Základy editace textu v programu WordPad a Mircorosoft Word 2010

Učební text pro předmět U053

Praha 2011

Vysoká škola ekonomická v PrazeUniverzita třetího věku

Ing. Michaela Seghmanová

Základy editace textu v programu

WordPad a Microsoft Word 2010

Učební text pro předmět U053

Praha 2011

Vysoká škola ekonomická v PrazeUniverzita třetího věku

Ing. Michaela Seghmanová

Základy editace textu v programu

WordPad a Microsoft Word 2010

Určeno pro studenty Univerzity třetího věku VŠE v Praze © Michaela Seghmanová, 2011 Typography © Michaela Seghmanová, 2011 This edition © Tribun EU, 2011 ISBN 978-80-263-0068-7

Úvod 3

Obsah

Úvod ................................................................................................................... 4

1. Editace ........................................................................................................ 5

1.1 Ovládání klávesnice.............................................................................. 5

1.2 Úpravy napsaného textu ....................................................................... 6

1.3 Zásady editace textu ............................................................................. 6

1.3.1. Mezery mezi slovy .................................................................... 7

1.3.2. Rozdělení textu do odstavců ..................................................... 7

1.4 Pohyb v textu ........................................................................................ 8

1.5 Práce s blokem textu v dokumentu ....................................................... 8

2. Formátování .............................................................................................. 10

3. WordPad ................................................................................................... 11

3.1 Editace textu ....................................................................................... 12

3.2 Formát písma ...................................................................................... 13

3.3 Formát odstavce.................................................................................. 15

3.4 Práce se souborem .............................................................................. 20

3.5 Nástroje pro úpravy ............................................................................ 22

4. Písemná korespondence ............................................................................ 23

4.1 Úprava adres ....................................................................................... 24

5. Microsoft Word 2010 ............................................................................... 25

5.1 Rozšířené možnosti pro editaci .......................................................... 26

5.1.1. Speciální znaky a symboly ..................................................... 26

5.1.2. Kontrola pravopisu a gramatiky ............................................. 28

5.2 Rozšířené možnosti formátování písma ............................................. 30

5.3 Rozšířené možnosti formátování odstavce ......................................... 32

5.4 Práce se souborem .............................................................................. 36

5.5 Nástroje pro úpravy ............................................................................ 38

5.6 Práce s obrázky ................................................................................... 40

Úvod 4

Úvod

Základní funkcí, kterou uživatelům nabízela již první PC (zkratka

výrazu Personal Computer), bylo psaní textů. Poměrně dlouhou dobu to byla

pro mnohé jediná činnost, kvůli které počítač vůbec zapínali. Přestože

v posledních letech sedáme k počítači převážně kvůli Internetu, každý z nás čas

od času potřebuje napsat nějaký ten text.

Při psaní textu rukou nebo na psacím stroji musíme ovládat pravidla

českého pravopisu a jejich aplikace do písemné podoby je jednoduchá, neboť

v obou případech vytvoříme „mrtvý“ text, tj. takový, který je jednou pro vždy

hotový a pokud se rozhodneme něco přeformulovat, doplnit nebo vypustit,

musíme to napsat znovu.

Při zpracování elektronických dokumentů je to trochu jiné. Zde musíme

umět aplikovat pravopisná a typografická pravidla tak, aby jim „rozuměl“

počítač, neboť výsledek naší práce je dynamický, každý zásah

(přeformulování, doplnění nebo vymazání části textu) ovlivní následující text a

musíme si vlastně dopředu zajistit, aby tím nevznikly chyby. Pokud budeme

vědět, jak pracuje textový editor, bude textový editor vědět, jak zpracovat

náš text.

Obecné doporučení pro práci s dokumentem je takové, že nejdříve

napíšeme text bez formátování a pak teprve napsaný text formátujeme. Rovněž

se doporučuje průběžně text ukládat. Tyto základní postupy budou v úvodních

kapitolách vysvětleny obecně. Další kapitola se bude zabývat základními

operacemi s textem v prostředí programu WordPad, který je součástí

operačního systému Windows a pro psaní jednoduchých textů začátečníkovi

plně postačí. Pokročilé funkce usnadňující editaci, širší možnosti pro

formátování textu a práce s obrázky budou vysvětleny v programu Microsoft

Office Word 2010.

Kapitola 1: Editace 5

1. Editace

Vytváření dokumentu prostřednictvím klávesnice a nástrojů textového

editoru se nazývá editace. Na úrovni editace textu prostřednictvím klávesnice

je práce v programu WordPad i v programu Word jakékoli verze stejná jako

v ostatních aplikacích, včetně elektronické pošty, tudíž se jimi nebudeme

zabývat. Soustředíme se na aspekty důležité pro práci v textovém editoru.

1.1 Ovládání klávesnice

Rozložení klávesnice určuje znaky, které se napíší do textu stisknutím

jednotlivých kláves. Proces psaní znaků je takový: uživatel stiskne klávesu,

klávesnice pošle počítači informaci o tom, jakou klávesu jsme stiskli, a počítač

napíše znak, který je této klávese přiřazen v aktuálním rozložení klávesnice.

Některé klávesy píší stejný znak v různých rozloženích (většina písmen bez

diakritiky). Budeme předpokládat práci s česko-anglickou klávesnicí.

OBR. 1-1: ČESKO-ANGLICKÉ ROZLOŽENÍ KLÁVESNICE1

Rozložení volíme prostřednictvím panelu jazyků, který je umístěn

v hlavním panelu Windows. Vidíme zde symbol aktuálního jazyka, nyní

pravděpodobně CS, a klepnutím na toto tlačítko rozbalíme nabídku dalších

jazyků. Kromě aktuálního (označeného zaškrtávátkem) se nabídnou další

jazyky, nejčastěji angličtina2, indikátor tohoto

rozložení je EN. (Kromě rozložení klávesnice

se tato volba jazyka projeví i jinde, ale o tom

později, v kapitole 5.1.2.)

Většina kláves v alfanumerické části bude fungovat v českém a

anglickém rozložení stejně (s výjimkou Z a Y), největší rozdíly se projeví na

klávesách se čtyřmi znaky. Najdeme je v horní řadě a v pravé části

alfanumerické části klávesnice. Platí, že na jedné straně jsou vždy znaky české,

na druhé straně anglické, nelze však jednoznačně říci, které z nich jsou vlevo a

které vpravo, je to pokaždé jiné.

1 Ve druhé řadě shora, vedle klávesy se závorkami

2 Do nabídky můžeme přidat další jazyky, a to po klepnutí na tlačítko jazyka pravým tlačítkem,

následným výběrem volby Nastavení… a v dialogovém okně prostřednictvím tlačítka Přidat

můžeme libovolně rozšířit nabídku.

Volba

rozložení

Klávesy se

čtyřmi znaky


Zde vidíte ukázku klávesy s písmenem „ů“ v obou

variantách. To, zda stisknutím dané klávesy napíšeme

„český“ nebo „anglický“ znak, závisí na aktuálně

zvoleném rozložení klávesnice. Jednotlivé klávesy fungují

bez ohledu na to, které znaky jsou nakreslené vlevo a které

vpravo. Na obr. 1-1 je ukázka česko-anglického rozložení klávesnice, kdy jsou

české znaky vpravo a anglické vlevo. Pro klávesy se čtyřmi znaky platí toto

obecné pravidlo:

„české“ znaky píšeme v českém rozložení (ať jsou to levé nebo pravé),

„anglické“ v anglickém rozložení (mohou to být opět pravé nebo levé),

„dolní znaky“ píšeme vždy stisknutím příslušné klávesy (zda se napíše levý

dolní nebo pravý dolní znak, záleží na zvoleném rozložení),

obdobně „horní znaky“ napíšeme stisknutím příslušné klávesy v kombinaci s

klávesou Shift 3 (opět buď levý horní znak anebo pravý horní znak dle

rozložení).

Aplikace pravidla na klávesu s písmenem ů na klávesnici CS-EN:

ů napíšeme v českém rozložení klávesnice stisknutím dané klávesy,

“ napíšeme v českém rozložení stisknutím Shift + dané klávesy,

; napíše samotná klávesa v anglickém rozložení,

: napíšeme stisknutím dané klávesy + Shift v anglickém rozložení.

Tip: Všimněte si, kde se nachází některé české písmeno s diakritikou,

například písmeno ů, na Vaší klávesnici (vlevo nebo vpravo). Na stejné

straně klávesy se budou nacházet všechny Vaše „české“ znaky (i když to

nebudou vždy jen písmena, ale také třeba znaky =, +, §, ...).

1.2 Úpravy napsaného textu

Máme-li napsaný text a při kontrole zjistíme, že potřebujeme doplnit

písmeno, slovo nebo delší slovní spojení, musíme umístit kurzor do místa, kde

znaky budeme dopisovat. Pokud budeme jednoduše pokračovat v psaní na

konci dokumentu (například po nějaké pauze), kurzor umístíme za poslední

znak. Pak postupujeme stejně jako při úvodní editaci.

Potřebujeme-li přeformulovat text (část dříve napsaného textu odstranit

a na jeho místo napsat jiný text), nejdříve nechtěný text vymažeme a pak na

dané místo doplníme nový text běžným způsobem. Můžeme si nepatrně

zrychlit postup v případě, že původní text označíme do bloku a poté začneme

rovnou psát nový text, ten nahradí označený blok.

1.3 Zásady editace textu

Při editaci musíme dodržet základní zásady, které se týkají zejména

použití klávesy Mezerník a klávesy Enter . Nesprávné použití těchto kláves

vede k tomu, že textový editor zpracuje náš text chybně. Chybou může být

třeba jen nevhodné rozdělení textu na konci řádku, ale i závažnější chyby. Je to

3 Na „horní“ znaky nefunguje klávesa CapsLock, ta je pouze pro velká písmena.

: “

; ů

“ :

ů ;


proto, že obě klávesy vloží do textu znak, jež po vytištění nevidíme na papíře a

běžně ani na obrazovce, ale textový editor znak „vidí“ a pracuje s ním.

1.3.1. Mezery mezi slovy

Za slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo členícím znaménkem

následuje mezera. Pokud se nebudete moci rozhodnout, kde mezeru udělat a

kde ne, tak se řiďte selským rozumem, mezera odděluje slova nebo údaje.

V níže uvedených příkladech mezeru neděláme, jedná se vždy o jeden údaj:

e-mailové a internetové adresy ([email protected], u3v.vse.cz),

peněžní částky (7.000 Kč), čísla se znaménkem (+5 nebo –5),

desetinná čísla (13,5),

tituly (Ph.D.), chemické vzorce (H2O), měrné jednotky (m3, km/h)

výrazy s dvojtečkou (časový údaj 12:40, skóre 2:0, měřítko 1:5)

pozor – za dvojtečkou, která je členícím znaménkem ve větě mezeru píšeme

výrazy se spojovníkem (2011-09-09; česko-polský, bude-li, Frýdek-Místek);

rozsah, interval vyjádřený pomlčkou (2009–2011, str. 1–2),

místa, kde následuje více členících znamének za sebou ("Temno").

