ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA VYBRANÉ KE …...trh 331/13, 602 00 Brno (dále též „zpracovatel“), která zajistila zpracování dokumentace projektanty s příslušnou

ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA VYBRANÉ KE ZKRÁCENÉMU POSTUPU POŘÍZENÍ

Návrh pro veřejné projednání

TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ

Brno 09/2019

1 Textová část odůvodnění


Poznámka:

V textové části odůvodnění je název dokumentace „Změny Územního plánu města Brna vybrané

ke zkrácenému postupu pořízení“ uváděn ve zkrácené podobě:

„Změny ÚPmB 2019“



1. POSTUP PŘI POŘIZOVÁNÍ ZMĚN ÚPMB 6

2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ,

VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 9 2.1 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ................................... 9 2.2 VYHODNOCENÍ SOULADU ZMĚN ÚPMB S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY V PLATNÉM ZNĚNÍ .. 10 2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ZMĚN ÚPMB SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, V PLATNÉM

ZNĚNÍ .................................................................................................................................... 14

3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA

OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 19

4. VYHODNOCENÍ SOULADU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY 22

5. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ZMĚN, VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ OBSAŽENÝCH V ROZHODNUTÍ ZASTUPITELSTVA O OBSAHU ZMĚN POŘÍZENÝCH ZKRÁCENÝM

POSTUPEM, POPŘ. VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY, POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU, POKYNY PRO PŘEPRACOVÁNÍ NÁVRHU, POKYNY K ÚPRAVĚ

NÁVRHU, S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ZMĚNY V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 55 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA 24 5.1 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ .................................................................................... 24 5.2 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ OBSAŽENÝCH V ROZHODNUTÍ ZASTUPITELSTVA O OBSAHU ZMĚN

POŘIZOVANÝCH ZKRÁCENÝM POSTUPEM .......................................................................................... 24 5.3 VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAVĚ

V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA ............................................................... 63 5.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 51 ODST. 3

STAVEBNÍHO ZÁKONA ................................................................................................................. 63 5.5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO PŘEPRACOVÁNÍ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 53 ODST. 3

STAVEBNÍHO ZÁKONA ................................................................................................................. 64 5.6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO

ZÁKONA ................................................................................................................................. 64 5.7 VYHODNOCENÍ SOULADU S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚPMB A O JEJIÍM OBSAHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE

§ 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA .............................................................................................. 64

6. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ 64 6.1 AKTUALIZACE VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .................................................................................. 64 6.2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE HODNOT .................................................... 65 6.3 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ URBANISTICKÉ KOMPOZICE, VYMEZENÍ PLOCH, PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM

VYUŽITÍ, ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ .................................... 65 6.4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ............................................................................................ 65 6.5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (VČETNĚ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOSTI KRAJINY,

PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN) ........................................................................................................................................... 67

6.6 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ

PODMÍNEK PRO PROVĚŘENÍ .......................................................................................................... 68 6.7 VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O PARCELACI ..... 68 6.8 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO ZPRACOVÁNÍM

ÚZEMNÍ STUDIE ........................................................................................................................ 68 6.9 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A STANOVENÍ PODMÍNEK

PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ...................................................................................................... 69 6.10 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K ZAJIŠŤOVÁNÍ

OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K POZEMKŮM A STAVBÁM

VYVLASTNIT ............................................................................................................................ 70 6.11 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ

PRÁVO ................................................................................................................................... 70 6.12 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA ................................... 70 6.13 ODŮVODNĚNÍ ZMĚN OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 2/2004 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH

ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA .................................................................................................... 70 6.14 ODŮVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT ZMĚN .................................................................................... 71


7. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ

PROSTŘEDÍ 135 7.1 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .................................................................... 135 7.2 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH

VYHODNOCENÍ ........................................................................................................................ 135

8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA 136

9. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY 136

10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH 136

11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ

FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 140 11.1 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ

PŮDNÍ FOND ....................................................................................................................... 140 11.2 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ

K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ....................................................................................................... 171 11.3 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF A PUPFL ............................................................................ 174

12. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO

ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ 175

13. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY

DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ 175 13.1 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................... 175 13.2 VYHODNOCENÍ SOULADU SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ

S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ................................................................................................... 177

14. TEXT OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 2/2004 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA S VYZNAČENÍM ZMĚN 177

15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI 177

16. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH (VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ) UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ZMĚN ÚPMB 178

17. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ZMĚN ÚPMB 178


1. POSTUP PŘI POŘIZOVÁNÍ ZMĚN ÚPMB

Nejprve je vhodné objasnit rozdělení kompetencí při řešení „Změn Územního plánu města Brna vybraných ke zkrácenému postupu pořízení“ (dále též „Změny ÚPmB 2019“):

• Zastupitelem města Brna, určeným ke spolupráci na pořízení územně plánovací dokumentace, je radní

města RNDr. Filip Chvátal, Ph.D. (dále též „určený zastupitel“).

• Pořizovatelem je dle § 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),

ve znění pozdějších předpisů (dále též „stavební zákon“), příslušný „úřad územního plánování“, tj. Magistrát města Brna, Odbor územního plánování a rozvoje.

• Zpracovatelem dokumentace je Kancelář architekta města Brna, příspěvková organizace, se sídlem Zelný

trh 331/13, 602 00 Brno (dále též „zpracovatel“), která zajistila zpracování dokumentace projektanty s příslušnou autorizací.

Zpracovatelský tým: ředitel Kanceláře architekta města Brna Doc. Ing. arch. Michal Sedláček

Urbanistické řešení:

zodpovědný projektant Ing. arch. Bohumila Hybská

zpracovatelé: Ing. arch. Anna Kolegarová, Ing. Helena Hradilová, Mgr. Jan Ambrož, Anna Formánková, Mgr. Marek Peringer, Ing. arch. Kateřina Výtisková a Ing. arch. Lenka Havlíčková.

Dopravní řešení:

zodpovědný projektant Ing. Martin Všetečka, Ph.D. zpracovatelé: Ing. Martin Novák, Bc. Hana Kobzová

Specialisté: RNDr. Jiří Kocián, Svatava Poláková (AGERIS s.r.o.)

Stručné shrnutí: Nyní řešené „Změny ÚPmB 2019“ byly vybrány z tzv. „souboru Změn ÚPmB 43+“ ke „zkrácenému postupu pořízení“. Podněty k pořízení změn pochází vesměs z let 2015, 2012, 2011, ale i z let

dřívějších.

Nyní podrobně a v souvislostech: V období let 2012 až 2017 rozhodlo Zastupitelstvo města Brna o pořízení několika souborů změn dosavadního Územního plánu města Brna (dále též „ÚPmB“). Projednání a schválení

zadání, resp. rozhodnutí o obsahu změn, proběhlo u každého souboru změn samostatně. Následně byly tyto soubory změn zpracovány v jednom společném návrhu. Pro snazší identifikaci byly tyto společně řešené

soubory změn souhrnně označeny „soubor Změn ÚPmB 43+“ a zahrnovaly:

• soubor Změn ÚPmB vyplývající ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje,

• soubor Změn ÚPmB celoměstského významu – 41. a 42. soubor,

• soubor Změn ÚPmB 43. soubor,

• soubor Změn ÚPmB z let 2011 a 2012.

Dne 31.01.2019 byl pořizovateli doručen podnět určeného zastupitele, ve kterém navrhl:

• vyčlenění vybraných změn ze „souboru Změn ÚPmB 43+“ ke „zkrácenému postupu pořízení“ dle § 55a

stavebního zákona,

• ukončení pořízení zbylých změn „souboru Změn ÚPmB 43+“. Důvodem pro rozčlenění změn je snaha o urychlení procesu pořízení.

Iniciativa určeného zastupitele reaguje na doporučení Komise územního plánování a rozvoje Rady města Brna, aby proces pořízení byl maximálně urychlen. Na základě jednání mezi 1. náměstkem primátorky města Brna

Mgr. Petrem Hladíkem, určeným zastupitelem RNDr. Filipem Chvátalem, Ph.D., pořizovatelem a zpracovatelem

byl navržen postup rozdělení „souboru Změn ÚPmB 43+“ na základě objektivních kritérií. Ke „zkrácenému postupu pořízení“ jsou vybrány výhradně ty změny:

• které nevyplývají ani nejsou dotčeny Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje,

• pro které není nutno zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí,

• které nejsou tzv. „systémové“.


Zastupitelstvo města Brna na svém zasedání Z8/05 konaném dne 09.04.2019 usnesením ZM8/0464: • schválilo vyčlenění vybraných změn Územního plánu města Brna ze „souboru Změn ÚPmB 43+“

k samostatnému procesu pořízení.

• Schválilo ukončení pořízení zbývajících změn zařazených do „souboru Změn ÚPmB 43+“.

Následujícím usnesením ZM8/0465 na tomtéž zasedání Zastupitelstvo města Brna rozhodlo o pořízení vybraných změn „zkráceným postupem pořízení“ a schválilo obsahy změn.

Ke „zkrácenému postup pořízení“ byly vybrány následující změny ÚPmB:

(seznam dle městských částí)

Bohunice

B2/15-0/Z, B3/15-0/Z, B4/15-0/Z, B6/15-0/Z, B7/15-0/Z, B8/15-0/Z

Bosonohy

B18/11-II/Z, B19/11-II/Z, B5/12-II/Z,

Bystrc

(žádná)

Černovice

B14/15-0/Z, B15/15-0/Z, B17/15-0/Z

Chrlice

(žádná)

Ivanovice

B6/12-II/Z, B21/15-0/Z, B22/15-0/Z

Jehnice

B25/15-0/Z, B26/15-0/Z

Jih

B43/11-I/Z, B11/11-II/Z, B21/12-I/Z, B22/12-I/Z, B23/12-I/Z, B24/12-I/Z, B28/15-0/Z, B29/15-0/Z,

B30/15-0/Z, B31/15-0/Z, B36/15-0/Z, B37/15-0/Z, B38/15-0/Z, B203/15-0/Z

Jundrov

B14/11-I/Z, B17/11-I/Z, B42/15-0/Z, B46/15-0/Z

Kníničky

(žádná)

Kohoutovice

B3/11-I/Z, B50/15-0/Z, B51/15-0/Z, B52/15-0/Z, B53/15-0/Z

Komín

B23/11-II/Z, B10/12-I/Z, B56/15-0/Z, B58/15-0/Z, B61/15-0/Z, B62/15-0/Z, B176/15-0/Z, B207/15-0/Z

Královo Pole

B63/15-0/Z, B64/15-0/Z, B65/15-0/Z, B69/15-0/Z, B201/15-0/Z, B208/15-0/Z, B209/15-0/Z, B210/15-0/Z

Líšeň

B35/11-I/Z, B37/11-I/Z, B7/12-II/Z, B72/15-0/Z, B79/15-0/Z

Maloměřice a Obřany

B7/11-II/Z, B86/15-0/Z, B89/15-0/Z, B92/15-0/Z, B93/15-0/Z, B94/15-0/Z, B224/15-0/Z

Medlánky

(žádná)


Nový Lískovec

B54/15-0/Z, B96/15-0/Z, B211/15-0/Z, B212/15-0/Z, B213/15-0/Z

Ořešín

B20/11-II/Z, B97/15-0/Z, B99/15-0/Z, B101/15-0/Z, B102/15-0/Z, B103/15-0/Z, B195/15-0/Z,

B196/15-0/Z, B215/15-0/Z, B216/15-0/Z

Řečkovice a Mokrá Hora

B24/11-II/Z, B104/15-0/Z, B108/15-0/Z

Sever

B26/11-I/Z, B27/11-I/Z, B13/12-II/Z, B110/15-0/Z, B112/15-0/Z, B113/15-0/Z, B114/15-0/Z,

B115/15-0/Z, B116/15-0/Z, B117/15-0/Z, B118/15-0/Z, B119/15-0/Z, B120/15-0/Z, B122/15-0/2/Z, B123/15-0/Z, B124/15-0/Z

Slatina

B126/15-0/Z, B128/15-0/Z, B129/15-0/Z, B131/15-0/Z

Starý Lískovec

B217/15-0/Z

Střed

B1/11-II/Z, B2/11-II/Z, B136/15-0/Z, B137/15-0/Z, B138/15-0/Z, B139/15-0/Z, B140/15-0/Z, B142/15-0/Z, B144/15-0/Z, B146/15-0/Z, B148/15-0/Z, B150/15-0/Z, B151/15-0/Z, B153/15-0/Z,

B154/15-0/Z, B198/15-0/Z, B199/15-0/Z, B218/15-0/Z

Tuřany

B45/11-I/Z, B13/11-II/Z, B128/15-0/Z, B156/15-0/Z, B163/15-0/Z, B164/15-0/Z

Útěchov

B27/12-I/Z, B167/15-0/Z, B168/15-0/Z

Vinohrady

B170/15-0/Z, B172/15-0/Z, B173/15-0/Z, B175/15-0/Z

Žabovřesky

B176/15-0/Z, B177/15-0/Z, B178/15-0/Z, B197/15-0/Z, B220/15-0/Z

Žebětín

B18/12-I/Z, B30/12-I/Z, B180/15-0/Z, B182/15-0/Z, B183/15-0/Z

Židenice

B6/11-II/Z, B170/15-0/Z, B184/15-0/Z, B186/15-0/Z, B187/15-0/Z

Pozn.: Podtrženy jsou změny týkající se území více městských částí.


2. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

2.1 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

Změny územního plánu se v souladu s § 55 odst. 6 stavebního zákona zpracovávají, projednávají a vydávají

v „rozsahu měněných částí“. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších územních vztahů proto hodnotí výhradně návaznost řešených „Změn ÚPmB 2019“ na správní území sousedních obcí (nikoli návaznost

a vzájemnou koordinaci celých koncepcí územních plánů). Všechny řešené „Změny ÚPmB 2019“ mají pouze

lokální význam. Většina lokalit „Změn ÚPmB 2019“ je situována ve značné vzdálenosti od hranice správního území města Brna – přesah vlivu řešení na cizí správní území je zanedbatelný.

Návaznost v širších územních vazbách je jednotlivě šetřena u těch lokalit, které jsou od hranice správního území města Brna vzdáleny méně než 200 m. Až na hranici správního území města Brna s jinou obcí zasahují

lokality změn B36/15-0/Z, B31/15-0/Z, B13/11-II/Z. V hraničním území jsou situovány lokality změn

B126/15-0/Z, B129/15-0/Z, B168/15-0/Z a B61/15-0/Z (ve vzdálenosti menší než 200 m) a B27/12-I/Z a B167/15-0/Z (tyto jsou od hranice vzdáleny méně než 100 m).

Lokalita změny B36/15-0/Z v k.ú. Přízřenice a k.ú. Dolní Heršpice hraničí se správním územím obce Moravany. Předmětem změny je pouze upřesnění členění rozvojového území „Moravanské Lány I“ z dosavadního ÚPmB.

Změna nevyvolává nové územní nároky a ani nemění (dříve navržený) způsob obsluhy území. Rozvojová lokalita „Moravanské Lány I“ sousedí na správním území obce Moravany s výrobním areálem (výrobce

elektromotorů a systémů pohonu) a z malé části se zemědělsky obhospodařovanými pozemky. Platný Územní

plán Moravany (nabyl účinnosti dne 25.09.2014) vymezuje v kontaktním území stabilizované „plochy pro zemědělskou výrobu PZ“ a „plochy výroby a skladování – průmyslové výroby a sklady PV“ (výrobní areál jako

stabilizovanou plochu a na ni navazující návrhovou plochu pro jeho rozvoj). Přestože těsné sousedství ploch s diametrálně odlišným způsobem využití (tj. ploch pro výrobu s plochami bydlení) lze mít za nevhodné, řešení

stanovené v již platné územně plánovací dokumentaci je nezpochybnitelné. Přehodnocení funkčního využití

ploch v lokalitě „Moravanské Lány I“ nebylo požadováno, není předmětem změny B36/15-0/Z.

Lokalita změny B31/15-0/Z v k.ú. Přízřenice zasahuje až na hranici se správním územím města Modřice.

Předmětem změny je úprava funkčního využití stabilizované plochy pro průmysl dle skutečného využití lokality. (Zástavba podél tohoto úseku ulice Vídeňská má charakter obchodní, skladovací a výrobní zóny.) Charakter

lokality se na hranici správního území města Brna nemění – bez znatelných rozdílů přechází na správní území města Modřice. Platný Územní plán Modřice (nabyl účinnosti dne 19.07.2016) vymezuje v navazujícím území

stabilizovanou „plochu pro drobnou výrobu, výrobní služby a administrativu VD“. Návaznost v širších územních

vztazích je zajištěna. Charakter přeshraničního území je v řešení respektován.

Lokalita změny B13/11-II/Z v k.ú. Dvorska je situována na trojmezí se správním územím města Šlapanice

a správním územím obce Kobylnice. Předmětem změny je návrh nevelké plochy pro příměstské bydlení (změna byla iniciována vlastníkem pozemku). Územní plán obce Kobylnice (schválen dne 24.04.2003) navrhuje

v návaznosti na osadu Dvorska rozvojovou plochu bydlení v rodinných domech. (Změna č. 1 Územního plánu

obce Kobylnice, jež nabyla účinnosti dne 08.05.2010, se hraničním územím nezabývá – ponechává jej beze změny.) Změna B13/11-II/Z a rozvojová lokalita pro bydlení v k.ú. Kobylnice nejsou ve vzájemném konfliktu

(bezprostředně spolu nehraničí, leží na protilehlých stranách silnice II/417). Územní plán sídelního útvaru Šlapanice (z roku 1998) ve znění Změny č. 1 (z roku 2002), Změny č. 2 (z roku 2002), Změna č. 3 (z roku

2007), Změny č. 4 (z roku 2004), Změny č. 5 (z roku 2007) a Změny č. 8 (z roku 2010) neřeší celé správní

území města Šlapanice. Změna B13/11-II/Z sousedí pouze se stabilizovanou plochou „orné půdy, luk a pastvin“.

Lokality změn B27/12-I/Z a B167/15-0/Z v k.ú. Útěchov jsou situovány v okrajových polohách správního území města Brna tak, že od hranice správního území obce Vranov jsou vzdáleny cca 100 m. Změnou B27/15-I/Z

se mění funkční využití části dříve vymezené stavební plochy (z návrhové zvláštní plochy pro rekreaci na návrhovou plochu předměstského bydlení). Změna B167/15-0/Z navrhuje stavební plochu všeobecného

bydlení v lokalitě rekreačních chat a zahrádek. Změny B167/15-0/Z a B27/12-I/Z nebudou mít podstatný

vliv na sousední správní území (prostorovou bariérou jsou lesní porosty a morfologie terénu) ani na širší územní vztahy (obsluha lokalit změn bude zajištěna veřejnou infrastrukturou Útěchova).


Lokalita změny B168/15-0/Z při jižním okraji městské části Útěchov je navržena ve vzdálenosti menší než 200 m od hranice se správním územím obce Bílovice nad Svitavou. Lokalita je určena převážně pro rozvoj

bydlení. Přestože využití lokality je zkomplikováno množstvím limitů technické infrastruktury nadmístního významu (území kříží vysokotlaký plynovod, nadzemní vedení VVN a VN), dopady na širší územní souvislosti

se nepředpokládají. Plánovaná přeložka vedení vysokotlakého plynovodu má být realizována pouze v rozsahu řešené lokality bez vlivu na navazují okolí. Nadzemní vedení VVN a VN bude ponecháno ve stávajících trasách.

Dopravní zátěž na silnici III/37915 se napojením lokality podstatně nezvýší (v návrhových plochách čistého

bydlení lze umístit cca 8 rodinných domů). V navazující části správního území obce Bílovice nad Svitavou se rozkládají pouze rozlehlé lesní porosty. Možný vliv budoucí zástavby na sousední lesy posoudí příslušný

dotčený orgán v navazujících řízeních (až při znalosti konkrétního stavebního záměru).

Lokalita změny B61/15-0/Z v k.ú. Komín je vymezena ve vzdálenosti menší než 200 m od hranice se správním

územím obce Jinačovice. Změna vymezuje stavební plochu se specifickým funkčním využitím (pro veřejnou

vybavenost) v areálu využívaném Policií ČR. Protože lokalita změny je situována v odlehlém zalesněném území a nevyžádá si změny v obsluze území, vliv na širší územní vztahy je vyloučen.

Lokalita změny B126/15-0/Z v k.ú. Slatina je vymezena ve vzdálenosti menší než 200 m od hranice správního území města Šlapanice. Změna vytváří předpoklady pro transformaci brownfieldu – umožní nové funkční využití

bývalého areálu zemědělského družstva při ulici Za kostelem. Předpokládá se, že navržená změna funkčního využití dosavadních stavebních ploch bude pro své okolí ku prospěchu, bude méně zatěžující (rušivé aktivity

v ploše zemědělské výroby budou nahrazeny nerušícím bydlením, službami a obchodem; lze očekávat i menší

dopravní zátěž). Jelikož lokalita změny bude provozně napojena na již existující veřejnou infrastrukturu městské části a od správního území města Šlapanice je odcloněna stávající zástavbou v ulici Šlapanická, přesah

vlivu na území sousední obce se neočekává.

Lokalita změny B129/15-0/Z v k.ú. Slatina je sice od hranice se správním územím města Šlapanice vzdálena

méně než 200 m, ale její vliv na sousední správní území lze vyloučit. Jedná se o změnu funkčního využití

uzavřeného zastavěného areálu (na nároží ulic Bedřichovická a Hviezdoslavova), bez nových územních nároků a bez změny způsobu obsluhy.

Širší vztahy uvnitř správního území města Brna: Lokality změn jsou rozptýleny po celém správním území města Brna (vyjma městských částí Bystrc, Chrlice a Kníničky). Jednotlivé změny jsou zasazeny do celkové koncepce

rozvoje města i do kontextu místa – jejich řešení je koordinováno z hlediska širších vztahů a vazeb uvnitř správního území města Brna. Souběžně s nyní předkládanými „Změnami ÚPmB 2019“ jsou pořizovány i jiné

změny dosavadního Územního plánu města Brna. Nekolizní návaznost řešení, procesní a časovou souslednost

změn zpracovávaných různými projektanty koordinuje pořizovatel.

2.2 VYHODNOCENÍ SOULADU ZMĚN ÚPMB S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY

V PLATNÉM ZNĚNÍ

Politika územního rozvoje, schválená vládou, je celostátní koncepcí, která v republikových, mezinárodních a přeshraničních souvislostech určuje úkoly pro územní plánování a stanovuje strategii pro plnění těchto úkolů.

Je závazná pro pořizování a vydávání zásad územního rozvoje, územních plánů a pro rozhodování v území. Politika územního rozvoje České republiky 2008 byla schválena vládou České republiky dne 20.07.2009,

její Aktualizace č. 1 dne 15.04.2015 (v následujícím textu je pro ni užito souhrnné označení „PÚR“).

Obecně formulované „republikové priority územního plánování“, definované v článcích 14 až 32 PÚR, byly při řešení „Změn ÚPmB 2019“ vzaty na zřetel. Do řešení se promítají především tyto:

(14) Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice … Krajina je živým v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty.

Komentář: „Změny ÚPmB 2019“ doplňují dosavadní ÚPmB. K ochraně přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území proto využívají pojmový aparát a systém regulace zavedený v Obecně závazné vyhlášce

statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění (např. prostorové uspořádání území města, regulační podmínky pro plochy stavební a nestavební, uspořádání

dopravy a technické vybavenosti, ochranné režimy, prvky urbánní a krajinné osnovy, zvláštní podmínky využití

území, obsah funkčních typů, bližší specifikace), které mají omezený dosah a pro důslednou ochranu území nejsou vždy „dostačující“. Zásah do založeného systému regulace není předmětem řešení „Změn ÚPmB 2019“.


K ochraně architektonických hodnot, urbanistické struktury sídel, jedinečnosti kulturní krajiny bude nutné (v navazujících řízeních) využít ostatní nástroje územního plánování, jiné relevantní podklady a spoléhat

na odborný úsudek příslušných správních orgánů apod. (16) Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os, ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.

Komentář: Všechny řešené změny mají lokální význam. U malých lokalit změn je komplexnost řešení

a ucelenost koncepce zajištěna přímo. U lokalit, které jsou rozsáhlejší (např. lokalita „Nivka a Písky“ v k.ú. Ořešín řešená změnou B195/15-0/Z či lokalita „Nová Vodařská“ v k.ú. Horní Heršpice řešená změnou

B203/15-0/Z) anebo se zabývají komplikovaným územím (např. lokalita „blok Radnická, Panská, Masarykova“

změna B218/15-0/Z v k.ú. Město Brno), je komplexní řešení podpořeno podrobnější dokumentací, která je či bude podkladem pro rozhodování o změnách v území (tzn. pro rozhodování v území je schválena

územní studie, nebo existuje platný regulační plán, anebo je zpracování územní studie pro rozhodování nařízeno nynější změnou územního plánu). Podrobnější dokumentace – regulační plán či územní studie

smí (na rozdíl od územního plánu) navrhnout např. zevrubné uspořádání lokality, novou parcelaci, trasy a kapacity veřejné dopravní a technické infrastruktury k obsluze území, detailní prostorové podmínky zástavby.

Do takovéto podrobnosti územní plán přesahovat nemůže.

Změny s jednostrannými soukromými požadavky (na vymezení rozvojových stavebních ploch), které kolidovaly

s veřejnými zájmy v území, opomíjely nezbytnost komplexního řešení či zpochybňovaly udržitelný rozvoj území, byly po důkladné odborné úvaze navrženy k ukončení (tj. v návrhu „Změn ÚPmB 2019“ nejsou řešeny

– text odůvodnění „neřešení“ obsáhle objasňuje).

(19) … Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Komentář: Hospodárnost a účelnost využití zastavěného území jsou posouzeny v samostatné kapitole textu

odůvodnění (kap. 10. „Účelné využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch“). Přestože předmětem nyní řešených „Změn ÚPmB 2019“ není stabilizace již využitých stavebních ploch,

bylo skutečné zastavění a zaplnění stavebních ploch pečlivě zhodnoceno a využito jako vstupní informace pro vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch.

Dosavadní ÚPmB není při ochraně nezastavěného území (volné krajiny) důsledný. V nezastavěném území sice vymezuje výhradně „plochy nestavební“, ale současně v něm připouští např. umístění objektů pro individuální

pobytovou rekreaci. Žádná z nynějších „Změn ÚPmB 2019“ nemá za úkol napravovat strukturu dosavadního ÚPmB – tento zjevný rozpor s § 18 odst. 5 stavebního zákona proto není řešen.

Účelné využití prostředků z veřejných rozpočtů, zejm. účelné využití stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury (např. oboustranné obestavění komunikací) a nároky na vybudování veřejné infrastruktury,

nezbytné k obsluze území, byly při řešení „Změn ÚPmB 2019“ rozhodujícími kritérii pro posouzení vhodnosti vytipovaných lokalit pro novou výstavbu.

(20) … S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, … Komentář: Chráněné části přírody a krajiny, významné krajinné prvky a území s ochranou zdrojů jsou v řešení

„Změn ÚPmB 2019“ respektovány. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje jako dotčený orgán příslušný k posuzování vlivů na životní prostředí ve svých stanoviscích neuplatnil požadavek

na vyhodnocení vlivů „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí a současně jako příslušný orgán ochrany přírody


ve svých stanoviscích konstatuje, že žádná z řešených změn nemůže mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost lokalit Natura 2000. Přestože lokality „Změn ÚPmB 2019“

jsou rozprostřeny na celém správním území města Brna, žádná z nich není dotčena záměry nadmístního významu evidovanými v Zásadách územního rozvoje Jihomoravského kraje – právě proto se řešení nezabývá

ani implementací nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů ze Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje do ÚPmB ani kompletní aktualizací vymezení územního systému ekologické stability

v dosavadním ÚPmB. (Drobné úpravy ve vymezení a trasování územního systému ekologické stability jsou

řešeny pouze u změny B209/15-0/Z v k.ú. Královo Pole a změny B176/15-0/Z v k.ú. Komín a k.ú. Žabovřesky.) (24) Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou).

Komentář: Žádná ze „Změn ÚPmB 2019“ nemá za úkol řešit dopravní záměry celoměstského či nadmístního významu ani systémové úpravy dopravní koncepce ÚPmB. (Komplexním řešením koncepce dopravy na celém

správním území města Brna, včetně zapracování dopravních záměrů krajského významu a zkvalitnění

přeshraničních dopravních vazeb, se zabývá souběžně pořizovaný „nový“ Územní plán města Brna.)

Dostupnost, realizovatelnost a účelné využití již existující veřejné infrastruktury jsou rozhodujícími kritérii pro posouzení vhodnosti lokalit „Změn ÚPmB 2019“ pro novou výstavbu.

(25) Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, … atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi …

Komentář: Předmětem žádné ze změn není implementace systému protipovodňové ochrany města Brna

do ÚPmB. Rozhodování o změnách v území ohroženém záplavami je i nadále regulováno ustanovením v kap. 9 Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna, v platném znění, cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školních a předškolních zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna“. Pro úplnost dodáváme, že dle ustanovení § 67 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, je k posouzení umístění

záměrů v záplavovém území příslušný vodoprávní úřad, cit.: „Mimo aktivní zónu v záplavovém území stanoví vodoprávní úřad podle povodňového nebezpeční nebo povodňového ohrožení opatřením obecné povahy omezující podmínky. Při změně podmínek je může stejným postupem změnit nebo zrušit. Takto postupuje i v případě, není-li aktivní zóna stanovena.“

(26) Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.

Komentář: Z celkové rozlohy správního území města Brna 230,21 km2 zasahují záplavová území Q100 vymezená podél brněnských vodních toků Svratka, Svitava, Leskava, Moravanský potok, Říčka (Zlatý potok), Medlánecký

potok, Ivanovický potok, Ponávka a Jehnický potok, celkem 23,26 km2, což je 10,16 % celkové rozlohy správního území. Je historickou daností, že původní osada byla založena ve výhodné poloze nivy řeky Svratky

– důsledkem je, že ve městě Brně jsou záplavovými územími zasaženy zejména historické centrum, hustě

osídlené a zastavěné části města, především nízko položené části Horních Heršpic, Komárova, Starého Brna, Zábrdovic, Židenic a Žabovřesk.

Ze „Změn ÚPmB 2019“ jsou záplavovými územími dotčeny:

• v městské části Brno-Ivanovice, v k.ú. Ivanovice lokalita změny B22/15-0/Z,

• v městské části Brno-jih lokality změn B11/11-II/Z, B21/12-I/Z1, B22/12-I/Z, B23/12-I/Z, B24/12-I/Z v k.ú. Přízřenice, lokalita změny B28/15-0/Z, B29/15-0/Z B203/15-0/Z v k.ú. Horní Heršpice a lokalita

změny B43/11-I/Z v k.ú. Komárov,

• v městské části Brno-Maloměřice a Obřany, v k.ú. Maloměřice lokalita změny B86/15-0/Z,

• v městské části Brno-sever, v k.ú. Zábrdovice lokalita změny B123/15-0/Z,

1 Přeškrtnuty jsou kódy změn, které jsou navrženy k ukončení.


• v městské části Brno-střed v k.ú. Trnitá lokality změn B38/15-0/Z, B154/15-0/Z a B139/15-0/Z, lokality změn B136/15-0/Z, B140/15-0/Z a B137/15-0/Z v k.ú. Staré Brno,

• v městské části Brno-Tuřany, v k.ú. Brněnské Ivanovice lokalita Změny B164/15-0/Z,

• v městské části Brno-Žabovřesky, v k.ú. Žabovřesky lokalita změny B197/15-0/Z,

• a v městské části Brno-Židenice, v k.ú. Židenice lokalita změny B184/15-0/Z.

Jelikož nové stavební plochy mají být v záplavovém území navrženy jen ve výjimečných a zvlášť odůvodněných

případech, jsou nové stavební plochy navrženy pouze v lokalitách změn, které jsou:

• určeny pro umístění stavebních záměrů ve veřejném zájmu,

• stavebními záměry celoměstského významu,

• bez významného narušení odtokových poměrů v území,

• převážně určeny pro liniové stavby a nestavební opatření.

Jedná se toliko o lokality změn: B164/15-0/Z 2v k.ú. Brněnské Ivanovice, lokalita u dálnice: Změna navrhuje (zčásti na úkor nestavební plochy

ZPF) nevelké rozšíření plochy pro dopravu – tělesa dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu,

které umožní, aby v rámci plánovaného rozšíření dálnice D1 byla vybudována retenční nádrž k regulaci odtoku ze zpevněných ploch dálničního tělesa. Podkladem pro řešení je dokumentace pro územní řízení „Rozšíření

dálnice D1 na šestipruhové uspořádání stavba 01311 Brno, jih – Brno, východ“. Lokalita změny je situována v blízkosti mimoúrovňového křížení dálnice D1 a železniční tratě č. 300 na okraji záplavového území Q100 řeky

Svitavy.

B139/15-0/Z v k.ú. Trnitá, ul. Rumiště, ul. Mlýnská, ul. Cyrilská, ul. Dornych: Změna upřesňuje uspořádání

stavebních i nestavebních ploch podél toku Stará Ponávka a v přilehlé části bývalé Vlněny. Podkladem

pro návrh řešení jsou „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky“ zpracované v rámci projektu REURIS a dokumentace pro územní řízení k novému využití území bývalé Vlněny. V k.ú. Trnitá zasahuje záplavové

území Q100 daleko od řeky Svratky a je stanoveno i na části toku Stará Ponávka. Revitalizace vodního toku přispěje ke zvládání povodňových stavů v území.

B22/15-0/Z v k.ú. Ivanovice, ul. Černohorská, Řečkovická: Změna navrhuje rozšíření plochy pro dopravu

– tělesa dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu, jež umožní upřesnění dopravního prostoru v místě křížení ulic Černohorská a Řečkovická. Stávající ÚPmB i rozpracovaný „nový“ Územní plán města Brna navrhují

zaústit do křižovatky pět ramen komunikací – úrovňové křížení musí být tudíž „okružní“. Pro umístění je nutné vyčlenit v ÚPmB dostatečnou stavební plochu. Záplavové území je stanoveno na Ivanovickém potoku,

který protéká propustkem pod křižovatkou ulic Černohorská a Řečkovická. Podkladem pro řešení změny

je studie dopravního propojení „Medlánky – Ivanovice“. Záplavové území je limitem využití území – uspořádání území a konkrétní technické řešení křižovatky a koryta toku bude předmětem navazující dokumentace.

(Všechny ostatní „Změny ÚPmB 2019“, situované v záplavovém území, se zabývají úpravou dříve vymezených stavebních ploch.)

Dle Politiky územního rozvoje ve znění Aktualizace č. 1 je správní území města Brna součástí „OB3 Metropolitní rozvojové oblasti Brno“, jejíž další rozvoj má být podpořen zkvalitněním dopravní dostupnosti.

Vymezení:

Území obcí ORP Brno, ….

Úkoly územního plánování:

a) vytvořit podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1,

b) pořídit územní studie řešící zejména vzájemné vazby veřejné infrastruktury.

Komentář: Oba úkoly mají být řešeny v rozsahu „OB3 Metropolitní rozvojové oblasti Brno“, tzn. v území

přesahujícím hranice správního území města Brna. Za jejich plnění zodpovídá Jihomoravský kraj. Vzájemné vazby veřejné infrastruktury prověřila „Územní studii nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území

„OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno“, pořízená Krajským úřadem Jihomoravského kraje. (Možnost využití územní studie byla schválena pořizovatelem dne 15.01.2019.) Na jejím základě Krajský úřad Jihomoravského

kraje pořizuje Aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, která mimo jiné prověří koridory územních rezerv hájených pro dopravní záměry.

2 Změna B164/15-0/Z je navržena k ukončení, proto je odůvodnění sice zpracováno, ale text je přeškrtnut.


Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury na správním území města Brna je řešena (komplexně a v souvislostech) v souběžně pořizovaném novém Územním plánu města Brna. Žádná z nyní řešených

„Změn ÚPmB 2019“ se systémem dopravní obsluhy města nebo úpravou silniční sítě nezabývá. Správní území města Brna je dotčeno rozvojovými záměry celostátního a mezinárodního významu. PÚR

ukládá vymezit plochy a koridory pro tyto záměry v územně plánovací dokumentaci, zajistit jejich územní ochranu a při pořizování územně plánovací dokumentace akceptovat kritéria a podmínky pro rozhodování.

PÚR na správním území města Brna vymezuje:

(83) Koridory vysokorychlostní dopravy VR1 Vymezení: Brno – Vranovice – Břeclav – hranice ČR Praha – Brno Brno – (Přerov) – Ostrava – hranice ČR/Polsko (89) Koridory konvenční železniční dopravy ŽD1 Vymezení: Koridor Brno – Přerov (stávající trať č. 300) s větví na Kroměříž – Otrokovice – Zlín – Vizovice.

(121) Koridory kapacitních silnic R43 Vymezení: Brno – Moravská Třebová (E461). (130) Veřejné terminály a přístavy s vazbou na logistická centra (dále VTP) Vymezení: a) Terminály nákladní dopravy Ostrava, Plzeň, Přerov, Brno (silnice, železnice, případně letiště) (142) Elektroenergetika E4a Vymezení: Plocha pro rozšíření včetně koridorů pro vyvedení elektrického a tepelného výkonu včetně potřebné infrastruktury elektráren Temelín, Ledvice, Počerady, Prunéřov, Tušimice, Dětmarovice, Mělník a Dukovany, včetně plochy vodní nádrže pro zajištění dlouhodobého provozu Dukovan (v případě její nezbytnosti) a koridorů pro propojení s nejbližší rozvodnou.

Komentář: Prověřením a vytvořením územních podmínek a předpokladů pro uskutečnění rozvojových záměrů

celostátního a mezinárodního významu z PÚR se zabývá souběžně pořizovaný nový Územní plán města Brna. Žádná ze „Změn ÚPmB 2019“ s územím, ve kterém jsou prověřovány záměry PÚR, nekoliduje.

2.3 VYHODNOCENÍ SOULADU ZMĚN ÚPMB SE ZÁSADAMI ÚZEMNÍHO ROZVOJE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, V PLATNÉM ZNĚNÍ

Zásady územního rozvoje (laicky řečeno „územní plán kraje“) jsou územně plánovací dokumentací kraje,

která především navrhuje účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezuje plochy a koridory

nadmístního významu zejména pro veřejně prospěšné stavby a opatření. Zásady územního rozvoje vydává formou opatření obecné povahy zastupitelstvo kraje. Jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů,

regulačních plánů a pro rozhodování v území. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (v následujícím textu je využita zkratka „ZÚR JMK“) vydalo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje dne 05.10.2016 a nabyly

účinnosti dne 03.11.2016. V současné době pořizuje Krajský úřad Jihomoravského kraje Aktualizaci č. 1 Zásad

územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Obecně formulované „priority územního plánování Jihomoravského kraje“, stanovené v článcích 1 až 23

ZÚR JMK, byly při řešení „Změn ÚPmB 2019“ vzaty na zřetel. Do řešení se promítají především tyto:

(4) Nástroji územního plánování vytvářet podmínky k řešení územních dopadů různých forem urbanizace (zejména v území metropolitní rozvojové oblasti Brno), v koordinaci s obyvateli a dalšími uživateli území hledat vyvážená řešení zohledňující ochranu přírody, hospodářský rozvoj i životní úroveň obyvatel.

Komentář: Řešení dopadů urbanizace vyžaduje komplexní přístup, proto se vytvořením uceleného systému územních podmínek funkčního a prostorového uspořádání, které napomohou k řešení důsledků suburbanizace,

bude zabývat až nový Územní plán města Brna (je pořizován souběžně se „Změnami ÚPmB 2019“). Nyní pořizované změny ÚPmB je nutné chápat jako „překlenující“ – reagují na neodkladné potřeby uživatelů území


a budou mít krátkou „životnost“. (Na základě § 188 odst. 1 stavebního zákona pozbyde dosavadní Územní plán města Brna nejpozději na konci roku 2022 platnosti.) Jednotlivé změny proto navrhují pouze dílčí úpravy

a doplnění koncepce ÚPmB, které mohou ke zmírnění suburbanizace přispět.

Pořizovanými změnami je v největší míře navrhována funkce bydlení. Pravděpodobně jde o reakci na krizi bydlení v Brně (např. v roce 2016 byla dokončena výstavba jen 1466 bytů, v roce 2017 jen 1889 bytů a v roce

2018 pouze 1163 bytů), jejímž důsledkem je také problém suburbanizace okolí města Brna.

(9) Vytvářet územní podmínky pro zajištění a podporu optimalizované obslužnosti technickou infrastrukturou všech částí kraje. U zastavitelných ploch dbát zvláště na dostatečnou kapacitu veřejné technické infrastruktury i v souvislosti s širšími vazbami v území.

Komentář: Vstupními kritérii při posouzení vhodnosti vytipovaných lokalit změn byly jak hospodárné využití

veřejné technické infrastruktury, tak dostatečná kapacita energetických soustav.

(10) Nástroji územního plánování podporovat přístupnost a prostupnost krajiny, zejména důsledně předcházet zneprůchodnění a fragmentaci krajiny.

Komentář: Žádná z řešených „Změn ÚPmB 2019“ nemá za prvořadý úkol podpořit prostupnost nezastavěného území nebo se zabývat omezením fragmentace krajiny. Ale: Všechny změny jsou řešeny ve vztahu k širším

územním souvislostem – prostupnost území je tak vždy posuzována a je-li to nutné, je řešena. Žádná ze změn fragmentaci krajiny a vytváření bariér v území neiniciuje; nevymezuje stavební plochy předurčené pro umístění

plošně rozsáhlých staveb anebo uzavřených areálů. Žádná změna neprověřuje území pro uskutečnění

stavebních záměrů liniového charakteru, které by byly novou bariérou v území. Nové stavební plochy navržené na rozhraní sídla a volné krajiny, využívají

• dříve zastavěná, ale znehodnocená území (např. změna B94/15-0/Z brownfield v městské části

Brno-Maloměřice a Obřany),

• areály nevyužívané k původnímu účelu (např. změna B30/12-I/Z bývalý zemědělský areál v městské části Brno-Žebětín, změna B126/15-0/Z bývalý zemědělský areál v městské části Brno-Slatina, změna

B18/11- II/Z bývalý cihelný lom v městské části Brno-Bosonohy),

• existující funkční areály (změna B61/15-0/Z v uzavřeném areálu Policie ČR v městské části Brno-Komín),

• nestavební plochy, které jsou de facto zastavěny a oploceny – zahrádkářské a chatové lokality

(např. změna B23/11/II/Z lokality Bystrcká v městské části Brno-Komín, změna B56/15-0/Z lokality Výholec v městské části Brno-Komín, změna B108/15-0/Z v lokalitě K Západi v městské

části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora).

(16) Podporovat stabilizaci a rozvoj hospodářských funkcí a sociální soudržnosti v území kraje. Zvláště v metropolitní rozvojové oblasti Brno … usilovat o koordinaci ekonomických, sociálních a enviromentálních požadavků na uspořádání území. Dbát zvláště na:

a) vytváření územních podmínek pro zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou veřejnou infrastrukturou, ….

b) vytváření územních podmínek pro přednostní využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území, s cílem podpořit rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů před výstavbou ve volné krajině;

c) vytváření územních podmínek pro zachování a zhodnocení stávající zástavby před demolicemi či rozsáhlými asanacemi; …

Komentář: Součástí řešení jsou změny ÚPmB, které mají přispět ke zkvalitnění lokálních center vybavenosti, podpořit veřejnou infrastrukturu městských částí: změna B122/15-0/2/Z v k.ú. Lesná reaguje na snahu

městské části o posílení charakteru lokálního centra na Halasově náměstí.

Řada změn měla za úkol prověřit využití objektů situovaných především v panelových sídlištích, které původně

zajišťovaly veřejnou vybavenost v území. Využití všech objektů bylo prověřeno – u některých se obavy

z úpadku nepotvrdily. U změn B50/15-0/Z při ulici Bellova a B51/15-0/Z na Libušině třídě v k.ú. Kohoutovice měla být prověřena potřeba změny funkčního využití bývalých sídlištních center vybavenosti. Zatímco budova

bývalé mateřské školy/jeslí při ulici Bellova má již nové odlišné využití (slouží k podnikání), nákupní centrum na Libušině třídě je využíváno k celému spektru původních i nových aktivit (obchody, služby, kancelářské

prostory). Změna B50/15-0/Z je proto (jako nepotřebná, neaktuální a nevhodná) navržena k ukončení. Naopak

změnou B51/15-0/Z je podpořena intenzifikace využití stávajícího objektu.


Prověřena byla také tři školská zařízení – u všech tří se krátké období, kdy nebyly využívány pro školní výuku, pominulo a znovu slouží původnímu účelu: změnou B6/15-0/Z na ulici Lány v k.ú. Bonunice byla takto

ověřována bývalá zahradnická škola, ve které je nově Montessori škola a školka. Ve změně B17/15-0/Z se nepotvrdila potřeba jiného funkčního využití školy na ulici Charbulova v k.ú. Černovice (nyní autistická

škola). Změna B29/15-0/Z v k.ú. Horní Heršpice je navržena k ukončení, protože transformace plochy občanského vybavení – školství OS je neaktuální (v objektu je umístěna Scioškola).

Potřeba přestavby na jiné funkční využití se ukázala jako opodstatněná u bývalých areálů telekomunikací

a spojů. Z důvodu technologického pokroku neslouží žádný z nich původnímu účelu a je nanejvýš důležité podpořit jejich adaptaci na jiný účel. Jedná se o lokality změny B15/15-0/Z na ulici Spáčilova v k.ú. Černovice,

změny B72/15-0/Z nad ulicí Štefáčkova v k.ú. Líšeň, změny B140/15-0/Z na ulici Bezručova v k.ú. Staré Brno a změny B117/15-0/Z při ulici Jugoslávská v k.ú. Zábrodovice. U všech lokalit se dosavadní plochy

pro technickou vybavenost – spoje TS mění na smíšené plochy obchodu a služeb SO.

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje zpřesňují rozsah rozvojové oblasti z PÚR a formulují úkoly pro územní plánování:

(26) OB3 Metropolitní rozvojová oblast Brno

Úkoly územního plánování:

a) Koordinovat územní rozvoj s možnostmi realizace silniční sítě. Hledat taková řešení, která nepřipustí zatěžování zastavěných území sídel průjezdnou dopravou vyvolanou rozvojem bez odpovídajícího řešení silniční sítě.

b) Vytvářet územní podmínky v železniční infrastruktuře pro stabilizaci vedení VRT v prostoru metropolitní rozvojové oblasti s napojením na Prahu, Vídeň a Ostravu.

c) Vytvářet územní podmínky pro rozvoj sídel obsloužených integrovaným dopravním systémem. Preferovat sídla s přímou vazbou na železniční dopravu, která vytváří podmínky pro zajištění přepravních vztahů pro okolní obce silniční dopravou.

d) Na vjezdech do města Brna vytvářet územní podmínky pro založení systému P+R s těsnou vazbou na kapacitní veřejnou dopravu a systém IDS.

e) Vytvářet územní podmínky pro zásobování obcí metropolitní rozvojové oblasti vodou z Vírského oblastního vodovodu při zajištění územních podmínek pro efektivní využití ostatních zdrojů pitné vody.

Komentář: Rozvojem, resp. zkvalitněním silniční sítě, která má usnadnit průchod tranzitní dopravy zastavěným územím a snížit tak zátěž obytných částí sídla, se zabývá pouze změna B22/15-0/Z v k.ú. Ivanovice,

která rozšířením plochy pro dopravu vytváří územní podmínky pro umístění okružní křižovatky v nynějším křížení ulic Řečkovická a Černohorská.

Žádná z řešených změn se nezabývá vymezením ploch či koridorů pro umístění veřejné dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu. Předmětem řešení „Změn ÚPmB 2019“ není vymezení územních rezerv

vysokorychlostní trati VRT, vytvoření územních podmínek pro obsluhu integrovaným dopravním systémem a založení systému P+R, ani rozvoj systému zásobování vodou z Vírského oblastního vodovodu. Tato témata

jsou řešena v souběžně pořizovaném novém Územním plánu města Brna.

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje vymezují na správním území města Brna plochy a koridory

pro rozvoj dopravní a technické infrastruktury a nestavební opatření nadmístního významu, plochy a koridory pro umístění nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů územního systému ekologické stability,

plochy a koridory územních rezerv. ZÚR JMK ukládají tyto plochy a koridory v územních plánech zpřesnit, územně je koordinovat a při řešení akceptovat kritéria definovaná v ZÚR JMK. Správní území města Brna

je dle ZÚR JMK dotčeno následujícími plochami a koridory:

(93) DS10 D1 Kývalka – Slatina, zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňových křižovatek

(97) DS12 D2 Chrlice II – Brno-jih, zkapacitnění včetně přestavby mimoúrovňové křižovatky

(101) DS14 D52/JT Rajhrad – Chrlice II (D2)

(119) DS24 Obchvat Chrlic, prodloužení II/152


(121) DS29 II/380 Tuřany, obchvat

DS33 III/15286 Brno, Slatina, obchvat (možné budoucí zařazení do tahu silnice II. třídy)

DS36 II/602 Bosonohy, obchvat

(128) DZ01 Trať č. 300 a 340 Brno – Vyškov – hranice kraje (Modernizace trati Brno – Přerov)

(130) DZ02 Trať č. 250 Tišnov – Brno, Řečkovice, optimalizace

(132) DZ03 Trať č. 240 Brno – Zastávka u Brna – hranice kraje, optimalizace s elektrizací a částečným zdvojkolejněním

(146) DZ10 Trať č. 340 Brno – Šlapanice – Veselí nad Moravou – hranice kraje, optimalizace a elektrizace

(155) DG01 Veřejný terminál s vazbou na logistické centrum Brno

(165) dálkový cyklistický koridor EuroVelo4

(166) dálkový cyklistický koridor EuroVelo9

(170) mezinárodní cyklistický koridor Cyklostezka Brno – Vídeň

(171) mezinárodní cyklistický koridor Jantarová stezka

(172) mezinárodní cyklistický koridor Pražská stezka

(178) krajské cyklistické koridory

(Brno –) Vranovice – Dolní Věstonice – Lednice – Břeclav – Lanžhot (– Kúty – Bratislava)

Brno – Tvarožná – Slavkov – Bučovice (– Uherská Hradiště – Starý Hrozenkov – Trenčín)

Brno – Tvarožná – Rousínov – Vyškov (– Prostějov)

Brno – Blansko – Skalice nad Svitavou – Letovice (– Svitavy – Česká Třebová – Ústí nad Orlicí)

Troubsko – Brno, Bystrc – Brno, Mokrá Hora – Brno, Soběšice – Adamov – Bílovice nad Svitavou – Brno, Líšeň – Šlapanice

Brno, Pisárky – Anenský mlýn – Moravské Bránice – Ivančice – Moravský Krumlov – Znojmo

Brno, Líšeň – Hostěnice – Kalečník

Brno, soutok Svitavy a Svratky – Lovčičky – Snovídky (– Koryčany), (hřbetem Ždánického lesa)

(217) TEP05 VTL plynovod Kralice – Bezměrov, úsek severně od Brna

(230) TET01 (JE Dukovany –) hranice kraje – Brno, horkovod z elektrárny Dukovany

(234) TV01 Vírský oblastní vodovod, větev Čebín – Hvozdec

(243) POP6 Opatření na vodním toku Bobrava

(247) POP10 Opatření na hlavních brněnských tocích

(261) plochy pro nadregionální a regionální biocentra

NRBC 30 „Podkomorské lesy“, RBC 231 „Baba“, RBC 215 „Bosonožský hájek“, RBC 243 „Cacovická Svitava“, RBC 210 „Černovický hájek“, RBC 1543 „Hády“, RBC 230 „Holedná“, RBC 1542 „Hornek“, RBC 214 „Pisárky“, RBC 238 „Soutok Svratky a Svitavy“, RBC JM09 „Sychrov“, RBC JM19 „Zadní Hády“, RBC JM10 „Žabovřesky“,

Plochy pro nadregionální a regionální biokoridory

K 128MH, K 129MB, K 129MH, K 132T, K 139MB, K 139MH, RK 1469, RK 1470, RK 1471, RK 1472, RK 1473, RK 1474, RK 1484, RK 1485, RK 1486, RK 1494, RK 1503A, RK 1503B, RK 1504A, RK 1504B, RK JM016, RK JM032

(265) územní rezervy RDS01 D43 Troubsko/Ostrovačice (D1) – Kuřim RDS01-A varianta „Bystrcká“

RDS01-B varianta „Bítešská“ RDS01-C varianta „Optimalizovaná MŽP“


(265) územní rezervy RDS05 D1 Slatina – Holubice, zkapacitnění včetně MÚK

(278) územní rezervy RDS08 Jihozápadní tangenta Troubsko (D1) – Modřice (D52/JT), společný úsek pro RDS08-A varianta „Modřická“ a RDS08-B varianta „Želešická“

(300) územní rezerva RDS32 Tuřany – Kobylnice, prodloužení II/152 územní rezerva RDS33 III/15278 Modřice, severní obchvat

(305) územní rezervy RDZ02 VRT Javůrek – Brno RDZ02-A varianta „Řeka“ RDZ02-B varianta „Petrov“

(309) územní rezervy RDZ04 Nová trať Brno, Slatinka – Brno, Brněnské Ivanovice, varianta ŽUB „Petrov“ RDZ04-A varianta „A“ RDZ04-B varianta „B“

(311) územní rezerva RDZ05 VRT Brno – Břeclav – hranice ČR/Rakousko (– Wien)

(315) územní rezerva RDZ07 Trať č. 260 Brno – Letovice – hranice kraje (– Česká Třebová), optimalizace

(321) územní rezerva RDZ10 Trať č. 300, optimalizace a zkapacitnění v úseku Chrlice – Sokolnice Vybranou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a protipovodňová opatření řadí ZÚR JMK mezi veřejně

prospěšné stavby, resp. veřejně prospěšná opatření. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje mimo to stanovují požadavky na vymezení a koordinaci záměrů nadmístního významu na správním území města

Brna. Ukládají řešit a koordinovat následující záměry:

(434) ZÚR JMK stanovují požadavky na územní vymezení a koordinaci níže uvedených záměrů dopravní a technické infrastruktury, nacházející se v administrativním území jedné obce, v územně plánovací dokumentaci dotčené obce, a to s ohledem na celkovou koncepci dopravní a technické infrastruktury a širší návaznosti na nadřazenou dopravní a technickou síť takto:

• Silnice I/41 Brno, Bratislavská radiála navazující na dálnice D2 v úseku do dálnice D1 (MÚK Brno-jih) na navrhovaný VMO.

• Silnice I/42, Velký městský okruh (VMO) v dosud nezrealizovaných úsecích ve všech sektorech, včetně všech souvisejících staveb a potřebných napojení sítě významných městských radiál.

• Železniční uzel Brno (ŽUB) sestávající z úseků tratí vnitroměstských a stávajících či navrhovaných tratí, zaústěných do uzlu z vnějšku, a to v celém rozsahu území města Brna, včetně všech souvisejících staveb, dopraven a dalších zařízení, v souladu s Usnesením vlády České republiky ze dne 1. července 2015 č. 525.

• Severojižní kolejový diametr (SJKD) jako centrálně umístěná regionální trať navazující na severu v prostoru Řečkovic na trať Brno – Havlíčkův Brod, na jihu v prostoru Starých Černovic na stávající trať Brno – Veselí n. M., dále využívající nové propojení do stávající tratě Brno – Přerov směr Chrlice.

• Terminál IDS Brno, Starý Lískovec jako součást IDS nadmístního významu.

Komentář: Žádná z řešených „Změn ÚPmB 2019“ se nezabývá vymezením ploch či koridorů pro umístění dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezením ploch pro realizaci komplexního systému

protipovodňových opatření, aktualizací a hájením územního systému ekologické stability nadregionální a regionální úrovně, ani vymezením územních rezerv k prověření záměrů nadmístního významu. Implementací

ZÚR JMK do územně plánovací dokumentace města Brna a řešením přeshraničních územních vazeb se zabývá

souběžně pořizovaný nový Územní plán města Brna. Lokality „Změn ÚPmB 2019“ přitom záměry nadmístního významu ze ZÚR JMK plně respektují a územně s nimi nekolidují („nedotčení ZÚR JMK“ bylo jedním z kritérií

pro zařazení do „Změn ÚPmB 2019“).


3. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Judikatura Nejvyššího správního soudu již v minulosti dovodila, že změna územního plánu, která řeší pouze

dílčí otázky regulace území, nemusí plnit všechny úkoly územního plánování. V každém případě

by se však odůvodnění opatření obecné povahy mělo alespoň stručně vyjádřit k tomu, které z úkolů územního plánování změna územního plánu řeší a jak a které z úkolů naopak neřeší a z jakých důvodů (viz rozsudek

Nejvyššího správního soudu ze dne 20.1.2010, č.j.1 Ao 2/2009-86).

V daném případě byly ve „Změnách ÚPmB 2019“ sledovány zejména tyto z cílů a úkolů územního plánování dle § 18 a § 19 stavebního zákona:

§ 18 odst. 1: Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

„Změny ÚPmB 2019“ reagují na potřeby využití území plynoucí z dlouhého časového úseku, který zahrnuje

návrhy na pořízení změny ÚPmB od roku 2003 až do dnešní doby, během kterého nedošlo ke změně ÚPmB v požadovaném rozsahu, aby byly řešeny aktuální potřeby vlastníků pozemků a staveb nebo městských částí

na využití území a na rozšíření výstavby. Stávající koncepce rozvoje Územního plánu města Brna není „Změnami ÚPmB 2019“ revidována ani podstatně měněna, ale pouze doplňována. Tímto je cíl naplněn.

§ 18 odst. 2: Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.

Účelné využití a prostorové uspořádání komplexně řeší stávající Územní plán města Brna, který naplňuje společenský a hospodářský rozvoj města. „Změny ÚPmB 2019“ dále rozvíjí (sledují a prověřují) potenciál

výstavby jako předpoklad pro zvyšování kvality života ve městě. Příslušné orgány vyloučily významný vliv

řešených změn ÚPmB na evropsky významnou lokalitu, jakož i potřebu posouzení vlivu koncepce změn ÚPmB na životní prostředí. Požadavek na zpracování „Vyhodnocení předpokládaných vlivů Změn ÚPmB 2019

na udržitelný rozvoj území“ nevyvstal (viz kap. 7. „Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní

prostředí“, kap. 8. „ Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona“ a kap. 9. „Sdělení, jak

bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 krajského úřadu zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly“).

§ 18 odst. 3: Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících z tohoto zákona a zvláštních právních předpisů.

„Změny ÚPmB 2019“ byly postupem podle stavebního zákona řádně projednány a posouzeny, a to s koordinací

jak zájmů soukromých reprezentovaných veřejností, tak i zájmů veřejných reprezentovaných především dotčenými orgány (viz kapitolu 13.1 „Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů“).

§ 18 odst. 4: Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

Přírodní, kulturní a civilizační hodnoty chrání platná územně plánovací dokumentace (v míře a podrobnosti

odpovídající účelu dokumentace) a „Změny ÚPmB 2019“ na tuto ochranu hodnot, jakož i ochranu územních hodnot, navazují. Nové stavební plochy (ve smyslu definice „zastavitelné plochy“) jsou navrhovány


až na základě vyhodnocení účelného využití zastavěného území (viz kap. 10. „Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch“).,

§ 18 odst. 5: V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, přípojky a účelové komunikace, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra; doplňková funkce bydlení či pobytové rekreace není u uvedených staveb přípustná. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace z důvodu veřejného zájmu výslovně nevylučuje.

Cíl je „Změnami ÚPmB 2019“ naplněn. Je třeba poznamenat, že se jedná o změny územního plánu, který byl zpracován a vydán podle předchozí právní úpravy (tj. před účinností zákona č. 183/2006 Sb.) Územní

plán města Brna založený v r. 1994 terminologicky plně neodpovídá současnému znění zákona. § 18 odst. 5 stavebního zákona však platí i pro nezastavěné území města Brna ex lege. Územní plán touto změnou nezavádí

ani omezení připouštěná ve větě poslední citovaného ustanovení; případné aktuálnější a systémově prověřené omezení bude řešeno v připravovaném novém Územním plánu města Brna.

§ 18 odst. 6: Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

Nezastavitelné pozemky jsou definovány v § 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona tak, že se jedná o pozemky v obcích, které nemají územní plán. Nejedná se tedy o projednávaný případ.

§ 19 stavebního zákona a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty,

Úkol je „Změnami ÚPmB 2019“ naplňován zejména prostřednictvím údajů z územně plánovacích podkladů, resp. územně analytických podkladů, které obsahují mimo jiné zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území

a jeho hodnot a další limity využití území dle § 26 stavebního zákona. Ochrana a rozvoj v území

jsou již zakotvena v platné územně plánovací dokumentaci. V podrobnostech viz kap. 6. „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení“.

b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území,

„Změny ÚPmB 2019“ nestanovují novou koncepci rozvoje území (jedná se pouze o dílčí změny), stanovenou

koncepci v platné územně plánovací dokumentaci respektují. V podrobnostech viz kap. 6. „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení“.

c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání,

Vyhodnocování potřeby změn v území a zohlednění veřejných zájmů je samotným jádrem zpracování změn

územního plánu. Jednotlivé změny podléhaly individuálnímu vyhodnocení a jsou pro svou různorodost obhájeny jak koncepčně, tak jednotlivě v textu odůvodnění. Při volbě věcných řešení byly zohledňovány

i ekonomické parametry (zejména z hlediska hospodárného využití veřejné dopravní a technické infrastruktury) – jsou volena řešení, která předpokládají dostupnost a návaznost na potřebnou infrastrukturu.

Vzhledem k rozsahu a povaze nepřinášejí „Změny ÚPmB 2019“ nové problémy a rizika.

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb a veřejných prostranství,

Úkol je „Změnami ÚPmB 2019“ dílčím způsobem naplněn. Ve vztahu ke stanovení architektonických a estetických požadavků na umísťování, uspořádání a řešení staveb, je nutno konstatovat, že platný ÚPmB

v zákonem dané podrobnosti (§ 43 odst. 3 věta druhá stavebního zákona) nereguluje výstavbu v natolik detailní míře podrobnosti. Estetické a architektonické hodnoty jsou chráněny v podrobnosti územního řízení,

při individuálním vyhodnocení navrhované zástavby. Urbanistické hodnoty jsou zajištěny alespoň vhodnou


skladbou funkčních typů a nastavením indexů podlažní ploch, případně uložením povinnosti zpracovat

(jako podklad pro navazující rozhodování) územní studii.

e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území a na využitelnost navazujícího území,

Podmínky pro provedení změn v území jsou stanoveny s ohledem na stávající charakter a hodnoty území

v platném ÚPmB. „Změny ÚPmB 2019“ zmíněné podmínky respektují.

f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci),

Úkol není „Změnami ÚPmB 2019“ řešen. Stávající ÚPmB nemá založen institut „stanovení pořadí změn v území

(etapizace)“ a ani není etapizace nově navrhována.

g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to především přírodě blízkým způsobem,

Úkol není „Změnami ÚPmB 2019“ řešen. Respektuje se koncepce založená platným ÚPmB.

h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn,

Platný ÚPmB kontinuálně předchází náhlým hospodářským změnám vymezováním rozvojových ploch, zejména

pro navrhované funkce smíšené a pracovních aktivit. „Změny ÚPmB 2019“ na tuto koncepci navazují.

i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury, pro kvalitní bydlení a pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu,

Úkol je „Změnami ÚPmB 2019“ naplněn. Po stránce funkčního řešení vymezovaných ploch s rozdílným

způsobem využití je pořizovanými změnami v největší míře navrhováno funkční využití pro bydlení. Navrhované

rozložení funkčního využití je reakcí zejména na bytovou situaci v Brně.

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území,

Úkol je „Změnami ÚPmB 2019“ naplněn. Při volbě věcných řešení jsou zohledňovány i ekonomické parametry

a jsou volena řešení, která předpokládají návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu.

k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany,

„Změny ÚPmB 2019“ tento úkol neřeší s výjimkou změny B61/15-0/Z situované v městské části Brno-Komín,

kterou se rozšiřuje rozsah využití plochy občanského vybavení pro potřebu Policie ČR a tím dochází k posílení

institutu ochrany obyvatelstva.

l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území,

Úkol je „Změnami ÚPmB 2019“ dílčím způsobem naplněn. Předmětem pořizovaných změn nejsou přímé

asanační a rekultivační zásahy, ale např. promítnutí požadavků na nová využití stávajících objektů plynoucí

ze znalosti místních potřeb.

m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,

Příslušné orgány vyloučily významný vliv „Změn ÚPmB 2019“ na předmět ochrany nebo celistvost evropsky

významnou lokalitu, jakož i potřebu posouzení vlivu koncepce na životní prostředí. Neuplatnil se tak požadavek

na zpracování posouzení změny ÚPmB na udržitelný rozvoj území.

n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů,

Úkol není řešen. Předmětem „Změn ÚPmB 2019“ není zásah do rozsahu ploch pro využívání přírodních zdrojů.

o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče.

Úkol je naplněn. Na zpracování „Změn ÚPmB 2019“ se podílel zpracovatelský tým složen z autorizovaných architektů, urbanistů, inženýrů a dalších odborníků. Všechny osoby, které se podílely na zpracování změn


disponovaly potřebnou odborností a kvalifikací a uplatňovaly profesní poznatky na úseku architektury, urbanismu, územního plánování, ekologie a památkové péče.

(2) Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

Příslušné orgány vyloučily významný vliv „Změn ÚPmB 2019“ na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality, jakož i potřebu posouzení vlivu některé ze „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí.

Neuplatnil se tak požadavek na zpracování „Vyhodnocení předpokládaných vlivů „Změn ÚPmB 2019“

na udržitelný rozvoj území“ (viz kap. 7. „Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí“,

kap. 8. „Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona“ a kap. 9. „Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 krajského úřadu zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé

požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly“).

Závěr: Ve „Změnách ÚPmB 2019“ je většina cílů a úkolů územního plánování naplňována. Naplňovány nejsou

jen ty cíle a úkoly územního plánování, které nebyly předmětem zadaných změn, nebo které jsou

nad podrobnost regulace územního plánu a jsou tak určeny jiným nástrojům územního plánování.

4. VYHODNOCENÍ SOULADU SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY

„Změny ÚPmB 2019“ splňují požadavky stanovené stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami.

Procesněprávní požadavky

O pořízení „Změn ÚPmB 2019“ rozhodlo Zastupitelstvo města Brna usnesením č. ZM8/0465 na zasedání

Zastupitelstva města Brna č. Z8/05 konaného dne 9. dubna 2019 na základě návrhu podle § 55a odst. 2

stavebního zákona. Pořízení proběhlo v režimu zkráceného postupu pořizování změny územního plánu v souladu s § 55a stavebního zákona, jehož dikce umožňuje pořídit změnu ve zkráceném postupu za podmínky,

že pořizované změny nevyžadují zpracování variant řešení, což nyní pořizované „Změny ÚPmB 2019“ splňují.

Pořizovatelem „Změn ÚPmB 2019“ je v souladu s § 6 odst. 2 stavebního zákona Magistrát města Brna, splňující

kvalifikační požadavky pro výkon územně plánovací činnosti kladené na úředníky obecních úřadů stanovené v § 24 odst. 1 stavebního zákona.

Postupem podle § 55a odst. 2 došlo ke zpracování návrhu „Změn ÚPmB 2019“ v rámci něhož pořizovatel zajistil

stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny k posouzení návrhu „Změn ÚPmB 2019“ z hlediska vlivů na životní prostředí podle zákona o ochraně přírody a krajiny (§ 55a odst. 2 psím. d) a stanovisko

příslušného krajského úřadu z hlediska posouzení vlivů návrhu „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (§ 55a odst. 2 písm. e). Krajský úřad Jihomoravského kraje,

jako příslušný orgán k vydání obou zmíněných stanovisek, ve svém stanovisku čj. JMK 48959/2019

ze dne 29.03.2019, které navazovalo na dříve vydané stanovisko čj. JMK 35724/2019 ze dne 11.03.2019, vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu a dále ve zmíněném stanovisku neuplatnil požadavek

na vyhodnocení vlivů „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí, čímž došlo k naplnění požadavků § 55a odst. 2 písm. d) a e) stavebního zákona.

Hmotněprávní požadavky

Základní hmotněprávní požadavky na věcná řešení územně plánovací dokumentace jsou stanoveny v § 18 a § 19 stavebního zákona a v § 3 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání

území. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování je obsaženo v samostatné kap. 3. „Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických

hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území“. Požadavky citovaných ustanovení podrobněji rozvedla judikatura správních soudů, která vznesla požadavek přezkoumatelné proporcionality věcných řešení;

principy proporcionality věcných řešení jsou obsaženy v kap. 6. „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení“.


Příloha č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci

a způsobu evidence územně plánovací činnosti stanovuje požadavek na obsah a strukturu textové a grafické části změny územního plánu. Textová část opatření obecné povahy je vydávána ve struktuře podle citované

přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Obsah odůvodnění je navíc doplněn o samostatné kapitoly požadavků plynoucích z § 53 stavebního zákona a § 172 správního řádu. „Změny ÚPmB 2019“ zakotvují nově institut

zpracování územních studií jako podmínky pro rozhodování v území. Jedná se o možnost, vyplývající z § 43

odst. 2 stavebního zákona, a územní plán ji ve své dosavadní podobě nevyužíval. Formální zakotvení institutu proběhlo formou odkazu na přílohu č. 3 „Vyhodnocení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách

v území podmíněno zpracováním územní studie“ Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna. Lhůty pro zpracování územních studií jsou stanoveny podle

priority jejich pořízení vzhledem k dočasné platnosti ÚPmB (pozbytí platnosti k 31. prosinci 2022). Pořizované

změny neobsahují podmínku pořízení regulačního plánu nebo uzavření smlouvy s vlastníky pozemků a staveb (dohoda o parcelaci) pro rozhodování o změnách v území. „Změny ÚPmB 2019“ nevymezují plochu nebo

koridor v podobě územní rezervy z důvodu nepotřebnosti tohoto řešení. Dále jsou vyznačeny změny v textu Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna po vydání „Změn ÚPmB 2019“. Koordinační výkres je zpracován v souladu s obsahem a strukturou vyžadovanou vyhláškou č. 500/2006 Sb. a zobrazuje jevy determinované řešením změn pro srozumitelnější

čitelnost výkresu.

Grafická část neobsahuje všechny výkresy ÚPmB, ale pouze výkresy „Změnami ÚPmB 2019“ měněné. Výkresy, kterých se změna ÚPmB nedotýká jsou: U3 Systém ochrany prostředí – Ekologické zóny, T1 Zásobování pitnou

vodou, T2 Zásobování užitkovou vodou, T3 Odkanalizování území, T4 Energetika – zásobování teplem, T5 Zásobování plynem, T6 Zásobování elektrickou energií, T7 Spoje, T8 Vodní toky, T9 Koordinace sítí

a D2 Koncepce cyklistické dopravy. Výkres širších vztahů je zpracován v měřítku 1 : 100 000, čemuž odpovídá

penzum zobrazovaných jevů ve výkrese, který neobsahuje veškeré informace kvůli srozumitelnější čitelnosti.

Zde je třeba uvést, že formálně právní stránka je v obecné rovině ovlivněna tím, že se jedná o změnu územního

plánu obce založeného podle předchozího stavebního zákona, a tím o kompilát dvou odlišných struktur: územní plán obce vydávaný podle „staré právní úpravy“ a změna územního plánu vydávaná podle nové právní úpravy.

S uvedenou skutečností souvisí terminologie, která již je v územním plánu založena a na jejímž podkladě zpracovatel územního plánu pracoval. Uvedená terminologie se plně nepřekrývá s terminologií používanou

novými právními předpisy (např. stavební zákon používá pojmy „zastavitelná plocha“ – územní plán pojem

„stavební plocha“, stavební zákon používá pojem „nezastavěné území“ – územní plán „nestavební plochy“, pojem „stabilizované plochy“ odpovídá zařazení ploch do „ploch podle stávajícího způsobu využití“ – § 3

odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., „návrhové plochy“ odpovídají zařazení ploch do „ploch podle navrhovaného způsobu využití“ – § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb.; „přestavbové plochy“ – § 43

odst. 1 stavebního zákona nejsou ve stávajícím územním plánu založeny). Tyto skutečnosti jsou dány tím,

že se jedná o změnu stávajícího územního plánu, který již je v původní struktuře a terminologii založen a v zadání nebyl požadavek na změnu založeného systému. Rovněž skladba výkresů je v územním plánu

založena a zpracovatel pracoval na jejím podkladě (je třeba poznamenat, že v opačném případě by projednávaná rozsáhlá změna pro účastníky řízení zcela přestala být srozumitelná).

V souladu s § 58 odst. 3 a § 189 odst. 1 stavebního zákona je na celém správním území města Brna

aktualizována hranice zastavěného území. Tato se promítá do výkresu Plán využití území, zavedeným stávajícím ÚPmB, a dalších výkresů ÚPmB, jelikož výkres základního členění území není součástí platného

ÚPmB a není „Změnami ÚPmB 2019“ zaváděn.

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území dále stanovuje v § 3 odst. 1 požadavek

na velikost ploch, cit.: „s ohledem na rozdílné nároky na prostředí se území člení územním plánem na plochy, které se s přihlédnutím k účelu a podrobnosti popisu a zobrazování v územním plánu vymezují zpravidla o rozloze větší než 2 000 m2“. Řešení projednávaných změn většinou doporučenou velikost zachovává,

ne však ve všech případech. V těchto výjimečných případech je to dáno už založením ÚPmB, kdy podoba založené regulace neumožňuje rozumné řešení ve větších plochách. Dikce uvedeného ustanovení ostatně

připouští použitím pojmu „zpravidla“ a v návaznosti na účel a podrobnost řešení i odchylnou velikost ploch. „Změny ÚPmB 2019“ respektují strukturu ploch s rozdílným způsobem využití tak, jak ji stanovuje současný

ÚPmB, která se od pojetí v § 4 až 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

liší, jak je rozebráno výše, a to zejména za splnění podmínek stanovených v § 3 odst. 4 a naplnění cílů a úkolů územního plánování (§ 3 odst. 1 citované vyhlášky).


5. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ZMĚN, VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ OBSAŽENÝCH V ROZHODNUTÍ ZASTUPITELSTVA O OBSAHU ZMĚN POŘÍZENÝCH ZKRÁCENÝM POSTUPEM, POPŘ. VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY, POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU, POKYNY PRO PŘEPRACOVÁNÍ NÁVRHU, POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU, S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ZMĚNY V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 55 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA

5.1 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Postup dle § 47 odst. 5 stavebního zákona, při kterém zastupitelstvo obce schválí zadání změn územního plánu nebyl použit, proto není zpracováno ani vyhodnocení splnění požadavků zadání.

5.2 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ OBSAŽENÝCH V ROZHODNUTÍ ZASTUPITELSTVA O OBSAHU ZMĚN

POŘIZOVANÝCH ZKRÁCENÝM POSTUPEM

Všechny „Změny ÚPmB 2019“ jsou pořizovány tzv. „zkráceným postupem pořízení“ dle § 55a stavebního

zákona. Vyhodnocení splnění požadavků obsažených v rozhodnutí Zastupitelstva města Brna o obsahu změn

je zpracováno pro každou změnu ÚPmB jednotlivě.

MČ Brno-Bohunice

B2/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Jihlavská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem stabilizace existující zeleně při ulici Jihlavské s významnou ochrannou funkcí proti hluku.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 1,5.

Komentář: Požadavek na stabilizaci (tj. vymezení samostatné funkční plochy) pásu existující zeleně při ulici Jihlavská byl sice prověřen, je ale vyhodnocen jako urbanisticky nevhodný a nesystémový. Pás vzrostlé zeleně

podél silnice II/602 se nachází převážně na pozemcích města Brna, proto lze ochranu zeleně na vlastních pozemcích zajistit vhodnějšími (flexibilnějšími) prostředky, než zakotvením nestavební plochy zeleně v ÚPmB;

ohrožení vzrostlé zeleně (ve smyslu plošného kácení) ze strany vlastníka pozemků nehrozí. Z aktuálních

„Hlukových map 2017“ (dostupných na portálu Ministerstva zdravotnictví) je zřejmé, že stávající hmota zeleně (na ploše o rozloze cca 1,3 ha, v pruhu o proměnlivé šířce od 35 m do 63 m) není sama o sobě dostatečně

účinnou protihlukovou bariérou. Nadlimitní hluk zasahuje skrz pás vzrostlé zeleně až za bytové domy v ulici Pod nemocnicí. Kombinace pásu zeleně s jiným (stavebně-technickým) protihlukových opatřením by byla

účinnější ochranou obytné zástavby před negativními účinky dopravy (hlukem, vibracemi). Proto je vhodné, aby lokalita změny B2/15-0/Z byla i nadále plochou stavební. Plochy městské zeleně jsou

dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města

Brna, cit.: „- jsou záměrně vytvořenou náhradou za původní přírodní prostředí, - jsou veřejně přístupné a slouží jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity". Podél frekventované sběrné komunikace (se 4 a více jízdními

pruhy) se vymezení samostatné plochy městské zeleně nejeví jako vhodné a není výstižné – přírodě blízký charakter vegetace a využití pro rekreaci, odpočinek pruh zeleně v těsné blízkosti frekventované komunikace

rozhodně neplní. Pro srovnání: Souběžně pořizovaný nový Územní plán města Brna, ve všech třech variantách

konceptu, navrhuje v řešené lokalitě stavební plochy. Ulice Jihlavská by dle urbanistické koncepce nového Územního plánu města Brna měla mít význam městské třídy a být oboustranně lemována zástavbou).


B3/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Lány, Čeňka Růžičky, Vyhlídalova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného stavu vedení komunikace. Komentář: Požadavek Obsahu změny je splněn. V lokalitě při ulici Vyhlídalova je dle skutečného stavu v území

(po úpravách veřejného prostoru) stabilizována trasa komunikace (v úseku mezi ulicemi Čeňka Růžičky a Bohuňova) a rozšířena plocha komunikací a prostranství místního významu tamtéž.

B4/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Lány

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby duchovně vzdělávacího centra a zpřesnění rozsahu rozvojových ploch Ústředního hřbitova.

Komentář: Požadavky Obsahu změny jsou splněny. V lokalitě při ulici Lány byla prověřena vhodnost území

pro rozvoj hřbitova a umístění duchovního centra. Je navržena změna funkčního využití, která umožní výstavbu kulturního centra a též pro rozšíření centrálního veřejného pohřebiště.


Prověřit možnost změny funkčního využití části areálu bývalé zahradnické školy (památkově chráněný objekt a park na pozemcích ve vlastnictví města Brna) za účelem vybudování sociálního bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Protože řešená část areálu bývalé zahradnické školy a Českého pomologického ústavu je znovu využívána jako školské zařízení, je možné funkční využití (oproti dosavadnímu

ÚPmB) rozšířeno a zobecněno tak, aby nebránilo ani nynějšímu užívání ani požadované přeměně na bydlení se sociální péčí - tzn. dosavadní stabilizovaná (úzce specializovaná) „plocha pro veřejnou vybavenost

– školství OS" se mění na stabilizovanou (obecněji definovanou) „plochu pro veřejnou vybavenost – všeobecný

veřejný účel O". Předepsaný podklad, tj. „Územní studie Bohunice, ul. Lány" (zpracovatel: Ing. arch. Barbora Jenčková, možnost využití pro změnu a (v části) pro rozhodování v území schválena dne 31.01.2018) byl

při řešení zohledněn.

B7/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Neužilova

Prověřit možnost změny významu funkční plochy ze stabilizované na návrhovou, tj. beze změny funkce, za účelem dostavby bloku Neužilova – Vohnoutova – Na pískách rodinnými domy. Komentář: Požadavek Obsahu změny je splněn. V jihozápadní části městského bloku (mezi ulicemi Neužilova,

Dlouhá, Na Pískové cestě a Vohnoutova) se mění význam funkční plochy čistého bydlení ze stabilizované na návrhovou. Změna významu plochy umožní dostavbu bloku (té jeho části, ve které jsou zatím jen garáže

a zahrady) – záměrem je výstavba rodinných domů. Součástí řešení je stanovení indexu podlažní plochy

(IPP 0,4).

B8/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Ukrajinská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů.

Komentář: Požadavek Obsahu změny je splněn. Po prověření skutečného využití bývalé obchodní jednotky v sídlišti (mezi ulicemi Ukrajinská a Lány) je navržena změna funkčního využití části plochy (ze stabilizované

plochy čistého bydlení BC na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO) a navýšen index podlažní plochy (na IPP 2,5). Změna má přispět k regeneraci a novému využití objektu.


MČ Brno-Bosonohy

B18/11-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Bosonohy, ul. Skalní

Prověřit možnost změny zvláštních ploch pro rekreaci na plochy pro zemědělskou výrobu PZ a plochu komunikace a prostranství místního významu.

Komentář: Požadavky Obsahu splněny. Prověřena část zvláštní plochy pro rekreaci v bývalém cihelném lomu v Bosonohách. Dle skutečného využití území (lokalita je využívána jako prodejní arboretum u zahradnické

firmy) je vymezena plocha pro zemědělskou výrobu PZ. Součástí řešení je zajištění územní ochrany pro odpovídající dopravní napojení (v trase stávající místní komunikace je vymezena plocha komunikace

a prostranství místního významu).

B 19/11-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k. ú. Bosonohy, ul. Křivánky

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy bydlení a komunikací a prostranství místního významu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Po prověření vhodnosti lokality na konci ulice Křivánky je navržena změna funkčního využití části plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální

rekreaci na plochu umožňující umístění staveb pro bydlení. Navržené uspořádání území vychází ze schválené

územní studie „Urbanistická studie Bosonohy II, Brno“ (zpracovatel: Arch. Design, s.r.o.; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2009). Součástí řešení je zajištění územní ochrany pro odpovídající dopravní

napojení (prodloužením a rozšířením stávající komunikace).

B5/12-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Bosonohy, ul. Jámy

Prověřit možnost změny funkční plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy bydlení.

Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila vhodnost vytipované lokality při ulici Jámy a navrhla změnu funkčního využití na plochu určenou pro bydlení. Návrhová stavební plocha navazuje na zastavěné území

(stabilizovanou plochu čistého bydlení). Součástí řešení je zajištění územní ochrany pro odpovídající dopravní napojení (prodloužením a rozšířením stávající komunikace).

MČ Brno-Černovice

B14/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Turgeněvova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření parkovacích míst u bytové zástavby.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Území je ponecháno (dle dosavadního ÚPmB) v nestavební stabilizované

ploše zemědělského půdního fondu.

Komentář: Požadavek iniciovaný městskou částí (už v roce 2009) byl prověřen, ale není řešen. Záměr, aby u sídliště na ulici Turgeněvova byla vymezena funkční plocha určená pro kapacitní parkoviště

je nekoncepční. Vymezením izolované stavební plochy pro dopravu (významná parkoviště) by byly porušeny

principy územního plánování (tzn. kompaktní uspořádání sídla; komplexní řešení s kapacitně vyhovujícím dopravním napojením) a zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu (tj. vymezením stavební plochy

uprostřed uceleného půdního bloku č. 5101 (dle Registru půd LPIS) by byla narušena organizace zemědělského půdního fondu a jeho obhospodařovatelnost). Lokalita vytipovaná ke změně je navíc dotčena nadzemním

vedením VN a jeho ochranným pásmem. Nedostatek parkovacích míst pro obyvatele sídliště Turgeněvova byl v nedávné době zčásti napraven vybudováním garáží vedle parkoviště mezi sídlištěm a železniční tratí.

Dle analytické části Strategie parkování v městě Brně (objednatel: Statutární město Brno; zhotovitel: Brněnské

komunikace, a.s.; datum: 01/2013) chybí v městské části Brno-Černovice 2 596 parkovacích míst pro rezidenty. Strategie ale navrhuje řešit deficit parkovacích míst v ulici Turgeněvova jen stavebními úpravami v uličním

prostoru. Pro srovnání: Souběžně pořizovaný nový Územní plán města Brna vymezuje plochy pro dopravu ve všech třech variantách konceptu – v podstatně větším rozsahu, než měla být prověřena změnou B14/15- 0/Z.


B15/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Spáčilova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy pro technickou vybavenost. Vzhledem ke změně technologie není již třeba v dané lokalitě tyto objekty stabilizovat a je možno je využít jiným způsobem. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila skutečné využití stabilizované plochy

pro technickou vybavenost – spoje TS na křižovatce ulic Spáčilova a Kotkova. S ohledem na technologický

posun je stanovené funkční využití plochy nepotřebné a ve vztahu k okolní zástavbě rušivé. Skutečné využití je odlišné (pošta, lékárna, ...). Funkční využití plochy se proto mění na návrhovou smíšenou plochu obchodu

a služeb SO, tzn. na plochu umožňující široké spektrum funkčního využití.

B17/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Charbulova

Prověřit možnost změny funkčních ploch v důsledku zrušení školy na plochy smíšené.

Komentář: Požadavek Obsahu změny je řešen odlišným způsobem – s ohledem na avízo městské části o neaktuálnosti požadavku (v ploše pro školství je i nyní Autistická škola) a též na investiční záměr města

(doplnit objekt o pobytové zařízení sociálních služeb) je navrženo odlišné funkční využití, než je v Obsahu změny požadováno. Ačkoli Obsah změn ukládá prověřit „plochu smíšenou", změna pouze upravuje funkční typ

plochy (z konkrétního na obecnější), tj. plocha pro veřejnou vybavenost – školství OS se mění na plochu

pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účel O. Objekt by tak měl nadále sloužit veřejné potřebě (má být rezervován pro všeobecný veřejný účel).

MČ Brno-Ivanovice

B6/12-II/Z MČ BRNO-IVANOVICE, k.ú. Ivanovice, ul. Pokorova

Prověřit možnost změny funkční plochy zemědělského půdního fondu na plochy bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn zčásti. Změna prověřila vhodnost tří vytipovaných pozemků v závěru ulice Pokorova pro výstavbu bydlení a pouze na dvou pozemcích navrhla stavební plochu určenou

pro bydlení. Okrajový pozemek je (z důvodu kolize s předepsanou urbanistickou studií a s limitem využití území) ponechán beze změny v nestavební ploše zemědělského půdního fondu. Navržená stavební plocha

navazuje na stabilizované zastavěné území. Předepsaný podklad, Urbanistická studie „Ivanovice-Řečkovice-Medlánky" (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena

dne 30.06.2009), je v řešení brána na zřetel.

