U�  mnohokrát  jsem  se  pøesvìdèila,  �ev  na�em  regionu  máme  mnoho  �ikov­ných lidí s dobrými nápady. Mnohdy �ijínedaleko  od  sebe,  a  pøesto  o  sobìnevìdí. Mám radost, kdy� se nám podaøídát je dohromady. To je dobrá úloha prona�í MASku.Proto, abychom podporovali smysluplnéaktivity  obcí  i  neziskových  organizací  apodnikatelù  jsme  získali  nìjaké  penízez Evropské unie. Peníze nemalé, ale aninikterak  závratné.  O  jejich  rozdìlení  siale  rozhodujeme sami �  tedy my �  lidiz regionu. A na�ím rozhodnutím bylo, �echceme podporovat projekty, které vzni­kají na základì spolupráce, nebo spolu­práci  subjektù  významným  zpùsobempodporují. Myslíme si toti�, �e schopnosta hlavnì ochota spolupracovat je jednouz nejcennìj�ích deviz na�eho regionu dobudoucna. Z definice termínu �spoluprá­ce�  vyplývá,  �e  jde  o  interakci,  kterávyu�ívá rozdílné schopnosti a dovednostiaktérù a umo�òuje jim dosáhnout toho,èeho  by  ka�dý  sám  nebyl  schopen  do­sáhnout.  Spolupráce  tak  smìøuje  kespoleènému  cíli  a  je  oboustrannì  vý­hodná. Spolupráce na venkovì v minu­losti byla a mnohde i dnes je pøirozeným

vyvá�ením  hendikepu  venkova  oprotimìstu. Tradiènì chud�í venkov dohánìl�ivotní úroveò mìstských lidí vzájemnousousedskou výpomocí,  která  je  levnìj�íne�  �firma�  a  èasto  i  zdarma.  Vedlemateriálního  pøínosu  v�ak  má  velkýpøínos  sociální  a  podporuje  soudr�nostlidí  �  mo�no  øíci  komunity.  A  souná­le�itost místního spoleèenství je podstat­nou  souèástí  kvality  �ivota.  Rozsahtakzvané sousedské výpomoci nám je�tìdnes  leckde  v  zahranièí  závidí.  Dlu�noøíci, �e na úrovni regionu a projektovýchzámìrù  je  opravdová  (�ivá)  spoluprácespí�e vzácností. Vnímání vlastního spole­èenství je pøirozenì ohranièené a nemalébariery zde pøedstavují  legislativa a rù­zná pravidla. Na pøíklad z hlediska eko­nomiky  je  sousedská  výpomoc  øazenaspí�e do oblasti �edé ekonomiky � tedytakové ekonomiky, která se neodrazí narùstu  HDP,  je  nekvantifikovatelná  anepøiná�í do státní pokladny �ádné danì.Z  hlediska  ekonomiky  je  tedy  nepøíli��ádoucí.  Z  hlediska  rozvoje  venkova  ajeho  �ivotaschopnosti  je  ale  její  rozvojnezbytný.

Zuzana GuthováMana�erka MAS Sdru�ení Rù�e

(opatøení è.2)

(opatøení è.5)

(opatøení è.8)

(opatøení è.10)

(Informaèní leták Sdru�ení Rù�e)

http://mas.sdruzeniruze.cz

Místní akèní skupina Sdru�ení Rù�e  11. kvìtna 2010 ukonèila  pøíjem �ádostío dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 5. výzvy. V øádném termínubylo  odevzdáno v  celkové  po�adovné  èástce  dotace

.  Tyto  �ádosti    nyní  hodnotí  výbìrová  komise.  Bohu�el  nev�echny odevzdané projekty budou v této výzvì podpoøeny. Alokace finanènípodpory pro 5. výzvu èiní 3 404 000 Kè, co� pøedstavuje 37% z celkovéhopo�adavku �adatelù.Výsledky  budou zveøejnìny  (po konaní Valné hromadyMAS Sdru�ení Rù�e).

Mìsto BorovanyVybavení zahrady M� Borovanyherními prvky

Projekt se zabývá vybavením zahrady M� v Borovanech herními prvky pro dìti, kterébudou rozvíjet jejich smysl pro rytmus, rovnováhu, prostorové vidìní a sílu. 582 855

Obec Bene�ovnad Èernou

Zázemí dìtského høi�tì ­Bene�ov nad Èernou

Projekt øe�í výstavbu altánu ­ zázemí na dìtského høi�tì 100 146

Mìstys LedeniceVybavení víceúèelového prostoruMateøské �koly

Víceúèelová uèebna bude vybavena cvièebním náøadím, �idlemi a datovým projek­torem. Bude pøipravena pro hry dìtí, promítání pohádek  a shroma�ïování, neboschùzky rodièù.

158 800

Obec Slavèe Zlep�ení obslu�nosti M� SlavèePøedmìtem projektu je zlep�ení obslu�nosti M� prostøednictvím rekonstrukcezpevnìné plochy v areálu M� a rekonstrukce vnìj�ího schodi�tì. Souèástí projektu je irekonstrukce komína

191 007

Obec Svatý Jannad Mal�í

Modernizace prostor M� veSvatém Janu nad Mal�í

Pøedmìtem projektu je modernizace dìtských toalet, kuchyòky, rekonstrukceosvìtlení prostor mateøské �kolky, výmalba a vybavení nábytkem (�idle, skøínì,�atnové polièkya lavièky)

195 150

Pavel KozákRoz�íøení slu�eb autodílny PavelKozák

Pøedmìtem projektu je roz�íøení slu�eb zaèínajícího mikropodniku. Nákupem plnièkyklimatizací dojde k zavedení slu�by v mikroregionu ojedinìlé. 186 056

KPP CZ, s.r.o.Alternativní výroba tvarovanýchpaliv,nákup strojního vybavení

Cílem tohoto projektu je  dokonèení výstavby  energetického centra budovaného fir­mou KPP CZ s.r.o. v místì realizace projektu. 560 000

JosefSteinhauser

Autodílna SteinhauserPøedmìtem projektu je dostavba autodílny, co� umo�ní �adateli rozvoj jeho podnika­telských aktivit 444 750

Ludmila Ho­molková

Cukráøství HomolkováPøedmìtem projektu je nákup technologie a vybavení do novì budované výrobnycukráøských výrobkù 247 514

Daniel Èerný Kovárna Blata ­ 2. fázeV rámci projektu budou provedeny udr�ovací práce na øemeslné dílnì. Bude provede­na výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) anátìr nosné konstrukce (311,85 m2).

