Weber Metodologie Sociologie a Politika Cele 3

7/22/2019 Weber Metodologie Sociologie a Politika Cele 3

1/175

KNIHOVNA NOVOVK TRADICE

A SOU ASNOSTI

Sv. 27

MAX WEBER

Metodologie, sociologie

a politika

Vybral a uspodalMilo Havelka

PRAHA2009


2/175

OIKOYMENH

Hennerova 223

CZ - 15000 PRAHA 5

http://www.oikoymenh.cz Obsah

KATALOGIZACE V KNIZE - NRODN KNIHOVNA R

Weber, Max

Metodologie, sociologie a politika / Max Weber ; vybral a uspodal Milo

Havelka. - 1. vyd. - Praha: OIKOYMENH, 2009. - 351 s. - (Knihovna no-vovk tradice a souasnosti; sv. 27)Peloeno z nminy

ISBN 978-80-7298-389--6 (vz.)

316 * 321 * 001.8- sociologie

- politologie

- vdeck metodologie

-vbory

3 - Spoleensk vdy [18]

Tento peklad vznikl v rmci pekladatelskho programu Institutu pro vdyo lovku ve Vdni (Institut ftir die Wissenschaften vom Menschen in Wien)na jae roku 1997

Kniha vychz dky podpoe spolenosti Stringdata(www.stringdata.cz)

Translation Milo Havelka, 1998 OIKOYMENH, 2009

ISBN 978-80-7298-389-6 STEDN KNIHOVNAprvnicke fakulty MU

So-~lt(;~ ev! ~l.t1 JLf-,)

"Objektivita" socilnvdnho a socilnpolitickho poznn . . .

Smysl "hodnotov neutrality" v sociologickch a ekonomickch

vdc h. . . . . .

Vda jako povoln.

Zkladn sociologick pojmy.

1. Pojem sociologie a "smyslu" socilnho jednn.

2. Dvody urujc sociln jednn. . .

3. Sociln vztah .

4. Typy socilnho jednn: zvyk a mrav

5. Pojem legitimnho du .

6. Druhy legitimnho du: konvence a prvo

7. Dvody platnosti legitimnho du: tradice, vra, ustanoven

Pedznamenn k Sebranm statm k sociologii nboenstv.

Protestantsk etika a duch kapitalismu.

1. Konfese a sociln rozvrstven. .

2. "Duch" kapital ismu . . . . . . .

3. Lutherova koncepce povoln. kol zkoumn

Polit ika jako povoln . . . . . . . . . . .

Nrodn stt a n rodohospodsk politika.

Socialismus. . . . . . .

Poznmka pekladatele.

7

64

108

133

134

154

156

158

161

164

167

169

182

183

193

223

243

294

316

343
http://www.oikoymenh.cz/http://www.stringdata.cz/http://www.stringdata.cz/http://www.oikoymenh.cz/


3/175

"Objektivita" socilnvdnho a sociln-

politickho poznn!

(1904)2

Prvn otzkou, s n se pi zaloen novho socilnvdnho a zejmnasocilnpolitickho asopisu, ppadn pi zmn jejich redakce vti-nou setkvme, bv otzka, jak bude jeho "tendence". Ani my nem-eme uniknout odpovdi na tuto otzku, a v nvaznosti na poznmkyv naem "prvodnm slov" se j musme na tomto mst zabvat pon-

I Kde se v 1. oddlu nsledujcho vkladu vslovn hovo jmnem vyda-vatel anebo kde se nastoluj koly Archivu, tam se pirozen nejedn o autorovy

soukrom nzory, nebo spoluvydavatel pslun vpovdi vslovn schvlili.Za formu a obsah II. oddlu ovem nese odpovdnost autorsamotn.

e seArchiv nikdy nevyd cestou mnn njak urit koly, to zaruuje okol-nost, e nejen stanovisko jeho spolupracovnk, ale ani jeho vydavatel nen na-prosto toton, a to ani v metodickm ohledu. Na druh stran byla samozejmpedpokladem spolenho pevzet redakce shoda v uritch zkladnch nzorech.Tato shoda spov pedevm v oceovn hodnoty teoretickho poznn prosted-nictvm ,jednostrannch" hledisek, jako i v poadavku vytven ostrch pojma psnho oddlovn zkuenostnho vdn a hodnotcho soudu,jakje -pirozenbez nroku, e b y tm bylo poadovno nco "novho" - zastvno i zde.

Obrn vklad (II. oddl) a ast opakovn te mylenky slou vlun tomuelu, aby se v tomto vkladu doshlo monho maxima obecn srozumitelnosti.Tomuto zjmu padlo za ob mnoho - doufejme, e nikoli pli mnoho - z pre-ciznosti vyjden, a kvli nmu jsme zde tak zcela upustili od pokusu, abychommsto seazen nkterch metodologickch hledisek provedli systematick zkou-

mn. To by vyadovalo zahrnut jet mnohem hloubji lecch problm teoriepoznn. Zde nem bt rozvjena logika, nbr maj bt vyuity uznvan vsled-ky modern logiky, problmy nemaj bt vyeeny, nbr m bt osvtlen laikovi

jejich vznam. Kdo zn prce modernch logik - pipomeme jen Windelbanda,Simmela a pro nae ely zvlt H. Rickerta -, ten hned postehne, e ve vem

podstatnm navazujeme prv na n.

2 Toto pojednn bylo uveejnno vydavateli W. Sombartem, M. Weberema E Jaff pi pevzet asopisu Archiv fi1r Sozialwissenschaji und Sozialpolitik(pozn. M. Weberov).

7


4/175

Metodologie, sociologie a politika

kud zsadnji. Nabz se nm tak toti pleitost, abychom z rznchstran vbec objasnili zvltnosti "socilnvdn" prce v naem smysluslova, co me bt uiten, kdy ne pro odbornka, tak rozhodn protene, kter je od praxe vdeck prce o nco vzdlenj, pesto -anebo spe prv proto -, e se zde jedn o "samozejmosti".

Vedle roziovn naeho poznn "spoleensk situace vech zem",tzn.fakt socilnho ivota, bylo po celou dobu existence Archivu jehovslovnm clem tak prohlubovn naeho posuzovn praktickch

problm tohoto ivota a tm tak - samozejm v t me, ji je monodat od soukromch uenc - kritika socilnpolitick prce, a to od

jej praxe a po jej zkonodrn faktory. Vzdor tomu vakArchiv odpotku trval na tom, e bude vlun vdeckm asopisem, e budepracovat pouze prostedky vdeckho bdn - proto je hned na zatkukladena otzka, jak lze onen ve uveden cl zsadn sjednotit s ome-zenm na tyto prostedky. Co to znamen, eArchiv na svch strnkch

pipout posuzovn zsad zkonodrstv a sprvy nebo posuzovnpraktickch nvrh tchto zsad? Jak jsou normy takovchto soud?Jak je platnost hodnotcch soud, je posuzovatel vyslovuje anebo

kter njak autor in zkladem svch praktickch nvrh? V jakm lsmyslu se pitom pohybuje na pd vdeckho zkoumn, kdy znakvdeckho poznn musme nalzt v "objektivn" platnosti vsledktohoto poznn jako pravdy? Nejdve vylome nae stanovisko kttootzce, abychom na ni pozdji navzali dal: v jakm smyslu na pdvd o kulturnm ivot vbec existuj "objektivn platn pravdy?" -otzku, ji nen mon obejt kvli neustl promn zdnliv nej-elementrnjch problm na disciplny, metod jej prce, zpsobuvytven jejch pojm i jejich platnosti a kvli nesmiitelnmu bojio jejich pojet. Zde nechceme navrhovat een, nbr poukazovat na

problmy - toti na ty problmy, jim n asopis, m-li plnit sv do-savadn i sv budouc koly, bude muset vnovat pozornost.

I

Vichni vme, e nae vda jako kad vda - snad s vjimkou politic-kch djin -, jejm objektem jsou lidsk kulturn instituce a kulturn

procesy, historicky vychzela nejprve zpraktickch hledisek. Jejmhlavnm a zpotku i jedinm elem bylo produkovn hodnotcch

8

"Objektivita" socilnvdnho a sociln politickho poznn

soud o uritch hospodskopolitickch opatench sttu. Byla tech-nikou asi v tom smyslu, v jakm jsou j klinick disciplny lkaskchvd. Je ale znmo, jak se tento postoj pozvolna mnil, ani by sez-sadn oddlovalo poznvn toho, "co je", od toho, "co m bt". Protitomuto oddlovn psobil nejprve nzor, e hospodsk procesy d

nezmniteln stejn prodn zkony, a potom druh nzor, e tyto hos-podsk procesy d jednoznan vvojov princip, a e tud to, com bt, se bud' - v prvnm ppad - shoduje s tm, coje nezmniteln,anebo - v druhm ppad - s tm, co se nevyhnuteln stane. S pro-

buzenm historickho smyslu pevldla pak v na vd kombinaceetickho evolucionismu s historickm relativismem, kter se pokusilazbavit etick normy jejich formlnho charakteru, urit obsahov sf-ru "mravnosti" zahrnutm vech kulturnch hodnot do jejho oboru,a tmto zpsobem povznst nrodohospodstv k dignit "etick vdy"na empirickm zklad. Tm, e se vekerost vech monch kultur-nch idel opatila nlepkou "mravnho", zmizela specifick dignitaetickch imperativ, ani by se tak ovem pro "objektivitu" platnostionch idel vbec nco zskalo. Zsadn diskuse o tchto otzkchzde zatm me a mus zstat stranou: budeme se pidrovat pouzefaktu, e dodnes jet nezmizel nejasn, avak zejmna praktikm

pochopiteln zcela bn nzor, e nrodn hospodstv produkujea m produkovat hodnotc soudy na zklad specificky "hospod-skho svtovho nzoru".

Chceme u pedem proklamovat, e n asopis jako pedstavitel em-pirick odborn disciplny tento nzor mus zsadn odmtnout, nebose domnvme, e nikdy neme bt kolem zkuenostn vdy zjio-vat zvazn normy a idely, aby z nich mohla vyvozovat recepty pro

praxi.

Avak co z tohoto tvrzen vyplv? Nikterak to neznamen, e hod-

notc soudy, ponvad jsou v posledn instanci zakotveny v uritchidelech, a proto "subjektivnho" pvodu, by se mly pln vymykatvdeck diskusi. Praxe a el naeho asopisu budou vdy poprattakovou tezi. Kritika se ped hodnotcmi soudy nezastavuje. Otzkouspe je, coznamen a jak el m vdeck kritika idel a hodnot-cch soud. Tato otzka vyaduje ponkud zevrubnj zkoumn.

Kad promylen vaha o poslednch prvcch smysluplnho lid-skho jednn se ve pedevm na kategorie "elu" a "prostedku".

9


5/175


Nco chceme in concreto bud' "pro jeho vlastn hodnotu", anebo jakoprostedek k dosaen toho, co chceme v posledn instanci. Vdec-k vaze je pstupn nejprve otzka vhodnosti prostedk k danmuelu. Ponvad jsme (v rmci pslunch hranic naeho vdn) s toodpovdn stanovit, kter prostedky jsou vhodn nebo nevhodn prodosahovn stanovenho cle, tak tak tmto zpsobem meme zva-ovat ance, jak s uritmi prostedky, je mme k dispozici, memevbec doshnout njak urit el, a tm i - na zklad urit histo-rick situace - nepmo kritizovat samo stanoven cle jako praktickysmyslupln, anebo - na zklad danch okolnost tto situace - jakonesmysln. Jestlie se monost dosaen njakho stanovenho cle

jev jako dan, meme dle, ovem vdy uvnit hranic naeho pslu-nho vdn, zjiovat dsledky, kter by vedle eventulnho dosae-n zamlenho cle mlo pouit potebnch prostedk v dsledkuobecn souvislosti vekerho dn. Proto tedy jednajcmu lovku

pedkldme monost, aby nechtn nsledky svho jednn srovnals tmi, kter chtl pvodn, a tak odpovdl na otzku: Co bude sttdosaen chtnho cle s ohledem na pravdpodobn vznikajc poko-

zenjinch hodnot? Protoe ve velk vtin ppad kad el, o nj \usilujeme, v tomto smyslu nco "stoj" nebo nco me stt, nemese dn sebereflexe zodpovdn jednajcch lid proto vyhnout tomu,aby vzjemn nezvaovala el a nsledky jednn. Umonit tuto se-

bereflexi je jednou z bytostnc h funkc kritiky techniky, j jsme se adosud zabvali. Dovst samo takovto zvaovn a k rozhodnut uovem nen monou lohou vdy, nbr kolem chtjcho lovka:ten podle svho vlastnho svdom a svho osobnho svtovho nzo-ru v a vol mezi hodnotami, o n se jedn. Vda mu me pomocikvdom, e vechno jednn, a - podle okolnost - pirozen tak ne-

jednn ve svch konsekvencch znamen zastvn uritch hodnot,a - co se zvlt dnes rdo zneuznv - tm zpravidla jejich zastvn

proti jinm hodnotm. Aby provedl tuto volbu, to je jeho vc.Co mu k tomuto rozhodovn meme jet navc poskytnout, je

samotn znalost vznamu chtnho. Meme ho uit poznvat vztaha vznam el, kter chce a mezi ktermi vol. Zpotku pomoc

jejich odhalovn a poukazem na logicky souvisl vvoj idej, kterjsou nebo mohou bt v zkladech njakho konkrtnho cle. Neboje samozejm jednm z bytostnch kol kad vdy o lidskm kul-turnm ivot, aby tyto ideje, pro n dlem skuten, dlem pomysln

10


dochzelo a dochz k bojm, byly zpstupnny duchovnmu pocho-pen. Hranice vdy, kter usiluje o "mylenkov uspodn empirickskutenosti", pekrauje toto duchovn pochopen prv tak mlo, jakmlo jsou prostedky, kter slou tomuto vkladu duchovnch hodnot,"indukcemi" v obvyklm smyslu slova. Tato loha pinejmenm s-

ten vypadv z rmce ekonomick odborn disciplny s ohledem najej bnou pracovn specializaci; jedn se o koly sociln filosofie.Jenome historick sla idej byla a jet je pro vvoj socilnho ivo-ta natolik vznamn, e se n asopis nikdy tomuto kolu nevyhnea pe o nj pat spe k okruhu jeho nejdleitjch povinnost.