B21/15-0/Z MČ BRNO-IVANOVICE, k.ú. Ivanovice, ul. Hřebíčkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby rodinných domů.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila možnosti využití enklávy nestavební plochy

(návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO na soukromých pozemcích) v závěru ulice Hřebíčkova a navrhla

její změnu na plochu všeobecného bydlení BO. Navržená stavební plocha je logickým doplněním sídla – využití území je ale významně omezeno. S limity (dosah hluku z dopravy, ochranné pásmo silnice) se bude nutné

vypořádat v navazujících řízeních.

B22/15-0/Z MČ BRNO-IVANOVICE, k.ú. Ivanovice, ul. Černohorská, Řečkovická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem upřesnění dopravního prostoru v křížení ulic Černohorská – Řečkovická. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila územní nároky zamýšlené okružní křižovatky

ulic Černohorská a Řečkovická. Pro rozšíření dopravního prostoru navrhla plochu pro dopravu.


MČ Brno-Jehnice

B25/15-0/Z MČ BRNO-JEHNICE, k.ú. Jehnice, ul. Lelekovická, ul. Plástky, ul. Rozhledová

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v lokalitě mezi ul. Lelekovická a Plástky za účelem dostavby rodinnými domy, popř. nízkopodlažními bytovými domy a dále vymezit plochy komunikací a veřejného prostranství pro zachování přístupu ke všem objektům.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) redukován. Změna prověřila vhodnost vytipované lokality v zastavěném území mezi ulicemi

Plástky a Lelekovická pro dostavbu rodinných domů či nízkopodlažních bytových domů. Většina lokality je stabilizována, nevyžaduje zásadní zásah do struktury či charakteru zástavby. Proto se řešení omezilo pouze

na volné pozemky u rozcestí, na kterých se část stabilizované plochy čistého bydlení BC mění na návrhovou

plochu všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 1,5. Podkladem pro řešení je dokumentace záměru městské části Brno-Jehnice (poskytnutá úřadem územního plánování jako podklad pro řešení).

B26/15-0/Z MČ BRNO-JEHNICE, k.ú. Jehnice, lokalita při ul. Plástky

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem vymezení stavební plochy v rozsahu pozemků využívaných jako zahrady u RD na ulici Plástky 3c, 3d, 3e.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila skutečné využití pozemků za ulicí Plástky a přizpůsobila mu funkční využití. Pozemky jsou zahradami u rodinných domů, proto jsou přiřazeny

do stabilizované plochy čistého bydlení BC.

MČ Brno-Jih

B43/11-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Komárov, ul. Kovářská-Plotní-Dornych

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch všeobecného bydlení na stabilizované plochy všeobecného bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila část městského bloku mezi ulicemi Kovářová-

Plotní-Dornych a s ohledem na skutečný stav území upravila význam stavební plochy (tzn. dosavadní

návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 1,2 mění na stabilizovanou stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení indexu podlažní plochy).

B11/11-II/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Zelná

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch bydlení na stabilizované plochy bydlení.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je ale redukován

tak, aby se nepřekrývalo s územím řešeným ve změnách B22/12-I/Z a B24/12-I/Z. Změna prověřila skutečný

stav území podél ulice Zelná a „stabilizaci" provedla jen v té části lokality, která vyhověla kritériím na „stabilizaci" (dle definice stabilizované plochy v Obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004

o závazných částech Územního plánu města Brna) a současně vyhovuje koncepci rozvoje v předepsaném podkladu tj. Územní studii „Rozvojové území Brno-jih - dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura,

design - studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011).

B21/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Zelná pozemek p.č. 229

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch bydlení na stabilizované plochy bydlení a zrušení části návrhu sběrné komunikace.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí rozsáhlé návrhové

stavební plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6 a je diagonálně proťata plochou

komunikací a prostranství místního významu, určenou pro umístění budoucí sběrné komunikaci se 2 nebo 3 jízdními pruhy).


Komentář: Požadavek „zrušit část navržené sběrné komunikace na pozemcích západně od ulice Zelné

v k.ú. Přízřenice (konkrétně je zmíněn pozemek p.č. 229) a část stavební plochy čistého bydlení (na přilehlých pozemcích) stabilizovat“ byl prověřen, ale není řešen. Posun navržené sběrné komunikace, jež má umožnit

obsluhu rozsáhlé rozvojové lokality Brno-jih je sice možný, nelze jej ale řešit samostatně dílčí změnou, bez ohledu na širší územní souvislosti. Úprava navrženého dopravního skeletu by si vynutila komplexní

přepracování rozvojové lokality, jak západně od změny B21/12-0/Z, tak východně od ní. Předepsaný podklad,

Územní studie „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), byl využit jako

podklad při prověření možnosti řešení. Celá lokalita leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci plochy je patrně veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních

ploch zasažených záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně

závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna (cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna.") Pozemky

v řešeném území nesplňují kritéria stabilizace, proto je nelze přiřadit do stabilizované plochy. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna,

v platném znění, je stabilizovaná plocha definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit ...", a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Pozemky v lokalitě změny B21/12-I/Z jsou součástí

zemědělského půdního fondu, převážně jsou užívány jako zahrady. Ze srovnání skutečného stavu území a funkčního využití stanoveného v dosavadním Územním plánu města Brna (jsou součástí návrhové stavební

plochy čistého bydlení BC) je zřejmé, že změnu stávajícího účelu a intenzity využití lze předpokládat – tzn. stabilizaci území nelze provést.

B22/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Zelná pozemek p.č. 238/1


Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn. Lokalita změny je navíc přičleněna k území změny B24/12-I/Z. Změna prověřila skutečný stav vytipovaných pozemků při ulici Zelná a provedla jejich „stabilizaci". Pozemky vyhověly kritériím

na „stabilizaci" (dle definice stabilizované plochy v Obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna) a současně nekolidují s koncepcí rozvoje v předepsaném

podkladu, tj. Územní studii „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura,

design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011). Stabilizací se míní úprava významu stavební plochy, aniž by byla změněna funkce (tzn. dosavadní „návrhová" stavební plocha

čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6 se mění na stabilizovanou stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení indexu podlažní plochy).



ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita změny B23/12-I/Z se zčásti překrývá s lokalitami změn B22/12-I/Z a B24/12-I/Z.

Její západní část je ponechána beze změny – nadále je (dle dosavadního ÚPmB) součástí rozsáhlé návrhové

stavební plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6. Její východní část je překryta řešením

změn B22/12-I/Z a B24/12-I/Z, které zastavěné pozemky po obou stranách ulice Hliniště stabilizují (tj. dosavadní návrhovou plochu mění na stabilizovanou plochu čistého bydlení BC bez indexu podlažní plochy).

Komentář: Požadavek stabilizovat část plochy čistého bydlení na pozemku p.č. 234/1 v k.ú. Přízřenice

(tzn. změnit význam plochy z návrhové na stabilizovanou) byl prověřen, ale není řešen. Požadovaný pozemek

nesplňuje kritéria stabilizace, proto jej nelze přiřadit do stabilizované plochy. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna je plocha stabilizovaná

definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...",


a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Pozemek p.č. 234/1 je součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: zahrada), je oplocen a není

zastavěn (stavba rekreačního objektu je umístěna na samostatném pozemku p.č. 234/2). Ze srovnání skutečného stavu území a funkčního využití stanoveného v dosavadním Územním plánu města Brna (pozemek

je součástí návrhové stavební plochy čistého bydlení) je zřejmé, že změnu účelu a intenzity využití lze předpokládat. Celá lokalita leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci

plochy je patrně veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních ploch zasažených

záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění

(cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna.") Předepsaný podklad, Územní studie „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus,

architektura, design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), nebylo možné při řešení určeného území využít. Územní studie navrhuje komplexní uspořádání dopravního

skeletu celé rozvojové lokality. Převzetí části (výřezu) územní studie do řešení změny B23/11-I/Z není možné (kvůli narušení územních vazeb). Změna B23/11-I/Z senemůže zabývat přepracováním dopravního řešení

v širších souvislostech (tj. nemá možnost hledat jiné možnosti obsluhy tak, aby pozemek p.č. 234/2 zůstal nedotčen)..

B24/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Hliniště


Komentář: Oba požadavky Obsahu změny splněny – do řešení se ale promítá pouze jeden z nich.

A) Po prověření skutečného stavu lokality při ulici Hliniště je část návrhové plochy čistého bydlení stabilizována; B) S využitím předepsaných podkladů (tj. územní studie) byla prověřena „možnost zachovat návrhovou plochu

na pozemku p.č. 851/2" – s výsledkem: Pozemek p.č. 851/2 zůstává i nadále součástí návrhové plochy čistého bydlení, neboť nesplňuje podmínky pro stabilizaci území a dle předepsaného podkladu, Územní studie

„Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design - studio, s.r.o.

(UAD- studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), má být na pozemku p.č. 851/2 vymezena komunikace nezbytná k obsluze části rozvojové lokality. Z uvedených důvodů je rozsah řešeného

území (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn.

B28/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, mezi ul. Kšírovou, Sokolovou a navrženým

prodloužením ul. K terminálu

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření ploch bydlení navazující na stávající zástavbu při ulici Kšírově.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je ponechána (dle dosavadního ÚPmB) v návrhové smíšené ploše

výroby a služeb s indexem podlažní plochy IPP 0,6 až 1,5.

Komentář: Požadavek „prověřit využití ploch za účelem rozšíření ploch pro bydlení" v návaznosti na zástavbu

v ulici Kšírova byl prověřen. Zhruba dvě třetiny řešeného území jsou již využity: V jižní části lokality je vybudován areál využívaný pro obchod, služby a drobnou výrobu. V severovýchodním kvadrantu řešené

lokality je povolena a probíhá výstavba výrobního objektu. Ve středním pruhu na západní straně je na pozemcích města realizován park. (Nevyužity tak jsou pouze městské pozemky na severu lokality.)

Změna funkčního využití této zbylé (zatím nevyužité) části lokality se jeví jako nevhodná – vymezení nové

funkce bydlení by vytvořilo tzv. „nevhodné sousedství" (ploch s nesourodým, potenciálně kolidujícím funkčním využitím). Dosavadní smíšená plocha je v území navržena s ohledem na dopravní řešení v území, smíšené

funkce v navazujícím území (obchodu, služeb, výroby) a okolní areály. Dle aktuálních „Hlukových map 2017“ (geoportál Ministerstva zdravotnictví) je celá prověřovaná lokalita výrazně zatížena hlukem z dopravy.


B29/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, nároží ul. Sokolovy a Hrdličkovy

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v důsledku zrušení školy na plochy bydlení navazující na stávající plochy bydlení.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Území je (dle dosavadního ÚPmB) ponecháno beze změny, i nadále

je stabilizovanou plochou pro veřejnou vybavenost – školství OS (bez určení indexu podlažní plochy IPP).

Komentář: Požadavek iniciovaný městskou částí byl prověřen, z důvodu neaktuálnosti ale není řešen. Budova

a pozemek školy byly v době podání podnětu nevyužity – zvažována byla adaptace na bydlení. V současnosti je objekt opět využíván pro školní výuku (v budově funguje ZŠ Scioškola), proto je změna funkčního využití

neaktuální. Plocha pro veřejnou vybavenost – školství OS je typem funkční plochy, kterou je nutno hájit pro specifické funkční využití, pro občanské vybavení zřizované ve veřejném zájmu.

B30/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, ul. Bednářova, ul. Sokolova

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem rekonstruování a rozšíření parku za kostelem při ul. Bednářově a rozšíření ploch rekreační zeleně za základní školou Bednářova. Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Změna reaguje na záměr městské části (rozšířit a revitalizovat

zeleň) a též na nový stav lokality za kostelem a základní školou v Horních Heršpicích, v níž byl vybudován park.

V souladu s předepsaným podkladem, tj. „Urbanistickou studií Horní Heršpice“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel & Pech; možnost využití pro změnu schválena: 30.06.2009) se proto na pozemcích

veřejně přístupné zeleně vymezují návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO a (s tímto záměrem nesouvisející) soukromé pozemky se přiřazují do ploch stabilizovaného čistého bydlení BC. Z téhož důvodu

je rozsah řešeného území (oproti zákresu v Obsahu změny) upřesněn – nejsou do něj zahrnuty pozemky

rodinných domů a stabilizované výroby (podél ulice Sokolova) a naopak řešené území je mírně rozšířeno o pozemek za kostelem (soukromý pozemek oplocené zahrady u rodinného domu není součástí veřejně

přístupného parku).

B31/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Vídeňská, na hranici s Modřicemi

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem umožnění dostaveb jednotlivých komerčních staveb v kombinaci výrobních služeb a obchodu. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila vhodnost dostaveb komerčních objektů

v jihovýchodní části stabilizované plochy pro průmysl PP při ulici Vídeňská. S ohledem na skutečné využití v řešeném území vymezila návrhovou smíšenou plochu výroby a služeb SV (přiřadila jí index podlažní plochy),

která požadované mísení funkcí (výroby, služeb a komerce) umožní. Obsluha zóny Vídeňská je zajištěna

ze silnice III/15277 (je vedena souběžně s D52). Negativní vliv na správní území sousední obce se nepředpokládá – změna pouze reflektuje skutečné využití území, v navazujícím území sousední obce

pokračuje zástavba s obdobným charakterem a využitím. Odůvodnění v širších vztazích je v samostatné kapitole 2.1. Řešení nebylo možné posoudit ve vztahu k záměru jihovýchodní tangenty, ve variantě

„Nulová – po ul. Vídeňská“ – relevantní podklady nebyly dodány.

B36/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, k.ú. Dolní Heršpice, lokalita ul. Vídeňská, dálnice D1

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch vyplývajících z Územní studie „Moravanské lány I“.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Změna upřesňuje uspořádání rozvojové lokality „Moravanské lány I“ vymezené v dosavadním ÚPmB dle předepsaného podkladu „Územní studie Moravanské lány I, Brno“

(zpracovatel: Urbanismus, architektura, design – studio, s.r.o. (UAD – studio); možnost využití schválena

dne 11.02.2015). Cílem je dosáhnout podrobnějšího členění lokality, upřesnit intenzitu využití území a prosadit příčné propojení rozsáhlé lokality (zajistit přístup k zastávce MHD). Pruh území podél ulice Vídeňská,

jenž je zasažen hlukem z dopravy na silnici I/52, je stabilizován (tj. význam návrhové smíšené plochy výroby a skladování se mění na plochu stabilizovanou). Řešení změny B36/15-0/Z se od zpracované územní studie

odchyluje, proto tuto územní studii nelze využít pro následné rozhodování o změnách v území územní studií.

(Územní studie zpracovaná v roce 2009 byla jako podklad pro rozhodování v území schválena až v roce 2015 – v mezidobí (kdy sloužila jen jako podklad pro probíhající změnu územního plánu) se stav lokality


zásadně proměnil. Řada soukromých pozemků, na nichž měla být umístěna veřejná infrastruktura, je čerstvě zastavěna řádně povolenými stavbami pro bydlení. Některé části územní studie proto nelze transponovat

do řešení změny ÚPmB – řešení změny je přizpůsobeno novým skutečnostem v území.)

B37/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Trnitá, lokalita ul. Masná

Prověřit možnost zrušení trasy stabilizované nefunkční vlečky, beze změny funkčního využití ploch.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna reaguje na skutečný stav v území a ruší trasu (již neexistující) železniční vlečky v bývalém areálu porážky. Ke změně funkčního využití ploch nedochází

– dotčené území je i nadále návrhovou a stabilizovanou stavební plochou výbory PV a návrhovou nestavební plochou krajinné zeleně všeobecné KV

B38/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Trnitá, k.ú. Komárov, ul. Dornych

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, které vyplývají z ÚPP „Revitalizace Staré Ponávky“ na základě projektu REURIS.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila možnost úprav v bezprostředním okolí toku Stará Ponávka a s využitím předepsaného územně plánovacího podkladu „Komplexní revitalizační studie Staré

Ponávky v rámci projektu REURIS" (zpracovatel: 1. Černopolní, s.r.o.; Atelier Fontes; možnost využití

pro rozhodování a pro změnu schválena dne 11.02.2015) navrhla změnu dosavadních stavebních ploch v blízkosti toku na plochu nestavební, což umožní zkvalitnit urbánní prostor a revitalizovat vodní tok. Rozsah

řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na území vyžadující změnu funkčního využití.

B203/15-0/Z BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, lokalita Nová Vodařská

Prověřit v lokalitě možnost uložení povinnosti zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování o změnách v území.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn, ale rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) zmenšen tak, aby nekolidovalo s výstavbou jižně od ulice Sokolova. Změna prověřila potřebu pořídit namísto již neaktuální „Urbanistické studie Horní Heršpice, Brno" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení

architektů Fixel & Pech; schválení možnosti využití pro změnu dne 30.06.2009) nový územně plánovací podklad

pro rozhodování. Požadavek shledala důvodným, a proto uložila povinnost zpracovat pro celou rozvojovou lokalitu „Nová Vodařská“ územní studii, která bude neopominutelným územně plánovacím podkladem pro

navazující rozhodování v území. Lhůta na pořízení nové územní studie i základní požadavky na její řešení jsou stanoveny v textové části, v kap. 8.

MČ Brno-Jundrov

B14/11-I/Z MČ BRNO-JUNDROV, k.ú. Jundrov, ul. Šeříková

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy čistého bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila aktuální stav území na okraji ulice

Šeříková a (na pozemcích zčásti zastavěných stavbami rodinné rekreace) vymezila návrhovou stavební plochu bydlení. Funkční uspořádání a intenzita využití území jsou přizpůsobeny navazujícímu území. Předepsaný

podklad, tj. Územní studie „Rekreační zóna Svratecké údolí" (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů

Fixel & Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2006) byl při řešení využit. Požadavku „bez dotčení lesních pozemků" nebylo možné vyhovět – stavební plocha je vymezena na části pozemku

určeného k plnění funkcí lesa (PUPFL). Míra dotčení PUPFL je minimalizována na bezprostřední okolí existující

stavby pro rodinnou rekreaci.


B17/11-I/Z MČ BRNO-JUNDROV, k.ú. Pisárky, ul. Veslařská

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy všeobecného bydlení za účelem výstavby objektů pro bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila vhodnost (především z hlediska limitů využití území) využití zbytkových pozemků zemědělského půdního fondu nad ulicí Veslařskou a navrhla na nich

stavební plochu čistého bydlení. Hodnotná urbanistická struktura podél ulice Veslařská je v řešení respektována

(výstavba v nově navržené ploše by měla zůstat v zákrytu – index podlažní plochy je nastaven na IPP 0,4). Předepsaný podklad „Studie možnosti využití lokality Juranka, Brno" (zpracovatel: Ing. ach. Jiří Fixel (Atelier

ERA); možnost využití pro nový územní plán schválena dne 01.07.2009) je pouze vzat na zřetel (je podkladem schváleným výhradně pro řešení nového územního plánu). Řešeným územím prochází kmenová stoka

splaškové kanalizace a je dotčeno tzv. ochranným pásmem lesa (leží ve vzdálenosti do 50 m od hranice

lesa) - limity využití území budou zohledněny při umístění staveb (tj. vymezení stavební plochy nebrání, budou zohledněny při umístění konkrétních staveb v navazujících řízeních).

B42/15-0/Z MČ BRNO-JUNDROV, k.ú. Jundrov, při ul. Sosnové a ul. Muškátové

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem výstavby rodinných domů.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila vhodnost vytipované zahrádkářské lokality

za ulicí Muškátovou pro bydlení. V území navrhla stavební plochy čistého bydlení BC a vymezila plochy komunikací a prostranství místního významu k obsluze území. Index podlažní plochy IPP 0,4 se shoduje

s okolními plochami – nízká intenzita využití území (v důsledku převahy volných, nezastavěných ploch, nejlépe zeleně) má zajistit nenarušení pohledově exponovaných svahů (tj. neformální prostorové hodnoty evidované

v Územně analytických podkladech města Brna). Předepsané podklady nebyly při řešení využity: Územní studie

„Studie možnosti využití lokality Juranka, Brno" (zpracovatel: Ing. ach. Jiří Fixel (Atelier ERA); možnost využití schválena dne 01.07.2009) lokalitu při ul. Muškátová neřeší a je územně plánovacím podkladem určeným

výhradně pro řešení nového územního plánu. Územní studie „Rekreační zóna Svratecké údolí" (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne

30.06.2006) doporučuje menší rozsah stavebních ploch bydlení. (Změna B42/15-0/Z připouští přímé sousedství obytné zástavby s chatovou lokalitou – územní studie naopak navrhuje zachovat distanci.)

B46/15-0/Z MČ BRNO-JUNDROV, k.ú. Jundrov, lokalita ul. Jasanová

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s ohledem na charakter stávající zástavby.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna prověřila aktuální stav lokality mezi ulicemi Jasanová

a Kopretinová (stávající stavby určeny pro bydlení, nezastavěné pozemky – zahrady) a s ohledem na skutečné

využití stávající zástavby přeřadila plochu do funkce bydlení – dosavadní stabilizovaná smíšená plocha obchodu a služeb SO se mění na návrhovou plochu bydlení všeobecného BO. Index podlažní plochy je nadále IPP 0,5.

MČ Brno-Kohoutovice

B3/11-I/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, lokalita „Stavební dvůr“

Prověřit možnost změn z územní studie „Kohoutovice-Stavební dvůr“.

Komentář: Požadavky obsažené v Obsahu změny byly prověřeny a z důvodu nevyužitelnosti předepsaného

podkladu nejsou řešeny. Navržené řešení vychází z Pokynu pořizovatale čj. MMB/0370167/2019 ze dne 04.09.2019, cit.: „Pokyn pro zpracovatele: ponechejte funkční využití dle platného ÚPmB, řešené území překryjte požadavkem na pořízení ÚS s řádně odůvodněnými novými skutečnostmi, proč nelze využít ÚS stavající a je nutno pořídit novou.“ Předepsaný podklad, tj. Územní studie „Kohoutovice – Stavební dvůr“

(zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne

09.03.2011) byl vyhodnocen jako nevhodný, především proto, že opomíjí důležité vazby v území a osnovu parcel, nereflektuje nové skutečnosti v území. Řešení změny B3/11-I/Z je zredukováno pouze na uložení

podmínky na zpracování nové územní studie, která důsledně prověří územní podmínky a navrhne jiné uspořádání lokality. Řešení změny B3/11-I/Z tak nenavrhuje žádné změny funkčního využití ani prostorového

uspořádání. Oproti požadavku Obsahu změny je řešené území (tj. rozsah území určeného k prověření novou


územní studií) zmenšeno (vyřazeny jsou okrajové části území, které jsou stabilizovány a nevyžadují změnu koncepce) a současně rozšířeno (o navazující území, ve kterém je nutné prověřit a řešit vazby a propojení).

Požadavky na zpracování územní studie jako nezbytného podkladu (včetně lhůty na její pořízení a základních požadavků na její řešení) jsou uvedeny v textové části, v kap. 8.

B50/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, ul. Bellova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je ponechána (dle dosavadního ÚPmB) ve stabilizované smíšené ploše obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,6).

Komentář: Požadovaná změna funkčního využití byla prověřena, ale při zpracování návrhu byla vyhodnocena jako bezpředmětná a neaktuální. Bývalé sídlištní centrum vybavenosti (mateřská škola, jesle) na ulici Bellova

má nového majitele a je adaptováno na sídlo obchodní firmy – bez potřeby změny ÚPmB. (Záměr umístit v objektu dům s pečovatelskou službou s doplňkovou vybaveností v parteru je neaktuální.)

B51/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, ul. Axmanova

Prověřit možnosti změn funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny zčásti. Po prověření skutečného stavu území je zřejmé, že změna

funkčního využití není u obchodní jednotky na sídlišti Kohoutovice (mezi ulicí Axmanova a Libušina třída) vhodná, protože objekt jako centrum lokální vybavenosti funguje. Obchodní jednotka je proto nadále smíšenou

plochou obchodu a služeb SO – mění se pouze význam plochy (tzn. je přeřazena ze stabilizované do návrhové plochy) a je navýšen index podlažní plochy celého objektu (na IPP 2). Navýšení indexu podlažní plochy umožní

využít potenciál lokálního centra – bez narušení charakteru území (objekt obklopený výškovými obytnými domy bude možné zvýšit, případně přistavět).

B52/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, ul. Svahová, ul. Řadová

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného stavu využití území.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Po prověření uspořádání zástavby podél ulic Řadová a Svahová je upraveno vymezení funkčních ploch tak, aby lépe vystihlo skutečný stav v území – pozemky místní

komunikace jsou řešeny jako plocha komunikací a prostranství místního významu, a naopak zahrady

u rodinných domů jsou vyčleněny z plochy krajinné zeleně všeobecné KV. Řešené území je oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny zmenšeno na tu část lokality, která vyžaduje úpravu hranic funkcí.

B53/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, k.ú. Pisárky, ul. Nad Pisárkami

(jihozápadně od hotelu Myslivna)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem budoucího využití pro všeobecný veřejný účel – veřejnou občanskou vybavenost.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Návrhová stavební plocha severně od ulice Nad Pisárkami, určená v dosavadním ÚPmB pro rozvoj zdravotnictví, byla prověřena (ve vztahu k investičnímu záměru,

iniciovanému městskou částí). Změna navrhuje mírné rozšíření stavební plochy a úpravu (zobecnění) funkčního využití všech návrhových stavebních ploch, tak aby v lokalitě mohl být realizován, buď zamýšlený penzion

pro seniory, nebo jiný všeobecný veřejný účel – vymezena je funkční plocha pro veřejnou vybavenost –

všeobecný veřejný účel O. (Rekreační využití veřejného charakteru by v takto široce nastavených podmínkách bylo akceptovatelné.)


MČ Brno-Komín

B23/11-II/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, ul. Bystrcká

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. V komplikovaném svažitém území nad ulicí Bystrcká byla prověřena vhodnost změny části chatové a zahrádkářské osady na rozvojovou lokalitu určenou především

pro bydlení. S využitím předepsaného podkladu, Územní studie „MČ Brno-Komín, lokalita Bystrcká“ (zpracovatel: Ing. arch. Barbora Jenčková, možnost využití pro územní plán schválena dne 18.10.2018),

jsou v lokalitě navrženy stavební plochy pro bydlení, pro smíšené funkční využití a pro vybudování dopravní

infrastruktury k obsluze území. Oproti orientačnímu zákresu (v Obsahu změny) je řešené území mírně rozšířeno o východní výběžek nezbytný k propojení lokality s ulicí Podlesí. Návrh řešení reaguje na koncepci rozvoje

sousedního území – navržená stavební plocha čistého bydlení BC propojuje rozvojové území určené taktéž pro bydlení (západně i východně od řešeného území), navržený systém dopravní obsluhy se napojuje

na existující komunikace (je zokruhován s ul. Bystrcká a ul. Podlesí). Registrovaný významný krajinný prvek

„Komínský lom" ani regionální biokoridor RK 1471 nejsou řešením dotčeny.

B10/12-I/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, u hřbitova – sever

Prověřit možnost změny části funkčních ploch ostatní městské zeleně, ploch pro dopravu na plochy komunikací a prostranství místního významu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. V prostoru mezi garážovým dvorem a severní hranicí hřbitova

v Komíně byla prověřena možnost vedení komunikace k rozvojové lokalitě „za hřbitovem", která je sice

navržena už v dosavadním ÚPmB, chybí jí ale odpovídající dopravní napojení. Vymezení nové plochy komunikací a prostranství místního významu vychází z předepsaného podkladu, Urbanistické studie „Napojení

obytné lokality u hřbitova – Brno, Komín" (zpracovatel: Atelier DoS, datum: 04/2002). Novou plochu bylo nutné vymezit na úkor části stabilizované plochy hřbitova ZH. Dotčení je minimální – jednotlivá hrobová místa

nejsou redukcí zasažena. Pieta místa nebude narušena. Plocha komunikací a prostranství místního významu

je vymezena v nezbytném rozsahu (tak, aby byl dodržen požadavek § 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb. na minimální šířku veřejného prostranství, jehož součástí bude pozemní komunikace).

B56/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, ul. Výholec


Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – řešené území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny)

mírně rozšířeno o dopravní napojení. Na zbytkových plochách nezastavěného území u rozvojové lokality

Výholec bylo prověřeno a je navrženo rozšíření stavebních ploch bydlení. Součástí je dopravní napojení (rozšíření plochy pro umístění komunikace s odpovídajícími parametry, v trase stávající účelové komunikace).

Řešení přihlédlo k Územní studii „Lokalita Výholec – prodloužení ulice Chaloupky“ (zpracovatel: Ing. arch. Barbora Jenčková; možnost využití pro územní plán schválena dne 18.10.2018) - na rozdíl od územní studie,

ale nevymezuje drobnou mozaiku různorodých funkčních ploch a namísto toho navrhuje propojení stavebních

ploch do souvislého rozvojového území tak, aby podrobnost uspořádání území odpovídala účelu územního plánu.

B58/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, ul. Vavřinecká (Farská zahrada)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch z důvodu připravované parkové úpravy v předmětném území. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Při řešení byl prověřen záměr městské části (realizovat a hájit

parkovou úpravu bývalé farské zahrady). Je navržena změna funkčního využití na plochu parků ZP, která ochrání nestavební charakter plochy.


B61/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, areál policie ČR při ul. Turistická

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy dle skutečného rozsahu pozemků aktivně využívaných pro potřeby Policie ČR.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeny předpoklady pro výstavbu v areálu využívaném Policií ČR a navržena změna funkčního využití části nestavební plochy zeleně na stavební plochu pro občanskou

vybavenost (pro potřeby policie) OB. Navržená stavební plocha je nevelkého rozsahu a je vymezena v rámci

areálu, proto nemůže mít významný vliv na rekreační potenciál sousední rekreační oblasti Baba.

B62/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, ul. Pastviny (u školy)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektu bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Po prověření aktuálního využití pozemků (uvnitř bloku) při ulici Pastviny je navržena změna stabilizovaných stavebních ploch (zčásti brownfield na ploše smíšené a zčásti

nevyužívané pozemky školy) na plochu určenou pro rozvoj bydlení. Navržený index podlažní plochy IPP 1,2 je odvozen z podkladů dodaných pořizovatelem (stavební záměr investora), je přizpůsoben navazující zástavbě

(hmotě a struktuře bytových domů při ulici Pastviny i veřejných budov školy) a umožní realizaci výstavby v obdobné urbanistické struktuře. Součástí řešení je vymezení plochy pro přístupovou komunikaci,

jak pro příjezd k budoucímu bydlení, tak (dle požadavku městské části) ke sportovnímu areálu od ulice

Absolonova. Přilehlá plocha hřbitova ZH není řešením dotčena – pieta pohřebiště nebude narušena.

B176/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, k.ú. Komín, lokalita Kozí hora, nad ul. Houškova, Štompil, Šaracova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení včetně řešení dopravního napojení na základě územní studie jako podmínky pro pořízení změny ÚPmB.

Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Žabovřesky.

B207/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, mezi ul. Palcary a Pod Mniší horou

Prověřit v lokalitě vložení dopravní obslužnosti (místních komunikací) v návrhových plochách bydlení na základě územní studie jako podmínky pro pořízení změny ÚPmB.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešení je (oproti požadavku Obsahu změny) zmenšen. V bývalé zahrádkářské lokalitě mezi ulicemi Palcary a Pod Mniší horou, která je v dosavadním ÚPmB určena

pro rozvoj bydlení, byla prověřena dopravní obsluha a posouzena potřeba na její posílení. S ohledem na skutečný stav (lokalita zpola zastavěna rodinnými domy, probíhá restrukturalizace území) je v řešení vymezena

pouze jediná plocha komunikací a prostranství místního významu – pro hlavní obslužnou komunikaci v trase

stávající účelové cesty v prodloužení ulice Pod Mniší horou. Protože předepsaná územní studie „Urbanistická studie Brno, Mniší hora – Chochola" (zpracovatel: Ing. arch. Vojtěch Mencl; možnost využití pro změnu

schválena dne 18.02.2015) byla sice zpracována už v roce 2006, ale nebyla využita k zajištění ochrany území (tj. nebyla prosazována při rozhodování o změnách v území), je pro řešení změny B207/15-0/Z

nepoužitelná – navržené trasy budoucích komunikací jsou zastavěny (novostavbami rodinných domů, ...).

MČ Brno-Královo Pole

B63/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Sadová, k.ú. Královo Pole, lokalita Kostelní zmola

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle „Územní studie Kostelní zmola“ za účelem umožnění výstavby objektů bydlení včetně dopravní obsluhy.

Komentář: Požadavky Obsahu změny prověřeny a v omezeném rozsahu splněny. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) redukován jen na východní část (podél ulic Kociánka,

Na Kopcích a Hamerláky) tak, aby rozvojové stavební plochy nepřeťaly krajinnou osnovu. Podél ulic Hamerláky

a Kociánka byly prověřeny územní podmínky pro intenzivnější využití území. Navrženy jsou úpravy a rozšíření ploch bydlení a doplnění systému dopravní obsluhy území. Předepsaný podklad pro řešení, tj. varianta A


„Územní studie Kostelní zmola“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 18.02.2015), byl využit v omezené míře. Protože předepsaná územní studie zcela

pomíjí „zelený horizont" i „zelený klín a krajinný komplex" (tj. prvky krajinné a urbánní osnovy stanovené v platném ÚPmB), změna B63/15-0/Z navrhuje odlišné řešení (plně respektující hodnoty definované a hájené

ÚPmB). Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna jsou prvky urbánní a krajinné osnovy vymezeny závazně, přičemž „zelené horizonty" jsou,

cit.: „jako linie nenarušitelné výstavbou nadzemních objektů", a „zelené klíny a krajinné komplexy", cit.: „jako nezastavitelná území města". Právě z důvodu nezastavitelnosti „zeleného horizontu“ bylo nutné razantně zmenšit rozsah lokality – nejsou do ní zahrnuty pomístní části Beníček a Kostelní zmola. Limity využití území

(dosah hluku z dopravy) a hodnoty v území (pohledový svah, pohledová plocha) budou posouzeny v navazujících řízeních (při znalosti konkrétních stavebních záměrů).

B64/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, lokalita ul. Božetěchova

Prověřit změnu funkčního využití ploch dle skutečného využití území.

Komentář: Požadavky obsahu změny prověřeny – řešené území (orientačně vymezené v Obsahu změny)

je zmenšeno, návrh je zredukován jen na nezbytné změny v území. S ohledem na aktuální stav území je pro zajištění územní ochrany pěšího přístupu k obytnému komplexu Kadetka vymezena plocha komunikací

a prostranství místního významu. Stabilizace části bloku (komplexu Kadetka) ani reverze stabilizované stavební

plochy zpět na plochu návrhovou (výstavba při ulici Metodějova probíhá nebo je již realizována) není řešena – zásah do nynější koncepce ÚPmB je nedůvodný. Předepsaný podklad „Územní studie Božetěchova"

(zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla); schválení možnosti využití pro změnu dne 26.02.2015) byl v řešené části území využit, zohledněna je první etapa územní studie. (Na rozdíl od změny B64/15-0/Z se územní studie

zabývá celým uličním blokem a změny v území odděluje do etap). Navržené řešení nemá na hodnoty evidované

v Územně analytických podkladech města Brna (ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, nemovitá kulturní památka „areál kartuziánského kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice", dochovaná historická

stopa původních sídel, solitérní církevní dominanta – věž kostela Nejsvětější Trojice) vliv. Jejich ochrana, stejně jako posouzení limitů využití území (např. hluk z dopravy) budou řešeny v navazujících řízeních (při znalosti

konkrétních stavebních záměrů).

B65/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Ponava, k.ú. Královo Pole, území mezi ul. Staňkova

– Poděbradova – Hrubého v prodloužení ul. Střední po ul. Hrubého – Dělostřelecká

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a navýšení IPP v souvislosti s revitalizací bývalého areálu ÚP závodů a navazujících návrhových smíšených ploch SO v řešeném území za účelem posílení funkce bydlení v lokalitě a vymezení celé trasy ul. Střední dle skutečného stavu a v pokračování od ul. U Červeného mlýna až po ul. Hrubého se zohledněním prověřovaných záměrů v území (vstup tramvaje z ul. Štefánikovy k významným městským sportovním aktivitám).

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – řešené území (orientačně vymezené v Obsahu změny)

je ale rozšířeno směrem na sever. Změnou je v území založeno (mimo jiné) prodloužení ulice Střední, která je významným doplněním uliční sítě v dané lokalitě. Urbanistická struktura této části Králova Pole (k.ú. Ponava)

je tvořena ortogonální mřížkou tvořenou severojižně orientovanými paralelními ulicemi Štefánikova,

Staňkova/Poděbradova, ulicí Střední, Sportovní a příčnými ulicemi Rybníček, Dělostřelecká, U Červeného mlýna, Reissigova a Hrubého. Doplnění prodloužení ulice Střední umožní dostavbu území městskými bloky

obvyklých rozměrů. V severní části řešené změny je s ohledem na urbanistický kontext navržena plocha BO, dále je prověřena možnost revitalizace bývalého areálu ÚP závodů a rovněž posílení funkce bydlení v přilehlém

území. S přihlédnutím k souběžně pořizované územně plánovací dokumentaci (změna ÚPmB B1/16-CM Areál Jaselských kasáren, nový ÚPmB) a k podkladu od pořizovatele (stavební záměr Ponava centrum, a.s.) je

západní část řešeného území určena pro přestavbu bývalého výrobního areálu na bydlení a s ním nekolidující

funkce. Východní část lokality je funkčně stabilizována (území je zastavěno, funkční a prostorové uspořádání lze považovat za cílové). Prodloužení ulice Střední (se zaústěním do ulice U Červeného mlýna) je vymezeno

jako plocha komunikací a prostranství místního významu pro stabilizaci páteřní obslužné komunikace. Záměr nové tramvajové linky vedené z ulice Štefánikova průrazem přes Jaselská kasárna (dle souběžně pořizované

změny ÚPmB B1/16-CM Areál Jaselských kasáren) není řešen – trasa není navržena, v šířce uličního prostoru

je ale vedení tramvajové linky možné (v souběžně pořizovaném novém ÚPmB je trasa tramvajové linky protažena až k areálu Ponava – je určena k prověření). Předepsaný podklad, Územní studie „Areál Ponava"

(zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel & Pech; možnost využití pro změnu i rozhodování schválena dne 05.04.2018), byl při řešení zohledněn.


B69/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Dobrovského – Jana Babáka – Tererova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy z důvodu umožnění nového polyfunkčního využití bývalého objektu telekomunikační společnosti. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno aktuální využití bývalého areálu telekomunikační

společnosti (nyní různorodé komerční a podnikatelské aktivity, zdravotnictví, služby) a vzhledem k potenciálu

rozvoje (negativa: omezení možnosti využití z důvodu hlukové zátěže z dopravy, pozitiva: dobrá dostupnost MHD, příležitosti: poptávka po rozšíření nabídky služeb a vybavenosti v širším navazujícím území) se dosavadní

stabilizovaná plocha pro technickou vybavenost - spoje TS v městském bloku ulic Hradecká, Dobrovského a Jana Babáka mění na smíšenou plochu obchodu a služeb SO.

B201/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Ponava, mezi ul. Botanická – Šumavská – Ptašínského – Chaloupeckého nám., (areál Centrum Šumavská)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a navýšení indexu podlažních ploch za účelem dostavby objektu bývalé továrny o další administrativní objekt (s parkováním pro celý areál v podzemních podlažích). Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Prověřena možnost změny využití administrativního Centra

Šumavská (bývalé továrny) a jeho předprostoru, který je využíván jako kapacitní parkoviště pro klienty centra.

V celém řešeném území je navržena změna funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO s vysokým indexem podlažní plochy IPP 4,0. V západní části lokality je vymezena tzv. plocha se zvláštním

režimem (ve smyslu kap. 6 Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna), ve které je uložena povinnost realizovat kapacitní podzemní

parkovánís nadkapacitou pro ostatní uživatele území (a to nejméně 100 parkovacích míst).

B208/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Ramešova, ul. Srbská

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy bydlení za účelem vymezení parkové zeleně v návaznosti na sousedící park. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití části vnitrobloku při ulici

Srbská – území je užíváno jako zahrada přístupná veřejnosti („Přírodní zahrada u Smrku"), jedná se výhradně

o pozemky ve vlastnictví města. Protože dosavadní plocha čistého bydlení BC nevystihuje skutečný charakter lokality a změna funkce (ze stavební plochy bydlení na plochu nestavební pro zeleň) umožní lepší ochranu

hodnot v území (památný strom, stávající zeleň je souvislým celkem s nejvýznamnější plochou zeleně města „Park Ramešova – Hlaváčkova"), je řešená lokalita vymezena jako stabilizovaná plocha městské

zeleně – plocha parků ZP.

B209/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Myslínova (hřbitov)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy zeleně dle skutečného stavu a potřeb využití území – předprostoru hřbitova Kostelní zmola.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena potřeba a navržena změna funkčního využití

nestavební plochy krajinné zeleně všeobecné KV u hřbitova v Králově Poli na plochu ostatní městské zeleně ZO. Záměrem městské části je realizace parkové úpravy v předprostoru hřbitova (včetně parkoviště

pro návštěvníky). Při řešení byl využit předepsaný podkladu „Studie II. etapy úprav předprostoru hřbitova v Králově Poli při ulici Myslínova, Brno" (zpracovatel: Atregia s.r.o., datum: 09/2016). Součástí řešení je posun

(zúžení) biokoridoru vedeného podél Ponávky – jeho funkčnost a spojitost není narušena. Charakter území (hodnoty evidované v Územně analytických podkladech města Brna) ani pieta přilehlého hřbitova nebudou

narušeny. Limity využití území (ochranné pásmo VN, ochranné pásmo železnice, ochranné pásmo letiště

Medlánky) budou posuzovány v navazujících řízeních.


B210/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Metodějova, ul. Kollárova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem doplnění rezidenční funkce a občanského vybavení do území – polyfunkční objekt. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena potřeba rozvoje školství a řešení deficitu parkovacích míst v řešeném území (obojí s negativním výsledkem) a navržena smíšená plocha obchodu a služeb SO.

Smíšená funkční plocha by měla podpořit oživení území a posílení rezidenční funkce. Index podlažní plochy

je přizpůsoben charakteru zástavby – umožní obdobnou intenzitu využití lokality (ne vyšší výšku zástavby než 5 NP). Navržené řešení respektuje hodnoty území – nemovitá kulturní památka „areál kartuziánského

kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice" při ulici Božetěchova ani nejvýznamnější zeleň „Božetěchův sad" nejsou dotčeny, nebudou narušeny. Limity využití území evidované v Územně analytických podkladech města Brna

budou posuzovány v navazujících řízeních při povolování stavebního záměru.

MČ Brno-Líšeň

B35/11-I/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Šimáčkova (u hřbitova)

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy čistého bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) mírně zvětšen tak, jak požaduje text Obsahu změny (cit.: „prověřte změnu využití funkční plochy v celém rozsahu funkční plochy ZPF-IR"). Prověřena vhodnost využít nevelkou rekreační lokalitu

na okraji Líšně (za hřbitovem) pro rozvoj bydlení. Protože zbytková nestavební plocha je ve skutečnosti využita (tzn. zastavěna zahrádkářskými a rekreačními chatami), je její zařazení mezi plochy stavební určené pro rozvoj

bydlení akceptovatelné – v celém rozsahu je proto vymezena návrhová plocha čistého bydlení BC. Součástí řešení je mírné zmenšení „zeleného klínu a krajinného komplexu“ tak, aby kopíroval okraj lesního

porostu – přírodě blízký charakter území ale bude zachován.

B37/11-I/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, centrální park „Rokle“

Prověřit možnost změny funkčních ploch pro dopravu, plochy smíšené výroby a služeb a plochy smíšené obchodu a služeb na plochy rekreační zeleně. Komentář: Požadavek Obsahu změny prověřen a zčásti splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu

zákresu v Obsahu změny) jednak zmenšen na severovýchodě a naopak zvětšen na jihozápadě tak,

aby do řešení byl zahrnut celý park Rokle. V severovýchodní části je (v Obsahu změny orientačně vymezené řešené území) zmenšeno o území již využité k jinému účelu (na pozemku ve vlastnictví města je nově

realizováno, resp. rozšířeno, kapacitní parkoviště pro potřeby obyvatel sídliště). V jihozápadní části je naopak (orientačně vymezené řešené území) zvětšeno dle skutečného rozsahu parku (ruší se nevyužitá stavební

smíšená plocha výroby a služeb SV). Změna ÚPmB, iniciovaná městskou částí (už v roce 2010), má umožnit kompletní realizaci záměru „Park Rokle". Protože plochy rekreační zeleně ZR jsou pro tento centrální park

v dosavadním ÚPmB již zakresleny, předmětem změny B37/11-I/Z je pouze jejich upřesnění, doladění

– ve dvou od sebe oddělených lokalitách (označených B37/11-I-A/Z a B37/11-I-B/Z), je navrženo jejich doplnění.

B7/12-II/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Kubelíkova – Houbařská

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu a plochy krajinné zeleně všeobecné na plochy bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zvětšen tak, aby bylo zajištěno odpovídající dopravní napojení rozvojového území. Prověřena

byla vhodnost lokality pro rozvoj a je navrženo doplnění (doposud nevyužité) plochy čistého bydlení BC

(s indexem podlažní plochy IPP 0,3) v prodloužení ulice Houbařská. Při západním i východním okraji lokality se doplňují plochy komunikací a prostranství místního významu a je přizpůsoben (doplněn) rozsah plochy

krajinné zeleně všeobecné KV. Využití řešeného území je výrazně ztíženo (v celé délce je dotčeno ochranným pásmem nadzemního vedení elektrické energie 110 KV), proto bude využito jen jako zázemí u budoucího

bydlení v jižní (navržené v dosavadním ÚPmB) stavební ploše bydlení BC.


B72/15-0/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Štefáčkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění umístění obchodních a servisních provozoven a administrativy v místě nevyužívaného objektu technické vybavenosti. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu o rozloze

0,9 ha v Obsahu změny) zvětšen tak, že předmětem transformace je celá funkční plocha pro technickou

vybavenost – spoje TS (o výměře 9 850 m2). Byla prověřena vhodnost adaptace objektů, které neslouží původnímu účelu (telekomunikace a spoje), a je navržena změna funkčního využití na návrhovou smíšenou

plochu obchodu a služeb SO (včetně nastavení indexu podlažních ploch IPP 1,0), jež rozšíří možnosti využití území a přispěje k revitalizaci lokality.

B79/15-0/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, tramvajová trať v lokalitě při ul. Jírova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení odpovídající funkční plochy v rozsahu pro potřebu stávající tramvajové tratě.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn, je zacílen jen na území vyžadující změnu funkce. Byl prověřen skutečný stav

území (tj. stávající tramvajová trať MHD) a je navrženo funkční využití, které odpovídá skutečnosti – v ploše

rekreační zeleně ZR je dle skutečného trasování tramvajové trati tzv. propsána plocha pro dopravu – tělesa dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu. Součástí řešení je zrušení drobné návrhové smíšené plochy

obchodu a služeb SO (s indexem IPP 2,0).

MČ Brno-Maloměřice a Obřany

B7/11-II/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Obřany, ul. Zázmolí

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn, je zacílen jen na území vyžadující změnu funkce. Byl prověřen skutečný stav území a je navržena změna funkčního využití dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu

na návrhovou stavební plochu čistého bydlení BC (včetně přiřazení indexu podlažní plochy IPP 0,2). Možnosti

využití řešeného území jsou významně omezeny. Přípustnost umístění staveb bydlení bude posouzena v navazujícím řízení.

B86/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, lokalita ul. Rázusova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení plochy obytného charakteru. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Byl prověřen skutečný charakter území v ulici Rázusova (zástavba

má rezidenční charakter) a je navržena změna využití návrhové stavební plochy výroby a služeb SV na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO. Index podlažní plochy je přizpůsoben okolním plochám

(tj. ponechán na IPP 0,5). Řešené území je zastavěno, změnou se pouze upřesňuje funkční využití tak, aby odpovídalo skutečnosti.

B89/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, Proškovo nám.

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem rozšíření mateřské školy. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen byl skutečný stav využití území a je sjednoceno funkční

využití pozemků mateřské školy na Proškově náměstí. Oplocené pozemky v předprostoru školky, využívané

jako zahrada mateřské školy, jsou přeřazeny z funkčních ploch ostatní městská zeleň ZO a z plochy komunikací a prostranství místního významu do návrhové plochy pro veřejnou vybavenost – školství OS.


B92/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Obřany, ul. Fryčajova, lokalita Soběšická

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem výstavby objektů k bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Byla prověřena míra využití rozvojové plochy kolem ulice Fantova

(již je zastavěna, vyčerpána) a v místě zahrádkářské lokality (mezi ulicí Fantovou a Obřanským potokem) navrženo její rozšíření. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu v jižní části plochy s objekty

pro individuální rekreaci se mění na návrhovou plochu čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,4).

Součástí řešení je doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu po obvodu lokality (umožní upravit již existující cestní síť do parametrů nutných pro obsluhu obytného území).

B93/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, ul. Jarní

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů bydlení. Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upraven: v severní části zmenšen (plochu krajinné zeleně je vhodné zachovat, neměnit) a rozšířen jihovýchodním směrem (kvůli požadované koordinaci se změnou B94/15-0/Z). Prověřeno současné

využití (plochy pro výrobu) nad obytnou zástavbou v ulici Jarní. Je navrženo funkční sjednocení celé lokality do návrhové plochy všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,5), což umožní její nekonfliktní

propojení, jak se sídlem (stabilizované plochy čistého bydlení BC kolem ulic Jarní a Švestková),

tak s transformačním územím Pod Hády (řešeno změnou B94/15-0/Z – nyní brownfield s rozestavěnými zdevastovanými stavbami). Navržené řešení je koordinováno s blízkou lokalitou změny B94/15-0/Z „Pod Hády",

která navrhuje adaptaci brownfield na bydlení. Podmínkou kvalitního bydlení je plnohodnotné zapojení do organismu města, proto je nezbytné, aby lokalita „Pod Hády" byla dopravně napojena i z nedalekých

Maloměřic, proto je součástí řešení změny B93/15-0/Z plocha komunikací a prostranství místního významu

propojující ulici Jarní s ulicí Pod Hády (dnes účelová komunikace v údolnici).

B94/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, lokalita Pod Hády

Prověřit možnost navýšení IPP v celé lokalitě za účelem bytové výstavby.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je zmenšen jen na měněné části (tj. stavební plochy v nichž se upravuje index podlažní plochy). Plocha pro dopravní obsluhu území je řešena

změnou B93/15-0/Z (sousední lokalita – řešení koordinováno). Změna prověřila aktuální stav území (rozsáhlá

lokalita brownfield je uzavřeným areálem s rozestavěnými zchátralými stavbami 4-5 NP; původní záměr administrativně-výrobního centra opuštěn - dosavadní ÚPmB podpořil možnost přestavby a revitalizace

vymezením návrhové plochy bydlení BO) a navrhla navýšení indexu podlažní plochy (z dosavadního IPP 0,3 na jihu a IPP 0,8 na severu) na jednotnou hodnotu IPP 1,2. Napojení a obsluhu lokality prověřila ve větší

podrobnosti Územní studie „Maloměřice – Pod Hády, Brno" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů

Fixel a Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2009) - tento předepsaný podklad byl při řešení zohledněn. Princip urbanistické koncepce nastiňuje územní studie, cit.: „předpokládá transformaci areálu na obytný celek. Ta se uskuteční, jak formou rekonstrukce stávajících objektů, tak formou celkové asanace a nové výstavby."

B224/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, ul. Obřanská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch určených pro hromadnou dopravu (DH) za účelem komerční občanské vybavenosti.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna, iniciovaná městskou částí Maloměřice a Obřany, která

požaduje vytvořit územní podmínky pro přestavbu parkoviště před areálem Teplárny. Byla prověřena potřebnost návrhové plochy pro hromadnou osobní dopravu DH v předprostoru teplárny a navržena změna

funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO, která umožní využít území

např. pro obchod, služby, administrativu.


MČ Brno-Nový Lískovec

B54/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k. ú. Nový Lískovec, lokalita Kamenný vrch

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle „Urbanistické studie Kamenný vrch II“.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Změna prověřila a navrhla efektivnější uspořádání východní části rozvojové lokality „Kamenný vrch II" – v centrální části rozšířila návrhové plochy bydlení, v dříve

navržených stavebních plochách upravila indexy podlažních ploch, aj. Podkladem pro úpravu je „Urbanistická studie Kamenný vrch II" (zpracovatel: Ing. arch. Tomáš Zlámal; možnost využití pro změnu schválena

dne 30.06.2009). Další (v Obsahu zmíněný) podklad „Územní plán zóny Kamenný vrch II – Nový Lískovec, Brno“ (zpracovatel: Ateliér DoS Dokoupil a společník, architektonická kancelář, v.o.s.; nabytí účinnosti

dne 01.04.1997) je využit jen omezeně. Rozsah řešeného území je (už v orientačním zákresu v Obsahu změny)

upřesněn tak, že na katastrální území Bosonohy a na katastrální území Kohoutovice nezasahuje.

B96/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, lokalita při ul. Jihlavská – Svážná


Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn na část lokality vyžadující změnu funkce. Změna prověřila skutečné uspořádání

(lokality při ulici Jihlavská a Svážná) a územní podmínky pro uskutečnění záměru městské části. S využitím podkladu dodaného městskou částí (ke stavebnímu záměru „Parkovací dům Nový Lískovec") upravila skladbu

funkčních ploch – již realizovaný sběrný dvůr při ulici Jihlavské vymezila jako stabilizovanou plochu

pro technickou vybavenost – likvidaci odpadů TO a pro zamýšlený parkovací dům vymezila návrhovou plochu pro dopravu – pro hromadné odstavné a parkovací garáže DG.

B211/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, ul. Petra Křivky, ul. Oblá

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem stabilizace plochy bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen požadavek městské části Nový Lískovec na stabilizaci

lokálního centra při ulici Oblá v panelovém sídlišti Kamenný vrch (tzv. „Centrum B") v rámci stabilizovaných ploch bydlení. Požadavek městské části je v řešení naplněn – dosavadní návrhová stavební smíšená plocha

obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,6) se mění na stabilizovanou stavební plochu čistého bydlení BC (bez indexu podlažní plochy).

B212/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, ul. Kamínky

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem stabilizace stávajícího využití plochy a zamezení intenzivní výstavbě.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen požadavek městské části Nový Lískovec na stabilizaci

lokálního centra pod ulicí Kamínky v panelovém sídlišti Kamenný vrch v rámci stabilizovaných ploch bydlení. Požadavek městské části je v řešení naplněn – dosavadní návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb

SO (s indexem podlažní plochy IPP 1,0) se mění na stabilizovanou stavební plochu čistého bydlení BC

(s indexem podlažní plochy IPP 0,7 – tj. shodným jako má navazující funkční plocha).

B213/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, ul. Rybnická – Pražská radiála

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy dle dopravně urbanistické studie „Rybnická – Pražská radiála“ (Ing. Jebavý, ADOS, III/2007). Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality. Změna, iniciovaná městskou částí, prověřila, v jaké míře lze do ÚPmB zapracovat dodaný podklad, tj. Dopravně urbanistickou studii „Rybnická – Pražská radiála"

(objednatel: Magistrát města Brna, OUPR; zpracovatel: Ing. Jebavý, Ing. arch. Rusín, Ing. arch. Wahla;

datum: 03/2003), a v souladu s ním navrhla úpravu uspořádání rozvojové lokality mezi ulicemi Rybnická


a Bítešská (tzv. Pražská radiála) z dosavadního ÚPmB (doposud není realizována). V rozvojovém území je upřesněno vymezení ploch komunikací a prostranství místního významu, doplněny jsou návrhové nestavební

plochy ostatní městské zeleně ZO (městská část klade důraz na zeleň u MŠ Rybnická) a jsou upřesněny návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO (jak jejich plošné ohraničení, tak indexy podlažních ploch).

MČ Brno-Ořešín

B20/11-II/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Drozdí

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy předměstského bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) zvětšen o jeden (zbytkový) pozemek tak, aby organizace území byla úsporná v nárocích

na obsluhu a obhospodařování území. Prověřena byla vhodnost vytipované lokality při ulici Drozdí pro rozvoj bydlení a je navržena změna funkčního využití z dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu

na návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Navržené funkční využití i intenzita využití (tj. index podlažní plochy) jsou stejné jako v ostatních rozvojových plochách

v Ořešíně. Součástí řešení je mírné zmenšení „zeleného klínu a krajinného komplexu“ tak, aby kopíroval okraj

lesního porostu – přírodě blízký charakter území bude zachován (předepsaný nízký index podlažní plochy ve stavební ploše zaručuje vysoký podíl volného území bez zástavby, resp. vyšší podíl zeleně).

B97/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova – jižní část

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby rodinných domů. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Byla prověřena vhodnost vytipované lokality při ulici Klimešova

pro rozvoj bydlení a je navržena změna funkčního využití z dosavadní (zbytkové) nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou plochu předměstského bydlení BP s indexem podlažní plochy

IPP 0,3. Navržené funkční využití i index podlažní plochy jsou shodné jako u ostatních rozvojových ploch v Ořešíně. Řešení je koordinováno se změnou B195/15-0/Z (na protější straně ulice Klimešova). Součástí je

upřesnění „zeleného klínu a krajinného komplexu“. Jeho výběžek je zmenšen tak, aby kopíroval hranici porostu

v nivě potoka.

B99/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, lokalita u lesa – sever

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem vybudování naučné stezky a dalšího rekreačního využití.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality. Změna, iniciovaná městskou částí, má umožnit

vybudování naučné stezky a doplnění krajinné zeleně – tím bude možné rozšířit vycházkovou trasu od klidové a rekreační zóny „Klimešova" (s dětským hřištěm, altánem, sportovním hřištěm a rekreační loukou) k lesu.

Prověřena a na vytipovaném pozemku (ve vlastnictví města) navržena změna funkčního využití z dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou nestavební plochu krajinné zeleně všeobecné

KV.

B101/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova, U Zvoničky 9

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch na plochy bydlení dle skutečného stavu. Jedná se o oplocenou zahradu k RD.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen skutečný stav území a jemu přizpůsobeno funkční využití – namísto dosavadní návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO jsou pozemky p.č. 263/1 a p.č. 270/2

v k.ú. Ořešín přičleněny do stabilizované plochy předměstského bydlení BP. Oba pozemky jsou zahradami u rodinných domů (tzn. jsou pod společným oplocením s RD, mají shodného majitele a jsou využívány

pro funkce související s bydlením). Městská část se záměrem změny ÚPmB souhlasila. Nejsou známy žádné

záměry (na realizaci veřejné zeleně na soukromých pozemcích), pro které by měla být návrhová plocha ZO i nadále hájena.


B102/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova – severní část

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch při severním konci ulice Klimešova za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen skutečný stav území a jemu přizpůsobeno funkční

využití – namísto dosavadní návrhové nestavební plochy rekreační zeleně ZR je sportovně-rekreační areál „Klimešova" na severovýchodním okraji Ořešína vymezen jako stavební zvláštní plocha pro rekreaci R. V lokalitě

je vybudován sportovní areál (tenisové kurty se zázemím) a dětské hřiště. Funkční využití lépe vystihuje charakter a účel území.

B103/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova č. 10

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení stavební plochy v rozsahu pozemků využívaných jako zahrady u RD na ulici Klimešova 10.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality (jižní polovinu jediného pozemku p.č. 220/1).

Prověřen byl skutečný stav využití a jemu je přizpůsobeno funkční využití plochy. Ačkoli pozemek p.č. 220/1

je pod společným oplocením s pozemkem rodinného domu, tvoří s ním jeden funkční celek, celý je zařazen do zastavěného území a je užíván obvyklým způsobem jako zahrada u RD (skleník, přístřešek pro garážování,

altán, tenisový kurt, trávník, sad, záhony), byl doposud rozdělen do dvou odlišných funkčních ploch: jeho jižní část byla zařazena do nestavební plochy zemědělské, severní část byla stabilizovanou plochou předměstského

bydlení BP. Změnou B103/15-0/Z se funkční využití celého pozemku sjednocuje – i jižní část je vymezena jako

stabilizovaná stavební plocha předměstského bydlení BP.

B195/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova, lokalita Nivky a Písky

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch zemědělského půdního fondu na plochy bydlení s cílem rozšíření výstavby v této lokalitě.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah území navrženého ke změně je dodržen, ale oproti

orientačnímu zákresu v Obsahu změny je pro celou rozvojovou lokalitu Nivky a Písky stanovena povinnost zpracovat územní studii. Dle požadavku městské části byla na jihozápadním okraji Ořešína prověřena možnost

rozšíření návrhových stavebních ploch bydlení. Změna B195/15-0/Z navrhuje doplnění rozvojové (ale dosud nevyužité) lokality Nivky a Písky o návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní

plochy 0,3). Protože je nezbytné, aby rozvojové území bylo řešeno komplexně jako celek, je následující

rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, která ve větší podrobnosti (než umožňuje ÚPmB) navrhne uspořádání území a jeho obsluhu. Navržené řešení je koordinováno

a nekoliduje s řešením změny B97/15-0/Z (na protější straně ulice Klimešova).

B196/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Jasná

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch zemědělského půdního fondu na plochy bydlení za účelem výstavby RD. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) zmenšen pouze na jediný pozemek vyžadující změnu funkce. Prověřen byl skutečný stav využití zbytkové nestavební plochy a je napravena nesourodost koncepce rozvoje – izolovaný (vmezeřený)

pozemek zemědělského půdního fondu nelogicky odděloval stabilizované zastavěné území a rozvojovou plochu

pro bydlení (na konci ulice Jasanová). Mění se na návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,4).


B215/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova (rest. U Pelikána)

Prověřit možnost změny funkčního využití části plochy komunikace dle skutečného využití území (vypuštění komunikace).

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen pouze na část jediného pozemku (p.č. 26/3) vyžadující změnu funkce. Prověřen

skutečný stav využití lokality v centrální části Ořešína. Dle požadavku (iniciovaného městskou částí) se ruší

nevelká plocha komunikace a prostranství místního významu, která byla zamýšlena jako (další) napojení centra Ořešína (od křižovatky u Pelikána) do navržené rozvojové lokality pro bydlení (v prodloužení ulice Na Buble)

– namísto zrušené plochy se území přiřazuje do stabilizované plochy předměstského bydlení BP. Řešený pozemek je situován v uliční zástavbě, je oplocenou zahradou u rodinného domu. Nové propojení

rozvojové lokality Na Buble skrz soukromou zahradu je s ohledem na výškový rozdíl těžko realizovatelné

a též nadbytečné.

B216/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, východně od ul. Drozdí (zahrádky)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení ploch pro individuální rekreaci dle skutečného stavu území.


v Obsahu změny) zmenšen jen na pozemky s rekreačními domky. Prověřen byl skutečný stav a územní podmínky zahrádkářské lokality na jihu Ořešína. Území je zahrádkářskou lokalitou a je využíváno pro pobytovou

rekreaci – dle požadavku městské části je funkční využití přizpůsobeno skutečnému stavu území, proto je západní část nestavební plochy zemědělského půdního fondu, ve které jsou vybudovány (a v katastru

nemovitostí zapsány stavby), nově vymezena jako nestavební plocha zemědělského půdního fondu s objekty

pro individuální rekreaci.

MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora

B24/11-II/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE a MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, ul. Měřičkova

Prověřit možnost změny funkčních ploch pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví na plochy bydlení a úprava IPP. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality. Bylo prověřeno stávající využití budovy a souvisejících

pozemků při ulici Měřičkova, které jsou v dosavadním ÚPmB vymezeny jako plocha pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ. Objekt bývalého zdravotnického zařízení (polikliniky) není využíván

k původnímu účelu, proto je navržena změna funkčního využití na návrhovou stavební plochu čistého bydlení BC. Navržené funkční využití umožní adaptovat objekt pro nový účel – bydlení a s ním související funkce.

B104/15-0/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE A MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, nároží ul. Prumperk

a Terezy Novákové

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečně zrealizovaného napojení ul. Prumperk do ul. T. Novákové a stávajícího využití při restauraci Na Špici.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality. Prověřen byl skutečný stav lokality Na Špici

u křižovatky ulic Prumperk a Terezy Novákové (je po rekonstrukci veřejného prostoru) a jemu je přizpůsobeno

uspořádání funkčních ploch – dle skutečného stavu území je upřesněn rozsah stabilizované plochy čistého bydlení BC a jsou doplněny plochy komunikací a prostranství místního významu. Dosavadní návrhová plocha

parků ZP se ruší – rozloha volného prostranství (na nároží ulic) je nepostižitelná územním plánem (proto je prostranství přiřazeno do stabilizované stavební plochy).


B108/15-0/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE a MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, nad ul. Lacinova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněny. Prověřena byla vhodnost východní části zahrádkářské lokality na vrchu K Západi (tj. nad ulicí Lacinova) pro rozvoj bydlení a dle předepsaného podkladu Územní studie

„Lacinova – K Západi" (zpracovatel: Ing. arch. Františák, možnost využití schválena dne 25.10.2018) jsou navrženy změny funkčního a prostorového uspořádání lokality na tzv. „méně intenzivní předměstí

Řečkovic". Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci

se tak mění na návrhové stavební plochy čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,6) a na plochu komunikací a prostranství místního významu pro zajištění územní ochrany tras komunikací nezbytných

k obsluze území. Oplocený areál vodojemu (v ÚPmB je plochou pro technickou vybavenost – vodovod TV) není v řešení dotčen. Podmínky pro zajištění nezbytné obsluhy území komplikuje geomorfologie území a okrajová

poloha lokality – řešení se opírá o podrobné prověření v územní studii. Závěry územní studie byly

implementovány do řešení změny B108/15-0/Z. Páteřní komunikace je vedena v prodloužení ulice Terezy Novákové (přestože přednostně využívá pozemky ve vlastnictví města Brna, částečně zasahuje

i na pozemky jiných osob) – navazující komunikace budou zklidněné (trasovány jsou napříč parcelami, zhruba kolmo na ně).

MČ Brno-sever

B26/11-I/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Cacovická-Soběšická

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu a návrhových ploch čistého bydlení na stabilizované plochy čistého bydlení.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn tak, aby nebyla zasažena stabilizovaná území nevyžadující změnu. Prověřena byla

vhodnost lokality uvnitř bloku mezi ulicemi Soběšická, Cacovická, Provazníkova a Míčkova pro výstavbu bydlení. S přihlédnutím k předepsanému podkladu, tj. Územní studie „Husovice, ul. Soběšická" (zpracovatel:

Ing. arch. Kaštánková, možnost využití pro změnu ÚPmB schválena dne 22.08.2018), je navržena změna

funkčního a prostorového uspořádání převážně pro bydlení. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu a okrajové části stavebních ploch (v zahradách rodinných domů) se mění na návrhovou stavební

plochu čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,3), plochy komunikací a prostranství místního významu (k zajištění a hájení vstupů do území) a návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO

a zeleně parků ZP (v návaznosti na park – k ochraně přírodních hodnot Husovického ostrohu). Předpokladem výstavby bydlení je zajištění dopravní obsluhy k lokalitě – plochy komunikací a prostranství místního významu

jsou navrženy na pozemcích jiných vlastníků (všechny možnosti dopravního napojení lokality důkladně

prověřila uvedená územní studie – vymezené vstupy do území byly vyhodnoceny jako nejvhodnější). Součástí řešení je rozšíření ploch veřejné zeleně, které mají zkvalitnit prostupnost územím (od Tomkova náměstí

směrem na Husovický ostroh) - plocha zeleně parků ZP navazuje na parkovou zeleň Husovického ostrohu, plocha ostatní městské zeleně ZO má plnit funkci izolační a zmírnit negativní vliv hluku z dopravy. Vymezení

ploch zeleně se mírně odlišuje od řešení v územní studii – řešení změny zohledňuje parcelaci, stávající zeleň a

dotčení soukromých pozemků.

B27/11-I/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Soběšická-Skryjova

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy čistého bydlení.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn tak, aby nebyla zasažena stabilizovaná území nevyžadující změnu. Byla prověřena

vhodnost svažité lokality uvnitř bloku mezi ulicemi Soběšická, Cacovická a Skryjova pro výstavbu, a je navržena změna lokality na bydlení. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu se mění na návrhovou

stavební plochu čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,3), plochy komunikací a prostranství místního významu (k zajištění a hájení vstupů do území) a v malém severním výběžku na návrhovou nestavební

plochu krajinné zeleně všeobecné KV. Vzhledem ke komplikované konfiguraci terénu a vrstevnicové parcelaci

v území je využití celé lokality podmíněno zpracováním územní studie, která prověří a navrhne podrobné uspořádání obytného území a způsob jeho obsluhy veřejnou infrastrukturou.


B13/12-II/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice, ul. Weissova

Prověřit možnost změny stabilizované funkční plochy pro lesnickou výrobu na stabilizovanou plochu bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen skutečný rozsah provozu lesnické výroby u hájenky (ve vlastnictví Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno) v Soběšicích a s odkazem na skutečný stav

území navržena změna části dosavadní stabilizované stavební plochy pro lesnickou výrobu PL na stabilizovanou stavební plochu čistého bydlení BC (bez indexu podlažní plochy). Navržené řešení není v souladu s platnou

podrobnější územně plánovací dokumentací, tj. „Územním plánem zóny Soběšice" (zpracovatel: Urbanismus,

architektura, design – studio, s.r.o. (USD-studio); nabytí účinnosti: 19.03.1998) - po nabytí účinnosti „Změn ÚPmB 2019" bude uplatněno ustanovení § 71 odst. 4 stavebního zákona, cit.: „Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu ... s následně vydaným územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu, které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací ..."

B110/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice ul. Zeiberlichova, lokalita Vinohrádky

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem využít území k rodinnému bydlení.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí nestavební plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci.

Změnu B110/15-0/Z iniciovalo občanské sdružení, které usiluje o přeměnu vybrané části zahrádkářské a chatové lokality Vinohrádky na plochu určenou pro rozvoj bydlení. Prověřeno aktuální využití řešeného území

(tj. střední třetiny chatové lokality Vinohrádky situované na mírném jižním svahu Ostré horky. Je rozčleněna na jednotlivě oplocené řemenité pozemky, na kterých jsou realizovány, jak stavby pro rodinnou rekreaci

(evidovány v katastru nemovitostí), tak podstatně větší stavby zjevně sloužící k bydlení (v katastru nemovitostí nezapsány). Obsluhu území zajišťuje účelová komunikace se zpevněným povrchem vedená po jižní hranici

řešeného území) a územní podmínky pro rozvoj bydlení (řešené území je zatíženo významným limitem využití

území – ochranným a bezpečnostním pásmem vysokotlakého plynovodu, není v něm realizována veřejná dopravní a technická infrastruktura v parametrech potřebných k obsluze lokality bydlení, tj. veřejné

prostranství jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemky, oddílná kanalizace). Protože rozvoj řešeného území je vytržen z kontextu (tzn. protější dolní strana chatové lokality ani horní strana chatové

lokality nejsou předmětem řešení – nadále by byly nestavebními plochami, rozvojová plocha bydlení,

která má být propojkou mezi sídlem Soběšice a nyní řešenou částí Vinohrádek, není doposud zastavěna a využita, ač v platném ÚPmB je návrhovou stavební plochou do roku 1994; tzn. řešené území není

bezprostředně navázáno na zastavěné území), neumožňuje komplexní udržitelný rozvoj území a narušuje cíle územního plánování (zejména účelné a hospodárné využití stavebních ploch a veřejné infrastruktury, ochrana

nezastavěného území, soulad soukromých a veřejných zájmů). Pro srovnání je vhodné dodat, že v souběžně

pořizovaném novém Územním plánu města Brna je lokalita řešena odlišným způsobem – v jedné variantě konceptu je součástí rozsáhlé rozvojové lokality pro bydlení (tzn. je komplexně řešeným rozvojovým územím),

ve dvou dalších variantách konceptu je ponechána jako plocha zahrádek (tento nestavební charakter doporučily zachovat, jak orgán ochrany ZPF, tak orgán ochrany přírody).

B112/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, mezi ul. Okružní a ul. Slavíčkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem zachovat parkovou úpravu. Plocha je zatravněná a slouží k pořádání různých společenských akcí. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen požadavek městské části na zachování volného

prostranství dosud nevyužité návrhové stavební plochy (smíšená plocha obchodu a služeb SO a plocha pro dopravu – hromadné odstavné a parkovací garáže DG) mezi ulicemi Slavíčkovou, Okružní a tramvajovou

tratí. Následně navržena změna funkčního využití na nestavební plochu ostatní městské zeleně ZO.

Tím je zakotvena ochrana nynějšího nestavebního využití lokality. Všechny pozemky v řešeném území jsou ve vlastnictví města.


B113/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice, ul. Melatín, ul. Dohnalova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby dvou rodinných domků.

Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena možnost přestavby dosavadní stabilizované stavební plochy předměstského bydlení BP (bez indexu podlažní plochy) na konci ulice Melatín v Soběšicích a (s ohledem

na stavební záměr výstavby 2 rodinných domů) navržena změna funkčního využití na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,4). Řešené území je tímto přeřazeno

z (funkčně a prostorově) stabilizovaného území do rozsáhlé rozvojové lokality na jihovýchodě Soběšic

– charakter zástavby musí být shodný se zbytkem rozvojového území. Dle Územně analytických podkladů města Brna je řešená lokalita zasažena ochranným a bezpečnostním pásmem VTL plynovodu. Dle předpokladu

provozovatele bude při (plánované) rekonstrukci VTL plynovodu, možné zmenšení rozsahu ochranného a bezpečnostního pásma VTL plynu – část lokality by pak bylo možné využít pro umístění rodinných domů.

B114/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice, ul. Weissova, u lesa

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem dokončit projekt „PONY RANČ“.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena byla vhodnost vytipované lokality na severu Soběšice pro dokončení projektu „PONY RANČ". Jsou navrženy změny dosavadní nestavební plochy zemědělského

půdního fondu na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R a části nestavební plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa na komunikace a prostranství místního významu. V řešení byla zohledněna

anabáze postupné realizace záměru (od roku 2003) během, které došlo ke změně právních předpisů

(jež dokončení projektu zablokovaly) – v lokalitě je navržena stavební plocha, která umožní umístění, jak staveb pro chovatelství koní, tak souvisejícího sportovně-rekreačního zázemí. Součástí řešení je vymezení

plochy pro nezbytné dopravní napojení areálu – navržená plocha pro přístupovou komunikaci je vymezena v trase nynějšího přístupu po lesní cestě na pozemcích p.č. 1297/1 a p.č. 1292 v k.ú. Soběšice (lesní pozemky

ve vlastnictví Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno).

B115/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, Divišova čtvrť

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch na základě připravovaných aktivit a reálných možností využití.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny zčásti – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn jen na měněné části lokality; požadavek na prověření plochy pro veřejnou vybavenost je nekonkrétní a v důsledku nevhodný. Prověřen byl charakter okrajové části Divišovy čtvrti

a nástupního prostoru do údolí u Antoníčka a (s odkazem na zamýšlený charakter území - dle iniciativy obyvatel

Divišovy čtvrtí a městské částí) je navržena změna dosud nevyužitých návrhových stavebních ploch, tj. smíšené plochy obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,8) na nároží ulic Hvozdíková a Žilkova a smíšené

plochy výroby a služeb SV (s indexem podlažní plochy IPP 1,0) mezi ulicí Trtílkovou a železniční tratí, na návrhové nestavební plochy rekreační zeleně ZR. Navržená funkce, resp. funkční typ, reflektuje skutečný

stav území (prudké svahy s porosty listnatých stromů a keřů) a lépe vyhovuje zamýšlenému využití území

(tj. městská zeleň a nepobytová rekreace). Součástí řešení je vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu v blízkosti řadových garáží při ulici Trtílkova. Dva okrajové pozemky na konci ulice

Hvozdíková přináleží svou funkcí k ploše bydlení. Řešení se nezabývá vymezení plochy pro veřejnou vybavenost – jelikož v dosavadním ÚPmB je (v ulici Trtílkova) plocha pro veřejnou vybavenost již vymezena, není další

stavební plocha pro veřejnou vybavenost vymezena (v sevřeném území s přírodě blízkým charakterem

je vymezení další stavební plochy bez konkrétního určení nevhodné).

B116/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Provazníkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby multifunkčního objektu včetně způsobu dopravního napojení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena vhodnost funkční přestavby areálu u vjezdu

do Husovického tunelu a navržena změna části stabilizované plochy výroby a služeb SV na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO. Úprava funkčního typu smíšené plochy umožní využít lokalitu pro umístění

multifunkčního objektu. Navržený index podlažní plochy IPP 1,5 zohledňuje blízkou přírodní dominantu „Husovický ostroh", přihlédlo k intenzitě využití území (nynější i stavebního záměru) a zohlednilo fakt,

že lokalita leží mimo aktivní zónu definovanou v Územní studii „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném

pásmu“ (zpracovatel: Ing.arch. Křivinka, možnost využití pro rozhodování schválena dne 27.05.2007).


B117/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, ul. Jugoslávská

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy technické vybavenosti k jinému účelu. Vzhledem ke změně technologie komunikační sítě již není třeba tyto plochy v daných lokalitách stabilizovat a je možno je využít jiným způsobem. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití objektu ve městském bloku ulic

Jugoslávská a Merhautova a posouzeny možnosti jeho adaptace a jiný účel. V dosavadním ÚPmB je objekt

bývalých telekomunikací a spojů vymezen jako stabilizovaná stavební plocha pro technickou vybavenost – spoje TS, přestože již neslouží původnímu účelu. Vymezena je proto návrhová stavební smíšená plocha

obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 1,2). Součástí řešení je doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu ve stopě stávajícího příjezdu – vymezená plocha má větší šířku,

než je stávající prostup územím, má umožnit realizaci komunikace s odpovídajícími parametry.

B118/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, ul. Okružní

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy technické vybavenosti k jinému účelu. Vzhledem ke změně technologie komunikační sítě již není třeba tyto plochy v daných lokalitách stabilizovat a je možno je využít jiným způsobem.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno aktuální využití a vhodnost přestavby pro jiný účel

bývalého objektu telekomunikací a spojů na Halasově náměstí, která je v dosavadním ÚPmB stabilizovanou

plochou pro technickou vybavenost – spoje TS. Navržena je změna funkčního využití, která nabízí širší spektrum možného využití a nekoliduje s využitím okolí. Pozemky SMB, využívané pro úklidovou firmu

zabezpečující veřejné služby pro MČ Brno sever, nebudou dotčeny.

B119/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Písečník

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle zpracované územní studie „Písečník“ (zpracovatel AAA Studio, 07/2009). Komentář: Požadavek Obsahu změny byl sice prověřen, je ale řešen dle Pokynu pořizovatale

čj. MMB/0370167/2019 ze dne 04.09.2019, cit.: „Pokyn pro zpracovatele: návrh řešení upravte dle požadovaných připomínek uplatněných e-mailem dne: Úprava koridorů komunikací je možná, funkční využití bude respektováno dle ÚS. Vzít v potaz, že na rozdíl od Kamenné kolonie zde nejsou sítě ani komunikace a budou se městem teprve budovat (dle stávajících norem a předpisů) pro nově potvrzené funkční využití.“ Předepsané podklady, tj. „Územní studie Písečník – úprava a interpretace pro provedení Územního plánu města

Brna“ (zpracovatel: Ateliér ERA; možnost využití pro změnu schválena dne 21.10.2010) a „Písečník, k.ú. Husovice – územní prověřovací studie" (zpracovatel: AAA Studio, s.r.o.; 07/2009) byly v řešení využity tak,

aby byly naplněny pokyny pořizovatele. Řešení stabilizuje funkční využití ve východní části lokality (vymezuje

stabilizovanou stavební plochu čistého bydlení BC) a dle pokynu pořizovatele navrhuje v západní části kolonie nové funkční využití (vymezuje návrhovu stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO). Dopravní skelet

v území je propsán do plochy komunikací a veřejných prostranství místního významu.

B120/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, ul. Vranovská, ul. Jugoslávská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch za účelem vybudování vstupního objektu se schodištěm do historického podzemí. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití území na nároží ulic Vranovská

a Jugoslavská, které je v dosavadním ÚPmB stabilizovanou nestavební plochou ostatní městské zeleně ZO (území není veřejně přístupnou plochou zeleně, je za zdí uvnitř areálu). Navržena změna funkčního využití,

která lépe vystihuje charakter lokality a umožní realizaci záměru, tj. vybudování vstupního objektu

se schodištěm do historických vinných sklepů.


B122/15-0/2/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, lokalita ul. Okružní – Halasovo náměstí

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch vyplývajících z ÚS „Obytný soubor Lesná – aktualizace“, vyjma lokality Majdalenky.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna na základě prověření v Územní studii „Obytný soubor Lesná – aktualizace" (zpracovatel: Atelier RAW (Rusín + Wahla); možnost využití pro změnu schválena

12.09.2012) v lokalitě Halasova náměstí vymezuje efektivnější funkční a prostorové uspořádání území v rámci

již vymezených ploch v ÚPmB – částečně mění stabilizované plochy bydlení na stabilizované plochy zeleně, občanské vybavenosti – školství, komunikace a prostranství místního významu a návrhovou plochu smíšenou

obchodu a služeb. Dále mění plochu technické infrastruktury, která není využívaná ke svému účelu, na plochu smíšenou obchodu a služeb.

B123/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, lokalita ul. Tkalcovská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch dle skutečného stavu jejich využití – vybudovaná obchodní provozovna.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen skutečný stav využití části bývalého areálu Vlněny, která je v dosavadním ÚPmB vymezena jako samostatná (izolovaná) stabilizovaná stavební plocha výroby PV.

Charakter území se změnil. Změna proto reaguje na stav využití území (hypermarket Alberta a parkoviště

pro zákazníky) – stabilizovanou plochu pro výrobu nahrazuje návrhovou stavební smíšenou plochou obchodu a služeb SO – stanovené funkční využití i index podlažní plochy navazují na sousední plochy.

B124/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, lokalita ul. Bratislavská 68

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem rozšíření možného využití plochy než pouze pro veřejnou vybavenost.


v Obsahu změny) rozšířen o dva sousední pozemky, které vyžadují shodnou změnu funkčního využití. S přihlédnutím k výsledkům architektonické soutěže „Kreativní centrum Brno“ prověřeny možnosti nového

využití budovy bývalé káznice v ulici Bratislavská. Navržená změna funkčního využití z dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou vybavenost O na návrhovou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO

(s indexem podlažní plochy IPP 1,5), která umožní realizovat záměr centra pro podporu kreativních profesí

včetně jeho zapojení do okolní městské struktury a současně zachovat historické hodnoty objektu.

MČ Brno-Slatina

B126/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, k.ú. Slatina, ul. Za kostelem

Prověřit možnost změny funkčních ploch bývalého zemědělského družstva na funkci bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Změna, iniciovaná městskou částí Slatina, prověřila potenciál

rozvoje bydlení v rozsáhlé rozvojové lokalitě na jihovýchodním okraji Slatiny a navrhla přestavbu areálu

zemědělské výroby (v dosavadním ÚPmB vymezen jako stabilizovaná stavební plocha pro zemědělskou výrobu PZ) na rozvojovou lokalitu určenou převážně pro bydlení. Protože lokalita změny je součástí širší rozvojové

lokality, je využití území podmíněno zpracováním územní studie, která by měla ve větší podrobnosti navrhnout komplexní řešení lokality, uspořádání a systém obsluhy. Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy

2017" je celé řešené území zatíženo hlukem z dopravy – navržené řešení tento limit využití území zohledňuje

(pouze v míře řešitelné územním plánem), a to vhodně zvolenou skladbou funkčních ploch (vhodný rozvrh zvláště v návrhové smíšené ploše SO, bariérové umístění a řešení budov, vhodný mix funkcí by měly zmírnit

dosah hluku hlouběji do obytného území).


B128/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Slatina, k.ú. Tuřany, severně od ul. Tuřanka, Černovická terasa

Prověřit možnost změny funkčních ploch průmyslových areálů a komunikací podle skutečného stavu v území.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu o rozloze 30,0 ha v Obsahu změny) zvětšen tak, že zahrnuje další plochy určené ke stabilizaci (celková rozloha činí

43 ha). Změna upravuje rozsah ploch průmyslové výroby, komunikací a zeleně podle skutečného stavu v území

a již zrealizovaných výrobních areálů a silnic – pouze změna významu ploch, tj. převedení už využitých, zastavěných ploch z návrhových do ploch stabilizovaných.

B129/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, k.ú. Slatina, ul. Hviezdoslavova – Bedřichovická

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území (je oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) mírně rozšířen o drobné doplnění plochy pro budoucí obchvat Slatiny. Prověřen současné využití areálu (administrativní budova, garáže a sklady) stavebního bytového družstva Mír u okružní křižovatky

ulic Hviezdoslavova a Bedřichovická. Navržena změna funkčního využití a prostorového uspořádání má umožnit doplnění areálu o vícepodlažní polyfunkční dům, který má dle iniciátora změny zahrnovat, jak funkce služeb,

obchodu, tak bydlení. Namísto dosavadní stabilizované plochy pro výrobu PV a (návrhové i stabilizované)

plochy ostatní městské zeleně ZO po obvodu areálu je vymezena jediná návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 1,5. Součástí řešení je drobná úprava plochy komunikací

a prostranství místního významu (je rozšířena na úkor návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO) na ulici Bedřichovická pro navržený obchvat Slatiny, dle předepsaného podkladu, tj. „III/15286 Slatina, obchvat

– dokumentace pro územní rozhodnutí" (zpracovatel: Silniční projekt, s.r.o., datum: 01/2009).

B131/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA k.ú. Slatina, ul. Řípská, Zemanova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy zeleně za účelem vymezení dopravní vazby v území.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území (je oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn jen na malou část lokality s nutnou změnou funkce. Prověřena prostupnost území a navrženo doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu skrz stabilizované nestavební plochy

rekreační zeleně ZR a ostatní městské zeleně ZO. Změna je vyvolána potřebou dopravního propojení

a definování vazby v území.

MČ Brno-Starý Lískovec

B217/15-0/Z MČ BRNO-STARÝ LÍSKOVEC, k.ú. Starý Lískovec, Mikuláškovo nám.

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s cílem umožnit výstavbu nového zázemí pro městský úřad.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí návrhové nestavební

plochy zeleně – parků ZP.

Komentář: Z předepsaného podkladu „Územní studie „Umístění radnice MČ Brno-Starý Lískovec" (zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla), Ing. arch. Rusín; možnost využití pro rozhodování v území schválena dne

01.04.2015) vyplývá, že zázemí úřadu městské části má být realizováno mimo prověřované území – v nynější návrhové stavební smíšené ploše jádrové, tj. smíšené ploše centrálního charakteru SJ na jihozápadě Mikuláškova náměstí. Rozšíření stavební plochy na úkor plochy parků je nedůvodné.


