ARMEX PUBLISHING s.r.o. DW\l prof. JUDr. Miroslav Protivinsk, DrSc. JUDr. Karel Recenzent: JUDr. Jan , ZAKLADY KRIMINALISTIKY text a vych odbornch kol TRIVIS koly a Vy odborn kola prevence kriminality a krizovho 2007 prof. JUDr. Mi roslav Protivinsk, DrSc., 2007 JUDr. Karel 2007 Recenzent: plk. JUDr. Jan Zklady kriminalistiky 2. vydn ARMEX PUBLlSHING s.r.o., 2007 ISBN 978-80-86795-50-8 Vechna prva jsou vyhrazena. Bez vslovnho psemnho souhlasu prv nesm bt tato publikace ani dn jej rozmnoovna jakmikoliv a v jakkoliv dle nesm bt jinak Poruovn autorskho prva je trestnm a zakld nrok na nhradu kody. Obsah OBSAH I. Obecn kriminalistiky 1.1. vod do kriminalistiky ................................................................................................... 6 1.2. Kriminalistick o trestnm ....................................................................... 8 1.3. Kriminalistick o stopch .................................................................................. 12 1.4. Kriminalistick identifikace ........................................................................................... 20 II. Kriminalistick technika 2.1. 2.2. 2.3. 2.3.1. 2.3.2. 2.3.3. 2.3.4. 2.3.5. 2.3.6. 2.3.7. 2.4. 2.4.1. 2.4.2. 2.4.3. 2.5. 2.5.1. 2.5.2. 2.5.3. 2.5.4. Obecn charakteristika ................................................................................................. . Kriminalistick dokumentace ..................................................................................... . Metody identifikace osob ............................................................................................. . Portrtn identifikace ..................................................................................................... . Daktyloskopie .................................................................................................................. . Identifikace osob podle psma ................................................................... . Kriminalistick biologie a antropologie ................................................................... . Audioexpertiza (fonoskopie) ...................................................................................... . Odorologie ........................................................................................................................ . Trasologie .......................................................................................................................... . Metody identifikace ............................................................................................... . Mechanoskopie ............................................................................................................... . Kriminalistick balistika ................................................................................................ . Kriminalistick pyrotechnika ....................................................................................... . Diagnostick metody ..................................................................................................... . Kriminalistick grafick diagnostika .......................................................................... . Kriminalistick zkoumn vad kovovch a nekovovch ................... . Kriminalistick chemie .................................................................................................. . Mikrostopy ........................................................................................................................ . III. Kriminalistick taktika 25 29 31 31 34 37 42 46 49 52 55 55 60 65 67 67 70 71 73 3.1. Kriminalistick verze ....................................................................................................... 76 3.2. Ohledn ............................................................................................................................. 79 3.3. Vslech a konfrontace .................................................................................................... 84 3.4. Rekognice .......................................................................................................................... 89 3.5. pokus ............................................................................................................ 93 3.6. Rekonstrukce .................................................................................................................... 96 3.7. Ptrn ................................................................................................................................. 98 3.8. Taktika zadren ................................................................................................................ 100 3 Obsah IV. Metodika trestnch 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8. 4.9. 4.10. 4.11. 4.12. 4.13. Podstata, vznam a struktura metodiky jednotlivch trestnch ..................................................................................................... . Metodika vrad ......................................................................................... . Metodika loupe ..................................................................................... . Metodika krde ..................................................................................... . Metodika sexulnch trestnch ................................................. .. Metodika .................................................................................. . M d'k v v " d ' k ' . I' eto I a vysetrovam rogove nmma Ity ........................................................... ... . Metodika kriminality a korupce ............................... .. Metodika dopravnch nehod ............................................. . Metodika ekologick kriminality ........................................................ .. Metodika a havri .................................................. . Metodika protiprvnch mldee ................................................ . Metodika organizovan kriminality ................................................... .. 103 105 110 116 118 123 126 129 136 140 142 145 148 Seznam pouit literatury ............................................................................................................. 151 4 Obecn kriminalistiky I. OBECN KRIMINALISTIKY 1.1. vod do kriminalistiky 1.1.1. kriminalistiky kriminalistiky jako disciplny je zkoumn dvou zkonitost: 1. zkonitost vzniku, trvn a zniku stop a jinch kriminalisticky relevantnch infor-mac o spchanch trestnch 2. zkonitost vyhledvn, a zkoumn stop a jinch kriminalisticky re-levantnch informac o spchanch trestnch pojmem kriminalistiky je stopa, je zdrojem informac o spchanm trest-nm nebo jin kriminalisticky relevantn udlosti, a tedy i vchodiskem pro jejich po-znn, tj. a Stopy, jako v materilnm a ve lid, vznikaj a proto je dna monost poznat a objasnit trestn Aby se vak tato monost stala mus bt stopy nalezeny, z nich relevantn informace a prokzna souvislost s vy- udlost. Vznikl stopy se uchovvaj v materilnm i ve lid, a po se znehodnocuj nebo zanikaj v okolnost. 1.1.2. Msto krimi nalistiky v systmu Kr iminalisti ka j e samostatn obor vysoce interdisciplinrn povahy. Rozvj se a pln svou funkci na toho, e a aplikuje po-z otky jinch psychologie), fyziky, chemie, biologie) i technickch nauky o materilech). obory, tj. obory, k nim m kriminalistika nejble, protoe pln ana-logickou funkci, i kdy odlinmi metodami a jsou: 6 Kriminologie, kter zkoum stav, dynamiku a kriminality, osob-nost pachatele a prevenci kriminality. Viktimologie (nauka o trestnho kter je povaovna za krimi-nologie. Trestn prvo hmotn a procesn Kriminalistika mus respektovat a S tmto prvnm m kriminalistika analogickou funkci (chrnit trestnou ale pln ji jinmi metodami a Trestn prvo hmotn a procesn vyuv normativn postupy, kdeto kriminalistika postupy technick, taktick, metodick a Policejn prvo Gako sprvnho prva) upravuje postupy policie za-hjenm trestnho sthn a ptrac Forenzn disciplny jako je soudn soudn psychiatrie, soudn psychologie, soudn sexuologie, soudn chemie, soudn inenrstv. Tyto obory se ze svch discipln a svou znaleckou se zce k trestnmu procesu a kriminalistice. -Obecn kriminalistiky 1.1.3. Systm kriminalistiky V odborn kriminalistick jsou systmy kriminalistiky. Pro tohoto materilu uvdme tento systm: I. Obecn kriminalistiky. II. Kriminalistick technika (technick a kriminalistick metody). III. Kriminalistick taktika. IV. Metodika odhalovn, a prevence jednotlivch trestnch Jako dal kriminalistiky se v poslednch letech formovat kriminalistick stra-tegie, kter by se kriminalistickou technikou, taktikou a metodikou ze-jmna v boji s terorismem a organizovanm 1.1.4. Metody kriminalistick 7. Obecn poznvac metody: generalizace, abstrakce, indukce, dedukce pozorovn, popisovn, srovnvn, experiment, modelovn. 