77

Web viewKolektiv autorů školy. METODICKÝ NÁVOD . PRO PSANÍ ABSOLVENTSKÝCH PRACÍ. NA VOŠZ A SZŠ. 5. KVĚTNA 51, 140 00. PRAHA 4. 4. přepracovaná verze

Embed Size (px)

Citation preview

Kolektiv autorů školy

METODICKÝ NÁVOD PRO PSANÍ ABSOLVENTSKÝCH PRACÍ

NA VOŠZ A SZŠ5. KVĚTNA 51, 140 00 PRAHA 4

4. přepracovaná verze

Praha 2009 (úprava 2015)

Hlavní změny oproti původní verzi

klíčová slova a anotace jsou vložena na začátku absolventské práce osnovy pro kazuistiky dle jednotlivých oborů přepracované citace literárních zdrojů vložena kapitola o vyhodnocování výzkumu – diskuze vložena samostatná kapitola internetový výzkum podrobnější podklady k citacím jsou uvedeny v příloze

Cíl absolventské práce

Cílem absolventské práce je zpracování odborné problematiky takovým způsobem, aby student ukázal svoji schopnost analýzy problému a syntézu poznatků, aby pochopil problém v kontextu s literaturou a aby provedl analýzu svého vlastního příspěvku a zhodnotil jeho přínos. Aby student úspěšně mohl ukončit studium na VOŠZ, musí svoji práci obhájit před komisí. Současně může prokázat, zda je schopen takto připravenou práci popř. i publikovat.

Formální úprava a struktura absolventské práce

Podrobnější rozbor formy absolventské práce je popsán níže pomocí vložených příkladů. Obecné požadavky na formu se týkají např. dodržení stanovených okrajů. Okraje práce jsou nastaveny takto: zleva 3,5 cm, zprava 2,5 cm, nahoře 3 cm a dole 2 cm. Minimální rozsah stran absolventské práce je 50.000 znaků bez mezer.

Struktura práce – podrobněji je uvedena a popsána na příkladech (viz níže). Obecně: 0) desky

1) titulní strana 2) zadání tématu absolventské práce3) prohlášení se souhlasem4) poděkování5) klíčová slova6) anotace7) obsah 8) 1 Úvod (začínají se číslovat strany)9) 2 Teoretická část – tato část by měla zaujímat 40 % absolventské

práce. V teorii autor nepoužívá vlastní slova, ale parafrázuje, tedy nepřímo cituje použité zdroje informací. Do textu vkládá přímou citaci a odkazy na literaturu, grafy, tabulky apod. V teorii se zabývá vybranou problematikou, popisuje např. anatomii, fyziologii, způsoby mechanizmu vzniku problému atd.

10) 3 Praktická část – zaujímá 60 % práce. Opět nepřímou citací zde pisatel sděluje způsob provedení, zásady přednemocniční/nemocniční péče/léčebné výživy k vyřešení daného problému. Vlastními slovy popisuje vložené kazuistiky.

11) 4 Závěr12) 5 Seznam použitých zkratek13) 6 Seznam použitých zdrojů14) 7 Přílohy

Metodika absolventské práce

Metodika absolventské práce je zcela závislá na možnostech a přání studenta. Je možné si vybrat práci typu „Kazuistika“, „Teoreticko-praktická práce“, „Teoretická práce“ nebo „Výzkumně – průzkumnou práci“.

Kazuistika je AP zpracovaná formou ošetřovatelského procesu, kdy klient je vybírán podle doporučení. V teoretické části bude charakteristika daného onemocnění, včetně diagnostiky, léčby a ošetřovatelské problematiky. Praktická část je zaměřena hlavně na kazuistiku (anamnéza, diagnostika a terapie klienta, podrobný proces ošetřovatelského procesu po vymezenou 5-7 dnů, zhodnocení). Tento typ AP je vhodný

zejména pro obor Diplomovaná všeobecná sestra, po jistých úpravách i pro Diplomované nutriční terapeuty.

Při teoreticko-praktické práci jde o vytyčení rámce AP, v teoretické části bude charakteristika daného onemocnění, včetně diagnostiky, léčby a ošetřovatelské/ záchranářské/dietologické problematiky, v praktické části se pak autor zaměřuje na problematiku ošetřování nebo péči o klienta s tímto onemocněním/zraněním. Jde o obecné postupy, nejde o detailní rozbor jednoho případu. Každá praktická část by měla obsahovat jednu a více kazuistik, které dokumentují a dokreslují postup sester, lékařů, záchranářů či nutričních terapeutů. Jedná se o nejčastěji používaný typ AP.

Pokud si student zvolí teoretickou práci, bude zpracovávat náročné teoretické téma, které by později mělo být využitelné jak ve výuce, tak pro praktické využití. Autor je povinen zpracovat všechny dostupné zdroje ze všech oblastí u nás i ve světě (tedy i cizojazyčnou literaturu), doplnit téma o novinky (moderní postupy) i historii problematiky. Výběr tohoto druhu AP není příliš rozšířený a student by měl požádat o schválení tématu AP ředitelku školy/vedoucí daného oboru.

Průzkumně-výzkumná práce je používána ke zpracování výzkumu nebo ankety. V tomto případě se doporučuje minimální počet respondentů na 60, a aby práce mohla být publikována, je minimální počet 100 respondentů. Téma výzkumu si volí sám, doporučuji po konzultaci s vedoucím práce. V části teoretické se musí objevit obecná charakteristika zkoumané problematiky na všech dostupných úrovních (příklad: při onemocnění diabetem charakteristika a etiologie onemocnění, patofyziologie diabetu, diagnostika a léčba, včetně ošetřovatelské problematiky). Praktická část pak zahrnuje metodiku výzkumné práce, včetně stanovení hypotéz, charakteristiku vzorku respondentů a výzkumného prostředí, průběh a popis výzkumu a vlastní výsledky výzkumu. Praktická část je ukončena diskuzí nad potvrzením či vyvrácením hypotéz a pravděpodobným zdůvodněním. K dokreslení výsledků výzkumu je doporučeno použít tabulek nebo grafů, kdy se používá jeden typ a jedno barevné rozlišení u celé AP. Dotazník je vždy součástí příloh, nikoliv praktické části.

Vazba absolventské práce

Student v určeném datu (dle platného školního řádu do 15. dubna daného školního roku, kombinovaná forma studia – 3,5 leté studium do 15. listopadu daného školního roku) odevzdá 3x svázanou práci; práce je svázána pevně ve tvrdých deskách (dvě paré se studentovi vrací po obhajobě AP, jedno zůstává ve školní studovně) a v případě zájmu i jedno paré v měkkých deskách pro vedoucího práce. Součástí školní kopie AP je vložka na CD/DVD nosič, kde se nachází celá absolventská práce ve zpřístupněné elektronické podobě v souboru s příponami .doc, .docx, .pdf. Elektronický nosič se do práce nevkládá napevno.

Zadání absolventské práce

Do 15. listopadu (15. května u 3,5 letého studia) autor odevzdá „Přihlášení k tématu absolventské práce“ (formulář ke stažení na webových stránkách školy), které dává k podpisu vedoucímu práce. Takto přihlášené téma AP nelze dodatečně měnit. Do vázané práce umístí „Zadání absolventské práce“, které student obdrží od vedoucí studijní skupiny v druhé polovině ledna. Při vazbě práce autor umístí podepsané a orazítkované zadání do vazby za titulní stranu. Práce s originálem zadání se vrací po absolutoriu studentovi, práce s kopií zadání se ponechává ve škole ke studijním účelům.

Pro elektronickou verzi odevzdání práce je potřeba tuto stránku naskenovat a vložit za titulní stranu.

Taktéž je nutné naskenovat i prohlášení o samostatném vypracování AP a prohlášení s podpisem autora pro elektronickou formu AP.

DeskyVyšší odborná škola zdravotnická

a Střední zdravotnická škola5. května 51, 140 00 Praha 4

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

2016 Eva Nováková

Titulní stranaVyšší odborná škola zdravotnická

a Střední zdravotnická škola5. května 51, 140 00 Praha 4

Akutní stavy v těhotenství

a jejich řešení v přednemocniční neodkladné péči

ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Zpracovala: Eva Nováková, studentka III. ročníkuoboru Diplomovaný zdravotnický záchranář

Vedoucí práce: Mgr. Dana Pokorná

Praha, 2016

Zadání – student obdrží od VSS

VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA ZDRAVOTNICKÁ

a STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA

5. května 51, Praha 4

Obor: Diplomovaný zdravotnický záchranářŠkolní rok: 2013/2014Student(ka): Eva Nováková

ZADÁNÍ ABSOLVENTSKÉ PRÁCE

Název tématu:Akutní stavy v těhotenství a jejich řešení v přednemocniční neodkladné péčiAnglický název tématu:Acute situations in pregnacy and their resolution on prehospital emergency care

Vedoucí absolventské práce: Mgr. Dana Pokorná

Oponent absolventské práce: Ing. Boleslav NohaKonzultant absolventské práce: MUDr. Petr Chromý

Datum zadání absolventské práce: 15. 11. 2015Termín odevzdání absolventské práce: 15. 04. 2016

V Praze dne 15. 01. 2016 PhDr. Mária Janáková, Ph.D. ředitelka školy

ii

Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracoval(a) samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil(a), jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č 121/2000 Sb., ve znění č. 81/2005Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, 5. května 51, Praha 4 oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce ve studovně Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, 5. května 51, Praha 4.

Eva Novotná 1

V Praze, 25. března 2014

1 Vlastnoruční podpis autoraiii

Poděkování:

Děkuji Mgr. Janu Pospíšilovi a MUDr. Petru Chromému za cenné rady, podněty a připomínky při zpracování mé absolventské práce.

Eva Novotná 2

V Praze 25. března 2014

2 Vlastnoruční podpis autoraiv

Klíčová slova

těhotenstvíakutní stavpřednemocniční neodkladná péčezákladní životní funkceporodpotrat

۩ Tento termín označuje nejdůležitější a nejvýznamnější slova a slovní spojení, jež jsou schopna vyjádřit obsah dokumentu či práce. Jsou to tedy slova, na kterých je práce postavena a také slova, která se v  textu nejvíce objevují.

Absolventská práce by měla obsahovat 5 – 7 klíčových slov zapsaných pod sebou.

v

Anotace

Tato část práce je určena všem čtenářům k rychlé orientaci. Je to shrnutí celé absolventské práce. Rozsah okolo 10 řádků.