MČ Brno-střed

B1/11-II/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, ul. Tvrdého

Prověřit možnost změny funkční plochy pro technickou vybavenost – vodovod na plochu pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví (část) a jiné využití. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen aktuální stav využití pozemků ve vlastnictví města (jsou

součástí areálu Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci, na části vybudováno nevelké parkoviště pro pacienty, většina volné prostranství se zelení, na východě podzemní objekt vodojemu) a s odkazem na něj

navržena změna dosavadní stabilizované stavební plochy pro technickou vybavenost – vodovod TV na návrhovou stavební plochu pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ a (v části kolem existujícího

parkoviště – rozloha přiměřeně zvětšena pro možnost navýšení parkovacích kapacit – v docházkové vzdálenosti

k veřejné hromadné dopravě) navržena plocha pro dopravu - významná parkoviště DP. Zastavitelnost pozemků není předurčena – výšková regulace zástavby a podmínky prostorového uspořádání budou posuzovány až při

znalosti konkrétního stavebního záměru s využitím platných podrobnějších územně plánovacích podkladů – zejména Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch.

Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území

schválena dne 27.02.2015), která je neopominutelným podkladem pro rozhodování v území, a Územně analytických podkladů města Brna, které v řešeném území evidují neformální hodnoty. Při řešení byla

prověřena vhodnost vymezení plochy pro umístění sběrného střediska odpadů – jeho umístění v okrajové částí lokality, v nekonfliktní nerušící poloze přístupné z veřejné komunikace je sice možné, není ale vhodné

předurčovat jeho polohu vymezením funkční plochy v ÚPmB.

B2/11-II/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Čechyňská

Prověřit možnost změny funkční plochy pro veřejnou vybavenost – školství na plochy smíšené obchodu a služeb nebo na plochy pro bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen aktuální stav využití budovy bývalé učňovské kovodělné

školy (v dosavadním ÚPmB je stabilizovanou stavební plochou pro občanskou vybavenost – školství OS)

a potenciál rozvoje/adaptace na jiný účel. Je navržena změna funkčního využití na stabilizovanou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO – v mezidobí (prvotní podnět ke změně ÚPmB byl uplatněn už v roce

2011) byla budova renovována a našla nové využití (sídlí v ní Akademie věd, archeologický ústav).

B136/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, lokalita Nové sady – Bezručova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a významu funkčních ploch dle aktuálních územně plánovacích podkladů za účelem optimálního využití vnitrobloku, stabilizace MŠ, bytových domů atd. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn, zmenšen jen na měněnou část území, tj. dosavadní návrhovou stavební plochu ve vnitrobloku. Prověřen aktuální stav využití území, vazby v území a potřeba změny (ať už změny funkce,

intenzity využití či významu plochy) v bloku mezi ulicemi Soukenická, Bezručova, Nové sady a Křídlovická.

(Změna iniciovaná městskou částí má navrhnout optimální využití vnitrobloku – vhodnost či nevhodnost jeho zastavění, doplnění dopravního napojení). Řešení změny B136/15-0/Z se omezilo na jedinou úpravu,

a to změnu významu dosavadní návrhové stavební plochy všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy v rozpětí 1,5 až 2,2 a s IPP 0,8 na nároží ulic Nové Sady a Soukenická) na „stabilizovanou" stavební plochu

téhož funkčního typu (index podlažní plochy se ruší, není stanoven).

B137/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, ul. Leitnerova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle dokumentace „Regulační plán (RP) Leitnerova“.


v Obsahu změny) zmenšen jen na městský blok mezi ulicemi Hybešova, Leitnerova, Křídlovická. Byly prověřeny

územní podmínky a vazby v městském bloku a posouzena potřeba změny funkčního a prostorového uspořádání řešení ÚPmB tak, aby byla zkvalitněna prostupnost blokem, (prostředky územního plánu) byly nastaveny

principy urbanistického uspořádání a zajištěna ochrana hodnot. Navrženy jsou následující úpravy funkčního


a prostorového uspořádání: Na nároží ulic Hybešova a Leitnerova se většina dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ mění na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení

BO (s indexem podlažní plochy IPP 2,5) - změna funkčního využití reaguje na skutečný stav území, kdy žádná z budov v ulici Hybešova (v řešeném území) není využívána pro zdravotnictví a specifické (striktně pojaté)

podmínky funkčního využití ploch OZ blokují adaptaci objektů či přestavbu území pro jiný účel. Změna funkce (na plochu všeobecného bydlení BO) umožní širší spektrum využití. Ve vnitrobloku se tatáž stabilizovaná plocha

ZO mění na návrhovou nestavební plochu ostatní městské zeleně ZO. (V oblouku ulice Křídlovická bylo

nedávnou úpravou směrné části ÚPmB upřesněno rozhraní funkčních ploch tak, že plocha komunikací a prostranství místního významu je zmenšena do hranice veřejného prostoru. Toto upřesnění je v řešení změny

B137/15-0/Z vzato na zřetel.) Ve všech návrhových stavebních plochách všeobecného bydlení BO v řešeném městském bloku je upraven, resp. stanoven, index podlažní plochy IPP 2,5. Nastavená intenzita využití území

kopíruje okolní městské bloky (i v nich je IPP 2,5 či vyšší) Při řešení byly prověřeny další požadavky (z Obsahu

změny): Propojení ulice tzv. „slepá" Hybešova a Leitnerova – je možné (podmínky funkčního využití ploch ani prostorová regulace mu nebrání), ale (v hrubém měřítku ÚPmB) není zakresleno. Propojení ulic Leitnerova

a Křídlovická – protože je existující komunikací po obvodu řešeného bloku (v dosavadním do ÚPmB je plochou komunikací a prostranství místního významu), změnou B137/15-0/Z se nemění – je zakresleno v dosavadním

ÚPmB. Veřejný průchod z ulice Hybešova (vedle bývalé židovské školy) a tzv. „slepá" Hybešova – je možný (podmínky funkčního využití ploch ani prostorová regulace mu nebrání), ale (v hrubém měřítku ÚPmB) není

zakreslen.

B138/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Štýřice, ul. Havlenova – Gallašova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby polyfunkčních objektů s bydlením v místě bývalého Domova mládeže.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno aktuální využití objektů bývalého domova mládeže,

který je v dosavadním ÚPmB řešen jako stabilizovaná stavební plocha pro občanské vybavení – školství OS, navržena změna funkčního využití na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní

plochy IPP 3,0). Při řešení změny, která byla iniciovaná zájemcem o adaptaci objektu, byly využity podklady k záměru výstavby polyfunkčního domu „Studie – Změna ÚPmB - ul. Havlenova" (Pelčák a partner, 2009).

B139/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Rumiště, ul. Mlýnská, ul. Cyrilská, ul. Dornych

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, které vyplývají z revitalizace Staré Ponávky na základě projektu REURIS, dokumentace k územnímu řízení Vlněna a na základě územně plánovacího podkladu Nová městská třída.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny) upřesněn, zmenšen jen na části území, které vyžadují změnu funkčního či prostorového uspořádání. Prověřeny územní podmínky pro uskutečnění záměru revitalizace vodního toku Stará Ponávka

v přestavbovém území mezi ulicemi Dornych a Křenová. Navrženy úpravy vymezení funkčních ploch a indexu podlažních ploch v území podél vodního toku, které mají umožnit revitalizaci území a toku. Východiskem

pro revitalizaci toku je předepsaný územně plánovací podklad „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky

(REURIS)" (zpracovatel: 1. Černopolní, s.r.o.; schválení možnosti využití pro změnu schválena dne: 11.02.2015).

B140/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, ul. Bezručova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění nového využití již nevyužívaného objektu technické vybavenosti.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno aktuální využití bývalého objektu spojů (tj. stabilizované plochy pro technickou vybavenost – spoje TS) na nároží ulic Bezručova, Křídlovická,

Leitnerova a navrženo nové funkční využití plochy (včetně nastavení indexu podlažní plochy), které umožní efektivněji využít. Budovy původně využívané jako telefonní ústředna (z důvodu technologického vývoje

v oboru elektronických komunikací a spojů) neslouží původnímu účelu. Protože dosavadní funkční začlenění

připouští jen specifické omezené možnosti využití, je navržena změna funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO.


B142/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Stránice, ul. Rezkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření plochy bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití pozemku (p.č. 1612/4 v k.ú. Stránice) v závěru ulice Rezkova, který je dosavadním ÚPmB součástí návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně

ZO. Pozemek je ve skutečnosti zahradou u rodinného domu, není součástí navazujícího veřejně přístupného parku Wilsonův les. Dotčený pozemek je přeřazen do návrhové stavební plochy čistého bydlení BC (index

podlažní plochy IPP 0,6). Stanovené funkční využití a index podlažní plochy sjednocují podmínky využití

pozemků jednoho vlastníka.

B144/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Křenová (nároží před vjezdem do areálu Šmeral a. s.)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem umožnění využití stávajících objektů i pro bydlení (dle skutečného stavu).

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití budov na nároží ulice Křenová a slepá

odbočka z Křenové, které jsou v dosavadním ÚPmB neaktuálně součástí stabilizované plochy pro výrobu PV (vyjma jediného pozemku definovaného jako stabilizovaná plocha čistého bydlení BC). Je navržena změna

funkčního využití řešené části území na návrhovou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 3,5). Nastavený index podlažní plochy vychází z předpokladu, výška zástavby v ulici

Křenová se v budoucnu sjednotí do vyšší výškové úrovně. Navržené řešení není v souladu s „Regulačním

plánem Cejl – Křenová" (zpracovatel: Kovoprojekta Brno, a.s.; nabytí účinnosti dne 01.01.2001), který je platnou podrobnější územně plánovací dokumentací – mimo jiné stanovuje, že budovy v řešeném území

jsou určeny pro výrobní aktivity. Protože regulační plán není v řešení změny ÚPmB respektován, bude (po vydání a nabytí účinnosti změny ÚPmB) uplatněno ustanovení § 71 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb.,

v platném znění, cit.: „Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s ... následně vydaným územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle části regulačního plánu, které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací ..."

B146/15-0/Z MČ BRNO – STŘED, k.ú. Pisárky, lokalita ul. Hlinky

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem umožnění širšího využití včetně bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena možnost a vhodnost změny využití bývalého areálu

kojeneckého ústavu a dětského domova na ulici Hlinky. Navržena změna funkčního využití dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ na návrhovou stavební smíšenou

plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,5). Navržené řešení sice zohledňuje předepsaný podklad Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel:

Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování

v území schválena dne 27.02.2015), za převažující ale považuje podmínky ochrany nemovité kulturní památky a architektonickou hodnotu okolní zástavby – tomu je podřízen stanovený index podlažní plochy.

B148/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Město Brno, ul. Milady Horákové

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v prodloužení ulice Milady Horákové a prostoru Moravského nám. dle skutečného stavu v území.


v Obsahu změny) zmenšen jen na měněnou část lokality. Prověřen skutečný stav lokality (dopravního prostor – vyústění ulice Milady Horákové do křižovatky Lidická-Rooseveltova-Milady Horákové na jihovýchodním rohu

Moravského náměstí – nedávno rekonstruovaný úsek místní komunikace, s vedením kolejové MHD, zastávkou MHD, nástupním ostrůvkem), která je v dosavadním ÚPmB návrhovou nestavební plochou parků ZP.

S odkazem na skutečný stav a výhled je navržena změna funkčního využití na plochu komunikací a prostranství

místního významu. Dosavadní ÚPmB navrhuje, aby stabilizované plochy parků ZP kolem Janáčkova divadla a u Památníku osvobození byly propojeny v jeden funkční celek. Protože (změnou B148/15-0/Z) úsek místní

komunikace je funkční a nezbytnou součástí systému dopravní obsluhy města, a i ve výhledu má být součástí dopravního systému města, (dosud nerealizovaná, pro navrženou funkci nevyužitá) návrhová plocha parků ZP

se ruší.


B150/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Zábrdovice, blok vymezený ul. Francouzská, Hvězdová, Bratislavská, Stará

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem zprůchodnění a regenerace vnitrobloku včetně dopravního napojení (park Hvězdička).

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je zredukován na centrální část území. Prověřeny územní podmínky pro zamýšlenou regeneraci centrální části rozsáhlého bloku (bývalého areálu

Podané ruce) mezi ulicemi Stará, Francouzská, Hvězdova, Bratislavská. Vybraná část lokality vhodná

k adaptaci, regeneraci je sjednocena do jedné funkční plochy (do návrhové stavební plochy všeobecného bydlení BO) s vhodným indexem podlažní plochy IPP 2,0. Součástí řešení je doplnění dopravního napojení

– v místě stávajícího průchodu z ulice Francouzská je vymezena plocha komunikací a prostranství místního významu (výhradně na pozemcích ve vlastnictví města, která má zajistit územní ochranu dopravního vstupu

do rozvojové lokality. Do řešení změny B150/15-0/Z není oproti požadavku zadání zařazen park Hvězdička

– nedávno vybudovaná hřiště, komunitní centrum a parková úprava jsou realizovány, jsou územně stabilizovány (vyčlenění do jiných funkčních ploch je nadbytečné). Řešení změny přihlédlo k řešení vítězného

návrhu (ateliéru Chybík+Kristof Associated Architects, s.r.o.) architektonicko-urbanistické soutěže „Bytové domy ve vnitrobloku Francouzská (Brno)", kterou vyhlásilo statutární město Brno, a jejíž výsledky byly

zveřejněny 21.02.2018.

B151/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Křenová – ul. Koželužská

Prověřit možnost navýšení indexu podlažních ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeny územní podmínky zvýšení intenzity využít návrhové

smíšené plochy obchodu a služeb SO vymezeného ulicemi Křenová, slepá odbočka Křenové a Koželužská, a navrženo zvýšení indexu podlažní plochy z dosavadního IPP 1,5-2,5 na IPP 3,7. Řešení navrhuje index

podlažní plochy IPP 3,7 (tedy shodný jako je v platném regulačním plánu). Přestože regulační plán není

pro územní plán závazný a řešení změn územního plánu se od něj může odchýlit, změna B151/15-0/Z dosavadní regulační plán akceptuje a shoduje se s ním v nastavení intenzity IPP na 3,7.

B153/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Štýřice, ul. Heršpická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v areálu KAROSERIA a. s. (vedení komunikace).


v Obsahu změny) mírně zvětšen tak, aby zahrnul i sousední plochu vyžadující změnu funkčního využití

dle skutečného (specifického) využití území (tj. veřejná čerpací stanice pohonných hmot). Prověřeno aktuální využití ploch v areálu KAROSERIA a.s., a přihlédnutím k záměru iniciátora změny (tj. vybudovat další výrobní

halu pro rozšíření výrobních kapacit) je dle skutečného vedení komunikací uvnitř areálu navržena úprava vymezení funkčních ploch tak, že dnešní účelová komunikace propojující ulice Heršpická a Pražákova

je vymezena ve své aktuální trase, stabilizovaná plocha pro průmysl PP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3)

je doplněna o plochu návrhovou téhož funkčního typu (s IPP 1,0), rozšířena na úkor ploch komunikací a prostranství místního významu a doprovodných lemů z návrhových nestavebních ploch ostatní městské zeleně

ZO.

B154/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Opuštěná – Trnitá („Palác Trnitá“)

Prověřit možnost navýšení IPP z hodnoty 3,5 na 5,0 (za účelem výstavby Paláce Trnitá).

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je ale (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upraven (tak, že nezahrnuje neměněnou část kolem budovy Městského úřadu Šlapanice).

Řešení změny je navíc rozděleno do dvou od sebe oddělených lokalit, tj. změny B154/15-0-A/Z (řeší stavební blok kolem budoucího Paláce Trnitá) a změny B154/15-0-B/Z (mění drobnou plochu v blízkosti křižovatky ulic

Opuštěná a Uhelná) - obě lokality spolu věcně a neoddělitelně souvisí.

Lokalita změny B154/15-0-A/Z: Prověřeny územní podmínky lokality, zejména možnost navýšení intenzity

využití území a s využitím předepsaného podkladu Územní studie „Jádrová oblast Jižního centra v Brně – dopracování" (zpracovatel: Arch.Design, s.r.o.; možnost využití jako podklad pro rozhodování v území

schválena dne 28.05.2014) upraven index podlažní plochy v návrhové jádrové, tj. smíšené ploše centrálního

charakteru SJ z dosavadního IPP 3,0 až 3,5 na IPP 3,5 až 5,5.


Lokalita změny B154/15-0-B/Z: Prověřena aktuálnost návrhové stavební plochy pro technickou vybavenost

– elektřina TE v blízkosti křižovatky ulic Opuštěná a Uhelná a pro neopodstatněnost, neaktuálnost a nadbytečnost navrženo zrušení této doposud nevyužité plochy - tzn. návrhová plocha pro technickou

vybavenost – elektřina TE se ruší a nahrazuje se návrhovou smíšenou plochou obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 2,5-3,5, která vyplní tzv. prázdné místo shodným funkčním typem a identickým IPP jako

její okolí. Nároží ulic Opuštěná a Uhelná bylo původně vytipováno pro umístění trafostanice 110/22 kV,

přes kterou bude zajištěno zásobování elektrickou energií celé rozvojové lokality, městské čtvrti Trnitá. Protože výstavba ve čtvrti Trnitá již byla zahájena nebo je v pokročilé fázi projektové přípravy, byla (v zákrytu

za budovou Městského úřadu Šlapanice) již vybudována nová trafostanice k obsluze celého území. Návrhová plocha TE na nároží ulic Opuštěná a Uhelná se tak stala nadbytečnou.

B198/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Zábrdovice, ul. Tkalcovská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného rozsahu stávajícího průmyslového areálu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na tu část lokality, ve které je žádoucí změna funkčního využití. Prověřen

skutečný rozsah zástavby a způsob využití části průmyslového areálu na nároží ulice Tkalcovské a vodního toku Stará Ponávka, která je v dosavadním ÚPmB mylně detekována jako stabilizovaná nestavební plocha

ostatní městské zeleně ZO (tzn. dle přiřazeného funkčního typu by měla být veřejně přístupným územím

městské zeleně). Protože skutečné využití lokality je zcela odlišné, změna B198/15-0/Z nahrazuje nesprávně přiřazenou funkci návrhovou stavební smíšenou plochou výroby a služeb SV (s indexem podlažní plochy

IPP 1,0). Protože je žádoucí, aby v řešeném území byl udržen významný podíl zeleně, je podél vodního toku Stará Ponávka vně areálu ponechán pás stabilizované nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO. Potok

Stará Ponávka je předmětem komplexní dlouhodobé revitalizace (tok má být modrozelenou osou území

– městotvorným prvkem – determinantou změn území).

B199/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Štýřice, mezi ul. Polní a Heršpická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, změny významu ploch (ze stabilizovaných na návrhové) a navýšení indexu podlažních ploch za účelem vybudování polyfunkčního objektu v bývalém areálu tiskárny.


v Obsahu změny) upřesněn jen na území vyžadující změnu funkčního využití. Prověřena aktuální využití bývalé

tiskárny mezi ulicemi Heršpická a Polní a posouzeny územní podmínky pro její transformaci na zamýšlený polyfunkční objekt. Navržena změna dosavadní stabilizované plochy pro výrobu PV a na ni navazujících

návrhových ploch pro dopravu - významná parkoviště DP a ostatní městské zeleně ZO na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 3,0), návrhovou plochu ostatní městské zeleně

ZO (k doplnění izolační zeleně podél ulice Heršpická) a plochu komunikací a prostranství místního významu

(podél severní hrany budovy tak, aby umožnila doplnění veřejných prostranství i parkovacích míst apod.). Stanovená intenzita využití území IPP 3,0 je přizpůsobena okolním návrhovým smíšeným plochám podél ulice

Heršpická.

B218/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Město Brno, blok Radnická, Panská, Masarykova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem umožnění využití bloku i pro obchod a administrativu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen podíl bydlení a ostatních funkcí (obchod, služby, ...) bloku mezi ulicemi Radnická a Masarykova v historickém jádru Brna a navržena změna funkčního využití

z dosavadní stabilizované plochy všeobecného bydlení BO na návrhovou stavební plochu jádrovou, tj. smíšenou plochu centrálního charakteru SJ (s indexem podlažní plochy 4,0). Změna B218/15-0/Z, iniciovaná Odborem

správy majetku Magistrátu města Brna, reflektuje skutečné využití bloku, ve kterém jsou umístěny, jak byty,

tak vysoký podíl obchodních a kancelářských prostor. Změna funkce sjednotí funkční využití s okolním územím a umožní polyfunkčního využití bloku (vhodné využití v samém centru města).


MČ Brno-Tuřany

B45/11-I/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Holásky, ul. V pískách

Prověřit možnost změny funkčních ploch komunikace a prostranství místního významu na stabilizované plochy předměstského bydlení s cílem vyřešit příjezd na hřiště nikoliv přes soukromé pozemky, ale přes pozemky ve vlastnictví města (přes areál stávající hasičky).


v Obsahu změny) zmenšen jen na ty části, lokality, které vyžadují změnu funkčního využití. Prověřena dostupnost a prostupnost lokality mezi hasičskou zbrojnicí a ulicí V Pískách. Dle skutečného stavu v území

se ruší neexistující přístup k hřišti z ulice V Pískách a nahrazuje se již realizovaným příjezdem podél hasičky – tzn. namísto dosavadní plochy komunikací a prostranství místního významu se soukromé, veřejně

nepřístupné pozemky přiřazují do stabilizované plochy příměstského bydlení BP a naopak stabilizovaná plocha

pro veřejnou vybavenost - hasiči OH se zmenšuje o nově vymezenou plochu komunikací a prostranství místního významu na veřejně přístupném pozemku ve vlastnictví města.

B13/11-II/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Dvorska, ul. Zapletalova

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy předměstského bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen na jediný (požadovaný) pozemek p.č. 118/1 v k.ú. Dvorska. Prověřeny územní

podmínky pro rozšíření ploch bydlení v místní částí Dvorska. V návaznosti na stabilizovanou plochu bydlení

v zastavěném území sídla (a s přihlédnutím k rozvojové ploše bydlení na správním území obce Kobylnice)

je na prověřovaném pozemku vymezena návrhová plocha příměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,2).

B128/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Slatina, k.ú. Tuřany, severně

od ul. Tuřanka, Černovická terasa


Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Slatina.

B156/15-0/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Holásky, ul. Závětrná

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení v blízkosti železniční trati.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen jen na území vyžadující změnu funkčního využití. Prověřena vhodnost územních

podmínek a vhodnost doplnění rozvojové lokality pro bydlení v prodloužení ulice V Aleji. Část dosavadní nestavební návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO je nahrazena návrhovou stavební plochou příměstského

bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Doplnění dříve založené a téměř zaplněné lokality v ulici V Aleji o jižní část (v ulici Závětrná) se jeví jako urbanisticky vhodné řešení.

B163/15-0/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Brněnské Ivanovice, nároží ulic Vyšehradská a Kudrnova

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem stabilizace zahrad u rodinných domů.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno využití lokality u křižovatky ulic Kudrnova a Vyšehradská v Brněnských Ivanovicích. S ohledem na skutečný stav území, vlastnictví dotčených pozemků

a souhlas samosprávy městské části je zrušena stabilizovaná plocha ostatní městské zeleně ZO – území

je přiřazeno ke stabilizované ploše všeobecného bydlení BP. Dotčené pozemky jsou zahrádkami u rodinných domů, jsou s nimi pod společným oplocením a ve společném vlastnictví.


B164/15-0/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Brněnské Ivanovice, lokalita u dálnice

Prověřit možnost změny funkční plochy za účelem vybudování retenční plochy pro rozšíření dálnice D1.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ Území je (dle dosavadního ÚPmB) ponecháno beze změny, i nadále

je nestavební plochou zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci. Malá část území je součástí plochy pro dopravu – tělesa dopravních staveb, rezervy pro dopravu.

Komentář: Změna prověřila potřebu vymezení plochy pro vybudování retenční nádrže pro rozšíření dálnice D1. Po konzultaci se investorem a zadavatelem stavby, tj. Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, je zřejmé, že je změna

nadbytečná a neopodstatněná, protože retenční nádrž k regulaci odtoku ze zpevněných ploch dálničního tělesa má být vybudována na pozemcích, které jsou v dosavadním ÚPmB součástí plochy pro dopravu – tělesa

dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu. Podkladem pro řešení je dokumentace pro územní řízení „Rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání stavba 01311 Brno, jih – Brno, východ“. Z neformálního

vyjádření vedoucí odd. koncepce a ÚP Morava, Ředitelství silnic a dálnic ČR uvádíme předpokládaný

harmonogram, cit.: „V současné době plánujeme zpracovat aktualizaci původní DÚR z roku 2007. Máme vysoutěženého zpracovatele aktualizace DÚR. Zahájení zakázky je na výzvu. Předpokládáme udělení výzvy k zahájení prací 06-07/2019. Předpoklad zpracování konceptu DÚR je 12/2019-01/2020."

MČ Brno-Útěchov

B27/12-I/Z MČ BRNO-ÚTĚCHOV, k.ú. Útěchov, ul. Včelařská

Prověřit možnost změny funkčních ploch pro rekreaci na plochy pro bydlení s IPP 0,2.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny – rozloha lokality předpoklad 0,9 ha) zmenšen jen na měněné území (celkem jen 0,67 ha).

Do řešení je ale zahrnut výběžek, který má (dle dohody vlastníků pozemků) umožnit dopravní napojení lokality na ulici Včelařská. Prověřena míra využití návrhové stavební zvláštní plochy pro rekreaci R, která

je v dosavadním ÚPmB vymezena na severu Útěchova nad ulicí Včelařská (území leží ladem, není využito).

Jihozápadní část plochy je (v návaznosti na zastavěné území a stabilizované plochy bydlení) navržena ke změně funkčního využití na návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní

plochy IPP 0,2).

B167/15-0/Z MČ BRNO-ÚTĚCHOV, k.ú. Útěchov, ul. Včelařská


Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Prověřen skutečný stav lokality mezi lesem a ulicí Bezinkovou (lokalita s rekreačními chatami užívanými k celoročnímu pobytu navazuje na sídlo; v řešeném území také

rodinný dům – zapsán v katastru nemovitostí) a s přihlédnutím k tomu navržena změna dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na návrhovou stavební plochu

všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Součástí řešení je doplnění plochy komunikací

a prostranství místního významu (v trase současné ulice Bezinková), ve které má být umístěna komunikace (s odpovídajícími parametry) k obsluze území.

B168/15-0/Z MČ BRNO-ÚTĚCHOV, k.ú. Útěchov, lokalita při ul. Adamovská, jižně

od ul. Krušinova a v prodloužení ul. Dlouhé vrchy

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů bydlení.

Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny – rozloha lokality předpoklad 4,2 ha) upřesněn (řešené území zvětšeno na 4,4 ha). Prověřena vhodnost dosud nezastavěného území na jihu Útěchova (navazující na zastavěné území sídla) pro rozvoj

bydlení. Navržena změna uspořádání funkčních ploch (převážně nestavební plochy zemědělského půdního fondu, ale též okrajových dosud nevyužitých, resp. nevyužitelných, návrhových stavebních ploch bydlení

čistého BC) na komplexně řešenou a logicky uspořádanou rozvojovou lokalitu určenou převážně pro bydlení.

V ní vymezeny především návrhové plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,3 a IPP 0,4 (umožní umístění zhruba 8 RD), plochy komunikací a prostranství místního významu (k vytvoření systému

dopravní obsluhy a zachování prostupnosti do krajiny) a návrhové plochy rekreační zeleně ZR (ve střední části


lokality limitované ochrannými pásmy technické infrastruktury). Lokalita navazuje na hodnotné přírodní zázemí města: „zelený klín a krajinný komplex" z urbánní a krajinné osnovy města jsou v řešení upřesněny tak,

aby se nepřekrývaly s rozvojovým území (aniž by byla narušena smysluplná koncepce krajiny města).

MČ Brno-Vinohrady

B170/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, židenický hřbitov

a park Akátky

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch v území podle územní studie „Lokalita Údolíček“ a aktuálních územně plánovacích podkladů.

Komentář: Vyhodnocení: Požadavky Obsahu změny splněny. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn jen na měněné části řešení – z celkové výměry 57 ha je předmětem řešení

jen cca 8,5 ha. S využitím „Územní prověřovací studie lokalita Údolíček" (zpracovatel: VELEK, VELKOVÁ, VELEK; možnost využití pro změnu ÚPmB schválena dne 04.03.2015) prověřena možnost zlepšení dopravní

obsluhy a parkovacích kapacit u stávajícího veřejného pohřebiště a nového využití území (pro park Akátky)

a navrženy změny funkčního využití ploch ve vymezeném území.

B172/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, Pálavské náměstí

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění jiného využití objektů než pro sociální péči.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn jen na měněnou část stavebního bloku. Prověřeno skutečné využití budovy na ulici

Velkopavlovická, který byl původně určen pro sociální služby. V souladu se skutečným stavem se část dosavadní stabilizované plochy pro veřejnou vybavenost – sociální péči OP mění na stabilizovanou smíšenou

plochu výroby a služeb SV.

B173/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, lokalita Hády, ul. Žarošická, ul. Jedovnická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle územní studie „Odkaliště Hády“.


v Obsahu změny) upřesněn dle předepsané územní studie. (Rozloha lokality v orientačním zákresu je vyčíslena na 38,9 ha – ve změně B173/15-0/Z se řeší jen území o rozloze 20,5 ha.) Prověřena možnost změn funkčního

využití v rozsáhlé lokalitě odkaliště Hády, která je v dosavadním ÚPmB navržena k revitalizaci především

na krajinnou zelen a volnočasové rekreační území. Uspořádání území bylo teprve následně prověřeno a ve větší podrobnosti navrženo podrobnějším podkladem Územní studií „Odkaliště Hády, Brno" (zpracovatel: Ateliér

RAW (Rusín + Wahla); možnost využití pro změnu schválena dne 01.07.2016). Nyní řešená změna B173/15-0/Z se zabývá implementací předepsané územní studie do ÚPmB – v souladu s ní je navržena úprava

uspořádání funkčních ploch v plánovaném Hapalově parku, která spočívá zejména v doplnění návrhové plochy

rekreační zeleně ZR (po zrušení již neexistující vodní plochy v centru lokality) a v doplnění návrhových stavebních ploch (smíšených ploch obchodu a služeb SO, zvláštní plochy pro rekreaci R, komunikací

a prostranství místního významu) v okrajových částech, jež mají být využity pro vybudování rekreačního zázemí a dopravní infrastruktury. Řešení změny B173/15-0/Z se od předepsané územní studie mírně odchyluje

v západní části území, kde navrhuje jiný poměr v zastoupení funkcí u návrhových stavebních ploch (zmenšuje plochu určenou pro hromadné parkování, a naopak rozšiřuje smíšené plochy pro služby a obchod).

B175/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, lokalita při ul. Šedova, ul. Věstonická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření areálu domova pro seniory na ulici Věstonická 1 dle skutečného stavu v území.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu) mírně

rozšířen o nevelké zbytkové pozemky zemědělského půdního fondu (řešení vystihuje jejich skutečný stav

– nejsou zemědělsky obhospodařovány, jsou krajinnou zelení). Změna prověřila skutečný rozsah areálu domova pro seniory mezi ulicemi Šedova a Křtinská a dle jeho skutečného rozsahu doplnila dosavadní

stabilizovanou plochu pro veřejnou vybavenost – sociální péči OP o plochu téhož funkčního typu. Změna tak


pouze reflektuje skutečný stav území – do plochy je zahrnuta parkově upravená oplocená zahrada obklopující budovy domova. Řešení změny je pořizovatelem průběžně koordinováno se samostatně pořizovanou změnou

B5/18-CM „MČ Brno-Vinohrady, MČ Brno-Židenice, k.ú. Židenice, Plavecký bazén pro východní část Brna a rozvoj navazujícího území, lokalita Viniční – Šedova".

MČ Brno-Žabovřesky

B176/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, k.ú. Žabovřesky, lokalita Kozí hora (nad ul. Houškova, Štompil, Šaracova)


Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena možnost změny využití zbytkové části nezastavěného území v lokalitě Kozí hora a s využitím Územní studie „Komín-Žabovřesky, lokalita pod Kozí Horou"

(zpracovatel: knesl kynčl architekti, s.r.o.; možnost využití schválena dne 06.11.2018) navrženo doplnění rozvojové lokality určené pro bydlení. Součástí řešení je vymezení plochy pro dopravní obsluhu, napojení

lokality na stávající komunikaci a úpravu křižovatky ulic Kroftova, Štursova. Plocha komunikací a prostranství

místního významu si vynutila zkrácení slepé větve lokálního biokoridoru tak, aby nezasahoval do křižovatky. Navržená plocha čistého bydlení je řešena na úkor „zeleného klínu a krajinného komplexu" a zasahuje

do plochy „nejvýznamnější zeleně v městě Brně".

B177/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, ul. Sabinova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby bytového domu na místě nevyužívaného objektu technické vybavenosti.

Komentář: Požadavek Obsahu změn splněn – rozsah řešeného území (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn na parcely určené k prověření bytového domu. V sídlišti při ulici Gabriely Preissové posouzen

charakter zástavby a prověřena možnost vymístit z území dosavadní plochu pro technickou vybavenost (resp. transformovat ji na plochy určené pro bydlení). Objekt trafostanice VN/NN není využíván k původnímu

účelu – záměrem je výstavba bytového domu (obdobné výšky jako mají okolní bytové domy v sídlišti, tj. 5 NP).

Dosavadní plocha pro technickou vybavenost T je proto nahrazena návrhovou stavební plochou všeobecného bydlení BO.

B178/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, ul. Horova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu.

Komentář: Požadavek Obsahu změn splněn – rozsah řešeného území (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn na parcely určené k prověření polyfunkčního domu. Prověřen charakter zástavby v ulici

Horova – původní nízkopodlažní zástavba rodinných domů postupně ustupuje vícepodlažním (až 5 NP) polyfunkčním či bytovým domům. Protože prověřovaný záměr (možnost umístění polyfunkčního domu)

je v souladu s charakterem městské třídy a přispěje k transformaci zástavby do funkční a prostorové skladby městské obchodní třídy, je ve vytipované lokalitě navržena změna části dosavadní stabilizované plochy

všeobecného bydlení BO na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s odpovídajícím indexem

podlažní plochy IPP 1,5). Navržený index podlažní plochy je odvozen od výšky vícepodlažních budov v ulicích Minská-Horova a je přizpůsoben rozloze, resp. tvaru řešených parcel.

B197/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, ul. Sochorova

Prověřit možnost navýšení indexu podlažních ploch za účelem realizace polyfunkčního objektu se sídlem překladatelské agentury.

Komentář: Požadavek Obsahu změn splněn. Posouzen charakter zástavby v ulici Sochorova ve vztahu

k prověřovanému záměru (tj. vícepodlažní polyfunkční dům) - původní nízkopodlažní zástavba rodinných domů se postupně transformuje do městské zástavby vícepodlažních (5-6 NP) většinou polyfunkčních domů podél

městské třídy. U návrhové plochy smíšené obchodu a služeb SO je proto navýšen index podlažní plochy

z dosavadních IPP 0,3 na IPP 2,0 (funkční typ plochy se nemění). Zvýšení indexu podlažní plochy umožní


doplnit strukturu městské zástavby – intenzita využití území bude obdobná jako v navazujících návrhových smíšených plochách.


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s cílem vymezení plochy pro rodinné bydlení dle skutečného stavu.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) vymezena jako stabilizovaná

smíšená plocha obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 0,3.

Komentář: Změna iniciovaná vlastníkem jedné z nemovitostí měla zajistit zakonzervování současného využití

(stavba je využívána pro bydlení). Pouhé upřesnění či výstižnější vyjádření aktuálního využití jedné ze staveb v území, není dostačujícím důvodem pro změnu územního plánu. Lokalita je plochou stabilizovanou

– dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna je plocha stabilizovaná definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...". Funkční typ „smíšená plocha obchodu a služeb SO" využití objektů pro bydlení

připouští, neeliminuje ho. Z urbanistického hlediska je žádoucí, aby zástavba v ulici Sochorova (v její severní části je vedena tramvaj) měla i nadále městský charakter a zachovávala si širší spektrum využití (charakteristické pro jádrové území městský částí).

MČ Brno-Žebětín

B18/12-I/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. Pod kopcem

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy pro bydlení. Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřen skutečný stav území v prodloužení ulice Pod Kopcem

(lokalita s rekreačními chatami užívanými k celoročnímu pobytu navazuje na sídlo; v řešeném území také rodinný dům – zapsán v katastru nemovitostí) a s přihlédnutím k tomu navržena změna dosavadní nestavební

plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na návrhovou stavební plochu

všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,4).

B30/12-I/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. Hostislavova, bývalý zemědělský statek

Prověřit možnost změny funkčních ploch smíšených výroby a služeb a ploch pro zemědělskou výrobu na plochy pro bydlení, smíšené obchodu a služeb a zvláštní plochy pro rekreaci. Komentář: Požadavky Obsahu změny prověřeny a splněny, vyjma vymezení samostatné smíšené plochy

obchodu a služeb (vybavenost rozvojové lokality lze zajistit v rámci ostatních funkčních ploch). Prověřena možnost přestavby lokality (bývalého výrobního zemědělského družstva) u Vrboveckého mlýna a namísto

dosavadní smíšené plochy obchodu a služeb SV je navržena rozvojová lokalita určená převážně pro bydlení. V lokalitě jsou vymezeny nové návrhové plochy všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,7),

čistého bydlení BC (IPP 0,5) a zvláštní plochy pro rekreaci R.

B180/15-0/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. Pod Borovníkem, ul. Vrbová

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem umožnění další existence stávajícího objektu rodinného bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeny územní podmínky a s ohledem na skutečné využití lokality (existující rodinný dům obklopený oplocenou zahradou) navržena změna využití části plochy krajinné

zeleně všeobecné KV na návrhovou plochu předměstského bydlení BP. Protože v řešené lokalitě se ještě nachází volné pozemky, na kterých by mohla být realizována další stavba (např. RD), je stavební plocha řešena

jako „návrhová". Funkční využití (BP) a index podlažní plochy (IPP 0,3) jsou přizpůsobeny navazující zástavbě


při ulici Pod Borovníkem (shodný funkční typ i intenzita využití území). Vymezení stavební plochy bydlení umožní další existenci stávajícího objektu (dle katastru nemovitostí rodinný dům).

B182/15-0/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. U hájovny

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy při jižním konci ulice za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – sportovní hřiště.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití řešené lokality (sportovní hřiště – oplocené sportoviště, obklopené s ním funkčně souvisejícím volným prostranstvím) a navržena změna

funkčního využití z nestavební návrhové plochy rekreační zeleně ZR na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R. Změna funkčního využití lépe vystihne charakter území. S ohledem na specifické využití území není

pro stavební plochu nastaven index podlažní plochy IPP.

B183/15-0/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. Pod kopcem

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem bydlení.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřena vhodnost intenzivnějšího využití území v ulici Pod Kopcem (tzn. posouzeny možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, doplnění staveb

pro bydlení v „proluce", ...) a v návaznosti na návrhovou plochu bydlení (v dosavadním ÚPmB) navržena další

rozvojová plocha čistého bydlení BC. S ohledem na charakter okolní zástavby (bytové domy 3 NP, rodinné domy 1 - 2 NP) a ve snaze o vhodnou, vyváženou skladbu je stavební ploše přiřazen index podlažní plochy

IPP 1,2. Přestože nastavené IPP je oproti sousední návrhové stavební ploše BC vyšší, vzhledem k malé rozloze řešené plochy umožní výstavbu o stejném počtu podlaží jako mají blízké bytové domy. Předepsané podklady,

tj. Urbanistická studie „Brno - Pod Kamechy" (zpracovatel: Architektonický ateliér A2, Ing. arch. Libor Vlček;

datum: 07/2004), Urbanistická studie „Žebětín - Kopce" (zpracovatel: Ateliér Tišnovka s.r.o., Ing. arch. Vladimír Čuhel a Ing. arch. Michal Říčný; datum: 11/2004), „Rozbor zastavitelnosti krajiny (studie)"

(zpracovatel: Ing. Petr Kučera - Ekologická dílna; datum: 2004) ani „Studie zátopových území Žebětínského potoka" (zpracovatel: Pöyry Enviroment a.s.; datum: 2000) se řešení bezprostředně netýkají (jejich vztah

k tématu byl prověřen, využity ale nebyly).

MČ Brno-Židenice

B6/11-II/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, ul. Bělohorská

Prověřit možnost změny funkčních ploch ostatní městské zeleně na plochy pro dopravu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn – řešené území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšeno tak, aby se nepřekrývalo s lokalitou změny B187/15-0/Z a ve výkresové části zobrazovalo pouze

„řešenou změnu". Prověřen aktuální stav a využití úzkého pruhu svažitých pozemků nad tramvajovou tratí k zastávce Bělohorská. Dle skutečného využití se stabilizovaná nestavební plocha ostatní městské zeleně ZO

mění na návrhovou plochu pro dopravu – hromadné a parkovací garáže DG. Řešená lokalita je součástí areálu

firmy CARent, a.s. (budova autosalonu a vyhrazené parkoviště jsou situovány při ulici Bělohorská, provozní část objektu je spolu s řešenými pozemky pod společným oplocením). Předepsaný podklad Dopravně

urbanistická studie „Návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2 s prověřením jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek" (objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR; zpracovatel:

Ing. Vlastislav Novák, CSc.; datum: 12/2006) byl s řešením změny porovnán a nekoliduje s ním. Řešení změny

je koordinováno s řešením změny B187/15-0/Z v navazujícím územím – přestože obě lokality změn spolu hraničí, provozně ani funkčně se neprolínají (obě změny řeší ohraničené, uzavřené areály se zcela odlišným

využitím).

B170/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, židenický hřbitov a park Akátky



Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Vinohrady.

B184/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, ul. Rokycanova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem využití plochy pro smíšené funkce s možností polyfunkčního využití.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeny možnosti využití objektu bývalé tiskárny

a s přihlédnutím k převážně obytnému charakteru navazujícího území je navržena změna funkčního využití na plochu všeobecného bydlení BO, která umožní adaptaci a revitalizaci stavebního souboru pro polyfunkční

využití. Index podlažní plochy (IPP 1,5) je odvozen od hmoty současných staveb. Součástí řešení je vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu v prodloužení ulice Pechanova, které případně umožní

propojení ke sportovnímu areálu TJ Sokol Brno-Židenice. Předepsaný podklad „Regulační plán Židenice

– návrh" (zpracovatel: UAD Studio spol. s r.o., datum zpracování: 12/2003) nebyl při řešení využit, neboť funkční využití i prostorové uspořádání řešeného objektu považuje za stabilizované (stabilizovaná plocha

smíšená SV) a nenavrhuje jej ke změně. (Je vhodné dodat, že regulační plán není platnou územně plánovací dokumentací – je zpracován do fáze návrhu, nebyl řádně projednán a vydán.)

B186/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, lokalita při ul. Pod sídlištěm

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy městské zeleně za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití řešené lokality („dolní" fotbalové

hřiště (při ulici Pod Sídlištěm) a přilehlé sportovní zázemí areálu FC Slovan Brno v Židenicích) a navržena změna části nestavební plochy rekreační zeleně ZR na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R. Hlukovou

zátěž území není účelné řešit nástroji územního plánu (ochranu prostranství a staveb v areálu je efektivnější

řešit stavebně-technickými opatřeními).

B187/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, lokalita při ul. Marie Kudeříkové (u tram. trati)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Požadavek Obsahu změny splněn. Prověřeno skutečné využití řešené lokality („horní" fotbalové

hřiště (při ulici Bělohorská) a přilehlé sportovní zázemí areálu FC Slovan Brno v Židenicích) a navržena změna části nestavební plochy rekreační zeleně ZR na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R. Řešení

změny je koordinováno s řešením změny B6/11-II/Z v navazujícím území – přestože obě lokality změn spolu hraničí, provozně ani funkčně se neovlivňují. Hlukovou zátěž území není účelné řešit nástroji územního plánu

(ochranu prostranství a staveb v areálu je efektivnější řešit stavebně-technickými opatřeními).

5.3 VYHODNOCENÍ SOULADU SE SCHVÁLENÝM VÝBĚREM NEJVHODNĚJŠÍ VARIANTY A PODMÍNKAMI K JEJÍ ÚPRAVĚ V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 51 ODST. 2 STAVEBNÍHO ZÁKONA

„Změny ÚPmB 2019“ neobsahují varianty řešení, proto se postup dle § 51 odst. 2 stavebního zákona nepoužije.

5.4 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 51 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Postup dle § 51 odst. 3 stavebního zákona, při kterém pořizovatel na základě výsledků projednání návrhu

dojde k závěru, že je potřebné pořídit nový návrh, nebyl použit (pořízení návrhu zatím nedospělo do fáze projednání návrhu).


5.5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY PRO PŘEPRACOVÁNÍ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 53

ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Postup dle § 53 odst. 3 stavebního zákona, při kterém je na základě výsledků projednání návrhu v řízení nutné návrh přepracovat, nebyl použit (pořízení návrhu zatím nedospělo do fáze projednání návrhu v řízení o opatření

obecné povahy).

5.6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POKYNY K ÚPRAVĚ NÁVRHU V PŘÍPADĚ POSTUPU DLE § 54 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Postup dle § 54 odst. 3 stavebního zákona, při kterém zastupitelstvo města nesouhlasí s návrhem předloženým

k vydání a vrátí jej pořizovatel k přepracování, nebyl použit (pořízení zatím nedospělo do fáze vydání změn územního plánu zastupitelstvem).

5.7 VYHODNOCENÍ SOULADU S ROZHODNUTÍM O POŘÍZENÍ ZMĚNY ÚPMB A O JEJIÍM OBSAHU V PŘÍPADĚ

POSTUPU DLE § 55 ODST. 3 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Postup dle § 55 odst. 3 stavebního zákona, který následuje po zrušení části nebo celé změny územního plánu,

nebyl použit (pořízení návrhu zatím nedospělo do fáze vydání změn Územního plánu města Brna).

6. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ

6.1 AKTUALIZACE VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ

Hranice zastavěného území byla v dosavadním ÚPmB vymezena před nabytím účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon). Vymezení hranice

v některých úsecích neodpovídá požadavkům platných právních předpisů. „Změna ÚPmB 2019“ hranici zastavěného území nezpochybňuje, neboť dle § 189 stavebního zákona, cit: „Za zastavěné území se považuje současně zastavěné území obce vyznačené podle dosavadních právních předpisů v územním plánu obce nebo v regulačním plánu, a to po dobu platnosti této územně plánovací dokumentace.“

Hranice zastavěného území je „Změnou ÚPmB 2019“ aktualizována na celém správním území města Brna

dle požadavků § 58 stavebního zákona a souvisejících předpisů, a to způsobem, jakým ji interpretují metodická sdělení Ministerstva pro místní rozvoj a metodické pokyny Ústavu územního rozvoje (tj. organizační složka

státu k řešení koncepčních otázek územního plánování zřízená ministerstvem).

Ustanovení § 58 odst. 3 stavebního zákona ukládá povinnost aktualizovat zastavěné území při každé změně

územního plánu, cit.: „Zastavěné území se vymezuje v územním plánu a aktualizuje se jeho změnou.“ Podrobnější rozbor k povinné aktualizaci je uveden v Metodickém pokynu Ministerstva pro místní rozvoj (Ústavu územního rozvoje) „Aktualizace zastavěného území“ z února 2014.

Aktualizace zastavěného území je řešena tzv. „v rozsahu měněných částí“, což znamená, že ve výkresech jsou zobrazeny výhradně aktualizované části hranice, nikoli zastavěné území (jako celek). Tento způsob zpracování

vychází z metodického pokynu Ústavu územního rozvoje.

Zastavěné území je aktualizováno ke dni 30. 5. 2019.

Protože v dosavadním ÚPmB není zpracován výkres „Základního členění území“, je aktualizace hranice

zastavěného území, v rozsahu měněných částí, zobrazena ve výkresech ÚPmB, ve kterých bylo zastavěné území zobrazeno doposud, tj. ve výkresech „Plán využití území – doplňující výkres“, „U1 Návrh urbanistické

koncepce – Urbanistický návrh“, „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního rozvoje a restrukturalizace území“.

Dále je hranice zastavěného území, v celkovém rozsahu úplného znění, zobrazena ve výkresech odůvodnění

řešení tj. „Průmět změn do uspořádání města“, „Koordinační výkres“ a „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“.


6.2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE MĚSTA, OCHRANY A ROZVOJE HODNOT

Základní koncepce rozvoje území města se nemění. Řešení jednotlivých lokalit si klade za cíl rozvíjet a posílit

obytné funkce především v sektorech přednostní urbanizace, aby byl snížen dopad trendu suburbanizace a město se zahušťovalo zevnitř. Navržené rozvojové plochy dotváří ucelený tvar sídla a upřesňují uspořádání

rozvojových lokalit z dosavadního ÚPmB.

„Změna ÚPmB 2019“ současně stanovuje zásady pro ochranu a rozvoj města tím, že:

• jsou upřednostněny změny využití v lokalitách brownfields

• je řešena restrukturalizace již zastavěného území, změnou funkčního využití a navýšením intenzity využití

• jsou nově zastavitelné plochy vymezovány v návaznosti na zastavěné území

• jsou vymezeny doplňkové plochy městské zeleně k zajištění volných veřejně přístupných prostranství s vysokým podílem zeleně

• nejsou narušeny linie zelených horizontů plochami pro výstavbu nadzemních objektů.

6.3 URBANISTICKÁ KONCEPCE VČETNĚ URBANISTICKÉ KOMPOZICE, VYMEZENÍ PLOCH, PLOCH

S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, ZASTAVITELNÝCH PLOCH, PLOCH PŘESTAVBY A SYSTÉMU SÍDELNÍ

ZELENĚ

Řešení „Změn ÚPmB 2019“ se nedotýká urbanistické koncepce města. Urbanistická kompozice ani systém sídelní zeleně nejsou v dosavadním ÚPmB vyjádřeny, proto ani „Změnami ÚPmB 2019“ nemohou být

aktualizovány, doplněny ani revidovány.

Územní plán města Brna (z roku 1994) užívá pojmový aparát, který se liší od termínů zavedených ve stavebním zákoně a jeho prováděcích vyhlášek. „Změny ÚPmB 2019“ proto využívají pojmy zavedené

v obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, namísto termínu současných právních předpisů. Pojmy „zastavitelná plocha“, „plocha přestavby“,

„územní rezerva“ a další nejsou v dokumentaci obsaženy.

6.4 KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY

6.4.1 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

6.4.1.1 Železniční doprava

Celková koncepce železniční dopravy se „Změnami ÚPmB 2019“ nemění.

Změnou B37/15-0/Z je rušena vlečka do bývalých jatek v k. ú. Trnitá, která již v současnosti fyzicky neexistuje

a s její obnovou se nepočítá.

Koncepce železniční dopravy se promítá zejména do výkresů:

• „Plán využití území – doplňující výkres“,

• „U1 Návrh urbanistické koncepce – Urbanistický návrh“,

• „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního rozvoje a restrukturalizace území“,

• „U4.1 Doprava – Vybraná komunikační síť“,

• „U4.2 Doprava – Hromadná doprava osob“,

• „U6 Ochranné režimy“

• a dále ve výkresech odůvodnění řešení „Změn ÚPmB 2019“,

tj. „Průmět změn do uspořádání města“ a „Koordinační výkres“.

6.4.1.2 Městská hromadná doprava

Koncepce městské hromadné dopravy „Změnami ÚPmB 2019“ není měněna, dochází pouze ke změně dílčích

částí úseků tras.

Změnou B37/11-I/Z je rušena tramvajová smyčka Líšeň, Kotlanova. Výhledově je možné nahradit nakolejovací

místo na kusé koleji v parku, pokud by došlo k jeho nepostradatelnosti, nakolejováním z traťové koleje tak, jak je to běžné na jiných místech.


Koncepce městské hromadné dopravy se promítá zejména do výkresů „Plán využití území – doplňující výkres“, „U1 Návrh urbanistické koncepce – Urbanistický návrh“, „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního

rozvoje a restrukturalizace území“, „U4.2 Doprava – Hromadná doprava osob“ a dále ve výkresech odůvodnění řešení „souboru “, tj. „Průmět změn do uspořádání města“ a „Koordinační výkres“.

6.4.1.3 Automobilová doprava

Koncepce automobilové dopravy se „Změnami ÚPmB 2019“ nemění, dochází pouze ke změně dílčích částí

úseků komunikací.

V souvislosti se změnou B3/15-0/Z se mění návrhová trasa sběrné komunikace v ulicích Vyhlídalova a Lány v k.ú. Bohunice na stav dle jejího aktuální průběhu v území.

V souvislosti se změnou vymezení ploch v lokalitě „Vlněny“ B139/15-0/Z v k.ú. Trnitá se mění průběh trasy městské třídy mezi ulicemi Křenová a Řeznická tak, aby byla v souladu s provedenými úpravami stavebních

ploch a ploch komunikací a prostranství místního významu.

Nadzemní úsek rychlostní komunikace mezi tunely pod městskou částí Vinohrady je změnou B170/15-0/Z nahrazen podzemním vedením, tedy sloučením dvou tunelových úseků do jednoho. Navržené řešení bylo

prověřeno územní studií (Lokalita Údolíček, 2009).

Koncepce automobilové dopravy se promítá zejména do výkresů:

• „Plán využití území – doplňující výkres“,

• „U1 Návrh urbanistické koncepce – Urbanistický návrh“,

• „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního rozvoje a restrukturalizace území“,

• „U4.1 Doprava – Vybraná komunikační síť“,

• „U4.2 Doprava – Hromadná doprava osob“,

• „U6 Ochranné režimy“,

• a dále ve výkresech odůvodnění řešení „souboru “,

tj. „Průmět změn do uspořádání města“, „Koordinační výkres“ a „Výkres širších vztahů“.

6.4.1.4 Cyklistická a pěší doprava

Koncepce cyklistické a pěší dopravy není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

6.4.2.1 Zásobování pitnou vodou

Koncepce zásobování pitnou vodou není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.2 Zásobování užitkovou vodou

Koncepce zásobování užitkovou vodou není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.3 Odkanalizování území

Koncepce odkanalizování území není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.4 Zásobování teplem

Koncepce zásobování teplem není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.5 Zásobování plynem

Koncepce zásobování plynem není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.6 Zásobování elektrickou energií

Koncepce zásobování elektrickou energií není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.


6.4.2.7 Spoje

Koncepce řešení sítí elektronických komunikací není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.8 Vodní toky

Koncepce pojetí vodních toků není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.4.2.9 Koordinace sítí

Koncepce kolektorové sítě není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna a ani nejsou vyvolány nové potřeby na koridory (plochy), kde je nezbytná podrobnější technická koordinace záměrů výstavby.

6.4.3 KONCEPCE OBČANSKÉHO VYBAVENÍ

Dosavadní Územní plán města Brna stanovuje funkci „plochy pro veřejnou vybavenost“, kterou dále člení

na funkční typy a specifický typ „všeobecný veřejný účel“, který respektuje definici funkce a zároveň stojí nad

podrobnějším účelem využití a umožňuje v území umístit flexibilně některý z funkčních typů ploch pro veřejnou vybavenost. „Změny ÚPmB 2019“ dosavadní členění funkcí, resp. funkčních typů, respektuje. Plochy

občanského vybavení jsou vymezeny především v rámci velkých rozvojových území.

Objasnění důvodů pro jejich vymezení je součástí odůvodnění jednotlivých změn v kapitole 6 „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“ v tomto textu. Plochy pro veřejnou vybavenost jsou

nejlépe patrné ve výkresech „Plán využití území – doplňující výkres, „U1 Návrh urbanistické koncepce – Urbanistický návrh“, „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního rozvoje a restrukturalizace území“

a dále ve výkresech odůvodnění řešení „Průmět změn do uspořádání města“ a „Koordinační výkres“.

6.4.4 KONCEPCE VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

Řešení veřejných prostranství je odůvodněno samostatně u jednotlivých změn v kapitole 6 „Komplexní

zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty“ tohoto textu. Plochy pro veřejnou vybavenost jsou nejlépe patrné ve výkresech „Plán využití území – doplňující výkres“, „U1 Návrh urbanistické koncepce

– Urbanistický návrh“, „U2 Návrh urbanistické koncepce – Plochy stavebního rozvoje a restrukturalizace území“ a dále ve výkresech odůvodnění řešení „Průmět změn do uspořádání města“ a „Koordinační výkres“.

6.5 KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY (VČETNĚ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY, PROSTUPNOSTI KRAJINY, PROTIEROZNÍCH OPATŘENÍ, OCHRANY PŘED POVODNĚMI, REKREACE, DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN)

6.5.1 VYMEZENÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ, PLOCH ZMĚN V KRAJINĚ A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO JEJICH VYUŽITÍ

Plochy s rozdílným způsobem využití jsou v Územním plánu města Brna vedeny jako funkční plochy.

Koncepce funkčních ploch zařazených do nestavebních – volných včetně jejich regulativů se „Změnami ÚPmB 2019“ nemění.

6.5.2 VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY (ÚSES)

Koncepce vymezení územního systému ekologické stability se „Změnami ÚPmB 2019“ nemění. Dochází pouze ke změně dílčích částí úseků systému, které na fungování celku nemají negativní vliv.

V souvislosti s řešením změny B209/15-0/Z, které mění v prostoru mezi železničním tělesem a ulicí Myslínova v k.ú. Královo Pole plochu krajinné zeleně KV na zeleň městskou ZO a komunikace a prostranství místního

významu, je přeložena část biokoridoru do polohy blíže k železnici do návrhové plochy krajinné zeleně KV,

aby byl princip vedení koridoru v této části zachován.

V souvislosti s řešením změny B176/15-0/Z, které v prostoru křižovatky v ulicích Štursova a Kroftova

v k.ú. Žabovřesky rozšiřuje plochu komunikace a prostranství místního významu, je zrušena závěrečná část biokoridoru z důvodu, že již není možno zachovat v tomto prostoru jeho plnou funkčnost.


Územní systém ekologické stability je nejlépe patrný ve výkrese „Plán využití území – doplňující výkres a ve výkresech odůvodnění řešení „Průmět změn do uspořádání města“, „Koordinační výkres“ a „Výkres širších

vztahů“.

6.5.3 PROSTUPNOST KRAJINY

Prostupnost krajiny je v rámci dílčích lokalit „Změn ÚPmB 2019“ dodržena nebo nově zajištěna v rámci vymezených funkčních ploch komunikací a prostranství místního významu.

6.5.4 PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ

„Změny ÚPmB 2019“ nevymezují plochy, které jsou určeny primárně pro realizaci protierozních opatření či pro zmírnění ohrožení území erozí. Omezení využití erozně ohrožených svahů jsou v řešení vzata na zřetel.

6.5.5 OCHRANA PŘED POVODNĚMI

Koncepce ochrany před povodněmi není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.5.6 REKREACE

Koncepce rekreačního využití území města a vymezení rekreačních oblastí není „Změnami ÚPmB 2019“ měněna.

6.5.7 DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTNÝCH SUROVIN

Řešení „Změn ÚPmB 2019“ nemá vliv na lokality dobývání ložisek nerostných surovin.

6.6 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ ÚZEMNÍCH REZERV A STANOVENÍ MOŽNÉHO BUDOUCÍHO VYUŽITÍ, VČETNĚ PODMÍNEK PRO PROVĚŘENÍ

Plochy ani koridory územních rezerv nejsou „Změnami ÚPmB 2019“ vymezeny.

6.7 VYMEZENÍ PLOCH, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO DOHODOU O

PARCELACI

Plochy, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, nejsou „Změnami ÚPmB 2019“ vymezeny.

6.8 VYMEZENÍ PLOCH A KORIDORŮ, VE KTERÝCH JE ROZHODOVÁNÍ O ZMĚNÁCH V ÚZEMÍ PODMÍNĚNO

ZPRACOVÁNÍM ÚZEMNÍ STUDIE

„Změny ÚPmB 2019“ nově vymezují lokality, ve kterých je další rozhodování o změnách v území podmíněno

zpracováním územní studie, schválením možnosti využití územní studie pořizovatelem a vložení dat o jejím pořízení do evidence územně plánovací činnosti.

Soupis předepsaných územních studií je uveden v kapitole 8 textové části (výroku). V téže kapitole jsou stanoveny podmínky pro jejich pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat do evidence územně plánovací

činnosti.

Hranice území k pořízení územních studií je zobrazena ve výkrese „Plán využití území – doplňující výkres“.

Identifikace a odůvodnění vymezení územních studií:

ÚS 1 Ořešín Klimešova – Jasná, lokalita nad ul. Klimešova, k. ú. Ořešín, změna B195/15-0/Z

Řešené území zadané územní studie leží severně od ulice Klimešova, v dosahu centra sídla. Cílem územní

studie je prověřit především kapacitu a umístění parkovacích stání určených pro návštěvníky a zároveň

navrhnout takové dopravní řešení, které nebude narušovat bydlení v lokalitě.

ÚS 2 Kohoutovice Žebětínská – Bašného, lokalita Stavební dvůr, k. ú. Kohoutovice, změna B3/11-I/Z


Rozhodování o změnách v území je podmíněno zpracováním územní studie, která prověří území v horní části Kohoutovic obklopené souvislou zástavbou. Cílem územní studie je zejména prověření a navržení dopravního

řešení lokality (vhodný systém dopravní obsluhy, chybějící propojení skrz lokalitu, zajištění pěší prostupnosti územím), uspořádání veřejných prostranství v území. Důraz je kladen na podporu územních vazeb, reflexi

osnovy parcel, zohlednění nových skutečností a potřeb v navazujícím území. Možné uspořádání lokality sice bylo řešeno předchozí územní studií, avšak (především) dopravní obsluha území a zapojení řešené lokality do

sídelního útvaru byly řešeny nedostatečně.

ÚS 3 Brno-sever Skryjova – Soběšická, lokalita ul. Skryjova a Soběšická, k. ú. Husovice, změna B27/11-I/Z

Řešené území zadané územní studie se nachází ve svažitém území nad ulicemi Skryjova a Cacovická. Cílem

územní studie je prověřit především dopravní napojení lokality a navrhnout strukturu zástavby korespondující s charakterem okolní zástavby.

ÚS 4 Brno-jih Kšírova – Dufkovo nábřeží, lokalita Nová Vodařská, k.ú. Horní Heršpice, změna B203/15-0/Z

Pořízení územní studie bylo stanoveno z důvodu nutnosti koordinace dnešního a budoucího využití území, jak v rámci vymezených funkčních ploch, tak plánovaných nebo probíhajících významných celoměstských

projektů, přestavba železničního uzlu Brno a výstavba velkého městského okruhu. V rámci studie je nutno prověřit možnosti obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou a její napojení na systémy města.

ÚS 5 Slatina Řípská – Šlapanická, lokalita ul. Za Kostelem, Šikova, k.ú. Slatina, změna B126/15-0/Z

Pořízení územní studie bylo stanoveno z důvodu nutnosti návrhu komplexního řešení rozvoje zástavby

v lokalitě, která je využívána pro zemědělskou výrobu, v návaznosti na okolní urbanistické struktury. V rámci

studie je nutno prověřit možnosti obsluhy dopravní a technickou infrastrukturou, její napojení na systémy města a potřebu doplnění základního občanského vybavení.

Stanovené lhůty pro vložení dat do evidence územně plánovací činnosti jsou přiřazeny dle naléhavosti a složitosti řešených území. Vždy do 4 let od vydání „Změn ÚPmB 2019“ tak, aby nebyly dotčené lokality

blokovány pro možnou zástavbu.

6.9 STANOVENÍ PODMÍNEK PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ A STANOVENÍ

PODMÍNEK PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ

„Změny ÚPmB 2019“ vychází z funkcí, funkčních typů a regulačních podmínek stanovených v platném ÚPmB.

V příloze č. 1 Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění, jsou do kapitoly „9. Zvláštní podmínky využití území“ „Změnami ÚPmB

2019“ vloženy nové položky podmínek využití konkrétních ploch nebo lokalit především z důvodu zajištění jejich kvalitní obsluhy, průchodnosti územím, napojení na stávající strukturu města a obytného prostředí.

Jedná se o lokality změn:

B150/15-0/Z, kde je nutno zajistit v rámci navazujících projektových dokumentací průchodnost návrhovou

stavební plochou všeobecného bydlení BO v bloku ulic Bratislavská, Hvězdová, Francouzská a Stará B201/15-0/Z, kde je nutno (mimo jiné v důsledku zrušení návrhové plochy DG mezi ulicemi Šumavská,

Botanická a Ptašínského) současně se zástavbou, v rozsahu volné plochy se zvláštním režimem „podzemní garáže“, řešit parkovací stání pro veřejnost v počtu minimálně 100 míst, které budou pokrývat deficit

parkovacích stání přilehlého území.

B54/15-0/Z, kde je nutno zajistit v rámci navazujících projektových dokumentací průchodnost územím propojením ulice Koniklecová s plochou městské zeleně v západní části lokality veřejně přístupným

prostranstvím. B30/12-I/Z, kde je nutno zajistit v rámci navazujících projektových dokumentací kvalitní obytné prostředí

odclonění negativních vlivů ze stabilizované zvláštní plochy pro rekreaci R, navazující východním směrem,

a to dostatečně účinným způsobem pro aktuální stav v území. B94/15-0/Z a B93/15-0/Z, kde je nutno zajistit potřebnou veřejnou vybavenost (zejména školství) z důvodu

nárůstu počtu obyvatel v rozvojové lokalitě Pod Hády. Podmínku nelze vykládat jako tzv. podmiňující investici (není předpokladem pro zahájení výstavby bydlení) – veřejná vybavenost musí být zajištěna při naplnění

lokality.


6.10 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB, VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH OPATŘENÍ, STAVEB A OPATŘENÍ K

ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANY A BEZPEČNOSTI STÁTU A PLOCH PRO ASANACI, PRO KTERÉ LZE PRÁVA K

POZEMKŮM A STAVBÁM VYVLASTNIT

Stavby, opatření ani plochy asanace, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nejsou „Změnami ÚPmB 2019“ vymezeny.

6.11 VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT

PŘEDKUPNÍ PRÁVO

Veřejně prospěšné stavby ani veřejně prospěšná opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo dle § 101

zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, nejsou „Změnami ÚPmB 2019“ vymezeny.

6.12 STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Kompenzační opatření „Změnami ÚPmB 2019“ nejsou stanovena.

6.13 ODŮVODNĚNÍ ZMĚN OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 2/2004 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA

Texty odůvodnění položkově odpovídají jednotlivým bodům v kapitole „13. Změny Obecně závazné vyhlášky

statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů“ Textové části „výroku“.

6.13.1 ZMĚNY V TEXTU OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY

1. Jedná se o faktické rozšíření části obsahu vyhlášky o nově vkládanou „Přílohu č. 3“.

2. Vzhledem k tomu, že platný Územní plán města Brna doposud nepoužívá institut územní studie, je tento

jev jako celek zařazen do vyhlášky samostatnou přílohou č. 3, která obsahuje všechny potřebné údaje k vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním

územní studie. Institut územní studie je zakomponován v článku 4.6. vyhlášky.

Odůvodnění vymezení jednotlivých územních studií je provedeno v kapitole „6.8 Vymezení ploch

a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie“ této

textové části.

6.13.2 ZMĚNY V TEXTU PŘÍLOHY Č. 1 OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY

1. Písmeno „O“ bylo explicitně doplněno do textu vyhlášky jako „VŠEOBECNÝ VEŘEJNÝ ÚČEL“ stojící nad funkčními typy stanovující podrobnější využití, aby nenarušilo obecnou definici plochy

pro veřejnou vybavenost a zároveň umožnilo flexibilní využití plochy pro kterýkoliv z funkčních

typů. Důvodem je dosavadní nekonzistentnosti textové a grafické části. V grafické části totiž obecná značka „O“ (bez specifických symbolů jednotlivých funkčních typů) byla již použita, ve vyhlášce však bylo

jeho vyznačení opomenuto.

2. Slovo „VOLNÉ“ z nadpisu „VOLNÉ PLOCHY SE ZVLÁŠTNÍM REŽIMEM“ v příloze č. 1 vyhlášky je vypuštěno,

jelikož problematika v této části vyhlášky se netýká pouze ploch nestavebních-volných, ale též ploch stavebních.

3. Kapitola 9. vyhlášky byla rozšířena o zvláštní podmínky využití nově vymezených ploch „Změnami ÚPmB

2019“, protože se obsahově nejvíce podobá kapitole f) z přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti,

ve znění „Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití“.

Odůvodnění vymezení jednotlivých podmínek je provedeno v kapitole „6.9. Stanovení podmínek

pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání“ této

textové části.


6.14 ODŮVODNĚNÍ JEDNOTLIVÝCH LOKALIT ZMĚN

MČ Brno-Bohunice

B2/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Jihlavská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem stabilizace existující zeleně při ulici Jihlavské s významnou ochrannou funkcí proti hluku.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je i nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí návrhové smíšené

plochy obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 1,5.

Komentář: Požadavek na stabilizaci (tj. vymezení samostatné funkční plochy) pásu existující zeleně při ulici

Jihlavská byl sice prověřen, je ale vyhodnocen jako urbanisticky nevhodný a nesystémový. Pás vzrostlé zeleně podél silnice II/602 se nachází převážně na pozemcích města Brna – ochranu zeleně na vlastních pozemcích

lze zajistit vhodnějšími (flexibilnějšími) prostředky, než zakotvením plochy zeleně v územním plánu; ohrožení

vzrostlé zeleně (ve smyslu plošného kácení) ze strany vlastníka pozemků nehrozí. Z aktuálních „Hlukových map 2017“ (dostupných na portálu Ministerstva zdravotnictví) je zřejmé, že stávající hmota zeleně (na ploše

o rozloze cca 1,3 ha, v pruhu proměnlivé šířky cca od 35 m do 63 m) není sama o sobě dostatečně účinnou protihlukovou bariérou. Nadlimitní hluk zasahuje skrz pás vzrostlé zeleně až za bytové domy v ulici

Pod Nemocnicí. Kombinace pásu zeleně s jiným (stavebně-technickým) protihlukových opatřením by bylo účinnější ochranou obytné zástavby před negativními účinky dopravy (hlukem, vibracemi). Proto je vhodné,

aby lokalita změny B2/15-0/Z byla i nadále plochou stavební. Plochy městské zeleně jsou dle Obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna o závazných částech Územního plánu města Brna č. 2/2004, cit.: „- jsou záměrně vytvořenou náhradou za původní přírodní prostředí, - jsou veřejně přístupné a slouží jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity". Podél frekventované sběrné komunikace (se 4 a více jízdními pruhy) se vymezení samostatné plochy městské zeleně nejeví jako vhodné. Pro srovnání – souběžně

pořizovaný nový Územní plán města Brna (ve všech třech variantách konceptu) navrhuje v této lokalitě

stavební plochy. Ulice Jihlavská by dle urbanistické koncepce měla mít význam městské třídy (měla by být oboustranně lemována zástavbou).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného stavu vedení komunikace.

Komentář: Změna B3/15-0/Z prověřila skutečný stav lokality mezi ulicemi Čeňka Růžičky a Bohuňova,

a v řešení zohlednila realizované úpravy veřejného prostoru, tzn. stabilizovala trasu sběrné komunikace a doplnila plochy komunikací a prostranství místního významu.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby duchovně vzdělávacího centra a zpřesnění rozsahu rozvojových ploch Ústředního hřbitova.

Komentář: Změna B4/15-0/Z prověřila využití vytipované lokality při ulici Lány a navrhla změnu funkčního využití ploch, která umožní výstavbu duchovního vzdělávacího centra a zajistí ochranu pro případné rozšíření

Ústředního hřbitova. Vymezením plochy občanské vybavenosti se specifickým určením pro kulturu se umožní širší spektrum možného využití (než jen duchovní či pastorační centrum – např. jiné kulturní a vzdělávací

aktivity), aniž by byla narušena pieta a důstojnost blízkého veřejného pohřebiště. Součástí řešení je rozšíření

ploch určených pro možné rozšíření centrálního veřejného pohřebiště města. Nově navržené plochy hřbitovů ZH navazují na areál hřbitova a propojují jeho rozvojové plochy do celistvého (účelně využitelného) tvaru.

Rozloha rozšíření vychází z propočtu potřeby kapacit pro pohřbívání v „Územním generelu pohřbívání správního obvodu města Brna" (zpracovatel: Ateliér zahradní a krajinářské architektury, datum: 2000), cit.: „Ústřední hřbitov: kapacita na dnešní ploše hřbitova bude vyčerpána v roce 2010, rozvoj je možný na plochách určených ÚPmB v rozsahu cca 9,12 ha. Takto rozšířená plocha zajistí pohřbívání do konce roku 2030" a dále, cit.: „Pro období 2031 – 2050 je třeba zajistit novou rozvojovou plochu v rozsahu minimálně 8,33 ha ..." Z věcného

hlediska je vhodné vymezit plochy městské zeleně jako celek, tak, aby plochy stejného funkčního typu nebyly atomizované. Proto jsou návrhové nestavební plochy městské zeleně v řešeném území (tzn. plochy hřbitovů


ZH a plochy ostatní městské zeleně ZO) sjednoceny do jediného funkčního typu, a to do návrhové plochy hřbitovů ZH.


Prověřit možnost změny funkčního využití části areálu bývalé zahradnické školy (památkově chráněný objekt a park na pozemcích ve vlastnictví města Brna) za účelem vybudování sociálního bydlení.

Komentář: Změna B6/15-0/Z prověřila potřebu změny funkčního využití areálu bývalé zahradnické školy a Českého pomologického ústavu při ulici Lány (na požadované sociální bydlení). Protože v řešené části areálu

je i nyní umístěno školské zařízení (Montessori škola a školka a rodinné centrum), je dosavadní funkční využití rozšířeno a zobecněno tak, aby nebránilo ani nynějšímu užívání ani požadované přeměně na bydlení se sociální

péčí - tzn. dosavadní stabilizovaná (úzce specializovaná) „plocha pro veřejnou vybavenost – školství OS"

se mění na stabilizovanou (obecněji definovanou) „plochu veřejné vybavenosti – všeobecný veřejný účel O". Předepsaný podklad, tj. „Územní studie Bohunice, ul. Lány" (zpracovatel: Ing. arch. Barbora Jenčková,

možnost využití pro změnu a (v části) pro rozhodování v území schválena dne 31.01.2018) je v potřebné míře využit. Dle územní studie má celý areál (především k němu náležící zemědělské pozemky a hospodářské zázemí

školy), cit.: „značný potenciál pro rozvoj městské části a jeho současné využití není adekvátní", a proto doporučuje polyfunkční využívání území tak, aby návrh byl dostatečně pružný z hlediska změn hospodářských

podmínek.

Změna B6/15-0/Z se zabývá omezeními ve využití území jen v míře řešitelné územním plánem a v rozsahu dle Obsahu změny: Oblast mezi ulicí Lány a dálnicí D1 je dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové

mapy 2017“ zasažena hlukem z dopravního provozu na dálnici. (Protože změna B6/15-0/Z pouze upravuje možné využití již zastavěného a funkčního areálu, bude omezení negativního vlivu hluku a vibrací řešeno

až v navazujících řízeních. U existující a stabilizované zástavby je účelné (hospodárné) řešit ochranu

před hlukem z dopravy pomocí stavebně-technických opatření.) Budova školy (bývalý Český pomologický ústav) a okolní zahrada na pozemku p.č. 887 jsou evidovány jako nemovité kulturní památky. (Památková

ochrana nemovitostí není řešením Změny B6/15-0/Z zpochybněna, není dotčena.)


Prověřit možnost změny významu funkční plochy ze stabilizované na návrhovou, tj. beze změny funkce, za účelem dostavby bloku Neužilova – Vohnoutova – Na pískách rodinnými domy. Komentář: Změna B7/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, prověřila vhodnost požadované dostavby městského

bloku mezi ulicemi Neužilova-Dlouhá-Na Pískové cestě a navrhla změnu významu (resp. reverzi) části „stabilizované" stavební plochy zpět na "návrhovou" stavební plochu (bez změny funkčního typu) - tzn. část

stabilizované plochy čistého bydlení BC se mění na návrhovou plochu čistého bydlení BC. Protože dle Obecně

závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, je plocha stabilizovaná, cit.: „dílčí část území, ve které se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit" a plocha návrhová, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití", záměna významu plochy (ze stabilizované na návrhovou) umožní dostavbu městského bloku. Vzhledem

ke struktuře navazující zástavby (tj. v ulicích Vohnoutova a Na Pískové cestě je zástavba rodinných domů

o 1-2 NP, souvislá řadová, místy volná – vždy ale přímo navazující na komunikaci, která předurčuje tvar bloku a zajišťuje jeho obsluhu) se (v místě nynějších řadových garáží a zahrad rodinných domů) předpokládá

dostavba obytného bloku do uceleného tvaru. Součástí řešení je stanovení indexu podlažní plochy (IPP 0,4) – s přihlédnutím k rozloze pozemků je IPP odvozen z výšky a charakteru zástavby rodinných domů v okolí

(definovány výše). Změna B7/15-0/Z reaguje na deficitní nabídku bydlení na území města Brna a umožňuje efektivně využít zastavěné území, s existujícím dopravním napojením.

Jižní část řešeného území je dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017“ zasažena hlukem z dopravy na ulici Dlouhá. Ochrana před hlukem a vibracemi bude řešena v navazujících územích (při znalosti

konkrétního stavebního záměru, např. při umístění stavby) a to, buď umístěním stavby mimo dosah nadlimitního hluku, anebo vhodným stavebně-technickým opatřením. Dle Územně analytických podkladů

města Brna leží část řešeného území na pohledově významném svahu. Tato prostorová hodnota území

se odkazuje a bude posuzována až v navazující dokumentaci (při znalosti konkrétního stavebního záměru).


B8/15-0/Z MČ BRNO-BOHUNICE, k.ú. Bohunice, ul. Ukrajinská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů. Komentář: Změna B8/15-0/Z prověřila současné využití obchodní jednotky v sídlišti Bohunice na nároží ulic

Lány a Ukrajinská. Přestože objekt je i v současnosti využit pro obchod a obsluhu lokality (původní prodejnu

potravin nahradilo pohostinství), je vhodný pro intenzivnější a různorodější využití. Potřebu změny výstižně objasnil pořizovatel v odůvodnění záměru, cit.: „Součástí obytných souborů, panelových sídlišť, která vznikala od šedesátých do konce osmdesátých let, byly objekty občanské vybavenosti. ...Tyto sídlištní objekty ztratily svou funkci... Dle stávajícího ÚPmB jsou tyto objekty vesměs součástí stabilizovaných ploch pro bydlení nebo stabilizovaných smíšených ploch. Aby mohly být plnohodnotně využity, je třeba vyčlenit je z těchto stabilizovaných ploch a vytvořit návrhové plochy, které umožní zásadní přestavbu nebo novou výstavbu na místě zchátralých a špatně využívaných objektů. Tyto objekty (nově návrhové plochy) se nacházejí v těsné blízkosti zastávek hromadné dopravy, mají kolem sebe vytvořenou logickou síť pěších komunikací a umožňují vhodné funkční využití, které odpovídá a je v souladu se zásadami koncepce rozvoje města v obytných souborech, které spočívají v posilování funkčních typů s převahou pracovních příležitostí a občanského vybavení a možností doplnění chybějících specifických forem bydlení." Změnou B8/15-0/Z je proto (původní

objekt a obklopující pozemky veřejných prostranství) vyčleněn ze stabilizované plochy čistého bydlení BC do

samostatné návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO. Navržený index podlažní plochy IPP 2,5 zohledňuje, nejen tvar a velikost pozemku stavby (zastavěný budovou občanského vybavení o plošné výměře

necelých 700 m2 s 1 NP), ale též vlastnictví (objekt je v soukromém vlastnictví, je ale obklopen pozemky veřejných prostranství ve vlastnictví města Brna) – vyšší intenzita využití území umožní například realizaci

nástavby na nynější stavbě nebo nahrazení objektu novou vyšší stavbou. S přihlédnutím k charakteru okolní

zástavby (vysokopodlažní panelové domy) je takové zvýšení intenzity využití území akceptovatelné.

MČ Brno-Bosonohy

B18/11-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Bosonohy, ul. Skalní

Prověřit možnost změny zvláštních ploch pro rekreaci na plochy PZ návrh (plocha pro zemědělskou výrobu) a plochu komunikace a prostranství místního významu.

Komentář: Změna B18/11-II/Z prověřila aktuální stav bývalého cihelného lomu v Bosonohách. Lokalita je v současnosti využívána jako prodejní arboretum u zahradnické firmy, proto je nově vymezena jako plocha

pro zemědělskou výrobu PZ stav. Součástí řešení je vymezení plochy komunikace a prostranství místního

významu v trase stávající místní komunikace, která zajistí územní ochranu pro odpovídající dopravní napojení. Předepsaný územně plánovací podklad, tj. „Urbanistická studie Bosonohy II" (zpracovatel: Arch. Design, s.r.o.;

podklad pro změnu schválen dne 30.06.2009) není do řešení zapracován, neboť nereflektuje skutečné využití území – celou řešenou lokalitu zahrnuje do ploch krajinné zeleně.

Převážná část řešené lokality je evidována jako registrovaný významný krajinný prvek (VKP) – předmětem ochrany krajinného rázu jsou odkryvy gabroidních hornin. Prodejní arboretum je vybudováno na dně bývalého

lomu, jež bylo využíváno ke skládkování suti – ochrana registrovaného VKP není řešením zpochybněna, oblast

bývalé skládky je rekultivována.

B19/11-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Bosonohy, ul. Křivánky

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy pro bydlení a komunikaci a prostranství místního významu. Komentář: Změna B19/11-II/Z prověřila vhodnost lokality na konci ulice Křivánky a navrhla změnu funkčního

využití části plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochu umožňující umístění staveb pro bydlení. Navržené uspořádání území vychází ze schválené územní studie „Urbanistická

studie Bosonohy II, Brno“ (zpracovatel: Arch.Design, s.r.o.; možnost využití pro změnu schválena

dne 30.06.2009). Navržená intenzita využití území, tj. index podlažní plochy IPP 0,3 (je oproti územní studii mírně navýšen) zohledňuje, jak současnou parcelaci v území, tak charakter okolní zástavby – předpokládá

realizaci obdobné zástavby, tedy samostatně stojících rodinných domů s 1 až 2 NP. Součástí řešení je zajištění územní ochrany pro odpovídající dopravní napojení (prodloužením a rozšířením stávající komunikace).


Návrhová stavební plocha navazuje na zastavěné území (stabilizovanou plochu čistého bydlení BC). Řešení přispěje k hospodárnému využití veřejné dopravní a technické infrastruktury – navrhuje oboustranné

obestavění komunikace. Další předepsané dodané podklady „Bosonohy II, hydrotechnická studie s vazbou na vodní toky“ (zhotovitel: Pöyry Environment a.s., datum: 08/2007) a „Inženýrsko-geologický posudek

pro území Bosonohy II“ (zpracovatel: Stavební geologie – Geotechnika a.s., datum: 04/2006) byly při řešení zohledněny.


Prověřit možnost změny funkční plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B5/12-II/Z prověřila vhodnost vytipované lokality při ulici Jámy a navrhla změnu funkčního

využití části plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy umožňující umístění staveb pro bydlení. Návrhová stavební plocha navazuje na zastavěné území (stabilizovanou plochu

čistého bydlení BC). Intenzita využití území, tj. předepsaný index podlažní plochy IPP 0,3 je odvozen z charakteru okolní zástavby – předpokládá se umístění samostatně stojících rodinných domů s 1 až 2 NP.

Řešení přispěje k hospodárnému využití veřejné dopravní a technické infrastruktury – umožní výstavbu po obou stranách stávající komunikace. Součástí řešení je prodloužení a rozšíření plochy komunikace

a prostranství místního významu pro zkvalitnění dopravní obsluhy v lokalitě i v navazujícím území.

Dle Územně analytických podkladů města Brna je v blízkosti řešeného území evidována oblast bývalých skládek

– případná omezení ve využití území budou řešena v navazujících řízeních při umístění staveb (dle míry dotčení a při znalosti konkrétního stavebního záměru). Lze soudit, že území bývalých skládek je rekultivováno, neboť

na většině rozlohy jsou již realizovány rodinné domy. Hodnoty území evidované v blízkosti lokality jsou v řešení

zohledněny: registrovaný významný krajinný prvek „Zahrádky" na řešené území nezasahuje, nebude dotčen; významný pohledový svah zasahuje jen okrajové části lokality (při hospodárném umístění novostaveb

rodinných domů v dosahu dopravní a technické infrastruktury budou exponované svahy dotčeny minimálně či vůbec ne).

MČ Brno-Černovice

B14/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Turgeněvova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření parkovacích míst u bytové zástavby.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Území je ponecháno (dle dosavadního ÚPmB) v nestavební ploše

zemědělského půdního fondu ZPF.

Komentář: Požadavek iniciovaný městskou částí (už v roce 2009) v byl prověřen, ale není řešen. Záměr vymezit

za sídlištěm na ulici Turgeněvova funkční plochu určenou pro realizaci kapacitního parkoviště je nekoncepční. Vymezením izolované stavební plochy pro dopravu (významná parkoviště) by byly porušeny principy územního

plánování (tzn. kompaktní uspořádání sídla; komplexní řešení s kapacitně vyhovujícím dopravním napojením)

a zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu (tj. vymezením stavební plochy uprostřed uceleného půdního bloku č. 5101 (dle veřejného registru půd LPIS) by byla narušena organizace zemědělského půdního

fondu a jeho obhospodařovatelnost). Lokalita vytipovaná ke změně je navíc dotčena nadzemním vedením VVN a jeho ochranným pásmem. Nedostatek parkovacích míst pro obyvatele sídliště Turgeněvova

byl v nedávné době zčásti napraven vybudováním garáží vedle parkoviště mezi sídlištěm a železniční tratí. Dle analytické části „Strategie parkování ve města Brně“ (objednatel: Statutární město Brno; zhotovitel:

Brněnské komunikace, a.s.; datum: 01/2013) chybí v městské části Brno-Černovice 2 596 parkovacích míst

pro rezidenty. „Strategie parkování ve městě Brně“, ale navrhuje řešit deficit parkovacích míst v ulici Turgeněvova jen stavebními úpravami v uličním prostoru. Pro srovnání – souběžně pořizovaný nový Územní

plán města Brna (ve všech třech variantách konceptu) vymezuje plochy pro dopravu v podstatně větším rozsahu, než jen v lokalitě řešené změnou B14/15-0/Z.