2. Metody z jinch discipln: fyzikln, chemick, biologick, an-tropologick, psychologick, sociologick, matematick aj . .3'. Specifick metody kriminalistickho poznn: a) z kriminalistick a praxe; b) aplikace jinch (psychologie, fyziky, chemie, biologie aj.). Bez specifickch metod by byl nemysliteln kriminalistick v-zkum, na jeho kriminalistick vypracovv pro kriminalistickou praxi nov metody, a postupy odhalovn, a prevence trestn 1.1.5. funkce kriminalistiky Kriminalistika jako disciplna k potirn kriminality tm, e vypracovv pro policii, justici a znalce efektivn metody, a postupy odhalo-vn, i trestn Jej funkci lze i v tom, e zkoum efektivnost procesnch jimi jsou zskvny v trestnm a podv nvrhy de lege ferenda na jejich zdokonalen (viz za-pracovn zvltnch dokazovn v 104a a 104e do novely trest-nho platn od 1. 1. 2002). 1.1.6. Pojem kriminalistiky lze tedy definovat kriminalistiku takto: Kriminalistika je samostatn obor, kter slou a sttu trestnou tm, e: a) zkonitosti vzniku, trvn i zniku stop a zkonitosti jejich vyhled-vn, a zkoumn; b) a na poznn zkonitost vypracovv - podle trestnho zkona a trestnho - metody, postupy a pro odhalo-vn, a trestn Kontroln otzky: 1. Co je kriminalistiky jako disciplny? 2. je stopa pojmem kriminalistiky? 7 II I Obecn kriminalistiky 3. Jak je msto kriminalistiky v systmu 4. V interdisciplinrnost kriminalistiky? 5. Charakterizujte systm kriminalistiky. 6. Vyjmenujte metody kriminalistick 7. Charakterizujte funkci kriminalistiky. 8. Definujte pojem kriminalistiky. 1.2. Kriminalistick o trestnm 1.2.1. Kriminalistick charakteristika trestnho Kriminalistick charakteristika trestnho je popisem kriminalisticky vznamnch vlastnost trestnho kter nejvce proces tvorby stop i proces poznn trestnho Kriminalistick charakteristika trestnho obsahuje tyto prvky: 1. pchn trestnho 2. kriminln situace, 3. osobnostn rysy pachatele, 4. osobnostn rysy trestnho 5. motiv (u trestnch Kriminalistick charakteristika trestnho m vznam pro vypracovn me-todik jednotlivch trestnch 8 1.2.2. pchn (modus operandi) trestnho 1.2.2.1. Komponenty pchn rozliujeme takto: komponenty neboli akty, ktermi projevuje pachatel svou aktivitu navenek. Jsou to: ./ akty somatick a motorick (pracovni pohyby, dreni a gestikulace, mimika); ./ psychick akty vhodnho objektu, volba doby apod.). komponenty, tj. pouit pachatelem nstroje, dopravn maskovn, listiny aj.). 1.2.2.2. Determinanty pchn jsou objektivn i subjektivn. Objektivn determinanty jsou zcela nezvisl na pachateli. Jsou to: ./ podmnky (makrosociln, a jeho hos- a sociln mikrosociln, party, naruen rodina, ./ toku (jsou-Ii toku penze, je rozdln modus operandi podle toho, zda jsou v trezoru nebo jen v zsuvce; je-Ii toku auto, je rozdln modus operandi podle technickho vozidla); ./ vztah mezi pachatelem a toku, mstem (zn-Ii na- pachatel zvyklosti zvolit vhodnou dobu krdee; zn-Ii se pa-chatel s se maskuje, aby nebyl poznn, nebo zavrad, Obecn . i alisti aby se zbavil svho ; zn -Ii pachatel bytov krdee nejen byt, nbr i to, kde se nachzej penze a jin cennosti, jde "najisto" a nezanechv po stopy hlednQ; ,/ msto ajeho podmnky ( tern usnadn pachateli spchn vrady i ukryt mrtvoly nebo zahrabnm; stavu, kter se nachz na odlehl m a v n pracuje jen jedna se jev pa-chateli loupee ne nachzejc se na frekventovanm ,/ spchn a obsluhy benzinovch pacch stanic bvaj v kdy je ji k dispozici trba a kdy je sm bez tj. zpravidla pracovn doby); ,/ dostupnost a povaha ke spchn tj. zbran, motorovch vozidel, maskovn apod. (nem-Ii pachatel mo-nost obstarat si z je nucen spchn msto paln pout krtidlo); ,/ existence M-Ii pachatel spolupachatele, pomocnky nebo kupnky, m to vhody (lze spchat rychleji, odcizit mno-stv apod.) i nevhody (vznik vce stop, mus se o jeden z nich bt odhalen a apod.). Subjektivn determinanty vyplvaj z osoby a osobnosti pachatele. Jsou to: ,/ somatick vlastnosti konstituce, fyzick sla, pohyblivost, ovldn bo-jovch aj.); ,/ psychick vlastnosti, psychomotorick schopnosti hmat, plhn do vky, rychl intelektov (rozumov) schopnosti (viz sk a machinace, kriminalita, sloit podvody), charakterov vlastnosti (sobectv, chamtivost, krutost aj.), temperament houev-natost, chladnokrevnost aj.), zjmy toku u majetkovch a sexulnch), psychick poruchy a choroby schizofrenici jsou brutln, oligofrenici /slabomysln/ jednaj velmi ,/ pachatele mlad pachatel se projevuj malou rafinovanost spolupachatelstvm, vandalismem, mstem blzkm jejich bydliti, v- kradench nikoliv podle jejich hodnoty); ,/ pohlav pachatele u en se projevuje mal plnovitost, ni agresivita, spolupachatelstv, jednodu proveden ,/ kriminln zkuenost pachatele (opakovn trestn tj. re-cidiva, vede ke zdokonalovn pchn i zskn zkuenost o postupu policie a soudu; dovedou proto lpe utajovat spchan zahlazovat stopy apod.); ,/ pachatelova a pracovn kvalifikace kvalifikace nka lze vyut pro krdee vloupnm, kvalifikace automechanika pro krdee motorovch vozidel, kvalifikace odbornka pro pchn sloitch po- 1.2.2.3. Vznam pchn trestnho pro kriminalistiku Na poznn spchn trestnho lze poznvat dal prvky trestnho pchn trestnho m vznam pro tvorbu verz; pro kriminalistickou evidenci "modus operandi systm" (MOS), kter se skld devm z evidence znmch a evidence trestnch 9 Obecn kriminalistiky pro kriminalistickou identifikaci; pro kriminalistickou prevenci. Bli tto problematiky je uvedeno v dalch kapitolch. V policejn praxi existuj ji automatizovan systmy zaloen na modu ope-randi pachatele, kanadsk Viclas k profilovn a vytipovn pachatele sriovch vrad, aj. 1.2.3. Kriminln situace Kriminln situac rozumme souhrn a podmnek, za nichje spchn trestn Jsou to Demografick a topografick podmnky msta - hustota osdlen, frekvence pohybu lid, hustota dopravn apod. loupen tran-sportu zablokovnm transportnho vozidla jinmi motorovmi vozidly). Fyzikln, chemick a biologick vlastnosti msta a dalch hmotnch nosi- stop (morfologie povrchu vozovky, na nich vznikaj stopy apod.). spchn trestnho loupen stanice nebo v noci, kdy ji bylo dosaeno vysok trby a je u stanice sm bez z- Meteorologick podmnky (tyto podmnky monost vzniku stop i j ej ich kvalitu a trvanli vost). 