VESMÍR

VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU

• Představy dávných dob :▪ Země je plochá deska▪ Země je střed Vesmíru▪ Vše ve Vesmíru obíhá kolem Země

Dvě teorie : PTOLEMAIOS - Geocentrická = Zeměstředná soustava – Země je střed Vesmíru, kolem ní obíhají všechny planety

MIKULÁŠ KOPERNÍK= Heliocentrická = Sluncestředná soustava – Slunce středem Vesmíru, kolem něj obíhají planety, měsíce atd.

- církev učení odmítala, zakazovala, trestala a usmrcovala

GALILEO GALILEI – sestrojil dalekohled▪ JOHANNES KEPLER – dráhy oběhu planet kolem Slunce jsou elipsy▪ ISAAC NEWTON – zákony o gravitační síle a gravitačním Planety objevovány postupně – 18.-Uran, 19. Neptun, 20.-Pluto, Galaxie

CESTY DO VESMÍRU = KOSMICKÉ LETY- nové poznání • První umělá družice Země : SPUTNIK 1 (1957)• První kosmonaut : JURIJ GAGARIN (1961)• První lidé na Měsíci : 1969 NIEL ARMSTRONG, EDWIN ALDRIN

PŘÍSTROJE VE VESMÍRU• Umělé družice – nachází se na oběžné dráze Země, krouží kolem ZeměVýznam : předpověď počasí, vyhledávání nalezišť nerostných surovin, přenáší telefonní hovory, rozhlas, televize• Kosmické sondy – výzkumné sondy (přístroje) vysílané k planetám• Kosmické dalekohledy – 1990 – HUBBLŮV – získávání informací z Vesmíru a Galaxií

SLUNEČNÍ SOUSTAVA

• Vznik – před 5 miliardami let ze sluneční pramlhoviny

• Složení ▪ Hvězda – Slunce▪ 8 planet s měsíci▪ planetky, komety, meteorická tělíska

SLUNCE

▪ hvězda obrovských rozměrů a obrovské hmotnosti (1000x větší než všechno ve SS)▪ obsahuje žhavé plyny▪ teplota – povrch 6000°C, ve středu (jádro) 14 miliónů °C

▪ Reakce Slunce:1)V jádru – přeměna prvků =>uvolnění zářivé a tepelné energie = Slunce svítí a hřeje2)Sluneční erupce – vyvržení proudu elektricky nabitých částic, mohou dosáhnout Zemi – způsobují polární záři – vliv na zdraví lidí, počasí

▪ Na Slunci pozorujeme:1)Sluneční skvrny – tmavší místa, chladnější než okolí2)Protuberanci – při zatmění Slunce, oblaka horkých plynů nad povrchem Slunce – vidíme jako plamínky

3) Korónu – řídké, žhavé plyny obklopující Slunce

PRAVIDLO – Na Slunce se nikdy nedíváme okem, nebo běžným dalekohledem – hrozí zničení očí. Speciální přístroje.

ZATMĚNÍ SLUNCE

PLANETY

- nesvítí – odráží část světla od Slunce

1)Planety zemského typu- jsou blízko u Slunce, malé, pomalu se otáčí kolem osy, pevný povrch, málo měsíců

MERKUR VENUŠE - ▪ Po západu Slunce VEČERNICE▪ před východem JITŘENKA

▪ světlo ze Slunce 3 min.

ZEMĚ – Měsíc, světlo 8 minut MARS – není vyloučen primitivní život, Červenooranžová, 2 měsíce, sondy na Mars

MARS

▪

2)Planety typu ………………………- velké, vzdálenější od Slunce, ………………….. povrch, rychle se otáčí kolem osy, prstence,

hodně ……………………………..

JUPITER – největší, rudá skvrna SATURN – 20 i více měsíců 

▪ 16 měsíců

URAN – zelená, mrazivá NEPTUN

PLANETKY

▪ nachází se mezi Marsem a Jupiterem▪ obíhají kolem Slunce▪ nepravidelný tvar (10m – 100 km)Pluto – byla to planeta, ledový měsíc, má 1 měsíc

KOMETY

▪ obíhají kolem Slunce za ,,planetou´´ Pluto▪ nepravidelný tvar▪ Složení : jádro – směs zmrzlých plynů a hornin

ohon=obal – uvolněné plyny a prach z jádra.Ohon nemá kometa stále, jen když se přiblíží ke Slunci a led taje.

METEORY

▪ malá tělíska, kamínky, prach▪ Meteor – tělísko, které vnikne do atmosféry, zahřeje se a shoří = září▪ Meteorit – těleso, vnikne do atmosféry, neshoří a dopadne na Zem. Vytváří kráter.

MĚSÍC

▪ jediná přirozená družice v gravitačním poli Země▪ vzdálenost od Země 384 000 km▪ nesvítí▪ 1969-1972 – 12 astronautů na Měsíci z expedice ApolloPOVRCH :

▪ temné skvrny – roviny z tmavých hornin, říkáme jim ,, moře´´▪ krátery – světlé oblasti

POHYBY :▪ Obíhá kolem Slunce – 1 rok▪ Obíhá kolem Země – 1 měsíc(27dnů,8hodin),(13x za rok)▪ Otáčí se kolem své osy – 1 měsíc

▪ Ze Země vidíme jen 1 stranu Měsíce = přivrácená strana. Důvod – oběh kolem Země je stejně dlouhý jako oběh kolem osy. Odvrácená strana – nikdy ji nespatříme, vyfotografovaly ji kosmické sondy.

