42
Česká školní inspekce Adresa: Fráni Šrámka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz Závěrečná zpráva o přípravě, průběhu a výsledcích první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2011/2012 pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol) Praha, září 2012

Závěrečná zpráva - první celoplošná generální zkouška

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Česká školní inspekce v příloze zveřejňuje "Závěrečnou zprávu o přípravě, průběhu a výsledcích první celoplošné generální zkoušky ověřování výsledků žáků v počátečním vzdělávání (ve školním roce 2011/2012 pilotovaném na úrovni 5. a 9. ročníků základních škol)".

Citation preview

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz

    Zvren zprva o pprav, prbhu a vsledcch prvn celoplon generln zkouky ovovn vsledk k v potenm vzdlvn (ve kolnm roce 2011/2012 pilotovanm na rovni 5. a 9. ronk zkladnch kol)

    Praha, z 2012

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 2/42

    VOD

    1. ZKLADN INFORMACE

    esk koln inspekce (dle i I) je realiztorem vlastnho transformanho projektu s nzvem Nrodn systm inspeknho hodnocen vzdlvac soustavy v esk republice (dle i NIQES). Realizace projektu zapoala 1. 7. 2011 a jeho ukonen je naplnovno na polovinu roku 2014. Projekt je z 85 % spolufinancovn z prostedk ESF OP VK a jeho celkov rozpoet pro tletou realizaci je cca 296 mil. K. Vzhledem k faktu, e jde o rozvojov projekt adu sttn sprvy, kter je nrodn autoritou pro hodnocen kol, dotknou se jeho vstupy prakticky celho vzdlvacho systmu s vjimkou segmentu vysokho kolstv.

    Projekt NIQES je pln v souladu Koncepnmi zmry inspekn innosti na obdob 20092013, kter byly schvleny ministrem kolstv, mldee a tlovchovy a kter pedpokldaj komplexn transformaci inspeknho systmu ve vech oblastech.

    Clem I je s podporou projektu NIQES vytvoit transformovan, modern a flexibiln systm nrodnho inspeknho hodnocen kol, vytvoit nov metody a nstroje pro hodnocen kvality esk vzdlvac soustavy a zajistit vzdlvn jak svch zamstnanc, tak uitel a editel kol v oblasti novch inspeknch postup.

    2. VYMEZEN OBSAHU PROJEKTU NIQES (Klov aktivita 13)

    Projekt je tvoen 4 klovmi aktivitami:

    Hlavnm clem prvn klov aktivity projektu je vytvoit soubor novch inspeknch postup, nstroj a metod pro zjiovn a hodnocen kvality vzdlvn jak na rovni vzdlvac soustavy, tak na rovni jednotlivch kol.

    Prioritnm clem druh klov aktivity je vytvoit systm pro inspekn hodnocen kolnch vzdlvacch program a zejmna vytvoit funkn a uivatelsky pjemnou technologickou platformu pro podporu tvorby a administrace kolnch vzdlvacch program ze strany pedagogickch pracovnk.

    Tet klov aktivita projektu je zamena na vybudovn komplexnho systmu personlnho rozvoje I a dsledn dal vzdlvn kolnch inspektor, pedagog i editel kol v problematice novch inspeknch postup, metod a nstroj, kter budou vytvoeny v rmci projektu a kter budou implementovny do hlavn innosti organizace.

    3. NRODN ETEN VSLEDK K V POTENM VZDLVN (Klov aktivita 4)

    tvrt klov aktivita, kter je nkdy myln oznaovna jako cel projekt NIQES, si klade za cl vybudovat univerzln technologickou platformu pro elektronick ovovn vsledk k ve kolch, nap ronky a pedmty, v dsledku kterho bude mon km, rodim a kolm poskytovat innou zptnou vazbu o vzdlvacm procesu. I pak zsk

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 3/42

    dosud chybjc nstroj pro hodnocen vsledk vzdlvn, jeho provdn j ukld kolsk zkon.

    V rmci tto klov aktivity je tedy vyvjen univerzln testovac systm, kter umon realizaci ovovn vsledk k na plonm principu i vbrov eten v libovolnm ronku i pedmtu, dle systm pro tzv. koln testovn spojen se kolnm e-learningem, kdy kad uitel zsk monost provdt vlastn elektronick testovn k v libovolnm ronku a z libovolnch pedmt jako bn nstroj vlastnch evaluanch proces, vetn nstroje pro tvorbu vlastnch elektronickch kurz i monosti vyuvat databzi test sestavench pro celosttn certifikovan testovn, a v neposledn ad systm pro tzv. domc testovn, kter umon rodim vyuvat on-line testovac systm pro domc ppravu svch dt. Nejde tedy pouze o vvoj jednoho systmu pro sttn certifikovan (plon) testovn, jak je obas chybn prezentovno, ale o cel soubor elektronickch testovacch modul, kter by mly pro sv poteby vyuvat pedevm koly samotn, je tyto moduly zskaj zcela zdarma, a to nejen pro ely sebeevaluace, ale dky podrobnm a analytickm vstupm i pro dal formativn rozvoj dovednost a vdomost k. Rozpoet pro tlet vvoj a pilote systmu elektronickho ovovn vsledk k je cca 92 mil. K, z toho rozpoet pro tzv. certifikovan (plon) testovn je cca 50 mil. K. Nklady na provoz systmu po ukonen jeho vvoje budou cca 7 mil. K ron.

    4. PRVN CELOPLON GENERLN ZKOUKA OVOVN VSLEDK K

    Vlda esk republiky se svm programovm prohlenm ze dne 4. 8. 2010 zavzala k zaveden pravidelnho zjiovn vsledk vzdlvn v 5. a 9. ronku zkladnho vzdlvn. Po dohod s ministrem kolstv, mldee a tlovchovy a v souladu s Programem zjiovn vsledk vzdlvn: Zjiovn vsledk vzdlvn eskou koln inspekc v roce 2012 (. j. MSMT-4849/2012-K1) esk koln inspekce systm ovovn vsledk k celoplon poprv pilotovala prv v 5. a 9. roncch zkladnch kol a v odpovdajcch roncch vceletch gymnzi a konzervato.

    V prosinci roku 2011 se na vzorku 104 kol uskutenila bez jakchkoli vtch problm prvn, technologicko-logistick pilotn zkouka. Reakce editel kol na prbh testovn i vyhodnocen test byly pozitivn. Neobjevil se dn nov zsadnj argument proti tomu, aby si ci objektivn ovili rove alespo sti toho, co se ve kole u.

    Ve dnech 21. 5. 2012 8. 6. 2012 se tedy uskutenila prvn celoplon generln zkouka ovovn vsledk k na rovni 5. a 9. ronk zkladnch kol, jejm clem bylo krom oven funknosti elektronickho testovacho systmu pi celoplon zti tak poskytnout prvn relevantn informaci o tom, jak si stoj ci 5. a 9. ronk zkladnch kol a odpovdajcch ronk dalch druh kol v porovnn s externm vzdlvacm standardem pro esk jazyk, matematiku a anglick jazyk (5. tdy) a pro esk jazyk, matematiku, anglick, francouzsk nebo nmeck jazyk (9. tdy). Generln zkouka byla rozvrena do t tdn, aby mly koly monost pizpsobit svj program v rmci

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 4/42

    harmonogramu koly pslunmu testovn a nedolo tak k zsadnjmu naruen plnovanch aktivit v bnm chodu koly.

    Ke dni 8. 6. 2012 (posledn den ttdenn generln zkouky) 14.00 hod. bylo do generln zkouky zapojeno 3 658 kol, co je 99,8 % vech kol, pro kter byla generln zkouka urena (nebyly tedy z realizace zkouky pro objektivn dvody uvolnny), a 161 653 k tchto kol (tj. 96,4 % ze vech registrovanch) vypracovalo celkem 458 933 test. Pouito bylo 73 777 pota (prmr 2,2 ci na 1 pota).

    Prbh realizace na stran kol byl nerovnomrn. Po prvnm tdnu generln zkouky byla realizovna tm polovina vech test.

    Technick (kapacitn) problmy prvnch dvou dn byly dodavatelem okamit odstranny, take od 3. dne se problmy neopakovaly, pestoe jet vrazn rostl denn pjem test.

    Z podsystmu, kter zobrazuje vsledky, je zejm, e vsledky cca 80 000 k byly zobrazeny opakovan. Celkem registrujeme vce ne 400 000 zobrazen (na 161 653 k). Lze tedy pedpokldat, e rodie k maj o vsledky velk zjem, co dokladuj tak velmi etn dotazy rodi tkajc se problematiky vsledk k zaznamenan na helpdesku systmu i v dalch komunikanch kanlech.

    A) PPRAVA

    1. ZKLADN PRBH PPRAVY

    Od ledna 2012 byla provedena srie klovch kon pro bezproblmov zabezpeen generln zkouky. lo zejmna o tyto innosti:

    rychl eten (stav ICT ve kolch)

    rozesln informac a pokyn kolm

    pprava pracovnk I pro supervizi a podporu kol

    diskuse s odbornou veejnost (celosttn konference, dvoustrann jednn se zstupci odbornch kolskch asociac, prezentan vjezdy do jednotlivch kraj atd.)

    vvoj koln testovac aplikace

    instalace koln testovac aplikace ve kolch

    zzen bezplatn podprn telefonn linky a e-mailov schrnky pro dotazy kol

    zadvn dat o cch, kte se budou generln zkouky astnit

    vvoj testovch loh

    organizan a logistick zabezpeen generln zkouky

    V prbhu ppravy generln zkouky se jako jeden ze zsadnch problm ukzala neaktulnost e-mailovch kontakt na jednotliv koly v rezortnch databzch. Vzhledem k tomu, e neexistuje jednotn informan rezortn systm s informacemi, kter by mohly

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 5/42

    sdlet pslun veejn instituce, bylo teba ovit platnost e-mailovch adres ad hoc pmo eskou koln inspekc v jednotlivch regionech. Vyuvan, platn a funkn e-mailov adresa koly je pitom pro spnou ppravu zkouky i jej prbh naprosto klov.

    2. K OBSAHU TESTOVCH LOH

    Testov lohy jsou konstruovny jako ovovac a jejich clem je porovnn toho, zda k v pslunm ronku potenho vzdlvn um to, co pedepisuj extern vzdlvac standardy. Nejde tedy o testy srovnvac, kter koly vyuvaj z nabdky nkterch komernch spolenost.

    Obsah a podoba test pipravovanch pro celoplonou generln zkouku doznala oproti technologickmu a logistickmu pilotu, kter se uskutenil na vzorku v prosinci 2011, ady velmi podstatnch zmn.

    Pibylo pedmt i typ loh

    Zatmco ci 5. td eili podobn jako v prosincovm pilotnm testovn jen testy z eskho jazyka, matematiky a anglitiny, pro ky 9. td byla pipravena jet nmina a francouztina. Kad pedmt bylo mon testovat v libovolnm ze t vyhrazench tdn, a proto byly pipraveny lohy pro vce srovnatelnch variant.

    Oproti prosincovmu pilotu byly v testech tak lohy, v nich k sm tvo a zapisuje odpov (slo, slovo nebo krtk slovn spojen vyhodnotiteln bez posuzovatele), pibyly tak lohy na oteven piazovn dvojic. Vtina loh byla nicmn uzavench (k vybral odpov z nabdky).

    V testech cizch jazyk byly nov i lohy zaloen na poslechu mluvenho ryvku. Vzhledem k rznorodmu vybaven kol byl ryvek reprodukovn spolen vem km ve skupin. Ppadn dovybaven kol sluchtky, o co bude I pravou projektu usilovat, by umonilo, aby v budoucnu mohli ci eit poslechov lohy individualizovan.

    lohy v testech byly dvou rovn obtnosti

    Zsadn novinkou v koncepci test byla diverzifikace obtnosti. Zkladn rovn jsou elementrn poadavky povinn pro kadho ka, kter projde ptm nebo devtm ronkem. Velk vtina k si s lohami odpovdajcmi tto minimln rovni hrav poradila pokud dostaten spn vyeila prvn st loh, zobrazil se jim zbytek testu sestaven z loh vy rovn odpovdajc spe clovm poadavkm pro ka nkde na rozhran jedniky a dvojky. Clem tohoto rozrznn byla snaha poskytnout smysluplnou zptnou vazbu o dovednostech a vdomostech v jednotlivch pedmtech i km prmrnm a dobrm, kte by pi nastaven obtnosti loh jen na pln minimum zjistili pouze to, e pekvapiv vechno, co test obsahuje, umj, a zbyten by testovnm ztratili as. Zkladnm clem ale zstv oven dosaen minimln rovn dovednost a vdomost. V letonm testovn nebyly testy nijak pizpsobeny potebm k se specilnmi vzdlvacmi potebami s takovou pravou se pot a pro druhou celoplonou generln zkouku.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 6/42

    Vsledky poslouily pedevm km

    Podoba a obsah vsledkovch sestav se oproti prosincovmu pilotnmu testovn pli nezmnily pibylo pouze porovnn vsledk td v rmci koly. Zkladn zmnou je ale pstup k vsledkm jak k ihned po dokonen testu, tak kola po ukonen celho testovn mli pstup ke svm vsledkm v administranm rozhran na internetu. V leton generln zkouce byly jet sestavy peddefinovny, vhledov by koly mly mt monost generovat z vsledk rzn pehledy podle vlastn poteby.

