ZLÍN2014 - září

BÝVALÁ RADNÍ A NÁMĚSTKYNĚ PRIMÁTORA MĚSTA ZLÍN

ZLÍN2014

„Mám všechny předpoklady stát se dobrým zastupitelem města Zlína“

Milan Foukal

Svatava NováčkováUZNÁVANÝ EKONOM SE PODĚLÍ O SVÉ NÁZORY

Prof. Milan Zelený

z á ř í 2 0 1 4e l e k t r o n i c k ý m ě s í č n í k

září

OBSAH

Milan Foukal „Mají-li být změny kvalitní,

mít hlavu a patu, nedá se to uspěchat“, říká Milan Foukal a dobře ví, že v minulosti už

se to potvrdilo.

14

6Mgr. Bc. Eva Ledvinová Její příběh potvrzuje, že

v oblasti školství je tou pravou pro Zlín.

Svatava Nováčková Bývalá radní a náměstkyně primá-tora města Zlína: „Mohu vás ujistit,

že v zastupitelstvu jsem nikdy nepatřila k mlčící většině.“

22

www.zlín2014.cz

WWW.ZLÍN2014.CZ

4

12

28

32

Úvodník – Hon na voliče začal!

Report – zasedání zastupitelstva

Klára Křížová – olympionička ze Zlína

Prof. Milan Zelený – uznávaný světový ekonom

20 Otázky odpovědi – ptejte se

www.zlín2014.cz

Hon na voliče začal! Ať už jedete autem, na kole nebo jdete pěšky, neuniknete jim. Jsou všude kolem nás. Tváře, hesla, loga, čísla. Začala předvolební kampaň do komunál-ních voleb 2014, jejíž součástí jsou také kandidáti ODS. Pro občana je mnohdy složité zorientovat se v záplavě všemožných slibů zúčastněných stran a rozhodnout se pro správnou volbu svého zástupce do magistrátu města. Navštivte proto naše webové stránky www.odsprozlin.cz, kde vám podrobně představíme náš program a naši kompletní kan-didátku.

Miroslav Chalánek

předseda MS ODS Zlín

STRANA 4 / www.zlín2014.cz

Zlín2014 / ÚVODNÍK

Redakce

Šéfredaktor: Vít Studnička

Redaktor: Štěpán Chludil

Produkční tým

Fotograf: Patrik Zelenický

Korektura: Richard Andrýsek

Grafika a sazba: Vít Studnička

Kontakt

email: [email protected]

telefon: +420 608 072 147

web: www.zlin2014.cz

Vydává

Občanská demokratická strana Zlín za pod-pory občanů města Zlína ve spolupráci s Firestarter s.r.o.

Užití obsahu v jiných médiích pouze po schválení od vydavatele Firestarter s.r.o.

EditorialBylo dost hospodských řečí a nářků. Ti, kteří mají potřebu neustále kritizovat a vidí jen to špatné, mají šanci vyjádřit své názory prostřednictvím volebního hlasu. Že není z čeho vybírat a volební programy jsou haldou v budoucnu neplněných slibů? Odpovězte si na otázku, z čeho vaše povědomí a názory o politických stranách po-cházejí? Pocházejí z doměnek, negativity a syn-dromu zavrhování všeho, co se v politice děje nebo pocházejí ze studia volebních programů a objektivních informací, které si o politice sami vyhledáte? Neobhajuji politiku, ani z ní nedělám chudáčka. Jsem součástí politických kampaní již třetím rokem a musím říci, že osobní zkušenosti s lidmi z politiky mi dokazují, že to nejsou špatní lidé ani nemají nutně postranní úmysly, jak to mnohdy prezentují média a široká veřejnost. Je to o lidech. Tuto větu ještě uslyšíte v jednom z rozhovorů. Politici jsou lidé a taky ti, kdo je volí jsou lidé. Voliči zvolí ty, kteří je poté zastu-pují. Jestliže zatím žijeme v době, kdy politika je nutná pro chod naší civilizace, radujme se z toho, že občané jsou tvůrci politické scény. Nikdo bez vašeho hlasu do politiky nevstoupí. Takovou sílu máte v rukou.

šéfredaktor

Vít Studnička

Čas jít do akce.

MGR. BC. EVA LEDVINOVÁškolství je jejím životem

Zlín2014 / ROZHOVOR

MGR. BC. EVA LEDVINOVÁText: Vít Studnička, Foto: Archiv Eva Ledvinová

Příběh, který si níže přečtete ilustruje situ-aci, která vládla za dob komunismu v České republice. Dokážete si představit, že byste se kvůli politické orien-taci vlastních rodičů nedostali na vysokou školu? Nebo že by vás opět kvůli politické orientaci omezovali ve vaší práci, kterou máte rádi a děláte ji kvalitně?

www.zlín2014.cz / STRANA 7

Narodila jste se ještě v komunis-tickém Gottwaldově v roce 1962.

Jaké jsou Vaše vzpomínky na tuto dobu? Byly to tvrdé časy?Pracuji celý život ve školství. Začátky nebyly lehké. Díky politické orientaci mých rodičů bylo téměř bez šance se na vysněný obor – pedagogika – dostat. Po značných intervencích se mně nakonec podařilo na studie dostat. Studovala jsem s vyznamenáním, ale pokračovat v dalším studiu na vysoké škole mi nebylo z politických důvodů dopřáno. Šikana pokračovala i při rozmístění studentů do zaměstnání. Jako jediná absolventka pedagogické školy jsem byla hned po maturitě umístěna mimo svůj okres Gottwaldov a to do okresu Kroměříž.

Pro dnešní mládež je to, co píšete do-slova z jiného světa a přitom je to jen padesát let zpět. Opravdu měla tehdejší politika takovou páku na lidi? Nazval bych to „politická šikana“…Ano, tehdejší politické názory měly výrazný vliv na život člověka. Když se mi narodila dcera, zůstala jako jedináček. Dostat pro ni jesle se podařilo až po inter-vencích na radnici ve městě Gottwaldov. Po MD jsem nastoupila jako učitelka pro mateřské školy v Gottwaldově. Měla jsem smůlu na vedení školky. Opět sehrála roli politika. Politické zaměření ředitelky bylo stroze komunistické. Bylo v rozpo-

ru s mým přesvědčením. Ředitelka byla podporována stranou a hlavně svými vlivnými rodiči ve vysokých funkcích ve městě Gottwaldov. Šikana se nedala dlouho snášet a tak jsem se vzdala místa a chodila po školkách po zástupech.

Kdy se tato situace změnila?S příchodem revoluce. Přišla revoluce a já měla pevné místo v místě bydliště. Byl to přepych, který jsem si vychutnávala 8 let. Potom přišel po revoluci 1989 můj vzest-up. V roce 1993 jsem udělala konkurz na místo ředitelky MŠ ve městě Zlíně. Školka v centru krajského města byla pro 120 dětí a já měla personál v počtu 15 lidí. Ve-dla jsem ji 20 let. Stala jsem se vyhledáva-nou ředitelkou školky, která pod mým vedením rozkvetla. V roce 2003 jsem převedla objekt MŠ do právní subjekti- vity a moje možnosti se dále rozvíjely.

Z Vašich osobních zkušeností z mládí naprosto chápu, že jste měla chuť a potřebu realizovat se v odvětví školství. Jakých úspěchů jste na poli školství dosáhla?Školka se stala centrem pro vzdělávání studentů pedagogických škol – zajistila jsem praxe, seděla jsem v komisi při ma-turitách našich studentů, spolupracova-la s VŠ ve Zlíně a Olomouci. Díky mému vstupu do ODS jsem pracovala v odborné komisi pro školství. Rekonstruovala jsem mezitím budovu školky, školila personál



a přitom všem studovala na Palackého Universitě v Olomouci školský man-agement a poradenství. Po dokončení jsem nastoupila na další akreditovaný vysokoškolský obor a vystudovala jsem magisterskou – správní činnost ve školství. V roce 2010 jsem ukončila studium na obou VŠ a pokusila jsem se zpracovat mezinárodní projekt pro předškolní vzdělávání. Do tohoto projek-tu bylo zapojeno 6 států evropské unie. Spolupracovali jsme na něm společně téměř rok. Projekt byl v naší republice ohodnocen jako nejlepší projekt pro předškolní vzdělávání a do naší školky mířilo z dotačních fondů EU 250 000 Kč.