Vdeck pojednn hodnotcch soud ovem usiluje nejen o to,aby rozumlo chtnm clm a idelm, kter maj v zkladech, a aby

je znovuprovalo, nbr chce pedevm pouit o t om,jakje kriticky"posuzovat". Tatokritika me mt ovem jen dialektick charakter, tj.me bt pouze formlnlogickm posouzenm historicky danch hod-notcch soud a idej pedkldanho materilu, pezkouenm idels ohledem na postult vnitn bezrozpornosti chtnho. Tm, e si sta-novme tento cl, meme chtjcmu lovku napomoci k uvdomn

onch poslednch axim, kter jsou zkladem obsahu toho, co chce,a k uvdomn poslednch hodnotovch mtek, z nich nevdomvychz, anebo z nich - kdyby byl dsledn - by musel vychzet.Doshnout uvdomn tchto poslednch mtek, manifestujcch sev konkrtnm hodnotcm soudu, je ovem tm poslednm, co si metato kritika dovolit, ani by vstoupila na pdu spekulace. Zda se hod-notc subjekt z tchto poslednch mtek m vyznvat, je jeho osobnvc a otzka jeho chtn a svdom, nikoli zkuenostnho vdn.

Empirick vda nen s to nikoho nauit, co m, nbr pouze to,co me a - podle okolnost - to, cochce. Je ale pravdou, e na pdnaich vd osobn svtonzory neustle do vdeck argumentace za-sahuj, e ji stle znovu zatemuj a e dovoluj, aby byla zvanost

vdeckch argument rzn hodnocena tak v oblasti zjiovn jed-noduchch kauzlnch souvislost mezi fakty, a to podle toho, zda v-sledek sniuje nebo zvyuje ance osobnch idel: monosti chtt ncouritho. Tak vydavatelm a spolupracovnkm naeho asopisu jistnebude v tomto ohledu nic lidskho ciz. Ale od tohoto piznn lidskslabosti vede dlouh cesta k ve v nrodohospodstv jako "etickou"vdu, kter by ze sv ltky mla produkovat njak idely anebo kon-krtn normy prostednictvm aplikace obecnch etickch imperativ

11


6/175


na svou ltku. Sprvn je dle jet i toto: jako nco "objektivn"hodnotnho pociujeme prv ony nejniternj elementy "osobnosti",ony nejvy a posledn hodnotc soudy, je uruj nae jednn a d-vaj smysl a vznam naemu ivotu. Meme je pece zastvat pouzetehdy, kdy se nm ukazuj jako platn, jako vyplvajc z naich nej-

vych ivotnch hodnot a jako nco, co se rozvj v boji s ivotnmipekkami. A dstojnost "osobnosti" zajist spov v tom, e proni existuj hodnoty, k nim svj vlastn ivot vztahuje. I kdyby tytohodnoty v njakm jednotlivm ppad leely vlun vnitern sfevlastn individuality, pak pro osobnost bude platit jako idea, k n sevztahuje, prv jej vlastn vyuit tch jejch zjm, pro kter nroku-

. je, aby platily jako hodnoty. Pokus zastvat hodnotc soudy navene~m smysl kadopdn pouze za pedpokladu existence vry v hodnoty.

Jenome posouzen platnosti tchto hodnot je zleitost vry, a vedletoho snad i kolem spekulativnho uvaovn a vkladu ivota i svta ",s ohledem na jejich smysl, v dnm ppad ale pedmtem zkuenost-

,n vdy v tom smyslu, jakji zde chceme rozvjet. Pro toto odlien nen,rozhodujc - jak se asto v - empiricky prokazateln fakt, e ony

posledn cle jsou historicky promnliv a sporn. Nebo i pozn vn \nejjistjch pouek naeho teoretickho - a u exaktn prodov-deckho nebo matematickho - vdn je jen produktem kultury prvtak, jako jm je vyostovn a zjemovn svdom. Pouze tehdy, kdymme na mysli vhradn praktick problmy hospodsk a socil-n politiky (v bnm slova smyslu), se ukazuje, e existuj poetn,

ba do konce nesetn praktick zvltn otzky, pi jejich vkladu sevychz za vestrannho souhlasu o uritch elech, jako by byly sa-mozejm dan; pipomeme teba nouzov kredity, konkrtn kolysociln hygieny, pi o chud, rzn opaten, jako tovrn inspekce,ivnostensk soudy, pracovn prkazy, velkou st dlnickho ochran-nho zkonodrstv, v nich se tedy, alespo zdnliv, klade otzka

vlun poprostedcch pro dosaen cle. Ale i kdybychom zde chtlizdn samozejmosti povaovat za pravdu - co by vda nemla nikdy

beztrestn init - a i kdybychom konflikty, k nim pokus praktickhouskutenn vzpt smuje, pokldali za ist technick otzky el-nosti - co by opravdu bylo velice chybn -, pece bychom muselizpozorovat, e tak toto zdn samozejmosti regulativnch hodnoto-vch mtek ihned zmiz, jakmile od konkrtnch problm charita-tivnho a policejnho een pe o blahobyt i hospodstv zaneme

12

. . . . . . . .- - .

"Objektivita" socilnvdnho a socilnpolitickho poznn

postupovat k otzk m hospodsk a socil n politiky. Znakem socil-npolitickho charakteru njakho problmu toti prv je to, e nenmon jej vyeit jenom na zklad pouhch technickch vah, kter

by vychzely ze stanovench cl, ale e, ponvad problm pesahujedo oblasti obecnch otzek kultury, se me a mus vst sporo regu-

lativn hodnotov mtka jeho een. A tento spor nebv veden je-nom, jak se dnes rdi domnvme, mezi "tdnmi zjmy", nbr takmezi svtovmi nzory, piem pirozen i nadle zstv pravdou,e o tom, jak svtov nzor njak jednotlivec zastv, rozhodujezcela mimodnou mrou - vedle nkterch dalch okolnost - stupe

pbuznosti mezi jeho svtonzorem ajeho "tdnm zjmem", kdy ubychom zde akceptovali tento jen zdnliv jednoznan pojem. Jed-no je vak jist za vech okolnost: m je problm, o kter se jedn,"obecnj", zde to ovem znamen: m dalekoshlejje jeho kulturnvznam, tm mn je pstupn jednoznanm odpovdm na zkladmaterilu zkuenostnho vdn, a tm vt roli v nm hraj krajnosobn aximy vry a hodnotov ideje. Je prost naivn si myslet, jak-koli tomu obas stle jet v i odbornci, e praktick sociln vd

jde pedevm o to, aby vytyila a jako platn vdecky stvrdila "n-jak princip", z nho by se pak daly jednoznan dedukovat normypro een jednotlivch praktickch problm. Jakkoli je v socilnchvdch zapoteb "principilnch" rozbor praktickch problm, tj.zptn pevdn nereflektovan se vnucujcch hodnotcch soud na

jejich ideov obsah, a jakkoli se n asopis hodl zvlt vnovatprv jim, vytven praktickho spolenho jmenovatele naich pro-blm v podob obecn platnch poslednch idel pece jen nemebt jeho kolem, a neme to bt ani kolem dn zkuenostn vdyvbec. Nejene to asi nen prakticky eiteln, ale je to samo o sobi nesmysln. A u se dvod a zpsob zvaznosti etickch imperati-v vykldaj jakkoli, jist je, e zvazn kulturn obsahy jako normy

konkrtn podmnnho jednn jednotlivce se z tchto imperativ ne-daj jednoznan dedukovat, a to tm mn, o m rozshlej obsahyse jedn. Jen pozitivn nboenstv - pesnji eeno jen dogmaticky

provzan sekty - jsou s to obsahu kulturnch hodnot propjit digni-tu bezpodmnen platnch etickch pikzn. Kulturn idely, kterchce jednotlivec uskuteovat, a etick povinnosti, kter mus plnit,maj mimo tyto sekty principiln rznou dignitu. K osudu kad kul-turn epochy, kter pojedla ze stromu poznn, pat nutn vdom, e

13


7/175


smysl svtovho dn nememe vyst ze sebedokonalejch vsledkjeho prozkoumn, nbr e tento smysl musme sami neustle vytv-et, a dle e "svtov nzory" nikdy nemohou bt vsledkem postu-

pujcho zkuenostnho vdn, a e tedy nejvy idely, kter v nspsob nejsilnji, se vdy prosazovaly pouze v boji s jinmi idely,kter jsou tm druhm prv tak posvtn, jako jsou nm ty nae.

V neobyejn zvanosti tohoto stavu vc se me teoreticky mlitanebo dsledkm tohoto stavu prakticky vyhbat pouze optimisticksynkretismus, kter bv vtinou dsledkem vvojovho historic-kho relativismu. Samozejm e pro praktickho politika me btv jednotlivm ppad subjektivn povinnost, aby zprostedkoval meziexistujcmi protiklady v nzorech, jako j me bt rozhodnut se pro

jeden z ni ch. To ale nem ani v nejmenm nic spolenho svdeckouobjektivitou. A njak "stedn linie" nen ani o vlas vdetj prav-dou, ne jakou jsou nejextrmnj stranick idely zprava i zleva.Zjmy vdy nejsou nikde he chrnny ne prv tam, kde se nechtjvidt nepohodln skutenosti a reality ivota v jejich tvrdosti. Archiv

bude rozhodn potrat zvan sebeklam, e bychom mohli pomoc

syntzy vce norem anebo na diagonle mezi nzory vce stran zskatpraktick normy, kter by mly vdeckou platnost, nebo tento sebe-klam, ponvad sv vlastn hodnotov mtka s oblibou relativistic-ky zakrv, je pro nezaujat vzkum daleko nebezpenj ne starnaivn vra stran ve vdeckou "dokazatelnost" jejich vlastnch dog-mat. Schopnost rozliovat mezi poznnm a hodnocenm a naplovn

jak vdeck povinnosti vidt pravdu fakt, tak i prakt ick povinnostibojovat za vlastn idely, jsou tm, na co bychom si mli stle vcezvykat.

Zejmna se nm jedn o to, co je a co zstane pro vechny asynepekonatelnm rozdlem, zda se toti njak argumentace obrack naemu citu a k na schopnosti nadchnout se pro konkrtn praktic-

k cle i pro kulturn formy a obsahy, anebo zda se tam, kde se jedno otzku platnosti etickch norem, u apeluje na nae svdom, anebokonen zda se argumentace obrac k na schopnosti a poteb my-lenkovho uspodn empirick skutenosti zpsobem, kter si innrok na platnost zkuenostn pravdy. A tato vta zstane pravdivoui pesto, e - jak se jet uke - pro smr, kter ona podajc in-nost mylen v oblasti vd o kultue vytyuje, maj a budou vdy mtrozhodujc vznam nejvy "hodnoty" praktickho zjmu. Nebo je

14


a zstane pravdou, e pokud m na pd socilnch vd metodicky ko-rektn vdeck dokazovn plnit svj el, mus bt i anem uznnoza sprvn; anebo, lpe eeno, vdeck dokazovn mus o tento clv kadm ppad rozhodn usilovat, jakkoli nemus bt pro nedosta-tek materilu vdy zcela dosaiteln. Dle plat a bude platit, e taklogick analza obsahu a poslednch axim njakho idelu, jakoi ukazovn konsekvenc, kter ze sledovn pslunho idelu ply-nou, mus bt, chtj-li bt povaovny za zdail, platn i pro onohozmnnho ana, zatmco mu me zcela chybt "sluch" pro naeetick imperativy, stejn jako me odmtat samotn idel i ona z nj

plynouc konkrtn hodnocen, co se me dt, ani by se tak vdeckhodnot on mylenkov analzy njak ublilo. N asopis uritnebude ignorovat neustle a nutn se opakujc pokusy o uren smyslukulturnho ivota. Naopak: vdy pece prv tyto pat k nejdlei-tjm vtvorm kulturnho ivota a za uritch okolnost tak kjehonejmocnjm hnacm silm. Budeme proto tak neustle pozorn sle-dovat prbh tchto vklad, je v dan souvislosti meme oznait

jako socilnfilosofick. Ba dokonce jet vce: jsme zcela prosti ped-

sudku, e by vahy o kulturnm ivot, kter se pokouej vykldatsvt metafyzicky, jdouce za mylenkov d empiricky danho, ji protento svj charakter nemohly plnit dnou lohu ve slubch poznn.A u se tyto vahy vyskytuj kdekoli, jedn se pedevm o problmteorie poznn, od jeho een zde vak s ohledem na nae cle m-eme a musme odhlet. Nebo v na prci se musme dret jedno-ho: socilnvdn asopis v naem smyslu, pokud chce dlat vdu, byml bt mstem, kde se hled pravda, kter - mme-li zstat u naeho

pkladu - i pro ana nrokuje platnost mylenkovho uspodnempirick skutenosti.

