ivot v extrmechvaclav.hampl@lf2.cuni.cz

http://fyziologie.lf2.cuni.cz/

http://fyziologie.lf2.cuni.cz

Jak extrmn podmnky?Skoro kad veliina zevnho prosted me nabt extrmnch hodnot

Stdia odpovdi na extrmn expoziciAkutn reakce Adaptace Vyerpn "Vvojov" pizpsoben

Akutn ("poplachov") reakceMaximln vyuit rezerv, nespecifick stresov odpov Nap. pd do ledov vody Nebv trvale udriteln

VyerpnPli dlouh/siln expozice Nap. trosenci z Titanicu

Adaptace (odolnost)Selektivn rozvoj nejvhodnjch specifickch zpsob ochrany Nap. otuilci ve Vltav M mezeNap. ani otuilci by nepeili ztroskotn Titanicu

Evolun" pizpsobenDruh/populace po mnoho generac Nap. Eskymci odolnj k zim

Nzk parciln tlak O2Vysok nadmosk vkaPlicn a srden nemociLetadlaDekompreseV kabin normln tlak ~1800-2500 m

Extrmn vka > 5 800 m Velehory > 3 000 m

Vkov hypoxieAtmosfra: 21 % O2 do ~ 110 km Vzduch je stlaiteln Proto pi nzkm tlaku ve stejnm objemu mn molekul - tedy i mn molekul O2

Dal faktory ve velehorchChlad (~1oC na 150 m) humiditaSlunen zen (hlavn UV)men st odfiltrovna vzduchemodraz od snhuKoncentrace bakteri a alergen s vkou(steriln vzduch na Jungfrajouch 3450 m)

Akutn reakce na vkuOd ~ 3 500 m: svalov navamaltnostmentln vkonnost (sudek, pam, jemn motorika)Pispv k mortalit ve velehorchPomalu reversibiln (kognitivn abnormality rok po Everestu)nauzeaeuforiebolesti hlavy

Akutn reakce na vku> 5 500 m: kee > 7 000 m: koma (pi SaO2 ~ 40-50 %)

Adaptace strmost kyslkov kaskdy

1. plicn ventilacedny v hypoxiiventilace (% normlu)Periodick dchn v noci (Cheyne-Stokesova respirace)

Hyperventilace> 3000 mzvyuje PAO2 (o ~8 mmHg v 5000 m - stejn jako sestup o 1000 m)Asi ne nezbytn slab u nkterch pikovch horolezc(Peter Habeler - prvn na Everestu bez O2 - 1978 s Messnerem)domorodci z velehor < lid z niny

Hyperplasie karotickch tlsek

2. erytropozaNejdve dehydratace ( pit, ventilace) -> objem plasmy -> relativn [Hb]Brzy tvorba krvinek

Hypoxie stimuluje erythropoietin

3. difuse plyn do krveNormln ~ 21 ml O2/mmHg/min, 3xRoztaen plic hyperventilac -> povrch alveolRelativn rst plicPlicn hypertenze -> mrtv prostor (zny)Pi nmaze v extrmn vce me difuse limitovat oxygenaci: A-a PO2 + rychlost krve v kapilrch

4. vaskularizace tkn difuzn drhu v tknch VEGF (HIF-1) Asi proto lehce STK (~10 mmHg) Vraznj u tch, co se v hypoxii narodili

5. extrakce O2 ve tknchKlov Nejasn

:-(

Dal inky hypoxieHubnut (anorexie, dehydratace)Fertilita , menstruan poruchy, men novorozenci (HFPV?)asto neuzaven ductus arteriosus(normln ho zavr normoxie)Plicn hypertenzeHypertrofie prav srden komory

Hypoxie brzd tlaku v plcnici po narozen

Obyvatel vysokch hor maj mn hypertenzePrevalenceHypertenze

Chronick hypoxie normalizuje hypertenzi mRen-2 +/- krys-/- normoxie-/- hypoxie+/- hypoxie*P