Tedy, klobouk dolů… Pokud bych měl srovnat život studentů a celkově mládeže v dnešní době, je to sto a jedna. Vypadá to, že jste si tím trním už prošla a čekala Vás pohodlná a naplňující budoucnost. Nebo ne?Mohlo se to tak zdát, ale opak byl pravdou. Psal se rok 2011. ODS byla náhle v našem městě nepohodlná. Do čela odboru školství se dostali lidé, kteří sice vyhráli

volby za TOP a za MOR a za STAROSTY, ale v oboru školství to byli diletanti. Ti začali členy minulé vítězné strany šikanovat a likvidovat. Legislativa jim umožnila, že nepohodlní ředitelé, kteří nebyli stejného politického smýšlení, se museli zúčastnit tzv. rekonkurzu na ředitele. Proč ze všech škol a školek ve městě Zlíně jsem se na černou listinu dostala po 20 letech úspěšného ředitelování i já s dalšími 6 je snad zřejmé. Předsedkyně byla pí. Zubalíková. Zastávala funkci zastupitelky města Zlína. Do členů ODS se mediálně navážela… špinila je a šikanovala. Já jsem byla za svou práci ředitelky hod-nocena odebráním osobního ohodno-cení, odbourali mně jakékoliv prémie. To trvalo dva a půl roku až vše skončilo rekonkurzem na ředitelku. Prohlásili mě za neschopnou a nevhodnou a ze dne na den jsem byla bez místa. Hodinu po mém odstřelu pí. Zubalíková rezignovala na svou funkci.

Tak se z úspěšné ředitelky s 34 letou praxí, kdy ve vedení jsem pracovala 20 let, a se dvěma VŠ, stala opět řadová učitelka u tříletých dětí. Vyhlášenou školku předali politici do rukou mladinké učitelky z řad mého personálu, která byla na úřadu práce a já ji zaměstnala. Byla to známá někoho z výše postavených. Ta, ač bez praxe, vedla školku do kytek. Úpadek toho, co člověk buduje 20 let, dá tomu všechen svůj um, čas a vědomosti, to bolí…

„STUDOVALA JSEM S VYZNAMENÁNÍM, ALE POKRAČOVAT V DALŠÍM STUDIU NA VYSOKÉ ŠKOLE MI NEBYLO Z POLITICKÝCH DŮVODŮ DOPŘÁNO.”


Mgr. Bc. Eva Ledvinová / Zlín2014

Po roku a půl jsem se pokusila o konkurz na ředitelku Dětského domova Lazy. I když jsem prý neschopná a nevhodná, konkurz jsem vyhrála.

Jsem v nové profesi a studuji od nové-ho školního roku další vysokou školu na Universitě Palackého v Olomouci obor speciální pedagogika. Věřím ve světlé zítřky a ve volební úspěch lidí, kteří to myslí s dětmi i s lidmi ve školství dobře.

Jde z toho mráz po zádech. Zní to všechno až neuvěřitelně, že se tohle dělo a stále děje. Mocenské boje a poli-tické šikany. Je zajímavé, že jste měla chuť se do politiky také zapojit. Proč jste zvolila právě stranu ODS?Za celý můj život mám zkušenosti s politikou jen špatné. Proto jsem v ODS a nemíním se jí zatím vzdát. Pro mě byla ODS vždy stranou inteligentů a schopných lidí. I když jsem díky členství v ODS zažila ústrky, šikanu a ponižování, ztratila mís-to, stále jí věřím.

Jaké jsou Vaše plány, pokud se dosta-nete v říjnových komunálních volbách na radnici?Pokud se dostaneme k práci na radnici ve Zlíně, můžeme pro město lecos udělat, natáhnout zpět mladé lidi, dát jim kvalit-ní občanské zázemí, vybavenost. Dát jim kulturu i sport. Vždyť život nemůže být založen jen na konzumu. Rozsviťme opět náměstí tím, že bude možnost jít si

sednout na zahrádky před hospůdkami a dát si něco dobrého, popovídat s přáteli, společně se zasmát. Udělejme z města Zlína město, kde jsou lidi rádi, mají se kde setkávat. Ať mají spousty možností kam jít za kulturou. Děti budou mít možnost smysluplně vyplnit svůj čas po návratu ze školy. Dejme jim více spor-tu, konejme zase dětské a předškolní olympiády na Stadionu mládeže. Dejme možnost a prostor dospívajícím na dis-kotékách, tanečních zábavách. Mířím tím na Družbu, kde to žilo, mělo to úroveň a nebylo to přemrštěně drahé. Dospívající zde měli taneční, prodloužené, diskotéky i čaje o páté. Sídlila zde knihovna, kino. Byla tu krásná restaurace s posezením venku, bylo zde příjemné ubytování pro hosty.

Nápadů bych měla dost, ale dostat příležitost k realizaci alespoň některého, je pro mě zatím jen sen.

Mnohokrát děkuji za povídání. Cítím, že si já osobně odnáším zajímavé poznatky a víte co? Tak trochu jste mi „rozsvítila“ :). Zlín jaký píšete, by byl (bude) moc hezký.

„ZA CELÝ MŮJ ŽIVOT MÁM ZKUŠENOSTI S POLITIKOU JEN ŠPATNÉ. PROTO JSEM V ODS A NEMÍNÍM SE JÍ ZATÍM VZDÁT.”



VYTRVALOST

Na rozdíl od předcházejících voleb-ních období, kdy poslední zastu-pitelstva bývala klidná a vedena

ve smířlivém duchu očekávání nových voleb, toto zastupitelstvo se stalo aré-nou k vyřizování osobních účtů. Zejména mezi členy bývalé koalice. Časté osobní útoky, nevěcná diskuze, pokleslá kul-tura chování a vzájemná nevraživost byly odrazem práce vedení radnice v minulém volebním období. Je až s podivem, jak se k sobě chovají členové bývalé koalice, která nám chtěla předvést jak se to má dělat. Neustálé osobní napadání, účelové překrucování a podezřívavost jsou jen důkazem slabé politické kultury a neúcty k druhým.

Jedním z nejdůležitějších bodů progra-mu zastupitelstva bylo schválení závě-rečného účtu města, kterým se schvaluje hospodaření města za rok 2013. Tento

dokument již nebyl schválen na minulém zastupitelstvu, kdy byla vznesena řada věcných připomínek. Byla kritizová-na neschopnost vedení radnice využít investiční finanční prostředky k realizaci staveb, neprůhledné převody finančních prostředků na zastupitelstvem neprojed-nané a neschválené investiční akce, které navíc nebyly připraveny k realizaci. Přes všechny tyto připomínky byl materiál bez jakékoliv úpravy a projednání předložen zastupitelstvu ke schválení. Po bouřlivé diskuzi a zopakování výše uvedených argumentů nebyl závěrečný účet města schválen.

Je to poprvé v novodobé historii města, kdy nebyl takto závažný dokument schválen a je jednoznačným dokladem nekompetentnosti zodpovědných rad-ních ze současné koalice, kteří nejsou schopni hospodaření radnice obhájit.

Ve čtvrtek 11.9.2014 proběhlo poslední řádné zasedání zastupitelstva města Zlína.


