, kdy nejvýhodnější variantou je Varianta B1 – Koncesní smlouva, a naopak nejméně výhodnými variantami jsou Varianty C3 a D2 – Zelené louky.

Nejvýhodnější variantou je tedy Varianta B1 – Koncesní smlouva, u níž je celkové výsledné bodové hodnocení na hodnotě 1,65 bodu. Výhodnost této Varianty spočívá v tom, že realizací této Varianty nedochází k žádnému dopadu do ceny pro VaS, není příliš časově náročná, její realizací nevzniká tolik rizik a v neposlední řadě má VHS s tímto druhem provozování svých VaK dlouhodobé pozitivní zkušenosti. Jediným negativním aspektem je, že VHS bude muset před uplynutím provozní smlouvy znovu rozhodovat o zajištění provozování svých VaK.


Středně výhodnou variantou je Varianta E1 – Servisní smlouva, u níž je celkové výsledné bodové hodnocení na hodnotě 2,04 bodu. Tato Varianta má některé shodné kladné aspekty s Variantou B1, například realizací této Varianty nedochází k žádnému dopadu do ceny pro VaS, není příliš časově náročná a je na stejné úrovni co se právních a časových rizik týče. Nevýhodou této Varianty je, že VHS bude muset před uplynutím servisní smlouvy znovu rozhodovat o zajištění provozování svých VaK a je zde vyšší pravděpodobnost výskytu provozně-technických rizik než u Varianty B1.

Jednoznačně nejméně výhodnými variantami jsou Varianty C3 a D2 – Zelené louky, které obdržely výsledné bodové hodnocení v rozmezí 3,11 až 3,34 bodu. Toto bodové hodnocení reflektuje, že realizací Variant dochází k největšímu dopadu do ceny pro VaS, a to přibližně o 10 Kč/m3 vč. DPH více než u Variant B1 a E1 a zároveň se ceny pro VaS významně přiblíží k sociálně únosné ceně. Dále jsou tyto Varianty časově velice náročné a nesou s sebou jednoznačně nejvíce rizik. Realizací těchto Variant by sice VHS mělo největší vliv na provozování a nemuselo by znovu činit rozhodnutí o budoucím provozování svých VaK, ale tyto aspekty nepřeváží identifikovaná negativa.

Tabulka 34: Výsledné hodnocení Variant v rámci MKA

Kritérium

Varianta

Váha kritéria

Varianta B1 Varianta C3 Varianta D2 Varianta E1

(1 až 5) (1 až 5) (1 až 5) (1 až 5)Právní, časová a organizační náročnost 5 % 1 5 5 3

Ekonomické hodnocení 40 % 1,00 3,34 3,34 1,00

Nutné rozhodování o budoucím provozování 10 % 3 1 1 3

Míra vlivu VHS na provozování 15 % 4 2 1 4

Analýza rizik(Právní a časová rizika) 15 % 1,00 4,39 5,00 1,23

Analýza rizik (Provozně-technická rizika)

15 % 1,00 3,12 5,00 2,73

Vyhodnocení 100 % 1,65 3,11 3,34 2,04


Graf 7: Výsledky hodnocení MKA se zobrazením celkového bodového hodnocení jednotlivých Variant

B1 C3 D2 E1Oddílný model Vlastnický model Smíšený model Servisní smlouva

0

1

2

3

4

5

Právní, časová a organizační náročnostEkonomické hodnocení

Bodo

vé h

odno

cení


1,65

3,113,34

2,04

5.4 SWOT analýzaNázev „SWOT“ tvoří počáteční výrazy anglických výrazů Strengths (Silné stránky), Weaknesses (Slabé stránky), Opportunities (Příležitosti) a Threats (Hrozby), které do značné míry vypovídají o obsahu této analytické metody.

Základním principem SWOT jsou dvě dimenze hodnocení. První se zaměřuje na (S) silné stránky a (W) slabé stránky v přítomnosti (ve smyslu existence, skutečnosti, interního prostředí). Druhá analyzuje (O) příležitosti a (T) hrozby z vnějšího prostředí v budoucnosti. SWOT analýza umožní posoudit jednotlivé Varianty z hlediska základních rozdílů.

5.4.1 Popis metodikyV rámci zpracování Studie byly proveditelné Varianty posouzeny pomocí SWOT analýzy nezávisle na hodnocení analýzy rizik, ekonomického hodnocení a multikriteriální analýzy. SWOT analýza použitá v rámci Studie slouží k posouzení proveditelných Variant, avšak z jiného úhlu pohledu (více subjektivní), než je tomu u hodnocení v AR, EH a MKA. Díky tomuto přístupu bylo možné získané výsledky ze SWOT analýzy použít jako doplňující informace k výsledkům z hodnocení MKA.

5.4.1.1 Definice kritériíPro všechny Varianty byla identifikována kritéria, která byla jednotlivě v každé Variantě posouzena z hlediska toho, zda pro danou Variantu bylo toto kritérium silnou či slabou stránkou, příležitostí nebo hrozbou. Celkem bylo hodnoceno 20 kritérií.

Tabulka 35: Posuzovaná kritéria dle tematických skupin

Provozování VH infrastruktury Provozně-technická rizika

Zkušenosti s provozním modelem na trhu Využití stávajících povolení

Zkušenosti VHS s provozním modelem Přechod zaměstnanců závodu SčVK Turnov

Využití stávajícího provozního majetkuZajištění ostatních zaměstnanců (mimo závod SčVK Turnov)

Přenos provozních rizik mimo VHS Získání UTP, Provozních dat a dokumentací

Opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování Kontinuita odběratelských smluv

Vlastní provedení Variant Vliv VHS na činnost provozovatele

Složitost a časová náročnost Míra vlivu VHS na provozování

Variabilita řešení Provozovatel jako samostatná společnost

Finanční prostředky související se změnou provozování

Nevhodné zásahy komunální sféry do provozování


Právní kritéria Existence regulace a dotací EU

Existence soutěžního prostředí

Možnost přizpůsobení podmínkám dotací EURiziko kartelové dohody

Právní rizikovost provedení

5.4.1.2 Popis kritériíPopis jednotlivých kritérií zvolených pro potřeby SWOT analýzy jsou uvedeny níže.

Tabulka 36: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Provozování VH infrastruktury“

Provozování VH infrastruktury

Zkušenosti s provozním modelem na trhu

Kritérium vyjadřuje, jak je daný provozní model v oblasti VaK standardně využíván a jaké jsou s ním zkušenosti z praxe (nastavení majetko-provozních vztahů je dlouhodobě vyzkoušené).

