Ako ste už iste postrehli z obálky, toto letné číslo sa bude niesť v znamení luxusu. Pýtate sa, prečo sme si vybrali práve túto tému? Chceli sme osláviť rok pôsobenia vo svadobnom svete. Áno, You&Me má prvý, a musíme povedať, že aj veľmi vydarený rok za sebou. Približne o takomto čase sme minulý rok dokončovali naše prvé číslo a s malou dušou sme ho púšťali do sveta. A sme moc radi, že sa v tomto veľkom svete plnom krásnych a inšpirujúcich vecí a ľudí nestratil. Ba priam naopak. Ide si svojou cestou a dokazuje vám, že aj u nás môžu svadby vyzerať dokonale.

V tomto čísle môžete nájsť všetko, čo si pod pojmom luxus predstavíte. Prekrásnu lokalitu s niekoľkými možnosťami pre váš svadobný obrad. Výber tých najkvalitnejších dodávateľov, ručne písané svadobné oznáme-nia, najlepších svadobných fotografov, vynikajúce dezerty, luxusné šaty, obleky, topánky, šperky... A ešte omnoho viac. Do role nevesty sa tento krát vžila Kateřina Sokolová, Miss České republiky 2007 a moc jej to pristalo. A my by sme jej týmto chceli poďakovať.

Pokiaľ plánujete tento rok zásnuby, určite sa môžete inšpirovať dokon-ale stráveným dňom na Chateau Mcely lebo niektorým z príbehom našich skutočných svadieb. Je ich tam hneď niekoľko a každý z nich má svoje čaro. No a pokiaľ chcete dať svojmu partnerovi naozaj zaujímavý darček, poradíme vám, ako mu vyraziť dych predsvadobným boudoirom.

Dúfame, že si aj v tomto čísle nájdete to svoje a presne o rok budeme spolu oslavovať druhý, ešte o niečo úspešnejší rok.

Radostina & Lucie

Léto je tu!

Radostina & Lucie

Jsme rády, že jsme s vámi mohly vytvořit toto číslo!

Małgosia MałeckaHELLO calligraphy

Lucie Schweinerováfotograf

Veronika a MichalHoršejovi.com

Pavlína Jarošováfotograf

Sweet dots dezerty

Jana Červenková make-up & hair styling

Hanka Čihánkovámake-up & hair styling

Tereza BeránkováVýpečky.com

Štěpán Vrzalafotograf

fotografie, styling & produkce Pavlína JarošováChateau Mcely, Česko

Jak by mohl vypadat jeden dokonalý den s vaší milovanou polovičkou, zakončený třeba romantickou žádostí o ruku? Pojďte se společně s námi podívat, jak si Vendula a Marek užívali společný den na Chateau Mcely.

Jeden dokonalý den

fotografie, styling & produkce Pavlína Jarošová // květiny & dekorace Markéta Motlová, Inspirito // make-up & hair-styl-ing Hanka Čihánková // lokalita & catering Chateau Mcely // šperky Boucheron // modelové Vendula Hilková a Marek Janda // video Martin Linhart

Podívejte se také na video z tohoto focení.

HELLO CALLIGRAPHYMałgosia Małecka

fotografie RadostinaPoznaň, Polsko

Za rozhovorem s krásnou, usměvavou, ale hlavně kreativní Małgosiou jsme cestova-ly až do polské Poznaně. V její společnosti jsme strávily perfektní sobotní odpoledne plné rozhovoru nejen o kaligrafii a svat-bách. Viděly jsme spoustu zajímavých míst, které nám Małgosia ukázala a také jsme měly možnost nahlédnout alespoň trošku pod pokličku přípravy svatebních ozná-mení. Bylo fascinující pozorovat Małgosiu, když vzala do ruky pero, inkoust a začala kouzlit na bílém papíře. Jsme opravdu vděčné, že jsme mohly poznat tuto talen-tovanou mladou dámu osobně.

Čím jsi chtěla být, když jsi byla malá?

Ani si nějak nevzpomínám, jestli jsem chtěla být něčím konkrétním. Měla jsem ráda zvířata, ale jelikož jsem se bála krve, veterina pro mě nepřicházela v úvahu. Jsem z umělecké rodiny a vždy mě obklopovaly věci kolem umění, takže jsem se tomu nevyhnula a umění se stalo součástí mého života. Vystudovala jsem Akademii výtvarných umění zde v Poznani se zaměřením na produktový design.

Jak si se dostala ke kaligrafii neboli krásné-mu psaní?

V mém životě bylo několik osob, které mě ke kaligrafii neboli krásnému rukopisu přivedli. Všechno to začalo již na základní škole, kdy jsem se na písmenka začala dívat úplně jinak. Možná to bude znít hloupě, ale bylo pro mě důležité, aby to co jsem napsala, vypadalo hezky. Byla jsem strašně hrdá na to, když mě paní učitelka pochválila slovy, že mé písmo vypadá velmi vyspěle. A od té doby jsem začala trénovat psaní. I když ještě ne na profesionální úrovni, ale bavi-lo mě zdokonalovat se.

Jak vlastně vzniklo HELLO calligraphy?

Všechno je to ještě ve stádiu vývoje. Teď tomu říkám HELLO calligraphy, ale možná se to ještě

změní. Ráda bych do názvu zapojila i své jméno, aby lidé věděli, že za touto značkou stojím já. Hello je pro mě takové příjemné spojení se se světem.

Co máš na své práci nejraději?

To, že svou práci můžu dělat v klidu a z domova. Že je to něco, co mě baví a co ve mně nevyvolává nervozitu. A to je pro mě moc důležité. Vím, co dokážu vytvořit a jsem ráda, že svou prací mohu lidem zpříjemnit a zkrášlit jejich svatební den nebo jejich domov. Mám ráda to, že vytvářím něco, co lidem přináší potěšení.

Jaké projekty máš nejradši?