    Vsledky k mly formu procentn spnosti (podl sprvn vyeench loh ze vech loh testu nebo sti testu), kter je pro ky srozumiteln a odpovd cli testovn oven mry splnn testovanho standardu. Za chybn vyeenou lohu k nebyl nijak penalizovn. Vyhodnocen byl vdy jednak test jako celek, jednak jednotliv tematick sti testu. k se tedy dozvdl, nakolik uspl v tom, co cel test ovoval (pokud eil obtnj druhou st testu, tak za kadou rove samostatn), a krom toho dostal o nco podrobnj informaci o tom, co mu lo lpe a co he.

    Nezanedbatelnm pnosem testovn je osvta na vsledkovch sestavch je nejen popis toho, co vsledky o dovednostech a vdomostech ka vypovdaj, ale tak srozumiteln vysvtlen, jak zvry z vsledk init nelze. ada negativnch vliv, ktermi testovn me psobit na vzdlvn k, vyplv toti prv z nevhodn interpretace vsledk a jejich nepimenho zobecovn.

    Zmry k dalmu vylepen testovch loh

    Cel projekt NIQES vetn ovovn vsledk k v potenm vzdlvn smuje k clovmu stavu v lt 2014. Leton testovn je prvn celoplonou generln zkoukou, v n bylo hlavnm clem ovit monosti a rizika realizace elektronickho testovn, do nho se zapojilo souasn pes 160 000 k pracujcch s velmi rznorodm technickm vybavenm. V takovm rozsahu se doposud dn obdobn eten v R neuskutenilo. Kdy se pipote fakt, e testovac prosted (aplikace) i zasteujc administran systm vznikaj souasn s ppravou testovn, je pochopiteln, e ne vechny pedstavy o ideln podob test i doprovodnho servisu bylo mon realizovat u letos. Krom u zmnnho pizpsoben test km se specilnmi vzdlvacmi potebami (dle i SVP) pibydou pro druhou celoplonou generln zkouku dal typy loh a objekt pouitelnch v lohch (teba videoukzka), vsledky v lohch vy obtnosti v cizm jazyce budou porovnateln s poadavky kladenmi na nkter mezinrodn uznvan jazykov zkouky (krom obsahu loh je to zvisl i na struktue a dlce testu), vyhodnocen vsledk pro ka bude podrobnj a administran prosted nabdne bohat monosti tvorby vlastnch vsledkovch sestav.

    3. SPOLUPRCE S ODBORNOU VEEJNOST

    esk koln inspekce navzala zkou spoluprci a zapoala podrobnou diskusi s odbornmi kolskmi organizacemi. Na dnm z jednn, kter se dosud s uvedenmi organizacemi uskutenila, se neobjevily zsadn rozpory i nesouhlas s obsahem projektu a zstupci

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 7/42

    jednotlivch klovch kolskch asociac a sdruen obsah projektu NIQES i jeho vstupy vetn ovovn vsledk k v potenm vzdlvn podporuj a chtj dle spolupracovat pi nastavovn pslunch parametr.

    Asociace editel zkladnch kol R

    * srie jednn s prezidentkou asociace * spolen jednn veden I a veden asociace * ast na jednn valn hromady asociace * prbn e-mailov a telefonick konzultace

    Asociace pedagog zkladnho kolstv R

    * srie jednn s pedsedou asociace * spolen jednn veden I a veden asociace * prbn e-mailov a telefonick konzultace

    Asociace editel gymnzi R

    * jednn s pedsedou asociace * ast na jednn valn hromady * prbn e-mailov konzultace

    Sdruen soukromch kol ech, Moravy a Slezska

    * jednn s pedsedou sdruen * ast na jednn valn hromady * prbn e-mailov konzultace

    Subkomise regionlnho kolstv esk biskupsk konference

    * srie jednn s vedoucm sekce crkevnho kolstv * spolen jednn veden I se leny subkomise * prbn e-mailov konzultace

    Komise pro kesansk kolstv a vzdlvn Ekumenick rady crkv v R

    * jednn s tajemnic rady a se zstupci komise

    Komise Rady Asociace kraj R pro kolstv a sport

    * spolen jednn veden I se leny komise * prbn e-mailov a telefonick konzultace

    kolsk komise Pedsednictva Svazu mst a obc R

    * srie jednn s pedsedkyn komise * spolen jednn veden I se leny komise * prbn e-mailov konzultace

    Poradce pedsedy vldy R pro regionln kolstv

    * srie pravidelnch jednn k naplovn programovho prohlen vldy

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 8/42

    S clem zskat relevantn zptnou vazbu i poznatky aktr pm pedagogick praxe ustanovila I poradn orgn, Konzultan radu pro nov nstroje inspeknho hodnocen. V tomto sboru, jeho kolem je projednvn dlch zleitost ve vazb na ppravu novch metod, postup a nstroj pro hodnocen kvality vzdlvac soustavy, pedkldn nvrh a doporuen na parametry novch metod, postup a nstroj apod., zasedaj zstupci Asociace editel zkladnch kol R, Asociace pedagog zkladnho kolstv R, Asociace editel gymnzi R, Svazu mst a obc R, Asociace kraj R, Sdruen soukromch kol ech, Moravy a Slezska, Asociace aktivnch kol, poradce pedsedy vldy esk republiky pro regionln kolstv i zstupce sekce crkevnho kolstv esk biskupsk konference. Prvn prezenn jednn tto konzultan rady se uskutenilo 1. 8. 2012 a bylo primrn zameno na zhodnocen prvn celoplon generln zkouky testovn. Vichni lenov konzultan rady zhodnotili generln zkouku jednoznan pozitivn.

    Dne 16. 3. 2012 uspodala I tak vodn celosttn konferenci k projektu, kter se zastnilo cca 500 host z ad editel kol, pedagog, zstupc odbornch asociac psobcch ve kolstv, zstupci neziskovho sektoru, kter se vnuje problematice kolstv, pedstavitel zemnch samosprvnch celk a zstupci zizovatel kol, akademit pracovnci pedagogickch fakult apod. Dominantnm tmatem konference byla problematika testovn v kontextu dalch nstroj pro hodnocen vzdlvac soustavy v R.

    Ve dnech 12. 4. 2012 4. 5. 2012 se uskutenilo tak prvn kolo regionlnch informanch panel projektu NIQES. V rmci vjezd do jednotlivch kraj (vdy dva spojen kraje) byl obsah projektu NIQES pedstaven vybranm editelm zkladnch kol a vceletch gymnzi (cca 600) a vybranm pracovnkm I (cca 150). Program byl zamen na obecn obsah projektu NIQES v kontextu standardn inspekn innosti, koment k nkterm mtm a dezinterpretacm, problematiku standard zkladnho vzdlvn, na proces ovovn vsledk k v potenm vzdlvn, vetn problematiky testovch loh a zpracovvn vsledk, a na diskusi se zstupci odborn veejnost ke konkrtnm tmatm projektu.

    V prbhu realizace projektu poskytuje veden I pravideln reporting lenm expertn skupiny Ministerstva kolstv, mldee a tlovchovy pro projekty financovan z OP VK, jmenovan ministrem kolstv, mldee a tlovchovy. Expertn skupina na svm poslednm jednn dne 17. 5. 2012 opt pozitivn zhodnotila obsahovou npl projektu. Zpravodajkou projektu je dkanka Provozn ekonomick fakulty Mendelovy univerzity v Brn prof. Ing. Jana Stvkov, CSc.

    Pro nejir odbornou i laickou veejnost zveejuje I k vstupm projektu NIQES i k problematice ovovn vsledk k v potenm vzdlvn pravideln nejrznj informace, komente, otzky a odpovdi a dal souvisejc materily na webovch strnkch www.csicr.cz a www.niqes.cz.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 9/42

    B) PRBH

    1. CLE GENERLN ZKOUKY, TESTOVAN PEDMTY

    Clem prvn celoplon generln zkouky bylo jasn se piblit clm celho projektu NIQES v rmci jeho prvn zsadn vvojov etapy. Vytven systm a jeho prvn masov pouit mlo tedy poprv ukzat monosti naplnn vstupnch cl vvoje, tzn. zejmna schopnost poskytnout zptnou vazbu kolm, uitelm, km a jejich zkonnm zstupcm a v neposledn ad v podob jednoho z mnoha indiktor tak I pro hodnocen kvality vzdlvn na rovni koly nebo v celm systmu.

    V rmci ttdennho testovacho obdob byli tm vichni ci na rovni 5. a 9. ronk zkladnch kol podrobeni testm z matematiky, etiny a cizho jazyka (anglitina, nmina, francouztina) v obsahu odpovdajcm nastaven standard vzdlvn. Jednalo se tedy o ovovac testy s monost identifikace vy rovn dovednost a vdomost v danm pedmtu. Specifikem a vjimenost celho projektu je fakt, e veker testovn probh ji od tto prvn celoplon generln zkouky (realizovan ji po cca 6 mscch vvoje technologie i test) ryze elektronicky pmo ve kolch. Tmto je dosavadn prbh projektu ojedinl nejen v evropskm, ale tak ve svtovm mtku.

    Generln zkouce, konan ve dnech 21. 5. 8. 6. 2012, pedchzela masivn pprava jak na stran realiztor projektu, tak samozejm na stran zastnnch kol.

    Technologick informace, testovac systm, aplikace, IDM

    Ji od potku vvoje musela bt respektovna velmi sloit situace eskch zkladnch kol v oblasti ICT. Podrobnj informace uvd I v kad vron zprv, speciln tematick zprva byla vydna v roce 2009, dal je pipravovna pro koln rok 2012/13. Strun shrnuto v eskch zkladnch kolch je velmi mlo pota, vesms jsou velmi zastaral a vzjemn ne pli kompatibiln. Hlavn vink, nedostatek finannch prostedk na poizovn a obnovu, psob negativn jet jednou, a to v oblasti zajitn sprvy tchto technologi. Vsledkem je tedy vtinov znan heterogenn a nestabiln prosted vrazn znesnadujc vahy na vytvoen jakhokoliv univerzlnho, spolenho, sofistikovanho a hlavn interaktivnho informanho systmu i aplikace. Tento fakt ji od potku komplikoval vvoj aplikace pro testovn a do znan mry uril podobu jednotlivch komponent systmu a jejich vzjemn architektury.

    Testovac aplikace

    V tto fzi projektu jde jen o tzv. tlustho klienta (instalovan aplikace) pro OS Windows (verze XP a vy 90 % kolnch pota) a nkter klony OS Linux. V budoucnu bude vytvoena webov verze pro dal, ne pli zastoupen operan systmy a jejich nadstavby (zejmna virtualizan prosted). Aplikace je vybavena modulem pro autoupdate, nezbytnm pro efektivn vyuvn v rmci tletho vvoje celho systmu, kdy bude mnohokrt revidovna verze aplikace v dsledku novch funknost. Jakkoliv se me jevit nevhodou

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 10/42

    nutnost tuto aplikaci instalovat a administrovat jednotliv (i centrln zprostedkovan ji v prvn celoplon generln zkouce, nativn v druh celoplon generln zkouce), jej podoba (tlust klient) je jednoznanou vhodou ze vech zbvajcch pohled. Jako aplikace uvnit PC doke zajistit bezpen prbh certifikovanho testovn vetn monitoringu nkterch mnohdy nedoucch aktivit (nap. vyhledvn na internetu, sputn kalkulaky apod.). Zsadn je ovem monost pracovat i v reimu off-line, a to ji od samotnho potku testovn, tzn. pi jeho pprav. Do aplikace se nahrvaj tzv. testov dvky soubory, kter v zaifrovan podob obsahuj vechny testy pro ky dan koly (nezle tak na tom, kter k pouije konkrtn PC). Tyto dvky jsou do zapoet definovan zkouky neiteln, ve sprvnm ase jsou pak uvolovny testy pro jednotliv ky po zadn jim urench pstupovch kd, kter maj omezenou asovou platnost prv pro zajitn bezpenosti ped vyzrazenm nebo jinm zneuitm po seznmen se s lohami. Aplikace nsledn slou pouze jako prosted pro zobrazen a realizaci test, kontroluje as a nap. odesl prbn zprvy pro statistick ely. V zvru odesl kompletn vsledky do centrln databze opt v zaifrovan podob. Pi vpadku pipojen (stavu off-line) je vsledky mon do centra doruit jakoukoliv jinou metodou datov vmny.

    Modul IDM

    Jde o webovou aplikaci (tzv. tenkho klienta), kter v tto fzi slou jako centrln administran prosted jak pro nejvy administrtory testovn, tak tak pro koly, kter se testovn astn. Na stran kol nabz systm administraci td a k, reporting ppravy (nap. poet a stav instalovanch aplikac na kolnch PC vetn relevantnch testovch dvek apod.), monitoring prbhu (realizovan testy) a reporting vsledk od individulnch kovskch po agregovan na rovni td, cel koly nebo celho systmu. Individuln vsledky jsou v modulu IDM pstupn tak pmo jednotlivm km (pi pouit kd pro realizaci testu) nebo jejich zkonnm zstupcm. Vsledky jsou zpracovvny v relnm ase, se vzrstajc informan hodnotou v zvislosti na prbhu celho testovacho obdob.