Nikdy mezeru nepoužíváme za účelem oddálení údajů od sebe nebo

odsazení textu od okraje stránky, k tomu má textový editor jiné nástroje.

Právě takové mezery dělají v textu problémy.

Někdy může použití mezery změnit význam textu. Mezi číslem a

symbolem píšeme mezeru, pokud se jedná o dvě slova (10 % … deset procent,

10% … desetiprocentní, 5 km … pět kilometrů, 5km … pětikilometrový).

Rozdílně přistupujeme k mezerám v souvislosti se stupni (značka °). Ve

smyslu prostorového úhlu je značka součástí údaje o velikosti úhlu, není více

možností prostorových úhlů, například 45°. Máme-li na mysli stupně teplotní,

například 20 °C nebo 100 °F, je značka součástí jednotky SI, tudíž se nepíše

mezera po značce (jsou to dva údaje – „kolik čeho“).

Podrobnosti o pravidlech českého pravopisu a mluvnice v Internetové

příručce na stránkách Ústavu pro jazyk český: http://prirucka.ujc.cas.cz

1.3.2. Rozdělení textu do odstavců

Odstavcem chápeme část textu, která tvoří relativně samostatný logický

celek a která má z pohledu textového editoru jednotně upravené vlastnosti

odstavce (viz dále). Odstavec ukončujeme stisknutím Enter. Někdy se nejedná

o klasické textové odstavce čítající více vět, ale třeba jen o nadpisy nebo hesla

v odrážkových či číslovaných seznamech – takové textové části bychom,

možná, ani odstavcem nenazvali, ale pro textový editor odstavcem jsou.

Pokud potřebujeme mezi odstavci vytvořit větší prostor (vynechat

řádky) a náš text nepřesáhne jednu stránku textu (například klasický dopis),

můžeme si dovolit stisknout Enter mezi odstavci opakovaně, tím vzniknou tzv.

prázdné odstavce. Pokud zpracováváme vícestránkový dokument (vyprávění

z dovolené, odbornou práci, receptář apod.), měli bychom dodržet obdobné

pravidlo, jaké platí pro mezery, tedy zásadně oddělovat odstavce jediným

Vynechání

řádku


stisknutím klávesy Enter. Pro vizuální oddálení odstavců pak používáme

meziodstavcové mezery (viz kapitola 5.3).

1.4 Pohyb v textu

Potřebujeme-li přemístit kurzor na jiné místo v dokumentu, můžeme tak

učinit myší. Pokud se hledané místo nachází mimo obrazovku, použijeme

rolovací kolečko myši nebo nástroj posuvník po pravé straně dokumentu.

Posuvníkem pouze posuneme pohled na jiné místo, kurzor přemístíme až

následným kliknutím myší do požadovaného místa v textu.

Někdy je jednodušší k přemístění kurzoru použít klávesnici, neboť při

klepání myší se někdy hůře trefujeme mezi konkrétní znaky ve slově. V tom

případě používáme navigační klávesy umístěné mezi alfanumerickou a

numerickou částí4:

TAB. 1: KLÁVESY PRO POHYB V DOKUMENTU

Klávesa přemístí

kurzor… Ctrl + klávesa přemístí kurzor…

o řádek výš - níž o odstavec výš – níž

(na začátek aktuálního - následujícího odstavce)

o znak vlevo -

vpravo

o slovo vlevo – vpravo

(na nejbližší začátek slova daným směrem)

Home End na začátek -

konec řádku

na začátek – konec dokumentu

(před první – za poslední znak v dokumentu)

PageUp

PageDown

o obrazovku

dolů – nahoru

o tištěnou stránku nahoru – dolů

(na začátek předchozí – následující stránky)

Pokud si prohlédnete pozorně tabulku a vyzkoušíte jednotlivé operace,

zjistíte, že klávesa Ctrl má zesilující funkci, zvětšuje krok samotné klávesy.

1.5 Práce s blokem textu v dokumentu

Důvodem k označení bloku textu může být, že označený text chceme

vymazat (Delete, Backspace), změnit jeho formát nebo nahradit jiným textem.

Označení textu zrušíme klepnutím myší kamkoli jinam do textu.

K označování textu myší používáme primární tlačítko myši (zpravidla

levé), blok textu označujeme tažením nebo poklepáním. Tažením myší se

označuje blok textu průběžně ve směru tažení (ve vodorovném směru po

slovech, ve svislém směru po řádcích). Poklepat můžeme na různá místa

v textu, nebo do výběrového pruhu5. Níže je přehled základních možností:

4 Stejnou funkci mají také klávesy v numerické části, pokud je přepínač NumLock vypnutý

(kontrolní dioda NumLock nesvítí).

5 Posuneme-li ukazatel myši vlevo vedle textu, změní se ukazatel na . Nyní jsme ve

výběrovém pruhu.

Pohyb

v textu

pomocí myši

Pohyb

v textu

pomocí

klávesnice

Označování

textu pomocí

myši


Dvojitým kliknutím (= poklepáním) do textu se označí .......................... slovo

Klepnutím kamkoli do výběrového pruhu označíme tím ..................... řádek

Tažením ve výběrovém pruhu označíme ................................................. řádky

Poklepáním do výběrového pruhu označíme ..................................... odstavec

K označování textu můžeme použít kurzorové klávesy s přidržením Shift nebo

současného přidržení kláves Ctrl + Shift.

Shift + jakákoli šipka označí text od výchozí pozice ..... k nové pozici kurzoru.

Shift + Home označí text od kurzoru ........................................ na začátek řádku

Shift + End označí text od kurzoru .............................................. na konec řádku

Ctrl + Shift + označí text od kurzoru ........... na začátek slova ve směru šipky

Ctrl + Shift + označí text od kurzoru .............. na konec slova ve směru šipky

- opakované stisknutí šipky označí další ............................ slovo ve směru šipky

Ctrl + A (= klávesa s písmenem A) označí .................................. celý dokument

Vždy označujeme jen vlastní text – popsanou plochu:

Chceme-li vymazat delší část textu než jeden znak nebo několik málo

znaků, můžeme tuto část dokumentu označit a pak vymazat naráz, (Delete,

Backspace), v tomto případě je jejich funkce stejná.

Potřebujeme-li přeformulovat text, označíme ten původní do bloku a

pak rovnou začneme psát text nový, ten nahradí celý blok hned po stisknutí

prvního písmene.

Označený blok můžeme přesunout na jiné místo tažením myší, a to tak,

že ukážeme myší na označený blok (ukazatel myši změní tvar na bílou šipku

ukazující vlevo nahoru), poté stiskneme tlačítko myši a tažením přesouváme na

nové umístění. Při pohybu myší po textu se ukazuje v blízkosti ukazatele myši

svislá tečkovaná čárka, která naznačuje, kam se aktuálně umístí blok textu ve

chvíli, kdy pustíme tlačítko myši. Při pouštění myši musíme být pozorní –

sledujte, zda čárka ukazuje na pozici před mezerou nebo za mezerou (blok

textu obsahuje zpravidla na konci mezeru). V ukázce níže vidíte označenou

mezeru na konci bloku za slovem tečkovaná, dále je naznačena pozice nového

umístění – těsně před slovem svislá. Pustíme-li v tuto chvíli myš, slovo

tečkovaná bude přesunuto před slovo svislá a mezery mezi slovy budou

v pořádku.

Označování

bloku textu

pomocí

klávesnice

Vymazání

bloku textu

Nahrazení

bloku textu

Přesun

bloku textu

myší

Kapitola 2: Formátování 10

Zatímco prostým tažením myší blok textu přesouváme, tažením myší

při současném přidržení klávesy Ctrl jej kopírujeme, bude pak v textu dvakrát.

Pokud vidíme na obrazovce původní i cílové umístění, je tento způsob

pohodlný. Pokud je cílové místo „mimo obrazovku“, je vhodnější použít pro

manipulaci s označeným blokem schránku. Oba postupy fungují, samozřejmě,

vždy, jen při přesouvání myší na vzdálené místo „mimo obrazovku“ nesmíme

pustit myš, dokud neuvidíme značku nové pozice na správném místě.

Rovněž v případě manipulace s blokem pomocí schránky označíme

jakýmkoli způsobem. Pro přesun bloku použijeme dvojici operací Vyjmout

(Ctrl+X), a následně Vložit (Ctrl+V). V případě kopírování volíme operaci

Kopírovat (Ctrl+C), následně Vložit (Ctrl+V). Možnosti obsluhování

schránky budou podrobněji popsány u jednotlivých programů.

2. Formátování

Formátováním rozumíme změně vzhledu dokumentu.

Nejmenší částí, kterou lze samostatně formátovat, je znak, i když

zpravidla formátujeme celá slova, slovní spojení, věty nebo celý dokument,

vždy se jedná o skupinu znaků a vlastnosti, které lze přiřadit jednotlivým

znakům nazýváme formát písma (například typ písma, řez, podtržení, …).

Větším prvkem, který má své specifické vlastnosti je odstavec.

V textovém editoru se odstavec identifikuje konce odstavce, který do textu

vkládáme stisknutím klávesy Enter. Úpravou vlastností měníme formát

odstavce (každý odstavec má určité zarovnání, řádkování,…).

Největším prvkem dokumentu, který má své specifické vlastnosti je

stránka. Úpravou nastavení měníme tzv. vzhled stránky (orientaci na výšku

nebo na šířku, záhlaví a zápatí, okraje, …).

Formátování můžeme nastavit během psaní, tehdy volíme příslušné

vlastnosti pro text, který se chystáme napsat (tj. v místě, kde je blikající

kurzor), pak píšeme . Za ním však bude, pravděpodobně,

následovat text obyčejný, takže musíme za formátovaným textem všechny

nastavené vlastnosti zrušit. Každou operaci provádíme tedy dvakrát (nejdřív

nastavíme daný formát, pak formátování „vypneme“). Může se stát, že

formátování zapomeneme vypnout a budeme mít formátováno mnohem více

textu, než jsme zamýšleli. Také se může stát, že na konci práce zjistíme, že

nám dané formátování z nějakého důvodu nevyhovuje. Z těchto důvodů je tedy

praktičtější nejprve celý dokument napsat, přičemž se soustředíme na členění

textu (zejména na to, „kde stisknout enter“) a následně kompletní text

formátovat. Tehdy označíme blok textu, který chceme upravit, a poté pouze

zvolíme požadované vlastnosti pro aktuální část.

Formát neboli vlastnosti textu můžeme zadávat různým způsobem:

přímou volbou z menu (tato možnost je ojedinělá)

v dialogovém okně, kde najdeme vždy kompletní nabídku formátování a

můžeme nastavit více vlastností najednou,

Kopírování

bloku textu

myší

Manipulace

s blokem

pomocí

schránky

Průběžné

a následné

formátování

Možnosti

zadávání

vlastností

textu

Kapitola 3: WordPad 11

prostřednictvím tlačítek na horní liště, kde jsou tlačítka pro časté příkazy

(pokud již prostředí programu dobře známe, bývá tento postup nejrychlejší),

stisknutím kombinace kláves, která je dané vlastnosti přiřazena (výhodou této

varianty je operativnost, neboť nemusíme nic hledat na obrazovce, na druhou

stranu těžko si představit, že bychom takto prováděli všechny úpravy);

kombinujeme přidržení klávesy Ctrl a stisknutí klávesy s písmenem, které

zpravidla odvodíme z anglického pojmenování vlastnosti,

některé vlastnosti (nejen textu), které mají charakter rozměru lze nastavovat

tažením myší (u textu lze takto nastavit velikost odsazení odstavce).