Práce se zabývá problematikou... V  teoretické části je popsáno... V praktické části je uvedeno...

Annotation/Anotation3

Překlad anotace do jazyka, který autor studoval na vyšší odborné škole zdravotnické.

۩ Rozsah anotace: Obě anotace, jak v českém tak v cizím   jazyce zaujímají společně jednu stranu formátu A4.

3 První překlad je v anglickém jazyce, druhý v německémvi

OBSAH

1 Úvod.......................................................................................................15

2 Teoretická část........................................................................................16

2.1 Obecná kritéria pro psaní textu......................................................16

2.2 Pevná spojení.................................................................................16

2.3 Nadpisy..........................................................................................16

2.4 Interpunkce....................................................................................17

3 Praktická část..........................................................................................18

3.1 Kazuistika 1 (pro obor DZZ).........................................................18

3.2 Kazuistika 2 (pro obor DVS).........................................................19

3.3 Kazuistika 3 (pro obor DNT).........................................................20

4 Závěr.......................................................................................................21

5 Seznam použitých zkratek......................................................................22

6 Seznam použitých zdrojů.......................................................................23

6.1 Označování tabulek, grafů, obrázků..............................................23

6.2 Citace autorů..................................................................................24

7 Přílohy....................................................................................................27

8 Výzkum ve zdravotnictví.......................................................................30

8.1 Tvorba dotazníků...........................................................................30

8.2 Vyhodnocování dotazníků.............................................................37

8.3 Diskuze..........................................................................................40

8.4 Výzkum pomocí internetu.............................................................41

9 Bibliografické odkazy a citace dokumentů............................................44

9.1 Přímé a nepřímé citace...................................................................45

9.2 Praktické příklady..........................................................................46

۩ Obsah by měl být vytvořen pomocí „stylů“ v programu MS Word. Díky tomu by jednotlivé položky měly mít formu hypertextových odkazů, které dokáží přenést kurzor kliknutím na požadovanou stranu. Toto formátování také umožní autorovi jednodušší práci s celou AP a tvorbu obsahu (viz tento obsah).

V obsahu se objevují pouze nadpisy do třetí úrovně členění (např. 2.2.1).

12

1 ÚVOD

V kapitole Úvod student popisuje všeobecnou rovinu daného tématu v dnešní době – shrnuje dostupné a všeobecně známé informace a nabízí svůj všeobecný náhled na téma, charakteristiku problému, aktuálnost tématu, informuje čtenáře o působících faktorech a souvislostech. Zároveň sděluje cíl práce a důvod, proč si zvolil vybrané téma – informuje, čím ho dané téma oslovilo, zda má osobní zkušenost s problematikou, jak se s tématem seznámil obecně, jak by se práce mohla v budoucnu využít. Zamýšlí se, pro jaký okruh čtenářů je práce určena, jak jim může pomoci... (například „Chci sestavit vzorovou kazuistiku...“ „moje práce by mohla sloužit jako edukační text pro...“ apod.) Seznamuje s metodikou práce. V případě výběru výzkumu též do textu zahrne cílovou skupinu a místo pro sběr dat.

jedním z cílů práce je studium, analýza, výklad odborné literatury a doplnění nových poznatků k danému tématu

druhý cíl zahrnuje tvorbu materiálů, textů, pomůcek, které se dají uplatnit v přímé praxi (edukační materiály, standardy ošetřovatelské péče nebo projekty)

15

2 TEORETICKÁ ČÁST

2.1 Obecná kritéria pro psaní textu

text se píše na bílé archy papíru A4 z jedné strany v celé práci je nutné dodržovat jednotnou grafickou úpravu textu písmo se volí patkové s proměnlivě tučnými tahy (např. Times New Roman), řez obyčejný a velikost 12 bodů, mohou se použít bezpatková lineární písma

(např. Arial), zásadně se nepoužívají písma dekorativní, nebo neproporcionální (např. Courier)

text v řádkách odstavce je zarovnán do bloku věta nesmí začínat zkratkou ani číslicí a na konci řádku nemohou být

jednohláskové předložky a spojky řádkování 1,5 není povoleno používat automatické dělení slov na úpravu práce se používá automatické nastavení stylů jazyka, odstavců,

písma, tabelátorů, číslování, ohraničení apod. stránky se začínají počítat od titulního listu (nikoliv od obalu) zobrazení číslování stránek začíná stranou, na které je uveden úvod zobrazení číslování stránek končí stranou, na které je uveden seznam příloh odstavce je třeba zvýraznit odsazením prvního řádku

(Formát/Odstavec/Odsazení/ Speciální/První řádek) pro zvýraznění textu je vhodné používat maximálně 3 druhy zvýraznění např.

tučně, tučně + kurzíva, kurzíva

2.2 Pevná spojení

Při automatickém lámání řádků se mohou oddělit některá pevná spojení, která mají být napsána na témže řádku, například titul a jméno nebo titul a příjmení, zkratka jména a příjmení, den a měsíc, neslabičná předložka a následující výraz, číslo a značka, vícemístné číslo, zkratka dvou nebo více slov aj. Do těchto spojení je nutné vložit pevnou mezeru, a to pomocí kláves Ctrl + Shift a mezerník. Pevné mezery se vkládají vždy za předložky v, s, z, k, o, u a spojky a, i, aby nezůstaly osamoceny na konci řádku. Připouští se však oddělit příjmení od vypsaného jména, letopočet od měsíce.

2.3 Nadpisy

Psaní nadpisů se řídí doporučením ČSN ISO 2145 Dokumentace - Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů: mezi číslo kapitoly a text nadpisu se nepíše tečka za textem KAPITOLY se nepíše tečka

16

2.4 Interpunkce

čárka, středník, tečka, dvojtečka, otazník, vykřičník - přisazují se k předcházejícímu textu těsně bez mezer a za nimi následuje mezera

tečka za zkratkou na konci věty platí také jako tečka za větou (... domy, vily apod.)

tři tečky - přisazují se k předchozímu textu bez mezer (domy, vily…) a na konci věty představují též tečku za ní

mezera se za tečkou nedělá – v e-mailových a internetových adresách, v peněžních částkách, v číselném označování textu, v titulech, v desetinných číslech, v exponentech a indexech (http://www.muci.cz, Kč 10.450, kapitola 1.1, Ph.D., 47,5 cm, m3, 52, disketa 3,5", H2O)

následuje-li více interpunkčních znamének za sebou, patří mezera za poslední z nich (tel.: XX/XXXXXX)

u skóre nebo měřítka se čísla od dvojtečky neoddělují (např. ČR – Německo 0:3; mapa 1:50 000; zředěno 1:5)

uvozovky - přisazují se těsně k uvozovanému textu (,,Špatně spím.“) pomlčka - odděluje se z obou stran mezerou (Sparta – Slávie) pokud pomlčka vyjadřuje rozsah „od do“ píše se bez mezer (výuka pondělí–

středa 09:00–14:45; válka 1939–1945; s. 26–59) spojovník - přisazuje se z obou stran těsně (anglicko-český, Frýdek-Místek) lomítka a závorky se připojují k číslici nebo k písmenu bez mezery (3/4) lomítko - přisazuje se z obou stran těsně k textu (130 km/h, autor/ka) závorky - přisazují se těsně k uzavřenému textu (…..) přednostně se používají závorky okrouhlé v hranatých závorkách se uvádí výslovnost slov, např. laser [lejzr] hranaté a jiné závorky se používají v matematických výrazech u vyhodnocení statistických údajů se používají kulaté závorky u závorek podle potřeby vnoření je třeba respektovat následující úrovně -

([{ }])

17

3 PRAKTICKÁ ČÁST

V praktické části je možné se věnovat kazuistikám (dle oborů) nebo výzkumu (výzkum je popsán pro svoji rozsáhlost v samostatné kapitole 8). Vždy je třeba dodržet obsahový postup.

۩ Nadpis: Pro všechny vložené kazuistiky je uveden jednotný nadpis Kazuistika 1, 2, 3 nikoli Kazuistika č. 1, č. 2, č. 3. Vložené kazuistiky jsou psány opět souvislým textem.

۩ Rozsah kazuistik: Není omezen. Důležitý je obsah každé kazuistiky. V práci se může objevit i jedna jediná kazuistika, která je ovšem kvalitně zpracována.

3.1 Kazuistika 1 (pro obor DZZ)

Kazuistika AP je zpracovaná formou kazuistiky, která vychází z praxe studenta a slouží jako příklad postupů, které jsou v AP popisovány.

Struktura kazuistikyTitul: vystihující povahu případu – píše se za číslo kazuistiky (např. Kazuistika 1 – Opilec)

a) Charakteristika a výchozí situace (kdy, kde, jaký typ posádky, vzdálenost, dojezdové časy, potíže s hledáním, …)

b) Popis a analýza případu (charakteristika prvního kontaktu, identifikace problému, stanovení cílů, volba intervence – sociální podmínky výjezdu, poloha postiženého, základní komunikace, stanovení pracovní diagnózy na podkladě získané anamnézy a měření (CAVE: u všech měřených veličin dopisovat jednotku!!!!), vytyčení terapeutického směru)

c) Průběh následného procesu (podaná terapie, jak na ni klient reagoval, zmínění případných komplikací nebo změn stavu postiženého, průběžná komunikace.) CAVE: u podávaných léků se uvádí generický a obchodní název léku (př. Byl podán Kardegic 0,5g (lysini racemici acetylsalicylas) v  infuzním roztoku 100 ml fyziologického roztoku.)!!!

d) Návaznost na další druhy služeb (poloha klienta při transportu, specifika transportu, průběžné monitorování, směřování na cílové oddělení, předání ve zdravotnickém zařízení a ukončení výjezdu).

e) Diskuze k případu (zde student vysvětluje důvod zařazení kazuistiky, zamýšlí se nad volbou postupu, subjektivně hodnotí kvalitu výjezdu - může použít i názory jiných záchranářů, navrhuje zlepšení možností pro příští podobný výjezd a to, co mu tato situace přinesla.)

18

3.2 Kazuistika 2 (pro obor DVS)

Osnova kazuistiky

Lékařský managementa) Základní identifikační údaje nemocného – možno použít vstupní

ošetřovatelský záznam z daného oddělení (nikdy neuvádět přesné osobní údaje pacienta, pozor na porušení povinné mlčenlivosti). Přesné vymezení dat nutných pro realizaci ošetřovatelského procesu.

b) Lékařská anamnéza, lékařské diagnózy, popis nynějšího onemocněníc) Přehled důležitých vyšetřovacích metod vztahujících se k nynějšímu

onemocnění a výsledků doplněných o komentář (referenční hodnoty, odchylky od norem apod.)

d) Terapie. Přehledný popis průběhu léčby. U medikamentózní terapie uvést generický a obchodní název léku, zařazení do indikační skupiny, formu léků, dávkování, přehled důležitých hlavních, vedlejších a nežádoucích účinků, délku podávání.U chirurgické léčby uveďte druh operace a její specifika.