1.2.4. Kriminalistick o pachateli Kriminalistika se studiu takovch vlastnost kter maj vznam pro vypracovn metod boje s kriminalitou. Jedn se o vlastnosti pachatele, kter tvorbu stop, jeho chovn v jsou charakteristick pro typick pachatele druhu trestnch Vlastnosti pachatele tvorbu stop tedy i pachatel, m celou druhovch a individulnch vlastnost, ktermi stopy nebo kter se ve stopch odrej, zobrazuj. Jsou to vlast-nosti statick a dynamick, vlastnosti papilrnch lini, vlastnosti rukopisu a psemnho pro-jevu, vlastnosti hlasu a vlastnosti pachu, vlastnosti vlastnosti biologickch ma- (krve, jinch tekutin apod.), pchn kter je zvisl na jeho osobnch a osobnostnch vlastnostech. Dky obsahu stop lze pachatele identifikovat a spchan objasnit. rysy se projevuj tak u typickho pachatele druhu trestnch loupe a krde (vlou-pn do vloupn do motorovch vozidel, kapesnch krde), aj. Vlastnosti pachatele jeho chovn v je poznat postoj pachatele ke spchanmu tj. zda spchn lituje anebo nikoliv, poznat postoj pachatele k doznn, tj. zda je pravdiv nikoliv. Pachatel prov konflikt, do kterho mus kriminalista za-shnout, adekvtn stimulac apelovat na vy mravn city pachatele, aby zjistil prav-div skutkov stav. Velk vznam m i pachatelem a skrvn se, nebo fingovn zastraovn nebo ke 10 e-d, Obecn kriminalistiky v trestnm vyhroovnm, podpl cenm apod., vyvolvnm dezinformac v mdich, nemoci, duevn choroby apod.) . Psychologick profilovn pachatele Na sestaven tzv. psychologickho portrtu pachatele se zpravidla podl psycholog a kri-minalista, i sexuolog, psychiatr, soudn resp. i dal odbornk. Informace o ne-znmm pachateli se odvozuj z ohledn vce mst stop a jinch sp-chn motivace, pachatele k aj. Tato metoda je vyuiteln u pchanch vrad, pohlavnch zneuit, spojench s vydrnm, vyhroovn poloenm bomb (nstranch vbu-nch apod. Sestaven psychologick portrt pachatele by obsahovat ty charakteris-tiky, kter se zpravidla projevuj v jeho kadodennm a jsou snadno pozoro-vateln nebo npadn. Policie vyuv k profilovni technologi zpracovn dat. Nae policie vyuv metodologie americk FBI. V jednom ze USA se vyskytly telefonick i psemn o poloen bomby v obchodnch domech. Obchodn domy musely bt vdy vyklizeny, bomby hledny a byly nalezeny. V poslednch dolo i k vbuchu, ale nikdo nebyl us-mrcen nebo Podle obsahu psemnch i se-strojen nstranch vbunch nechala policie sestavit psychologick profil pa-chatele, aby v okruhu jakch osob ho m hledat. V tomto vak policii pomohl bratr pachatele, kter oznmenm, e pachatelem je jeho bratr, svmu bratrovi pomoci ne dojde v dalch k usmr-cen nevinnch osob a bratr bude pak odsouzen a k trestu smrti. Bombov toky za- pachatel na obchodn domy firmy, u kter lta pracoval a zskal nemoc z povoln, ale firma vyhrla soudn spor a nevyplatila mu poadovanou nhradu. Kdy policie porovnala sestaven psychologick profi/ pachatele se pachate-lem, zjistila, e tento profi/ z devadesti procent odpovd profes, lnm, zjmy, nenvist k majiteli napadanch apod.) a mohl vst k jeho vytipo-vn. Policie by vak musela odhalovat pachatele podle psychologickho profi/u velmi dlouhou dobu, od pokozen firmy odchzelo na zem USA ze tisce lid a se stovkami vedla firma i jin soudn spory. 1.2.5. Kriminalistick o Vedle oboru viktimologie, kter je povaovn za kriminologie, se v po-slednch letech kriminalistick viktimologie, je se na konkrtn osobu jako konkrtnho trestnho a na konkrtn jmu, kterou a to jak jmu primrn (odcizen majetku, jmu na zdrav), tak sekundrn, tj. nslednou (nevhodn reakce okol, rodiny, tisku, policie, aj.). Z hlediska kriminalistick viktimologie jsou vznamn tyto dva aspekty: 1) podl na rozhodnut pachatele spchat Tento podl bt vyvoln jed na k povolnm (ena za pokladn v po- stavu, obsluha benzinov stanice, jednak 1 1 Obecn kriminalistiky viktimnim chovnm (mu plat v hostinci tratu tak, e je v jeho mnostv a po odchodu je majitelka bytu na neznm a je oloupena apod.). tohoto podlu m v-znam zejmna pro dal prevenci trestn 2) Vztah mezi a pachatelem Vztah mezi a pachatelem existovat ji vztah pracovn, sousedsk aj.), ale se tak formovat a respektive i po tzv. stockholmsk syndrom vyvolv sympatie k pachateli, bankovn lou-pee). Druh a intenzita vztahu k pachateli to: zda oznm trestn (ihned nikoliv; jak se bude podlet na dokazovn v trestnm v roli ovem mt jinch nechce oznmit a napomhat k jeho strach z pomsty pachatele nebo jeho lid; vyplvajc z publicity v policii a orgny (tzv. po soudech, trest minimln nebo dn); obava, e mohou bt kompromitujc okolnosti o samotn Proto jsou trestnch k dispozici psychologick poradny, Bl kruh kruh telefonick linky aj. Kontroln otzky: 1. Vyjmenujte prvky kriminalistick charakteristiky trestnho 2. Vyjmenujte komponenty a determinanty pchn trestnho 3. V vznam pchn trestnho 4. Co rozumme kriminln situac? 5. V vznam kriminalistickho o pachateli? 6. Jak vznam m kriminalistick o 1.3. Kriminalistick o stopch 1.3.1. Zkonitosti vzniku, uchovn a zniku kriminalistickch stop Kriminalistika chpe udlost trestnho jako jeden z materilnch objektivn reality, kter zpravidla ve vzjemnm dvou na jedn pachatele a jm pouitch a na druh msta a na se na-chzejcch toku. Projevem (vsledkem) tohoto vzjemnho jsou v materilnm i ve lid, kter nazvme kriminalistickm stopami, protoe 12 a souvisej s udlost, obsahuj kriminalisticky a relevantn informace o skutkovch okol-nostech udlosti. lce v-) Obecn kriminalistiky odren objekt 1 odrazu 1 odrejc objekt projevy odrazu Schma pachatele na druh systm: -----.. pachatel jm pouit ----.. vlastnosti 1 msto (osoby a jako toku) 1 v materilnm (hmotn stopy) ve lid stopy) Analogicky mohou toku (msto osoby, na prv systm, tj. na pachatele a jm pouit V kriminalistick praxi bvaj nazvny stopami. Zkladnm kriminalistickch stop je tedy rozlien stop materilnch a stop pa- Kriminalistick stopy hmotn i vznikaj Podle sv povahy se ucho-vvaj del nebo krat dobu a zanikaj z hmotn (materiln) stopy zanikaj: klimatickch aj. vtr apod.); vlivem vlastnost stopy nebo hmotnho nositele stopy rozkladem biologickho materilu, koroz aj.); myslnm zainteresovanou osobou pachatelem), nemyslnm pokozenm jinou osobou pokozenm). stopy zanikaj zapomenutm. 1 3 Obecn kriminalistiky 1.3.2. Materiln nositel kriminalistickch stop a jejich obsah Kad materiln stopa m svho hmotnho nositele. zkuenosti ukazuj, e materiln stopy vznikaj hmoty, potu z papilrnch lini krve, ejakultu, textil-nch vlken, zplodin, lomku systmu apod., kter ulp na hmotnm nositeli; energie, kynetick (vtisk podeve obuvi v seinut stopa na rmu apod.). V vznik stopa tm, e hmotn nosi-tel je deformovn; struktury hmotnho nositele stopy, resp. i objektu stopu, tepelnm Ve se nachz kriminalisticky relevantn informace o objektu, kter stopu vy- Informace je obsaena: v v jej krevn skupinov vlastnosti, pro-fil DNA, druh trhaviny, druh drogy aj.), anebo (tvar potnho otisku prstu); v deformaci hmotnho nositele, vtisku podeve obuvi v seinut z- u zmku nebo v obojm, tj. jak v tak v deformaci hmotnho nositele vtisk prstu krv do tmelu). Hmotnm nositelem stop je ed mozkov a psychofyziologick pro-cesy V procesu trestnch pln tedy kriminalistick stopy funkci originlu, tj. zastupuj pachatele a jm pouit v procesu poznvn trestnch Pro kriminalisty a jsou trestn vdy udlostmi mi nulmi, kter mo-hou poznat a objasnit jen stop a jinch je v souvislosti s trestnm vznikly. Kriminalistick stopy souvisej nejen s vlastnm provedenm trestnho nbr i s jeho tipovnm stavu, obstarnm kukly, spolupachatele apod.) a s jednnm pachatele po spchn zahlazovnm stop, obstarvnm alibi, ukrytm odcizench apod.) 1.3.3. Pojem a vznam kriminalistickch stop Kriminalistick stopa je v materilnm nebo ve kter: a souvis s udlost; obsahuje kriminalisticky a (nebo) relevantn informaci; je zjistiteln a vyuiteln dostupnmi kriminalistickmi technic-kmi, taktickmi) metodami, a postupy. Vznam kriminalistickch stop v tom, e na informac obsaench ve stopch lze objasnit udlost, zjistit pachatele, prokzat mu vinu a ho potrestat. S kriminalistickmi stopami pracuj proto nejen policejn orgny, a znalci, nbr i sttn zstupci a soudy. Materiln stopy jsou podle trestnho jednm z Informace z nich jednak sami policist, jednak znalci. S stopami pra-cuj orgny v trestnm zejmna vslech a a identi-fikaci osob a znovupoznnm (rekognic). 14 , l le I ah e ti /-lp ;1-o Obecn kriminolisti 1.3.4. materilnch kriminalistickch stop Kriminalistick materiln stopy lze podle hledisek. Dvme len podle obsahu stop s k mechanismu jejich vzniku: 1.3.4.1. Stopy s informac o vlastnostech odrenho objektu Tyto stopy vznikaj jak hmoty, tak deformac hmotnho nositele. Jejich zobra-zen je zrcadlov, tj. lev strana odrenho objektu je ve na prav a jeho prav strana je na lev stopy. se na stopy: 1. statick (vznikaj kontaktem bez posuvu): a) plon: - navrstven (otisk), potn otisk prstu (obr. 1,2); . .:ll. ' F Obr. 1. Prkem potn otisk na umakartov desce Obr. 2. Prkem potn otisk prstu na 15 Obecn kriminalistiky 16 nebo odvrstven (odtisk), papilrn linie prstu na zaprenm vp-nem, moukou apod. (obr. 3); Obr. 3. Stopa papilrnch lini odvrstvenm prkov barvy perifern (obrys), sypk hmota spadl z obuvi po vstupu do mstnosti nebo stopa msta po ze zapren plochy (obr. 4); . . ; . ' .. ". *9" " Obr. 4. Perifern stopa po nstroji, kter na leel del dobu b) objemov (vtisky) - vtisk podeve obuvi v tyto stopy maj t prosto-rov obrcen relifu, tj. vyvenina odrenho objektu je prohlubeninou ve a jeho prohlubenina je vyveninou ve (obr. 5); p-Obr. 5. Vtisk podeve obuvi v 2. dynamick: a) plon: - navrstven, brzdn stopa pry pneumatiky; Obecn kriminalistiky - odvrstven, brzdn stopa povrchu vozovky kolem nebo jinou vozidla (obr. 6); Obr. 6. Brzdn stopa motorovho vozidla b) objemov (maj tak prostorov obrcen relifu): rhy, na karoserii motorovho vozidla, diamantem na skle apod. (obr. 7); 17 " I . i i ll!; ; . 