Všechny uvedené možnosti jsou rovnocenné, vedou tedy ke stejnému

výsledku a jsou navzájem propojené (změna provedená kombinací kláves se

promítne do dialogového okna i na příslušném tlačítku v panelu nástrojů).

Pro odstranění formátu z textu používáme stejné postupy jako pro jeho

nastavení, velice lidově řečeno platí „jak se něco dostane do dokumentu, tak se

to odstraní“. Neboli, chceme-li odstranit text (tedy znaky napsané pomocí

klávesnice), odstraníme je pomocí klávesnice (klávesami Delete nebo

Backspace). Pokud chceme odstranit z textu formátování, které jsme nastavili

některým z výše uvedených způsobů, opět je z textu odstraníme některým

z uvedených způsobů, přičemž jsou i v tomto případě všechny kompatibilní a

vůbec nezáleží na tom, jakým způsobem jsme formátování nastavili.

3. WordPad

Program najdeme v Příslušenství (nabídka Start (všechny) Programy

Příslušenství WordPad). Na obr. 3-1 je okno WordPad.

OBR. 3-1: PROSTŘEDÍ PROGRAMU WORDPAD

Pod modrým titulkovým pruhem, v němž vidíme název souboru a

programu a tlačítka pro práci s oknem následuje řádek nabídek, pak dva panely

tlačítek (standardní panel neboli panel nástrojů a formátovací panel), přičemž

v prvním řádku jsou vybrané příkazy z nabídek Soubor, Úpravy a Vložit, ve

Odstraňová

ní vlastností

z textu

titulkový pruh řádek nabídek

standardní panel (zde

také Panel nástrojů)

Formátovací panel

pravítko

pracovní plocha stavový řádek indikátory CapsLock a NumLock

ovládací

prvky

okna


druhém řádku vybraná tlačítka z nabídky Formát. Pod panely nástrojů je

Pravítko. Pod pravítkem je bílá pracovní plocha, v níž se bude vytvářet vlastní

text. Stavový řádek na spodním okraji okna nás informuje vlevo o možnosti

zobrazení nápovědy, vpravo jsou indikátory stavu funkce CapsLock (skupinou

písmen ABC je oznámena aktivovaná funkce CapsLock) a NumLock (trojčíslí

123 ukazuje přepnutí numerické klávesnice do režimu číslic). Pokud indikace

nevidíme, jsou tyto přepínače vypnuty.

Zobrazení Panelu nástrojů, Formátovacího panelu,

Pravítka a Stavového řádku můžeme nastavit ve volbě

Zobrazit. Zaškrtávátko zobrazené před příslušným řádkem

ukazuje zobrazení této části. Klepnutím na některý řádek

zobrazení přepínáme.

Ještě než začneme s programem pracovat, je vhodné upozornit na

tlačítko v Panelu nástrojů, jež nesouvisí přímo s prací se soubory. Pokud si

totiž kdykoli během práce uvědomíme, že právě provedená operace byla

chybná, můžeme ji vrátit pomocí příkazu Zpět, který provedeme pomocí

tlačítka v Panelu nástrojů (svým tvarem naznačuje návrat), nebo volbou z menu

ÚPRAVY, kde najdeme i nápovědu pro klávesovou zkratku Ctrl+Z.

3.1 Editace textu

Pro editaci textu v programu WordPad platí všechna výše uvedená

pravidla. Při prvním spuštění programu je vhodné nastavit, jakým způsobem se

bude text chovat na obrazovce. Zvolíme Zobrazit Možnosti… a

v dialogovém okně Možnosti v kartě FFoorrmmááttoovvaannýý tteexxtt provedeme potřebná

nastavení (viz obr. 3-2). Zalamování textu podle pravítka nám zajistí, že již při

editaci uvidíme text rozdělený do řádků tak, jak bude vytištěn na papíře (takto

je nastaveno zalamování i v programu Microsoft Word, kde ani není jiný

možnost volby). V pravé části zaškrtneme, jaké komponenty požadujeme.

OBR. 3-2: DIALOGOVÉ OKNO MOŽNOSTI PROGRAMU WORDPAD

Píšeme-li často celé dokumenty nebo rozsáhlé části textů v nějakém

cizím jazyce, vyplatí se doinstalovat do přepínače jazyků příslušné rozložení

klávesnice (viz str. 5). Souvislé psaní předpokládá, že víme, který znak je

přiřazen které klávese. V případě německého jazyka nebude problém

Zpět

Cizojazyčný

text


zapamatovat si rozdílné klávesy, neboť jich nebude mnoho. Naopak, pro psaní

v ruském jazyce nebo v arabštině bude vhodné zakoupit národní klávesnici6.

Nepíšeme-li celé dokumenty v cizím jazyce, nýbrž potřebujeme napsat

jen krátký výraz, WordPad k tomu nemá žádné zvláštní nástroje. Můžeme

pouze pomocí schránky kopírovat jednotlivá písmena z aplikace Mapa znaků,

jež je rovněž součástí Příslušenství Windows (Start Programy

Příslušenství Systémové nástroje Mapa znaků).

Kromě editace pomocí klávesnice můžeme vložit do dokumentu

aktuální datum a čas (viz obr. 3-3), nastavené v počítači. V dopisech

v odvolacích údajích používáme formát 2011-09-03, ve větě tvar 3. září 2011.

OBR. 3-3: VLOŽENÍ DATA A ČASU

Zpravidla kopírujeme jednotlivé znaky. Zkopírovat můžeme také více

znaků najednou, a to tak, že si vše připravíme do pole Znaky ke zkopírování a

společně zkopírujeme do textu, kde znaky rozmístíme po textu podle potřeby.

Do pole se znak umístí poklepáním v tabulce nebo označením symbolu a

klepnutím do tlačítka Vybrat. Obsah řádku zkopírujeme do schránky tlačítkem

Kopírovat. Poté můžeme okno zavřít nebo ponechat otevřené pro další použití.

3.2 Formát písma

Kompletní nabídku formátování znaků nabízí dialogové okno Písmo,

které vyvoláme klepnutím na volbu PÍSMO v nabídce Formát.

6 Je možné opatřit klávesy pouze nálepkami s příslušnými znaky, někdy jsou sady samolepek

přibaleny ke klávesnici, ale nic nám nebrání vyrobit si vlastní. Originální klávesnice je však

trvanlivějším a elegantnějším řešením.

Datum a čas

Mapa znaků


OBR. 3-4: VLASTNOSTI PÍSMA V DIALOGOVÉM OKNĚ FORMÁT

v poli PPííssmmoo se pohybujeme pomocí kláves se šipkami a , případně

pomocí myši a posuvníku v pravé části pole a následným klepnutím;

známe-li název vybraného písma, můžeme pro urychlení hledání v horním

řádku pole zapsat jeho název (například Arial, Calibri, Impact),

ŘŘeezz ppííssmmaa volíme klepnutím (Normální, Kurzíva, Tučné, Tučná kurzíva),

VVeelliikkoosstt vybereme ze seznamu nebo zapíšeme do horního řádku

požadovanou hodnotu,

SSttyyll zvolíme klepnutím do čtverečku před danou vlastností - Přeškrtnutí nebo

Podtržení (přeškrtnuté písmo se zpravidla v běžných textech nevyužívá),

BBaarrvvuu vybereme z nabídky, kterou rozbalíme klepnutím na šipku v pravém

okraji pole,

v poli UUkkáázzkkaa se zobrazuje náhled zvolené kombinace vlastností,

SSkkrriipptt nebudeme využívat,

volbu formátu potvrdíme stisknutím OK, tlačítkem Storno zrušíme operaci.

V programu WordPad najdeme všechny vlastnosti písma také ve

Formátovacím panelu. Následující obrázek ukazuje část tohoto panelu

s ovládacími prvky pro vlastnosti písma, a to se zobrazenou bublinovou

nápovědou7.

OBR. 3-5: VLASTNOSTI PÍSMA VE FORMÁTOVACÍM PANELU

7 Bublinová nápověda se ukazuje u příslušného ovládacího prvku po ukázání myší.


Tlačítka B I U v pravé části slouží k nastavení řezu písma, a můžeme je

využít jako stálou nápovědu pro klávesové zkratky přiřazené daným

vlastnostem. Přidržení klávesy Ctrl a současné klepnutí do příslušného

písmene totiž funguje stejně jako klepnutí myší do příslušného tlačítka. Ctrl+B

(Bold) nastaví nebo zruší tučné písmo, Ctrl+I (Italic) přepíná nastavení

kurzíva a Ctrl+U (Underline) podtrhne nebo zruší podtržení v aktuálním místě

dokumentu, tj. na pozici kurzoru nebo v označeném bloku textu. Můžete

pozorovat, že při použití klávesové zkratky se mění vzhled tlačítek (ohraničení

světlým rámečkem naznačuje aktivní vlastnost v aktuálním místě dokumentu,

otevřete-li pak dialogové okno Písmo, nastavení v sekci ŘŘeezz ppííssmmaa

korespondují se vzhledem tlačítek ve Formátovacím panelu.

3.3 Formát odstavce

Základní vlastností odstavce je zarovnání. WordPad nabízí tři základní

typy, a to zarovnání vlevo, na střed a vpravo (v programu Word ještě poznáme

zarovnání do bloku). Druhou základní vlastností je odsazení, které umožňuje

odsadit (tj. odsunout) text od levého nebo pravého okraje. Dále můžeme pro

každý odstavec nastavit odrážky a značky tabulátorů (dříve tabelační zarážky).

Zarovnání doleva znamená, že levý kraj odstavce je v rovině (jak naznačuje

tečkovaná svislice nalevo od tohoto odstavce), konce řádků jsou „rozházené“

podle toho, jak se vejdou slova na řádek. Slovo, které se na konec řádku

nevejde celé, je automaticky přesunuto na začátek dalšího řádku. Pokud

úpravou textu některé slovo vymažeme, text se okamžitě přeuspořádá podle

aktuální situace v odstavci. (Tento odstavec je zarovnán vlevo).

Zarovnání doprava (aplikované na tento odstavec a zvýrazněné svislicí

napravo) je pravým opakem předchozího, to znamená, že v rovině jsou konce

řádků, začátky jsou rozházené. Toto zarovnání však nepoužíváme pro běžné

textové odstavce jako je tento, ale například pro umístění podpisu, data

v dopisech, čísla stránek apod.

Zarovnání na střed (aplikované zde a naznačené svislicí) znamená, že v rovině

jsou středy řádků a text se roztéká rovnoměrně na obě strany od středu řádku.