Pizpsoben populac4570 m nejvy trval osdlen v Tibetu 5330 m nejvy trval osdlen (Andy) 5790 m nejvy trval pracovit (Andy, pespvaj jen v 5330 m) Adaptace od narozen lep ne i dlouhodob pozdji velk hrudnk, mal tlo

Pizpsoben populac:men plicn hypertenzeStedntlak vplcnici(mmHg)Nadmosk vka pobytu a men (m)HanTibean

Pizpsoben populac:men plicn vazokonstrikceStedntlak vplcnici(mmHg)meno v 2261 mHanTibean

Redukce plicn hypertenze zlepuje vkonnost v hypoxiiZtov kapacita (W)Ghofrani et al. 2004Systol. tlak v plcnici (mmHg)SildenafilKontroly

Poruchy adaptaceAkutn vkov nemocVkov edm mozkuChronick vkov chorobaVkov plicn edm (HAPE)

Akutn horsk nemocAklimatizace pomalej ne vstupast, zejmna po nhlm vstupu do vky15-25 % lid v 2000-3000 ma 67% lid v 4300 m

Akutn horsk nemoc: pinyNe pln jasnAsi mrn edm mozku (a plic a nohou)Asi z pli siln hypoxick vazodilataceTak oligurie nejasnho pvodu - retence Na+ a vody

Akutn horsk nemoc: pznakyNstup obvykle do 6 hod, ale asto a po 12-24 hodVrchol 2-3 den

Akutn horsk nemoc: pznaky (alespo 3)Bolest hlavynejastj (~70% lid nad 2500 m)nkdy velmi silnNespavostu >30% ppadNemrn navau

Akutn horsk nemoc: pznakyDyspnea, hlavn pi nmaze~20% ppadSaO2 bv skoro normlnNechutenstv

Akutn horsk nemoc: pznakyDesorientaceNesoustednostOligurieKaelHrudn bolestTachykardiePalpitaceEdm nohou

Akutn horsk nemoc: lbaObvykle spontnn stup za 3-4 dnyO2 moc nepomhDiuretikaKlid Zastavit vstup do odeznn!!! (jinak riziko HAPE, HACE, +)Nepome-li, sestoupitAcetazolamid (250 mg 2-3x/d)Dexamethason (4 mg po 6 h)

Akutn horsk nemoc: prevencePomal vstup (nsledujc noc max 600 m v)Hodn pt, ne alkoholInhibitor karboanhydrzy acetazolamid (250 mg 2x/d, zat pedem) exkrece bikarbontu pH (~metabolick acidosa) dchn Dexamethason (8 mg/d)Gingo? (~60-120 mg extraktu 2-3x/d) Antioxidan vitamny

HAPENekardiogenn plicn edmVelmi odlin od jinch typV prvnch 2-4 dnech vstupu (obvykle rychlho) nad ~2500 m, nejastji 2. noc, nemus pedchzet AMSIncidence max.15%, asi vc u muBez lby fatln bhem hodin (vjimen i s n; nejastj pina smrti ve vce), jinak kompletn uzdraven bez nsledk

Mechanismsy HAPEAsi nerovnomrn HPV lokalizovan hyperperfuze tlak hypoxick plicn venokonstrikceHypoxick permeabilita plic. kapilrDefekt Na-dependentn absorpce vody v dch. cestch (?)

Diagnza HAPEExtrmn nava, slabost, kael, dyspnea v klidu, hrudn kongesceChraplav dchn, centrln cyanza (rty, nehty), arteriln desaturace, tachykardie, tachypneaHoreka, rov sputum Me se plst s IM, pneumoni a emboli (relat. ast kvli dehydrataci a polycytmii) - myslet na to, nezlep-li se stav sestupem

Management HAPELba:Okamit SESTUP !!! (tam, kde naposled bez problm)O2 (penosn hyperbarick komora - leet v n me bt problm)Nifedipin (inhibice HPV, pozor na hypotenzi)Experimentln: gingkoPrevence:Pomal vstup2 noci v 2500-3000 m ped dalm vstupemNad 3000 m nespat >300-400 m v ne pedchoz noc-agonist (inhalace; Na-dependentn pestup vody)

Vkov edm mozkuVzcn, nkdy spolen s HAPEPo pokraovn ve vstupu s akutn horskou nemocSymptomy pipomnaj hypothermii (snadn zmna)siln bolest hlavyiracionalita, zmatenost, letargiehalucinacecerebelrn ataxie (chaotick pohyby jako pi opici)retinln krvcen

Vkov edm mozkuLba:Okamit sestup!!!O2Dexametason Prognza:Bez lby fatln bhem hodinS lbou obvykle uzdraven bez nsledk

Zkladn pravidla do vkyPi akutn horsk nemoci zastavit vstup! Pi zhorovn okamit sestup!

