Zsady veden partyznsk vlky - 1.dlPrincipy veden partyznsk vlky ve mst Partyznsk vlka je pirozen zpsob boje proti mocnjmu nepteli, kdy obrnci z ad obyvatelstva nejsou alespo zpotku schopni elit v pmm boji profesionlnm ozbrojenm silm represivnho reimu nebo okupanm jednotkm agresora. Z toho dvodu pijmaj partyzni strategii boje, kter spov ve znepokojovn okrajovch oblast okupanch armd, obtovn a podkopvn klidu a podku v adch neptele, nikoliv pmou konfrontac. Partyznsk vlka stav pedevm na zsad udeit a zmizet a bojovat a uprchnout, aby bylo mono znovu bojovat v jin phodn as. Je to veden boje, spovajc na oklamn protivnka, tajnch akcch, momentu pekvapen a na neekanch derech. V zaostalch, pevn agrrnch zemch, jako je na, Kuba, Salvador, Filipny, Afghnistn nebo stedoasijsk bval sovtsk republiky, se sousted partyznsk zpsob veden vlky na vyuvn cel krajiny a specifickho ternu. Tyto zem jsou pmo ideln pro dlouhodobou partyznskou vlku: drsn nepstupn tern, tm dn transportn trasy, dk osdlenost zem a minimln nebo dokonce dn komunikan systm. Na takovm zem je partyznsk vlka veden ve venkovsk krajin nejinnj metodou boje proti stvajcmu reimu. V industrializovanch zemch s pevahou mstsk zstavby, jako je Severn Amerika, Evropa nebo Rusko a okoln stty, nelze tuto metodu boje pout. V tchto oblastech mus partyzni operovat v mstskch nerovnch centrech. Pouze tak mohou skuten inn zashnout okupan vldnouc systm. Nejdleitjmi charakterovmi rysy spnho veden partyznsk vlky na venkov jsou: vysok pohyblivost, moment pekvapen, lokln pevaha, intimn znalost ternu a podpora mstnho obyvatelstva. Tyto taktick zsady byly popsny v etnch textech, vnovanch zpsobu veden partyznsk vlky. V celkovm projevu se taktick postupy a metody partyznsk vlky ve mst nikterak vrazn neli od zpsobu veden partyznsk vlky v oteven krajin. Partyznt bojovnci hnut odporu, kte bojuj proti industrializovanmu mstskmu nepteli, mus stavt na stejnch zsadch partyznsk vlky, tzn. na pohyblivosti, momentu pekvapen, lokln pevaze, znalosti ternu a podpoe mstnho obyvatelstva. Nicmn mstsk zpsob veden partyznsk vlky mus brt v vahu problmy, kterm partyzni ve voln krajin elit nemus. Partyzni ve mstech operuj v samm centru inn moci represivnho reimu. Partyzni ve voln krajin se mohou boji vyhnout, zmizet a spolehnout se na to, e vojensk posily doraz na msto a za nkolik dn, nkdy i tdn. Oproti tomu partyzni ve mstech mohou bt lokalizovni v obklen policejnmi slokami vldn moci bhem nkolika mlo minut. Partyzni, bojujc v oteven krajin, operuj v horch a dunglch, daleko od sldivch o: mstt partyzni operuj uprosted dav lid,z nich kad me bt informtor nebo kolaborant. Tm se problm bezpenosti mstskch partyzn stv jednm z nejpalivjch aspekt jejich boje. Partyznsk vlka v mstsk zstavb m vak i sv vhody. Jejich akce i spchy nezstvaj spoluobanm skryty ani utajeny cenzurou, jeliko jsou bezprostedn veejn zjevn.Tm dodvaj celmu nrodu vru v konen vtzstv a dokazuj, e stvajc reim nen neporaziteln. Navc mstt partyzni brzy shledaj, e jdlo, kryt, pste, obleen , zbran a munici lze ve mst sehnat mnohem snze ne v horch nebo v dungli. Mstt bojovnci hnut odporu rovn mohou nezdka pout masy lid jako ochrannho ttu nebo clony, za ni je mono se skrt v anonymit davu a do chvle samotnho deru. Cle toku se ve mst ponkud li od ter toku ve venkovskch oblastech. Zatmco venkovt partyzni to obvykle na neptelsk zkladny nebo zsobovac kolony, mstt partyzni se sousteuj spe na sdla centrlnch orgn, jako jsou banky, finann centra, komunikan uzly, elektrrny, vojensk a policejn stanice, zbrojnice, vldn ady a na sttn ednky. Schopnost rychlho pohybu je pro mstsk partyzny velice dleitou zbran, protoe mohou bt rychle obkleni bezpenostnmi slokami sttn moci, co bv pro tyto bojovnky vdy osudn. Z toho dvodu mus bt partyznsk akce ve mst plnovny vdy s zkostlivou pelivost, aby partyznsk skupina mohla vas zmizet, dve ne doraz sttn bezpenostn nebo vojensk sbory. Automobil je pro mstsk partyzny neocenitelnm pomocnkem a kad len skupiny mus bezpen ovldat metody zen rznch druh osobnch voz, nkladnch automobil i kamion. asto je pi jedin operaci nutno pout nkolika rznch druh vozidel.