▪ Fáze Měsíce- různě velké části osvětlené měsíční polokoule- 1.čtvrť, dorůstá, úplněk, couvá, 3. čtvrť. nov

GALAXIEVesmír je celý vyplněn velkým množstvím galaxií. Vzdálené galaxie vyfotil Hubblův dalekohled. ▪ Naše Galaxie :

• tvar čočkovitý disk, říkáme jí Mléčná dráha Současná teorie vzniku Vesmíru Velkým třeskem. Vesmír se neustále rozpíná.

ZEMĚ

• Tvar : na pólech zploštělá, na mnoha místech deformovaná koule (geoid). Určují ho družice•Rozměry: poloměr – 6378 km obvod rovníku – 40 000 km• Pohyby 1) OTÁČENÍ ZEMĚ KOLEM OSY▪ Zemská osa – myšlená čára procházející S a J pólem, severní část míří k Polárce. Není kolmá k oběžné rovině = je nakloněná▪ Směr otáčení – od Z → V, proti směru hodinových ručiček▪ Doba 1 otočení – 24 hodin, (23:57min.)▪ Důsledek otáčení – Střídání dne a noci

2) OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE▪ Doba oběhu – 365 a ¼ dne = 1 rok. Čtvrt dne vynecháváme→za 4 roky z toho vznikne 1 den, o který je každý 4. rok delší = přestupný rok = 366 dní. Den navíc se dává do února = 1x za 4 roky má 29 dní.▪ Dráha oběhu – elipsa – Země je někdy Slunci blíže, někdy dále▪ Důsledek oběhu – Střídání 4 ročních obdobíSklon zemské osy + oběh Země kolem S = mění se úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch během roku = mění se množství tepla, délka dne a noci = doba, po kterou dopadají na Zemi sluneční paprsky.

▪ 21. března – JARNÍ ROVNODENNOST- sluneční paprsky kolmo na rovník- obě polokoule mají stejně světla 12 h noc a 12 den- S polokoule jaro, J – podzim

▪ 21. června – LETNÍ SLUNOVRAT- sluneční paprsky kolmo na obratník Raka (S)- S polokoule přikloněna ke Slunci = více světla, 16 h den, 8h noc- S léto, J zima

▪ 23. září – PODZIMNÍ ROVNODENNOST- sluneční paprsky kolmo na rovník- obě polokoule stejně světla –12h den,12h noc- S podzim, J jaro

▪ 21. prosince – ZIMNÍ SLUNOVRAT- sluneční paprsky kolmo na obratník Kozoroha (J)- J polokoule přikloněna ke Slunci - S polokoule méně světla – 16h noc, 8h den- S zima, J léto

GLOBUS A MĚŘÍTKO

▪ Školní zeměpisný glóbus- zmenšený a zjednodušený model Země- otáčí se kolem osy, která je nakloněná - znázorňuje zemský povrch

• Pevninu = světadíly=kontinentyBarvy : nížiny – zelená, vysočiny – hnědá▪ Světový oceán – modrá barva

Barvy jsou různé - podle nadmořské výšky▪ vysoké hory – tmavě hnědá▪ nižší hory – světle hnědá▪ hluboké moře – tmavě modrá▪ mělké moře – světle modrá▪ nížina – světle zelená▪ proláklina – tmavě zelená

Globus má určité MĚŘÍTKO = číslo udávající poměr zmenšení globusu ke skutečnosti.Většinou má měřítko 1 : 40 000 000, což nám říká, že 1 cm na globusu je 400 km ve skutečnosti

1 : 40 000 000 1km = 1000m 1cm na mapě = 40 000 000cm ve skutečnosti 1m = 100cm1cm na mapě = 400km ve skutečnosti 1km = 100 000cm

POLEDNÍKY A ROVNOBĚŽKY

POLEDNÍKY▪ myšlené čáry (polokružnice) spojují S a J pól▪ prochází místy, kde je ve stejnou chvíli poledne▪ všechny jsou stejně dlouhé▪ jsou označeny stupni▪ určují zeměpisnou délku▪ hlavní poledník = NULTÝ (0°) – prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně▪ od hlavního poledníku je 180° na V a 180° na Z = poledník 180° - protilehlý poledník k 0.▪ 0. a 180. poledník rozdělují Zemi na Z a V polokouli

ROVNOBĚŽKY▪ myšlené čáry - kružnice▪ každá rovnoběžka je různě dlouhá▪ jsou označeny stupni▪ určují zeměpisnou šířku▪ hlavní rovnoběžka = ROVNÍK 0° - nachází se přesně v poloviční vzdálenosti mezi S a J pólem = rozděluje Zemi na S a J polokouli. Je to nejdelší rovnoběžka.▪ od rovníku směrem k pólům se rovnoběžky zkracují, na pólech jsou to body▪ od rovníku je 90° na S a 90° na J▪ významné rovnoběžky – obratník Raka, Kozoroha, S polární kruh, J polární kruh