Zlín2014 / REPORT

Dalším neméně důležitým tématem bylo projednání referenda ke zrušení výherních automatů na území města Zlína. Zastupitelstvo města neschválilo konání referenda zejména kvůli členům koalice, kteří referendum nepodpořili. Divné bylo jednání náměstka Bětáka, který vyzbrojen právními názory a jinými dokumenty, přesvědčoval zastupitele, že konání referenda by bylo v rozporu se zákonem a že hazard je již dostatečně regulován umístěním cca 800 výherních automatů. Je až s podivem, že vedení rad-nice nechce znát názor občanů na provo-zování hazardu na území města. Výnosy města z hazardu jsou rozdělovány přes jeho rozpočet do jednotlivých fondů. Jsme přesvědčeni, že rozpočet města by neměl být závislý na financích pocháze-jících z hazardu nebo jiných podobných činností a tím profitovat na neštěstí

druhých. Neschopnost státu vybírat řádně daně od společností poskytu-jící tyto služby je přesunuta na města, která jsou finančně vydírána jak ze strany příjemců těchto dotací. Je těžké se rozhodnout pro nulovou toleranci, či regulaci. Z etického hlediska se však k nulové toleranci přikláníme, i když jsme si vědomi, že tímto nezabráníme hazardu, ale nebudeme jej ani vědomě pod-porovat. Současný stav nepovažujeme za vyhovující a umístění 800 ks hazardních automatů nepovažujeme za regulaci. Ne-souhlas zastupitelstva s konáním referenda považujeme za chybu koalice, která hazarduje s důvěrou občanů.

Doufáme, že se podobné jednání na budoucích zasedáních zastupitelstva nebudou opakovat. Je zapotřebí mít na vědomí blaho občanů a opustit mocen-ské a osobní boje.

Jak zasedání probíhalo a co bylo hlavním tématem diskuze? Přečtěte si vyjádření zastupitelů z řad ODS.


Zastupitelstvo města Zlína / Zlín2014

Text: Vít Studnička, Foto: XXXXXX


V TOMTO ROCE OSLAVIL SVÉ 42. NAROZE- NINY, ŽIVOTNÍ ZKUŠENOSTI MU TEDY ZCE-LA JISTĚ NECHYBĚJÍ. JEHO OBLÍBENÝM CITÁTEM JE ZNÁMÝ VÝROK TOMÁŠE BATI: „CHCETE-LI VYBUDOVAT VELKÝ POD-NIK, VYBUDUJTE NEJDŘÍV SAMI SEBE.“ ÚSPĚŠNĚ VEDE VLASTNÍ FIRMU, AKTIVNĚ SPORTUJE A RÁD BY POMOHL S NOVÝM NASTARTOVÁNÍM MĚSTA ZLÍNA. TO JE MI-LAN FOUKAL, DVOJKA NA KANDIDÁTNÍ LISTINĚ ZLÍNSKÉ ODS.

MILAN FOUKAL

Text: Štěpán Chludil Foto: Patrik Zelenický

„Mám všechny předpoklady stát se

dobrým zastupitelem města Zlína“


Milan Foukal / Zlín2014

Proč potřebuje Zlín nastartovat? Vysvětlení je prosté. „Poslední čtyři roky stálo město na místě, nikam se neposunulo“, vysvětluje Milan Foukal a doplňuje: „Nemám na mysli nevyužívání dotací z EU, hovořím o snaze ušetřit tak zoufale, až se zapomnělo na opravdový rozvoj města. Ten můžou zajistit pouze promyšlené investice. Tedy ty, které by Zlín posunuly dál. Zlepšily životní úroveň občanů, podpořily místní podni-katele a s tím související zaměstnanost a také přinesly peníze zpět do městské kasy.“

Správné investice jsou jedním z opěrných bodů volebního programu zlínské ODS. Je to logické vyústění současného stavu, kdy městská kasa chřadne a vynaložené finanční prostředky jsou pramálo vidět. Navíc jsou často vnímány spíše negativně, jako například krátký úsek cyklostezky pod městským divadlem, kvůli kterému navíc centrum města přišlo o několik parkovacích míst.

Seznamte se, Milan FoukalSe základními životními údaji Milana Foukala jste se seznámili již v úvodu to-

hoto článku. Proč je tedy podle zlínské ODS právě on jedním z nejvhodnějších kandidátů pro rozhýbání městských in-vestic? Nejedná se rozhodně o žádného nezkušeného politického nováčka. Byť se v minulosti neobjevil na vedoucích místech v žádném z místních polických sdružení, již devět let zasedá ve sportovní komisi, ve správní radě pro tělovýchovu a sport a je členem majetkové komise. Jako podnikatel dokáže vést lidi, vzít roli vůdce pevně do svých rukou. Coby sportovci mu nechybí cílevědomost, vy-trvalost ani touha dosáhnout vítězství. Díky těmto předpokladům se dostal na druhé místo kandidátky. „Za ta léta jsem se opravdu hodně naučil. Ze začátku jsem spíše seděl a pozoroval. Snažil se pochopit systém. I když s ním nesouhla-síte, nemůžete ho změnit, pokud mu neporozumíte. Mají-li být změny kvalitní, mít hlavu a patu, nedá se to uspěchat“, říká Milan Foukal a dobře ví, že v mi-nulosti už se to potvrdilo. „Například M.O.R., kterým chyběl konkrétní plán a zkušenosti. Bylo naivní myslet si, že mo-hou někam přijít, během okamžiku vše od základu překopat a neudělat při tom jedinou chybu. Vyvezli se na vlně kritiky, nakonec se však sami zevnitř rozložili. Jejich motto „Vše rozbít a zničit“ se jim nakonec stalo osudným. Myslím, že kdy-by měli s komunální politikou zkušenosti a věděli, jak město jako instituce pracuje, nestalo by se to. Tyhle zkušenosti však

„JAKO PODNIKATEL DOKÁŽE VÉST LIDI, VZÍT ROLI VŮDCE PEVNĚ DO SVÝCH RUKOU. COBY SPORTOVCI MU NECHYBÍ CÍLEVĚDOMOST, VYTRVALOST ANI TOUHA DOSÁHNOUT VÍTĚZSTVÍ. ”



v letošních volbách nabízí málokdo,“ doplňuje zlínský podnikatel.

Jaký je tedy jeho plán?„Město funguje podobně jako firma. Je potřeba mít určité předpoklady pro jeho vedení a především musíte plánovat a předvídat. Samozřejmě je zapotřebí také vědět, jak pro jeho chod zajistíte dostatek finančních prostředků. Ty lze získat například ze strukturálních fondů nebo ve spolupráci s privátním sektorem. Již zde padlo slovo investice. Právě ve správných investicích vidím budouc-nost. Investice však mohou mít různou podobu. Město investuje především do svých občanů. Tyto investice se městu vracejí ve formě spokojených obyvatel. ODS je již dnes připravena vygenero-vat více než dvě miliardy korun, které by chtěla dále investovat do zkvalitnění životní úrovně. Jedná se zejména o obchvat Zálešné, revitalizaci Jižních Svahů, vybudování takzvané prštenské příčky, která odlehčí dopravě v centru a zkomfortní dostupnost Jižních Svahů, či do dalších projektů, které budou lidé denně využívat. Osobně se chci zasa-dit například o sanaci podzemních par-kovacích míst právě na Jižních Svazích. Byť bydlím v úplně jiné městské části a nevyužívám je, z různých stran vnímám stížnosti na jejich aktuální stav. Přiznám se, že v hlavě mám již delší dobu i myšlenku na zavedení rezidenčních

stání, jako je tomu například v našem hlavním městě. Konkrétní řešení je však třeba probrat s odborníkem na dopravu“, odhaluje Milan Foukal své plány.