Ošetřovatelský managementa) Ošetřovatelská anamnéza. Sběr informací o klientovi pomocí vhodně

zvoleného ošetřovatelského modelu (možno použít i formulář s ošetřovatelskou anamnézou, který je používán na daném oddělení), posouzení a identifikace bio-psycho-sociálních, eventuálně spirituálních potřeb jedince.

b) Ošetřovatelské diagnózy. Stanovte aktuální (třísložkové – problém, etiologie, příznaky) a potenciální (dvousložkové – problém, rizikové faktory) ošetřovatelské diagnózy, seřaďte je podle naléhavosti.

c) U každé ošetřovatelské diagnózy dále uveďte:1) Přesnou definici podle NANDA 2 (včetně domén)2) Ošetřovatelské cíle. Formulujte konkrétní, reálné a měřitelné cíle. Z časového vymezení je možno jejich rozdělení na krátkodobé a dlouhodobé.

3) Plánování ošetřovatelské péče. Popište naplánované činnosti, které by měly vést ke splnění cílů ošetřovatelské péče.

4) Realizace ošetřovatelské péče. Konkrétně popište realizované činnosti, jejich průběh, komplikace, spolupráci s pacientem, kompetence zdravotnických pracovníků apod.

19

5) Hodnocení ošetřovatelské péče. Zhodnoťte efekt poskytnutých intervencí vzhledem ke stanovenému cíli. Využívejte hodnotící škály.

d) Popište prognózu pacienta, pokud znáte, tak i další vývoj jeho onemocnění.

Poznámka: Strukturu ošetřovatelského procesu je nutno uzpůsobit pro konkrétního pacienta. U chirurgických pacientů je nutno odlišit předoperační a pooperační péči, u dlouhodobě a chronicky nemocných časový průběh a časové zařazení, zhodnocení aktuálního stavu během ošetřování, u dětských pacientů psychomotorický vývoj a výchovné zaměstnání, u pacientů na JIP popis jednoho ošetřovatelského dne apod. Edukační diagnózy je možno zařadit mezi ostatní ošetřovatelské diagnózy, či je možno uvést v rámci navrženého edukačního programu. Vyvarujte se psaní slangových výrazů a zkratkovitého zápisu ve stylu lékařské epikrýzy nebo ošetřovatelských záznamů.

3.3 Kazuistika 3 (pro obor DNT)

a) Základní identifikační údaje nemocného – nikdy neuvádět přesné osobní údaje pacienta, pozor na porušení povinné mlčenlivosti.

b) Lékařská anamnéza, lékařské diagnózy, popis nynějšího onemocnění, nutriční anamnéza

c) Důležitá fakta vztahující se k nynějšímu onemocnění d) Terapie. Přehledný popis průběhu léčby. Rozbor stravovacích zvyklostí.e) Jedna kazuistika: klientův JL na 7 dní, propočet 7 dní, vzorový JL na 7

dní, propočet 3 + 1 den (víkend)f) Dvě kazuistiky: klientovy JL na 4 + 1 dní (víkend), propočet 2 + 1 den,

vzorové JL na 2 + 1 den (víkend), propočet 2 + 1 deng) Do textu AP pouze statistika za celý den (dny), podrobné propočty

v přílohách. h) Závěrečná zhodnocení a doporučení.i)

Jiný typ praktické části (osnova)

Jedná se o podrobné zpracování vybraného typu potravinářsko - medicínského tématu z oblasti potravinářského zbožíznalství, doplňků stravy, potravin určených pro zvláštní výživu či chemie potravin (např. porovnání a zhodnocení přípravků EV a PV, přípravků na hubnutí, apod.). Lze spojit i s výzkumem.

20

4 ZÁVĚR

V závěru absolventské práce autor znovu uvádí název své práce, uvádí stručné shrnutí nejvýznamnějších poznatků z teoretické části práce a vlastního zjištění autora podloženého provedenou analýzou (z praktické části), shrnuje doporučení pro další zkoumání nebo praktické využití získaných údajů v praxi.

Sděluje čtenáři, zda cíl, který očekával, se splnil. Pokud se tak nestalo, informuje o důvodech nezdaru. Uvádí svůj osobní názor k vybranému tématu a názor na způsob vyřešení jednotlivých kazuistik. Jeho reakce na řešení problému je podložena vědomostmi a praktickými dovednostmi získanými studiem na vyšší zdravotnické škole. Do závěru absolventské práce též vpisuje, jakým přínosem byla pro něj práce samotná a zda lze práci využít různým způsobem i v budoucnosti.

21

5 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

AP Absolventská práceAV ČR Akademie věd České republikyEKG elektrokardiografKO krevní obrazKS krevní skupinaMZ ministerstvo zdravotnictvíPAS postabortivní syndromUK Univerzita KarlovaÚZIS ČR Ústav zdravotnických informačních služeb České republikyVVV vrozená vývojová vada

۩ Zkratky jsou ve svém seznamu seřazeny abecedně. V seznamu je uvedena každá zkratka, která se v práci nachází. Pokud autor nechce vytvářet seznam zkratek, dopisuje vždy v  textu: .... v přednemocniční neodkladné péči (dále v PNP)... Uvědomte i, že i Kč nebo ČR jsou zkratky.

Na druhou stranu jednotky uvedené v  tabulce SI nejsou zkratkami, proto není třeba je rozepisovat (např. mmHg, mmol/l).

22

6 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

6.1 Označování tabulek, grafů, obrázků

Tabulky a grafy

Při používání tabulek a grafů, které jsou samozřejmostí při práci s kvantifikovanými údaji, je třeba dodržovat určitá pravidla.

Styl všech tabulek a grafů by měl být napříč celou prací jednotný (např.

popisky, velikosti, typ písma atd.). Pro údaje uvnitř tabulek či grafů lze použít písmo zmenšené o 2–4 body (pozor, aby byla zachována čitelnost, tj., nepoužívejtemenší velikost písma než 8 bodů). Je vhodné tabulky a grafy číslovat vzestupně.Totéž se týká případného zařazení obrázku, fotografie, schematického nákresu atd.

Tabulka je tvořena číslem a názvem, hlavičkou, legendou, sloupcem a řádkem. Názvem rozumíme stručné a výstižné označení obsahu tabulky, umístěné nad tabulkou. Nedělá se za ním tečka. Hlavička (název sloupců) je místo v tabulce, které vyjadřuje obsah sloupců; píše se s velkým počátečním písmenem. Podnázvy sloupců se píší malými počátečními písmeny tehdy, tvoří-li s názvem jeden celek. Legendou (boční název) označujeme obsah řádků. Sloupec obsahuje svislou řadu údajů (čísel). Řádek obsahuje vodorovnou řadu údajů. Políčko je průnikem sloupce a řádku, tj. místem, kam se zapisují jednotlivé údaje. Šířka všech sloupců by měla být stejná, údaje se zarovnávají jak k pravému okraji sloupce, mají-li stejný počet znaků, tak na střed, výsledky se zdůrazňují tučným písmem. Pokud je z tabulky vytvořen graf, umísťujeme jej na stejné stránce jako tabulku, není-li to možné, následuje graf v textu ihned za tabulkou.

Obrázky číslujeme a obvykle označujeme i názvem. Název začíná velkým písmenem a nepíše se za ním tečka, píše se nad nebo pod obrázek; je-li obrázek širší než stránka, umísťuje se naležato hlavou doleva, jeho popisek je na pravém nebo levém okraji.

Obvyklou kombinací je v případě tabulek umístění popisku nad tabulkou a v případě obrázků umístění popisku pod obrázkem.

Grafem nebo diagramem rozumíme zobrazení údajů pomocí výkresu (nákresu), k čemuž se používají grafické prostředky, především geometrické, tj.

23

body v soustavě souřadnic, délky úseček, velikost plochy, objemu těles apod., nebo smluvené prostředky (šrafování, různé barevné odstíny, obrázky aj.). Graf doplňujeme pomocnými prostředky výkladu grafů, které objasňují obsah grafu (stupnice, soustava souřadnic, klíče, vysvětlivky, podtituly a poznámky grafu). Nejčastěji se používá sloupcový graf, bodový tečkový graf, spojnicový graf, výsečový graf, plošný graf, procentový koláč, skládaný pruhový graf, apod. Obecně lze říci, že každé použití určitého typu grafu by mělo být zdůvodnitelné – doporučujeme například vyvarovat se použití prostorových grafů při prezentaci běžných výsledků apod.

6.2 Citace autorů

Přímá citace

- text je z původního díla převzat doslovně- včetně typografického zdůraznění- je v uvozovkách - autor a zdroj je ocitován

Ve vlastní práci bychom neměli mít víc než 10% citací. Pokud používáme přímé citace příliš často, působí text roztříštěně, protože každý autor má svůj osobitý styl psaní. Proto jsou vhodnější parafráze.

Parafráze = nepřímá citace

- text je interpretován vlastními slovy- nemění se jeho význam- nedává se do uvozovek- autor a zdroj je ocitován- zpravidla je kratší než originální text- je vhodnější než citace pasáže, která není výjimečná

Abychom mohli vytvořit parafrázi, musíme originální text dokonale pochopit. Parafráze je zaměřena na základní myšlenku a bývá zpravidla o něco kratší než původní text. Určitě parafrázi nevytvoříme tak, že pouze zaměníme některá slova za synonyma.

24

Správné citování zdroje, z něhož čerpáme, patří mezi základní hodnocené stránky absolventské práce. Hodnocena je přitom jak věcná správnost, tj. vhodnost citace, volba autora a pramenu vzhledem k tématu, tak také formální správnost – zda citujeme správným způsobem. Není přípustné, aby se v práci objevilo více druhů norem, tj., v jedné práci je nutné od začátku do konce použít jednotný způsob citování.