    Pro administraci nejvy rovn je k dispozici prce se zkladnmi selnky uivatel, kol a dalch entit. Samostatnmi kapitolami jsou selnky loh a testovch ablon. Tyto sti systmu vetn svch uivatelskch rozhran jsou spe samostatnmi moduly systmu a budou popsny dle. Modul IDM je z pohledu vvoje nejprogresivnj prvek cel architektury. V dalch etapch vvoje zde bude k dispozici cel sada nstroj pro tzv. domc a zejmna tzv. koln testovn. Dky tomu budou moci uitel vyut vech sofistikovanch funknost ze sfry certifikovanho testovn tak, jak jsou tyto funknosti uvny nap. pi generlnch zkoukch.

    Moduly Katalog loh, Designer testovch ablon, Genertor test

    Katalog loh je centrln loit testovch loh celho systmu. Dynamicky dovoluje vytvet a designovat lohy vech podporovanch typ. To ve samozejm vetn metadat parametr, jako je nap. obtnost, zaazen v seznamu pedmt a jejich podkategori, dovednosti (kter dan loha testuje), a dalch vlastnost, kter je mono v systmu tvoit i uivatelsky a podle jejich hodnoty pak lohy tdit, vyuvat v testech,

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 11/42

    reportovat apod. V rmci definice loh je mon definovat i odpovdi (sprvn i chybn vetn jejich distraktor pro rzn monosti vyhodnocen) pi aplikaci tchto loh s nabdkou odpovd (jedna nebo vce sprvnch) nebo databze akceptovanch vraz (oteven odpovdi, kter maj bt strojov vyhodnoceny). Rozhran pro tvorbu loh umouje lohy designovat a tak piazovat rzn referenn nebo pomocn objekty (obrzek, referenn text, audio, video).

    Nad celm katalogem loh bude dle roziovn sofistikovan systm pstupovch prv umoujc rznm uivatelm jejich sdlen v rmci dalch modul systmu (dleit zejmna pro koln testovn).

    Designer testovch ablon slou pro obecnou definici test v kombinaci pedmt ronk obdob. Tato obecn definice spov v nastaven parametr, jako nap. kolik st m dan test (vy/ni rovn) a jak je jejich prostupnost v zvislosti na vsledku pedchoz sti (bodov hranice prostup), kolik loh m kad st, jak as je uren pro vypracovn celho testu/sti; na rovni st testu je pak mon definovat pevn nebo nhodn poad dle specifikovanch loh nebo typovch loh v podstech podle zvolench hodnot parametr nebo vlastnosti loh. Nap. lze definovat, e v zkladn sti testu z matematiky pro 5. ronk bude 8 loh, z nich vdy 2 budou z geometrie, loha na 4. pozici bude vdy na potn s sly, jedna slovn loha bude mt vce sprvnch odpovd a ti slovn lohy budou oteven.

    Genertor test pipravuje testov dvky (obsahujc testy) pro cel koly: pro vechny ky dan koly piprav sadu nkolika test z kadho pedmtu pro vechna definovan podobdob celho testovn (kola nemus avizovat, kdy kter k absolvuje kter test, a pak to dodret). Kad jeden test v testov dvce pro kolu je vygenerovn jako nhodn aplikace uren testov ablony nad katalogem loh pro kadou pozici ablony systm vyhledv v katalogu lohu, kter odpovd definici (obtnost a dal parametry). Typy loh ablonou uren pro pevn umstn v testu jsou takto zafixovny, u ostatnch je poad nhodn promchno.

    Datov vt objekty (obrzky, audio, video, del texty) v dvce pro kolu (mnoho test pro vechny ky koly) jsou umstny pouze jednou v samostatn knihovn dvky a ve vech testech, kde jsou pouity, jsou nahrazeny odkazem do tto knihovny. Tm je minimalizovna velikost dvky, kterou si mus kola stahovat.

    Tento dynamick model m tedy schopnost tvoit nad bohatm katalogem loh mnoho vzjemn rznch test (nejen poad loh) stejn nebo obdobn (dle kalibrace) obtnosti.

    Moduly monitorovac a reportovac

    Tyto moduly jsou pstupn z modulu IDM a jejich vznam je zejm. V dalm vvoji budou znan roziovny.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 12/42

    Technologick problmy prvnch dvou dn a jejich een

    Ve dnech 21. a 22. 5., tedy bhem prvnch dvou dn ttdenn generln zkouky, se systm potkal se zsadnmi kapacitnmi problmy. Dlo se tak zejmna v dopolednch hodinch, tedy v dob, kdy bylo kad den sputno kolem 30 000 jednotlivch test. Pestoe systm byl pro takovou zt dimenzovn, v reln zti vykazoval znan asov prodlevy v reakcch na data pichzejc z testovacch aplikac, co se pak dle penelo na stranu tchto aplikac znanmi prodlevami mezi jednotlivmi kroky realizace test (anketa ped testem test anketa po testu). Po prvnm dnu bylo dodavatelem systmu pikroeno k naven vpoetn kapacity datovho centra systmu. Problm se vak dal den opakoval.

    Piny byly identifikovny v kombinaci nkolika faktor. Jednalo se zejmna o pli vysok parametrick timeout vykvn aplikac na potvrzovn datovch zprv centra, paraleln komunikan architekturu vlken, kdy reie spojen s obsluhou vlken (jednotlivch testovacch aplikac) byla tak vysok, e nezbvala kapacita pro samotn zpracovn dat. V dsledku toho bylo pikroeno k okamit transformaci komunikan architektury a doslova pes noc vznikla komunikan rozhran, kter nov pouze zapisovala reakce testovacch aplikac do loit a nov automatick robot je ve chvlch, kdy systm vykazoval provozn rezervu, postupn zpracovval do databze systmu. V dsledku toho bylo mrn opodno zpracovn podrobnch individulnch vsledk, kter nebyly k dispozici bezprostedn po ukonen jednotlivch test, ale zpravidla do cca 5 hodin. Rmcov vsledek v podob celkov spnosti a spnosti po stech testu byl vak k dispozici ihned po ukonen testu pmo v testovac aplikaci. Od tchto akutnch zsah nadle po zbvajc dobu cel generln zkouky (dalch 13 dn) nebyl registrovn vnj technick problm nebo kapacitn nedostatenost systmu. Bezprostedn po vyeen kapacitnch problm, tedy na konci druhho dne generln zkouky, vydala esk koln inspekce Zprvu o opatench pijatch na zklad dosavadnho prbhu prvn celoplon generln zkouky testovn, kterou rozeslala elektronicky do vech kol astncch se testovn.

    Podpora kol (helpdesk, ptomnost inspektor ve kolch apod.)

    Ji ve fzi ppravy byl pro koly sputn systm podpory reprezentovan zelenou linkou obsluhovanou opertory a systm e-mailovho helpdesku. Pestoe tyto komponenty podpory uren pro koly byly provozovny dodavatelem systmu, jednotliv incidenty byly eeny v souinnosti s I tak, aby tyto kanly byly jedinm kontaktnm mstem nejen pro incidenty technologick (dodavatel systmu), ale i organizan (I). V prbhu ppravy generln zkouky se dailo problmy koly eit v pijatelnm ase, a to pesto, e vtina incident souvisela s faktem, e jejich pvodce se nedostaten seznmil s dokumentac, ppadn se s dokumentac neseznmil vbec. Identifikovno bylo tak mnoho incident, kdy uitel nebo jin pracovnk koly byl poven zajitnm generln zkouky v dan kole, ale od veden koly mu nebyly pedny dal informace, vetn nap. pstupu do modulu IDM nebo zkladnch informac v podob vydan a veejn dokumentace. I proto byla smluvn zajitn podpora doplnna podporou na mst, vykonvanou zamstnanci esk koln inspekce v rmci bn inspekn innosti, nebo speciln na dost jednotlivch kol.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 13/42

    Zamstnanci I dohleli tak na samotn prbh generln zkouky ve vytipovanch kolch, s ohledem na vysokou pevahu zastoupench kol nad potem zamstnanc I. Po ukonen zkouky byly shromdny podnty ze kol, a to jednak prostednictvm zznam z helpdesku a jednak z hlen, kter podvali ternn pracovnci I pmo ze kol. Nemal poet podnt byl ji zapracovn v novch verzch systmu, mnoho podnt bylo zapracovno ji v prbhu samotn realizace generln zkouky (nap. hromadn reporty individulnch vsledk, pstup do vech vsledk ka pes pstupov daje libovolnho testu apod.).

    Zaten systmu helpdesku v realizan fzi prvn celoplon generln zkouky koprovalo etnost problm pmo ve kolch. V tomto kontextu tedy dolo tak k peten helpdesku zejmna v prvnch dvou dnech. Do konce generln zkouky pak poet incident prudce klesal. Hodnocen rovn podpory a jej dostupnosti trochu komplikuje fakt, e helpdesk byl mnohdy zneuvn k podvn obshlch, avak zkladnch informac obsaench ve veejn uivatelsk dokumentaci, piem adatel se ani s touto zkladn dokumentac pedem neseznmili. asto pak blokovali kapacity helpdesku na kor tch, kte v tu chvli eili mnohdy akutnj problmy. Po skonen generln zkouky byl helpdesk hojn vyuvn i rodii testovanch k. Primrn k tomu sice nen uren, v rozumn me ale dokzal reagovat.

    Pro vy osvtu prce se systmem bude teba zahjit dkladnj prezentaci systmu i vzdlvn pracovnk kol v jeho obsluze. elnm podntem se jev vytvoen videoprezentace zkladnch operac v procesech ppravy a realizace testovn. Jist velmi pome sputn modulu tzv. kolnho testovn, protoe ten bude uitelm k dispozici pro vlastn vyuit (a zskn zkuenost) nepetrit, tedy i mimo obdob generlnch zkouek. Publicitu i vzdlvn bude teba nov zamit tak na zkonn zstupce k, resp. eji na celou laickou veejnost.

    Sbr a vyhodnocen podnt ze kol

    Podnty, pipomnky a reakce editel kol, uitel i zkonnch zstupc k jsou pijmny prbn od potku projektu, prbn jsou tak vyhodnocovny a zohledovny pi dalm vvoji testovacho systmu, testovch loh i pi een organizanch otzek. Velmi proaktivn je tak snaha konzultovat parametry systmu spolen s odbornmi asociacemi, jejich vedouc pedstavitel jsou leny Konzultan rady pro nov nstroje inspeknho hodnocen I, poradnho sboru nmstka stedn koln inspektorky pro inspekn innost.

    C) VSLEDKY

    1. ZKLADN STATISTICK PARAMETRY TEST

    Zkladn statistick parametry test byly ovlivnny nkolika faktory, z nich je teba uvst pedevm:

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 14/42

    Dlku test

    Vzhledem k organizan nemonosti provst pilot loh byl poet loh v jednotlivch testech stanoven kvalifikovanm odhadem s pklonem spe ke spodn hranici, aby se naprost vtina k nedostala do asov tsn. Vyhodnocen (u kad lohy se sleduje, jak dlouh as ji ml k zobrazenou na monitoru) ukzalo, e as nebyl pro drtivou vtinu k limitujcm faktorem, a tedy e je prostor pro dal zven potu loh v testech (bu pidnm dalho testletu s monost dal diferenciace rovn nebo prodlouenm jednotlivch testlet, co je v tuto chvli pravdpodobnj). Zven potu loh umon nejen obshnout v testech vt poet dovednost a tmat, ale pispje tak k vy reliabilit test, a tedy celkov spolehlivosti vsledk.

    Nepesn rozdlen k do variant

    Naprost vtina reakc ze kol hodnotila mylenku diferenciace obsahu druh sti test podle poten spnosti ka pozitivn. Tento v eskch podmnkch uniktn pstup byl ale pro adu k ne zcela srozumiteln (na tom se podepsala nedostaten informovanost kol a k a mal preventivn opaten v testovac aplikaci). V okamiku vtven pokraovala ada k v lohch zkladn rovn, akoli by svmi kvalitami mli pokraovat lohami vy rovn. Do budoucna lze takovmu nepesnmu rozdlen k efektivn brnit, v letonch vsledcch ale nelze tento faktor pominout ani odhadnout mru jeho vlivu.

    Nastaven rovn obtnosti loh

    Nastaven obtnosti loh bylo provdno s vyuitm rozpracovanch standard zkladnho vzdlvn a posuzovno formou expertnch oponentur. Z asovch a technickch dvod nebylo mon provst pedem pilot loh, kter by ukzala, zda jsou pouit formy loh pro sledovn jednotlivch dovednost a vdomost vhodn a zda nkter technick aspekty neovlivuj schopnost k eit lohy, kter by napklad pi klasick form ovovn zvldali. S pilot se ji pro pt rok pot.