Vydavatel ovem nemohou jednou provdy zakzat ani sob ani svm

spolupracovnkm, aby idely, kter je oduevuj, nevyjadovali takv hodnotcch soudech. Jene z toho pak vyplvaj dv dleit povin-nosti. Pedevm ta povinnost, e v kadm okamiku je teba tenei sebe sama pesn uvdomovat o tom, kter mtka to jsou, jimiskutenost pomujeme a z nich vyvozujeme urit hodnotc soudnamsto toho, jak se a pli asto dje, abychom se neuritm vzjem-nm smovnm hodnot nejrznjho druhu sami mlili v konfliktechmezi idely, a chtli tak "kadmu nco nabdnout". Jestlie se tato po-

15


8/175


vinnost dostaten zpsn, me bt prakticky hodnotc soud z istvdeckho hlediska nejen nekodn, ale pmo uiten, ba dokoncedouc: pi vdeck kritice zkonodrnch i jinch praktickch nvr-h neme bt objasnn dosahu motiv zkonodrce i idel kritizo-vanho autora podno nzornj a srozumitelnj formou, ne jakou

je konfrontace hodnotovch mtek, kter si vzali za zklad, sjinmi

mtky: a nejlpe s naimi vlastnmi. Kad smyslupln hodnocencizho chtn me bt vdy pouze kritikou vychzejc z vlastnho"svtovho nzoru", potrnm cizho idelu z pozic idelu vlastnho.

M-li bt tedy v njakm konkrtnm ppad nejen zjitn a vdeckyanalyzovn posledn hodnotov axim, kter le v zkladech njakho

praktickho chtn, nbr m-li bt tak ukzn ve svch vztazch kji-nm hodnotovm aximm, je jeho "pozitivn" kritika prostednictvmsouvislho vkladu tchto jinch axim nevyhnuteln.

Na strnkch asopisu, zvlt tam, kde se hovo o zkonech, setedy vedle sociln vdyjako mylenkovho uspodn fakt dostanenevyhnuteln ke slovu socilnpolitika jako vklad idel. Nedomn-vme se ale, e rozklady tohoto druhu by se mly vydvat za "vdu"

a budeme se ze vech svch nejlepch sil brnit tomu, abychoI\jes nm takovm smovali i zamovali. Nebot' zde u nehovovda, a proto, co je druhm fundamentlnm pkazem vdeck neza-ujatosti, se m v takovchto ppadech tenm (a - kme opakova-n - pedevm nm samm) ozejmit, e a kde pestv mluvit myslc

badatel a kde zan hovoit lovk, kter nco chce, kde se argumentyobracej k rozumu akde k citu. Neustl smovn vdeckch zkou-mn fakt a hodnotcch vah je sice jet pod jednou z nejroze-njch, ale tak nejkodlivjch specifik prce v naem oboru. Protitomuto smovn, a nikoli snad proti zastvn vlastnch idel jsouzameny pedkldan vahy. Neprincipilnost a vdeck objektivitanejsou v dnm ppad vnitn spznny. Archiv nikdy nebyl, a po-

kud jde o jeho mysly, ani se nikdy nesm stt mstem, kde by bylavedena polemika proti uritm politickm nebo socilnpolitickmstranm, stejn jako by neml bt mstem, na kterm se agituje pronebo proti politickm i socilnpolitickm idelm; pro to existuj

jin orgny. Jedinenost asopisu mnohem spe od z atku spovala,a pokud to bude zleet na vydavatelch, m i nadle spovat v tom,e se v nm setkvaj u vdeck prce ost politit protivnci. Dosudnebyl orgnem "socialistickm" a nebude ani v budoucnu orgnem


"buroaznm". Z okruhu svch spolupracovnk nevyluuje nikoho,kdo se chce postavit na pdu vdeck diskuse. Neme bt dnouarnou pro "odpovdi", pro repliky a dupliky, ale nikoho, ani sv spo-lupracovnky, a tm mn sv vydavatele, nechrn ped tm, aby na

jeho strnkch nebyli vystaveni nejosteji mysliteln vcn vdeck

kritice. Kdo to nebude moci vydret, nebo kdo zaujme stanovisko, es lidmi, kte pracuj ve slubch jinch idel ne on sm, nebudeve slubch vdeckho poznn spolupracovat, ten by se ml dretstranou.

Avak touto posledn vtou - a o tom si nedlejme iluze - byloeeno vce, ne se na prvn pohled zd. Jak jsme ji naznaovali,monost schzet se s politickmi odprci - spoleensky a ideov ne-zaujat - na neutrln pd, m bohuel vude a zejmna v nmeckch

pomrech sv psychologick bariry. Tento moment, kter je o sobznakem fanatick stranick omezenosti a nerozvinut politick kulturya jako takov by ml bt potrn, je na strnkch asopisu, jako je n,vrazn posilovn okolnost, e v oblasti socilnch vd, co vme zezkuenosti, bv podnt pro rozvjen vdeckch problm dn zpravi-

dlapraktickmi "otzkami", take u pouh uznn existence njakhovdeckho problmu tvo personln unii s chtnm ivoucch lidzamenm uritm smrem. Na strnkch asopisu, kter vstupujedo ivota pod vlivem obecnho zjmu o konkrtn problm, se proto

jako spolupracovnci budou pravideln setkvat lid, kte svj osobnzjem k tomuto problmu obracej proto, e se pro n urit konkrtnokolnosti dostvaj do rozporu s idelnmi hodnotami, ve kter v,a e se tyto okolnosti zdaj ony hodnoty ohroovat. Spznnost vol-

bou podobnch idel pak bude tento okruh spolupracovnk dretpohromad a umon, aby se znovu seskupoval. A to - alespo v jed-nn o praktickch socilnpolitickch problmech - dv asopisuurit "charakter", kter je nevyhnutelnm prvodnm jevem kadho

spolenho psoben iv ctcch lid, jejich hodnotc stanoviskok problmm nen vdy zcela potlaeno ani pi ist teoretick prci,a kter se - za ve objasnnch pedpoklad - zcela legitimn proje-vuje pi kritice praktickch nvrh a opaten. Archiv tak vstoupil doivota v obdob:, kdy v poped socilnvdnch rozbor stly urit

praktick problmy tradinho pojet "dlnick otzky". Osobnosti,kter spojovaly s nejvymi a rozhodujcmi idejemi hodnot ty pro-

blmy, o nich chtl asopis pojednvat, a k ter se proto stvaly jeho

16 17 st edn knihovno

pr6w,ick6 fokulty MUBrn o


9/175

---------------. . . . . _-----------------------Metodologie, sociologie a politika

pravidelnmi spolupracovnky, byly prv proto souasn stoupencitakovho pojet kultury, kter bylo tmito hodnotovmi idejemi stejnnebo alespo podobn zabarveno. Nebo kad pece tak v, e i kdyasopis rozhodn odmtal mylenku sledovn njak "tendence", a tosvm vslovnm omezenm se na "vdeck" vklady a vslovnm

pizvnm "pslunk vech politickch tbor", ml pesto urit"charakter" ve ve uvedenm smyslu. Tento charakter byl vytvenkruhem jeho stlch spolupracovnk. Byli to vesms mui, jejichclem byla pi v rozdlnosti nzor ochrana fyzickho zdrav dl-nickch mas a umonn jejich rostouc spoluasti na materilncha duchovnch statcch na kultury. Avak jako prostedekjim vytanulona mysli propojen sttnho zasahovn do sfry materilnch zjms dalm svobodnm rozvojem stvajcho sttnho a prvnho podku,a ti pak - a u jejich nzor na utven spoleenskho du v dalek

budoucnosti mohl bt jakkoli - pro ptomnost pitakvali kapita-listickmu vvoji. Nikoli proto, e by se jim oproti starm formmspoleenskho zzen jevil jako lep, nbr ponvad se jim zdl

prakticky nezmniteln, a pokus o zsadn boj proti tomuto vvoji ne-

povaovali za podporu, nbr za pekku vzestupu dlnick tdy do '\svtla kultury. Za pomr, jak dnes vldnou v Nmecku - zde je nenteba ble objasovat -, tomu nelo zabrnit a ani v souasn dob byto nebylo mon. Nco takovho by pece mohlo naopak pmo pisptk faktickmu spchu vestrann asti na vdeck diskusi, a dokoncese stt znakem sly asopisu, ne-li pmo - za danch pomr - jednmz dvod oprvnnosti jeho existence.

Je ale nepochybn, e vvoj "charakteru" vdeckho asopisu tm-to smrem me znamenat nebezpe pro nezaujatost vdeck pr-ce a musel by se jm opravdu stt, jestlie by volba spolupracovnk

byla mysln jednostrann: 'jtom ppad znamen pstovn onoho"charakteru" prakticky tot jako trvn jedn "tendence". Vydavatel

jsou si pln vdomi odpovdnosti, ji jim tato situace ukld. Nemajani v myslu plnovit mnit charakter Archivu, ani ho umle kon-zervovat, teba prbnm omezovnm okruhu spolupracovnk nauence uritch stranickch mnn. Berou ho jako dan a vykvaj

jeho dalho "vvoje". Jak se bude v budoucnu utvet, a - v dsledkunutnho roziovn naeho okruhu spolupracovnk - snad ipetvet,to bude zviset pedevm na osobitosti tch, kte vstoup do okruhu,;polupracovnk s myslem slouit vdeck prci a kte na strnkch

18


asopisu zdomcn. A dle to bude podmnno roziovnm tchpro-blm, jejich vzkum si asopis klade za cl.

Touto poznmkou jsme dospli k dosud jet nezpracovan otzcevcnho vymezen na pracovn oblasti. Na to se ovem ned odpov-dt, ani zde tak polome otzku po povaze cl socilnvdnho po-

znn vbec. Tm, e jsme zsadn odliili "hodnotc soudy" a "zkue-nostn vdn", jsme a dosud pedpokldali, e bezpodmnen platnzpsob poznn, tj. mylenkovho uspodn empirick skutenostiv oblasti socilnch vd skuten existuje. Tento pedpoklad se ted' st-v problmem potud, nakolik musme zkoumat, co v na vdn oblastime znamenat objektivn "platnost" pravdy, o ni usilujeme. e tento

problm jako takov existuje a ne n zde nijak vybjen, to neme ujtnikomu, kdo pozoruje boj o metodu, "zkladn pojmy" a pedpokla-dy, neustlou zmnu "stanovisek" a stle nov urovn pouvanch"pojm" a kdo vid, e jsou teoretick a historick forma zkoumnstle jet rozdleny zdnliv nepeklenutelnou propast na "dvoj eko-nomii",jak si svho asu nakal zoufal vdesk examinant. Co zde

znamen objektivita? Pouze touto otzkou se chtj zabvat nsledujcvklady.

II

Pedmty, jimi se n asopis3 od zatku zabval, pojmal jako so-cilnekonomick. I kdy by ted' asi nemlo pli smysl poutt se zdedo pojmovch uren a do vymezovn vd, pesto si musme udlatsumrn jasno o tom, co to znamen.

Pat k zkladnmu faktickmu stavu vc, na nj se vou vechnyostatn jevy, kter v nejirm smyslu oznaujeme jako "socilneko-nomick", e - vyjdeno co mon nejprostji - nae fyzick exis-

tence prv takjako uspokojovn naich nejidelnjch poteb narvude na kvantitativn omezenost a na kvalitativn nedostatenost vnj-ch prostedk, je by jim mly odpovdat, a e k uspokojovn vechtchto poteb je tedy douc plnovit pe a starost, boj s prodoui zespoleentn. Kvalita njakho procesu jako "socilnekonomic-kho" jevu nen ale nim, co by mu psluelo jako takovmu "objek-

Archiv.fiir Sozialwissenschaft und Sozia/politik.