Zkušenosti VHS s provozním modelem

Kritérium vyjadřuje zkušenosti VHS s daným typem provozního modelu VaK (v současnosti má VHS zkušenosti pouze s oddílným modelem provozování, kdy provozovatelem je soukromý subjekt odlišný od osoby vlastníka).

Využití stávajícího provozního majetku

Kritérium vyjadřuje, zda lze v dané Variantě stávající provozní majetek užívaný k zajištění provozování VaK využít k provozování VaK i po roce 2020.

Přenos provozních rizik mimo VHS

Kritérium vyjadřuje, zda jsou provozní rizika, která jsou spojená se zajištěním provozováním VaK, přenesena mimo VHS.

Opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování

Kritérium vyjadřuje, zda bude v budoucnu nutné ze strany VHS činit (opakovaná) rozhodnutí o zajištění provozování VaK.

Tabulka 37: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Provozně-technická rizika“

Provozně-technická rizika

Využití stávajících povolení

Kritérium vyjadřuje, zda je možné v rámci zajišťování správy a provozování VaK v majetku VHS po roce 2020 využít stávající povolení nezbytná pro správu a provozování VaK VHS (např. na odběry vod či vypouštění odpadních vod).

Přechod zaměstnanců závodu SčVK Turnov

Kritérium vyjadřuje, do jaké míry je možné počítat s přechodem stávajících zaměstnanců závodu SčVK Turnov (tj. 100% alokovaných pro činnost tohoto závodu) na entitu, která bude správu a provoz VaK VHS zajišťovat po roce 2020.

Zajištění ostatních zaměstnanců (mimo závod SčVK Turnov)

Kritérium vyjadřuje, do jaké míry bude muset VHS Turnov zajistit zaměstnance, kteří nejsou 100% alokováni pro činnosti závodu SčVK Turnov a nelze tedy počítat s jejich přechodem. Jedná se např. o zaměstnance dispečinku, kteří vykonávají činnost i pro ostatní závody SčVK, ale také management pro případnou nově vzniklou společnost.

Získání UTP, Provozních dat a dokumentací

Kritérium vyjadřuje, jak je snadné při realizaci dané Varianty ze strany VHS získat UTP, Provozní data a dokumentace.

Kontinuita odběratelských smluv

Kritérium vyjadřuje, do jaké míry je zajištěna kontinuita trvání smluvních vztahů uzavřených s odběrateli v současné době, tj. zda bude tato


zajištěna, či bude nutné uzavřít odběratelské smlouvy nové.


Tabulka 38: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Vlastní provedení Variant“

Vlastní provedení Variant

Složitost a časová náročnost

Kritérium vyjadřuje, nakolik je organizačně a časově náročné provedení dané Varianty, přičemž méně složité a časově náročné jsou Varianty, kdy VHS získá SčVK závod Turnov ve stávající podobě bez nutnosti procházení nejrůznějšími právními a procesními procedurami (např. ZŘ). Dalším rizikem z pohledu časové náročnosti je případné řešení dané Varianty na ÚOHS.

Variabilita řešení

Kritérium vyjadřuje míru variability řešení dané Varianty, přičemž k tomuto nedochází, když je infrastruktura VaK provozována na základě pachtu v oddílném modelu či modelu se servisní smlouvou a na konci provozování VHS nezíská nad provozovatelem zpět úplnou kontrolu.

Finanční prostředky související se změnou provozování

Kritérium vyjadřuje potřebu finančních prostředků na realizaci Varianty a krytí vstupních investic, přičemž s tím souvisí problematika bankovního úvěru pro VHS a také zajištění finančních prostředků ze strany členů svazku, u něhož lze očekávat dlouhé a komplikované řešení pro vytvoření dostatečných prostředků.

Tabulka 39: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Vliv VHS na činnost provozovatele“

Vliv VHS na činnost provozovatele

Míra vlivu VHS na provozování

Kritérium vyjadřuje, do jaké míry a jak snadno může VHS ovlivnit provozování v jeho průběhu či zda je provozovatelem jiný subjekt. Kritérium je v úzkém vztahu s kritériem „Přenos provozních rizik mimo VHS“.

Provozovatel jako samostatná společnost

Kritérium vyjadřuje, v rámci, kterých Variant se provozovatel vyskytuje jako samostatná společnost.

Nevhodné zásahy komunální sféry do provozování

Kritérium vyjadřuje míru možných nevhodných zásahů komunální sféry do provozování, přičemž k tomuto může docházet v situaci, kdy VHS bude mít přenesený vliv i na provozování.

Tabulka 40: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Právní kritéria“

Právní kritéria

Existence soutěžního prostředíKritérium vyjadřuje, zda lze v dané Variantě pro stanovení výše provozních nákladů, výše zisku a zvýšení efektivity provozu VaK využít soutěže (konkurence) více soukromých uchazečů.

Riziko kartelové dohodyKritérium vyjadřuje, zda pro danou Variantu existuje v rámci hospodářské soutěže riziko vzniku kartelových dohod, které mohou ovlivnit soutěžní prostředí předvídané ZŘ.

Právní rizikovost provedení

Kritérium vyjadřuje určitou míru rizikovosti právního provedení, která se týká právních kroků nutných k realizaci dané Varianty, přičemž toto kritérium je odrazem doplňkem výsledků hodnocení právních a časových rizik v rámci AR. Kritérium zohledňuje náchylnost dané Varianty k právním rizikům specificky nepostihnutým v AR ani v ostatních kritériích SWOT analýzy (přičemž se jedná o ostatní rizika nesouvisející s předchozími kritérii, jako je např. nesoučinnost RS VHS, náchylnost Varianty ke změnám legislativního prostředí, počet a náročnost právních kroků nezbytných k realizaci Varianty apod.).


Tabulka 41: Popis dílčích kritérií v tematické skupině „Existence regulace a dotací EU“

Existence regulace a dotací EU

Možnost přizpůsobení podmínkám dotací EU

Kritérium vyjadřuje, nakolik je před realizací Varianty složité a časově náročné získat souhlas poskytovatele dotace, a to jak pro historicky čerpané projekty, tak pro budoucí podávané žádosti o dotace.