    Neobvyklost nkterch typ loh

    Nkter typy loh byly v potaov podob pro ky nov a neobvykl (piazovn, lohy s tvorbou odpovdi), km chybl technick ncvik zpsobu vyznaen odpovdi, co se promtlo do snen spnosti takovch loh. Nemonost nauit ky prci s lohami v elektronick podob vyplvala opt z asovch a technickch problm bhem ppravy celoplon zkouky. Pro pt celoplonou generln zkouku se ji pot s vasnou ppravou takovch cvinch materil, aby si kad k mohl s dostatenm pedstihem vyzkouet ve, co bude bhem een ostrch test potebovat.

    Souhrnn statistick parametry jsou uvdny zvl pro jednotliv tdny testovn, aby bylo mon porovnat, nakolik se hodnoty mnily pi pouit variantnch loh.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 15/42

    ma5_1

    ma5_2

    ma5_3

    j5_1

    j5_2

    j5_3

    aj5_1

    aj5_2

    aj5_3

    poet loh spolen sti 6 6 6 10 10 10 9 9 9

    poet loh variabiln sti 10 10 10 14 14 14 14 14 14

    poet k celkem 39919 30234 9890 36821 33826 9402 34277 30806 13348

    podl k pokraujcch leh st 64,0% 52,2% 54,2% 25,4% 23,9% 15,4% 31,1% 24,8% 25,6%

    podl k pokraujcch t st 36,0% 47,8% 45,8% 74,6% 76,1% 84,6% 68,9% 75,2% 74,4%

    prmrn spnost spolen sti (psal leh) 45,0% 44,9% 44,9% 41,0% 44,0% 45,5% 47,7% 46,5% 50,2%

    prmrn spnost spolen sti (psali t) 80,7% 80,6% 80,0% 69,2% 77,8% 78,5% 75,1% 69,6% 78,3%

    smrodatn odchylka spolen sti (psali leh) 1,1 1,2 1,1 1,6 2,1 2,2 1,7 1,9 1,9

    smrodatn odchylka spolen sti (psali t) 0,8 0,8 0,8 1,4 1,6 1,5 1,3 1,2 1,3

    prmrn spnost leh sti 58,6% 55,7% 60,7% 52,8% 48,4% 48,7% 36,7% 35,7% 41,0%

    prmrn spnost t sti 65,4% 56,8% 55,6% 63,8% 76,1% 73,2% 38,6% 44,3% 50,2%

    smrodatn odchylka leh sti 2,0 1,9 2,1 3,1 3,3 3,3 2,8 3,0 3,0

    smrodatn odchylka t sti 2,2 2,3 2,4 2,7 2,4 2,7 3,1 2,9 2,9

    celkov prmr za leh variantu 33,0% 60,7% 33,7% 30,3% 29,4% 29,9% 25,8% 25,7% 28,1%

    celkov prmr za t variantu 43,8% 55,6% 39,9% 41,7% 48,5% 47,6% 32,0% 33,7% 37,0%

    smrodatn odchylka leh varianty 2,7 2,6 2,7 4,1 4,7 5,0 3,9 4,3 4,4

    smrodatn odchylka t varianty 2,7 2,7 2,9 3,6 3,5 3,9 3,9 3,6 3,7

    reliabilita leh varianty 0,65 0,59 0,62 0,73 0,78 0,81 0,71 0,76 0,76

    reliabilita t varianty 0,65 0,66 0,70 0,69 0,70 0,76 0,74 0,71 0,71

    Hodnoty zjitn pro testy pro ptou tdu nevyboovaly nijak zvl z oekvanch psem. Ni reliabilita test z matematiky je dna malm potem loh. Ve spolen sti testu eskho jazyka je patrn pomrn vrazn rozdl mezi prmrnmi spnostmi slabch a lepch k pravdpodobn se do toho promt fakt, e lohy spolen sti byly zaloen na prci s textem a vyadovaly tedy krom zkladnch pravopisnch vdomost i alespo elementrn tensk dovednosti, kter slabm km zejm in pote (podl k pokraujcch obtnjmi lohami byl ale u eskho jazyka v prmru test pro ptou tdu nejvy).

    ma9_1

    ma9_2

    ma9_3

    j9_1

    j9_2

    j9_3

    aj9_1

    aj9_2

    aj9_3

    nj9_1

    nj9_23

    fj9_123

    poet loh spolen sti 6 6 6 10 10 10 7 10 6 15 15 8

    poet loh variabiln sti 10 10 10 14 14 14 16 16 16 13 13 14

    poet k celkem 35102 29805 10039 32459 31857 10332 30674 27722 11634 1191 1817 167

    podl k pokraujcch leh st 27,8% 63,0% 52,2% 13,2% 18,4% 12,9% 35,0% 21,2% 15,9% 20,9% 24,7% 9,0%

    podl k pokraujcch t st 72,2% 37,0% 47,8% 86,8% 81,6% 87,1% 65,0% 78,8% 84,1% 79,1% 75,3% 91,0%

    prmrn spnost spolen sti (psal leh) 37,7% 43,2% 43,5% 46,6% 42,4% 47,2% 44,4% 45,6% 47,0% 46,1% 42,9% 69,2%

    prmrn spnost spolen sti (psali t) 77,1% 80,4% 81,6% 80,8% 78,7% 79,2% 72,9% 75,2% 76,8% 71,8% 71,5% 93,8%

    smrodatn odchylka spolen sti (psali leh) 1,3 1,2 1,3 2,3 2,1 2,2 1,1 1,9 1,5 2,5 2,7 2,1

    smrodatn odchylka spolen sti (psali t) 1,1 0,8 0,8 1,6 1,6 1,4 1,1 1,6 1,0 2,2 2,3 0,7

    prmrn spnost leh sti 40,2% 47,6% 61,5% 54,9% 47,3% 50,8% 44,7% 47,4% 34,8% 43,2% 46,1% 67,6%

    prmrn spnost t sti 51,5% 61,3% 62,7% 71,8% 70,4% 77,9% 62,4% 55,5% 51,3% 58,0% 61,7% 78,1%

    smrodatn odchylka leh sti 1,6 1,9 2,0 3,1 2,5 3,1 3,3 3,5 3,6 2,8 3,0 2,7

    smrodatn odchylka t sti 2,3 2,3 2,2 2,6 2,2 2,4 3,2 3,4 3,5 2,8 2,7 2,5

    celkov prmr za leh variantu 24,2% 28,3% 33,7% 35,2% 28,6% 31,2% 26,3% 28,9% 22,1% 30,6% 30,3% 41,7%

    celkov prmr za t variantu 37,6% 42,1% 42,9% 47,7% 46,7% 49,5% 38,7% 39,1% 33,7% 44,7% 45,7% 51,2%

    smrodatn odchylka leh varianty 2,4 2,6 2,8 4,7 3,9 4,7 3,8 4,7 4,6 4,5 5,2 4,4

    smrodatn odchylka t varianty 3,0 2,8 2,7 3,8 3,3 3,4 3,9 4,5 4,1 4,5 4,6 2,9

    reliabilita leh varianty 0,53 0,60 0,63 0,79 0,67 0,78 0,72 0,79 0,83 0,77 0,81 0,82

    reliabilita t varianty 0,70 0,66 0,66 0,75 0,67 0,72 0,75 0,78 0,78 0,81 0,81 0,91

    U vtiny test rostl smrem od prvnho tdne ke tetmu podl k, kte po vodnch spolench lohch pokraovali v testu eenm loh vy obtnosti

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 16/42

    nejpravdpodobnjm vysvtlenm je vt informovanost o diferenciaci v rmci test v porovnn s vodnmi dny probhajcho testovn.

    Zhodnocen vsledk podle tematickho lenn test

    Aby k dostal podrobnj informaci o tom, v em byl v testu spn a v em naopak neuspl, byly lohy rozdleny do tematickch st soust vyhodnocen pro ka (a uitele, editele, rodie) byly vedle vyhodnocen jednotlivch loh tak spnosti v tchto tematickch stech. Tabulky prezentuj prmrn spnosti loh jednotlivch tematickch st ve lenn po jednotlivch tdnech a zvl pro vodn spolenou st testu (SPOL), pro lohy zkladn rovn v leh sti testu (LEH) a pro lohy vy rovn v t sti testu (T). Zvanost prezentovanch zjitn ovem umenuje pomrn mal poet loh v testech nkter tematick oblasti byly v nkterch stech testu zastoupeny teba jen jednou nebo dvma lohami a init z takto subtilnch dat vrohodn zvry nen reln mon.

    test st SPOL LEH T test st SPOL LEH T

    ma5_1 Geometrie 60,1% 25,1% 37,0% ma9_1 Geometrie 11,8% 63,6% 30,0%

    ma5_2 Geometrie 72,3% 22,6% 58,7% ma9_2 Geometrie 7,4% 66,1% 80,0%

    ma5_3 Geometrie 69,2% 27,7% 46,8% ma9_3 Geometrie 11,4% 81,2% 80,5%

    ma5_1 Potn s sly 65,0% 70,8% 30,5% ma9_1 Potn s sly 67,7% 27,0% 58,0%

    ma5_2 Potn s sly 62,4% 66,0% 67,6% ma9_2 Potn s sly 61,0% 29,4% 55,1%

    ma5_3 Potn s sly 62,7% 63,7% 39,9% ma9_3 Potn s sly 62,8% 58,2% 62,6%

    ma5_1 Slovn lohy 56,8% 52,8% 63,5% ma9_1 Slovn lohy - 64,9% 40,9%

    ma5_2 Slovn lohy 51,3% 51,8% 63,1% ma9_2 Slovn lohy - 64,2% 69,4%

    ma5_3 Slovn lohy 51,2% 61,5% 52,3% ma9_3 Slovn lohy - 70,2% 66,1%

    V testech matematiky inily km relativn problmy geometrick lohy v leh vtvi test pro ptou tdu a ve spolen sti test pro devtou tdu (zde se na ni spnosti podepsala pravdpodobn i forma zadn lohy). S vjimkou geometrickch loh t vtve testu pro devtou tdu v prvnm tdnu a loh na potn s sly leh vtve testu pro devtou tdu ve tetm tdnu se prmry v jednotlivch tdnech testovn pli neodliovaly problmm podobnm uvedenm dvma vjimkm zabrn v budoucnu pilot loh jet ped jejich ostrm pouitm.

    U testu eskho jazyka pro ptou tdu stoj za povimnut ni prmrn spnost loh na porozumn textu v tch vtvch test vech t tdn opt me jt o problm s porozumnm ne zcela obvyklmu zadn, podobn lze nahlet na prmrnou spnost loh na porozumn textu v t vtvi testu druhho tdne pro devtou tdu. Hodnoty spnost po stech a tdnech jsou u test pro devtou tdu obecn nevyrovnanj a clem pro pt celoplonou zkouku bude s pomoc pilote doshnout lep vyrovnanosti variant.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 17/42

    test st SPOL LEH T test st SPOL LEH T

    j5_1 Porozumn textu 47,0% 39,5% 16,3% j9_1 Porozumn textu 69,0% - -

    j5_2 Porozumn textu 73,5% 36,0% 19,0% j9_2 Porozumn textu 75,2% - 22,4%

    j5_3 Porozumn textu 37,7% 34,8% 15,2% j9_3 Porozumn textu 59,0% - -

    j5_1 Pravopis a mluvnice 56,0% 38,3% 65,4% j9_1 Pravopis a mluvnice 55,8% 52,3% 86,1%

    j5_2 Pravopis a mluvnice 77,9% 57,5% 77,3% j9_2 Pravopis a mluvnice 96,9% 62,2% 56,6%

    j5_3 Pravopis a mluvnice 93,0% 74,2% 55,1% j9_3 Pravopis a mluvnice 75,4% 50,6% 81,3%

    j5_1 Sloh a literatura 52,0% 34,2% 28,2% j9_1 Sloh a literatura - 43,2% 81,2%

    j5_2 Sloh a literatura 32,9% 36,9% 17,3% j9_2 Sloh a literatura 40,5% 59,8% 43,9%

    j5_3 Sloh a literatura 39,5% 21,2% 36,2% j9_3 Sloh a literatura 39,4% 23,8% 39,4%

    j5_1 Slovn zsoba a slovotvorba 25,0% 42,6% 59,5% j9_1 Slovn zsoba a slovotvorba 89,4% 56,5% 66,9%

    j5_2 Slovn zsoba a slovotvorba 60,0% 43,7% 79,6% j9_2 Slovn zsoba a slovotvorba 71,9% 29,1% 61,5%

    j5_3 Slovn zsoba a slovotvorba 75,3% 52,8% 25,7% j9_3 Slovn zsoba a slovotvorba 72,3% 63,3% 83,4%

    j5_1 Vtn skladba 27,1% 97,5% 54,2% j9_1 Vtn skladba 67,5% 44,7% 59,0%

    j5_2 Vtn skladba 54,6% 55,2% 73,6% j9_2 Vtn skladba 76,0% 34,1% 62,2%

    j5_3 Vtn skladba 71,5% 50,8% 73,1% j9_3 Vtn skladba 79,5% 44,2% 68,7%

    U test cizch jazyk lze obecn jednoznan pozitivn hodnotit vysokou spnost k v poslechovch lohch. Problmem byly lohy sti Konverzace v leh vtvi test pro ptou tdu i pro devtou tdu, stejn jako lohy zaloen na ten textu v testech prvnho a tetho tdne pro devtou tdu piny uvedench nzkch spnost nejsou jednodue identifikovateln a bude na autorech loh, aby se je pokusili formulovat a podobnm vyboenm v budoucnu pedeli. Vzhledem k plnovan zmn struktury a zamen test cizch jazyk budou ale uveden zjitn spe pouze informativn.