B15/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Spáčilova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy pro technickou vybavenost. Vzhledem ke změně technologie není již třeba v dané lokalitě tyto objekty stabilizovat a je možno je využít jiným způsobem.

Komentář: Změna B15/15-0/Z prověřila aktuální využití bývalého objektu spojů (tj. stabilizované plochy

pro technickou vybavenost – spoje TS) u křižovatky ulic Spáčilova a Kotkova a navrhla nové funkční využití plochy (včetně nastavení indexu podlažní plochy), které umožní efektivnější využití budovy a pozemku. Areál

původně využívaný jako telefonní ústředna neslouží (z důvodu technologického vývoje v oboru elektronických

komunikací a spojů) původnímu účelu. Protože dosavadní funkční začlenění skýtá jen omezené možnosti využití (plochy pro technickou vybavenost jsou určeny, cit.: „k umístění staveb a zařízení, které slouží pro zřízení a provozování zásobovacích sítí, …“), je navržena změna na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO. Přiřazená smíšená funkce umožní širší spektrum využití a další rozvoj. Obecně, plochy přestavby (pro

revitalizaci, transformaci) vytvářejí v územním plánu podmínky pro naplňování jeho hlavního cíle – udržitelný

rozvoj území a prosperitu města. Nynější areál je nekonfliktně začleněn do lokality: Uliční křídlo (2 NP) drží stavební čáru i jednotnou výšku římsy a střešního hřebene v souvislé frontě zástavby ulice Spáčilova. Dvorní

křídlo budovy (1 převýšené NP) bylo původně technologickým zázemím – vybíhá do hloubky vnitrobloku, využívá téměř celou šíři pozemku, z ulice ale není hmota stavby patrná. Index podlažní plochy (IPP 1,7) je

oproti nynějšku mírně navýšen tak, aby umožnil vyšší míru využití území (například nástavbu nynějšího objektu, nebo jeho celkovou přestavbu). Pro původní (převážně obytnou) zástavbu Černovic jsou

charakteristická zvýrazněná nároží a křižovatky ulic (např. závěry pohledových os) – v domy v těchto polohách

byly/jsou zpravidla vyšší (s více NP), zajišťovaly lokální vybavenost - v přízemí byl obchodní parter či vstup do provozovny S ohledem na exponovanou polohu stavby v řešeném území (tj. je situována na křižovatce, v

ose ulice Kotkova) a funkční odlišnost (zajišťuje vybavenost v lokalitě určené převážně pro bydlení) je vyšší index podlažní plochy akceptovatelný.

B17/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Charbulova

Prověřit možnost změny funkčních ploch v důsledku zrušení školy na plochy smíšené.

Komentář: Změna B17/15-0/Z prověřila možnosti využití objektu školy na ulici Charbulova. V průběhu zpracování návrhu upozornila městská část, že původní požadavek je neaktuální. S ohledem na avízo městské

části a s přihlédnutím k investičnímu záměru města není lokalita změněna na smíšenou plochu (tak, jak požadoval Obsah změny), ale na návrhovou plochu pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účel O (bez

specifikace funkčního typu). Rozšíření a zobecnění podmínek funkčního využití (z OS na O) umožní širší

spektrum užívání a flexibilní úpravy. Z dodaných podkladů vyplývá, že Statutární město Brno jako vlastník nemovitosti v průběhu pořízení změny upustilo od původního záměru odprodeje nemovitosti (tomu měla

předcházet změna územního plánu, která rozšíří možnosti využití objektu). Dle veřejně dostupných informací je v objektu umístěna Autistická škola a podle informací poskytnutých Majetkovým odborem Magistrátu města

Brna má být objekt na ulici Charbulova čp. 135 – čp. 137 doplněn o pobytové zařízení sociálních služeb. Z

dodané architektonicko-dispoziční studie „Stavební úpravy a přístavba objektu Charbulova 135-137", je zřejmé, že stávající budova má být dostavěna o přístavbu s 3 NP. Význam plochy se nemění – i nadále se jedná o

plochu stabilizovanou (bez určení indexu podlažní plochy IPP).

MČ Brno-Ivanovice


Prověřit možnost změny funkční plochy zemědělského půdního fondu na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B6/12-II/Z prověřila vhodnost tří vytipovaných pozemků na konci ulice Pokorova

pro výstavbu bydlení a pouze na dvou z těchto pozemků navrhla stavební plochu předměstského bydlení BP.

Návrhová plocha navazuje na zastavěné území, na stabilizované plochy bydlení. Plochy určené pro rozvoj bydlení v městské části Ivanovice jsou z většiny vyčerpány. Řešení lze považovat za úsporné v nárocích

na budování veřejné infrastruktury, neboť navržená plocha leží v dosahu existujících sítí veřejné technické infrastruktury a místní komunikace. Předepsaný podklad Urbanistická studie „Ivanovice – Řečkovice

– Medlánky" (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena

dne 30.06.2009) není pro řešení této drobné změny dosavadního ÚPmB vhodným podkladem, protože byl vyhotoven jako podklad pro koncept nového Územního plánu města Brna (zabývá se strategií

urbanistického rozvoje města směrem na sever, prověřuje rozlehlé rozvojové plochy a trasu významné


komunikace propojující tři městské části ) – přesto byl při řešení Změny B6/12-II/Z vzat na zřetel: Podle urbanistické studie je přes krajní pozemek p.č. 1110/4 k.ú. Ivanovice navržen přístup do budoucí rozvojové

lokality. Ve změně B6/12-II/Z proto není tento požadovaný krajní pozemek zařazen do navržené stavební plochy bydlení. Navržený index podlažní plochy IPP 0,3 je odvozen ze struktury zástavby a charakteru

rodinných domů v navazujícím stabilizovaném území.

Ve vzdálenosti cca 150 m od řešeného území začíná přírodní park Baba. Územní plán má pouze omezené

možnosti, jak zajistit ochranu hodnot krajinného rázu (navržený index podlažní plochy není prostorovým

regulativem, ale pouze horní limitou intenzity využití plochy). Hmotu a charakter staveb je proto třeba prosazovat až v navazujícím řízení při umístění staveb. V podrobnosti územního plánu také nelze určit, v jaké

míře je navržená stavební plocha dotčena ochranným pásmem nadzemního vedení VN 22 kV (je vedeno podél její jihozápadní hranice). Omezení využití území bude řešeno v navazujících řízeních při znalosti konkrétního

stavebního záměru (např. přeložkou vedení VN, bezkolizním umístěním staveb). Dle Územně analytických

podkladů města Brna je v blízkosti řešeného území evidována oblasti bývalých skládek – případná omezení ve využití území budou řešena v navazujících řízeních při umístění staveb (dle míry dotčení a při znalosti

konkrétního stavebního záměru).



Komentář: Změna B21/15-0/Z prověřila možnosti využití zbytkové nestavební plochy v závěru ulice Hřebíčkova a navrhla její změnu na plochu všeobecného bydlení BO. Návrhová plocha ostatní městské zeleně ZO

(v dosavadním ÚPmB) nezohlednila ani soukromé vlastnictví pozemků ani stávající stavbu rodinného domu. Přestože změna nestavební enklávy na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO je logickým

ucelením sídla (umožňuje zahuštění sídla, hospodárné využití veřejné infrastruktury) je využití území

pro bydlení ztíženo omezeními, se kterými se bude nutné vypořádat v navazujících řízeních: dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017“ je celá lokalita zasažena hlukem z dopravy na silnici III/6401

(na ulici Černohorská), část území leží v ochranném pásmu silnice. Navržený index podlažní plochy IPP 0,4 se shoduje s intenzitou využití v navazující ploše BO (struktura a charakter zástavby by měly být sjednoceny).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem upřesnění dopravního prostoru v křížení ulic Černohorská – Řečkovická.

Komentář: Změna B22/15-0/Z prověřila územní nároky a navrhla rozšíření plochy pro dopravu – tělesa

dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu v křížení ulic Černohorská a Řečkovická. Stávající ÚPmB (a též souběžně pořizovaný nový ÚPmB) navrhuje, aby do nynější křižovatky byla zaústěna další komunikace

ze západu. Protože úrovňová křižovatka s pěti rameny musí být okružní, je nutné vyčlenit v území dostatečnou

stavební plochu pro její realizaci. Podkladem pro řešení je studie dopravního propojení „Medlánky – Ivanovice“ (zpracovatel: PK Ossendorf s.r.o., objednatel: ÚHA města Brna; datum: 12/1999) poskytnutá úřadem

územního plánování – podle dodaného podkladu je (oproti orientačnímu zákresu z Obsahu změny) upřesněn rozsah řešeného území.

Využití území je významně omezeno limity, se kterými se bude nutné vypořádat v navazujících řízeních

(při znalosti konkrétního stavebně-technického řešení), především: záplavovým územím stanoveným podél Ivanovického potoka (protéká propustkem pod křižovatkou), a stávající technickou infrastrukturou

(vysokotlakým plynovodem, jeho bezpečnostním a ochranným pásmem, nadzemním vedením VVN 110 kV a VN 22 kV).

MČ Brno-Jehnice


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v lokalitě mezi ul. Lelekovická a Plástky za účelem dostavby rodinnými domy, popř. nízkopodlažními bytovými domy a dále vymezit plochy komunikací a veřejného prostranství pro zachování přístupu ke všem objektům.


Komentář: Změna B25/15-0/Z prověřila vhodnost vytipované lokality v zastavěném území mezi ulicemi Plástky a Lelekovická pro dostavbu rodinných domů či nízkopodlažních bytových domů. Většina lokality

je stabilizována, nevyžaduje zásadní zásah do struktury či charakteru zástavby. Rozsah řešeného území je proto (oproti orientačnímu zákresu Obsahu změny) zredukován pouze na lokalitu vytipovanou městskou

částí Brno-Jehnice pro umístění svého záměru, tj. výstavba nízkopodlažních bytových domů a garáží. V řešeném území se část stabilizované plochy čistého bydlení BC mění na návrhovou plochu všeobecného

bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 1,5. Navržený index podlažní plochy je odvozen ze struktury okolní

zástavby (1-2 NP) a zohledňuje svažitý terén. Podkladem pro řešení je studie záměru „Bytové domy ABC, garáže, ul. Plástky Jehnice - obj. bytové domy; zpracovatel: Ing. arch. Brandštetr; investor: Komfort, a.s.;

datum: 06/2009) dodaná úřadem územního plánování (jako podklad pro řešení změny). Řešení lze považovat za optimální – navrhuje účelné uspořádání sídla, bez nároků na odkup pozemků (krom pozemku p.č. 485 jsou

všechny pozemky ve vlastnictví města Brna) a úsporné v nárocích na budování veřejné infrastruktury (stavební

plocha je napojena na stávající komunikaci a leží v dosahu sítí veřejné technické infrastruktury).

B26/15-0/Z MČ BRNO-JEHNICE, k.ú. Jehnice, ul lokalita při ul. Plástky

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem vymezení stavební plochy v rozsahu pozemků využívaných jako zahrady u RD na ulici Plástky 3c, 3d, 3e.

Komentář: Změna B26/15-0/Z prověřila skutečné využití pozemků u rodinných domů čp. 3c, 3d, 3e na ulici

Plástky a tomu přizpůsobila zařazení do funkční plochy. Přiřadila je ke stabilizované ploše čistého bydlení BC (do ní náleží i pozemky zastavěné rodinnými domy). Pozemky jsou využívány jako zahrady u rodinných domů.

Každá zahrada je pod společným oplocením s rodinným domem. Nemovitosti (pozemek domu a pozemek zahrady) mají téhož majitele. V zahradách jsou umístěny drobné stavby související s bydlením, např. kůlny,

altány, bazény. Z uvedeného je zřejmé, že zahrady tvoří neoddělitelný funkční celek s rodinnými domy,

proto jsou přiřazeny do společné funkční plochy.

MČ Brno-Jih


Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch všeobecného bydlení na stabilizované plochy všeobecného bydlení. Komentář: Změna B43/11-I/Z prověřila část městského bloku mezi ulicemi Kovářová-Plotní-Dornych

a s ohledem na skutečný stav území upravila význam stavební plochy bydlení (tzn. dosavadní návrhovou

stavební plochu všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 1,2 mění na stabilizovanou stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení indexu podlažní plochy). Na ulici Kovářská je dokončena

(resp. je před dokončením) přestavba domů.. Řešená část městského bloku je tak plochou stabilizovanou, ve které se dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního

plánu města Brna, cit.: „stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitř stávajících areálů." Nevyužité proluky a části uliční fronty Dornych tak bude

možné dostavět, neboť definici stabilizované plochy vyhovují.

(Ve schématu je doložena naplněnost stavebního využítí území v intencích regulativu plochy všeobecného

bydlení BO.)


Protože řešené území je zasaženo záplavovým územím významného vodního toku Svratka, je stabilizací

stavební plochy umožněno její využití pro bydlení (podrobněji viz kap. 9 "Zvláštní podmínky využití území" Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna). Části plochy obrácené směrem ke komunikacím jsou dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017“ zasaženy hlukem z dopravy. U existující a stabilizované zástavby je účelné (hospodárné) řešit

zdravotní (míněno hlukovou zátěž) i povodňová rizika pomocí stavebně-technických opatření.

B11/11-II/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Zelná

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch pro bydlení na stabilizované plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B11/11-II/Z prověřila možnost stabilizace souboru pozemků při ulici Zelná, které jsou

v dosavadním ÚPmB součástí rozsáhlého rozvojového území Brno-jih. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) redukován tak, aby se nepřekrývalo s územím řešeným ve změnách

B22/12-I/Z a B24/12-I/Z. „Stabilizaci", neboli úpravu významu stavební plochy (tj. změna dosavadní

„návrhové" plochy všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 0,4 na "stabilizovanou" stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení indexu), bylo možné provést pouze u těch pozemků, které vyhověly

kritériím definice "stabilizované plochy" z Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna (cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...") a současně pokud jejich stabilizace nekoliduje s koncepcí rozvoje

v předepsaném podkladu tj. Územní studie "Rozvojové území Brno-jih - dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design - studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena

dne 19.09.2011). Protože prvotní žádost o stabilizaci se týkala pozemků p.č. 243/3, 243/6 a p.č. 246/13, je nezbytné objasnit, že ani jeden z těchto pozemků nebylo možné stabilizovat (všechny jsou rozřezány). Jejich

nekonfliktní část je upravena na stabilizovanou plochu. Ta jejich část, která nevyhovuje kritériím stabilizace (dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna) a koliduje s předepsanou územní studií, je ponechána bez změny, tzn. i nadále je součástí návrhové

plochy všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 0,4. Územní studie navrhuje na sousedním pozemku p.č. 242 (s existující účelovou komunikací o šířce cca 4 m) obslužnou komunikaci pro vstup

do rozsáhlé rozvojové lokality (dle § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, musí být pro obousměrnou komunikaci veřejné prostranství v šířce alespoň 12 m). Dotčení tří výše uvedených pozemků je proto


nevyhnutelné – na opačnou stranu komunikace není rozšíření možné, neboť pozemek p.č. 241/2 je již zastavěn.

Celé řešené území leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci stavební plochy je patrně veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních ploch zasažených

záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna." Konkrétní stavební záměr plánovaný

v záplavovém území je nadto posuzován příslušným dotčeným orgánem na úseku vodního hospodářství v navazujícím řízení.

B21/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Zelná pozemek p.č. 229

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch pro bydlení na stabilizované plochy pro bydlení a zrušení části návrhu sběrné komunikace.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí rozsáhlé návrhové stavební plochy čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,6) a je diagonálně proťata plochou

komunikací a prostranství místního významu (která je určena pro umístění budoucí sběrné komunikace

se 2 nebo 3 jízdními pruhy).

Komentář: Požadavek zrušit část navržené sběrné komunikace na pozemcích západně od ulice Zelné v k.ú. Přízřenice (konkrétně je zmíněn pozemek p.č. 229) a část stavební plochy čistého bydlení (na přilehlých

pozemcích) stabilizovat byl prověřen, ale není řešen. Posun navržené sběrné komunikace, jež má umožnit obsluhu rozsáhlé rozvojové lokality Brno-jih je sice možný (územní studie, která je předepsaným podkladem

pro řešení, jej navrhuje), nelze jej ale řešit samostatně dílčí změnou, bez ohledu na širší územní souvislosti.

Úprava navrženého dopravního skeletu by si vynutila komplexní přepracování rozvojové lokality, jak západně od lokality Změny B21/12-O/Z, tak východně od ní. Předepsaný podklad, Územní studie „Rozvojové území

Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), byl využit jako podklad při prověření možností řešení.

Celá lokalita leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci plochy je patrně

veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních ploch zasažených záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 "Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna

č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna." Pozemky v řešeném území nesplňují kritéria stabilizace, proto je nelze přiřadit do stabilizované plochy. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004,

o závazných částech Územního plánu města Brna, je plocha stabilizovaná definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit ..." a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Pozemky v lokalitě Změny B21/12-I/Z jsou součástí zemědělského půdního fondu, převážně jsou užívány jako zahrady. Ze srovnání skutečného stavu

území a funkčního využití stanoveného v dosavadním Územním plánu města Brna (jsou součástí návrhové

stavební plochy čistého bydlení BC) je zřejmé, že změnu stávajícího účel a intenzity využití lze předpokládat, proto stabilizaci území nelze provést.



Komentář: Změna B22/12-I/Z prověřila možnost stabilizace vytipovaného pozemku p.č. 238/1 při ulici Zelná,

ale i sousedních pozemků (orientačně vymezených v Obsahu změny B22/12-I/Z), které jsou v dosavadním ÚPmB součástí rozsáhlého rozvojového území Brno-jih. Lokalita je přičleněna do řešení přilehlé Změny B24/12-

I/Z. „Stabilizace", úprava významu stavební plochy (tj. změna dosavadní „návrhové" plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6 na „stabilizovanou" stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení

indexu podlažní plochy), byla provedena jen v té části území (např. jen ve východní části pozemků p.č. 238/1

a p.č. 239/1), která vyhověla, jak definici "stabilizované plochy" z Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna (cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...."), tak koncepci rozvoje v předepsaném podkladu tj. Územní


studie „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design - studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011). Řešení je koordinováno s ostatními

změnami, řešenými v lokalitě Brno-jih (B11/11-II/Z, B24/12-I/Z).

Celé řešené území leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci plochy

je patrně veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních ploch zasažených záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášky statutárního

města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna." Konkrétní stavební záměr plánovaný v záplavovém území bude nadto posuzován příslušným dotčeným orgánem na úseku vodního hospodářství v navazujícím

řízení. Dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017“ je část lokality podél ulice Zelná

zasažena hlukem z dopravy – přípustnost umístění či změny staveb (s tzv. citlivými funkcemi jako např. bydlení) posoudí příslušný dotčený orgán (na úseku veřejného zdraví) v navazujícím řízení.



ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita Změny B23/12-I/Z se zčásti překrývá s lokalitami Změn B22/12-I/Z

a B24/12-I/Z. Její západní část je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí rozsáhlé návrhové stavební plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6 a její východní část je překryta řešením Změn B22/12-

I/Z a B24/12-I/Z, které zastavěné pozemky po obou stranách ulice Hliniště stabilizují (tj. dosavadní návrhovou plochu mění na stabilizovanou plochu čistého bydlení BC bez indexu podlažní plochy).

Komentář: Požadavek stabilizovat část plochy čistého bydlení BC na pozemku p.č. 234/1 v k.ú. Přízřenice

(tzn. změnit význam plochy z návrhové na stabilizovanou) byl prověřen, ale není řešen. Požadovaný pozemek

nesplňuje kritéria stabilizace, proto jej nelze přiřadit do stabilizované plochy. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, je plocha stabilizovaná

definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit..." a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Pozemek p.č. 234/1 je součástí zemědělského půdního fondu (druh pozemku: zahrada), který je oplocen a není

zastavěn (stavba rekreačního objektu je umístěna na samostatném pozemku p.č. 234/2). Ze srovnání skutečného stavu území a funkčního využití stanoveného v dosavadním Územním plánu města Brna (pozemek

je součástí návrhové stavební plochy čistého bydlení BC) je zřejmé, že změnu stávajícího účelu a intenzity využití lze předpokládat.

Celá lokalita leží ve stanoveném záplavovém území řeky Svratky Q100. Požadavek na stabilizaci plochy je patrně

veden snahou vymanit se z omezení využití návrhových stavebních ploch zasažených záplavových území, které je stanoveno v kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášky statutárního města

Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna."

Předepsaný podklad, Územní studie „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus,

architektura, design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), nebylo možné při řešení využít. Územní studie navrhuje (mimo jiného) komplexní změnu dopravního skeletu

celé rozvojové lokality. Protože změna B23/12-I/Z má za úkol řešit pouze dílčí část rozvojové lokality, nemůže se zabývat přepracováním dopravního řešení v širších souvislostech (tj. nemá možnost hledat jiné možnosti obsluhy tak, aby pozemek p.č. 234/2 zůstal nedotčen).

B24/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, ul. Hliniště

Prověřit možnost změny návrhových funkčních ploch pro bydlení na stabilizované plochy pro bydlení. Komentář: Změna B24/12-I/Z prověřila skutečný stav lokality při ulici Hliniště, která je v dosavadním ÚPmB

součástí rozsáhlého rozvojového území Brno-jih, a dle předepsaného podkladu posoudila také (druhý

požadavek z Obsahu změny) „možnost zachovat návrhovou plochu na pozemku p.č. 851/2". Řešené území


je (oproti orientačnímu zákresu z Obsahu změny) upřesněno a spojeno s lokalitou přilehlé změny B22/12-I/Z. Pozemky, u kterých účel a intenzita využití, odpovídá definici „stabilizované plochy" z Obecně závazné vyhlášky

statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, a současně nekoliduje s koncepci rozvoje v předepsaném podkladu tj. Územní studii „Rozvojové území Brno-jih – dopracování"

(zpracovatel: Urbanismus, architektura, design - studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), byly tzv. „stabilizovány" – na těchto pozemcích byl upraven význam stavební

plochy (tj. změněna dosavadní „návrhová" plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,6

na „stabilizovanou" stavební plochu téhož funkčního typu bez stanovení indexu).

K druhému požadavku: Pozemek p.č. 851/2 zůstává i nadále součástí návrhové plochy čistého bydlení BC, neboť nesplňuje kritéria pro stabilizaci území. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004,

o závazných částech Územního plánu města Brna je stabilizovaná plocha definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit ..." a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Pozemek p.č. 851/2 je součástí

zemědělského půdního fondu (druh pozemku: orná půda), je zemědělsky obhospodařován, není zastavěn ani oplocen. Ze srovnání skutečného stavu území a funkčního využití stanoveného v dosavadním Územním plánu

města Brna (pozemek je součástí návrhové stavební plochy čistého bydlení BC) je zřejmé, že změnu stávajícího účel a intenzity využití lze předpokládat. Mimo to: Pozemek p.č. 851/2 je součástí rozsáhlé rozvojové lokality

Brno-jih. Dle Územní studie „Rozvojové území Brno-jih – dopracování" (zpracovatel: Urbanismus, architektura,

design – studio, s.r.o. (UAD-studio); možnost využití pro změnu schválena dne 19.09.2011), která je předepsaným podkladem pro řešení Změny B24/12-I/Z, má být na pozemku p.č. 851/2 vymezena komunikace

nezbytná k obsluze části rozvojové lokality. Protože Změna B24/12-I/Z má za úkol řešit pouze dílčí část rozvojové lokality, nemůže se zabývat úpravou navrženého dopravního skeletu (tj. nemá možnost hledat jiné

možnosti obsluhy tak, aby pozemek p.č. 851/2 zůstal nedotčen).

B28/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, mezi ul. Kšírovou, Sokolovou a navrženým

prodloužením ul. K terminálu

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření ploch pro bydlení navazující na stávající zástavbu při ulici Kšírově.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je ponechána (dle dosavadního ÚPmB) v návrhové smíšené ploše

výroby a služeb SV s indexem podlažní plochy IPP 0,6 až 1,5.

Komentář: Požadavek „prověřit využití ploch za účelem rozšíření ploch pro bydlení" v návaznosti na zástavbu

v ulici Kšírova byl prověřen. Zhruba dvě třetiny řešeného území jsou již využity: V jižní části lokality

je vybudován areál využívaný pro obchod, služby a drobnou výrobu. V severovýchodním kvadrantu řešené lokality je povolena a probíhá výstavba výrobního objektu. Ve středním pruhu na západní straně

je na pozemcích města realizován park. (Nevyužity tak jsou pouze městské pozemky na severu lokality.) Změna funkčního využití této zbylé (zatím nevyužité) části lokality se jeví jako nevhodná – vymezení nové

funkce bydlení by vytvořilo tzv. "nevhodné sousedství" (ploch s nesourodým, potenciálně kolidujícím funkčním využitím). Dosavadní smíšená plocha je v území navržena s ohledem na dopravní řešení, smíšené funkce

v navazujícím území (obchodu, služeb, výroby) a okolní areály. Dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017“ je celá prověřovaná lokalita výrazně zatížena hlukem z dopravy.

B29/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, nároží ul. Sokolovy a Hrdličkovy

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v důsledku zrušení školy na plochy bydlení navazující na stávající plochy bydlení.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Území je (dle dosavadního ÚPmB) ponecháno beze změny, i nadále

je stabilizovanou plochou pro veřejné vybavenost – školství OS (bez určení indexu podlažní plochy IPP).

Komentář: Požadavek iniciovaný městskou částí byl prověřen, z důvodu neaktuálnosti ale není řešen. Budova a pozemek školy nebyly v době podání podnětu využívány ke školní výuce, proto byla zvažována adaptace

na bydlení. V současnosti je objekt opět školním zařízením (v budově funguje ZŠ Scioškola). Změna funkčního

využití je neaktuální. Plocha pro veřejnou vybavenost – školství OS je typem funkční plochy, kterou je nutno hájit pro specifické funkční využití, pro občanské vybavení zřizovaném ve veřejném zájmu.



Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem rekonstrukce a rozšíření parku za kostelem při ul. Bednářově a rozšíření ploch rekreační zeleně za základní školou Bednářova.

Komentář: Změna B30/15-0/Z v navrženém řešení reaguje na záměr městské části rozšířit veřejnou zeleň a reflektuje nový stav lokality (za kostelem a základní školou v Horních Heršpicích), v níž byl vybudován park.

S ohledem na to je v řešeném území navržena nestavební plocha ostatní městské zeleně ZO a na přilehlých

soukromých pozemcích, jež zjevně do parku nenáleží (jsou pod společným oplocením s rodinným domem) jsou vymezeny stabilizované plochy čistého bydlení BC. Rozsah řešeného území je (oproti zákresu v Obsahu

změny) upřesněn – do řešeného území nejsou zahrnuty pozemky rodinných domů a stabilizované výroby (podél ulice Sokolova) a naopak řešené území je mírně rozšířeno o pozemek za kostelem (soukromý pozemek

oplocené zahrady u rodinného domu, který do veřejně přístupného parku nepatří). Funkční využití území

je navrženo v souladu s „Urbanistickou studií Horní Heršpice“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena: 30.06.2009), která prověřila možnosti využití rozsáhlého

území v Horních Heršpicích.

Hodnoty území jsou v řešení respektovány: Do řešeného území zasahuje „plocha nejvýznamnější zeleně dle vyhlášky města Brna" - je začleněna do plochy ostatní městské zeleně ZO (řešením není zpochybněna).

Nemovitá kulturní památka a dominanta kostela sv. Klementa Maria Hofbauera a částečně dochovaná

historická struktura osídlení nejsou řešením narušeny. Limity využití území (ochranná pásma nadzemního vedení VN, ochranné pásmo elektronické komunikační sítě ...) nemají na řešení podstatný vliv (zasahují

do stabilizovaných ploch zeleně ZO). Celé řešené území je zasaženo hlukem (z dopravy) – hmota vzrostlé zeleně ve vymezené ploše ZO přispěje k rozptylu hluku a zmírní hlukovou zátěž.


Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem umožnění dostaveb jednotlivých komerčních staveb v kombinaci výrobních služeb a obchodu.

Komentář: Změna B31/15-0/Z prověřila vhodnost dostaveb komerčních objektů v jihovýchodní části

stabilizované plochy pro průmysl PP při ulici Vídeňská. S ohledem na skutečné využití v řešeném území (mix funkcí) vymezila návrhovou smíšenou plochu výroby a služeb SV (a přiřadila jí index podlažní plochy). Navržené

funkční využití požadované mísení funkcí (výroby, služeb a komerce) připouští. Nastavený index podlažní

plochy IPP 1,0 je zvolen tak, že umožní intenzifikaci využití území (nejen nástavby nynější budov, ale i přestavby – objekty s více jak 3NP apod.). Obsluha zóny Vídeňská je zajištěna ze silnice III/15277

(je vedena souběžně s D52).

Negativní vliv na správní území sousední obce se nepředpokládá – změna pouze reflektuje skutečné využití

území, v navazujícím území sousední obce pokračuje zástavba s obdobným charakterem a využitím.

Odůvodnění v širších vztazích je zpracováno v samostatné kapitole 2.1. Řešení je koordinováno se souběžně pořizovanou Změnou ÚPmB B50/07/II (MČ Brno-jih, k.ú. Přízřenice, ul. Moravanská), která prověřuje možnost

rozšíření ploch pro výrobu PV u jihozápadním výběžku správního území města Brna (doposud je plochou zemědělského půdního fondu). Řešené lokality nehraničí, navržená funkční využití spolu nekolidují. Změna

B31/15-0/Z není dotčena navrženým dopravním napojením lokality Změny B50/07/II.

B36/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, k.ú. Dolní Heršpice, lokalita ul Vídeňská, dálnice D1

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch vyplývajících z Územní studie „Moravanské lány I“.

Komentář: Změna B36/15-0/Z upřesňuje uspořádání rozvojové lokality „Moravanské lány I“ vymezené v dosavadním ÚPmB dle předepsaného podkladu „Územní studie Moravanské lány I, Brno“ (zpracovatel:

Urbanismus, architektura, design – studio, s.r.o. (UAD – studio); možnost využití schválena dne 11.02.2015).

Řešení změny se od zpracované územní studie odchyluje, proto tuto územní studii nelze využít pro následné rozhodování o změnách v území. (Územní studie zpracovaná v roce 2009 byla jako podklad pro rozhodování v

území schválena až v roce 2015 – v mezidobí (kdy sloužila jen jako podklad pro probíhající změnu územního plánu) se stav lokality zásadně proměnil. Odchylky od územní studie jsou zapříčiněny, jednak nutností

akceptovat nové stavby v území, jednak reagovat na zrušení rozvojové lokality bydlení v navazujícím území

v Moravanech (lokalita je již zastavěna průmyslovým areálem). Řada soukromých pozemků, na nichž měla být dle územní studie umístěna veřejná infrastruktura, je čerstvě zastavěna řádně povolenými stavbami pro

bydlení. Některé části územní studie proto nelze transponovat do řešení změny ÚPmB – řešení změny je


přizpůsobeno novým skutečnostem v území.) Řešení Změny B36/15-0/Z zejména: Navrhuje podrobnější členění lokality. Upřesňuje intenzitu využití území – navržené indexy podlažní plochy (v jednotlivých plochách

IPP 0,5; IPP 0,7; IPP 1,0; IPP 1,5) nepřebírá z řešení územní studie, ale přizpůsobuje je probíhající a již realizované výstavbě. Vymezuje a hájí území pro vybudování příčného propojení ve směru Z-V (s cílem zajistit

mj. pěší prostup k zastávce MHD). V pruhu území podél ulice Vídeňská mění význam ploch z „návrhových“ na „stabilizované“ (tj. funkční typ je ponechán, index podlažní plochy se ruší) – nad rámec řešení je vhodné

připomenout, že ve východním pásu území podél silnice I/52 jsou vymezeny smíšené plochy výroby a služeb

SV, tzn. část lokality zasažená nadměrným hlukem z dopravy není určena pro umístění staveb s tzv. citlivými funkcemi (bydlení apod.). Na jihu řešené lokality se mění návrhové plochy všeobecného bydlení BO

na návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO – tím se reaguje na souběžně samostatně pořizovanou Změnu ÚPmB B50/07/II (MČ Brno-jih, k.ú. Přízřenice, ul. Moravanská), která prověřuje možnost rozšíření ploch

pro výrobu PV u jihozápadním výběžku správního území města Brna (v dosavadním ÚPmB je plochou

nestavební zemědělského půdního fondu). Takzvané „ostré rozhraní“ návrhových ploch určených primárně pro výrobu s plochami pro bydlení je nežádoucí, proto je v hraničním pásu navržena přechodová zóna

smíšených ploch. Územní studie v textu detekuje silné a slabé stránky lokality, cit.: „Současná výstavba – přestavba zahradních chat a rozptýlená výstavba jednotlivých rodinných domů neodpovídá územnímu potenciálu ani poloze lokality na území města Brna. Za podstatnou chybu, která pramení z nezávaznosti územně plánovacího podkladu, lze považovat, že byl zastavěn přímý průchod navržený k tramvajovým zastávkám v ul. Vídeňská." Územní studie předpokládá rozvoj bydlení v kontaktním území v Moravanech

– k němu ale nedošlo (Změna Územního plánu Moravany a tím i rozlehlé rozvojové plochy pro bydlení byly zrušeny rozsudkem; namísto nich je již vybudován výrobní areál). Územní studie uvádí, cit.: „ÚS Moravanské lány I předpokládá další rozvoj bydlení v Moravanech spojený s nárůstem počtu obyvatel ... Tento nárůst společně s propojením dopravní a technické infrastruktury bude vyžadovat koordinaci územního rozvoje v kontaktní zóně města a obce ... Občanská vybavenost s většími nároky na pozemek (ZŠ) bude na území Moravan." Je zjevné, že plochy zamýšlené v územní studii pro umístění "sdílené" občanské vybavenosti není nutné vymezovat – řešení Změny B36/15-0/Z ale navrhuje zvýšení indexu podlažní plochy (tj. vyšší intenzitu

využití území než územní studie), a tím i zvýšení cílového počtu obyvatel. Na severu řešeného území je proto (na pozemcích ve vlastnictví města Brna) vymezena návrhová stavební plocha pro veřejnou vybavenost –

všeobecný veřejný účel O, kterou bude možné využít pro vybudování potřebné veřejné občanské vybavenosti (například mateřské školy). Dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, je pro každé 2 ha

zastavitelných plochá pro bydlení či smíšené bydlení nutné vymezit v územním plánu plochy veřejného

prostranství – protože rozvojová lokalita přesahuje výměru 2 ha, byl požadavek prováděcí vyhlášky prověřen. Veřejné prostranství určené k obsluze území je vymezeno na severu řešeného území, na pozemcích města,

v těsné blízkosti navržené plochy pro veřejnou vybavenost.

B37/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Trnitá, lokalita ul. Masná

Prověřit možnost zrušení trasy stabilizované nefunkční vlečky, beze změny funkčního využití ploch.

Komentář: Změna B37/15-0/Z reaguje na skutečný stav v území a ruší trasu (již neexistující) železniční vlečky v bývalém areálu porážky. Ke změně využití funkčního využití ploch nedochází. Dotčené území je i nadále

stabilizovanou a návrhovou stavební plochou pro výrobu PV a návrhovou nestavební plochou krajinné zeleně

všeobecné KV.

B38/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Trnitá, k.ú. Komárov, ul. Dornych

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, které vyplývají z ÚPP „Revitalizace Staré Ponávky“ na základě projektu REURIS.

Komentář: Změna B38/15-0/Z prověřila možnost úprav v bezprostředním okolí toku Stará Ponávka a s využitím

předepsaného územně plánovacího podkladu „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky v rámci projektu

REURIS" (zpracovatel: 1. Černopolní, s.r.o.; Atelier Fontes; možnost využití pro rozhodování a pro změnu schválena dne 11.02.2015) navrhla změnu dosavadních stavebních ploch v blízkosti toku. Navržené řešení

vytváří územní podmínky k nápravě – umožní zkvalitnění urbánního prostoru a revitalizaci toku na plochu nestavební. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen na část lokality,

ve které je změna funkčního využití nezbytná (tzn. na změnu ploch stavebních). Nestavební plochy parků ZP

vymezené podél toku v dosavadním ÚPmB změnu funkčního využití nevyžadují, neboť jsou mimo jiné určeny pro, cit.: „vegetační úpravy ... vodohospodářské stavby a stavby protipovodňových opatření se zachováním vegetační složky."


B203/15-0/Z BRNO-JIH, k.ú. Horní Heršpice, lokalita Nová Vodařská

Prověřit v lokalitě možnost uložení povinnosti zpracovat územní studii jako podmínku pro rozhodování o změnách v území.

Komentář: Změna B203/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, prověřila potřebu pořídit pro lokalitu mezi řekou

Svratkou a ulicemi Sokolova, Kšírova nový podklad pro rozhodování. Požadavek byl shledán důvodným, a proto je ve vymezeném území uložena povinnost zpracovat (pro rozvojovou lokalitu „Nová Vodařská“) územní studii,

která bude neopominutelným územně plánovacím podkladem pro navazující rozhodování v území. Řešení

ověřilo využitelnost dřívější územní studie „Urbanistická studie Horní Heršpice, Brno" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel &Pech; schválení možnosti využití pro změnu dne 30.06.2009) se závěrem, že tato

urbanistická studie (zpracovaná v roce 2005) není aktuální a jako územně plánovací podklad ji nelze využít (nezohledňuje záměry celoměstského významu ŽUB a VMO, nezachycuje nové skutečnosti v území). Lhůta

na pořízení nové územní studie i základní požadavky na její řešení jsou stanoveny v textové části, v kap. 8.

Oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny je rozsah řešeného území zmenšen tak, aby řešení nekolidovalo

s výstavbou jižně od ulice Sokolova.

MČ Brno-Jundrov



Komentář: Změna B14/11-I/Z prověřila aktuální využití pozemků na okraji ulice Šeříková (zčásti jsou zastavěny stavbami rodinné rekreace) a na požadovaných pozemcích vymezila návrhovou stavební plochu pro bydlení.

Navržené funkční využití (tj. plocha čistého bydlení BC) a intenzita využití území (IPP 0,6 je oproti okolní

zástavbě mírně navýšeno z důvodu nutnosti zasazení staveb do svažitého terénu) jsou přizpůsobeny navazujícímu území. Navržená stavební plocha je napojena na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Předepsaný podklad, tj. Územní studie „Rekreační zóna Svratecké údolí" (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2006) byl při řešení využit. Požadavku

„bez dotčení lesních pozemků" nebylo možné vyhovět – stavební plocha zahrnuje i část pozemku p.č. 1458 určeného k plnění funkcí lesa (PUPFL). Míra dotčení PUPFL je minimalizována na bezprostřední okolí existující

stavby pro rodinnou rekreaci.


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy všeobecného bydlení za účelem výstavby objektů pro bydlení.

Komentář: Změna B17/11-I (iniciovaná vlastníkem jednoho z pozemků) prověřila vhodnost zbytkových

zemědělských pozemků nad ulicí Veslařská pro výstavbu. Namísto dosavadní nestavební plochy navrhla stavební plochu čistého bydlení BC. Nově navržená plocha je napojena na pozemek komunikace ve vlastnictví

města. Přestože dotčené pozemky jsou součástí zemědělského půdního fondu, jejich poloha (jsou vmezeřeny mezi lesem a stabilizovanou zástavbou na ulici Veslařská) komplikuje zemědělské využití. Navržená stavební

plocha je napojena na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Po řešených pozemcích prochází podél stávající komunikace kmenová stoka kanalizace – s omezením využití

území se lze vypořádat při umístění stavby (tj. tento limit využití území nebrání vymezení stavební plochy).

Řešené pozemky sousedí s pozemky lesa, jsou dotčeny tzv. ochranným pásmem lesa (leží ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa) – i tento limit využití území je řešitelný při umístění stavby. Zástavba podél ulice Veslařská

je protihlukovou bariérou, která odcloňuje řešenou lokalitu od hluku z dopravy (dle „Hlukových map 2017“ dostupných na geoportálu Ministerstva dopravy zasahuje hladina hluku vyšší než 50 dB v noční době jen okraj

lokality). Protože zástavba podél ulice Veslařská je dle Územně analytických podkladů města Brna urbanistickou

hodnotou (založená hodnotná urbanistická struktura), je intenzita využití v návrhové stavební ploše nastavena tak, aby budoucí výstavba zůstala v zákrytu stávajících staveb podél ulice Veslařská – index podlažní plochy

čistého bydlení je stanoven na IPP 0,4. Předepsaný podklad „Studie možností využití lokality Juranka, Brno" (zpracovatel: Ing. ach. Jiří Fixel (Atelier ERA); možnost využití pro nový územní plán schválena

dne 01.07.2009) je pouze vzat na zřetel: Je podkladem schváleným výhradně pro řešení nového územního

plánu. Území Změny B17/11/I/Z analyzuje, ale nezahrnuje jej do řešení.



Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem výstavby rodinných domů. Komentář: Změna B42/15-0/Z prověřila vhodnost vytipované zahrádkářské lokality za ulicí Muškátová

pro bydlení. V území navrhla stavební plochy čistého bydlení BC a vymezila plochy komunikací a prostranství místního významu k obsluze území. Index podlažní plochy IPP 0,4 se shoduje s okolními plochami – nízká

intenzita využití území (v důsledku převahy volných, nezastavěných ploch, nejlépe zeleně) má zajistit

nenarušení pohledově exponovaných svahů (tj. neformální prostorové hodnoty evidované v Územně analytických podkladech města Brna). Součástí řešení je upřesnění „zeleného klínu a krajinného komplexu".

Podle výkresu U5 dosavadního ÚPmB (tj. výkres urbánní a krajinné osnovy) se v řešené lokalitě zdánlivě nelogicky překrývá „zelený horizont“, což je, cit.: „linie nenarušitelné výstavbou nadzemních objektů“, s „územním potenciálem proporcionálního rozvoje městských částí", která je dle textu ÚPmB zvláště vhodná

pro další rozvoj, cit.: „Kromě výhodné polohy vůči stávající či odhadované budoucí městské struktuře, nebo naopak vůči přírodnímu prostředí, mají na reálnou využitelnost vliv: dostupnost dopravními prostředky..., dosažitelnost inženýrských sítí s dostatečnou kapacitou, reálnost dostupného zabírání volných ploch – zejména zemědělského půdního fondu a zachování příznivých proporcí zastavěného a volného území v každé fázi územního rozvoje". Z upřesnění při terénním průzkumu vyplynulo, že „zelený horizont“ je definován linií souvislého lesního porostu (po obvodu řešené lokality), a proto se s „územním potenciálem proporcionálního

rozvoje městských částí“ nepřekrývá. Vymezení plochy pro výstavbu umožní efektivní využití existující veřejné

dopravní a technické infrastruktury. Předepsané podklady nebyly při řešení využity: Územní studie „Studie možnosti využití lokality Juranka, Brno" (zpracovatel: Ing. ach. Jiří Fixel (Atelier ERA); možnost využití

schválena dne 01.07.2009) lokalitu při ulici Muškátová neřeší a je územně plánovacím podkladem určeným výhradně pro řešení nového územního plánu. Územní studie „Rekreační zóna Svratecké údolí" (zpracovatel:

Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2006) doporučuje

menší rozsah stavebních ploch pro bydlení (změna B42/15-0/Z připouští přímé sousedství obytné zástavby s chatovou lokalitou – územní studie naopak navrhuje zachovat odstup).


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s ohledem na charakter stávající zástavby.

Komentář: Změna B46/15-0/Z prověřila aktuální stav lokality mezi ulicemi Jasanová a Kopretinová (zástavba

– rodinné a bytové domy, nezastavěné pozemky – zahrady) a s ohledem na funkční využití stávající zástavby přeřadila lokalitu do funkce bydlení, tzn. dosavadní stabilizovaná smíšená plocha obchodu a služeb SO se mění

na návrhovou plochu bydlení všeobecného BO. Index podlažní plochy je nadále IPP 0,5. Předepsaný podklad Územní studie „Svratecké údolí" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; schválení možnosti

využití pro změnu dne 30.06.2009) je akceptován, řešení změny se nedotýká – územní studie analyzovala

a navrhla koncepci rozvoje sportovně-rekreačních funkcí v rekreační zóně Svratecké údolí. Lokalitu změny B46/15-0/Z pro rozvoj sportovních, rekreačních či volnočasových aktivit nepředurčuje. Významná stavební

dominanta "deskové domy – Jasanová" není řešením dotčena (výškové panelové domy leží na opačné straně ulice Jasanová, mimo řešené území).



Prověřit možnost změn z územní studie „Kohoutovice-Stavební dvůr“.

Komentář: Změna B3/11-I/Z prověřila možnosti vytvoření vyvážené skladby funkčních ploch a prostorového

uspořádání v lokalitě „Stavební dvůr" v Kohoutovicích, která je v dosavadním ÚPmB sice určena pro novou výstavbu, ve skutečnosti ale leží ladem. Při prověření se předepsaný podklad Územní studie „Kohoutovice –

Stavební dvůr“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 09.03.2011) ukázal jako nepoužitelný (opomíjí důležité vazby a osnovu parcel, nereflektuje nové

skutečnosti ani potřeby území), proto bylo v souladu s alternativním požadavkem ze zadání (cit.: „prověřte možnost i jiného dopravního napojení lokality a s tím souvisejícího funkčního uspořádání ploch, oproti řešení v ÚS „Kohoutovice – stavební dvůr“) navrženo odlišné vhodné uspořádání lokality Protože alternativní řešení

(odchylující se od předepsané územní studie) pořizovatel (při kontrole návrhu před projednáním) zamítl, je návrh změny B3/11-I/Z zpracován dle Pokynu pořizovatele čj. MMB/0370167/2019 ze dne 04.09.2019, cit.:

„Pokyn pro zpracovatele: ponechejte funkční využití lde platného ÚPmB, řešené území překryjte požadavkem


na pořízení ÚS s řádně odůvodněnými novými skutečnostmi, pro nelz využít ÚS stavající a je nutno pořídit novou.“ Řešení změny B3/11-I/Z je proto zredukováno pouze na uložení podmínky zpracování nové územní

studie, která důsledně prověří aktuální potřeby v území a navrhne systém veřejné obsluhy lokality zohledňující, jak vazby v území, tak současnou osnovu parcel. Požadavky na zpracování územní studie jako nezbytného

podkladu (včetně lhůty na její pořízení a základních požadavků pro její řešení) jsou uvedeny v textové části, v kap. 8. textové části. Oproti požadavku Obsahu změny je řešené území (tj. rozsah území určeného

k prověření novou územní studií) zmenšeno (vyřazeny jsou okrajové části území, které jsou stabilizovány

a nevyžadují změnu koncepce) a současně rozšířeno (o navazující území, ve kterém je nutné prověřit a řešit vazby a propojení).

B50/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, ul. Bellova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je ponechána (dle dosavadního ÚPmB) ve stabilizované smíšené

ploše obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,6).

Komentář: Požadovaná změna funkčního využití byla prověřena, ale při zpracování návrhu byla vyhodnocena

jako bezpředmětná a neaktuální. Bývalé centrum vybavenosti v panelovým sídlišti (tj. mateřská škola/jesle) na ulici Bellova je již adaptováno na sídlo obchodní firmy – bez potřeby změny ÚPmB. (Záměr umístit v objektu

dům s pečovatelskou službou s doplňkovou vybaveností v parteru je neaktuální.) Stavba (v soukromém vlastnictví) i pozemek, který ji obklopuje (ve vlastnictví města Brna) mají nové využití. Budova je adaptována

na objekt pro podnikání, administrativu a obchod (reklamní agentura). Pozemek tvoří zázemí firmy (zeleň v předprostoru, parkování a technické zázemí v ohrazeném dvoře).

B51/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, ul. Axmanova

Prověřit možnosti změn funkčního využití ploch s objekty obchodních jednotek v sídlištích, které již zcela neslouží původnímu účelu a jsou vhodné pro nové nebo intenzivnější využití, za účelem umožnění nového využití a přestavby stávajících objektů.

Komentář: Změna B51/15-0/Z prověřila aktuální využití obchodní jednotky na sídlišti Kohoutovice (mezi ulicí

Axmanova a Libušinou třídou) a vyhodnotila, že změna funkčního využití je nevhodná a nežádoucí. Bývalé sídlištní nákupní středisko slouží původnímu účelu. Prošlo renovací a má potenciál nadále sloužit jako lokální

centrum občanské vybavenosti sídliště i městské části. Je situováno u zastávky MHD, v sousedství mateřské školy a veřejné knihovny. V objektu jsou prodejny potravin a smíšeného zboží, bankomat, restaurace,

kancelářské prostory pro služby a drobné podnikání. Řešené území je proto nadále smíšenou plochou obchodu

a služeb SO – mění se pouze význam plochy (tzn. je přeřazena ze stabilizované do návrhové plochy, což umožní např. úpravu intenzity využití území a charakteru dosavadní zástavby) a je navýšen index podlažní plochy (z

dosavadního IPP 0,7 a 1,0 na IPP 2,0). Navržený index podlažní plochy zohledňuje, nejen tvar a velikost pozemků stavby (zastavěných budovami občanského vybavení o plošné výměře 1187 m2 s 2 NP a 309 m2 s 1

NP), ale též vlastnictví (oba objekty jsou v soukromém vlastnictví, jsou ale obklopeny pozemky veřejných

prostranství ve vlastnictví města Brna) – vyšší intenzita využití území umožní například realizaci nástaveb na nynějších stavbách nebo jejich nahrazení novou vyšší stavbou. S přihlédnutím k charakteru okolní zástavby

(vysokopodlažní panelové domy s 8 NP) je takové zvýšení intenzity využití území akceptovatelné.



Komentář: Změna B52/15-0/Z prověřila uspořádání zástavby podél ulic Řadová a Svahová a upravila vymezení

funkčních ploch tak, aby vystihlo skutečný stav v území, tzn. pozemky místní komunikace jsou řešeny jako plocha komunikací a prostranství místního významu, a naopak zahrady u rodinných domů jsou vyčleněny

z plochy krajinné zeleně všeobecné KV a zařazeny do stabilizovaných ploch čistého bydlení BC.


B53/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, k.ú. Pisárky, ul. Nad Pisárkami (jihozápadně od hotelu Myslivna)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem budoucího využití pro všeobecný veřejný účel – veřejnou občanskou vybavenost.

Komentář: Změna B53/15-0/Z prověřila potřebu úpravy funkčního využití návrhové stavební plochy (hájené pro zdravotnictví) při ulici Nad Pisárkami ve vztahu k investičnímu záměru, iniciovanému městskou částí

(zamýšlen penzion pro seniory, nebo jiný všeobecný veřejný účel).

Předmětem řešení je:

• Zobecnění funkčního využití nyní vymezené návrhové stavební plochy (ze specifického funkčního typu plocha pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ) na plochu pro veřejnou vybavenost – všeobecný

veřejný účel O (tj. na plochu umožňující umístění staveb a zařízení, které slouží veřejné potřebě, bez rezervování pro specifický účel).

• Doplnění návrhové stavební plochy na jihovýchodním okrajíc lokality, kde se dosavadní nestavebníplocha

lesní mění také na návrhovou stavební plochu pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účelO.

Rozšíření stavební plochy předpokládá zábor lesního pozemku p.č. 1426/3 (o rozloze 0,34 ha). Jeho zařazení do návrhové stavební plochy pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný účel O je nezbytné, protože

umístění budoucí stavby a vybudování potřebného dopravního napojení má být co možná nejšetrnější (jak z hlediska ochrany lesních pozemků, tak z důvodu respektování krajinných hodnot území), tzn. stavební záměr

by měl využít okrajové pozemky, přímo napojitelné na existující veřejnou infrastrukturu. Odůvodnění a vyhodnocení plošného záboru je zpracováno v samostatné kapitole textu odůvodnění 11.2 „Vyhodnocení

předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa". Dle Územně

analytických podkladů města Brna jsou v řešeném území evidovány: hodnota rekreační (tj. oblast procházkové rekreace) a hodnoty prostorové (tj. přírodní dominanta konfigurace terénu, významná pohledová plocha

a významný pohledový svah). Pohledově exponovaná území i trasa promenády bude nutné zohlednit v navazující dokumentaci až při znalosti konkrétního stavebního záměru a jeho umístění.

(Dotazované rekreační využití by v široce nastaveném funkčním využití plochy pro veřejnou vybavenost bylo

akceptovatelné, za předpokladu veřejného charakteru vybavenosti. Samostatné řešení rekreačního využití nebylo v Obsahu změny požadováno, nebyl dodán odpovídající podklad.)

MČ Brno-Komín


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy pro bydlení. Komentář: Změna B23/11-II/Z prověřila vhodnost přestavby chatové a zahrádkářské lokality v komplikovaném

svažitém území nad ulicí Bystrcká na rozvojové území určené převážně pro bydlení. S využitím předepsaného

podkladu, Územní studie „MČ Brno-Komín, lokalita Bystrcká“ (zpracovatel: Ing.arch. Barbora Jenčková, možnost využití pro územní plán schválena dne 18.10.2018), jsou v lokalitě navrženy stavební plochy

pro bydlení, pro smíšené využití a pro vybudování dopravní infrastruktury nezbytné k obsluze území – tzn. dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci se mění

na stavební plochy: návrhovou plochu čistého bydlení (s indexem podlažní plochy IPP 1,5), návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 2) a plochu komunikací a prostranství

místního významu. Územní studie hodnotí potenciál území, cit.: „- plocha v proluce stávající obytné zástavby, v rámci struktury města ... území představuje cézuru mezi stávající obytnou zástavbou východně a navrhovanou obytnou zástavbou na západě ..., využití pro zahrádky není již adekvátní poloze ve městě (nadto vyšší polohy zahrad již nejsou obhospodařovány), některé objekty v lokalitě ... již byly přetvořeny na stavby užívané pro bydlení ...; - jihozápadně orientovaný svah se zázemím zeleně - území má z hlediska bydlení vhodnou orientaci ...).“ Rozvrh uspořádání stavebních ploch a intenzita jejich využití se od doporučení

z územní studie odchyluje: Plocha dopravního napojení z ulice Bystrcká je rozšířena tak, aby v příkrém terénu mohla být umístěna komunikace. Index podlažní smíšené plochy SO je (též z důvodu zasazení staveb do

svažitého území) mírně zvýšen. Oproti orientačnímu zákresu (v Obsahu změny) je řešené území mírně rozšířeno o východní výběžek nezbytný k propojení lokality s ulicí Podlesí. Navržený systém dopravní obsluhy

území objasňuje územní studie, cit.: „... stávající přístupové trasy a vstupní body do území jsou kapacitně limitované – jedná se o ulice v obytné části, dílem s jednosměrným provozem, je navržen nový přístup z ulice Bystrcké. Nová komunikace je napojena v západním okraji území na ul. Bystrckou proto, aby bylo zajištěno


postupné stoupání komunikace, která je směřována k (nyní slepému) zakončení ul. Podlesí. Tím lze dosáhnout vzájemného propojení komunikací a lepšího dopravního napojení, nejen nové zástavby." Registrovaný

významný krajinný prvek "Komínský lom", regionální biokoridor RK 1471, území s velmi složitými základovými poměry a území bývalé skládky (tj. jevy evidovaný v Územně analytických podkladech města Brna)

do řešeného území nezasahují, navrženým řešením nejsou dotčeny.

B10/12-I/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, u hřbitova-sever

Prověřit možnost změny části funkčních ploch ostatní městské zeleně, ploch pro dopravu, na plochy komunikace a prostranství místního významu. Komentář: Změna B10/12-I/Z prověřila možnost vymezení plochy pro komunikaci v prostoru mezi garážovým

dvorem a severní hranicí hřbitova v Komíně, která je nezbytná pro realizaci komunikace k napojení rozvojové

lokality „za hřbitovem". (Lokalita je sice navržena v dosavadním ÚPmB, chybí jí ale odpovídající dopravní napojení.) Navržené řešení vychází z předepsaného „jiného" podkladu dodaného pořizovatelem,

tj. Urbanistické studie „Napojení obytné lokality u hřbitova – Brno, Komín" (zpracovatel: Atelier DoS, datum: 04/2002). Plochu komunikací a prostranství místního významu bylo nutné vymezit na úkor

stabilizované plochy hřbitova ZH. Zasažen je pouze okraj hřbitova (obvodová zeď, oplocení), nikoli hrobová místa. Pieta místa tak nebude narušena. Plocha pro komunikace je navržena jen v nezbytném rozsahu tak,

aby byl dodržen požadavek § 22 vyhlášky č. 500/2006 Sb. (na minimální šířku veřejného prostranství,

jehož součástí bude pozemní komunikace).



Komentář: Změna B56/15-0/Z prověřila územní podmínky pro rozvoj lokality Výholec a na zbytkových plochách

nezastavěného území navrhla její rozšíření – řešení zahrnuje: změnu ploch zemědělského půdního fondu na návrhové stavební plochy čistého bydlení BC (včetně návrhu indexu podlažní plochy IPP 0,6), návrh plochy

komunikací a prostranství místního významu v trase nynější účelové komunikace (pro vybudování přístupové komunikace odpovídajícími parametry) a doplnění indexu podlažní plochy u návrhové stavební plochy čistého

bydlení BC (IPP 0,6). Řešení přihlédlo k Územní studii „Lokalita Výholec – prodloužení ulice Chaloupky“ (zpracovatel: Ing.arch. Barbora Jenčková; možnost využití pro územní plán schválena dne 18.10.2018)

– na rozdíl od územní studie, ale nevymezuje drobnou mozaiku různorodých funkčních ploch a namísto toho

navrhuje propojení stavebních ploch do souvislého rozvojového území tak, aby podrobnost uspořádání území odpovídala účelu územního plánu. Územní studie hodnotí potenciál rozvoje území takto, cit.: „Území má potenciál pro limitovaný rozvoj zástavby – nachází se za stabilizovanou zástavbou rodinného bydlení z východní strany a ukončuje území (historicky se v území ojedinělé stavby nacházely) a tvoří prostřednictvím zahrad a rekreačního využití postupný přechod do krajiny ... Je navržen stavební rozvoj bydlení v rodinných domech v omezené části řešeného území zohledňující limity území, protože takto lze dotvořit – ukončit urbánní strukturu území a vytvořit přechod do krajiny... Je třeba rozšířit veřejné prostranství místního významu, které obsahuje přístupovou komunikaci lemující zástavbu ze severní strany tak, aby dosahovalo min šíře 8 m (požadavek dle vyhlášky č. 501/2006 Sb., § 22 kvůli přístupu ke stavbám rodinného bydlení) ... Pozemky za rodinnými domy jsou navrženy k připojení ke stavbám bydlení jako jejich zázemí v podobě zahrad, protože není možná jejich zástavba (blízkost lesa, absence přístupu) ani samostatné užívání (absence přístupu)." Navržený index podlažní (IPP 0,6) je shodný jako v navazující návrhové stavební ploše – územní studie

navrhuje prostorovou koncepci a z ní odvozuje intenzitu využití území, cit.: „Objekty rodinných domů jsou navrhovány tak, aby objemově odpovídaly okrajovému charakteru území. Je navržena maximální výšková úroveň zástavby na 1 NP a obytné podkroví proto, aby nebyla navyšována hladina zástavby, která by mohla narušit krajinný ráz – silueta území ... Je navržena výška zástavby a zastavitelnost pozemků, která se promítá do návrhu hodnoty indexu podlažních ploch (IPP)". Nastavená intenzita využití území (IPP) má zajistit nerušící

začlenění zástavby do krajinného rámce, součástí řešení je také zmenšení vymezeného „zeleného klínu a krajinného komplexu". Navržené stavební plochy sousedí s pozemky určenými k plnění funkcí lesa

– přípustnost umístění staveb v tzv. ochranném pásmu lesa (tj. ve vzdálenosti menší než 50 m od hranice lesa) posoudí dotčený orgán lesního hospodářství v navazujícím řízení (při znalosti konkrétního stavebního

záměru). Je vhodné objasnit, že při současné parcelaci v území nebude pravděpodobně možné využít všechny

pozemky začleněné do návrhové stavební plochy (určené převážně pro bydlení) využít pro výstavbu např. rodinného domu. Jejich využití může být omezeno, ať už nedostatečnou rozlohou a nevhodným tvarem,

absencí dopravního napojení anebo limity využití území (např. výše zmíněným ochranným pásmem lesa). Přípustnost umístění staveb se šetří až v navazujícím správním řízení. Okrajové pozemky jsou v řešení změny


B56/15-0/Z do návrhové stavební plochy zařazeny z důvodu ucelenosti řešení (ponechání drobné zbytkové plochy není vhodné) – předpokládá se, že budou moci být využity pro umístění zařízení a drobných staveb

souvisejích s bydlení, nebo jako zahrady u rodinných domů.

B58/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, ul. Vavřinecká (Farská zahrada)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch z důvodu připravované parkové úpravy v předmětném území.

Komentář: Změna B58/15-0/Z prověřila záměr městské části (realizovat a hájit parkovou úpravu bývalé farské zahrady) a navrhla změnu funkčního využití na (nestavební) plochu parků ZP, která založené zeleni zajistí

odpovídající územní ochranu. (Protože změnou dochází ke zrušení části stavební plochy, je vhodné dodat, že většina území, tj. pozemek p.č. 2107/1, je ve vlastnictví města.) K návrhové nestavební ploše není

vymezena samostatná plocha pro realizaci dopravního napojení. Přístup i příjezd (např. pro techniku údržby

zeleně) je již nyní zajištěn, a to ze severu, podél bytového domu. (Dopravní napojení od jihu je z důvodu svažitosti terénu technicky obtížně realizovatelné.)


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy dle skutečného rozsahu pozemků aktivně využívaných pro potřeby Policie ČR.

Komentář: Změna B61/15-0/Z prověřila územní podmínky v areálu využívaného Policií ČR a ve vytipované části

areálu navrhla rozšíření stavební plochy pro veřejnou vybavenost – policie OB (pro potřeby policie). Navržená stavební plocha je nevelkého rozsahu a je vymezena v rámci areálu, proto nemůže mít významný vliv

na rekreační potenciál sousední rekreační oblasti Baba.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektu bydlení.

Komentář: Změna B62/15-0/Z prověřila aktuální využití pozemků (uvnitř bloku) při ulici Pastviny – stabilizovanou smíšenou plochu obchodu a služeb SO lze považovat za brownfield (chátrající stavby

a stavební konstrukce), dotčené pozemky ve stabilizované ploše pro veřejnou vybavenost – školství OS neslouží původnímu účelu a budou předmětem směny. S přihlédnutím k podkladům dodaných pořizovatelem

(o stavebním záměru investora) je v řešené lokalitě vymezena návrhová plocha všeobecného bydlení BO, které

je přiřazen index podlažní plochy IPP 1,2. Navržená stavební plocha bydlení navazuje na obytné území, umožní efektivní využití existující veřejné infrastruktury, revitalizuje zanedbané území uvnitř bloku a přispěje

ke zlepšení obsluhy území (viz dále – zadní příjezd ke sportovnímu areálu). Index podlažní plochy je přizpůsoben navazující zástavbě (hmotě a struktuře bytových domů při ulici Pastviny i veřejných budov

školy) a umožní realizaci výstavby v obdobné urbanistické struktuře. Pro dokreslení charakteru okolní zástavby,

které je navržený index podlažní plochy přizpůsoben: Index podlažní plochy předepsaný v dosavadním ÚPmB pro využití okolních stabilizovaných stavebních ploch se od skutečné intenzity využití území znatelně liší,

zpravidla je území využito více, než předepisuje ÚPmB. Například bytový dům se 3 NP a obytným podkrovím na Absolonova čp. 94 vykazuje IPP 0,9 (v ÚPmB je předepsáno pouze IPP 0,8), bytové domy se 4 NP na protější

straně ulice Absolonova vytěžují území IPP 0,9 (přestože v ÚPmB je předepsáno IPP jen 0,6), vysokopodlažní

bytové panelové domy na ulici Absolonova dosahují na IPP 1,1 (ÚPmB připouští IPP 0,6). Ze srovnání se skutečnou intenzitou zástavby v navazujícím území je zřejmé, že navržený index podlažní plochy (IPP 1,2) je

přiměřený a neumožní excesy vymykající se okolní zástavbě. Součástí řešení je vymezení plochy pro vybudování přístupové komunikace, která umožní, jak příjezd k budoucímu bydlení, tak (dle požadavku

městské části) ke sportovnímu areálu od ulice Absolonova. Přilehlá plocha hřbitova ZH není řešením dotčena – pieta pohřebiště nebude dotčena.

B176/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, k.ú. Komín, lokalita Kozí hora, nad ul. Houškova, Štompil, Šaracova


Odůvodnění je zařazeno v oddíle MČ Brno-Žabovřesky.



Prověřit v lokalitě vložení dopravní obslužnosti (místních komunikací) v návrhových plochách bydlení na základě územní studie jako podmínky pro pořízení změny ÚPmB.

Komentář: Změna B207/15-0/Z prověřila potřebu doplnění systému dopravní obsluhy v bývalé zahrádkářské lokalitě mezi ulicemi Palcary a Pod Mniší horou, která je v dosavadním ÚPmB určena pro rozvoj bydlení.

S přihlédnutím k omezené platnosti dosavadního ÚPmB (navržená řešení budou do konce roku 2022 stěží

realizovatelná a vymahatelná) a s ohledem na skutečný stav (lokalita je zpola zastavěna rodinnými domy, probíhá restrukturalizace území) je návrh dopravního řešení lokality zredukován – vymezena je pouze jediná

plocha komunikací a prostranství místního významu určená pro umístění hlavní obslužné komunikace (s odpovídajícími parametry) v trase stávající účelové komunikace; prodloužení ulice Pod Mniší horou. Protože

předepsaná územní studie „Urbanistická studie Brno, Mniší hora – Chochola" (zpracovatel: Ing.arch. Vojtěch

Mencl; možnost využití pro změnu schválena dne 18.02.2015) byla sice zpracována už v roce 2006, ale nikdy nebyla využita k zajištění ochrany území (tj. nebyla prosazována při rozhodování o změnách v území),

je pro řešení změny B207/15-0/Z nepoužitelná – navržené trasy obslužných komunikací jsou zastavěny (novostavbami rodinných domů, ...). Přestože pořizovatel vyžaduje, cit.: „Popis podmínky územní studie změňte na dohodu o parcelaci, pořizovatel nehodlá další územní studii pro tuto lokalitu pořizovat. (Aktualizace ÚPmB měla vymezenu také jen dohodu o parcelaci.)", není další rozhodování v území podmíněno

– a to ani podmínkou zpracování územní studie, ani podmínkou uzavření dohody o parcelaci. Nyní probíhající

změna ÚPmB má překlenovací charakter – dosavadní ÚPmB pozbyde dle ustanovení § 188 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, platnosti dne 31.12.2022. Obecně: Podmínka uzavření dohody o parcelaci

stanovená v územním plánu razantně omezuje možnosti změn v území (svým charakterem se blíží stavební uzávěře). Příprava územně plánovacího podkladu vhodného pro dohodu (nynější územní studie není v území

respektována, není využitelná) a uzavření komplikované dohody o parcelaci (mezi velkým množstvím

dotčených osob) je krajně nepravděpodobné.



Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle „Územní studie Kostelní zmola“ za účelem umožnění výstavby objektů bydlení včetně dopravní obsluhy. Komentář: Změna B63/15-0/Z prověřila vhodnost lokalit Hamerláky, Kociánka, Beniček a Kostelní zmola

pro intenzivnější využití a v omezeném rozsahu (jen v části Hamerláky a Kociánka) pak navrhla úpravy

a rozšíření ploch pro bydlení a doplnění systému dopravní obsluhy území. Předepsaný podklad pro řešení, tj. varianta A „Územní studie Kostelní zmola“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení architektů Fixel&Pech;

možnost využití pro změnu schválena dne 18.02.2015), byl v možné míře využit.

• Dle skutečného stavu v území jsou podél ulice Kociánka stabilizovány již využité části plochy bydlení.

Ve stabilizovaných plochách se současně ruší dosavadní index podlažní plochy (IPP 0,6) – intenzita využití území je považována za konečnou.

• S využitím zmíněné územní studie je podél lesa navrženo doplnění stavební plochy mezi ulicemi Hamerláky

a Kociánka. Nově vymezená návrhová plocha čistého bydlení BC, která umožní rozdělení dlouhých

(hlubokých) pozemků a umístění nové zástavby na jejich opačném konci, tzn. podél lesa. Intenzita využití návrhové plochy je přizpůsobena navazujícímu nyní stabilizovanému stavebnímu bloku (viz předchozí

bod). Protože zástavby v navržené stavební ploše by měla mít obdobný charakter jako existující výstavba v navazujícím stabilizovaném území, lze z celkové rozlohy návrhové stavební plochy a z nynější parcela

lze dovodit, že navržený index podlažní plochy by měl být také IPP 0,6 (viz předchozí bod).

• Možnost rozšíření stavebních ploch i do lokality Beníček byla (s využitím předepsané územní studie)

prověřena, ale kvůli kolizi se „zeleným horizontem" není navržena. Rozvojové území by bylo řešeno na úkor urbánní a krajinné osnovy města, tzn. zasahovalo by do tzv. „zeleného klínu a krajinného

komplexu" a napříč by protínalo tzv. „zelený horizont" (jsou vymezeny na zalesněných svazích nad Kociánkou). Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech

Územního plánu města Brna, v platném znění, jsou prvky urbánní a krajinné osnovy v ÚPmB hájeny a jsou vymezeny závazně, přičemž „zelené horizonty" jsou, cit.: „jako linie nenarušitelné výstavbou nadzemních objektů", a „zelené klíny a krajinné komplexy", cit.: „jako nezastavitelná území města". Je nutné dodat,

že bez ohledu na ÚPmB jsou v lokalitě Beníček realizovány stavby pro rodinnou rekreaci a pro bydlení


(zapsány v katastru nemovitostí) – jejich existence a běžné užívání i údržba nejsou řešením nynější Změny B63/15-0/Z zpochybněny.

• Dle prověření územní studie jsou ve východní části lokality (mezi ulicemi Kociánka, Hamerláky

a Na Kopcích) navrženy plochy určené pro umístění komunikací a veřejných prostranství, potřebné pro obsluhu území (převážně ve stopách stávajících účelových komunikací). Doplnění ploch pro dopravní

obsluhu území umožní hospodárnější (intenzivnější) využití stavebních ploch (umožní rozdělení hlubokých pozemků a výstavbu ze strany „od lesa").

• Do řešení není zahrnuta západní část lokality (Kostelní zmola) – od východní (řešené) části území je totiž

odtržena linií „zeleného horizontu". Limity využití území budou posouzeny v navazujících řízeních

– při umístění staveb tak bude nutné posoudit přípustnost dotčení tzv. ochranného pásma lesa (tj. dotčení pozemků ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa dle § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.) a vhodnost

umístění staveb v místě bývalých skládek (evidovaném v Územně analytických podkladech města Brna). Okrajová část lokality Kociánka je zasažena hlukem ze silniční dopravy – změna B63/15-0/Z v tomto území

pouze mění význam dříve vymezené stavební plochy (již využitou část stavební plochy stabilizuje).

B64/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, lokalita ul. Božetěchova

Prověřit změnu funkčního využití ploch dle skutečného využití území.

Komentář: Změna B64/15-0/Z prověřila aktuální stav stavebního souboru Kadetka a přilehlé části bloku mezi

ulicemi Metodějova, Božetěchova a posoudila potřebu změn v území. Požadavky na řešení (zadané v Obsahu změny) byly prověřeny – řešení je ale zredukováno pouze na nezbytné změny v koncepci. Stejně tak je výrazně

zmenšen rozsah řešeného území (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny). Řešení se omezilo pouze

na vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu pro zajištění územní ochrany pěšího přístupu k obytnému komplexu Kadetka. Odchylky od Obsahu změny: Stabilizace části bloku (komplexu Kadetka)

ani reverze stabilizované stavební plochy zpět na plochu návrhovou při ulici Metodějova nejsou provedeny. Předepsaný podklad „Územní studie Božetěchova" (zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla); schválení

možnosti využití pro změnu dne 26.02.2015) doporučuje intenzivnější využití lokality Kadetka (navrhuje čtyři

bytové domy – nyní jsou realizovány pouze tři), proto je stabilizace plochy nežádoucí (lokalita Kadetka je nadále součástí návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 1,0 až 2,1).

Zástavba severní fronty ulice Metodějova je stabilizovaná, výstavba je čerstvě realizována (proluka po asanaci domu je zaplněna) anebo nyní probíhá – úprava významu plochy (tj. ze stabilizované na návrhovou) proto

není adekvátní. Navržené řešení nemá na hodnoty evidované v Územně analytických podkladech města Brna (ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, nemovitá kulturní památka „areál kartuziánského

kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice", dochovaná historická stopa původních sídel, solitérní církevní

dominanta – věž kostela Nejsvětější Trojice) vliv. Jejich ochrana, stejně jako posouzení limitů využití území (např. hluk z dopravy) budou řešeny v navazujících řízeních (při znalosti konkrétních stavebních záměrů).

B65/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Ponava, k.ú. Královo Pole, území mezi ul. Staňkova

– Poděbradova – Hrubého v prodloužení ul. Střední po ul. Hrubého – Dělostřelecká

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a navýšení IPP v souvislosti s revitalizací bývalého areálu ÚP závodů, posílení funkce bydlení v lokalitě a vymezení celé trasy ul. Střední dle skutečného stavu. Komentář: Změna B65/15-0/Z prověřila možnost revitalizace bývalého areálu ÚP závodů a posílení funkce

bydlení v přilehlém území (bloku mezi ulicemi U Červeného mlýna, Střední, Dělostřelecká a Staňkova).

S přihlédnutím k souběžně pořizované územně plánovací dokumentaci (změna ÚPmB B1/16-CM Areál Jaselských kasáren, nový ÚPmB) a k podkladu od pořizovatele (stavební záměr Ponava centrum, a.s.)

je západní část řešeného území určena pro přestavbu bývalého výrobního areálu na bydlení a s ním nekolidující funkce (navrženy jsou plocha všeobecného bydlení BO a smíšená plocha obchodu a služeb SO). V nových

návrhových stavebních plochách je index podlažní plochy je odvozen z akceptovatelné míry zastavění pozemků a od výšky okolní zástavby. Právě potřeba přizpůsobit novou výstavbu charakteru navazujícího území

je návrhová plocha všeobecného bydlení BO rozdělena do tří segmentů s odlišným indexem podlažní plochy

(na severozápadě IPP 5,0; na severovýchodě IPP 3,5; ve střední části bloku IPP 3,0). Rozsah řešeného území (je oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zvětšen o přilehlý městský blok (směrem na východ) mezi

ulicemi U Červeného mlýna, Střední, Dělostřelecká a Sportovní: Protože v něm navržená smíšená plocha výroby a služeb SV je již využita (zastavěna – v bloku je vybudován areál záchranné služby a hypermarket, v malé

části jsou ponechány řadové garáže) a výstavbu v této ploše lze považovat za cílovou (funkční i prostorové

uspořádání), je význam plochy upraven (tzn. dosavadní návrhová plocha se mění na plochu stabilizovanou – funkční typ SV je zachován, index podlažní plochy se ruší). Dle požadavku zadání je v prodloužení ulice


Střední (se zaústěním do ulice U Červeného mlýna) vymezena plocha komunikací a prostranství místního významu pro stabilizaci páteřní obslužné komunikace.

Při řešení bylo nutné vypořádat se s nesourodými koncepcemi v souběžně pořizovaných územně plánovacích

dokumentacích (resp. předepsaném podkladu): Souběžně pořizovaná změna ÚPmB B1/16-CM Areál Jaselských kasáren navrhuje novou trasu tramvaje z ulice Štefánikova průrazem přes Jaselská kasárna – změna B65/15-

0/Z tento záměr nepřebírá. Prodloužení trasy tramvaje po ulici Dělostřelecká nenavrhuje. V šířce uličního

prostoru je ale vedení tramvajové linky realizovatelné. Dle souběžně pořizovaného nového ÚPmB má být trasa tramvaje (od ulice Štefánikovi až po sportovní areál na Ponavě) územně prověřena – ve změně B65/15-0/Z

je prověřovaný záměr akceptován, šířka uličního prostoru na ulici Dělostřelecká je pro něj dostačující. Předepsaný podklad Územní studie „Areál Ponava" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel & Pech;

možnost využití pro změnu i rozhodování schválena dne 05.04.2018) navrhuje ukončení trasy tramvaje

smyčkou na ulici Dělostřelecká – tento podklad nebyl při řešení změny B65/15-0/Z využit. Limity využití území (v Územně analytických podkladech města Brna jsou evidovány: ochranné pásmo elektronické komunikační

sítě a ochranné pásmo objektů Ministerstva obrany ČR, ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, v části území dosah nadměrného hluku z dopravy) budou posuzovány v navazujících řízeních (při znalosti


B69/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Dobrovského – Jana Babáka

– Tererova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy z důvodu umožnění nového polyfunkčního využití bývalého objektu telekomunikační společnosti.

Komentář: Změna B69/015-0/Z prověřila aktuální využití bývalého areálu telekomunikační společnosti (v bloku

ulic Hradecká, Dobrovského a Jana Babáka). Společnost O2 zrušila v tomto areálu většinu svých aktivit

a současné využití areálu (např. administrativa, školka, zdravotnictví, komerční a podnikatelské aktivity, stravovací zařízení, skladovací prostory) neodpovídá stanovenému funkčnímu využití plochy (v dosavadním

ÚPmB je celý areál stabilizovanou plochou pro technickou vybavenost – spoje TS). S ohledem na aktuální různorodost funkcí a s přihlédnutím k územním podmínkám (negativa: omezení možnosti využití z důvodu

hlukové zátěže z dopravy, pozitiva: výhodná poloha, dobrá dostupnost MHD, příležitosti: poptávka po rozšíření nabídky služeb a vybavenosti v širším navazujícím území) se celá stavební plocha mění na smíšenou plochu

obchodu a služeb SO. Protože řešená lokalita naplňuje všechna kritéria pro stabilizaci (dle Obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna je stabilizovaná plocha definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitř areálů" ) je uzavřený areál řešen jako stabilizovaná

plocha (index podlažní plochy není stanoven). Některé objekty v řešeném areálu jsou ve špatném technickém

stavu vlivem zanedbané údržby, celá plocha je ale zastavěna a funkční i prostorové využití areálu lze považovat za finální – předpokládá se pouze modernizace, revitalizace, případně dostavba uvnitř areálu. Limity využití

území a vliv na hodnoty území (v Územně analytických podkladech města Brna jsou evidovány limity: ochranné pásmo elektronické komunikační sítě a ochranné pásmo elektronické komunikační sítě Ministerstva obrany ČR,

ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, v části území dosah nadměrného hluku z dopravy,

ochranné pásmo letiště Medlánky. V ÚAP jsou evidovány hodnoty: významná stavební dominanta solitérní administrativní objekt O2 na ulici Jana Babáka, stavební dominanta skupinová – věžové bytové domy na ulici

Voroněžská) budou posuzovány v navazujících řízeních (při znalosti konkrétního stavebního záměru). Z dosavadního podkladu „Aktualizace studie proveditelnosti Severojižního kolejového diametru v Brně“

(objednatel: Jihomoravský kraj, zpracovatel: CityPlan spol. s r.o., IKP Consulting Engineers, s.r.o.; datum 03/2011) vyplývá, že lokalita řešená změnou B6/15-0/Z nebude vedením SJKD dotčena (trasa má procházet

v ose ulice Hradecká)

B201/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Ponava, mezi ul. Botanická – Šumavská

– Ptašínského – Chaloupeckého nám., (areál Centrum Šumavská)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a navýšení indexu podlažních ploch za účelem dostavby objektu bývalé továrny o další administrativní objekt (s parkováním pro celý areál v podzemních podlažích). Komentář: Požadavky Obsahu změny splněny. Prověřena možnost změny využití administrativního Centra

Šumavská (bývalé továrny) a jeho předprostoru, který je využíván jako kapacitní parkoviště pro klienty centra. V celém řešeném území je navržena změna funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb

SO s vysokým indexem podlažní plochy IPP 4,0. V západní části lokality je vymezena tzv. plocha se zvláštním


režimem (ve smyslu kap. 6 Obecně závazné vyhlášky města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění), ve které je uložena povinnost realizovat podzemní parkování

snadkapacitoupro ostatní uživatele území. Záměrem iniciátora změny je dostavba (další administrativní objekt) a výstavba podzemních garáží. Navržené funkční využití je přizpůsobeno charakteru navazujícího území – je

žádoucí, aby i nadále umožnilo mix různorodých funkcí, (oproti dosavadní smíšené ploše výroby a služeb SV) by ale mělo být kompatibilní s bydlením (smíšená plocha obchodu a služeb SO je tak optimální). Navržený

index podlažní plochy (IPP 4,0) je odvozen od současné pětipodlažní budovy Centra Šumavská (přestože

nynější ÚPmB nastavil pro dosavadní stabilizovanou smíšenou plochu výroby a služeb SV IPP 3,5, faktické využití plochy SV dosahuje IPP 4,0) a hmoty okolních budov (v navazujícím území jsou, jak výškové bytové

domy až s 6 NP a podkrovím, tak veřejné budovy Sportovního gymnázia a Fakulty informatiky Masarykovy univerzity). Západní část řešeného území je v dosavadním ÚPmB návrhovou plochou dopravní infrastruktury –

garáže DG. Právě tato lokalita je v návrhové části „Strategie parkování ve městě Brně“ (objednatel: Statutární

město Brno; zhotovitel: Brněnské komunikace, a.s.; datum: 01/2013) doporučena k umístění „parkovacího (návštěvnického) domu Šumavská". Analytická část „Strategie parkování ve městě Brně“ detekuje, že v

městské části Brno-Královo Pole chybí 10 010 parkovacích míst a konstatuje, že v územním okrsku nelze deficit parkovacích míst řešit pouze opatřeními v uličním prostoru, ale je třeba je doplnit jiným systémovým řešením.

Změna B201/15-0/Z na problém v území reaguje: Doposud nevyužitou návrhovou plochu DG sice ruší, ale pro západní část lokality ukládá povinnost realizovat podzemní parkoviště s nadkapacitou (ve výkrese „Plán využití

území – doplňující výkres“ znázorněn jako ochranný režim čárkovanou tyrkysovou čarou) – pro využití plochy

je uložena povinnost vybudovat podzemní parkování s nadkapacitou ne méně než 100 parkovacích míst pro veřejnost. Budova bývalé továrny je dle Územně analytických podkladů města Brna historicky a architektonicky

cennou (významnou) stavbou – účel a podrobnost územního plánu neumožňuje zajistit důslednou ochranu stávající stavby (i v navazujících řízeních je vymahatelnost ochrany objektu, který není nemovitou kulturní

památkou, nejistá). Hodnoty v navazujícím území, tj. plocha nejvýznamnější zeleně města Brna na

Chaloupeckého náměstí ani zelená linie v ulici Botanická, nejsou navrženým řešením dotčeny. Limity využití území (v Územně analytických podkladech města Brna jsou evidovány limity: ochranné pásmo elektronické

komunikační sítě a ochranné pásmo elektronické komunikační sítě Ministerstva obrany ČR, ochranné pásmo Městské památkové rezervace Brno, ochranné pásmo letiště Medlánky) budou posuzovány v navazujících

řízeních (při znalosti konkrétního stavebního záměru).


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy bydlení za účelem vymezení parkové zeleně v návaznosti na sousedící park.

Komentář: Změna B208/15-0/Z prověřila skutečné využití části vnitrobloku při ulici Srbská – území je užíváno jako zahrada přístupná veřejnosti („Přírodní zahrada u Smrku"), jedná se výhradně o pozemky ve vlastnictví

města. Protože dosavadní plocha čistého bydlení BC nevystihuje skutečných charakter území a změna funkce

(ze stavební plochy pro bydlení na plochu nestavební pro zeleň) umožní lepší ochranu hodnot v území (památný strom, stávající zeleň tvoří souvislý celek s nejvýznamnější plochou zeleně města „Park Ramešova

– Hlaváčkova"), řešená lokalita vymezena jako stabilizovaná plocha městské zeleně – plocha parků ZP.

B209/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Myslínova (hřbitov)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy zeleně dle skutečného stavu a potřeb využití území – předprostoru hřbitova Kostelní zmola. Komentář: Změna B209/15-0/Z prověřila potřebu změny funkčního využití nestavební plochy krajinné zeleně

u hřbitova v Králově Poli (záměrem městské části je realizace parkové úpravy předprostoru hřbitova a vybudování nezbytného počtu parkovacích míst pro návštěvníky). S přihlédnutím k předepsanému podkladu

„Studie II. etapy úprav předprostoru hřbitova v Králově Poli při ulici Myslínova, Brno" (zpracovatel: Atregia

s.r.o., datum: 09/2016) je navržena změna dosavadní plochy krajinné zeleně všeobecné KV na plochu ostatní městské zeleně ZO. Přestože Obecně závazná vyhláška města č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu

města Brna, předurčuje plochy ZO, cit.: „zahrnují zejména: parkově upravená veřejná prostranství, liniovou zeleň a uliční stromořadí, významnou izolační a ochrannou zeleň", dle obecných zásad regulace území jsou

ve všech funkčních plochách přípustné, cit.: „komunikací a zařízení technické vybavenosti zajišťující pouze bezprostřední obsluhu předmětné funkční plochy, objektů zeleně, dětských hřišť a ostatních veřejných prostranství". Z uvedeného ustanovení vyplývá, že realizace zpevněných ploch nezbytných pro parkování,

pokud jsou nedílnou součástí plánované parkové úpravy, bude v navržené ploše městské zeleně ZO možné. Součástí řešení změny B209/15-0/Z je úprava (zúžení) biokoridoru, který je veden nivou toku Ponávka.


Funkčnost (minimální šířkové parametry) a spojitost biokoridoru je územně hájena. Navržení řešení nenaruší charakter území (dle Územně analytických podkladů města Brna jsou v území evidovány hodnoty: zelená linie,

údolní niva, vysoká kvalita přírodního prostředí) ani pietu přilehlého hřbitova. Limity využití území (v Územně analytických podkladech města Brna jsou evidovány: ochranné pásmo VN, ochranné pásmo železnice,

ochranné pásmo letiště Medlánky) budou posuzovány v navazujících řízeních při povolování stavebního záměru.