Typicky je toto zarovnání využíváno pro nadpisy nebo pro zvýraznění

podstatného sdělení v korespondenci.

Zarovnání volíme v dialogovém okně Odstavec (viz obr. 3-6)

zobrazené volbou Odstavec z nabídky FORMÁT, tlačítky ve Formátovacím

panelu (tlačítka naznačují výsledný vzhled odstavce), případně kombinacemi

kláves.

Kombinace kláves si můžeme odvodit od anglických výrazů Ctrl+L

(Left) nastavuje zarovnání vlevo, Ctrl+R (Right) zarovnání vpravo a Ctrl+E

(cEnter)8 zarovnání na střed. Opět platí, že vlastnost je aplikována v aktuálním

místě, tj. v celém odstavci, v němž je umístěn kurzor (není třeba označovat

8 Zde nepoužijeme kombinaci Ctrl+C (Center), neboť je vyhrazena pro kopírování (Copy).

Zarovnání


odstavec do bloku) nebo ve všech odstavcích, které jsou alespoň zčásti v

označeném bloku a jednotlivé postupy jsou rovnocenné a provázané.

OBR. 3-6: DIALOGOVÉ OKNO ODSTAVEC A TLAČÍTKA PRO ZAROVNÁNÍ

Pokud z nějakého důvodu chceme nebo potřebujeme odsunout text od

levého nebo od pravého okraje, v žádném případě k tomu nepoužíváme

mezery, ale nastavíme odsazení. Odsadit můžeme všechny řádky odstavce

jednotně, a to buď levý okraj nebo pravý okraj, nebo zadáme odsazení pro

první řádek, ten pak bude začínat o zadanou hodnotu dříve nebo později než

ostatní řádky daného odstavce (podle toho, zda zadáme zápornou nebo kladnou

hodnotu v poli První řádek).

Standardně odsazení zadáváme v dialogovém okně Odstavec (viz

obr. 3-6). Máme-li zobrazené pravítko, vidíme na něm značky ukazující

odsazení v aktuálním místě dokumentu. Odstavec s nulovým odsazením má

značky umístěné na krajích bílé části pravítka, která vymezuje oblast pro text.

Nastavíme-li v dialogovém okně odsazení podle ukázky zde (zadávejte

jen číselné hodnoty bez udání cm, to doplní

program automaticky), vidíme na pravítku značky

na odpovídajících pozicích (vlevo 2 cm od levého

okraje, vpravo 1 cm od pravého okraje a první

řádek 0,5 cm napravo od ostatních řádku, tj. od

odsazení Vlevo). V poli První řádek je kladná

hodnota, tudíž první řádek začíná později než

ostatní řádky, říkáme, že tento odstavec má odsazený první řádek.

Všimněte si, že text nedosahuje až k pravé značce, ta vymezuje pouze

nejzazší pozici, kam text může dosáhnout (text je zarovnán vlevo).

Odsazení

Odsazení

prvního

řádku


OBR. 3-7: UKÁZKA ODSTAVCE S ODSAZENÝM PRVNÍM ŘÁDKEM

Změníme-li v dialogovém okně Odstavec

pouze odsazení v poli První řádek na zápornou

hodnotu, vidíme na pravítku v jiné pozici pouze

horní značku vlevo, tentokrát se nachází o 0,5 cm nalevo od spodní značky.

První řádek začíná dříve než ostatní řádky, říkáme, že tento odstavec má

předsazený první řádek.

OBR. 3-8: UKÁZKA ODSTAVCE S PŘEDSAZENÝM PRVNÍM ŘÁDKEM

Tažením myší za tyto značky můžeme měnit odsazení. Je k tomu však

potřeba jistá ruka při práci s myší. Ujasněme si ještě, jak jednotlivé značky

mění vzhled odstavce. Oba postupy jsou rovnocenné a navzájem provázané

(změna parametrů v dialogovém okně má za následek změnu pozice značek na

pravítku naopak, můžete si vyzkoušet).

Na pravém okraji je jediná značka, tudíž je jasné, že jejím přesouváním

měníme odsazení Vpravo. V levé části pravítka je značek více:

OBR. 3-9: ZNAČKY PRO LEVÉ ODSAZENÍ BĚŽNÉHO ODSTAVCE

Pro zpřehlednění výčtů můžeme využít odrážky (značky před začátkem

odstavce), v žádném případě nevkládejte odrážky do textu jako symboly, ale

zvykněte si, že odrážka je vlastnost odstavce.

Odrážky přidáme buď přímou volbou SSttyyll odrážek z nabídky FORMÁT

anebo klepnutím do posledního tlačítka ve Formátovacím panelu. Vlastnost

funguje jako přepínač (odstavec tuto vlastnost buď má anebo nemá,

v programu WordPad má odrážka tvar plného kolečka). Opět můžeme zvolit

tuto vlastnost před editací prvního bodu s odrážkou a po posledním bodu tuto

vlastnost vypnout nebo lze napsat celý seznam bez odrážek a teprve poté

Předsazení

prvního

řádku

Odrážky

horní značka posouvá začátek prvního řádku odstavce

prostřední značka mění začátek všech řádků odstavce

kromě prvního

spodní značka posouvá začátek všech řádku odstavce, přičemž se

zachovává vzdálenost horní a střední značky

(nemění se odsazení-předsazení prvního řádku)


označit cel seznam do bloku a nastavit odrážky dodatečně. Všimněte si, že při

označení bloku se odrážky nacházejí mimo něj (nebyly napsány jako symboly).

OBR. 3-10: SEZNAM S ODRÁŽKAMI

Pro odstavce s odrážkou se hůře odhaduje nastavení odsazení v okně

Odstavec, rovněž se nepatrně mění funkce značek na pravítku.

OBR. 3-11: ZNAČKY PRO LEVÉ ODSAZENÍ ODSTAVCE S ODRÁŽKOU

Pro psaní sestav můžeme využít tabulátor stejně jako u psacích strojů.

Stisknutím klávesy Tab posuneme kurzor na nejbližší tabelační zarážku

směrem vpravo. Automaticky jsou nastavené zarážky ve vzdálenosti 1,25 cm

po celé šířce řádku (mezi levým a pravým okrajem). Pozice zarážek jsou

viditelné ve spodním okraji pravítka pod bílou částí s čísly. V ilustrativních

obrázcích níže svislé čáry zdůrazňují fungování tabulátorů.

Při psaní sestavy z obr. 3-12 postupujeme takto:

napíšeme U053, stiskneme klávesu Tab,

napíšeme Word 1, stiskneme Tab,

napíšeme středa a stiskneme Tab,

napíšeme časové rozmezí a stiskneme Enter.

Ve druhém řádku postupujeme analogicky.

Tabulátory

seznam označený do bloku

nastavení vlastností

odstavce pro seznam

s odrážkami v této ukázce

horní značka posouvá pozici odrážky

prostřední značka mění začátek textu ve všech řádcích odstavce

spodní značka posouvá odrážku a zároveň začátek všech řádku

odstavce, přičemž se nemění vzdálenost odrážky od začátku řádků


OBR. 3-12: SESTAVA S OBECNÝMI TABULÁTORY

Pokud nejsme spokojeni s rozmístěním tabulátorů (někde jsou údaje

příliš blízko, jinde příliš daleko od sebe), můžeme nastavit na pravítko vlastní

zarážky, které ruší fungování těch přednastavených (až za poslední naší

značkou zase začnou fungovat). Není třeba sestavu mazat a psát znovu, stačí ji

celou označit a pak umístit vlastní zarážky, text okamžitě zareaguje a změní se

vzdálenost údajů. Vlastní zarážky spravujeme myší nebo v dialogovém okně

Tabulátory, které zobrazíme volbou Tabulátory z nabídky Formát.

Novou zarážku umístíme na pravítko klepnutím myší přímo do

pravítka, konkrétně do bílé části s měřítkem. Pokud chceme zarážku naopak

odstranit, táhneme za ni myší směrem dolů z pravítka 9 . Rovněž můžeme

tažením myší měnit pozici zarážek.

OBR. 3-13: SESTAVA S VLASTNÍMI TABULÁTORY

V dialogovém okně zadáme požadovanou pozici, kterou si odečteme na

pravítku, stiskneme tlačítko Nastavit. Můžeme zde také odstraňovat zarážky, a

to podobným postupem: označíme v seznamu zarážku, kterou chceme odstranit

z pravítka v seznamu zarážek a stiskneme tlačítko Vymazat.

OBR. 3-14: DIALOGOVÉ OKNO TABULÁTORY PROGRAMU WORDPAD

9 Nepřesouvejte zarážky vlevo nebo vpravo, pak by mohla zarážka začít fungovat nepatřičně.

Nastavení

tabulátorů

myší

Nastavení

tabulátorů

v dialogové

m okně


Oba postupy jsou opět propojené, v dialogovém okně se zobrazují

tabelační zarážky, které se nacházejí aktuálně na pravítku. Kdybychom

označili do bloku nesourodé odstavce, ve kterých by byly nastaveny

zarážky odlišně, v dialogovém okně by se neobjevily.

3.4 Práce se souborem

Pro práci se soubory jsou dostupné všechny běžné příkazy kromě

příkazu Zavřít. Nepředpokládá se práce s několika dokumenty současně,

práci s aktuálním dokumentem ukončíme ve chvíli, kdy otevřeme jiný dříve

uložený soubor nebo nový prázdný soubor nebo ukončíme práci s celým

programem (volbou Konec z nabídky SOUBOR nebo tlačítkem Zavřít, tzv.

křížkem, v pravém horním rohu okna).

Pro práci se souborem můžeme využít nabídku SOUBOR (u některých

voleb jsou zobrazeny klávesové zkratky) nebo tlačítka v Panelu nástrojů.

OBR. 3-15: PŘÍKAZY PROGRAMU WORDPAD PRO PRÁCI SE SOUBOREM

Příkaz Náhled ukáže rozložení aktuálního dokumentu na listy papíru,

v horní liště okna jsou tlačítka pro Tisk, a pro listování náhledem. Tlačítka,

která jsou „zhasnutá“ (v obr. 3-16 je to Oddálit), v danou chvíli nelze použít,

odpovídá to vždy aktuální situaci při prohlížení. V dolní liště můžeme sledovat,

na kterou stránku dokumentu nahlížíme. Do režimu úprav dokumentu se

vrátíme tlačítkem Zavřít.

Náhled

pro rychlý přístup

k souborům, s nimiž jsme

naposledy pracovali,

můžeme využít názvy

v této části nabídky;

klepnutím na název

souboru jej otevřeme


OBR. 3-16: REŽIM NÁHLED V PROGRAMU WORDPAD

Příkaz Vzhled stránky vyvolá dialogové okno, v němž můžeme

upřesnit formát stránky, orientaci a okraje – standardní nastavení je 2,5 cm

z každé strany, tedy 25 mm. Pokud víme, že budeme vytištěné listy děrovat a

zakládat, můžeme přidat levý okraj (při volbě oboustranného tisku pak

nastavujeme místo levého a pravého okraje vnitřní a vnější okraj, tedy

automaticky je střídavě zvětšený levý a pravý).