19


10/175

----------------------------------------------------


tivn". Spe je podmnna zamenm naeho poznvacho zjmu, takjak vyplv ze specifickho kulturnho vznamu, kter pslunmuprocesu v jednotlivch ppadech pikldme. Kdekoli je njak proceskulturnho ivota pmo anebo zprostedkovan zakotven v onom veuvedenm faktickm stavu vc, a to tmi svmi zvltnmi kompo-nentami, na nich se pro ns zakld jeho specifick vznam, vude

tam obsahuje, anebo,je-li tomu opravdu tak, alespo me obsahovatsocilnvdn problm, tj. kol pro disciplnu, kter m za pedmtvyjasovn dosahu i nosnosti onoho zkladnho stavu vc. Mezi so-cilnekonomickmi problmy meme ale rozliovat procesy a jejichkomplexy, normy, instituce atd., jejich kulturn vznam pro ns spo-v hlavn v jejich ekonomick strnce a kter ns - jako nap. v p-

pad proces burzovnho a bankovnho ivota - bytostn zajmaj pe-devm a jen z tohoto hlediska. Tak tomu bude zpravidla (nikoli vakvlun) tehdy, jestlie se jedn o instituce, kter byly vdom vytvo-eny i pouvny k hospodskm elm. Takovto objekty naeho

poznn meme nazvat "hospodskmi" procesy resp. institucemive vlastnm smyslu. K tomu pistupuj jin, kter - jako nap. procesy

nboenskho ivota - ns nezajmaj nebo nezajmaj v prvn ad '\z hlediska jejich ekonomickho vznamu a kvli nmu, kter vak za

jistch okolnost z tohoto hlediska vznam nabudou, nebo maj in-ky,kter jsou pro ns z ekonomickch hledisek zajmav: jsou to jevy"ekonomicky relevantn". A konen mezi jevy, kter v naem smys-lu nejsou jevy "hospodskmi", existuj takov, jejich ekonomickinky ns nezajmaj vbec, anebo ns nezajmaj tak, aby to stloza e - teba zamen umleckho vkusu njak doby -, avak kter

jsou samy v jednotlivch ppadech a v jistch vznamnch strnkchsv specifiky vce r mn spoluovlivovny ekonomickmi motivy,tedy nap. v naem ppad zpsobem socilnho rozvrstven publi-ka, kter se o umn zajm: zde se jedn o ekonomicky podmnn

jevy. Napklad komplex lidskch vztah, norem a normou urenchpomr, kter nazvme "sttem", je jevem "hospodskm", pokudse jedn o finann hospodstv sttu; pokud zkonodrn i jinak

psob na hospodsk ivot (a to i tam, kde je jeho chovn vdomurovno hledisky zcela jinmi neli ekonomickmi), je jevem "eko-nomicky relevantnm"; a pokud je konen jeho chovn a jeho svrzspoluurovn ekonomickmi motivy i v jinch ne "hospodskch"vztazch, je jevem "ekonomicky podmnnm". Z toho, co bylo dosud

20


eeno, se rozum samo sebou, e na jedn stran je okruh "hospo-dskch" jev promnliv a nelze jej pesn vymezit, a e na druhstran nejsou pirozen "hospodsk" strnky njakho jevu nikterak"podmnny" pouze "hospodsky" a ani "nepsob" pouze "hospo-dsky", a e njak jev si kvalitu jevu "hospodskho" podruje jen

potud apouze tak dlouho, dokud se nzjem zamuje vlun na tenvznam, kter m dan jev v materilnm boji o existenci.

N asopis, stejn jako socilnekonomick vda od dob Marxea Roschera, se tedy zabv nejen jevy "hospodskmi", ale tak jevy"hospodsky relevantnmi" a "hospodsky podmnnmi". Je piro-zen, e okruh tchto objekt zjevn zahrnuje - a to postupn, a vdy

podle souasnho zamen naeho zjmu - celek vech kulturnchproces. Specificky ekonomick motivy - tj. motivy, kter jsou za-kotveny svou specifikou, je je pro ns vznamn, v on zkladnskutenosti - psob vude tam, kde je uspokojovn njak, tebai sebenematerilnj poteby vzno na pouit omezench vnjch

prostedk. Jejich dopad proto vude spoluuroval a petvel nejenformu uspokojovn, nbr tak obsah kulturnch poteb, a to dokonce

i kulturnch poteb nejniternjho druhu. Nepm vliv, ktermu jsoutlakem "materilnch" zjm vystaveny sociln vztahy, instituce a lid-sk seskupen, se (asto nereflektovan) vztahuje na vechny oblastikultury bez vjimky, a po nejjemnj odstny estetickho a nbo-enskho ctn. Procesy kadodennho ivota jsou jimi spoluurov-ny - "ekonomicky podmiovny" - nemn ne "historick" udlostivysok politiky, a kolektivn i masov jevy prv tak jako "singulr-n" jednn sttnk i individuln literrn a umleck vkony. Nadruh stran psob hrn vech ivotnch projev a ivotnch podm-nek historicky dan kultury na utven materilnch poteb, na zpsob

jejich uspokojovn, na vytven materilnch zjmovch seskupeni na druh jejich mocenskch prostedk, a tm tak na zpsob prb-

hu "ekonomickho vvoje" - a je "ekonomicky relevantn". Pokudnae vda pipisuje hospodsk kulturn jevy v kauzlnm regresuindividulnm pinm - ekonomickho i mimoekonomickho cha-rakteru -, usiluje o poznn "historick". Pokud ve spleti nejrznjchkulturnch souvislost sleduje kulturn vznam jedinho specifickho

prvku kulturnch jev, toti prvku ekonomickho, usiluje o interpre-taci djin ze specifickho hlediska a poskytuje dl obraz, ppravnou

prci plnho historickho poznn kultury.

21

~~


11/175

~~--------------------------


I kdy se socilnekonomick problm nevyskytuje vude, kde mpsoben ekonomickch moment charakter piny i nsledk u - ne-bo tento problm vznik jen tam, kde je prv vznam onch faktorproblematick, a s jistotou jej meme konstatovat pouze za pouitmetod socilnekonomick vdy -, pesto tm vznik pro sociln-ekonomick zpsob uvaovn tm nepehledn oblast prce.

Na zklad dobe uvenho sebeomezen se proto n asopis adoposud obecn zkal pstovn cel ady velice zvanch specil-nch odvtv na disciplny, zejmna deskriptivn hospodsk nauky,hospodskch djin v um slova smyslu a statistiky. Prv tak pe-nechal jinm orgnm zkoumn finann-technickch otzek a tech-nicko-ekonomick problmy vytven trhu a cen v modernm trnmhospodstv. Jeho pracovnm polem byly aktuln vznam a historic-k utven uritch zjmovch konstelac a konflikt, je v dsledkuvd lohy kapitlu hledajcho zhodnocen vyvstvaly v hospod-stv modernch kulturnch zem. Pitom se neomezoval na "socilnotzku" v zkm slova smyslu, jak je spojena se zmiovanmi prak-tickmi a historicko-vvojovmi problmy: se vztahy modern tdy

nmezdnch dlnk ke stvajcmu spoleenskmu du. Je pirozen, \e jednm z nejzvanjch kol muselo bt pedevm vdeck pro-hlouben zjmu o tuto speciln otzku, rozivho se u ns bhemosmdestch let (19. stoL). Avak m vce se praktick projednvndlnickch pomr stvalo tak u ns trvalm pedmtem zkonodrninnosti a veejnch rozbor, tm vce se tit vdeck prce muse-lo posouvat ke zjiovn universlnjch souvislost, do nich tyto

problmy pat, a tak vystilo do kolu analyzovat vechny specifickymodern kulturn problmy vytvoen zvltnostmi ekonomickch z-klad na kultury. asopis proto ji velmi brzy zaal pojednvat tako nejrznjch, zsti "ekonomicky relevantnch", zsti "ekonomicky

podmnnch" ivotnch pomrech ostatnch velkch td modernch

kulturnch nrod a o jejich vzjemnch vztazch, a to historicky, sta-tisticky i teoreticky. Jestlie te za nejvlastnj pracovn oblast naehoasopisu oznaujeme vdeck zkoumn obecnho kulturnho vznamusocilnekonomick struktury ivota lidsk pospolitosti a historickchforem jeho organizace, pakjen vyvozujeme dsledky z tohoto chovn.Mme na mysli jen toto a nic jinho, jestlie n asopis nazvme

Archiv pro sociln vdu. Toto oznaen zde m shrnovat historicka teoretick zpracovn tch problm, jejich praktick een je ped-

22


mtem "sociln politiky" v nejirm smyslu slova. Vyhrazujeme sipitom prvo pouvat vrazu "sociln" ve vznamu, jak je urovnkonkrtnmi problmy souasnosti. Chceme-li disciplny, kter pro-cesy lidskho ivota zkoumaj z hlediska jejich kulturnho vznamu,nazvat "kulturnmi vdami", pak sociln vda v naem smyslu dotto kategorie pat. Brzy uvidme, jak to m principiln dsledky.

Zdraznn socilnekonomick strnky kulturnho ivota nepo-chybn znamen citeln omezen naich tmat. Bude se tvrdit, e eko-nomick, anebo - jak se nepesn kvalo - "materialistick" hledis-ko, z nho je zde kulturn ivot nahlen, je ,jednostrann". Jiste,a tato jednostrannost je zmrn. Vra, e kolem pokroil vdeck

prce je, aby ,jednostrannost" ekonomickho zpsobu uvaovn lilatm, e se roz vobecnou sociln vdu, trp pedevm tou chybou,e hledisko "socilnosti", tedy vztah mezi lidmi, je pro vymezovnvdeckch problm dostaten urit pouze tehdy, jestlie je dleopateno njakm specilnm obsahovm prediktem. Jinak, pokud by"socilno" bylo beze veho myleno jako objekt vdy, pak by pirozenzahrnovalo prv tak nap. filologii jako crkevn djiny, a jmenovit

pak vechny ty disciplny, kter se zabvaj nejzvanjm konstitu-tivnm prvkem kadho kulturnho ivota: sttem a nejzvanj for-mou jeho normativn regulace - prvem. Fakt, e se sociln ekonomiezabv "socilnmi" vztahy, je zrovna tak mlo dvodem, abychom

ji chpali jako nutnho pedchdce "obecn sociln vdy", jako nsteba okolnost, e se zabv projevy ivota, jet nenut k tomu, aby-chomji povaovali za soust biologie, ajako ns ani jin okolnost, em co do inn s procesy na jednom nebeskm tlese, nevede k tomu,abychom ji pokldali za soust njak budouc rozen a vylepenastronomie. Zklad pracovnch oblast jednotlivch vd netvo "vc-n" souvislosti "pedmt", nbr mylenkov souvislosti problm:nov "vda" vznik tam, kde se novou metodou sleduje nov problm,

a odhaluj se tak pravdy, kter otvraj nov vznamn hlediska.Nen tedy nhoda, e pojem "socilna", kter, pokud ho kontrolu-

jeme s ohledem na jeho pouvn, m zdnliv naprosto obecn smy-sl, v sob nese zcela zvltn, specificky zabarven, i kdy vtinouneurit vznam; jeho "obecnost" nespov fakticky v niem jinmne prv v jeho neuritosti. Jestlie ho bereme v jeho "obecnm"vznamu, pak nenabz dn zvltn hlediska, je by mohla osvtlitvznam uritch kulturnch prvk.

23

------------------------------------


12/175

------------------------------------


Prosti zastaral vry, e by se hrn kulturnch jev dal dedukovatjako produkt i jako funkce "materilnch" konstelac zjm, pes-to vme, e analza socilnch jev a kulturnch proces vzhledemkjejich ekonomick podmnnosti i vznamu byla tvrm a plodnmvdeckm principem, a e pi opatrn aplikaci a v oprotn od dog-matick zaujatosti nm takovm zstane i nadle v dohledn budouc-

nosti. Takzvan "materialistick pojet djin" jako "svtonzor" anebojako spolen jmenovatel kauzlnho vysvtlovn historick pravdyje teba co nejrozhodnji odmtnout; pe o historicko-ekonomickinterpretace je vak jednm z nejdleitjch el naeho asopisu.To je teba ble objasnit.

Takzvan "materialistick pojet djin" v onom starm genilnprimitivnm smyslu napklad Komunistickho manifestu dnes ovldnanejv jen hlavy laik a diletant. Mezi nimi je ovem stle jet roz-en zvltn jev, e toti jejich poteb kauzality pi vkladu njakhohistorickho jevu nen uinno zadost dotud, dokud njak a nkde ne-

jsou (anebo se nezdaj bt) jako spolupsobc prokzny ekonomickpiny; pokud vak tomu tak je, pak u se za se spokoj s nejotelejmi

hypotzami a nejpovrchnjmi floskulemi, ponvad tm bylo kone- \.n dno za pravdu jejich dogmatick, poteb, e dajn ekonomick"hnac sly" jsou "vlastnmi", jedin "pravmi", "v posledn instancivude rozhodujcmi" silami. Tento kaz ovem nen nim ojedin-lm. Tm vechny vdy, od filologie a po biologii, si obas inilynrok produkovat nejen odborn znalosti, ale tak "svtov nzory".A pod vlivem obrovskho kulturnho vznamu modernch ekonomic-kch pemn a zvlt pak v~sledku neobyejn dleitosti "dlnickotzky" se pirozen touto cestou dal nevykoeniteln monistick ryskadho poznvn (spolenosti - pozn. pekl.), kter je nekritick visob sammu. Dnes, kdy se stle osteji vede vzjemn politick a ob-chodnpolitick boj nrod o svt, prospv, jak se zd, tento rys an-

tropologii: je pece dalekoshle rozenou vrou, e vechno historickdn je "v posledn ad" vplodem vzjemn hry vrozench "rasovchkvalit". Namsto pouhho nekritickho popisu "nrodnch charakter"nastoupilo jet nekrititj sestavovn osobitch "teori spolenos-ti" na "prodovdeckm" zklad. Rozvoj antropologickho bdn,

pokud bude mt z n aeho hlediska vznam, budeme v naem asopisepeliv sledovat. Lze doufat, e metodicky kolenou prac bude po-stupn pekonn stav, v nm kauzln redukce kulturnch proces na

24


"rasu" jen dokumentuje nai neznalost - podobn jako pedtm tebazetel k "milieu" nebo k "pomrm". Jestli antropologickmu bdna dosud nco kodilo, pakje to pedstava horlivch diletant, e pro

poznn kultury by mohlo toto bdn vykonat nco specificky jinhoa vznanjho, ne je roziovn monosti spolehlivho piazen

jednotlivch konkrtnch kulturnch proces historick skutenosti kekonkrtn historicky danm pinm, a to prostednictvm zskvnexaktnho, na zklad specifickch hledisek vytenho pozorovan-ho materilu. Jedin pokud nm budou s to nabdnout toto, budou prons jejich vsledky zajmav a "rasovou biologii" bude mon kvali-fikovat jako nco vce ne jen produkt modern vdeck zakladatelskhoreky.