Osobně mám raději menší projekty. Možná je to proto, že jen nedávno jsem se rozhodla, že kaligrafie bude to, co chci dělat profesionálně. Možná proto, že ještě nejsem tak sebejistá a ne-dokázala bych psát například na velký formát. Na práci pro svatby mám nejraději, že se skládá z menších částí, jako jsou pozvánky, jmenovky, menu, atd.

Přicházejí za tebou klienti už s konkrét-ní představou, nebo koncept vytváříte společně?

Lidé za mnou většinou přicházejí s tím, že někde viděli mou práci, která se jim líbila. A to je všechno. Nemají v hlavě konkrétní myšlenku nebo nápad, jak by měla jejich pozvánka vypa-dat. Zde nastupuje mé kreativní já. Probereme detaily jejich svatby, výzdoby, téma svatby atd. Navrhnu několik variant, jak by mohlo jejich svatební oznámení vypadat. Častokrát jsou překvapení, že je tolik způsobů jak svatební oznámení ztvárnit. Musím ale říct, že na klienty mám opravdu štěstí. V mnoha případech se mě ptají na můj názor a ve většině případů se mými radami i řídí.

Kdo je tvým velkým vzorem?

Na světě je mnoho lidí, kteří dělají skvělé věci. Proto je pro mě hodně těžké vybrat jednoho konkrétního. V různých etapách mého života mě ovlivňovali různé věci a různí lidé. Nyní

hledám inspiraci spíše v detailech, zejména v přírodě. Pracuji na univerzitě, kde učím stu-denty předmět, který se nazývá “bionika” - jde o pohled na přírodu a na to, co nám nabízí, a také využití toho, jak funguje.

Co považuješ doposud za svůj největší úspěch?

Rozhovor s vámi (smích). Možná se vám to zdá směšné, ale je to tak. HELLO calligraphy vzniklo na facebooku teprve nedávno, před necelými třemi měsíci. Mnoho mých známých vědělo, co dělám, ale moc velký marketing jsem kolem toho nedělala. A pak přišel mail od vás. Proto za svůj velký úspěch považuji to, že to co dělám je pro ostatní zajímavé. Nebyla jsem si totiž jistá, zda je ten správný čas začít dělat kaligrafii způsobem, kterým ji dělám já.

Co je tím, co tě odlišuje od ostatních?

Snažím se pro každého klienta vytvořit něco speciálního. Nikdy nedělám stejné věci a

v každém projektu je něco ze mě. Vše vychází z osobních setkání a rozhovorů s klientem.

Jak by vypadal tvůj dokonalý den?

Měl by to být krásný slunečný den. Mám ráda sluneční paprsky, když vstávám. Protože tam, kde momentálně žiji a tvořím, je to trošku tmavší, určitě bych dokonalý den ráda strávila na slunném místě.

Inspiraci nacházím…

Všude. V přírodě. Kdekoliv. Nevidím přírodu jako celek, ale jako jednotlivé části. Na ptáčka se dívám jako na něco, co má zajímavou barvu. Vidím koberec z květů pod stromem. Velmi ráda zachytávám malé detaily. A obrovskou hnací si-lou jsou pro mě milá slova lidí kolem mě.

Více informací na HELLO calligraphy.

Pro vsechny muzy

Pro vsechny muzy

Nahlédli jsme do jeho pařížského ateliéru a nechali se vlákat do světa barev, květů ve vlasech a elegance mladých Pařížanek. Pařížanek s alabastrovou pletí a rudými rty pod záplavou květinových čelenek v plavých vlasech, v den kdy se provdáva-jí za své vyvolené. Za ty, pro které budou múzami na celý život.

Pečlivě vybírá květiny do vlasů a svateb-ní kytice v rozkvetlé zahradě plné růží a pivoněk. Inspirována květinami. Výrazné barvy prokládá jemnými tóny. Inspirová-na létem. Vzpomíná na ten čas, kdy se seznámili. První setkání v pařížských ul-icích. Inspirována Paříží.

Na dosah vysněnému okamžiku, kdy přijme jeho příjmení za své a daruje mu své srdce. Čeká v zámecké zahradě pod širým nebem s doprovodem malé družičky, která svůj úkol bere se vší vážností a přemítá, zda také jednou bude něčí múzou. Každá jsme múzou, v tento den, kdy se staneme nevěstou.

fotografie Alena Podolníková // koncept, květiny & výzdoba Million Bells svateb-ní agentura // make-up & hair-styling Vlaďka Hrubá // svatební šaty salón Naive // šperky ALO diamonds Brno - Vojtěch Koukal // dezerty Cukrárna u lávky

JAKÉ BY BYLY SOUČASNÉ NEVĚSTYNA PLAKÁTU ALFONSE MUCHY?

Lucia & Miroslavfotografie Terézia PlešováRužomberok a Bratislava, Slovensko

Zkrátka nebyla to běžná tuctová svatba a skutečnost byla ještě lepší než moje

očekávání.

Zkrátka nebyla to běžná tuctová svatba a skutečnost byla ještě lepší než moje

očekávání.

Jak to všechno začaloLucia a Miroslav se seznámili na návštěvě u společné kamarádky během její služby v lékárně. Bylo to seznámení tak narychlo a Miroslav na Lucii moc velký dojem neudělal. Vše se však změnilo na chatě, na kterou byli oba poz-vaní. Miroslav se na Lucii díval tak nějak jinak a její jediná myšlenka byla, že si ho jednou vezme.

Žádost o ruku„Nezapomněl jsi něco v autě?!“ Ano, zapomněl. Prsten, který Miroslav koupil jen pár ho-din předtím ve zlatnictví. Klekl si před Lucii s prstenem v ruce, na chatě, kam utekli před povinnostmi, a zeptal se jí, jestli si ho vezme.