1 1 ! 1' 1111 '" I I " : lili ll! I '1 1Ii' 'II 'II I, II ' " I Obecn kriminalistiky 18 Obr. 7. Rha po nstroji u zmku senut, brzda rh na kovu nebo tvrdm (obr. 8) ; plechu karoserie vozidla. Obr. 8. Stopa seinut nstroje na kovovm 1.3.4.2. Stopy s informac o vlastnostech objektu a) stopy drobnch ltek pevnch vlasy, textiln vlkna, krystal ick droga, lomek systmu aj.); b) stopy ltek kapalnch krve, ejakultu, toxickch tekutin, drog pro apli-kaci aj.); c) stopy ltek plynnch pachu pachatele, pachu vbunin, toxickch hmot aj.). Obecn kriminalistiky 1.3.4.3. Stopy S informac o a pohybovch vlastnostech odrenho objektu a) stopy b) stopy rukopisu a psemnho projevu; c) stopy hlasu a d) stopy jinch a dynamickch vlastnost a psan na stroji, chovn na 1.3.4.4. Stopy obsahujc jnou informaci 1. stopy se sdruenou informac o i vlastnostech objektu me-chanicky celku, lomky skla motorovho vozidla, trky dokladu nebo listiny) - obr. 9; " , ''- \A _ Obr. 9. Stopy mechanicky cel ku 2. stopy prostorov polohy zmizen a objeven 3. stopy apod. Kontroln otzky: 1. Jak chpe kriminalistika udlost trestnho 2. Co rozumte zkonitostmi vzniku, uchovn a zniku stop? 3. Ja k vznikaj materiln stopy a kde je v nich obsaena kriminalisticky relevantn informace? 4. Definujte pojem kri mi nali stick stopy. 5. V vznam kriminali stickch stop? 6. Jak se materiln stopy podle jejich obsahu? 7. Jak se materiln stopy s informac o vlastnostech odrenho objektu? 8. Ja k se materil n stopy s informac o vlastnostech objektu? 9. Jak se materiln stopy s informac o a pohybovch vlastnostech od-renho objektu? 10. Co do stop s jinou informac? 19 Obecn kriminalistiky 1.4. Kriminalistick identifikace 1.4.1. Teoretick vchodiska a objekty kriminalistick identifikace Teoretick vchodiska kriminalistick identifikace, z nich vyplv, kter objekty materi-ln reality mohou bt pro kriminalistickho poznn a do-kazovn v trestnm jsou 1) Individulnost mohou bt jen objekty, kter maj nejen skupinov, nbr i in-dividuln vlastnosti. Takovmi objekty jsou osoby, a geometricky ohrani- tedy nikoliv ltky sypk, kapaln a plynn. Individuln vlastnosti osob a jsou dny jejich zrozenm a dalm vvojem, indivi-duln vlastnosti geomet ricky obuvi, zbran aj.) vznikaj jejich vrobou, pouvnm, drbou, opravami apod. Nejvce individulnch vlast nost vykazuj osoby. Jde o viditeln vlast-nosti, odlin papilrn li nie, hlas, rukopis, profil DNA, pach aj. 2) Odrazitelnost vlastnost v souvislosti s trestnm Skupinov a individuln vlastnosti osob a se v souvislosti s trestnm odr-ej v mat erilnch stopch ve stopch papilrnch lini, v krevnch stopch, ve sto-pch podeve obuvi aj.) i stopch viditeln znaky pachatele aj.). l) Relativn stlost vlastnost Vlastnosti objektu (osoby nebo kter stopu mus bt stl. Znamen to, e se nesm v mezi stopy a provedenm konu. Jako dlouhodob stlosti individulnch vlastnost lze uvst vlastnosti papilrnch lini; jako krtk stlosti vlastnost lze vlastnosti pode-ve obuvi, v n pachatel po spchanm trestnm chodil po staveniti nebo 1.4.2. Cl, vsledky a formy kriminalistick identifikace Clem kriminalistick identifikace je ztotonit (identifikovat) konkrtn objekt, tj. kon-krtn osobu nebo Vsledkem kriminalistick identifikace je: 20 dovren identifikace, tj. objektu nebo jeho totonosti; nebo nedovren identifikace, tj. pouh skupinov (rodov, druhov) slunosti objektu, druhu obuvi, re paln apod.; respektive konstatovn, e ze stopy nelze dnou relevantn informaci. Formy kriminalistick identifikace jsou znaleck identifikace, kterou provd znalec (expert) pomoc metod, a znalec na Kriminalistickm stavu Policie v Praze; tzv. laick identifikace, tj. znovupoznn osob a (pokozenou oso-bou nebo jinm rekognici . eri-jo-n-1i-'1 -Ij t -Obecn kriminalistiky 1.4.3. Podstata a abstraktn objekty kriminalistick identifikace Podstatou krimi nalistick identifikace je (srovnvac/J metoda. Objekt (osobu, o se domnvme, e mohl stopu trestnho nelze toti identifikovat jen podle stopy. Je nezbytn zskat od srovnvac materil (vzorek), pokusnou stopu, kter se porovn se stopou z msta nebo jej kopi fotografi, odlitkem, fli). Abstraktnm objektem kriminalistick identifikace je: jednak objekt tj . objekt (osoba, kter podrobujeme kriminalis-tick identifikaci, protoe se domnvme, e kriminalistickou stopu, jednak objekt tj. objekt, kter slou jako ke ob-jektu (osoby, Tmto objektem je: ./ jak stopa (kopie stopy), ./ tak srovnvac materil (vzorek), kter bt dvojho druhu: (a) ad hoc kontroln otisky pokusn stopa vy- a nbojnice z paln apod.; (b) tj. do zsoby evidovan otisky evidovan vy- a nbojnice z trestnch aj . Identifikace objektu se provd komparac (srovnnm) kter byly ve a ve srovnvacm materilu (vzorku). 1.4.4. Typick kriminalistick znaleck identifikace a jej pojem v kriminalistick praxi se vyskytuj tyto typick kriminalistick znaleck identifikace: 1) Identifikace objektu (osoby, komparac stopy (kopie stopy) se srovnvacm materilem ad hoc nebo To je 2) Identifikace objektu (osoby, komparac dvou vce stop z mst Jde o tzv. identifikaci neznmho pachatele nebo neznm (nstroje, sriovch trestnch 3) Identifikace neznm mrtvoly komparac dvou srovnvacch tj. ad hoc otisky mrtvoly) a (otisky daktylo-skopovan a evidovan osoby). Pojem kriminalistick znaleck identifikace lze tedy definovat takto: Kriminalistick znaleck identifikace je konkrtnch osob a kom-parac ve a ve srovnvacm materilu, nebo komparac dvou vce stop z mst komparac srovnvacho materi-lu ad hoc a 1.4.5. Metodika klasickho znaleckho zkoumn Do tto metodiky zahrnujeme a stadia kriminalistick znaleck identifikace. znaleck kriminalistick identifikace v tom, e se znalec seznm s otz-kami, kter mu poloil policejn orgn v dodn o proveden znaleckho zkoumn, prohldne si zaslan tj. stopu (kopii stopy) a srovnvac materil. V 2 1 .1 .' Obecn kriminalistiky rch kdy je k tomu specilnch odbornch znalost a si srovnvac materil sm, zaslanm nstrojem nebo palnou zbran (pokusn V prvm stadiu zkoum znalec zpravi dla stopu a pak srov-nvac materil. Smyslem tohoto zkoumn je zj istit souhrn ve a souhrn ve srovnvacm materilu (vzorku). Za iden- zna ky ve povaujeme odraen (zobrazen) individuln vl astnosti objektu, kter stopu Za znaky ve srovnvacm materilu povaujeme odraen (zobrazen) individuln vlastnosti objektu (osoby, o se do-mnvme, e mohl bt stopy na Ve druhm stadiu znalec srovnv souhrn ze stopy se souhrnem ze srovnvacho materil u. vyuv tyto klasick metody: 1) Poloen vedle sebe s vybodovnm a popsnm porovnn otisku prstu z msta s kontrolnm otiskem (obr. 10). ------------- --------------, Obr. 10. Porovnn otisku prstu z msta s kontrolnm otiskem prstu 2) Spojen zobrazen, fotografick zobrazen seinut stopy z msta se spoj s fotografi seinut stopy (obr. 11 a a 11 b). 22 - >ran rov-lch len-ktu, :n do-:m Obecn kriminalistiky Obr. 11 a a 11 b. Srovnn stop hasku v mikroskopu: al lomek plechu z msta se stopami nstroje a pokusn stopa zhotoven nstrojem v pltu a nstroj, bl mi krofotografie objemov stopy nstroje z msta cl mikrofotografie pokusn stopy nstrojem, dl snmek porovnn obou stop v mikroskopu - podl linie je teln spojen zobrazen 3) zobrozen, ident ifikaci obuvi se vyobrazen stopy opticky promtne do vyobrazen srovnvacho materi lu, nebo se vyobrazen stopy fl i srovnvacho materilu a posuzuj se shodn iden- znaky (obr. 12). Obr. 12. vyobrazen stopy obuvi fli srovnvacho materilu 4) Geometrick v podeve obuvi a ve srovnvacm materilu se vzdlenosti a hly (obr. 13). 23 Obecn kriminalistiky Obr. 13. Geometrick ve obuvi 5) Skldn v celek, skla listiny apod. Tyto klasick metody jsou v stle vce apl ikovny pomoc v- techniky, systmem analzy obrazu LUClA (viz dle). Pokud materil stopy a srovnvac vzorek analyzuj laboratorn modernch iden- nelze vsledek analzy povaovat za proces, ne- znaleck rezultt znalec. 