Jinak tomu nen ani s vznamem ekonomick interpretace histori-na. Jestlie dnes, po obdob jejho bezmeznho peceovn, tm hro-z nebezpe, e se jej schopnost vdeckho vkonu bude podceovat,

pak je to nsledkem bezpkladn nekritinosti, s n se ekonomickvklad skutenosti ve smyslu dedukce vech kulturnch jev - tj. ve-ho, co je pro ns na nich bytostn - jako neho v posledn instanci

ekonomicky podmnnho pouval jako "universln" metoda. Logic-k forma, v n se dnes tato interpretace objevuje, nen zcela jednotn.Tam, kde ist ekonomick vklad nar na obte, jsou k dispozicirzn prostedky, aby se jeho obecn platnost ospravedlnila jako roz-hodujc kauzln moment. Bu se vechno, co se v historick skute-nosti ned dedukovat z ekonomickch motiv, pokld prv protoza vdecky bezvznamnou "nahodilost". Anebo se pojem ekonominak nepoznn roz tm, e se do nho zahrnou vechny lidsk zjmy,kter jsou njak vzny na vnj prostedky. Pokud je historicky zej-m, e na dv z ekonomickho hlediska stejn situace lovk nicmnreagoval odlin - v dsledku diferenc politickch a nboenskch,klimatickch i nesetnch jinch neekonomickch determinant -, pak

jsou, aby se udrela svrchovanost ekonomina, vechny tyto momentydegradovny na historicky nahodil "podmnky", v nich ekonomickmotivy psob jako "piny". Je ale zejm, e vechny tyto z ekono-mickho pohledu "nahodil" momenty vdy podlhaj svm vlastnmzkonm, a to ve stejnm smyslu jako momenty ekonomick, a e prozpsob pozorovn, kter sleduje jejich specifick vznam, jsou pr-v ony ekonomick "podmnky" v pln stejnm smyslu "historickynahodil" jako naopak. Oblben pokus vzdor tomu zachrnit nada-

25


13/175


zen vznam ekonomina spov nakonec v tom, e se konstantnspolupsoben a vzjemn psoben jednotlivch prvk kulturnho i-vota vylo jako kauzln i funkcionln zvislost jednoho na vechostatnch, anebo spe vech ostatnch na jedinm: na ekonomickm.Tam, kde urit jednotliv ne-hospodsk instituce historicky plnilatak uritou "funkci" ve slub ekonomickch tdnch zjm, tj. byla

pro n pouit elnou, nap. kde lze urit nboensk instituce pouvata kde jsou pouvny jako "ern policie", tam je pak cel instituce

prezentovna bud' jako pro tuto funkci vytvoen, anebo - zcela me-tafyzicky - jako poznamenan "vvojovou tendenc", kter z ekono-mina vyplv.

Dnes u nen dnmu odbornkovi teba vysvtlovat, e takov v-klad elu ekonomick analzy kultury byl zsti projevem urit d-

jinn konstelace, kter vdeck zjem obrtila k uritm ekonomickypodmnnm kulturnm problmm, zsti projevem rabitskho re-sortnho patriotismu vd, a e dnes je pinejmenm zastaral. Redukcena pouh ekonomick piny nen nikdy v dn oblasti kulturnch

jev v dn m smyslu vyerpvajc, dokonce ani v oblast i "hospod-

skch" proces. Ovem djiny bankovnictv njakho nroda, kjejich \vkladu by se mly pouvat pouze motivy ekonomick, j sou zsadnzcela nemon, a to stejnm zpsobem, jako by bylo nemon "vysvt-len" Sixtinsk Madony ze socilnekonomickch zklad kulturnhoivota doby, v n vznikala. A takovto vysvtlen nen v zsad o nicvce vyerpvajc, ne by bylo napklad odvozovn kapitalismu zjis-tch promn nboenskch obsah vdom, je spolupsobily pi ge-nezi ducha kapitalismu, anebo ne by teba bylo odvozovn njakho

politickho tvaru z geografickch podmnek. Pro tu mru vznamu,kterou mme ekonomickm podmnkm ppisovat, je vevech tchto

ppadech rozhodujc, ke kter td pin lze potat ony specifickelementy pslunho jevu, jim piznvme v jednotlivm ppad

ten vznam, o nj nm jde. Avak prvo jednostrann analzy kul-turn skutenosti na 7iklad specifickch "hledisek" - v naem ppa-d hlediska jej ekonomick podmnnosti - vyplv ist metodicky

pedevm z okolnosti, e vycvien pohledu pro pozorovn inkukvalitativn stejnorodch kategori pin a stl uvn stejnho po-

jmov-metodickho apartu nabz vechny pednosti dlby prce. Tatoanalza nen "libovolnou" potud, pokud za ni hovo vsledek, tj. po-kud poskytuje poznn souvislost, je se ukazuj jako hodnotn pro

26


kauzln piazovn konkrtnch historickch proces. Avak ,Jed-nostrannost" a nerelnost ist ekonomick interpretace historina je

jen zvltnm ppadem zcela obecnho principu platnho pro vdeckpoznvn kulturn skutenosti vbec. Ozejmit jeho logick zkladya i jeho obecn metodick dsledky je rozhodujcm elem nsledu-

jcch vklad.Neexistuje dn naprosto "objektivn" vdeck analza kulturn-

ho ivota anebo - co m asi ponkud u vznam, ale pro n elto urit neznamen nic podstatn jinho - dn vdeck analza"socilnch jev", kter by byla nezvislou na zvltnch a ,Jedno-strannch" hlediscch, podle nich se - vslovn nebo mlky, vdomnebo nevdom - konstituuj, analyzuj a vkladov len tyto jevy

jako objekt vzkumu. Dvod spov ve zvltnostech cle poznnkad spoleenskovdn prce, kter usiluje o pekroen istfor-mlnho zkoumn norem socilnho souit - a u prvnch nebokonvennch. Sociln vda, kterou chceme provozovat my,je vdouo skutenosti. Skutenosti ivota, kter ns obklopuje a do n jsmezasazeni, chceme tedy na jedn stran porozumt vjej specifinosti -

tj. chceme porozumt souvislosti a kulturnmu vznamu dnen podobyjejch jednotlivch projev, a na druh stran dvodm vzniku jej his-toricky neopakovateln jedinenosti. Jakmile se pokoume pemleto zpsobu, v jakm vi nm ivot bezprostedn vystupuje, nabz senm pmo nekonen rozmanitost nsledn i soubn se vynoujccha probhajcch proces "v" ns i "mimo" ns. A absolutn nekonenosttto rozmanitosti petrvv v nezmenen intenzit i tehdy, zaneme--li izolovan pozorovat jednotliv "objekt" - napklad konkrtn aktsmny -, pokud se chceme opravdu vn pokusit i jen popsat tuto,Jednotlivost" vyerpvajcm zpsobem ve vech jejch individulnchslokch, nato pak uchopit ji v jej kauzln podmnnosti. Vekermylenkov poznn nekonen skutenosti konenm lidskm du-

chem proto spov na nevyslovenm pedpokladu, e pedmt vdec-kho uchopen tto nekonen skutenosti tvo v uritm okamikuvdy jen jedna jej konen st, e pouze tato st m bt "vdnhodn" a v tomto smyslu "podstatn". Avak podle jakch princip jetato st vybrna? Neustle se vilo, e tak ve vdch o kultue lze

jejich rozhodujc charakteristick rys v posledn ad nalzt v "z-konitm" opakovn jistch kauzlnch vazeb. To, co v sob obsahuj"zkony", kter jsme v nepehldnuteln rozmanitm prbhu jev s to

27

~


14/175

-----------------------.~-------------Metodologie, sociologie a politika

rozpoznat, jedin to - podle tohoto pojet - na nich mus bt vdecky"podstatn": jakmile jsme prokzali "zkonitost" njakho pinnhospojen jako bezvjimen platnou, a u prostedky obshl historickindukce nebo vnitn zkuenost jej bezprostedn nzorn evidence,

pak se pod kadou takto nalezenou formuli zaad cel mysliteln poetstejnorodch ppad. Avak co po takovmto zdraznn "zkonit-ho" zstane z individuln skutenosti nepochopeno, to bud' plat jakodosud vdecky nezpracovan zbytek, kter se dalm zdokonalovnmsystmu "zkon" dopracuje, anebo, ponvad je "zkony neuchopitel-n" a nepat tedy k "typu" danho procesu, zstv zcela stranou jakonahodil, a prvproto jako vdecky nepodstatn, a me se stt jen

pedmtem "zahliv zvdavosti". V dsledku toho se znovu a zno-vu objevuje pedstava - a to dokonce i u zstupc historick koly -,e idelem, o nj veker, tedy tak kulturn poznn usiluje a budeusilovat i pro dal budoucnost, je dajn systm pouek, z nich by

bylo mon skutenost "dedukovat". Jeden pedn prodovdec se jakznmo domnval, e za (fakticky nedosaiteln) ideln cl podobnhozpracovn kulturn skutenosti me oznait "astronomick" poznn

ivotnch proces. Jakkoli jsou tyto vci u dostaten prozkoumny, \nelitujme nmahy a podvejme se na n ble i z na strany. Pedevm

je do o bijc, e ono "astronomick" poznn, je se zde mn, nen

dnm poznvnm zkon, ale e "zkony", s nimi pracuje, pebrspe jako pedpoklady sv prce z jinch discipln, teba z mechani-ky. Avak toto poznn samo se zabv otzkou: jak je individulnvsledek psoben onch zkon na individuln utvenou konste-lac, nebo tyto individuln konstelace maj pro ns vznam. Kadindividuln konstelace, kterou nm poznn "vysvtluje" nebo ped-

povd, se d pirozen kauzln vysvtlit pouze jako nsledek njakjin pedchoz a stejn individuln konstelace, a a shneme jakkolihluboko do er mlhy nejzaz minulosti - zstane skutenost, pro ni

zkony plat, stle stejn individuln a stejn mlo dedukovateln zezkon. Mylenka njakho "prvotnho stavu" kosmu, kter by bylneindividuln nebo ml mn individuln charakter ne kosmickskutenost dnen, by ovem byla nesmysln: ale copak zbytek po-dobnch pedstav, a u jsou objevovny pirozenoprvn anebo verifi-kovny pozorovnm "prodnch nrod", nestra tak v naem oboruv podob domnnek o ekonomicko-socilnch "prastavech", ve kte-rch neexistuj historick "nahodilosti" - jako je tomu s domnnkami

28

" Objektivita" socilnvdniho a socilnpolitickho poznni

o "primitivnm agrrnm komunismu", sexuln "promiskuit" atd. -,z nich pak jakmsi hnm pdem do konkrtna vznikl individulnhistorick vvoj?