Plánování svatby vs. skutečnostPlánování svatby měla pod palcem Lucia. Trvalo to více než půl roku, ale určitě to nebylo příliš mnoho času. Nápady a myšlenky postupně vznikaly a zanikaly, seznamy věcí na svatbu a hostů se měnily jako počasí, ale jedna věc byla naprosto jistá. Svatební kytice bude z ol-ivovníku. Hodiny strávené pročítáním svateb-ních webů a blogů se určitě vyplatily, protože styl, dekorace a vše ostatní, co Lucia vybrala, se Miroslavovi moc líbilo. Svatba byla pohodová, téměř bez tancování, s výborným jídlem a hodinami smíchu venku na terase s rodinami a známými. Přesně taková, jakou si ji připravili. Zda by nějaké věci změnili? Ano. Některé určitě.

Svatební šaty a doplňkyŠaty si Lucia koupila u Veroniky ve Wedding Avenue v Bratislavě. Nádherná práce značky

Jesus Peiro. Lehoulinké, jednoduché a jediný odstín, který jí seděl − ivory. Cítila se v nich naprosto úžasně. Miroslav zvolil oblek značky H&M, jelikož to bylo jediné místo, kde našli obleky v provedení slim fit a v prodloužené velikosti. Miroslav totiž měří 190 cm. Košili v odstínu ivory, která ladila s Luciinými šaty, našli v Peek&Cloppenburg.

KyticeCo dodat. Lucčin vysněný olivovník v kombinaci s gypsophilou.

Nejoblíbenější moment svatebního dneMiroslavův nejoblíbenější moment svateb-ního dne nastal tehdy, když stáli v kostele před oltářem a v duchu se bavili sami na sobě. Lucii se později v ten den líbil pocit bezstarostnosti, spokojenosti a radosti, na terase vedle manžela a obklopena rodinou a přáteli.

Lucia o Miroslavovi: Mám ho ráda, protože není dokonalý. Doplňuje mé myšlenky ještě dříve, než je vyslovím. Ještě jsem nepotkala muže, který by přemýšlel tak jako on.

Miroslav o Lucii:Lucia je rozumná, cílevědomá, hezká mladá žena. Líbí se mi její názory, to, že dokáže naslou-chat jiným lidem a hromada dalších věcí. Mám pocit, že se v mnohém doplňujeme, a to se mi líbí.

svatební šaty Jesus Peiro, Wedding Avenue, Bratislava // make-up Anna Donovalová // prstýnky KAMEA Design s.r.o. // květiny Kvetinárstvo BADAS, Ružomberok // výzdoba nevěsta // svatební dort Cukráreň Biscuit Café, Ružomberok // hostina Vila Fénix Ludrová, Ružomberok

Na tomto místě může být už v příštím čísle vaše

reklama.

Chcete se dozvědět více?Pište na reklama@youandmemag.com.

S nádechem luxusufotografie Štěpán Vrzala Chateau Mcely

Zhluboka se nadechněte a užívejte si spolu

s námi luxusní podívanou. Jedinečné místo.

Elegantní bílá v kombinaci s černými detaily

a stříbrnými od lesky. Krásný pár, zamilované

pohledy a vyznání lásky. Překrásné svatební

šaty a vysněné střevíčky. Žaket, který padne

jako ulitý. Intimní obřad v zámecké zahradě.

Originální ručně psané oznámení a dokonalá

chuť dezertů. To vše je perfektně připraveno

pro váš velký den. To je naše představa

svatebního dne s nádechem luxusu.

Chcete vidět jak vznikalo

nejen toto focení, ale také

celé letní číslo?

fotografie Štěpán Vrzala // koncept & styling You&Me // modelka Kateřina Sokolová // make-up artist Nikol Křivanová // hair stylist Radka Kissová // svatební šaty White by Vera Wang, Svatební dům Adina // boty Jimmy Choo // šperky Robert.H // oblek a doplňky Wilvorst, Svatební dům NUANCE // květiny Květinový ateliér Rosmarino // dezerty a dort Sweet Dots // lustr a dekorace Butlers, Cen-trum Černý Most // ostatní dekorace Apropos // pozvánky a kaligrafie HELLO calligraphy, Małgosia Małecka // video Veronika a Michal Horejšovi // lokalita Chateau Mcely

Svatební sezóna na Chateau Mcely se letos nese v duchu hravých pastelových barev. Pokud chcete být opravdu trendy, nebojte se mátové, kterou se můžete obklopit od šatů družiček, květin po celém zámku až po designový mixér v této barvě zapsaný na listu svatebních darů. Šéfkuchař zámeckého hotelu, Honza Štěrba, si sezónu pochvaluje. Konečně může plně uplat-nit svých šest druhů máty ze zámecké zahrádky v anglickém parku, se kterými s oblibou ve svých pokrmech experimentuje.

Zámecký tým ve spolupráci se svojí dvorní floristkou a svatební designérkou Markétou Motlovou pravidelně sleduje světové svatební trendy a snaží se svým hostům poskytnout ne-jen kompletní profesionální svatební servis, ale i něco navíc. Maličkosti, které potěší, pobaví, rozesmějí a nechají v zamilovaných duších krás-né vzpomínky.

Roztomilé svatební sweet bary se stávají již nedělitelnou součástí svatebních hostin.

Nádherně dekorovaný masivní stůl je zázemím pro bohatou paletu drobných sladkostí od zkušených zámeckých cukrářů, které jsou prokládány například sametovými polštářky v pootevřených šuplících či poličkách, ozdob-nými rámečky často s fotografiemi zúčastněné rodiny či dokonce barevnými rybičkami ve skleněných nádobách s vodou.

Trendem, který nesmíme opomenout a který je znatelný již několik let, jsou komorní malé svatby v úzkém rodinném kruhu do deseti osob a někde i jen ve dvou. Zamilovaný pár tak prožije skutečně pohádkovou svatbu dle svých představ. Dopřeje si vysoce kvalitní, profesionální servis a elegantní zázemí zámku, což by bylo ve velkém počtu hostů v některých případech nad rozpočet, který jsou ochotni obětovat svatebnímu veselí. Komorní svatby doplňují řadu velkých svateb s exkluzivním pronájmem celého zámku a parku, který tak umožní prožít svatební chvíle v abso-lutním soukromí.