Mstt partyzni mus dovst koncepci udeit a zmizet a na nejzaz mez. Bojovnci pijedou k teri toku, provedou akci a zmiz v ulicch, to ve bhem nkolika minut. Jeliko vldn bezpenostn sly mohou zskat popis voz, pouitch v akci, mus bojovnci hnut odporu provst pslun opaten, aby se vyhnuli pronsledovn a ztarasm, kter by jim zabrnily v tku. Zmna vozu krtce po proveden akce zmate pronsledovatele. Monitorovn rdiovch frekvenc, pouvanch sttn bezpenostn slubou, upozorn partyzny na ztarasy a dal pekky v cest. Mstsk bojovnk hnut odporu mus uinit veker dostupn opaten, aby unikl obklen a nebyl tak pinucen k boji stelnmi zbranmi tv v tv nepteli. Tak mstt partyzni mus bt dvrn obeznmeni s ternem,na kterm operuj. Mus znt kadou ulici, kadou uliku, prchod, rozmstn rozestavnch budov a dokonce i pln kanalizace a podzemn systm chodeb. Bojovnci hnut odporu mus bt schopni nalzt cestu z nesetnch pekek, kter se jim stav do cesty, zatmco sttn bezpenostn sloky se za nimi enou slep, ani by tuily, e vbhaj do nastraen pasti, nebo e budou zhy pepadeny ze zlohy. Pronsledovatele lze zadret minami, granty, jeky nebo ostelovai, rozmstnmi podl nikov trasy. Mstsk partyznsk oddly jsou ve srovnn s represivnm velmi mal, je v mstsk zstavb taktika momentu pekvapen prvoadou a nejdleitj zsadou. Operace mus probhnout tak rychle, aby neptel nestail zareagovat. Stre a sttn bezpenostn sloky, kter se nalzaj v operan zn, musej bt rychle odzbrojeny nebo neutralizovny. Partyznsk tok mus bt rychl, nhl a neoekvan. Z tohoto dvodu uvaj mstt partyzni hlavn pepadovch akc a pepad ze zlohy. Ne by se partyzni vrhali po hlav ped hlavn neptelsk poetn i palebn pevahy, zvol si okamik, kdy maj nedostinou vhodu neekanho, rychlho deru na protivnka, zlikviduj jej a zmiz dve, ne doraz posily. Jeliko jsou partyznsk oddly beznadjn v poetn nevhod, nesm pipustit dnou bitvu a do doby, kdy budou mt bojovnci hnut odporu v dan oblasti konfliktu poetn pevahu. Souasn nut neptele k tomu, aby rozmlnil sv sly vznm na etn drobn tere. Vedenm tok na rzn msta oblasti nut partyznsk s odporu neptele, aby rozmstil posdky na vech mstech, kter pichzej v vahu jako tere toku, nap. sklady zsob, mosty, elektrrny, atd. a tm svou bojovou slu znan oslabil. Partyznsk oddl o sle tyiceti mu napklad nem anci proti tiscov neptelsk armd. Ale pokud je tchto tisc vojk rozmstno na mstech padesti potencilnch ter toku, bude proti sob mt tent partyznsk oddl na kadm postu pouze dvacet neptelskch vojk a bude tud v dan chvli mt poetn pevahu. Neptel nen schopen soustedit sv vojska , jestlie nev, kdy a kde partyzni zato pt. Mus proto neustle steit vechny potenciln tere toku, jinak by nkter z nich ponechal nechrnn a snadno napadnuteln. Podpora obyvatelstva je mocnou zbran vech partyznskch hnut. Lid, kte sympatizuj s hnutm odporu a podporuj jej, poskytuj partyznm logistickou pomoc vetn potravin, len rannch, novch posil a stopa do neznmho ternu. Mstn obyvatelstvo m vskutku ivotn dleitost i z hlediska vzvdnch a informanch slueb, kter partyznm poskytuje. Mstn civiln oban jsou uima i oima partyzn, informuj o pohybu neptelskch oddl v cel oblasti, o podrobnostech potencilnch ter toku a poskytuj dal pslun informace. Zrove je sympatizujc obyvatelstvo schopno zattit partyzny tm, e odmt podvat informace o jejich pohybu nepteli, nebo mu poskytuje informace falen, ktermi ve skutenosti pomh hnut odporu. Neptele tak neustle sleduj stovky o a partyzni znaj kad jeho pohyb, zatmco partyzni zstvaj vojskm sttnho reimu zcela skryti. Mstt partyzni si vak mus bt vdomi skutenosti, e jsou ve zven me zrdci nebo kolaboranty a e jedin civilista me ochromit celou s hnut odporu pedvnm informac vldnm ednkm. Mstsk partyznsk organizace si mus velice peliv vybrat mezi civilisty ty prav osoby pro kontrakt a bezpenostn systm nesm ani v nejmenm selhat. Pouze tak m partyznsk skupina nadji na peit. Mstt partyzni musej stejn jako ostatn partyznsk skupiny plavat jako ryby, akoliv se pohybuj jen v mal kalui. Nejobvyklej akc, kterou provdj mstsk partyznsk oddly, jsou pepaden zbrojnch a zdravotnickch sklad, aby zskaly potebn zbran a medicinln materil, dle pepaden vzen za elem osvobozen zajatch partyzn, nosy nebo popravy okupanch ednk a pepaden vojenskch objekt, nap. polnch leti, vojenskch a policejnch zkladen, prmyslovch zazen jako elektrren, tovren a zvod, kter jsou nezbytn pro funkci

sttnho reimu (zbrojovky, zvody tkho strojrenstv, elektrrny). Dle jsou to akce, kter zahrnuj napklad ozbrojenou podporu a ochranu civilnch manifestac i masovch demonstrac proti reimu, ozbrojen pepadov akce a sabote, jako taktickou pomoc pi stvkch, bojkotech a zpomalovn prce (jakoto jedn z forem stvek), kter ochromuj fungovn sttnho systmu. Zpotku se partyznsk hnut skld z jednotlivch oddl, kter operuj v jednom uritm mst nebo oblasti. S rstem hnut odporu se tyto oddly spojuj a provdj spolen operace. Koordinovan, zen stvky paralyzuj kontrolu neptele nad uritou oblast nebo regionem. Tyto regionln potyky asem rostou a nabvaj na prostoru i na intenzit, take nakonec nabvaj charakteru skuten vlky, piem partyznsk oddly stle vce operuj jako pravideln armda. Zatmco tato armda zan generln ofenzvou proti nepteli, bojuje civiln obyvatelstvo takovmi prostedky, jako jsou masov demonstrace a generln stvky, kter ochromuj a oslabuj sttn systm. Finlnm stdiem pak je masov lidov povstn, kter smete nenvidn reim. MSTO JAKO ZKLADNA PARTYZNSKCH OPERAC Aby mohly partyznsk oddly uniknout pronsledovatelm a pet za elem provdn dalch tok, mus mt operan zkladnu, v n maj uloen zbran, kde se mohou postarat o sv rann, kde mohou odpovat mezi jednotlivmi operacemi. Pro mstsk partyzny jsou takovou zkladnou rzn kryty mstskho typu. Zdrazuji, e tato operan zkladna nen v dnm ppad zadn trakt nebo doup. I v oblasti, kde je relativn