5.4.2 Hodnocení SWOT analýzyHodnocení jednotlivých Variant je vždy uvedeno z pohledu VHS Turnov, a to včetně náhledu pozitivních a negativních stránek.

5.4.2.1 Varianta B1: Zadávací řízení (koncese)

B1: Zadávací řízení (koncese) Silné stránky Slabé stránky


Nutná opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování

Zkušenosti VHS s provozním modelem Nízká variabilita řešení Bez potřeby zajištění běžného

provozního majetku Nízká míra vlivu VHS na provozování

Přenos provozních rizik mimo VHS Menší složitost a časová náročnost Bez potřeby finančních prostředků

souvisejících se změnou provozování Bez potřeby zajištění ostatních

zaměstnanců (mimo závod Turnov) Provozovatel je samostatná společnost Bez nevhodných zásahů komunální sféry

do provozování Existence soutěžního prostředí Možnost přizpůsobení podmínkám

dotací EU Příležitosti Hrozby Možnost využití stávajících povolení Možné riziko kartelové dohody

Možný přechod zaměstnanců závodu Turnov Vyšší právní rizikovost provedení

Možné získání UTP, Provozních dat a dokumentací

Možná kontinuita odběratelských smluv

Silné stránky Varianty B1 často spočívají v samotném nastavení provozního modelu, který umožňuje v podstatě izolované postavení VHS jakožto vlastníka VaS a veškeré provozování, včetně zajištění běžného provozního majetku či přenosu rizik zajišťuje provozovatel VaK, který je vybrán v rámci KŘ. Stávající oddílný model se v rámci Varianty B1 nemění, nedochází tak ke změně příjemce dotace, nedojde


tedy k riziku neplnění podmínek dotací, jež jsou pro VHS důležité. Provozovatel VaK vzejde ze soutěžního prostředí. Pokud by došlo k rámci KŘ k výběru stávajícího provozovatele, nabízí tato varianta množství příležitostí k pokračování stávajícího nastavení (např. pokračující povolení k provozování, kontinuita odběratelských smluv bez potřeby měnit fakturační údaje). Při změně provozovatele přecházejí práva a povinnosti v rámci odběratelských smluv na nového provozovatele, souvisí s tím informovanost odběratelů o této změně a potřebě změny fakturačních údajů, nicméně jakékoliv výpadky cash-flow vzešlé následkem neprovedení změny těchto údajů ze strany odběratelů se VHS jakožto vlastníka nijak nedotknou. U stejného provozovatele by se nemusela řešit problematika přechodu zaměstnanců závodu Turnov, kteří jinak přejdou na základě legislativních podmínek, ale při změně provozovatele nemusí být přechod kompletní. Požadavek na zajištění dispečinku ze strany provozovatele umožní, aby VHS nemusela nijak zajišťovat příslušné zaměstnance. Vedoucí pracovníky v při této varianty, kdy nevzniká potřeba provozní společnosti ze strany VHS, také není třeba zajišťovat.

Slabými stránkami Varianty B1 je nízká míra variability v rámci řešení provozování VaK a potřeba řešit otázku dalšího provozování i v budoucnu. V rámci oddílného modelu má vlastník, tj. VHS i malý vliv na samotné provozování VaK. U této varianty hrozí i vyšší právní rizikovost, kdy část právních kroků pro realizaci varianty bude na straně VHS.

5.4.2.2 Varianta C3: Zelená louka

C3: Zelená louka Silné stránky Slabé stránky


Nutné zajištění běžného provozního majetku

Žádná opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování Nemožné využití stávajících povolení

Variabilita řešení Nutné zajištění ostatních zaměstnanců (mimo závod Turnov)

Vysoká míra vlivu VHS na provozování Nutné získání UTP, Provozních dat a dokumentací

Provozovatel je samostatná společnost Velká složitost a časová náročnost

Bez rizika kartelové dohody Nutné zajištění finančních prostředků souvisejících se změnou provozování

Možnost přizpůsobení podmínkám dotací EU Neexistence soutěžního prostředí

Vysoká právní rizikovost provedení Příležitosti Hrozby


Částečné zkušenosti VHS s provozním modelem

Nemožný úplný přenos provozních rizik mimo VHS

Možný neúplný přechod zaměstnanců závodu SčVK Turnov

Možné komplikace s kontinuitou odběratelských smluv

Možné nevhodné zásahy komunální sféry do provozování

Silné stránky Varianty C3 opět spočívají v nastavení provozního modelu, s nímž jsou na trhu již zkušenosti. Provozovatel je samostatnou společností, odlišnou od VHS, VHS tedy nezodpovídá za provozování VaK, ale zároveň jakožto 100% vlastník provozní společnosti má na něj velký vliv. VHS nemusí činit opakovaná rozhodnutí o provozování, otázku budoucího provozování VaK má již vyřešenou, přičemž toho řešení je dostatečně variabilní. Bez soutěže na provozovatele zaniká riziko kartelové dohody. Vznikem provozní společnosti vlastněné VHS se nemění příjemce dotace, nedojde k ovlivnění dotačních podmínek, přičemž pro vlastnický model OPŽP nevyžaduje striktní podmínky.

Příležitostí pro VHS je jeho vlastní zkušenost s nastavením smluvního vztahu v rámci oddílného modelu, kdy vlastnický model funguje v podstatě na stejné bázi (odlišný provozovatel, mezi ním a VHS je uzavřena provozní smlouva na základě In-house výjimky).

Slabá stránky Varianty C3 spočívají v nutnosti zajistit nového provozovatele tzv. na zelené louce, s čímž souvisí potřeba zajištění běžného provozního majetku na své náklady, UTP, Provozních dat a dokumentací, zaměstnanců pro dispečink a do vedení nové společnosti, finančních prostředků na pokrytí výdajů s novým typem provozování VaK, nových povolení pro provozování VaK apod. Všechny tyto kroky v pozadí skýtají vysokou právní rizikovost provedení této Varianty a jsou pro VHS velmi časově náročné a složité. Na nákladech provozování se negativně projeví i absence soutěžního prostředí. Z nastavení modelu však vyplývá hrozba v podobě neúplného přenosu provozních rizik, když je provozní společnost dceřinou společností. Další hrozbou je přechod zaměstnanců závodu Turnov, kteří sice dle zákona přejdou, ale až od 1.1.2021 a VHS jakožto vlastník provozní společnosti bude mít zodpovědnost za jejich zaškolení. I když při změně provozovatele přecházejí práva a povinnosti v rámci odběratelských smluv na nového provozovatele, souvisí s tím informovanost odběratelů o této změně a potřebě změny fakturačních údajů, přičemž velmi pravděpodobně nastane situace, kdy si někteří odběratelé tyto údaje nezmění, v důsledku čehož dojde k výpadku cash-flow, což v tomto provozním modelu ovlivní VHS. Může dojít i k riziku zásahů komunální sféry do provozování, protože ačkoliv je provozovatelem jiná společnost, je vlastněná VHS.