OBR. 3-17: VZHLED STRÁNKY V PROGRAMU WORDPAD

Pokud používáte ve svém počítači pro zpracování elektronické pošty

program Outlook, příkazem Odeslat můžete připravit dokument k odeslání.

Otevře se formulář elektronické zprávy, kde je aktuální dokument připraven

jako příloha a můžeme vyplnit ostatní pole formuláře obvyklým způsobem.

Vzhled

stránky

Odeslat


3.5 Nástroje pro úpravy

V nabídce ÚPRAVY a na Panelu nástrojů najdeme užitečné příkazy pro

vyhledávání a nahrazování a příkazy pro práci se schránkou.

Schránku můžeme obsluhovat příkazy z menu, tlačítky, ale také

klávesovými zkratkami (viz nápověda v menu) a příkazy z místní nabídky

(zobrazí se po klepnutí pravým tlačítkem na označený blok textu) – všechny

možnosti vidíte na obr. 3-18). Příslušnou část textu označíme postupy

uvedenými v kapitole 1.5. Musíme pozorně označovat v místě, kde jsme stiskli

Enter , neboť je rozdíl, jestli označíme jenom text odstavce bez ukončení nebo

celý odstavec včetně ukončení odstavce. Tento rozdíl budeme podrobněji

demonstrovat v programu Microsoft Word, kde lze konce odstavce zobrazit.

Pokud se Vám stane, že manipulací s označeným blokem se text rozhází, vraťte

prostě Zpět a proveďte vše znovu, pozorněji.

OBR. 3-18: NÁSTROJE PRO ÚPRAVY V PROGRAMU WORDPAD

Jak se pohybovat po dokumentu bylo vysvětleno v kapitole 1.4. Pokud

známe konkrétní slovo, které chceme v textu z nějakého důvodu najít, můžeme

použít příkaz Najít z nabídky ÚPRAVY, případně tlačítko s obrázkem

dalekohledu nebo klávesovou zkratku Ctrl+F (viz obr. 3-18). Ve všech

případech vyvoláme dialogové okno Najít a zadáme požadovaný výraz.

Zadáme-li parametry podle obr. 3-19, program nenajde v aktuálním dokumentu

slovo Příklady, Příkladný, apod., neboť to zajistí zaškrtnuté políčko PPoouuzzee cceelláá

sslloovvaa. Stejně tak nevyhledá slovo příklad uvnitř věty, neboť to vylučuje

zaškrtnuté RRoozzlliiššoovvaatt mmaalláá aa vveellkkáá ppííssmmeennaa.

Podobně funguje funkce Nahradit. Stejnojmenné dialogové okno

vyvoláme volbou z nabídky ÚPRAVY nebo klávesovou zkratkou Ctrl+H . Při

nahrazování mají zaškrtávací políčka větší význam než při vyhledávání, neboť

zadání podle obr. 3-19 zajišťuje, že bude nahrazeno pouze slovo Příklad, a to

v prvním pádě a na začátku věty, a že nahrazením nevytvoříme například ze

slova příkladný slovo ukázkaný! Podobně je rizikové tlačítko Nahradit vše,

raději postupně střídáme tlačítka Najít další – Nahradit…

Schránka

ve WordPad

Vyhledávání

a

nahrazování

místní nabídka

Kapitola 4: Písemná korespondence 23

OBR. 3-19: DIALOGOVÁ OKNA NAJÍT A NAHRADIT

4. Písemná korespondence

S postupy, které jsme se naučili v předchozích kapitolách, zvládneme

napsat běžný dopis. Nejčastěji píšeme soukromé dopisy nebo žádosti na úřady,

reklamujeme zakoupené zboží apod., budeme tedy každopádně psát jako

fyzické osoby, a to opět fyzickým osobám (tzv. soukromé dopisy) nebo

právnickým osobám 10 . Oproti pravidlům platným v dobách psacích strojů

zaznamenávají doporučení pro úpravu písemností zjednodušení. Často klasické

dopisy nahrazuje e-mail, kde formální úpravu pro dopisy není třeba dodržovat

vůbec, podstatný je obsah (co, kdy, kam, za kolik…). Pokud chceme

korespondenci zakládat, je vhodnější i při elektronickém styku posílat vlastní

dopis v příloze a v textu e-mailu napsat jen průvodní text, kde vysvětlíme, co je

v příloze.

Úprava soukromých dopisů mezi občany není normou stanovena, u

polooficiálních písemností (kondolence, omluvné dopisy, pozvánky) se

doporučuje pro přehlednost dodržet úpravu jako u dopisů adresovaných

právnickým osobám, pouze vynecháme adresu adresáta a věc (viz dole).

Celkový vzhled dopisu by měl být vyvážený, měl by pokrývat většinu

plochy stránky (alespoň dvě třetiny). Není nutné dodržet přesné rozestupy mezi

jednotlivými částmi dopisu, jak tomu bývalo u klasických obchodních dopisů,

použijeme přiměřenou mezeru, kterou zvětšíme opakovaným stisknutím

klávesy Enter. Vlastní část dopisu se snažíme příliš nerozvolňovat, spíše

zvětšujeme mezery mezi jednotlivými částmi dopisu.

Dopis adresovaný firmě, úřadu nebo instituci obsahuje tyto části

v tomto pořadí:

10

Norma ČSN 01 6910 – Úprava písemností zpracovaných textovými editory (duben 2007)

upravuje dále obchodní a úřední dopisy (mezi firmami), osobní dopisy (např. blahopřání

k životnímu jubileu), soukromé dopisy mezi občany a dopisy do zahraničí.

Soukromé

dopisy

Dopisy

fyzických

osob

právnickým

osobám

Kapitola 4: Písemná korespondence 24

adresa odesílatele

může být upravena různě,

vhodné je od levé svislice (jako

zde v ukázce)

adresa adresáta

od levé svislice

místo a datum

zarovnané vpravo,

tvar Praha 1. ledna 2012, tj.

město v 1. pádě, bez čárky za

městem

věc

tučně, bez slova „Věc“

oslovení

vlastní text dopisu

od levé svislice, důležité sdělení

můžeme napsat jako

samostatnou větu zarovnanou

na střed, zvýraznit lze tučným

písmem.

pozdrav

vlastnoruční podpis

vlevo nebo vpravo, nepředepisuje se, neboť je uvedeno v adrese odesílatele

seznam příloh

Přílohy nebo 2 přílohy nebo Plánek

4.1 Úprava adres

Rovněž doporučení pro psaní adres zaznamenala určité změny. Platí, že

konečný adresát je uveden nejdříve, čím níže postupujeme v adrese, tím se

zvětšuje teritorium, v němž se adresát nachází. Výjimkou nejsou ani adresy,

kdy je uvedeno jednak jméno firmy či název útvaru nebo oddělení, jednak

jméno konkrétního zaměstnance, jemuž se má dopis doručit. Je-li uveden na

prvním místě zaměstnanec, považuje se dopis za soukromou korespondenci (je

možné, že odesílatel nezná adresu bydliště, ale ví, kde adresát pracuje).

Jedná-li se o úřední dopis (reklamaci, žádost, …), musíme na prvním místě

uvést právnickou osobu a teprve níže jméno zaměstnance. Nebude-li přítomen

v zaměstnání, může korespondenci převzít osoba, která jej zastupuje nebo jiná

osoba z daného útvaru. Další pravidla pro psaní adres a pro úpravu obálek:

PSČ se nepředsazuje, za PSČ se píší dvě mezery,

název dodací pošty se píše velkými tiskacími písmeny,

u zásilek doručovaných do míst, kde nesídlí adresní pošta, se nepíše před

jménem dodací pošty zkratka p.,

v obcích, kde se nepoužívá systém ulic, se jméno obce uvádí jen jednou

adresu adresáta píšeme na obálce do pravého dolního kvadrantu,

zpáteční adresu na obálce píšeme na čelní stranu obálky do levého horního

roku, nepřeškrtáváme

Obálka

Kapitola 5: Microsoft Word 2010 25

TAB. 2: UKÁZKY ADRES

Vážený pan

Ivan Kovář

č. p. 23

123 00 LHOTA

Sourozenci

Jan a Ivan Kovářovi

Lhota 23

123 00 KRÁLOVKA

Slečna

Ivana Kovářová

u p. Josefa Císaře

Korunovační

123 00 HRADEC KRÁLOVÉ

Další příklady adres najdete na webu České pošty (www.cpost.cz)

v sekci Užitečné nástroje a návody11.

5. Microsoft Word 2010

Program Microsoft Word 2010 má mnoho pokročilých nástrojů pro

zjednodušení práce a pro tvorbu složitějších dokumentů vůbec.

OBR. 5-1: PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ MICROSOFT WORD 2010

Panel nástrojů Rychlý

přístup umožňuje rychlý

přístup k často

používaným funkcím.

Některá tlačítka můžeme

přidat prostřednictvím

šipky na konci panelu,

jakákoli tlačítka, z pásu

karet přidáme prostřednictvím místní nabídky k danému tlačítku.

11

Pro jednodušší nalezení můžete zadat heslo „vzory poštovních adres“ do vyhledávacího pole

na úvodní stránce webu.

panel nástrojů Rychlý přístup

pás karet

posuvník

stavový řádek

pravítka


Pravítka ukazují rozměry stránky, zobrazíme je zaškrtnutím pole PPrraavvííttkkoo na

kartě Zobrazení. Vodorovné pravítko můžeme použít pro nastavení odsazení

a tabulátorů stejně jako v programu WordPad.

V pásu karet se nacházejí karty Domů, Vložení, … Doplňky; na každé kartě

najdeme tlačítka uspořádaná do skupin podle funkce. Například na kartě

Domů je skupina PPííssmmoo, v ní tlačítka pro formátování písma (Velikost písma,

Tučné, …). Zvláštní postavení má modře zvýrazněná karta Soubor, která se

rozprostře přes celou pracovní plochu a zakryje dokument (nazývá se také

BackStage = zákulisí). Karty a tlačítka volíme prostým klepnutím myší,

nikoli poklepáním.

Na stavovém řádku na obrázku vidíme informaci o počtu stránek, slov, stav

kontroly pravopisu, tlačítka pro přepínání zobrazení dokumentu a měřítko

s lupou. Obsah řádku můžeme volit sami prostřednictvím místní nabídky.

Někdy se může v levé nebo pravé části okna Wordu zobrazit pracovní

podokno, například při vyhledávání a nahrazování.

5.1 Rozšířené možnosti pro editaci

Při editaci textu můžeme pohodlně vložit do textu libovolné znaky

včetně různých, řekněme, okrasných a text oživujících symbolů. Kromě toho

máme více možností ovlivnit „chování textu“ pomocí kombinací kláves nebo

příkazů, které budou pouze fungovat, ale neuvidíme je na papíře.