Sport ve Zlíně„Ze své pozice musím uznat, že je sport ve Zlíně na dobré úrovni. Jak z hlediska výkonů, tak z hlediska dotací posky-

„OSOBNĚ SE CHCI ZASADIT NAPŘÍKLAD O SANACI PODZEM-

NÍCH PARKOVACÍCH MÍST PRÁVĚ NA JIŽNÍCH SVAZÍCH.

BYŤ BYDLÍM V ÚPLNĚ JINÉ MĚSTSKÉ ČÁSTI A NEVYUŽÍVÁM JE, Z RŮZNÝCH STRAN VNÍMÁM

STÍŽNOSTI NA JEJICH AK-TUÁLNÍ STAV. PŘIZNÁM SE, ŽE V HLAVĚ MÁM JIŽ DELŠÍ DOBU

I MYŠLENKU NA ZAVEDENÍ REZIDENČNÍCH STÁNÍ, JAKO

JE TOMU NAPŘÍKLAD V NAŠEM HLAVNÍM MĚSTĚ. KONKRÉTNÍ ŘEŠENÍ JE VŠAK TŘEBA PRO-BRAT S ODBORNÍKEM NA DO-

PRAVU“, ODHALUJE MILAN FOU-KAL SVÉ PLÁNY.“


Milan Foukal / Zlín2014

tovaných městem. Rád bych však tuto úroveň posunul ještě výše. Je potřeba konečně vyřešit některé konkrétní věci, z nichž asi nejopakovanějším problémem bude plánované zbourání tělocvičny 1.ZŠ. Tu je potřeba nahradit a nejlépe využít napojení na částečně zrekonstruovaný Stadion mládeže a městské lázně a pro-voz těchto sportovišť vzájemně propo-jit. Chtěl bych také získat vyšší dotace pro sportovní kluby a alespoň částečně jimi pokrýt členské příspěvky pro mládežnické kategorie, což by značně odlehčilo rodičům dětí s krytím těchto výdajů a jak doufám, spoustě dětí by to sportovat umožnilo. A také slyším nemálo početnou skupinu teenagerů a mladých lidí, kteří chtějí cvičit a spor-tovat, jak sami říkají, na ulici. Například v Americe je toto cvičení dlouhodobě na vzestupu a tak zvaný street workout již dnes provozuje řada odhodlaných jedinců i u nás. Stačí jim přitom prostor připomínající dětské hřiště ze starších časů, tedy plné různých systémů hrazd, visutých žebříků, gymnastických kruhů a podobně“, pokračuje Milan Foukal ve výčtu svých programových cílů.

Je to o lidechV dnešní době je trendem, především u mladší skupiny obyvatelstva, k volbám nechodit. Zlínská ODS však věří, že se tento trend změní. Svůj volební program výrazně aktualizovala, stejně jako kan-didátní listinu, která je plná zcela nových tváří mladých lidí s chutí pracovat a vnést do komunální politiky vedle zkušeností i čerstvý vítr a nový elán. „Myslím, že letošní kandidátní listina pro komunální volby je sestavena velmi dobře. Jako strana jsme dospěli do stádia přirozené generační obměny, když se na kandidátku dostali lidé se zkušeností z komunální politiky, kteří dříve neměli takovou možnost za-sahovat do vedení strany. Doplnili je od-borníci v nejrůznějších oblastech i noví, z mého pohledu nadějní, mladí lidé, kteří své politické zkušenosti teprve budou sbírat. Věřím, že v tomto složení můžeme dosáhnout velkých věcí a pomoci našemu městu. Bez Vás to ale nedokážeme. Přijďte k volbám a dejte nám svůj hlas“, uzavírá Milan Foukal, kandidát do zastu-pitelstva města Zlína.

„CHTĚL BYCH TAKÉ ZÍSKAT VYŠŠÍ DOTACE PRO SPORTOVNÍ KLUBY A ALESPOŇ ČÁSTEČNĚ JIMI POKRÝT ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY PRO MLÁDEŽNICKÉ KATEGORIE, COŽ BY ZNAČNĚ ODLEHČILO RODIČŮM DĚTÍ S KRYTÍM TĚCHTO VÝDAJŮ A JAK DOUFÁM, SPOUSTĚ DĚTÍ BY TO SPORTOVAT UMOŽNILO.”



NOVÍ LIDÉ

odpovídá: Zdeněk Blažek / člen ODS Zlín

Na trase Otrokovice — Zlín jez-dím denně i v pozdních hodinách. Jsem unaven z toho, jak je do-prava zabržděna dle mého názoru zbytečným omezením rychlosti na 50 km/h. Silnice má dva kvalitně osvětlené pruhy v každém směru. Co říkáte na zvýšení rychlosti na 70 km/h v časovém rozmezí 23:00 až 4:00. Tohle by od radnice uvítali zejména taxikáři.Tuto změnu jsem navrhoval zhruba deset let zpátky. Z hle-diska dopravy to je reálné. Když se na to podíváme, tak domy jsou v této oblasti pouze na jed-né straně komunikace. Na straně druhé je vlaková trať. Tím pádem je zde malé množství přechodů, zejména se jedná o přechody na zastávky MHD. Podstatné je to, že všechny přechody jsou nyní chráněné světelnou sig-nalizací. Když jsem před těmi deseti lety toto navrhoval, tak mi bylo policií České republiky řečeno, že pokud budou všechny

názory řešení kritika

přechody chráněny světelnou signal-izací, dá se o tom uvažovat. V dnešní době je tedy tato podmínka splněna. Bohužel pokud není tlak města pro toto řešení, tak se tím nikdo nez-abývá. Já osobně bych to velmi pod-poroval a vím, že se o tom již dis-kuze vedla a zkrachovalo to právě na nedostatečné vybavenosti semaforů, což dnes již neplatí.

Co chystá městká radnice s areálem Svit? Dojde k rozprodání jeho budov do soukromých rukou? Nevidím důvod proč rozšiřovat průmyslovou zónu například směrem na Želechovice, když máme takový potenciál v podobě areá-lu Svit. Možná na to máte jiný názor?Je to ve velké míře na úrovni spekulací. Do hlouby Svitu nevidím a nevím, jak to přesně bude v budoucnu. Jednalo se například o možnostech přestavby některých budov na univerzitní koleje. Aktuálně se část Svitu hodně rekonstruu-


Zlín2014 / OTÁZKY ODPOVĚDI

odpovídá: PhDr. Vlasta Mayerová / členka ODS Zlín

odpovídá: Zdeněk Valášek / člen ODS Zlín

úctu a každá vyspělá společnost musí ve své sociální politice pama-tovat i na tuto věkovou skupinu. Všeobecným trendem u evropské a tedy i české populace je, že se prodlužuje průměrná délka života a starých lidí v populaci přibývá. Ne vždy se starší člověk dožije vyššího věku v dokonalé zdravotní kondi-ci, není schopen žít v dosavadním domácím prostředí, na které byl léta zvyklý a mnohdy je nutné nalézt pro starší lidi vhodné umístění v domově pro seniory s pečovatelskou službou či podobném zařízení. Sama z vlast-ní zkušenosti vím, že např. v případě úmrtí jednoho z manželů, který pečoval o svého méně zdatného partnera, je veliký problém nalézt pro nemocného starého člověka vhodné umístění téměř ze „dne na den”. Běžná čekací doba je zde cca 2-3 roky. Významnou prioritou zlín-ské radnice by proto měla být výstav-ba nových domovů pro seniory, a to i za pomoci soukromých investorů. Projekty i příjemné lokality, kde by nové domovy pro seniory mohly vyrůst, ve Zlíně a okolí existují.

je a působí v ní nově zasídlené firmy, což beru jako velké plus.