URČOVÁNÍ ZEMĚPISNÉ POLOHY

- určujeme pomocí zeměpisné sítě = poledníky, rovnoběžky- určujeme je ve stupních º 1º

● ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA- oblouková vzdálenost kteréhokoliv místa na zeměkouli od rovníku, vyjadřujeme stupni.- určujeme podle rovnoběžky, která tím místem procházíMísta na : ▪ Na S polokouli–severní zeměpisná šířka- zkratka s.š.▪ Na J polokouli-jižní zeměpisná šířka- zkratka j.š.▪ Rovník – pouze zeměpisná šířka

Např.Praha - leží na 50. rovnoběžce na S polokouli = 50º s.š.Oslo 60º s.š. Jakarta 6º j.š.

● ZEMĚPISNÁ DÉLKA- oblouková vzdálenost místa na zemi od hlavního (nultého) poledníku, vyjadřujeme ve stupních.- určujeme podle poledníku, který tím místem procházíMísta na:▪ V polokouli – východní zeměpisná délka – zkratka v.d.▪ Z polokouli – západní zeměpisná délka – zkratka z.d.▪ Oº a 180º - jen zeměpisná délka z.d.

Např.Tunis 10º v.d.Giza 30º v.d.

● ZEMĚPISNÁ POLOHA- získáme ji určením zeměpisné délky a šířky místa

Světové strany : hlavní : S, J, V, Zvedlejší : SZ, SV, JV, JZ

ZEMĚPISNÁ POLOHA ZEMĚPISNÁ DÉLKA → POLEDNÍKY → 0-180º → VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA → ROVNOBĚŽKY → 0-90º → SEVERNÍ, JIŽNÍ

REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů

Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce

ČASOVÁ PÁSMA NA ZEMI

- Země má ……….. na V a ………… na Z = 360°- Země je rozdělena na 24 časových pásem- Každé časové pásmo má 15 stupňů- Osy časových pásem jsou poledníky 0, 15, 30, 45, 60° atd.

● PÁSMOVÝ ČAS- čas v každém místě určitého časového pásma- sousední pásmo ležící na Z = minus 1 hodina

na V = plus 1 hodina Příklad :

9h 10h 11h 12h 13h 14h -3 -2 -1 0 +1 +2

● SVĚTOVÝ ČAS- základní čas nultého poledníku, od tohoto času se počítá rozdíl časů ostatních časových pásem

● SMLUVENÝ ČAS- trvale, nebo dočasně zavedení času jiného pásmaNapř.▪ ČR přijímá v létě – letní.čas – čas posunutý o hodinudopředu – čas sousedního V pásma▪ Velké státy –Kanada, USA, Rusko,

● DATOVÁ MEZ- poledník 180°- přechod 180. poledníku z V pololkoule→Z polokouli = datum o 1 den zpět

ze Z polokoule→V polokouli = datum o 1 den dopředu

MAPA

– zkreslené, zjednodušené a zmenšené znázornění zemského povrchu

● ZKRESLENÍ :- mapa = povrch Země v rovině x zemský povrch = zakřivený = nelze na mapě přesně znázornit = dochází ke zkreslení ÚHLŮ, PLOCH a DÉLEK- čím větší území je na mapě, tím je zkreslení větší

● ZJEDNODUŠENÍ :- do mapy nelze zakreslit vše- mapa světa – mapa ČR – automapa – plán (je nejpodrobnější)

● ZMENŠENÍ :- vyjádřeno měřítkem = poměr, kolikrát jsou určité hodnoty na mapě proti skutečnosti zmenšeny.Měřítko : číselné, grafické

● PLÁN :- zvláštní druh map, zobrazuje malé území, má speciální obsah, není na nich

● DRUHY MAP :

1) Podle obsahu :▪ obecně zeměpisné – hory, nížiny▪ tematické : počasí, půdy, politika, průmysl2) Podle velikosti zobrazovaného území▪ mapy světa ▪ světadílů ▪ části světa ▪ státy ▪ oblasti

● OBSAH MAP :1) Výškopis – znázorňuje výškové poměry krajinyZnázornění : ▪ barvou

▪ kótou - značka a číselný údaj▪ vrstevnice = čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Příkrý svah = vrstevnice hustě, mírný svah = vrstevnice řídce▪ kopečková metoda

2) Polohopis – znázorňuje vodní toky, lesy, obce, silnice, železnice▪ smluvené značky(vysvětlivky)▪ různý typ písma(města, státy)

● SOUBOR MAP = ATLAS- národní, místní, města, tématické- obsahuje REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů

Př. PRAHA – 55 B 9 strana – písmeno a číslo čtverce

KRAJINNÁ SFÉRA

- tvoří ji krajiny

● Části krajinné sféry : ▪ Přírodní – přírodní sféra – hory, lesy,řeky ▪ Vytvořené člověkem – domy, věže, cesty

● Přírodní sféra : 5 částí (sfér) ▪ LITOSFÉRA – svrchní část pevného zemského tělesy ▪ PEDOSFÉRA – půdní obal Země ▪ HYDROSFÉRA – vodní obal Země ▪ BIOSFÉRA – rostliny, živočichové ▪ ATMOSFÉRA – vzdušný obal Země