Pojem citace je v zásadě používán ve dvou významech:– Uvedení cizího výroku v textu (tj. citování výroku).– Uvedení názvu díla, eventuálně místa v něm (tj. citování publikace a v ní

obsažené vybrané myšlenky či výsledky atd.).Termín bibliografická citace označuje souhrn údajů o citované publikaci či

jejích částech umožňující její přesnou identifikaci (viz dále). V textu obvykle užíváme tzv. zkrácenou citaci, v Seznamu použitých zdrojů a literatury pak tzv. základní citaci (viz dále).

Termínem odkaz na citaci rozumíme odvolání v textu na citaci uvedenou na jiném místě (obvykle v seznamu použitých zdrojů a literatury na konci absolventské práce).

Citování výroků

Při citování výroků rozlišujeme mezi tzv. přímou a nepřímou citací.

Přímou citací rozumíme doslovné převzetí výroku. To bývá uvedeno v uvozovkách (někdy lze kombinovat s kurzívou) a v odkazu na citaci je uvedena i strana, na které se v citovaném díle výrok přesně nachází.

Příklad přímé citace A:Uživatelé heroinu, aplikující si drogu injekčně, jsou podle Nováka „z hlediska

nebezpečí šíření infekčních onemocnění, zejména viru HIV a hepatitid typu B a C, vysoce rizikovou skupinou“ (Novák, 1997, 234).

Příklad přímé citace B:Novák (1997, 234) uvádí, že: „z hlediska nebezpečí šíření infekčních

onemocnění, zejména viru HIV a hepatitid“, jsou injekční uživatelé heroinu vysoce rizikovou skupinou.

Nepřímou citací rozumíme parafrázování či ne zcela totožné použití určitého výroku.

25

Příklad nepřímé citace A:Novák (1997) se domnívá, že injekční uživatelé opioidů patří mezi výrazně

rizikové skupiny z hlediska nebezpečí šíření infekčních onemocnění.

Příklad nepřímé citace B:Injekční uživatelé heroinu jsou z hlediska šíření infekčních onemocnění

výrazně rizikovou skupinou (Novák, 1997).

Odkaz na citaci

Nezbytnými uváděnými údaji je vždy příjmení autora (autorů) a rok vydání:

Podle kontextu je jméno autora či autorů odlišeno od ostatního textu závorkou, např. „…

ve svém díle Novák (1997) uvádí…“ nebo „…rizika (Novák, 1997)…“

Jednotlivé prameny jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů a literatury abecedně podle jmen autorů. V případě, že je v absolventské práci citováno více prací od jednoho autora vydaných ve stejném roce, je nutné použít i řazení chronologické, a to pomocí uvedení písmene (a, b, c…) za rok vydání.

Odkazy na citaci se rozlišují dle svého zdroje na tzv. primární (citujeme přímo autorovo dílo) a sekundární (citujeme text, v němž je na původní dílo odkazováno, tj. citujeme text, který odkazuje na jiný zdroj, který k dispozici nemáme). Obecně se držíme zásady používat sekundárních citací co nejméně a pouze v nezbytných případech. Někdy se použití takovéhoto zdroje nevyhneme, vždy se však vystavujeme riziku, že daný autor mohl primární zdroj dezinterpretovat. Důrazně doporučujeme v maximální možné míře využívat původní prameny.

۩ Detailní způsoby citací z  jednotlivých typů zdrojů naleznete na konci metodiky.

26

7 PŘÍLOHY

Příloha 1 – Manuální tonometrPříloha 2 – Body mass index (BMI)Příloha 3 – Listina základních práv a svobodPříloha 4 – Dotazník

۩ Přílohy: Počet vložených příloh není omezen. Do příloh se vkládají obrázky, tabulky, grafy, některé dokumenty (dotazník, vyhlášky) apod. Stránky příloh se již nečíslují. Každá příloha má svůj název označení způsobem = Příloha 1 - ........ Nikoli Příloha č. 1 - ....... Je vhodnější jednotlivé přílohy umísťovat v práci na samostatnou stránku.

První úvodní strana příloh je seznamem příloh společně s názvy a je také poslední číslovanou stranou absolventské práce.

U všech příloh musí být uvedené zdroje, tak jako u jiných převzatých materiálů. Jestliže autor použije v přílohách vlastní obrázek, fotografii a podobně, uvede na místě zdroje své jméno, popř. poznámku např. (foto: autor).

27

Příloha 1 – Manuální tonometr

Zdroj: Krásný, P. (2015). Tonometr Aneroid se stestoskopem. Získáno 25. 06 2015, z Krásný - zdravotnická technika: http://www.szo.cz/cs/lekarske-pristroje/?tonometr-aneroid-se-stetoskopem-tonoaner

28

Příloha 2 – Body mass index (BMI)

Zdroj: Státní

zdravotní ústav (2011): Seznam růstových grafů ke stažení – BMI chlapci. Získáno 8.9. 2015, ze Státního zdravotního ústavu: http://www.szu.cz/publikace/data/seznam-rustovych-grafu-ke-stazeni

29

8 VÝZKUM VE ZDRAVOTNICTVÍ

Výzkum veřejného mínění bývá obvykle chápán jako zvláštní druh sociologického výzkumu, který nezkoumá sociální jevy, vztahy a procesy v celé jejich šíři a hloubce, nýbrž se omezuje na zachycení obsahů vědomí nějaké populace – tj. názorů a postojů.

Výzkum pak má tři hlavní fáze:1.fáze přípravná2.fáze realizační3.fáze vyhodnocovací

1. Fáze přípravnáOrientační etapa je naplněna především studiem teoretických podkladů,

literatury k danému výzkumnému problému. Také je možné zde udělat analýzu údajů z předchozích výzkumů na stejné nebo související téma.

Dále bychom měli formulovat problémové okruhy výzkumu a jejich dovedení do podoby otázek, které vytvoří dotazník. Dotazník by se měl co nejvíce přiblížit přirozené komunikaci a přitom přinést relevantní odpovědi. Délka odpovídání by neměla překročit 45 minut, pokud je dotazník delší, vystavuje se výzkumník nebezpečí snížení kvality získaných odpovědí.

2. Fáze realizačníDo této fáze se řadí tvorba dotazníku.

3. Vyhodnocovací fázeZe sebraných dat se obvykle připraví základní přehled výsledků - třídění

prvního stupně a třídění druhého stupně (např. podle sociodemografických znaků). Zjištěné výsledky se poté interpretují do závěrečné zprávy, která musí obsahovat vyjma úvodních a metodologických poznámek přehled hlavních zjištění a podrobné výsledky – ve formě tabulek, grafů, schémat a popisných či vysvětlujících komentářů. Závěrečná zpráva může obsahovat i praktická doporučení.

8.1 Tvorba dotazníků

Při tvorbě dotazníků je možné využít dvě základní techniky sběru dat - anketu nebo výběrové šetření. Anketa je asi častěji využívanou technikou, bude popsána jako první.

Anketou se rozumí technika, kdy připravený dotazník dáme k dispozici osobám, kterých se týká a záleží jen na nich, zda nám odpoví. Může se např. jednat o situaci, kdy se připravené dotazníky rozdávají všem zdravotnickým pracovníkům a budeme doufat, že nám jich co nejvíce odpoví. Dotazníky můžeme rozdat

30

každému zdravotníkovi, který pracuje u záchranné služby, na ARU nebo JIPkách v nějakém časovém úseku (během týdne či měsíce) či je rozešleme mailem nebo v dopise všem zaměstnancům nemocnice. Čím více zdravotníků nám odpoví, tím lépe. Výběrový soubor zdravotníků-respondentů se v případě ankety označuje jako nereprezentativní výběr, záleží jen na zaměstnanci, zda nám odpoví a předem neznáme jeho charakteristiky – pohlaví, věk apod.

Naproti tomu výběrové šetření se od ankety liší tím, že máme k dispozici oporu výběru, tj. soupis (seznam) všech jedinců zkoumané populace. Následně potom nezkoumáme celou populaci, ale pouze výběrový vzorek. To znamená, že náhodně vybereme (např. vylosujeme) ze seznamu určitý počet respondentů4 a těm se rozdají dotazníky. V ideálním případě se struktura takto vybraných respondentů bude shodovat se strukturou všech zdravotníků ve zkoumané populaci. Pokud se tyto struktury víceméně shodují, můžeme označit výběrový vzorek za reprezentativní. Takovými předem známými charakteristikami jsou v našem případě zkoumání všech zaměstnanců ZZS pohlaví, věk a vzdělání, což jsou typicky sledované charakteristiky v sociologických výzkumech, kromě toho můžeme sledovat také další charakteristiky, jež zajímají přímo tazatele – délku praxe pracovníka a konkrétní pozice, na níž pracuje apod.

U ankety např. hrozí nebezpečí, že se ve vzorku ocitne nějaká specifická skupina zdravotníků, která má buď chuť a čas odpovídat či je nějak zainteresovaná odpovídat5. V prvém případě může jít například o periferní stanoviště záchranných služeb s malým počtem výjezdů, v případě druhém může nastat situace, že nám odpoví pouze lidé, kteří např. nejsou spokojeni se svým pracovním zařazením nebo s managementem a dávají svoji nevoli najevo. Naopak ti, kteří jsou se svojí prací spokojeni, nemusí cítit potřebu vyplnit dotazník. Že tím dojde k výraznému zkreslení výsledků ankety, co se týče názorů zdravotníků, již ani není nutné dále rozebírat.

Obecně se dá říci, že pro malé výzkumy v rámci absolventských prací spíše postačí anketa, kdy je snaha získat odpovědi od co nejvíce zdravotníků. Naopak u velkých výzkumů nemá smysl se snažit dotazovat tisíců či desetitisíců zdravotníků a proto se využívá výběrové šetření.

Snahou tazatele samozřejmě je, aby mu co nejvíce oslovených zdravotníků odpovědělo, proto je důležité je náležitě motivovat. Existuje více způsobů, pro autora absolventské práce je nejvhodnější motivační dopis na počátku ankety/dotazníku.

Při přípravě dotazníku samého je nutné si rozmyslet několik základních věcí. Předně jaký je cíl dotazníku, čeho jeho pomocí chceme dosáhnout, co chceme zjistit6.

4 Počet jedinců ve výběru se odvíjí od velikosti celé zkoumané populace a může nabývat hodnot od několika desítek až po několik stovek či tisíců jedinců.

5 Případně vypadne skupina, která chuť, čas a zájem nemá.6 Můžeme chtít zjistit spokojenost záchranářů v práci a udělat velký podrobný dotazník, avšak

možná chceme pouze malý krátký „dotazníček“, pomocí kterého zjišťujeme spokojenost záchranářů 31

Nejprve se v úvodu praktické části AP stanovují pracovní hypotézy. Jde o určení jednoho až tří předpokladů, které jsou vyjmuty z širšího pojetí pracovního cíle.