Chronick vkov choroba polycytmie plicn hypertenze hypertrofie prav komoryMstnav pravostrann srden selhn Prevalence ~ 5-18 % nad 3 200 mm.

Piny chronick vkov chorobyNejasn Nedostaten ventilace?pomh acetazolamid, kter ventilaci Asi moc siln "adaptace (slab mechanismy limitujc adaptaci, - NO, PGI2,...?)

Vysok tlak: potpnTaky tunelovn (petlak proti prosakovn vody)

Vysok tlak: petlakov komoryMax 0.3 MPa 120 min

Hyperbarick oxygenoterapieIntoxikace CO a kyanidyVzduchov embolieAnaerobn infekceTraumatick ischmie (crush syndrom)po tkm zrann konetiny a jejho obhu, asto s infekcIschmick choroba dolnch konetin

Jak dlouho vydr pod vodou:Vorvani a delfni: 2 hodVelryby a tuleni: 18 minBobr, kachna: 15 minKrysa, krlk, koka, pes: 2-4 minlovk: ~1 minAkvabely: PaO2 30-35 mmHgKorejsk lovkyn perel: 2 min (20-30 m, 20x za hodinu)Free divers: 8 min. 6 sec. 93 m konstantn vha, 170 m no limitsPipin Ferreras, Audrey Mestre, Martin tpnek

PloutvonociDlouh apnoick pauzy i pi spnku na soui90% asu pod vodou (a 1 hod, 3 min pauza)600 m a hloub (tma, zima, tlak drt lidsk kosti) Pitom stejn orgny jako myReflexn bradykardie (4/min), perfuse jen nezbytnch orgns expanz hrudnku pi vynoovn naopak tachykardie (sinusov arytmie - receptory nataen v plicch): pprava na rychl pjem O2sinusov arytmie u lid - hysterick omdlvn fanynekTlak ve 30-40 m vymkne vzduch z plic -> rychl klesn (et energii) Ochlazen sval (20 oC - u lid by nefungovaly) men metabolismus, men ztrty teplaU mlat se to postupn rozvj apnea jen nkolik min, dospl a 25 minHodn krve, hodn vysok htc a hodn Hb v RBCjak se brn koagulaci a vysok viskozit?

Pod vodou Tlak o 1 atm na kadch 10 m Aby plce nekolabovaly, mus vdechovan sms pichzet pod tlakem

tlak -> hustota plynuProto ve 4 atm 2x prce dchacch sval na pohyb vzduchu dchacmi cestamiNavc poteba hbat vzduchem v pidanm mrtvm prostoruSpolu se zadrovn dechu me vst k retenci CO2 -> bezvdomHe m hustotu ne N2

Vysok PO2 Nap. PO2 v 40 m: 21% O2, 5 atm ~ 100% O2, 1 atm Tvorba O2 radikl peme bunnou obranu Nmaha to zhoruje

Vysok PO2 60% O2 pi 1 atm:OK i dlouho (dospl)PO2 760 mmHg (100% O2 pi 1 atm)pharyngitis, tracheitis po ~8 hodpak atelektzy, plicn edm, mentln aktivita100% O2 pi >1.7 atm (~30 min):podrdnost, nausea, zvrat, svalov zkuby a kee, poruchy vidn, dezorientace, bezvdom

Duskov narkzaDchn vzduchu 4-5 atmPodobn alkoholu: ovialita, euforie, zmatenost, ospalost, motorick koordinace a slaRozputnm v bunnch membrnch neuron N2 sniuje jejich drdivost (stejn jako inhalan anestetika)