bezpeno, znamen usazen se na jednom mst na dobu del ne pouhch nkolik dn, vysok riziko odhalen a obklen sttnmi represivnmi orgny. I v obdobch mezi jednotlivmi operacemi se partyznsk zkladna neustle sthuje a unik tak sil sttnho apartu o jej lokalizaci a znien. Mus tedy bt stejn jako samotn partyznsk oddly mal a vysoce mobiln. V mstskm prosted potebuj partyzni dva typy kryt, za prve je to ubytovna a za druh operan centrum. Ubytovna slou jako doasn pste i kryt pro partyzny, kte zde mohou v bezpe pespat a po krtkou dobu bydlet i se stravou. Operan centrum tvo doasn zbrojn sklady, zbrojn tovrny a ostatn tajn centra, kde je mon plnit koly hnut odporu bez zsah ze strany sttu. Partyzni, kte nejsou policejnm orgnm znmi, mohou t inkognito v normlnch domech a nepotebuj partyznsk ubytovny. Bojovnci a lenov st, kte byli sttnmi bezpenostnmi orgny identifikovni, mus vykonvat svou prci bezvhradn v podzem, kde nejsou dn adresy a dn dlouhodob nebo stl msta pobytu, aby nemohli bt odhaleni a zateni. Tito tajn bojovnci hnut odporu mus mt bezpen kryt, kter nesm bt znm adm, kde mohou setrvat mezi jednotlivmi partyznskmi operacemi. Musej bydlet v ubytovnch, kter poskytuj hnut odporu sympatizujc civiln oban. Rovn operan centra, jako zbrojn tovrny, sklady zbran a munice nebo potravin mus bt umstna v mstskm krytu, kter orgny sttn moci neznaj a kter nemohou nijak vysledovat. I tyto bezpen kryty poskytuj partyznm oban sympatizujc s hnutm odporu. Poadavky , tkajc se bezpenostnho zajitn obou typ kryt jsou obdobn. kryty mus bt jako budovy nenpadn a neokzal, nim se nelic od sousednch dom. Nic na dom samotnm, ani na jeho obyvatelch, nesm ani v nznaku budit pozornost, nebo nasvdovat tomu, e se jedn o nco jinho ne o sousedy. K rozptlen a vylouen jakhokoliv podezen je teba, aby se obyvatel danho domu nim neliili od obvykl normy. Mstt partyzni nesmj dt nikterak najevo, e by mohli bt nm jinm, ne spodanmi obany. Obleen, nvyky, innost a ivotn styl partyzn se mus bezezbytku shodovat s obecn platnmi normami t kter oblasti, v n je dan dm situovn. Pokud je to napklad dm v dlnick tvrti, bylo by irou sebevradou, kdyby se partyzn, kter zde bydl, oblkal jako bankovn ednk a ped domem parkoval drah vz. Obdobn plat, e partyzni, kte bydl v pedmstskch tvrtch, obvanch pslunky stednch vrstev na sebe nesm upozorovat oumlm odvem , dlouhmi vlasy, starm automobilem apod. Mstt partyzni a jejich kryt mus nenpadn splynout s jakmkoliv prostedm. Mstsk kryt mus mt dobr do okol a mus poskytovat dobr palebn stanovit pro stelbu na pstupov cesty. Okenn zvsy nebo rolety by mly mt otvory pro nenpadn tajn pozorovn dn venku. Pozorovat okol je nutno neustle, aby se nestalo, e sttn bezpenostn sloky obkl nepozorovan cel dm.

Domy, kter stoj o samot nebo obklopen zahradou i jinak situovan na volnm prostranstv, nejsou jako mstsk zkladny vhodn, protoe je lze velice snadno obklit i malm potem bezpenostnch sil. adov domy jsou naopak nejvhodnjm krytem, protoe k obklen jedinho inkriminovanho domu je teba obklit cel blok. Bezpenostn sloky budou takto mimo jin muset prohledat vechny domy v dan oblasti, aby vyptraly uprchl partyzny a ty, kte se odlouili od hlavn skupiny, co je asov nron a vysoce riskantn postup, pi nm se policist vydvaj v nebezpe zasaen partyznskmi ostelovai nebo pepaden ze zlohy. kryt mus bt obklopen bezpenostn st, aby nemohl bt obklen a je nutno pozorovat rovn neptelsk agenty, kte se budou pokouet vyptrat a pozorovat podezel objekt. Kolem domu se mohou pohybovat agenti hnut odporu, pevleen za poulin dlnky, hosty v restauracch, telefonujc v budce nebo prost za chodce a sledovat neptelsk agenty nebo policejn orgny. V ppad, e se pibl k domu podezel agent, bezpenostn s okamit kontaktuje kryt prostednictvm tajnch, ifrovanch komunikanch prostedk a ilegln obyvatel domu tak maj dostatek asu se ukrt nebo uprchnout. Policejn agenty pak uklidn legln st obyvatel krytu. Jestlie sttn represivn sloky pistoup k een situace silou, varuje bezpenostn s partyzny v krytu, ti urychlen opust dm a policie nenajde zhola nic. Pokud se jedn o prvn pobyt v danm krytu, je teba nejprve vyhledat a provit nejmn dv nikov trasy a ppadn stup nacviit. V ppad, e bude provedena ze strany sttu pepadov akce, sna se mstt partyzni pedevm udret neptele co nejdle mimo dm, aby lenov hnut odporu mli dostatek asu donst vybaven i zsoby a rozptlit se po jednom nebo po dvojicch mimo dosah policie do davu kolemjdoucch a tak uniknout. Nejmn jeden z obyvatel krytu by ml bt ozbrojen pukou nebo samopalem a krt z vhodn pozice sv spolubojovnky pi tku z obklen. V ppad, e kryt nelze ubrnit a je teba zanechat na mst dleit materily, pouij partyzni pedem pipravenou nstranou past, kter exploduje ve chvli, kdy represivn sloky vniknou do domu, zni usvdujc materil a neptel tak nezsk dn dal informace o skupin. Takov past, umstn u vchodu do domu rovn zadr policii a poskytne tak partyznm vce asu k tku. Mstt partyzni mus bt ve stehu vdy, kdy vstupuj do zkladny nebo kdy odchzej. Kad pobyt mimo kryt, a sebekrat, mus bt povaovn za vojenskou akci a mus bt peliv promylen a naplnovn. Ped odchodem z domu je teba bedliv pozorovat okol, zda se zde nenalzaj podezel osoby nebo automobily, kter by mohly nleet agentm sttn policie. Na ulici je pak nutno bt co nejmn npadn. Bedliv sledujte kadho chodce, kter jde za vmi, zda to nen policejn informtor, kter vs sleduje. Pronsledovatele je nutno setst. Nejsnze se to provd v davu lid, v prostedcch hromadn mstsk dopravy(nelpe ve pice), tedy tam a tehdy, kde lze splynout a ztratit se v anonymnm davu. Bojovnci hnut odporu, kte pracuj v podzem, by mli trvit na veejnosti co nejmn asu a opoutt kryt pouze za elem proveden pidlenho kolu nebo akce. Nkupy, vybrn poty, atd. mus obstarat legln lenov organizace, kte