Pastelová romance Chateau Mcely

Chateau Mcely je nádherným romantickým místem nejen pro váš svatební den, ale také pro zásnuby, nebo líbánky.

Více informací najdete na stránkách Chateau Mcely.

OSVĚŽUJÍCÍ OKURKOVÉNANUKY

V létě je občas potřeba se pořádně zchladit. Nezapomeňte na svoje hosty a připravte pro ně osvěžující překvapení.

koncept & styling Výpečkyfotografie Radostina

Na 12 nanuků budeme potřebovat:

90 g krupicového cukru

1 velkouokurku

200 mlvody

1 limetku

tvořítka na nanuky

Nejprve si uvaříme cukrový rozvar. Do rendlíku nasypeme cukr, přilejeme vodu a vše vaříme asi 8 minut. Po uvaření se rozvar musí ne-chat vychladnout. V uzavřené nádobě vydrží v lednici až týden.

Okurku omyjeme a oškrábeme, tak aby na ní zůstalo pár šlupek. Ta dodá hezkou zelenou barvu.

Cukrový rozvar nalijeme do mixéru, přidáme nakrájenou okurku a vše důkladně rozmixujeme. Přidáme šťávu z limetky a znovu promícháme.

Okurkovou směs nalijeme do tvořítek a dáme zmrazit na 6 hodin.

Mirka & Mirofotografie Fero Liptak PhotographyNový Ruskov a Dargov, Slovensko

Jak to všechno začaloSeznámení Mirky s Mirkem bylo nečekané a velice spontánní. Poznali se před šesti lety díky společné kamarádce a zvědavosti Mirka. Jelikož se poznávali ve virtuálním světě, přes tehdy hodně populární ICQ, naživo se viděli až po měsíci elektronické komunikace a mnoha večerních telefonátech. Jejich první setkání proběhlo na autobusovém nádraží a pokračovalo v cukrárně. Pro Mira to nebyla až taková roman-tika, ale dodnes si pamatuje, že se mu Mirka lí-bila od prvního okamžiku.

Žádost o ruku

Každá žádost o ruku je pro ženu velkým překvapením, které určitě ve skrytu duše tajně očekává. Mirka byla o ruku požádána hned dvakrát. Samozřejmě tou samou osobou, Mirkem. Poprvé ji Miro požádal o ruku v den její promoce doma v obýváku a podruhé, už i s prstýnkem, ve Státním divadle v Košicích těsně před začátkem opery Nabucco. Seděli už na svých místech na balkoně, lidé pomalu přicházeli a Miro chtěl využít právě této chvíle. Jak ale vyndával prsten z krabičky, nešťastně mu vy-padl a skutálel se o několik míst dopředu. Byla to úsměvná chvíle, prsten se naštěstí našel, Mir-ka řekla ano a oba dva mají na co vzpomínat.

P lánování svatby vs. skutečnost

Mirka musela uznat, že ne všechno se dá uskutečnit tak, jak to viděla na obrázcích. Pro-to se vydala vlastní cestou a množství věcí si vytvořila po svém. A to se ukázalo jako nejlepší, co mohla udělat. Svatba se nesla v kombinaci vintage a shabby chic, mnoho dekorací našli doma nebo ve svém okolí. Ke zrealizování jejich představ jim kromě rodiny a blízkých pomohl

i svatební fotograf, který se se stylem svatby zce-la ztotožnil.

Svatební šaty a doplňky

Nevěsta chtěla, aby její svatební šaty co nejvíce korespondovaly se zvoleným stylem svatby. Aby působily jako z dob minulých, musely být částečně i z krajky. Mirka je doplnila o tro-jici ručně vyrobených látkových květů, per-lové náušnice a náhrdelník s jednou perličkou. Snažila se, aby doplňky vedle krajky nepůsobily rušivě, ale jemně ji doplňovaly. Pro Mira vybrali černé kšandy, které podtrhly styl svatby a skvěle se hodily na focení. Tradiční slovenský lidový tanec Mirka s Mirem odtančili v lidovém kroji ze Zemplína.

Květiny a detaily výzdoby

Svatební výzdoba měla zahrnovat prvky staro-bylé, minulé i venkovské. Mirka s Mirem si vše vytvořili sami. Vše se neslo v tónech ko-rálové, starorůžové a krémové barvy. Mirce se k výzdobě nejvíce líbily růže, a proto si je vybra-la i pro svou svatební kytici. Jejich sytou růžovou barvu krásně doplňoval krémový lisiantus. Brož na kytici byla ve skutečnosti náušnice. Ta druhá zdobila Mirkův svatební vývazek.

Nejoblíbenější moment svatebního dne

Mirka zažila hned několik krásných momentů, během nichž se cítila doslova jako královna. Po-prvé, když se uviděla učesaná, nalíčená a oblečená do svatebních šatů. Zážitkem pro ni bylo také svatební focení a obřad v řeckokatolickém chrá-mu s korunou na hlavě. Nejkrásnější momenty zažil Miro během svatebního obřadu, když si uvědomil, že od této chvíle už budou s Mirkou napořád spolu. Neopakovatelným okamžikem pro oba bylo vidět spolu rodiny, přátelé a známé,

b b

bb

b b

kteří přijali pozvání, aby zároveň s nimi oslavili tento velký den.

Mirka o Mirovi:

Miro je mým pravým opakem. Jsou věci, ve kterých jsme si podobní, ale v podstatě se s manželem doplňujeme v tom, co chybí tomu druhému. Je to zásadový člověk, který se drží toho, čemu věří, co má pro něj smysl a trvalou hodnotu. Věci dotahuje do konce a když vše ne-jde tak, jak by mělo, umí si pořádně dupnout. Musím uznat, že má velmi dobrý vkus. I proto umí být kritický a to nejen v oblékání. Důležité je, že mě stále podporuje, nechává realizovat se a neustále mě přesvědčuje o tom, že jsem jeho

okouzlující a milovaná manželka.