Ohledně průmyslové zóny v Příluku vím, že tato zóna ještě není zcela zaplně-ná a zřejmě do budoucna přibudou další firmy v této lokalitě. Ale nepředpokládá se, že půjde o nějaké gigantické firmy o tisících zaměstnanců. Osobně proti této průmyslové zóně nic nemám. Byl bych pro dořešení silničního spo-je, aby nemusely kamiony zatěžovat město a rušit obyvatele. Když už tuto průmyslovou zónu Zlín má, tak ať tam zůstane, ale ať se dořeší dopravní napo-jení.

Zlín je mladé město a mnozí, kteří stáli u jeho zrodu, zde stále žijí. Zaslouží si naši podporu i v neproduktivním věku. Myslí na tyto občany radnice města? Jakými způsoby by se městká radnice podle Vašeho názoru měla postarat v budoucnu o seniory?Staří spoluobčané si jistě zaslouží naši

Děkujeme, že se zajímáte o vaše město.


OTÁZKY ODPOVĚDI / Zlín2014

SVATAVA NOVÁČKOVÁText: Vít Studnička, Foto: Patrik Zelenický



Jste jednou z nejstarších kandidátů pro říjnové komunální volby za

stranu ODS ve Zlíně, a přesto jste v první pětce. Jak vnímáte tuto pozici?Nás, kteří jsme, ať už letos (jako já) nebo jen před několika lety oslavili šedesátku, byste na kandidátce na prstech spočítal. Zlín se stal městem univerzitním, ale to přece neznamená, že zde žijí jen lidé mladí, kterým je třeba přizpůsobit ty oblasti, na které má správa města vliv. Pro většinu současných studentů zna-mená promoce nejen definitivní opuštění své alma mater, ale zároveň i města Zlína.Zastoupení v nejvyšším rozhodovacím orgánu, do kterého kandiduji, by měly mít všechny tři generace voličů. ODS se to v první pětce kandidátů přibližně podařilo.

Celoživotně jsou Vaší vášní knihy, asi podle toho jste volila své povolání. Nicméně jedno volební období jste pra-

covala na pozici náměstkyně primá-tora. Jaké velké změny se odehrály ve Zlíně za Vašeho působení na radnici?Jedno volební období je příliš krátká doba na provedení velkých změn. Štěstí praco-vat na svých dlouhodobých vizích desítky let má jen zlomek zastupitelů. Příkladem je starosta Lipna nad Vltavou, který svou obec přivedl téměř k dokonalosti. Navíc práce v komunální politice představuje především spoustu úkonů, které nej-sou viditelné. Poprvé jsem kandidovala v roce 1998 a stala jsem se neuvolněnou členkou Rady města Zlína. V kompetenci jsem měla kulturu.

Po čtyřech letech jsem byla zvolena náměstkyní primátora a neměla jsem na vybranou – dostala jsem na staros-ti, mimo jiné, oblast dopravy. Kdybych řekla, že to pro mě byla výzva, znělo by to jako klišé. Šla jsem prostě do toho. Zapo-jila jsem svůj selský rozum a odbornost úředníků. V té době stát prostřednictvím

• 1969 – 1972 / SOU knihkupecké Luhačovice• 1987 – 1991 / Střední ekonomická škola Zlín• 1991 – 2014 / provozování knihkupeckých

prodejen ve Zlíně, Otrokovicích, Kroměříži a v Napajedlích

• 1998 – 2006 / členka ZHN (radní, náměstkyně primátora)

• 2006 – 2009 / nezařazená členka ZMZ• 2009 - nyní / členka ODS

Důležitá dataŽENA SE ZKUŠENOSTMI A NÁZORY, KTERÉ STOJÍ ZA TO, ABYSTE JIM NA ZAČÁTKU VĚNOVALI PÁR MINUT ČTENÍ. POKUD NA KONCI USOUDÍTE, ŽE TYTO ZKUŠENOSTI A NÁZORY STOJÍ ZA VÁŠ HLAS V KOMUNÁLNÍCH VOLBÁCH, JSOU 10. A 11. ŘÍJNA.


ŘSD pokračoval v rozšiřování silnice I/49, která byla největším problémem města. Zároveň už tehdy začínaly nez-bytné přípravy na poslední etapu a my jsme byli u toho. Město není v případě ta-kových liniových staveb investorem, ale má možnosti, jak podat pomocnou ruku např. při výkupech a směnách pozemků.

Už tehdy jsme připravili memoran-dum, jež podepsali zástupci státu, kraje a města. Tím se zavázali společně vybudovat přivaděč k plánovanému pro-dloužení dálnice po Fryšták. Na části území potřebného pro obchvat Zálešné jsme provedli demolice. Pro bývalé nájemníky jsme postavili bytový dům, nebo jsme jim nabídli bydlení dle jejich výběru.

Už v té době jsme poprvé seděli se zástupci SŽDC a pracovníky našeho územního plánování nad podklady pro připravovanou elektrizaci a zdvouko-lejnění železnice. Jak vidíte, město s in-vestorem spolupracuje už třetí volební období. V případě velkých akcí „slíznou smetanu“ obyčejně až ti, kteří k nim přijdou „jako slepý k houslím“. Promiňte mi ta přirovnání, jsem přece jen knihku-pec…

Anebo se za pár let to, co právě považujete vy i občané města za onu vel-kou změnu, na které se ptáte, obrátí proti vám. Byla jsem ve čtyřčlenné delegaci, kterou po schválení „Deklarace o snaze dosáhnout objektivizace případu J. A.

Bati“ v roce 2005 vyslalo ZMZ do Brazí-lie. Přijeli jsme tam s pokorou a velikými obavami jak budeme přijati, přestože nikdo z nás v době „velké křivdy“ ještě nebyl na světě. Naše poselství rodině a následně uspořádání konference o J. A. Baťovi v květnu 2007 byly prvními kroky na cestě, kterou pak završil Městský soud v Praze svým rozhodnutím, jímž po 60 letech rozsudek za kolaboraci zrušil. Jméno J. A. Bati bylo očištěno. Je to dost, nebo málo?

Teď, po dalších 7 letech, je naše ces-ta, na kterou nás vyslali zastupitelé, zpochybňována jako nějaký bezdůvodný výlet rozmařilých radních…

Ve vaší kompetenci byla i oblast by-tového hospodářství. Jak je na tom aktuálně Zlín, co se týče možností by-dlení? Je to lukrativní místo pro život z hlediska výše nájmů a kvality by-tových jednotek?Jsem sice pořád členkou Komise by-tového hospodářství, ale s jinými městy srovnávat nedokážu. Letos konečně za-stupitelé snížili nájmy v některých lokali-tách, protože pro nízkopříjmové skupiny lidí byly opravdu neúnosné.

Vždy jsem byla zastáncem toho, že lidé by se měli sami snažit o sebe postarat a nespoléhat se, že město za ně jejich by-dlení vyřeší.

Na druhou stranu jsou ale na zastu-pitele stále vyvíjeny tlaky ze strany



nájemců městských bytů, které nej-sou určeny k prodeji. Jedná se o velko-kapacitní domy, ale také o tzv. rodin-né stříbro v centru města. Tady jsem nekompromisně pro to, aby se město svého majetku nezbavovalo.

Mělo by ovšem své byty spravovat jako řádný hospodář, pokud chce vybírat stan-dardní nájmy. To znamená především nenechat nepřizpůsobivé nájemce byty pustošit. Pokud se tak už stane, ne-nabízet dál do nájmu byty zdevastované, ale uvést je do pořádku.

Je paradoxem, že jednotlivcům i fir-mám se vyplácí volné finanční prostředky vkládat do nákupu nemovitostí a ty pak pronajímat, ale město se bytů zbavuje, protože jsou pro něj finanční zátěží a se špatnými nájemci si nedokáže poradit. Je svazováno přílišnou byrokracií a musí brát na zřetel sociální otázky. Pro mnohé zastupitele není problémem přidat další miliony do hokeje, ale zainvestovat do oprav vlastního nemovitého majetku se zdráhají. Je to začarovaný kruh.