    test st SPOL LEH T test st SPOL LEH T

    aj5_1 ten s porozumnm 35,7% - - aj9_1 ten s porozumnm 13,8% - -

    aj5_2 ten s porozumnm 26,0% - - aj9_2 ten s porozumnm 76,5% - -

    aj5_3 ten s porozumnm 35,4% - - aj9_3 ten s porozumnm 5,3% - -

    aj5_1 Gramatika - 54,2% 65,3% aj9_1 Gramatika - 55,8% 84,9%

    aj5_2 Gramatika - 50,5% 78,8% aj9_2 Gramatika - 51,9% 83,3%

    aj5_3 Gramatika - 55,9% 50,9% aj9_3 Gramatika - 43,3% 66,1%

    aj5_1 Konverzace - 12,1% 21,5% aj9_1 Konverzace - 28,0% 67,2%

    aj5_2 Konverzace - 7,3% 24,2% aj9_2 Konverzace - 23,1% 64,1%

    aj5_3 Konverzace - 11,1% 26,4% aj9_3 Konverzace - 23,2% 67,5%

    aj5_1 Poslech 75,2% - - aj9_1 Poslech 74,4% - -

    aj5_2 Poslech 56,1% - - aj9_2 Poslech 61,5% - -

    aj5_3 Poslech 96,4% - - aj9_3 Poslech 81,5% - -

    aj5_1 Slovn zsoba 89,5% 45,6% 48,4% aj9_1 Slovn zsoba - 36,2% 97,4%

    aj5_2 Slovn zsoba 81,4% 51,6% 51,9% aj9_2 Slovn zsoba - 53,5% 74,8%

    aj5_3 Slovn zsoba 82,1% 58,4% 48,4% aj9_3 Slovn zsoba - 27,3% 71,8%

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 18/42

    test st SPOL LEH T test st SPOL LEH T

    nj9_1 ten s porozumnm - 25,9% 38,6% fj9_123 ten s porozumnm - 53,3% 57,4%

    nj9_23 ten s porozumnm - 32,9% 75,5% fj9_123 Gramatika 44,6% 60,0% 72,4%

    nj9_1 Gramatika 59,0% 19,7% 20,3% fj9_123 Konverzace 42,7% 73,3% 53,0%

    nj9_23 Gramatika 77,9% 18,2% 48,7% fj9_123 Poslech 95,8% - -

    nj9_1 Konverzace 86,0% 49,9% 66,9%

    nj9_23 Konverzace 51,6% 52,5% 93,0%

    nj9_1 Poslech 54,5% - -

    nj9_23 Poslech 63,2% - -

    Souhrnn lze konstatovat, e vsledky test odpovdaly monostem a podmnkm jejich ppravy a identifikovaly oblasti pro zvenou pozornost v pt celoplon zkouce. Strategie rozdlen test do mench tematickch celk se jednoznan osvdila umonila km a uitelm clenji posuzovat siln a slab body kova vkonu a pispla k lep srozumitelnosti testovanho obsahu. Zmrem je dal pimen zjemnn lenn test smrem k jednotlivm dovednostem a vdomostem, co by mlo poslit formativn pnos vsledk pro ka i uitele.

    Zhodnocen vsledk podle spnost loh

    Nsledujc grafy prezentuj prmrn spnosti loh v jednotlivch testech. Barevn jsou odlieny lohy spolen sti (zkladn rove zelen sloupce), leh vtve testu (zkladn rove lut sloupce) a t vtve testu (vy rove modr sloupce). Vsledky zahrnuj vechny ky (vetn SVP) ve vech druzch kol (Z, vcelet gymnzia i konzervatoe) a vech tdnech testovn.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 19/42

    spnosti loh v testu matematiky pro 5. ronk vcelku rovnomrn rostou a pokrvaj psmo oekvanch pimench hodnot (2090 %). Pouze tyi lohy doshly spnosti ni ne 20 % ve dvou ppadech jde o lohu s tvorbou odpovdi, kde se do nzk spnosti promtly chyby v zpisu odpovdi slem, slovem nebo vtou (v pt celoplon zkouce budou monosti formtu zapisovan odpovdi lpe ohldny u na rovni testovacho programu), ve dvou lohch byla kamenem razu jednoduch praktick vaha, kterou velk st k neuinila (typov tymi ezy vznik z tye pt kus, nikoli tyi).

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 20/42

    spnosti loh eskho jazyka pro 5. ronk nerostou sice tak rovnomrn jako u matematiky, pozitivn ale je, e naprost vtina loh opt spadla do oekvanho rozmez obtnosti (2090 %). Ze dvou loh, kter se nachzej pod tmto psmem, se jedn v prvnm ppad o lohu, v n mli ci vybrat vtu zadan vtn stavby (Kter z nsledujcch vt odpovd vtn stavb VI a V2?), ve druhm ppad jde o lohu s tvorbou odpovdi, kde se opt zejm promtly chyby pi zpisu poadovanho vrazu. Jedna z loh doshla naopak prmrn spnosti vy ne 95 % jednalo se o lohu, v n mli ci vybrat z nabdnutch monost spojku, kterou lze beze zmny vznamu nahradit spojku v zadan vt (Pokej chvilku, a se rozho vechny prskavky.).

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 21/42

    V testu anglitiny pro 5. ronk ci obecn mnohem spnji eili lohy spolen vodn sti testu, v n byly zaazeny poslechov lohy a lohy na jednoduchou slovn zsobu. Mezi lohami s spnost ni ne 20 % n trojice loh s tvorbou odpovdi, v n mli ci zapsat seln poad vt, kter utvo smyslupln rozhovor kombinace zpisu odpovdi a nutnosti posoudit obsah vt a seadit je, aby navazovaly, byla nejsp pro ky pli obtn. V ostatnch mlo spnch lohch se ci potkali s prbhovm asem, sprvnmi pedlokami a v jednom ppad s podmiovacm zpsobem vechny tyto gramatick jevy jsou u ale za hranic poadovan minimln rovn dovednost a vdomost a v dalch testech se v lohch zkladn rovn nevyskytnou. Obecn byl test anglitiny pro ky ptch td z hlediska zastoupen slovn zsoby a sten i gramatickch jev nejvce

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 22/42

    pipomnkovanm testem ze vech i kdy st pipomnek nebyla zcela opodstatnn (v plonm testu nelze vdy a zcela reflektovat odchylky ve vuce jednotlivch td nebo kol), zsadnm poznatkem z prvn celoplon generln zkouky je, e tmto aspektm testu bude teba v dalm testovn vnovat vce pozornosti.

    V testu eskho jazyka pro 9. ronk nebyla z hlediska prmrn spnosti problematick dn loha nejble se spodn hranici akceptovateln spnosti piblila loha, v n ci vybrali sprvn vznam citace ze slovnku spisovn etiny (spnost 21 %). Nejspnji ci eili lohu, v n hledali v ryvku bsn pouitou zdrobnlinu, vedle toho ale tak lohu s tvorbou odpovdi, v n mli za kol zapsat sprvnou pponu ke slovu ve vt

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 23/42

    (Kdy peeme cukrov, je dobr dt na plech pe___ papr. Uznvala se pitom pouze ppona -ic, nikoli -c a oekvali jsme, e s lohou budou mt ci problmy.).

    V testu matematiky pro 9. ronk odpovd rozloen spnost loh oekvnm, jakkoli v lohch leh vtve nen nrst spnost nijak zvl plynul. Z pti loh, jejich prmrn spnost se pohybuje na hranici 10 %, se ve dvou ppadech jedn o lohy s tvorbou odpovdi, v nich ci potali s mtkem mapy, ve dvou ppadech lo o lohy s vbrem vce platcch tvrzen na geometrick tmata (mnoiny bod, osy a body soumrnosti), v posledn loze lo o pevody objemovch jednotek (kamenem razu byly hektolitry). Nejspnji ci naopak eili lohy na jednoduch kupeck poty (Deset pravtek stoj 200 K, pt seit stoj 40 K. Kolik zaplat dohromady za ti pravtka a dva

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 24/42

    seity?), trochu pekvapiv ale tak lohy s urenm absolutn hodnoty vrazu a lohu s tvorbou odpovdi a drobnm chytkem (Petr m dva bratry a jednu sestru. Kolik bratr m Petrova sestra?) alespo drobn doklad toho, e loha s tvorbou odpovdi jako takov nemus bt pro ky technicky nepekonateln problm.

    V testu anglitiny pro 9. ronk se pod rove spnosti 20 % dostaly obdobn lohy jako u testu pro 5. ronk lohy s tvorbou odpovdi, v n ci zapisovali slem poad nabdnutch vt, v nm vty vytvo smyslupln rozhovor, dle lohy na vbr nejvhodnj spojky nebo spojovacho vrazu a dlem i lohy na vbr sprvnho slovesa v minulm ase. Nejspnji ci eili lohy spojen s poslechem a dle lohy na jednoduchou slovn zsobu. Tak test anglitiny pro 9. ronk byl pedmtem ady pipomnek uitel vhrady

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 25/42

    ale nebyly zdaleka tak jednoznan jako v ppad testu pro ptou tdu a dvody k vtin z nich pominou posunem struktury a obsahu testu spojenm s plnovanm pipodobnnm testu testm uvanm ve vybranch mezinrodn uznvanch zkoukch.

    V testech nminy pro 9. ronk stoj za pozornost pedevm trojice loh s spnost pod 20 %. Ve dvou ppadech se jedn o lohy s tvorbou odpovdi, v n ci zapisovali poad slov, kter tvo sprvn sestavenou vtu, v jednom ppad ci mlo spn vybrali msto, na nm se nejpravdpodobnji setkaj s nabdnutm npisem (Parken Verboten! odpov Auf der Strae.). Zajmav je, e loh na zpis poad slov tvocch vtu bylo v testu vce, pitom vtina z nich se spnost pohybovala v rozmez 3045 %. Stejn tak trojici nejspnji eench loh leh vtve testu (lut sloupce) tvo lohy na vbr

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 26/42

    msta, kde se lze nejpravdpodobnji setkat s nabdnutm npisem. Oba pklady jsou dokladem toho, e vce ne forma lohy ovlivoval celkovou spnost lohy jej konkrtn obsah.

    Test francouztiny pro 9. ronk byl nejspnjm testem vbec. Pispl k tomu zcela jist vznamnou mrou fakt, e jej eili pevn ci gymnzi (73 % ze vech testovanch; u eskho jazyka, anglitiny a matematiky byl podl gymnazist jen 13 %, u nminy dokonce jen 9 %). Jedinou lohou s spnost na hranici 20 % byla loha vztahujc se ke tenmu textu; dal lohy k tmu textu u ale vykzaly zcela pijatelnou spnost.

    Celkov lze konstatovat, e problematickch loh byla v testech zcela zanedbateln menina. Nejvt st z nich tvoily lohy s tvorbou odpovdi, jejich vyladn (formulace zadn, grafick interpretace v testovac aplikaci, masky pro zpis odpovd) je v plnu u pro pilot loh ped pt celoplonou zkoukou. S postupem prac na inspeknch standardech, kter budou rmovat obsah budoucch test, pominou dvody pro vhrady k obsahov strnce loh. Pilot loh jet ped jejich ostrm pouitm a zveejnn ukzkovch test v pedstihu ped testovnm spolen vrazn sn riziko zaazen loh, kter by byly pro ky technicky nebo obsahov nesrozumiteln.

    2. VYHODNOCEN DOTAZNK A VLIV SOUVISEJCCH S VSLEDKY

    Prvn celoplon generln zkouka poskytla mnostv dat, na kter je mono pohlet nejen optikou samotnch loh, ale tak se zohlednnm faktor, kter vsledky k ovlivuj nebo mohou potenciln ovlivovat. Vzhledem k tomu, e prvn celoplon generln zkouka mla za cl pedevm ovit zkladn monosti plonho elektronickho testovn, nelze zjitnm pikldat absolutn vznam. Ne vechny koly se testovn astnily, ada k (nap. ci se SVP) byla z testovn uvolnna, vsledky na nkterch kolch ovlivnily technick problmy v prvnch dnech testovn apod. Na druhou stranu objem dat umouje pedpokldat, e dl negativn vlivy nemaj rozhodujc vliv. S vdomm toho veho nahlme na vsledky s opatrnost a ze vech monch dlch zjitn zde prezentujeme pouze ta, u nich je pozorovan zvislost siln nebo alespo zajmav. Data budou prbn podrobnji analyzovna a v rmci monost itna od znepesujcch vliv.