Miro o Mirce:

Moje manželka je velice trpělivý člověk. Fascinu-je mě její klid, laskavost, oddanost a ochota, s níž přistupuje nejen ke mně, ale i k ostatním lidem. Neumí se dlouho zlobit, nenávidí hádky a křik. Je nerozhodná, protože z každého rozhodnutí chce mít až příliš dobrý pocit. Proto jí rozhodování trvá déle. Mirka je však velmi pečlivá. Často mě hýčká, což je jen projevem jejího přirozeného mateřského citu. Bude z ní úžasná maminka. Jsem šťastný, že jsme spolu a já děkuji, že je ta-ková, jaká je.

b b

svatební šaty Marco Polo, Trebišov // doplňky nevěsty Sashe.sk // make-up Janka Sabová // účes Zuzka Biačková-Kičiňová, Trebišov // oblek Obleky Michal, Košice // doplňky ženicha Adam a Eva, Košice // prstýnky Laura Gold, Košice // květiny a doplňky Ginka, Košice // výzdoba a svatební kytice Bella Fiori, Trebišov // catering Rýchla rota Sečovce // hudba skupina IMPULZ //

Boudoir (bu-do-ár) - označení části ložnice nebo samostatné místnosti vedle dámskéložnice, která sloužila k převlékání a k dalším ryze ženským záležitostem, často také k intimním setkáním.

fotografie Lucie Schweinerová // koncept & styling You&Me // hair & make-up stylist Jana Červenková // prádlo a doplňky Agent Provocateur // prádlo a doplňky Lindex

Určitě jste se už setkaly s tím, že vám některá z vašich kamarádek ukázala fotografie, které si nechala nafotit jako dárek pro svého partnera. Nebo jste podlehly tomuto novému trendu a fo-cení už máte za sebou. My jsme se ale rozhod-ly boudoir, takový jak ho znáte, přesunout do přírody. Abychom vám ukázaly, že tyto delikátní fotografie můžou vyniknout kdekoliv. A co to vlastně ten boudoir je? Na to jsme se zeptaly Lucie Schweinerové, která se této fotografii věnuje profesionálně.

O co se vlastně jedná?

Je mnoho způsobů, jak charakterizovat bou-doir jako fotografický žánr. Boudoir je více tajemný a hravý na rozdíl od glamouru, který je sexuálnější a prvoplánovější. Boudoir odhaluje méně a spíše naznačuje. Obecně je v boudoiru důležité škádlení – ženy neukazují vše, jsou spíše zahaleny nebo mají spodní prádlo, můžou být i nahé, ale nikdy není nic servírováno jen tak. Volí se skryté úhly pohledu a různá rozostření obrazu pro zachování tajemství. Fotí se často v luxusních ložnicích a hotelových apartmánech. Boudoir dává nesčetně možností k zachycení ženské krásy, smyslnosti a intimity. Existuje od počátku fotografie samé, stejně jako zájem o zaznamenání ženské krásy a smyslnosti.

Jak se dostal do Čech?

Fotografický termín Boudoir vznikl až v 80. letech. Původně se jednalo o „bedroom photog-raphy“ postupně nahrazenou vznešenějším ná-zvem „boudoir photography“. O návrat boudoiru se hojnou měrou zasloužily Boudoir Divas, které ho svým „Boudoir is Back“ oprášily a přinesly nový a moderní look. V současné době se bou-doir fotografie nazývá také fotografie intimní. Boudoir v jeho novém pojetí je trend pocházející především ze Spojených Států, kde se stává již běžnou součástí svatební fotografie.

Proč boudoir?

Ženy nejčastěji vyhledávají boudoir fotografie, pokud chtějí překvapit svého snoubence v den svatby (nebo manžela či přítele u příležitosti Vánoc, výročí nebo narozenin). Objevují se ale i jiné důvody – například zdokumentování své-ho vhledu jako vzpomínku na mládí, nebo nao-pak přesvědčení se, že jsou i ve vyšším věku stá-le krásné a sexy. Boudoir dává ženám sebevědo-mí, dobrý pocit ze sebe sama, příjemnou zkuše-nost a poznání, že jsou krásné (a že to mohou ukázat i ostatním). Ženy prostě chtějí samy pro sebe zažít osvobozující a sexy zkušenost, která pozvedne jejich sebevědomí.

boudoir

Právě listujetev letním vydání

magazínu You&Me.

Máte krásné fotografie z vaší svatby nebo se chcete prezentovat vaší prací?

Budeme rádi, když nám napíšete na submit@youandmemag.com

facebook // blog // pinterest // tumblr

Ona a Onfotografie Štěpán VrzalaPraha, Česko

Ona se jmenuje Monica.On se jmenuje Jesse.

vypravili na stejný flám, pak si to rozmysleli, aby nakonec přece jenom přišli. Ještě i dnes mě dos-tane pomyšlení na to, jak jsme na sebe v tu noc v Praze mohli natrefit.

Оna: Žila jsem v New Yorku a Jesse v Bostonu. Na první rande mě pozval na návštěvu na víkend. Šli jsme na večeři na sushi, navštívili malý, ale zajímavý obchůdek se sladkostmi a pak jsme šli společně na halloweenskou party, oblečení v typickém oděvu Oktoberfestu.

On: Asi měsíc jsme si mailovali a mluvil spolu po te-lefonu, abychom se lépe poznali. Jednou večer jsem se rozhodl, že Monicu pozvu jako můj do-provod na halloweenskou party, i když jsem moc nečekal, že řekne ano. No… a ona řekla ano!Dorazila autobusem z New Yorku do Bostonu

Ona: Potkali jsme se v Praze, kde jsme byli oba na do-volené s přáteli. Rozhodli jsme se vychutnat si nejlepší pražské bary a hospody a zašli jsme i na Clock Tower Bar Crawl. Od prvního momen-tu, kdy jsem Jesseho spatřila, mě k němu něco přitahovalo. Protančili jsme spolu celou noc a zůstali jsme v kontaktu i po našem výletu.