Mladá generace si určitě cestu k hez-kému bydlení najde. Jak je na tom po-dle Vás starší generace? Jaké mají ve Zlíně senioři možnosti bydlení, pokud

nechtějí nebo z jakýchkoli důvodů nemůžou zůstat doma sami?Na úrovni státu dosud neexistuje kon-cepce sociálního bydlení, obce tuto prob-lematiku řeší každá po svém. Pro mladé lidi jsme už v minulosti zřídili startovací byty. Ideální je neseparovat, ale nechat bydlet nejmladší a nejstarší generaci blízko sebe (např. startovací byty a byty zvláštního určení na segmentech).

Patřím k těm, které už věk přiměl přehodnotit potřebu velikosti obydlí. Jenže většina seniorů, bohužel, nera-da mění své návyky a způsoby života, stěhování je pro ně obrovský strašák. Mnohdy si pomalu přicházející nemo-houcnost vůbec nepřipouštějí a pak na-ráz stojí před problémem, co teď? Je třeba pro ně vybudovat další zařízení. Nejlépe nízkokapacitní, aby se v něm necítili jako v nemocnici, aby nebyli odříznutí od okolního světa. K tomu je nutné na-jít možnosti vícezdrojového financování a případně i provozovatele.

Další velkou pomocí pro rodiny, které se o svého seniora starají samy, jsou tzv. odlehčovací služby. Bude nezbytně nutné jednat s jejich poskytovateli o navýšení kapacit.

„NESPOLÉHEJTE NA TO, ŽE VŠECHNO, CO NAMÍSTO VOLEBNÍHO PROGRAMU HLÁSÁ JEN ZMĚNU A PLIVE PO PRÁCI PŘEDCHŮDCŮ, BUDE ZÁKONITĚ PŘÍNOSEM K LEPŠÍMU.”


Svatava Nováčková / Zlín2014

Začal nový školní rok. Pro mládež je to samozřejmostí. Co senioři a nějaké kurzy? Například jazyky nebo nějaké tvůrčí práce apod. Existuje ve Zlíně možnost vzdělání pro starší generaci?Už jsem sice dosáhla důchodového věku, ale touto otázkou se zatím z pohledu „uživatele“ nepotřebuji zabývat. Strávila jsem prací v ZMZ 12 let a ještě si pama-tuji, jak dobře funguje „univerzita třetího věku“ i „akademie třetího věku“, kde se senioři opravdu vzdělávají.

Mám v živé paměti, jak úžasní lidé se scházejí v klubech důchodců. Dokáží si vytvářet vlastní zábavu a ve společnosti ostatních zapomínají na své nemoci, pro-blémy, někdy i pocity osamění. Moc jim fandím, a pokud budu zvolena, budu se snažit, aby měli senioři ve všech částech města podmínky pro vytvoření vlastního klubu, protože ne všude je zatím mají.

Obraťme se tedy k Vaší kandidatuře. Jaké jsou hlavní důvody, proč byste byla přínosem na radnici? Pokud se zvolený kandidát nestane členem městské rady, ale „pouze“ řadovým zastupitelem, možná dokonce opozičním, nemá moc možností zapsat se do politických dějin města. Proto si svůj post může v klidu odsedět na jed-náních ZMZ a jako stroj mlčky mačkat hlasovací tlačítko.

Anebo může naopak aktivně pracovat

v některé z komisí, zajímat se o práci rady i úředníků, ptát se, naslouchat občanům, pokud si jej najdou a na zasedáních ZMZ pak diskutovat a vznášet návrhy. Mohu vás ujistit, že v zastupitelstvu jsem nikdy nepatřila k mlčící většině.

Co byste v jedné větě chtěla sdělit svým potenciálním voličům?Může to být souvětí? Pak: „Nespoléhejte na to, že všechno, co namísto volebního programu hlásá jen změnu a plive po prá-ci předchůdců, bude zákonitě přínosem k lepšímu.“

A na závěr malou perličku, jelikož máte ráda knihy a za Váš život jste toho dost prožila, dokážete si představit, že byste napsala vlastní knihu?Proboha, jen ne memoáry!Ale teď vážně. Což o to, představit si to dokážu, ale zatím, a už nějak moc dlouho, je to jen jeden z mých snů (jsem ráda, že mám ještě pořád nějaké neuskutečněné sny). Celý svůj produktivní život jsem byla knihkupcem, a proto vím, jak malý je český knižní trh a jak těžké je na něm uspět. Už pár let píšu blogy na Lidovkách.

Teď jste mi nahrála. Můžete prozradit některý z těch splněných snů?Někdo ukládá peníze do majetku, já jsem za svůj skromný knihkupecký peníz pro-cestovala velký kus Afriky. Mým snem



ZKUŠENOST

bylo něco víc než jen putování s báglem po těch nádherných zemích. A tak jsem se na vlastní pěst (a na stará kolena) vy-dala jako dobrovolník do Etiopie opatro-vat HIV pozitivní sirotky. Mám hlavu plnou zážitků a srdce k prasknutí plné Afriky. Vidíte, chybí mi už „jen“ poutavý příběh, který by se tím vším prolínal, a kniha by byla na světě!

Doufala jsem, že třeba v důchodu…

V lednu jsem předala poslední knih-kupectví a ono nic! Ale už jsme jistě za hranicí toho, co by mohlo případné voliče o mně zajímat.

Osobní příběhy lidí jsou vždy zajíma-vé a inspirativní! Uvidíme jak vše do-padne v říjnových volbách. Děkuji za rozhovor a přeji Vám, ať se nesplněný sen stane realitou.


Svatava Nováčková / Zlín2014

dvě účasti na zimních Olympijských hrách na kontě zlínské rodačky

KLÁRA KŘÍŽOVÁText: Vít Studnička, Foto: Archiv

Text: Petr Kopčil, Foto: archiv Miroslav Chalánek

Tvá matka Olga Charvátová byla rovněž úspěšnou a známou československou lyžařkou. Bezpochyby si po ní zdědila talent. Jaké to pro tebe je „jít v matčiných stopách“?Je to pro mě samozřejmě velký plus mít mamku, která má takové zkušenosti a výsledky ze své kariéry, takže když potřebuji jakoukoliv radu, mám se na koho obrátit. Ale technika lyžování v té době a nyní je hodně odlišná.

Na svůj věk máš již pěknou hromád-ku úspěchů. Jakého dosavadního úspěchu si nejvíce ceníš?Asi to, že jsem se 2x zúčastnila OH a vůbec, že můžu dělat sport, který mi-luju na světové špičce.

Co nám povíš o svém životě mimo lyže? Existuje vůbec nějaký takový život nebo jsi víceméně neustále na lyžích jak fyzicky, tak myšlenkami?Lyže jsou velkou součástí mého života, ale jinak mám život i „normální“ :). Všeobecně ráda sportuji, ale mám taky moc ráda

klid a meditace. Letos jsem šla pěšky s kamarády poutní cestu do Santiaga de Compostela (ne celou, jelikož jsem byla časově omezena kvůli tréninkům), ale i tak jsme zvládli ujít 304 km. Byl to skvělý zážitek, který všem vřele doporučuji!

Pocházíš ze Zlína. Co říkáš na spor-tovní dění v tomto městě?Jsem moc ráda, že vidím více mladých lidí sportovat a že se město snaží spor-tovní aktivity podporovat a rozvíjet. Jedi-né co mě mrzí je, že není nikde ve Zlíně vidět uznání bývalých světově známých sportovců, např. pana Zátopka, mé mam-ky atd. Na tuto skutečnost už mě upo-zornilo více mých známých ze zahraničí, kteří Zlín navštívili a tyto osobnosti znají.