    Zhodnocen vsledk podle velikosti kol

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 27/42

    Pro ely sledovn vztahu prmrn spnosti k v testech na velikosti koly byly koly rozdleny do skupin s mn ne 50 ky, s 5099 ky, se 100299 ky, s 300499 ky a s vce ne 499 ky. Prmrn spnosti byly u kad koly spoteny zvl pro lohy zkladn rovn a pro lohy vy rovn.

    U testu anglitiny je vidt prbh prmrnch spnost, kter se v rzn me objevuje u vech ostatnch pedmt. U k ptch td byli v prmru nejspnj ci nejmench kol, s narstajc velikost koly dosaen prmrn spnost kles, aby ve skupin nejvtch kol opt mrn vzrostla. Interpretovat tento prbh bez dalch podprnch dat nen jednoduch, nicmn ve prospch vysok prmrn spnosti u nejmench kol me hrt monost individulnho pstupu k jednotlivm km, zatmco u skupiny nejvtch kol me hrt roli fakt, e vtina z nich se nachz ve velkch mstech, kde vsledky k vznamn ovlivuje ekonomicko-sociln rodinn zzem k.

    U k devtch td je vztah prmrn spnosti k velikosti koly tak zejm na prvn pohled, zde ale jde o prakticky monotnn rostouc zvislost (m vt kola, tm lep vsledky). Na vsledky k devtch td ve skupin nejmench kol (do 50 k) je teba nahlet s rezervou, protoe se jedn o mlo poetnou skupinu (na popsanm prbhu vztahu spnosti k velikosti koly to ale nic nemn).

    Ve vsledcch testu eskho jazyka u k ptch td je souvislost prmrnch spnost s velikost koly sice mn viditeln ne u testu anglitiny, nicmn patrn je. U testu

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 28/42

    pro devtou tdu u loh zkladn rovn prmrn spnost k s velikost koly prakticky nesouvis (pomineme-li mlo poetnou skupinu nejmench kol), u loh vy rovn ji opt viditeln plat m vt, tm lep.

    Tak v testu matematiky pro ky ptch td je prbh vztahu prmrn spnosti s velikost koly obdobn jako u anglitiny a eskho jazyka. U testu pro ky devtch td opt plat pro lohy zkladn rovn, e s vylouenm mlo poetn skupiny nejmench kol jsou vsledky ostatnch ty skupin kol na velikosti prakticky nezvisl, u loh vy rovn je zvislost sice slab, ale patrn.

    V rznch pedmtech je strmost zvislosti rzn, ale zkladn tendence obdobn. Zjitn samozejm nelze interpretovat zjednoduujcm zpsobem, rozhodn se ale jedn o zajmavou zvislost hodnou dalho zkoumn.

    Zhodnocen vsledk podle pohlav k

    V kadm pedmtu byla vyhodnocena prmrn spnost chlapc a dvek, a to zvl za lohy zkladn rovn (L) a za lohy vy rovn (T). Ve vsledcch jsou zahrnuti vichni ci (vetn SVP) ze vech typ kol (Z i vcelet gymnzia) a vech tdn testovn. Za statisticky vznamn rozdl je vzhledem k hodnotm standardnch smrodatnch odchylek v jednotlivch testech mon povaovat rozdl piblin 2,5 procentnho bodu.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 29/42

    Z grafu je patrn, e ve vtin vyhodnocench kategori byly dvky spnj ne chlapci nejvce v eskm jazyce a nmeckm jazyce v devt td. Pouze v matematice v pt td byli chlapci v obou rovnch obtnosti loh spnj ne dvky. Zajmav je fakt, e ve francouzskm jazyce byli chlapci spnj v lohch zkladn rovn, ale v lohch vy rovn u mly navrch dvky.

    Zhodnocen vsledk s ohledem na SVP

    lohy ani podmnky testovn nebyly v prvn celoplon generln zkouce jet nijak uzpsobeny potebm k se specilnmi vzdlvacmi potebami, kola ale mohla u k SVP vyznait v administranm modulu, take bylo mon vyhodnotit, nakolik se nespecifikovan SVP promtly do prmrn spnosti v testech. kola ale tak mohla ky se SVP do testovn nezaadit (prv s ohledem na absenci pizpsoben loh a podmnek testovn), take zjitn nelze povaovat za zcela reprezentativn.

    Graf prezentuje, o kolik procentnch bod byla ni prmrn spnost dvek () a chlapc (M) v jednotlivch pedmtech v lohch zkladn (L) a vy (T) obtnosti. Je patrn, e se vliv SVP s vjimkou loh zkladn rovn v nmeckm jazyce projevil silnji u dvek nejzetelnji u loh vy obtnosti v nmeckm jazyce, nejmn zeteln u loh vy rovn v testu anglickho jazyka pro devtou tdu. Z hlediska celch pedmt byl vliv SVP nejmen u matematiky, nejvt u eskho jazyka. Zjitn jsou ale jen zcela orientan nejsou k dispozici dn daje o tom, jak typy SVP byly u k, kte se testovn zastnili, zastoupeny, sloen SVP se mohlo dost dobe liit pedmt od pedmtu a ronk od ronku. Na druhou stranu prezentovan zjitn potvrzuje potebu uzpsobit podmnky ptho testovn km se SVP v maximln pijateln me.

    Zhodnocen vsledk podle klasifikace v pedmtu

    Jet ped samotnm eenm loh ci uvdli, jakou znmku z danho pedmtu mli na poslednm vysvden. Zkladn formou vyhodnocen ppadnho vztahu je korelace prmrn spnosti k s jejich znmkou. m vt absolutn hodnota korelanho koeficientu, tm tsnji odpovd prmrn spnost klasifikaci.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 30/42

    Je zejm, e nejtsnji odpovdaj klasifikaci k vsledky v testech eskho jazyka. Je ale teba mt na pamti, e pravdivost daj vyplnnch ky nikdo neovoval, nkte ci znmku vbec neuvedli, ale pedevm klasifikace zohleduje mnohem ir spektrum vzdlvacch cl, ne kolik jich byly schopny testy mit. Proto jde jen o velmi orientan daj.

    Ponkud podrobnj pohled na souvislost klasifikace s vsledky k nabz pece jen zajmav zjitn. V kadm pedmtu byla pro kad klasifikan stupe spotena prmrn spnost chlapc a prmrn spnost dvek. Rozdly nejsou zcela rovnomrn, ani by pro to bylo njak rozumn vysvtlen. Pitom ve vtin test (s vjimkou nminy pro 9. tdu) je patrn tm monotnn tendence. Graf prezentuje rozdly v prmrnch spnostech dvek a chlapc pro jednotliv uveden klasifikan stupn.

    V obou testech anglickho jazyka jsou celkov prmrn spnosti chlapc a dvek prakticky rovnocenn porovnn po jednotlivch klasifikanch stupnch ale ukazuje, e chlapci byli spnj pro vechny uveden znmky, zatmco dvky tuto jejich ztrtu dohnaly

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 31/42

    pouze dky skupin tch, kdo znmku neuvedli. Ve tedy nasvduje tomu, e dvky byly mnohem mn ochotn uvdt svoji znmku z anglitiny (piem podle prmrn spnosti se jednalo o spe nadprmrn dvky). m hor znmka, tm se nskok chlapc na dvky zmenuje.

    I pro oba testy eskho jazyka plat, e mezi tmi, kdo znmku neuvedli, mly vrazn navrch dvky. Zatmco ale u testu pro ky ptch td dvky mrn dominovaly u pouze jen mezi jedniki a se zhorujc se znmkou na chlapce vrazn ztrcely, u testu pro devtou tdu mly navrch u vech klasifikanch stup a pedily chlapce zejmna ve skupinch jednik a ptka.

    U test matematiky byli celkov i pro vechny jednotliv klasifikan stupn spnj chlapci. Zatmco u pt tdy jejich nskok nad dvkami se zhorujc se znmkou roste, u testu pro devtou tdu naopak spe kles (by prbh zvislosti nen nijak vznamn jednoznan).

    Zhodnocen vztahu vsledk k a odpovd v prvodnch anketnch otzkch

    Spolen s kadm testem ci odpovdali na est otzek tkajcch se jejich vztahu k testovanmu pedmtu, klasifikace, odhadu jejich vsledku a podmnek testovn:

    1. Jak dobe podle tvho nzoru um pedmt? (vborn, dobe, moc ne, patn, skoro vbec)

    2. Jakou znmku jsi ml na minulm vysvden z pedmtu? (1, 2, 3, 4, 5)

    3. Jak m vztah k pedmtu? (Pedmt m bav.; Normln, jako k ostatnm pedmtm.; Pedmt m nebav.)

    4. Rozuml jsi vem zadnm loh? (Ano, vem zadnm jsem rozuml.; Ne, nerozuml jsem ale jen nkolika mlo zadnm.; Ne, nerozuml jsem hodn zadnm.)

    5. Pipadal ti as, kter jsi ml na een celho testu, dostaten? (asu bylo zbyten moc.; asu bylo tak akort.; asu bylo mlo.)

    6. Cel test ml X loh. Kolik z nich bude mt podle svho nzoru sprvn? (skoro vechny; piblin 10 (tj. asi dv tetiny); piblin 5 (tj. asi jednu tetinu); skoro dnou)

    Souvislost s klasifikac byla ji zmnna. U ostatnch otzek byla vyhodnocena jednak relativn etnost jednotlivch odpovd, jednak prmrn odpov k podle pohlav, typu koly, velikosti koly, kraj a vyznaen SVP, a to ve po jednotlivch tdnech a pedmtech (dl korelace se ale neliily nijak vznamn od korelace s spnost za cel test, nebereme-li ohled na obtnost loh), proto prezentujeme jen souhrnnou korelaci s spnost v celm testu za vechny ky).

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 32/42

    otzka test otzka test korel test korel test korel test korel test korel test korel

    1 aj5_1 -0,299 aj9_1 -0,375 cj5_1 -0,338 cj9_1 -0,299 ma5_1 -0,365 ma9_1 -0,348 nj9_1 -0,293

    1 aj5_2 -0,314 aj9_2 -0,370 cj5_2 -0,326 cj9_2 -0,278 ma5_2 -0,331 ma9_2 -0,335 nj9_23 -0,278

    1 aj5_3 -0,331 aj9_3 -0,370 cj5_3 -0,364 cj9_3 -0,275 ma5_3 -0,317 ma9_3 -0,291 fj9_123 -0,347

    2 aj5_1 -0,410 aj9_1 -0,521 cj5_1 -0,563 cj9_1 -0,598 ma5_1 -0,516 ma9_1 -0,497 nj9_1 -0,549

    2 aj5_2 -0,441 aj9_2 -0,528 cj5_2 -0,586 cj9_2 -0,582 ma5_2 -0,500 ma9_2 -0,489 nj9_23 -0,510

    2 aj5_3 -0,492 aj9_3 -0,512 cj5_3 -0,603 cj9_3 -0,555 ma5_3 -0,467 ma9_3 -0,426 fj9_123 -0,317

    3 aj5_1 -0,159 aj9_1 -0,349 cj5_1 -0,092 cj9_1 -0,154 ma5_1 -0,161 ma9_1 -0,276 nj9_1 -0,219

    3 aj5_2 -0,164 aj9_2 -0,339 cj5_2 -0,068 cj9_2 -0,160 ma5_2 -0,145 ma9_2 -0,260 nj9_23 -0,158

    3 aj5_3 -0,160 aj9_3 -0,358 cj5_3 -0,068 cj9_3 -0,127 ma5_3 -0,117 ma9_3 -0,237 fj9_123 -0,291

    4 aj5_1 -0,198 aj9_1 -0,369 cj5_1 -0,298 cj9_1 -0,320 ma5_1 -0,204 ma9_1 -0,308 nj9_1 -0,370

    4 aj5_2 -0,230 aj9_2 -0,360 cj5_2 -0,322 cj9_2 -0,315 ma5_2 -0,216 ma9_2 -0,304 nj9_23 -0,303

    4 aj5_3 -0,250 aj9_3 -0,368 cj5_3 -0,337 cj9_3 -0,290 ma5_3 -0,226 ma9_3 -0,286 fj9_123 -0,452

    5 aj5_1 -0,046 aj9_1 -0,130 cj5_1 -0,051 cj9_1 -0,121 ma5_1 -0,087 ma9_1 -0,011 nj9_1 -0,089

    5 aj5_2 -0,054 aj9_2 -0,104 cj5_2 -0,078 cj9_2 -0,074 ma5_2 -0,028 ma9_2 -0,007 nj9_23 -0,131

    5 aj5_3 -0,075 aj9_3 -0,104 cj5_3 -0,080 cj9_3 -0,101 ma5_3 -0,039 ma9_3 -0,043 fj9_123 -0,246

    6 aj5_1 -0,328 aj9_1 -0,520 cj5_1 -0,375 cj9_1 -0,484 ma5_1 -0,340 ma9_1 -0,525 nj9_1 -0,513

    6 aj5_2 -0,351 aj9_2 -0,503 cj5_2 -0,367 cj9_2 -0,432 ma5_2 -0,342 ma9_2 -0,493 nj9_23 -0,415

    6 aj5_3 -0,356 aj9_3 -0,516 cj5_3 -0,390 cj9_3 -0,468 ma5_3 -0,332 ma9_3 -0,499 fj9_123 -0,556

    Zjitn hodnoty nepinesly dn zsadn pekvapiv zjitn ve vech ppadech doshli v prmru vy spnosti ci, kte maj k pedmtu pozitivn vztah, jsou lpe klasifikovni, rozumli zadnm a as jim pipadal dostaten. Slab souvislost spnosti s hodnocenm dostatku asu vypovd o tom, e dlka asu vyhrazenho na test spnost nijak zsadn neovlivnila. Vztah spnosti v testu a vztahu k pedmtu je mnohem silnj u k devtch td pravdpodobn to vypovd o mnohem vtm vznamu motivace starch k k uen i een testu. Odhady k o tom, jak umj pedmt a jak v testu dopadnou, byly mnohem pesnj pot, kdy mli test za sebou a zskali tedy alespo orientan pedstavu o tom, co si autoi loh pedstavuj pod minimlnmi poadavky na zvldnut pedmtu. U vtiny otzek dotaznku a vtiny pedmt je souvislost s vsledky u k devtch td silnj ne u k ptch td. U cizch jazyk v devt td je pak vtinou souvislost nejtsnj u francouztiny, nejslab u nminy.