STAVBA ZEMSKÉHO TĚLESA

● ZÁKLADNÍ VRSTVY◦ Zemská kůra◦ Zemský plášť◦ Zemské jádro

ZEMSKÁ KŮRA :- svrchní pevná část zemského tělesaDělení: ▪ pevninská- hloubka 30km, hory 80 km

▪ oceánská –, 6km, dno oceánu

ZEMSKÝ PLÁŠŤ :- hloubka 2900 kmVrstvy: ▪ svrchní pevná = litosféra

▪ roztavená plastická = pod litosférou

ZEMSKÉ JÁDRO : ▪ vnější – tekuté, plastické ▪vnitřní – pevné

LITOSFÉRA

- zemská kůra a svrchní část (pevná) zemského pláště- rozlámána na LITOSFERICKÉ DESKY

▪ LITOSFERICKÉ DESKY- leží a pohybují se na roztavené části zemského pláště, stoupají, klesají a pohybují se do stran (několik cm za rok)ČR leží na : EUROASIJSKÉ LDDalší LD : Indická, Pacifická, Americká (S, J), Africká

DNO SVĚTOVÉHO OCEÁNU

● Pevninský šelf- okraj pevniny zatopený vodou, tvořen pevninskou kůrou do hloubky 200 m.- dno se svažuje velmi pozvolna- území naleziště ropy a zemního plynu, znečišťování

● Pevninský svah- pevnina,která se rychle svažuje,hloubka až 7000 m

● Oceánská pánev- dno oceánu, hloubka kolem 5500m, oceánská zemská kůra

● Středooceánské hřbety- oddělují pánve, rozpínání oceánského dna, výlev magmatu = nová zemská kůra, podmořská pohoří (výška až 4000m), někdy se zvedají nad zemský povrch

● Hlubokooceánské příkopy- protáhlé sníženiny, nejhlubší části dna, zánik zemské kůry

PŘÍRODNÍ ČINITELÉ

- vznik a vývoj zemského povrchu

▪ Dělení : 1) Vnitřní – vytvářejí zemský povrch, pohyby LD

• zemětřesení• sopečná činnost• vrásnění• zdvihy, poklesy

2) Vnější – rozrušují a zarovnávají zemský povrch = zvětrávání• dešťová voda• sníh• teplota• led• kořeny rostlin• vítr

VNITŘNÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ

▪ ZEMĚTŘESENÍ- vzniká při pohybu LD po puklině = zlomu- dochází ke stlačení nebo rozpínání zemské kůry- v horninách je napětí – to se uvolňuje – náraz vyvolává otřesy- bod vzniku Epicentrum = ohnisko – z něj se všemi směry šíří zemětřesné vlny- zaznamenává ho seismograf- mají katastrofické následky, může vyvolat vlnu tsunami- ničivost zemětřesení – Richterova škála

▪ SOPEČNÁ ČINNOST- vznik – místo, kde na sebe naráží 2 LD a podsouvá se 1 pod 2- roztavená zemská hmota - magma- velkými tlaky – magma, horniny, plyny a páry na povrch = vznikají sopky a sopečná pohoří- magma, které se dostane na povrch = láva (vytlačena ze sopky s plyny a úlomky skal)- blízkost sopky – vznik gejzírů (Island, Nový Zéland, USA)

▪ VRÁSNĚNÍ - VZNIK VRÁSOVÝCH POHOŘÍ- vznik v místě nárazu 2 LD → stlačení → zprohýbání do vln = vrásy a vrásová pohoří (Pyreneje, Alpy, Karpaty)Části vrásy: 1) sedlo (hřbet pohoří)

2) koryto (údolí)

sedlo

koryto

▪ ZLOMY – KERNÁ POHOŘÍ- vysoký tlak – horniny se nemohou ohýbat = prasknou = vzniknou zlomy – zemská kůra je rozlámána na KRY – vysunují se a klesají = vznikají kerná pohoří

ZÁVĚR – POHOŘÍ MOHOU VZNIKAT

1) sopečná činnost = pohoří sopečná2) vrásněním = vrásová pohoří 3) zlomy = kerná pohoří

zlom

KRA

VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ

- utváří a přetváří zemský povrch

● VODA – DEŠŤOVÁ, TAJÍCÍ▪ Kyselé deště – v atmosféře se mísí voda s oxidem uhličitým, vzniká stálý roztok kyseliny →voda do hornin, lesů atd. → negativní účinek (měknou, rozpadají se)▪ Mechanické působení – obrušování, vymílání, splavování, odplavení▪ Záplavy – přehrady, betonová říční koryta

● TEPLOTA VZDUCHU▪ Teplo – roztahování hornin tlak,drolení,▪ Chlad – smršťování pukání

● LED▪ Voda zmrzne v puklinách→zvětšování, rozpad

● KOŘENY ROSTLIN▪ rozšiřují pukliny, naleptávají horniny

● VÍTR▪ unáší materiál (prach, písek)→obrušuje skály →ukládá (vznikají pohyblivé, písčité pahorky, přesypy)▪ Čím je rychlost větru vyšší, tím více unáší materiálu▪ Člověk ovlivňuje činnost větru