Jak na tebe působí lyžařský svah, který je nedaleko od centra města. Myslíš, že je to velké plus, které by se mělo určitě využívat?Jsem ráda, že ve Zlíně tato možnost pro veřejnost existuje, jen mě mrzí, jakým směrem vedení tento svah provozuje.

DALO BY SE ŘÍCI, ŽE KLÁRA JDE VE ŠLÉPJEJÍCH SVÉ MATKY. URČITĚ ZNÁTE DRŽITELKU OLYMPIJSKÉ MEDAILE OLGU CHARVÁTOVOU, KTERÁ REPREZENTOVALA ČESKOSLOVENSKO V SJEZDOVÉM LYŽOVÁNÍ. DNES

VYZPOVÍDÁME JEJÍ DCERU A ZJISTÍME JAKÝ VZTAH MÁ K LYŽOVÁNÍ I ZLÍNU.

ROZHOVOR / Zlín2014

Jelikož hodně cestuješ, našla jsi místo, které by se ti líbilo pro založení rodiny? Nebo dáváš přednost zůstat v rodném kraji?Mám francouzského přítele, tudíž je mi Francie velmi blízká. Takže pro mne Fran-cie :).

Díky cestování máš také možnost po-rovnat mentalitu lidí. Do jakých států se budeš vždycky ráda vracet právě kvůli tamějším lidem a které státy tě naopak moc nezaujaly?Abych byla upřímná, líbí se mi téměř všude. Ráda cestuji a poznávám nové lidi, jejich místní tradice, zvyky, atd. Le-tos jsem byla 2x ve Španělsku a byla jsem nadšená :). Myslím, že můžete všude pot-kat lidi, co vám něco dají a něčím vás do dalšího života obohatí (ať už v pozitivním nebo negativním). Určitě je dost věcí, které je dobré

změnit k lepšímu, abychom zde v bu-doucnu mohli pohodlně žít. Co bys ty, pokud bys mohla, chtěla zlepšit třeba ve výchově mladých talentovaných sportovců?Přála bych si, aby měli větší zázemí. Ne-myslím teď jen sportovní, ale aby kluby spolu lépe fungovaly a děti měly více možností všeobecného sportovního roz-voje.

V říjnu budou komunální volby ve Zlíně. Můžu se zeptat na kterou stanu, zda na pravo či na levo, se přikloníš?Abych byla upřímná, momentálně oprav-du nevím a tuto situaci budu řešit, až pro mne bude aktuální.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších především zlatých úspěchů.Já děkuji za rozhovor a zdravím všechny čtenáře.


Zlín2014 / Klára Křížová

TALENT

Prof. MILAN ZELENÝ

Text: Vít Studnička a Petr Kopčil, Foto: Petr Kopčil

Velikán zejména v oborech produktové práce, podnikové ekonomiky a teorie řízení. Působí na několika zahraničních vysokých školách a v roce 2012 se

veřejně diskutovalo o jeho kandidatuře na prezidenta republiky.

Dobrý den pane Zelený. Jelikož máme před sebou význam-

ného ekonoma, otázky budou trochu netradiční. Uvědomuji si, že u většiny otázek je třeba delší debaty, ale přesto doufám, že informace tohoto rozhovo-ru budou uvolněné, smysluplné a hod-notné pro čtenáře. Začneme v rovině prostého občana, který je zahlcen in-formacemi z televize a novin. Česká republika je v médiích prezentována jako směs nezdarů jak na poli politick-ém, tak ekonomickém a finančním. Je Česká republika opravdu v tak špatné kondici z pohledu ekonomiky?Kontext světového dění, relativního po-hybu, evoluční dynamiky a budoucích prospektů. Česká ekonomika není au-tonomní, ale odvozená, outsourcovaná, přímo závislá na zahraničních podnicích v ČR; její vývoj není v našich rukou, nev-lastníme podniky na našem území, ani vně. Tím se radikálně lišíme od doby Baťů.

V obchodech máme vše, na co si jen vz-pomeneme. Kvalitu si člověk taky na-jde. Práce se hledá složitěji spíše pro starší generaci, ale tam to řekněme i přirozeně je kvůli posunu technologií, automatizace a vymizení spousty pra-covních pozic jako například obráběč kovů apod. Šikovný absolvent se na trhu práce neztratí. Kde je tedy pro-

blém pro spokojenost občanů? Jak vnímáte životní úroveň v našem státě?Problém je, že ekonomika není jen pro „šikovné“ absolventy, ale pro ce-lou populaci občanů. To, že nejsme se zaměstnaností mládeže na úrovni Řecka, Španělska nebo Itálie není naší zásluhou, ale naší subdodavatelskou závislostí na Německu. Životní úroveň je dána záj-my a preferencemi obyvatelstva: Češi jsou převážně spokojeni, ale bohužel se zadlužují. Žití na dluh je tím nejhorším způsobem života, jak učili již Baťové. Ira-cionální optimismus, podporovaný poli-tiky, médii a bankami zadlužování oby-vatel jen zhoršuje. Je to nová kulturní dimenze od dob Baťů, kdy každý žil ve „svých možnostech“.

Máte zkušenosti z univerzit v USA i Číně. Jaké je nastavení společnosti, především studentů, v těchto zemích? Mají tendenci svět vidět v tmavých barvách nebo k životu přistupují s odhodláním a ambicemi na úspěch? Vidět život jak je, bez růžových brýlí, není v konfliktu se snahou vyniknout a uspět. Naopak, střízlivé vyhodnocení fakt a pochopení (a hlavně využití) nově vznikajících příležitostí je předpokladem úspěchu. České hrátky na optimismus a pesimismus jinde nevidí. Svět je, jaký je, musíme jej pochopit, nikdo nám jiný svět nedá, musíme v něm uspět – proto


Prof. Milan Zelený / Zlín2014

mu musíme rozumět. Podnikání a pod-nikatelská vrstva je v ČR slabá (na rozdíl od dob Baťů), nemáme podnikatelské univerzity, naše kultura je spíše státně zaměstnanecká než podnikatelská. Naše vzdělání je zaseknuto v informacích, chy-bí znalosti. Vědět ještě neznamená umět.

Jaký máte pocit z aktuálního dění v České republice? Jdeme podle Vás správným směrem? Z českého dění mám pocit, že celosvětová krize, transformace a metamorfóza nej-sou vnímány a dlouhodobě pochopeny. Mám pocit, že se vše točí kolem osobností a jejich „žabomyších“ válek a rozporů, jakoby drobné náplastičky politických opatření byly podstatou ekonomiky. Co jedna skupina zavede, druhá zruší a další „znovuzavede“; stále je co dělat, ale zadlužení narůstá. Dlouhodobá prog-nóza ani strategie neexistují; nejsou na to lidi. Když ministr financí říká, že tomu nerozumí, ale že „na to má lidi“ – tak se velmi mýlí. Lidi má na to, co bylo, ne na to, co bude.

Máte nějaká esa v rukávu, jimiž byste podpořil ekonomický stav naší země?Myslím, že nejde o „esa“, ale o zdravý ro-zum. Především musíme začít vzdělávat podnikatele, ustavit podnikatelské uni-verzity, propojit akademii s podnikovou praxí. Jinak naše inovace zůstanou na evropském chvostu; invence není ino-

vace. Musíme si nalézt dlouhodobou roli v aplikaci nových technologií, ne zůstávat ostrůvkem technologií starých. Musíme se zaměřit na rozvoj lokalit a regionů, tak jako za Baťů. Každý hospodářský pohyb začíná v regionu, ne na ministerstvu – a už vůbec ne v byrokratických struk-turách EU. Baťův princip „Průmyslového města“ je třeba uplatnit v každém re-gionu. Dnes by to asi bylo Znalostní město, s atmosférickými satelity, obec-ným prostředím internetu, kustomizova-nou výrobou, podnikatelskou líhní a vývozem zkušeností, znalostí a inovací.