5.1.1. Speciální znaky a symboly

Speciální znaky a symboly můžeme do textu vložit různým způsobem,

některé z nich jsou spíše pro pokročilé uživatele, kteří píší denně, ty zmíníme

jen okrajově. Editace pomocí klávesnice je shodná jako ve WordPadu, tudíž se

jí nebudeme zabývat.

V aplikaci Word máme přímou možnost vkládat dostupné znaky

tlačítkem Symbol (karta Vložení, skupina SSyymmbboollyy). Pokud hledaný symbol

nenajdeme v nabídce naposledy použitých symbolů, volbou DALŠÍ SYMBOLY

otevřeme dialogové okno (viz obr. 5-2).

OBR. 5-2: DIALOGOVÉ OKNO SYMBOL

Vložení

symbolu

z mapy

znaků


Najdeme hledaný znak (můžeme prohledávat různé sady znaků -

vyzkoušejte Symbol, Wingdings nebo Webdings), označíme jej a stiskneme

Vložit nebo na znak poklepáme myší. Znak se vloží na aktuální místo

v dokumentu. Můžeme vkládat další znaky nebo okno zavřít.

Vybrané znaky můžeme vkládat do textu stisknutím některé klávesy

z alfanumerické části za současného přidržení klávesy AltGr.

Každý znak má svůj kód a pomocí kombinace Alt + kód napsaný na

numerické klávesnici můžeme symbol vložit do textu. Kód zjistíme v okně

Symbol, a to tak, že ve spodní části okna zvolíme v poli SSaaddaa možnost

ASCII (desítkově). V obrázku na straně 26 můžeme vidět kód znaku @ - 64.

Najdeme-li trojmístný kód, někdy je ještě předřadit nulu. Následující tabulka

ukazuje různé možnosti vložení vybraných znaků.

TAB. 3: MOŽNOSTI VLOŽENÍ VYBRANÝCH SYMBOLŮ

Znak Název Klávesa Klávesové zkratky

* hvězdička numerická klávesnice - * pravý Alt + - levý Alt + 42

€ euro - pravý Alt + e levý Alt + 0128

° stupeň, kroužek

klávesa „středník“ + Shift levý Alt + 0176

$ dolar rozložení EN – klávesa „4“ pravý Alt + ů levý Alt + 36

& ampersand rozložení EN – klávesa „7“ pravý Alt + c levý Alt + 38

@ zavináč rozložení EN – klávesa „2“ pravý Alt + v levý Alt + 64

ß ostré es v německém rozložení pravý Alt + § levý Alt + 0223

Aplikace Word dokáže během psaní automaticky opravovat chyby

uživatele, ale automatické opravy lze také využít pro vložení speciálních znaků

a symbolů. Ve volbě SOUBOR zvolte MOŽNOSTI, vyberte kartu Kontrola

pravopisu a mluvnice a stiskněte tlačítko Možnosti automatických oprav…

V dolní části karty Automatické opravy dialogového okna

Automatické opravy: vidíme v levém sloupci skupiny znaků, které budou

automaticky opraveny na znak zobrazený v pravém sloupci. Po napsání

posloupnosti znaků se okamžitě, případně po stisknutí mezery za řetězcem

řetězec změní v přiřazený symbol. (Zdánlivě nesmyslná automatická oprava tří

teček za tři tečky je ve skutečnosti záměnou tří teček za výpustku – trojtečku.)

Do seznamu Automatických oprav lze přidávat také slovní spojení,

například taková, v nichž často chybujeme nebo třeba fráze, které často

používáme. Inspirovat se můžete ve stávajícím seznamu.

Tip: Zkuste zadat do seznamu automatických oprav při psaní svůj monogram a

nechte jej nahradit svým celým jménem a příjmením. Dejte však pozor,

aby Váš monogram nebyl shodný s nějakým běžným českým slovem.

Např. Ondřej Novák nemůže zadat v levém sloupci zkratku ON, mohl by

použít např. O.N. nebo OLN nebo OONN. Toto zadání je také znázorněno

v obrázku.

Klávesová

zkratka

Vložení

symbolu

prostřednict

vím kódu

Automatické

opravy


OBR. 5-3: MOŽNOSTI AUTOMATICKÝCH OPRAV

5.1.2. Kontrola pravopisu a gramatiky

Kontrola pravopisu a gramatiky by měla následovat bezprostředně po

editaci. Klávesou F7 nebo tlačítkem Pravopis a Gramatika na začátku karty

Revize vyvoláme dialogové okno Pravopis a gramatika (viz obr. 5-4).

V dialogovém okně se posupně ukazují slova s chybami pravopisnými

(červeně) a mluvnickými (zeleně). Zpravidla se v prostřední části okna

navrhují opravy, pokud zde najdeme návrh, který se nám hodí, tak jej

označíme. Pokud nám žádný návrh nevyhovuje, opravíme chybu ručně v poli,

kde se ukazuje chyba. V obou případech nakonec klepneme na Zaměnit, tím se

změna provede v textu. Pokud je slovo správně a dá se předpokládat, že ho

použijeme i v dalších dokumentech, můžeme „chybu“ ošetřit tlačítkem Přidat

do slovníku a od té chvíle bude pro náš počítač (pro všechny aplikace z balíku

Microsoft Office) známé. Je-li slovo správně, ale nebude se vyskytovat

v našich dokumentech opakovaně, volíme Přeskočit. Tlačítka Přeskakovat a

Zaměňovat volíme velmi opatrně, znamená to, že stejným způsobem bude

slovo přeskočeno nebo zaměněno až do ukončení aplikace Word.

Kontrola probíhá tak, že se slova v dokumentu porovnávají se slovy ve

slovníku, rozhodující pro volbu slovníku je jazyk, který je slovu přiřazen.

Nastaví se při psaní podle aktuálně zvoleného rozložení klávesnice (CS - EN


ve stavovém řádku). Předpokládá se, že máme-li české rozložení, píšeme

česky… Přiřazení jazyka slovu můžeme změnit v poli JJaazzyykk sslloovvnnííkkuu.

OBR. 5-4: OKNO PRAVOPIS A GRAMATIKA

Přes volbu Možnosti z menu SOUBOR, v části KKoonnttrroollaa pprraavvooppiissuu a

mluvnice můžeme upřesnit podmínky kontroly pravopisu. Užitečné je

zaškrtnutí polí zvýrazněných v obr. 5-5. Volby „… při psaní“ zajistí

podtrhávání chyb přímo v dokumentu (červeně pravopis, zeleně gramatiku),

prostřední pole umožní kontextovou kontrolu pravopisu (tj. přes místní nabídku

k podtrženému slovu). Podtrhávání chyb můžeme využít jen k tomu, že chyby

budou zvýrazněné. Vlastní opravu chyb můžeme provést přímou editací bez

použití kontroly pravopisu. Podtržení se nevytiskne.


OBR. 5-5: MOŽNOSTI KONTROLY PRAVOPISU A MLUVNICE

Pokud máme nastavenu kontrolu pravopisu a mluvnice při psaní,

můžeme opravovat chyby prostřednictvím místní nabídky, v horní části se

nabízejí možné tvary, stejné jako v dialogovém okně Pravopis a gramatika.

5.2 Rozšířené možnosti formátování písma

Příkazy pro formátování písma najdeme na kartě Domů ve skupině

PPííssmmoo. U některých tlačítek se zobrazuje v bublinové nápovědě klávesová

zkratka, kterou můžeme použít místo daného tlačítka (i zde můžeme tučné

písmo přepínat kombinací Ctrl+B). Kompletní nabídku vlastností písma

najdeme v okně Písmo (má dvě karty – Písmo a Proložení znaků). Okno

zobrazíme kliknutím na spouštěč dialogového okna (nenápadný ovládací

prvek v pravé dolní části skupiny Písmo) nebo volbou Písmo z místní nabídky.

Dialogové okno Písmo a spouštěč dialogového okna vidíte na obr. 5-6.

Dalším místem, kde najdeme základní tlačítka pro úpravu formátu, a to

nejen písma, je tzv. minipanel nástrojů12, který se zobrazí jednak společně

s místní nabídkou, jednak bezprostředně po označení v blízkosti bloku textu.

Zde najdeme podobná tlačítka jako na kartě

Domů (tlačítka jsou při ruce i ve chvíli, kdy

máme zrovna zobrazenu jinou kartu než

Domů). Minipanel se prvotně zobrazuje

12

Zobrazení tohoto panelu lze ovlivnit v Možnostech (Soubor Možnosti), a to zaškrtnutím

prvního tlačítka v dialogovém okně.

Minipanel

nástrojů


nevýrazně, tlačítka jsou funkční, najedeme-li myší na minipanel.

OBR. 5-6: NÁSTROJE PRO FORMÁTOVÁNÍ PÍSMA VE WORDU

Kromě vlastností známých z programu WordPad máme k dispozici

Dvojité přeškrtnutí, Kapitálky (KAPITÁLKY), Všechna velká, Skryté (například

učitel si může připravit test s odpověďmi, vyplněný test si vytiskne pro sebe,

pak všechny odpovědi zformátuje vlastností „Skryté“ a vytiskne pro studenty)

a index. Horní index používáme pro mocniny. Základní mocniny najdeme mezi

symboly v mapě znaků (² ³ ¹), kdykoli můžeme mocninu

zapsat tak, že číslici napíšeme bez mezery za základ

mocniny a poté samotnou číslici zformátujeme (buďte

pečliví při označování, přesnější je nyní označovat pomocí

klávesnice). Mezi symboly však nenajdeme žádné dolní

indexy, ty musíme vždy vytvořit formátováním. Je vhodné před formátováním

napsat ještě znak, který následuje za budoucím indexem (mezeru, tečku apod.),

aby pak index nebyl nastaven i pro další text. Pak by se mohlo stát toto: 42 m2

Nové

vlastnosti

písma


plochy. Mezi mocninami vloženými jako symbol a vytvořenými pomocí indexu

je nepatrný vizuální rozdíl: m² - m2.

Poslední vlastností písma, která má smysl pro začátečníky, je proložení

znaků, které můžeme nastavit v kartě Upřesnit dialogového okna Písmo.

Docílíme tím oddálení písmen od sebe. Nepoužívejte k proložení znaků

mezery, neboť z pohledu editoru by bylo každé písmeno bráno jako slovo!

5.3 Rozšířené možnosti formátování odstavce

Postupy formátování jsou analogické formátování písma, tzn., že

používáme tlačítka na kartě Domů, místní nabídku s minipanelem nástrojů a

dialogové okno Odstavec. Kromě toho můžeme využít pro některé vlastnosti i

pravítko (podobně jako ve WordPadu). Všechny vlastnosti odstavce najdeme v

okně Odstavec (viz obr. 5-7).

OBR. 5-7: DIALOGOVÉ OKNO ODSTAVEC

Pro začátečníka nemá význam pole ÚÚrroovveeňň oossnnoovvyy ani nastavení

v kartě Tok textu. Pole PPřřeedd a ZZaa v sekci MMeezzeerryy slouží k nastavení prázdného


místa před a za odstavcem ve smyslu nad a pod. Mezery nalevo a napravo od

odstavce se nastavují v polích v sekci OOddssaazzeenníí.