B210/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, ul. Metodějova, ul. Kollárova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem doplnění rezidenční funkce a občanského vybavení do území – polyfunkční objekt. Komentář: Změna B210/15-0/Z prověřila potřebu dalšího rozvoje školství v řešeném území a vhodnost řešené

lokality pro umístění hromadných a parkovacích garáží. Protože areál VUT Brno je dokončen, plocha pro veřejnou vybavenost – školství OS není potřeba v dosavadním rozsahu. Řešené území není vhodné pro

umístění kapacitního parkování vhodné – na malé rozloze by bylo možné umístit pouze omezený počet parkovacích míst, proto by výstavba parkovacího domu byla neekonomická. Jelikož je žádoucí pokračovat

v přestavbě a revitalizaci lokality, je v poměrně úzkém pásu parcel mezi ulicemi Kollárova a Metodějova navržena smíšená plocha obchodu a služeb OS. Smíšená funkční plocha podpoří oživení území a umožní posílit

i rezidenční funkce. Navržený index podlažní plochy je přizpůsoben charakteru zástavby na ulici Kollárova

a Metodějova (rodinné domy 1-2 NP, bytové domy 5 NP). Je žádoucí, aby se nejednotná výška zástavby v obou ulicích sjednotila na horní úrovni, a proto je pro navrženou funkční plochu předepsán index podlažní plochy

IPP 2,0. V porovnání s okolními funkčními plochami je sice vyšší, umožní ale obdobnou intenzitu využití lokality (ne vyšší výšku zástavby, než 5 NP) – zkreslení IPP (oproti nízkému IPP v okolí) je dáno malou rozlohou

a úzkým tvarem plochy. Navržené řešení respektuje hodnoty území – nemovitá kulturní památka „areál

kartuziánského kláštera s kostelem Nejsvětější Trojice" při ulici Božetěchova ani nejvýznamnější zeleň „Božetěchův sad" nejsou dotčeny, nebudou narušeny. Limity využití území evidované v Územně analytických

podkladech města Brna (ochranné pásmo letiště Brno-Medlánky, ochrana elektronické komunikační sítě MV ČR) budou posuzovány v navazujících řízeních při povolování stavebního záměru.

MČ Brno-Líšeň



Komentář: Změna B35/11-I/Z prověřila vhodnost využít nevelkou rekreační lokalitu na okraji Líšně (za hřbitovem) pro rozvoj bydlení. Protože zbytková nestavební plocha je ve skutečnosti využita (tzn. zastavěna

zahrádkářskými a rekreačními chatami), je její zařazení mezi plochy stavební určené pro rozvoj bydlení akceptovatelné – v celém rozsahu je proto vymezena návrhová plocha čistého bydlení BC. Rozsah řešeného

území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) mírně zvětšen tak, jak požaduje text (cit.: „prověřte změnu využití funkční plochy v celém rozsahu funkční plochy ZPF-IR"). Funkční typ i nastavený index podlažní plochy IPP 0,2 jsou shodné jako v navazující návrhové ploše čistého bydlení BC (naproti hřbitova). Je vhodné

dodat, že navazující návrhová plocha bydlení BC naproti hřbitova je sice využita (zastavěna), její transformace na funkci bydlení zatím není ukončena (některé stavby jsou stále zapsány jako objekty pro rodinnou rekreaci)

– nejedná se o tzv. salámovou metodu (postupného ukrajování zemědělských pozemků, aniž by dříve

vymezené zastavitelné plochy byly využity); území je zastavěno, leč zatím není funkčně stabilizováno. Součástí řešení je mírné zmenšení zeleného klínu a krajinného komplexu tak, aby kopíroval okraj lesního porostu

– přírodě blízký charakter území ale bude zachován i nadále (nastavená intenzita využití území, tzn. index podlažní plochy, je ve vztahu k malé rozloze pozemků velmi nízký – zaručuje tak vysoký podíl volného,

resp. ozeleněného prostoru). Celé řešené území leží v tzv. ochranném pásmu lesa (tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa) – přípustnost jeho dotčení (např. umístění nových staveb) posoudí příslušný dotčený orgán

v navazujícím řízení při znalosti konkrétního záměru. Okraj pozemků přiléhající k místní komunikaci je zasažen

hlukem z dopravy – ochranu před nadlimitním hlukem posoudí příslušný dotčený orgán v navazujícím řízení při znalosti konkrétního záměru (lze řešit, jak umístněním stavby mimo dosah hluku, tak vhodnými stavebně-

technickými opatřeními). Návrhová stavební plocha je vymezena v blízkosti hřbitova – pieta veřejného pohřebiště nebude narušena (ve funkční ploše určené primárně pro bydlení a s ním související nerušící

činnosti). V Územně analytických podkladech města Brna jsou v řešeném území evidovány hodnoty a limity

využití území: zájmové území pro bezpečnost státu (ochrana elektronické komunikační sítě), významný


pohledový svah – omezení, která vyplývají z nutnosti respektovat limity a chránit hodnoty území, nejsou důvodem k „nevymezení plochy", protože jejich respektování lze zajistit odlišnými prostředky (než jen územním

plánem) – budou posouzeny až při znalosti konkrétního záměru v navazujících řízeních. Regionální biocentrum „Hády" územního systému ekologické stability není řešením dotčeno.

B37/11-I/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, centrální park „Rokle“

Prověřit možnost změny funkčních ploch pro dopravu, plochy smíšené výroby a služeb a plochy smíšené obchodu a služeb na plochy rekreační zeleně.

Komentář: Změna B37/11-I/Z prověřila skutečný stav a využití lokality a následně upřesnila rozsah řešeného území – (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) je jednak zmenšen na severovýchodě a naopak zvětšen

na jihozápadě tak, aby do řešeného území byl zahrnut již celý park Rokle v místní části Líšeň. V severovýchodní

části je orientačně vymezené řešené území zmenšeno o tu část, která je již využita k jinému účelu (na pozemku ve vlastnictví města je nově realizováno, resp. rozšířeno, kapacitní parkoviště pro potřeby obyvatel sídliště).

V jihozápadní části je naopak orientačně vymezené řešené území zvětšeno dle skutečného rozsahu parku (ruší se nevyužitá stavební smíšená plocha SV). Nyní řešená změna ÚPmB, iniciovaná městskou částí (už v roce

2010), má umožnit kompletní realizaci záměru „Park Rokle". V mezidobí byly zrealizovány ty části parku, které jsou v souladu s ÚPmB. Dle zásad regulace území obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004

je totiž realizace, cit.: „objektů zeleně, dětských hřišť a ostatních veřejných prostranství" přípustná ve všech

funkčních plochách. Rozloha území parku je finální, nejsou ale realizovány některé ze zamýšlených staveb, zařízení a vybavení. Změna B37/11-I/Z proto navrhuje takové využití plochy, které výstižněji charakterizují

území a umožní dokončení celého projektu (doplnění vybavení, zařízení, apod.). Ve dvou od sebe oddělených lokalitách (označených B37/11-I-A/Z a B37/11-I-B/Z) je navrženo doplnění (v dosavadním ÚPmB již vymezené)

rozsáhlé plochy rekreační zeleně ZR. V severní lokalitě B37/11-I-A/Z se ruší již nevyužívaná plocha pro dopravu

a současně je zrušena trasa již neexistující tramvajové smyčky MHD. V jihozápadní lokalitě B37/11-I-B/Z se ruší nevyužitá návrhová smíšená plocha výroby a služeb SV – rozkládá se výhradně na pozemcích města

a již je součástí parku. Záměr je výstižně objasněn ve vyjádření pořizovatele, cit.: „Jedná se městský park o rozloze 11 ha, kde jsou navrženy následující stavby: vodní dílo, sportoviště, kynologické hřiště a drobné stavby ... Park bude sloužit obytným souborům Líšeň a Vinohrady pro všechny formy krátkodobé a střednědobé rekreace. Realizace záměru je rozdělena do dvou etap, II. etapa bude realizována až na základě schválení změny územního plánu ... Realizace I. etapy uvedeného záměru je v souladu s ÚPmB."

B7/12-II/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Kubelíkova – Houbařská

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu a plochy krajinné zeleně všeobecné na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B7/12-II/Z prověřila vhodnost lokality pro rozvoj zejména ve vztahu k limitům využití území

(vzdálenost do 50 m od okraje lesa, ochranné pásmo VVN 110 kV a ochranné pásmo VN 22 kV). Následně navrhla doplnění (doposud nevyužité) rozvojové lokality – v návaznosti na návrhovou plochu čistého bydlení

BC v prodloužení ulice Houbařská navrženo její rozšíření (včetně indexu podlažní plochy IPP 0,3), při západním i východním okraji lokality doplněny plochy komunikací a prostranství místního významu a přizpůsoben

(doplněn) rozsah plochy krajinné zeleně všeobecné KV. Navržené řešení vhodným způsobem doplní rozvojovou

lokalitu na severním okraji Líšně (přičemž využije pouze zbytkovou nestavební plochu zemědělského půdního fondu), plynule naváže na návrhovou stavební plochu čistého bydlení v prodloužení ulice Houbařská

(ta je doposud nevyužita, i z důvodu nedostatečné šířky stavební plochy – při efektivním vymezení kolmo ke komunikaci by stavební parcely neměly dostatečnou hloubku, necelých 22 m). Rozsah řešeného území

je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zvětšen tak, aby bylo zajištěno odpovídající dopravní napojení rozvojového území. Využití řešeného území je výrazně ztíženo (v celé délce je dotčeno ochranným

pásmem nadzemního vedení elektrické energie 110 KV), proto bude využito jen jako zázemí pro budoucí

výstavbu bydlení v jižní (v dosavadním ÚPmB již dříve navržené) stavební ploše bydlení BC. V Územně analytických podkladech města Brna jsou v řešeném území evidovány hodnoty a (další výše nezmíněné) limity

využití území: zájmové území pro bezpečnost státu (ochrana elektronické komunikační sítě), významný pohledový svah – omezení, která vyplývají z nutnosti respektovat limity a chránit hodnoty území, nejsou

důvodem k „nevymezení plochy", protože jejich respektování lze zajistit odlišnými prostředky (než jen územním

plánem) – budou posouzeny až při znalosti konkrétního záměru v navazujících řízeních.


B72/15-0/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Štefáčkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění umístění obchodních a servisních provozoven a administrativy v místě nevyužívaného objektu technické vybavenosti.

Komentář: Změna B72/15-0/Z prověřila vhodnost adaptace objektů, které neslouží původnímu účelu

(telekomunikace a spoje), a navrhla změnu funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO (včetně nastavení indexu podlažních ploch IPP 1,0), jež rozšíří možnosti využití území a přispěje

k revitalizaci lokality. Jedná se o objekty telekomunikací, spojů a pošty (funguje v části budovy), jejich zázemí

a s nimi související parkovací a odstavné plochy, které nejsou využívány k původnímu účelu. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu o rozloze 0,9 ha v Obsahu změny) zvětšen tak, že předmětem

transformace je celá funkční plocha pro technickou vybavenost – spoje TS (o výměře 9 850 m2). Protože nynější funkční využití TS je vyhrazeno pro specifický účel, jsou možnosti jiného využití lokality (jež má jinak

výhodnou polohu na okraji sídliště a stabilizované vyhovující dopravní napojení na místní komunikace v sídlišti)

velmi omezené. Navržená změna funkčního využití umožní využít objekty např. pro obchod, služby, administrativu. Přestavba, transformace lokality umožní rozšířit vybavenost v sídlišti, přispěje k prosperitě

území a podpoří udržitelný rozvoj. Stanovený index podlažní plochy IPP 1,0 vychází z předpokladu, že stávající objekty (budovy s 2-3 NP, obslužné plochy) nebudou zásadně měněny. Je vhodné podotknout, že kromě

budovy pošty jsou všechny pozemky v řešeném území ve vlastnictví města.

B79/15-0/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, tramvajová trať v lokalitě při ul. Jírova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení odpovídající funkční plochy v rozsahu pro potřebu stávající tramvajové tratě.

Komentář: Změna B79/15-0/Z prověřila skutečný stav území (tj. stávající tramvajová trať MHD) a navrhla funkční využití, které odpovídá skutečnosti – v ploše rekreační zeleně ZR a v návrhové smíšené ploše obchodu

a služeb SO je dle skutečného trasování tramvajové trati tzv. propsána plocha pro dopravu – tělesa dopravních

staveb, rezervy ploch pro dopravu. Součástí řešení je zrušení drobné návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO (s indexem IPP 2,0), která je zcela nesmyslně navržena v místě nynějších kolejí – namísto

ní je dle skutečnosti vymezena, jak plocha pro dopravu, tak drobná plocha rekreační zeleně ZR. Přizpůsobení ÚPmB skutečnému stavu území iniciovala městská část (svou připomínkou k jiné dřívější změně ÚPmB

– ohradila se proti nevhodné ploše SO). Všechny pozemky v řešeném území jsou ve vlastnictví města.



Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B7/11-II/Z prověřila skutečný stav území a navrhla změnu funkčního využití dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou stavební plochu čistého bydlení BC (včetně

přiřazení indexu podlažní plochy IPP 0,2). Změna iniciovaná (v roce 2011) vlastníkem dvou pozemků v řešeném území a doporučená k řešení zastupitelstvem městské části (v roce 2012) má zajistit nápravu – na pozemcích

p.č. 519 a p.č. 520 jsou (bez patřičných povolení stavebního úřadu) umístěny stavba pro bydlení a další

objekty. (Je zahájeno řízení o odstranění stavby.) Zastupitelstvo městské části a nyní i Zastupitelstvo města Brna (tím, že rozhodlo o pořízení změny) vyjádřilo dobrou vůli přispět k řešení nepříznivé situace (po změně

ÚPmB bude možné zahájit řízení o dodatečném povolení stavby). Řešené území těsně navazuje na stabilizované plochy zastavěného území, navržená funkční plocha se shoduje s funkčním typem

v navazujícím územím (tj. stabilizované plochy čistého bydlení BC), stanovený index podlažní plochy IPP 0,2

umožní výstavbu odpovídající struktuře a charakteru okolní zástavby (rodinné domy s 2 NP a podkrovím). Stavební plocha je vymezena na zbytkové nestavební ploše zemědělského půdního fondu, která je kvůli

své okrajové poloze a nevhodnému tvaru nehodící se k zemědělskému obhospodařování. Pro srovnání – v souběžně pořizovaném novém ÚPmB (ve všech třech variantách konceptu) je řešené území součástí

stabilizovaného území pro bydlení. Možnosti využití řešeného území jsou ale významně omezeny limity využití území: hlukem a vibracemi ze železniční dopravy, ochranným pásmem železniční trati, bezpečnostním pásmem

vysokotlakého plynovodu. S ohledem na výše přiznané okolnosti (limity využití území), bude možnost využití

území pro umístění staveb pro bydlení posouzena v navazujícím řízení (při znalosti konkrétního stavebního záměru).



Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení plochy obytného charakteru. Komentář: Změna B86/15-0/Z prověřila skutečný charakter území a navrhla změnu funkčního využití návrhové

stavební plochy výroby a služeb SV na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO v ulici Rázusova, tak, aby odpovídala skutečnému, tj. rezidenčnímu charakteru. Index podlažní plochy je přizpůsoben okolním

plochám (tj. ponechán na IPP 0,5). Řešené území je zastavěno.

B89/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, Proškovo nám.

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem rozšíření mateřské školy.

Komentář: Změna B89/15-0/Z prověřila skutečný stav využití území a následně sjednotila funkční využití

pozemků mateřské školy na Proškově náměstí. Oplocené pozemky v předprostoru školky, využívané jako

zahrada mateřské školy, jsou přeřazeny z funkčních ploch „ostatní městská zeleň ZO" a „plocha komunikací a prostranství místního významu" do návrhové plochy pro veřejnou vybavenost – školství OS. Přiřazená funkce

lépe vystihuje skutečný účel prostoru a umožňuje jednotné využití celého areálu mateřské školy. Veřejný zájem na ochranu veřejných prostranství a veřejné zeleně ustoupil jinému veřejnému zájmu, tj. vymezení ploch

pro zajištění základní občanské vybavenosti.

B92/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Obřany, ul. Fryčajova, lokalita Soběšická

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem výstavby objektů k bydlení.

Komentář: Změna B92/15-0/Z prověřila míru využití dříve vymezené (v dosavadním ÚPmB) rozvojové plochy

kolem ulice Fantova (již je zastavěna, vyčerpána) a v místě zahrádkářské lokality (mezi ulicí Fantovou a Obřanským potokem) navrhla její rozšíření. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu

v jižní části s objekty pro individuální rekreaci se mění na návrhovou plochu čistého bydlení BC (s indexem

podlažní plochy IPP 0,4). Navržená funkční plocha je shodná se zbytkem rozvojového území (účel tak bude zachován – převážně pro bydlení). Nastavený index podlažní plochy umožní obdobnou intenzitu využití území

jako na zbytku rozvojové lokality (zohledňuje konfiguraci terénu, tj. nutnost osazení stavby do svažitého terénu). Rozšíření rozvojové lokality je logickým a hospodárným rozšířením sídla a umožní účelné využití

již vybudované veřejné dopravní a technické infrastruktury. Součástí řešení je doplnění plochy pro komunikaci a prostranství místního významu po obvodu lokality (umožní upravit již existující cestní síť do parametrů

nutných pro obsluhu obytného území). V Územně analytických podkladech města Brna jsou v řešeném území

evidovány hodnoty a limity využití území: zájmové území pro bezpečnost státu – ochrana elektronické komunikační sítě, ochranné pásmo elektrického vedení VVN a VN (omezuje možnosti využití střední části

lokality), významný pohledový svah (v severní části lokality), zelený klín města (neurčitě vymezený nad celým řešeným územím). Části řešené lokality jsou ovlivněny i dalšími závazky, vyplývajícími z platných právních

předpisů, např. podél Obřanského potoka je hájeno tzv. manipulační pásmo vodního toku, využití pozemků

ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa je omezeno tzv. ochranným pásmem lesa. Omezení, která vyplývají z nutnosti respektovat limity a chránit hodnoty území, nejsou důvodem k „nevymezení plochy", protože jejich

respektování lze zajistit odlišnými prostředky (než jen nástroji územního plánu) – budou posouzeny až při znalosti konkrétního záměru v navazujících řízeních.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů bydlení.

Komentář: Změna B93/15-0/Z prověřila současné využití území plochy pro výrobu nad obytnou zástavbou v ulici Jarní. (Lokalita vytěženého lomu je užívána pro různorodé funkce. Na západě je areál firmy na výrobu

horkovzdušných balónu a vzducholodí, včetně rodinného domu majitele; na východě jsou nedokončené stavby – přetrvává charakter brownfieldu.) Navrženo je funkční sjednocení celé lokality (do návrhové plochy

všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 0,5) a její nekonfliktní propojení, jak se sídlem

(stabilizované plochy čistého bydlení BC kolem ulic Jarní a Švestková), tak s transformačním územím Pod Hády (řešeno změnou B94/15-0/Z – nyní brownfield s rozestavěnými zdevastovanými stavbami). Rozsah řešeného

území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upraven: v severní části zmenšen (plochu krajinné zeleně je vhodné zachovat, neměnit) a rozšířen jihovýchodním směrem (kvůli požadované koordinaci

se změnou B94/15-0/Z). Navržené řešení: zohlednilo stávající výrobu (nerušící výroba horkovzdušných balónů

již nyní nekonfliktně sousedí s bydlením); umožní revitalizovat východní část území a transformovat je především pro bydlení a s ním související aktivity (podmíněně umožní i jiné nerušící využití); zachovává


a doplňuje pás krajinné zeleně všeobecné KV na terénním zlomu (jako vhodný optický předěl dvou sousedící lokalit a umožní zachovat charakteristické znaky vytěženého území – terasy lomu). Z předepsaného podkladu,

tj. Územní studie „Maloměřice – Pod Hády, Brno" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel a Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2009), byla využita pouze analytická část. Územní studie sice

detekuje, že ponechat v těsné blízkosti bydlení území pro výrobu je nevyhovující, cit.: „při nevhodné stabilizaci výroby v dotyku s bydlením a nedořešením dopravní obsluhy", ale jeho konverzi na jiné využití (nekolidující

s blízkým bydlením) řeší jen zčásti (doporučila změnu dosavadní výroby na smíšenou plochu výroby a služeb,

a odclonit ji od bydlení v sídle izolační zelení). Navržené řešení je koordinováno s blízkou lokalitou změny B94/15-0/Z „Pod Hády": Rozsáhlý brownfield je v dosavadním ÚPmB navržen k přestavbě (transformaci)

na plochu všeobecného bydlení BO. Lokalita je zatím dopravně dostupná jen (přes džungli) dlouhou neobestavěnou ulicí Pod Hády do Líšně. Pokud má být adaptována na kvalitní bydlení a plnohodnotně zapojena

do organismu města, je nezbytné, aby byla dostupná i z nedalekých Maloměřic (oddělenou část sídla kolem

ulic Jarní a Švestková). Proto je součástí řešení změny B93/15-0/Z i plocha komunikací a prostranství místního významu propojující ulici Jarní s ulicí Pod Hády (dnes účelová komunikace v údolnici). Dle Územně analytických

podkladů města Brna je využití malé části řešené lokality omezeno ochranným pásmem elektrického vedení VN – omezení vyplývající z tohoto limitu bude posouzeno v navazujícím řízení (je řešitelné vhodným umístěním

staveb mimo dosah ochranného pásma, realizací přeložky nadzemního vedení apod.)


Prověřit možnost navýšení IPP v celé lokalitě za účelem bytové výstavby.

Komentář: Změna B94/15-0/Z nejprve zhodnotila aktuální stav území a možnosti jeho využití dle platného

ÚPmB: Rozsáhlá lokalita brownfield je uzavřeným areálem s rozestavěnými zchátralými stavbami 4-5 NP. Od původního záměru výstavby administrativně-výrobního centra (snad výroby léčiv) bylo opuštěno.

Nemovitosti několikrát změnily majitele. Dosavadní ÚPmB podpořil možnost přestavby, tím, že území vymezil

jako návrhovou plochu bydlení BO.

(Návrhová stavební plocha pro bydlení je vymezena už v dosavadním ÚPmB, proto se odůvodnění změny

B94/15-0/Z nezabývá (nemůže zabývat) obhajobou návrhové stavební plochy v lokality. Předmětem odůvodnění je pouze navýšení indexu podlažní plochy IPP.) Po prověření možnosti intenzivnějšího využítí území

je Změnou B94/15-0/Z navrženo navýšení indexu podlažní plochy v obou návrhových stavební ch plochách BO (z dosavadního IPP 0,3 na jihu a IPP 0,8 na severu) na jednotnou hodnotu IPP 1,2. Navržený index podlažní

plochy je odvozen z faktické míry ivyužití území (viz charakteristika výše) a je další intervencí k podpoření

transformace území. Teprve při vyšší intenzitě využití území je investice do zanedbaného území účelná, efektivní.

Navýšení indexu podlažní plochy navržené změnou B94/15-0/Z umožní zvýšit intenzitu využití území proto: Dosavadní dopravní napojení rozvojové lokality (ulicí Pod Hády z Líšně) je posíleno doplněním plochy

komunikací a prostranství místního významu (z ulice Jarní) z Maloměřic (ta je předmětem řešení změny

B93/15-0/Z). Řešené území není napojeno na veřejnou technickou infrastrukturu – při vyšším indexu podlažní plochy bude odpovídajícím způsobem zvýšena kapacita technické infrastruktury k obsluze území. Plocha pro

dopravní obsluhu území je řešena změnou B93/15-0/Z (sousední lokalita – řešení koordinováno). Napojení a obsluhu lokality prověřila ve větší podrobnosti Územní studie „Maloměřice – Pod Hády, Brno" (zpracovatel:

Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel a Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2009) – tento

předepsaný podklad pro řešení změny B94/15-0/Z, cit.: „předpokládá transformaci areálu na obytný celek. Ta se uskuteční, jak formou rekonstrukce stávajících objektů, tak formou celkové asanace a nové výstavby." V kap. 9 „Zvláštní podmínky využití území“ Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brana je formulována podmínka využití území, která má zajistit

realizaci potřebné veřejné vybavenosti (zejména školství) po naplnění lokality.

Dle Územně analytických podkladů města Brna je využití území omezeno vedením technické infastruktury

nadmístního významu (ochranné a bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, ochranné pásmo

elektrického vedení VVN) a (v severním výběžku řešeného území) také prostorovou hodnotou území (tj. pohledový svah) – omezení vyplývající z limitů a hodnot budou posouzena v navazujícím řízení při znalosti

konkrétního stavebního záměru (je řešitelné vhodným uspořádáním výstavby apod.).


B224/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Maloměřice, ul. Obřanská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch určených pro hromadnou dopravu (DH) za účelem komerční občanské vybavenosti.

Komentář: Změna B224/15-0/Z prověřila požadavek městské části Maloměřice a Obřany, která požaduje

vytvořit územní podmínky pro přestavbu části plochy, na které je realizováno parkoviště před areálem Teplárny. Posoudila potřebnost dosud návrhové plochy pro hromadnou osobní dopravu DH v předprostoru

teplárny a (protože plocha pro dopravu není v celém svém rozsahu efektivně využita) následně navrhla změnu

funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO, která umožní využít území např. pro obchod, služby, administrativu. Řešená lokalita je napojena přímo na kapacitně vyhovující komunikaci

na ulici Obřanská. (Bez znalosti konkrétního stavebního záměru není účelné rozdrobit lokalitu do mozaiky drobných funkčních ploch – tj. ponechat část území v ploše DH a pro nové využití určit pouze část lokality.

Ponechání parkovacích míst v území je ostatně možné i v navržené smíšené ploše SO.)


B54/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle „Urbanistické studie Kamenný vrch II“. Komentář: Změna B54/15-0/Z prověřila a navrhla efektivnější uspořádání východní části rozvojové lokality

„Kamenný vrch II". V centrální části lokality rozšířila návrhové plochy čistého bydlení, v dříve navržených stavebních plochách upřesnila indexy podlažních ploch, upravila rozsah navržených ploch zeleně aj. Podkladem

pro řešení je „Urbanistická studie Kamenný vrch II" (zpracovatel: Ing.arch. Tomáš Zlámal; možnost využití

pro změnu schválena dne 30.06.2009) – uspořádání funkčních ploch a intenzita využití území ve změně B54/15-0/Z je pouze přizpůsobena podrobnosti územního plánu (tj. v hrubší mozaice funkcí, bez prokreslování

podrobného vedení komunikací a liniové zeleně, apod.) Charakter zástavby popsaný v urbanistické studii předurčil intenzitu využití území (index podlažní plochy ve stavebních plochách je stanoven v severním pásu

výstavby IPP 0,8 a v jižním pod ním na IPP 1,3), cit.: „Urbanistické řešení vychází z požadavku na vytvoření více samostatných obytných nízkopodlažních minisídlišť tvořených obytnými domy oddělených mezi sebou plochami zeleně, na kterou navazuje ze severní strany v příkřejším terénu dvě skupiny rodinných domů ... Zástavba je navržena v obou okrscích ve spodní mírnější části svazu s bytovými nízkopodlažními objekty o výšce 3 – 4 podlaží, které budou šachovnicově prostřídány tak, aby byl v maximální míře zachován výhled na město a krajinný horizont." Další (v Obsahu předepsaný) podklad „Územní plán zóny Kamenný vrch II – Nový Lískovec, Brno“ (zpracovatel: Ateliér DoS Dokoupil a společník, architektonická kancelář, v.o.s.; nabytí

účinnosti dne 01.04.1997) je využit jen omezeně – tento podklad se s urbanistickou studií rozchází a oproti

studii je starší (zhusta nevyužitelný pro zastaralost). Protože je žádoucí, aby v řešené lokalitě byla zachována nynější pěší propojení je v kap. „9. Zvláštní podmínky využití území“ přílohy č. 1 Obecně závazné vyhlášky

města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna stanovena podmínka, která má zajistit ochranu propojení ulic skrz zeleň (dotčené pozemky jsou ve vlastnictví města). Dle „Hlukových map“ 2017 (na

portálu Ministerstva zdravotnictví) je území podél ulice Petra Křivky zasažena hlukem z dopravy – řešení je tomuto limitu přizpůsobeno (plocha zeleně podél komunikace je rozšířena tak, aby hladina nadlimitního hluku

nezasahovala do stavebních ploch pro bydlení). Dle Územně analytických podkladů města Brna jsou ve střední

části lokality velmi složité základové poměry – při řešení byla informace vzata na zřetel (údaj je podstatný až pro umístění konkrétních staveb). Je vhodné shrnout klady rozvojové lokality: Většina pozemků v řešeném

území je ve vlastnictví města, "bytová výstavba v lokalitě Kamenný vrch II" je strategickým projektem města, lokalita je enklávou obklopenou zastavěným území (s vybudovanou veřejnou infrastrukturou). V blízkosti

řešeného území jsou evidovány přírodní rezervace Kamenný vrch (ochrana zbytku přirozené teplomilné

vegetace) a evropsky významná lokalita (předmětem ochrany je lokalitu výskytu koniklece velkokvětého) – chráněné území není řešením dotčeno, odděleno je stanoveným ochranným pásmem přírodní rezervace a též

pásem zahrádek a zeleně, vzhledem ke konfiguraci terénu (chráněné území je situováno nad řešeným územím) se negativní vliv nepředpokládá.

B96/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, lokalita při ul. Jihlavská – Svážná

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného stavu využití území. Komentář: Změna B96/15-0/Z prověřila skutečné uspořádání (lokality při ulici Jihlavská a Svážná) a územní

podmínky pro uskutečnění záměru městské části. S využitím podkladu dodaného městskou částí


(ke stavebnímu záměru „Parkovací dům Nový Lískovec") upravila vymezení funkčních ploch – již realizovaný sběrný dvůr při ulici Jihlavské vymezila jako stabilizovanou plochu pro technickou vybavenost – likvidaci odpadů

TO a pro zamýšlený parkovací dům vymezila návrhovou plochu plochy pro dopravu – pro hromadné odstavné a parkovací garáže DG. Vymezení specifické plochy pro dopravu umožní realizovat veřejný záměr města

a přispěje ke snížení deficitu parkovacích míst v sídlišti. (Většina pozemků v řešené lokalitě je ve vlastnictví města.)

B211/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, ul. Petra Křivky, ul. Oblá

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem stabilizace plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B211/15-0/Z prověřila požadavek, iniciovaný městskou částí Nový Lískovec, která prosazuje, aby lokální centrum při ulici Oblá v panelovém sídlišti Kamenný vrch (v záměru jej městská část označuje

pomístním názvem „Centrum B") bylo ponecháno jako volné pobytové prostranství v rámci stabilizovaných

ploch bydlení. Charakter území byl prověřen a (přestože o vhodnosti této změny funkčního využití a stabilizaci území lze mít z urbanistického hlediska pochybnosti) je dosavadní návrhová stavební smíšená plocha obchodu

a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,6) zrušena a nahrazuje ji stabilizovaná stavební plocha čistého bydlení BC (bez indexu podlažní plochy). K pochybnostem o stabilizaci: Urbanistická koncepce vyjádřená

v dosavadním ÚPmB navrhuje stavební plochu smíšenou obchodu a služeb SO v místě „Centra B", proto, aby plnila funkci lokálního centra vybavenosti. Jeho umístění je logické – je obklopeno vysokopodlažními

panelovými domy (tj. uživateli území), území je vhodně napojeno na veřejnou dopravní i technickou

infrastrukturu (v těsné blízkosti je zastávka MHD, propojení s opačnou stranou sídliště je řešeno podchodem, umožňuje parkování pro potenciální zákazníky, klienty, ...), nedaleko je vybudován domov pro seniory

(docházková vzdálenost je příznivá), lze jej vnímat jako nástupní prostor do rozlehlého parku Pod Plachtami. Přestože struktura centra je založena, drobné prodejny jsou (paradoxně) vymístěny do stánků v blízkosti

zastávky MHD (novinový stánek, pekárna, ...). Dle dostupných informací plánuje městská část využít část

řešeného území pro vybudování komunitního centra. Z uvedeného je zřejmé, že „Centrum B" v rámci urbanistického celku sídliště plní svou funkci a jeho funkční využití odpovídá smíšené ploše obchodu a služeb

SO (ač jej zatím nelze považovat za stabilizované – ve smyslu vhodné finální intenzity využití a konečného mixu funkcí). Protože územní plán je dlouhodobou koncepcí rozvoje, není vhodné, aby v něm bylo

zakonzervováno nekoncepční řešení (byť by se jednalo od drobnou plochu). Protože řešené území zahrnuje výhradně pozemky ve vlastnictví města, lze ochranu volného prostoru zajistit vhodnějšími (flexibilnějšími)

prostředky než nástroji územního plánu. Protože městská část trvá na volném, nezastaveném prostoru,

je řešení změny B211/15-0/Z nikoli urbanisticky optimálním řešením, ale rozumným kompromisem – tzn. celá lokalita je převedena mezi stabilizované plochy (čistého bydlení BC bez stanovení IPP). Jelikož stabilizovaná

plocha je dle obecně závazné vyhlášky města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, definována, cit: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...", charakter řešeného území se nebude zásadně měnit.

B212/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, k.ú. Nový Lískovec, ul. Kamínky

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem stabilizace stávajícího využití plochy a zamezení intenzivní výstavbě.

Změna B212/15-0/Z prověřila požadavek, iniciovaný městskou částí, která prosazuje, aby lokální centrum při ulici Kamínky v panelovém sídlišti Kamenný vrch bylo ponecháno jako volné pobytové prostranství

(se zelení) v rámci stabilizovaných ploch bydlení. Charakter území byl prověřen a (přestože o vhodnosti této změny funkčního využití a stabilizaci území lze mít z urbanistického hlediska pochybnosti) je dosavadní

návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 1,0) zrušena a nahrazuje ji stabilizovaná stavební plocha čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,7).

K pochybnostem o stabilizaci: Urbanistická koncepce vyjádřená v dosavadním ÚPmB navrhuje stavební plochu

smíšenou obchodu a služeb SO, proto, aby plnila (resp. bude-li to třeba, mohla plnit) funkci lokálního centra vybavenosti. Její umístění je logické – je obklopeno vysokopodlažními panelovými domy na ulici Kamínky

a dostupná je i obyvatelům rodinných domů na ulici Úpatní. Protože územní plán je dlouhodobou koncepcí rozvoje, není vhodné, aby v něm bylo zakonzervováno nekoncepční řešení (byť by se jednalo od drobnou

plochu). Protože řešené území zahrnuje výhradně pozemky ve vlastnictví města, lze ochranu volného prostoru

zajistit vhodnějšími (flexibilnějšími) prostředky než nástroji územního plánu. Protože městská část trvá na volném, nezastaveném prostoru, je řešení změny B212/15-0/Z nikoli urbanisticky optimálním řešením,

ale rozumným kompromisem – tzn. celá lokalita je převedena mezi stabilizované plochy (čistého bydlení BC s IPP přizpůsobeným zástavbě na ulici Kamínky). Jelikož stabilizovaná plocha je dle obecně závazné vyhlášky


města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, definována, cit: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...", charakter řešeného území se nebude

zásadně měnit.


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy dle dopravně urbanistické studie „Rybnická – Pražská radiála“ (Ing. Jebavý, ADOS, III/2007). Komentář: Změna B213/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, prověřila využitelnost poskytnutého podkladu,

tj. Dopravně urbanistické studie „Rybnická – Pražská radiála" (objednatel: Magistrát města Brna – OUPR; zpracovatel: Ing. Jebavý, Ing.arch. Rusín, Ing.arch. Wahla; datum: 03/2003), a v souladu s ním navrhla úpravu

uspořádání rozvojové lokality mezi ulicemi Rybnická a Bítešská (tzv. Pražskou radiálou), která je zakotvena

v dosavadním ÚPmB (doposud není realizována). V rozvojovém území je upřesněno vymezení ploch komunikací a prostranství místního významu, doplněny jsou návrhové nestavební plochy ostatní městské

zeleně ZO (zvlášť požadována plocha zeleně u MŠ Rybnická) a jsou upřesněny návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO (jak její plošné ohraničení, tak index podlažní plochy). Dopravně urbanistická studie

popisuje koncepci rozvoje, cit.: „Navržená urbanistická koncepce vstupuje do území s cílem dotvořit stávající urbanistickou strukturu, a to jak po stránce výškové hladiny, tak i návrhu nového urbanistického členění. Jedná se především o vytyčení komunikační osnovy území umožňující parcelaci pozemků na jednotlivé parcely svou velikostí odpovídající současné poptávce a ekonomické reálnosti prodeje v daném místě." Řešené území je zatíženo hlukem z dopravy – ochranu území před dosahem hluku ze silniční dopravy lze změnou územního

plánu řešit pouze omezeně (jen využitím nástrojů ÚPmB) – tj. stavební plochy jsou navrženy v odstupu od zdrojů hluku, zatímco nestavební plochy jsou navrženy podél zdrojů hluku (mají mít izolační funkci). Ve větší

podrobnosti musí být ochrana území před hlukem řešena v podrobnější dokumentací a v navazujících řízeních

(např. bariérovým řešením, umístěním a orientací budov, umístěním tzv. „citlivých funkcí" mimo dosah nadlimitního hluku, vhodnými stavebně-technickými opatřeními).

MČ Brno-Ořešín


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy předměstského bydlení. Komentář: Změna B20/11-II/Z prověřila vhodnost vytipované lokality při ulici Drozdí pro rozvoj bydlení a byla

navržena změna funkčního využití z dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou

stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Rozsah řešeného území je zvětšen o jeden (zbytkový) pozemek tak, aby organizace území byla úsporná v nárocích na obsluhu

a obhospodařování území. Navržené funkční využití i intenzita využití (tj. index podlažní plochy) jsou stejné jako v ostatní rozvojových plochách v Ořešíně – charakter zástavby bude obdobný. Rozvojová plocha navazuje

na souvisle zastavěné území Ořešína, umožní efektivní využití veřejné infrastruktury (tzn. obestavění druhé

strany ulice Drozdí, umožní přímé napojení na existující komunikaci). Součástí řešení je mírné zmenšení zeleného klínu a krajinného komplexu tak, aby kopíroval okraj lesního porostu – přírodě blízký charakter území

ale bude zachován (předepsaný nízký index podlažní plochy ve stavební ploše zaručuje vysoký podíl volného území bez zástavby, resp. vyšší podíl zeleně). Řešené území hraničí s registrovaným krajinným prvkem

„Prameniště Ořešínského potoka" a do jižní části území zasahuje tzv. ochranné pásmo lesa (tj. ve vzdálenosti

do 50 m od okraje lesa) – lesní pozemky i významný krajinný prvek jsou v řešení respektovány a nejsou jím přímo dotčeny. (Míru možného ovlivnění posoudí příslušné dotčené orgány v navazujícím řízení při znalosti

konkrétního stavebního záměru.)



Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby rodinných domů. Komentář: Změna B97/15-0/Z prověřila vhodnost vytipované lokality při ulici Klimešova pro rozvoj bydlení

a navrhla změnu funkčního využití z dosavadní (zbytkové) nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou plochu předměstského bydlení BP s indexem podlažní plochy IPP 0,3. Navržené funkční využití

i index podlažní plochy jsou shodné, jako u ostatních rozvojových ploch v Ořešíně – charakter zástavby bude

obdobný. Navržená zastavitelná plocha navazuje na zastavěné území. Její tvar a orientace jsou (z hlediska umístění staveb pro bydlení) výhodné, umožní přímé napojení na existující veřejnou dopravní a technickou

infrastrukturu na ulici Klimešova. Dle požadavku městské části Brno-Jehnice je změna B97/15-0/Z koordinována s řešením změny B195/15-0/Z (na protější straně ulice Klimešova). Součástí řešení je upřesnění

vymezení zeleného klínu a krajinného komplexu. Jeho výběžek je zmenšen tak, aby kopíroval hranici porostu

v nivě potoka – přírodě blízký charakter území ale bude zachován (předepsaný nízký index podlažní plochy ve stavební ploše zaručuje vysoký podíl volného území bez zástavby, resp. vyšší podíl zeleně). Řešené území

hraničí s registrovaným významným krajinným prvkem „Ořešínská rákosina" a se záplavovým územím Jehnického potoka – oba limity jsou v řešení respektovány a nejsou jím přímo dotčeny. (Míru možného

ovlivnění posoudí příslušné dotčené orgány v navazujícím řízení při znalosti konkrétního stavebního záměru.)

B99/15-0 MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, lokalita u lesa – sever

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem vybudování naučné stezky a dalšího rekreačního využití.

Komentář: Změna B99/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, má umožnit vybudování naučné stezky a doplnění krajinné zeleně – tím bude možné rozšířit vycházkovou trasu od klidové a rekreační zóny „Klimešova"

(s dětským hřištěm, altánem, sportovním hřištěm a rekreační loukou) k lesu. Prověřena a na vytipovaném

pozemku (ve vlastnictví města) navržena změna funkčního využití z dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního fondu na návrhovou nestavební plochu krajinné zeleně všeobecné KV. Navržené

funkční využití je identické jako v klidové zóně „Klimešova" (též krajinná zeleň všeobecná KV).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch na plochy pro bydlení dle skutečného stavu. Jedná se o oplocenou zahradu k RD.

Komentář: Změna B101/15-0/Z prověřila skutečný stav území a jemu přizpůsobila funkční využití – namísto dosavadní návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO jsou pozemky p.č. 263/1 a p.č. 270/2 v k.ú. Ořešín

přičleněny do stabilizované plochy předměstského bydlení BP. Ačkoli oba pozemky jsou zahradami u rodinných domů (tzn. jsou pod společným oplocením s RD, mají shodného majitele a jsou využívány pro funkce související

s bydlením), jejich větší část byla doposud zařazena do funkční plochy ZO, která má dle obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna o závazných částech územního plánu č. 2/2004 sloužit zejména pro, cit.: „parkově upravená veřejná prostranství, liniovou zeleň a uliční stromořadí, významnou izolační a ochrannou zeleň". Protože není znám žádný záměr, kvůli kterému by měly být pozemky zařazeny do ploch veřejné zeleně, je funkční využití přizpůsobeno jejich skutečnému využití.

B102/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova – severní část

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch při severním konci ulice Klimešova za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Změna B102/15-0/Z prověřila skutečný stav území a jemu přizpůsobila funkční využití – namísto

dosavadní návrhové nestavební plochy rekreační zeleně ZR je sportovně-rekreační areál „Klimešova" na severovýchodním okraji Ořešína vymezen jako stavební zvláštní plocha pro rekreaci R. V lokalitě

je vybudován sportovní areál (tenisové kurty se zázemím) a dětské hřiště. Funkční využití lépe vystihuje

charakter a účel území. Všechny pozemky v řešeném území jsou ve vlastnictví města.


B 103/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova č. 10

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení stavební plochy v rozsahu pozemků využívaných jako zahrady u RD na ulici Klimešova 10.

Komentář: Změna B103/15-0/Z prověřila skutečný stav využití lokality a jemu přizpůsobila funkční využití řešeného území (tj. jižní poloviny jediného pozemku p.č. 220/1 v k.ú. Ořešín). Ačkoli pozemek p.č. 220/1

je pod společným oplocením, je jedním funkčním celkem, který obklopuje rodinný dům, celý je zařazen

do zastavěného území a způsob užívání se nevymyká zahradě u příměstské vily (skleník, přístřešek pro garážování, altán, tenisový kurt, trávník, sad, záhony), byl doposud rozdělen do dvou odlišných funkčních

ploch: jeho jižní část byla zařazena do nestavební plochy zemědělské, severní část byla stabilizovanou plochou předměstského bydlení BP. Změnou B103/15-0/Z se funkční využití celého pozemku sjednocuje – i jižní část

je vymezena jako stabilizovaná stavební plocha předměstského bydlení BP. Registrovaný významný krajinný

prvek „Ořešínská rákosina" ani záplavové území stanovené podél Jehnického potoka na řešené území nezasahují. Prostupnost území (po komunikaci podél Ořešínského potoka na pozemcích ve vlastnictví města)

ani registrovaný významný krajinný prvek „Ořešínská rákosina" v nivě vodního toku nejsou dotčeny – řešení se omezilo pouze na oplocenou část soukromého pozemku. (Pokud by ve vymezené ploše byly plánovány nové

stavební záměry, posoudí možné ovlivnění VKP příslušný dotčený orgán v navazujícím řízení.)


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch zemědělského půdního fondu na plochy pro bydlení s cílem rozšíření výstavby v této lokalitě. Komentář: Změna B195/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, prověřila možnost rozšíření návrhových stavebních

ploch pro bydlení na jihozápadním okraji Ořešína. Následně navrhla doplnění (v dosavadním ÚPmB) vymezené,

ale zatím nevyužité lokality Nivky a Písky o návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy 0,3). Navržený funkční typ i index podlažní plochy je shodný s navazujícím rozvojovým územím

– zajistí obdobný charakter zástavby. Jihozápadní okraj Ořešína byl vytipován pro další rozvoj bydlení městské části už v Regulačním plánu MČ Brno-Ořešín (z roku 2001; nyní neplatný). Protože je nezbytné, aby celé

rozvojové území bylo řešeno komplexně jako celek, je následující rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, která ve větší podrobnosti (než umožňuje ÚPmB) navrhne uspořádání území

a jeho obsluhu. Rozsah řešeného území je právě proto (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) rozšířen

na celou rozvojovou lokalitu Nivky a Písky. Podmínky pro pořízení územní studie a přiměřená lhůta pro vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti jsou stanoveny v kapitole 8. „Vymezení ploch

a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie..." (v textu výroku). I přes obavy městské části (z neefektivního vynaložení prostředků na vybudování dopravní

infrastruktury – budoucí komunikace by byla obestavěna jen jednostranně) je podél jihozápadního okraje

lokality navržena (v trase nynější polní cesty ke vzdálenější zahrádkářské lokalitě) plocha pro komunikaci a veřejného prostranství – je určena pro vybudována komunikace, která podpoří obsluhu (a prostupnost)

území a která jednoznačně oddělí rozvojovou lokalitu od nivy Jehnického potoka (podél potoka je stanoveno záplavové území). Navržené řešení je koordinováno a nekoliduje s řešením změny B97/15-0/Z (na protější

straně ulice Klimešova) – úzký tvar a vhodná orientace návrhové plochy předměstského bydlení BP předurčují

umístění budoucích staveb (budou přímo napojeny na komunikaci a existující veřejnou technickou infrastrukturu).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch zemědělského půdního fondu na plochy pro bydlení za účelem výstavby RD.

Komentář: Změna B196/15-0/Z prověřila skutečný stav využití zbytkové nestavební plochy (jediného pozemku p.č. 354/1 v k.ú. Ořešín) a byla napravena nesourodost koncepce rozvoje – izolovaný pozemek zemědělského

půdního fondu nelogicky oddělující stabilizované zastavěné území obce a návrhovou plochu pro bydlení (na konci ulice Jasanová) se mění na návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem

podlažní plochy IPP 0,4). Návrhová stavební plocha má přiřazen shodný funkční typ i stejný index podlažnosti

jako navazující stabilizované zastavěné území. Tím je (v míře řešitelné územním plánem) zajištěn obdobný charakter zástavby v sídle.



Prověřit možnost změny funkčního využití části plochy komunikace dle skutečného využití území (vypuštění komunikace).

Komentář: Změna B215/15-0/Z prověřila skutečný stav využití části pozemku p.č. 26/3 v centrální části Ořešína a aktuálnost rozvojového záměru, pro který měl být využit. Dle požadavku (iniciovaného městskou částí) se ruší

nevelká plocha komunikace a prostranství místního významu, která byla zamýšlena jako (další) napojení centra

Ořešína (od křižovatky u Pelikána) do navržené rozvojové lokality pro bydlení (v prodloužení ulice Na Buble) – namísto zrušené plochy se území přiřazuje do stabilizované plochy předměstského bydlení BP. Řešený

pozemek je situován v uliční zástavbě, je oplocenou zahradou u rodinného domu. Jeho využití pro nové propojení rozvojové lokality Na Buble je nadbytečné a (z důvodu terénního zlomu) technicky těžko

realizovatelné. Dopravní napojení rozvojového území Na Buble má být dle ÚPmB řešeno prodloužením stávající

komunikace v ulici Na Buble s napojením na ulici Příhon.


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení ploch pro individuální rekreaci dle skutečného stavu území.

Komentář: Změna B216/15-0/Z prověřila skutečný stav a územní podmínky lokality na jihu Ořešína. Území

je zahrádkářskou lokalitou a je využíváno pro pobytovou rekreaci (na svažitých pozemcích v blízkosti lesa jsou vybudovány stavby sloužící nejen pro zemědělské hospodaření, ale i pro pobytovou rekreaci). Dle požadavku

městské části je funkční využití přizpůsobeno skutečnému stavu území. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen. Západní část nestavební plochy zemědělského půdního

fondu, ve které jsou vybudovány (a v katastru nemovitostí zapsány stavby) je nově vymezena jako nestavební

plocha zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci.


B24/11-II/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE a MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, ul. Měřičkova

Prověřit možnost změny funkčních ploch pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví na plochy pro bydlení a úprava IPP.

Komentář: Změna B24/11-II/Z prověřila stávající využití budovy a souvisejících pozemků při ulici Měříčkova, které jsou v dosavadním ÚPmB vymezeny jako plocha pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ. Objekt

bývalého zdravotnického zařízení (polikliniky) není využíván k původnímu účelu, proto je navržena změna

funkčního využití na návrhovou stavební plochu čistého bydlení BC, která umožní adaptovat objekt pro nový účel – bydlení a s ním související funkce. Řešení je vhodné, jak z hlediska hospodárnosti využití zastavěného

území města, tak z pohledu nekolizního začlenění transformační plochy do území (nová plocha má shodné funkční využití jako navazující území). Navržený index podlažní plochy IPP 1,5 vychází z předpokladu, že v

lokalitě (v mírném svahu) bude možné realizovat budovy obdobné výšky a tvaru, jako jsou bytové domy v

sousedních ulicích Měřičkova (2-3 NP) a Kunštátská (5 NP).

B104/15-0/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE A MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, nároží ul. Prumperk a Terezy Novákové

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečně zrealizovaného napojení ul. Prumperk do ul. T. Novákové a stávajícího využití při restauraci Na Špici.

Komentář: Změna B104/15-0/Z prověřila skutečný stav lokality „Na Špici" u křižovatky ulic Prumperk a Terezy Novákové (po rekonstrukci veřejného prostoru) a jemu přizpůsobila uspořádání funkčních ploch

– dle skutečného stavu území je upřesněn rozsah stabilizované plochy čistého bydlení BC a doplněny plochy komunikací a prostranství místního významu. Dosavadní návrhová plocha parků ZP se ruší – rozloha volného

prostranství (na nároží ulic) je nepostižitelná územním plánem (proto je prostranství přiřazeno do stabilizované

stavební plochy).


B108/15-0/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE a MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, nad ul. K Západi a Lacinova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení.

Komentář: Změna B108/15-0/Z prověřila vhodnost východní části zahrádkářské lokality na vrchu Zápaď, nad ulicí Lacinova, pro rozvoj bydlení a dle předepsaného podkladu Územní studie „Lacinova – K Západi"

(zpracovatel: Ing.arch. Luboš Františák, možnost využití schválena dne 25.10.2018) navrhla změny funkčního a prostorového uspořádání, které umožní výstavbu bydlení. Dosavadní nestavební plocha zemědělského

půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci se tak mění na návrhové stavební plochy čistého bydlení BC

(s indexem podlažní plochy IPP 0,6) a na plochu komunikací a prostranství místního významu (pro zajištění územní ochrany pro budoucí komunikace nezbytné k obsluze území). Oplocený areál vodojemu (v ÚPmB

je plochou pro technickou vybavenost – vodovod TV) není v řešení dotčen. Navržené funkční využití stavebních ploch bydlení je shodné jako u navazujících stabilizovaných i rozvojových ploch. Navržený index podlažní plochy

vychází z prověření v územní studii (oproti ní je ale index podlažní plochy zpřísněn, sjednocen na IPP 0,6

pro všechny plochy BC) – územní studie objasňuje, že je dovozen z předpokládané velikosti pozemku a byl prověřen na prostorovém modelu, cit.: „Ve stabilizovaném území v těsném sousedství jsou v platném ÚP hodnoty IPP 0,1 a 0,3. Avšak ve skutečnosti, přepočítávány podle reality jsou tyto indexy IPP 0,6 až 0,7 (lokálně až 0,9). V plochách ... je proto navržen reálný IPP=0,6...". Shodný funkční typ ploch pro bydlení

a obdobný index podlažní plochy má (v podrobnosti řešitelné územním plánem) zajistit, aby budoucí zástavba v řešeném území měla obdobný charakter jako zástavba v navazujícím území. Podmínky pro zajištění nezbytné

obsluhy území komplikuje geomorfologie území a okrajová poloha lokality – řešení se opírá o podrobné

prověření v územní studii. Přestože plocha pro komunikace a prostranství místního významu využívají přednostně pozemky ve vlastnictví města, nevyhnutelně zasahují i na pozemky jiných vlastníků. Závěry územní

studie byly implementovány do řešení změny B108/15-0/Z – územní studie objasňuje problémy, cit.: „Hlavním problémem je prodloužení ulice Terezy Novákové – napojení návrhového území touto páteřní komunikací, protože úprava šířky profilu vyžaduje zásah do soukromých pozemků ... Tyto pozemky jsou klíčové pro možnost zástavby..., protože toto je jediné místo, kterým lze předmětné území dopravně napojit. Podélný sklon příjezdové komunikace také nesplňuje podmínky pro bezbariérový přístup ... Stávající chatky a domky většinou mohou zůstat jako zahradní domky, ale některé budou muset ustoupit novému záměru..." Územní studie předpokládá umístění asi 35 RD a doporučuje jednotnou výšku zástavby (2 NP). Páteřní komunikace je vedena

v prodloužení ulice Terezy Novákové – navazující komunikace budou zklidněné (trasovány jsou napříč parcelami, zhruba kolmo na ně). Napojení na veřejnou technickou infrastrukturu a zajištění obsluhy v celém

řešeném území prověřila územní studie – uzavírá, cit.: „Posouzené území ... je možno napojit na všechny sítě technické infrastruktury ... Zásobování vodou, odkanalizování splaškových a dešťových vod je bez podmínek. Voda – přes nově vybudovanou ATS napojenou na stávající vodojem v areálu Vodáren. Kanalizace – možnost napojení ... na dva nápojné body v ulici Lacinova ... Pro napojení navrženého bytového komplexu na el. rozvody VN, je potřeba vybudovat novou trafostanici... Zástavba bude připojena z rozvodů sítě NN, vyvedených z nové TS." Protože rozsah řešeného území činí cca 2,3 ha, je nutné naplnit podmínku ustanovení § 7 odst. 2 vyhlášky

č. 501/2006 Sb., v platném znění, cit.: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy bydlení ... se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související plocha veřejného prostranství o výměře nejméně 1000 m2; do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace". Rozsah a šířka vymezené plochy pro komunikace a prostranství místního významu předpokládá, že nezbytné veřejné prostranství bude součástí uličního

prostoru tzv. obytné ulice (toto uspořádání veřejného prostranství navrhla předepsaná územní studie

– předepisuje, cit.: „zklidněné ulice jsou široké 18 m, aby tam vešlo: 5 m z obou stran na zelený předprostor RD a průleh, možnost kolmého stání před vlastní garáží nebo průjezdem, 6 m silnice a 2 m podélného jednostranného stání se vzrostlými stromy.") Dle Územně analytických podkladů města Brna zasahují do řešeného území neformální prostorové hodnoty: významný pohledový svah, významná pohledová

plocha a významný pól krajinného rázu. Jejich ochrana je v mezích možností územního plánu řešena nastavením indexu podlažní plochy, který umožní výstavbu s nejvýše 2 NP. Ve větší podrobnosti

bude ochrana krajinných hodnot území řešena a posouzena až v navazujícím řízení při umístění staveb

(např. vhodným ztvárněním a umístěním stavby).

MČ Brno-sever

B26/11-I/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Cacovická – Soběšická

Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu a návrhových ploch čistého bydlení na stabilizované plochy čistého bydlení.

Komentář: Změna B26/11-I/Z prověřila vhodnost lokality uvnitř bloku mezi ulicemi Soběšická, Cacovická,

Provazníkova a Míčkova pro výstavbu bydlení. S přihlédnutím k předepsanému podkladu, tj. Územní studie


„Husovice, ul. Soběšická" (zpracovatel: Ing.arch. Jana Kaštánková, možnost využití pro změnu ÚPmB schválena dne 22.08.2018), je navržena změna funkčního a prostorového uspořádání na rozvojové území

určené převážně pro bydlení. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu a okrajové části stavebních ploch (v zahradách rodinných domů) se mění na návrhovou stavební plochu čistého bydlení BC

(s indexem podlažní plochy IPP 0,3), plochy komunikací a prostranství místního významu (k zajištění a hájení vstupů do území) a návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO a zeleně parků ZP. Navržené

funkční využití stavební plochy (tj. čistého bydlení BC) je shodné jako v navazujícím stabilizovaném území.

Index podlažní plochy je (oproti navazujícímu stabilizovanému bydlení i oproti doporučení z územní studie) mírně navýšen na IPP 0,3 – je odvozen z předpokládané rozlohy parcel, zohledňuje svažitost území

a přizpůsobuje se výšce zástavby (resp. počtu NP) v ulicích po obvodu lokality. Tím je (v míře řešitelné územním plánem) zajištěn obdobný charakter zástavby (v řešené lokalitě jako v navazujícím území). Územní

studie uvažuje s výstavbou cca 25 RD. Řešení se odkazuje na ochranu hodnot definovanou v územní studii,

cit.: „Při zástavbě svahu vyhodnoceného v ÚAP jako „pohledový svah" je nutno postupovat se zvláštní obezřetností a citlivostí také z důvodu kombinace dalších hodnot, které nese a kterými je např. uliční zástavba při ul. Míčkova a stabilizovaný charakter uliční zástavby drobného měřítka v ulici Soběšická (kulturně-historické), plocha významné zeleně (přírodní) a další". Předpokladem výstavby bydlení je vybudování

vyhovujícího dopravního napojení lokality – plochy komunikací a prostranství místního významu bylo nevyhnutelné navrhnout na pozemcích jiných vlastníků (všechny možnosti dopravního napojení lokality

důkladně prověřila uvedená územní studie – pozemky ve vlastnictví města nejsou pro umístění dopravních

vstupů vhodné, vymezené vstupy do území byly vyhodnoceny jako nejvhodnější z ostatních prověřovaných). Lokalita bude napojena na stávající veřejnou technickou infrastrukturu v ulicích Soběšická a Cacovická.

Součástí řešení je rozšíření ploch veřejné zeleně, které mají zkvalitnit prostupnost územím (od Tomkova náměstí směrem na Husovický ostroh) – tj. plocha zeleně parků ZP navazuje na parkovou zeleň Husovického

ostrohu, a též má plnit izolační funkci – tj. plocha ostatní městské zeleně ZO má zmírnit negativní vliv hluku

z dopravy. Vymezení ploch zeleně se mírně odlišuje od řešení v územní studii – řešení změny zohledňuje parcelaci a dotčení soukromých pozemků. Pozemky (a nyní vyklizené stavby) podél ulice Provazníkovi směrem

k Husovickému tunelu jsou sice ve vlastnictví města Brna, není ale možné navrhovat na nich nové plochy zeleně – jsou hájeny pro realizaci staveb a zařízení, které souvisí s úpravou dopravní infrastruktury

celoměstského významu. Z územní studie není převzata ani zeleň v doporučeném propojení ulic Míčkova a Soběšická – realizace propojení je navrženo na soukromých vlastníků, proto je ztěží realizovatelné (do době

platnosti dosavadního ÚPmB). Řešení změny také z územní studie nepřebírá podrobnosti v uspořádání lokality

(tzn. nepřekresluje dopravní skelet lokality, nedefinuje novou parcelaci, ...). Další podklady, tj. „Urbanistická studie lokality mezi ulicemi Míčkovou, Provazníkovou a Soběšickou v katastrálním území Husovice"

(zpracovatel: Ing.arch. Burian, datum: 10/2005) a „Regulační plán Brno-Husovice – návrh" (zpracovatel: Ing.arch. Feller, datum: 01/2000) nebyly v řešení využity – jsou neaktuální (nejsou platnými územně

plánovacími podklady ani platnou územně plánovací dokumentací) a jsou překonány schválenou územní studií.

Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je část lokality v blízkosti Husovického tunelu zatížena nadlimitním hlukem z dopravy – řešení změny B26/11-I/Z dosah hluku zohledňuje, v zasaženém území

jsou vymezeny pouze plochy nestavební (tzn. plochy zeleně ZO, ZP). Dle Územně analytických podkladů města Brna je řešená lokalita dotčena řadou neformálních prostorových hodnot: V těsné blízkosti jsou situovány, jak

přírodní dominanta konfigurace terénu (na ní vymezen významný vyhlídkový bod), tak stavební dominanta;

celá lokalita je součástí významného pohledového svahu a pólu krajinného rázu. Uvedené hodnoty území jsou v míře řešitelné územním plánem zohledněny (tzn. nízkým indexem podlažní plochy, který umožní pouze nízkou

intenzitu využití území; rozsahem navržených nestavebních ploch zeleně – „obaluje" dominanty v území tak, aby zůstaly nedotčeny zástavbou). Ve větší podrobnosti budou, jak ochrana neformálních hodnot, tak omezení

vyplývající z limitů území, řešeny v navazujících řízeních (např. posouzením vhodného ztvárnění a umístění staveb).


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy čistého bydlení.

Komentář: Změna B27/11-I/Z prověřila vhodnost svažité lokality uvnitř bloku mezi ulicemi Soběšická, Cacovická a Skryjova pro výstavbu a navrhla změnu funkčního a prostorového uspořádání na lokalitu určenou

převážně pro bydlení. Dosavadní nestavební plocha zemědělského půdního fondu se mění na návrhovou

stavební plochu čistého bydlení BC (s indexem podlažní plochy IPP 0,3), plochy komunikací a prostranství místního významu (k zajištění a hájení vstupů do území) a v malém severním výběžku na návrhovou nestavební

plochu krajinné zeleně všeobecné KV. Navržené funkční využití stavební plochy (tj. čistého bydlení BC) je shodné jako v navazujícím stabilizovaném území. Index podlažní plochy je také odvozen od intenzity využití

navazujícího stabilizovaného území a zohledňuje svažitost území (ta komplikuje umístění staveb v terénu). Tím je (v míře řešitelné územním plánem) zajištěn obdobný charakter zástavby (v řešené lokalitě jako


v navazujícím území). Součástí řešení je vymezení ploch komunikací a prostranství místního významu, které mají hájit budoucí vstupy do území – oba jsou vymezeny na pozemcích ve vlastnictví města (jen: od ulice

Soběšická je vymezenou plochou pro komunikaci zasažena malá část pozemku ve vlastnictví jiných osob). Vzhledem ke komplikované konfiguraci terénu a vrstevnicové parcelaci v území je využití celé lokality

podmíněno zpracováním územní studie, která prověří a navrhne podrobné uspořádání obytného území a způsob jeho obsluhy veřejnou infrastrukturou. Podmínky pořízení územní studie i lhůta na její zpracování

(resp. vložení dat do evidence územně plánovací činnosti) je stanovena v kap. 8 textové části (výroku).

Součástí řešení je vymezení, resp. rozšíření plochy krajinné zeleně (v severním výběžku lokality) – vymezená plocha kopíruje okraj porostu na úpatí svahu. Předepsané podklady, tj. „Urbanistická studie lokality mezi

ulicemi Míčkovou, Provazníkovou a Soběšickou v katastrálním území Husovice" (zpracovatel: Ing. arch. Burian, datum: 10/2005) a „Regulační plán Brno-Husovice – návrh" (zpracovatel: Ing. arch. Feller, datum: 01/2000)

nebyly v řešení využity – jsou neaktuální (nejsou platnými územně plánovacími podklady ani platnou územně

plánovací dokumentací). Protože Změna B27/11-I/Z ukládá povinnost vypracovat podrobnější územně plánovací podklad (tj. územní studii pro navazující rozhodování), řešení se omezuje jen na stanovení

nezbytného rámce – i proto zcela opomíjí předepsané podrobnější dokumentace. Dle Územně analytických podkladů města Brna je řešená lokalita dotčena neformálními prostorovými hodnotami (je součástí

významného pohledového svahu a pólu krajinného rázu). Uvedené hodnoty území jsou v míře řešitelné územním plánem zohledněny (tzn. nízkým indexem podlažní plochy, větší plochou zeleně). Ve větší

podrobnosti bude ochrana neformálních hodnot řešena v územní studii a prosazovaná v navazujících řízeních

(např. posouzením vhodného ztvárnění a umístění staveb).

B13/12-II/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice, ul. Weissova

Prověřit možnost změny stabilizované funkční plochy pro lesnickou výrobu na stabilizovanou plochu pro bydlení.

Komentář: Změna B13/12-II/Z prověřila rozsah provozu lesnické výroby u hájenky (ve vlastnictví Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno) v Soběšicích. (Řešená lokalita již není ve vlastnictví MZLU Brno a není

využíván pro lesnickou výrobu ani k činnostem s ní související.) Protože funkční využití a prostorové uspořádání je odlišné a neodpovídá původnímu určení, je dotčená část pozemku přeřazena z dosavadní stabilizované

stavební plochy pro lesnickou výrobu PL ke stabilizované stavební ploše čistého bydlení BC (bez indexu podlažní plochy). Protože dříve dva samostatné pozemky jsou již sloučeny do jediného pozemku p.č. 1288/1, jsou

společně oploceny a jsou užívány jako zahrada obklopující rodinný dům, lze předpokládat, že způsob a intenzita

využití stavební plochy jsou konečné a nebudou se podstatně měnit. Tím je splněno kritérium stabilizace území stanovené Obecně závaznou vyhláškou statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního

plánu města Brna, cit.: „plocha stabilizovaná – dílčí část území, ve které se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit...". Navržené řešení není v souladu s platnou podrobnější územně plánovací

dokumentací, tj. „Územním plánem zóny Soběšice" (zpracovatel: Urbanismus, architektura, design – studio,

s.r.o. (USD-studio); nabytí účinnosti: 19.03.1998). Územní plán zóny má povahu regulačního plánu. Řešené území považuje za součást stabilizované plochy pro lesní hospodářství – v podmínkách využití stanovuje

přípustné využití, cit.: „přípustné jsou: stavby a zařízení provozů lesního hospodářství a k tomu náležející byty", a směrně určuje počet pracovníků: 5. Uvedené zařazení, regulační podmínky využití i směrný limit z „Územního

plánu zóny Soběšice" není v žádné své části aktuální. Po nabytí účinnosti „Změn ÚPmB 2019" bude uplatněno

ustanovení § 71 odst. 4 stavebního zákona, cit.: „Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu ... s následně vydaným územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle částí regulačního plánu, které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací ...". Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je část řešeného území přiléhající k silnici III/37915 zasažena hlukem z dopravy. Protože řešené

území je již využito a funkčně stabilizováno, budou dopady hluku posuzovány až v navazujících řízeních (při povolování konkrétních stavebních záměrů).

B110/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Soběšice ul. Zeiberlichova, lokalita Vinohrádky

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem využít území k rodinnému bydlení.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí nestavební plochy

zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci.

Komentář: Změnu B110/15-0/Z iniciovalo občanské sdružení, které usiluje o přeměnu vybrané části

zahrádkářské a chatové lokality Vinohrádky na plochu určenou pro rozvoj bydlení. Prověřeno aktuální využití

řešeného území (tj. střední třetiny chatové lokality Vinohrádky situované na mírném jižním svahu Ostré horky).


Je rozčleněna na jednotlivě oplocené řemenité pozemky, na kterých jsou realizovány, jak stavby pro rodinnou rekreaci (evidovány v katastru nemovitostí), tak podstatně větší stavby zjevně sloužící k bydlení (v katastru

nemovitostí nezapsány). Obsluhu území zajišťuje účelová komunikace se zpevněným povrchem vedená po jižní hranici řešeného území) a územní podmínky pro rozvoj bydlení (řešené území je zatíženo významným limitem

využití území – ochranným a bezpečnostním pásmem vysokotlakého plynovodu, není v něm realizována veřejná dopravní a technická infrastruktura v parametrech potřebných k obsluze lokality bydlení – tj. veřejné

prostranství jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemky, oddílná kanalizace). Protože rozvoj

řešeného území je vytržen z kontextu (tzn. protější dolní strana chatové lokality ani horní strana chatové lokality nejsou předmětem řešení – nadále by byly nestavebními plochami, rozvojová plocha bydlení, která

má být propojkou mezi sídlem Soběšice a nyní řešenou částí Vinohrádek, není doposud zastavěna a využita, ač v platném ÚPmB je návrhovou stavební plochou od roku 1994; tzn. řešené území není navázáno

na zastavěné území), neumožňuje komplexní udržitelný rozvoj území a narušuje cíle územního plánování

(zejména účelné a hospodárné využití stavebních ploch a veřejné infrastruktury, ochrana nezastavěného území, soulad soukromých a veřejných zájmů). Pro srovnání je vhodné dodat, že v souběžně pořizovaném

novém Územním plánu města Brna je lokalita řešena odlišným způsobem – v jedné variantě konceptu je součástí rozsáhlé rozvojové lokality pro bydlení (tzn. je komplexně řešeným rozvojovým územím), ve dvou

dalších variantách konceptu je ponechána jako plocha zahrádek (tento nestavební charakter doporučily zachovat, jak orgán ochrany ZPF, tak orgán ochrany přírody).

B112/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, mezi ul. Okružní a ul. Slavíčkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem zachovat parkovou úpravu. Plocha je zatravněná a slouží k pořádání různých společenských akcí.

Komentář: Změna B112/15-0/Z iniciovaná městskou částí, zachycuje současný stav volného prostranství mezi ulicemi Slavíčkovou, Okružní a tramvajovou tratí, které je příležitostně využíváno k pořádání kulturních

a společenských akcí městské části. Po prověření požadavku městské části (ve vztahu k potenciálu rozvoje

území) se dosud nevyužité návrhové stavební plochy (smíšená plocha obchodu a služeb SO a plocha pro dopravu – hromadné odstavné a parkovací garáže DG) mění na návrhovou nestavební plochu ostatní

městské zeleně ZO. Tím je zakotvena ochrana nynějšího nestavebního využití lokality. Předepsaný podklad Území studie „Obytný soubor Lesná – aktualizace" (zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla); možnost využití

pro změnu schválena dne 12.09.2012) byl při řešení využit v míře odpovídající účelu územního plánu: Územní

studie navrhuje, aby volné prostranství bylo zachováno a současně, aby bylo hájeno jako územní rezerva pro občanské vybavení (školství, kulturu). Zrušení plochy pro dopravu – hromadná odstavná a parkovácí

garáže DG navrhuje kompenzovat novou organizací parkování před domy, doplněním nových parkovacích míst před domy, vybudováním garáží. Ve výkrese „Návrh koncepce dopravy včetně dopravy v klidu“ uvádí bilanci

úbytku/nárůstu s tím, že při výsledné realizaci návrhu bude deficit parkovacích míst vyrovnán nově

vybudovánými parkovacími místy. Na základě této důkladné analýzy dopravy v klidu v celém sídlišti Lesná je plocha DG v lokalitě změny B112/15-0/Z bez náhrady zrušena. Protože v dosavadním ÚPmB není pojem

„územní rezerva" (ve smyslu § 36 odst. 1 stavebního zákona) zaveden a pro tento ojedinělý případ není účelné jej konstituovat, omezuje se řešení změny B112/15-0/Z jen na návrh nestavební plochy zeleně. Všechny

pozemky v řešeném území jsou ve vlastnictví města. Ve spojení s navrženým „nestavebním" funkčním využitím plochy jde o účinnou územních ochranu (do doby, než bude prověřena potřebnost nové výstavby pro školství

a kulturu v městské části).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby dvou rodinných domků.

Komentář: Změna B113/15-0/Z prověřila záměr výstavby dvou rodinných domů ve stabilizované stavební ploše

předměstského bydlení BP (bez indexu podlažní plochy) na konci ulice Melatín v Soběšicích a navrhla změnu

funkčního využití na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,4). Protože stavební záměr s vyšší intenzitou využití plochy (tj. 2 rodinné domy) neodpovídá definici

stabilizovaného území dle obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna (rozdíl mezi stabilizovanou a návrhovou plochou je zřejmý z definic, cit.: „plocha stabilizovaná – dílčí část území, ve které se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitř stávajících areálů" a „plocha návrhová – dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití"), je navržena reverze stabilizované stavební plochy zpět na návrhovou stavební plochu. Řešené území je tímto přiřazeno k rozsáhlé rozvojové lokalitě


na jihovýchodě Soběšic – charakter zástavby musí být shodný se zbytkem rozvojového území, právě proto je navržený funkční typ i index podlažní plochy stanoven nově (shodně se zbytkem lokality), tzn. návrhová

stavební plocha všeobecného bydlení BO, index podlažní plochy IPP 0,4. Dle Územně analytických podkladů města Brna je řešená lokalita zasažena ochranným a bezpečnostním pásmem VTL plynovodu. Dle předpokladu

provozovatele bude při (plánované) rekonstrukci VTL plynovodu, možné zmenšení rozsahu ochranného a bezpečnostního pásma VTL plynu – část lokality by pak bylo možné využít pro umístění rodinných domů.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem dokončit projekt „PONY RANČ“.

Komentář: Změna B114/15-0/Z prověřila vhodnost vytipované lokality na severu Soběšic pro dokončení projektu „PONY RANČ" (zahrnuje kolaudaci srubu (pro něj v roce 2001 vydáno stavební povolení), umístění

nových staveb klubovny, stájí, jízdárny) a navrženy změny dosavadní nestavební plochy zemědělského půdního

fondu na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R a části nestavební plochy pozemků určených k plnění funkcí lesa na plochu komunikací a prostranství místního významu. V řešení byla zohledněna anabáze

postupné realizace záměru (od roku 2003) během, které došlo ke změně právních předpisů (jež dokončení zablokovaly) – v lokalitě je navržena stavební plocha, která umožní umístění, jak staveb pro chovatelství koní,

tak souvisejícího sportovně-rekreačního zázemí. Součástí řešení je vymezení plochy pro nezbytné dopravní napojení areálu – navržená plocha pro přístupovou komunikaci je vymezena v trase nynějšího přístupu po lesní

cestě na pozemcích p.č. 1297/1 a p.č. 1292 v k.ú. Soběšice (lesní pozemky ve vlastnictví Mendelovy

zemědělské a lesnické univerzity Brno). Je zřejmé, že navržené dopravní napojení je navrženo na pozemcích jiných vlastníků (znamená zásah do vlastnických práv jiných nezúčastněných osob), rozsah dotčení

(jak vlastnictví, tak záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa) je ale minimalizován. Jiný přístup k současnému ranči není možný – využití stávajícího napojení (stávající příjezdová cesta), jak pozemků ranče,

tak sousední zahrady jiného vlastníka, lze tak považovat za nejúspornější možné řešení. Předpokládaný zábor

pozemků určených k plnění funkcí lesa je řádně vyhodnocen a odůvodněn v kap. 11.2 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa" v textu odůvodnění.

Navržená stavební plocha lemuje okraj lesa – celá je tak situována v tzv. ochranném pásmu lesa (ve vzdálenosti do 50 m od hranice lesa). Přípustnost dotčení tzv. ochranného pásma lesa a případně podmínky pro realizaci

záměrů stanoví příslušný dotčený orgán v navazujícím řízení (při znalosti konkrétního záměru) – dotčení tzv. ochranného pásma lesa není důvodem pro „nevymezení" stavební plochy v územním plánu. Návrhová stavební

plocha R je vymezena na pozemcích zemědělského půdního fondu – vyhodnocení a řádné odůvodnění

předpokládaných záborů je zpracováno v kap. 11.1 „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond" – s ohledem na specifika záměru (přímá návaznost zemědělského areálu

s chovem koní by v těsném návaznosti na sídlo a stabilizované bydlení byl jistě zdrojem konfliktů a stížností na pach, emise, apod.) a předurčenost (část ranče byla realizována dle předchozí právní úpravy, která umístění

chovu a rekreace v nezastavěném území umožňovala) je vymezení izolované stavební plochy akceptovatelné.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch na základě připravovaných aktivit a reálných možností využití.

Komentář: Změna B115/15-0/Z, iniciována obyvateli Divišovy čtvrti a podpořená městkou částí, prověřila

vhodnost zachování nestavebních ploch (resp. jejich vymezení jako ploch zeleně) ve vstupním prostoru

do údolí u Antoníčka. Je navržena změna dosud nevyužitých návrhových stavebních ploch, tj. smíšené plochy obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 0,8) na nároží ulic Hvozdíková a Žilkova a smíšené plochy

výroby a služeb SV (s indexem podlažní plochy IPP 1,0) mezi ulicí Trtílkovou a železniční tratí, na návrhové nestavební plochy rekreační zeleně ZR. Navržená funkce, resp. funkční typ, reflektuje skutečný stav území

(prudké svahy s porosty listnatých stromů a keřů) a lépe vyhovuje zamýšlenému využití území (tj. městská zeleň a nepobytová rekreace). Reverze návrhových stavebních ploch na plochy nestavební se týká pouze

pozemků ve vlastnictví města Brna a části pozemku ve většinovém vlastnictví České republiky (příslušnost

hospodařit s majetkem státu má Státní pozemkový úřad). Součástí řešení je vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu v blízkosti řadových garáží při ulici Trtílkova – na pozemcích ve vlastnictví

města bude možné realizovat parkoviště pro návštěvníky a obyvatele přilehlého území. Dva okrajové pozemky na konci ulice Hvozdíková (p.č. 654/1 a p.č. 654/2) jsou přiřazeny ke stabilizované stavební ploše čistého

bydlení BC – zahrada a garáž přináleží svou funkcí k ploše bydlení (spíše než k nestavební veřejně přístupné

zeleni). Řešení se nezabývá vymezením plochy pro veřejnou vybavenost – Obsah změny sice odkazuje na „připravované aktivity", ale konkrétní záměr či lokalizaci nezmiňuje. Jelikož v dosavadním ÚPmB je (v ulici

Trtílkova) plocha pro veřejnou vybavenost již vymezena (nyní je v ní budhistické centrum), není další stavební


plocha pro veřejnou vybavenost vymezena (v sevřeném území s přírodě blízkým charakterem je vymezení další stavební plochy bez konkrétního určení nevhodné).

B116/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Provazníkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby multifunkčního objektu vč. způsobu dopravního napojení.

Komentář: Změna B116/15-0/Z prověřila vhodnost funkční přestavby areálu u vjezdu do Husovického tunelu a navrhla změnu části stabilizované plochy výroby a služeb SV na návrhovou smíšenou plochu obchodu

a služeb SO. Úprava funkčního typu smíšené plochy umožní využít lokalitu pro umístění multifunkčního objektu. Navržený index podlažní plochy IPP 1,5 přihlédlo k intenzitě využití území (nynější i stavebního záměru) –

vychází z předpokladu, že by měla být zastavěna zhruba třeti plochy (tzn. z 6 900 m2)a budoucí zástavba by

neměla svou výškou (počítáno 6 NP) narušit pohled na blízkou přírodní dominantu „Husovický ostroh",. Řešení zohlednilo fakt, že lokalita leží mimo aktivní zónu definovanou v Územní studii „Výškové zónování v MPR a

jejím ochranném pásmu“ (zpracovatel: Ing.arch. Křivinka, možnost využití pro rozhodování schválena dne 27.05.2007), kde je možná realizace výškových staveb. Dosavadní dopravní napojenílokality z ulice

Provazníkovy zůstane zachováno (dopravní napojení do ulice Provazníkovi bude i nadále možné pouze jedním směrem, a to směrem k ulici Merhoutova). V blízkosti lokality se nachází pól krajinného rázu „Husovický ostroh"

(je evidován v Územně analytických podkladem města Brna), který je jedinečným krajinným útvarem a jeho

dominance je návrhem IPP respektována. Využití je částečně limitováno hlukovou zátěží z dopravy – proto je navržena smíšené funkční využití (umožní širší spektrum využití území a přizpůsobení uspořádání výstavby

– např. bariérové umístění staveb).



Komentář: Změna B117/15-0/Z prověřila skutečné využití objektu ve městském bloku ulic Jugoslávská a Merhautova a posoudila možnosti jeho adaptace a jiný účel. V dosavadním ÚPmB je objekt bývalých

telekomunikací a spojů vymezen jako stabilizovaná stavební plocha pro technickou vybavenost – spoje TS,

přestože již neslouží původnímu účelu. Vzhledem ke změně technologie komunikační sítě již není třeba tyto plochy v dané lokalitě stabilizovat a je možno je využít jiným způsobem. Je žádoucí předmětné území změnit

pro funkci odpovídající současným potřebám, které umožní i další rozvoj v území. Vymezena je proto návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO (s index podlažní plochy IPP 1,2) – funkční využití se shoduje

s navazujícími stabilizovanými plochami, index podlažní plochy je odvozen z výškové hladiny okolní zástavby

a zohledňuje aktuální intenzitu využití území (tj. hmotu současné zástavby). Součástí řešení je doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu ve stopě stávajícího příjezdu – vymezená plocha má větší šířku,

než je stávající prostup územím, má umožnit realizaci komunikace s odpovídajícími parametry. Využití vnitrobloku bylo prověřeno Územní studií „Merhautova – Francouzská" (zpracovatel: VELEK, VELKOVÁ, VELEK;

možnost využití pro změnu schválena dne 26.02.2015). Obecně plochy přestavby (pro revitalizaci,

transformaci) vytváří v územním plánu podmínky pro naplňování jeho hlavního cíle – udržitelný rozvoj území a prosperitu města.

B118/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Lesná, ul. Okružní


Komentář: Změna B118/15-0/Z prověřila aktuální využití a vhodnost přestavby pro jiný účel bývalého objektu telekomunikací a spojů na Halasově náměstí, která je v dosavadním ÚPmB stabilizovanou plochou

pro technickou vybavenost – spoje TS. Budova a okolní pozemky, dříve využívané společnosti Telecom, neslouží původnímu účelu. Navržena je změna funkčního využití, která nabízí širší spektrum možného využití

a nekoliduje s využitím okolí – je vymezena návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO (s indexem

podlažní plochy IPP 1,6). Navržené funkční využití i intenzita využití území (tj. IPP) navazují na okolní rozvojové plochy. Předepsaný podklad, tj. Územní studie s regulačními prvky „Obytný soubor Lesná – aktualizace"

(zpracovatel: RAW (Rusín + Wahla), možnost využití pro změnu schválena dne 12.09.2012) byla při řešení


využita. Navržené funkční využití i index podlažní plochy jsou do řešení převzaty z výkresu č. 4 „Komplexní návrh funkčních a prostorových regulativů“. Navržená intenzita využití území je v celé rozvojové ploše

sjednocena, tzn. v řešeném území je tatáž jako v celé návrhové ploše (IPP 1,6). Pozemky SMB, využívané pro úklidovou firmu zabezpečující veřejné služby pro MČ Brno sever, nebudou dotčeny.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle zpracované územní studie „Písečník“ (zpracovatel AAA Studio, 07/2009).

Komentář: Změna B119/15-0/Z sice prověřila požadavek Obsahu změny, ale k řešení lokality přistoupila odlišně

s cílem respektovat unikátní charakter lokality a nenarušit její dosavadní užívání. (Jedná se o bývalou dělnickou kolonii, která si kvůli specifickým podmínkám území (tj. od okolí izolovaná enkláva v jámě bývalého

pískovcového lomu, ohraničená vysokými stěnami lomu) zachovala původní urbanistickou strukturu zástavby

(tj. stísněná nepravidelná síť komunikací a pěšin, pitoreskní formy zástavby). Doposud je trvale obydlena.) Protože pořizovatel předložené řešení (při kontrole návrhu před projednáním) zamítl, je návrh změny B119/15-

0/Z zpracován dle Pokynu pořizovatele čj. MMB/0370167/2019 ze dne 04.09.2019, cit.: „Pokyn pro zpracovatele: návrh řešení upravte dle požadovaných připomínek uplatněných e-mailem dne: Úprava koridorů komunikací je možná, funkční využití bude respektováno dle ÚS. Vzít v potaz, že na rozdíl od Kamenné kolonie zde nejsou sítě ani komunikace a budou se městem teprve budovat (dle stávajících norem a předpisů) pro nově potvrzené funkční využití.“

B120/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, ul. Vranovská, ul. Jugoslávská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch za účelem vybudování vstupního objektu se schodištěm do historického podzemí.

Komentář: Změna B120/15-0/Z prověřila skutečné využití území na nároží ulic Vranovská a Jugoslavská, které

je v dosavadním ÚPmB stabilizovanou nestavební plochou ostatní městské zeleně ZO (území není veřejně přístupnou plochou zeleně, je za zdí uvnitř areálu – vedle školy, dříve byl využíván jako hřiště u MŠ). Navržena

je změna funkčního využití, která lépe vystihuje charakter lokality a umožní realizaci záměru, tj. vybudování vstupního objektu se schodištěm do sklepů. Pod pozemkem se nacházejí rozsáhlé podzemní historické vinné

sklepy, které není možné efektivně využít bez vybudování nového vstupu (stávající vstup je výtahem z provozovny nad předmětným pozemkem).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch vyplývajících z ÚS „Obytný soubor Lesná – aktualizace“, vyjma lokality Majdalenky.

Komentář: Změna B122/15-0/Z na základě prověření v Územní studii „Obytný soubor Lesná - aktualizace"

(zpracovatel: Atelier RAW (Rusín + Wahla); možnost využití pro změnu schválena 12.09.2012) v lokalitě

Halasova náměstí vymezuje efektivnější funkční a prostorové uspořádání území v rámci již vymezených ploch v ÚPmB Záměrem je posílení charakteru lokálního centra na Halasově náměstí. . Územní studie anylyzuje

problémy území takto, cit.: „Velkým nedostatkem Lesné je i přes její velikost a počet obyvatel absence jejího centra. Halasovo náměstí je v současné době neutěšené místo s velkou intenzitou občanského vybavení (SK Tesla, poliklinika, obchodní centrum) s nedostatečnými a špatně zorganizovanými plochami pro parkování.“ Řešení územní studie navrhuje úpravu uspořádání území tak, které mají přispět k posílení centrálního charakteru Halasova náměstí, navrhuje smíšené plochy obchodu a služeb k posílení rozmanitosti v okolí

náměstí a v části západně od křižovatky ulice Okružní a třídy Generála Píky navrhuje tranformaci území směřující k posílení podnikatelských aktiv a vzniku dalších pracovních příležitostí. V tomuto cíly směřuje i

Změna B122/15-0/2/Z. Návrh uspořádání území přebírá do koncepce rozvoje dosavadního Územního plánu – v prostoru Halasova náměstí doplňuje návrhové plochy pro veřejnou vybavenost (všeobecný veřejný účel O a

pro zdravotnictví OZ), západně i jižně od náměstí navrhuje rozvojové smíšené plochy obchodu a služeb SO a

jihozápadní část za křižovatkou navrhuje pro smíšené plochy výroby a služeb SV. Oproti územní studii (a též proti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) je rozsah řešeného území zmenšen. Změna B122/15-0/2/Z je tak

mj. vyloučena lokalita řadových garáží mezi železniční tratí, ulicemi Třískalova a Okružní – tzn. plocha pro dopravu – hromadné odstavné a parkovací garáže DG je i nadále považována za územně stabilizovanou.