Obrovský schodek státního rozpočtu snad ani nemusím psát. Zeptám se vyloženě laicky, je možné tento dluh vůbec někdy splatit a přitom udržet stát v chodu? Nelze. Předpokládá to novou éru růstu a zaměstnanosti, která nepřichází. Globalizace vyčerpala svůj potenciál a vyspělé ekonomiky se transformují na relokalizaci hospodářských činností.

„PODNIKÁNÍ A PODNIKATELSKÁ VRSTVA JE V ČR SLABÁ (NA ROZDÍL OD DOB BAŤŮ), NEMÁME PODNIKATELSKÉ UNIVERZITY, NAŠE KULTURA JE SPÍŠE STÁTNĚ ZAMĚSTNANECKÁ NEŽ PODNIKATELSKÁ.”



Nové technologie zvýhodňují lokální výrobu a soběstačnost, jakož i globální logistiku informací, znalostí a zkušeností, ne fyzických produktů a výrobků. Stát se také postupně decentralizuje a přesouvá mnohé své funkce blíže k lidem, na re-gionální ekonomiky.

Co se týče finančního systému, tak naprostý boom zavládl na poli dluhů. Dluh se stal běžnou věcí jak pro rodiny, tak pro firmy i státy. Opět se zep-tám trochu hloupě, není to všechno neudržitelný stav a jediné východisko je restart ekonomiky a její znovuna-hození k životu? Nebo máte pocit, že světová ekonomika je zdravá a silná?Zadlužování obyvatel, finanční spekulace a neproduktivní činnosti se staly novou normálou nejistého přežívání, ne plno-hodnotného života. Ekonomiku nelze restartovat, nahodit nebo nakopnout – ekonomika není stroj, a už vůbec ne ben-zinový automobil. Ekonomika je orga-nismus, který vychází ze svých vnitřních zdrojů, ne vnějších stimulů. Jestli eko-nomice chybí vnitřní pohon podnika-telského úsilí, pak je to jako auto bez benzinu: nelze je nahodit. Řešením je ekonomický elektromobil s obnovitel-ným a sebegenerujícím zdrojem energie. Světová ekonomika prochází nejen trans-formací, ale i metamorfózou – změnou formy ekonomického života směrem k relokalizaci, samoslužbě, desinterme-

diaci a lokální kustomizaci.

Často slyšíme, jak je globalizace špatná, že díky tomu přichází lidé o práci, snižuje se kvalita výrobků a že za ní můžou světové mocnosti atd. Ale když se posuneme o sto let zpět, jedním z globalizátorů trhu byl náš soused Tomáš Baťa s rodinou. A jít ještě hlouběji do historie, zboží se díky lodím před staletími dostalo do celého světa. A před tím tu máme obchodní Jantarovou stezku, Solnou atd. atd. atd. Je tedy čas jít zase zpět k lokál-nímu žití a smýšlení o světě, nebo se bude tzv. globalizace ještě více prohlubovat?Správně, globalizace je spontánní, sebe-organizující evoluční proces, který se po staletí rozvíjel a rozšiřoval, až do dnešního stavu. Jako přírodní evoluční proces má své limity efektivnosti, nákladů, kvality, bezpečnosti, atp. Další prohlubování jevu naráží právě na tyto limity. Tak jako se specializace a dělba práce transformuje do reintegrace práce, procesu a znalostí, tak i globalizace přechází v relokalizaci a nové technologie umožňují převod výro-by zpět do blízkosti místního spotřebitele – až tyto dvě funkce (producer a consum-er) splývají v jednu: prosumer. Moderní výroba dává smysl jen v přímé blízkosti spotřeby. Žádná přírodní tendence se nerozšiřuje do nekonečna.


Prof. Milan Zelený / Zlín2014

Setkávám se s mladými lidmi, kteří doslova nechtějí mít nic společného s nynějším světem. Jsou znechuceni politikou i ekonomikou. Vymýšlí alter-nativní způsoby života. Nejen vymýšlí, ale pár soběstačných osad již po světě funguje. Jaký je Váš názor na toto počínání mladých lidí? Jak vnímáte nově vznikající digitální měnové sys-témy, například Bitcoin? I když nejsem mladý, s těmi mladými se ztotožňuji. Sám žiji lokálním způsobem, produkuji své králíky, holuby, kachny, husy, včely, pávy. Vůbec mi to nepřekáží ve funkci profesora. Jsem ve svém okolí osamocený, ale chápu, že jsou komu-nity, které své produkty a znalosti sdí-lejí a směňují. V lokální ekonomice nemá smysl užívat globálních, spekula-cemi poškozených měn. Proto vznikají lokální měny, které pomáhají udržovat stabilitu lokální ekonomiky. Zdá se mi to zcela přirozené v éře relokalizace. Bitcoin představuje model pro lokální digitální měny, osvobozený od státních a bankovních spekulací a intervencí. Jeho plný význam se však ukáže až v místních ekonomikách.

Nezáleží na tom, co říkáte, ale jen na tom, co děláte: to pomáhá všem, kteří chtějí pochopit svět, přizpůsobit se, nalézt sebedůvěru a prorazit novou, svoji cestu.

Toto je vaše oblíbené motto. Zabrou-síme do světa esoteriky, kde proti to-muto z toltéckého učení stojí jedna ze Čtyř dohod – nehřeš slovem. Nevěříte na sílu vesmíru? Že vše, na co myslíme, si do života přitahujeme? Ať už v pozi-tivní, stejně tak v negativní rovině.Nepodceňuji sílu ani úlohu slova – na-konec se slovem i živím. Jsem však plně přesvědčen, že síla slova vyplývá z následné akce. Zůstává-li slovo jen slovem, jen jako popis vyvěšený někde nad vchodem, bez odpovídající akce, pak jde o degradaci slova, jazyka i kultury. Ja-zyk vnímám jako klíčovou formu koordi-nace lidské akce. Proto nestačí o věcech jen mluvit. Proto nestačí informace (popis akce), ale jsou nutné znalosti (koordinace akce). Vařit se neučíme čtením knih, ale vařením; podnikat se učíme podnikáním, milovat milováním – je to prosté a zásad-ní: informace nejsou znalosti. Slovem hřešíme tehdy, jestliže není doprovázeno akcí.

Jako lidský druh spoléháme výsostně na to, že naše slova nejsou v rozporu s naší akcí. To si porovnejte s moderní politikou a politiky – neexistuje větší rokle mezi slovy a činy. Proto ta celosvětová zne-chucenost s politikou. Jestliže má slova „miluji Tě“ nejsou v souladu s mými činy, jestliže neříkám „miluji Tě“ i svými činy, pak jsem zhřešil slovem – ne proti vesmí-ru, ale proti své lidskosti.



„I KDYŽ NEJSEM MLADÝ, S TĚMI MLADÝMI SE

ZTOTOŽŇUJI. SÁM ŽIJI LOKÁL-NÍM ZPŮSOBEM, PRODU-

KUJI SVÉ KRÁLÍKY, HOLUBY, KACHNY, HUSY, VČELY, PÁVY. VŮBEC MI TO NEPŘEKÁŽÍ VE

FUNKCI PROFESORA. JSEM VE SVÉM OKOLÍ OSAMOCENÝ, ALE CHÁPU, ŽE JSOU KOMUNITY,

KTERÉ SVÉ PRODUKTY A ZNALOSTI SDÍLEJÍ

A SMĚŇUJÍ.“

Prof. Milan ZelenýMilan Foukal


V říjnu se těšíme na to, až díky vaším hlasům budeme moci

začít plnit naše cíle.

Děkujeme, že přijdete k volbám.

Documents

ZLÍN2014 - září