ZÁSTAVA LESA(JIŠTĚNÍ ÚVĚRU)

Ocenění lesa bankou - 1

O úroveň zhodnocení kapitálu vloženého do lesa se kromě investorů zajímají i banky.

Banky se při jištění úvěru zajímají o právní zjistitelnost, nezcizitelnost, pojistitelnost, likviditu, aktuální tržní cenu hodnoceného jištění.

Na les se pohlíží jako na samostatný podnikatelský záměr

Banka se chová k odloženým tržbám, jako by na ně půjčila. Uvažuje se tedy s minimální úrokovou mírou jako pro investiční úvěr, tj.

9 % (NEJEDLÝ 2004)

Ocenění lesa bankou - 2 Banka vychází z běžných výkazů (zpracování

bilance, výsledovky a cash flow statement – maximální zákonem stanovené těžby v lese) a výsledek diskontuje.

Banka k jištění přijímá v podstatě jen lesy v mýtním a předmýtním věku.

Mladší porosty nespadající do zvláštních dotačních titulů považuje banka za bezcenné a v ČR neprodejné

V úvahu se berou jen porosty zasahující do ekonomiky v následujících 8 letech. Výnos z nich je diskontován k dnešku. Jištění je 50 %.

POJIŠTĚNÍ LESA PRO PŘÍPAD POŽÁRU

• Česká spořitelna od roku 1992 poskytuje pojištění lesa pro případ požáru

• Předložení dokladu o vlastnictví, výpis z LHP(LHO)

• U pojištění lesů není stanovena povinnost pojistit veškerou výměru lesního majetku – volba pojištěného (porostní skupiny, věkové třídy)

• V pojistné smlouvě výčet jednotlivých porostních skupin a dohodnutá pojistná částka v Kč

• U velkých lesních majetků je možný i jiný způsob stanovení pojistné částky (např. porosty určitých věkových tříd, členění na jehl. a list. a pojistné v Kč/ha lesního porostu)

• Pojistné částky jednotlivých porostních skupin nebo věkových tříd se stanoví dohodou (vychází se z cen stanovených znalcem a uvedených ve znaleckém posudku POZOR! Cena posudku může převýšit cenu pojištění pojišťovna nepožaduje při uzavírání pojištění znalecký posudek)

• Při neexistenci posudku a představy o hodnotě lesního porostu pojišťovna provede výpočet ceny

• Lze dohodnout i pojistnou částku nižší, nejméně částku odpovídající 25 000 Kč/ha

• V pojištění je uplatňována 10 %-ní spoluúčast pojištěného na škodě

• V pojištění je uplatněna diferenciace sazeb pojistného

• Nejdůležitějším KRITÉRIEM = velikost pojištěného objektu (při menší pojistné výměře je sazba pojistného vyšší)

dalším kritériem = dřevinná skladba(nižší riziko představují listnáče, vyšší riziko borové lesy, příměstské lesy se zvýšenou rekreační funkcí apod.)

• Roční pojistné = součin sazby pojistného a úhrnu pojistných částek jednotlivých pojištěných porostních skupin

• Při zvýšeném riziku požáru se sazba zvyšuje až o 100 %, naopak převládají-li v pojištěném lesním objektu listnáče, snižuje se sazba o 50 %

• Sazby pojistného jsou stanoveny v % a pohybují se od 0,45 % při pojištění lesního objektu o výměře do 1ha, do 0,02 % u pojištěných lesních objektů o výměře nad 1000 ha

***• Prof. Holécy na Slovensku

Cíle pojištění - pojistné potřeby

1) Zajistit pojištěním majetek, který je představován hodnotou lesního porostu sjednat v pojištění takové pojistné částky, které odpovídají skutečné ceně pojištěných lesních porostů

2) Finanční zabezpečení nákladů, které by bylo nutné vynaložit na znovuzalesnění v případě zničení lesního porostu požárem možnost zvolit pojistnou částku odpovídající těmto nákladůmPři záměrné volbě podpojištění je pojistné úměrně nižší.

• Pojistné i plnění pojišťovny vychází z pojistných částek – max. cena stanovená podle platných předpisů

• Plnění pojišťovny se snižuje o

a) hodnotu zužitkovatelných zbytků, vztaženou k příslušné pojistné částce a nezohledněnou při stanovení rozsahu poškození a

b) spoluúčast pojištěného na škodě

Případ pojistné události

Poškození nebo zničení pojištěného lesního porostu

• Povinnost pojištěného nahlásit škodu pojišťovně písemně do 8 dnů od vzniku škody

• Rozsah škody (poškození) stanoví pojišťovna v součinnosti s pojištěným – vyjádření v % ve srovnání se stavem porostu bezprostředně před požárem

• Výše škody = součin stanoveného % poškození a pojistné částky poškozené porostní skupiny

• Pokud by pojistná částka byla vyšší než cena lesního porostu bezprostředně před pojistnou událostí stanovená podle platných předpisů cena lesního porostu namísto pojistná částka

VEŘEJNÉ DRAŽBY

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách

• Dražebník je povinen zajistit odhad ceny předmětu dražby (nemovitosti) dle § 13