24 Ve stadiu znalec dospv k e: 1) byl kriminalistick proces dovren, tj . a) objekt byl protoe souhrny ve a ve srov-nvacm materilu se shoduj. To znamen, e byl tzv. neopakovateln sou-hrn tj . souhrn kter se vy-skytovat u jinho obj ektu tho druhu, b) nebo byla jeho totonost, protoe se souhrny neshoduj; 2) anebo kriminalistick proces nebyl dovren, tj . byla pouze sku-pinov (rodov, druhov) objektu; 3) v danm nelze dn protoe obsah stopy j e Kontroln otzky: i .. Vyjmenujte teoretick vchodiska kri mi nal isti ck identif ikace. 2. Co je clem a vsledkem kriminalistick ident ifikace? 3. Vyj menujte zkladn formy kriminal isti ck identifikace. 4. vznam (srovnvacO metody pro kriminalistickou identifikaci. 5. Co je konkrtnm objektem kriminal istick identifikace a jak se abstraktn ob-j ekty kriminalistick identifikace? 6. Vyjmenujte typick kriminal istick znaleck identifi kace. 7. V kriminalistick znaleck identifikace? 8. V jakch stadich probh kriminalistick znaleck identifikace? 9. Vyjmenuj te klasick metody kriminalistick znal eck ident ifikace. -1-'-Kriminalistick techniko II. KRIMINALISTICK TECHNIKA 2.1 . Obecn charakteristika Pod pojmem kriminalistick technika rozumme nej en metody technick, nbr i Vedle technickch metod vyhledvn, a zkoumn jednotlivch materilnch stop sem tak metody a zkoumn stop a jinch 2.1.1. Metody a optickho zkoumn, jej ich je, e maj nedestruktivn charakter. k nim: lupy zpravidla a desetinsobn daktyloskopickch stop); mikroskopy: ./ laboratorn biologick mikroskop (ke zkoumn bi ol ogickch ./ binokulrn stereoskopick mikroskop (ke zkoumn textilnch vlken, sypkch ltek, kovovch je mon fotografick dokumentace - obr. 14); Obr. 14. Stereoskopick mikroskop MST 130 (Polsko) ./ mikroskop (m dva objektivy, lze pozorovat dva objekty a do-dlit v okul ru spojen zobrazen shodnch identifi-kaci palnch zbran; je mon fotografick dokumentace - obr. 15); 25 Kriminalistick technika 26 , ,.., Obr. 15. mikroskop s televiznm okruhem a fot ografickm .I metalografick mikroskop ke struktury kovovch po vy-brouen, a odleptn jej ich povrchu k prokzn havri a dopravnch nehod); .I mikroskopick systm analzy obrazu LUClA (optick je spojena s se speciali zovanm softwarem a vzjemn spojovn jej ich a shodnch vyuv se identifikaci pal nch zbra n, pravosti na dokladech a listinch, zkoumn texti lnch vlken aj .; .I elektronov skenovac mikroskop (nej de o optick mikroskop, nbr o vyuit svazku emitovanch k obrazu; monost je a titiscinsobn; obraz je na televizn obrazovce a je mon fotografick do-kumentace; vyuv se zejmna zkoumn mikrostop - obr. 16). Kriminalistick technika Obr. 16. Star typ elektronovho mikroskopu EM 10 C s (fa Optun - SRN) 2. 1.2. Metody a zkoumn v neviditelnm elektromagnetickm Ultrafialov (UV) kter ve spektru elektromagnetickho nej -kratm dlkm viditelnho tj. fialov Jeho zdrojem jsou vbojky z skla parami . zkoumn se vyuv toho, e ltky (hmoty) dopadu UV fluoreskuj, tj. Tohot o z- se vyuv zkoumn rostli nnho biologickho materilu (fluorescence chlo-rofylu), drog, povbuchovch zplodin, krve, ejakultu, analzch nch a a listi n. jevy jsou viditeln pouhm okem a lze j e fotograficky dokumentovat. kter nsleduje ve spektru elektromagnetickho za nej delmi vlnovmi dlkami viditelnho tj. za barvou. laboratornmi zdroji jsou speciln rovky (lze vak pout i -rovky s fi ltrem) . Vyuv se zkoumn listin a zejmna k zakry-tch a tak v spektrofotometrech k zskn spektra ltek, drog, hmot aj. Rentgenov (vyuv se kon-t rolch zavazadel, potovnch zsilek apod., v nich mohou bt vbuniny, drogy apod.). Jadern v defektoskopii se vyuv gamagrafie ke vad v kovovch materilech; lze pout neutronografii, tj. jadernho reaktoru, a tak neu-tronov analzy (NAA) k prvkovho sloen materilu. 27 I " , I. , , II I 1I II I -I I I I II I "1 I' ; II i " , . . . . I; ; I I I I .'10 " "I I KIiminalistick technika 2.1.3. Chemick, fyzikln a metody zkoumn Chemick metody. se zkouky, o jakou chemickou se jednat; se (screeningov) testy ke drog, hmot aj. pomoc zkumavek, aj. se za-barven, vznik sraeniny apod.); mohou se vyuvat i metody a vkov. Fyzikln metody, ke bodu tn, bodu varu, indexu lomu, molekulrn hmotnosti apod. analzch pohonnch hmot, mazadel aj. metody se pouvaj nejvce. Jsou to: .t spektrln metody, kter se na: - emisn (pro analzu se vyuv - pouvaj se - - se vyuv spektrln analzy v ob-lasti prochz vzorkem slisovanm do tvaru tabletky nebo denm do roztoku a se bytek jeho intenzity v jednotlivch vlnovch dl-kch. Zskan spektrum se porovnv s databz spekter chemickch nebo a tak se zkouman vzorek Ode tedy o identifikaCI). iroce se tto metody vy-uv analzch drog, ochrannch a n- hmot (obr. 17); Obr. 17. Atomov spektrofotometr (PERKIN-ELMNEX 300 - USA) .t chromatografick metody, kter se vyuvaj k ltek na jednotliv sloky, kter se pak dalmi metodami odli, nebo k posouzen jako celku podle charakteristickch sloen psacch pohonnch hmot, vbunin apod. (tj. identifikace). V praxi se vyuvaj : - jednoduch chromatografick metody: paprov chromatografie a chroma-tografie na tenk - chromatografick metody: kapalinov chromatografie a plynov chro-matografie ke kvalitativnmu a kvantitativnmu prokzn alkoholu v krvi) . Tato skript (2.1.) o metodch byl a z propedeutickch aby v dalch bylo mono provst jen odkaz na tuto Clem tto nen 28 drog, a za-lrn ob-!ve-1l-(ch vy-l-Kriminalistick technika uvst a popsat vechny dal metody, metody techni ck aj. pouvan znaleckm zkoumn a v kriminali stick praxi. Ty jsou u jednot livch problematik v dal ch skript. Kontrol n otzky: 1. Kter metody a optickho zkoumn se pouvaj v kriminalist ick praxi? 2. Vyjmenujte metody a zkoumn v neviditelnm elektromagnetickm z- 3. chemick, fyzikl n a metody zkoumn. 2.2. Kriminalistick dokumentace 2.2.1. Zsady a druhy kriminalistick dokumentace a vsledek kadho znaleckho a kriminalistickho konu mus bt dokumentovn, m vznam. Za zkladn zsady kriminalistick dokumentace povaujeme: tomu, aby dolo ke informace), trvalost dokumentace mus bt zachovna mnoho destek let), objektivnost (dokumentace mus zachytit objektivn nenahraditelnost (dokumentace konu, ohledn msta bt nahrazena dokumentem o j inm konu, vslechu), adekvtnost pouitch metod (upl atnit met ody). Zkladnmi druhy kriminalistick dokumentace jsou: psemn protokol, obrazov dokumentace: fotografick, resp. i videozznam, topografi ck dokumentace: a plnky, zvukov dokumentace, ji n druhy dokumentace. 2.2.2. Podstata jednotlivch kriminalistick dokumentace Protokol je zkl adn formou dokumentace. U ohle-dn msta vslechu, rekognici, pokusu, rekonstrukci trestnho aj.) je jeho sepsn obl igatorn ( 55 U zej mna neprocesnch se zuje zznam. Protokol se na V vodn se uvd datum, a msto protokolace; kdo kon provd a v jak trestn konu a jejich postaven a i pod-mnky konu, klimatick aj. V popisn se pope cel konu ohledn, vslechu apod.). V se mj. uvd, jak byli konu seznmeni s obsahem se-psanho protokol u, zda a jak a vichni protokol podep. 29 I' : '1 , , Kriminalistick technika Dokumentaci fotografickou i barevnou) zpravidla: 7. fotografie (snmek msta s okolm) nebo panoramatick foto-grafie (vznik spojenm tho rozshlejho prostoru). 2. fotografie, na n je celkov msta bez prostor. 3. Polodetailn fotografie polohy lec mrtvoly na podlaze). 4. Detailn fotografie rny na spnku mrtvoly) . V se snmek s u stop obuvi. Obr. 17a: Detailn fotografie smrtelnho Videodokumentace zachycuje dynamiku celho ohledn msta trestnho Topografick dokumentace poskytuj e informace o tvaru, a vzjemnm ums- j ednot livch stop a j inch na dokumentovanm na pokusu aj. Topografickou dokumentaci tj. rukou skica msta s uvedenm vzdlenost mez! jednotlivmi obj ekty; plnek narsovan podl e v mus bt uvedeny tyto daj e: geometrick severu jako st rany, pouitch a zna- a tzv. legenda, tj . jednot livch stop a jinch v soul adu s daji v protokolu a obrazov dokumentaci . Mus bt uvedeno tak datum, praco- a jmno pracovnka, kter pl nek zhotovi l. Topografickou dokumentaci lze dnes j i i pomoc techniky. Plnek je vstupem zpracovn fotografi. U Poli cie je pouvn systm DMU (Dokumentace Msta Udlosti). Zvukov dokumentace v vahu u osob nemocnch a umrajcch, a osob starch, u rekognice osoby podle hlasu a aj. 30 -- --foto-Istor. :h se Kriminalistick technika K jinm dokumentace dokumenty, kter znalci zskvaj zkoumnm stop a jinch na grafi ck zznamy spektrofo- plynovch a je ke svm Kontroln otzky: 1. zsady kriminalistick dokumentace. 