K základním způsobům zarovnání (vlevo, na střed a vpravo) přibývá

zarovnání do bloku, které se vyznačuje tím, že levý i pravý okraj odstavce je

zarovnaný, a text se rozprostře po celém řádku (rozšíří se mezery mezi slovy).

Všechny základní odstavce tohoto dokumentu jsou zarovnané do bloku, a to s

odsazeným prvním řádkem.

Odsazení používáme stejně jako v programu WordPad, jediná novinka

je možnost zrcadlového odsazení (zaškrtávací políčko), která se využívá pro

dokumenty vytisknuté oboustranně, s vazbou. Je-li zaškrtnuto, změní se popis

pole VVlleevvoo na UUvvnniittřř a pole VVpprraavvoo je přejmenováno na VVnněě.

Pro rychlé odsazení můžeme použít tlačítka Zmenšit odsazení

a Zvětšit odsazení ve skupině OOddssttaavveecc na kartě Domů. Tlačítka

ovlivňují odsazení vlevo, to se zvětšuje nebo zmenšuje vždy o 1,25 cm.

V textovém editoru Word máme možnost volit různé tvary odrážek,

navíc je na výběr celá řada číslovaných seznamů. Výhodou číslovaných

seznamů je mimo jiné i to, že při odstranění nebo doplnění řádků do seznamu

se vše automaticky přečísluje. Pokud nám nevyhovuje rozbalená nabídka

odrážek nebo číslování, můžeme volbou DEFINOVAT NOVOU ODRÁŽKU… nebo

DEFINOVAT NOVÝ ČÍSELNÝ FORMÁT… otevřít dialogové okno, kde zvolíme jiný

symbol, obrázek nebo upřesníme číslování (např. místo tečky nastavíme

závorku po čísle apod.). K dispozici je i víceúrovňové číslování, které se

používá zejména v rozsáhlých dokumentech pro číslování Nadpisů (jako

v tomto textu), proto se jím nebudeme více zabývat.

OBR. 5-8: ODRÁŽKY A ČÍSLOVÁNÍ

Zarovnání

do bloku

Odsazení

Odrážky a

číslování


Další vlastností je řádkování, které určuje vzdálenost mezi řádky

v rámci odstavce. Tlačítko najdeme ve skupině OOddssttaavveecc. Volba MOŽNOSTI

ŘÁDKOVÁNÍ… vede do dialogového okna Odstavec. Základní řádkování je

obdobné jako u psacího stroje.

OBR. 5-9: ŘÁDKOVÁNÍ A ZOBRAZENÍ VŠECH ZNAKŮ

Pro zajímavost si můžeme zobrazit skryté neboli netisknutelné znaky,

které nám ukazují, například, kdy jsme stiskli mezerník, tabulátor nebo Enter,

tedy klávesy, které nepíší běžné znaky (písmena, číslice, znaménka či

symboly). Pokročilý uživatel může ze skrytých znaků vyčíst i důvody, proč se

chová text nečekaně.

V této ukázce můžeme vyčíst, že na začátku řádku a pak ještě dvakrát

byl použit tabulátor (šipka), mezi slovy je vždy jedna mezera (tečka v řádku),

na konci řádku enter (symbol ¶). Kolečko, které je po předložce ve výrazu

„v těstíčku“ symbolizuje pevnou mezeru. Na tu se mění díky automatickým

opravám mezera po neslabičných předložkách (k, s, v, z).

Tabulátory nastavujeme na pravítku a v dialogovém okně. Dialogové

okno vyvoláme z okna Odstavec (tlačítkem Tabulátory… v levém dolním

rohu okna). Kromě tabulátoru, který funguje stejně jako u psacího stroje, tzn.,

že text příslušející k tabulátoru je zarovnán vlevo, máme k dispozici tabulátory

zarovnávající vpravo, na střed a na desetinnou tečku. Fungování tabulátorů

ukazuje obr. 5-10. V tomtéž obrázku vidíme tlačítko v průsečíku levého a

horního pravítka (vyznačené kroužkem), zde volíme tvar tabulátoru.

V dialogovém okně Tabulátory na obr. 5-10 je znázorněno nastavení

tabulátorů odpovídající ukázce. Poslední tabulátor (na pozici 6,25 cm

zarovnává na desetinnou čárku a má nastaven vodící znak – tečky vedoucí

k textu na značce). Pole VVýýcchhoozzíí kkrrookk ovlivňuje rozmístění přednastavených

zarážek na pravítku.

Řádkování

Skryté znaky

Tabulátory


OBR. 5-10: TABULÁTORY V PROGRAMU WORD

Pro zvýraznění textu můžeme použít ohraničení nebo stínování

(podbarvení) textu. Jednou z možností zvýraznění je použití tlačítka

Barva zvýrazněného textu ve skupině PPííssmmoo. Na výběr je sada barev

připomínajících zvýrazňovače. Další možností je využití tlačítek Ohraničení a

Stínování ve skupině OOddssttaavveecc. Obě vlastnosti lze aplikovat na samostatná

slova, výrazy nebo celé odstavce. Pokud označíme blok, zvýrazní se pouze

daná část textu, pokud pouze umístíme kurzor do nějakého odstavce, aplikuje

se stínování nebo ohraničení na celý odstavec. Označíme-li části několika

odstavců, zvýrazňujeme tyto odstavce také celé.

Volba OHRANIČENÍ A STÍNOVÁNÍ v nabídce tlačítka Ohraničení a

stínování vede do stejnojmenného dialogového okna. Světlé podbarvení

odstavce bylo nastaveno v kartě Stínování, dvojité čáry v kartě Ohraničení.

Musíme pečlivě kontrolovat náhled v pravé části okna, který se promítá v obou

zmíněných kartách. Postupné změny stylu, barvy a šířky čáry totiž můžeme

někdy dosavadní nastavení zrušit. Teprve když náhled odpovídá naší představě,

stiskneme OK. V obr. 5-11 můžete porovnat nastavení vlastností v okně a

výsledek daného formátování aplikovaný na celý odstavec a na jedno slovo (při

formátování jednoho slova musí být jednotné ohraničení ze všech stran.

Ohraničení

a stínování


OBR. 5-11: OHRANIČENÍ A STÍNOVÁNÍ

5.4 Práce se souborem

V nabídce SOUBOR najdeme všechny tradiční volby pro práci se

souborem (Uložit, Uložit jako, Otevřít, Zavřít, Nový). Pod volbou NAPOSLEDY

OTEVŘENÉ nalezneme všechny nedávno otevřené soubory. Nově otvírané

postupně vytlačují ze seznamu ty dříve otevřené. Symbol připínáčku napravo

od názvů souborů můžeme použít k tomu, aby soubor v seznamu zůstával

(použijeme to pro důležité dokumenty, s nimiž budeme pracovat dlouhodobě).

Připínáček pak změní tvar a barvu a takto připnuté soubory se od té chvíle

nabízejí v úvodu seznamu. Analogicky můžeme soubor odepnout.


OBR. 5-12: PRÁCE SE SOUBOREM

Při ukládání můžeme změnit TTyypp ssoouubboorruu například na

Formát PDF (*.pdf), pak můžeme v dolní části okna Uložit jako upřesnit

parametry:

OBR. 5-13: DALŠÍ VOLBY ULOŽENÍ VE FORMÁTU PDF

Tlačítko Možnosti vede do dialogového okna, kde můžeme např. zadat,

jaké stránky chceme uložit v tomto formátu (např. jen aktuální stránku –

analogie s volbami tisku). Tlačítko Nástroje (vlevo dole v okně Uložit jako)

umožní nastavit Kompresi obrázků (čím více obrázků dokument obsahuje,

tím výraznější zmenšení souboru nastane).

OBR. 5-14: KOMPRESE OBRÁZKŮ


Volba Tisk přepne zobrazení BackStage do náhledu a nastavení tisku. Zde je

možné upřesnit rozsah stránek, orientaci papíru apod., některá nastavení zatím

pro nás nemají smysl. Pod náhledem v pravé části je ovládací prvek lupa, tím

můžeme zobrazit detaily na některé stránce nebo zkontrolovat celkové

rozložení dokumentu.

OBR. 5-15: NÁHLED A TISK

Pokud máte v počítači nainstalovanou virtuální tiskárnu PDF Creator, lze i

touto cestou vytvořit PDF dokument, ale uložení souboru ve formátu PDF je

zpravidla rychlejší než tisk a při maximální kompresi obrázků na velikost pro

e-mail je výsledná velikost také příznivější.

5.5 Nástroje pro úpravy

Princip práce se schránkou a funkce vyhledávání a nahrazovaní fungují

v podstatě stejné jako v programu WordPad, jen s malými odlišnostmi.

Pro navigaci můžeme používat tlačítka na konci karty Domů – Najít,

Nahradit a Vybrat.

Klepnutím na tlačítko Najít nebo klávesovou zkratkou Ctrl + F

otevřeme podokno Navigace. V řádku nahoře zadáme hledaný výraz, a po

krátké prodlevě v podokně vidíme výsledky hledání s krátkým kontextem,

v dokumentu se výrazy zvýrazní žlutým podbarvením. Po ukázání na konkrétní

výsledek hledání se v bublině ukáže informace o pozici výrazu v dokumentu

(to má význam u rozsáhlejších textů). Klepnutím na výsledek se ukáže dané

místo dokumentu v pracovní oblasti Wordu (stane se aktuálním místem).

Tisk a

náhled

Vyhledávání

a

nahrazování


OBR. 5-16: PODOKNO NAVIGACE

Dialogové okno Najít a nahradit zobrazíme volbou ROZŠÍŘENÉ

HLEDÁNÍ (nabídka u tlačítka Najít nebo v řádku pro dotaz v podokně

Navigace). Karta Přejít na má význam jen v rozsáhlých dokumentech.

Schránku obsluhujeme běžným

způsobem (pomocí klávesových zkratek,

místní nabídky nebo tlačítek, která zde

najdeme na začátku karty Domů - ve skupině

tlačítek SScchhrráánnkkaa). Kromě toho, ovládací prvek

v pravém rohu skupiny otevře podokno

Schránka, které můžeme využít jako zásobník

až pro 24 obsahů. Je-li podokno zobrazené,

můžeme poklepáním myší na libovolnou

položku ze schránky daný objekt vložit na

aktuální místo dokumentu. Klepneme-li jen

jednou, šipka po pravé straně umožňuje vložit

nebo odstranit danou položku.

Kromě standardních tlačítek pro práci

se schránkou je v kartě Domů tlačítko

Kopírovat formát, které se použije pro

kopírování vzhledu z jednoho místa

v dokumentu na jiné místo, tedy z textu na text,

z obrázku na obrázek atd. Postup kopírování

formátu je zcela jiný než při kopírování

objektu, postupujeme takto:

1. označíme zdrojový text

(„vezmeme plechovku s barvou“),

2. stiskneme tlačítko Kopírovat formát

(„namočíme do plechovky štětec“),

3. označíme cílový text - je- klepnout, jinak musíme označit tažením

primárním tlačítkem celý blok textu („natřeme štětcem cíl“).