Vchodiskem spoleenskovdnho zjmu je tedy bezpochyby sku-ten, individuln podoba spoleenskho kulturnho ivota, kter nsobklopuje, a to v jeho universln, avak proto pirozen nemn in-dividuln utven souvislosti, a v jeho vzniku z jinch, samozej-m opt individuln utvench socilnch stav kultury. Co jsme si

prv objasnili na astronomii jako meznm ppadu (kter zpravidlaze stejnho dvodu uvdj tak logikov), to se zde vyskytuje vespecificky vystupovan me. Zatmco v astronomii se z hlediska na-eho zjmu nebesk tlesa zkoumaj pouze ve svch kvantitativnch,exaktnmu men pstupnch vztazch, je tm, na em nm zle vespoleenskch vdch, jejich kvalitativn zabarven. K tomu pistupujeskutenost, e ve spoleenskch vdch se jedn o spolupsoben du-chovnch proces, jim "rozumme" znovuprovnm, co je piroze-n kol specificky jinho druhu, ne jak vbec mohou i chtj eitformule exaktnho poznn prody. Pesto vak tyto rozdly nejsou

tak principiln, jak se zd na prvn pohled. Pokud odhlme od istmechaniky, bez kvalit se neobejdou ani exaktn prodn vdy. V naemspecilnm oboru dle narme na - oveme scestn - mnn, e je,

pinejmenm pro nai kulturu, mon kvantifikovat, aprv proto tak"formou zkon" uchopit fundamentln projevy pennhospodsk-ho styku. Zvis koneckonc na um i irm pojet pojmu "zkon",zda jm chceme rozumt tak pravidelnosti, kter jako nekvantifikova-teln nejsou pstupn dnmu selnmu postien. Pokud jde zvlto spolupsoben "duevnch" motiv, nevyluuje v dnm ppadvypracovn pravidel racionlnho jednn. Ale pedevm ani dnes je-t pln nevymizel nzor, e je kolem prv psychologie, aby v jed-notlivch "duchovdch" sehrla roli, kter by byla srovnateln s rol

matematiky, a to tak, e by sloit jevy socilnho ivota rozloila najejich podmnky a inky, ty pak zptn pevdla na co mon nej-jednodu psychick faktory, klasifikovala je co do druh a zkoumal av jejich funknch souvislostech. Tm by pak byla vytvoena, byt' nepmo "mechanika", pece jen urit "chemie" socilnho ivota v jehopsychickch zkladech. Zda by ovem zkoumn tohoto druhu nkdyposkytla hodnotn a - co je jin vc - pro kulturn vdy pouitelnkonkrtn vsledky, o tom zde nememe chtt rozhodovat. Ani by

29


15/175


to nemlo vbec dn vznam pro otzku, zda cle socilnekono-mickho poznn v naem smyslu - poznn reality v jejm kulturnmvznamu a v jej kauzln souvislosti - lze doshnout vyhledvnmtoho, co se zkonit opakuje. Pipusme, e by se jednou podailo,a u prostednictvm psychologie nebo jinmi cestami, aby se a donjakch jednoduchch poslednch "faktor" zanalyzovala vechnaa dosud pozorovan, ale tak vechna v budoucnosti mysliteln p-inn propojen proces spolenho lidskho ivota, a e by byla paknesmrnou pojmovou kazuistikou a psn zkonitmi pravidly vyer-

pvajcm zpsobem postiena. Co b y pa k tento vsledek znamenal propoznn historicky danho svta kultury nebo i pro poznn njakhojen jednotlivho jevu - teba kapitalismu - v jeho utven a kulturnmvznamu? Jako prostedek poznn jen tolik a nic vc, ne co tebaznamen lexikon organickch chemickch slouenin pro biogenetic-k poznn ivoinho a rostlinnho svta. V jednom i ve druhm

ppad by byla jist vykonna dleit a uiten pedbn prce.Jenome jak v prvnm, tak ve druhm ppad by se z onch "zkon"a "faktor" nedala nikdy dedukovat skutenost ivota - ne snad proto,

e by v ivotnch projevech musely bt obsaeny jet njak vy)a tajemn "sly" ("dominanty", "entelechie" anebo jak se jim velijak

jinak k) - co je zcela jin otzka -, nbr u jenom proto, e pipoznn skutenosti nm jde okonstelaci, v n se nachzej tyto (hy-potetick!) "faktory", kter se historicky seskupily do kulturnho jevu,jen je pro ns vznamn, a proto, ekdy u chceme toto individulnseskupen "kauzln vysvtlit", musme vdycky sahat kjinm, prvtak individulnm seskupenm, z nich bychom onu konstelaci "vy-svtlili", pirozen za pouit onch (hypotetickch!) pojm "zkona".Zjiovn tchto (hypotetickch) "zkon" a "faktor" by tedy pro ns

bylo kadopdn pouze prvn z vcera prac, je by vedly k poznn,o n usilujeme. Analza a uspodan vklad njakho historicky

danho individulnho 1>..:skupenonch "faktor" a jejich konkrtn-ho, tm podmnnho a svm zpsobem vznamnho spolupsobe-n, ale pedevm pochopen dvodu a druhu tto vznamnosti, to by

bylo kolem dalm, sice za pouit on pedbn prce eitelnm,avak oproti n zcela novm a samostatnm. Zptn sledovn, a todo co mon nejzaz minulosti, toho, jak jednotliv, proptomnostvznamn individuln zvltnosti onch seskupen vznikaly, a jejichhistorick objasnn z dvjch, podobn individulnch konstelac by

30


bylo tetm kolem - a konen tvrtm myslitelnm kolem by bylodhad monch konstelac budoucch.

Pro vechny tyto ely by existence jasnch pojm a znalost onch(hypotetickch) "zkon" zjevn mla velkou hodnotu jako prostedek

poznn - ale prv jenom jako prostedek -, dokonce by pro tentoel byla zcela nepostradateln. Avak i v tto funkci se vjednom roz-

hodujcm bod ihned ukazuj meze jejho dosahu. Ajejich zjitnmse dostvme k rozhodujc zvltnosti kulturn vdeckho zpsobuzkoumn. Jako "vdy o kultue" jsme oznaili takov disciplny, kte-r usiluj o to poznvat projevy ivota v jejich kulturnm vznamu.Avak samotn vznam, jak utven njakho kulturnho jevu m,advod tohoto vznamu nelze pevzt, odvodnit a uinit srozumitel-nmi z dnho jakkoli dokonalho systmu zkonitch pojm, pro-toe jevy kultury pedpokldaj vztah k idejm hodnot. Pojem kultury

je hodnotovm pojmem. Empirick skutenost je pro ns "kulturou"proto a potud, e a nakoli kji uvdme do vztahu k idejm hodnot. Za-hrnuje ty sousti skutenosti, kter jsou pro ns kvli tomuto vztahuvznamn. Nam zjmem, kter je tmito idejemi hodnot podmnn,

se v uritm okamiku zabarv vdy jen nepatrn st pozorovan sku-tenosti, pouze ona m pro ns vznam; mjej, nebo vykazuje vztahy,kter jsou pro ns dleit v dsledku sv vazby na ideje hodnot. Jen

pokud a proto, e tomu tak je, je pro ns svmi zvltnostmi hodnapoznn. Co pro ns ale m vznam, nelze pirozen odhalit dnm"bezpedpokladovm" zkoumnm empiricky danho, nbr zjitnvznamu je pedpokladem, aby se ncopedmtem zkoumn stalo. To,co je vznamn jako takov, nekoinciduje pirozen s dnm zko-nem jako takovm, a to tm mn, m je onen zkon obecn platnj-. Nebo specifick vznam, kter pro ns njak sloka skutenostim, pece nespov v tch jejch vztazch, kter sdl s co nejvtm

potem jinch sloek. Vztah skutenosti k idejm hodnot, kter j pro-

pjuj vznam, jako i vbr a uspodn tch sloek skutenosti,kter jsou pro ns zabarveny svm kulturnm vznamem, pedstavu-je zcela heterogenn a dispartn hledisko oproti analze skutenosti,jak je provdna s ohledem nazkony a jejich uspodn v obecnchpojmech. Oba druhy mylenkovho uspodn skutenosti nejsounavzjem v nutnch logickch vztazch. V jednotlivm ppad mo-hou i koincidovat, nejosudnj nsledky vak m, kdy toto nhodnsetkn znejasn jejich zsadn rozdlnost. Kulturn vznam njakho

3l

. .-------------


16/175

---------------------


jevu me zleet v tom, e se objevuje jako jev masov, jako je tomunap. u penn hospodsk smny, kter je undamentln slokoudnenho kulturnho ivota. Historick fakt, e smna takovouto rolihraje, je vak potom prv tm, co m bt uinno pochopitelnmve svm kulturnm vznamu, co m bt kauzln objasnno ve svmhistorickm vzniku. Zkoumn obecn podstaty smny a techniky tr-

nho styku je jen jednou - nanejv zvanou a nepostradatelnou! -ppravnou prac. Avak tm nejene jet nen zodpovzena otzka,jak to, e smna historicky nabyla svho dnenho undamentlnhovznamu, ale pedevm tm nen zodpovzena ani otzka, na n nmnakonec zle nejvce: jak je kulturn vznam pennho hospod-stv, kvli ktermu jsme se pece o ono vylen techniky trnho sty-ku zajmali a pro kter u dnes existuje vda, je se onou technikouzabv - co pece nevyplv z dnho z onch "zkon". Druhov

znaky smny, koup atd. zajmaj prvnka - to, o co jde nm, je kolanalyzovat prv onen kulturn vznam historickho faktu, e smna

je dnes masovm jevem. Kde m bt tento kulturn vznam vysvtlen,kde chceme pochopit, co nai sociln ekonomickou kulturu odliuje

teba od kultury starovku, v n pece smna vykazovala prv ta-)kov druhov kvality jako dnes, v em tedy tkv vznam "pennhohospodstv", tam do zkoumn zasahuj logick principy naprostoheterogennho pvodu: ony pojmy, kter nm poskytuje zkoumndruhovch prvk ekonomickch masovch jev, budeme sice,pokud

jsou v nich obsaeny vznarriov sousti na kultury, pouvat jakoprostedky vkladu. Avak cle na prce nejene nedoshneme sebe-pesnjm vkladem onch pojm a zkon, ale dokonce ani otzka,co se m stt pedmtem tvorby druhovch pojm, vbec nen "bez-

pedpokladov", nbr byla rozhodnuta prv se zetelem kvznamu,kter pro kulturu maj urit sousti on nekonen rozmanitosti, jinazvme "stykem". Usilujeme r;:v o poznn historickho jevu,

tj. jevu, kter je vznamn svou specifikou. A rozhodujc pitom je:mylenka poznn individulnch jev se vbec logicky smysluplnoustv jen za pedpokladu, e vznamnou je vdy pouze konen stz nekonenho bohatstv jev. I s nejrozshlej myslitelnou znalos-t vech "zkon" dn bychom stli bezradn ped otzkou, jak jekauzln vysvtlen njakho individulnho faktu vbec mon, kdy

pece u smpopis toho nejmenho vseku skutenosti si nen monnikdy pedstavit jako vyerpvajc. Poet a druh pin, kter njakou

32

"Objektivita" socilnvdniho a socilnpolitickho poznni

individuln udlost urovaly, je pece vdy nekonen, a neexistujedn znak, jen by leel ve vcech samch a jen by vylenil jejichst jako jedin pchzejc v vahu. Chaos "existencilnch soud"o nesetnchjednotlivch vjemech by byl asi tm jedinm, eho by se

doshlo pokusem o opravdu "bezpedpokladov" poznn skutenosti.A dokonce i tento vsledek by byl mon jen zdnliv, nebo realita

kadho jednotlivho vjemu pi blim pohledu pece vdy vykazujenekonen mnoho jednotlivch sloek, je nikdy nelze vyjdit vy-

erpvajcm zpsobem ve vjemovch soudech. d do tohoto chaosuvn pouze ta okolnost, e v kadm ppad je pro ns zajmav a m

pro ns vznam pouze jedna st individuln reality, nebo pouze onam vztah k idejm kulturnch hodnot, s nimi ke skutenosti pistupu-

jeme. Pouze urit strnky vdy nekonen rozmanitosti jednotlivchjev jsou proto hodn poznn: toti ty, kterm pipisujeme obecn

kulturn vznam, jedin ony jsou pedmtem kauzlnho vysvtlovn.A tak pi kauzlnm vysvtlen samotnm se znovu setkvme se stej-

nm jevem: vyerpvajc kauzln regres njakho konkrtnho jevuje v jeho pln realit nejenom prakticky nemon, ale prost absurdn.

Vyzvedvme pouze ty piny, ke kterm je v jednotlivm ppadmon piadit "podstatn" sloky njakho dn: tam, kde se jednoindividualitu njakho jevu, nen otzka kauzality tznm pozko-

nech, nbr po konkrtnch kauzlnch souvislostech, nen to otzka,pod kterou formuli mme njak jev podadit jako exempl, nbr

otzka, ke kter individuln konstelaci pslun jev piadit jako v-sledek: je to otzka piazen. Vude, kde je kauzln vysvtlovnnjak "kulturn jev", njak historick - chceme-li to ci vrazem,kter se pleitostn pouval v metodologii nai disciplny a kter senyn ve sv precizn formulaci stal obvyklm v logice -, neme bt

znalost zkon kauzlnho psoben elem, nbr jen prostedkemzkoumn. Usnaduje a umouje nm, abychom ke konkrtnm p-inm kauzln piadili ty sloky jev, kter jsou svou individualitoukulturn vznamn. Tato znalost m cenu tehdy a jen tehdy, kdy pro

poznn individulnch souvislost nco takovho nabz. A m jsouzkony "obecnj", tj. abstraktnj, tm mn toho poskytuj pro po-teby kauzln ho piazovn individulnch jev a tm i nepmo prochpn vznamu kulturnch proces.

Co z toho veho ale vyplv?