Územní studie prověřila a navrhla intenzitu využití území jednotlivých funkčních ploch (tj. index podlažních

ploch IPP návrhových stavebních ploch). Indexy podlažní plochy jsou do řešení Změny B122/15-0/2/Z převzaty


z výkresu č. 4 „Komplexní návrh funkčních a prostorových regulativů“. Řešení prověřilo potřebu pořídit pro část území kolem polikliniky územní studii: Pořízení územní studie je možné, není ale touto změnou nařízeno

jako povinné. Blokace využití území (do doby, než je územní studie zpracována a schválena pro rozhodování v území) se jeví jako neopodstatněná.

B123/15-0/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Zábrdovice, lokalita ul. Tkalcovská

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch dle skutečného stavu jejich využití – vybudovaná obchodní provozovna.

Komentář: Změna B123/15-0/Z prověřila skutečný stav využití části bývalého areálu Vlněny, která je

v dosavadním ÚPmB vymezena jako samostatná (izolovaná) stabilizovaná stavební plocha výroby PV. Využití lokality je ale jiné – charakter území se změnil. V území je vybudována obchodní provozovna (hypermarket

Albert, dříve Hypernova), kolem něj kapacitní parkoviště pro zákazníky. Změna proto reaguje na stav využití

území – stabilizovanou plochu pro výrobu nahrazuje návrhovou stavební smíšenou plochou obchodu a služeb SO – stanovené funkční využití i index podlažní plochy navazují na sousední plochy.

B124/15-0/Z MČ BRNO-SEVER k.ú. Zábrdovice, lokalita ul. Bratislavská 68

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem rozšíření možného využití plochy než pouze pro veřejnou vybavenost.

Komentář: Změna B124/15-0/Z prověřila využití památkově chráněné lokality na ulici Bratislavské – rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) rozšířen o dva sousední pozemky, které

vyžadují shodnou změnu funkčního využití. S přihlédnutím k výsledkům architektonické soutěže „Kreativní centrum Brno“ prověřeny možnosti nového využití budovy bývalé káznice v ulici Bratislavská pro potřeby

Kreativního centra. Navržena změna funkčního využití z dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou

vybavenost O na návrhovou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 1,5), která umožní realizovat záměr centra pro podporu kreativních profesí včetně jeho zapojení do okolní

městské struktury při zachování historické hodnoty objektu. Změna vytváří územní podmínky pro hospodárné využití zastavěného území dnešního brownfieldu. Všechny pozemky v řešené lokalitě jsou ve vlastnictví města

Brna nebo Jihomoravského kraje. Celý objekt je nemovitou kulturní památkou „bývalá káznice a věznice s kaplí Nanebevzetí Panny Marie" – navržená změna funkčního využití a stanovení intenzity využití území není

s předmětem památkové ochrany v rozporu (přípustnost a podmínky ochrany posoudí příslušný dotčený orgán

v navazujících řízeních, při znalosti konkrétního stavebního záměru). Při řešení byla prověřena potřeba vymezit v řešeném území veřejné prostranství (na úkor památkově nevhodné zástavby). Protože rozsah návrhové

stavební smíšené plochy nepřesahuje 2 ha, povinnost § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, cit.: „Pro každé dva hektary zastavitelné plochy … smíšené obytné se vymezuje s touto zastavitelnou plochou související veřejné prostranství o výměře nejméně 1000 m2…“, se na tuto změnu nevztahuje. Území

v současné době prochází transformací – je objekt bývalé káznice je adaptován pro nový účel, proto není vhodné předepisovat podrobnější uspořádání.

MČ Brno-Slatina


Prověřit možnost změny funkčních ploch bývalého zemědělského družstva na funkci bydlení.

Komentář: Změna B126/15-0/Z, iniciovaná městskou částí, prověřila potenciál rozvoje bydlení v rozsáhlé

rozvojové lokalitě na jihovýchodním okraji Slatiny a navrhla přestavbu areálu bývalé zemědělské výroby (v dosavadním ÚPmB vymezen jako stabilizovaná stavební plocha pro zemědělskou výrobu PZ) na rozvojovou

lokalitu určenou převážně pro bydlení. Navržená změna funkčního využití lépe vystihuje charakter a urbanistické pojetí lokality (vilové čtvrti na okraji Slatiny). Zemědělskou výrobu navazující na bydlení lze

vnímat jako reziduum (nevhodné sousedství kolidujících funkcí). V návaznosti na rozvojové plochy je vymezena

návrhová plocha všeobecného bydlení BO s indexem podlažní plochy IPP 1,0 - funkční typ i intenzita využití území jsou obdobné jako v okolních rozvojových plochách, čímž by měl být (v míře řešitelné územním plánem)

zajištěn podobný charakter zástavby. Jižněji, směrem k dálnici D1, je vymezena návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 1,0, která by mimo jiné měla být bariérou

před dosahem hluku do rozvojové lokality bydlení. Protože lokalita změny je součástí širší rozvojové lokality,


je využití území podmíněno zpracováním územní studie, která by měla ve větší podrobnosti navrhnout komplexní řešení lokality, uspořádání a systém obsluhy. Předepsané podklady, tj. „Dopravně urbanistická

studie – návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2 s prověřením jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek“ (zpracovatel: Ing. Novák, datum: 12/2006) a „Šikova – Slatina, územní

studie" (zpracovatel: Archika, Ing. arch. Kaněk; datum 12/2011) nebyly využity, nemají na řešení lokality bezprostřední vliv. Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je celé řešené území zatíženo

hlukem z dopravy – navržené řešení tento limit využití území zohledňuje (pouze v míře řešitelné územním

plánem), a to vhodně zvolenou skladbou funkčních ploch (vhodný rozvrh zvláště v návrhové smíšené ploše SO, bariérové umístění a řešení budov, vhodný mix funkcí by měl zmírnit dosah hluku hlouběji do obytného

území).




Komentář: Změna B128/15-0/Z upravila rozsah ploch průmyslové výroby, komunikací a zeleně podle skutečného stavu a již zrealizovaných výrobních areálů a silnic. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu

zákresu o rozloze 30 ha v Obsahu změny) zvětšen tak, že zahrnuje další plochy určené ke stabilizaci (celková rozloha činí 43 ha). Využití předmětné plochy lze považovat za finální, a to jak z hlediska funkční skladby,

tak intenzity využití území, a proto je účelné a logické upravit význam stavebních ploch,

tzn. převést je z „návrhových" do „stabilizovaných“. Dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna je plocha stabilizovaná definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit…" a plocha návrhová je, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití". Je na místě připomenout,

že i přes velkou rozlohu řešeného území nepožadoval příslušný orgán vyhodnotit vliv na životní prostředí

– jedná se pouze o stabilizaci dříve navrženého funkčního využití, tzn. nejedná se o změnu koncepce.

B129/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, k.ú. Slatina, ul. Hviezdoslavova – Bedřichovická

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu. Komentář: Změna B129/15-0/Z prověřila současné využití areálu (administrativní budova, garáže a sklady)

stavebního bytového družstva Mír u okružní křižovatky ulic Hviezdoslavova a Bedřichovická. Je navržena změna

funkčního využití a prostorového uspořádání, jež má umožnit doplnění areálu o vícepodlažní polyfunkční dům (dle iniciátora změny zahrnovat jak funkce služeb a obchodu, tak bydlení). Namísto dosavadní

stabilizované plochy pro výrobu PV a (návrhové i stabilizované) plochy ostatní městské zeleně ZO po obvodu areálu je vymezena jediná návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy

IPP 1,5. Celý areál je zanořen pod úroveň ulice Hviezdoslavova (výškový rozdíl činí zhruba 2 NP) – k tomuto

specifiku přihlédl návrh indexu podlažní plochy. Zatímco dosavadní IPP byl 0,2, vymezená návrhová stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO má IPP 1,5 (předpokládá se zahuštění areálu novou výstavbou

a dorovnání převládající výškové úrovně zástavby v okolí). Specifické podmínky (tj. výškový rozdíl terénu oproti Hviezdoslavově ulici) neumožňuje přímé dopravní napojení na tuto frekventovanou komunikaci – stávající

dopravní napojení areálu bude zachováno (nepřímým napojením na ulici Bedřichovickou. Rozšíření možností

funkčního využití a zahuštění zástavby v areálu si nevynutí podstatné navýšení kapacity veřejné technické infrastruktury pro obsluhu území ani doplnění ploch pro vybudování nových objektů základní občanské

vybavenosti. Součástí řešení je drobná úprava plochy komunikací a prostranství místního významu (je rozšířena na úkor návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO) na ulici Bedřichovická pro navržený obchvat

Slatiny, dle předepsaného podkladu, tj. "III/15286 Slatina, obchvat – dokumentace pro územní rozhodnutí" (zpracovatel: Silniční projekt, s.r.o., datum: 01/2009). Rozsah řešeného území je, oproti orientačnímu zákresu

v Obsahu změny), mírně rozšířen právě kvůli tomuto drobnému doplnění plochy pro budoucí obchvat Slatiny.

Další z předepsaných podkladů "Dopravně urbanistická studie – návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2 s prověřením jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek (zpracovatel: Ing. Novák,

datum: 12/2006) nebyl využit, jelikož nemá na řešení lokality bezprostřední vliv. Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je celé řešené území zatíženo hlukem z dopravy – navržené řešení tento

limit využití území zohledňuje (pouze v míře řešitelné územním plánem), a to vhodně zvoleným funkčním

využitím, které umožní (vhodnou funkční skladbou a např. bariérovým umístěním budov v areálu) alespoň částečné zmírnění dopadu hluku do území.


B131/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA k.ú. Slatina, ul. Řipská, Zemanova

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy zeleně za účelem vymezení dopravní vazby v území.

Komentář: Změna B131/15-0/Z prověřila prostupnost území a navrhla doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu skrz stabilizované nestavební plochy rekreační zeleně ZR a ostatní městské

zeleně ZO. Změna je vyvolána potřebou dopravního propojení a definování vazby v území. Předepsaný podklad „Dopravně urbanistická studie – návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2 s prověřením

jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek (zpracovatel: Ing. Novák, datum: 12/2006) nebyl při řešení

využit, protože k drobné lokalitě se bezprostředně nevztahuje.

MČ Brno-Starý Lískovec

B217/15-0/Z MČ BRNO-STARÝ LÍSKOVEC, k.ú. Starý Lískovec, Mikuláškovo nám.

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s cílem umožnit výstavbu nového zázemí pro městský úřad.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) součástí návrhové nestavební

plochy zeleně – parků ZP.

Komentář: Z předepsaného podkladu „Územní studie „Umístění radnice MČ Brno-Starý Lískovec" (zpracovatel:

Ateliér RAW (Rusín + Wahla), Ing. arch. Rusín; možnost využití pro rozhodování v území schválena dne

01.04.2015) vyplývá, že zázemí úřadu městské části má být realizováno mimo prověřované území – v nynější návrhové stavební smíšené ploše jádrové, tj. smíšené ploše centrálního charakteru SJ na jihozápadě Mikuláškova náměstí. Rozšíření stavební plochy na úkor plochy parků je nedůvodné.

MČ Brno-střed


Prověřit možnost změny funkční plochy pro technickou vybavenost – vodovod na plochu pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví (část) a jiné využití.

Komentář: Změna B1/11-II/Z prověřila aktuální stav využití pozemků ve vlastnictví města (jsou součástí areálu Masarykova onkologického ústavu na Žlutém kopci, na části vybudováno nevelké parkoviště pro pacienty,

převažuje volné prostranství se zelení, na východě podzemní objekt vodojemu) a s odkazem na něj navrhla

změnu dosavadní stabilizované stavební plochy pro technickou vybavenost – vodovod TV na návrhovou stavební plochu pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ a (v části kolem existujícího parkoviště – rozloha

přiměřeně zvětšena pro možnost navýšení parkovacích kapacit – v docházkové vzdálenosti k veřejné hromadné dopravě) a návrhovou plochu pro dopravu – významná parkoviště DP. Zastavitelnost pozemků není předurčena

– výšková regulace zástavby a podmínky prostorového uspořádání budou posuzovány až při znalosti

konkrétního stavebního záměru s využitím platných podrobnějších územně plánovacích podkladů – zejména Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav

Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), která je neopominutelným podkladem pro rozhodování v území, a Územně analytických podkladů

města Brna, které v řešeném území evidují neformální hodnoty („pól krajinného rázu“ a v malé části území „významný pohledový svah“). Při řešení byla prověřena vhodnost vymezení plochy pro umístění sběrného

střediska odpadů – jeho umístění v okrajové částí lokality, v nekonfliktní nerušící poloze přístupné z veřejné

komunikace je sice možné, není ale vhodné předurčovat jeho polohu vymezením funkční plochy v ÚPmB. Další z předepsaných podkladů, tj Územní studie „Prověření vstupů do území v lokalitě Žlutý kopec“ (zpracovatel:

Ing. arch. Robert Sedlák; možnost využit pro změny a pro nový ÚPmB schválena dne 15.11.2018) s navrženým řešením nekoliduje. V řešeném území jsou situovány nemovité kulturní památky (cihlový vodojem z let 1868–

1876, betonový dvoukomorový vodojem, vodárenský areál na Žlutém kopci) – řešením změny B1/11-II/Z jsou

respektovány (změna funkční plochy nemá na předmět ochrany podstatný vliv – podmínky jejich ochrany stanoví příslušný dotčený orgán v navazujícím řízení až při znalosti konkrétního stavebního záměru).


B2/11-II/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Čechyňská

Prověřit možnost změny funkční plochy pro veřejnou vybavenost – školství na plochy smíšené obchodu a služeb nebo na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B2/11-II/Z prověřila aktuální stav využití budovy bývalé učňovské kovodělné školy (v dosavadním ÚPmB je stabilizovanou stavební plochou pro občanskou vybavenost – školství OS) a potenciál

rozvoje nebo adaptace na jiný účel. Protože bývalý objekt školy neslouží původnímu účelu a podmínky využití

dosavadní plochy pro občanské vybavení – školství OS jsou specifické (striktní a příliš úzce pojaté) komplikují využití pro jiné funkce, je navržena změna funkčního využití na stabilizovanou stavební smíšenou plochu

obchodu a služeb SO, která skýtá podstatně různorodější možnosti využití. Vzhledem k charakteru stavby na ploše (neorenezanční objekt se dvorem, který má charakter bloku) je plocha považována za stabilizovanou

(účel a intenzita využití se nebudou podstatně měnit) a index podlažní plochy pro ni není stanoven. V mezidobí

(prvotní podnět ke změně ÚPmB byl uplatněn už v roce 2011) byla budova renovována a našla nové využití (sídlí v ní Akademie věd, archeologický ústav). Plocha naplňuje kritéria pro stabilizaci (dle Obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna je stabilizovaná plocha definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitř areálů" )

B136/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, lokalita Nové sady – Bezručova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch a významu funkčních ploch dle aktuálních územně plánovacích podkladů za účelem optimálního využití vnitrobloku, stabilizace MŠ, bytových domů atd.

Komentář: Změna B136/15-0/Z prověřila aktuální stav využití území (rozsah řešeného území byl upřesněn jen

na návrhovou stavební plochu ve vnitrobloku), vazby v území a potřebu změny (ať už změny funkce, intenzity využití či významu plochy) v bloku mezi ulicemi Soukenická, Bezručova, Nové sady a Křídlovická. (Změna

iniciovaná městskou částí má navrhnout optimální využití vnitrobloku – vhodnost či nevhodnost jeho zastavění, doplnění dopravního napojení.) Řešení změny B136/15-0/Z se omezilo na jedinou úpravu, a to změnu významu

dosavadní návrhové stavební plochy všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy v rozpětí IPP 1,5 až 2,2 a s IPP 0,8 na nároží ulic Nové Sady a Soukenická) na stabilizovanou stavební plochu téhož funkčního

typu (index podlažní plochy se ruší, není stanoven), čímž je (s odkazem na definice návrhové a stabilizované

plochy v Obecně závazné vyhlášce města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna) vyjádřeno, že stav a míra využití bloku je finální – stávající účel a intenzita využití nebudou již zásadně měněny.

Řešení zohledňuje Územní studii „Soukenická, k.ú. Staré Brno – dopracování“ (zpracovatel: Ing. arch. Jenčková, možnost využití schválena dne 01.07.2016), která je schváleným územně plánovacím

podkladem pro rozhodování v části bloku při ulici Soukenická.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle dokumentace „Regulační plán (RP) Leitnerova“.

Komentář: Změna B137/15-0/Z prověřila územní podmínky a vazby v městském bloku vymezeném ulicemi

Hybešova, Křídlovická a Leitnerova. Posouzena potřeba změny funkčního a prostorového uspořádání řešení

ÚPmB tak, aby byla zkvalitněna prostupnost blokem (prostředky územního plánu), byly nastaveny principy urbanistického uspořádání a zajištěna ochrana hodnot. Změna, iniciovaná městskou částí, posoudila, v jaké

podrobnosti má být do ÚPmB implementován předepsaný podklad tj. „Leitnerova – Brno, urbanistická studie“ (též označovaný jako „Leitnerova – Brno, regulační plán“) (zpracovatel: Ing. arch. Šrubař; datum: 06/1998),

který není platným územně plánovacím podkladem ani platnou územně plánovací dokumentací. Navrženy jsou následující úpravy funkčního a prostorového uspořádání: Na nároží ulic Hybešova a Leitnerova se většina

dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ mění na návrhovou

stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 2,5) – změna funkčního využití reaguje na skutečný stav území, kdy žádná z budov v uliční frontě na Hybešově není využívána

pro zdravotnictví a specifické (striktně pojaté) podmínky funkčního využití ploch OZ blokují adaptaci objektů či přestavbu území pro jiný účel. Změna funkce (na plochu všeobecného bydlení BO) umožní širší spektrum

využití – shoduje se s funkčním typem v navazujícím území. Ve vnitrobloku se tatáž stabilizovaná plocha OZ

mění na návrhovou nestavební plochu ostatní městské zeleně ZO, která má především zajistit ochranu památného stromu „platan na Hybešově" a reaguje tak na požadavek „vymezit stávající parčík jako veřejný

prostor, plochu zeleně". (V oblouku ulice Křídlovická bylo nedávnou úpravou směrné části ÚPmB upřesněno rozhraní funkčních ploch tak, že plocha komunikací a prostranství místního významu je zmenšena do hranice


veřejného prostoru, a naopak návrhová stavební plocha všeobecného bydlení BO je zvětšena až po hranici pozemků ve vlastnictví města. Podkladem pro úpravu směrné části ÚPmB byla Územní studie

„Křídlovická – Leitnerova" (zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla); možnost využití pro úpravu směrné části ÚPmB schválena dne 15.11.2018). Toto upřesnění je v řešení změny B137/105-0/Z vzato na zřetel.) Ve všech

návrhových stavebních plochách všeobecného bydlení BO v řešeném městském bloku je upraven, resp. stanoven index podlažní plochy IPP 2,5. Nastavená intenzita využití území kopíruje okolní městské bloky

(i v nich je IPP 2,5 či vyšší) – pro budoucí zástavbu v řešeném městském bloku je určující urbanistické

a architektonické uspořádání městské třídy Hybešova, tzn. určující je severní linie bloku přilehlá k ulici Hybešova – od ní a jeho podoby se bude odvíjet charakter ostatní zástavby v řešeném městském bloku. (Ulice

Hybešova je městskou třídou s obchodní a dopravní funkcí, u které se předpokládá, že bude lemována souvislou uliční frontou vícepodlažních budov s obdobnou výškou – 6. NP (7. NP ustupující). Při řešení byly

prověřeny další požadavky (z Obsahu změny): Propojení ulice tzv. „slepá" Hybešova Leitnerova – je možné

(podmínky funkčního využití ploch ani prostorová regulace mu nebrání), ale (v hrubém měřítku ÚPmB) není zakresleno – nemá zajišťovat nezbytnou obsluhu území, (dle Obsahu změny) se má jednat jen o pěší průchod,

průjezd cyklistu či technické obsluhy (lze akceptovat i průjezd blokem budov). Propojení ulic Leitnerova a Křídlovická – protože je existující komunikací po obvodu řešeného bloku (v dosavadním ÚPmB je plochou

komunikací a prostranství místního významu), změnou B137/15-0/Z se nemění – konkrétní řešení (např. zklidněná komunikace, přístupná pouze pro pěší či pěší a cyklisty) přesahuje podrobnost územního

plánu. Prověřen veřejný průchod z ulice Hybešova (vedle bývalé židovské školy). V řešeném území se nachází

řada nemovitých kulturních památek (předmětem ochrany jsou hodnotná průčelí nájemních domů) a ve vnitrobloku památný strom „platan na Hybešově" – podmínky jejich ochrany budou prosazovány

příslušnými dotčenými orgány v navazujících řízeních, v (míře řešitelné územním plánem) jsou v návrhu změny B137/15-0/Z respektovány.

B138/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Štýřice, ul. Havlenova – Gallašova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby polyfunkčních objektů s bydlením v místě bývalého Domova mládeže.

Komentář: Změna B138/15-0/Z prověřila aktuální využití objektů bývalého domova mládeže, který je v dosavadním ÚPmB řešen jako stabilizovaná stavební plocha pro občanské vybavení – školství OS, a navrhla

změnu funkčního využití na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy

IPP 3,0). Navržené funkční využití nahradí to dosavadní specifické a úzce pojaté. Při řešení změny, která byla iniciovaná zájemcem o adaptaci objektu, byly využití podklady k záměru výstavby polyfunkčního domu

„Studie – Změna ÚPmB – ul. Havlenova" (Pelčák a partner, 2009). Primární důvod vymezení změny je preference využití plochy pro funkce bydlení a komerční vybavenosti navazující na zastavěné území,

v reálném čase připravenost plochy k využití (vyřešené vlastnické vztahy a ověřené možnosti připojení

na dopravní a technickou infrastrukturu), s cílem využít vhodné disponibilní plochy v Brně pro posílení rezidenčních funkcí a nezhoršovat, resp. omezit přetrvávající negativní vlivy suburbanizace identifikované

v „Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí“. Stanovený index podlažní plochy je odvozen od nynější zástavby v ploše a odvíjí se i od prostorového řešení veřejných staveb v sousedství.

B139/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Rumiště, ul. Mlýnská, ul. Cyrilská, ul. Dornych

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, které vyplývají z revitalizace Staré Ponávky na základě projektu REURIS, dokumentace k územnímu řízení Vlněna a na základě územně plánovacího podkladu Nová městská třída. Komentář: Změna B139/15-0/Z prověřila územní podmínky pro uskutečnění záměru revitalizace vodního toku

Stará Ponávka v přestavbovém území mezi ulicemi Dornych a Křenová. Rozsah řešeného území je (oproti

orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn a zmenšen jen na části území, které vyžadují změnu funkčního či prostorového uspořádání. Navrženy jsou úpravy vymezení funkčních ploch a podmínek jejich

prostorového uspořádání (tj. intenzity jejich využití vyjádřené v indexu podlažní plochy) v území podél vodního toku, které mají umožnit revitalizaci území. Navržené úpravy funkčních ploch zasahují též na pozemky

soukromých vlastníků. Potok Stará Ponávka je předmětem komplexní dlouhodobé revitalizace

(tok má být modrozelenou osou území – městotvorným prvkem – determinantou změn území). Východiskem pro revitalizaci toku je předepsaný územně plánovací podklad „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky


(REURIS)“ (zpracovatel: 1. Černopolní, s.r.o.; schválení možnosti využití pro změnu dne 11.02.2015). Navržené řešení přihlédlo k navazující dokumentaci k územnímu řízení Vlněna a k územně plánovacímu podkladu Nová

městská třída. Změnou dojde k nápravě stávajícího zanedbaného stavu tohoto prostoru s významně pozitivním vlivem na udržitelný rozvoj města.

B140/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, ul. Bezručova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění nového využití již nevyužívaného objektu technické vybavenosti.

Komentář: Změna B140/15-0/Z prověřila aktuální využití bývalého objektu spojů (tj. stabilizované plochy pro technickou vybavenost – spoje TS) na nároží ulic Bezručova, Křídlovická, Leitnerova a navrhla nové funkční

využití plochy (včetně nastavení indexu podlažní plochy), které umožní efektivnější využití území. Budovy

původně využívané jako telefonní ústředna (z důvodu technologického vývoje v oboru elektronických komunikací a spojů) neslouží původnímu účelu. Protože dosavadní funkční začlenění připouští jen specifické

omezené možnosti využití, je navržena změna funkčního využití na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO. Zvolené funkční využití umožňuje širší a různorodější využití. Obecně plochy přestavby

(pro revitalizaci, transformaci) vytvářejí v územním plánu podmínky pro naplňování jeho hlavního cíle – udržitelný rozvoj území a prosperitu města. Nastavený index podlažní plochy IPP 2,5 je přizpůsoben

navazující funkční ploše v tomtéž městském bloku – je nastaven tak, aby případná přestavba objektu

nepůsobila ve vztahu k okolní zástavbě rušivě.

B142/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Stránice, ul. Rezkova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření plochy bydlení.

Komentář: Změna B142/15-0Z prověřila skutečné využití pozemku (p.č. 1612/4 v k.ú. Stránice) v závěru ulice

Rezkova, který je v dosavadním ÚPmB součástí návrhové nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO. Pozemek je ve skutečnosti zahradou u rodinného domu, je s ním pod společným oplocením a má téhož

vlastníka. Není tedy součástí navazujícího veřejně přístupného parku Wilsonův les. Z vyjádření městské části (k záměru v roce 2015) je zřejmý souhlas se změnou – v území není znám žádný záměr na rozšíření ploch

městského parku právě o tento pozemek. Prostupnost území nebude narušena. Dotčený pozemek je proto přeřazen do návrhové stavební plochy čistého bydlení BC (index podlažní plochy IPP 0,6). Stanovené funkční

využití a index podlažní plochy kopírují funkci a intenzitu využití sousední funkční plochy – mj. tak sjednocují

podmínky využití pozemků jednoho vlastníka.

B144/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Křenová (nároží před vjezdem do areálu Šmeral a. s.)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem umožnění využití stávajících objektů i pro bydlení (dle skutečného stavu).

Komentář: Změna B144/15-0/Z pověřila skutečné využití budov na nároží ulice Křenová a slepá odbočka z Křenové, které jsou v dosavadním ÚPmB neaktuálně součástí stabilizované plochy pro výrobu PV (vyjma

jediného pozemku definovaného jako stabilizovaná plocha čistého bydlení BC). Souvislá uliční zástavba podél

městské třídy Křenová je (v řešeném území) využívána pro bydlení, služby, obchod apod. Administrativní objekt má 5 NP s převýšením na nároží. Ostatní domy mají v přízemí obchodní jednotky a vyšší podlaží slouží

pro bydlení. Mají jednotnou výšku střešní římsy a římsy parteru – celkem 3 NP. S přihlédnutím ke skutečnému využití budov a s ohledem na charakter okolní zástavby je navržena změna funkčního využití řešené části území

na návrhovou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem podlažní plochy IPP 3,5). Nastavený index podlažní plochy vychází z předpokladu, výška zástavby v ulici Křenová se v budoucnu sjednotí do vyšší

výškové úrovně, která je charakteristická budovy podél městské třídy. Podporou navrženého řešení je analýza

a závěry Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití

pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), která je neopominutelný podklad pro rozhodování v území – ta sice definuje zónu „45 Křenová“ (kam řešené území náleží) jako stabilizovanou zónu, ale detekuje,

že v zóně 45 převládají vyšší stavby (v zóně 14 je majoritní výška zástavby 17,0 m, maximální výška 43,1 m,

minimální výška 1,5 m a průměrná výška zástavby 13,84 m. Navržené řešení není v souladu s „Regulačním plánem Cejl – Křenová“ (zpracovatel: Kovoprojekta Brno, a.s.; nabytí účinnosti dne 01.01.2001), který

je platnou podrobnější územně plánovací dokumentací – mimo jiné stanovuje, že budovy v řešeném území jsou určeny pro výrobní aktivity. Protože regulační plán není v řešení změny ÚPmB respektován, bude


(po vydání a nabytí účinnosti změny ÚPmB) uplatněno ustanovení § 71 odst. 4 stavebního zákona, cit.: „Obec je povinna uvést regulační plán z podnětu do souladu s ... následně vydaným územním plánem. Do té doby nelze rozhodovat podle části regulačního plánu, které jsou v rozporu s touto územně plánovací dokumentací."

B146/15-0/Z MČ BRNO – STŘED, k.ú. Pisárky, lokalita ul. Hlinky

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem umožnění širšího využití včetně bydlení.

Komentář: Změna B146/15-0/Z prověřila možnosti jiného využití bývalého areálu kojeneckého ústavu

a dětského domova na ulici Hlinky a navrhla změnu funkčního využití dosavadní stabilizované stavební plochy pro občanskou vybavenost – zdravotnictví OZ na návrhovou stavební smíšenou plochu obchodu a služeb SO

(s indexem podlažní plochy IPP 0,5). Dosavadní funkční využití je neaktuální a pro svou specifičnost (úzce zaměřené jen na zdravotnictví) komplikuje jiné využití nemovitostí – navržená změna umožní podstatně širší

různorodé využití. Stanovené funkční využití SO je shodné s navazující zástavbou podél ulice Hlinky. Index

podlažní plochy IPP 0,5 se výrazně neliší od intenzity využití okolních stabilizovaných ploch SO (IPP od 0,1 do 0,6) – mimo to zohledňuje mírně svažitý terén (při umístění bude nutné překonat výškový rozdíl, což ovlivní

propočet indexu podlažní plochy) a ochranu nemovité kulturní památky evidované čp. 52 (hodnotné modernistické průčelí vily je významnou architektonickou i urbanistickou památkou – stavba by neměla být

měněna, proto se předpokládá (a v indexu podlažní plochy je započteno) umístění dalších staveb v řešené lokalitě). Navržené řešení sice zohledňuje předepsaný podklad Územní studie "Výškové zónování v MPR a jejím

ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka);

možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), která má i nadále sloužit jako neopominutelný podklad pro rozhodování v území, za převažující ale považuje památkovou a architektonickou

hodnotu okolní zástavby – tomu je podřízen stanovený index podlažní plochy. Do řešeného území zasahuje významný pohledový svah (tj. neformální prostorová hodnota evidovaná v Územně analytických podkladech

statutárního města Brna) – přípustnost a míra dotčení bude posuzována v navazujících řízeních (při znalosti


B148/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Město Brno, ul. Milady Horákové

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v prodloužení ulice Milady Horákové a prostoru Moravského nám. dle skutečného stavu v území.

Komentář: Změna B148/15-/Z prověřila skutečný stav lokality (dopravní prostor – vyústění ulice Milady

Horákové do křižovatky Lidická-Rooseveltova-Milady Horákové na jihovýchodním rohu Moravského náměstí – nedávno rekonstruovaný úsek místní komunikace s vedením kolejové MHD, zastávkou MHD,

nástupním ostrůvkem), která je v dosavadním ÚPmB návrhovou nestavební plochou parků ZP. S odkazem na skutečný stav a výhled je navržena změna funkčního využití na plochu komunikací a prostranství místního

významu. Dosavadní ÚPmB navrhl, aby stabilizované plochy parků ZP kolem Janáčkova divadla a u Památníku

osvobození byly propojeny v jeden funkční celek. Protože úsek místní komunikace (změna B148/15-0/Z) je funkční a nezbytnou součástí systému dopravní obsluhy města, a i ve výhledu má být jeho součástí

dopravního systému města, (dosud nerealizovaná, pro navrženou funkci nevyužitá) návrhová plocha parků ZP se ruší. Řešení změny se opírá o předepsaný podklad „RP MPR – Aktualizace dopravního řešení" (zpracovatel:

PK Ossendorf, s.r.o., datum 12/2007), který v hodnocení současného systému i v navrženém výhledu definuje

řešenou lokalitu jako „obslužnou místní komunikaci“. Další dva předepsané podklady „Technický podklad – kapacitní posouzení křižovatky Milady Horákové x Koliště“ (zpracovatel: DHV, s.r.o.; datum 10/2011)

a „Rekonstrukce ulice Milady Horákové v úseku Rooseveltova-Koliště-třída kapitána Jaroše, technický podklad“ (zpracovatel: Ing. Košťál; datum 07/2011) pouze stvrzují skutečnost (již realizovanou rekonstrukci) – v řešení

změny B148/15-0/Z jsou respektovány. Řešení změny B148/15-0/Z není plně v souladu s „Regulačním plánem městské památkové rezervace města Brna“ (zpracovatel: IN AD, s.r.o., Ing. arch. Mikšík; nabytí účinnosti

dne 05.08.1999), který v tomto úseku navrhuje: vjezd do podzemního objektu s dopravní funkcí (již neaktuální,

neboť podzemní parkoviště před Janáčkovým divadlem již vybudováno, vjezd umístěn jinde), zrušení části obslužné komunikace pro automobilovou dopravu, ponechání kolejové MHD, ale vymístění zastávky MHD.

(Souběžně pořizované „Změny Regulačního plánu Městské památkové rezervace Brno (změny RP 1/16-RP 34/16)" se aktualizací dopravního řešení v této lokalitě nezabývají.) Kulturně historické,

urbanistické, rekreační, prostorové a jiné hodnoty evidované v Územně analytických podkladem města Brna

(např. místo významné události, významná veřejná prostranství – městské parky, urbanistická struktura historického jádra města, promenády, památková rezervace, ...) nejsou dotčeny, neboť změna pouze

potvrzuje skutečný stav území.


B150/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Zábrdovice, blok vymezený ul. Francouzská, ul. Hvězdova, ul. Bratislavská, ul. Stará

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem zprůchodnění a regenerace vnitrobloku včetně dopravního napojení (park Hvězdička). Komentář: Změna B150/15-0/Z prověřila územní podmínky pro zamýšlenou regeneraci centrální části

rozsáhlého bloku (bývalého areálu Podané ruce) mezi ulicemi Stará, Francouzská, Hvězdova, Bratislavská.

Vybraná část lokality vhodná k adaptaci a regeneraci je sjednocena do návrhové stavební plochy všeobecného bydlení BO s vhodným indexem podlažní plochy IPP 2,0. Součástí řešení je doplnění dopravního

napojení – v místě stávajícího průchodu z ulice Francouzská je vymezena plocha komunikací a prostranství místního významu (výhradně na pozemcích ve vlastnictví města), která má zajistit územní ochranu dopravního

vstupu do rozvojové lokality. K zajištění prostupnosti navržnou stavební plochou je v kap. „9. Zvláštní

podmínky využití území“ v příloze č. 1 Obecně závazné vyhlášky statutárního území města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, stanovena specifická podmínka pro využití území. Do řešení

změny B150/15-0/Z není oproti požadavku zadání zařazen park Hvězdička – nedávno vybudované hřiště, komunitní centrum a parková úprava jsou realizovány, jsou územně stabilizovány (vyčlenění do jiných

funkčních ploch je nadbytečné). Navržené řešení zohledňuje předepsaný podklad Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno“ (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická

kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), která má i

nadále sloužit jako neopominutelný podklad pro rozhodování v území, definuje zónu „57 Cejl" (kam řešené území náleží) jako stabilizovanou zónu s majoritní výškou zástavby 10,4 m, maximální výškou 30,2 m,

minimální výškou 3,0 m a průměrnou výškou zástavby 15,05 m. Stabilizovanou zónu definuje jako, cit.: „území, kde není možné stavět výškové budovy a stávající výškovou hladinu zástavby nelze libovolně zvyšovat. Jedná se o území s jednotným uceleným charakterem zástavby". Nastavený index podlažní plochy analýzu i

požadavky územní studie zohledňuje – protože budoucí zástavba by neměla významně převyšovat zástavbu po obvodu bloku, je s ohledem na možnosti uspořádání budov v území navržen index podlažní plochy IPP 2,0.

S ostatními předepsanými podklady se řešení změny vypořádalo takto: „Park Hvězdička – ideová studie“ (zpracovatel: Ing. Otevřel, Bc. Dvořáková; datum: 04/2009) a „Park Hvězdička – dopracování ideové studie“

(zpracovatel: Ateliér zahradní a krajinářské tvorby, Ing. Sendler; datum: 02/2010) byly podkladem pro již realizovaný park Hvězdička, který do řešení změny B150/15-0/Z nezařazen (je územně i funkčně stabilizován),

„Urbanistický průzkum - území vymezené ul. Cejl, Francouzská, Stará, Körnerova, Soudní, Hvězdova“

(zpracovatel: Ing. arch. Kaněk, datum 12/2001) a „Urbanistická prověřovací studie – území vymezené ul. Cejl, Francouzská, Stará, Körnerova, Soudní, Hvězdova“ (zpracovatel: Ing. arch. Kaněk, datum 05/2002) se zabývají

průzkumem a návrhem uspořádání řešené lokality, výsledná doporučení se ale (kvůli časovému odstupu) podstatně rozchází se současným stavem a možnostmi rozvoje (především preferují dopravní napojení z ulice

Stará přes zastavěné pozemky jiných vlastníků, což by si vyžádalo asanaci několika budov), proto byly při

řešení změny B150/15-0/Z pominuty. Řešení změny naopak přihlédlo k řešení vítězného návrhu (ateliéru Chybík+Kristof Associated Architects, s.r.o.) architektonicko-urbanistické soutěže „Bytové domy ve vnitrobloku

Francouzská (Brno)", kterou vyhlásilo statutární město Brno, a jejíž výsledky byly zveřejněny 21.02.2018. Omezení vyplývající z hodnot evidovaných v Územně analytických podkladech statutárního města Brna

(významná veřejná prostranství – městské parky; kužel vyhlídkového bodu na vedutu města) jsou v řešení

zohledněna – konkrétně: park Hvězdička není řešením změny B150/15-0/Z dotčen, nastavený IPP 2,0 umožňuje jen obdobnou výšku budov jako má zástavba po obvodu bloku.

B151/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Křenová, ul. Koželužská

Prověřit možnost navýšení indexu podlažních ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu.

Komentář: Změna B151/15-0/Z prověřila územní podmínky pro navýšení intenzity využití návrhové smíšené

plochy obchodu a služeb SO vymezeného ulicemi Křenová, slepá odbočka Křenové a Koželužská, a navrhla zvýšení indexu podlažní plochy z dosavadního IPP 1,5-2,5 na IPP 3,7. Vymezení ani funkční využití stavební

plochy se nemění. (Změna byla iniciovaná investorem, který se domáhá jak zrušení „Regulačního plánu Cejl – Křenová, Brno“, tak navýšení indexu podlažní plochy na IPP 5,0.)


Řešení • vychází z vyhodnocení kapacity veřejné dopravní a technické infastruktury (výsledek: pro intenzivnější

využití nevelké lokality je dostatečná) a prostorového uspořádání navazující zástavby (ulice Křenová

má charakter městské třídy s obchodní a dopravní funkcí. Je lemována budovami s nejednotným počtem nadzemních podlaží – lze předpokládat, že výška zástavby v ulici Křenová i v těsně navazujícím území

se srovná a sjednotí s vyššími budovami podél městské třídy, které mají převýšený obchodní parter (v 1 NP) a celkový počet 5-6 NP),

• respektuje předepsané podklady: Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu,

Brno“ (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost

využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), která má i nadále sloužit jako neopominutelný podklad pro rozhodování v území, definuje zónu "45 Křenová" (kam řešené území náleží) jako

stabilizovanou zónu s majoritní výškou zástavby 17,0 m, maximální výškou 43,1 m, minimální výškou 1,5 m a průměrnou výškou zástavby 13,84 m. Stabilizovanou zónu definuje jako, cit.: „území, kde není možné stavět výškové budovy a stávající výškovou hladinu zástavby nelze libovolně zvyšovat. Jedná se o území s jednotným uceleným charakterem zástavby.“ „Regulační plán Cejl – Křenová“ (zpracovatel: Kovoprojekta Brno, a.s.; nabytí účinnosti dne 01.01.2001), který je stále platnou podrobnější územně

plánovací dokumentací, stanovuje podrobné podmínky prostorového uspořádání – pro lokalitu změny B151/15-0/Z stanovuje index podlažní plochy (tj. index hrubé podlažní plochy vyjadřuje závazný poměr

všech plných nadzemních podlaží k výměře příslušné základní plochy) IPP 3,7,

• navrhuje index podlažní plochy IPP 3,7 (tedy shodný jako je v platném regulačním plánu). Přestože regulační plán není pro územní plán závazný a řešení změn územního plánu se od něj může odchýlit,

změna B151/15-0/Z dosavadní regulační plán akceptuje a shoduje se s ním v nastavení indexu podlažní

plochy IPP na 3,7. Předmětem řešení je pouze malá část městské třídy Křenová. Je žádoucí, aby index podlažní ploch byl podél městské třídy podobný, tj. bez významných odchylek – dle ÚPmB mají podél

ulice Křenová plochy stejného funkčního typu index podlažní plochy IPP od 1,1 do 2,9 (v plochách stabilizovaných), IPP od 1,5 do 3,0 (v plochách návrhových). Nastavení podstatně vyššího indexu podlažní

plochy (požadován byl IPP 5,0) by bylo nekoncepční a z kontextu vytržené řešení.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch v areálu KAROSERIA a. s. (vedení komunikace).

Komentář: Změna B153/15-0/Z prověřila aktuální využití ploch v areálu KAROSERIA a.s. Rozsah řešeného

území je mírně zvětšen tak, aby zahrnul i sousední plochu vyžadující změnu funkčního využití dle skutečného (specifického) využití území (tj. veřejná čerpací stanice pohonných hmot). Podle skutečného vedení komunikací

uvnitř areálu navržena úprava vymezení funkčních ploch tak, aby byla dnešní účelová komunikace propojující

ulice Heršpická a Pražákova je znázorněna ve své aktuální trase, stabilizovaná plocha pro průmysl PP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3) je doplněna o návrhovou stavební plcohu pro průmysl PP (s indexem podlažní

plochy IPP 1,0 přizpůsobeným možnostem rozvoje navazujícího území na jihu) na úkor ploch komunikací a prostranství místního významu a doprovodných lemů z návrhových nestavebních ploch ostatní městské zeleně

ZO. Systém obslužných komunikací uvnitř areálu nebyl (tak jak je navržen v dosavadním ÚPmB) nikdy

realizován, stejně tak lemy zeleně podél těchto komunikací. Řešení změny B153/15-0/Z reaguje na aktuální potřebu primárního sektoru (rozšířit výrobu), napravuje naivní přežilou potřebu „regulovat soukromé záměry,

které nemají přesah do veřejného prostoru“ (tj. předepisovat do podrobností síť účelových komunikací uvnitř uzavřených areálů) a namísto toho zachycuje jen hlavní trasy v areálu, které se napojují na komunikační

systém města. Součástí řešení je (nad rámec požadavků zadání) změna funkčního využití nevelké (návrhové

smíšené plochy výroby a služeb SV) na plochu pro dopravu – služby pro automobilovou dopravu DA. Změna zachycuje skutečný stav využití území – západní část lokality je přímo dopravně napojena na ulici Heršpickou

a je v ní vybudována veřejná čerpací stanice pohonných hmot. Jedná se o specifické funkční využití, které má odlišné nároky na územní podmínky a může být omezením pro využití navazujícího území. Je vhodné, aby

změna B152/15-0/Z zachytila a konkretizovala stav využití území.

B154/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Opuštěná , ul. Trnitá („Palác Trnitá“)

Prověřit možnost navýšení IPP z hodnoty 3,5 na 5,0 (za účelem výstavby Paláce Trnitá).

Komentář: Změna B154/15-0/Z se zabývá vybranou částí území v nové městské čtvrti Trnitá – rozsah řešeného území je ale oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny upraven tak, že nezahrnuje neměněnou část kolem

budovy Městského úřadu Šlapanice. Řešení změny je navíc rozděleno do dvou od sebe oddělených lokalit,

tj. změny B154/15-0-A/Z (řeší stavební blok kolem budoucího Paláce Trnitá) a změny B154/15-0-B/Z (mění


drobnou plochu v blízkosti křižovatky ulic Opuštěná a Uhelná) – obě lokality spolu věcně a neoddělitelně souvisí.

Lokalita změny B154/15-0-A/Z: Prověřeny územní podmínky lokality, zejména možnost navýšení intenzity

využití území a s využitím předepsaného podkladu Územní studie „Jádrová oblast Jižního centra v Brně – dopracování" (zpracovatel: Arch. Design, s.r.o.; možnost využití jako podklad pro rozhodování

v území schválena dne 28.05.2014) upraven index podlažní plochy v návrhové jádrové tj. smíšené ploše

centrálního charakteru SJ z dosavadního IPP 3,0 - 3,5 na IPP 3,5 - 5,5. Funkční typ návrhové stavební plochy ani její vymezení se nemění. Předepsaná územní studie popisuje novou městskou čtvrť Trnitá a stanovuje

principy urbanistického rozvoje takto, cit.: „Toto území leží mezi dvěma významnými městotvornými prvky – historickým centrem města a novým nádražím. Na plochy pro výstavbu je nutno navrhovat významné objekty obchodu a administrativy, zařízení správy, hospodářství a kultury. Kolem hlavní trasy bulváru jsou plochy navrženy jako smíšené jádrové, ostatní plochy jako smíšené plochy obchodu a služeb. Aby nedocházelo k nežádoucímu omezení života území v čase mimo pracovní dobu je nutné umožnit v území integraci bydlení buď v části objektů nebo i výstavbu nových samostatných bytových domů ... Struktura zástavby musí respektovat charakter městské blokové zástavby. Výška objektů se předpokládá v rozmezí 5–8 nadzemních podlaží ...V tomto území jsou uvažovány i vyšší objekty (10-12 nadzemních podlaží) na nárožích bloků ulice Opuštěné při příjezdu od ulice Heršpické a nároží bulváru od Opuštěné směrem k centru města ... Pro zástavbu území je nutné respektovat tyto základní principy urbanistické koncepce: Nová čtvrť v oblasti Trnité má městský blokový charakter s průměrnou výškovou hladinou zástavby 5–8 podlaží. Především podél hlavní osy území – bulváru je nutné věnovat zástavbě zvýšenou pozornost a umísťovat zde významné městské objekty významných firem a institucí s vysokou architektonickou a užitnou hodnotou. Parter objektů podél bulváru musí být využit pro obchodní účely tak, aby přispěl k atraktivitě tohoto významného městského prostoru ... Výstavba městské infrastruktury, která bude probíhat současně s výstavbou nového železničního nádraží, vytvoří podmínky pro rychlou realizaci zástavby území mezi historickým jádrem města a novým nádražím a jeho harmonické zapojení do života města." Z uvedené citace i z výkresové části územní studie

vyplývá, že v řešené lokalitě má být nastaven index podlažní plochy IPP 3,5 - 5,5 tak, aby v bloku bylo možné umisťovat budovy s větším objemem a více nadzemními podlažími. Řešení změny prověřenou intenzitu

přebírá – nastavený index podlažní plochy je tentýž.

Lokalita změny B154/15-0-B/Z: Prověřena aktuálnost návrhové stavební plochy pro technickou

vybavenost – elektřina TE v blízkosti křižovatky ulic Opuštěná a Uhelná a pro neopodstatněnost, neaktuálnost a nadbytečnost navrženo zrušení této doposud nevyužité plochy – tzn. návrhová plocha pro technickou

vybavenost – elektřina TE se ruší a nahrazuje se návrhovou smíšenou plochou obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 2,5 - 3,5, která vyplní tzv. prázdné místo shodným funkčním typem a identickým indexem

podlažní plochy jako v jejím okolí. Nároží ulic Opuštěná a Uhelná bylo původně vytipováno pro umístění

trafostanice VVN/VN, přes kterou bude zajištěno zásobování elektrickou energií celé rozvojové lokality městské čtvrti Trnitá. Protože výstavba ve čtvrti Trnitá již byla zahájena nebo je v pokročilé fázi projektové přípravy,

byla (v zákrytu za budovou Městského úřadu Šlapanice) již vybudována nová trafostanice k obsluze celého území. Návrhová plocha TE na nároží ulic Opuštěná a Uhelná se tak stala nadbytečnou – její bezúčelné

vymezení by zatěžovalo či dokonce blokovalo jiné využití území (např. umístění staveb jiných funkcí). Umístění

trafostanice za Městským úřadem Šlapanice ostatně prověřila a navrhla předepsaná výše zmíněná územní studie.

Další z předepsaných podkladů, tj. Územní studie „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno“

(zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015) není v řešení zpochybněn – i nadále má sloužit jako

neopominutelný podklad pro rozhodování v území. Celé řešené území je dle portálu Ministerstva zdravotnictví

„Hlukové mapy 2017“ významně zatíženo hlukem z dopravy. Stanovené funkční využití ploch (tj. smíšené plochy obchodu a služeb) navržených v řešeném území a definovaná rozloha stavebních bloků má usnadnit

řešení ochrany před hlukem – široké spektrum funkčního využití skýtá možnost volby mezi stavebně-technickým opatřením (k ochraně před hlukem) nebo využitím území pro jinou než tzv. „citlivou

funkci". Větší rozloha stavebních bloku umožní bariérové umístění budov, kdy budovy umístěné podél zdroje

hluku vytváří clonu a ochranu objektů, prostorů v zákrytu. Řešené území je situováno v ochranném pásmu Městské památkové rezervace Brno – obalová zóna chráněného historického centra byla v řešení zohledněna

(nastavením únosné intenzity využití území, tj. index podlažní plochy); konkrétní stavební záměry bude předmětem posouzení příslušného dotčeného orgánu v navazujících řízeních.


B198/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Zábrdovice, ul. Tkalcovská

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle skutečného rozsahu stávajícího průmyslového areálu.

Komentář: Změna B198/15-0/Z prověřila skutečný rozsah zástavby a účel lokality uvnitř výrobního areálu.

Je navržena změna funkčního využití ploch tak, aby byly napraveny nesrovnalosti v dosavadním ÚPmB (rozpor mezi charakterem území a přiřazenou funkční plochou). Lokalita uvnitř průmyslového areálu na nároží ulice

Tkalcovské a vodního toku Stará Ponávka je v dosavadním ÚPmB mylně detekována jako stabilizovaná

nestavební plocha ostatní městské zeleně ZO, tzn. dle přiřazeného funkčního typu by měla být veřejně přístupným územím městské zeleně. Protože skutečné využití lokality je zcela odlišné, změna B198/15-0/Z

nahrazuje většinu dosavadní stabilizované nestavební plochy zeleně ZO návrhovou stavební smíšeno plochou výroby a služeb SV (s indexem podlažní plochy IPP 1,0). Navržené funkční využití i index podlažní plochy jsou

shodné jako u zbytku výrobního areálu. Skutečný charakter území je výstižně definován v podrobnější územně

plánovací dokumentaci, tj. „Regulační plán Cejl – Křenová, Brno" (zpracovatel: Kovoprojekta, a.s., Ing. arch. Vojta; nabytí účinnosti dne 01.01.2001), kde je lokalita popsána jako „zastavěné území smíšených

funkcí s vysokým podílem zeleně (stabilizovanou stavební smíšenou plochou s překryvnou funkcí zeleně)". Protože je žádoucí, aby v řešeném území byl udržen významný podíl zeleně, není pruh území podél vodního

toku Stará Ponávka zařazen do řešení změny B198/15-0/Z, tzn. i nadále je ponechán jako stabilizovaná nestavební plocha ostatní městské zeleně ZO. Potok Stará Ponávka je předmětem komplexní dlouhodobé

revitalizace (tok má být modrozelenou osou území – městotvorným prvkem – determinantou změn území).

Východiskem pro revitalizaci toku je předepsaný územně plánovací podklad „Komplexní revitalizační studie Staré Ponávky (REURIS)" (zpracovatel: 1. Černopolní, s.r.o.; schválení možnosti využití pro změnu

dne: 11.02.2015) – je respektován, do řešení lokality se ale nepropisuje. Stvrzuje ale snahu, aby se zástavba nerozšiřovala směrem k břehové hraně toku. Další z předepsaných podkladů, tj. Územní studie "Výškové

zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická

kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015) není v řešení zpochybněn – i nadále má sloužit jako neopominutelný podklad pro rozhodování v území.

B199/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Štýřice, mezi ul. Polní a ul. Heršpická

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch, změny významu ploch (ze stabilizovaných na návrhové) a navýšení indexu podlažních ploch za účelem vybudování polyfunkčního objektu v bývalém areálu tiskárny.

Komentář: Změna B199/15-0/Z prověřila aktuální využití bývalé tiskárny mezi ulicemi Heršpická a Polní a posoudila územní podmínky pro její transformaci na zamýšlený polyfunkční objekt. Je navržena změna

dosavadní stabilizované plochy pro výrobu PV a na ni navazujících návrhových ploch pro dopravu – významná parkoviště DP a ostatní městské zeleně ZO na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO (s indexem

podlažní plochy IPP 3,0), návrhovou plochu ostatní městské zeleně ZO (k doplnění izolační zeleně podél ulice

Heršpická) a plochu komunikací a prostranství místního významu (podél severní hrany budovy tak, aby umožnila doplnění veřejných prostranství i parkovacích míst apod.). Navržená změna funkčního využití

území umožní plnohodnotnější využití území a větší flexibilitu pro vybudování polyfunkčního objektu. Obecně: transformace a adaptace objektů opuštěných, zchátralých či neužívaných k původnímu účelu přispívá

k udržení intenzity využití území, předchází vzniku brownfield a vyloučených lokalit. Stanovená intenzita využití

území (doposud index podlažní plochy IPP 1,5 – navrženo zvýšení na 3,0) je přizpůsobena okolním návrhovým smíšeným plochám podél ulice Heršpická (u žádné z nich není index podlažní plochy vyšší než 3,0). Část

řešeného území (především pruh podél ulice Heršpická) je zasažena hlukem z dopravy – široce nastavené podmínky funkčního využití smíšených ploch obchodu a služeb SO umožní uspořádat využití tzv. bariérovým

způsobem (tzn. hmota budov podél zdroje hluku zabrání šíření hluku, odcloní zbytek území). Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna je řešené území tzv. „pohledově významného vjezdu

do města – Heršpická (úsek Jihlavská – Štýřické nábřeží)" a je součástí „urbánního pólu krajinného

rázu – oblast kolem Heršpické", které jsou definovány jako cit.: „... jsou velmi citlivými místy a zásah do jejich prostorových parametrů ovlivní celkové vnímání prostoru města a krajiny. Z těchto důvodů je třeba sledovat a chránit výškovou hladinu především urbánních pólů, ve kterých je třeba očekávat stavební činnost. Zásahy do jejich urbanistické struktury, které by znamenaly zvýšení hladiny zástavby je nutno doložit... Toto posouzení bude vyžadováno v případě, kdy se předpokládaný objem nebo výška zástavby odchýlí od prostorových charakteristik okolní urbanistické struktury.“ Dle předepsaného podkladu, tj. Územní studie „Výškové zónování


v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), je řešené území

součástí významného pohledu na město (z ulice Heršpická) a je aktivní zónou (tj. území vhodné pro výstavbu výškových budov). Řešení změny B199/15-0/Z je v souladu s uvedenou územní studii, která je schváleným

a neopominutelným podkladem pro rozhodování v území.

B218/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Město Brno, blok ul. Radnická, ul. Panská, ul. Masarykova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem umožnění využití bloku i pro obchod a administrativu.

Komentář: Změna B218/15-0/Z prověřila podíl bydlení a ostatních funkcí (obchod, služby a další) bloku mezi

ulicemi Radnická a Masarykova v historickém jádru Brna a navrhla změnu funkčního využití z dosavadní stabilizované plochy všeobecného bydlení BO na návrhovou stavební plochu jádrovou, tj. smíšenou plochu

centrálního charakteru SJ (s indexem podlažní plochy 4,0). Změna B218/15-0/Z, iniciovaná Odborem správy

majetku Magistrátu města Brna, reflektuje skutečné využití bloku, ve kterém jsou umístěny jak byty, tak vysoký podíl obchodních a kancelářských prostor. Změna funkce sjednotí funkční využití s okolním územím a umožní

polyfunkční využití bloku (vhodné využití v samém centru města). Nastavený index podlažní plochy vystihuje nynější intenzitu využití území, tzn. v podstatě potvrzuje současný stav. Ochrana charakteru i prostorového

uspořádání současné zástavby je zajištěna dalšími opatřeními, neboť řešené území je součástí: Městské památkové rezervace Brno (k posouzení změn ve využití území i všech stavebních záměrů je příslušný orgán

památkové péče), území řešeného „Regulačním plánem městské památkové rezervace“

(zpracovatel: IN AD, s.r.o., Ing. arch. Mikšík; nabytí účinnosti dne 22.12.2006) a Územní studií „Výškové zónování v MPR a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická

kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015).

MČ Brno-Tuřany

B45/11-I/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Holásky, ul. V Pískách

Prověřit možnost změny funkčních ploch komunikace a prostranství místního významu na stabilizované plochy předměstského bydlení s cílem vyřešit příjezd na hřiště nikoliv přes soukromé pozemky, ale přes pozemky ve vlastnictví města (přes areál stávající hasičky). Komentář: Změna B45/11-I/Z prověřila dostupnost a prostupnost lokality mezi hasičskou zbrojnicí a ulicí

V Pískách. Dle skutečného stavu v území se ruší neexistující přístup k hřišti z ulice V Pískách a nahrazuje se již realizovaným příjezdem podél hasičky – tzn. namísto dosavadní plochy komunikací a prostranství

místního významu se soukromé veřejně nepřístupné pozemky přiřazují do stabilizované plochy příměstského

bydlení BP a naopak stabilizovaná plocha pro veřejnou vybavenost – hasiči OH se zmenšuje o nově vymezenou plochu komunikací a prostranství místního významu na veřejně přístupném pozemku ve vlastnictví města.

Oba pozemky vymezené nově jako plocha příměstského bydlení BP jsou součástí zahrady a dvora u rodinného

domu, jsou veřejně nepřístupné a jsou společně s domem a zahradou oplocen. Změna jejich stávajícího účelu

využití ani zásadní změna intenzity jejich využití je nepravděpodotná. Naplňují všechna kritéria pro stabilizaci plochy (dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu

města Brna je stabilizovaná plocha definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit. Za změnu se přitom nepovažuje modernizace, revitalizace a přestavba území za dodržení charakteru zástavby a indexu podlažní plochy, zástavba proluk a dostavba uvnitř areálů" ). Jsou

pro začleněny do stabilizované plochy BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,1).


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu na plochy předměstského bydlení.

Komentář: Změna B13/11-II/Z prověřila územní podmínky pro rozvoj bydlení na pozemku p.č. 118/1 na okraji osady Dvorska. V návaznosti na stabilizovanou plochu bydlení v zastavěném území sídla (a s přihlédnutím

k rozvojové ploše bydlení na správním území obce Kobylnice) je na prověřovaném pozemku vymezena

návrhová plocha příměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,2). Navržený funkční typ i index podlažní plochy se shodují s navazující návrhovou stavební plochou – tím je (v míře řešitelné územním plánem)

zajištěn obdobný charakter zástavby. Navržená zastavitelná plocha umožňuje úsporné napojení na existující


veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu v ulici Zapletalova (resp. silnici II/461 tamtéž). Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna leží celé řešené území ve vyhlášeném ochranném pásmu letiště

Tuřany – předepsaný nízký index podlažní plochy umožňuje pouze nízkou intenzitu využití území, resp. malou výšku zástavby. Přípustnost jednotlivých stavebních záměrů (v ochranném pásmu letiště) posoudí příslušný

dotčený v navazujících řízeních.




Odůvodnění zpracováno v oddíle MČ Brno-Slatina.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení v blízkosti železniční trati. Komentář: Změna B156/15-0/Z prověřila územní podmínky a vhodnost doplnění rozvojové lokality pro bydlení

v prodloužení ulice V Aleji. Část dosavadní nestavební návrhová plochy ostatní městské zeleně ZO je nahrazena návrhovou stavební plochou předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Návrhová plocha

ostatní městské zeleně ZO neslouží jako veřejně přístupná městská zeleň, ale je soukromým zemědělsky

obhospodařovaným pozemkem. Doplnění dříve založené a téměř zaplněné lokality v ulici V Aleji o jižní část (v ulici Závětrná) se jeví jako urbanisticky vhodné řešení (úsporné v nárocích na veřejnou infrastrukturu,

vyplňující zbytkové zemědělské pozemky v proluce sídla). Navržená stavební plocha i stanovený index podlažní plochy se shodují s rozvojovou lokalitou V Aleji – v omezené podrobnosti územního plánu je takto zajištěn

obdobný charakter zástavby. Pozitiva (tj. urbanisticky příznivé řešení) převažují nad evidentním

negativem, tj. řešené území je výrazně zasaženo hlukem (ze železniční a silniční dopravy). Pro zmírnění účinků hluku je v pásu podél železniční trati ponechán pruh návrhové plochy městské zeleně ZO, protože pás

ochranné a izolační zeleně nebude dostačujícím opatřením pro ochranu před hlukem, bude ochrana před hlukem z dopravy řešena též pomocí stavebně-technických opatření při plánování stavebního záměru

v navazujících řízeních. Dle územně analytických podkladů je řešené území součástí významného pohledového svahu (tj. neformální prostorová hodnota) území – předepsaný nízký index podlažní plochy (v ploše

předměstského bydlení BP index podlažní plochy IPP 0,3) umožňuje pouze nízkou intenzitu využití území, čímž

přeurčuje vyšší podíl volného prostranství, resp. vyšší podíl zeleně ve stavební ploše. Ve větší podrobnosti budou hodnoty území zohledněny v navazujícím řízení (vhodným ztvárněním a umístěním staveb). Předepsaný

podklad Urbanistická studie „Přírodně rekreační areál Chrlice-Holásky" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel & Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 30.06.2009) nebyl při řešení využit – řešení

změny B156/15-0/Z je v rozporu s doporučením urbanistické studie, která ve všech třech variantách ponechává

v lokalitě navrženu zeleň. Řešení změny B156/15-0/Z upřednostňuje doplnění ploch bydlení, tzn. navrženou izolovanou plochu zeleně (nezařazenou do provázaného systému rekreační zeleně) považuje

za neopodstatněnou.

B163/15-0/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Brněnské Ivanovice, nároží ul. Vyšehradská a ul. Kudrnova

Prověřit možnost změny funkčních ploch za účelem stabilizace zahrad u rodinných domů.

Komentář: Změna B163/15-0/Z prověřila využití lokality u křižovatky ulic Kudrnova a Vyšehradská v Brněnských

Ivanovicích. S ohledem na skutečný stav území, vlastnictví dotčených pozemků a souhlas samosprávy městské části je zrušena stabilizovaná plocha ostatní městské zeleně ZO – území je přiřazeno ke stabilizované ploše

všeobecného bydlení BP. Dotčené pozemky jsou zahrádkami u rodinných domů, jsou s nimi pod společným oplocením a ve společném vlastnictví. Samospráva městské části se změnou (z nestavební plochy určené

ke společnému užívání, s veřejným přístupem na stavební plochu určenou k soukromému užívání) souhlasí.

Z urbanistického hlediska bude napravena zdánlivá disproporce kompozice křižovatky, i v zákresu ÚPmB budou všechna čtyři nároží ulic stejná. Jedná o ojedinělé středově souměrné kompoziční uspořádání zástavby a

zahrádek kolem křižovatky ulic Vyšehradská a Kudrnova (je dobře čitelné i v parcelaci území), a proto je žádoucí, aby se stávající účel ani intenzita využití řešené lokality zásadně neměnily. (Dostavba volného nároží

ani umístění jiných budov nejsou z důvodu porušení jednoty kompozice vhodné.) Právě proto je řešené území

začleněno do stabilizované plochy, tzn. není řešeno jako samostatná návrhová plochy BP.Předepsaný podklad „Urbanistická studie MČ Brno-Tuřany – návrh" (zpracovatel: Ateliér ERA, sdružení architektů Fixel & Pech;

možnost využití pro změnu a pro rozhodování v území schválena dne 13.07.2009) byl při řešení využit – nároží


ulic Kudrnova a Vyšehradská (označuje jako lokalitu č. 239), charakterizovanou cit.: „Vyšehradská – Kudrnova – 502 m2, p.č. 724, 725 - oplocená plocha náležející k rodinnému domu", doporučuje přičlenit k ploše bydlení.

B164/15-0/Z MČ BRNO-TUŘANY k.ú. Brněnské Ivanovice, lokalita u dálnice

Prověřit možnost změny funkční plochy za účelem vybudování retenční plochy pro rozšíření dálnice D1.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Území je dle dosavadního ÚPmB ponecháno beze změny, i nadále

je nestavební plochou zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci. Malá část území je součástí plochy pro dopravu – tělesa dopravních staveb, rezervy pro dopravu.

Komentář: Změna prověřila potřebu vymezení plochy pro vybudování retenční nádrže pro rozšíření dálnice D1.

Po konzultaci se investorem a zadavatelem stavby, tj. Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, je zřejmé, že změna je nadbytečná a neopodstatněná, protože retenční nádrž k regulaci odtoku ze zpevněných ploch dálničního

tělesa má být vybudována na pozemcích, které jsou v dosavadním ÚPmB součástí plochy pro dopravu – tělesa

dopravních staveb, rezervy ploch pro dopravu. Podkladem pro řešení je dokumentace pro územní řízení „Rozšíření dálnice D1 na šestipruhové uspořádání stavba 01311 Brno, jih – Brno, východ“. Z neformálního

vyjádření vedoucí odd. koncepce a ÚP Morava, Ředitelství silnic a dálnic ČR uvádíme předpokládaný harmonogram, cit.: „V současné době plánujeme zpracovat aktualizaci původní DÚR z roku 2007. Máme vysoutěženého zpracovatele aktualizace DÚR. Zahájení zakázky je na výzvu. Předpokládáme udělení výzvy k zahájení prací 06-07/2019. Předpoklad zpracování konceptu DÚR je 12/2019–01/2020."

MČ Brno-Útěchov


Prověřit možnost změny funkčních ploch pro rekreaci na plochy pro bydlení s IPP 0,2. Komentář: Změna B27/12-I/Z prověřila míru využití návrhové stavební zvláštní plochy pro rekreaci R, která

je v dosavadním ÚPmB vymezena na severu Útěchova nad ulicí Včelařskou (území není využito). Jihozápadní

části plochy je v návaznosti na zastavěné území a stabilizovanou plochu bydlení navržena ke změně funkčního využití na návrhovou stavební plochu předměstského bydlení BP (s indexem podlažní plochy IPP 0,2). Funkční

a prostorová skladba vychází z posouzení charakteru zástavby v navazujícím území a zohledňuje záměr (iniciátora změny) využít území pro výstavbu 4 rodinných domů. Rozsah řešeného území je (oproti

orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upraven tak, že do řešení je zahrnut výběžek, který má zajistit dopravní napojení lokality na komunikaci v ulici Včelařská. Navržené dopravní napojení rozvojové plochy (přes pozemek

p.č. 58/7) na místní komunikaci reflektuje dohodu vlastníků dotčených pozemků. Navržená zastavitelná plocha

umožňuje též úsporné napojení na existující veřejnou technickou infrastrukturu. Doplnění malé rozvojové plochy nevyvolává potřebu vybudování nové občanské vybavenosti. Předepsaný podklad „Regulační plán

Brno – Útěchov" (zpracovatel: Ing. arch. Feller s kolektivem; datum: 09/2001) není platnou územně plánovací dokumentací ani podkladem registrovaným v evidenci územně plánovací činnosti; využit byl při analýze

(prověřil možnosti napojení na veřejnou technickou infrastrukturu). Dle Územně analytických podkladů

statutárního města Brna je většina lokality významným pohledovým svahem (tj. neformální prostorovou hodnotou města) – nízký index podlažní plochy IPP 0,2 umožní pouze nízkou intenzitu využití navržené stavební

plochy. Tím je garantován vyšší podíl volného prostranství, resp. vyšší podíl zeleně ve stavební ploše. Ve větší podrobnosti bude ochrana hodnot území řešena a prosazována v navazujícím řízení (ochranu pohledového

svahu je možné zajistit vhodným ztvárněním a umístěním staveb).



Komentář: Změna B167/15-0/Z prověřila skutečný stav lokality mezi lesem a ulicí Bezinkovou (lokalita s rekreačními chatami užívanými k celoročnímu pobytu navazuje na sídlo; v řešeném území také rodinný dům

zapsán v katastru nemovitostí) a s přihlédnutím k tomu navrhla změnu dosavadní nestavební plochy

zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,3). Navržený funkční typ se shoduje s návrhovými stavebními

plochami bydlení v Útěchově, stanovený index podlažní plochy je odvozen z doporučené výšky zástavby


(rodinné domy s 1 NP) a z rozlohy pozemků v lokalitě. Tím je (v míře řešitelné územním plánem) zajištěn charakter nevymykající se okolní zástavbě. Index podlažní plochy umožní poměrně malou intenzitu využití

disponibilních pozemků – nezastavitelné části pozemku tak budou převažovat. Součástí řešení je doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu (v trase současné ulice Bezinková), ve které má být

umístěna komunikace (s odpovídajícími parametry) k obsluze území. Navržená zastavitelná plocha umožňuje úsporné napojení na existující veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu v ulici Včelařská. Doplnění nevelké

rozvojové plochy nevyvolává potřebu vybudování nové občanské vybavenosti. Předepsaný podklad „Regulační

plán Brno - Útěchov" (zpracovatel: Ing. arch. Feller s kolektivem; datum: 09/2001) není platnou územně plánovací dokumentací ani podkladem registrovaným v evidenci územně plánovací činnosti. Při řešení změny

B167/15-0/Z nebyl využit při řešení (hodnocení řešené lokality je neaktuální – považuje je za plochu s objekty pro individuální rekreaci v zahrádkářských chatách do zastavěné plochy 25 m2), ale posloužil při analýze

(prověřil možnosti napojení na veřejnou technickou infrastrukturu). Součástí řešení je redukce „zeleného klínu

a krajinného komplexu" z urbánní a krajinné osnovy města tak, aby se nepřekrýval s návrhovou stavební plochou – nastavený index podlažní plochy IPP 0,3 umožní pouze malou intenzitu využití území (dosavadní

charakter „zástavby zahalené do zeleně" tak měl být zachován). Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna je západní okraj lokality významným pohledovým svahem (tj. neformální prostorovou

hodnotou města). I zde platí, že předepsaný nízký index podlažní plochy umožňuje pouze nízkou intenzitu využití území, čímž přeurčuje vyšší podíl volného prostranství, resp. vyšší podíl zeleně ve stavební ploše.

Ve větší podrobnosti budou hodnoty území zohledněny v navazujícím řízení (vhodným ztvárněním a umístěním

staveb).

B168/15-0/Z MČ BRNO-ÚTĚCHOV k.ú. Útěchov, lokalita při ul. Adamovská, jižně od ul. Krušinova a v prodloužení ul. Dlouhé vrchy

Prověřit možnost změn funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů bydlení.

Komentář: Změna B168/15-0/Z prověřila vhodnost dosud nezastavěného území na jihu Útěchova (navazující na zastavěné území sídla) pro rozvoj bydlení a navrhla změnu uspořádání funkčních ploch (převážně

nestavební plochy zemědělského půdního fondu, ale též okrajových dosud nevyužitých, resp. nevyužitelných návrhových stavebních ploch čistého bydlení BC) na komplexně řešenou a logicky uspořádanou rozvojovou

lokalitu určenou převážně pro bydlení. V ní vymezeny především návrhové plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,3 a IPP 0,4 (umožní umístění zhruba 8 RD), plochy komunikací a prostranství místního

významu (k vytvoření systému dopravní obsluhy a zachování prostupnosti do krajiny) a návrhové plochy

rekreační zeleně ZR (ve střední části lokality limitované ochrannými pásmy technické infrastruktury). Jedná se o jednu z posledních lokalit vhodných pro rozvoj městské částí (vyřešeny vlastnické vztahy, ověřena

možnost připojení na dopravní a technickou infrastrukturu). Rozloha návrhové plochy a stanovená míra využití odpovídá potenciálu rozvoje městské části (bez potřeby vybudování nové občanské vybavenosti). Podkladem

pro řešení složité lokality, v níž se střetají limity využití území (vysokotlaký plynovod s OP a BP, venkovní vedení

VVN i VN a jejich OP) a hodnoty území („zelené klíny a krajinné komplexy", pohledové svahy a přírodní dominanta), byly obě varianty řešení z předepsaného podkladu, tj. Urbanistické studie „Útěchov – jih"

(zpracovatel: Ateliér RAW (Rusín + Wahla), možnost využití pro změnu schválena dne 04.03.2015). Územní studie charakterizuje území a definuje principy pro rozvoj, cit.: „Řešené území je v dotyku s územím, které je dle ÚP určeno pro bydlení, tvořené převážně zástavbou rodinnými domy s úzkou vazbou na soukromou zeleň. Významnou plochou jsou na východě a jihu navazující plochy lesa. Principy: Navržená urbanistická koncepce vstupuje do území s cílem dotvořit stávající urbanistickou strukturu, a to jak po stránce výškové hladiny, tak i v návrhu nové urbanistické struktury." Uspořádání lokality navržené ve změně B168/15-0/Z se od doporučení územní studie odchyluje s důvody: od zpracování územní studie (v roce 2006) jsou některé

části lokality zastavěny, cestní síť k obsluze území je založena mírně odlišně, územní studie vychází ze současných omezení – nezohledňuje záměr vybudovat předložky limitující technické infrastruktury.

Uspořádání lokality zohledňuje dodatečné podklady a následné úkony iniciátorů změny (vlastníků pozemků,

zájemců o výstavbu) - uzavření dohody o přeložce vysokotlakého plynovodu apod. Využití návrhových ploch uvnitř lokality je přizpůsobeno charakteru zástavby v navazující části Útěchova – funkční typ stavebních ploch

i index podlažní plochy jsou shodné s navazujícím územím (tj. plochy čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 0,3 a 0,4). Lokalita navazuje na hodnotné přírodní zázemí města: „zelený klín a krajinných komplex"

z urbánní a krajinné osnovy města jsou v řešení upřesněny tak, aby se nepřekrývaly s rozvojovým území (aniž

by byla narušena smysluplná koncepce krajiny města), lesní pozemky s řešeným územím hraničí (míru a přípustnost dotčení tzv. ochranného pásma lesa, tj. vzdálenosti do 50 m od hranice lesa, posoudí příslušný

dotčený orgán v navazujícím řízení až při znalosti konkrétního stavebního záměru), registrovaný významný krajinný prvek „Útěchovský potok" není navrženým řešením dotčen (do lokality nedosahuje), neformální

prostorové hodnoty evidované v územně analytických podkladech, tj. přírodní dominanta konfigurace terénu (v jižním výběžku lokality – nízký IPP u stavebních ploch přeurčuje nízkopodlažní zástavbu, orientace pozemků


předpokládá umístění RD u komunikací a zahrad směrem do krajiny), významný pohledový svah (není dotčen) a významná pohledová plocha (překryv v jihozápadní části lokality – předepsaný nízký index podlažní plochy

u návrhových ploch umožní pouze nízkou intenzitu využití území, čímž přeurčuje vyšší podíl volného prostranství, resp. vyšší podíl zeleně ve stavební ploše).

MČ Brno-Vinohrady

B170/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, židenický hřbitov a park Akátky


Komentář: Změna B170/15-0/Z prověřila aktuální stav území a potřebu dílčích úprav koncepce dosavadního

ÚPmB, které vyplývají z předepsaného podkladu, tj Územní prověřovací studie „Lokalita Údolíček" (zpracovatel: VELELK, VELKOVÁ, VELEK architekti; možnost využití pro změnu ÚPmB schválena dne 04.03.2015) a navrhla

dílčí změny funkčního využití a významu ploch, jež mají zejména: zlepšit územní podmínky pro restrukturalizaci

území na park Akátky, zkvalitnit dopravní obsluhu a navýšit parkovací kapacitu u židenického hřbitova, stabilizovat plochy bydlení a upřesnit polohu trasy VMO (tunelového úseku). Rozsah řešeného území je (oproti

orientačnímu zákresu v Obsahu změny) upřesněn jen na měněné části řešení. Z celkové výměry 57 ha je předmětem řešení jen cca 8,5 ha. Změnou B170/15-0/Z je upřesněna a doplněna koncepce rozvoje

(z dosavadního ÚPmB) lokality Akátky a lokality židenický hřbitov. Navržené řešení se od předepsané územní studie odchyluje pouze v maličkostech – odlišnosti v řešení jsou dány tzv. hrubším měřítkem ÚPmB, které

neumožňuje propisovat do koncepce mozaiku drobných funkčních ploch (dle článku 4.1 Obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění, je podrobnost vyjádření určena účelem územního plánu a měřítkem hlavního výkresu, cit.: „Závazné jsou následující regulativy prostorového a funkčního uspořádání území vyjádřené v hlavních výkresech ÚPmB 1 : 25 000 ..." Nyní k dílčím úpravám: Na severozápadě od ulice Rokytova jsou v před prostorem židenického

hřbitova doplněny a funkčně sjednoceny plochy pro dopravu (vymezena je tak jednotná návrhová plocha

pro dopravu – významná parkoviště DP). Oproti předepsané územní studii není ve změně B170/15-0/Z ponechána návrhová smíšená plocha obchodu a služeb SO (před plánovaným novým hlavním vstupem od ulice

Rokytova). Rozvojové plochy pro možné rozšíření veřejného pohřebiště směrem k zahrádkářské osadě Údolíček (z dosavadního ÚPmB) jsou změnou B170/15-0/Z upřesněny, resp. sjednoceny do nestavební plochy hřbitovů

ZH a jsou doplněny o plochu komunikací a prostranství místního významu, která má zajistit územní ochranu pro hlavní komunikační systém v rozvojovém území. Rozšíření rezervy hřbitova a plochy pro park Akátky

na úkor stávající zahrádkářské lokality Údolíček hodnotí územní studie, cit.: „Plochy stávajících zahrádek by měly přejít v návaznosti na stabilizované plochy ZP a plochy KV do návrhových ploch KV s postupným ukončením funkce zahrádkové aktivity. Současný stav zahrádkových kolonií v území je zcela nevyhovující. Živelná zástavba zahrádkových domků, často v rozporu s legislativou, používaná k trvalému bydlení, je z hlediska funkce území jako celistvého městského parku, velkým problémem." V souladu s územní studií

je upřesněn rozsah parku Akátky. Doplněna je zejména rozsáhlá návrhová nestavební plocha zeleně parků

mezi ulicemi Údolíček a Révová. V lokalitě bydlení kolem ulice Révová jsou (oproti územní studii) dle skutečného stavu v území územně stabilizovány plochy bydlení (funkční typ se nemění – nadále plocha

čistého bydlení BC, index podlažní plochy se ruší) a (v souladu s územní studií) je vymezen skelet dopravní obsluhy území (tzn. v trase ulice Révová je vymezena plocha komunikací a prostranství místního významu).

Dle prověření z územní studie je nad ulicí Tvrdonickou vymezena návrhová plocha čistého bydlení BC

(s indexem podlažní plochy IPP 0,2). Územní studie doporučuje, cit.: „s regulovaným typem nízkopodlažní individuální bytové výstavby, která nepřesáhne výškou zástavbu hranu stávajícího svahu." Součástí řešení

změny B170/15-0/Z je nahrazení nadzemního úseku rychlostní komunikace (součást VMO) pod městkou částí Vinohrady podzemním vedením, tj. sloučením dvou tunelových úseku do jednoho. Řešení bylo prověřeno

a je převzato z předepsané územní studie. Do řešení změny B170/15-0/Z není zahrnuto zmenšení návrhové plochy pro veřejnou vybavenost – kultura OK na západní hraně Pálavského náměstí (doporučené v územní

studii) – zmenšení dříve vymezené návrhové stavební plochy (ve prospěch zeleně) by bylo nekoncepční

(dle zásad regulace území Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění, lze zeleň a ostatní veřejná prostranství umístit ve všech

funkčních plochách). Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna je v řešeném území evidována celá řada hodnot území: park Akátky je plochou nejvýznamnější zeleně, vrchol Židenického kopce

je přírodní dominantou konfigurace terénu a současně významnou pohledovou plochou a jeho svahy

významnými pohledovými svahy, na kopci jsou hájeny vyhlídkové body. Ochrana uvedených hodnot byla


zohledněna v řešení předepsané územní studie a (v míře a podrobnosti řešitelné územním plánem) jsou

zohledněny v řešení změny B170/15-0/Z.

B172/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, Pálavské náměstí

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem umožnění jiného využití objektů než pro sociální péči.

Komentář: Změna B172/15-0/Z prověřila skutečné využití budovy na ulici Velkopavlovická, který byl původně

určen pro sociální služby, ale po odprodeji je sídlem podnikatelského subjektu (obor telekomunikací a elektronických sítí). V souladu se skutečným stavem se část dosavadní stabilizované plochy pro veřejnou

vybavenost – sociální péči OP mění na stabilizovanou smíšenou plochu výroby a služeb SV. Stanovené funkční využití SV reflektuje skutečné využití objektu (v objektu je sídlo provozovatele optické sítě, datacentra a

poskytovatele internetového připojení), které nekoliduje s využitím a s charakterem navazujícího území (tj.

veřejná i komerční vybavenost v blízkosti Pálavského náměstí, které je centrem městské části).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch dle územní studie „Odkaliště Hády“. Komentář: Změna B173/15-0/Z prověřila možnost změn funkčního využití v rozsáhlé lokalitě odkaliště Hády,

která je v dosavadním ÚPmB navržena k revitalizaci především na krajinnou zeleň a volnočasové rekreační

území. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšen (v orientačním zákresu je vyčíslena na 38,9 ha – ve změně B173/15-0/Z se řeší jen území o rozloze 20,5 ha). Uspořádání

území bylo teprve po vymezení lokality v dosavadním ÚPmB prověřeno a ve větší podrobnosti rozpracováno v podrobnějším územně plánovacím podkladu, tj. Územní studii „Odkaliště Hády, Brno" (zpracovatel: Ateliér

RAW (Rusín + Wahla); možnost využití pro změnu schválena dne 01.07.2016). Nyní řešená změna

B173/15-0/Z se zabývá implementací předepsané územní studie do ÚPmB – v souladu s ní je navržena úpravu uspořádání funkčních ploch v plánovaném Hapalově parku, která spočívá zejména v doplnění návrhové plochy

rekreační zeleně ZR (po zrušení již neexistující vodní polohy v centru lokality) a v doplnění návrhových stavebních ploch (smíšených ploch obchodu a služeb SO, zvláštní plochy pro rekreaci R, komunikací

a prostranství místního významu) v okrajových částech, jež mají být využity pro vybudování rekreačního zázemí a dopravní infrastruktury. Předepsaná územní studie shrnuje účel změny takto, cit.: „Lokalita bývalého odkaliště Hády je poměrně rozsáhlé, nepřístupné a nevyužívané území na rozhraní městských částí Vinohrady, Líšeň a Maloměřice a Obřany. V Územním plánu města Brna z roku 1994 je tato lokalita dle zásad prostorového uspořádání města rezervována pro umístění centra zábavy a sportu, který je kvalitně dopravně napojitelný na IAD a MHD. K tomu účelu je ÚPmB vymezena návrhová plocha pro rekreaci (R), plocha rekreační a krajinné zeleně (ZR, KV)) a plocha smíšená obchodu a služeb (SO). Je vymezena i vodní plocha odkalovací nádrže, která v současné době již neexistuje, neboť byla zavezena zeminou a zarostla náletovou vegetací. Využití území pro umístění centra zábavy, sportu a rekreace v souladu s ÚPmB je v této lokalitě stále aktuální a žádoucí. S ohledem na specifika území je však třeba stanovit vhodné sportovně-rekreační aktivity včetně doplňkové vybavenosti služeb a detailně řešit jejich uspořádání a vzájemnou koordinaci v území ..." Protože prostor bývalého odkaliště je od obytného území sídliště Vinohrady oddělen prudkým terénním zlomem,

zabývala se územní studie i návrhem vstupů do území – v ÚPmB jsou pro tyto budoucí vstupy vymezeny pruhy

návrhových ploch zeleně zhruba v prodloužení ulic Vlčnovská, Bzenecká a podél ulice Jedovnická. Řešení změny B173/15-0/Z se od územní studie mírně odchyluje v západní části území, kde navrhuje jiný poměr v zastoupení

funkcí u návrhových stavebních ploch (zmenšuje plochu určenou pro hromadné parkování, a naopak je rozšířena smíšená plocha pro služby, obchod). Navržený index podlažní plochy je u všech návrhových plochy

sjednocen dle charakteru okolní zástavby (na západě IPP 0,8; na východě IPP 0,4). Na severovýchodě navazuje na řešené území registrovaný významný krajinný prvek „Pod Hády" (důvodem ochrany jsou teplomilná

společenstva) – navrženým řešením není dotčen. Územně analytické podklady statutárního města Brna evidují

v řešeném území řadu neformálních prostorových i krajinných hodnot (přírodní dominanty konfigurace terénu, významné pohledové svahy, zelené linie, zelený klín města). Právě estetické kvality jsou důvodem snahy

realizovat v území rozsáhlý park a volnočasový areál přírodě blízkého charakteru. Územně analytické podklady města Brna evidují v okrajových částech „bývalé skládky“. Tento informativní jev není pro navržené řešení

determinující, nemá na něj podstaný vliv. Protože se nejedná o limit využití území ve smyslu § 26 dost. 1

stavebního zákona, cit.: „omezení z důvodu veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů aneob vyplývající z vlastností území (dále jen „limity využití území“)“ a nevztahují se k němu žádná konkrétní omezení

ve využití území, není zobrazen ani v koordinačním výkrese.



Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem rozšíření areálu domova pro seniory na ulici Věstonická 1 dle skutečného stavu v území.