Dekompresn (kesonov) nemocPi vynoovn tvorba bublinek 20-700 m v krvi a tknch supersaturovanch plynem rozputnm bhem expozice tlakuPovrch bublinek je thrombogenn -> vznik komplex bublinky-proteiny-destikyProblmy, a kdy to plicn cirkulace nesta odfiltrovat (PAP o ~20 mmHg)Bolesti sval, kloub; a i paralza, kolaps, bezvdom; dyspnea (asto pedchz vnj problmy), plicn edm, embolie

Dekompresn nemocA po del expozicidusku to trv dlouho, ne saturuje tlesn tekutiny (patn rozpustnost)zejmna mlo vaskularizovan tuk (N2 se v nm rozpout nejvc)Pohyb to zhorujeHe se h rozpout ne N2Srden zkraty riziko (plce nevychytaj bublinky)

Dekompresn nemocLba:Rekomprese a pomal dekomprese v hyperbarick komoeLze zrychlit hyperbarickm O2nedodv se dn dal N2 gradient N2 mezi bublinkami a okolm difuse O2 do ucpanch oblastPrevencepomal vynoovn dny/tdny v petlakov ndri

Dekomprese po 1 hod v 60 mHloubka (m)

He msto N2 hustota dechov prce retence CO2 hlas komunikace rozpustnost narkotick inek dekompresn choroba tepeln vodivostnost riziko podchlazen

Vysokotlakov nervov syndrom (HPNS)Pod 130 m Hyperexcitace nerv tlakemtes rukounausea, zvratHor pi rychlejm ponoovnOmezuj to tlumiv inky N2 (Trimix)

Hloubka potopen s rznmi plyny

BarotraumaZmnou objemu plynu tam, kde se nevyrov tlak s okolm:nosn dutinyzubn kazystedn ucho (pi ucpn Eustachovy trubice)stevn plynyalveoly (pokud se pi vynoovn nevydechuje)

PonorkyNouzov nik Vnitn prosted(nap. CO v koui z cigaret)

Nouzov nik z ponorkyZe 100 m lze bez nieho Pi vstupu plyn v plicch expanduje Proto nutno pod exhalovat To odstrauje CO2 poteba nadechnut

Gravitan petenBouraky, pdy z vky, rakety (3-9 G), letadlaG = nsobek normlnho gravitanho peten+ peten od hlavy k nohm, - opan

Pozitivn podln Glovk vydr v sed: 4 G asi 40-50 sec 15-20 G asi 1 sec(ve stoje m)

Pozitivn podln G2 G:tk, h ovldan konetiny3-4 G:vzpmen poloha je problmudret oteven oi je namhavdchn je namhav4-6 G:gray-out za nkolik vtein, pak black-out20 G:fraktura obratl

Gray-out/black-out"+5G: tlak v ilch nohou 450 mmHgdistenze il nohou a bichapesun krve doldrasticky iln nvrattlak krve k ~20 mmHg(pechodn, pak to sten uprav baroreceptory)odkrvuje se mozek a stnicezednut zornho polepo destkch s ztrta vidn, pak vdom

Pozitivn podln GTrochu pomh anti-G oblektla vodou nebo motorizovanmi polti na nohy a bichonezabrn posunu srdce a brnice smrem k bichu (proto limit ~10 G)Trnink:komprese bicha pedklonem a stahem binch sval nitrohrudn tlak

Pozitivn pn GStart rakety skoro 10 G (raketopln 4G) Nejvt tolerance G je vlee (10-17 G a 3 min) Nejvce namhno dchnhypoventilace

Start raketoplnuSolid rocketsMain engine

Negativn GHlavn leteck akrobacieSn se h ne + GVysok tlaky v mozkovch cvchi kdy proti psob stejnm smrem centrifugovan mozkomn mokto ale neplat pro stnici - proto red-outOtok oblieje, nebezpe krvcen do mozku