33

-


17/175


Pirozen asi ne to, e by snad v oblasti vd o kultue nemlo dnvdeck oprvnn poznn obecnho, tvorba abstraktnch druhovchpojm, poznvn pravidelnost a pokus o formulaci "zkonitch" sou-vislost. Prv naopak: jestlie je historikovo kauzln poznn piazo-vnm konkrtnch vsledk ke konkrtnm pinm, pakplatn pia-

zen njakho individulnho vsledku bez pouit "nomologickch"znalost - tj. bez znalost o pravidelnostech kauzlnch souvislost -nen vbec mon. Zda urit jednotliv individuln sloce njak

skuten souvislosti je teba s ohledem na vsledek, o jeho kauzlnvklad se jedn, in concreto pist kauzln vznam, to me bt v ne-

jistm ppad ureno pouze odhadem psoben, kter vtinou obecnoekvme od tto iodjinch sloek stejnho komplexu, kter pro vy-

svtlen rovn pipadaj v vahu, kter jsou (tedy) "adekvtnmi" d-sledky pslunch prvk pinnosti. Zvis na tom kterm ppad, do

jak mry historik (v n ejirm smyslu slova) me toto piazen pro-vst s jistotou na zklad sv fantazie, podloen osobnmi ivotnmi

zkuenostmi a metodicky kolen, a do jak mry je odkzn na pomoc

specilnch vd, kter m~vto ,umon. A;-.ak.:ude, ~vtedy ~; ob~a~~~komplikovanch hospodarskych procesu, JeJlstota pnrazem hm vetsl,m jistj a m rozshlej nae obecn poznn je. Na tto vt nic

nezmn ani to, e se pitom nikdy, a to ani u vech tzv. "hospod-skch zkon", nejedn bez vjimky o "zkonit" souvislosti v um,exaktn prodovdeckm smyslu, nbr o adekvtn souvislosti p-

inn, vyjden v pravidlech, tedy v kategorii "objektivn monosti",jej pouit zde nechceme podrobnji analyzovat. Avak prv stano-ven podobnch pravidelnost nen clem, nbr prostedkem poznn,a zda m smysl, aby njak pravidelnost kauzlnho spojen, znm

z kadodennho ivota, byla fopnulovna v podob "zkona", to jev kadm jednotlivm ppad otzkou elnosti. Pro exaktn prodo-

vdu jsou "zkony" tm dleitj a tm hodnotnj, mobecnji jsouplatn. Pro poznn historickch jev v jejich konkrtnch pedpokla-

dechjsou zpravidla nejobecnj zkony nejmn hodnotn, nebo jsounejmn obsan. Nebo m ir je platnost - tzn. rozsah - njakho

druhovho pojmu, tm vce ns odvd od bohatstv skutenosti, neboaby pece obshl to, co je spolen nejvtmu potu jev, mus bt comon nejvce abstraktn, tedy obsahov chud. Ve vdch o kultue

pro ns poznn obecnho nikdy nen samoeln.

34


Z toho, co bylo a dosud eeno, jako vsledek plyne, e smyslnem takov "objektivn" pojednn kulturnch proces, ve kterm byidelnm clem vdeck prce byla redukce empirina na "zkony".Touto redukc nen proto, e by, jak se asto tvrdvalo, kulturn nebo

teba duchovn procesy "objektivn" probhaly mn zkonit, nbrproto, e (I) poznn socilnch zkon nen poznnm sociln sku-tenosti, nbr jen jednm z rozlinch pomocnch prostedk, jenae mylen k tomuto elu potebuje, a proto, e (2) dn poznn

kulturnch proces nen mysliteln jinak ne na zklad vznamu, kterpro ns m individuln uzpsoben skutenost ivota vdy v u ritch

jednotlivch vztazch. Vjakm smyslu a vjakch vztazch tomu tak je,nm ale neodhal dn zkon, nebo o tom rozhoduj ideje hodnot,s ohledem na n "kulturu" v jednotlivm ppad vdy pozorujeme.

"Kultura" je konen vsek ze smysluprost nekonenosti svtovhodn, obdaen smyslem a vznamem z lidskho hlediska. Pro lovka

je nm takovm i tehdy, kdy se proti njak konkrtn kultue stav

jako hlavn neptel a po aduje "nvrat k prod". Nebo i k tomutopostoji me lovk dospt jen tm, e konkrtn kulturu vzthne ke

svm idejm hodnot a shledji "pli nevznamnou". Prv tento is-t logicko-formln faktick stav mme na mysli, kdy zde hovome

o logicky nutnm zakotven vech historickch jednotlivin v "idejchhodnot". Transcendentlnm pedpokladem kad vdy o kultue to-

ti nen to, e uritou anebo vbec njakou "kulturu" povaujeme za

hodnotnou, nbr to, ejsme kulturnmi lidmi, nadanmi schopnosta vl vdom zaujmat ke svtu postoj a propjovat mu smysl. A

je tento smysl jakkoli, vdy povede k tomu, e podle nj v ivot

posuzujeme urit jevy lidskho souit, e k nim zaujmme postojjako k (pozitivn i negativn) vznamnm. A a je obsah tohoto po-

stoje jakkoli, tyto jevy maj pro ns kulturn vznam a jedin v tomtovznamu spov jejich vdeck zajmavost. Jestlie zde v nvaznostina zpsob ei modernch logik mluvme o podmnnosti kulturnho

poznn idejemi hodnot, doufme, e nedojde k tak hrubm nedoro-zumnm, jako je teba mnn, e kulturn vznam by se ml piznat

jenom jevm hodnotnm. Kulturnm jevem je prv tak prostituce jakonboenstv i penze, a vechny tiproto,jen proto ajen potud, pokud

jejich existence a forma, kter historicky nabvaj , se pmo i nepmodotk naich kulturnch zjm, pokud probouzej n poznvac pud

35

----------------------- . . . ----------


18/175

_Metodologie. sociologie a politika

z hledisek, je jsou odvozena z idej hodnot, a kter pro ns in v-znamnou prv tu st skutenosti, je je v onch pojmech mylena.

Z toho vyplv, e vechno poznn skutenosti kultury je vdy po-znnm ze specificky ozvltnnch hledisek. Jestlie po historikovi isociologovi jako elementrn pedpoklad poadujeme, aby uml odliitdleit od nedleitho a aby ml pro toto odlien bezpodmnennutn "hlediska", tak to pouze znamen, e mus - vdom i nev-dom - umt procesy skutenosti vztahovat k universlnm hodnotmkultury a na zklad toho vyzvedvat ty souvislosti, kter jsou prons vznamn. Jestlie se stle znova objevuje domnnka, e by seona hlediska dala "pevzt pmo z ltky", pak to pramen z naivnhosebeklamu odbornka, kter nepihl k tomu, e to byla od zatkusla onch idej hodnot, s nimi k ltce nevdomky pistupoval a zjejabsolutn nekonenosti vyzdvihl jednu nepatrnou st jako to,na emmu pi zkoumn jedin zle. V tomto vbrujednotlivch zvltnch"strnek" dn, kter vdom nebo nevdom probh vdy a vude,vldne tak onen prvek kulturnvdn prce, kter je zkladem asthotvrzen, e to, co je na njakm vdeckm dle vlastn nejhodnotnj,

je jeho "osobnostn charakter", e kad dlo, m-li bt vbec hod}no existence, dajn mus vyjadovat njakou "osobnost". Jist: bez

badatelovch idej hodnot by neexistoval dn princip vbru ltkya dn smyslupln poznn individuln skutenosti, a tak, jako je

bez badatelovy vry ve vznam uritch kulturnch obsah naprostonesmysln jakkoli prce na poznn individuln skutenosti, tak budezamen jeho osobn vry, index lomu hodnot v zrcadle jeho due ud-vat jeho sil smr. A hodnoty, k nim vdeck gnius vztahuje ped-mty svho bdn, budou s to urovat "pojet" cel epochy, tj. budourozhodujc nejen pro to, co na jeyech bude platit jako "hodnotn",nbr i pro to, co na nich bude vznamn i bezvznamn, "zvan"

i "nezvan".

Kulturnvdn poznn v naem smyslu je tedy na "subjektivn"pedpoklady vzno potud, pokud se star jen o ty sloky skutenosti,kter maj njak - by i nepm -vztah k procesm,jifll pikldmekulturn vznam. Vzdor tomu je toto poznn pirozen poznnm istkauzlnm, a to pesn ve stejnm smyslu, jako je jm poznn vznam-nch individulnch proces prody, kter maj kvalitativn rz. Vedlerozlinch zmatk, je vyvolaly pesahy formln-prvnho mylendo sfry vd o kultue, se nedvno objevil pokus o zsadn "vyvrcen

36


materialistickho pojet djin" prostednictvm ady duchaplnch, alenesprvnch zvr, kter dovozovaly, e dajn proto, e se vechenhospodsk ivot mus odehrvat v prvn nebo konvenn uspo-danch formch, je pr tedy pochopiteln pouze z mravnch maxim,a ponvad vechen ekonomick "vvoj" mus mt formu sil o vy-tvoen novch prvnch forem, je pr z tohoto dvodu svou podstatou

odlin od kadho "pirozenho" vvoje. Proto pr m poznn hos-podskho vvoje "teleologick" charakter. Ani bychom zde cht-li vykldat, jak vznam m pro sociln vdu mnohoznan pojem"vvoj" nebo i logicky nemn mnohoznan pojem "teleologinost",

budi naproti tomu jen konstatovno, e vvoj kadopdn nemus bt"teleologick" v tom smyslu, jak tento nzor pedpokld. Za naprostformln identity platnch prvnch norem se me do zklad zmnitkulturn vznam prvnch pomr, kter jsou normami ureny, a tmi norem samotnch. Pokud bychom se dokonce chtli zaplst do fanta-zi o budoucnosti, mohl by si nkdo nap. "zespoleentn vrobnch

prostedk" teoreticky pedstavovat jako proveden, ani by k tomutovsledku smovala vbec njak vdom vznikl snaha a ani by byl

pitom zmizel anebo se nov objevil njak paragraf naeho zkono-drstv: statistick vskyt jednotlivch prvem normovanch vztah

by se pirozen od zkladu zmnil, u mnoha by klesl na nulu, velkst prvnch norem by se stalaprakticky bezvznamnou, k nepoznn

by se zmnil cel jejich kulturn vznam. vahy de lege ferenda protomohla "materialistick" teorie djin prvem vylouit, nebo nevyhnu-teln zmna vznamu prvnch instituc byla prv jejm stednmhlediskem. Komu se zd prost prce kauzlnho chpn historickreality subaltern, a se j vyhb - ale nahrazovat ji njakou "teleolo-gi" nen mon. Pro nae zkoumn je "elem" pedstava spchu,kter se stv pinou njakho jednn; pihlme k n, stejn jako

pihlme ke kad pin, kter pispv nebo me pispt k nja-

kmu spchu, kter je vznamn. A jej specifick vznam spovpouze v tom, e lidsk jednn nejenom konstatujeme, nbr chcemea meme muporozumt.

Beze v pochyby jsou ony ideje hodnot "subjektivn". Mezi "historic-km" zjmem o rodinnou kroniku a zjmem o vvoj nejvtch mys-litelnch kulturnch jev, kter byly a jsou po dlouh obdob spolennjakmu nrodu i lidstvu, existuje nekonen stupnice "vznam",

37

--------------------------------------------


19/175


jej jednotliv stupn budou mt pro kadho z ns jin poad. A pr-v tak pirozen se tyto stupn historicky mn podle charakteru kul-tury a podle samotnch mylenek, kter lidi ovldaj. Z toho vak sa-mozejm nevyplv, e by tak kulturnvdn bdnmlo mt pouzevsledky, kter by byly "subjektivn" vtom smyslu, e by pro jednoho

platily a pro druhho ne. Co se spe mn, je mra, v n jednoho zaj-

maj a druhho nikoli. Jinmi slovy: co se stane pedmtem zkoumna jak daleko do nekonenosti kauzlnch souvislost toto zkoumn za-shne, uruj ideje hodnot, kter vldnou badateli ajeho dob. V onom,jak?", tj. v metod bdn, je - jak jet uvidme - sice vd "hledis-ko" urujc pro tvorbu pouitch pojmovch pomocnch prostedk,avak ve zpsobu jejich pouvn je zde badatel, stejn jako vude,vzn na normy naeho mylen. Nebo vdeckou pravdou je pouzeto, co chce platit pro vechny, kdo pravdu chtj.

Jedno z toho ovem vyplv: nesmyslnost mylenky, kter obaszachvt i historiky naeho oboru, e by se clem vd o kultue, byi sebevzdlenjm, mohlo stt utvoen uzavenho systmu pojm,v nm by se skutenost shrnula a v njakm konen platnm smyslu

rozlenila, a z nho by se pak mohla zase dedukovat. Bez konce sttval proud nezmrnho dn vstc vnosti. Vdy znovu a jinak za-

barveny se utvej problmy kultury, je hbou lidmi, a promnlivmproto zstv okruh toho, co z onoho vdy stejn nekonenho proudujednotlivost pro ns nabv smysl a vznam, co se st v "historickmindividuem". Mylenkov souvislosti, jimi je historick individuumnahleno a vdecky postihovno, se mn. Vchodiska kulturnchvd proto zstanou smrem do neomezen budoucnosti promnliv-mi, dokud lidstvo v nskm ustrnut duchovnho ivota neodvyknetomu klst stle nevyerpatelnmu ivotu nev otzky. Systm vdo kultue, a to dokonce i ve smyslu definitivn, objektivn platn, sys-tematizujc fixace otzek a oblast, o nich jsou tyto vdy povolny

pojednvat, by bylo sob nesmyslem: pi kadm takovm pokusumeme dospt pouze k seazen vce hledisek, kter jsou specifickyodlin, navzjem mnohonsobn heterogenn a dispartn a s ohledemna n je skutenost "kulturou", tj. byla anebo je ve svm svrzu n-

m vznamnm.