5.4.2.3 Varianta D2: Zelená louka (provozní divize VHS Turnov)

D2: Zelená louka (provozní divize VHS Turnov) Silné stránky Slabé stránky


Malé zkušenosti VHS s provozním modelem

Žádná opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování

Nutné zajištění běžného provozního majetku

Variabilita řešení Nemožný přenos provozních rizik mimo VHS

Vysoká míra vlivu VHS na provozování Nemožné využití stávajících povolení Bez rizika kartelové dohody Nutné zajištění ostatních zaměstnanců

(mimo závod Turnov) Možnost přizpůsobení podmínkám

dotací EU Nutné získání UTP, Provozních dat

a dokumentací Velká složitost a časová náročnost Nutné zjištění finančních prostředků

souvisejících se změnou provozování Provozovatel není samostatná společnost Nevhodné zásahy komunální sféry do

provozování Neexistence soutěžního prostředí Vysoká právní rizikovost provedení

Příležitosti Hrozby

Možný neúplný přechod zaměstnanců závodu SčVK Turnov


Varianta D2 je realizována ve smíšeném provozním modelu, s nímž jsou na vodohospodářském trhu již zkušenosti. Při realizaci této varianty VHS učiní konečné rozhodnutí o provozování, které už následně nebude muset opakovat. Řešení provozování VaK je dostatečně variabilní. Díky tomu, že provozovatel a vlastník jsou společnou smíšenou společností, má VHS velký vliv na provozování VaK. Vznikem smíšené společnosti pod hlavičkou VHS se nemění se příjemce dotace, nedojde k ovlivnění dotačních podmínek, přičemž pro smíšený model OPŽP nevyžaduje striktní podmínky.

Slabé stránky vychází ze samotného nastavení provozního modelu a vzájemné provázanosti VHS a provozovatele v rámci jedné společnosti. S tímto modelem nemá VHS žádné zkušenosti. Stejně jako u vlastnického modelu musí VHS sama na své náklady zajistit provozní majetek, UTP, Provozní dokumentace a data, zaměstnance dispečinku


a vedení nové divize, případně celé smíšené společnosti, finanční prostředky na realizaci varianty a krytí vstupních investic, povolení k provozování VaK. Všechny tyto kroky v pozadí skýtají vysokou právní rizikovost provedení této Varianty a jsou pro VHS velmi časově náročné a složité. Na nákladech provozování se negativně projeví i absence soutěžního prostředí. VHS nese provozní rizika, protože vlastník a provozovatel je jedna a táž entita, a je nemožný jejich přenos mimo VHS. Vzhledem k charakteru smíšené společnosti se dá tušit riziko nevhodných zásahů komunální sféry do provozování VaK.

Hrozbou při realizaci této varianty přechod zaměstnanců závodu Turnov, kteří sice dle zákona přejdou, ale až od 1.1.2021 a VHS jakožto smíšená společnost bude mít zodpovědnost za jejich zaškolení. I když při změně provozovatele přecházejí práva a povinnosti v rámci odběratelských smluv na nového provozovatele, souvisí s tím informovanost odběratelů o této změně a potřebě změny fakturačních údajů, přičemž velmi pravděpodobně nastane situace, kdy si někteří odběratelé tyto údaje nezmění, v důsledku čehož dojde k výpadku cash-flow, což v tomto provozním modelu ovlivní VHS.

5.4.2.4 Varianta E1: Zadávací řízení (Zakázka)

E1: Zadávací řízení (Zakázka) Silné stránky Slabé stránky

Bez potřeby zajištění běžného provozního majetku

Malé zkušenosti s provozním modelem na trhu

Existence soutěžního prostředí Malé zkušenosti VHS s provozním modelem

Bez potřeby zajištění ostatních zaměstnanců (mimo závod Turnov)

Nutná opakovaná rozhodnutí o zajištění provozování

Nízká variabilita řešení Nízká míra vlivu VHS na provozování

Příležitosti Hrozby

Možný částečný přenos provozních rizik mimo VHS


Možné využití stávajících povolení Možná potřeba finančních prostředků souvisejících se změnou provozování

Možný přechod zaměstnanců závodu Turnov

Možné riziko kartelové dohody

Možné získání UTP, Provozních dat a dokumentací

Vyšší právní rizikovost provedení

Nižší složitost a časová náročnost Provozovatel může být samostatná

společnost Možné bez nevhodných zásahů

komunální sféry do provozování


Možné přizpůsobení podmínkám EU

Silné stránky Varianty E1 vychází z nastavení provozního modelu, kdy VHS jakožto vlastník nemusí zajišťovat provozní majetek, zaměstnance dispečinku, který poskytne dodavatel servisních služeb či zaměstnance do vedení společnosti. Dodavatel servisních služeb vzejde ze soutěžního prostředí. Model se servisní smlouvou poskytuje množství příležitostí, např. k částečnému přenosu provozních rizik na dodavatele servisních služeb a méně složitou a časově náročnou realizaci varianty (menší složitost a časová náročnost, než je tomu u vlastnického a smíšeného modelu, avšak složitější než u koncese). Případně pokud by dodavatelem byl stávající provozovatel bylo by usnadněno zajištění zaměstnanců. V rámci nastavení podmínek v servisní smlouvě může být postavení dodavatele servisních služeb víceméně samostatné, aby co nejméně zatěžovalo VHS. Tato samostatnost dodavatele servisních služeb by omezila riziko nevhodných komunálních zásahů do provozování. V rámci dotačních podmínek existuje nastavení pro model se servisní smlouvou.