- lesy, větrolamy = zpomalení větru- vykácení = zvětrávání – rozpad původní souvislé horniny →zvětraliny (kameny, štěrk, písek)

● TEKOUCÍ VODA▪ Rozšiřuje a vymílá povrch – vznik říčních údolí▪ Nově tvoří zemský povrch – ukládání unášeného materiálu

▪ Vodní tok- teče žlabem = korytemČásti : Horní tok – velký sklon, rychlost, síla, unáší velké množství materiálu, posunuje velké kameny

Střední tok – méně prudký, posunuje valouny, písek Dolní tok – pomalý, unáší drobné valouny, písek, ukládání unášeného materiálu = říční nánosy Ústí řeky – do oceány, jiné řeky

- typy ústí : delta, nálevka (zakresli do sešitu)

NálevkaDelta Nilu

ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY

1)Členění podle nadmořské výšky▪ nížiny – do 200 m.n.m. ▪ vysočiny – nad 200 m.n.m.

2)Členění podle rozdílu nadmořských výšek

▪ ROVINA – plochý až mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30m, roviny ve velkých nadmořských výškách = plošiny (Tibetská, Luanda Katanga)

3000 m.n.m.

▪ PAHORKATINA – mírně zvlněný povrch, mírné svahy, mělká údolí, rozdíl do 150 m. Nejčastější typ krajiny u nás.

▪ VRCHOVINA – příkřejší svahy, hlubší údolí, rozdíl do 300m.

▪ HORNATINA – strmé svahy, hluboká údolí, rozdíl do 600 m.▪ VELEHORNATINY – strmé, často skalnaté svahy, rozdíly přes 600 m, těžký život, málo lidí, nízké teploty, časté změny počasí.

Rozdíl nadmořské výšky

do 30 m

plošina

do 150 m

do 300 m

ATMOSFÉRA

- vzdušný obal Země

▪ Vzduch – směs plynů (N 78%, 02 21%, CO2, vodní páry, ozon)▪ Ozonosféra – vrstva ozonu, chrání před škodlivým kosmickým zářením, citlivá – freony – ničí, jsou zakázány. Nejhorší situace Antarktida, Austrálie, J Amerika. Sleduje se, chráníme se krémy, brýlemi

▪ Počasí- okamžitý stav atmosféry- určují ho meteorologické prvky

▪ Meteorologické prvky

1)Sluneční záření – ovlivňuje teplotu vzduchu, čím je úhel dopadu slunečních paprsků vyšší, tím je tepleji. Nejtepleji rovník x póly.2)Teplota vzduchu – teploměr, ºC, nejtepleji je na zemském povrchu, čím jdeme výš – teplota klesá3)Vlhkost vzduchu – množství vodní páry ve vzduchu. Velká vlhkost = mlha, malá = mráz4)Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy mraky.Vznik mraku : sražení vodní páry ve vzduchuZataženo-skoro zataženo-oblačno-polojasno-skoro jasno-jasno5)Srážky – vznik v oblacích, množství-milimetry ▪ déšť-mrholení-sníh-kroupy▪ rosa (sražení vodní páry na chladnějších místech)▪ jinovatka (sražení vodní páry při teplotách pod 0ºC)▪ námraza (souvislá ledová vrstva na pevných předmětech)6)Tlak vzduchu – působení vzduchu na zemský povrch, jednotka hektopascal7)Vítr – proudící vzduch, vane z vysokého (V) tlaku do nízkého (N) tlaku▪ určujeme – směr, rychlost (m/s, km/h)

▪ Počasí se neustále pohybuje▪ Pracovníci – meteorologové▪ Místo pozorování počasí – meteorologická stanice, meteorologická budka(měří a zaznamenávají 1x/hod)Mapa, která nám ukazuje počasí = synoptická mapa

PODNEBÍ, PODNEBNÉ PÁSY- dlouhodobý stav atmosféry

Podnebí závisí na :1)Slunečním záření – důležité je množství, hodně = teplo x málo = zima → vznik podnebných pásůPodnebné pásy :

▪ tropický – kolem rovníku, celý rok teplo, Slunce vysoko, nestřídají se roční období▪ subtropický – přechodný

▪ mírný – mezi obratníky a polárními kruhy, střídání 4 ročních období▪ subpolární – přechodné▪ polární – mezi polárními kruhy a póly, chladno, polární den a noc

2)Nadmořská výška – čím je vyšší NV, tím je teplota nižší, klesá tlak a přibývá srážek3)Vzdálenost od oceánu

▪ oceánské podnebí – mírné teploty, vlhko, malé rozdíly teplot, prší▪ vnitrozemské podnebí – suché, málo srážek, horká léta, mrazivé zimy, vysoké rozdíly teplot▪ přechodné podnebí – záleží na směru větru, změna počasí každých asi 5 dní

CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V   ATMOSFÉŘE

- proudění (vítr) je vyvoláno rozdílným tlakem a teplotou vzduchu

zvyšování teploty = snižování tlaku snižování teploty = zvyšování tlaku

- na určitých místech světa je stejná teplota = stále stejný tlak

Rovník = Tlaková níže TN Póly = Tlakový výše TN

- vítr vane z TV → TN = vznikají pravidelné větry

1)Pasáty – vanou od obratníku k rovníku, stáčí se na západ (díky otáčení Země kolem osy)▪ SV Pasát▪ JV Pasát