On: Monicu jsem potkal během mého výletu do Prahy s pěti dalšími kamarády a díky několika zvratům osudu jsme se našli. Původně jsem měl jet do Prahy o rok dříve, ale (naštěstí) jsme museli tento výlet odložit. V Praze jsme potkali jednoho Australana, který bydlel v našem hos-telu, a ten nás přesvědčil, abychom šli s ním na místní flám. Původně jsme se této aktivitě chtěli zcela vyhnout. No a poté, co jsem měl to potěšení seznámit se s Monicou a mluvit s ní celou noc, se mi zmínila, jak se ona a její kamarádi nejdřív

PRVNÍ SETKÁNÍ

PRVNÍ RANDE

a zde jsme strávili společný víkend. Měli jsme skvělé sushi, vyzvedli jsme nějaké sladkosti v místním obchůdku s cukrovím a skončili na halloweenské party.

Ona: Poprvé jsme se políbili mé první návštěvě Jesse-ho v Bostnu.

On: Náš první skutečný polibek padl v obchůdku se sladkostmi na naší první schůzce – a u toho bych skončil.

Ona: Už od prvního večera, kdy jsme se potkali, jsem cítila to spojení mezi námi, i když jsme si to oba ještě několik měsíců nechtěli připustit. Nakonec nebylo jednoduché zvládnout tu vzdálenost mezi námi a tak jsem se přestěhovala do Bostnu, abychom mohli společně s Jessem bydlet.

On: Pamatuju si to ráno po Halloweenu, když jsem se vrátil z autobusové stanice, na rozhovor s mým spolubydlícím. Řekl jsem mu, že si jednou Monicu vezmu – ještě jsem nevěděl kdy a jak, ale věděl jsem, že to udělám. Nikdy jsem nic podob-ného k někomu necítil a už vůbec jsem se neza-jímal o svatbu, jako takovou. Takže… pro mě to byla opravu velká věc.

Ona: Jesse pro mě připravil den plný hledání po-kladu. Všechno to začalo ráno u společné

PRVNÍ POLIBEK

TEN PRAVÝ / TA PRAVÁ

ŽÁDOST O RUKU

snídaně s našimi blízkými kamarády, Aaronem a Liz. Najednou Jesse s Aaronem někam odešli i s mým telefonem a všemi osobními věcmi. Dostala jsem dopis s první nápovědou a vyrazila jsem. V prvním baru jsem musela vypít panáka, abych dostala další nápovědu. Jesse mě takto přinutil projít snad celým městem. Musela jsem vyzvednout dekorace na stůl - později jsem zjis-tila proč, uběhnout čtvrt míle – Jesse rád běhá, vyzvednout hokejová trička Boston Bruins – abych podpořila můj nový tým, zajít do knihku-pectví, kde jsem našla knihu plnou všech našich společných vzpomínek, kterou Jesse vytvořil. Na ulici jsem musela vykřičet nahlas celému světu, jak moc ho miluji, v obchodě koupit naše oblíbené pivo, Pilsner, v obchodě se sladkostmi, kde jsme měli naše první rande, vyzvednout bonbóny. Nakonec, když už jsme se měli potkat, mi jeho nejlepší kamarád zavázal oči a vzal mě k nám domů. Tam na mě čekala připravená dokonalá večeře. Dekorace, které jsem ten den koupila, zdobily náš stůl, pili jsme pivo, co jsem přinesla, a snědli všechny bonbóny.

On: Nechtěl jsem, aby to byla jedna z těch obyčejných žádostí o ruku. A asi mám taky trochu sklon k dramatičnosti. Společně s mým kamarádem, se kterým jsem byl i v Praze, a s jeho manželkou jsme připravili velký plán. Monica strávila celý den hledáním pokladu a pobíháním z jednoho místa na druhé. Každé z těchto míst pro nás něco znamenalo – ochutnávka mé oblíbené whiskey, zavazování tkaniček a krátký běh, dokazování lásky výkřikem „Miluji tě, Jesse!“ na parkovišti plném lidí, vyzvednutí bonbónů a trička boston-ského hokejového týmu, zakončené prvotřídní večeří v doprovodu harfy a osobní verze písničky „Hey Soul Sister“ zahrané na ukulele. Myslím, že nejlepší částí toho všeho bylo to, že už v to ráno, kdy si přečetla dopis s první nápovědou, věděla, co se ten den odehraje. Ale trvalo to až do osmi do večera, kdy se všechno naprosto vyjasnilo. Byl to den plný zábavy.

Monica je mým nejlepším přítelem. Je to ta nejkrásnější dívka, kterou jsem kdy potkal, uvnitř i zvenčí. Je neuvěřitelně pracovitá, spolehlivá, dokáže mě rozesmát. Rád s ní trávím čas, ať už na hokejovém zápase nebo jen tak doma sledováním televize. Má ráda pivo, nechává mě vyhrát ve scrabble a co je nejdůležitější, je úžasnou matkou. Proto ji miluju.

Je neuvěřitelně milující a sentimentální. Je to vynikající otec pro svého pětiletého syna Lexe. Váží si rodiny a přátelství a je jedním z nejloajálnějších lidí, jakého jsem kdy potkala. Je to můj nejlepší přítel, někdo, kdo mě zná lépe než kdokoliv jiný, a na koho se mohu vždy a se vším spolehnout.

ONA O NĚM:

ON O NÍ:

PAVOL DELEJFOTOGRAF

Čím jste chtěl být, když jste byl malý?

Určitě jsem nechtěl být fotografem. (smích) Chtěl jsem být vším možným, tak jako všechny malé děti. Jedním z mých velkých dětských snů bylo stát se známým fotbalistou, jelikož jsem fotbal hrál od mala. Také jsem navštěvoval zá-kladní uměleckou školu, kterou jsem dokončil a pamatuji si, že tehdy jsem se chtěl ubírat tímto směrem. Ale realita byla úplně jiná.