Slabou stránkou Varianty E1 jsou pouze minimální zkušenosti s tímto provozním modelem jak na vodohospodářském tuzemském trhu, tak i pro VHS. Vzhledem k charakteru provozního modelu neposkytuje toto řešení variabilitu a musí VHS činit opakovaná rozhodnutí o provozování po době uplynutí platnosti servisní smlouvy. VHS je sice provozovatelem, ale ve skutečnosti je snahou přenést povinnosti a rizik na dodavatele servisních služeb, čímž dojde k tomu, že má VHS fakticky pouze malý vliv na provozování VaK. Skutečnost, že VHS je provozovatelem je vyšší riziko spojené se zajištěním finančních prostředků jednak na provozní financování a jednak na realizaci varianty a krytí vstupních investic, kdy VHS bude muset některé náklady pro provozování VaK zajistit sám a pak je dát k dispozici dodavateli servisních služeb. I když při změně provozovatele přecházejí práva a povinnosti v rámci odběratelských smluv na nového provozovatele, kterým bude VHS, souvisí s tím informovanost odběratelů o této změně a potřebě změny fakturačních údajů, přičemž velmi pravděpodobně nastane situace, kdy si někteří odběratelé tyto údaje nezmění, v důsledku čehož dojde k výpadku cash-flow, což v tomto provozním modelu ovlivní VHS (neboť VHS musí hradit své provozní náklady spojené s provozováním VaK a zároveň musí hradit v měsíčním splátkách servisní poplatek dodavateli). V rámci soutěže na dodavatele servisních služeb existuje riziko kartelové dohody. Z nezkušeností s daným provozním modelem plyne i možná vyšší rizikovost právního provedení, kdy navíc zodpovědnost v některých krocích se dotkne VHS jakožto provozovatele.


Tabulka 42: Souhrnná tabulka výsledků SWOT analýzySoučet plusů a mínusů (silná stránka 1 bod, příležitost 0,5 bodu,

slabá stránka -1 bod, hrozba -0,5 bodu) 10 -4 -8 1

Kritérium Oddílný model

Vlastnický model

Smíšený model

Servisní smlouva

B1 C3 D2 E1Zkušenosti s provozním modelem na trhu

Prov

ozov

ání V

H in

fras

truk

tury

silná silná silná slabáZkušenosti VHS s provozním modelem silná příležitost slabá slabáZajištění běžného provozního majetku silná slabá slabá silnáPřenos provozních rizik mimo VHS silná hrozba slabá příležitostOpakovaná rozhodnutí o zajištění provozování slabá silná silná slabáVyužití stávajících povolení

Prov

ozně

-tec

hnic

ká ri

zika příležitost slabá slabá příležitost

Přechod zaměstnanců závodu SčVK Turnov příležitost hrozba hrozba příležitostZajištění ostatních zaměstnanců (mimo závod SčVK Turnov) silná slabá slabá silnáZískání UTP, Provozních dat a dokumentací příležitost slabá slabá příležitostKontinuita odběratelských smluv příležitost hrozba hrozba hrozbaSložitost a časová náročnost

Vlas

tní

prov

eden

í Va

riant

silná slabá slabá příležitostVariabilita řešení slabá silná silná slabáFinanční prostředky související se změnou provozování silná slabá slabá hrozbaMíra vlivu VHS na provozování

Vliv

VHS

na

činn

ost

prov

ozov

atel

e slabá silná silná slabáProvozovatel jako samostatná společnost silná silná slabá příležitostNevhodné zásahy komunální sféry do provozování silná hrozba slabá příležitostExistence soutěžního prostředí

Práv

ní k

ritér

ia silná slabá slabá silnáRiziko kartelové dohody hrozba silná silná hrozbaPrávní rizikovost provedení hrozba slabá slabá hrozbaMožnost přizpůsobení podmínkám dotací EU Do

ta ce

EU silná silná silná příležitost


5.4.3 Výsledky hodnocení SWOTNa základě výsledků SWOT analýzy lze rozlišit dvě skupiny variant. První skupina zahrnuje varianty realizace provozování VaK tzv. na zelené louce, a to prostřednictvím Variant C3 a D2, přičemž tyto varianty dosáhly záporných hodnot v rámci hodnocení a lze tedy u nich indikovat značné množství slabých stránek či hrozeb.

Druhou skupinu tvoří Varianty B1 a E1, které představují realizaci provozování VaK na základě uskutečněného KŘ či ZŘ. Tyto varianty dosáhly kladného hodnocení a lze u nich indikovat převahu silných stránek či příležitostí.

Jednoznačně nejvýhodnější variantou dle výsledků SWOT analýzy je Varianta B1, u níž je provozovatel vybrán v KŘ. Tato Varianta se vyznačuje nejvyšším množstvím silných stránek a příležitostí z pohledu VHS.

Obrázek 37: Výsledky SWOT analýzy

Varianta

B1

Varianta

C3

Varianta

D2

Varianta

E1

-10

-5

0

5

10

15

Varianta

Přev

ládají

zá

porn

é strá

nky a

hr

ozby

Přev

ládají

siln

é str

ánky

a př

íležit

osti

5.5 Celkové hodnocení VariantS ohledem na schválené metodiky hodnocení je nutné vnímat celkové hodnocení Variant jako průnik výsledků MKA, do níž vstoupily jak exaktní hodnotící nástroje (analýza rizik a ekonomické hodnocení), tak i další kritéria obsažená v metodice MKA, a zásadních závěrů vyplývajících pro jednotlivé Varianty ze SWOT analýzy. Proto je v


rámci této kapitoly provedena interpretace výsledků vyplývající z hodnocení dle předchozích kapitol při dodržení principu, že SWOT analýza je pro účely Studie doplňkem k výsledkům MKA.

Z obdržených výsledků lze konstatovat, že jak výsledky z MKA, tak i výsledky z hodnocení SWOT analýzy jsou co do závěrů v podstatě identické.

Jednoznačně nejvýhodnější variantou je Varianta B1 – Koncesní smlouva, která je v rámci obou hodnocení, jak v MKA, tak i v SWOT analýze vyhodnocena pokaždé jako nejvýhodnější. Tato Varianta má nejmenší dopad do ceny pro VaS, je časově málo náročná a způsobuje velice málo případných rizik (potvrzeno jak AR, tak i SWOT analýzou). Aby mohla být provozní smlouva uzavřena na dobu 10 let, musí být ze strany provozovatele realizována smluvní investice do majetku provozovatele a na konci platnosti provozní smlouvy nabyde VHS tento pořízený majetek do svého majetku. V rámci zpracování Studie byla jako smluvní investice identifikována investice do obnovy a doplnění PLC ve výši 15 mil. Kč (stanoveno odhadem Zpracovatele). V rámci Studie je zaveden předpoklad, že výše této smluvní investice je dostatečnou pro obhájení délky provozní (koncesní) smlouvy na 10 let.