Hypotéza (v metodologii)Hypotéza je nějaké tvrzení, které naznačuje vztah mezi dvěma proměnnými. Ty se označují jako nezávisle proměnná a závisle proměnná.

nezávisle proměnná je stabilnější, objektivní, těžko měnitelná, platí v daném momentu. Typické: pohlaví, věk, bydliště, národnost, stupeň něčeho – vzdělání, nebo mentální retardace.

závisle proměnná – charakter subjektivní, lehce měnitelná, např. spokojenost, názor na něco, schopnost.

Mezi těmito proměnnými je nějaký vztah. Nejčastěji tento vztah vyjadřujeme druhým stupněm přídavného jména: horší, lepší. Druhá varianta je vyjádřením čím – tím (čím větší, tím lepší…).

Příklady:Čím starší matka, tím vyšší pravděpodobnost výskytu mentální retardace u

dítěte. (věk matky – nezávisle proměnná, pravděpodobnost výskytu MR – závisle proměnná).

Čím starší matka a čím starší otec, tím vyšší výskyt mentální retardace u dětí(toto není hypotéza, protože zde jsou 3 proměnné - věk, pohlaví a pravděpodobnost. Neexistuje, že hypotéza platí částečně. Buď platí nebo neplatí. Ve třech proměnných bychom mohli dojít k závěru, že první tvrzení platí, druhé neplatí – hypotéza by byla pak částečně platná a to nelze. Takže řešením je rozdělit tako specifikovanou hypotézu na dvě dílčí hypotézy.

Ženy jsou s platem spokojenější než muži. (nezávisle – pohlaví, závisle – spokojenost).

Hypotéza, která platí, se označuje jako verifikovaná, ta která neplatí je falzifikovaná.

Teprve po stanovení hypotéz si rozmyslíme jednotlivá témata a okruhy otázek, na které se chceme ptát a pak můžeme přistoupit k samotné formulaci otázek.

Je nutné si uvědomit, že špatně formulovaná otázka vede k odmítnutí odpovědi či ke špatnému pochopení otázky a pak dostaneme odpovědi na něco jiného, než jsme se ptali a to je ještě horší. Pokud se otázka čtenáře opravdu hluboce dotkne, třeba to bude považovat za zásah do svého soukromí (plat,

s nějakou jednotlivou změnou – např. se změnou systému střídání pracovní doby. 32

náboženské vyznání aj.), tak nám nemusí odmítnout odpovědět pouze na tuto otázku, ale rovnou na celý dotazník.

33

Tvorba otázek

A. Jednoduché uzavřené otázky, na které respondent odpovídá tak, že vybere vždy pouze jednu z nabízených odpovědí.

Příklad: Pokud srovnáte Vaši současnou pracovní dobu s obdobím před zavedením

změn, myslíte si, že je nyní:Podstatně lepší …………… 1Spíše lepší …………… 2Zhruba stejná (nic se nezměnilo) ………. 3Spíše horší ………….. 4Podstatně horší ………… 5Nevím …………… 6

B. Baterie otázek, tj. složené otázky, u kterých odpovídá dotázaný na každou podotázku (každý řádek) zvlášť.

Příklad:S čím jste na Vašem stanovišti spokojen nebo nespokojen?

Velmi Spíše Spíše Velmispokojen spokojen nespokojen nespokojen

1 2 3 4

a) s možností převlékání z/do pracovního oblečení 1 2 3 4 b) s  hygienickým zázemím 1 2 3 4c) s možností pauzy na oběd 1 2 3 4d) s překrýváním služeb 1 2 3 4

C. Otevřené otázky, u kterých dotázaný „formuluje“ svoji odpověď zcela sám a tazatel zapíše odpověď na předtištěné linky.

Příklad: Jaké jsou hlavní důvody Vaší nespokojenosti v zaměstnání?Vypište:

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

34

Takové otázky jsou zdánlivě nejvhodnější, neboť nám pomáhají pokrýt všechny kategorie odpovědí i jejich drobné nuance, avšak tato otázka je potom velmi časově náročná na zpracování, neboť je nutné přečíst všechny uvedené možnosti a nějakým způsobem je roztřídit. Nemusí se líbit ani dotazovaným. Pokud by bylo takových otázek v dotazníku mnoho, nemuseli by být ochotni na ně odpovídat, také odpovídání na tyto otázky klade nejen zvýšené časové, ale i intelektuální nároky.

D. Polouzavřené kombinované otázky – představují spojení otevřené a uzavřené otázky - používáme je v situacích, kdy si nejsme jisti, že jsme postihli všechny možné varianty odpovědí.

Příklad: Co má podle Vaší zkušenosti největší vliv na hodnocení pracovníků u naší

ZZS?a) kvalita odvedené práceb) množství odvedené prácec) osobní vztahy pracovníka k nadřízenémud) xxxe) xxxf) něco jiného, uveďte co:

Vypište: …………………………………………

Problémové typy otázekObecně platí, že odpovědi jsou úměrné kvalitě otázky. Nejasné otázky

navozují odpovědi, které trpí stejnými nedostatky.

Sugestivní otázkyZa sugestivní otázky jsou považovány ty, které určitou odpověď navozují

buď svou vlastní formulací, nebo nepřímo. Sugestivně položené otázky přinášejí odpovědi, které jsou očekávány a považovány za žádoucí.

Příklad: Naprostá většina zaměstnanců je spokojena se změněnou pracovní dobou.

Myslíte si to také?a) anob) ne

35

Otázky prestižníOtázka sama o sobě může být formálně bezchybná, ale přesto může dojít

ke zkreslené odpovědi. Je to v případech, kdy se otázka dotýká prestiže respondenta, resp. lidské touhy po prestiži (uznání, touhy lépe vypadat). Lze předpokládat, že lidé chtějí pozitivně působit na druhé svými vědomostmi, svým fyzickým vzhledem, zkušenostmi, majetkem, morálkou. Chtějí být považováni za čestné a charakterní. Chtějí, aby si druzí mysleli, že se chovají tak, jak to odpovídá uznávaným společenským normám.

Příklad:Jak často čtete odbornou literaturu?Jak často pijete alkoholické nápoje?

Otázky požadující informaciJe empiricky zjištěno, že respondenti odpovídají i na otázky, kterým nerozumí

a na které neznají odpověď. Ve snaze vypadat, že jsou dobře informováni, podávají někteří lidé více informací, než kolik jich jsou objektivně schopni podat.

Příklad:Odhadněte, kolik procent pacientů jste v posledním měsíci předávali

na záchytné stanici? …………………………..

Otázky zaměřené do budoucnostiZkreslení odpovědí na tento typ otázek je ovlivněno především faktem

nejistoty budoucího chování. Mínění vyjádřené v přítomnosti neznamená, že respondent bude v souladu s ním jednat v budoucnosti. Mezi verbálními výroky respondentů ve fiktivní situaci existuje jen vztah pravděpodobnosti.

Příklad:Navštívíte v příštím roce více než 5 vzdělávacích kurzů, seminářů nebo

přednášek?

Otázky hypotetickéTyto otázky začínají slovem „Kdyby…“, nebo obsahují podmiňovací tvar

slovesa. Platnost odpovědi na tento typ otázek lze považovat za velmi problematickou. Hypotetické otázky přinášejí hypotetické odpovědi. Z tohoto důvodu je lépe se takovým otázkám vyhnout.

Otázky obsahující stereotypyZa stereotypy lze v našem případě považovat slova, která jsou emocionálně

zabarvena a automaticky navozují pocit souhlasu či nesouhlasu. Jde o ustálené 36

asociace, spojované se jmény jednotlivců (např. Stalin), institucí (např. totalitarismus, demokracie), s deskriptivními termíny (např. podnikatelé), určitými etnickými skupinami (např. Romové) nebo jednotlivci (např. tchyně). Je-li v otázce obsažen stereotyp respondent reaguje spíše na sugestivní výraz než na vlastní obsah otázky.

Otázky obsahující nepřiměřený nárok na paměť respondentaPokud je respondentova odpověď určitým odhadem, může být zdrojem

zkreslení i jeho paměť.

Příklad:Jakým typem obtíží trpěli pacienti, které jste ošetřovali v tomto týdnu?

Otázky extenzivníS otázkami kladoucími nepřiměřené nároky na paměť souvisí i tyto otázky

extenzivní. Jsou to otázky, které mají obvykle zjistit průměr nebo generalizaci za určité období.

Příklad:Kolikrát za měsíc v průměru použijete vakuovou matraci?Tyto otázky jsou nevhodné, protože vyžadují od respondenta příliš mnoho:

Vzpomenout si na jednotlivou činnost.Vytvořit průměr.

Otázky multielementníTento typ otázek v sobě zahrnuje 2 nebo více problémů, které se danou

otázkou zjišťují.

Příklad:Kterou sekci časopisu Urgentní medicína považujete za nejzajímavější

a kterou čtete jako první?V tomto případě jde o 2 zjištění, přičemž není vůbec jasné, zda čtenář čte jako

první tu sekci, kterou považuje za nejzajímavější.

Halo efektZpůsob, jakým jsou jednotlivé otázky v dotazníku seřazeny, může někdy

zapříčinit jev, který je označován jako halo efekt – jde o to, že určitá otázka (nebo skupina otázek) může svým obsahem nebo formulací ovlivnit jakým způsobem bude dotázaný odpovídat na další, následující otázky.

Příklad: 37

Po otázce „S  jakými diagnózami se u klientů setkáváte nejčastěji?“ se zeptáte: „Jak jste diagnostikovali potíže Vašeho posledního klienta?“ – spousta lidí uvede jako jednu z možností nejčastější diagnózu.

Uspořádání otázek

Po shrnutí toho, jak formulovat otázky a na co se vlastně ptát bychom měli přistoupit k tomu, jak připravené otázky v dotazníku uspořádat. Zde je alespoň několik základních principů.

Většinou je nejvhodnější uspořádat otázky podle jednotlivých tematických bloků. Není vhodné skákat z jednoho tématu na druhé; respondenta by to mohlo zmást. Na začátek dotazníku je vhodnější uvést jednoduché nezáludné otázky. Máme šanci, že tím získáme důvěru a navodíme pocit, že vyplňování dotazníku bude rychle „odsejpat“ a vůbec to nebude nic hrozného... Otázky citlivé povahy a identifikační otázky (věk, vzdělání) zařazujeme raději na konec dotazníku. Jejich povaha by mohla vést k odmítnutí dalšího vyplňování. Což nemusí být až takový problém, pokud čtenář vyplnil, již předcházející části dotazníku. Také je vhodné v úvodu dotazníku napsat, že je zaručena úplná anonymita sebraných údajů a otázky, na které čtenář nechce odpovídat, tak nemusí.