Red-out"Nval krve do stnice Zervenn zornho pole Rychle nsleduje ztrta vidn

Bezte (mikrogravitace)Vnmn polohy Pesuny vody Kosti a svaly

Pi vesmrnm letuPeten pi startu a nvratuBeztena obn drze 200 km zbytek gravitace vyvaovn odstedivou silouRadiace ale teba pi letech Appolo men ne pi rtg vyetenchpi delch letech hor

Vnmn polohyStedn uchopolokruhovit kanlkyotholityMechanoreceptory ve svalech a lachchTaktiln receptory v ki (hl. ploska nohy)Vizuln podnty

Vnmn polohy v beztiDisociace gravitan zvislch a visulnch vjemPoruchy prostorov orientaceCloumn s raketou msto klikNhl obrat vzhru nohama pi vstupu do beztePoslze: dole je tam, kde jsou nohySyndrom adaptace na vesmr

Syndrom adaptace na vesmrMosk nemoc z nesouladu mezi visulnm, taktilnmi a gravitanmi vjemyNechutenstv, pocen, nevolnost, zvrat, bolest hlavy, poruchy soustedn, nausea, zvracenZan po 1 hod - 2 d trv a 4 dny, odeznv spontnnAsi u 50% astronautD se simulovat virtuln realitou

Pesuny vodyVoda se pesunuje (hlava, hrudnk)Kad noha ztrc asi litr tekutiny - 10% objemu - bhem prvnho dneNapomh tomu objemu hrudnku ( vha jeho stny)Otok oblieje, nosn kongesce, "rma" po celou dobu bezteproto astronauti ped letem mlo pij

Pesuny vody v bezti objem krve v hrudnku tepov objem a srden vdejsrden vdej ale poslze (neakativn svaly ho mn potebuj)distenze atri ANP diurza koriguje vnmanou hypervolmii

H2O v horn sti tla tlak v renlnch arteriolch glomerulrn filtrace (o 20%) RAS objem plasmy (o 10-20%)dehydratace tknNormalizuje se brzy po nvratuNejdv ale ortostatick intolerance ( tepov objem ve stoje, protoe objem krve a pesunuje se do nohou)

Pechodn anmie hematokrit o 15% za 2 tdny Po 2 mscch tm normalizaceNejdve dehydratace relativn hematokrit erythropoesaKrvinky jsou dokonce nejasnm zpsobem odbourvny

Hematokrit po nvratuNejdve dle (normalizuje se objem plasmy)

Pak normalizace bhem nkolika tdn

Srdce objem krve namhavost pohybu a postoje nroky na srdce velikost a vkonnost srdce Normalizace bhem pr tdn po nvratu

Kosti a svalyKosmonauti "povyrostou (na pte nic netla) Ztrta asi 1-1.5 % kostn hmoty (a Ca2+) za msc po celou dobu letu Usilovn cvien to nezastav, jen trochu zpomalnejinnj je treadmill s nohama v podtlakov komoe

Ztrta kostn hmotyZastavuje se a asi msc po nvratu Zcela reverzibiln ??? Osteolza: Ca2+ v plazm -> riziko ledvinovch kamen

Svaly v beztiAtrofujPomal (na podporu vhy tla) se mn na rychl myosin proteosyntzaVe svalech ubv cv a nervovch zakonen

Spnekmiz chrpn a poruchy spnku dan patnou pruchodnosti hornch dch. cest pitom kosmonauti sp mmon proto, e sp lp?

Re-entryHl. problm: ortostatick intolerance objem krve arteriln tonus v nohch rozumn normalizace bhem hodin

Horko

Such horkoTypicky pout (1/5 soue), ale i jinde lovk se zejm vyvinul v aridnch koninch Na slunen pli u moe je 4x vc radiace (odraen) ne na louce

zen termoregulaceHypothalamick centra pedn - odpov na teplozadn - odpov na chladSenzory teploty krve v hypothalamu a velkch cvchSympatikus:perifern arterioly (NA)potn lzy (ACh)

Ztrty teplaVedenmmlo inn z hlubch vrstevRadiacVypaovnmvlhkost ke, potn lzykon vazodilatace ( srden vdej, konstrikce splanchniku -> GI obte)funguje i pi teplot tla > teplota okol