269 640

Mìsto T. Sviny Sejdeme se na návsiProjekt se zabývá úpravou veøejného prostranství na návsi v Todni, výmìnou støechyna zdej�í autobusové zastávce a nákupem herních prvkù pro dìti. 450 928

Mìstys LedeniceVybavení a zkulturnìní veøejnéhoprostranství v osadì Zborov

Nevyu�itý centrální prostor osady s málo vyu�ívaným antukovým høi�tìm, chybízázemí pro spoleèné vy�ití rodièù s dìtmi, teenagerù i seniorù 136 851

Obec DolníDvoøi�tì

PERGOLA místo ke sportovnímu,kulturnímu i oddychovémusetkávání.

Stavbou se zvìt�í stávající betonová plocha ve sportovním areálu (u fotbalovéhohøi�tì) a provede se její zakrytí. 237 985

Mìsto Borovany Borovany ­ Veøejný rozhlasProjekt øe�í veøejný rozhlas ­ systém informaèního a varovného systému ­ instalaciantény, vysílaèe, bezdrátových hlásièù a reproduktorù ve mìstì Borovany a pøilehlýchèástech.

864 940

Obec HraniceVeøejný rozhlas pro bezpeènost ainformovanost obèanù obceHranice

Realizací projektu budou vytvoøeny podmínky pro vìt�í bezpeènost obyvatel obce.Vedle vysílaèe  v budovì obecního úøadu bude v obci instalováno 18 pøijímaèù a 45reproduktorù.

325 537

Mìsto N. HradyZvý�ení bezpeènosti obyvatelNových Hradù

Projekt zrekonstruuje stávající chodník v ulici Vitorazská, jeho prodlou�ení do uliceVilová ètvr� a vybudování bezpeèného parkovi�tì pøed høbitovem v Nových Hradech. 363 401

Obec SlavèeZvý�ení bezpeènosti chodcù vúseku Kostel ­ Høbitov

Projekt má za úkol vybudovat nový chodník od kostela sv. Filipa a Jakuba k místnímuhøbitovu ve Slavèi. 700 000

ØKF TrhovéSviny

Rozvoj kulturní památky kostelaNanebevzetí P. Marie ­ 2. etapa

Pøedmìtem projektu je 2. etapa rekonstrukce elektroinstalace vèetnì osazení nízko­teplotních panelù pro vytápìní kostela 216 000

Mìsto Borovany Podkroví v PodzámèíProjekt se zabývá rekonstrukcí historické budovy (bývalé hospodáøské budovy patøícík zámku). Rekonstrukce spoèívá ve výmìnì støechy, klempíøských prvkù, vytvoøenívyu�itelného a zatepleného podkroví.

600 000

Hrady na Mal�í,o.s.

Konzervace tvrze v Tiché � II.etapa

Vnìj�í  schodi�tì, dveøe, kování, elektroinstalace a pøípojka, výplnì otvorù, dla�ba aterénní úpravy 391 948

Obec Ben�ovnad Èernou

Renovace kaple v osadì Har­tunkov

Projekt øe�í renovaci po�kozené omítky, støechy, parapetù a dveøí. 357 400

ØKF Nové Hrady Oprava krovu kostela sv. Petra aPavla

Oprava krovu je pokraèováním obnovené péèe o kostel sv. Petra a Pavla v NovýchHradech. 650 762

Mìsto N. HradyRekonstrukce støechy historick­ého objektu Èeského domu ­ I.etapa

Rekonstrukce støechy o plo�e 390 m2 spoèívá v demontá�i do�ilé støe�ní krytiny a latí.Dále pak v dodávce a montá�i støe�ní folie, la�ování, støe�ní krytiny, klempíøskýchprvkù a drobných oprav vikýøù.

545 148

NO Církve ÈSHTrhové Sviny

Husitský kostel 2011 Projekt Husitský kostel 2011 ochrání pøed devastací významnou stavbu u centraTrhových Svinù. Jde o práce klempíøské,  zednické  a  natìraèské. Projekt zajistí i �ir�ívyu�ití kostela pro veøejnost.

473 000

2   ­ Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu

5   ­ Konkurenceschopnost mikropodnikù

8   ­ Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí

9   ­ Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel

10 ­ Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví

Tak  jsme  nazvali  projekt,  který  jsme  serozhodli podat do programu LEADER 2007­ 2013. Na�e Rodinné centrum Ledòáèektoti�  ji�  nìkolik  let  poøádalo  kurzykeramiky  pro  dìti  i  dospìlé,  ale  nemìlijsme vlastní pec na výpal výrobkù. A takpøevoz  keramiky  k  výpalu  byl  v�dyotázkou zatajeného dechu a obav, aby senìco cestou nerozbilo.Kdy� tedy pøi�la výzva k podávání projek­tu na infrastrukturu  i ve fichi è. 2 (tj. propøed�kolní  výchovu),  rozhodli  jsme  sezkusit �tìstí a podat projekt, díky kterémubychom  si  mohli  vlastní  pec  poøídit.�tìstìna  stála  na  na�í  stranì  ­  dotacenám  byla  pøislíbena  a my  jsme  v  únoruleto�ního  roku  mohli  zakoupit  pec  navýpal keramiky spolu s dal�ím základnímvybavením.A od té doby opravdu nezahálí. Novì jsmeotevøeli  krou�ky  pro  maminky  s  malýmidìtmi (ka�dý druhý ètvrtek 10 ­ 12 hod),pro pøed�kolní i �kolní dìti (ka�dý ètvrtek15  ­  16  hod  a  16  ­  17  hod),  a  nadálepokraèuje i keramika pro dospìlé (ka�dou