2)Monzuny – vanou z oceánu na pevninu nebo naopak▪ Letní monzun – oceán → pevnina = vlhko▪ Zimní monzun – pevnina → oceán = sucho

HYDROSFÉRA- vodní obal Země▪ Voda na Zemi

• Světový oceán (97%)• Voda na pevnině(3%) - povrchová, podpovrchová• Voda v atmosféře – vodní pára

SVĚTOVÝ OCEÁN

▪ Základní pojmy :▪ Moře – okrajové části oceánu

- dělení : okrajová – volně spojena s oceánem vnitřní – obklopena pevninou

▪ Průliv – zúžená část oceánu mezi pevninami▪ Průplav – zúžená část oceánu prokopaná člověkem▪ Záliv – výběžek oceánu do pevniny▪ Poloostrov – výběžek pevniny do oceánu▪ Ostrov – část pevniny obklopená mořem ▪ Souostroví – skupina ostrovů▪ Břežní čára – místo styku oceánu s pevninou▪ Pobřeží – pruh území kolem břežní čáry

▪ Vlastnosti oceánské vody1)Slanost – hořce slaná, obsah soli závisí na teplotě vody – čím větší teplota = vyšší slanost- jednotka slanosti promile ‰ (1‰ = 1 gram soli v 1 litru vody)

ZJISTI SLANOST TĚCHTO MOŘÍ (PRACUJ S ATLASEM)Středozemní moře Severní mořeRudé moře Labradorské mořeArabské moře Hudsonův záliv

2)Teplota – závisí na podnebí a oceánských proudech, oceánský led, plovoucí led – ledoborce (slanost moře = mrznutí a tání při – 1,9ºC)

3)PohybTypy pohybů▪ Oceánské proudy – příčina -rozdílná teplota vody- teplé NAPIŠ 3 PŘÍKLADY

- studené NAPIŠ 3 PŘ.▪ Vlnění – vzniká vlivem větru, příboj▪ Dmutí = příliv, odliv – změna výšky mořské hladiny na pobřeží během 24 hodin – 2x příliv, 2x odliv = změna každých 6 hodin, způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce

VODA NA PEVNINĚ

Povrchová voda – vodní toky, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže, sníh

• Vodní tokyPramen – začátek toku (vyvěrající podzemní voda)Přítok – vodní tok ústící do jiného, určují se od pramene – pravý, levýPovodí – území, odkud voda stéká do jedné řekyÚmoří – území, odkud voda stéká do jednoho mořeRozvodí – hranice povodí nebo úmoříBezodtoká oblast – oblast, odkud neodtéká voda do oceánu

REKORDY – Nejdelší vodní tok- Amazonka 7025km- Nil 6671 km- Chang Jang

• Jezera – přirozené vodní nádržeDělení :

- sopečná – Viktoriino- ledovcová – Ladožské, Oněžské- zatopená, příkopových propadlin – Bajkal- zbytky moří – Kaspické, Mrtvé – slaná

REKORDY - Nejhlubší – Bajkal- Největší – Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino

• Bažiny – trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami

• Umělé vodní nádrže – vytvořil je člověk

Rybníky – nádrže k chovu ryb a rekreaci, u nás – Jižní Čechy = Třeboňsko

Přehrady – přehrazení říčního údolí = zatopení krajiny, vesnic, silnic. Funkce – zadržovat vodu, chránit před povodněmi, regulace vody, zdroj pitné vody, energie, rekreace

• Ledovce – 10% povrchu ZeměHorské – vznik v horách, sníh neroztaje ani v létě = nahromadí se a mění se v led. Pohybují se do údolí ve tvaru písmene USněžná čára : nadmořská výška, od které směrem vzhůru po celý rok neroztaje sníhPevninské – vznikají v polárních pásech (Grónsko, Antarktida), zadržují 77% sladké vody, pohybují se a ulamují do oceánu = ledové kry

Podpovrchová voda- voda, která se vsákne do půdy a do zvětralin- dělení : půdní

podzemní• Půdní voda – obsažená v půdě, důležitá pro rostliny• Podzemní voda – vyskytuje se hlouběji, vyplňuje dutiny v horninách a hromadí se- čistá = zdroj pitné vody (studny)- dnes = znečištění – hnojiva, továrny atd.- výtok podzemní vody na povrch = pramen- vývěr teplé vody na povrch = gejzír

OBĚH VODY V   PŘÍRODĚ

- voda je v neustálém pohybu- 2 oběhy vody : malý oběh velký oběh

▪ Velký oběh – mezi oceánem a pevninou

oceán=výpar ◦ vznik oblaků ◦ odnos větrem nad pevninu ◦ déšť ◦ část se vsákne ◦ část se vypaří ◦část odteče

▪ Malý oběh- nad pevninou- nad oceánem

PEDOSFÉRA

- půdní obal Země▪ Půda

- hlavní podmínka života na Zemi - růst rostlin, váže vodu, ŽP rostlin a živočichů• Vznik – přeměnou zvětraliny v půdu působením vody, vzduchu a organismů• Složka půdy – základ matečná hornina = podkladová