jsou vlastnmi obyvateli domu s krytem. Kdykoliv je to mon, mli by bojovnci hnut odporu vystupovat jako oban, vedouc normln, spodan ivot, tzn. v rodin, v zamstnn atd., aby nebudili nedouc zjem policie. kryty a ubytovny jsou vyhrazeny pouze tm partyznm, kte ji byli sttnmi orgny identifikovni a jsou proto nuceni vykonvat pouze podzemn innost. Nkte z hledanch partyzn se mohou pipojit k nktermu venkovskmu oddlu, kde budou mimo dosah policie. Je to lep een, ne zstat ve mst a riskovat dopaden. Pro ty, kte se rozhodnou setrvat ve mst, je kryt ivotn nutnost. Legln osoby v poped, kte obstarvaj hnut odporu domy, vhodn k krytu, musej bt zcela mimo podezen a nikdo nesm o jejich spojen s partyzny vdt. Domy, vhodn k krytu, by si mli najmat pouze ti lenov, kte jsou policejnm orgnm naprosto neznm, kte neprojevuj dn sympatie k hnut odporu a nemaj podezel politick ptele. V ppad policejn razie mus bt tito lid v poped schopni zodpovdt otzky policie takovm zpsobem, e to represivn orgny uklidn a odvrt jejich podezen od danho objektu. Mstsk domy si tyto osoby v poped musej pouze doasn pronajmout, nikoliv se zde ubytovat na njemn smlouvu. dn partyzn, ani sympatizujc osoba se nesm v dom, kter m slouit jako kryt, ubytovat na zklad njemn smlouvy. To proto, aby sttn bezpenost nemohla zachytit tuto paprovou stopu a dojt po n a k dotynmu lenu st hnut odporu. Mstsk kryt je nutno si na as pronajmout od leglnch njemnk, o kterch nikdo nem tuen, e jsou ve spojen s partyzny. Pokud je teba nalzt doasnou zkladnu pro nkterou specifickou operaci (nap. jako vhodn pozice k palebn podpoe pi pepaden zbrojnho skladu nebo policejn

stanice), mus partyzni obsadit vhodnou budovu a zabrnit nezastnnm osobm jakkoliv do akce zasahovat, dokud nen operace spn ukonena. Mstsk kryt mus bt stejn jako samotn mstt partyzni mobiln a mus se neustle mnit. dn mstsk zkladna by nemla bt obvna dle ne jeden i dva tdny, aby represivn sloky nemohly partyzny vystopovat, odhalit a pepadnout. Zvislost na malm potu pevnch kryt omezuje mobilitu a monosti bojovnk hnut odporu a vybudovn stl st zkladen usnaduje policii prci, proto by nemla bt takov s budovna ani udrovna. Lpe je rozvinout mobiln s snadno penosnch kryt a vyut k jejmu roziovn co nejvce sympatizujcch osob. Tm se zachycen neustle se mncch mst partyznsk zkladny stv pro represivn sloky neeitelnm a nesplnitelnm kolem. Stejn jako tbory partyznskch zkladen ve voln krajin, zvis i bezpenost mstskch kryt na jejich nenpadn poloze i vzhledu a na jejich pohybu, nikoliv na palebn dle obrnc. Mstt partyzni se musej za kadou cenu vyhnout situaci, kdy byli obkleni a chyceni ve vlastnm krytu jako v pasti. Zbrojn zvody, zbrojn sklady, tiskrny a dal mstsk zkladny, kter nen tak snadn sthovat, musej bt situovny na odlehlch mstech, kter nebud absolutn dn podezen. Utajen, ukryt a maskovn jsou naprostou nutnost. Tajn skladit zbran, vbunin a dalch zsob mohou bt vynalzav ukryta v dom nebo jeho okol, zatmco obyvatel v poped pracuj na tom, aby rozptlili podezen policie. S partyznskch kryt m pro hnut odporu ivotn dleitost. Poskytuje partyznm monost zmizet v tajnm krytu, v moi sympatizujcch lid a uniknout tak kdykoliv sttnm represivnm orgnm, zmizet bezprostedn po proveden akce a vynoit se nkde pln jinde, pi pln jin operaci. Reim tak nabude dojmu, e hon zajce, kter m na svm zem nepebern mnostv tunel a nikdo nikdy nedoke odhadnout, kdy a kde se znovu objev. PEPADEN ZE ZLOHY Vojensk akce partyznskch skupin musej mt charakter bleskovho toku, kter ude zcela neoekvan a tonci pak rychle zmiz. Taktika deru a tku umouje mstskm partyznm zashnout neptele na citlivm mst, ani by poskytli protivnkovi jakkoliv ter pro protitok. Z tohoto dvodu jsou pepady ze zlohy hlavn metodou angaovn neptele. V potench stdich partyznskho boje bvaj napadny men neptelsk posdky za elem zskn zbran, munice a zsob. S rostoucm potem partyzn i vzrstajcmi monostmi, bvaj ze zlohy pepadny vt a silnj neptelsk jednotky, obvykle pak za elem jejich znien. Prvnm krokem pi plnovn partyznsk akce je volba sprvnho tere toku. V mnoha smrech ovlivuje taktiku boje druh pepadov akce. V potench operacch, kter partyzni provdj krtce po vzniku organizace, se mus omezit na jednoduch a pomrn nepli riskantn akce, jako je nap. zaminovn jistho seku silnice, pepaden jednotlivch osob nebo automobil ze zlohy nebo kladn vrady okupanch orgn. Tyto nepli rozshl akce poskytnou mstskch partyznm monost, aby se nauili navzjem spolupracovat a vytb se jejich akn schopnosti. spch kad takov akce zrove dodv partyznm dostatek sebedvry a vru v spch pi budoucch operacch. Kdy partyznsk oddl zsk dostatek zkuenost a ukoist potebn mnostv zbran, mus pokroit k provdn sloitjch a nebezpenjch kol, jako nap. pepaden zsobovac kolony neptelskho oddlu pi pesunu a vysoce postavench sttnch ednk. Pepaden ze zlohy ve mst mus bt peliv a podrobn naplnovno,piem je teba mt na pamti, e zsadn podmnkou spchu akce je mobilita, moment pekvapen, lokln pevaha a znalost ternu. Vhodn msto pro pepaden ze zlohy mus poskytovat partyznm dostatek kryt i kryt, zatmco neptelsk sly by mly zstat pokud mono nekryt. Mus umoovat partyznm co nejvhodnj podmnky k obran a dobr palebn pozice k pokryt celho prostoru pepadov akce. Informace, kter partyzni o svm teri toku obdr mus bt pln. Pokud je terem toku sttn ednk, nebo jednotliv automobil, mus mt partyzni pesn informace, tkajc se asovho harmonogramu, trasy, doprovodu a ochrany. Vzvdn skupiny, vystupujc v roli bc pro zdrav, dlnk nebo nenpadnch nevinnch prochzejcch se oban, musej vysledovat bn denn rozvrh tere toku. Partyzni, kte plnuj pepaden zsobovacho konvoje, mus znt jeho trasu, as vjezdu, cl uren a rychlost pohybu konvoje, druh zsob nebo pepravovanho materilu, zbran a palebnou slu ochrannho doprovodu a poet voz.