støedu  19  ­  21  hod).    Hotové  výrobkyv�ech  keramických  "umìlcù"  pøedstavu­jeme  veøejnosti  na  námi  poøádanýchvýstavách ­ v adventu, pøed Velikonocemièi  na  té  právì  pøipravované,  kteráprobìhne 19. 6. (9 ­ 19 hod) v prostoráchledenické hasièárny.Práce  s  keramickou  hlínou  v  na�í  dílnìbaví dìti i dospìlé. Je to èinnost, pøi kterési  èlovìk  mù�e  rozvíjet  své  schopnostii  relaxovat.  V  kurzech  se  setkávají  lidé,navazují  nové  známosti,  objevují  své

okolí.  Jsme  proto  rádi,  �e  na�e  èinnostbyla podpoøena.Dìkujeme MAS Sdru�ení Rù�e za pomoc spøípravou projektu a mìstysi Ledenice zapøedfinancování.  Projekt  byl  spolufinan­cován  Evropskou  unií  z  Evropskéhozemìdìlského fondu pro rozvoj venkova vrámci  opatøení  IV.1.2.  Realizace  místnírozvojové strategie.

Adéla ChadimováRC Ledòáèek

http://mas.sdruzeniruze.cz

Na  projekt  "Obnova  høi�tì  na  zahradìmateøské  �koly"  získal  mìstys  Ledenicedotaci  z  Programu  rozvoje  venkova  vevý�i 483 000 Kè. Projekt podával mìstysproto, �e herní prvky na zahradì M� bylyzastaralé,  vìt�inou  ji�  nevyhovující

bezpeènostním  a  hygienickým  normám.Cílem  projektu  bylo  vybavit  zahradumoderními    objekty  pro  hru  dìtí,  sezamìøením  na  rozvíjení  tvùrèích  schop­ností  a  fantazie  dìtí  v  esteticky  vyvá­�eném prostøedí a zajistit  zvý�ení hygienya bezpeènosti provozu zahrady.Krátce  po  zahájení  realizace  projektuobnovy  høi�tì  dostal  mìstys,  dá  se  øícineèekanì  brzy,  také  dotaci  na  rekon­strukci  a  pøístavbu  budovy  mateøské�koly.  Proto  byly  práce  na  høi�ti  poza­staveny  a  k  radosti  nejen  ledenickýchmaminek se podaøilo, �e od nového �kol­ního  roku  bude  mít  mateøská  �kola  ojedno  oddìlení  víc  a  nové  sanitárnívybavení  pro  v�echny  uèebny.    V  novìupravené �kolce vznikl také prostor, kterýbude vybaven jako tìlocvièna, sál s mo�­ností promítat pohádky, mohou zde vystu­povat  hostující  herci  a  uèitelky  mohouprostor vyu�ít k aktivitám spoleèným pro

v�echny  tøídy.  Montá�  nových  herníchobjektù  na  zahradì  mateøské  �koly  jetìsnì pøed dokonèením.

Franti�ek Jelínekmístostarosta

Mìstyse Ledenice

Nové Herní prvky pro dìti mateøské �koly vLedenicích

Budova mateøské �koly

V tomto èísle zpravodaje pokraèujeme v pøedstavování úspì�ných projektù, které byly  ji� podpoøené vpøedchozích výzvách a jsou v na�em regionu realizované. Jedná se o projekty z tìchto opatøení:

2 ­ Infrastruktura pro pøed�kolní výchovu  5 ­ Konkurenceschopnost mikropodnikù8 ­ Podmínky pro kultivaci �ivotního prostøedí  9 ­ Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel10 ­ Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova

Tøeba Vás  nìkterý  projekt  zaujme  a  budete mít  zájem nìjaký  obdobný  realizovat  ve  Va�í  obci.    Tatoopatøení budou opìt vyhlá�ena za rok v dubnu 2011, tak�e máte dostatek èasu na rozmy�lení a zaji�tìnípotøebných dokladù. Bli��í informace o  opatøení naleznete na http://mas.sdruzeniruze.cz v sekci LEADER2007 ­ 2013 / Seznam podporovaných Fichí.

V�em �adatelùm nadále nabízíme poradenství pøi zpracování �ádostí.

Cílem tohoto opatøení je vytváøení lep�íchmateriálních a prostorových podmínek propøed�kolní výchovu v mateøských �koláchi mateøských a rodinných centrech. Ka�dýpøedkládaný projekt by mìl být podlo�enanalýzou souèasné nabídky a poptávky popøíslu�ných slu�bách. Projekty podpoøenév  tomto  opatøení  øe�í  nedostateènou

kapacitu  pøed�kolních  zaøízení,  rozvíjíèinnost  mateøských  center  a  zaji��ujímodernizaci vybavení mateøských �kol acenter.  Projekty  mohou  zahrnovatstavební  úpravy  èi  výstavbu  budov,venkovních prostor, poøízení materiálnì ­technického vybavení a technologií.