    Pro dokreslen daj o korelacch shrnuje nsledujc tabulka jet prmrn hodnoty odpovd k odpovdi byly oslovny vzestupn od 1 v poad, v jakm jsou uvedeny ve (vdy plat, e vy hodnota odpovdi znamen hor postoj nebo odhad ka).

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 33/42

    otzka test prumer test prumer test prumer test prumer test prumer test prumer test prumer

    1 aj5_1 2,50 aj9_1 2,61 cj5_1 2,45 cj9_1 2,43 ma5_1 2,25 ma9_1 2,60 nj9_1 2,69

    1 aj5_2 2,54 aj9_2 2,62 cj5_2 2,46 cj9_2 2,45 ma5_2 2,26 ma9_2 2,61 nj9_23 2,76

    1 aj5_3 2,56 aj9_3 2,58 cj5_3 2,47 cj9_3 2,41 ma5_3 2,25 ma9_3 2,60 fj9_123 2,36

    2 aj5_1 1,79 aj9_1 2,24 cj5_1 1,95 cj9_1 2,46 ma5_1 1,82 ma9_1 2,56 nj9_1 2,46

    2 aj5_2 1,81 aj9_2 2,23 cj5_2 1,95 cj9_2 2,45 ma5_2 1,83 ma9_2 2,54 nj9_23 2,52

    2 aj5_3 1,80 aj9_3 2,20 cj5_3 1,96 cj9_3 2,37 ma5_3 1,82 ma9_3 2,52 fj9_123 1,94

    3 aj5_1 1,92 aj9_1 1,88 cj5_1 2,04 cj9_1 2,10 ma5_1 1,73 ma9_1 2,12 nj9_1 2,06

    3 aj5_2 1,95 aj9_2 1,88 cj5_2 2,03 cj9_2 2,09 ma5_2 1,74 ma9_2 2,12 nj9_23 2,07

    3 aj5_3 1,95 aj9_3 1,85 cj5_3 2,02 cj9_3 2,07 ma5_3 1,74 ma9_3 2,12 fj9_123 1,71

    4 aj5_1 1,82 aj9_1 1,67 cj5_1 1,52 cj9_1 1,39 ma5_1 1,46 ma9_1 1,59 nj9_1 1,54

    4 aj5_2 1,85 aj9_2 1,69 cj5_2 1,49 cj9_2 1,42 ma5_2 1,52 ma9_2 1,57 nj9_23 1,57

    4 aj5_3 1,77 aj9_3 1,66 cj5_3 1,52 cj9_3 1,45 ma5_3 1,52 ma9_3 1,54 fj9_123 1,34

    5 aj5_1 1,49 aj9_1 1,40 cj5_1 1,72 cj9_1 1,56 ma5_1 1,63 ma9_1 1,77 nj9_1 1,54

    5 aj5_2 1,52 aj9_2 1,44 cj5_2 1,67 cj9_2 1,61 ma5_2 1,65 ma9_2 1,71 nj9_23 1,55

    5 aj5_3 1,51 aj9_3 1,43 cj5_3 1,66 cj9_3 1,59 ma5_3 1,64 ma9_3 1,67 fj9_123 1,27

    6 aj5_1 2,41 aj9_1 2,57 cj5_1 2,16 cj9_1 2,24 ma5_1 1,86 ma9_1 2,35 nj9_1 2,49

    6 aj5_2 2,50 aj9_2 2,59 cj5_2 2,18 cj9_2 2,40 ma5_2 1,95 ma9_2 2,37 nj9_23 2,65

    6 aj5_3 2,41 aj9_3 2,61 cj5_3 2,14 cj9_3 2,29 ma5_3 1,94 ma9_3 2,32 fj9_123 1,83

    Z uvedench vsledk stoj za zmnku tet otzka, ve kter ci vyjadovali svj vztah k pedmtu. Nejlpe ze srovnn pedmt vyla matematika v pt td (prmrn znmka 1,74), naopak nejhe matematika v devt td (2,12) zatmco v pt td maj ci matematiku relativn v oblib, v devt td u tomu zdaleka tak nen. Posun stejnm smrem, i kdy nen tak vrazn, je patrn i u etiny a anglitiny.

    Zpsob, jakmi lze na shromdn data nahldnout, je bezpoet; data budou prbn dle analyzovna. Potencil vyhodnocen testy doprovzejcch eten je velk v vahu pichz napklad zjiovn informac o praktikovanch zpsobech vuky, atmosfe ve td/kole, motivaci k apod.

    Zhodnocen vsledk podle kraj

    Hodnocen vsledk kol v jednotlivch krajch R nepineslo dn zsadn zjitn. Hodnotu rozptylu nejvce ovlivnilo u jednotlivch pedmt to, o kolik spnj byli ci v Praze oproti ostatnm krajm. Spe ne samotn regionln hledisko se do vsledk pravdpodobn promt rozdln ekonomicko-sociln situace v jednotlivch krajch a rozdln zastoupen testovanch vceletch gymnzi. Jakkoli agregace vsledk nad rove koly krom toho zneviditeluje individuln specifika jednotlivch kol a tm vce k. Proto m takov souhrnn porovnn jen ryze informativn charakter.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 34/42

    V testu matematiky in rozdl mezi nejvy a nejni prmrnou spnost 6,5 procentnho bodu u devtch td a 5,8 procentnho bodu u ptch td, tak rozptyl hodnot je u devt tdy mrn vt (0,262) ne u pt tdy (0,204).

    V testu eskho jazyka je situace oproti matematice opan rozdl mezi nejvt prmrnou spnost a nejmen prmrnou spnost je vy u testu pro ptou tdu (5,9 procentnho bodu u 5. tdy, 5,1 procentnho bodu u 9. tdy), stejn tak rozptyl hodnot je u testu pro ptou tdu vy (0,217) ne u testu pro devtou tdu (0,156). Celkov jsou ale vsledky mezi kraji v testu eskho jazyka vyrovnanj ne v ppad testu matematiky.

    V testu anglitiny jsou rozdly mezi nejvy prmrnou spnost za kraj a nejni prmrnou spnost za kraj nejvt z trojice zkladnch test 6,6 procentnho bodu u testu pro ptou tdu a 7,6 procentnho bodu u testu pro devtou tdu. Zeteln vt rozptyl je patrn v grafu pro devtou tdu (0,314), rozptyl prmrnch spnost pro test pro ptou tdu pat spe k prmrnm (0,226).

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 35/42

    Nejvt rozdly ve vsledcch pro jednotliv kraje byly zaznamenny u testu nminy (rozdl nejvt prmrn spnosti a nejmen prmrn spnosti 18,6 procentnho bodu, rozptyl 1,724), podobn (i kdy v men me) to plat i o francouztin (rozdl maxima a minima 8,0 procentnho bodu, rozptyl 1,158). V obou ppadech ale bylo testovno mlo k na to, aby bylo mon povaovat vsledky za kraje za jakkoli vrohodn.

    Pokud by se vzalo v vahu poad kraj v jednotlivch pedmtech, byly by temi nejlpe umsovanmi kraji Praha, Jihomoravsk kraj a Zlnsk kraj, nejhe se umsujcmi kraji pak Libereck kraj, Karlovarsk kraj a steck kraj.

    Bylo by samozejm mon srovnat kraje podle prmrnch spnost po jednotlivch stech test, rovnch obtnosti, s pihldnutm k km, kte maj uvedeno SVP apod., obecn ale jakkoli agregace nad rovn koly zahrnuje neidentifikovateln vlivy (specifika kol) a znepesuje zvry, kter jsou z n inny. Proto se jim clen vyhbme.

    Zhodnocen vsledk podle druh kol

    Vedle k devtch td zkladn koly eili testy tak ci odpovdajcch ronk vceletch gymnzi. Jakkoli je porovnn vsledk tchto dvou skupin zateno celou adou vliv, nen bez zajmavosti porovnat alespo celkovou prmrnou spnost v jednotlivch testech.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 36/42

    Nejmen rozdl v spnostech je patrn u francouztiny tu ale eil celkov jen mal poet k, take porovnn nen zcela reprezentativn. Nejvt rozdl je naopak patrn u nminy. Z pedmt, kter eili vichni (nebo v ppad cizho jazyka drtiv vtina k), kles velikost rozdlu v poad anglitina, matematika, etina.

    Vy spnost k vceletch gymnzi nikoho pravdpodobn nepekvap je logickm vystnm toho, e se jedn o nejlep ky odchzejc ze zkladnch kol. Zajmav nhled na vsledky poskytuje porovnn prmrnch spnost nejlepch k ze zkladnch kol s prmrnmi spnostmi nejhorch k vceletch gymnzi. Grafy prezentuj vsledky bez k se SVP (jejich procentn podl byl v Z vt ne ve vceletch gymnzich a nespravedliv by stahoval vsledky Z dol), vdy za vechny ti tdny testovn a celou R dohromady. Vka sloupce udv prmrn T-skre danho percentilu testovanch k.

    Sloupce k Z se se sloupci k vceletch gymnzi (dle i VG) protnaj na rovni 68. percentilu plyne z toho, e piblin 32 % k zkladnch kol usplo v lohch zkladn spolen sti testu eskho jazyka lpe ne 32 % k vceletch gymnzi. k testovanch v Z bylo 6,5x vce ne k testovanch ve VG vyjdeno relnmi sly doshlo v lohch spolen sti testu zhruba 22 000 nejlepch k v Z stejn nebo lep vsledky ne 3 200 nejslabch k VG. V lohch leh vtve testu dolo k obdobnmu

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 37/42

    vyrovnn vek sloupc spnost na rovni 78. percentilu (tj. zhruba 22 % nejlepch k na Z doshlo lepho vsledku ne asi 22 % nejhorch k VG), pro lohy t vtve testu dolo k pekryvu na rovni 67. percentilu to je zhruba stejn zjitn jako pro lohy spolen sti testu.

    Analogick pozorovn umonilo percentilov vyhodnocen vsledk test matematiky i anglitiny. Pro matematiku to demonstrujeme grafem pro lohy leh vtve testu, kde je pekryv nejmen (piblin 30 %). V lohch spolen sti testu se vky sloupc vyrovnaly na rovni 66. percentilu (pekryv 34 %), v lohch t vtve testu pak na rovni 65. percentilu (pekryv 35 %).

    U anglitiny jsou pekryvy vsledk k Z a VG nejmen. V lohch spolen sti testu inil pekryv piblin 26 %, v lohch leh vtve 23 % a v lohch t vtve testu 26 %.

    Testy nminy a francouztiny psal pli mal poet k, aby bylo mon provst obdobn porovnn.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 38/42

    3. CELKOV ZHODNOCEN VSLEDK

    Celoplon zkouka z pohledu loh, test, prce k s lohami a vyhodnocenm vsledk splnila oekvn ovila, e je mon pipravit testy odpovdajc by i ne zcela dopracovanm standardm zkladnho vzdlvn, ukzala, jakmi formami loh je mon (a naopak mn vhodn) jednotliv dovednosti a vdomosti testovat, jak je teba ped pt celoplonou zkoukou ky na een loh pipravit, jak preventivn opaten realizovat v testovac aplikaci i jak postupy pro vyhodnocen vsledk testovn pipravit a pout.

    U k ptch td je teba vnovat pozornost pedevm srozumitelnosti a strunosti zadn ukzalo se, e del zadn deformuj vsledky promtnm rozdln rychlosti ten, komplikac mohou bt i grafick prvky v lohch (jakkoli jejich zaazen test zliduje). U k devtch td je teba zvit, zda vbrem nmt pro lohy nen mon pithnout vce pozornost k k een loh. km je teba lpe pedem vysvtlit, jak probh adaptivn vbr loh pro druhou st testu, v samotn testovac aplikaci je nutn zvraznit upozornn pi pechodu mezi testlety, aby ci po rozdlen eili lohy odpovdajc jejich schopnostem.