8.2 Vyhodnocování dotazníků

Teď známe některá možná úskalí při vytváření dotazníků a můžeme je vyhotovit, poté je rozdáme zdravotníkům/záchranářům a sebereme je od nich vyplněné a následně stojíme před otázkou – co s nimi?

V prvé řadě bychom měli vyhodnotit jejich reprezentativitu. V případě výběrového šetření to máme snadné, pokud se nám vrátily všechny či téměř všechny (řekněme 90 a více %) dotazníky. Pak to máme jednoduché – pokud jsme rozdali dotazník reprezentativnímu vzorku zdravotnické populace, pak by měl být reprezentativní. Pokud je návratnost nižší, musíme se podívat na data a zjistit, zda nějaká skupina respondentů není mezi těmi, kteří odpověděli, zastoupena více (třeba sestry z VOŠ) či méně (muži pod 30 let), než je tomu v celé zdravotnické populaci a zamyslet se proč.

U ankety je situace poněkud složitější. Pokud nám ji vyplní všichni čtenáři, pak je reprezentativní. Ale jak jsme si již říkali, návratnost anket bývá mnohem nižší – 10-50%. Potom by bylo vhodné se podívat na sebraná data a zjistit rozložení některých charakteristik, které jsou známé z různých databází např. ÚZIS – třeba věk, zastoupení žen a mužů apod. Pokud se tyto charakteristiky alespoň přibližně shodují v anketních lístcích (dotaznících) i v databázi, můžeme doufat, že je náš výzkum reprezentativní.

38

Ale to že se struktura respondentů shoduje se známými strukturními charakteristikami populace (pohlaví, věk...), nemusí nutně znamenat, že je anketa reprezentativní.

Například vezměme si fiktivní výzkum spokojenosti s prací mezi zdravotníky. Ke sběru dat využijeme anketních lístků. Sebrané anketní lístky zkontrolujeme a zjistíme, že známá struktura všech zdravotníků podle pohlaví, věku a délky praxe se shoduje se strukturou respondentů, kteří vyplnili anketní lístky. Což je ideální případ, ale může se stát, pokud budeme mít smůlu, že v anketě budou odpovídat pouze ti respondenti, kteří jsou nespokojeni se situací v zaměstnání a cítí mnohem větší potřebu se k tomu prostřednictvím ankety vyjádřit, než ti, kteří jsou spokojeni. A pokud náhodou budou mít tito nespokojení stejnou strukturu podle sledovaných charakteristik (věk, pohlaví, délka praxe) stejnou jako celá populace zdravotníků, tak snadno přijmeme mylný závěr, že všichni zdravotníci jsou nespokojeni se svou prací.

Jak tomu lze zabránit? Velmi těžko, ale přeci jen lze takovým věcem předejít. V tomto konkrétním případě by bylo vhodné použít otázku na výši příjmu (což je poněkud choulostivé). Potom třeba zjistíme, že i když se zdá, dle sledovaných charakteristik, že je anketa reprezentativní, tak všichni nespokojení respondenti mají relativně nízkou výši příjmu a respondenti s relativně vysokým příjmem se v anketě nevyskytují...

Přesto anketa zůstává vhodným nástrojem pro menší výzkumy, jen je potřeba zajistit co největší návratnost a brát odpovědi respondentů jako spektrum možných názorů a ne zcela exaktně – např. 67,3% zdravotníků nesouhlasí s pracovní dobou na 12hodinové směny.

Dále u sebraných dotazníků kontrolujeme jednotlivé otázky – pokud na některou z nich významná část respondentů neodpověděla, tak je z další analýzy vyřadíme. Zároveň je možné provádět logickou kontrolu otázek – např. vyskytne-li se mi v dotaznících muž mladší 16 let, jenž je ženatý, tak takový dotazník vyřadíme.

Po zkontrolování dotazníků přistoupíme k samotné analýze odpovědí. Vytvoříme si tabulku četností odpovědí na jednotlivé otázky – tzv. tabulky třídění I. stupně:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N % kum% %a) velmi spokojený 23 16 16 16,7

b) spíše spokojený 41 28,5 29,7c) ani spokojený,

35 24,3 68,8 25,4 ani nespokojený

d) spíše nespokojený 28 19,4 88,2 20,339

e) velmi nespokojený 11 7,6 95,8 8f) nevím,

nedokáži posoudit 6 4,2 100

Celkem 144 100 100

V této tabulce je vidět fiktivní rozdělení četností odpovědí na vybranou otázku. Ve sloupci označeném N se nám skrývá rozdělení absolutních četností odpovědí. Sloupec % nám ukazuje percentuální rozložení odpovědí a kum % nám ukazují kumulativní četnosti – součet procentuálních četností na danou a všechny předchozí varianty odpovědi. V posledním sloupečku, označeném opět %, máme uvedeno rozložení odpovědí na otázku, ale s vynecháním varianty f) nevím, nedokážu posoudit. Jde nám o rozložení odpovědí na otázku u těch respondentů, kteří na ni mají nějaký názor. To si můžeme dovolit, pokud nějaký názor na danou otázku nemá pouze zanedbatelný počet respondentů a jen malá část neví.

Pokud chceme, můžeme v některých případech slučovat kategorie odpovědí u jednotlivých otázek, tak jak je naznačeno v následující tabulce:

Jak jste spokojený se změněnou pracovní dobou na naší ZZS?

N % kum %

a) spokojený 64 46,4 46,4c) ani spokojený,

35 25,4 71,7 ani nespokojený

e) nespokojený 39 28,3 100Celkem 138 100

Slučování kategorií může usnadnit následnou interpretaci či může být nutností v případě, že v některých kategoriích jsou příliš nízké četnosti.

Pokud chceme provádět pokročilejší analýzy, můžeme rozložení kombinovat rozložením četností odpovědí na jednu otázku v závislosti na četnosti odpovědí na otázku druhou v tzv. kontingenční tabulce, jedná se o třídění II. stupně:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (absolutně)

Pohlaví 2 a více xza týden

1 x za týden

1-3 x za měsíc

Méně než 1x měsíčně Celkem

Muž 12 25 47 50 134Žena 14 27 33 32 106

40

Celkem 26 52 80 82 240

Následující fiktivní tabulka nám ukazuje závislost frekvence aktivního odpočinku na pohlaví, četnosti mohou být uvedeny nejen v absolutních číslech, ale také v procentech.

Můžeme také vytvořit, za účelem snadnější interpretace dat, rozložení dle tzv. sloupcových či řádkových procent. Následující tabulka ukazuje rozložení dle sloupcových procent:

 Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době? (sloupcová procenta)

Pohlaví2 a více xza týden 1 x za týden 1-3 x za

měsícMéně než 1 x

měsíčně Celkem

Muž 46,2 48,1 58,8 61 55,8Žena 53,8 51,9 41,3 39 44,2Celkem 100 100 100 100 100

To nám ukazuje, kolik z těch, kteří mají určitou frekvenci aktivního odpočinku, třeba 2 a vícekrát za týden, tvoří muži a kolik ženy. Mnohem vhodnější je v našem případě použití řádkových procent:

Jak často aktivně odpočíváte po pracovní době?(řádková procenta)

Pohlaví 2 a více xza týden 1 x za týden 1-3 x za

měsícMéně než 1 x

měsíčně Celkem

Muž 9 18,7 35,1 37,3 100Žena 13,2 25,5 31,1 30,2 100Celkem 10,8 21,7 33,3 34,2 100

Ty nám názorně odhalují jaká je frekvence aktivního odpočinku u jednotlivých pohlaví. Podle této fiktivní tabulky je vidět, že ženy sportují častěji než muži.

Pomocí třídění II. stupně je možné testovat hypotézy o závislosti dvou proměnných, což si dáváme za úkol obvykle již při tvorbě dotazníku. Třeba můžeme chtít zjistit, jaký sport pěstují muži - zda platí předpoklad, že podle oborového zaměření se nejvíce věnují bojovým sportům a sebeobraně. Také můžeme testovat vztah, zda záchranáři, kteří se věnují sebeobraně jsou titíž, kteří

41

vnímají svoje povolání jako psychicky nenáročné. A je možné přijít na stovky dalších vztahů, u nichž chceme otestovat, zda platí či ne.

8.3 Diskuze

V tento okamžik jsou již známé výsledky, také jsou graficky zpracované a máme vytvořené kontingenční tabulky (k tomu obvykle slouží MS Excel, nicméně pro vytváření kontingenčních tabulek s následnou tvorbou grafů je již třeba vyšší uživatelské úrovně). Výzkum je třeba převést v diskuzi.

Diskuze rozvádí hlavní dosažené výsledky. Uvádíme zde např. to, proč se domníváme, že nám výsledky vyšly takto a ne jinak. Proč jsou např. zatíženy systematickou chybou a z jakého důvodu ji nebylo možné odstranit.

Výsledky je v diskuzi možné uvést do širších souvislostí, tj. osvětlit, v čem jsou zajímavé či přínosné, jak se liší či naopak podobají jiným studiím, co z toho vyvozujeme a proč. Výsledky lze dávat do souvislosti s teoretickými poznatky a organicky tak propojovat výzkumnou a  teoretickou část (čímž prokazujeme schopnost tyto souvislosti nacházet, popisovat a interpretovat).

Náš výzkum můžeme srovnávat s jinými výzkumy, můžeme se zabývat možností uplatnění či aplikace dosažených výsledků.

Shrneme-li předchozí popis, pak lze pro diskuzi obecně doporučit, aby v ní student dokázal reagovat na minimálně tři důležité okruhy: diskuze nad potenciálními zdroji chyb či nepřesností, diskuze věnující se srovnání dosažených výsledků s výsledky jiných studií

v dané oblasti (v čem výsledky vzájemně korespondují, v čem se eventuálně rozcházejí a proč tomu tak je atd.),

zasazení dosažených výsledků do širšího kontextu poznatků o daném tématu – v této části si můžeme dovolit např. krátké zamyšlení nad praktickou využitelností výsledků či nad případným pokračujícím výzkumem – tj. popsat, v čem je případné pokračování v dalším výzkumu slibné, na co doporučujeme, aby se další výzkumy zaměřily.7

Po diskuzi samozřejmě následuje Závěr absolventské práce, viz. strana 19.