Schránka OBR. 5-17: PODOKNO

SCHRÁNKA


5.6 Práce s obrázky

V programu Microsoft Word můžeme vkládat do dokumentu různé

obrázky, které mohou buď doplňovat běžný text, dokonce může být celý

dokument vytvořen z obrázků. Při tvorbě takového dokumentu (leták apod.) je

vhodné i texty vkládat jako objekty, k tomu poslouží objekt WordArt nebo

textové pole. S takto vloženým textem se lépe manipuluje, což je důležité pro

celkovou kompozici. Tlačítka pro vložení obrázků najdeme na kartě Vložení

ve skupině IIlluussttrraaccee, tlačítka pro vkládání textových objektů na téže kartě ve

skupině TTeexxtt. Po vložení se do pásu karet doplní tzv. kontextová karta

Nástroje obrázku (Formát). Na ní pak najdeme tlačítka pro úpravu obrázku.

Vložení obrázku ze souboru využijeme zejména pro vkládání vlastních

fotografií. Po stisknutí tlačítka se otevře okno Vložení obrázku, které je

víceméně shodné s oknem Otevřít. Vybereme obrázek, který chceme vložit a

poklepáním na jeho miniaturu nebo označením miniatury a následným

klepnutím na tlačítko Otevřít vložíme obrázek do aktuálního místa

v dokumentu. V místě, kde byl kurzor, se objeví obrázek.

Dalším typem obrázku,

který můžeme využít, je klipart.

Klipartem se rozumí obrázek zařa-

zený do galerie klipartů. Po stisk-

nutí tlačítka Klipart se otevře po

pravé straně podokno Klipart, kde

můžeme zadat klíčové slovo, podle

kterého vyhledáme žánrové

obrázky s danou tématikou. Pokud

jste právě připojeni k Internetu,

nabízejí se kliparty rovněž z webu

Office.com. K listování mezi

výsledky hledání používáme po-

suvník, vybraný obrázek vložíme

do dokumentu poklepáním nebo

pomocí místní nabídky, kterou

rozvineme klepnutím pravým

tlačítkem do obrázku nebo

klepnutím levým tlačítkem do

modré lišty se šipkou na pravém

okraji straně aktivního (označe-

ného) obrázku. Stejně jako

obrázek, i klipart se vloží do

aktuálního místa v dokumentu

kurzoru v pozici Rovnoběžně

s textem. Praktické může být

zkopírování obrázku do schránky (volba Kopírovat v místní nabídce), ostatní

volby využijí spíše pokročilí uživatelé.

Obrázek

ze souboru

Klipart

OBR. 5-18: PODOKNO KLIPART


OBR. 5-19: OBRÁZEK A KLIPART PO VLOŽENÍ DO TEXTU

Nově vložený obrázek se chová „jako velké písmeno“ (může se stát, že

bude umístěn dokonce uvnitř slova, jako modré vlnky v obr. 5-19). Říkáme, že

se vložil v pozici Rovnoběžně s textem. Pokud má být obrázek mezi odstavci, je

vhodné vytvořit v daném místě volný řádek (Enterem), do něj vložit obrázek a

ponechat jej v této výchozí pozici. Obrázek pak snadno zarovnáme vlevo, na

střed nebo vpravo stejným způsobem jako klasický odstavec (tlačítky

v kartě Domů).

OBR. 5-20: VYBRANÁ KONTEXTOVÁ TLAČÍTKA ZE SKUPINY USPOŘÁDAT

Pokud potřebujeme obrázek umístit vedle textu nebo vytvořit

kompozici z většího množství obrázků, je vhodné bezprostředně po vložení

změnit pozici. Využijeme k tomu tlačítka v kontextové kartě ve skupině

UUssppoořřááddaatt. Tlačítko Zalamovat text

umožňuje zvolit různý způsob obtékání,

tlačítko Pozice změní obtékání na Obdélník a

navíc umístí obrázek na jednu z devíti

základních pozic ve stránce. Zvolením jakékoli

jiné pozice, než je Rovnoběžně s textem, se stane z obrázku plovoucí obrázek a

můžeme jím libovolně manipulovat myší. Text se bude k obrázku chovat

Pozice


v závislosti na zvolené pozici. V tomto odstavci je šermíř vlevo v pozici Těsné,

šermíř vpravo v pozici Obdélník13. U fotografií bude obojí obtékání vypadat

stejně (fotografie má tvar obdélníku). Pokud tvoříme kompozici, nezáleží na

zvoleném způsobu obtékání, jen důležité je nemít obrázky ve výchozí pozici

Rovnoběžně s textem. Šavle mezi šermíři je v pozici Za textem. V pozici je

nutné obrázek upravit (jas, barevnost, …), aby text zůstal čitelný.

Dva šermíře (dvě šavle) získáme tak, že obrázek zkopírujeme, umístíme

na novou pozici, otočíme pomocí tlačítka Otočit ve skupině UUssppoořřááddaatt

v kontextové kartě Formát (zde PŘEKLOPIT VODOROVNĚ), případně zarovnáme

(tlačítko Zarovnat –

Ostatní méně časté pozice si snadno odvodíte nebo vyzkoušíte.

Obecně platí, že upravujeme vždy obrázek, který je aktivní, tedy ten, u

něhož vidíme úchyty. Je možné upravovat více obrázků současně, společně je

označíme postupným klepáním na obrázky za současného přidržení Ctrl.

Pro úpravu obrázků můžeme využít tlačítka ve skupinách UUpprraavviitt a

SSttyyllyy oobbrráázzkkůů na kontextové kartě. Kombinací je nesčetné množství, můžete se

inspirovat ukázkami, ke kterým je připojen popis postupu úprav ()

OBR. 5-21: UKÁZKY ÚPRAV OBRÁZKŮ

Fotografie Obrázek

úprava velikosti myší

otočení myší

Grafické efekty: Cement

Styly obrázků: Stín v perspektivě, bílý

Oříznout; Oříznout na obrazec: Plaketa

Ohraničení obrázku: barva v tónu

fotografie

Automatické opravy: jas + 40, kontrast

+ 40 (vpravo dole)

Barva: vhodný tón

Styly obrázků: Složený rámeček, černý

Efekty obrázků; Otočení v prostoru:

Mimo osu 2 doleva

Efekty obrázků; Stín:

V perspektivě - diagonálně, vlevo dole

Bezprostředně po vložení obrázku (nebo vždy po klepnutí na obrázek) uvidíme

po okrajích obrázku kulaté světlé značky v rozích, hranaté světlé značky

uprostřed stran a kulatou zelenou značku nad horní stranou. Tyto značky

nazýváme úchyty.

13

Rozdíl ve stylu obtékání vynikne pouze při zarovnání textu do bloku.

Úpravy

obrázků

Úpravy

obrázku

pomocí myši


ŠIPKA

OBR. 5-22: ÚPRAVY POZICE A VELIKOSTI OBRÁZKU MYŠÍ

Po ukázání myší změní ukazatel myši svůj tvar, ten naznačuje, jakou

akci budeme provádět, pokud v tuto chvíli začneme táhnout myší. Přesné

funkce myši v jednotlivých místech jsou popsané v obr. 5-22.

Text můžeme zatraktivnit také vložením obrazců. Narozdíl od obrázků

se vloží v pozici Před textem. Obrazce upravujeme stejně jako

obrázky, k dispozici máme kontextovou kartu Nástroje

kreslení (Formát). K formátování využíváme Styly obrazců,

dále můžeme zvolit různé výplně, například texturu (šipka má

výplň Kapky vody a je obtékána Těsně). Textura uvnitř tvaru je vlastně

obrázek, také po klepnutí na tvar vyplněný texturou jsou k dispozici jednak

kontextové nástroje obrázku (pro texturu), jednak nástroje kreslení (pro tvar

šipka). Text napsaný uvnitř šipky je přidán přes místní nabídku (volba Přidat

text). Změnou velikosti tvaru se nezmění velikost písma vepsaného textu.

Mezi obrazci najdeme i zajímavé čáry (obr. 5-23):

OBR. 5-23: ZAJÍMAVÉ ČÁRY

Většina automatických tvarů má kromě tradičních úchytů ještě žluté

úchyty, které umožňují deformovat proporce.

Obrazce


OBR. 5-24: DEFORMACE TVARU ŠIPKA

Po klepnutí na tlačítko Textové pole ve skupině TTeexxtt na kartě Vložení

se rozevře galerie předdefinovaných textových polí (každé má nastavenou

barevnost, velikost, umístění, formátování textu). Dole pod ukázkami je volba

NAKRESLIT TEXTOVÉ POLE, která vloží textové pole s bílou výplní a tenkým

černým ohraničením do místa, kde klepneme myší. Následně můžeme nastavit

všechny vlastnosti ručně, podle svých představ, včetně úpravy velikosti a

umístění. Textové pole bude v pozici Před textem, to nám, zejména v letácích,

nebude vadit, jinak můžeme styl zalamování textu změnit.

Je-li textové pole aktivní, zobrazí se kontextové nástroje – Nástroje

kreslení (Formát). Těmito nástroji

můžeme upravovat vzhled obdélníku

pomocí tlačítek ve skupině SSttyyllyy oobbrraazzccůů

aa VVeelliikkoosstt, chování tvaru tlačítky ve

skupině UUssppoořřááddaatt nebo formátování text

tlačítky ve skupině SSttyyllyy WWoorrddAArrtt a TTeexxtt..

Uvnitř textového pole můžeme editovat

text běžným způsobem. Formátovat

můžeme jako běžný text (vlastnosti písma

a odstavce). K úpravám pozice a umístění

pomocí myši používáme stejné postupy

jako při práci s obrázky s tím rozdílem, že

přesouvat pole musíme tažením za okraj.

Uvnitř textového pole totiž vždy

pracujeme s textem. Obdobně se chovají tvary, s přidaným textem (viz nahoře).

Podobně jako máme předvolené kombinace textových polí, existuje i

nabídka kombinací textového formátování, kterou nazýváme WordArt. Buď

můžeme jako WordArt zformátovat text v běžném textovém poli (viz nahoře)

nebo můžeme rovnou vložit WordArt stejnojmenným

tlačítkem. Tehdy se vloží textové pole s výplní Bez

výplně, s obrysem Bez a objekt se vloží v pozici Před

textem. Kontextové nástroje kreslení umožňují

formátovat nejen text, ale také tvar (obdélník) stejnými volbami jako u

textového pole (ukázkový WordArt má tmavou výplň, bílý obrys čarou silnou

4,5 bodu, styl čáry je hranatě tečkovaná).

Textové pole

WordArt

WordArt

Toto textové pole je:

formátováno pomocí Stylů obrazců,

ta to čás t tex tu je upravena sty lem WordArt ,

text je zarovnán svisle na střed (tlačítkem v kontextové kartě), vodorovně na (tlačítkem v kartě Domů), upraven odrážkami,

na tvar je aplikován efekt zkosení. textové pole je obtékáno jako obdélník

Documents

Základy editace textu v programu WordPad a Mircorosoft Word 2010