Výrobky z keramické dílny RC Ledòáèek

Práce s hlínou baví dìti i dospìlé

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  roce  2003  jsem  koupil  od  Ra�elinySobìslav  a.s.  starou  nepou�ívanou  dílnuna  opravu  tì�ebních  strojù,  která  le�íuprostøed hlubokých novohradských lesù,nedaleko obce Blata. Postupnì jsem èástobjektu zprovoznil a zaèal v ní pracovat.Kdy�  jsem  zde  se  svými  kamarády,�pièkovými  kováøi  z  ÈR  i  zahranièípracoval na rùzných zakázkách, pr�elo nanás skrz dìravou støechu, v zimì jsme seohøívali  jen  u  roztopené  výhnì  a  vlastníprací. Vydìlané peníze bylo tøeba na novýmateriál  a  rùzné  stroje  a  tak  se  v�dyrychle rozutekly a na vylep�ení dílny stálenezbývalo.  A  tak  jsem  se  rozhodlinvestovat  do  opravy  dílny  s  vyu�itímfinanèních  prostøedkù,  které  nabízí  MASSdru�ení  Rù�e.  Na  jaøe  2009  jsemkontaktoval  architekta  a  po�ádal  ho  o

finanèní odhad na základní úpravy dosudnepou�ívané  èásti  dílny.  Jednalo  sevýmìnu  støechy,  vybudování  betonovépodlahy,  nátìr  ocelové  konstrukce  aterénní úpravu okolí dílny. Kdy� jsem vidìlrozpoèet, který se blí�il k milionu, tak mìve�kerý  elán  pøe�el.  Po  poradì  sezku�enìj�ími  projektovými  harcovníkyjsem ale zjistil, �e èást nákladù lze uhraditvlastní  prací,  která  je  v  �ádosti  o  dotacioznaèována  jako  �vìcné  plnìní�.  Tatomo�nost mì nadchla,  a  proto�e  se musícelý projekt pøedfinancovat, byla to velmilákavá  mo�nost,  jak  ho  realizovat.  Svéplány  jsem  musel  i  tak  trochu  omezit.Støechu jsem se rozhodl vymìnit pouze na½ objektu a vypustil jsem i terénní úpravyokolo  dílny.  Jen�e  jak  poznat,  co  mohudìlat  sám  a  co  ne?  Byl  to  první  projektv  MAS,  který  uplatòoval  vìcné  plnìní  anebylo  koho  se  zeptat.  Tak  námmana�erka  MASky,  Zuzana  Guthovádomluvila konzultaci na SZIF, která námvelmi pomohla. Nicménì nám rozhodnutíjak to celé provést, zabralo více ne� dostèasu. Problémem byl i program na ocenìnístavebních  prací,  ve  kterém  se  musíkoneèné  vyúètování  podávat,  ale  kterýjsme  v  té  dobì  nemìli  k  dispozici.  Dalonám  to  hodnì  práce,  ale  nakonec  jsmesestavili plán prací, které jsme se rozhodliprovést  svépomocí  a  tìch,  které  radìjisvìøíme  odborné  firmì.    Trochu  nám

pomohlo  i  poèasí,  proto�e  ne�  se  námv  rámci  vìcného plnìní podaøilo  rozbít  aodklidit  zbytky  stávající  podlahy,  zaèalomrznout  a  na  betonování  jsme  mohlizapomenout. Zima se protáhla a poskytlanám dost èasu na pøemý�lení,  jak na to.Kdy�  se  udìlalo  hezky,  pracovali  jsmedennì  na  dílnì,  abychom  zase  stihlistanovené  termíny.  To  se  nám  podaøilo,projekt jsme vèas a bez vìt�ích problémùpøedlo�ili k vyúètování a teï u� nás èekájen  kontrola  na  místì  a  kontrolakoneèného zaúètování projektu. Vìøím, �ev�e  probìhne  bez  problémù  a  brzydostanu  slíbenou  platbu  na  úèet.  Bezodborné  pomoci  bych  to  ale  nezvládl.V�em, kdo mi s tím pomohli, a� u� to byloprací, nebo radou, velmi dìkuji.

Daniel Èerný

Cílem  tohoto  opatøení  je  posílenípodnikatelského prostøedí na území Místníakèní  skupiny  prostøednictvím  podporyvzniku  èi  rozvoje  drobných  podnika­telských  subjektù  (mikropodnikù  do  10zamìstnancù)  v  oblastech  nezemìdìl­ských èinností. Podporovány jsou aktivityna  zakládání  nových  nebo  rozvoj mikro­podnikù  v  podnikatelských  èinnostechzaøazených do tìchto sekcí: tì�ba a úpra­

va  nerostných  surovin,  zpracovatelskýprùmysl,  stavebnictví,  obchod,  opravymotorových vozidel a výrobkù pro osobnípotøebu a pøevá�nì pro domácnost.Nezbytná  je  kooperace  dvou  èi  vícesubjektù na poskytování tìchto slu�eb.�adatelé mohou v  tomto opatøení  získata�  56%  dotaci  na  projekt  v  rozsahu  od50 000 Kè a� 1 000 000 Kè.

Daniel Èerný pøi  rekonstrukci støechy budoucíkovárny

Mateøské  centrum Borovánek  se  ji�  pøedrokem  a  pùl  pøestìhovalo  do  novýchprostor v Podzámèí.Maminky  pùvodnì  obývaly  pouze  jednumístnost, která nebyla pro provoz centraúplnì  vyhovující.  Proto  vedení  mìstavypracovalo  �ádost  o  dotaci  z  Programurozvoje  venkova  na  rekonstrukci  prostorv Podzámèí a uspìlo. Na adaptaci novéhocentra získalo 450 tisíc Kè.Adresa mateøského centra zùstala stejnájako  pùvodní,  jen  má  nyní  mateøskécentrum  k  dispozici  novou  èást  budovyv  Podzámèí.  Kdo  do  Borovánku  zavítal,urèitì zalitoval, �e není malý nebo alespoòmáma  na  mateøské  dovolené,  proto�enové prostory jsou opravdu krásné.V  rámci  projektu  �Mámy  v  novém�  bylaprovedena adaptace prostor pro mateøskécentrum, pro vyu�ití maminkami s dìtmido  6  let.  V  rámci  rekonstrukce  bylaprovedena  sanace  omítek  a  výmalby,rekonstrukce  rozvodù  vody,  odpadu