Jak jste se dostal k focení?

Poprvé to bylo na základní umělecké škole, kde jsme měli i obor fotografie. Všechno to bylo ještě na film. Můj táta také pořád fotil, hlavně ta-kové ty rodinné fotky. Doma měl, a dodnes má, černou komoru, kterou rozložil v koupelně a já mu přitom poctivě překážel (smích). Pamatuji si, že mě vždy fascinovalo, jak se na „kousku bílého papíru ve vodě“ najednou objevil obrázek. Ale tak pořádně jsem se k focení dostal asi před 15 lety, když jsem si na splátky koupil můj první kompakt a cvakal kdeco.

Následovalo ještě několik kompaktů a v Ang-lii, kde jsem strávil skoro 7 let, jsem si koupil svou první zrcadlovku. No a pak to šlo už velmi rychle. Bavilo mě to čím dál víc a pořád jsem investoval do techniky. Mou velkou vášní byla, a pořád je, cestovatelská a krajinářská fotogra-fie. Cestoval jsem po celé Británii vždy, když to bylo možné. Později jsem začal fotit i lidi, hlavně kamarády. Zjistil jsem, že se v tom mohu krás-ně realizovat a začalo mě to naplňovat čím dál víc. Navštívil jsem nějaké workshopy a školení v Anglii, setkával se s různými fotografy a osvo-joval si tak i jiné techniky focení.

Moje fotky se začaly líbit, tak jsem si řekl, že to zkusím dělat vážněji a šel jsem za tím. Měl jsem něco našetřeno, tak jsem dal výpověď v prá-ci, kde jsem tehdy pracoval, a začal se věnovat pouze focení. Nebyla to snadná cesta, ale dnes jsem opravdu rád, že jsem tak udělal. Už třetí rok se fotografii věnuji profesionálně a jsem vděčný za to, že tím, co mě opravdu baví, dokážu uživit svou rodinku (úsměv).

Proč právě svatby?

Protože mě velmi baví práce s lidmi. Jsem velmi tvrdohlavý člověk a nerad dělám něco, co mi někdo přikáže. Rád dělám věci po svém a právě na svatbách mám v podstatě volnou roku a můžu se realizovat. Jak už jsem říkal, mou velkou vášní je i cestovatelská fotografie, což je v podstatě reportážní forma fotografie. A právě svatby mi tu reportáž umožňují. Je to takový malý adrena-lin, zachytit každý důležitý, zábavný nebo krás-ný moment dvou milujících se lidí, který se již nikdy nebude opakovat, ale právě díky mně jim zůstane navždy.

Co máte na focení svateb nejraději? Který moment je tím nejoblíbenějším, který rád zachytáváte?

Jsem hodně veselý člověk, který se rád směje a právě upřímné úsměvy zachytávám asi nejraději (smích). Vždy mě potěší, když dokážu novomanžele skutečně rozesmát. Já se při focení bavím, směju a chci, aby se bavili i moji klienti. Aby to byla v první řadě zábava. Často říkám, že nejhorší fotky jsou ty, když při portrétní fo-cení usměrním klienty, jak mají pózovat. Když se “uloží” do dané pózy, tak z toho většinou vyjde

Pavol Delej je mladý, kreativní fotograf z východního Slovenska, který, jak sám říká, prostě miluje všechno kolem fotografie. V rozhovoru s ním se dozvíte i to, jaká byla jeho cesta k samotnému focení, kde nachází inspiraci a co považuje za svůj největší úspěch.

hodně umělá fotografie. Ale právě kolem tohoto procesu vznikají pro mě ty nejkrásnější momen-ty.

Přicházejí za vámi klienti už s konkrétní představou, jaké fotografie by chtěli nebo koncept tvoříte společně?

Jak kdy. Většinou mi mí klienti říkají, že chtějí fotky ode mě a nechají to na mě. Ale samozřejmě mám i klienty, kteří již mají konkrétní představu.

Těch je však méně. Já však přistupuji ke každému zvlášť. Nemám žádnou šablonu, podle níž fotím, a proto se snažím každé focení přizpůsobit klientům. Nechci, aby fotky byly o místě, kde jsou foceny. Chci, aby byly hlavně o lidech, kteří jsou foceni. Preferuji osobní vztah, snažím se s nimi skamarádit natolik, aby se otevřeli i oni mně a pak je jednodušší společně pracovat na konkrétních konceptech focení. No, a když se mi to podaří, tak i fotky jsou pak úplně o něčem jiném a je to na nich i vidět. (úsměv)

Kdo je vašim velkým vzorem?

Asi nikdo konkrétní. Snažím se být sám sebou. Ale vždy, když mám čas, bloudím po internetu a dívám se na práci jiných fotografů a nové trendy fotografie. Když mám být ale trochu konkrétnější, tak asi nejvíc se mi líbí ruská por-trétní fotografie a tam je těch fotografů opravdu hodně, kteří mají můj obdiv, a jen těžko bych někoho jmenoval. Také anglická a americká scé-na se mi moc líbí.

Co považujete doposud za váš největší úspěch?

Že dokážu uživit svou krásnou rodinku tím, co mě skutečně baví (úsměv).

Co je tím, co vás odlišuje od ostatních?

Těžko říct. Tuto otázku byste měla položit spíše mým klientům (úsměv). Nikdy například nepřijdu na focení s tím, že jdu fotit pro někoho,

ale že jdu fotit i pro sebe. Jak jsem už říkal, fo-cení mně strašně baví a tak se k tomu i stavím. Jednoduše si to užívám.

Jak by vypadal váš dokonalý den?

Pokud mohu, rozdělím to na dva dokonalé dny. Ten první, když se probudím vedle své manželky tím, že mě náš teprve dvouměsíční syn bouchá do obličeje, protože ho moje manželka položila mezi nás, když se vzbudil (úsměv). A celý tento den strávíme s naší rodinou a dobrými kamarády nicneděláním, grilováním a chechtáním se nad hloupostmi.