8.4 Výzkum pomocí internetu

Online dotazník je jednou z forem sběru dat v kvantitativním výzkumu. Tento typ dotazníku je dostupný přes internet, což umožňuje autorovi získávat odpovědi odkudkoliv. Internet a moderní technologie skýtají možnosti, jak se na věci nově dívat, ptát a výzkum tak zefektivnit a zatraktivnit pro zadavatele i respondenty. 

7 Bendová, Klára et col. Manuál pro psaní diplomových prací na katedře psychologie FF UP v Olomouci. Univerzita Palackého v Olomouci. Olomouc, 2011. ISBN 978-80-244-2930-4

42

Internetový výzkum je považován za nedílnou součást portfolia technik sběru dat, který patří k dnešnímu stylu a směru vývoje výzkumu, je dnes už i v ČR zcela běžný. Nicméně pro některé projekty se prostě nehodí, neboť nepokryje požadovanou cílovou skupinu, pro řadu studií je to dnes naopak již i u nás poměrně běžná metoda.

Výběr metody sběru dat také hodně závisí na tom, co zkoumáme a na koho je výzkum zaměřen - některé věci prostě vyžadují face to face dotazování, někdy je zase vhodnější využití papírových dotazníků nebo telemarketingové metody, nebo právě online dotazník.

Při volbě metody se vždy váží výhody a nevýhody a pokud výhody online převažují, tak je možné jej použít.

Výhody online dotazníku

Tvorba, distribuce, vyplňování a sběr dat probíhají prostřednictvím online dotazníkové aplikace. Výhodou online nástroje je také strojové (automatické) zpracování dotazníků.

Rychlost tvorby a zpracování průzkumů je typickým a žádaným atributem. Během krátké doby zvládne každý, i nezkušený, člověk vytvořit dotazník, rozeslat jej a získat odpovědi. Vše probíhá v reálném čase.

Online systémy pro tvorbu dotazníků průběžně zpracovávají odpovědi respondentů a umožňují tak výzkumníkovi okamžitě procházet a analyzovat získané výsledky. Automatické zpracovávání odpovědí, které umí moderní dotazníkové aplikace efektivně převádět do podoby grafů a tabulek, šetří zejména méně zkušeným uživatelům a výzkumníkům mnoho času a chyb.

Zapojení a využití multimédií je v online dotazníku velmi snadné. Díky informačním technologiím a běžným počítačovým programům (webový prohlížeč), mohou být do dotazníků zakomponovány multimediální prvky jako – obrázky, animace, videa, hudba a jiné.

Online dotazníky jsou nejlevnější formou průzkumu. Neplatí se žádné peníze za tisk dotazníků, tazatele, telefonní dotazování a všechny ostatní složité procesy související s klasickým sběrem odpovědí.

Díky online prostředí je distribuce dotazníků velice snadná a rychlá. Stačí rozeslat pozvánky k vyplnění dotazníku pomocí e-mailu, vystavit odkaz na webové stránky, blog nebo jej šířit po sociálních sítích.

Díky strojovému zpracování online dotazníků mohou být odpovědi převedeny do formátů určených pro zpracování ve statistickém SW nebo tabulkových procesorech (Microsoft Excel, OpenOffice Calc, SPSS, Statistica aj.). Tyto programy potom slouží k sekundární analýze získaných dat. Typické formáty exportovaných souborů jsou – XLS, CSV (pro SPSS), HTML, XML.

Díky interaktivnímu prostředí je online dotazník lehce zvládnutelný i pro začátečníky bez zkušeností. Respondenti nemusí nikam chodit, vyplňují dotazník,

43

kdy se jim chce a mají větší pocit anonymity. To vše vede k vyšší ochotě respondentů a návratnosti dotazníků.

Nevýhody online dotazníku

Online dotazníky jsou distribuovány v prostředí internetu, převážně pomocí emailu. Následně jsou vyplňovány, bez kontroly tazatelů a na různých počítačích či mobilních zařízeních respondentů. Je velice obtížné kontrolovat, zda dotazník vyplňuje ta správná osoba.

Pokud nejsou online dotazníky efektivně distribuovány a hlavně dobře zacíleny na tu správnou skupinu respondentů, jen těžko docílíte dobré návratnosti. Před volbou způsobu dotazování je dobré si promyslet. zda existují dostatečně silné distribuční kanály pro získání postačujícího množství výsledků. Významným prvkem ovlivňující návratnost jakéhokoliv dotazníku je motivace k vyplnění.

Také je třeba si uvědomit, že ne všichni z cílové skupiny mají přímou dostupnost internetu a výsledky proto mohou být zkreslené.

V online dotaznících by se neměly používat příliš komplexní, složité nebo kontextové otázky8. Respondent je nemusí správně pochopit, a protože nemá k dispozici žádného tazatele, který by je dopodrobna vysvětlil, může být demotivován, protože nerozumí pokládaným otázkám. Řešením je klást otázky jednoduchého typu, srozumitelně a jasně.9

Závěrečná diskuze

Obecně se dá říci, že technika sběru není tak či onak zárukou kvality výzkumu - ta je v něčem jiném: ve znalostech, kreativitě, schopnosti rozlišovat, odhadnout věcný kontext, vědět, které míry a informace jsou důležité, vidět „za data" apod. Technika sběru to musí jen respektovat.

Uvedený text je jen krátkým souhrnem a výtažkem ze sociologických metod a technik. Jejich uplatnění při výzkumech ve zdravotnictví je široké a je vhodné

8 Kontextové otázky jsou otázky, které souvisejí s určitým tématem. Kontextové otázky, rozšiřují zkoumané téma o poznatky, které jsou těžce zachytitelné a zpracovatelné dotazníkovou formou.9 Survio. (19. 02 2013). Online dotazníky a jejich výhody / nevýhody. Získáno 25. 06 2015, z

Survio: http://www.survio.com/cs/blog/serialy/online-dotazniky-1-vyhody-a-nevyhody-2#.VYukVvntlBd

44

se při přípravě takových průzkumů poradit se sociologem či jiným odborníkem majícím zkušenosti s přípravou, sběrem a vyhodnocováním dotazníků.

45

9 BIBLIOGRAFICKÉ ODKAZY A CITACE DOKUMENTŮ

Od 1. 4. 2011 je platná aktualizovaná norma ČSN ISO 690 (01 0197), která je českou verzí mezinárodní normy ISO 690:2010. Touto normou se ruší a nahrazují ČSN ISO 690 (01 0197) z prosince 1996 a ČSN ISO 690-2 (01 0197) z ledna 2000.

Pro potřeby tohoto dokumentu jsme zvolili jednotnou interpunkci a styl. Naší primární snahou není interpretace všech možností citování podle aktualizované normy, ale nabídnutí citačního stylu, který bude mít jasněji vymezená pravidla.

Naším cílem bylo také nabídnout aktuální a přehledné příklady, dále lépe zpracovat citování elektronických dokumentů a prezentovat modely pro citování specifických druhů dokumentů.

Pro potřeby dokumentu je jako bibliografická citace označován formalizovaný údaj o dokumentu, ze kterého autor čerpá při psaní textu, a jako citace uvedení cizího výroku nebo textu v rámci vlastního dokumentu, který odkazuje formou bibliografické citace na zdrojový dokument.

Pro kontrolu správnosti uvedených citací se doporučuje využít generátor citací na: http://generator.citace.com/.

Bibliografická citace by měla jednoznačně identifikovat citovaný dokument.

Údaje pro bibliografickou citaci přebíráme z citovaného zdroje (= z dokumentu, se kterým jsme pracovali). Citujeme konkrétní vydání nebo verzi.

Předně přebíráme údaje z titulního listu (úvodní obrazovky, webové stránky, etikety na disku apod.), dalším zdrojem informací je pak v následujícím pořadí rub titulní strany, hlavička stránky, obálka, obal, doprovodná dokumentace (např. leták, manuál). Pokud se některý údaj objevuje v dokumentu v různých formách, použije se forma objevující se na význačném místě.

Pořadí údajů je přesně stanoveno normou. Bibliografická citace by měla být co nejpřesnější. Nelze vynechávat

povinné údaje, pokud jsou v dokumentu dostupné. Doporučujeme také uvádět nepovinné údaje, jsou-li pro identifikaci citovaného dokumentu důležité.

Pokud některý údaj chybí, vynechává se a pokračuje se následujícím. V některých případech lze údaj dohledat v jiných zdrojích nebo nahradit zástupnou formulací.

V případě, že některý z údajů přebíráme z jiného zdroje, uvádíme jej v hranaté závorce. Jestliže přebíráme nebo odhadujeme více údajů za

46

sebou, sloučíme je do jedné závorky. Do hranaté závorky se umísťují také opravy.

Neznáme místo vydání (ale jsme schopni ho zjistit): Zapíšeme: [Praha]: Computer Press, 2008.

V dokumentu uveden rok 1959 (zjevně chybný). Zapíšeme: 1959 [1995]

9.1 Přímé a nepřímé citace

Přímá citace – doslovné převzetí textu (možná úprava pravopisu dle aktuálních pravidel)

Přímou citací se rozumí doslovné/úplné převzetí původního díla jiného autora. V textu je opatřena uvozovkami a jedná-li se o delší citovaný text (např. odstavec), je zpravidla celý uveden kurzívou. Přímá citace se používá zejména v případech, kdy jde o stěžejní, nosné a zásadní myšlenky nebo definice, které chce autor práce zvýraznit a opřít o určitou autoritu a které jsou důležité pro zbytek práce.

Pokud se jedná o přímou citaci, je potřeba uvést zcela přesně i číslo stránky, z níž je citováno. Doslovné citace ale v žádném případě netvoří základ práce nebo její zásadní část, jen doplňují práci a myšlenky autora. Celkově by text přímých citací neměl překročit 10   % závěrečné práce.

Přímá citace nesmí být nijak pozměněna. Norma ISO 690 vylučuje jakoukoli vlastní kreativitu autora (co se týče zacházení s citáty). Existují však výjimky:

Text může být částečně zkrácen s uvedením výpustky (…).Přípustné jsou drobné úpravy, jako je změna velikosti písmene.Text může být odlišně formátován – zvýraznění části textu tučně.Pokud je v citovaném textu něco neobvyklého, zarážejícího nebo např.

gramatická chyba, tak text neopravujeme, ale můžeme za daný výraz uvést (sic!).Citovaný text v případě přímé citace je třeba od okolního textu odlišit, aby

bylo na první pohled zřejmé, že jde o přímou citaci. Nejčastější způsoby jsou:Uvedení citovaného textu kurzívou.Uvedení „citovaného textu v uvozovkách“.Použití jiného typu písma.