2. Vyj menuje zkladn druhy kriminali stick dokumentace. 3. podstatu j ednotlivch krimi nalist ick dokumentace. 2.3. Metody identifikace osob 2.3.1. Portrtn identifikace 2.3.1.1. Pojem, druhy a vznam Port rtn identifikace se zabv zkoumnm a popisovnm k ptrn po osobch a totonosti neznmch osob a mrtvol. U rozliujeme znaky: statick (anatomick), tj. znaky celkov stavby jednotlivch jeho zejmna hlavy a dynamick tj. znaky dynamickho a stereotypu, gestikulace, mimiky, mluvy aj. znaky lze tak na metrick (lze je v dlce, vce, hmotnosti) a morfologick (lze je jen slovy vyobrazenm, tvar nosu). Druhy osoby podle slovn portrt, tj. popis, fotografick portrt, portrt. Vznam osoby podle v tom, e slou: k ptrn po osobch, k identifikaci osob, kter nemohou nebo prokzat svou totonost, k identifikaci neznmch mrtvol. Portrtn identifi kace osob je nejstar metodou osob. Jej zklady polo-i l v roce 1879 Alphonse Berti/lon v kdy zavedl registraci odsouzench osob na z- 11 lidskho 2.3. 1.2. Metoda identifikace osoby podle slovnho portrtu, tj. popisu Vsl edkem popisovn osoby je popis osoby. Rozliujeme popis a popis laick. popis vypracovv zpravidla kriminalistick technik podle stano-ven zkladn termi nologie na tiskopis pro evidenci systmu UDALOST a systmu FO-3 1 Kriminalistick techniko DAGEN, kter byl zaveden od roku 2004. Popisuj se tyto znaky osoby: vka, hmotnost, cel kov vzhled postavy stavba), zdnliv tvar hlavy pohledu tvar lebky pohledu z profilu), tvar jeho barvy, pih, vrsek, tukov vrstvy apod.; vlasy a vousy (barva, hojnost, tvar apod.); charakteristi ka vysok, vystoupl), (barva, hojnost, tvar, srostl apod.), (barva, tvar aj.), u (tvar unch a j ej ich poloha: lehl, odstl - j de o vznamn znak, un boltec je po cel ivot nosu (zejmna vka, tvar), st a (tvar, zk, odul; sklon st aj.), (drobn, vystoupl apod.); u rukou a nohou se popisuj jen npadn znaky, abnorml n dlka deformace apod.; a dren se popisuje, j sou-Ii npadn zvltnosti, kltiv ohnut zda apod.; mluven se uvd tehdy, kdy osoba il, kokt, vyslovuje souhlsku apod.; znalost ciz se uvd vdy; zvltn znamen (tetovn, bradavi ce, znamen, jizvy, zvl tn zabarven po-koky nebo piercing v uch, nose, rtech aj.) se vdy a maj vznam! popi s slouit k identifikaci osoby iv i mrtv. Lze porovnvat popis s popi-sem nebo popis s osobou in natura. Zpravidla je nut n vyut odbornch znalost antropologa. ptrn po osobch (pachatelch, podle popisu v ternu se zpravidla uvd jen mlo zkladnch kter si pol i-cista nebo kterkoliv zapamatovat (pohlav, zdnliv vka, skladba, cha-rakteristika zvltnch znamen, resp. i Laick popis osoby pachatele) uvd zpravidla trestnho nebo jin a bv dokumentovn polici stou v zznamu (protokolu) o poda-nm nebo v sepsanm protokolu o Kvalita laickho popisu bv faktory objektivnmi (na jakou vzdlenost, za jak viditelnosti a jak dlouho pozorovala osobu apod.) i subjektivnmi (zda vnmal a nebo jak m zrak, zda provala strach stres, zda bylo vnmn profesnmi zkuenostmi apod.). Kriminalist se sna, aby i laick popis byl policistou do od-born terminologie, jinak je nezpracovateln v systmech. Portrty pa- se ukldaj do databze fotografi e, kter je systmu FODAGEN. La ick popis osoby se vyuv k ptrn po a k laick identifikaci, kter se provd formou znovupoznn, tj. rekognice jako konu. 2.3.1.3. Metoda identifikace osoby podle fotografie K tto identifikaci se vyuv fotografi v vahu totonosti osob podle fot ografi a j inch dat v cestovnch pasech, apod. 32 Zvltnm druhem fotografie v policejn praxi je: portrtn kriminalistick fotografie, kter se vyhotovuj e s nm popisem (zvltn a daktyloskopovnm osoby. Fotografie je oby: -. " )stl :ivot zk, tiv 'ou ' 0-n )/ -a. u Kriminalistick technika 6 X 13 cm a zachycuj e v lev prav profil hlavy s viditel nm unm boltcem, ve hlavu (en face) a v prav lev profil hlavy (obr. 18); Obr. 18. portrtn kriminali stick fotografie fotografie cel postavy, kter j e evidovna v tzv. fotoalbu. Tyto fotografi e slou k vyhledn pachatele pokozenm nebo jinm Bvaj t na diapozit ivy, aby byl o mono promt nout je mimo poli-cejn budovu. V budoucnost i by bt tyto portrty ukldny v obrazovch databankch. Identifikaci osoby (iv i mrtv) podle f otografie provd antropolog vyhodnocenm v osoby a na fotografii a jejich vzjem-nm porovnnm, nebo porovnnm dvou fotografi, m-Ii bt zda jde o tut osobu; v tomto maj velk vznam znaky unho boltce (somatometrick me-t oda) . 2.3. 1.4. Metoda identifikace osob podle portrtu Jedn se o portrtu hledan osoby podle laic-kho popisu systmem PORIDOS (PORtrtn IDentifikace OSob), kter byl vyvinut v Kriminalistickm stavu Praha, nebo syst mem FACETTE. Portrt je doprovzen uvedenm vky osoby, barvy pokoky, druhu a barvy atd. Systm dnes j i sestavit i portrt osoby z nrodnostnch minorit ijcch v Tyto systmy vychzej ze osob fotografovanch kter se na je se pak skldaj. Sestaven portrt u probh na monitoru a obraz je mono dle upravovat a podle Sestaven por-trt lze vyt isknout na Vyvj eny jsou dal systmy na bzi digital imaging. 33 II I i II I, " " , I. " Kriminalistick techniko 2.3.1 .5. Vyuit portrtu k identifikaci mrtvoly neznm totonosti portrty neznm mrtvoly se v souvislosti s (respek-tive a po proveden) ohledn a popisu mrtvoly a policistou v jejm stavu, obzornm, polodetailnm a detailnm vyfotografovn mrtvoly v stavu, daktyloskopovn mrtvoly, pokud j e to mon, n- msta nlezu mrtvoly, i po rekognici s negativnm vsledkem. portrtem rozumme jak popis mrtvoly, tak j ej fotografii ze- Tato fotografie se po nezbytn mrtvoly omyt seit nebo bodnch ran, zakrytm podlitin aj. vhodnmi a to tak, e mrtvola sed a je zdy a temenem hlavy. Fotografie slou jak pro pt-rac tak pro eventuln nslednou identifikaci osoby znovupoznnm. je i daktyloskopick karta. Kontroln otzky: 1. druhy 2. Vyjmenujte druhy portrtu osoby a k se vyuvaj v krimi nalisti ck praxi. 3. Co obsahuj e popis osoby a j ak se zskv laick popis osoby? 4. Co vte o identifikace osoby podle popisu? 5. Jak se provd identifikace osoby (iv, mrtv) podle fotografie? 6. metodu identifikace osoby podl e portrtu. 7. znaky j ako j edno z pol. 2.3.2. Daktyloskopie Za obj evitel e fyziologickch zkonitost daktyloskopie lze povaovat Jana Evangelistu (1 787 - 1869), kter jako prvn popsal a klasifikoval z-kladn vzory papi lrnch lini na koncovch Za vyuit daktylo-skopie k civiln a zej mna policejn identifikaci osob jsou povaovni z 19. stolet: William James HERsCHEL, Henry FA UL OS, Francis GALTON a Edvard Richard HENRY. Za za-kladatele krimi nalistick daktyloskopi e na 19. a 20. stolet jsou povaovni Edvard Richard HENRY a Juan VUCETlCH. Koncem 19. stolet odsunula daktyloskopie do pozad metodu antropometrick iden-ti fikace (tzv. berti/lon) a stala se druhou nejstar krimi nalist ickou metodou identifi kace osob. Daktyloskopie je nauka o obrazcch papi/rnch lini na na dlanch, prstech nohou a chodidlech. Kriminalistick daktyloskopie se zabv iden-tifikac osob podle papi/rnch lini. Monost daktyloskopick ident ifikace osob vychz ze t eoreti ckch vchodisek, plat-nch pro kriminal isti ckou identi f ikaci osob a (1. individulnost 2. odrazitelnost jejich vlastnost , 3. relativn st lost vlastnost) a se z konitostmi: 34 Neexistuj osoby, kter maj naprosto stejn obrazce papilrnch lini. Obrazce papi/rnch lini jsou po cel ivot Obrazce papilrnch lini jsou neodstraniteln, pokud nen nebo odstra- vrstva pek- vn n-ze-n I to ,t-m Kriminalistick technika Vznam daktyloskopie v tom, e identifikaci ivch osob osob, domcch osob) podle dak-tyloskopickch stop nalezench na identifikaci neznmch mrtvol, pokud obrazce papilrnch lini nejsou znehodnoceny; identifikaci neznmch osob, kter nemohou nebo prokzat svou totonost. Vznik, vyvolvn a daktyl oskopickch stop se li podle druhu stop: Plon stopy (navrstven, odvrstven) j sou: a) Potn (latentn), kter se vyvolvaj a po-moc: daktyloskopickch kter se nanej na stopu jemnm Pouvat lze mletho prku hlinkovho (argentortu), eleznho, mosaznho, bronzovho, grafitovho aj. Takto vyvolan stopy se (snmaj ) na dakty-loskopick flie bl, transparentn aby stopa byla co Tedy stopa vyvolan argentortem, co bv se snm na fl ii. Hroz-Ii e bt stopa sn-mn na flii pokozena nebo se fotografuje. Daktyloskopick stopy lze zaj istit i na lidsk pokoce (vi z Krimi nalistika 3, MV Praha 2003, s. 211 - 221). tekutin, roztoku (zbarven stopy nebo ninhydrinu zbarven stopy); par, par jdu (stopa mus se vyfotografovat, protoe po chvli zase zmiz), odmen kafrem; par kyanoakryltu (chemick je-jich se stopa zbarv edoble. Kyanoakryltem vyvolanou stopu lze fotografovat nebo zaji stit prkem a daktyloskopickou fli. Tekutin a par se vyuv k vyvoln daktyloskopickch stop na plastickch hmo-tch, a papru; laserovho (rozptlenho argonovho laseru), daktyloskopc-kch stop na karoserii motorovho vozidla. V inherentn luminiscence zsk stopa zelenolut zabarven a fotografuje se. b) Krevn, barevn a mastn daktyloskopick stopy se fotograficky. c) Objemov daktyloskopick stopy, tj. vtisky v tvrnch materilech se foto-graficky a odlvnm silikonovm Lukoprenem. d) Daktyloskopick stopy na malch (kabelkch, dokla-dech, platebnch kartch) se in natura, tj. s jejich hmotnm nositelem. 2.3.2.1. Daktyloskopick identifikace osob V papilrnch li nich rozliujeme: obecn vlastnosti, tj. obrazce (dermatoglyfy), bezdeltov oblouky, a vpravo a vlevo s deltou na dvou a v-cedeltov krunice, elipsy, spirly aj.; individuln vlastnosti, delty, vidlice, trojvi-dlice, a linie, linie, vloen linie apod. 35 "" ..... ; . ..... : : ",. II I " ' I ' -, ' I, : I Tyto vlastnosti se odrej (zobrazuj O v daktyloskopickch stopch. Ve zobrazen individuln vlastnosti nazvme znaky (markanty). Aby mohl znalec vyslo-vit e ztotonil osobu, mus prokzat shodu souhrnu ve se souhrnem ve srovnvacm materilu. Ke osoby se poaduje 10 shodnch objektem v daktyloskopick identifi kaci j e osoba, o n se domnvme, e daktyloskopickou stopu v souvislosti s trestnm objek-tem, tj. ke tto osoby je jednak stopa (kopie stopy) z msta jednak srovnvac materil, kter se vyskytuje v formch: jako kontroln otisky (tj. ad hoc srovnvac materil); jako otisky (otisky daktyl oskopovan osoby nebo ot isky z mst trestnch Znalec tedy identifikaci zpravidla porovnv znaky obj ektu neznmho (stopy) s znaky objektu znmho vodu (srovnvacho materilu nebo ad hoc k prokzn spolupachatelstv na bankovn loupei byla stopa pa-pilrnch lini na obalu fotografi (kamer aj.) jednoho pe- stavu, kter vypadly z dodvky, v n odveli pytle s uloupenmi pe- leden z stavu) negativy v rmci loupee a snmky nechal zhotovit u firmy, jej nzev byl uveden na obalu. U tto firmy bylo jmno a adresa zkaznka. Na fotografich byly otisky jeho Tak se zjistit jednoho z a i vechny jeho komplice. 2.3.2.2. Daktyloskopick systm Po zaveden systmu AFIS 2000 se jen jeden druh daktylosko-pick karty ve dvojm vyhotoven Gedno vyhotoven pro Kriminalistick stav Praha, druh vyhotoven pro krajskou sprvu Na jsou ot isky vech 10 a obou dlan dak-tyloskopovan osoby a tak jej velmi popis a jmno, pohlav, vka po-stavy, barva a Karta m a kd, kter je individuln pro kadou daktyloskopovanou osobu. zpracuje informaci o vech prs-tech s vj imkou Krajsk sprvy jsou propojeny s centrln evi-denc on-line. V systmu AFIS (Automated Fingerprint Identification System) jsou samostatn da-tabze: databze osob a databze stop. Navc j e vedena tak databze azy- v rmci Schengenskho systmu v zemch Evropsk unie. Samostatnou pracovn je zpracovvn dochzejcch daktyloskopickch karet (s otisky osob), kter zahrnuje mj.: 36 osob vystupujcch pod jmny, porovnvn daktyloskopovanch osob s databz stop z trestnch -- - - ... :. 1510- ne, lU, ). r u 1-Kriminalistick technika Dal pracovn je: porovnvn novch stop s databz stop, porovnvn novch stop s databz osob. do systmu AFIS jsou mon z OKTE krimi nali stick techniky a exper-tiz) krajskch sprv anebo Kriminalisti ckho stavu Praha, a po zaveden t z Cizineck a policie. k porovnvn nov stopy s databz osob: Dostane-Ii znalec na centrle nebo na kraj i daktyloskopickou stopu z msta vyhodnot znaky (markanty) tto stopy a vytipuj e daktyloskopi ckch karet osob, na nich jsou u shodn markanty. Prokzat shodu nebo neshodu tj. zjistit nebo identitu osoby mus pak znalec, kter nl ez dokumentuje pro nebo dokazo-vn v trestnm znaleckm posudkem, v na objektech a srovnvacm mate-rilu poloench vedle sebe) a pope shodn markanty 10). ptrn po hledanch a teroristech jsou daktylo-skopick informace v rmci Interpolu. Ji byl zahjen nov systm EURODAC. Kontroln otzky: 1. Co j e to daktyloskopie a se zabv kriminalistick daktyloskopie? 2. zkonitosti kriminalistick daktyloskopick identifikace. 3. Jak je vznam daktyloskopie pro kriminalistickou praxi a dokazovn v trestnm zen? 4. druhy daktyloskopickch stop i j ej ich vyhl edvn a 5. vznam individulnch vlastnost papil rnch lini a 6. Co se povauj e za neopakovatel n souhrn 7. Co j e a objektem v daktyloskopick identifikaci? 8. druhy srovnvacch v daktyloskopick identifikaci. 9. Popite daktyloskopick systm Gak databze obsahuje). 10. Co s lze porovnvat k daktyloskopickm 11. Koli ka poli jsme se j i ve vuce zabvali? 2.3.3. Identifikace osob podle psma 2.3.3.1. Cl a druhy zkoumn psma psmo je dalm polem pro identifikaci osob, rukopis a jazy-kov projev osoby vykazovat vce nebo individulnch vlastnost. Clem kriminalistickho zkoumn psma a psemnho projevu je identifikace pisatele, tj. toho, kdo psemnost napsal, a autora, tj. toho, kdo obsah psemnosti nafor-muloval. bv pisatel a autor tat osoba. Zkoumnm psma se zabvaj i jin disciplny, grafologie (tzv. psychologie psma). Tato disciplna se sna podle psma znm nebo neznm osoby jej osobnostn charakteristiku. 37 " , li I li I 11 : 1 I11 11II I 1 " " '11 i l "minalistlCk technika V rmci krimi nalistickho zkoumn psma se zpravidla provd dvoj zkoumn: 1. zkoumn grafick strnky (clem j e identif ikovat pisatele), 2. zkoumn jazykov strnky (clem je identifi kace autora). V kriminalistick praxi se tato zkoumn nejen nch a nbr i v a plnch moc, apod. 2.3.3.2. Zkoumn grafick strnky psma 1) Individulnost psma Zkladem pro ident ifikaci pisatele podl e grafick strnky psma, tj. podl e ruko-pisu, je nvyk psan (dynamick stereotyp), v se projevuj e individul-nost psma osoby. Individulnost rukopisu je dna somatickm (fyziologickm) a psy-chickm vvoj em j ednotliv osoby. Podle zkuenost se indivi dulnost rukopisu formuje mezi a dvactm rokem v zvislosti na tom, jak pe. zkoumn rukopisu je vak nutno k tomu, e zafixovan dynamick stereo-typ psan je momentlnmi podmnkami psan, a to: 38 jak tl' fyziologickmi (stavem organismu: fyzickou navou, prochl adnutm, apod.), tl' psychickmi (motivac, depres, stresem apod.), .I patologickmi (vraznou zvislost na alkoholu nebo drogch, schizofreni apod., kter vedou k deformaci nebo a rozpadu rukopisu) ; tak tl' (patn viditelnost, hluk apod.), tl' polohou (nel ze si sednout, nastavit papr apod.) . 2) Materily ke zkoumn (sporn psemnost i) se podle kvantity na: - souvisl jazykov projevy, dopisy, ivotopisy, referty, zznamy, - izolovan jazykov proj evy, podpi sy, parafy, zkratky; podle motivace jejich napsn na: - spontnn rukopi sn projevy, - nespontnn rukopisn projevy, kter mohou bt (k uta-jen pisatele) nebo vlivem nebo podmnek psan; podle zpracovatelnosti se sporn psemnosti na: a) zpracovateln, ktermi j sou psemnost i psan kurzivnm psmem a podpisy, pokud m pisatel vyvinut a ustlen stereotyp (obr. 19). b) zpracovateln, kam - parafy, - a psmo, - text malho rozsahu, - psmo neodchylujc se od koln normy; nn: ko-ll-'sy-ost iak m ----------------------, Obr. 19. Ukzka zpracovatel n psemnosti c) nezpracovateln: - psmo kreslen, - psmo psan podle ablony, - psmo obtahovan, - psmo na nzkm stupni vvoje, - psmo 3) Zkoumn psma se provd ve dvou rovinch: Kriminalistick technika v obecn, tj . rozvren textu, a dat, odstavce, veli-kost, sklon a vzanosti psma, tvar zkl adny a tvar zna-mnek, tlak psma aj .; v zvltn, tj. na rovni: a) zkladnch komponent (psmen, b) komponent psmen, ji nch c) multikomponent (spojen dvou vce psmen, celch sl ov). sporn psemnosti a jejm zkoumnm je brt v vahu, e se na n mohou nachzet i dal stopy, daktyloskopi ck, pachov, bi ologick a mik-rostopy, kter j e zaj istit. 