Středně výhodnou variantou je Varianta E1 – Servisní smlouva, která je jak v MKA, tak i ve SWOT analýze vyhodnocena jako středně výhodná. U této Varianty je doba platnosti servisní smlouvy v délce 10 let, přičemž je uvažováno že dodavatel servisních služeb realizuje investice do obnovy a doplnění PLC ve stejné výši 15 mil. Kč. Nicméně tyto investice budou dodavatelem servisních služeb realizovány přímo do majetku VHS. U této Varianty je provozovatelem dle ZoVaK VHS, a proto jsou v rámci této Varianty identifikována větší rizika než u Varianty B1.

V rámci obou hodnocení, a to MKA a SWOT analýze, jsou jednoznačně nejméně výhodnými variantami Varianty C3 a D2 – Zelené louky. Realizací těchto Variant dochází k největšímu dopadu do ceny pro VaS (přibližně o 10 Kč/m3 vč. DPH více než u Variant B1 a E1) a zároveň se ceny pro VaS významně přiblíží k sociálně únosné ceně. Dále jsou tyto Varianty časově velice náročné a nesou s sebou prokazatelně nejvíce rizik (potvrzeno AR i SWOT analýzou). VHS realizací těchto Variant sice získá největší vliv na provozování a nemusí znovu činit rozhodnutí o budoucím provozování svých VaK, ale tyto aspekty nepřeváží identifikovaná negativa.

Obrázek 38: Výsledné pořadí Variant dle výsledků Studie

5.5.1 Posouzení vlastnické struktury Svazek obcí je jedním ze standardních uspořádání vlastnické společnosti VaK v ČR. Alternativní vhodnou formou uspořádání je v tomto smyslu akciová společnost upravená ustanoveními § 243 a násl. ZOK. V porovnání s akciovou společností svazek obcí charakterizuje například:

větší flexibilita při určování obsahu stanov; majetek „vložený“ obcí do svazku zůstává vlastnictvím obce,

svazek jej pouze spravuje v míře, v jaké mu to dovolují stanovy svazku;

přímé zapojení každého člena svazku v jeho orgánech; silná personální vazba na obce, které jsou členy svazku; svazky obcí se při hospodaření řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o

rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; pravidla chodu svazku jsou nastavena obdobně jako u měst; občanům obcí, které jsou členy svazku, dává zákon možnost

poměrně podrobně kontrolovat jejich činnost.

Na druhou stranu je alternativní uspořádání ve formě akciové společnosti v porovnání s dobrovolným svazkem obcí zákonem (konkrétně ZOK) podrobněji regulováno. Zejména u procesních záležitostí (například organizace valných hromad či potřeba přijetí

rozhodnutí o určitých záležitostech) může toto být pro členy korporace výrazně více zatěžující než u svazku, který si tyto procesy upravuje dle svých potřeb a vůle ve stanovách.

Ve vztahu k Variantě B1 – Koncesní smlouva vyhodnocené touto Studií jako nejvýhodnější byly řešeny také procesy předvídané dosud platnou koncesní smlouvu (přičemž je očekáváno, že v novém koncesním vztahu by tyto procesy byly obdobné), kdy kromě obecných rozhodovacích procesů v rámci VHS nebyla identifikována žádná další důležitá oblast ovlivnitelná právní formou VHS. V tomto ohledu se však jako výhodnější jeví současné uspořádání, které umožňuje flexibilnější nastavení rozhodovacích procesů, přičemž zachovává vliv všech členů svazku na tyto rozhodovací procesy.

Lze uzavřít, že ve vztahu k praktické realizaci Varianty B1 vyhodnocené touto Studií jako nejvýhodnější nebyl identifikován žádný významný rozdíl, který by odůvodňoval potřebu přechodu uspořádání k obchodní korporaci ve formě akciové společnosti. Nelze v této souvislosti pominout, že přechod k jiné formě uspořádání s sebou samozřejmě nese také nezanedbatelné transakční náklady.

5.5.1.1 Posouzení stanov VHS Turnov V souvislosti s posouzením rozhodovacích procesů v rámci VHS byly rovněž posouzeny stanovy dobrovolného svazku obcí. Je možné, ač to není v souvislosti s předmětem této Studie jakkoli vyžadováno, zvážit úpravu stanov VHS například v následujících ohledech:

aktualizace používaného pojmosloví v souvislosti s proběhlými změnami právního rámce;

podrobnější a přesnější úprava svolávání nejvyššího orgánu svazku;

úprava možnosti přijímání rozhodování per rollam tak, aby bylo v praxi využitelnější;

úprava pořizování zápisů z jednání orgánů svazku; podrobnější úprava pravomocí a činnosti kontrolního orgánu;

nebo podrobnější úprava vystoupení ze svazku a souvisejícího

vypořádání, případně i úprava možnosti vyloučení ze svazku.

Detailnější posouzení stanov nicméně spadá mimo rámec této Studie a vyžaduje zejména samostatné a zevrubné právní posouzení ve vazbě na aktuální potřeby VHS.

6 Závěry a doporučení

Cílem této Studie bylo definování možných Variant, tj. způsobů zajištění správy a provozování VaK po roce 2020 po skončení Stávající provozní smlouvy, a jejich posouzení vytyčenými metodami za účelem určení pořadí výhodnosti Variant.

Bylo identifikováno celkem 12 Variant budoucího provozování VaK v majetku VHS. Tyto Varianty byly posouzeny s ohledem na jejich proveditelnost ve vztahu k plnění strategických cílů VHS a dále z pohledu jejich právní, provozně-technické a časové proveditelnosti, přičemž jako neproveditelné byly označeny celkem čtyři Varianty (A1, A2, B2, C2). Zbývající tzv. proveditelné Varianty zahrnovaly tři dílčí typy Variant, nepodmíněné, podmíněné a nouzové. Tři podmíněné Varianty (C1, D1, E2), tj. Varianty, u nichž je VHS závislá na rozhodnutí někoho jiného, tj. SčVK, potažmo SVS, byly na základě výsledků jednání VHS a SVS z dalšího posouzení vyloučeny (SVS nemá zájem prodat Oblastní závod Turnov). Do dalšího posuzování postoupily čtyři tzv. nepodmíněné Varianty (B1, C3, D2, E1), u nichž VHS o všem rozhoduje zcela samostatně a není na nikom závislá. Varianta A3 je nouzovou Varianta, je tedy právně proveditelná pouze v situaci, kdy není možné realizovat žádnou z proveditelných Variant z důvodu nepředvídatelných okolností (nezávislých na vůli VHS) znemožňujících realizaci konečné Varianty.