Dal mechanismyZtrta tepla vypaovnm respirace u lid mlo vznamn(jen minimln respirace) tepeln produkce snenm aktivity je a 2. obrannou lini

Adaptace na horkoBhem 1-3 tdn kardiovaskulrn vkonnost RAS ztrty NaCl potem a mo ( aldosteron) objem plasmy maximln schopnost pocen (2x)

Hyperthermie Krtkodob 43oC (hypothalamus) - OK(dospl)Del dobu nad 40oC pokozen hypothalamickho centra selhn thermoregulacePeht metabolismus peht45 C smrt skoro jistnad 50 C dekompozice bunk a tkn

HypertermieTepeln vyerpnmrnj problm z deplece vody a solze, slabost, zkost,... teplota jdra 40C + dysfunkce CNS (nervy jsou na hypertermii nejcitlivj):apatie, zmatenost, podrdnost, hostilita, bolest hlavy, nausea/zvracen, pipomn opilost nakonec delirium, kee, koma

Termoregulan selhnVc tepla, ne se tlo doke zbavithodn tepla z venkuvelk vlastn tvorba teplaasto fatln nebo dlouhodob neurologick nsledky

Hypotenze (z dehydratace) -> omdlvnTachykardie, tachypnea (pokus o kompenzaci hypotenze)Ke nejdv erven (vazodilatace pro dissipaci tepla), pozdji bled (vazokonstrikce pro kompenzaci hypotenze)Hypoperfuze GIT + jeho teplem zven metabolismus -> ischemick pokozen barirov funkce -> endotoxemie -> cytokiny, aktivace koagulace, dal zhoren termoregulace

Riziko termoregulanho selhnstadtiosamlmentln postienneschopnost zvit srden vdej (do ke a kvli teplem zvenmu metabolismu)choroby, lky (diuretika)na kokainu, amfetaminech,...

Co s tmOchladit led na krk, podpa, bicho, omvn ke studenou vodou - ne ledovou, aby se nedlala vazokonstrikceExpanze plasmy (voda, soli)Lit orgnov selhn respiran, crikulan, renln

Vlhk horkoV detnch pralesch (30 % soue) pomrn mlo domorodc, asi tam zahnni spnj konkurenc Mal variace teploty vzduchu okolo teploty ke, humidita 70-100%, bezvt, ale mlo pm slunen radiace Pizpsoben mnohem obtnj ne na such horko (neinnost pocen)

Chlad svalov tonus ( tepeln produkce) Tes - klovsouasn zkuby antagonistickch sval tvorbu tepla 2-3xpi adaptaci se vc tesou svaly uvnit tla - efektivnj ohvn jdra Netesov termogeneze

Periaortln BATi u lid um signifikantn ohvat protkajc krev (pi SNS aktivaci)

Hunting phenomenon

Raynaudv fenomnMaurice Raynaud 1862 zmodrn prst v chladupechodn ischmie prst

From the Himalayan Rescue Association1984 to mid-1987: death rate of 15/100,000 trekkers. Altitude sickness: 13% of these deathsNepal from mid-1987 through 1991: 40 deaths out of 275,950 trekkers (death rate 14/100,000) Altitude sickness: 10 deaths. 8 out of 10 altitude sickness deaths occurred in organized trekking groups, even though only 40% of trekkers trek in organized groups. Trekking in Nepal is a relatively safe holiday that currently attracts more than 60,000 people each year.

Fertility in high altitude3 members of the Masherbrum (7821 m) Expedition in 1999 who had stayed above 5100 m for 21 to 24 days and above 6700 m for 4 to 5 days: no change in the semen volume; sperm counts decreased after 1 mo, recovered after 2 yr in all subjects; increase in abnormally shaped sperm after 1 mo, but had nearly recovered to the preexpedition state after 3 mo; slightly decreased testosterone after 1 mo, decreased still further after 3 mo, completely normal after 2 yr.

Pulmonary edema with cold-water immersionAcute pulmonary edema has been associated with cold-water immersion in swimmers and divers. We report on 8 scuba divers who developed acute pulmonary edema manifested by dyspnea, hypoxemia, and characteristic chest radiographic findings. All cases occurred in cold water. All scuba divers were treated with complete resolution, and 3 have returned to diving without further episodes.