• Tato cena se stanoví jako CENA OBVYKLÁ v místě a čase, resp. jako návrh obvyklé hodnoty a bude provedeno formou znaleckého posudku

• Znalec v písemném posudku odhadne i právní závady předmětu dražby (např. předkupní právo, zástavní právo, věcná břemena apod.)Pozn.: Věcná břemena v důsledku přechodu vlastnického práva dražbou (ať dobrovolnou nebo nedobrovolnou) nezaniknou

Dražba dobrovolná

• Dražit nelze věci, na nichž vázne zákonné předkupní právo státu podle zvláštních předpisů či zákonné předkupní právo spoluvlastníků

• Dražit nelze nemovitosti, jejichž vlastnictví je omezeno předkupním právem zapsaným v katastrálním operátu

• Dražit nelze věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo

• Hodnota nemovitosti pro nejnižší podání (vyvolávací cena) a minimální příhoz je stanovena v dražební vyhlášce, a to na základě dohody navrhovatele a dražebníka, bez ohledu na výši ocenění ve znaleckém posudku

• Výjimkou je případ u navrhovatele, který se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek, kde nejnižší podání je nejméně polovina odhadní nejnižší podání je nejméně polovina odhadní cenyceny stanovené na základě znaleckého posudku.

• U opakované dražby nemusí dražebník zajišťovat nový odhad předmětu dražby.

Dražba nedobrovolná

• Nedobrovolná dražba je dražba provedená na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím

• Dražební věřiteli jsou zástavní věřitelé

• Hodnota nemovitosti pro nejnižší podání (vyvolávací cena) je stanovena ve výši nejméně poloviny odhadní ceny stanovené na základě znaleckého posudku

• U opakované dražby nejnižší podání činí nejméně 70 % podání u předchozí dražby (tj. zde může být vyvolávací cena na úrovni 35 % odhadní ceny dle znaleckého posudku)

OCEŇOVÁNÍ V RÁMCI POZEMKOVÝCH ÚPRAV

Oceňování v pozemkových úpravách-1

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

V pozemkových úpravách se oceňují pouze pozemky řešené podle § 2 zákona

§ 2 Pozemkové úpravy

Pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena.

Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

Oceňování v pozemkových úpravách-2

• zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů

• § 3 odst. 3 – pozemky, jejichž řešení v rámci pozemkových úprav vyžaduje souhlas vlastníka

Pozemky podle tohoto odstavce se pro účely pozemkových úprav v případě jejich směn oceňují podle druhu původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle druhu nejbližšího zemědělského pozemku.

Pozemky nesměňované se neoceňují.

Oceňování v pozemkových úpravách-3

Oceňování pozemků se pro pozemkové úpravy řídí zvláštním předpisem platným ke dni vyložení nároků

• oceňovací zákon, • oceňovací vyhláška, • vyhl. č. 412/2008 Sb. o stanovení seznamu

katastrálních území s přiřazenými průměrnými základními cenami zemědělských pozemků (vyhláška s průměrnými cenami)

Oceňování v pozemkových úpravách-4

• při nesouladu mezi stavem uvedeným v KN a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu

• zpracovatelé pozemkových úprav musí posoudit soulad druhů pozemků v řešeném území (v obvodu pozemkových úprav) a případné nesoulady vyřešit

• potom může zpracovatel přistoupit k oceňování pozemků pro potřeby stanovení nároku vlastníka.

Oceňování v pozemkových úpravách-5

• Metodický návod k provádění pozemkových úprav, MZe – Ústřední pozemkový úřad, Praha 2010

• Zhotovitel: Agroprojekt PSO, s.r.o., Brno

Oceňování v pozemkových úpravách-6

Oceňování pozemků• druhy pozemků dle oceňovací vyhlášky• pozemky lesní a nelesní s lesním porostem

(§ 30)

Oceňování porostů• lesní porosty - zjednodušeným způsobem (§ 40)

Věcná břemena• dle zákona o oceňování majetku

Oceňování v pozemkových úpravách-7

• pro pozemkové úpravy je způsob oceňování pozemků do určité míry zjednodušen. Toto zjednodušení představuje u zemědělské půdy ocenění základní cenou podle kódu BPEJ bez srážek a přirážek, ale také výrazné zjednodušení u oceňování stavebních pozemků, zastavitelných a dalších druhů pozemků

• zavedená zjednodušení umožňují v procesu zpracování pozemkových úprav větší variabilitu při směňování pozemků. S cenou vstupujících pozemků je vlastník vždy seznámen formou nárokového listu

Nárokový list

• Pozemkový úřad zadá zpracování nároků vlastníků a vyhotovení jeho soupisu (včetně uvedení omezení vyplývajících ze zástavního práva, předkupního práva a věcného břemene) zpracovatelské firmě

• Jedním z hlavních principů pozemkových úprav je bilancování, tedy vzájemné porovnávání vstupů a výstupů

• Projektant musí respektovat vyčíslené vstupní nároky (výměra, cena, vzdálenost)