a elektroinstalace. Do�lo ke spojení dvoumístností  v  Podzámèí  do  vìt�ího,variabilnì u�ívaného prostoru, ve kterémje oddìlitelný kout pro matky a herní èástpro  dìti.  V  èásti  pro  matky  je  osazenakuchyòská linka. Centrum je balkónovýmidveømi a døevìnou teráskou propojeno sezahradou,  kde  si  mohou  dìti  pøes  létohrát.Maminky  si  s  velkým nad�ením a nasa­zením nové prostory po stavebních pra­cích uklidily a zabydlely. Malí náv�tìvnícicentra  se  postarali  o  barevnou  výzdobustìn. Celé centrum prozaøuje velikánskésluníèko, které na zdi vykouzlila lektorkavýtvarných  hrátek  Katka  A�enbrenne­rová.Pokud  jste  si  Borovánek  je�tì  nestaèiliprohlédnout, pøijïte nìkdy na náv�tìvu,rády Vám ho uká�eme.

Jana Oesterreicher Malíková

MC Borovánek v nových prostorách

Hodnì práce bylo udìláno vlastními silami

http://mas.sdruzeniruze.cz

Osada  Svìtví  je  malá  vesnice,  kterásprávnì  spadá  pod  støediskovou  obecHorní  Stropnice.  Pøipomíná  se  ji�  v  roce1279  a  z  hlediska  historie  má  svùjzajímavý pùvod. Ve své  novodobé historiizejména  pováleèné,  byl  vývoj  osadyneuspokojivý  a�  ji�  z  pohledu  demo­grafického,  urbanistického  èi  architekto­nického.  Osada  byla  místem,  kde  seneinvestovalo desítky let a dle toho vypa­dala  i  samotná  vesnice  a  její  okolí.S  nástupem  nové  osadní  rady  se  zaèalos  koncepèní  a  dlouhodobou  vizí  rozvojevesnice,  kdy  spojením  dobré  spolupráces  obecním  úøadem  v  Horní  Stropnici,nad�ením a dobrou prací osadního výborua  následným  zapojením  se  obyvatel  doèinnosti osady v privátní a veøejné rovinìse  vesnice  postupnì  mìní.  Rozvoj  jecílený,  vesnice má  svého  renomovanéhoarchitekta,  který  se  svým  odbornýma erudovaným zpùsobem podílí na klíèo­

vých  a  zásadních  zmìnách  postupnérevitalizace.  V  roce  2008  jsme  dokonèiliprojekt revitalizace centra vesnice a hle­dali  mo�nosti  profinancování.  Jednaz mo�ností, o které  jsme uva�ovali, byloi podání �ádosti o dotaci u MAS Sdru�eníRù�e se sídlem v Borovanech. Splnili jsmev�echny  formální  zále�itosti  a  veøejnìjsme  obhajovali  ná�  projekt  poèátkemroku 2009. Byli jsme úspì�ní a dotaci sepovedlo získat. Se samotnou  pøestavboucentra  vesnice  se  zaèalo  na  pøelomumìsíce  záøí  a  øíjna minulého  roku  a  do­konèení a pøedání díla  se protáhlo a� dopøedvánoèního  období.  Ka�doroèníslavnostní  rozsvícení  vánoèního  stromu,kdy  se  sejde vìt�ina obyvatel,  se mohloproto konat  ji� v samém centru vesnice.Revitalizace  centra  pøinesla  vesnici  øadubenefitù,  které  aktivnì  vyu�ívají  nejenmístní  obèané  ale  také  turisté.  Uskuteè­nìní  projektu  pøineslo  zásadní  zlep�eníu�itné  a  estetické  èásti  støedu  vesnice,úrovnì nabídky kvality cestování veøejnouautobusovou  dopravou  vybudovánímnástupního  ostrùvku  a  autobusové  za­stávky  ve  smìru  Nové  Hrady,  zvý�eníbezpeènosti  obèanù  vybudováním  chod­níkù a oddìlení pohybu chodcù v osadì,bezpeèný  pøístup  k  informaèním  tabulímv osadì, které jsou velmi vyu�ívané a� ji�místními  obèany  nebo  i  pøijí�dìjícímituristy,  kteøí  mají  zajímavý  informaènízdroj  na místa,  která  je mo�ná nav�tívitv  pøilehlém  okolí.  Dopad  vybudovánínového  centra  je  mo�né  pozorovat  i  na

dal�ím  zvý�ení  aktivity  obèanù  veveøejném  �ivotì  a  to  je  velicechvályhodné.  Centrum  má  také  svùjspoleèenský  význam,  kdy  bude  dlouho­dobì  slou�it  pro  pravidelné  setkáváníobèanù  pøi  slavnostních  pøíle�itostech.V  prùbìhu  léta  2010  pøipravujemeslavnostní otevøení centra vesnice. Pøi tétopøíle�itosti  bude  slavnostnì  odhalenavitrá�  ro�mberského  znaku  v  kaplièce,která  se  stala  ústøedním  prvkem  centraosady.  Je pøed námi je�tì hodnì práce aúsilí  pøi  celkové obnovì vesnice. Proto�ena�e zku�enost s MAS Sdru�ení Rù�e bylapozitivní,  poèítáme  s  tím,  �e  se  opìtpøihlásíme  do  nových  dotaèních  pro­gramù, které tato organizace vyhla�uje asvou  èinností  tak  pøispívá  k  navý�eníkvality �ivota obyvatel tohoto zajímavéhoa krásného regionu Èeské republiky.