Po zskn vech dostupnch informac je teba zvolit skupinu, kter pepad provede. Pepadov skupina je rozdlena do ptilennch steleckch tm, z nich kad m urenho velitele, kter podlh veliteli cel operace. Tyto steleck tmy jsou seskupeny do ty okruh - zadn podprn skupiny, blzk podprn skupiny, pepadov skupiny a zlon skupiny. Zadn (tlov) skupiny maj za kol izolovat oblast, v n operace probh a zabrnit prniku neptelskch posil, kter by mohly do akce zashnout. Slou rovn jako pozorovatel a stre (v ppad poteby varuj ostatn). Po ukonen pepadov akce funguj jako zadn voj a kryj staen hlavnch partyznskch sil. Skupiny tohoto typu jsou ozbrojeny minami, granty, nejmn jednm lehkm kulometem, tonmi pukami nebo poloautomatickmi pukami. Blzk podprn skupiny maj za kol steleckou podporu pi samotn pepadov akci. V okamiku zahjen pepadov akce zastav neptele a neutralizuj jej stelbou. Tyto skupiny jsou vyzbrojeny lehkmi kulomety, pukami, samopaly, granty a minami. Pepadov i ton skupiny jsou vlastn bojovou silou pepadov akce. Maj za kol zdolat neptele pot, co byl oslaben palbou blzkch podprnch skupin. Pepadov skupiny jsou vyzbrojeny pukami, samopaly, brokovnicemi a granty. Pokud se neptel pokus o protitok, maj partyznsk ton skupiny za kol tento pokus zlikvidovat a zadret protivnka na mst pepadu. Zlon skupiny slou jako posily pro kteroukoliv z ostatnch skupin, kter prv potebuje pomoc (pokud k takov situaci dojde), co obvykle znamen zejmna poslen ton (pepadov) skupiny v ppad, e se neptel pokus o protitok. Tyto zlon skupiny jsou vyzbrojeny pukami, pistolemi a brokovnicemi. Po skonen pepadov akce maj zlon skupiny za kol posbrat a odnst ukoistn zbran, zsoby a ppadn i dal materil. Krom tchto bojovch sloek se mus pepadov akce zastnit i zdravotnick personl, kter oetuje zrann. Poet steleckch tm se bude liit od ppadu k ppadu. V tsnch, zastavnch oblastech me inn pokrt celou pepadovou znu jedna men skupina partyzn. Pepaden jednotlivho vozu vyaduje men poet len partyznskch sil ne pepaden neptelskho oddlu nebo zsobovacho konvoje. Pepadov oddly by mly bt dostaten velk na to, aby mohly spn provst akci a zrove dostaten mal na to, aby se nevyskytly pote ohledn velen. Z bezpenostnch dvod ij mstt partyzni rozptleni na pomrn rozshlm zem. Okamit po naplnovn akce mus bt dotyn bojovnci, zvolen pro tento kol, tajn kontaktovni a sdrueni do steleckch tm. Pokud je to mon, mly by mt steleck tmy monost celou plnovanou akci patin nacviit a vyzkouet v praxi vechny ppadn eventuality. Jeliko je vzjemn komunikace bhem pepadov akce znan obtn, mus bt cel pln jednoduch a nekomplikovan, piem kad jednotliv len tmu mus pesn znt svou lohu a provst stanoven kol bez jakhokoliv zen, kontroly nebo dozoru. V den uren k pepadov akci se partyzni shromd na pedem urenm mst - srazu, kde obdr zbran a posledn instrukce. Msto srazu mus bt ponkud stranou od samotnho msta pepadu a v dostaten vzdlenosti mimo znu, kter je obvykle obsazena hldkami sttnch bezpenostnch sil. Partyzni odlo veker zbytn vybaven a ponechaj jej na mst srazu. Teprve potom vyraz k urenmu mstu pepadov akce. Na mst srazu jsou ponechni dva a ti lenov skupiny jako str a zajitn tlu, kte maj za kol brnit toto msto ped neptelskmi vojky. Tento tm mus mt rdiov spojen s velitelem pepadov operace, aby jej mohli varovat v ppad, e by bylo msto srazu ped nvratem steleckch tm neptelem odhaleno i obsazeno. Kdy je pepadov oddl vyzbrojen a vichni jeho lenov se dostavili na msto srazu, mus obsadit msto pepadu a ekat, a se objev ter toku. Cel postup mus bt proveden zcela v tajnosti, aby ppravy k akci neodhalili informtoi a pini a neptele nevarovali. Msto, uren k pepadu ze zlohy je nutno obsazovat pomalu, v uritm sledu a po dvojicch nebo trojicch. Zadn (tlov) podprn skupiny zaujmou pozici piblin pl hodiny ped samotnou akc. Tyto tmy obsad vechny potenciln trasy, po kterch by mohla pijt neptelsk kolona, vyslan jako posily tere toku. Silnice, dlnice, mosty, p cesty a eleznin trat mus bt pod neustlm dozorem zadnch (tlovch) tm a jakkoliv pohyb neptelskch sil mus bt okamit zlikvidovn pepadenm ze zlohy. Pokud je zpozorovn pohyb neptelskch sil ve smru k mstu akce, je kolem zadnch (tlovch) tm zadret jej dostaten dlouho, aby

pepadov tm mohl provst svj kol a sthnout se do bezpe. Tlov tm mus bt bezpodmnen dobe ukryt, a to na takovch pozicch, odkud by mohl spn zatoit a zastavit neptele palbou z puek a kulomet, granty a molotovovmi koktejly. Kdy zaujmou tlov tmy uren pozice a nav kontakt s velitelem pepadov akce, pesunou se na msta samotnho pepadu. Tyto podprn tmy musej bt dostaten blzko msta pepadu, aby jej mohly innou soustednou palbou saturovat. Pokud jsou tmy rozmstny podl obou stran pepadov trasy, musej bt rozestaveny v odlinch rovinch, aby se pedelo nebezpem kov palby. To znamen, e tmy, rozmstn na jedn stran silnice budou mt stanovit v pzem budovy, zatmco tmy na druh stran silnice budou rozmstny v prvnm nebo druhm podla, mimo linii stelby protjho tmu. Tmto zpsobem je mon pokrt palbou cel zem pepadov zny. Kulomety pepadovho