4) Podle hlediska se zkouman materi ly na: a) Sporn psemnosti anonymn dopisy, listiny apod., tj . no-sitele stop t restnho Jsou na kladeny tyto poadavky: - mus bt originl (nikoliv kopi e) Sporn psemnosti, - a tak pln sporn psemnost vechny listy i s dopisn oblkou), - a nesm se nalepovat, do n nic vpisovat atd. b) Srovnvac materily (vzorky), ktermi jsou: jednak zkouky psma, kter se dikttem (lze volit opt iml n tempo, aby rukopis nemohl bt i rychlost adekvtn 39 II I i "I I iil ! I II I ,: ; ill I : ale lze je v provst i formou opisu nebo popisu. Jedn se o srovnvac materil experimentln, kter je ad hoc; jednak ukzky psma, ktermi bvaj psemnosti, kter osoba napsala (nejlpe v kdy byla napsna sporn psemnost), ivotopis, dost, dopis apod. Jedn se o srov-nvac materil, kter je zskvn ad hoc. Obdr-Ii znalec vedle zkouky i ukzku psma, to k procesu. Na srovnvac materily jsou kladeny poadavky: jak kvantitativn: krat je sporn psemnost, tm del m bt srovnvac ma-teril; tak kvalitativn, co znamen, e: - mus bt znm jejich tj. kdo je napsal, - mus bt pochzej-Ii od vce osob, aby nedolo k - se srovnvac materily maj shodovat druhem psma se spornou psemnost, - m bt vazba mezi spornou psemnost a vznikem srovnva-cho materilu. 5) Metody a stadia znaleckho zkoumn Znalec pouv zkladnch metod: pozorovn, analzu, syntzu, komparaci, gra-fomet rii. 40 a) zkoumn Znalec posuzuje zpracovatel nost sporn psemnosti a kvalitu i kvantitu srovnvacho materilu; v d o srovnvacho materilu. b) analza a syntza sporn psemnosti a srovnvacho materilu, tj. od- souhrnu ve sporn psemnosti a ve srovnva-cm materilu, k vyuv znalec lup, stereoskopickho mikroskopu s neviditelnho a systmu LUCIA. Obr. 20. Projectina (univerzln projektor - vcarsko) opisu 'van sna 5rov-azku ma-la-Kriminalistick technika c) Komparace ve sporn psemnosti, s nmi znaky ve srovnvacm mat eril u, pomoc pro-jektoru (obr. 20) a v zejmna pomoc LUCIA poslenho systmem Signature KU, kter j e vhodn ke zkoumn pravosti d) o pisatele nebo totonosti, resp. vysloven dobnostnho o Pro pisatele plat tyto zsady: Rozdly rukopisu kad osoby jsou men ne rozdly mezi tmto rukopisem a rukopisem jin osoby. Shody rukopisu kad osoby jsou ne shody mezi tmto rukopisem a ru-kopi sem jin osoby. osob te nrodnosti a rosy dostalo urliv a dopisy psan nezn-mm pachatelem perem. z osob podaly trestn oznmen na neznmho pachatele a dopisy policii jako Kdy po del padlo na konkrtnho mue a jeho enu, policie opera- nahldla na obecnm na jednu asi dva roky starou psemnost mue. Na prv pohled se jednalo o shodn rukopis. bylo ji a proto bylo tomuto mui a byl podn, aby napsal text, kter mu byl policistou nadiktovn. Tuto zkouku psma porovnal psmo-znalec s dopisy a pisatele identifikoval. Protoe mu tvrdil, e psal dopisy sm, ale znalec v posudku uvedl, e jde o kom-binaci dvou byla vydna zkouka psma i od jeho manelky. I ona byla jako spolupisatelka a uvedla, se 2.3.3.3. Zkoumn jazykov strnky sporn psemnosti V idelnm vst k identifikaci autora psemnosti, zej mna spolu s identi-fikac pisatele, jedn-Ii se o tut osobu. Znalec provd analzu: kvaltativnv stylistick, syntaktick (skladba lexikln (slovn zsoba) , morfologick (tvaroslov), fonologick (hlskosl ov), pomocn (pravopisn) a zvy-kl ostn (nvykov); kvantitativn (vskyt v textu, jeji ch a Pokud autor nic nekamufluje, formuluj e psemnost a psemnost je dosta- obshl, lze v mnohch usuzovat na autora, jeho povoln, zjmy, ro- motivaci, kraj, kde se narodil nebo kde ije apod. Kontroln otzky: 1. je psmo j ednm z pol 2. Jak se individulnost psma? 3. Jakmi podmnkami bt zafixovan dynamick stereotyp psan? 4. Co je clem kriminalistickho zkoumn psma? 5. Podle jakch hledisek se sporn psemnost i? 6. Jak druhy srovnvacch znte a jak se zskvaj? 7. V jakch rovinch se zkoum rukopis? 41 Kriminalistick technika 8. V jakch stadich a pomoc jakch metod se znal eck zkoumn rukopisu? 9. V zkoumn jazykov st rnky sporn psemnosti? 2.3.4. Kriminalistick biologie a antropologie 2.3.4.1 . koly, objekty a vznam kriminalistick biologie Kriminalistick biologie se zabv vyhledvnm, a zkoumnm biologic-kch stop a jinch lidskho, a rostlinnho vznam maj biologick stopy lidskho krev, sliny, pot, ej aku-lt, vlasy, chlupy, kosti, kostrov nlezy, ale tak stoli ce, resp. i smolka, pl odov voda aj. Biologick materil se vyskytuje v souvislosti s pytlctv lesn a ryb, napaden usmrcen drahho nebo vzc-nho apod. Biologickm materilem rostlinnho mohou bt rostlinn zbytky nalezen jako stopy trestnho Biologick stopy a materily mohou pochzet z organismu pachatele, nebo jin osoby a mohou se nachzet: na nlezu na a pachatel e a na nstroj ch a j inch ktermi byl spchn trestn na motorovch vozidlech aj. Postup zkoumn biol ogickch bval (a bt i dnes) tent o: 1. zkouka, kterou se zda jt o biol ogick materil. 2. Specifick zkouka, kterou se zda jde o bi ologick materil. 3. Zkouka, kterou se zda jde o materil lidskho, nebo rost-linnho. 4. Bli specifikace materilu lidskho, nebo rostlinnho. 2.3.4.2. Vyhledvn a biologickch stop bi ologick materily jsou viditeln, krevn kalue, kosti a kostrov nlezy; jin jsou vidit el n nebo neviditeln, sliny, pot, plodov voda apod. V se jedn o mikrostopy biologickch ne-patrn zbyt ky krve na na umyt podlaze apod. 42 Pro biologickch stop plat tato pravidla: 1) Nikdy se jich nedotkat holou rukou a pouvat a 2) Dvat stopy in natura, tj. s jejm hmotnm nositelem, anebo se-jmutm z hmotnho nosit ele, sekrbnutm nebo na vatov tampn. 3) Zaslat je ke zkoumn such, tj. vysuen pokojov aby nepodlehly bi-ochemickmu rozkladu. 4) Balit je do prostupnch pro vodn pry, tedy do ni koliv do plas-tickch hmot, ve kterch nemohou dosychat. II - .... 111 1 " .' Kriminalistick techniko 2.3.4.4. Genetick identifikace Ji let se zkoumn krve a dalch biologickch (ejakultu, sl in, t kn, kost aj.) pro dokazovn v trestnm provd v kriminal istickch laborato- ji po zkouce analzou DNA (deoxyribonukleov ky-seliny), kter individuln osoby. se sloen molekuly tto kyseli ny v j dru (chromozomech), kter j e u kadho je- a neopakovateln (s vjimkou Teoreticky ke zkoumn jedin zachovan Identifikace osoby (iv nebo mrtv) se provd kom-parac genetickho profi/u DNA, kter byl ze stopy, s genetickm profi/em DNA ve srovnvacm materilu. Na tohoto ti sci let Kriminalistick stav Praha s budovnm nrodn databze (ND) DNA. Nrodn databze DNA j e zatm profily DNA osob a odsouzench zejmna za zvan trestn profily DNA (osob) zskanmi ze stop na mstech dosud trestnch nebo na mstech udlost; a profily DNA mrtvol, kosternch a lidskch neznm totonosti. a trestnch se odebraj i biologick vzorky dalch osob (tzv. domcch), aby mohly bt jej ich stopy na Tyto vzorky nejdou do ND DNA. DNA genetick profilovn, metodou STR (Short Tandem Repeat) v: - biologick st opy a obstarn srovnvacho materi lu z databze); extrahovn a DNA nebo jej ch ze zkoumanch amplifi kaci (koprovn) vybranch, krtkch DNA; vi zualizaci velkho zkoprovanch anal ze vslednho geneti ckho profi lu pomoc techniky. Pomoc metod matematick statist iky lze stanovit s jakou se jedn o biologick materi l konkrtnho biologickho j edince. Takt o zskan alfanumerick daj lze uloit do specializovan dat abze. V jednom byly nalezeny lidskho Z odebranho vzorku kostn byl profit DNA, kter souhlasl s profilem DNA osoby, kter 7 lety spadla do vody jezera z vyhldkov plachetnice a u nebyla nalezena. Identita utonul osoby mo-hla bt po tak dlouh prokzna jen touto metodou. Jednomu z loupenho vyjmn zavazade z o-nho prostoru vozidla sjely z ruky nramkov hodinky s kovovm nramkem. Z mikrostop potu a pokoky na tomto nramku byl profit DNA pachatele, kter byl porovnn nej- se zskanm srovnvacm materilem osoby (slin zskanch decho-vou zkoukou na alkohol proveden kontrole) a pot s zska-nm vzorkem (buklnm od osoby. Pachatel byl zkuenosti ukazuj, e velik vznam m tak identity po-moc profilu DNA u osob, kter zahynuly udlostech environmentlnch pov