Za osadu SvìtvíIng. Václav Pøibyl, pøedseda

Úpravené veøejné prostranství osady Svìtví

V rámci projektù toho opatøení (Fiche) jeinvestováno do udr�ování, obnovy a zhod­nocování nebo vyu�ití kulturního dìdictvívenkova pro nekomerèní aktivity v oblastirozvoje  lidských  zdrojù  a  kulturníchaktivit.  Projekty  podporují  investice  doobnovy  kulturních  památek  místníhovýznamu a vìdomí sounále�itosti obyvatelregionu s místem, kde �íjí.  Památky jsou

èasto  málo  vyu�ívány  ve  prospìchobyvatel  a  náv�tìvníkù  v  území.  Totoopatøní  je specifické tím, �e se zamìøujenejen na investice do kulturního dìdictví,ale  také  umo�òuje  realizaci  vzdìlávacícha  výchovných  aktivit,  které  tyto  rekon­struované objekty o�iví.

V  roce  2009  jsme  realizovali  projektNovohradská kovárna aktivní. Jednalo seo  investièní  projekt  ochrany  kulturníhodìdictví  regionu  v  rámci  1.  výzvy Místníakèní  skupiny  Sdru�ení  Rù�e  k  pøed­kládání  �ádostí  o  dotaci  z  Programurozvoje venkova.   V  rámci  projektu bylarekonstruována    �indelová  støecha  nakulturní  památce,  v  kombinaci  s  násled­

ným vyu�itím budovy k uspoøádaní vzdì­lávacích akcí pro veøejnost.Kulturní  památka  Novohradská  kovárnabyla  z  havarijního  stavu    doslova  za­chránìna  s  pomocí  fondù  EU.  Majitelnemovitosti, mìsto  Nové Hrady,  provedlv  letech  2001­2004  její  celkovou  rekon­strukci.  Ve  spolupráci  s  Památkovýmústavem se zde podaøilo vytvoøit vhodnépodmínky  na  prezentaci  kováøského

øemesla,  vèetnì  prezentace  zpùsobubydlení  v  19.  století.  O  tento  objekt  sev  souèasné  dobì  stará  SpoleènostRo�mberk, která se jej sna�í v co nejvìt�ímíøe  zpøístupòovat  veøejnosti.  V  letníchmìsících  otvírá  kovárnu  s  aktivnímiukázkami  kování  pro  veøejnost,  bìhemkterých  umo�òuje  studentùm  a  zaèínají­cím kováøùm  prezentovat své znalosti a

V rámci tohoto opatøení jsou podporoványprojekty zamìøené na zlep�ování vzhleduobcí  prostøednictvím  úprav  veøejnýchprostranství a na jejich vyu�ití pro vytvo­øení  zázemí  pro  spoleèenské,  kulturní,spolkové,  enviromentální  a  církevní  akti­vity. Pøedpokladem pro získání podpory jepøíprava  a  realizace  tìchto  projektù  zaaktivní  úèasti  veøejnosti.  U  ka�déhopøedkládaného projektu by mìlo být dolo­�eno, �e návrh na úpravy vznikal z pod­

nìtu  a  za  úèasti  veøejnosti.    Projektymohou být zamìøeny buï pouze na úpra­vy veøejných prostranství nebo se v nichmù�e  spojovat  úprava  s  vybudovánímzázemí  pro  vý�e  vyjmenované  aktivity.Dùraz  pøi  navrhování  a  realizacijednotlivých  projektù  by  mìl  být  kladenna kooperaci dvou èi více subjektù.V  rámci  fiche  jsou  podporovány  pouzeneziskové, tedy nekomerèní projekty.

http://mas.sdruzeniruze.cz

Kurz práce s pedigem

umìní. V obytných prostorech pravidelnìpoøádá rùzné akce pro veøejnost.V    rámci  projektu  MAS  byly  vedle  in­vestièní èásti projektu, v jeho� rámci bylaopravena  a  natøena  �indelová  støechahistorické  kovárny,  realizovány  i  vzdì­lávací  akce  pro  veøejnost  a  kováøský

semináø. Velmi nás potì�il zájem o vzdì­lávací  akce,  kterými  úspì�nì  pro�lo  115osob. I kdy� byl projekt pomìrnì slo�itý,podaøilo  se  nám ho  realizovat  v  souladus  pravidly  Státního  zemìdìlskéhointervenèního fondu a mìsto Nové Hradypo  odevzdání  závìreèného  vyúètovánídostalo  platbu  projektu  v  plné  vý�i.Nicménì aktivity v Novohradské kovárnìpokraèují i po ukonèení projektu. V letníchmìsících  bude  opìt  otevøena  proveøejnost  a  v  leto�ním  roce  pøipravilaSpoleènost  Ro�mberk  nové  pøekvapenív  podobì  výstavky  øemeslných  pracív interiéru kovárny a v podobì prezentacecentra  Nové  Hrady  pomocí  novýchinformaèních  metod,  znaèek  BeeTagg  aQrCode, které Vás prostøednictvím Va�ehomobilního  telefonu  provedou  historiíNových Hradù.

Pøijïte se podívat.Olga Èerná

"Kdybych já byl kováøem, ......"