1) neživá složka ◦ hlína (jíl, prach, písek)◦ půdní voda◦ půdní vzduch◦ humus (odumřelé zbytky rostlin a živočichů)

2) živá složka◦ kořeny živých R◦ drobní živočichové◦ mikroorganismy (bakterie)

• Úrodnost půdy – schopnost poskytnout R dostatek živin, vody, vzduchu, ovlivňuje ji množství humusu. Člověk se snaží zvyšovat úrodnost půdy – hnojení, obdělávání, zavlažování, odvodňování.• Druhy půd – závisí na velikosti částic v půdě

◦ jílovité – nejmenší částice◦ hlinité – menší i větší◦ písčité – největší

• Typy půd – každý typ má svůj půdní profil = řez půdou = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině◦ černozemě – nejúrodnější, tmavá barva, hodně humusu, v nížinách

◦ hnědozemě – méně humusu◦ hnědé lesní půdy – tenká vrstva humusu, málo úrodné, pahorkatiny◦ podzolové – málo humusu, nejméně úrodné, hory

•Eroze – odnos, rozrušení půdy (voda, vítr), člověk (kácení lesů, orba na svazích)• Úbytek – stavba nových domů, těžba, odpady

BIOSFÉRA

- rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy- každý organismus žije v jiných PP, které jsou rozdílné v každé části zemského povrchu- Přírodní podmínky závisí na:

◦ zeměpisné šířce◦ nadmořské výšce◦ vzdálenosti od oceánu◦ vzdušných proudech◦ oceánských proudech (chladné, teplé)

VEGETAČNÍ PÁSY :TROPICKÝ PÁS

– nachází se kolem rovníku▪ Tropický deštný les- 10ºs.š. - 10ºj.š.- rozšíření – SP – VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ– teplo a vlhko po celý rok- pestré rostliny , mnoho druhů, lesy vytváří patra – bylinné, keřové, stromové, korunové ◦ typické rostliny – orchidej, filodendron, mučenka, liány, vzácná dřeva – cedr, mahagon, eben, palisandr- živočichové – mnoho druhů, hmyz, ptáci, opice, jaguár, hadi (motýli, kudlanka, kolibřík, tukan, papoušek)- problém – kácení deštného lesa ▪ Střídavě vlhké (monzunové) lesy- rozšíření – tropický a subtropický pásSP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ- podnebí – střídání 2 období – dešťů x sucha

◦ období sucha – opadají, žloutnou (trny)◦ období dešťů – kvetou, rostou, rozmnožují

- využití – plantáže – banán, kakao, kokos, palma olejná

▪ Savany- podnebí – střídání 2 období – déšť x sucho = 2 podoby savany- jsou to travnaté krajiny s roztroušenými skupinami stromů- období dešťů – je krátké, vysoká, zelená tráva, mláďata, dostatek potravy- období sucha – nehostinná, prach, R usychají, opadají, zvířata se stěhují za vodou- rostlinstvo – baobab, akácie, trávy- živočichové – slon, žirafa, zebra, gepard, lev, hadi, antilopy, termiti, supi- využití – pastviny pro dobytek, plantáže – bavlna, obilí, palma olejná (arašídy)

▪ Pouště a polopouště- rozkládají se v tropech, subtropech i mírném pásu- podnebí – nejsušší oblasti, velké rozdíly teplot – ve dne velké teplo x v noci chladno, nedostatek vody- povrch – kamení, písek = velké zvětrávání (rozdíly teplot)- rostlinstvo ◦ musí být přizpůsobeni – dlouhé kořeny, listy mají žlábek, který sbírá vodu, skladují vodu ve tkáních, silná vosková vrstva, chlupy ◦ datle, keře, agáve, aloe, kaktus- živočichové- žijí v podzemí, zahrabávají se, vycházejí jen v noci, mají zásoby tuku◦ velbloud, hadi, sup, hmyz, štír, varan- využití – řídké zalidnění – pouze v místech výskytu podzemní vody – oázy – palma datlová- oáza – voda vyvěrá podél zlomu, podmínkou je napjatá hladina spodní vody (voda je pod tlakem mezi dvěma nepropustnými horninami)

SUBTROPICKÝ PÁS

- přechod mezi tropickým a mírným pásem- SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ

Dvě oblasti :▪ Vlhké subtropy (monzunové)- podnebí – malé teplotní rozdíly – zima teplá, vlhká, léto-teplé, deštivé (monzun)- využití – lesy – přeměněny hlavně v nížinách na rýžová pole▪ Suché subtropy- podnebí – horká, suchá léta, teplá a deštivá zima- rostliny – cypřiše, cedry, fíky, levandule, olivy, mandle, citrusy, pomeranče, víno, ořechy- živočichové – daněk, kamzík, ovce, srnec, muflon, šakal, plazi, klokan- využití – původní lesy vykáceny – dnes křoviny nebo pole – obilí, zelenina, citrusy, olivy, vínovyšší polohy – pastviny – ovce, kozy