Komentář: Změna B175/15-0/Z prověřila skutečný rozsah areálu domova pro seniory mezi ulicemi Šedova

a Křtinská a dle jeho skutečného rozsahu doplnila dosavadní stabilizovanou plochu pro veřejnou vybavenost – sociální péči OP o plochu téhož funkčního typu. Rozsah řešeného území je (oproti orientačnímu

zákresu) mírně rozšířen o nevelké zbytkové pozemky zemědělského půdního fondu (řešení vystihuje jejich

skutečný stav – nejsou zemědělsky obhospodařovány, jsou zelení s potenciálem pro rekreační využití). Změna tak pouze reflektuje skutečný stav území – do plochy je zahrnuta parkově upravená oplocená zahrada

obklopující budovy domova. Je vhodné dodat, že všechny pozemky v doplněné ploše jsou ve vlastnictví města. Nad rámec požadavku změny je do řešeného území zahrnut jižní výběžek u křižovatky ulic Šedova, Křtinská a

Líšeňská – nevelké soukromé pozemky v dosavadním ÚPmB vymezené jako nestavební plocha zemědělského

půdního fondu se dle jejich skutečného využití se mění na návrhovou nestavební plochu rekreační zeleně ZR. Jedná se o zbytkové zemědělsky neobdělávané pozemky ZPF, jež jsou sice v současnosti zarostlé náletovými

dřevinami, jsou ale veřejně přístupné a (i s ohledem na okolní plochy zeleně ZR) mají potenciál pro nestavební rekreační využití. Právě proto jsou řešeny jako nestavební návrhová plocha rekreační zeleně ZR. Do areálu

domova zasahuje (ze západu od svahu Židenického kopce) zelený horizont urbánní a krajinné osnovy města – protože navrženým řešením nebude dotčen (ve stabilizované stavební ploše se stávající účel a intenzita

využití nebudou zásadně měnit), jeho vymezení se nemění. Řešení změny B175/15-0/Z je pořizovatelem

průběžně koordinováno se samostatně pořizovanou změnou B5/18-CM „MČ Brno-Vinohrady, MČ Brno-Židenice, k.ú. Židenice, Plavecký bazén pro východní část Brna a rozvoj navazujícího území, lokalita Viniční –

Šedova".


B176/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, k.ú. Žabovřesky, lokalita

Kozí hora (nad ul. Houškova, Štompil, Šaracova)

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby objektů pro bydlení včetně řešení dopravního napojení na základě územní studie „Komín – Žabovřesky: lokalita pod Kozí horou“, 2018.

Komentář: Změna B176/15-0/Z prověřila možnosti využití zbytkové části nezastavěného území v lokalitě Kozí hora a s využitím Územní studie „Komín-Žabovřesky, lokalita pod Kozí Horou" (zpracovatel: knesl kynčl

architekti, s.r.o.; možnost využití schválena dne 06.11.2018) navrhla doplnění rozvojové lokality určené pro bydlení. Součástí řešení je vymezení plochy pro dopravní obsluhu a napojení lokality na stávající

komunikaci a úpravu křižovatky ulic Kroftova, Štursova. Plocha určená pro úpravu křižovatky si vynutila

zkrácení slepé větve lokálního biokoridoru tak, aby nezasahoval do křižovatky. Navržená plocha čistého bydlení je vymezena na úkor „zeleného klínu a krajinného komplexu" a zasahuje do plochy „nejvýznamnější zeleně

v městě Brně“. (Podle ÚPmB jsou „zelené klíny a komplexy" hodnotnou neurbanizovanou částí města, která je pouze limitně zastavitelná. Plochy nejvýznamnější zeleně v městě Brně, stanovené přílohou vyhlášky města

Brna č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně, smí být zmenšeny jen při udělení výjimky Zastupitelstvem města Brna.) Přípustnost narušení „zeleného klínu a krajinného komplexu", míru dotčení ploch č. 79

„Kroftova – louka pod Palackého vrchem" a č. 81 "Kroftova – Pod Palackého vrchem" nejvýznamnější zeleně

města a maximální možnou intenzitu využití (tj. index podlažní plochy) navržené plochy čistého bydlení prověřila zmíněná územní studie. Protože navržená stavební plocha sousedí s lesním pozemkem p.č. 5180/1,

zabývala se územní studie i uspořádáním výstavby v tzv. ochranném pásmu lesa (tj. dotčení pozemků ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa dle § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění

některých zákonů, v platném znění (lesní zákon). Územní studie dospěla při prověření k závěrům, které jsou

převzaty do odůvodnění změny B176/15-0/Z: „Zelený klín a krajinný komplex" na hřbetě Kozí hory je zmenšen s tím, že dostatečnou kompenzací za jeho redukci je omezení intenzity využití navržené stavební plochy, cit:

„Důvodem je přímá návaznost na pohledově hodnotné území zeleného klínu na hřbetě Kozí hory - touto úpravou bude zajištěno, aby nová zástavba co nejméně zasahovala do jeho vizuálního působení v dálkových pohledech" a dále, cit.: „zastavěním nedojde k narušení dominantního postavení zeleného hřbetu Kozí hory, která bude vždy zástavbu významně přesahovat; ...; v území předpokládá realizace pouze několika rodinných domů s velkými zahradami, které vytvoří vhodný přechod mezi intenzivní řadovou zástavbou níže ležících ulic a volnou krajinou." Dotčení ploch nejvýznamnější zeleně města obhajuje takto, cit.: „Ve studii i v připravovaných projektech se přitom počítá s jejím (myšlena je účelová komunikace) na místní komunikaci obsluhující novou zástavbu. Kvalitní zeleň se v rámci plochy nejvýznamnější zeleně vyskytuje pouze v horní části území (na parcele p.č. 5179/1), tedy nad stávající zpevněnou komunikací směrem k lesu, kde leží


rekreační louka. Pod komunikací se na parcele p.č. 5179/7 nachází pouze náletové dřeviny, částečně zpevněné plochy u vjezdů na soukromé pozemky a ruderální společenstva, u nichž je ochrana na úrovni městské vyhlášky těžko obhajitelná." Hodnota indexu podlažní plochy (IPP 0,6), cit.: „je stanovena tak, aby umožnila intenzivní a hospodárné využití území ve vazbě na okolní zástavbu, přičemž je brán ohled na kvalitní prostředí a výjimečnost postavení tohoto území na okraji zástavby u rekreačního lesa ... Lze důvodně předpokládat, že území bude využito pro malý počet rodinných domů ..." Zásah do tzv. ochranného pásma lesa byl projednán

s vlastníkem lesních pozemků, cit.: „Dle vyjádření majitele lesa (Lesy města Brna, a.s.), ..., vyplývá, že stavby rodinných domů je možné umístit v minimální vzdálenosti 20 m od okraje lesa." Potřebu řešení dopravního napojení lokality odůvodnila územní studie, cit.: „V rámci územní studie byly prověřeny možnosti úpravy dnes dopravně nevyhovující křižovatky Kroftova/Štursova; také s ohledem na rozvoj zástavby v navazujícím území předpokládaný v ÚPmB se jeví jako nejvhodnější její přestavba na okružní křižovatku. Pro komfortní rozměr křižovatky je nutné získat i pozemky nad rámec stávajících veřejných prostranství; pro zajištění dostatečného území pro výhledovou úpravu je vymezena rozvojová plocha pro dopravu – tělesa dopravních staveb".

B177/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, ul. Sabinova

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby bytového domu na místě nevyužívaného objektu technické vybavenosti.

Komentář: Změna B177/15-0/Z posoudila charakter zástavby v sídlišti při ulici Gabriely Preissové. Prověřila

možnost vymístit z lokality dosavadní stabilizovanou plochu pro technickou vybavenost T (resp. transformovat ji na plochy určené pro bydlení). Objekt trafostanice VN/NN v sídlišti není využíván k původnímu účelu

a původní vlastník jej pro nepotřebnost odprodal investorovi, který zamýšlí využít lokalitu pro výstavbu bytového domy (obdobné výšky jako mají okolní bytové domy v sídlišti, tj. 5 NP). Protože charakter sídliště

bytových domů nebude adaptací stavby na nové funkční využití (přestavbou, příp. nahrazením novostavbou)

narušen, je dosavadní plocha pro technickou vybavenost T nahrazena návrhovou stavební plochou všeobecného bydlení BO. Navržené funkční využití je tak totožné s okolní stabilizovanou plochou sídliště.

Přestože stanovený index podlažní plochy (IPP 5,0) se může jevit oproti navazujícímu území nadsazený, neumožní vyšší zástavbu než navazující bytové domy (o 5 NP) – výpočet: předpokládá se, využití celé rozlohy

446 m2 disponibilního pozemku p.č. 256/1 - index podlažní plochy IPP 5,0 umožní výstavbu o 5. NP. Navýšení intenzity využití území si nevyžádá zásadní dodatečné investice do veřejné dopravní a technické

infrastruktury – adaptace nevyužívané objektu vychází z principů udržitelného rozvoje území (hospodárně

využívá existující veřejnou infrastrukturu, předchází vzniku brownfield, ...) Výstavbu ve stávající stopě budovy a nepřekročení výšky okolní zástavby lze akceptovat jako přiměřený způsob zahuštění zástavby, které nenaruší

urbanistickou osnovu sídliště. Předepsaný podklad, tj. Urbanistická studie „Obytný soubor Žabovřesky – aktualizace" (zpracovatel: Atelier 90, s.r.o.; datum: 2009), se lokalitou změny sice zabývá,

vychází ale z již neaktuálního předpokladu, že trafostanice bude nadále sloužit původnímu účelu – podklad

je tak pro řešení změny B177/15-0/Z nepoužitelný. Druhý předepsaný podklad „MÚK Žabovřeská – Kníničská radiála a návrh protihlukových opatření" (zpracovatel: PK Ossendorf, s.r.o., Archika, Ekologická dílna Brno

a Ing. Kotek; datum: 2000) se lokalitou nezabývá – protihluková opatření nejsou v přilehlém úseku ulice Královopolská navržena. Jelikož řešené území je, dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017",

zasaženo hlukem z dopravy, bude nutné zajistit ochranu tzv. citlivých funkcí (bydlení,) vhodnou

stavebně-technickou úpravou stavby.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem výstavby polyfunkčního objektu.

Komentář: Změna B178/15-0/Z prověřila charakter zástavby v ulici Horova – původní nízkopodlažní zástavba rodinných domů postupně ustupuje vícepodlažním (až 5. NP) polyfunkčním či bytovým domům. Dle Územně

analytických podkladů statutárního města Brna jsou ulice Minská-Horova významným městským prostorem

a městskou třídou, která plní vedle funkce dopravní (individuální i hromadné, s tramvajovou tratí MHD) také funkci soustředěných obchodních a význačných společenských aktivit. Protože prověřovaný záměr (možnost

umístění polyfunkčního domu) je v souladu s charakterem městské třídy a přispěje k transformaci zástavby do funkční a prostorové skladby městské obchodní třídy, je ve vytipované lokalitě navržena změna části

dosavadní stabilizované plochy všeobecného bydlení BO na návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO

(s odpovídajícím indexem podlažní plochy IPP 1,5). Navržený index podlažní plochy je odvozen od výšky vícepodlažních budov v ulicích Minská-Horova a je přizpůsoben rozloze, resp. tvaru řešených parcel (nevelká

rozloha, v součtu sice obdélníkový tvar, ale v uliční straně úzký jen 13,5 m). Navržené řešení si nevynutí doplnění, resp. posílení veřejné dopravní a technické infrastruktury v území. Vyšší intenzita využití území


je logickým pokračováním transformace lokality – je v souladu s koncepcí rozvoje území, nekonfliktně se začlenění do systémů města. Dle předepsaného podkladu, tj. Územní studie „Výškové zónování v MPR

a jejím ochranném pásmu, Brno" (zpracovatel: Ing. arch. Gustav Křivinka (Architektonická kancelář Burian a Křivinka); možnost využití pro rozhodování v území schválena dne 27.02.2015), je řešené území součástí

zóny ve stabilizovaném území, kde je možné výškovou hladinu zvyšovat. Dle portálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je uliční prostor zasažen hlukem z dopravy na ulici Minská-Horova (pozn.: hluk z tranzitní

dopravy na ulici Žabovřeská v nadjezdu nad ulicí Horova do řešené části území nezasahuje) – navržená změna

funkčního využití (z bydlení na funkce smíšené) umožní přizpůsobit členění a využití stavby (např. umístěním tzv. citlivých funkcí mimo dosah hluku, bariérovým uspořádáním budovy).


Prověřit možnost navýšení indexu podlažních ploch za účelem realizace polyfunkčního objektu se sídlem překladatelské agentury.

Komentář: Změna B197/15-0/Z posoudila charakter zástavby v ulici Sochorova ve vztahu k prověřovanému

záměru (tj. vícepodlažní polyfunkční dům) – původní nízkopodlažní zástavba rodinných domů s takřka venkovským charakterem (v Územně analytických podkladech statutárního města Brna je detekována jako

zčásti zachovaná historická stopa původního sídla) se postupně transformuje do městské zástavby vícepodlažních (5-6 NP) většinou polyfunkčních domů podél městské třídy s dopravní funkcí (v části ulice

prochází tramvajová trať MHD). U návrhové plochy smíšené obchodu a služeb SO je navýšen index podlažní

plochy z dosavadních IPP 0,3 na IPP 2,0 (funkční typ plochy se nemění). Zvýšení indexu podlažní umožní doplnit strukturu městské zástavby – intenzita využití území bude obdobná jako v navazujících návrhových

smíšených plochách. Navýšení indexu podlažní plochy si nevynutí doplnění, resp. posílení veřejné dopravní a technické infrastruktury v území. Vyšší intenzita využití v bloku ulic Sochorova je logickým pokračováním

transformace lokality – je v souladu s koncepcí rozvoje území, nekonfliktně se začlenění do systémů města.

Předepsaný podklad „Dopravní urbanistická studie Podveská" (zpracovatel: Ing. Jebavý, datum: 10/2004), na ni navazující „Urbanistická studie okolí ulice Sochorova" (zpracovatel: Arch. Design, datum: 10/2004)

a s nimi související Územní studie „Kníničská - Podveská" (zpracovatel: UAD studio, spol. s r.o., možnost využití pro úpravu směrné části schválena dne 20.08.2013) jsou v řešení respektovány (s navrženým doplněním

systému dopravní obsluhy mezi ulicemi Podveská-Sochorova-Stránského těsně sousedí, ale nekoliduje s ním). Ostatní předepsané podklady, tj. „MÚK Žabovřeská – Kníničská radiála a návrh protihlukových

opatření" (zpracovatel: PK Ossendorf, s.r.o., datum: 2000) a Urbanistická studie „Obytný soubor

Žabovřesky – aktualizace" (zpracovatel: Atelier 90, s.r.o.; datum: 2009), se řešeného území bezprostředně netýkají. Malá část řešeného území je dotčena záplavovým území řeky Svratky – umístění budoucí stavby může

být omezeno, a to, jak ustanovením kap. 9. „Zvláštní podmínky využití území" v Obecně závazné vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění,

(cit.: „V návrhových plochách, které jsou dotčeny vyhlášeným záplavovým územím, nelze umisťovat stavby pro bydlení a stavby školských zařízení do doby, než budou pro tuto lokalitu realizována protipovodňová opatření podle koncepce zpracované a schválené v rámci Generelu odvodnění města Brna."), tak odborným

úsudkem dotčeného orgánu na úseku vodního hospodářství, který povoluje umístění stavby v navazujícím řízení.


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy s cílem vymezení plochy pro rodinné bydlení dle skutečného stavu.

ZMĚNA NAVRŽENA K UKONČENÍ. Lokalita je nadále (dle dosavadního ÚPmB) vymezena jako stabilizovaná

smíšená plocha obchodu a služeb SO s indexem podlažní plochy IPP 0,3.

Komentář: Změna iniciovaná vlastníkem jedné z nemovitostí měla zajistit zakonzervování současného využití

(stavba je využívána pro bydlení). Pouhé upřesnění či výstižnější vyjádření aktuálního využití jedné ze staveb v území, není dostačujícím důvodem pro změnu územního plánu. Lokalita je plochou stabilizovanou

– dle Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění je plocha stabilizovaná definována, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit…". Funkční typ „smíšená plocha obchodu a služeb SO" využití objektů

pro bydlení připouští, neeliminuje ho. Z urbanistického hlediska je žádoucí, aby zástavba v ulice Sochorova (v její severní části je vedena tramvaj) měla i nadále městský charakter a zachovávala si širší spektrum využití (charakteristické pro jádrové území městský částí).


MČ Brno-Žebětín


Prověřit možnost změny funkčních ploch zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na plochy pro bydlení.

Komentář: Změna B18/12-I/Z prověřila skutečný stav území v prodloužení ulice Pod Kopcem (lokalita s rekreačními chatami užívanými k celoročnímu pobytu navazuje na sídlo; v řešeném území je také rodinný

dům zapsán v katastru nemovitostí) a s přihlédnutím k tomu navrhla změnu dosavadní nestavební plochy

zemědělského půdního fondu s objekty pro individuální rekreaci na návrhovou stavební plochu všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,4). Navržený funkční typ i index podlažní plochy se shodují

s navazující návrhovou stavební plochou – tím je (v míře řešitelné územním plánem) zajištěn obdobný charakter zástavby. Index podlažní plochy umožní poměrně malou intenzitu zástavby disponibilních pozemků

i s ohledem na svažitost terénu. Součástí řešení je doplnění plochy komunikací a prostranství místního významu

(v prodloužení ulice Pod Kopcem), ve které má být umístěna komunikace (s odpovídajícími parametry) k obsluze území. Navržená zastavitelná plocha umožňuje úsporné napojení na existující veřejnou dopravní

a technickou infrastrukturu v ulici Pod Kopcem (dostupnost a dostatečná kapacita pro napojení byla prověřena Urbanistickou studií „Žebětín – Kopce", viz níže). Navržené řešení vychází z předepsaného podkladu,

tj. Urbanistické studie „Žebětín – Kopce" (zpracovatel: Ateliér Tišnovka, spol. s r.o., Ing. arch. Čuhel; možnost využití pro změnu a pro nový ÚPmB schválena dne 01.07.2009). Urbanistická studie prověřila možnost rozvoje

rozsáhlejšího území na jihu Žebětína (lokalita nyní řešená změnou B18/12-I/Z je jeho malou

součástí) – rozvojové území charakterizuje takto, cit.: „Převážná část území je v současné době jako zahrádkářská lokalita – zemědělský půdní fond s objekty pro individuální rekreaci. Tato lokalita byla dříve součástí rekreační oblasti Holedná. S tím souvisí její zastavěnost i většími objekty, z nichž některé jsou využívány k trvalému bydlení" a jeho transformaci na bydlení limituje takto, cit: "Urbanistická koncepce navazuje na stávající charakter místa - "zelená stráň". Pro zástavbu jsou navrženy rodinné domy na poměrně velkých parcelách, což zaručuje dostatek zeleně v zahradách při zachování charakteru místa". Uvedené zásady urbanistického řešení jsou do návrhu změny B18/12-/I (v podrobnosti řešitelné územním plánem)

zapracovány. Druhý předepsaný podklad, tj. Urbanistická studie „Brno – Pod Kamechy" (zpracovatel Architektonický ateliér A2, Ing. arch. Vlček; datum: 07/2004) není územně plánovacím podkladem uvedeným

v evidenci územně plánovací činnosti a lokalitou změny B18/12-I/Z se ani nezabývá (tzn. nebyl využit). Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna je celé řešené území významným pohledovým

svahem (tj. neformální prostorovou hodnotou města) – předepsaný nízký index podlažní plochy umožňuje

pouze nízkou intenzitu využití území, čímž přeurčuje vyšší podíl volného prostranství, resp. vyšší podíl zeleně ve stavební ploše. Ve větší podrobnosti budou hodnoty území zohledněny v navazujícím řízení (vhodným

ztvárněním a umístěním staveb).


Prověřit možnost změny funkčních ploch smíšených výroby a služeb na plochy pro bydlení, smíšené obchodu a služeb a zvláštní plochy pro rekreaci. Komentář: Změna B30/12-I/Z prověřila možnost přestavby lokality (bývalého výrobního zemědělského

družstva) u Vrboveckého mlýna na rozvojovou lokalitu určenou převážně pro bydlení. V přestavbovém území

(brownfieldu, kde již byly odstraněny přežilé hospodářské budovy) jsou, s využitím podkladu poskytnutého pořizovatelem k investičnímu záměru „Urbanistická studie Žebětín" (zpracovatel: EA architekti,

s.r.o., datum: 12/2013), vymezeny namísto dosavadní smíšené plochy obchodu a služeb SV nové návrhové plochy všeobecného bydlení BO (s indexem podlažní plochy IPP 0,7), čistého bydlení BC (IPP 0,5) a zvláštní

plochy pro rekreaci. Řešení vychází z možnosti napojení lokality na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (dopravně bude napojeno na stávající komunikaci odbočující z ulice Hostislavova) a zohledňuje

nesourodé využití sousedního Vrbovského mlýna – využití navržených ploch bydlení je v Obecně závazné

vyhlášce statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění, (v kap. 9. „Zvláštní podmínky využití území") stanovena specifická podmínka, která má zajistit účinné odclonění

od stávající plochy rekreace (tzn. jezdeckého klubu). Nastavený index podlažní plochy předpokládá, že v lokalitě budou dle modelace terénu umístěny samostatně stojící rodinné domy, nízkopodlažní bytové domy

či krátké řady rodinných domů – této struktuře zástavby a prostorovému řešení staveb odpovídá nastavená

intenzita využití území (IPP 0,5 a IPP 0,7). Oproti požadavku Obsahu změny není v řešeném území navržena


smíšená plocha obchodu a služeb SO – předurčení umístění vybavenosti v samostatné funkční ploše je nadbytečné a tzv. "přeurčené", neboť vybavenost lokality lze řešit v rámci vymezených ploch bydlení

(podmínky využití ploch čistého bydlení i všeobecného bydlení BO připouští i služby, obchod a další doplňkové funkce. Hodnoty území jsou řešením respektovány: maloplošné zvláště chráněné území přírodní památka

„Pekárna" ani její ochranné pásmo nejsou dotčeny, lokální biokoridor (dle ÚPmB) vedený kolem potoka Vrbovec není dotčen, pohledový svah (neformální hodnota evidovaná v Územně analytických podkladech

města Brna) zasahuje do severní části lokality – bude zohledněn při umístění staveb (navržené IPP

je předpokladem pro vyšší podíl volných území a zeleně).


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch s cílem umožnění další existence stávajícího objektu rodinného bydlení.

Komentář: Změna B180/15-0/Z prověřila územní podmínky a s ohledem na skutečné využití lokality (existující rodinný dům obklopený oplocenou zahradou) navrhla změnu využití části plochy krajinné zeleně všeobecné

KV na návrhovou plochu předměstského bydlení BP. Vymezená stavební plocha logicky propojí dvě zastavěná území s identickou funkcí (bydlení). Protože v řešené lokalitě se ještě nachází volné pozemky, na kterých

by mohla být realizována stavba, je stavební plocha řešena jako „návrhová". Funkční využití (BP) a index podlažní plochy (IPP 0,3) jsou přizpůsobeny navazující zástavbě při ulici Pod Borovníkem (shodný funkční typ

i intenzita využití území). Vymezení stavební plochy bydlení umožní další existenci stávajícího objektu

(dle katastru nemovitostí rodinný dům) – zároveň neodporuje principům územního plánování (propojí obytné části obce, doplní sídlo do kompaktního tvaru úsporného v nárocích na veřejnou infrastrukturu, ...). Předepsané

podklady, tj. „Rozbor zastavitelnosti krajiny (studie)" (zpracovatel: Ing. Petr Kučera – Ekologická dílna; datum: 2004) ani „Studie zátopových území Žebětínského potoka" (zpracovatel: Pöyry Environment

a.s.; datum: 2000) – protože změna reflektuje stav území, nebyly při řešení využity.


Prověřit možnost změny funkčního využití plochy při jižním konci ulice za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – sportovní hřiště. Komentář: Změna B182/15-0/Z prověřila skutečné využití řešené lokality (sportovní hřiště – oplocené

sportoviště, obklopené s ním funkčně souvisejícím volným prostranstvím) a navrhla změnu funkčního využití

(nestavební návrhové plochy rekreační zeleně ZR) na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R, která lépe vystihne charakter území a případně umožní zkvalitnit vybavení sportoviště. Změna z nestavební

na stavební plochu je řešena jen v nezbytném rozsahu (zabírá pouze část pozemku), je bez nároků na zábor zemědělské (dle Katastru nemovitostí je pozemek p.č. 1497/1 druhem pozemku: ostatní plocha) a

předpokládáný zábor lesního pozemku p.č. 1524/78 je nepatrný (činí 0,01 ha). Oba dotčené pozemky jsou ve

vlastnictví města Brna. S ohledem na specifické využití území není pro stavební plochu nastaven index podlažní plochy IPP. Předepsané podklady, tj. „Rozbor zastavitelnosti krajiny (studie)" (zpracovatel: Ing. Petr Kučera –

Ekologická dílna; datum: 2004) ani „Studie zátopových území Žebětínského potoka" (zpracovatel: Pöyry Environment a.s.; datum: 2000) – protože změna reflektuje stav území, nebyly při řešení využity. Do řešeného

území zasahuje tzv. ochranné pásmo lesa (tj. vzdálenost do 50 m od hranice lesa) - změna vyjadřuje skutečné

využití území (v případě dalšího dotčení území, např. při rozšíření hřiště v rámci vymezené stavební plochy, posoudí zásah do ochranného pásma lesa příslušný dotčený orgán, tzn. až při znalosti konkrétního záměru).

Dle Územně analytických podkladů statutárního města Brna leží celá lokalita na významném pohledovém svahu (na nich má být ve stavebních plochách sledována výšková hladina zástavby) – řešené území je využíváno

jako sportoviště a odpočinková plocha, proto je ve vztahu k této hodnotě nekonfliktní.

B183/15-0/Z MČ BRNO-ŽEBĚTÍN, k.ú. Žebětín, ul. Pod kopcem

Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem bydlení.

Komentář: Změna B183/15-0/Z prověřila územní podmínky pro další rozvoj v lokalitě při ulici Pod Kopcem

a v návaznosti na dříve vymezenou návrhovou plochu pro bydlení navrhla další rozvojové území (tj. návrhovou plochu čistého bydlení BC s indexem podlažní plochy IPP 1,2). Posouzena byla vhodnost lokality (volné území

s rozestavěnou, ale chátrající stavbou lze považovat za proluku a také brownfield) pro umístění dalších staveb

k bydlení, možnosti napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, akceptovatelný charakter nové zástavby (lokalita je přechodem mezi bytovou zástavbou se 3 NP a rozptýlenými rodinnými domy s 1 – 2 NP). Využití

lokality pro bydlení je vhodným řešením – intenzifikace využití odpovídá principům kompaktního města, umožní


hospodárně využít veřejnou infrastrukturu, napraví neutěšený stav prostoru. Navržené stavební ploše je přiřazen index podlažní plochy IPP 1,2. Přestože nastavené IPP je oproti sousední návrhové stavební ploše

BC vyšší, vzhledem k malé rozloze řešené plochy umožní výstavbu o stejném počtu podlaží jako mají blízké bytové domy. Předepsané podklady, tj. Urbanistická studie „Brno – Pod Kamechy" (zpracovatel:

Architektonický ateliér A2, Ing. arch. Libor Vlček; datum: 07/2004), Urbanistická studie „Žebětín - Kopce" (zpracovatel: Ateliér Tišnovka s.r.o., Ing. arch. Vladimír Čuhel a Ing. arch. Michal Říčný; datum: 11/2004),

„Rozbor zastavitelnosti krajiny (studie)" (zpracovatel: Ing. Petr Kučera - Ekologická dílna; datum: 2004)

ani „Studie zátopových území Žebětínského potoka" (zpracovatel: Pöyry Environment a.s.; datum: 2000) se řešení bezprostředně netýkají (jejich vztah k tématu byl prověřen, využity ale nebyly).

MČ Brno-Židenice

B 6/11-II/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k. ú. Židenice, ul. Bělohorská

Prověřit možnost změny funkčních ploch ostatní městské zeleně na plochy pro dopravu. Komentář: Změna B6/11-II/Z prověřila aktuální stav a využití úzkého pruhu svažitých pozemků

nad tramvajovou tratí k zastávce Bělohorská (na pronajatých pozemcích města je realizováno areálové

parkoviště autocentra CARent, a.s.). Dle skutečného využití se (stabilizovaná nestavební plocha ostatní městské zeleně ZO) mění na návrhovou plochu pro dopravu – hromadné a parkovací garáže DG. Nelze tvrdit,

že navržená změna funkčního využití je vhodnějším či obecně přínosnějším využitím pozemků města (stavební plocha je vymezena na úkor nestavební plochy zeleně) – řešení je pouze přiznáním skutečného stavu v území.

Řešená lokalita je součástí areálu firmy CARent, a.s. (budova autosalonu a vyhrazené parkoviště jsou situovány

při ulici Bělohorská, provozní část objektu je spolu s řešenými pozemky pod společným oplocením). Předepsaný podklad Dopravně urbanistická studie „Návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2

s prověřením jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek" (objednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR; zpracovatel: Ing. Vlastislav Novák, CSc.; datum: 12/2006) byl s řešením změny porovnán – nekoliduje s ním.

Řešení změny je koordinováno s řešením změny B187/15-0/Z v navazujícím území – řešené území je (oproti orientačnímu zákresu v Obsahu změny) zmenšeno tak, aby s lokalitou změny B187/15-0/Z nepřekrývalo.

Přestože obě lokality změn spolu hraničí, provozně ani funkčně se neprolínají (obě změny řeší ohraničené;

uzavřené areály se zcela odlišným využitím).



Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Vinohrady. MČ Brno Židenice je v názvu přeškrtnuta z důvodu,

že řešené území se území městské části Brno-Židenice (oproti předpokladu Obsahu změny) nezasahuje.


Prověřit možnost změny funkčního využití ploch za účelem využití plochy pro smíšené funkce s možností polyfunkčního využití. Komentář: Změna B184/15-0/Z prověřila možnosti využití objektu bývalé tiskárny (u křižovatky

ulic Rokycanova a Kaleckého). S přihlédnutím k převážně obytnému charakteru navazujícího území navrhla změna funkčního využití na plochu všeobecného bydlení BO, která umožní adaptaci a revitalizaci stavebního

souboru pro polyfunkční využití (s převahou bydlení, doplňující mohou být různorodé s bydlením nekolidující

funkce). Index podlažní plochy (IPP 1,5) je odvozen od hmoty současných staveb v místě (v dominantní poloze na nárožích křižovatky hmotově výrazné stavby s 2 NP a vyšší mírou zastavění pozemků). Součástí řešení

je vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu v prodloužení ulice Pechanova, které případně umožní propojení ke sportovnímu areálu TJ Sokol Brno-Židenice. Předepsaný podklad „Regulační plán

Židenice – návrh" (zpracovatel: UAD Studio spol. s r.o., datum zpracování: 12/2003) nebyl při řešení využit,

neboť funkční využití i prostorové uspořádání řešeného objektu považuje za stabilizované (stabilizovaná plocha smíšená SV) a nenavrhuje jej ke změně. (Je vhodné dodat, že regulační plán není platnou územně plánovací

dokumentací – je zpracován do fáze návrhu, nebyl řádně projednán a vydán.) Celá řešená lokalita leží


v záplavovém území Q100 řeky Svitavy – při povolování stavebních záměrů v této lokalitě dotčené záplavovým územím bude nutné zohlednit, že se jedná o přestavbu (revitalizaci) „po obvodu uzavřeného" souboru budov.

B186/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, lokalita při ul. Pod sídlištěm

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy městské zeleně za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Změna B186/15-0/Z prověřila skutečné využití řešené lokality („dolní" fotbalové hřiště (při ulici Pod Sídlištěm), tenisové kurty a přilehlé sportovní zázemí areálu FC Slovan Brno v Židenicích) a navrhla změnu

(části nestavební plochy rekreační zeleně ZR) na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R. Změna funkčního využití lépe vystihuje způsob užívání území a umožní např. zkvalitnit vybavení sportoviště, doplnit

sportovní zázemí. S ohledem na specifické využití není pro stavební plochu nastaven index podlažní plochy

IPP. Dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017" je řešené území zatíženo hlukem z dopravy (na ulici Ostravská). Protože změna reflektuje již existující stav území (funkční a využívaný sportovní areál)

je efektivní a hospodárné řešit ochranu před hlukem pomocí stavebně-technických opatření (nikoli prostředky územně plánovací dokumentace) – jejich účinnost ale může být omezena morfologií terénu (sportovní areál

je zasazen do „amfiteátru" otevřeného směrem k silnici I/50).

B187/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, lokalita při ul. Marie Kudeříkové (u tram. trati)

Prověřit možnost změny funkčního využití plochy za účelem vymezení plochy odpovídající skutečnému využití území – areál sportu.

Komentář: Změna B187/15-0/Z prověřila skutečné využití lokality („horní" fotbalové hřiště (při ulici Bělohorská) a přilehlé sportovní zázemí areálu FC Slovan Brno v Židenicích) a navrhla změnu (části nestavební plochy

rekreační zeleně ZR) na návrhovou stavební zvláštní plochu pro rekreaci R. Změna funkčního využití lépe

vystihuje charakter území a umožní např. zkvalitnit vybavení sportoviště, doplnit sportovní zázemí. S ohledem na specifické využití území není pro stavební plochu nastaven index podlažní plochy IPP. Ačkoli areál

je od frekventovaných dopravních tepen oddělen zástavbou (od ulice Bělohorská) nebo terénním valem (od ulice Jedovnická a Ostravská) je, dle geoportálu Ministerstva zdravotnictví „Hlukové mapy 2017", celé

řešené území zatíženo hlukem. Protože změna reflektuje již existující stav území (funkční a využívaný sportovní areál) je efektivní a hospodárné řešit ochranu před hlukem pomocí stavebně-technických opatření (nikoli

prostředky územně plánovací dokumentace). Řešení změny je koordinováno s řešením změny B6/11-II/Z

v navazujícím území – přestože obě lokality změn spolu hraničí, provozně ani funkčně se neprolínají (obě změny řeší ohraničené; uzavřené areály se zcela odlišným využitím).

7. ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

7.1 VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor životního vydal, dle § 55a písm. d), e) stavebního zákona, k Obsahu

„Změn ÚPmB 2019“ stanovisko čj. JMK 23297/2019 ze dne 12.02.2019 a aktualizované stanovisko

čj. JMK 48959 ze dne 29.03.2019, ze kterých vyplývá, že „Změny ÚPmB 2019“ nemohou mít významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany a celistvost žádné z evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí

soustavy NATURA 2000 a k žádné z řešených změn neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

7.2 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O

VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ

Protože ze stanovisek Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, nevyplynula potřeba

posouzení vlivů změn koncepce na životní prostředí, není zpracováno ani posouzení vlivů na udržitelný rozvoj


území. Z téhož důvodu není zpracována ani „Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích vyhodnocení“.

8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA

Krajský úřad jako příslušný úřad neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů „Změn ÚPmB 2019“ na životní

prostředí. Stanovisko dle § 50 odst. 5 stavebního zákona k návrhu „Změn ÚPmB 2019“ (tzn. stanovisko

k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí) proto nebude/nebylo vydáno.

9. SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 KRAJSKÉHO ÚŘADU ZOHLEDNĚNO, S UVEDENÍM ZÁVAŽNÝCH DŮVODŮ, POKUD NĚKTERÉ POŽADAVKY NEBO PODMÍNKY ZOHLEDNĚNY NEBYLY

Krajský úřad jako příslušný úřad neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů „Změn ÚPmB 2019“ na životní

prostředí. Stanovisko dle § 50 odst. 5 stavebního zákona k návrhu „Změn ÚPmB 2019“ (tzn. stanovisko k posouzení vlivů koncepce na životní prostředí) proto nebude/nebylo vydáno.

10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

Protože Územní plán města Brna schválený 03.11.1994 je zpracován dle „staré právní úpravy“, tj. dle zákona

č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v některých částech se nepřekrývá s pojmovým aparátem stávajících právních předpisů. „Změny ÚPmB 2019“ respektují strukturu dosavadního Územního

plánu města Brna a vychází z terminologie Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004,

o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění. Proto je nutné ve vyhodnocení účelného využití zastavěného území a zejména při vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch užívat analogie (u pojmů)

a dovození (pro překlenutí odlišných hodnotících kritérií). V dosavadním Územním plánu města Brna není zaveden pojem „zastavitelná plocha“ (v důsledku proto nelze zhodnotit potřebu nových zastavitelných ploch).

Nejvíce se jí blíží termín „stavební návrhová plocha“, definovaná Obecně závaznou vyhláškou města Brna

č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, jako, cit.: „dílčí část území, ve které se předpokládá změna účelu nebo intenzity využití“. Namísto vyhodnocení potřeby zastavitelných ploch

je vyhodnocena potřeba vymezení nových „stavebních návrhových ploch“.

Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města

Brna, v platném znění, definuje „plochu stabilizovanou“ jako, cit.: „dílčí část území, ve kterém se stávající účel a intenzita využití nebude zásadně měnit.“ (Ke změně významu plochy ze „stavební návrhové“ na „stavební

stabilizovanou“ tedy nepostačí pouhé zaplnění plochy výstavbou.) Textová část platného Územního plánu

města Brna v oddílu III. „Metodika územního plánu“, kap. 4.1 „Kritéria pro vymezení stabilizovaných ploch“, charakterizuje stabilizované plochy takto, cit.: „Stabilizované území města tvoří kostru, ve které nedojde ke změnám funkce, resp. funkčního typu, a intenzity využití ploch, a jako takové jsou relativně nezávislé na strukturálních změnách a územním rozvoji.“ Stabilizované plochy dosavadního Územního plánu města Brna

jsou považovány za ustálené (z hlediska funkční skladby a intenzity využití) a vhodně využité, a právě proto

lze ve vyhodnocení účelného využití zastavěného území vycházet z jednoduché premisy: „stavební stabilizované plochy jsou využity účelně“.

Zpracovatel analyzoval funkční náplň a intenzitu využití všech návrhových ploch dosavadního Územního plánu města Brna a výsledky zaznamenal v tabulce níže. Je na místě dodat, že zhruba 2 % návrhových smíšených

ploch (z jejich celkové rozlohy) jsou sice zaplněna (zastavěna), nelze je ale přeřadit mezi plochy stabilizované,

neboť jsou využita monofunkčně (tzn. cílové smíšené využití u nich není doposud naplněno).

Z tabulky (mimo jiné) vyplývá, že téměř třetina (29,51 %, tzn. 205,40 ha z 695,80 ha) ploch navržených

v dosavadním Územním plánu města Brna pro rozvoj bydlení je již využita. „Změny ÚPmB 2019“ přitom úbytek ploch pro nové bydlení „nedorovnávají“ – nově vymezují jen 45,48 ha, což je 6,5 % původní rozlohy návrhových

ploch bydlení v platném Územním plánu města Brna. Také u ostatních stavebních ploch lze do stabilizovaného stavu převézt podstatně větší rozlohu, než je nově navržena, tzn. deficit rozvojových stavebních ploch není


nahrazen. (To vyplývá ze srovnání údajů ve třetím, čtvrtém a pátém odstavci každého řádku následující tabulky.)

Vymezení stavebních návrhových (rozvojových) ploch, které by zcela pokryly potřebu, není úkolem „Změn ÚPmB 2019“, ale souběžně pořizovaného nového Územního plánu města Brna. „Změny ÚPmB 2019 “ prověřují

a řeší pouze konkrétní požadavky na doplnění či nové vymezení návrhových ploch, které iniciovali město Brno, některé z jeho městských částí a zejména jiní navrhovatelé (fyzické či právnické osoby, které mají vlastnické

nebo obdobné právo k nemovitosti na správním území města Brna; občané města, orgány veřejné správy).

Platný Územní plán města Brna umožňuje v nestavebních plochách širší spektrum využití, než jaké připouští v nezastavěném území § 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném

znění. Pro ucelenost přehledu jsou proto v následující tabulce vyhodnoceny rozlohy funkcí nestavebních ploch. Plochy nestavební (tj. „plochy vodní a vodohospodářské“, „plochy krajinné zeleně“, „plochy městské zeleně“,

„plochy s objekty pro individuální rekreaci“, „zemědělský půdní fond“, „pozemky určené k plnění funkce lesa“

a „plochy pro těžbu“) jsou „Změnami ÚPmB 2019“ řešeny pouze v minimálním rozsahu a jsou určeny především pro ochranu krajiny.


Vým

ěra

sta

bil

izo

van

ých

plo

ch v

pla

tné

m Ú

Pm

B

Vým

ěra

náv

rho

vých

plo

ch v

pla

tné

m

ÚP

mB

Vým

ěra

plo

ch, k

teré

vyka

zují

znám

ky

stab

iliz

ace

Vým

ěra

stab

iliz

ova

nýc

h p

loch

vym

eze

nýc

h

"Zm

ěn

ami Ú

Pm

B

2019

"

Vým

ěra

náv

rho

vých

plo

ch v

yme

zen

ých

"Zm

ěn

ami Ú

Pm

B

2019

"

Plo

chy

byd

len

íB

P, B

C, B

O24

89,0

069

5,80

205,

3613

,76

45,4

8

Smíš

en

é p

loch

ySO

, SV

, SJ

361,

9060

2,80

120,

5210

,78

25,9

9

Plo

chy

pra

covn

ích

akt

ivit

PV

, PP

, PZ,

PL

751,

4843

4,97

150,

1538

,60

0,05

Zvlá

štn

í plo

chy

pro

re

kre

aci

R22

9,40

142,

7024

,51

0,19

4,27

Ost

atn

í zvl

áštn

í plo

chy

N11

7,00

83,6

211

,33

--

Plo

chy

pro

ve

řejn

ou

vyb

ave

no

stO

V, O

K, O

P, O

Z, O

S, O

H, O

A, O

B56

1,60

111,

8030

,66

0,72

4,25

DH

, DA

, DP

, DP

R, D

G, D

L, t

ěle

sa d

op

ravn

ích

sta

veb

909,

5054

2,80

35,7

1-

0,43

plo

chy

kom

un

ikac

í a p

rost

ran

ství

mís

tníh

o v

ýzn

amu

nel

ze v

yčís

litn

elze

vyč

íslit

-7,

8712

,92

Plo

chy

pro

te

chn

icko

u v

ybav

en

ost

TV, T

K, T

E, T

T, T

S, T

O10

4,90

45,3

42,

700,

15-

Sou

čet

rozl

oh

y st

ave

bn

ích

plo

ch72

,07

93,3

9

Vým

ěra

sta

bil

izo

van

ých

plo

ch v

pla

tné

m Ú

Pm

B

Vým

ěra

náv

rho

vých

plo

ch v

pla

tné

m

ÚP

mB

Vým

ěra

plo

ch, k

teré

vyka

zují

znám

ky

stab

iliz

ace

Vým

ěra

stab

iliz

ova

nýc

h p

loch

vym

eze

nýc

h

"Zm

ěn

ami Ú

Pm

B

2019

"

Vým

ěra

náv

rho

vých

plo

ch v

yme

zen

ých

"Zm

ěn

ami Ú

Pm

B

2019

"

Plo

chy

kraj

inn

é z

ele

ně

KV

, KR

347,

5064

7,20

9,52

0,01

1,58

Plo

chy

mě

stsk

é z

ele

ně

ZP, Z

R, Z

O, Z

H48

8,60

569,

5049

,47

1,03

30,2

0

ZPF-

IR

PU

PFL

-IR

Plo

chy

vod

ní a

vo

do

ho

spo

dář

ské

V, V

H38

8,64

33,2

95,

63-

0,06

Plo

chy

pro

tě

žbu

PT

37,7

626

,18

--

-

Zem

ěd

ěls

ký p

ůd

ní f

on

dZP

F

Po

zem

ky u

rče

né

k p

lně

ní f

un

kce

lesa

PU

PFL

Sou

čet

rozl

oh

y n

est

ave

bn

ích

plo

ch1,

0432

,70

FUN

KČ

NÍ T

YPFU

NK

CE

Ro

zlo

ha

[ha]

Stav

eb

ní p

loch

y

Ne

stav

eb

ní p

loch

y

FUN

KC

EFU

NK

ČN

Í TYP

Ro

zlo

ha

[ha]

Plo

chy

pro

do

pra

vu

- -Ú

Pm

B n

eod

lišu

je s

tab

ilizo

van

é a

ná

vrh

ové

plo

chy

1

41,2

ÚP

mB

neo

dliš

uje

sta

bili

zova

né

a n

ávr

ho

vé p

loch

y

3657

Plo

chy

s o

bje

kty

pro

ind

ivid

uál

ní

rekr

eac

iÚ

Pm

B n

eod

lišu

je s

tab

ilizo

van

é a

ná

vrh

ové

plo

chy

1

41,2

ÚP

mB

neo

dliš

uje

sta

bili

zova

né

a n

ávr

ho

vé p

loch

y 9

34,1

-

0,86



11. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

11.1 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND

11.1.1 METODIKA PRÁCE

Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond (dále též zkráceně „ZPF“) bylo provedeno ve smyslu:

• zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění,

• vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany

půdního fondu, v platném znění,

• Společného metodického doporučení Odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí Ministerstva životního prostředí „Vyhodnocení předpokládaných

důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“, zveřejněného ve Věstníku

Ministerstva životního prostředí (částka 8-9, září 2011). (Dále též zkráceně „Metodika“)

11.1.2 STRUKTURA PŮDNÍHO FONDU V ÚZEMÍ

Zemědělský půdní fond zaujímá na správním území města Brna rozlohu 7 667 ha, což je 33 % výměry.

Nejvíce zemědělské půdy se nachází v k.ú. Chrlice (718 ha), Líšeň (579 ha), Tuřany (572 ha), Žebětín (472 ha),

Komín (429 ha). Orné půdy je nejvíce v k.ú. Chrlice (665 ha), Tuřany (487 ha), Líšeň (432 ha), Žebětín (375 ha), Komín (330 ha) a Bosonohy (303 ha). Procentuální zastoupení zemědělské půdy v poměru k celkové

rozloze katastru je nejvyšší v k.ú. Dvorska (82 %), Chrlice (76 %), Přízřenice (68 %) Holásky (68 %)

a Ivanovice (64 %).

V zastoupení jednotlivých druhů pozemků zemědělské půdy převládá orná půda – 22 % správního území města

Brna, sady a zahrady – 10 % území. Více jak 50 % území je zorněno v Dvorskách (dokonce 80 %), Chrlicích, Tuřanech, Holáskách a Přízřenicích. Největší výměra sadů a zahrad je v k.ú. Líšeň (118 ha), dále

v k.ú. Židenice, Jundrov, Bystrc, Sadová, Nový Lískovec.

11.1.3 AGRONOMICKÁ KVALITA PŮDY

Výchozím podkladem při ochraně zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované

půdně ekologické jednotky (dále jen zkráceně „BPEJ“). Pětimístný kód BPEJ definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek

a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, v platném znění, vyjadřuje:

• 1. místo Klimatický region

• 2. a 3. místo Hlavní půdní jednotka (HPJ)

• 4. místo Sklonitost a expozice ke světovým stranám

• 5. místo Skeletovitost a hloubka půdy.

Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany, v platném znění, se pomocí BPEJ stanovuje 5 tříd ochrany zemědělské půdy:

Do první třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, které se na území Brna vyskytují, v rovinatých, případně mírně sklonitých pozemcích. Jde o půdy hluboké, většinou

bezskeletovité. Ve velké míře se jedná o plochy již historicky zastavěné v centrální poloze města. Převážně

je tvoří fluvizemě a černice v nivách vodních toků Svratky, Svitavy, Ponávky, Leskavy, Vrbovce (HPJ 56 a 60) a černozemě a hnědozemě na spraších (HPJ 01, 02, 03, 10). Měly by být odnímány výjimečně, v případech,

kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu.

Do druhé třídy ochrany jsou řazeny zemědělské půdy nadprůměrných produkčních schopností, vysoce

chráněné, jen podmíněně odnímatelné. Potenciálně tyto půdy zaujímají na území města největší rozlohu i když jsou už velmi často pokryty intenzivní zástavbou. Tvoří je převážně černozemě ve svažitějších polohách, dále

kvalitní hnědozemě a luvizemě (HPJ 01, 02, 06, 08, 10, 11, 12, 14, 42), v nivách řek fluvizemě s příznivými


vláhovými poměry (HPJ 57, 58, 61, 62). Je na nich umístěna zástavba Králova Pole, Řečkovic, Medlánek, Komína, Bystrce, Žebětína, Bosonoh, Bohunic a Starého Lískovce, Židenic, části Jundrova, Stránic, Kohoutovic,

Nového Lískovce, Mokré Hory, Lesné, Líšně, Černovic a Slatiny.

Do třetí třídy ochrany jsou řazeny půdy s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany,

na území města jsou oproti předchozím již méně zastoupeny. Na území města Brna převládají v této třídě většinou méně kvalitní černozemě. Je na nich umístěna zástavba Černých Polí, Zábrdovic, části Vinohrad, Líšně,

celých Tuřan a Dvorsk, převážné části Černovic, Chrlic a Holásek.

Do čtvrté a páté třídy ochrany jsou řazeny půdy s podprůměrnou produkční schopností, zejména půdy mělké, svažité, štěrkovité až kamenité, pro zemědělské obhospodařování málo vhodné. Zástavba se na nich vyvíjela

jen výjimečně – okrsek Petrova a hrad Špilberk, sídliště Vinohrady, Lesná, Kohoutovice, Nový Lískovec, obce Brněnské Ivanovice, Obřany, Soběšice, Útěchov, Jehnice, Ořešín, část Ivanovic, Pisárek a Nového Lískovce.

11.1.4 INVESTICE DO PŮDY

V minulosti bylo na správním území města Brna vybudováno odvodnění na výměře cca 549 ha (dle údajů MS 1977). V průběhu následujících let byly některé plochy zastavěny. Stávající odvodněné plochy se nachází

zejména v k.ú. Medlánky, Řečkovice, Komín, Mokrá Hora, Žebětín, Bosonohy, Starý Lískovec, Bohunice, Přízřenice, Holásky, Slatina, Tuřany, Chrlice a Dvorska.

V jižní části správního území města Brna byla v minulosti vybudována závlaha jako součást tzv. závlahové

soustavy Brno-jih. Tato závlahová soustava byla natolik komplikovaná a provozně nákladná, že přestala být koncem 20. století využívaná a v současné době je z velké části nefunkční. Závlaha byla vybudována

na k.ú. Tuřany, Dvorska, Chlice, Holásky, Brněnské Ivanovice, Přízřenice, Horní Heršpice, Komárov, mimo soustavu též v k.ú. Komín.

Část návrhových lokalit výstavby je situována na odvodněných pozemcích – viz podrobná tabulka záborů. Před započetím výstavby bude nutné prověřit funkčnost odvodňovacího zařízení a upřesnit průběh

odvodňovacího detailu, aby nedošlo při jeho narušení k podmáčení širší lokality ZPF.

11.1.5 ÚDAJE O HOSPODAŘÍCÍCH ZEMĚDĚLSKÝCH SUBJEKTECH A AREÁLECH ZEMĚDĚLSKÉ PRVOVÝROBY

Zemědělská prvovýroba na území města Brna je zaměřena na výrobu rostlinnou a pouze omezeně na výrobu živočišnou. Největším hospodařícím zemědělským subjektem v území je AGRO Brno-Tuřany, a.s.,

jehož výrobní základna se nachází na území města Brna. Hospodaří na 1 600 ha zemědělské půdy na území

města Brna a jeho bezprostředního okolí. Ze zemědělských činností se zabývá rostlinnou výrobou, chovem skotu, prasat a drůbeže na farmách Tuřany a Chrlice, pěstováním a prodejem hrnkových květin, trvalek,

okrasných a ovocných dřevin a pěstováním a zpracováním známého Tuřanského zelí v areálech v Brněnských Ivanovicích (ul. Kaštanová), Přízřenicích (Staré náměstí), Dolní Heršpicích (ul. Havránkova).

Ve Starém Lískovci hospodaří Zemědělské a obchodní družstvo sady Starý Lískovec a Ovocnářské družstvo,

v Jehnicích hospodaří Ing. Rostislav Vermouzek, v Kníničkách a okolí Ing. Petr Juránek. Převážná část ostatních zemědělských subjektů hospodaří na území města, buď okrajově a jejich výrobní činnost se odehrává z velké

části mimo území města (ZEVO Střelice, a.s., Zemědělská společnost Veveří, a.s., AGROPOD, a.s, Ing. Petr Stejskal, Jaromír Frýbort), anebo na malých výměrách.

11.1.6 USPOŘÁDÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU A POZEMKOVÉ ÚPRAVY

Zemědělská půda mimo zastavěná území je v převážné většině sloučena do velkých celků orné půdy, které obhospodařují různé zemědělské subjekty.

Komplexní pozemkové úpravy jsou dokončeny v k.ú. Bosonohy, Dvorska, Holásky, Chrlice, Jehnice, Kníničky, Komín, Obřany, Tuřany, Žebětín. Rozpracována je komplexní pozemková úprava v k.ú. Líšeň.

11.1.7 OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ EKOLOGICKÉ STABILITY

K zajištění ekologické stability je do Územního plánu města Brna začleněn územní systém ekologické stability. Potřebné plochy pro jeho realizaci jsou zahrnuty do ploch krajinné či městské zeleně a pozemků určených

k plnění funkcí lesa. Samostatně potřeba ploch pro realizaci ÚSES vyhodnocována není.


11.1.8 ZDŮVODNĚNÍ VHODNOSTI NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ A VYHODNOCENÍ VLIVU NÁVRHOVÝCH PLOCH NA ORGANIZACI ZPF

Pro „předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ je v dalším textu používán pro zjednodušení pojem „zábor ZPF“.

Tabulka k vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu a záborů pozemků určených

k plnění funkcí lesa je vložena do přílohy tohoto textu odůvodnění.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond ve „Změnách ÚPmB 2019“ vychází z následující principů:

• V souladu s „Metodikou“ se některé plochy nevyhodnocují, např. plochy bydlení nebo plochy do 2000 m2

v zastavěném území.

• V tabulkové části jsou uvedeny veškeré zábory, kromě záborů, které jsou vyvolány vymezením ploch bydlení v zastavěném území a vymezením ploch s výměrou menší, než 2000 m2, které se dle „Metodiky“

nevyhodnocují.

• Vyhodnoceny jsou i změny stavebních ploch na jiné stavební plochy, stejně tak (ojedinělé) změny

stavebních ploch na plochy nestavební. Pozn.: V tabulce záborů ZPF je tato skutečnost pro přehlednost vyhodnocena v položce „Vztah návrhových ploch k platnému ÚPmB“, tj. jedná se o plochy, které byly

v minulosti již vyhodnocovány a odsouhlaseny orgány ochrany ZPF k jinému než zemědělskému využití.

Při předběžné konzultaci s příslušným dotčeným orgánem, tj. s Ministerstvem životního prostředí

(s ministerským radou RNDr. Miroslavem Rokosem) byly (pro účel odůvodňovaní předpokládaných záborů ZPF) formulovány tyto upřesňující zásady:

• V případě, že dochází v dané lokalitě ke změně stavební návrhové plochy na stavební návrhovou plochu

jiné funkce (např. návrhová smíšená plocha obchodu a služeb SO na návrhovou plochu čistého bydlení

BC), u ploch na půdách I. a II. tř. ochrany bude vyhodnocení předpokládaného záboru ZPF řešeno ve

všech souvislostech, u ploch na půdách III., IV. a V. tř. ochrany budou v odůvodnění objasněny poměry

v řešené lokalitě.

• I při vymezovaní nestavební plochy městské nebo krajinné zeleně je třeba vyhodnotit zábor ZPF. (Tato

zásada je uvedena především kvůli evidenci záborů.)

• Pokud se zábor ZPF týká rozsáhlejší lokality, ve které se nacházejí pouze malé plochy, jež jsou součástí

ZPF, řídí se vyhodnocení záborů součtem záborů ZPF. Pokud součet v řešené lokalitě přesáhne 2000 m2,

je nutné vyhodnotit jejich zábor zemědělské půdy. Pokud však součet nepřesáhne 2000 m2, stačí pouze

objasnit, proč zábor ZPF nevyhodnocujeme (Odkaz na „Metodiku“).

• V případě, že dochází ke změně nestavební plochy na plochu stavební stabilizovanou, je třeba vyhodnotit

zábor ZPF (zejména kvůli evidenci). Nepředpokládá se však, že by byl zábor zamítnut.

Hranice zastavěného území byla v dosavadním ÚPmB vymezena před nabytím účinnosti zákona

č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon). Teprve „Změny ÚPmB 2019“ hranici zastavěného území aktualizují dle požadavků § 58 stavebního zákona a souvisejících

předpisů, a to způsobem, jakým ji interpretují metodická sdělení Ministerstva pro místní rozvoj a metodické

pokyny Ústavu územního rozvoje (tj. organizační složka státu k řešení koncepčních otázek územního plánování zřízená ministerstvem).

Odůvodnění jednotlivých lokalit změn:

Vysvětlení: Pro lepší přehlednost, je (v následujícím textu) odůvodnění každé lokality členěno do těchto odstavců: 1. Poměry v řešené lokalitě v dosavadním ÚPmB.

2. Poměry v řešené lokalitě v řešené změně.

3. Poměry v řešené lokalitě v souvislosti s pozemky dotčenými ZPF.

4. Odůvodnění, vyhodnocení záboru ZPF.


MČ Brno-Bohunice


Dle dosavadního ÚPmB se lokalita nachází v zastavěném území a zahrnuje část stabilizované stavební plochy

všeobecného bydlení BO, část stabilizované stavební plochy čistého bydlení BC a plochu komunikací

a prostranství místního významu.

Ve Změně B3/15-0/Z dochází ke stabilizaci současné sběrné komunikace a k doplnění ploch komunikací


Součástí ZPF jsou pouze části stabilizovaných stavebních ploch všeobecného bydlení BO a části stabilizovaných

stavebních ploch čistého bydlení BC. Zemědělský půdní fond je v dané lokalitě tvořen souvislou skupinou pozemků v zahradách stávajících rodinných domů. Plochy v dané lokalitě jsou zařazeny do II. třídy ochrany.

Dále je v lokalitě změny na nepatrné části území uskutečněna investice do půdy.

V lokalitě byl prověřen skutečný stav využití území – po realizaci rekonstrukce veřejného prostoru (komunikace, chodník) je vymezena plocha komunikací a prostranství místního významu. V daném případě je třeba uvést,

že dochází pouze zohlednění skutečného, realizovaného stavu. Jedná se tedy o plochy, jejichž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území, dle Obecně závazné vyhlášky statutárního

města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, v platném znění, (dále též zkráceně „OZV“) je nestavební volnou plochou ZPF a návrhovou plochou zeleně ZO.

Ve Změně B4/15-0/Z je v jižní část lokality aktualizováno (doplněno) zastavěné území. Střední pás pozemků

je řešen jako stavební návrhová plocha občanského vybavení – kultura OK a zbylé území je vymezeno jako nestavební návrhová plocha zeleně ZH.

Všechny pozemky v řešeném území jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen v tabulce.

Změna řeší rozšíření Ústředního hřbitova podél ulice Lány a umístění duchovního centra na ploše pro veřejnou

vybavenost na místě zahrádkářské kolonie a sadu. Kapacity veřejných pohřebišť v Brně jsou z velké části již vyčerpány, návrh jejich rozšíření je potřebný (sloužící potřebám veřejnosti) a v návaznosti na stávající

pohřebiště logický. Část vymezených ploch je změnou funkčního typu u ploch schválených územním plánem,

nově vymezené plochy jsou jejich propojením. Vymezení na I. třídě ochrany je nevyhnutelné – okolí Ústředního hřbitova je zastavěno, zemědělské pozemky s nejkvalitnější půdou jsou jediným dosud nezastavěným

prostorem. Vymezení rezervy pro rozšíření hřbitova v odtržené poloze od stávajícího areálu by si vyžádalo zvýšené nároky na dopravní obsluhu a technickou vybavenost, na realizaci souvisejících objektů (např.

provozní budovy, zázemí pro zaměstnance, vybavenost pro návštěvníky a pietní prostory pozůstalé, ostrahu

areálu). Zastavěním plochy nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou pro veřejnou vybavenost – školství OS.

Ve Změně B6/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební stabilizovaná plocha pro veřejnou vybavenost –

všeobecný veřejný účel O.

ZPF pokrývá jihovýchodní část lokality a zahrnuje pozemek p.č. 890, který slouží jako orná půda. Pozemek

patří do II. třídy ochrany.

Změna B6/15-0/Z navrhla pouze rozšíření funkčního využití areálu bývalé zahradnické školy a pomologického

ústavu při ulici Lány tak, aby umožnilo, jak případnou realizaci požadovaného sociálního bydlení, tak (i nadále)

provozování školského zařízení (nyní Montessori škola a školka a rodinné centrum). V daném případě je třeba uvést, že dochází pouze k úpravě funkčního typu stavební stabilizované plochy. Jedná se tedy o plochu, jejíž

stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.



Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou

čistého bydlení BC.

Ve Změně B7/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC za účelem zvýšení

intenzity zastavění.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje především souvislou skupinu pozemků v zahradách stávajících

rodinných domů. Pozemky se nacházejí na II. třídě ochrany.

Změna prověřila vhodnost požadované dostavby městského bloku mezi ulicemi Neužilova-Dlouhá-Na Pískové cestě-Dlouhá (v místě nynějších zahrad a řadových garáží). Z hlediska urbanistické koncepce a obsluhy území

veřejnou infrastrukturou se jedná o nejvýhodnější, nejúspornější řešení. V dané lokalitě je zemědělská půda rozdělena (netvoří souvislý celek), oplocena po jednotlivých pozemcích a je obklopena zastavěným územím

města. Řešení úsporné v nárocích na veřejnou infrastrukturu a organizaci sídla je v tomto případě veřejným

zájmem, který převažuje nad zájmem ochrany ZPF. V daném případě je třeba uvést, že plocha již v minulosti byla vymezena jako stabilizovaná stavební. Jedná se tedy o tzv. reverzi (ze stabilizované stavební na návrhovou

stavební plochu), kdy stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, dochází pouze k navýšení IPP dané plochy, proto se zábor ZPF nevyhodnocuje.

MČ Brno-Bosonohy

B19/11-II/Z MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Bosonohy, ul. Křivánky

Dle ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou

plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve Změně B19/11-II/Z dochází pro celé území řešené lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Část lokality se řeší jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC a část lokality jako plocha komunikací


Všechny pozemky v řešené lokalitě se nacházejí na území ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen

v tabulce.

Nově vymezená plocha bydlení za hranicí zastavěného území navazuje na stávající zástavbu podél ulice Křivánky a doplňuje oboustrannou uliční frontu v této ulici. Dále je vymezena plocha komunikací a prostranství

místního významu pro nezbytnou obsluhu území. Navržené uspořádání území vychází ze schválené územní studie „Urbanistická studie Bosonohy II, Brno“ (zpracovatel: Arch.Design, s.r.o.; možnost využití pro změnu

schválena dne 30.06.2009). Jedná se ve stávajícím stavu o zahrady, na kterých jsou umístěny drobné rekreační objekty a ostatní plochy. Umožní efektivní využití veřejné vybavenosti, mj. hospodárné napojení na stávající

sítě veřejné technické a dopravní infrastruktury. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního

zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k výhodné poloze na okraji sídla se předpokládá její brzké využití. Plocha

je vymezená na III. a IV. tř. ochrany. S ohledem na stávající využití s drobnými rekreačními objekty nedojde k expanzi do nezastavěné volné krajiny (bez již založených civilizačních zásahů).


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV se jedná o nestavební

volnou stabilizovanou plochu s objekty pro individuální rekreaci.

Ve Změně B5/12-II/Z dochází v části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena

jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního

významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků v zahradách. Předpokládá se zábor

ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Nově vymezená plocha bydlení navazuje na stávající zástavbu podél ulice Jámy, doplňuje oboustrannou uliční

frontu v této ulici a doplňuje obslužnou komunikaci. Plocha je vymezená na IV. a V. tř. ochrany těsně za hranicí zastavěného území a je dobře napojitelná na stávající sítě technické a dopravní infrastruktury. Tímto územním

řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost

využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k tomuto umístění plochy


se předpokládá její brzké využití. Oboustrannou obestavěností stávající ulice zároveň nedojde k nepřiměřené expanzi mimo zastavěné území. Pokud se jedná o plochu komunikací a prostranství místního významu, ta není

součástí ZPF a nevyvolává tedy zábor ZPF.

MČ Brno-Černovice B17/15-0/Z MČ BRNO-ČERNOVICE, k.ú. Černovice, ul. Charbulova

Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu pro veřejnou vybavenost – školství OS.

Ve Změně B17/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební plocha pro veřejnou vybavenost – všeobecný veřejný

účel O bez specifikace funkčního typu za účelem širšího a flexibilního využití.

ZPF pokrývá jihovýchodní část lokality a zahrnuje pozemek p.č. 2153, který je v katastru nemovitostí definován

jako zahrada a leží na půdách III. tř. ochrany.

Řešená plocha byla již dříve vymezena jako stavební stabilizovaná plocha, u které se pouze mění přípustné

funkční využití zástavby. Zřizovatel školy (nyní Autistická škola) zamýšlí dostavět areál o budovy se sociálním

bydlením (např. umožnit pobyt studentů školy), proto bylo prověřeno a je navrženo rozšíření podmínek využití dosavadní stavební plochy (ze specifického využití výhradně pro školství na obecnější využití pro veřejnou

vybavenost). Jedná se tedy o plochu revitalizovanou, jejíž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.

MČ Brno-Ivanovice


Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV se jedná o nestavební volnou

stabilizovanou plochu ZPF.

Ve Změně B6/12-II/Z dochází ke změně funkce plochy v řešeném území na stavební návrhovou plochu předměstského bydlení BP.

ZPF pokrývá celé území řešené lokality a zahrnuje pozemky p.č. 1110/1, 1110/2, 1110/5. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Nově vymezená plocha bydlení navazuje na stávající zástavbu podél ulice Pokorova, doplňuje zástavbu

po obslužnou komunikaci. Nevelká plocha pro rozvoj bydlení navazuje na zastavěné území, umožní efektivní využití veřejné infrastruktury (je dobře napojitelná na stávající sítě veřejné technické a dopravní infrastruktury).

Vzhledem k tomuto umístění plochy se předpokládá její brzké využití. Zároveň nedojde k přílišnému expandování zástavby do volné krajiny. Plocha je vymezená na ZPF s II. tř. ochrany. Jedná se ale o pozemky

soukromých zahrad. Zastavěním plochy nedojde k narušení souvislého půdního bloku, ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů. Změna současně

reaguje na deficit bydlení v městské části Brno-Ivanovice, resp. na celém území města Brna.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou návrhovou plochou ostatní městské zeleně ZO.

Ve Změně B21/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová plocha všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků.

Řešená plocha je vymezena na půdách IV. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o vymezení plochy

bydlení v zastavěném území, dle „Metodiky“ se zábor ZPF nevyhodnocuje.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokality nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je plochou komunikací a prostranství místního významu, nestavební volnou návrhovou plochou ostatní městské zeleně ZO

a nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.


Ve Změně B22/15-0/Z dochází v jihozápadní části řešené lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha pro dopravu.

ZPF pokrývá jihozápadní část lokality a zahrnuje části pozemků p.č. 1033/67, 1033/68, 1033/69, které jsou využívány jako orná půda. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Změna doplňuje stavební plochu v prostoru nynější křižovatky tak, aby do ní bylo možné napojit další rameno komunikace a přestavět ji křižovatku okružní. Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení

na II. a IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost. Vymezení

okružní křižovatky je nadřazeným veřejným zájmem. Díky danému řešení se v lokalitě zvýší bezpečnost a zvýší plynulost dopravy na jedné z hlavních komunikací na území města. Podkladem pro řešení je studie dopravního

propojení „Medlánky – Ivanovice“(zpracovatel: PK Ossendorf s.r.o., objednatel: ÚHA města Brna; datum: 12/1999).

MČ Brno-Jehnice


Dle ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC.

Ve Změně B25/15-0/Z dochází k úpravě funkčního typu na stavební návrhovou plochu všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá jižní část lokality a zahrnuje pozemky zahrad p.č. 483 a 491/2.

Řešená plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o vymezení plochy

bydlení v zastavěném území, dle „Metodiky“ se zábor ZPF nevyhodnocuje. Navíc byla plocha již dříve vymezena

jako stavební stabilizovaná plocha, u které se pouze mění přípustné funkční využití zástavby. Jedná se tedy o plochu revitalizovanou, jejíž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno

a odsouhlaseno.

B26/15-0/Z MČ BRNO-JEHNICE, k.ú. Jehnice, ul lokalita při ul. Plástky

Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita částečně v zastavěném území a částečně mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci a nestavební volnou

stabilizovanou plochou krajinné zeleně všeobecné KV.

Ve Změně B26/15-0/Z dochází, jak na severním, tak na jižním okraji řešené lokality k aktualizaci hranice

zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební stabilizovaná plocha čistého bydlení BC.

ZPF pokrývá více pozemků rozptýlených v různých částech lokality. Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen

v tabulce.

Změna pouze zachycuje skutečný stav území. Zahrady jsou přiřazeny k rodinných domům – do společné stavební funkční plochy (tj. stabilizované stavební plochy čistého bydlení). Pozemky jsou využívány jako

zahrady, jsou pod společným oplocením s rodinnými domy, nemají vybudován jiný přístup.

MČ Brno-jih


Dle ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební návrhovou plochu všeobecného bydlení BO.

Ve Změně B43/11-I/Z je území řešeno jako stavební stabilizovaná plocha všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá jihozápadní část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které jsou využívány jako zahrady. Pozemky se nacházejí na I. třídě ochrany.

Plocha byla již dříve vymezena jako stavební plocha, u které probíhá pouze stabilizace na plochu stejného funkčního typu. Navíc se jedná o vymezení plochy bydlení v zastavěném území a dle „Metodiky“ se zábor ZPF

nevyhodnocuje.


B11/11-II/Z MČ BRNO-JIH, k. ú. Přízřenice, ul. Zelná

Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV plní funkci stavební návrhové plochy všeobecného bydlení BO.

Ve Změně B11/11-II/Z dochází ke stabilizaci řešeného území, lokalita je tedy řešena jako stavební stabilizovaná

plocha všeobecného bydlení BO.

Všechny pozemky v řešené lokalitě jsou součástí ZPF a nacházejí se na I. třídě ochrany.

Vzhledem k tomu, že jde pouze o stabilizaci již dříve vymezené stavební plochy, jejíž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno a jedná o vymezení plochy bydlení

v zastavěném území, dle „Metodiky“ se zábor ZPF se nevyhodnocuje.

B22/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k. ú. Přízřenice, ul. Zelná, pozemek p. č. 238/1

Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází v zastavěném území a část řešené lokality mimo zastavěné území. Dle OZV je lokalita stavební návrhovou plochou čistého bydlení BC.

Ve změně B22/12-I/Z dochází v řešené lokalitě k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena

jako stabilizovaná stavební plocha čistého bydlení BC bez udání indexu podlažní plochy.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí. Pozemky

se nacházejí na I. třídě ochrany.

Lokalita je přičleněna do řešení přilehlé změny B24/12-I/Z. Jde pouze o stabilizaci již dříve vymezené stavební plochy, jejíž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno,

a proto se zábor ZPF nevyhodnocuje.

B24/12-I/Z MČ BRNO-JIH, k. ú. Přízřenice, ul. Hliniště

Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází v zastavěném území a část řešené lokality mimo

zastavěné území. Dle OZV je lokalita stavební návrhovou plochou čistého bydlení BC.

Ve Změně B24/12-I/Z dochází v řešené lokalitě k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena jako stabilizovaná stavební plocha čistého bydlení BC bez udání indexu podlažní plochy.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí.

Řešené území je spojeno s lokalitou přilehlé Změny B22/12-I/Z. Dochází tedy (stejně jako ve Změně B22/12-

I) pouze ke stabilizaci stavební návrhové plochy čistého bydlení BC. Plocha je vymezena na I. třídu ochrany.

Jde však pouze o stabilizaci již dříve vymezené stavební plochy, jejíž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, a proto se zábor ZPF nevyhodnocuje.


Dle ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou návrhovou plochou krajinné zeleně rekreační KR, stavební stabilizovanou plochou všeobecného bydlení BO a nestavební volnou

stabilizovanou plochou ostatní městské zeleně ZO.

Ve změně B30/15-0/Z je převážná část lokality řešena jako nestavební návrhová plocha ostatní městské zeleně ZO a dva přilehlé pozemky na východní straně lokality jsou řešeny jako stavební stabilizované plochy čistého

bydlení BC.

ZPF pokrývá řešenou lokalitu pouze částečně a zahrnuje více rozptýlených pozemků v centrální části.

Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Území leží v zastavěné městské části Brno-jih, kde se vyskytují převážně kvalitní půdy. Územní studie „Horní Heršpice“ prověřila podrobněji celou lokalitu Horních Heršpic včetně území u ulice Bednářova. Změna

zohledňuje skutečný stav území po rozšíření parku za kostelem a rozšíření ploch zeleně za Základní školou Bednářova. Protože revitalizace území (zbytkových nevyužívaných ploch zeleně) již proběhla, jiné řešení není

možné – k dotčení zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany formálně došlo (ve skutečnosti zůstává lokalita

nezastavěna, jen zeleň má kvalitativně vyšší úroveň). Je třeba také podotknout, že převážná část lokality mění svůj funkční typ na nestavební plochu městské zeleně, dojde tedy k minimálním stavebním zásahům do území.



Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou

pro průmysl PP.

Ve změně B31/15-0/Z dochází ke změně funkce plochy v řešeném území na stavební návrhovou smíšenou

plochu výroby a služeb SV.

ZPF pokrývá pouze některé části lokality a zahrnuje více pozemků s odlišnou funkcí. Pozemky leží na I. třídě

ochrany.

Změna prověřila vhodnost dostaveb komerčních objektů v jihovýchodní části daného území, proto je navržena tzv. reverze (ze stabilizované stavební plochy zpět na návrhovou stavební plochu). Stavební využití dané plochy

bylo již v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, a proto se znovu nevyhodnocuje.

B36/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k.ú. Přízřenice, Dolní Heršpice, lokalita ul Vídeňská, dálnice D1

Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavebními návrhovými plochami všeobecného bydlení BO, stavebními návrhovými plochami čistého bydlení BC, stavebními

návrhovými smíšenými plochami výroby a služeb SV, nestavebními volnými návrhovými plochami městské zeleně ZO a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B36/15-0/Z je lokalita řešena podrobněji, upřesňuje se intenzita zastavění ploch bydlení. Návrhové smíšené plochy výroby a služeb SV, které jsou umístěny podél ulice Videňská se mění na stabilizované plochy

bez změny funkčního typu. Dále se jižní pruh lokality mění ze stavebních návrhových ploch bydlení na stavební

smíšené plochy obchodu a služeb SO. Dále se mění nestavební volné plochy městské zeleně ZO na plochy komunikací a prostranství místního významu a plochy komunikací a prostranství místního významu se mění na

stavební návrhovou plochu pro veřejnou vybavenost O.

Převážná část pozemků v řešené lokalitě je součástí ZPF s půdami ve II. třídy ochrany.

Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen v tabulce.

Změna upřesňuje uspořádání rozvojové lokality „Moravanské lány I“ vymezené v dosavadním ÚPmB dle předepsaného podkladu „Územní studie Moravanské lány I, Brno“ (zpracovatel: Urbanismus, architektura,

design – studio, s.r.o. UAD – studio). Řešené území bylo již v minulosti v platném ÚPmB určeno k zastavění, převažují v něm stavební plochy. V daném území dochází k navýšení IPP, stabilizaci, úpravě funkcí stavebních

ploch vymezených dosavadním ÚPmB z ploch bydlení na plochy smíšené a doplnění plochy pro veřejnou vybavenost O. (Smíšené plochy mají být předělem a bariérou mezi již vymezenými plochami bydlení v lokalitě

Moravanské lány I a plánovanými plochami pro výrobu v lokalitě Moravanské lány II.) Tyto plochy byly

v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocovány a odsouhlaseny. Plocha veřejné vybavenosti má zajistit umístění objektu veřejné vybavenosti pro území odtržené od souvislé zástavby. Tato plocha byla v minulosti

z hlediska ochrany ZPF vyhodnocena a odsouhlasena jako plocha komuniakcí a prostranství místního významu.

Plocha komunikací a prostranství místního významu v severní části lokality vyvolává zábor II. třídy ochrany.

Vedení komunikace přes tyto plochy je nejvhodnějším řešením na dopravní propojení mezi odtrženými

lokalitami pro bydlení.

B203/15-0/Z MČ BRNO-JIH, k. ú. Horní Heršpice, lokalita Nová Vodařská

Dle dosavadního ÚPmB leží část řešené lokality v zastavěném území a část řešené lokality v nezastavěném

území. Dle OZV je lokalita stavebními návrhovými i stabilizovanými plochami bydlení, stavebními návrhovými

smíšenými plochami, stavebními návrhovými i stabilizovanými plochami pro veřejnou vybavenost, stavební zvláštní plochou pro rekreaci, nestavebními návrhovými i stabilizovanými plochami městské a krajinné zeleně,

stavební stabilizovanou plochou pro dopravu a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B203/15-0/Z je aktualizováno (doplněno) zastavěného území. Změna pouze ukládá povinnost

zpracovat pro celou lokalitu územní studii, která bude sloužit jako podrobnější územně plánovací podklad pro následné rozhodování v území. K úpravám ve vymezení nebo určení funkčních ploch nedochází.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí. Změna ale nemá

na dříve dohodnuté zábor ZPF žádný vliv. Z hlediska ZPF se pozemky nacházejí na I. třídě ochrany.

Změna B203/15-0/Z iniciovaná městskou částí prověřila potřebu pořídit pro lokalitu mezi řekou Svratkou

a ulicemi Sokolova, Kšírova nový územně plánovací podklad pro rozhodování. Tímto podkladem by měla být územní studie pro lokalitu „Nová Vodařská“.


MČ Brno-Jundrov


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v nezastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou

plochou ZPF, nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci a nestavebním volným stabilizovaným pozemkem určeným k plnění funkce lesa PUPFL.

Ve změně B14/11-I/Z je celé území lokality řešeno jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí (převažuje funkce

zahrad). Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen v tabulce.

Nově navržená plocha bydlení doplňuje zástavbu v závěru ulice Šeříkové. Plocha je vymezena na V. třídě

ochrany. Jedná se převážně o zahrady s rekreačními objekty. Navržená stavební plocha doplňuje rozvojovou

lokalitu pro bydlení, je dobře napojitelná na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost

využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k tomuto umístění plochy se předpokládá její brzké využití. Protože se jedná o enklávu zemědělské půdy mezi sídlem a lesem, nedojde

k expanzi zástavby do volné (stavebně, civilizačně nedotčené) krajiny. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení

obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV se jedná o nestavební

volnou stabilizovanou plochu ZPF.

Ve změně B17/11-I/Z je pro celou řešenou lokalitu aktualizováno (doplněno) zastavěné území. Dochází ke změně na stavební návrhovou plochu čistého bydlení BC.

Všechny pozemky řešeného území jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Nově navržená plocha bydlení doplňuje oboustrannou zástavbu podél existující veřejné komunikace. Plocha

je vymezena částečně na I. tř. ochrany, převážně však leží na půdách V. tř. ochrany. Pozemky nejsou zemědělsky využívány – jedná se enklávu na příkrém svahu v blízkosti lesa nevhodnou pro zemědělství. Plocha

je dobře napojitelná na dopravní a technickou infrastrukturu. Všechny navazující zemědělské pozemky

(za lesem v lokalitě Juranka) jsou de facto zastavěny rekreačními chatami a zahrádkářskými domky. Tímto řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost

využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k charakteru území nedojde k expanzi zástavby do volné krajiny. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území,

přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází mimo zastavěné území a část lokality v zastavěném území. Dle OZV se jedná o nestavební volnou stabilizovanou plochu ZPF, nestavební volnou stabilizovanou

plochu s objekty pro individuální rekreaci, stavební návrhovou plochu čistého bydlení BC a nestavební volný stabilizovaný pozemek určený k plnění funkce lesa PUPFL.

Ve změně B42/15-0/Z dochází v části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. V severní části

řešeného území jsou navrženy stavební plochy čistého bydlení BC. Malá část dřívější stavební návrhové plochy čistého bydlení BC (na východním okraji lokality) je stabilizována a dále je vymezena plocha komunikací


Všechny pozemky v severní části lokality jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen

je v tabulce.

Nově navržená plocha bydlení doplňuje oboustrannou zástavbu podél ulice Muškátové. Rozvojová lokalita při ulici Muškátová je stále návrhovou stavební plochou BC, ačkoli je už je z většiny zastavěna (to je patrné

z náhledu do katastru nemovitostí). Plocha je vymezena na V. tř. ochrany, pozemky nejsou zemědělsky obhospodařovány – jedná se o zahrady s rekreačními objekty. Návrhová plocha umožní hospodárné využití

veřejné infrastruktury, je dobře napojitelná na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Tímto územním


řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Protože se jedná o pozemky

vmezeřené mezi zastavěné území a les, expanze zástavby do volné krajiny je vyloučena. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou

smíšenou plochou obchodu a služeb SO.

Ve změně B46/15-0/Z je území řešeno jako stavební návrhová plocha všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá pouze některé části řešené lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků jak v centrální části, tak na severním okraji území. Pozemky leží na půdách III. třídy ochrany.

Vzhledem k tomu, že se jedná o vymezení plochy bydlení v zastavěném území, dle „Metodiky“ se zábor ZPF

nevyhodnocuje. Navíc byla plocha již dříve vymezena jako stavební stabilizovaná plocha – pouze se mění přípustné funkční využití zástavby. Její stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF

vyhodnocováno a odsouhlaseno.



Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební návrhovou plochou čistého bydlení BC, stavební návrhovou smíšenou plochou obchodu a služeb SO, stavební návrhovou plochou

pro veřejnou vybavenost-kultura OK, nestavební volnou návrhovou plochou městské zeleně – plocha parků

ZP, nestavební volnou návrhovou plochou ostatní městské zeleně ZO a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Změna B3/11-I/Z pouze ukládá povinnost zpracovat novou územní studii, která nahradí dosavadní územně plánovací podklad a bude následně neopominutelným podkladem. K úpravám ve vymezení nebo určení

funkčních ploch nedochází.

ZPF pokrývá pouze některé části řešeného území a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí.

Nachází se na II. třídě ochrany. Jedná se o plochy, jejichž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska

ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizované

plochy čistého bydlení BC, nestavební volnou stabilizovanou plochu krajinné zeleně všeobecné KV a o část

plochy komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B52/15-0/Z dochází pouze ke změně pásu krajinné zeleně všeobecné KV na stavební stabilizovanou

plochu čistého bydlení BC. Řešené území je doplněno plochou komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá pouze některé části řešené lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s převažující funkcí

zahrad stávajících rodinných domů.

Plochy řešeného území se nacházejí na V. třídě ochrany. Zábor ZPF v dané lokalitě se navíc týká pouze části

jednoho pozemku, který byl však v dosavadním ÚPmB součástí vymezené stavební stabilizované plochy a nyní

probíhá pouze změna funkce plochy. Jedná se tedy o pozemek, jehož stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. ZPF dále pokrývá pouze ty části lokality, ve kterých

nedochází k jakémukoliv zásahu (vymezení ploch jiného funkčního typu atd.) do území, neprobíhá u nich zábor ZPF, a tudíž nedochází k jeho vyhodnocení.


B53/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Kohoutovice, k.ú. Pisárky, ul. Nad Pisárkami (jihozápadně od hotelu Myslivna)

Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební návrhovou plochou pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ a nestavebním volným stabilizovaným pozemkem určeným

k plnění funkce lesa PUPFL.

Ve změně B53/15-0/Z dochází na části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Celá lokalita včetně

nestavebního pozemku určeného k plnění funkce lesa PUPFL je řešena jako stavební návrhová plocha

pro veřejnou vybavenost– všeobecný veřejný účel O bez bližší specifikace přesného účelu plochy.

Kromě PUPFL jsou všechny pozemky řešené lokality součástí ZPF.

Pozemky, které jsou součástí ZPF, se nacházejí na půdách V. třídy ochrany. V daném případě je třeba uvést, že dochází pouze k zobecnění funkčního typu (z dosavadní návrhové plochy pro veřejnou vybavenost

– zdravotnictví OZ na návrhovou plochu pro veřejnou vybavenost– všeobecný veřejný účel O). Plocha již

v minulosti byla vymezena jako stavební – i nadále má být určena pro zajištění veřejných potřeb.

MČ Brno-Komín


Dle dosavadního ÚPmB leží část řešené lokality v zastavěném území a část lokality v nezastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve změně B23/11-II/Z dochází na části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC a stavební návrhová smíšená plocha obchodu a služeb SO.

Obě plochy jsou doplněny plochou komunikací a prostranství místního významu za účelem dopravní obsluhy

území.

Převážná většina pozemků v řešené lokalitě je součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen

je v tabulce.

Nově navržené plochy se nachází v blízkosti ulice Bystrcká. Plochy se nachází na V. třídě ochrany a jsou

navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, jsou také dobře napojitelné na stávající sítě technické a dopravní

infrastruktury. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.

Vzhledem k tomuto umístění ploch se předpokládá jejich brzké využití. Zároveň nedojde k zátěžovému expandování zastavěného území do volné krajiny. Změna současně reaguje na deficitní nabídku bydlení

na území města Brna. Změna umožňuje efektivně využít návaznost na zastavěné území, s existujícím dopravním napojením (s ohledem na nutnost racionálního nakládání s veřejnými zdroji). Navrženým řešením

v návaznosti na stávající zástavbu nedojde ke ztížení obhospodařování půdního fondu ani ke snížení

prostupnosti krajiny.

B10/12-I/Z MČ BRNO-KOMÍN, k.ú. Komín, u hřbitova – sever

Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází v zastavěném území a část řešené lokality

v nezastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu pro dopravu – hromadné odstavné

a parkovací garáže, stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC, nestavební volnou stabilizovanou plochu ostatní městské zeleně ZO a nestavební volnou stabilizovanou plochu městské zeleně – hřbitovů ZH.

Ve změně B10/12-I/Z je lokalita řešena jako plocha komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá pouze východní část lokality a zahrnuje pozemky s parcelními čísly 2628/33, 2628/36, 2628/40,

které slouží jako orná půda. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Nově navržená plocha komunikací a prostranství místního významu se nachází v blízkosti ulice Řezáčova. Plocha se dotýká půd ve II. třídě ochrany a je navržena v návaznosti na stávající zástavbu. Důvodem změny

je umístění komunikace pro napojení stávající (již dříve vymezené) lokality „za hřbitovem“ návrhové plochy bydlení dle urbanistické studie. Plocha komunikací a prostranství je budována ve veřejném zájmu, funkčnost

areálu hřbitova však nebude ovlivněna. Urbanistická studie „Napojení obytné lokality u hřbitova – Brno, Komín" (zpracovatel: Atelier DoS, datum: 04/2002) podrobněji prověřovala efektivní řešení v území. Tímto územním

řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost

využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.