Tyto  aktivity  budou  v  mikroregionuSdru�ení  Rù�e  realizovány  díky  projektu�Venkovské  komunitní  �koly  �  rozvojcelo�ivotního  vzdìlávání  v  regionechÈeské  republiky�,  jeho�  nositelem  jeMístní  akèní  skupina Sdru�ení Rù�e a nanìm�  spolupracují  je�tì  dal�í  dvì  Místníakèní  skupiny  �  MAS  Podhorácko  (KrajVysoèina)  a  MAS  Nad  Orlicí  (Pardubickýkraj).  Hlavní  aktivitou  projektu  jevytvoøení  venkovských  komunitních  �kol(VK�),  zázemí pro  celo�ivotní  vzdìlávánía  spolkového  a  �kolícího  centrav jednotlivých obcích (9 komunitních �kolve  tøech  regionech)  a  nastartovánímvlastního procesu vzdìlávání v obci (min.30  vzdìlávacích  kurzù  pro  veøejnost,a  min.  360  úèastníkù  kurzù).  Ve  v�echspolupracujících  obcích  bude  aplikovánstejný  model  podpory,  s  rozdílem  zvo­

lených  konkrétních  aktivit  (investic  dovybavení �kol a typù vzdìlávacích kurzù).Doufáme, �e tento zpùsob podpory zajistíudr�itelnost  fungování  venkovskýchkomunitních  �kol  i  po  ukonèení  projektua  nabídka  kurzù  pro  veøejnost  bude  iv dal�ích letech aktualizována.Umo�nìní  vzdìlávání  �itého  na  mírumístním  obyvatelùm  pøímo  v  obci  jevelkým  potenciálem  rozvoje  venkova.Znalosti  a  dovednosti  získané  relativnìsnadno  pøímo  doma  mohou  pomociúèastníkùm  kurzù  snadnìji  najít  práci,zaèít s vlastním podnikáním nebo mohourozvíjet  vztah  úèastníkù  kurzù  k  místu,kde �ijí a k tradicím. Aktivity venkovskýchkomunitních �kol jsou urèeny v�em lidemv obcích a okolí bez ohledu na vìk. Jejichcílem  je  nabídnout  veøejnosti  vzdìlávacíkurzy a aktivity,  které  lidé potøebují  a  okteré mají zájem.I kdy� se v této první fázi budou aktivityvenkovské komunitní  �koly  týkat v prvníøadì  vzdìlávání  dospìlých,  v  mnohaobcích funguje venkovská komunitní �kolajako centrum spoleèenských aktivit a spo­lupráce místních obyvatel.Díky  projektu  vzniknou  v  mikroregionuSdru�ení  Rù�e  tøi  venkovské  komunitní�koly.  Do  projektu  jsou  zapojenyLedenice,  Malonty  a  Horní  Stropnice.V  ka�dé  z  tìchto  obcí  byli  pro�koleni  tøizástupci v rámci internetového kurzu �Jakzalo�it  a  øídit  venkovskou  komunitní�kolu�.  Pro�kolení  úèastníci  vytváøív  jednotlivých obcích pracovní skupinu �tým,  který  pøipraví  a  organizuje  vlastnívzdìlávání  zájemcù  o  nabízené  kurzy.

Souèasnì  v  tìchto  dnech  koordinátorkyvenkovských  komunitních  �kol  dokonèujípùlroèní  dálkové  rekvalifikaèní  studium.Jejich  poslední  setkání  bude  18.  èervnazakonèeno  veøejnou  obhajobou  vlastnípráce.

Helena Kujanovámana�erka projektu

Budoucí  koordinátorky  Venkovskýchkomunitních �kol

Teï u� nebudete muset zdlouhavì dojí�dìt za jazykovými nebo poèítaèovými kurzydo mìst. Od záøí do prosince nebo po celý �kolní rok budou v Ledenicích, Malontecha v Horní Stropnici probíhat kurzy pro dospìlé. Díky podpoøe z Programu rozvojevenkova a vstøícnosti místních obecních úøadù budou kurzy pro úèastníky cenovìzvýhodnìny. Rádi byste se zlep�ili v práci s poèítaèem, nebo Vás baví jazyky a chtìlibyste se zdokonalit? Zale�í pouze na Vás, jaký kurz si vyberete.

LedenicePoèítaèový kurz     ­ 15 lekcíAnglický jazyk     ­ 15 lekcíNìmecký jazyk     ­ 15 lekcíKurz tradièních øemesel   ­ 15 lekcíKontakt: Karla Herdová,tel.: 602 791 262, vks.ledenice@seznam.czMalontyAnglický jazyk    ­ 15 lekcíKurz tradièních øemesel  ­ 15 lekcíKontakt:  Iva  Lebedová,zs@zsmalonty.terms.czHorní StropnicePoèítaèový kurz     ­ 15 lekcíAnglický jazyk     ­ 15 lekcíNìmecký jazyk     ­ 15 lekcíKontakt: Jana Golombková,tel.: 723 873 802, JanaGo@seznam.cz

Absolvovat kurz pro koordinátorky VK� nenívùbec jednoduché

http://mas.sdruzeniruze.cz

 (Borovany)�  energetický poradce (daliborstrasky@volny.cz, 387981273)

 (Nové Hrady, Èeské Budìjovice)� energetický poradce (pkriha@terms­cz.com, 602 482 086)

 (Ledenice)�  energetický poradce, realizátor vlastního pasivního domu, nositel dotace Zelená úsporám

  (antonin.chadima@gmail.com, 607 969 045) (Èeské Budìjovice, Horní Stropnice)

�  projektant, poradce (ctveracek.marketing@volny.cz, 602 352 434) (Tøeboò)

�  Univerzitní pedagog (ZF JU), (simeklukas@seznam.cz,  724 363 545)

Sedím  s  panem  Chadimou  v  novì  vzni­kající  kuchyni  jeho  domu.  Je  jarní  den,venku je je�tì zima, ale okny ji� prosvítápøíjemné  slunce.  Sedíme  za  masivnímdubovým  stolem,  kuchynì  je  slouèenas  jídelnou  a  obývacím  pokojem.  Prostorpùsobí vzdu�nì a prosvìtlenì, a pøesto tuna  vás  dýchá  kouzlo  a  útulnost  renovo­vaného  starého  domu.  Ná�  rozhovorse  pøíjemnì  rozbíhá  a  nakonec  nepotøe­buji ani otázky, které jsem si pøipravila.