tmu by mly nt umstny tak, aby mohly uzavt oba konce pepadov zny a byly schopny pokrt palbou celou zmnno znu. Pokud budou v prbhu pepadov akce pouity miny, silnin ztarasy atd., budou rozmstny tonm tmem po zajitn blzkch podprnch tm. Po obsazen msta pepadu mus partyzni vykat, pokud ter toku nedoraz do pepadov zny. To vyaduje nesmrn tvrdou kze. Partyzni musej zstat absolutn neviditeln a ti, aby akci pedem neprozradili. Ostelovai se mus dret mimo vhled oken a dve. Domy a mstnosti, obsazen pepadovmi oddly, mus zstat zabezpeen a jakkoliv civiln osoba, kter se zde ppadn naskytne, mus bt zajitna a umlena a do skonen operace. V mnoha ppadech bv obtn zskat pesn informace a trasa pohybu tere toku nemus bt znma. Za tchto okolnost je nutno umstit pepadovou akci tak, aby byla pokryta cel oblast pedpokldan trasy pjezdu. To se provd nejsnze rozmstnm irok st zadnch (tlovch) podprnch skupin a zvolenm nkolika monch mst pepadu v rozmez tto oblasti, piem na kad jednotliv pedpokldan msto pepadu je uren jeden pepadov tm. Kdy pozorovatel zadn podprn skupiny zpozoruj ter toku, ur trasu jeho pohybu, upozorn pslun pepadov tm a v okamiku, kdy ter toku vstoup do pepadov zny, je napaden. Tento typ operace vyaduje jet pelivj ppravu a plnovn, ne prost pepad ze zlohy. Vechny tmy mus bt navzjem propojeny radiokomunikanmi prostedky, aby bylo mono jejich innost dn koordinovat. Staen mus bt naplnovno na jednotliv odlin msta srazu a je teba uvit a zalenit do plnu kadou sebemn pravdpodobnou obt a eventualitu. Pepadov akce me bt provedena s rozlinmi cli. Jejm elem me bt znien neptelskho oddlu a ukoistn zbran, munice a dalho materilu. Dle me mt za kol tok a znien sti vtho neptelskho konvoje nebo kolony. Dalm zmrem me bt zskn zajatce za elem vslechu nebo zskn informac. Nebo me bt provedena pouze proto, aby zpsobila nepteli co nejvt ztrty. Kdy zadn podprn tmy upozorn na pjezd i pchod tere toku, mus si pepadov tm pipravit zbran a pichystat se ke sputn akce. Mus bt pedem domluven pesn signl, kter bude pro zahjen pepadov akce nezamnitelnm znamenm. Me to bt vstel, vyplen velitelem, vbuch miny nebo runho grantu nebo dvka ze samopalu. Je ivotn dleit, aby dn akce nebyla nikdy zahjena, dokud nen vydn tento smluven signl, protoe pedasn zahjen palby by neptele upozornilo na hrozc nebezpe jet dve, ne by se podailo pepadovou akci vbec zahjit a dve ne ter toku vstoup do pepadov zny. Pokud se vak kdokoliv z neptel zane chovat jako kdyby odhalil zamlenou akci, je teba okamit zahjit palbu. Kdy je pepadov akce zahjena, spust pepadov tmy palbu a intenzivn stelbou, pokrvajc celou pepadovou znu decimuj neptele. Palba mus bt rozprostena na celou neptelskou kolonu, piem jeden steleck tmy atakuje pedn st kolony. elem pepaden je pokryt cel pepadov zny co nejhust palbou v co nejkrat dob. Po poten (zahajovac) palb se neptelt vojci rozprchnou a pokus se krt v budovch, za automobily atd. Tito mui mus bt neutralizovni pepadovmi tmy, vykvajcmi v pilehlch budovch. Aby na msto pepadu nedorazily neptelsk posily, mus bt doba trvn cel akce co mon nejkrat. Proto mus bt opt pedem smluveno znamen, kter bude signalizovat ukonen akce a zatek stahovn do bezpe. Pokud m akce probhnout tak, e je plnovn jedin der a nsledn tk z msta akce, znamen signl ke staen souasn ukonen pepadu. Staen partyznskch tm nesm bt nhl. Partyzni spoutj pepadovou rnu po

dvojicch nebo trojicch, zajiovanch kryc palbou ostatnch tm. Kryc palba m zabrnit nepteli v pronsledovn ustupujcch partyzn. Pepadov oddl se vrac na msto srazu v malch skupinkch a tam se shromd. Pi stahovn dodruj partyzni pedem naplnovan trasy, kter jsou zajiovny zadnmi (tlovmi) podprnmi tmy. Tyto zadn podprn skupiny pln lohu zadnho voje, kter m za kol napadnout a zastavit vechny neptelsk pronsledovatele. Jestlie je naopak clem akce zskat bojov materil, zsoby nebo zajatce, je teba po znien tere toku stelbou dle pokraovat v operaci. Nsledn fze je pln v kompetenci tonch tm. Pokud je teba provst dal tok, mus stelba ze strany pepadovho tmu ustat v okamiku, kdy byl ter toku saturovn palbou. Pi zahjen pepadu je neptel desorientovn a zmaten dky momentu pekvapen, hluku, zpsobenm palbou a ztrtm na ivotech. Jestlie je neptelskch velitel zabit nebo zrann pi zahajovac palb, bude nepteli pravdpodobn njakou dobu trvat ne znovu nastol disciplnu. Nsledn tok mus tud bt proveden prv ve stadiu, kdy neptel je zmaten a bezradn. V okamiku, kdy pepadov tmy peru palbu, pesune se ton tm dovnit pepadov zny, aby zdolal a eliminoval kad petrvvajc odpor. Kdy je odpor neptele zlomen, zanou ton tmy shromaovat ukoistn zbran a dal materil pod kryc palbou blzkch podprnch tm. Zrove vstupuj do pepadov rny zdravotnci, aby oetili rann a dopravili je zpt na msto srazu. Pi nkterch pepadovch akcch mohou ton tm doprovzet neozbrojen partyzni, kte sbraj a odnej z msta pepaden ukoistn zbran a dal materil. Kdy je vechna koist shromdna, sthnou se ton a transportn tmy na msto srazu. Po nich nsleduje staen blzkch podprnch tm a nakonec se sthnou zadn (tlov) podpr.tmy. Na