Po tto zdlouhav vmn nzor se tedy meme konen obrtitk otzce, kter ns v vahch o "objektivit" poznvn kultury zaj-

38


m metodicky: jak je logick funkce a struktura pojm, s nimi naei kadjin vda pracuje, anebo, formulovno specilnji s ohledem narozhodujc problm: jak je vznam teorie a teoretick pojmotvorby

pro poznvn kulturn skutenosti?Jak jsme u vidli, pinejmenm co do tit svch vklad bylo

nrodn hospodstv pvodn "technikou", tj. zkoumalo jevy skute-

nosti z uritho, alespo zdnliv jednoznanho, stlho, praktick-ho hodnotovho hlediska: z hlediska rozmnoen "bohatstv" obansttu. Na druh stran nebylo od zatku jenom "technikou", nebo

bylo zalenno do mohutn jednoty pirozenoprvnho a racionalis-tickho svtovho nzoru osmnctho stolet. Avak specifika onohosvtovho nzoru s jeho optimistickou vrou v teoretickou i praktickouracionalizovatelnost skutena bytostn psobila potud, pokud brnilatomu, aby byl odhalen problematick charakter tohoto hlediska, ped-

pokldanho jako samozejm. Tak j ako racionln vzkum socilnskutenosti vznikl v tsn souvislosti s modernm vvojem prodnchvd, zstal s nm spznn tak v celm zpsobu svho zkoumn.Prakticky hodnotc hledisko bezprostedn technick uitenosti bylo

tedy v prodovdnch disciplnch od potku zce spjato s nadj,zddnou po antice a potom dle rozvjenou, e lze prostednictvm zo-

becujc abstrakce a analzy empirina a po j eho zkonit souvislostidospt k ist "objektivnmu", zde: vech hodnot zbavenmu a zrovenaprosto racionlnmu, tj. od vech individulnch "nahodilost" opro-tnmu monistickmu poznn veker reality, kter bude mt podobu

pojmovho systmu metafyzick platnosti a matematick formy. Typrodovdn disciplny, kter jsou, jako klinick medicna a jet vcedisciplna nazvan obvykle "technologi", pipoutny k hodnotnmhlediskm, se staly ist praktickm "umnm". Hodnoty, jim mlyslouit: zdrav pacienta, technick zdokonalen konkrtnho vrobnho

procesu atd. byly pro kadou z nich vdy pevn uren. Prostedky,jich pouvaly, byly a mohly bt jen zuitkovnm zkonitost, kte-r objevovaly teoretick disciplny. Kad zsadn pokrok pi jejichvytven byl, anebo se alespo mohl stt, tak pokrokem praktickchdiscipln. V situaci pevn stanovenho elu se postupn redukce jed-notlivch praktickch otzek (ppadu nemoci, technickho probl-mu), jako zvltnch ppad, na obecn platn zkony bezprostednspojovala a identifikovala s roziovnm monost technick praxe.Kdy pak tak ony sloky skutenosti, kter ns zajmaj historicky,

39

-------------------------.--------------


20/175


tj. zpsobem sv neopakovateln jedinenosti, modern biologie pod-adila pod pojem obecn platnho principu vvoje, kter sice zdnli-v - ovem ve skutenosti nikoli - dovoloval, aby bylo vechno, co jena onch objektech bytostn, zaazeno do schmatu obecn platnchzkon, pak se zdlo, e pro vechna hodnotov hlediska vech vdnastv soumrak model. Ponvad i takzvan historick dn bylo pe-

ce st celku skutenosti a princip kauzality, tento pedpoklad vekervdeck prce zdnliv poadoval rozklad veho dn do obecn plat-nch "zkon", a konen ponvad tu byl zeteln viditeln nesmrnspch prodnch vd, kter to s touto mylenkou myslely vn, ne-

byl ani jin smysl vdeckho sil ne vyhledvn zkon dn vbecpedstaviteln. Bytostn vdeckm se na je vech mohlo stt pouze to,co je "zkonit", "individuln" procesy mohly pichzet v vahu jen

jako "typy", tj. zde jako ilustrativn reprezentanti zkon; zjem pouzeo n a kvli nim samotnm budil dojem zjmu "nikoli vdeckho".

Nen zde mon sledovat siln zptn psoben, kter tato vrou-n nlada naturalistickho monismu mla na ekonomick disciplny.Kdy potom socialistick kritika a prce historik poaly pvodn hod-

notc hlediska problematizovat, mocn rozvoj biologickho bdn natjedn stran a vliv hegelovskho panlogismu na stran druh zabrnilytomu, aby nrodn hospodstv v plnm rozsahu zeteln rozpoznalo

pomr pojmu a reality. Vsledkem, nakolik ns zde zajm, je, e i pesmohutnou pehradu, ji od Fichta pedstavovala nmeck klasick fi-losofie aji proti pronikn naturalistickch dogmat postavily vkonynmeck historick prvn koly a prce historick koly nmeckhonrodnho hospodstv, pece jen - a z sti i v dsledku toho - zst-vaj na rozhodujcch mstech hlediska naturalismu stle jet nepe-konna. Pat sem zejmna pevn p:oblematickho pomru mezi"teoretickou" a "historickou" prac v naem oboru.

Jet i dnes se proti tomu bezprostedn a se zdnliv nepekona-

telnou pkrost (v na discipln) stav "abstraktn" teoretick metodaempiricko-historickho bdn. Naprosto sprvn tato metoda uznv,e je metodicky nemon, aby se historick poznn skutenosti na-hrazovalo formulovnm "zkon", i naopak, aby se k "zkonm"v pesnm smyslu dospvalo pouhm seazenm historickch pozo-rovn. Aby tedy vda takovch zkon doshla - nebo e o n musilovat jako o nejvy cl, je j jasn -, vychz ze skutenosti, e mysami stle bezprostedn provme souvislosti lidskho jednn v je-

40


jich realit, a proto - jak se domnv - meme jejich prbh ozejmits axiomatickou evidenc pmo, a tak odhalovat jeho "zkony". Jedinexaktn forma poznn, formulace bezprostedn nzorn evidentnchzkon, je ale souasn jedinou formou, kter pipout sudek o pro-cesech, kter nebyly pozorovny bezprostedn, a proto je dajn je-dinm prostedkem duchovnho ovldnut spoleensk rozmanitosti,

alespo pokud jde o fundamentln fenomny hospodskho ivota,sestaven systmu abstraktnch a - v dsledku toho - ist formlnch

pouek, analogickch k poukm exaktnch prodnch vd. Vzdorzsadnmu metodickmu rozlien zkontho a historickho pozn-n, kter tvrce tto teorie provedl jako prvn ajedin, poaduje te

pro pouky abstraktn teorie empirickou platnost ve smyslu deduko-vatelnosti skutenosti ze "zkon". Nikoli sice ve smyslu empirick

platnosti abstraktnch ekonomickch pouek samch o sob, nbrtak, e pokud vytvome odpovdajc "exaktn" teorie vech ostatnchfaktor, je pichzej v vahu, pak budou vechny tyto abstraktnteorie dohromady v sob muset zahrnovat pravou realitu vc - tj. to,co je na skutenosti hodno vdn. Exaktn ekonomick teorie dajn

zjiuje psoben jednoho psychickho motivu, jin teorie by mlyza kol, aby podobnm zpsobem z pouek majcch hypotetickou

platnost vyvozovaly vechny motivy ostatn. Na vsledcch teoretickprce, na abstraktn teorii tvorby cen, rok, dchod atd. se z to hotodvodu tu a tam fantasticky poadovalo: aby byly - dajn - analo-gicky k fyziklnm poukm pouvny k tomu, aby se z danch rel-nch premis dedukovaly kvantitativn urit rezultty - tedy zkonyv nejpsnjm slova smyslu -, kter by byly platn pro skutenostivota, nebo pr lidsk hospodaen je v ppad stanovenho eluco do svch prostedk jednoznan "determinovno". Nepichzelov vahu, aby se k dosaen takovho vsledku musela brt i v sebe-

jednodum ppad vekerost pslun historick reality vetn vechjejch kauzlnch souvislost jako "dan" a pedpokldat jako znm,a e kdyby tato znalost byla konenmu duchu dostupn, pak by njak

poznvac hodnota abstraktn teorie nebyla pedstaviteln. Naturalis-tick pedsudek, e by v kadm pojmu mlo bt vytvoeno nco, co

je pbuzn exaktnm prodovdm, vedl prv k falenmu pochopensmyslu tchto teoretickch pojmovch tvar. Vilo se, e se jedno psychologickou izolaci jakhosi pro lovka specifickho "pudu",a to pudu po zisku, nebo e jde o izolovan sledovn urit specifick

41


21/175


maximy lidskho jednn, takzvanho hospodskho principu. Abs-traktn teorie se domnvala, e se bude moci opt o psychologickaximy a dsledkem bylo, e historikov zaali volat po empirick

psychologii, kterou by mohli dokzat neplatnost onch axim a psy-chologicky odvozovat prbh hospodskch proces. Te a na tomtomst nechceme zevrubn kritizovat vru ve vznam systematick vdy

"sociln psychologie" - kterou by bylo teba teprve vytvoit - jakobudoucho zkladu vd o kultue, zvlt pak sociln ekonomie. Avakprv dosavadn, zsti skvl potky psychologick interpretace eko-nomickch jev v kadm ppad ukazuj, e senebude smovat odrozboru psychologickch kvalit lovka k analze spoleenskch insti-tuc, nbr prv naopak, e projasnn psychologickch pedpoklada psoben instituc pedpokld jejich pesnou znalost a vdeckouanalzu jejich souvislost. Psychologick analza pak v konkrtnm

ppad znamen pouze velice cenn prohlouben poznn jejich his-torick kulturn podmnnosti a kulturnho vznamu. To, co ns zajmna psychickm chovn lovka v jeho socilnch vztazch, to je prvv kadm ppad jeho specifinost - vdy podle zvltnho kulturnho

vznamu danho vztahu. Pitom jde o psychick motivy a vlivy na-.)vzjem nejv heterogenn a nejv konkrtn prokombinovan. So-cilnpsychologick bdn znamen prozkoumn rznchjednotli-vch, vzjemn mnohonsobn dispartnch druh kulturnch prvk,a to s ohledem na jejich vkladovou schopnost, j pispvaj k naemuchpn vychzejcmu ze znovuprovn. Oprajce se o znalosti jed-notlivch instituc, budeme se jeho prostednictvm uit stle vtmuduchovnmu porozumn kulturn podmnnosti a kulturnmu vznamutchto instituc, ty vak nebudeme chtt dednkovat z psychologickchzkon nebo vysvtlovat z elementrnch psychologickch projev.

Proto se tak jako mlo plodn ukzala rozshl polemika, je setoila kolem otzky psychologickho oprvnn abstraktn teoretic-

kch postult, kolem nosnosti "touhy po zisku" a "hospodskhoprincipu" atd.V postultech abstraktn teorie jde jen zdnliv o "dedukce" ze

zkladnch psychologickch motiv, ve skutenosti se mnohem spejedn o zvltn ppady urit formy pojmotvorby, kter je vdmo lidsk kultue vlastn a v jistm rozsahu nepostradateln. Stoj zato, abychom ji zde charakterizovali ponkud zevrubnji, nebo se tmpiblme k zsadn otzce po vznamu teorie ve spoleenskovdnm

42


poznn. Ponechme pitom jednou provdy nevysvtleno, zda teo-retick tvary, jich pouvme jako pklad nebo na kter odkazu-

jeme, odpovdaj svmu elu tak, jak jsou, zda jsou tedy vytvoenyvcn eln. Otzka, do jak mry m bt nap. jet rozvjena dnen"abstraktn teorie", je nakonec tak otzkou ekonomie vdeck prce,kterou pece ekaj ijin problmy. "Zkonu meznho uitku" podlh

i "teorie meznho uitku" sama.

V abstraktn hospodsk teorii mme ped sebou pklad onch syn-tz, kter se obvykle oznauj jako "ideje" historickch jev. Poskytujnm ideln obraz proces na trhu zbo ve spolenosti, je je organi-zovna na zklad smnnho hospodstv, voln konkurence a psnracionlnho jednn. Tento mylenkov obraz spojuje urit vztahya procesy historickho ivota do jedinho a v sob bezrozpornhokosmu mylench souvislost. Tato konstrukce, zskan mylenkovmstupovnm uritch prvk skutenosti, m co do obsahu charakterutopie. Jej pomr k empiricky danm faktm ivota spov pouzev tom, e meme pragmaticky znzornit a v idelnm typu zpstupnit

svrz tch souvislost, kter byly ve skutenosti zjitny anebo ped-pokldny jako souvislosti do uritho stupn psobc, a kter jsouv on konstrukci zobrazeny abstraktnm zpsobem, tedy jako proce-sy zvisl na "trhu". Tato monost me bt ovem nepostradateln

jak heuristicky, tak pro vklad hodnoty. V bdn chce idelntypic-k pojem zdokonalovat piazujc soud: nen "hypotzou", ale chcetvorb hypotz ukazovat smr. Nen zobrazenm skutenosti, ale chce

pro zobrazen poskytovat jednoznan vrazov prostedky. Je to tedy"idea" historicky dan modern organizace spolenosti zaloen nahospodskm styku, ji zde rozvjme na zklad stejnch logickch

princip, podle nich jsme nap. konstruovali jako "genetick" pojemideu stedovkho "mstskho hospodstv". Pokud nco takovhoinme, pak pojem "mstskho hospodstv" nevytvme jako pr-mr hospodskch zsad skuten existujcch ve vech pozorovanchmstech, nbr prv jako ideln typ. Je zskvn jednostrannm stup-ovnm jednoho inkolika hledisek a slouenm mnostv jednotli-vch difusnch a diskrtnch jev, kter se vyskytuj tu vce, tu mn,msty vbec ne, a

Documents

Weber Metodologie Sociologie a Politika Cele 3