Nepřímá citace – parafráze - sdělení myšlenek vlastními slovy

Nepřímou citací se rozumí parafráze obsahu myšlenek nebo informací původního dokumentu, vyjádřená vlastními slovy (nikoliv doslovně – např. pomocí myšlenkové zkratky). Jde o přiznání čerpání myšlenek z jiných zdrojů, které nejsou

47

autorovým originálním výtvorem. Zvláště v tomto případě platí zásada, že nesmí dojít ke změně původního smyslu nebo desinterpretaci originálního textu.

Většina citací v kvalifikačních pracích má podobu nepřímé citace, vždy je však potřeba usilovat o syntézu myšlenek a samostatné tvůrčí vyjadřování. Citace nemají nahrazovat vlastní autorský text, ale pouze podpořit myšlenky autora textu. Čtenáři by mělo být jasné, proč byla konkrétní citace použita. Záměna pořadí slov nebo prosté přeformulování cizího textu je nepřípustné a na hranici plagiátu.

Množství použitých zdrojů vypovídá o kvalitní základně práce – čím více, tím lépe. Na každý titul uvedený v seznamu literatury na konci práce musí být v textu práce odkazováno, aby bylo zřejmé, kde přesně byl daný pramen použit. Nepřímo citovaný text nesmí nijak pozměňovat myšlenku/záměr původního autora.

Nepřímá citace bývá v textu uvedena např.:Podle Nováka (2010, s. 87 a násl.) je dělení následující…Výzkumy ukázaly… (Novák, 2010, s. 87–102)… více příkladů k této problematice uvádí např. Novák (2010, s. 87).… podrobně viz (Novák, 2010, s. 87).… jak uvádějí Novák (2010) a Kučera (2009)…… to je zřejmé z již proběhlých šetření (Novák, 2010; Kučera, 2010; Svoboda,

2009).

9.2 Praktické příklady

Monografie:1 autor JANOUCH, Viktor. Internetový marketing: prosaďte se na webu a sociálních sítích. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2795-7. EARLE, Richard. The art of cause marketing: how to use advertising to change personal behavior and public policy. Cover and interior design by Monica BAZIUK. New York: McGraw-Hill, ©2000. ISBN 0-07-138702-1.

2 autoři NOVÁK, Jan a Helena NOVÁKOVÁ. Alergenní rostliny. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-80-242-2591-3.

3 autořiČMEJRKOVÁ, S., F. DANEŠ a J. SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. Praha: Leda, 1999. ISBN 80-85927-69-1.

autor jako organizace nebo skupina tvůrců: ADOBE CREATIVE TEAM. Adobe Flash CS4 Professional: Oficiální výukový kurz. Přeložil Lukáš KREJČÍ. Brno: Computer Press, 2009. ISBN 978-80-251-2334-8.

48

Tištěná monografie, jejíž digitalizovaná verze je zveřejněna na internetu: NIERHAUS, Gerhard. Algorithmic Composition: Paradigms of Automated Music Generation. Wien: Springer, ©2009. ISBN 978-3-211-77539-6. Dostupné také z: http://www.springerlink.com/ content/g7h129/

Vícesvazkové dílo:TASCHEN, Laszlo. Modern architecture A-Z, vol. 1, A-L. Köln: Taschen, 2010. ISBN 978-383-6521-321. LEONDES, Cornelius T., ed. Fuzzy theory systems: Techniques and Applications. Vol. 1. San Diego, Academic Press, ©1999. ISBN 0-12-443871-7.

Diplomová práce (nebo jiná kvalifikační práce): VAVRYSOVÁ, Alena. Produkce karotenoidů kvasinkami rodu Cystofilobasidium. Brno, 2009. Diplomová práce. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická, Ústav chemie potravin a biotechnologií.

Firemní literatura (např. propagační brožura nějaké firmy):THOMSON REUTERS. Web of Science: Karta pro rychlou referenci. [s.l.]: Thomson Reuters, ©2008.

Norma:ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011. 40 s. Třídící znak 01 0197.

Zákon:ČESKO. Zákon č. 111 ze dne 22. dubna 1998 o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky. 1998, částka 39, s. 5388-5419. Dostupný také z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1998/sb039-98.pdf. ISSN 1211-1244.

Pozn.: Citování zákonů norma neupravuje, lze ale použít model bibliografické citace pro příspěvky v periodiku (výjimkou je pouze umístění data).

Příspěvek ve sborníku:ŠIMŠA, Jaromír. Důkazy beze slov. In: TROJÁNEK, A., J. NOVOTNÝ a D. HRUBÝ, eds. Matematika, fyzika a vzdělávání: sborník z XI. semináře o filozofických otázkách matematiky a fyziky. Velké Meziříčí: Komise pro vzdělávání učitelů matematiky a fyziky JČMF, 2004, s. 64-78. ISBN 80-214-2601-2. LUŠTICKÝ, Martin a Jana KRBOVÁ. Vazby programových dokumentů. In: Recenzovaný sborník abstraktů z Mezinárodní Baťovy konference pro doktorandy a mladé vědecké pracovníky 2008. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky, 2008, s. 431. ISBN 978-80-7318-663-0.

49

Tištěné periodikum jako celek:Týden. Praha: Mediacop, 1994- . ISSN 1210-9940.

Jedno číslo periodika:Týden. Praha: Mediacop, 2010, č. 32. ISSN 1210-9940.

Článek v časopise: GALLISTL, Vladan. První guvernér bez podpisu. Týden. 2010, č. 32, s. 59. ISSN 1210-9940.

El. monografie (ebook, webové sídlo, webový portál):ČESKO. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. MŠMT: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. MŠMT, ©2006 [cit. 2010-08-05]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ Příspěvek do webového sídla:KAN, Michael. China blocks LinkedIn, ramps up Internet censorship. In: Macworld [online]. Feb 25, 2011, 2 pm[cit. 2011-05-11]. Dostupné z: http://www.macworld.com/article/158155/2011/02/linkedin_china.html

Příspěvek v online sborníku:DUDEK, Petr. Řízení zpravodajského systému ve skupině Unipetrol. In: INSOURCE 2008: konference o profesionálních informačních zdrojích, Praha 5. - 6. února 2008: sborník příspěvků konference [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2008 [cit. 2011-04-27]. Dostupné z: http://www.insource.cz/pdf/2008/dudek-petr2.pdf

Jedna stránka webového portálu:WESTCOM. O nás. Webnode.cz [online]. ©2008-2011 [cit. 2011-04-26]. Dostupné z: http://www.webnode.cz/o-nas/

Periodikum jako celek: Inflow: information journal [online časopis]. 2008- [cit. 2010-08-06]. Dostupné z: http://www.inflow.cz/. ISSN 1802-9736

Jedno číslo periodika: Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3 , no. 7 [cit. 2010-08-06]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/ejournal/show/1/_/37

50

Článek v periodiku: SRBECKÁ, Gabriela. Rozvoj kompetencí studentů ve vzdělávání. Inflow: information journal [online]. 2010, roč. 3, č. 7 [cit. 2010-08-06]. ISSN 1802-9736. Dostupné z: http://www.inflow.cz/ rozvoj-kompetenci-studentu-ve-vzdelavani

Článek uložený v institucionálním či jiném repozitáři:RYGELOVÁ, Pavla a Lucie VYČÍTALOVÁ. Jaký byl OPEN ACCESS WEEK 2010 v Česku [online prezentace]. 2010 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10084/83284

Příspěvek na blogu:ESPOO. Barbies na výstavě – update. In: Blogger [online]. 2010-11-08 [cit. 2001-06-05]. Dostupné z: http://blog.espoo.cz/2010/11/barbies-na-vystave.html

YouTube video: Steve Jobs and Steve Ballmer. In: Youtube [online]. 27.02.2007 [cit. 2011-05-25]. Dostupné z: http://youtu.be/dR8SAFRBmcU. Kanál uživatele RobinZwama.

Facebook-stránka/Twitter-účet:Petr Nečas. In: Facebook [online]. [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: http://www.facebook.com/ petr.necas.ods Espoo. In: Twitter [online]. [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: http://twitter.com/#!/espoo

Facebook status/tweet: NEČAS, Petr. [Koaliční smlouva trvá…] In: Facebook [online]. 16. května 2011 21:07 [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: http://www.facebook.com/petr.necas.ods/posts/215712668447053 ESPOO. [Kdo by to byl rekl…] In: Twitter [online]. 15 May 2011 [cit. 2011-05-26]. Dostupné z: http://twitter.com/#!/espoo/status/69865967194357760 PIXYCZ. TheHeist. In: Twitter [online]. 27 May 2011 [cit. 2011-05-27]. Dostupné z: http://twitter.com/#!/pixycz/status/74035435399155712 (Obsahuje-li tweet hashtag, uvádí se jako název.)

Wikipedia Citace. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11. 12. 2006, last modified on 25. 4. 2011 [cit. 2011-05-28]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Citace 10

10 BIERNÁTOVÁ Olga, Knihovna Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně

SKŮPA, Jan. Vysoké učení technické v Brně, Ústřední knihovna. Připomínkovali: Eva Bratková,

Dagmar Čerňová, Věra Eliášová, Zdeňka Firstová, Linda Jansová, Jiří Kratochvíl, Martin Krčál, Petr

Sejk. Vytvořeno ve spolupráci s portálem Citace.com. V Brně dne 2. září 201151

BERGEROVÁ, Marcela. Vedení a hodnocení absolventské práce. Praha: Vyšší odborná škola sociálně právní. 2012 ISBN 978-80-905109-1-3.

BERGEROVÁ, Marcela. Prezentace 22.10.2013: Projekt absolventské práce, legislativní zázemí pro AP., citační normy

FIRSTOVÁ, Zdeňka. Bibliografické citace – podrobný návod, jak citovat literaturu a prameny s českými příklady [online]. 2015 [cit. 08.06.2015] Dostupné z: https://sites.google.com/site/novaiso690/ Nová citační norma ČSN ISO 690:2011.

LORENC, Miroslav. Přímá a nepřímá citace. [online]. 2013 [cit. 08.06.2015]. Dostupné z: http://lorenc.info/zaverecne-prace/prima-a-neprima-citace.html

52