mst srazu pevezmou ukoistn materil sympatizujc osoby, kter jej doprav na msta, kde bude uskladnn. Partyzni se pak jednotliv rozejdou do svch kryt. V tomto zkladnm plnu pepadovch akc je teba uvit rzn varianty pro ppad nepznivho vvoje situace. Tak je napklad nutn vydat signl k ukonen akce a okamitmu staen, jestlie je poet neptel vy, ne jak byl pvodn pedpoklad nebo jestlie se neptel vbec neobjev. Signl ke staen je teba vydat tak v ppad, e se situace obrt ve prospch neptele. Non pepaden mohou partyzni provdt tm naprosto stejnm zpsobem jako denn akce. Je pouze teba zajistit osvtlen pepadov rny. Je-li to mon, je ideln zvolit jako pepadovou rnu msto osvtlen poulinmi lampami. Nen-li msto osvtleno, mus partyzni pout automobilovch reflektor, svtlic nebo jinho druhu osvtlen, kter rozehnou v okamiku zahjen toku. Jeliko je pesn stelba v noci obtnj, mus partyzni pi nonch operacch pouvat automatick zbran a brokovnice, kter jsou schopny pokrt mnohem ir prostor a tm zpsobem zv palebnou slu pepadovho oddlu. Rovn vy poet len partyznskho oddlu zv palebnou slu tm. Pokud nen pepadov akce plnovna specificky pro ely zskn zajatce, mlo by bt pro partyznsk pepadov oddly nepsanm zkonem nebrat pi svch operacch dn zajatce. Zajatci vyaduj dal bezpen msto, kde maj bt uvznni a partyznsk vlka nen na bezpen msta zazen. Zajat neptelt vojci maj bt obrni o veker pouiteln materil - zbran, munici, poln lhve, boty - a potom proputni. Takto partyzni nejen zskaj potebn zsoby, ale zajat a proputn vojci budou nepochybn o tto zkuenosti vyprvt ostatnm a pi dalch akcch pak budou tito mui spe ochotni nechat se na krtkou chvli zajmout, ne aby bojovali do poslednho dechu. Tm se rozvrt bojov duch a morlka neptelskch vojsk. Pepadov akce, provdn mstskmi partyzny, nejsou v podstat nim jinm, ne tokem na stacionrn cl. Plnovn platn pro pepadov akce ze zlohy bude stejn platn pro pepadov akce typu toku na nkter pevn objekt. Druh objektu, kter m bt pepaden, zvis na operanm cli partyznsk akce. V potench stdich partyznsk vlky bv elem pepaden zskat zsoby, zbran a finann prostedky pro organizaci hnut odporu. Zbran a munici zskaj partyzni pepadvnm zbrojnch sklad, muninch sklad, malch vojenskch posdek nebo policejnch stanic, jindy pepadem neptelskch oddl nebo zsobovacch automobil ze zlohy. Zdravotnick materil je mono zskat pepady nemocnic, klinik a ordinac. Finann hotovost si mohou partyzni opatit pepadenm banky, neptelskch pokladen nebo pennch ad, poskytujcch pjky.

Znan st partyznskch akc bude provdna za elem znien neptelskho vojenskho materilu nebo iv sly. Takov akce budou mt nejastji formou pepadu komunikanch center neptele, elektrren, elezninch stanic, vlak, most a silnic ,sklad pohonnch hmot, vojenskch zkladen, policejnch tovren, prmyslovch zvod, vldnch ad a vldnch ednk. V nkterch ppadech se budou chtt partyzni zmocnit jistho objektu a obsadit jej za uritm specifickm elem. Napklad rozhlasov a televizn studia mohou bt doasn obsazena za elem vysln zprv a poselstv hnut odporu pro vechny obyvatele zem. Kdy je zvolen ter toku, mus przkumn a pozorovac tmy objekt prostudovat, aby se o jeho provozu dozvdly co mon nejvce. Nkter objekty, jako nap. rozhlasov i televizn studia nebudou pravdpodobn pli steeny. Pozorovn tchto objekt m pouze pomoci urit nejvhodnj dobu vniknut do objektu a jeho obsazen. Jin tere toku, jako zbrojn sklady nebo sklady pohonnch hmot budou naopak peliv steeny bezpenostnmi slokami. Informace mus proto obsahovat rozmstn str a strnch posl, trasy obchzek a asov harmonogram vmny str. Krom toho je teba zaznamenat rozmstn reflektor, kulomet a dalch tkch zbran i ostatnch obrannch a ochrannch opaten. Jedn-li se o objekty se zaostenm bezpenostnm systmem str, bude se denn a non rozmstn tkch zbran, str a hldek od sebe liit. V obrannch znch bude pouit systm pozice vzjemn podpory, pozorovatelem a hlsek: v nkterch ppadech se uv detektor pohybu, infraervench senzor atd. Proti naruitelm zajiovacho prostoru se obvykle pouv drt, ztaras, sluebnch hldacch ps a nehlunch poplanch zazen. Vtina vojenskch jednotek pouv systmu jednoho oddlu vojk na hldku vn okruhu (kte maj za kol sledovat, zda se v dohledu neobjev dalekonosn zbran jako grantomety nebo rakety) a jednoho oddlu uvnit okruhu. Jeden kulomet bude umstn u hlavn brny a druh na strn vi nebo na pozorovateln. Stelci s pukami zajiuj cel okruh permanentn. Tere toku v zastavnch industrilnch oblastech (jako nap. policejn stanice) nemaj dostatek prostoru na vybudovn obrannch nebo zabezpeovacch okruh. Nejspe budou chrnny silninmi ztarasy nebo strnic u vchodu, ozbrojenmi stremi a ozbrojenm personlem uvnit budovy. Sloen pepadovho oddlu se v tomto ppad bud ponkud liit od sloen oddlu, provdjcho pepad ze zlohy. Zadn (tlov) podprn tmy slou jako pozorovatel a zadn voj pi stahovn. Jsou vyzbrojeny lehkmi kulomety, granty, pukami nebo molotovovmi koktejly. Blzk podprn tmy obstarvaj kryc palbu operanho prostoru. Jsou vyzbrojeny samopaly, brokovnicemi, granty a pukami. ton tmy jsou skutenou bojovou dernou