Cenk odpovd Na otzkunormln 80 Kblbou 200 Khodn blbou 800 K

Klidn se ptejte...

On average, complete ventilatory acclimatization at 5000 m increases alveolar PO2 by ~8 torr, which corresponds to a reduction in equivalent altitude of ~1000 m, although there is considerable individual variability. Full ventilatory acclimatization at altitudes up to ~3600 m reduces the equivalent altitude to ~3000 m. Full ventilatory acclimatization requires at least a week of continuous exposure, although much of the improvement is seen in the first 2 days. John B. West: Improving Oxygenation at High Altitude: Acclimatization and O2 Enrichment. High Altit. Med. Biol. 4(3): 389-398 (DOI: 10.1089/152702903769192340)3 members of the Masherbrum (7821 m) Expedition in 1999 who had stayed above 5100 m for 21 to 24 days and above 6700 m for 4 to 5 days: no change in the semen volume; sperm counts decreased after 1 mo, recovered after 2 yr in all subjects; increase in abnormally shaped sperm after 1 mo, but had nearly recovered to the preexpedition state after 3 mo; slightly decreased testosterone after 1 mo, decreased still further after 3 mo, completely normal after 2 yr. A. Okumura, H. Fuse, Y. Kawauchi, I. Mizuno, T. Akashi: Changes in Male Reproductive Function after High Altitude Mountaineering. High Altitude Medicine & Biology 4(3): 349-353 (DOI: 10.1089/152702903769192304)Muzi a zeny dohromady (prumer), trval obyvatel v Andch, celkem skoro 8000 lidTibetane tam ziji dlouho, cinsti Hanove se nedavno nastehovaliPHT asi neni adaptivni - populace, ktere jsou na CH zvykle, ji nemajiWu T, Miao C, Liu P, Zhang B, Wang X, and Yang J.: Pulmonary haemodynamics in Tibet: Tibetans vs Han (abstract). Kardiologia Polska 64: S 35, 2006.Slab HPV je v CH vyhodouWu T, Miao C, Liu P, Zhang B, Wang X, and Yang J.: Pulmonary haemodynamics in Tibet: Tibetans vs Han (abstract). Kardiologia Polska 64: S 35, 2006.Exercise capacity (W) Sildenafil zlepsuje vykonnost v CH tim, ze zmensuje RV afterload (zmensuje PHT)Tedy PHT asi neni v CH vyhodna, spis je nevyhodnaGhofrani et al. Sildenafil increased exercise capacity during hypoxia at low altitudes and at Mount Everest base camp: a randomized, double-blind, placebo-controlled crossover trial. Ann Intern Med 141: 169-177, 2004.Prp. paracetamolacetazolamid + dex efektivnejsi nez kazdy samdavku dex rozlozit do celeho dneCarlsten C, Swenson ER, Ruoss S: Dose-response study of acetazolamide for acute mountain sickness prophylaxis in vacationing tourists at 12,000 feet (3630 m). High Alt Med Biol; 5: 33-39.incidence asi spis 0.1-4%Voda prechazi epitelem v AW spolu s NA, ten je hnany Na/K ATPazoubeta-agonists: Sartori 2002anti G obleky uz ve WWIIA. Bouchama, J. P. Knochel, NEJM 346 (25):1978-1988; June 20, 2002A. Bouchama, J. P. Knochel, NEJM 346 (25):1978-1988; June 20, 2002 ref. 13 of Bernal-Mizrachi et al Nature 435: 502-506, 2005F. M. Wigley. NEJM 347 (13):1001-1008, 2002From the Himalayan Rescue Association (SHLIM & GALLIE: Int J Sports Med 13: S74-S76; 1992):A. Okumura et al: Changes in Male Reproductive Function after High Altitude Mountaineering. High Altitude Medicine & Biology 4(3): 349-353 (DOI: 10.1089/152702903769192304)Slade et al: Pulmonary edema associated with scuba diving. Chest 120: 1686-1694; 2001