MÍRNÝ PÁS- mezi obratníky a S polárními kruhy- téměř celá Evropa, Asie střed, USA, J Argentina, J AustrálieDělení :▪ Stepi a lesostepi- podnebí – teplá, suchá léta x chladné suché zimy- rostliny ◦ travnaté porosty, nerostou zde stromy, tamaryšek, traviny, tulipán- živočichové – sysel, jeřáb, lasice, zmije, osel- dělení : ◦ prérie – S Amerika ◦ pampy – J Amerika ◦ Asie- využití - hodně humusu - úrodné – pšenice, kukuřice, sucho – ovce, dobytek, mění se v poušť- na okrajích je více srážek – lesy = lesostepi● Listnatý a smíšený les

- J část mírného pásu - Stromy opadávají – dub, buk, bříza, habr

- živočichové – jelen, liška, kuna, jelenec, sojka- husté osídlení - využití ◦ lesy vykáceny – pole, louky, pastviny● Tajga = jehličnatý les- nejsevernější část mírného pásu – Kanada, S Evropa, Rusko- chladno, málo úrodné půdy- smrk, modřím, borovice, jedle- medvěd, los, rys, tetřev, jestřáb- krajina málo přeměněna člověkem – těžba dřeva, lov zvěře pro kožešinu, těžba NS- vznik bažin – les+chlad+srážky=stín=malý výpar

POLÁRNÍ PÁS

- rozšíření – kolem S a J pólu, S Kanady, S Evropy, Grónsko, S Ruska, Arktida, Antarktida- velké chladno, sucho, polární den a noc

Dělení :▪ Lesotundra- nedostatek tepla= řídnutí jehličnatého lesa – ojedinělé skupinky stromů▪ Tundra- velmi chladné podnebí, léto jen 2 měsíce- půda je zmrzlá, v létě roztává jen na povrchu – bažiny- traviny, zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky- sob, zajíc, vlk, liška (polární), sovice sněžná, ptáci, hmyz- malé využití – lov ryb, chov sobů

▪ Polární pustiny- ostrovy kolem S pólu – Grónsko, Špicberky, Antarktida- mrazové pustiny, trvale zaledněná území, nejdrsnější podnebí- téměř žádné rostliny- živočichové přizpůsobeni – srst, peří, tuk, bohaté prokrvení, zabránění úniku tepla

ŽIVOT VE VODÁCH OCEÁNU

▪ Světový oceán :TichýAtlantskýIndickýSeverní ledový

- nejrozsáhlejší životní prostředí na Zemi- výskyt R a Ž je ovlivněn podnebným pásem = teplotou oceánské vody, slaností, proudy, hloubkou

▪ Oceány tropického pásu- oceány – Tichý, Indický, Atlantský- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU- živočichové – velké množství – hvězdice, žralok, chobotnice, kladivoun, kareta- důležité – KORÁLI – mělká voda, jsou to drobní živočichové – polypy s tvrdým vápenatým

obalem těla – uhynutí – vápenité schránky zůstávají = vytvářejí pevné korálové útesy, ostrovy = atoly s vodní plochou – lagunou uprostřed

▪ Oceány mírného pásu- oceány – Tichý, Atlantský- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU- živočichové ◦ méně druhů, ale velké množství

◦ šelfové moře – intenzivní lov – hejna sleďů, sardinek, tresek – lov se stále zdokonaluje = narušení rovnováhy – lov se musí usměrňovat, omezovat◦ mlži, delfín, treska, koník, medúza, langusta, tuleň

▪ Oceány polárního pásu- oceány – SLO, jih – Tichý, Indický, Atlantský- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V červnu : lednu : - obsahují mnoho kyslíku = vznik planktonu (drobné R+Ž), živí se jím drobné ryby a velryby- živočichové ◦ velryby – plejtvák obrovský – skoro vyhubeni, musí být chráněn, mez. zákon

◦ Arktida – tuleň, treska, běluha, mrož, sleď, rybák, kosatka◦ Antarktida – plejtvák, tuleň, albatros, tučňák, chaluha, krab

VÝŠKOVÉ STUPNĚ V   KRAJINĚ

Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění podnebí :◦ klesá teplota (200m o 1ºC)◦ klesá tlak (vzduch řídne)◦ zvyšuje se rychlost větru◦ přibývá srážek◦ mění se přírodní podmínky (R a Ž)

Rozeznáváme výškové stupně R = vegetační stupně◦ polární pustina◦ tundra◦ severský les = tajga◦ opadavý les mírného pásu◦ subtropický les◦ tropický deštný les

KRAJINA

▪ Přírodní krajina :- vznikla působením přírodních činitelů, bez zásahu člověka- dnes – téměř nikde nenajdeme

▪ Kulturní krajina :- vznik zemědělství = člověk začal krajinu přetvářet ke své potřebě – pole, pastviny

▪ Typy krajin (podle využití)1)lesohospodářská – převládá les, těžba dřeva, málo změn2)zemědělská – pole, louky, pastviny, sady, vinice, chmelnice3)těžební (průmyslová) – zcela změněna člověkem, snaha obnovit, zastavit poškozené krajiny4)městská

Krajina je dnes životní prostředí člověka – snaží se ji chránit.

Vymezují se chráněná území s různým stupněm ochrany.◦ Národní parky NP – Krkonoše, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko

◦ CHKO – Pálava, Moravský kras….asi 1800 v ČR