silou pepadov akce. Jejich kolem je neutralizovat neptelsk hldky nebo stre a vniknout do prostoru operanho cle. Uvnit objektu provedou veker opaten za elem obrany, kter maj umonit provst samotnou pepadovou akci. Demolin tmy jsou sabotn silou pepadov akce. Jsou vyzbrojeny pistolemi a samopaly, jejich hlavn lohou vak ke kladen vbunin, demolinch nlo a sabotnch zazen, kter vyhovuj zmrm cel operace. Vstupuj do objektu a pot, kdy je odpor neptele zlomen a v prbhu prce je chrn ton tmy. Partyznsk skupiny se pesunou do oblasti pepadov akce obdobnch zpsobem jako pi obsazovn zny pi pepadu ze zlohy. Zadn (tlov) podprn tmy zaujmaj pozice jako pevn po nich nsleduj blzk podprn tmy. ton tmy se na pozici zformuj tak, aby mohly zatoit na ter toku. Kdy je dn signl k toku, vyraz ton tmy k neutralizaci neptelskho odporu, zajiovny kryc palbou blzkch podprnch tm. Kdy je odpor neptele zlomen, vniknou do objektu demolin tmy, aby nakladly vbuniny a zniily ter toku. Pi pepadovch akcch na zsobn sklady a munin sklady mus partyzni pobrat co nejvce materilu, potom

poloit nloe a zabrnit nepteli pout zbvajc materil v dalm boji. Jin tere toku, jako jsou elektrrny, eleznin stanice, poln letit, sklady pohonnch hmot a tovrny, jsou demolinmi tmy systematicky znieny. Pi vech pepadovch akcch mus bt neptelsk vozidla zniena nebo vyazena z provozu, aby bylo znemonno pronsledovn. toky, jejich clem je znien komunikanch center by se mly soustedit na energetick zdroje a ovldac panely. Ovldn me bt znieno nkolika granty nebo 25 dkg nlo, odplenou na panelu. Vysla lze zniit nkolika vbunmi nloemi. Elektrrny a vmnkov stanice se vyad z provozu znienm transformtor, kter jsou sice vyrobeny ze silnho plechu, avak lze je prostelit RPG, tvarovanou nlo, plastickou demolin nlo nebo 1,5 kg dynamitu. eleznin tra je mono peruit dynamitem nebo plastickou explozn nlo. Partyzni mus odplit vdy nejmn 60 cm kolejnic. Lokomotivu lze zniit vbunmi nloemi, umstnmi na npravy a eleznin stanice se vyad z provozu odplenm mechanismu vhybek. Ndre a cisterny s pohonnmi hmotami je mono zniit plastickou nlo, umstnou pmo na n. Ta zapl pohonnou hmotu a zpsob niiv por s etnmi explozemi. Pi toku na poln letit jsou hlavnm terem toku neptelsk letadla. Ta lze rychle vyadit z provozu umstnm demolin nloe na rozprku pednho kola kadho letadla. Mnohem vt kodu zpsob nlo umstna do motorovho nasvacho ventilu. Pokud je plnovno proniknut do kontroln dc ve, je teba zniit radarov zazen, vyslaky a terminly vbuninou. Jednm z nejnebezpenjch neptel partyzn jsou helikoptry se stelci, kter je proto nutn zniit, kdykoliv se naskytne pleitost. Vbun nlo, umstna do kokpitu vyad vrtulnk z provozu. Strojn zazen tovren nebo elektrren je mono odplit vysoce innmi vbunmi nloemi nebo ikovn zniit pouitm termogrant, kter sva jednotliv soustky k sob nebo v tkch strojch vypl otvory. Kad munin zbrojn sklad nebo sklad pohonnch hmot je mono zniit hskm tokem. Po umstn demolinch nlo a po dosaen elu pepadov akce se mus partyzni rychle sthnout. Nejprve se stahuj demolin a ton tmy, zajiovny blzkmi podprnmi skupinami. stupov trasy kryj zadn (tlov) podprn skupiny, kter zastav postup pronsledovatel a napadnou je ze zlohy. V nkterch ppadech bv nezbytn provst partyznsk pepad ze zlohy nebo pepadovou akci v krajin mimo msto, aby se nepteli odzly komunikan a zsobovac trasy a zabrnilo se tak pesunu neptelskch vojsk z jedn oblasti do druh. Mstt partyzni, kte musej mistrn ovldat a neustle zdokonalovat metody provdn mstskch operac, nesmj zanedbvat ani partyznskch boj mimo msto. Pepady ze zlohy, veden na nkladn automobily nebo mal vojensk oddly se pli neli od pepadovch akc ze zlohy, provdnch ve mstech. Je zvolena pepadov zna a obsazena zadnmi (tlovmi) podprnmi tmy, blzkmi podprnmi tmy, tonmi skupinami a zlonmi skupinami. Kdy konvoj vjede do pepadov zny, je zastaven vbuchy min s vjovitm rozptylem nebo granty a odpor neptele je zlikvidovn palbou a tokem. Pepadov oddl se pak sthne jet dve, ne doraz neptelsk posily. Kdy partyzni provedou nkolik spnch pepad ze zlohy proti neptelskm zsobovacm vozidlm, zane neptel provdt pesuny pouze ve velkch kolonch, doprovzench obrnnmi transportry nebo lehkmi tanky. Jeliko partyznsk oddl nen natolik siln, aby mohl obklit a zniit celou kolonu, mus soustedit palbu pouze na jednu jej malou st. nejinnjm zpsobem je vyut ostr zatky na silnici, odznout pedn kamion (ny) a pak zatoit. Miny a kulomety jsou rozmstny pmo v zatce. Pepadov oddl nech projet prvn dv nebo ti vozidla a potom spust ztaras, kterm zastav vedouc automobil. Zrove vybuchnou RPG nebo nkolik min, aby dal vozidla konvoje ji dle do zatky neprojela. Palba z kulomet a malch zbran zabrn neptelskm vojkm v pstupu k ztarasu a izolovanm vozidlm, zatmco

ton tmy napadnou vedouc automobily a vyplen je. Po ukonen akce shromd partyzni koist, sv rann a ukoistn zbran a v malch skupinkch se sthnou do bezpe. Palbou a manvrovnm zabrn nepteli v pronsledovn a odsunou se v malch skupinkch na msto srazu, kde se vichni shromd a odsunou se z danho zem.