Čtyři nepodmíněné proveditelné Varianty byly hodnoceny pomocí analýzy rizik, ekonomického hodnocení, multikriteriální analýzy a SWOT analýzy na základě dohodnutého přístupu k hodnocení Variant. Z provedeného celkového hodnocení Variant, tedy na základě promítnutí výsledků z MKA a výsledků ze SWOT analýzy, lze konstatovat následující:

Jednoznačně nejvýhodnější variantou je Varianta B1 – Koncesní smlouva. Tato Varianta má nejmenší dopad do ceny pro VaS, je časově málo náročná a způsobuje velice málo případných rizik. Aby

mohla být provozní smlouva uzavřena na dobu 10 let, musí být ze strany provozovatele realizována smluvní investice do majetku provozovatele a na konci provozní smlouvy VHS tento pořízený majetek nabyde, přičemž se jedná o smluvní investici na obnovu a doplnění PLC v předpokládané výši 15 mil. Kč.

Středně výhodnou variantou je Varianta E1 – Servisní smlouva. U této Varianty je rovněž uvažováno, že dodavatel servisních služeb realizuje investice ve výši 15 mil. Kč na obnovu a doplnění PLC. Nicméně tyto investice budou dodavatelem servisních služeb realizovány přímo do majetku VHS. U této Varianty je provozovatelem dle ZoVaK VHS, a proto jsou v rámci Varianty identifikována větší rizika než u Varianty B1.

Jednoznačně nejméně výhodnými variantami jsou Varianty C3 a D2 – Zelené louky. Realizací těchto Variant dochází k největšímu dopadu do ceny pro VaS, a to navýšení ceny o 10 Kč/m3 vč. DPH oproti Variantám B1 a E1, a zároveň se ceny pro VaS významně přiblíží k sociálně únosné ceně. Dále jsou tyto Varianty velice časově náročné a nesou s sebou prokazatelně nejvíce rizik. VHS sice realizací Variant získá vliv na provozování a nemusí znovu činit rozhodnutí o budoucím provozování svých VaK, ale tyto aspekty nepřeváží zásadní identifikovaná negativa.

Výsledné pořadí Variant vzešlé z výsledků této Studie bude sloužit jako podklad pro rozhodnutí VHS o budoucím způsobu provozování svých VaK. V návaznosti na vyhodnocené pořadí Variant bylo pro nejvýhodnější variantu, tj. Variantu B1 – Koncesní smlouva posouzeno vlastnické uspořádání a stávající stanovy svazku. Svazek obcí je pro tuto Variantu vhodným uspořádáním, které není třeba nijak zásadně měnit. Nicméně stávající stanovy svazku by bylo možné v některých jejich dílčích oblastech upravit, aby lépe sloužily potřebám svazku a naplňovaly aktuální změny dle legislativy, jedná se o:

aktualizaci pojmosloví v souvislosti s proběhlými změnami právního rámce;

podrobnější a přesnější úprava svolávání nejvyššího orgánu svazku;

úprava možnosti přijímání rozhodování per rollam tak, aby bylo v praxi využitelnější;

úprava pořizování zápisů z jednání orgánů svazku; podrobnější úprava pravomocí a činnosti kontrolního orgánu;

nebo podrobnější úprava vystoupení ze svazku a souvisejícího

vypořádání, případně i úprava možnosti vyloučení ze svazku.

Na základě vyhotovené Studie bude v průběhu ledna a února 2019 probíhat její projednání jednotlivými členy svazku VHS. V březnu 2019 by mělo dojít ke schválení Varianty k realizaci ze strany RS VHS, na něž bude navazovat dokončení Studie o návrh dalšího postupu v souvislosti se schválenou Variantou (tzv. precizaci). Již od června 2020 by měl výsledný provozovatel přebírat majetek VHS, aby mohlo dojít k bezproblémovému provozování těchto VaK od 1. 1. 2021, tedy po ukončení platnosti Stávající provozní smlouvy k 31. 12. 2020.

Seznam zkratek

Zkratka Význam zkratkyAR Analýza rizikASŘ Automatizovaný systém řízeníČOV Čistírna odpadních vodČR Česká republikaEH Ekonomické hodnoceníGIS Geografický informační systémHW HardwareIn-house Přímé zadání veřejné zakázky či koncese dle ZZVZKanalizace Benecko Kanalizace Benecko – Štěpanická LhotaKanalizace Lomnice Kanalizace Lomnice nad PopelkouKanalizace Rokytnice Kanalizace Rokytnice nad Jizerou

Kanalizace Rovensko Kanalizace Rovensko pod Troskami

Koncesní směrnice Směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí

KŘ nebo Koncesní řízení

Postup zadavatele při zadávání veřejné zakázky, která je koncesí, dle příslušných částí ZZVZ

MF Ministerstvo financí ČR MKA Multikriteriální analýzaMZe Ministerstvo zemědělství ČRMŽP Ministerstvo životního prostředí ČR

OPK Celková hodnota kapitálu použitého pro potřeby výroby a prodeje zboží s regulovanou cenou

OPŽP Operační program Životní prostředí OV Odpadní vodaOZ Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoníkPFO Plán financování obnovy vodovodu a kanalizací VHS na roky 2014 až 2018PLC Programovatelný logický automatPO Přidružená osobaProvozní data Jedná se o taková data, která jsou vytvářena či zaznamenávána zejména

geografickými, zákaznickými, ekonomickými, provozními, dohledovými, majetkovými, manažerskými či obdobnými informačními systémy v souvislosti s provozováním a správou VaK VHS. Data jsou nezbytná k provozování a správě VaK VHS tak, aby byla zajištěna standardní nákladová

Zkratka Význam zkratkyefektivita provozování a správa VaK VHS.