    U eskho jazyka je teba nadle pokraovat v orientaci obsahu loh na funkn tenskou gramotnost formou loh zaloench na textech, podobn v matematice zaazovat lohy ovujc zkladn matematickou gramotnost. U cizch jazyk bude zsadnm posunem orientace struktury i obsahu test smrem k mezinrodn uznvanm jazykovm zkoukm.

    D) VYBRAN KOLY PRO DAL OBDOB

    Pprava ve kolch

    Pro realizaci druh celoplon generln zkouky bude vhodn vyut stejn obecn schma ppravy, piem vtina krok me bt vce rozmlnna v ase dky delmu asu pro vvoj a ppravu ji na stran I. Del obdob mezi generlnmi zkoukami umouje tak prodlouit cel obdob generln zkouky. Dky delmu asu na ppravu bude tak mon vyvinout rozshlej databanku loh a takto v praxi jet vce otestovat dynamick genertor test, jeho kolem je pipravit vrazn rozdln testy stejn obtnosti. V takovm ppad je ale nutn ped samotnou generln zkoukou jednotliv lohy pilotovat alespo na omezenm vzorku. Tento krok mus probhnout na vybranch kolch minimln 2 msce ped zahjenm druh celoplon generln zkouky tak, aby data bylo mon vyhodnotit a pipraven lohy jet revidovat. V souvislosti se zvenm funknosti celho systmu (nap. tak prstkem novch typ loh) dojde k aktualizacm vech komponent systmu vetn testovac aplikace instalovan ve kolch. Dky funknosti autoupdate by tento krok vak neml pinst zvenou zt na stran kol, a to i ve spojen se systmem centrln administrace klientsk aplikace, jeho vvoj bude brzy zahjen.

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 39/42

    Technologick koly

    Vvoj novch funknost bude v obdob do realizace druh celoplon generln zkouky nadle velmi robustn. By systm ve verzi pro prvn celoplonou generln zkouku s revizemi za bhu prokzal funknost a stabilitu ve vech fzch ppravy, prbhu a vyhodnocen testovn, stle je jet vzdlen podob projektovan jako finln pro ostr provoz. Nsleduje vet zmn a novch funknost pipravovanch pro druhou celoplonou generln zkouku.

    1. Administrace kolnho prosted

    Bude vytvoena centrln koln aplikace pro administraci ve kole nasazench testovacch aplikac. Tato aplikace bude jakmsi proxy serverem pro datov toky spojen s testovnm na stran kol. Dky n bude mon centrln spravovat jak samotn testovac aplikace, tak i jejich obsah vetn supervize zkladnch proces spojench s realizac certifikovanho testovn. Mezi tyto zkladn kony pat aktualizace testovac aplikace, distribuce testovch dvek, odesln vsledk, vynucen a opakovan odesln vsledk. To ve zrove s pomoc uivatelskho rozhran pro zkladn monitoring tchto proces.

    2. Aplikan podpora k se SVP

    Zatmco v prvn celoplon generln zkouce byla ast k se SVP dobrovoln to proto, e systm zatm neumooval jejich zvhodnn a databze loh nedisponovala typov odpovdajcmi lohami pro tuto skupinu k , pro druhou celoplonou generln zkouku bude cel systm vetn obsahu databanky loh pipraven k podpoe testovn k se SVP obdobnm zpsobem, jakm kompenzuje hendikep tmto km spolen st maturitn zkouky pipravovan Centrem pro zjiovn vsledk vzdlvn. Podpora v takovm nastaven probh na technologick i obsahov rovni. Z hlediska technologie bude umonno peruovn testu pro regeneraci, prodlouen realizanho asu, zobrazen obsahu vtmi fonty, podpora asti asistenta nebo generovn rozdlnho obsahu test. Evidence jednotlivch znevhodnn bude rovn vychzet z klasifikace pouvan Centrem pro zjiovn vsledk vzdlvn, jednotliv ci se SVP budou takto evidovni v modulu IDM.

    3. Nov typy loh

    Zatmco v prvn celoplon generln zkouce byla mnoina typ loh proti pedchozmu pilotnmu eten rozena jen minimln, pro druhou celoplonou generln zkouku se pot s rozenm tto mnoiny do tm finln podoby (z pohledu cl projektu). To je nutn i proto, e pokud m bt systm v roce 2014 pouit pro ostr testovn, je nezbytn, aby vechny jeho zsadn funknosti byly proveny v nkter z celoplonch generlnch zkouek. Mezi nov typy loh, kter je nutn aplikan podpoit jak na stran modulu IDM

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 40/42

    (katalog loh a genertor), tak samozejm na stran testovac aplikace, pat napklad nov skupiny otevench loh, kter sten nahrad oteven lohy z prvn celoplon generln zkouky, kde z asovch dvod nemohla bt cel kla otevench loh pouita. Krom ji pilotovanch otevench loh s automatickou opravou odpovdnho etzce a nslednou reviz hodnotitelem pibydou lohy doplovac (jedno nebo vce pol v textu), vborn pouiteln ve vech tech profilovch pedmtech (matematika, esk jazyk, ciz jazyk), lohy na spojovn element v rzn kardinalit vztah, lohy s vbrem v grafickm elementu apod. Vvoj spojen s tmto rozenm systmu je asi nejzsadnj v celm harmonogramu, a to zejmna pro svou obtnost. Vechny stvajc a nov typy loh bude samozejm mon vyut i v systmu domcho a kolnho testovn.

    4. Nov typy vyhodnocen

    Dal, nemn obtnou lohou vvoje bude dynamick monost vyhodnocen test vyskytujcch se v systmu ve vech rovnch (certifikovan, domc i koln testovn). Ve stvajcm proveden (prvn celoplon generln zkouka) bylo mon vyhodnocovat lohy pouze udlenm kladnho bodu za kompletn sprvnou odpov a udlenm nulovho potu bod za odpov chybnou. V nov podob systmu bude mon volit vyhodnocen i s odetenm nebo pitenm rznch hodnot bod v zvislosti na konkrtn volb odpovdi/odpovd. Dynamickou vlastnost systmu je toti monost evidovat tzv. distraktory odpovdi, pomoc kterch je mon rozliit odpovdi chybn a mn chybn. Podpora tchto funknost se objev i v modulu kolnho a domcho testovn.

    5. Rozshl systm udlovn pstupovch prv a uivatelskch rol

    Elementrn systm pstupovch prv pouit v prvn celoplon generln zkouce bude dle rozen. Pro uivatele na stran koly budou vytvoeny nov role pro dal vedouc pracovnky, koln administrtory, uitele nebo koordintory. Tyto role umon delegace pstupu editele jak pro administraci ppravy nebo realizace samotnho testovn, tak napklad pro prci s vsledky. Funknosti vytven dalch uivatel v rmci koly a pidlovn rol tmto uivatelm bude pln v gesci veden koly.

    6. Subsystm pro elektronickou komunikaci e-mail

    Jednm z cl projektu je vytvoit multifunkn virtuln prostor pro koly, uitele, ky, rodie a dal potenciln uivatele systm mnoha funknost a systm, kter je iv. Je tedy nutn zajistit komunikaci i vn tohoto systmu. Pro druhou celoplonou generln zkouku a dal etapy vvoje pedevm modul kolnho testovn a e-learningu bude nov vytvoena komunikan platforma, kter ji pro ppravu druh celoplon generln zkouky zajist pomoc e-mailovho automatu systmu vasn penos aktulnch informac vem uivatelm v zvislosti na jejich pstupov roli, kter do jist mry uruje jejich funkci v rmci proces testovn. Krom zkladnch informac pro vedouc pracovnky koly budou rozeslny specifick technick a logistick informace kolnm administrtorm nebo ryze

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 41/42

    praktick informace uitelm, ppadn zkonnm zstupcm a dalm skupinm. Tmto krokem bude mon eliminovat jeden z nejvtch problm prvn celoplon generln zkouky, kterm byla nzk informovanost klovch osob procesu testovn, sten zpsoben absenc zkuenosti prce se systmem (co je pirozen), ale z velk sti tak chybnm penosem informac v rmci koly. V dalch etapch vvoje, zejmna celch novch modul kolnho testovn a e-learningu, bude mon vyut e-mailov automat nemn inn opt na mnoha uivatelskch rovnch.

    7. Rozen monitoringu, vyhodnocen a reportingu

    V oblasti monitoringu budou posleny procesy ppravy i realizace celoplon zkouky jak na stran testovac aplikace (resp. nov vytvoen koln administran aplikace), tak na stran modulu IDM. Dsledn je teba zpracovat pedevm jasn on-line pehledy stavu test u jednotlivch k koly: zahjen/ukonen/odesln-nezpracovn/odesln-zpracovn.

    Dle budou rozpracovvny i vechny vstupy vyhodnocen test na individuln i koln rovni vetn informac pro interpretaci vsledk. Dky opaten loh v katalogu metadaty o dovednostech a vdomostech, kter dan loha testuje, se otevr prostor pro poven rovn zptn vazby pedevm pro ky a zkonn zstupce. Reportovac modul v podsystmu IDM pak doke v relnm ase zpracovvat vsledkov sestavy pro hlub analzu zvislost (pro vechny rovn uivatel).

    V rmci druh celoplon generln zkouky budou zapojeny ji vechny odpovdajc koly a ci bez vjimek. K tomu bude vypracovn kompletn systm zapojen a podpory k se SVP. Ti budou zvhodnni v duchu metodiky nastaven pro tyto skupiny pro spolenou st maturitn zkouky.

    Krom novch typ loh je zmrem odliit i nkter realizan detaily proces, kter se objevily ji v prvn celoplon generln zkouce. Jednm z konkrtnch pklad je realizace poslechovch loh z cizch jazyk a obecn zapojen loh s multimedilnm obsahem do vech pedmtovch test, kde je to douc. Clovm stavem podpory tchto loh v systmu je autonomn poslech audioobsahu jednotlivmi testovanmi (tak, aby bylo pouito vlastnosti rznorodosti test a individuln nezvislosti pi jejich realizaci). Nap. v testu z cizho jazyka mohou rzn ci pracovat s rznmi poslechovmi nahrvkami na rznch pozicch v rmci celho testu a audioobsah si mohou spoutt samostatn do sluchtek. Vzhledem k tomu, e koly nedisponuj (vbec nebo v nedostatenm mnostv) sluchtky pro vechna PC pouvan pi celoplonm testovn a nen v jejich finannch monostech tento fakt trvale eliminovat, navrhne I dicmu orgnu OP VK zmnu dl sti projektu NIQES, kter by umonila vyut projektem doposud realizovan spory pro vybaven kol sluchtky pro poslech audioobsahu v systmu testovn (i v jeho koln sti).

    Samotn harmonogram ppravy bude zveejnn vetn podrobnjch informac bezprostedn po jeho sestaven v zvislosti na prv probhajc analze dalch funknost a modul systmu pi respektovn doposud obdrench podnt tkajcch se zejmna

  • esk koln inspekce

    Adresa: Frni rmka 37, 150 21 Praha 5 Telefon: +420 251 023 127, fax: +420 251 566 789, www.csicr.cz 42/42

    ppravy a realizace prvn celoplon generln zkouky. Rozhodnut o konn druh celoplon generln zkouky mus bt definitivn prezentovno nejpozdji v prbhu jna 2012.

    ZVR

    Prvn celoplon generln zkouka ovovn vsledk k v potenm vzdlvn, pilotovan v kvtnu a ervnu 2012 v 5. a 9. roncch zkladnch kol a v odpovdajcch roncch dalch druh kol, jednoznan prokzala, e plon elektronick testovn k s clem posoudit mru dovednost a vdomost ve vazb na extern vzdlvac standardy je bez vtch problm realizovateln a e vsledky jsou velmi dobe vyuiteln jak pro ka a jeho rodie, tak pro uitele a editele kol i pro sttn dohledov orgn. V prbhu prvn celoplon generln zkouky sesbrala esk koln inspekce nkolik set velmi zajmavch podnt od vech typ astnk zkouky. Vechny podnty jsou dkladn analyzovny a v intencch jejich doporuen, jsou-li z pohledu realiztora ku prospchu vci, je upravovn elektronick testovac systm, obsah test i organizan parametry pro spnou realizaci druh celoplon generln zkouky. Problematika ovovn vsledk k v potenm vzdlvn je ve vech svch parametrech prbn konzultovna se zstupci odborn veejnosti, zejmna z ad klovch asociac psobcch v rezortu kolstv. Cel elektronick testovac systm, obsah testovch loh i logistick a organizan zabezpeen budou nadle vylepovny s jednoznanm clem minimalizovat zt kol a maximalizovat uitek z vsledk.

    Pro spn sputn ovovn vsledk k v potenm vzdlvn v ostrm provozu od roku 2014 je rovn nezbytn realizace nkterch krok, kter nejsou v kompetenci esk koln inspekce (dopracovn standard, aktualizace RVP, dslednj legislativn ukotven apod.). Na tyto problmy esk koln inspekce prbn upozoruje pslun tvary dalch orgn veejn sprvy.

    Praha dne 6. 9. 2012

    Materil projednala Porada veden MMT dne 18. 9. 2012 a ministr kolstv, mldee a tlovchovy prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. vyslovil s materilem souhlas.