Dle platného ÚPmB leží část řešené lokality mimo zastavěné území a část řešené lokality v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF, nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty

pro individuální rekreaci, stavebními stabilizovanými plochami čistého bydlení BC a stavebními návrhovými plochami čistého bydlení BC.

Ve změně B56/15-0/Z dochází na části lokality k aktualizaci(doplnění) zastavěného území. Pruhy ploch ZPF

po stranách lokality jsou řešeny jako stavební návrhové plochy čistého bydlení BC a jsou doplněny plochou komunikací a prostranství místního významu. Dále je pro stávající návrhovou plochu bydlení upřesněn IPP.

Všechny pozemky řešené lokality jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen v tabulce.

Nově navržené stavební plochy se nacházejí v blízkosti ulice Výholec. Změna umožní výstavbu rodinných domů

na plochách zemědělského půdního fondu a zároveň navrženým řešením nedojde ke ztížení obhospodařování

půdního fondu ani ke snížení prostupnosti krajiny. Změna reaguje na deficitní nabídku bydlení na území města Brna. Dle ÚPmB má město od roku 2012 k dispozici stále stejný rozsah návrhových ploch bydlení, jelikož

v tomto období nebyla pořízená žádná platná změna ÚPmB, což je jeden z klíčových problémů na území města. Změna umožňuje efektivně využít návaznost na zastavěné území, s existujícím dopravním napojením

(s ohledem na nutnost racionálního nakládání s veřejnými zdroji). Plocha se nachází na III. a IV. třídě ochrany a je navržena v návaznosti na stávající zástavbu. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního

zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1

písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k tomuto umístění ploch se předpokládá jejich brzké využití. Zároveň nedojde k expandování zastavěného území do volné krajiny.



návrhovou plochu krajinné zeleně všeobecné KV.

Ve změně B61/15-0/Z dochází na celé řešené lokalitě k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita

je řešena jako stavební návrhová plocha pro veřejnou vybavenost – policie OB.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek v severozápadní části lokality s parcelním číslem 5005 a v katastru

nemovitostí je definován jako trvalý travní porost.

Přepokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Předmětem změny je zpřesnění skutečného rozsahu využití konkrétní plochy pro veřejnou vybavenost – policie

OB. V rámci areálu policie se jedná o jednotlivé izolované plochy stavební rozmístěné v návaznosti na okolní nestavební plochy. Plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany. Důvodem změny je vymezení pozemků

navazujících na plochy stabilizované. Změna tím reaguje na potřebu rozšíření ploch pro funkce veřejné vybavenosti. Navrhované stavební využití je součástí areálu, řešení současně pouze intenzifikuje využití

stávajícího areálu.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu pro veřejnou vybavenost – školství OS, stavební stabilizovanou smíšenou plochu obchodu a služeb SO

a částečně stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC a stavební stabilizovanou plochu pro veřejnou

vybavenost – zdravotnictví OZ.

Ve změně B62/15-0/Z dochází na převážné části lokality k vymezení stavební návrhové plochy všeobecného

bydlení BO. Součástí řešení je vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu za účelem vybudování přístupové komunikace.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek s parcelním číslem 4105/13. V dané lokalitě je uskutečněna investice do půdy.

Pozemek, který je součástí ZPF, se nachází na půdách II. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o plochy

stavební stabilizované, u nichž se mění pouze přípustné funkční využití a jejichž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, nevyhodnocujeme zábor ZPF. Navíc

se jedná z velké části o plochu bydlení vymezenou v zastavěném území, u které zábor se dle „Metodiky“ nevyhodnocuje.


B176/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, k.ú. Komín, lokalita

Kozí hora, nad ul. Houškova, Štompil, Šaracova

Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Žabovřesky.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je plochou komunikací

a prostranství místního významu a stavebními návrhovými plochami čistého bydlení BC.

Ve změně B207/15-0/Z dochází v řešené lokalitě pouze k aktualizaci zastavěného území a k rozšíření plochy

komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků s odlišnou funkcí. Předmětem

posouzení je pouze drobný přesun v rámci funkcí ploch, tj. nevelké pásy návrhových stavebních ploch bydlení

BC se přičleňují k ploše komunikací a prostranství místního významu.

Návrhová plocha pro dopravu se nachází v blízkosti ulice Palcary na půdách III. a IV. třídy ochrany. Jedná se

o nezbytné dopravní rozšíření stávající přístupové komunikace v zastavěném území, které je ve veřejném zájmu. V daném případě je třeba uvést, že dochází pouze ke změně navrženého funkčního využití, plochy již

v minulosti byly vymezeny jako stavební. Účelem je umožnit realizaci páteřní místní komunikace s parametry dostačujícími pro obsluhu rozvojové lokality bydlení (v trase stávající účelové komunikace v prodloužení ulice

Pod Mniší horou).



Dle dosavadního ÚPmB leží část řešené lokality v zastavěném území a část řešené lokality mimo zastavěné

území. Dle OZV se jedná o stavební návrhové a stabilizované plochy čistého bydlení BC, nestavební volné stabilizované plochy s objekty pro individuální rekreaci, část nestavebního volného stabilizovaného pozemku

určeného k plnění funkce lesa PUPFL a plochu komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně 63/15-0/Z dochází v severní části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Západní část lokality tvořena pruhem nestavební plochy s objekty pro individuální rekreaci je řešena jako návrhová stavební

plocha čistého bydlení BC a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu pro zajištění obsluhy území. Dochází také ke stabilizaci některých stavebních ploch bydlení.

Převážná část lokality je součástí ZPF a zahrnuje souvislou skupinu pozemků s odlišnou funkcí. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen v tabulce.

Nově navržená plocha bydlení doplněna návrhovou plochou komunikací a prostranství místního významu

se nachází v blízkosti ulice Kociánka. Navrženým řešením nedojde ke ztížení obhospodařování půdního fondu ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plochy se nacházejí na půdách V. třídy ochrany a jsou navrženy v návaznosti

na stávající zástavbu, jsou také dobře napojitelné na stávající sítě technické a dopravní infrastruktury. Důvodem změny je upřesnění řešení rozvojové lokality "Kostelní zmola", která je v platném ÚPmB určena

již v současné době především pro rozvoj bydlení včetně dopravní obsluhy. Tímto územním řešením

je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební

stabilizovanou plochu čistého bydlení BC.

Ve změně B208/15-0/Z dochází ke změně funkce plochy v řešeném území na nestavební stabilizovanou plochu

městské zeleně – plochu parků ZP.

ZPF pokrývá severovýchodní část lokality a zahrnuje pouze jeden pozemek s parcelním číslem 2185, který plní

funkci zahrady.


Návrhová nestavební plocha zeleně je částí vnitrobloku při ulici Srbská. Vnitroblok je využíván jako zahrada přístupná veřejnosti. Jedná se však o plochu s rozlohou menší než 2 000 m2, která je umístěna v zastavěném

území, a tudíž se dle „Metodiky“ zábor ZPF nevyhodnocuje.

MČ Brno-Líšeň


Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve změně B35/11-I/Z je pro celé území lokality aktualizováno (doplněno) zastavěné území. Lokalita je řešena

jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC.

Všechny pozemky v řešené lokalitě jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Navrženým řešením nedojde ke ztížení obhospodařování půdního fondu ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha se nachází na II. třídě ochrany a je navržena v návaznosti na stávající zástavbu, je také dobře

napojitelná na stávající sítě technické a dopravní infrastruktury. Změna umožní rozšíření plochy bydlení

navazující na stabilizovanou plochu pro rodinné bydlení. Protože řešené území je de facto zastavěno objekty pro individuální rekreaci, je změna enklávy zemědělské půdy na stavební plochu určenou pro bydlení, vhodným

a úsporným řešením. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.

Vzhledem k tomuto umístění plochy se předpokládá její brzké využití. Zároveň nedojde k expandování zastavěného území do volné krajiny.

B7/12-II/Z MČ BRNO-LÍŠEŇ, k.ú. Líšeň, ul. Kubelíkova-Houbařská

Dle dosavadního ÚPmB se převážná část řešené lokality nachází v nezastavěném území. Dle OZV se jedná

o stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC, stavební návrhovou plochu pro veřejnou vybavenost – sociální péče OP, nestavební volnou stabilizovanou plochu ZPF, nestavební volnou návrhovou plochou

krajinné zeleně všeobecné KV a nestavební volnou návrhovou plochu ostatní městské zeleně ZO.

Ve změně B7/12-II/Z se mění nestavební volná stabilizovaná plocha ZPF na stavební návrhovou plochu čistého bydlení BC a na nestavební návrhovou plochu krajinné zeleně všeobecné KV. V západní i východní části lokality

dochází k doplnění ploch komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které slouží jako orná půda.


Návrhová stavební plocha bydlení a návrhová plocha krajinné zeleně se nacházejí v blízkosti ulice Houbařská.

V současnosti jsou plochy využívány jako zemědělský půdní fond. Navrženým řešením dojde ke zmenšení ploch

půdního fondu, ale nedojde ke snížení prostupnosti krajiny. Plochy se nacházejí na půdách II. a IV. třídy ochrany a jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, jsou také dobře napojitelné na stávající sítě

technické a dopravní infrastruktury. Důvodem změny je využití plochy (zatížené vedením VVN) jako zázemí a zahrady rodinných domů. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona

na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j)

stavebního zákona. Zároveň nedojde k expandování zástavby do volné krajiny. Součástí této změny je také nezbytné vybudování dopravní infrastruktury. Zastavěním plochy nedojde ke ztížení obhospodařování území,

přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.



Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B7/11-II/Z dochází na celém území lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita

je řešena jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC.


Všechny pozemky řešeného území jsou součástí ZPF a v katastru nemovitostí jsou definovány jako zahrady. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Návrhová stavební plocha bydlení se nachází v blízkosti ulice Zázmolí. V současnosti jsou pozemky v řešené ploše využívány jako zahrady. Navrženým řešením dojde ke zmenšení ploch obhospodařovaného půdního

fondu, ale nedojde ke ztížení jeho obhospodařování ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha se nachází na půdách II. a IV. třídy ochrany, je také dobře napojitelná na stávající sítě technické i dopravní infrastruktury.

Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední

hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavební návrhovou smíšenou

plochou výroby a služeb SV.

Ve změně B86/15-0/Z dochází ke změně funkce plochy v řešeném území na stavební návrhovou plochu všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá některé části lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků v zahradách stávajících rodinných domů.

Důvodem změny je sjednocení funkčního využití obytného bloku, neboť v dané ploše převládá zástavba rodinných a bytových domů. Pozemky řešené lokality se nacházejí na I. třídě ochrany. Jedná se však o plochu

bydlení vymezenou v zastavěném území, u níž se dle „Metodiky“ zábor ZPF nevyhodnocuje.

B92/15-0/Z MČ BRNO-MALOMĚŘICE A OBŘANY, k.ú. Obřany, ul. Fryčajova, lokalita Soběšská

Dle dosavadního ÚPmB se převážná část řešené lokality nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci, stavební stabilizovanou plochou všeobecného

bydlení BO, stavební stabilizovanou plochou pro zemědělskou výrobu PZ a nestavební volnou stabilizovanou

plochou krajinné zeleně všeobecné KV.

Ve změně B92/15-0/Z dochází na některých částech řešené lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území.

Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC a je doplněna plochami komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více pozemků s odlišnou funkcí. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Nově navržené plochy (plocha bydlení, plochy komunikací a prostranství místního významu) se nacházejí

v blízkosti ulice Fryčajova. Rozvojová lokalita je vymezena na půdách II., III. a IV. třídy ochrany, je navržena v návaznosti na stávající zástavbu a je také dobře napojitelná na stávající sítě technické i dopravní

infrastruktury. Důvodem změny je prověření a navržení rozšíření rozvojové lokality při ulici Fantova. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední

hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Zastavěním plochy

nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází v zastavěném území a část mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou pracovních aktivit – plocha pro výrobu PV a nestavební volnou stabilizovanou plochou krajinné zeleně všeobecné KV.

Ve změně B93/15-0/Z dochází v řešené lokalitě k vymezení stavebních návrhových ploch všeobecného bydlení BO, nestavební návrhové plochy krajinné zeleně všeobecné KV a k doplnění ploch komunikací a prostranství

místního významu.

ZPF pokrývá nepatrnou část území na východní straně lokality a zahrnuje pouze jeden pozemek s parcelním

číslem 2232/153, který je v katastru nemovitostí specifikován jako orná půda.


Cílem změny je funkční sjednocení celé lokality, která je v současné době využívána pro různorodé funkce.

Součástí ZPF je však pouze nepatrná část nově vymezené plochy komunikací a prostranství místního významu v blízkosti ulice Jarní. Tato plocha (rozloha cca 0,22 ha) se nachází na půdách II. třídy ochrany. Vybudování

dopravní infrastruktury je nezbytné za účelem dopravní obsluhy dané lokality – zásah do ZPF bude minimální.



Dle dosavadního ÚPmB leží část řešené lokality v zastavěném území a část řešené lokality mimo zastavěné území. Dle OZV je stavebními návrhovými plochami všeobecného bydlení BO.

Ve změně B94/15-0/Z dochází pouze k navýšení indexu podlažní plochy obou ploch beze změny funkčního typu.

ZPF pokrývá některé části lokality a zahrnuje více pozemků s převážnou funkcí orné půdy.

Stavební plochy bydlení se nacházejí v blízkosti ulice Pod Hády. Důvodem změny je navýšení indexu podlažní dříve vymezené stavební plochy (bez změny funkce) za účelem intenzivnějšího využití území. Určení ploch

pro stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, a proto nevyhodnocujeme zábor ZPF.


B54/15-0/Z MČ BRNO-NOVÝ LÍSKOVEC, MČ BRNO-KOHOUTOVICE, MČ BRNO-BOSONOHY, k.ú. Kohoutovice, k.ú. Nový Lískovec, k. ú. Bosonohy

Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází zčásti v zastavěném území a zčásti v nezastavěném území.

Dle OZV je stavebními návrhovými plochami bydlení, nestavebními volnými návrhovými plochami městské zeleně, nestavební volnou návrhovou plochou krajinné zeleně všeobecné KV, nestavební volnou stabilizovanou

plochou s objekty pro individuální rekreaci a plochami komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B54/15-0/Z dochází ke změně nestavebních ploch městské zeleně, části nestavební plochy krajinné

zeleně a nestavební plochy s objekty pro individuální rekreaci na stavební návrhové plochy bydlení. Také

je nahrazena část nestavební plochy krajinné zeleně nestavební plochou městské zeleně.

Součástí ZPF je pouze severní část lokality zahrnující více pozemků, které jsou využívány jako zahrady.


Změna B54/15-0/Z navrhla efektivnější uspořádání východní části rozvojové lokality "Kamenný vrch II", která

je strategickým projektem města, dle podrobnějšího územně plánovacího podkladu Územní studie Kamenný vrch II (Ing. arch. Zlámal, 2009). Součástí ZPF je pouze severní část řešené lokality, ve které je nově vymezena

plocha bydlení. Pozemky v severní části lokality, které slouží v současné době jako zahrady, se nacházejí

na III. a V. třídě ochrany a navazují na stávající stavební návrhové plochy bydlení. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání

veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona. Vzhledem k celoměstskému významu projektu a jeho technické připravenosti se předpokládá brzké využití lokality.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavebními návrhovými

smíšenými plochami výroby a služeb SV, stavební návrhovou zvláštní plochou pro rekreaci R, stavební stabilizovanou plochou všeobecného bydlení BO, nestavební návrhovou plochou ostatní městské zeleně ZO

a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B213/15-0/Z upřesňuje uspořádání funkčních ploch v rozvojové lokalitě z dosavadního ÚPmB.

Dochází ke změně funkčního typu stavebních smíšených ploch výroby a služeb SV na stavební smíšené plochy

obchodu a služeb SO, dále k nahrazení nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO stavební smíšenou plochou obchodu a služeb SO a také k doplnění nestavební plochy ostatní městské zeleně ZO (v severní části

lokality) a plochy komunikací a prostranství místního výnamu.


Změna, iniciovaná městskou částí, upřesňuje uspořádání rozvojové lokality mezi ulicemi Rybnická a Bítešská

dle dopravně urbanistické studie "Rybnická – Pražská radiála". ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků. Pozemky leží na IV. a V. třídě ochrany. V daném případě je třeba uvést, že dochází

pouze k dílčím změnám funkcí u dříve odsouhlasených návrhových stavebních ploch (vymezených v dosavadním ÚPmB).


MČ Brno-Ořešín


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou

plochou ZPF.

Ve změně B20/11-II/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová plocha předměstského bydlení BP.

Převážná část řešeného území je součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen v tabulce.

Plocha navazuje na stávající stabilizované plochy bydlení na ulici Drozdí a lze ji komunikačně i technicky napojit. Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na III. a IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků

na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území. Změna reaguje na deficitní nabídku bydlení na území města Brna. Změna umožňuje efektivně využít návaznost na zastavěné území.

Zároveň zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest

ani zhoršení hydrologických poměrů.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází převážně v nezastavěném území. Dle OZV je nestavební

volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B97/15-0/Z dochází ke změně řešeného území na stavební návrhovou plochu předměstského bydlení BP.

Všechny pozemky řešeného území jsou součástí ZPF. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Plocha se nachází z velké části mimo zastavěné území, ale na zastavěné území bezprostředně navazuje a lze

ji přímo napojit na existující veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu na ulici Klimešova. Není možné

vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území. Změna reaguje na deficitní nabídku

bydlení na území města Brna. Zároveň zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.

B99/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, lokalita u lesa – sever


plochou ZPF.

Ve změně B99/15-0/Z je lokalita řešena jako nestavební návrhová plocha krajinné zeleně všeobecné KV.

ZPF pokrývá celé území lokality a zahrnuje pouze jeden pozemek s parcelním číslem 416/11, který slouží jako orná půda. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Pozemek, který je součástí ZPF, je ve vlastnictví města a záměrem městské části je zde vybudovat naučnou

stezku. Navržená plocha krajinné zeleně navazuje na volnočasový areál a na vycházkovou trasu na severu Ořešín. Řešení předpokládá zábor půd III., IV. a V. třídy ochrany. V daném případě dochází pouze k vymezení

nestavebních ploch, pro funkci krajinné zeleně. Uvedená funkce se z podstaty věci reálně nedotýká předmětu ochrany (půdy), neboť k zásahům do půdního fondu může docházet v nestavebních plochách pouze

v minimálním rozsahu – předmět ochrany (půda) bude reálně zachován.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou návrhovou plochou ostatní městské zeleně ZO.

Ve změně B101/15-0/Z dochází ke změně na stavební stabilizovanou plochu předměstského bydlení BP.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků, které jsou využívány jako zahrady.

Stabilizovaná plocha bydlení se nachází v blízkosti ul. Klimešova a leží na půdách V. třídy ochrany. Plochy

bydlení umístěné v zastavěném území se však dle „Metodiky“ z hlediska záboru ZPF nevyhodnocují.

B103/15-0/Z MČ BRNO-OŘEŠÍN, k.ú. Ořešín, ul. Klimešova č. 10


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B103/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební stabilizovaná plocha předměstského bydlení BP.

Všechny pozemky řešeného území jsou součástí ZPF.

Stabilizovaná plocha bydlení se nachází v blízkosti ul. Klimešova a leží na půdách IV. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná o plochu bydlení vymezenou v zastavěném území, dle „Metodiky“ se zábor ZPF

nevyhodnocuje.


Dle platného ÚPmB leží převážná část lokality v nezastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební návrhové plochy předměstského bydlení BP, nestavební volné návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO, nestavební

volné stabilizované plochy ZPF a plochy komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B195/15-0/Z dochází v některých částech lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. K zásahům do řešeného území dochází pouze na jižní straně lokality, kde se nestavební plocha ZPF

mění na stavební návrhovou plochu předměstského bydlení BP a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu. Podstatou řešení je uložení povinnost zpracovat pro celou rozvojovou lokalitu

Nivka a Písky územní studii, která navrhne podrobné uspořádání území a bude sloužit jako neopominutelný podklad pro rozhodování.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí. Předpokládá

se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Jihozápadní okraj Ořešína byl vytipován pro další rozvoj bydlení městské části už v Regulačním plánu MČ Brno-

Ořešín (z roku 2001; nyní neplatný). Navržená stavební plocha vyplňuje enklávu mezi doposud nevyužitou rozlehlou rozvojovou lokalitou Nivky a Písky. Navržené řešení si vyžádá zábor zemědělské půdy v II., IV., V. tř.

ochrany. Zastavěním lokality nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest

ani zhoršení hydrologických poměrů.



plochou ZPF.

Ve změně B196/15-0/Z dochází ke změně funkce plochy v řešeném území na stavební návrhovou plochu

předměstského bydlení BP.

ZPF pokrývá celou část území a zahrnuje pouze jeden pozemek s parcelním číslem 354/1, který je využíván jako zahrada.


Navrženým řešením dojde ke zmenšení ploch souvisle obhospodařovaného půdního fondu, ale nedojde

ke ztížení jeho obhospodařování ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha, která je součástí ZPF je navíc

tvořena pouze jedním pozemkem, který je v současnosti využíván jako zahrada. Plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany a je navržena v návaznosti na stávající zástavbu a komunikaci ulice Jasná. Plocha je dobře

napojitelná na stávající sítě technické i dopravní infrastruktury.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B215/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební stabilizovaná plocha předměstského bydlení BP.

ZPF pokrývá celé území řešené lokality a zahrnuje pouze jeden pozemek s parcelním číslem 26/3, který

je v současné době využíván jako zahrada stávajícího rodinného domu.

Plocha leží na půdách IV. třídy ochrany. Pro plochu bydlení vymezenou v zastavěném území a také pro lokalitu

s rozlohou menší než 2 000 m2 v zastavěném území se zábor ZPF dle „Metodiky“ nevyhodnocuje. Je také třeba

podotknout, že se jedná o plochu již dříve vymezenou (v platném ÚPmB) jako stavební u níž se pouze mění funkce plochy.



Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází z převážné části mimo zastavěné území. Dle OZV

je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B216/15-0/Z dochází k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Dále se severní okraj lokality mění

na plochu komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá celé území lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků v zahradách stávajících rodinných

domů.

V řešené lokalitě se vymezuje pouze plocha komunikací a prostranství místního významu, která nahrazuje na severu řešeného území část nestavební plochy ZPF. Úzký pruh plochy na severní straně určený pro budoucí

plnění funkce komunikací a prostranství místního významu leží na půdách II. a III. třídy ochrany. Jedná se však o plochu vymezenou v zastavěném území s výměrou menší než 2 000 m2, a proto se dle „Metodiky“ zábor ZPF

nevyhodnocuje.


B108/15-0/Z MČ BRNO-ŘEČKOVICE a MOKRÁ HORA, k.ú. Řečkovice, nad ul. K Západi a Lacinova

Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita převážně mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební stabilizovanou

plochou pro technickou vybavenost – vodovod TV, stavební stabilizovanou plochou čistého bydlení BC a nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve změně B108/15-0/Z dochází v některých částech lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhové plochy čistého bydlení BC, které jsou doplněny plochou komunikací


ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků s odlišnou funkcí. Předpokládá se zábor ZPF – vyhodnocen je v tabulce.

Změna se zabývá rozvojovou lokalitou určenou k bydlení, která dnes slouží převážně jako zahrádkářská osada. Nově navržené plochy jsou vymezeny na základě Územní studie "Lacinova – K Západi" (zpracovatel: Ing. arch.

Luboš Františák, Ph.D.). Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území.

Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení

hydrologických poměrů. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání veřejných rozpočtů dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního zákona.

Vzhledem k tomuto umístění ploch se předpokládá jejich brzké využití.

MČ Brno-sever

B26/11-I/Z MČ BRNO-SEVER, k.ú. Husovice, ul. Cacovická-Soběšická

Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC, stavební návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO a nestavební volnou


Ve změně B26/11-I/Z dochází ke změně stavební stabilizované plochy bydlení a části nestavební plochy ZPF na stavební návrhovou plochu čistého bydlení BC. Na zbylé části nestavební plochy ZPF jsou vymezeny

nestavební návrhové plochy městské zeleně. Celé řešené území je doplněno plochami komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků v zahradách stávajících rodinných

domů. Předpokládá se zábor ZPF – je vyhodnocen v tabulce.

Podkladem pro řešení byla „Územní studie Husovice, ul. Soběšická“ (Ing. arch. Jana Kaštánková, 2018). Plochy

bydlení vymezeny v zastavěném území se však dle „Metodiky“ z hlediska záborů ZPF nevyhodnocují. Dále plochy komunikací a prostranství jsou vymezeny na již dříve stanovených stavebních plochách, u kterých se

mění pouze přípustné funkční využití a jejichž stavební využití bylo již v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. Pokud se jedná o související plochy městské zeleně, ty jsou s vymezením


zastavitelných ploch v logické provázanosti, neboť v dnešní době jsou využívány jako zahrady stávajících rodinných objektů. Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na III. tř. ochrany

bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení

hydrologických poměrů.


Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF a stavební stabilizovanou plochou bydlení.

Ve změně B27/11-I/Z je převážná část lokality řešena jako stavební návrhová plocha čistého bydlení BC, na severovýchodní části lokality je vymezena nestavební návrhová plocha krajinné zeleně všeobecné KV.

Řešené území je doplněno plochami komunikací a prostranství místního významu.

Většina pozemků řešeného území je součástí ZPF. Jedná se o souvislou skupinu pozemků, které jsou využívány především jako zahrady stávajících rodinných domů.

Jedná se o rozvojovou plochu určenou převážně pro bydlení. Plochy bydlení vymezeny v zastavěném území a plocha krajinné zeleně vymezena v zastavěném území s výměrou menší než 2000 m2 se však dle „Metodiky“

z hlediska záborů ZPF nevyhodnocují. Pokud se jedná o související plochy komunikací a prostranství místního významu, ty jsou vymezeny na již dříve stanovených stavebních stabilizovaných plochách, u kterých se mění

pouze přípustné funkční využití a jejichž stavební využití bylo již v minulosti z hlediska ochrany ZPF

vyhodnocováno a odsouhlaseno.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební stabilizovanou

plochou předměstského bydlení BP.

Ve změně B113/15-0/Z dochází na části řešené lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha všeobecného bydlení BO.

Všechny pozemky řešeného území jsou součástí ZPF. Jedná se o souvislou skupinu pozemků, které jsou využívány převážně jako zahrady.

ZPF pokrývá celé řešené území a zahrnuje pozemky, které leží na V. třídě ochrany. Jelikož se však jedná pouze o změnu funkčního typu již dříve stanovené stabilizované stavební plochy, jejíž stavební využití již bylo

v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, zábor ZPF nevyhodnocujeme.


Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV se jedná o nestavební volnou stabilizovanou plochu ZPF a nestavební volný stabilizovaný pozemek určený k plnění funkce lesa PUPFL.

Ve změně B114/15-0/Z dochází na části řešené plochy k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území.

Převážná část lokality je řešena jako stavební návrhová zvláštní plocha pro rekreaci R, která je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá jižní část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků s odlišnou funkcí.


Nově navržené plochy jsou v řešené lokalitě vymezeny za účelem dobudování zařízení zemědělské farmy

a zajištění dopravní obsluhy. Pro plochu rekreace není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností

na vlastní účel změny (dobudování farmy). Vymezením ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů. Plocha komunikací a prostranství místního

významu nevyvolává zábor ZPF, neboť leží na pozemku určeném k plnění funkce lesa PUPFL a není součástí ZPF.



Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavebními návrhovými smíšenými plochami, nestavební volnou stabilizovanou plochou ostatní městské zeleně ZO a plochou


Ve změně B115/15-0/Z dochází na severní straně lokality ke změně stavební návrhové smíšené plochy

na nestavební návrhovou plochu rekreační zeleně ZR a na stavební stabilizovanou plochu čistého bydlení BC. Na jihu lokality je pak stavební návrhová smíšená plocha nahrazena nestavební plochou rekreační zeleně ZR

a plochou komunikací a prostranství místního významu.



Důvodem změny byla snaha místních obyvatel Divišovy čtvrti o kultivaci vstupního prostoru do údolí u Antoníčka ve prospěch zeleně a rekreace. Převážná část lokality je součástí ZPF a zahrnuje více rozptýlených

pozemků. Pozemky v severní části lokality se nacházejí na půdách II. třídy ochrany. Vzhledem k tomu,

že se jedná převážně o změnu funkčního typu dříve vymezených stavebních ploch (vymezeny platným ÚPmB), jejichž stavební využití již bylo v minulosti z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno,

nevyhodnocujeme zábor ZPF. Je také třeba dodat, že se jedná o vymezení převážně nestavebních ploch, které jsou vůči předmětu ochrany (tj. z hlediska dotčení ZPF) šetrnější a mají na něj evidentní menší dopad

než předchozí plochy smíšené. Pokud se jedná o plochu bydlení vymezenou v zastavěném území, ta se dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ z hlediska záboru ZPF nevyhodnocuje.


Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou

plochou pro technickou vybavenost – spoje TS a stavební stabilizovanou smíšenou plochu obchodu a služeb SO.

Ve změně B117/15-0/Z dochází ke změně řešeného území na stavební návrhovou smíšenou plochu obchodu

a služeb SO, která je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek s parcelním číslem 307/4, který je v katastru nemovitostí definován jako

zahrada.

Pozemek řešené lokality se nachází na půdách III. třídy ochrany. Dochází pouze ke změně stanoveného

přípustného způsobu využití. Plochy již v minulosti byly určeny k zástavbě. Určení ploch pro stavební využití bylo tedy již v minulosti při pořízení platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedné o stavební návrhovou

smíšenou plochu výroby a služeb SV a o stavební návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO.

Ve změně B119/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební stabilizovaná plocha čistého bydlení BC, návrhová

stavební smíšená plocha obchodu a služeb SO a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního

významu.

ZPF pokrývá některé části řešeného území a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které jsou v katastru

nemovitostí definovány jako zahrady.

Pozemky, které jsou součástí ZPF leží na půdách III. třídy ochrany. Plochy bydlení vymezeny v zastavěném

území se dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ z hlediska záborů ZPF nevyhodnocují. Navíc dochází

pouze ke změně stanoveného přípustného způsobu využití již dříve vymezených stavebních ploch. Určení ploch pro stavební využití již bylo v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno

a odsouhlaseno.



Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavebními stabilizovanými

smíšenými plochami, stavebními návrhovými smíšenými plochami, stavebními stabilizovanými plochami bydlení, stavební stabilizovanou plochou pro veřejnou vybavenost, nestavebními volnými stabilizovanými

plochami městské zeleně, plochou pro dopravu a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B122/15-0/2/Z dochází k vymezení stavebních návrhových smíšených ploch, stavebních návrhových

ploch pro veřejnou vybavenost, plochy pro dopravu, nestavebních návrhových ploch městské zeleně a stavební

stabilizované plochy bydlení. Dále dochází k navýšení IPP některých smíšených ploch a k doplnění ploch komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá pouze malou část řešeného území a zahrnuje souvislou skupinu pozemků v zahradách rodinných domů. Pozemky leží na II. třídě ochrany.

Změna se zabývá efektivnějším funkčním a prostorovým využitím řešené lokality v okolí Halasova náměstí.

Podkladem byla „ÚS s regulačními prvky Obytný soubor Lesná – aktualizace“ (Atelier RAW, 2012). Vzhledem k tomu, že žádná nově vymezená plocha není součástí ZPF, nedochází k záboru ZPF, a tudíž ani k jeho

vyhodnocení.

MČ Brno-Slatina


Dle dosavadního ÚPmB leží část řešené lokality v zastavěném území a část řešené lokality mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební návrhovou plochou všeobecného bydlení BO, stavební stabilizovanou plochou

pro zemědělskou výrobu PZ a nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B126/15-0/Z dochází na části řešené plochy k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhové plochy všeobecného bydlení BO, stavební návrhové smíšené plochy

obchodu a služeb SO a plocha komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část řešené lokality a zahrnuje více pozemků, které jsou z větší části využívány jako

orná půda.


Změna se zabývá přestavbou areálu bývalé zemědělské výroby na rozvojovou lokalitu. Řešení je součástí

komplexního návrhu rozvojové lokality, jejíž využití je podmíněno zpracováním územní studie. Část navržených ploch bydlení se nachází v zastavěném území, a tudíž se dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ jejich

zábor nevyhodnocuje. Část ploch bydlení, plochy smíšené obytné a plochy komunikací a prostranství místního významu leží zčásti v nezastavěném území na půdách I. a II. třídy ochrany. Plochy jsou navrženy v návaznosti

na stávající zástavbu a jsou dobře napojitelné na stávající sítě technické i dopravní infrastruktury. V daném

případě je třeba uvést, že se jedná o území městské části, jehož zastavěná část je půdami s vyššími třídami ochrany z větší části obklopena. Rozvoj uvedené městské části by byl reálně obtížně myslitelný, neboť

prakticky každé řešení zasahuje půdy s vyššími třídami ochrany. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.

B128/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Slatina, k. ú. Tuřany, severně



území. Dle OZV je stavebními návrhovými plochami pro průmysl PP, drobnou nestavební volnou návrhovou

plochou ostatní městské zeleně ZO a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B128/15-0/Z dochází na převážné části lokality pouze ke stabilizaci stavebních ploch pro průmysl PP

a také ke stabilizaci nestavební volné plochy ostatní městské zeleně ZO. Do řešeného území je doplněna plocha komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá pouze některé části řešeného území a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako orná půda. V lokalitě uskutečněna investice do půdy.

V řešené lokalitě dochází pouze ke stabilizaci stavebních i nestavebních ploch, dále k vymezení plochy

komunikací a prostranství místního významu za účelem zlepšení obsluhy území. Plochy leží na půdách


I., II. a IV. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o stabilizaci ploch vymezených dosavadním ÚPmB, nevyhodnocujeme zábor ZPF. Určení ploch pro stavební i nestavební využití bylo již v minulosti

při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.

B129/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, k.ú. Slatina, ul. Hviezdoslavova-Bedřichovická

Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází převážně v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební

stabilizovanou plochu pro výrobu PV, nestavební volnou stabilizovanou plochu ostatní městské zeleně ZO

a nestavební volnou návrhovou plochu ostatní městské zeleně ZO.

Ve změně B129/15-0/Z dochází k vymezení stavební návrhové smíšené plochy obchodu a služeb SO

a k vymezení plochy komunikací a prostranství místního významu.

Součástí ZPF jsou pouze dva pozemky v jihovýchodní části lokality s parcelními čísly 1084/1 a 1084/2, které

jsou v současné době využívány jako orná půda. Pozemky se nacházejí na II. třídě ochrany.


V řešené lokalitě je součástí ZPF pouze část nově vymezené plochy komunikací a prostranství místního

významu (nahrazující plochu městské zeleně). Tato plocha leží na půdách II. třídy ochrany a je navržena za účelem vybudování obchvatu MČ Slatina, v dané ploše tedy převažuje veřejný zájem pro dobudování

dopravní infrastruktury. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.

MČ Brno-střed


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou pro technickou vybavenost – vodovod TV.

Ve změně B1/11-II/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová plocha pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví

OZ a jako stavební plocha pro dopravu – významná parkoviště DP.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek v jižní části lokality s parcelním číslem 330. Pozemek je v katastru

nemovitostí definován jako zahrada a leží na II. třídě ochrany.

Plocha již v minulosti byla určena k zástavbě. Navíc dochází pouze ke změně stanoveného přípustného způsobu

využití již dříve vymezené stavební stabilizované plochy. Určení plochy pro stavební využití již bylo v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno.

B136/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Staré Brno, lokalita Nové sady-Bezručova

Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavebními návrhovými plochami

všeobecného bydlení BO.

Ve změně B136/15-0/Z dochází pouze ke stabilizaci návrhových ploch všeobecného bydlení BO.

ZPF pokrývá některé části řešeného území a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které jsou využívány jako

zahrady. Pozemky leží na půdách I. třídy ochrany.

V řešené lokalitě dochází pouze ke stabilizaci již dříve vymezených ploch bydlení. Určení ploch pro stavební

využití bylo již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. Navíc dochází k vymezení ploch bydlení v zastavěném území, a tudíž se dle „Věstníku MŽP,

7. Metodické doporučení“ zábor ZPF nevyhodnocuje.



Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební návrhovou plochou

všeobecného bydlení BO a stavební stabilizovanou plochou pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ.

Ve změně B137/15-0/Z dochází na převážné části lokality, konkrétně na stavební ploše všeobecného bydlení

BO pouze k upřesnění IPP. Ve zbylé severovýchodní části lokality dochází k vymezení stavební návrhové plochy všeobecného bydlení BO a nestavební volné návrhové plochy ostatní městské zeleně ZO.

ZPF pokrývá pouze malou část řešeného území a zahrnuje více pozemků v centrální části lokality, které jsou

využívány jako zahrady. Pozemky se nacházejí na I. třídě ochrany.

Navržené plochy bydlení se nacházejí v zastavěném území, zábor ZPF se tedy dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické

doporučení“ ve vztahu k těmto plochám nevyhodnocuje. Pokud se jedná o související plochu městské zeleně, ta není součástí ZPF, tudíž nevyvolává zábor ZPF a nedochází tak k jeho vyhodnocení.

B146/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Pisárky, lokalita ul. Hlinky

Dle ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu

pro veřejnou vybavenost – zdravotnictví OZ.

Ve změně B146/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová smíšená plocha obchodu a služeb SO.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek v severní části lokality s parcelním číslem 295, který je v katastru nemovitostí definován jako zahrada.

Účelem vymezení smíšené plochy je umožnění širšího využití plochy včetně bydlení. ZPF zasahuje pouze jeden

pozemek v severní části lokality, který leží na půdách II. a IV. třídy ochrany. Plocha (včetně výše uvedeného pozemku) byla však již dříve vymezena jako stavební stabilizovaná a nyní se mění pouze její funkce. Určení

plochy pro stavební využití bylo již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, proto zábor ZPF nevyhodnocujeme.

B150/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Zábrdovice, blok vymezený ul. Francouzská, Hvězdova, Bratislavská, Stará

Dle ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o stavební stabilizovanou plochu všeobecného bydlení BO, stavební stabilizovanou plochu pro veřejnou vybavenost – školství OS a o stavební

stabilizovanou smíšenou plochu výroby a služeb SV.

Ve změně B150/15-0/Z dochází k vymezení stavební návrhové plochy všeobecného bydlení BO, která

je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

Součástí ZPF je více rozptýlených pozemků, které jsou využívány jako zahrady.

Účelem vymezení ploch v řešené lokalitě je regenerace vnitrobloku včetně dopravního napojení parku

Hvězdička. Plochy byly již dříve vymezeny jako stavební a nyní se mění pouze jejich funkční typ. Určení ploch pro stavební využití bylo tedy již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF

vyhodnocováno a odsouhlaseno. Navíc se jedná z velké části o plochu bydlení vymezenou v zastavěném území,

pro kterou se zábor ZPF dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ nevyhodnocuje.


Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavebními volnými

návrhovými plochami ostatní městské zeleně ZO, stavební návrhovou smíšenou plochou výroby a služeb SV,

stavebními návrhovými plochami pracovních aktivit – plochy pro výrobu PV a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B153/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební stabilizovaná plocha pracovních aktivit – plocha pro průmysl PP, stavební návrhová plocha pracovních aktivit – plocha pro výrobu PV, stavební plocha

pro dopravu – služby pro automobilovou dopravu DA. Celé řešené území je pak doplněno plochou komunikací a prostranství místního významu.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek s parcelním číslem 1790/3, který zasahuje do řešené lokality

jen nepatrně a v katastru nemovitostí je definován jako zahrada.


Jak bylo již uvedenou, v celé řešené lokalitě pokrývá ZPF pouze jeden pozemek, který zasahuje částečně do řešeného území. Pozemek leží na I. třídě ochrany, ale vzhledem k tomu, že se nachází v zastavěném území

a jeho výměra je menší než 2000 m2, dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ se u tohoto pozemku nevyhodnocuje zábor ZPF.

B154/15-0/Z MČ BRNO-STŘED, k.ú. Trnitá, ul. Opuštěná-Trnitá („Palác Trnitá“)

Změna B154/15-0/Z se člení na dvě dílčí změny a to na změnu B154/15-0-A/Z a B154/15-0-B/Z.

Změna B154/15-0-B/Z není součástí ZPF, a proto ji v kapitole „Zdůvodnění vhodnosti navrhovaného řešení a vyhodnocení vlivu návrhových ploch na organizaci ZPF“ není potřeba zmiňovat.

Pokud se jedná o změnu B154/15-0-A/Z, dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěné území. Dle OZV je stavební návrhovou jádrovou tj. smíšenou plochou centrálního charakteru SJ.

Ve změně B154/15-0-A/Z dochází pouze k navýšení IPP dané plochy beze změny jejího přípustného funkčního

využití.

ZPF pokrývá zhruba polovinu řešeného území a zahrnuje více pozemků s odlišnou funkcí. Pozemky se nacházejí

na I. třídě ochrany.

V řešeném území se pouze navyšuje index podlažní plochy za účelem výstavby paláce Trnitá. Jak již bylo

uvedeno, jedná se pouze o navýšení IPP dříve vymezené stavební plochy beze změny funkčního typu. Určení ploch pro stavební využití bylo již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF

vyhodnocováno a odsouhlaseno, a proto nevyhodnocujeme zábor ZPF.

MČ Brno-Tuřany




Ve změně B13/11-II/Z dochází k vymezení stavební návrhové plochy předměstského bydlení BP na ploše ZPF.

Celé řešené území je součástí ZPF a zahrnuje jeden pozemek s parcelním číslem 118/1, který je v současné

době využíván jako orná půda.


Řešená plocha navazuje na stávající řadové rodinné domy a její využití pro bydlení je z urbanistického hlediska vhodné. Dopravně je plocha napojena na komunikaci v ulici Zapletalova. V části Dvorska je omezená rozloha

rozvojových ploch. Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na II. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území.

Změna tak reaguje na deficitní nabídku bydlení na území města Brna. Dle ÚPmB má město od roku 2012

k dispozici stále stejný rozsah návrhových ploch bydlení, jelikož v tomto období nebyla pořízená žádná platná změna ÚPmB, což je jeden z klíčových problémů na území města. Zastavěním plochy nedojde ke ztížení


B45/11-I/Z MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Holásky, ul. V pískách

Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou plochou pro veřejnou vybavenost – hasiči OH a plochou komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B45/11-I/Z dochází na východním okraji lokality k vymezení stavební stabilizované plochy předměstského bydlení BP, na opačné straně lokality je pak doplněna plocha komunikací a prostranství


ZPF pokrývá některé části lokality a zahrnuje více pozemků, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako zahrady.

Vzhledem k tomu, že ani jedna nově vymezená změnová plocha v dané lokalitě není součástí ZPF, nedochází k záboru ZPF, a tudíž ani k jeho vyhodnocení.


B128/15-0/Z MČ BRNO-SLATINA, MČ BRNO-TUŘANY, k.ú. Slatina, k.ú. Tuřany, severně od ul. Tuřanka, Černovická terasa

Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Slatina.


Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je nestavební volnou návrhovou

plochou ostatní městské zeleně ZO.

Ve změně B156/15-0/Z je lokalita řešena jako stavební návrhová plocha předměstského bydlení BP a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje pozemky, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako orná půda.

Nově vymezené plochy nahrazují plochu městské zeleně za účelem doplnění zástavby předměstského typu

a navázání na zástavbu v ulici V Aleji. Plochy leží na půdách IV. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že se z velké části jedná o plochu bydlení vymezenou v zastavěném území, dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“

zábor ZPF nevyhodnocujeme. Pokud se jedná o plochu komunikací a prostranství místního významu, ta není součástí ZPF, a proto u ní zábor ZPF neprobíhá.

MČ Brno-Útěchov


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita převážně mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební návrhovou

zvláštní plochou pro rekreaci R.

Ve změně B27/12-I/Z dochází v jižní části lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. Dále

dochází k vymezení stavební návrhové plochy předměstského bydlení BP.

ZPF pokrývá celou řešenou lokalitu a zahrnuje pozemky, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako

orná půda.

Funkční a prostorová skladba řešené lokality vychází z posouzení charakteru zástavby v navazujícím území

a zohledňuje záměr (iniciátora změny) využít území pro výstavbu 4 rodinných domů. Daná lokalita leží

na půdách IV. třídy ochrany. Je třeba brát v potaz, že plocha byla již v dosavadním ÚPmB vymezena jako stavební (R) a z hlediska ochrany ZPF byl zábor již v minulosti vyhodnocen a odsouhlasen k orgánem ochrany

ZPF pro nezemědělské využití, není třeba zábor opětovně vyhodnocovat.


Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve změně B167/15-0/Z dochází k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha všeobecného bydlení BO a je doplněna plochou komunikací a prostranství místního

významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje souvislou skupinu pozemků v zahradách stávajících objektů

(rekreační chaty, zahradní domky, rodinné domy).


Nově navržená plocha bydlení je vymezena v zahrádkářské lokalitě se zahradními domky, rekreačními chatami,

ale i s domy využívanými pro celoroční bydlení. Není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na IV. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností

na zastavěné území. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských

cest ani zhoršení hydrologických poměrů. Je třeba podotknout, že změna reaguje na deficitní nabídku bydlení na území města Brna. Dle ÚPmB má město od roku 2012 k dispozici stále stejný rozsah návrhových ploch

bydlení, jelikož v tomto období nebyla pořízená žádná platná změna ÚPmB, což je jeden z klíčových problémů


na území města. Pokud se jedná o doplňující plochu komunikací a prostranství místního významu, ta není součástí ZPF, a proto nevyvolává zábor ZPF.

B168/15-0/Z MČ BRNO-ÚTĚCHOV k.ú. Útěchov, lokalita při ul. Adamovská, jižně od ulice

Krušinova a v prodloužení ul. Dlouhé vrchy

Dle dosavadního ÚPmB se řešená lokalita nachází mimo zastavěné území. Dle OZV je stavební návrhovou

plochou čistého bydlení BC, nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF a plochou komunikací a prostranství


Ve změně B168/15-0/Z dochází na části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Dále dochází

k vymezení stavebních návrhových ploch čistého bydlení BC, nestavebních návrhových ploch rekreační zeleně ZR, stavební stabilizované plochy čistého bydlení BC a k vymezení plochy komunikací a prostranství místního

významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více pozemků, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako orná půda.


Změna řeší rozvoj Útěchova v jeho jižní části. Jedná se o jednu z posledních lokalit vhodných pro rozvoj

městské částí (vyřešeny vlastnické vztahy, ověřena možnost připojení na dopravní a technickou infrastrukturu). Navržené plochy bydlení a plochy městské zeleně nahrazují plochu zemědělského půdního fondu. Navrženým

řešením dojde ke zmenšení ploch zemědělského půdního fondu, ale nedojde ke ztížení obhospodařování

navazujícího území ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha se nachází na půdách IV. třídy ochrany, je navržena v návaznosti na stávající zástavbu a je dobře napojitelná na stávající sítě technické i dopravní

infrastruktury. Pokud se jedná o stabilizovanou plochu bydlení a část plochy zeleně v severní části lokality, ty jsou vymezeny na stavebních plochách, jejichž určení pro stavební využití bylo již v minulosti při pořizování

platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. Zastavěním ploch nedojde ke ztížení


MČ Brno-Vinohrady

B170/15-0/Z MČ BRNO-VINOHRADY, MČ BRNO-ŽIDENICE, k.ú. Židenice, židenický hřbitov

a park Akátky


území. Dle OZV je nestavebními volnými návrhovými plochami městské a krajinné zeleně, stavební návrhovou

plochou čistého bydlení BC, nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci a plochami komunikací a prostranství místního významu.

Ve změně B170/15-0/Z dochází na některých částech lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. V řešené lokalitě dochází k vymezení stavebních ploch pro dopravu, nestavebních návrhových ploch

městské a krajinné zeleně, stavebních návrhových ploch čistého bydlení BC a ploch komunikací a prostranství

místního významu, dále dochází ke stabilizaci ploch čistého bydlení BC a nestavební městské zeleně.



V lokalitě je řešeno především prostorové a funkční uspořádání parku Akátky a rozšíření židenického hřbitova.

Podkladem pro zpracování změny byla územní studie „Lokalita Údolíček“ (Velek, Velková, Velek architekti, 01/2009). Změnou bylo vyřešeno kapacitní parkování pro návštěvníky hřbitova, dále byla plocha hřbitova

rozšířena až k budoucímu dopravnímu uzlu a dále stabilizaci ploch bydlení v souladu se studií. Pozemky, které

jsou součástí ZPF, leží na půdách II. a V. třídy ochrany. Plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu jsou dobře napojitelné na stávající sítě technické i dopravní infrastruktury. S ohledem na charakter změny (její

smysl a účel, řešení komplexnějšího území) není možné změnu realizovat v jiné lokalitě.



Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita převážně mimo zastavěné území. Jedná se o lokalitu určenou převážně

pro nestavební plochy zeleně a stavební zvláštní plochu pro rekreaci R.

Změna řeší komplexní využití území odkaliště pro obyvatele okolních sídlišť. Podkladem pro řešení byla územní

studie „Odkaliště Hády“ – varianta A (Atelier RAW, 2009). Jsou navrženy stavební návrhové smíšené plochy, stavební návrhová zvláštní plocha pro rekreaci, nestavební návrhová plocha městské zeleně a plocha


ZPF pokrývá pouze některé části řešeného území a zahrnuje více rozptýlených pozemků, které jsou v katastru nemovitostí definovány jako orná půda.


Pozemky, které jsou součástí ZPF a jsou zasaženy danou změnou, se nacházejí převážně v jižní části lokality

leží na půdách II. třídy ochrany. Je také třeba zmínit, že tyto pozemky jsou určeny pro plnění funkce nestavební

plochy městské zeleně, k zastavění daných pozemků tedy dojde v minimálním rozsahu a tím nejšetrnějším způsobem. Plochy jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu a jsou dobře napojitelné na stávající sítě

technické i dopravní infrastruktury.


Dle dosavadního ÚPmB se část řešené lokality nachází v zastavěném území a část řešené lokality mimo

zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Ve změně B175/15-0/Z dochází na části lokality k aktualizaci (doplnění) zastavěného území. Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha pro veřejnou vybavenost – sociální péče OP a jako nestavební návrhová plocha

rekreační zeleně ZR.

ZPF pokrývá pouze jižní část lokality a zahrnuje více pozemků s odlišnou funkcí.


Změna reaguje na potřebu rozšíření plochy pro funkce veřejné vybavenosti pro sociální péči dle skutečného stavu v území (součást areálu domova pro seniory). Dochází ke stabilizaci areálu veřejné vybavenosti a rovněž

je navrženo funkční využití zbytkové plochy navazující na areál domova pro zeleň. Pozemky, které jsou součástí ZPF, leží pouze v jižní části lokality a nacházejí se na půdách II. a IV. tř. ochrany. S ohledem na nezemědělské

využití okolí nedojde ke ztížení obhospodařování navazujícího území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení hydrologických poměrů.


B176/15-0/Z MČ BRNO-ŽABOVŘESKY, k.ú. Žabovřesky, lokalita Kozí hora (nad ul. Houškova,

Štompil, Šaracova)

Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou plochou

s objekty pro individuální rekreaci, nestavební volnou stabilizovanou plochou krajinné zeleně všeobecné KV, nestavebními volnými stabilizovanými plochami městské zeleně a částí stavební stabilizované plochy

všeobecného bydlení BO.

Ve změně B176/15-0/Z dochází na části lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území. V dané lokalitě je na ploše pro objekty s individuální rekreací vymezena návrhová stavební plocha čistého bydlení BC,

která je doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

Převážná většina pozemků v dané lokalitě je součástí ZPF. Jedná se především o zahrady stávajících objektů.


Plochy v řešené lokalitě určené pro funkci bydlení leží na půdách V. třídy ochrany a jsou navrženy v návaznosti na stávající zástavbu, jsou dobře napojitelné na stávající sítě technické i dopravní infrastruktury. S ohledem

na charakter změny (její smysl a účel, řešení komplexnějšího území) se jedná o nejkvalitnější využití území, kterým sice dojde ke zmenšení plochy ZPF, ale nedojde ke ztížení obhospodařování navazujícího území ani ke

snížení prostupnosti krajiny.


Plocha komunikací a prostranství místního významu leží na půdách II., IV., V. třídy ochrany, je navržena v návaznosti na stávající dopravní infrastrukturu a je nejvhodnějším řešením (vzhledem k terénním

podmínkám) zajišťujícím obsluhu území.


Dle ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o část stavební stabilizované plochy

čistého bydlení BC.

Ve změně B178/15-0/Z dochází ke změně přípustného funkčního využití dané plochy na stavební návrhovou smíšenou plochu obchodu a služeb SO.

Součástí ZPF je pouze jeden pozemek na severu lokality s parcelním číslem 2135. Tento pozemek je v katastru nemovitostí definován jako zahrada.

V dané lokalitě dochází ke změně funkce již dříve vymezené stavební stabilizované plochy. Určení plochy pro

stavební využití bylo již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. Navíc daná plocha zahrnuje pouze jeden pozemek, který je součástí ZPF a leží na půdách II.

třídy ochrany. Tento pozemek, s výměrou menší než 2000 m2, je umístěn v zastavěném území a dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ není nutné vyhodnocovat zábor ZPF.


Dle platného ÚPmB se řešená lokalita nachází v zastavěném území. Dle OZV je stavební návrhovou smíšenou

plochou obchodu a služeb SO.

Ve změně B197/15-0/Z dochází pouze k navýšení IPP beze změny funkčního typu.

ZPF pokrývá nepatrnou jihozápadní část lokality a zahrnuje pouze část pozemku s parcelním číslem 960/1, který je v katastru nemovitostí definován jako zahrada.

Jak již bylo zmíněno, ve změně dochází pouze k navýšení indexu podlažní plochy za účelem intenzivnějšího

využití území dříve vymezené stavební plochy. Určení plochy pro stavební využití bylo již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno, a proto

nevyhodnocujeme zábor ZPF.

MČ Brno-Žebětín


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita mimo zastavěné území. Dle OZV je nestavební volnou stabilizovanou plochou s objekty pro individuální rekreaci.

Ve změně B18/12-I/Z dochází pro celé území lokality k aktualizaci (doplnění) hranice zastavěného území.

Lokalita je řešena jako stavební návrhová plocha všeobecného bydlení BO doplněna plochou komunikací a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá převážnou část lokality a zahrnuje více rozptýlených pozemků s odlišnou funkcí. Dále je na nepatrné západní části lokality uskutečněna investice do půdy.


Důvodem změny je podchycení skutečného stavu a výhledové zástavby proluky mezi objekty (součástí lokality jsou rekreační chaty užívány k celoročnímu pobytu, také rodinný dům – zapsán v katastru nemovitostí). Pokud

se jedná o plochu bydlení, není možné vhodnější stejně kvalitní řešení, než je vymezení na V. tř. ochrany bez zvýšených požadavků na dopravní obsluhu a technickou vybavenost a s návazností na zastavěné území.

Zastavěním ploch nedojde ke ztížení obhospodařování území, přerušení zemědělských cest ani zhoršení

hydrologických poměrů. Pokud se jedná o plochu komunikací a prostranství místního významu, ta není součástí ZPF, a proto v této ploše není třeba vyhodnocovat zábor ZPF.



Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita převážně v zastavěném území. Dle OZV je stavebními smíšenými

plochami výroby a služeb SV, částečně i plochou komunikací a prostranství místního významu a nestavební volnou stabilizovanou plochou ZPF.

Změna se zabývá přestavbou areálu bývalého zemědělského statku u Vrboveckého mlýna severně od Žebětína. V dané lokalitě dochází ke komplexnímu řešení plochy, a to vymezením stavebních návrhových ploch bydlení,

stavební návrhové zvláštní plochy rekreace a plochy komunikace a prostranství místního významu.

ZPF pokrývá pouze nepatrnou jihozápadní část lokality. Jedná se pouze o část jednoho pozemku s parcelním číslem 2152/1, který je v katastru nemovitostí definován jako trvalý travní porost.


V dané lokalitě dochází k záboru ZPF pouze na části plochy komunikací a prostranství místního významu

v nezastavěném území. Rozloha části pozemku ve výše zmíněné ploše činí cca 0,06 ha a nachází se na území

ZPF. Navrženým řešením dojde ke zmenšení ploch zemědělského půdního fondu, ale nedojde ke ztížení jeho obhospodařování ani ke snížení prostupnosti krajiny. Plocha se nachází na půdách III. třídy ochrany. Plocha

je navržena v návaznosti na stávající komunikaci. Tímto územním řešením je naplňován požadavek stavebního zákona na preferování řešení, které zohlední hospodárnost využívání dle § 19 odst. 1 písm. j) stavebního

zákona.


Dle dosavadního ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV se jedná o nestavební volnou stabilizovanou plochu krajinné zeleně všeobecné KV.

Ve změně B180/15-0/Z dochází na řešeném území k vymezení stavební návrhové plochy předměstského bydlení BP.

Všechny pozemky řešené lokality jsou součástí ZPF a v katastru jsou definovány jako orná půda.

Změna funkce plochy v řešené lokalitě umožní existenci rodinného domu obklopeného oplocenou zahradou. Pozemek se nachází na půdách III. třídy ochrany. Vzhledem k tomu, že vymezujeme plochu bydlení

v zastavěném území, zábor ZPF se dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ nevyhodnocuje.

MČ Brno-Židenice

B170/15-0/Z MČ BRNO-ŽIDENICE, MČ BRNO-VINOHRADY, k.ú. Židenice, židenický hřbitov

a park Akátky

Text odůvodnění je uveden v oddílu MČ Brno-Vinohrady.


Dle platného ÚPmB leží řešená lokalita v zastavěném území. Dle OZV je stavební stabilizovanou smíšenou

plochou výroby a služeb SV.

Ve změně B184/15-0/Z dochází na řešeném území k vymezení stavební návrhové plochy všeobecného bydlení

BO a plochy komunikací a prostranství místního významu.

Součástí ZPF jsou pouze dva pozemky s parcelními čísly 2454 a 2456, které jsou využívány jako zahrady.

Změna se týká objektu bývalé tiskárny. Tento objekt má v současné době převážně obytný charakter, proto

dochází v řešené lokalitě pouze ke změně funkce již dříve vymezené stavební plochy na plochu bydlení. ZPF pokrývá pouze dva pozemky řešeného území, tyto pozemky leží na půdách II. třídy ochrany. Určení pozemků

pro stavební využití bylo však již v minulosti při pořizování platného ÚPmB z hlediska ochrany ZPF vyhodnocováno a odsouhlaseno. Navíc vymezujeme plochu bydlení v zastavěném území, a proto se zábor ZPF

dle „Věstníku MŽP, 7. Metodické doporučení“ nevyhodnocuje.


11.2 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

11.2.1 METODIKA PRÁCE

Vyhodnocení předpokládaného záboru pozemků určených k plnění funkce lesa (dále též zkráceně „PUPFL“) vychází z následujících právních předpisů:

• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění (lesní zákon),

• vyhláška Ministerstva zemědělství č. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odnětí nebo

omezení podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, v platném znění.

Při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být přednostně použity pozemky méně

významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí a dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany

a k ohrožení sousedních lesních porostů.

11.2.2 VŠEOBECNÉ ÚDAJE O LESÍCH V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ

Výměra lesních pozemků na správním území města Brna (dle údajů Českého statistického úřadu k 31.12.2017)

činí 6 390,65 ha, což je 28 % rozlohy. Nejvíce lesních pozemků se nachází v k.ú. Bystrc (1 878 ha), Kníničky (803 ha), Žebětín (650 ha), Líšeň (476 ha) a Soběšice (431 ha). Naprostá absence lesa je intenzivně

zastavěných katastrálních územích Černá Pole, Město Brno, Ponava, Staré Brno, Stránice, Trnitá, Veveří,

Zábrdovice a v zemědělských katastrech na jihu a jihovýchodě města jako jsou k.ú. Dvorska, Holásky, Horní Heršpice, Komárov a Slatina. Lesní pozemky na menší výměře než 1 ha mají k.ú. Bohunice, Černovice, Dolní

Heršpice, Husovice a Přízřenice.

Lesy na území města jsou smíšené, listnato-jehličnaté. Listnaté dřeviny tvoří 54,5 % dřevinné skladby lesů

– převažuje dub, habr, buk. Jehličnaté dřeviny tvoří 45,5 % dřevinné skladby s převahou borovice a smrku.

Celkem 49 % plochy lesů tvoří lesy hospodářské (dle § 9 zákona č. 289/1995 Sb.), 49 % lesy zvláštního určení (dle § 8 zákona) a 2 % plochy lesy ochranné. Z lesů zvláštního určení největší výměru, tj. 1 237 ha, zaujímají

lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce ve Školním lesním podniku Masarykův les Křtiny, v majetku Mendelovy univerzity v Brně. Lesy příměstské a rekreační tvoří 804 ha. Uznané obory zaujímají 683 ha.

Lesní porosty se ve městě Brně nachází v souvislých celcích, jak na západní straně správního území města Brna (Holedná, Lesy Pohádky máje, Přehrada), tak i na severu a severovýchodě (Baba, vranovské a útěchovské

lesy). Jižní část správního území města je převážně bezlesá. Lesy se tu nachází v malých plochách zejména

podél toků, případně jako akátiny na svazích, či jiné přírodě vzdálené porosty.

Na 54 % výměry lesních pozemků hospodaří Lesy České republiky, s.p., na 20 % Školní lesní podnik Masarykův

les Křtiny Mendelovy univerzity v Brně a na 10 % Lesy města Brna, a.s. Zbývajících 16 % výměry lesů obhospodařují různí, převážně drobní vlastníci.

11.2.3 ZDŮVODNĚNÍ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ PRO ZÁBOR PUPFL

Tabulka k vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu a záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa je vložena do přílohy č. 1 tohoto textu odůvodnění. Vyhodnocení předpokládaných důsledků

navrženého řešení na PUPFL je zobrazeno ve výkrese odůvodnění „Výkres předpokládaných záborů půdního fondu“

Pro „předpokládané důsledky navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa v územním plánu“

je v dalším textu použit zkrácený pojem „zábor PUPFL“.

Lokality vyhodnocené po zábor PUPFL jsou řazeny za sebou dle pozice v tabulce předpokládaných záborů

půdního fondu.


Změna řeší úpravy části zahrádkářské a chatové lokality v západní části Jundrova. Zábor PUPFL si vyžádají

dva věcně odlišné záměry:

• Vymezení „plochy komunikací a prostranství místního významu“ (zábor 0,12 ha) v trase stávající

nezpevněné účelové komunikaci (lesní cesty), vedené na rozhraní zahrádkářské lokality a lesa. Vymezení

https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OUPR/Projednavane_zmeny/VYBRANE_ZMENY/NAVRH/TEXTOVA_CAST/ODUVODNENI_textova_cast_Priloha_1.pdf


stavební plochy pro dopravní infrastrukturu umožní vybudování veřejně přístupné zpevněné komunikace, zkvalitnění přístupu k objektům pro individuální rekreaci, které již jsou v zahrádkářské a chatové kolonii

vybudovány.

• Doplnění návrhové „plochy čistého bydlení BC“ podél ulice Muškátová v rozvojové lokalitě z dosavadního ÚPmB. Řešení si vyžádá zábor jediného lesního pozemku (p.č. 1472/1) o rozloze necelých 0,11 ha. Lesní

pozemek na jihozápadním okraji lokality je ve skutečnosti oplocenou zahradou přiléhající k zastavěnému pozemku p.č. 1471 s objektem „garáže“ (dle informace z nahlížení do katastru nemovitostí).

Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních porostů. Poloha dotčených pozemků umožňuje jejich zábor bez narušení kompaktního lesního horizontu. Na dotčených pozemcích

se nenachází žádné zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V rámci záborových ploch nebudou zřizovány lesní průseky. Návrh byl řešen invariantně – prověřována byla konkrétní rozvojová lokalita.

B53/15-0/Z MČ BRNO-KOHOUTOVICE, k.ú. Pisárky, ul. Nad Pisárkami (jihozápadně od hotelu Myslivna)

Změna navrhuje rozšíření izolované návrhové „plochy veřejné vybavenosti – všeobecný veřejný účel O“ při ulici Nad Pisárkami o lesní pozemek ve vlastnictví města. Město, jako vlastník pozemků v rozvojové ploše,

zvažuje využít lokalitu pro výstavby penzionu pro seniory. Záborem PUPFL (činí 0,34 ha) nedojde

k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních porostů – na pozemku není souvislý lesní porost, hraničí s místní komunikací. Poloha pozemku umožňuje zábor bez narušení kompaktního lesního horizontu. Na

lesním pozemku se nenachází žádné zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V rámci záboru nebudou zřizovány nové pozemní komunikace ani průsek v lese. Návrh je invariantní – zadání požadovalo prověřit možnost

rozšíření již vymezené rozvojové plochy.

B63/15-0/Z MČ BRNO-KRÁLOVO POLE, k.ú. Královo Pole, k.ú. Sadová, lokalita Kostelní zmola

Změna rozšiřuje návrhovou stavební „plochu čistého bydlení“ (zábor 0,01 ha) a „plochu komunikací a prostranství místního významu“ (zábor 0,29 ha) u rozvojové lokality Kociánka, která je v současné době

z většiny využita pro bydlení. Rozšíření stavební plochy pro bydlení a vymezení plochy pro novou komunikaci

umožní intenzivnější využití rozvojové lokality, tzn. umožní lépe využít hloubku úzkých parcel. Podkladem pro řešení je varianta A územní studie „Územní studie Kostelní zmola“ (zpracovatel: Atelier ERA, sdružení

architektů Fixel & Pech; možnost využití pro změnu schválena dne 18.02.2015).

Zábor okraje lesního pozemku, podél kterého nyní vede nezpevněná lesní cesta, neovlivní hospodaření v lese.

Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních porostů. Poloha dotčených pozemků umožňuje zábor bez narušení kompaktního lesního horizontu. Předpokládá se, že v záborové ploše

bude zřízena komunikace, která umožní intenzivnější využití stavební plochy. Návrh byl řešen invariantně

– zadání požadovalo prověřit a (na základě územní studie) navrhnout rozšíření konkrétní lokality.


Změna předpokládá nepatrný zábor PUPFL (o rozloze 0,02 ha) pro „plochu komunikací a prostranství místního významu”. Zamýšlené prodloužení komunikace v ose stávající účelové komunikace na ulici Jarní má umožnit

dopravní napojení nové rozvojové lokality. Zábor části lesního pozemku neovlivní klimatické funkce lesa, nebude mít negativní vliv na hydrogeologické a odtokové poměry (vodoochranná a půdoochranná funkce)

ani rekreační využití území (zdravotní, hygienická a rekreační funkce). Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa ani k ohrožení sousedních lesních porostů. Na dotčené části pozemku se nenachází žádné zařízení

sloužící lesnímu hospodářství. V záboru nebude zřízen průsek. Zábor je určen pro zřízení nové pozemní

komunikace. Návrh je řešen invariantně – jedná se o prodloužení již existující komunikace.


Změna vkládá „zvláštní plochu pro rekreaci R” mezi dvě zahrádkářské a chatové lokality na severovýchodním

okraji Soběšic. Záměrem navrhovatele je zřízení soukromého ranče. Zábor PUPFL (o rozloze 0,1 ha) je určen

pro „plochu komunikací a prostranství místního významu”, která je navržena v trase existující lesní cesty a má umožnit realizaci nového přístupu k budoucímu ranči a k zahrádkářské a chatové lokalitě.

Zábor části lesního pozemku nebude mít negativní vliv na hydrogeologické a odtokové poměry (vodoochranná

a půdoochranná funkce) ani rekreační využití území (zdravotní, hygienická a rekreační funkce). Záborem


PUPFL nedojde k novému dělení lesa ani k ohrožení sousedních lesních porostů. Záborem nebude narušen

kompaktní lesní horizont. Na dotčené části pozemku se nenachází žádné zařízení sloužící lesnímu hospodářství.

Zábor je určen pro zřízení nové pozemní komunikace. Návrh nebyl řešen ve variantách – zadání požadovalo

prověřit vhodnost konkrétní lokality.


Změna vymezuje plochy určené pro rekreační zeleň, komunikací a prostranství místního významu a (doplnění) stabilizované plochy bydlení. Zábor PUPFL (o rozloze 0,03 ha) se týká výhradně „plochy rekreační zeleně ZR”,

ve které ale není další existence lesa zpochybněna. Změna reaguje na snahu místních obyvatel Divišovy čtvrti

o kultivaci vstupního prostoru do údolí u Antoníčka ze stavebních ploch ve prospěch rekreační zeleně.

Zábor části lesního pozemku neovlivní klimatické funkce lesa, nebude mít negativní vliv na hydrogeologické

a odtokové poměry (vodoochranná a půdoochranná funkce) ani rekreační využití území (zdravotní, hygienická a rekreační funkce). Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních

porostů. Na dotčeném pozemku se nenachází žádné zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V záboru nebudou

zřizovány nové pozemní komunikace a lesní průseky. Návrh byl řešen invariantně.


Změna navrhuje komplexní řešení lokality Údolíček. Podkladem pro zpracování změny byla územní studie

„Lokalita Údolíček“ (Velek architekti, 01/2009). Zábor PUPFL zahrnuje „plochu komunikací a prostranství místního významu“ zajišťující prostupnost území.

Záborem PUPFL, v rozsahu 0,02 ha, nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních porostů. Nebude narušen kompaktní lesní horizont. V dotčených okrajových polohách pozemků se nenachází

žádná zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V rámci záborových ploch nebudou zřizovány nové pozemní komunikace a lesní průseky. Návrh nebyl řešen ve variantách – podkladem byla územní studie konkrétní

lokality.

B176/15-0/Z MČ BRNO-KOMÍN, MČ ŽABOVŘESKY, k.ú. Komín, k.ú. Žabovřesky, Kozí hora

Změna navrhuje novou plochu pro bydlení v místě ploch individuální rekreace na ZPF, tvořenou oplocenými zahrádkami, včetně plochy komunikací a prostranství místního významu propojující ulice Kroftova a Uhlířova.

Východní hrana nově vymezené plochy zabírá úzký pruh lesního pozemku v místě dnešní lesní cesty v rozsahu

0,06 ha. Na rozhraní ploch pro bydlení a lesa je možno uvažovat s umístěním účelové komunikace obsluhující oba účely využití.

Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních porostů. Nebude narušen kompaktní lesní horizont. V dotčených okrajových polohách pozemků se nenachází žádná zařízení sloužící

lesnímu hospodářství.


Změna reflektuje skutečný stav lokality (vybudováno hřiště), proto na okraji Žebětína navrhuje „zvláštní plochu pro rekreaci R”. Zábor PUPFL se předpokládá na okraji lesního pozemku p.č. 1524/78 (činí 0,01 ha).

Zábor části lesního pozemku neovlivní klimatické funkce lesa, nebude mít negativní vliv na hydrogeologické a odtokové poměry (vodoochranná a půdoochranná funkce) ani rekreační využití území (zdravotní, hygienická

a rekreační funkce). Záborem PUPFL nedojde k nevhodnému dělení lesa a k ohrožení sousedních lesních

porostů. Lesní horizont nebude záborem narušen. Na dotčené části pozemku se nenachází žádné zařízení sloužící lesnímu hospodářství. V rámci záborových ploch nebudou zřizovány nové pozemní komunikace a lesní

průseky. Návrh byl řešen invariantně – jedná se pouze o potvrzení skutečného stavu konkrétní lokality.


11.3 SOUHRNNÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORŮ ZPF A PUPFL

Vyhodnocení záboru ZPF a PUPFL bylo provedeno po lokalitách jednotlivých změn. Do celkové bilance byly

zahrnuty nově navržené plochy, bez ohledu na to, zda se jedná o plochy návrhové, či plochy stabilizované. Dílčí plochy byly v rámci konkrétní změny průběžně očíslovány, v případě ploch komunikací a prostranství

místního významu je pak uváděna jejich souhrnná výměra ve změně.

11.3.1 PŘEHLED TYPŮ PLOCH

Změny Územního plánu města Brna 2019 vymezují plochy následujících funkcí, funkčních typů:

I. Plochy stavební funkce: plochy bydlení s funkčními typy: plochy předměstského bydlení BP, plochy čistého bydlení BC,

plochy všeobecného bydlení BO

funkce: smíšené plochy s funkčními typy: smíšené plochy obchodu a služeb SO, smíšené plochy výroby a služeb SV, jádrové, tj. smíšené plochy centrálního charakteru SJ

funkce: plochy pracovních aktivit s funkčními typy: plochy pro výrobu PV, plochy pro průmysl PP, plochy pro zemědělskou výrobu PZ

funkce: zvláštní plochy pro rekreaci R funkce: plochy pro veřejnou vybavenost s funkčními typy: policie OB, kultura OK, zdravotnictví OZ

funkce: plochy pro dopravu s funkčními typy: služby pro automobilovou dopravu DA, hromadné odstavné

a parkovací garáže DG, významná parkoviště DP tělesa dopravních staveb, plochy komunikací a prostranství místního významu (bez kódu – jen barvou ve výkrese) funkce: plochy pro technickou vybavenost s funkčním typem: likvidace odpadů TO

II. Plochy nestavební funkce: plochy krajinné zeleně s funkčním typem: plochy krajinné zeleně všeobecné KV

funkce: plochy městské zeleně s funkčními typy: plochy parků ZP, plochy rekreační zeleně ZR, plochy ostatní městské zeleně ZO, plochy hřbitovů ZH

funkce: vodní a vodohospodářské plochy s funkčním typem: vodní plochy (bez kódu – jen barvou ve výkrese)

funkce: plochy s objekty pro individuální rekreaci (bez kódu – jen šrafou ve výkrese)

11.3.2 POROVNÁNÍ NÁVRHOVÝCH PLOCH SE SOUČASNĚ PLATNÝM ÚZEMNÍM PLÁNEM

B plochy bydlení

S smíšené plochy

Pa plochy pracovních aktivit

Pzl plochy pro zemědělskou výrobu

R zvláštní plochy pro rekreaci

O plochy pro veřejnou vybavenost

D plochy pro dopravu

DT plochy dopravních těles

DKP plochy komunikací a prostranství místního významu

T plochy pro technickou vybavenost

Plochy nestavební

Z plochy městské zeleně

K plochy krajinné zeleně

V plochy vodní a vodohospodářské

ZPF zemědělský půdní fond

ZPF-IR plochy s objekty pro individuální rekreaci


PUPFL pozemky určené k plnění funkce lesa

Vyjma ploch ZPF a PUPFL jsou dále členěny na plochy stabilizované (přípona – s) a návrhové (přípona – n).

Souhrnná tabulka předpokládaných záborů půdního fondu dle návrhových funkčních ploch vymezených

změnou územního plánu:

12. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE, S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ

„Změny ÚPmB 2019“ nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního

rozvoje Jihomoravského kraje.

13. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH

PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘ. S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

13.1 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Požadavky zvláštních právních předpisů byly při zpracování souborů změn zohledněny a respektovány. Uvedená skutečnost byla v každé fázi projednání ověřována příslušnými dotčenými orgány. Specificky byly

sledovány zejména tyto oblasti zvláštních předpisů:

Ochrana přírody a krajiny

Požadavky zvláštních právních předpisů byly relevantní zejména při aktualizaci územního systému ekologické

stability v souladu se zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. „Změny ÚPmB 2019“ se nedotýkají řešení regionálního a nadregionálního biokoridoru územního systému

ekologické stability; celý proces je předmětem pořizovaného nového ÚPmB. Změny B176/15-0/Z v MČ Brno-Žabovřesky a MČ Brno-Komín a B209/15-0/Z v MČ Brno-Královo pole zasahují do trasy biokoridoru, nicméně

v obou případech dochází pouze k úpravě trasy biokoridoru při zachování charakteru a spojitosti biokoridoru a nedochází k narušení funkčnosti. V souladu s právními předpisy jsou také zásahy do významných krajinných

prvků, což se týká změny B18/11-II/Z v MČ Brno-Bosonohy, ve které není žádným způsobem zpochybněna

ani jinak narušena ochrana registrovaného významného krajinného prvku. Zároveň nedochází k narušení prostorových hodnot na území Brna ovlivňující panorama a obraz města, jakož i pohledové plochy a pohledové

svahy. Krajský úřad Jihomoravského kraje jako příslušný orgán k vydání stanoviska z hlediska vlivu koncepce na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti podle zákona o ochraně

Využití dle funkční plochy Kódy

Výměra ploch

(ha)

Zábor ZPF

celkem (ha)

Zábor ZPF v I.a

II. třítě (ha)

Zábor ZPF v III.-

V. třítě (ha)

Soulad s

platným ÚPmB

(ha)

Nesoulad s

platným ÚPmB

(ha)

Dotčená výměra

PUPFL (ha)

Plochy bydlení BP, BC, BO 23,20 21,18 4,63 16,55 1,97 21,23 0,21

Smíšené plochy SO, SV, SJ 6,61 3,89 3,60 0,29 4,60 2,01 0,00

Plochy pracovních aktivit PV, PP, PZ 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Zvláštní plochy pro rekreaci R 2,35 0,66 0,00 0,66 0,00 2,35 0,01

Plochy pro veřejnou vybavenost O, OB, OK,

OZ3,64 1,38 1,33 0,05 2,03 1,61 0,34

Plochy pro dopravu D, DA, DG,

DP1,69 0,49 0,39 0,10 1,18 0,51 0,00

Plochy komunikací a prostranství

místního významu

DKP7,30 4,18 0,91 3,27 1,43 5,87 0,32

Plochy pro technickou vybavenost TO 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Plochy stavební celkem 44,79 31,78 10,86 20,92 11,21 33,58 0,88

Plochy krajinné zeleně KV 1,19 1,17 0,03 1,14 0,07 1,12 0,00

Plochy městské zeleně ZP, ZR, ZO,

ZH 23,08 8,30 4,64 3,66 18,02 6,12 0,03

Plochy vodní a vodohospodářské 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00

Plochy nestavební-volné celkem 24,27 9,47 4,67 4,80 18,09 7,24 0,03

Plochy celkem 69,06 41,25 15,53 25,72 29,30 40,82 0,91


přírody a krajiny a stanoviska z hlediska posouzení vlivu návrhu „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve stanovisku čj. JMK 48959/2019

ze dne 29.03.2019, které navazovalo na dříve vydané stanovisko čj. JMK 35724/2019 ze dne 11.03.2019, vyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast soustavy NATURA 2000 a dále

neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů „Změn ÚPmB 2019“ na životní prostředí. Změny, které se dotýkají předmětu ochrany Obecně závazné vyhlášky města Brna č. 15/2007 o ochraně zeleně v městě Brně plně

respektují pravidla zakotvená v uvedené vyhlášce, zejména pak čl. 2, který změny plošného rozsahu

nejvýznamnější zeleně podmiňuje schválením Zastupitelstvem města Brna.

Ochrana vod a ochrana před povodněmi

„Změny ÚPmB 2019“ zaktualizovaly záplavová území v koordinačním výkrese v grafické části odůvodnění. Nedochází ke změnám opatření k předcházení a zvládnutí povodňového rizika podle zákona č. 254/2001 Sb.,

o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a které jsou zavedené

stávajícím ÚPmB. Protipovodňová opatření jsou předmětem nového ÚPmB, ve kterém dojde ke koordinaci protipovodňových opatření se Zásadami územního rozvoje Jihomoravského kraje. Obecně závazná vyhláška

statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje konkrétnější a přísnější pravidla pro umisťování staveb v záplavovém území.

Ochrana zemědělského půdního fondu a ochrana lesa

Vyhodnocování předpokládaných záborů zemědělského půdního fondu vychází ze zásad plošné ochrany

zemědělského půdního fondu definovaných zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního

fondu, ve znění pozdějších předpisů, a je zpracováno v samostatné kapitole 11.1 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a 11.3 Souhrnné vyhodnocení

záborů ZPF a PUPFL v rozsahu požadovaném přílohou č. 3 vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základní

povinnosti využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům, stanovené zákonem č. 289/1995 Sb.,

o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, byly při řešení „Změn ÚPmB 2019“ vzaty na zřetel. Vyhodnocení předpokládaných záborů pozemků určených k plnění funkcí lesa

je zpracováno blíže v samostatné kapitole 11.2 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkce lesa a 11.3 Souhrnné vyhodnocení záborů ZPF a PUPFL v rozsahu

požadovaném lesním zákonem. Využití (např. umístění staveb) ploch změn, které zasahují území do vzdálenosti 50 m od kraje lesa podléhají souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů.

Ochrana veřejného zdraví

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl zohledněn zejména při volbě funkčního využití pozemků přiléhajících k pozemním

komunikacím (tj. v území zasaženém hlukem a vibracemi). Pokud to bylo (z hlediska organizace území možné), byla jednak ponechána distanční vzdálenost s funkčním využitím nepobytového typu a při volbě funkčního

využití vzdálenějších pozemků bylo voleno přípustné funkční využití s širším spektrem možností, aby byla

v následných realizačních krocích možná buď volba stavebně technických opatření ve vztahu k hluku, anebo dána možnost způsobů využití, které nebudou obsahovat citlivé způsoby využití. Uvedená opatření mohou

být do „Změn ÚPmB 2019“ zakotvena pouze v podrobnosti odpovídající územnímu plánu. U stabilizovaných ploch (tzn. zástavba v nich je funkčně a prostorově ustálena) je účelné řešit ochranu před hlukem stavebně-

technickými opatřeními (nikoli nástroji územního plánování). Změny zasahující do předmětu ochrany zákona

o ochraně veřejného zdraví podléhají souhlasu orgánu ochrany veřejného zdraví v navazujících řízení.

Pozemní komunikace a doprava

Při řešení dopravních záměrů, především pozemních komunikací a drah, byly respektovány požadavky zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách,

ve znění pozdějších předpisů, a to v podrobnosti odpovídající územnímu plánu. Silniční ochranná pásma nejsou v dosavadním ÚPmB zobrazena vzhledem k jeho podrobnosti a „Změny ÚPmB 2019“ tuto skutečnost nemění.

Civilní ochrana obyvatelstva a bezpečnost státu

Požadavky z hlediska ochrany obyvatelstva dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byly prověřeny a v podrobnosti odpovídající

územnímu plánu a v řešení byly zohledněny (resp. jeho změny). Změna B61/15-0/Z v MČ Brno-Komín, kterou se rozšiřuje rozsah využití plochy občanského vybavení pro potřebu Policie ČR, posiluje institut ochrany

obyvatelstva.

Ochrana památek


„Změny ÚPmB 2019“ respektují Regulační plán Městské památkové rezervace Brno. Některé změny se dotýkají nemovitých kulturních památek evidovaných podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění

pozdějších předpisů, (jde zejména o ochranu nemovité památky u změny B6/15-0/Z v MČ Brno-Bohunice a ochranu hodnot v Městské památkové rezervaci Brno u změn B148/15-0/Z nebo B218/15-0/Z,

obě v MČ Brno-střed), ale žádným způsobem nejsou měněna ani zpochybňována.

Ochranná pásma pohřebišť

Ochranná pásma okolo veřejných pohřebišť zůstávají i po vydání „Změn ÚPmB 2019“ zachována v nezměněné

podobě. Je třeba zdůraznit, že zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů ve znění účinném po dni nabytí účinnosti zákona č. 193/2017 Sb. vypustil ustanovení o zřizování ochranných pásem

okolo veřejných pohřebišť. Změny B4/15-0/Z v MČ Brno-Bohunice, B10/12-I/Z a B62/15-0/Z obě v MČ Brno-Komín, B170/15-0/Z v MČ Brno-Vinohrady a v MČ Brno-Židenice a změna B209/15-0/Z v MČ Brno-

Královo Pole navazují na areály pohřebišť, rozšiřují je, doplňují plochy pro jejich obsluhu anebo propojují do

celistvého (účelně využitelného) tvaru. Žádná ze změn neohrožuje pietu pohřebišť.

13.2 VYHODNOCENÍ SOULADU SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ

Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů zpracuje pořizovatel. Dotčené orgány vydají svá stanoviska až při projednání návrhu. Pořízení „Změn ÚPmB 2019“ do této fáze zatím nedospělo – text bude posléze

doplněn.

14. TEXT OBECNĚ ZÁVAZNÉ VYHLÁŠKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA BRNA Č. 2/2004 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA S VYZNAČENÍM ZMĚN

Součástí odůvodnění opatření obecné povahy ke „Změnám ÚPmB 2019“ je tzv. „textová část odůvodnění

– srovnávací text vyhlášky“ (uložena v příloze č. 2 tohoto textu odůvodnění), tj. úplné znění Obecně závazné vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech územního plánu města Brna, ve znění

pozdějších změn ÚPmB, se zapracováním (znázorněním) „Změn územního plánu města Brna vybraných ke zkrácenému postupu pořízení“.

Tyto změny jsou pro přehlednost znázorněny následujícím způsobem:

• nově vkládané části textu jsou graficky vyznačeny barevně písmem a podtrženy,

• rušené části textu jsou graficky vyznačeny barevně písmem a přeškrtnuty.

Odůvodnění změn obecně závazné vyhlášky je provedeno v kapitole 6.13. Odůvodnění změn Obecně závazné

vyhlášky statutárního města Brna č. 2/2004, o závazných částech Územního plánu města Brna.

15. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ GRAFICKÉ ČÁSTI

Textová část odůvodnění „Změn ÚPmB 2019“ obsahuje 174 stran.

Grafická část obsahuje výkresy:

Ozn. Název Měřítko

Koordinační výkres 1 : 5 000

Průmět změn do uspořádání města 1 : 5 000

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1 : 5 000

Výkres širších vztahů 1 : 100 000

https://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/sprava_mesta/magistrat_mesta_brna/OUPR/Projednavane_zmeny/VYBRANE_ZMENY/NAVRH/TEXTOVA_CAST/ODUVODNENI_textova_cast_Priloha_2.pdf


16. ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH (VČETNĚ ODŮVODNĚNÍ) UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ZMĚN ÚPMB

Námitky proti návrhu „Změn ÚPmB 2019“ bude možné uplatnit až v řízení o opatření obecné povahy. Pořízení

do této fáze zatím nedospělo – text bude posléze doplněn.

17. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK UPLATNĚNÝCH K NÁVRHU ZMĚN ÚPMB

Připomínky k návrhu „Změn ÚPmB 2019“ bude možné uplatnit až při projednání návrhu. Pořízení do této fáze

zatím nedospělo – text bude posléze doplněn.

Documents

ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU MĚSTA BRNA VYBRANÉ KE …...trh 331/13, 602 00 Brno (dále též „zpracovatel“), která zajistila zpracování dokumentace projektanty s příslušnou