Provozní dokumentace

Jedná se o veškerou dokumentaci, která musí být dle ZoVaK či jiných právních předpisů vedena a vyhotovována ve vztahu k VaK VHS, jakož i o další dokumentaci, která byla, je či bude ve vztahu k těmto VaK vyhotovena nad rámec povinností stanovených dle ZoVaK či jinými právními předpisy.

Provozovatel Společnost, jejímž hlavním posláním je zajištění provozování VaK v majetku VHS Turnov, budovaná na „zelené louce“

PV Pitná voda

PZNK Hodnota přiměřeného zisku zajišťující přiměřenou návratnost použitého kapitálu; definice je následující: PZNK = OPK x WACC

RS VHS Rada sdružení VHS

SčVKSeveročeské vodovody a kanalizace, a.s., IČO: 490 99 451, se sídlem Teplice, Přítkovská 1689, PSČ: 415 50, společnost vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 465

SdEU Soudní dvůr Evropské unie, Rue du Fort Niedergrünewald, L-2925, Lucembursko

SFŽP Státní fond životního prostředí ČRSkupinová kanalizace Turnov, Turnov – město, Ohrazenice, Přepeře

Skupinová kanalizace Turnov

Skupinový vodovod Lomnice Skupinový vodovod Lomnice nad Popelkou

Skupinový vodovod Rovensko Skupinový vodovod Rovensko pod Troskami

Skupinový vodovod Turnov

Skupinový vodovod Turnov, Ohrazenice, Přepeře, Rakousy, Kacanovy, Olešnice

SmVaK Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava a.s.Stávající provozní smlouva

Koncesní smlouva uzavřená mezi VHS Turnov a SčVK dne 31. 8. 2010 na dobu určitou, a to do 31. 12. 2020

Studie „STUDIE VARIANT – Studie zajištění správy a provozování infrastruktury vodovodů a kanalizací v majetku VHS Turnov od roku 2021“ zpracovaná Zpracovatelem Studie

SVS Severočeská vodárenská společnost a.s., IČO: 490 99 469, se sídlem Teplice, Přítkovská 1689, PSČ: 415 50, společnost vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem, oddíl B, vložka 466

SW SoftwareTZ Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, IČO: 653 49 423, se sídlem Brno – Černá Pole, třída Kpt. Jaroše 1926/7, PSČ: 604 55

UTP

Jedná se o takové hmotné unikátní technické prostředky (bez ohledu na to, zda se jedná o věci movité či nemovité), které jsou jednoúčelové, specificky využitelné, výlučně související a nezbytné k dosažení standardní nákladové efektivity ve vztahu ke správě provozování VaK VHS a pro správu a provozování této VH infrastruktury nezbytně nutné. A dále se jedná o takové nehmotné unikátní technické prostředky (včetně programového vybavení nebo pořízených databází), které jsou jednoúčelové, specificky využitelné, výlučně související a nezbytné k dosažení standardní nákladové efektivity ve vztahu ke správě a provozování VH infrastruktury VHS a pro správu a provozování této VH infrastruktury nezbytně nutné.

ÚV Úpravna vodyÚVN Úplné vlastní nákladyVaK Vodovody a kanalizace, dle definice v ustanovení § 2 ZoVaKVaK Turnov Vodovody a kanalizace Turnov, státní podnikVarianta Způsob zajištění správy a provozování infrastruktury VaK v majetku VHS

Zkratka Význam zkratkyTurnov po skončení Stávající provozní smlouvy

VaS Vodné a stočné

Veolia

VEOLIA CENTRAL & EASTERN EUROPE S.A., akciová společnost zřízená podle francouzského práva, se sídlem Paříž, 36-38 Avenue Kléber, PSČ: 750 16, Francouzská republika, zapsaná v obchodním rejstříku Obchodního soudu v Paříži, RCS PARIS 433 934 809

VHS Turnov nebo VHS

Vodohospodářské sdružení Turnov, IČO: 49295934, se sídlem Turnov, Antonína Dvořáka 287, PSČ: 511 01

Vodní zákon Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů Vodohospodářská infrastruktura nebo VH infrastruktura

Vodovody a kanalizace, dle definice v ustanovení § 2 ZoVaK

Vodovod Rokytnice Vodovod Rokytnice nad JizerouVST Vodárenská společnost Táborsko

VÚME Vybrané údaje majetkové evidence, jak jsou definovány v ustanovení § 2 odst. 11 ZoVaK

VÚPE Vybrané údaje provozní evidence, jak jsou definovány v ustanovení § 2 odst. 12 ZoVaK

WACC Míra výnosnosti použitého kapitálu stanovená MFZakázková směrnice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne

26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES

ZIS Zákaznický informační systémZOK Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacíchZoVaK nebo Zákon o vodovodech a kanalizacích

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích)

ZoVZ Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některýchsouvisejících zákonů

ZP Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zpracovatel Studie

Společnosti s názvem Grant Thornton Advisory s.r.o., IČO: 265 13 960, se sídlem Praha 1, Jindřišská 16, PSČ: 110 00 a ROWAN LEGAL, advokátní kancelář s.r.o., IČO: 284 68 414, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1683/127, PSČ: 140 00 a Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s., IČO: 47116901, se sídlem Praha 5 – Smíchov, Nábřežní 4, PSČ: 150 56

ZŘ nebo Zadávací řízení Postup zadavatele dle části druhé ZZVZ

ZZVZ nebo Zákon o zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 134/ 2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek

Přílohy

www.grantthornton.cz / www.gti.org©2018 Grant Thornton International Ltd. All rights reserved.Grant Thornton Advisory s.r.o. je členská firma Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). Odkazy na Grant Thornton se vztahují ke Grant Thornton International nebo členským firmám. Grant Thornton International a členské firmy nejsou mezinárodním partnerstvím. Služby jsou nezávisle poskytovány jednotlivými členskými firmami./ Grant Thornton Advisory s.r.o. is a member firm of Grant Thornton International Ltd. (Grant Thornton International). References to Grant Thornton are to Grant Thornton International or its member firms. Grant Thornton International and the member firms are not a worldwide partnership. Services

Documents

mestojilemnice.czmestojilemnice.cz/data/jil_files/10945/zm4-pr1a.docx · Web viewSrovnáním padesáti největších provozovatelů dle objemu fakturované pitné vody lze zjistit,