No a ten druhý, s foťákem v ruce při východu slunce v Kambodži, zbytek dne strávený na venkově v Indii nebo Nepálu číháním na dokon-alý záběr a nakonec západ slunce na anglickém pobřeží (úsměv).

No a samozřejmě, oba dva dny bude hezké počasí.

Inspiraci nacházím…

V lidech a v jejich každodenním životě. Pro reportážní fotografii žádnou inspiraci nepotřebuji, ta vzniká přímo přede mnou a já se ji jen snaží zachytit tak, jak se mi to líbí. Co se týče portrétové fotografie, tak nejsem fotograf, který si kupuje magazíny a literaturu. Právě naopak, strašně málo čtu, protože se mi prostě nechce. Fotograf by měl být podle mě i tak tro-chu psycholog, protože jsem přesvědčen o tom, že dobrá fotografie začíná komunikací s klien-tem. Každý člověk je specifický a ke každému se hodí něco jiného. Ale v dnešní době je nejlepším zdrojem inspirace internet. Dnes se fotografii vážněji věnuje neuvěřitelné množství lidí a všichni velmi rádi své fotografie ukazují jiným. Je už jenom na nás najít si to, co se nám skutečně líbí a pokud se je to možné, tak se tím i inspiro-vat (úsměv).

Více informací na Pavol Delej PHOTOGRAPHY

Radka & Zivfotografie Pavlína Jarošová

Praha, Česko

svatební šaty Pronovias - Barcelona, NUANCE svatební dům // smoking a boty Hugo Boss // motýlek Ermenegildo Zegna // květiny Floristino Kristino // obřad Michnův Palác, hostina

a party Grand Bohemia Hotel, sál Boccacio

Nejkrásnejší a nejlepší osoba, co jsem v zivote mohl potkat.

Jak to všechno zacaloRadka se seznámila se Zivem pár dní po příletu ze Švýcarska, kde žila téměř 8 let. Do Prahy se vrátila za rodinou. Ziv je původem z Izraele, ale v Česku žije už více než 13 let. Nebyla to láska na první pohled, spíš spolu začali jen tak „ran-dit“. Radka si časem uvědomila, že se tak nějak postupně nastěhovala k Zivovi a trávila u něho téměř všechen svůj volný čas. Nikdy neza-pomene na jeho slova: „Jediná žena, která bude žít v mém bytě nebo se ke mně nastěhuje, bude jen moje budoucí manželka.“ Tehdy je nebrala moc vážně.

Zádost o ruku14. únor 2012, Valentýn. Radka ráno vstala a nečekalo na ni žádné překvapení. Žádné kytky, bonbóny, nic. Tenhle den pro ni nezačal úplně tak, jak si představovala. Kolem jedenácté ale dorazil Ziv s obálkou v ruce. Byly v ní letenky

do Paříže a to v ten samý den! Rychle se za-balili, nasedli do letadla a v Paříži byli ještě před večeří. To Radka ještě neměla tušení, co bude následovat.

Asi tři dny se toulali krásnou Paříží, navštívili snad všechny památky, množství kafeterií, restaurací a barů, užívali si šampaňské a ro-mantické chvíle. Na závěr výletu si nechali Eifell-ovku. Počasí bylo chladné a deštivé a Radce se moc nechtělo mrznout v zástupu lidí, čekajících na výtah. Ziv se ale nedal. Když už byli nahoře, Ziv poprosil kolemjdoucího pána, zda by je mohl spolu vyfotit. Uprostřed focení vytáhnul tyrky-sovou krabičku s bílou mašlí. Radka si pořád ještě neuvědomovala, co se děje. Až když si Ziv klek-nul na koleno a zeptal se: „Will you marry me?“, pochopila. Lidé kolem začali tleskat a Radka z toho byla v šoku ještě několik hodin. Pán, který je fotil, udělal kolem 50 snímků a zachytil tak ce-lou žádost o ruku jako krásnou vzpomínku. Ziv

koupil prstýnek pouze jeden den před odletem, ale plánoval vše už několik týdnů. Věděl totiž, že Radka je ta pravá.

Plánování svatby vs. skutecnostZe začátku bylo trošku těžké domluvit se na datumu svatby, ale plánování samo o sobě pro ně bylo velmi jednoduché a Radka se Zivem se jím moc nestresovali. Radčina kamarádka, která kdysi vlastnila svatební salon, jim hodně po-mohla. Našla místa, kontakty na výzdobu, dort, šaty a zařídila spoustu dalších věcí, za což je jí Radka moc vděčná. Vše ještě urychlila zpráva o příchodu miminka. I když tento „jedinečný den“ nebyl zrovna nejlevnější, Ziv je přesvědčený, že to jednou za život rozhodně stálo za to.

Nejoblíbenejší moment svatebního dne

Nejhezčím momentem pro Ziva bylo, že byl v tento nádherný okamžik obklopen těmi nejbližšími. Hodně hostů přiletělo také z Izraele. Jeho manželka byla tak nádherná, až mu to se-bralo dech. Na překrásnou řeč Ziva, která doja-la všechny hosty a oznámení, že očekávané miminko bude chlapeček, hosté ještě dlouho vzpomínali.

Radka o Zivovi: Doufám, že bude poslouchat. Na začátku našeho vztahu jsem neměla tušení, že to dojde takhle daleko, ale musím říct, že jsem nikdy žádného muže nemilovala více, než mého manžela. Je to prostě můj Pan Božský.

Ziv o Radce: Nejkrásnější a nejlepší osoba, co jsem v životě mohl potkat. Neumím si představit život bez ní. Jsem šťastný, že se mi po 41 letech naplnil sen.

Děkujeme, že jste si toto

vydání prolistovali

až do konce.Tešíme se na

vás opět v říjnu.