V roce 2008 jsem koupil tento pøes sto letstarý  dùm,  který  bylo  potøeba  zcelapøestavìt.  Zùstali  jen  obvodové  zdi  apøiznané  typlové  stropy  z  masivníchborovicových trámù. V�echno ostatní bylodo�ilé  a  v  havarijním  stavu.  V  té  dobìjsem  je�tì  nic  nevìdìl  o  pasivníchdomech.  Ale  souèasnì  s  opravou  fasádyjsem chtìl dùm zateplit. Okna potøebovalanutnì vymìnit za nová s  izolaèními skly.Dominantou  stavby  je  samonosnývì�adlový  krov,  který  jsem  se  rozhodlzateplit  nadkrokevnì,  tak,  aby  celá kon­strukce krovu byla v interiéru vidìt. A dálejsem  chtìl  tepelnì  izolovat  podlahu  nadzeminou,  proto�e  pùvodní  studenápodlaha  pùsobila  velmi  nepøíjemnì.  Odpoèátku jsem také mìl jasnou pøedstavuøízeného  vìtrání,  kvùli  hluku  a  pra�nostipøilehlé  komunikace.  Tak�e  jsem mìl  ji�jasný plán celkového zateplení.

Stavìt  jsem  zaèal  skuteènì  bez  znalostípasivních  domù.  Ale  napøíklad  prvníplastová  okna  jsem  dostal  s  trojsklyza  cenu  dvojskel.  Dále  bylo  pøirozené,�e se zmen�í nadmìrná okna na severnístranì.  A  ve  chvíli,  kdy  jsem  objevilzazdìné stavební otvory v ji�ní fasádì, takjsem je jednodu�e obnovil. Teprve bìhemstavby  jsem  se  seznámil  s  konceptempasivních  domù,  ale  stále  je�tì  jsemnevìdìl,  jestli  se  dá  uplatnit  pøirekonstrukci.

Pasivní  domy mi  pomohly  lépe  pochopitproblematiku a význam neprùvzdu�nosti a

tepelných  mostù.  Je  �koda,  �e  se  tytodetaily vìt�inou pøíli� neøe�í, proto�e tímvzniká vìt�ina problémù a poruch staveb.Pak  u�  jsem  se  jenom  radikálnì  rozhodlpro navý�ení mno�ství izolantu. Pøi stejnécenì  za  práci,  ostatní  materiál  a  le�eníbylo  navý�ení  izolace  jen  minimálnípolo�kou v rozpoètu opravy  fasády. Tytopeníze se mi velmi rychle vrátí v úsporáchza  vytápìní  a  navíc  jsem  tímto  dosáhlna nejvy��í sazbu za komplexní zateplenív programu Zelená úsporám.

Zelená úsporám pokryla v�echny nákladynavíc  oproti  minimálnímu  øe�ení,  vèetnìrekuperace a vytápìní. Jak jsem ji� øíkal,dùm potøeboval alespoò nìjakou  fasádu,støechu  jsem  musel  zateplit  alespoònormou  daným  mno�stvím  izolantu,obdobnì jsem potøeboval alespoò nìjakázákladní  okna.  Naopak  jsem  u�etøilza  systém  vytápìní.  Není  to  jenom mùjpøípad  kdy  bylo  ji�  potøeba  radikálnìrekonstruovat  dùm,  a  kdy  se  Zelenáúsporám  jeví  velmi  výhodnì.  Navrhovaljsem  napøíklad  také  projekt  zateplenínedávno  zkolaudované  novostavby.  Pøidosa�ení  spotøeby  tepla  na  vytápìnímen�í  ne�  40  kW/m2  za  rok  byla  vý�epodpory  2200  Kè/m2.  Zateplovalyse  obvodové  zdi,  nadkrokevní  izolacevyøe�ila pøehøívání podkroví a do objektuse instalovalo øízené vìtrání s rekuperací.Náklady pomìrnì pøesnì pokryla dotace zprogramu Zelená úsporám.

Jsem  velmi  spo­kojen  s  tím,  cose  mi  povedlo.Stìny  a  oknajsou  teplé.  Vevrchních  dvoupatrech  a  pod­kroví    praktickynení  potøeba  to­pit,  proto�e  te­pelná  ztráta  pøiextrémní zimì jeokolo 2 kW. Dùmsi  dlouhodobì

udr�uje tepelnou pohodu, nevychládá anise  nepøehøívá.  Obèas  skuteènì  nevím,proè  se  lidé  brání  bydlet  komfortnì,ekonomicky a ekologicky. V�dy� tady jstev starém baráku a na tìch úpravách nenínic neobvyklého. Je  tu  jen více  izolace apeèlivì vyøe�ené stavební detaily.

Vìøím,  �e  mají  smysl  i  dílèí  úpravy,napøíklad  pouhá  výmìna  oken.  Jenzastávám  názor,  �e  pokud  se  nìcorekonstruuje,  tak  na  to  nebudete  chtítaspoò 30 let sáhnout. Ale nároky a mo�­nosti  v  oblasti  tepelných  izolacích  budovse pøekotnì vyvíjí. Tak�e kdy� u� se nìcodìlá, tak by se to mìlo dìlat tak, aby tonebylo  vbrzku  zastaralé  a  nevyhovující.Tahle  rekonstrukce  je  dokladem,  �e  senemusí  jednat  o  významnì  nákladnìj�íøe�ení, a �e se pøi rozumné investici tytovícenáklady  rychle  vrátí  v  úsporách  zavytápìní.  Zelená  úsporám  navícpodporuje  právì  i  jednotlivé  stavebníúpravy,  ale  stanovuje  svými  po�adavkyminimální  hodnoty  tepelných  izolacía  oken  tak,  aby  dané  øe�ení  bylosmysluplné i do budoucna.

Na  otázky  odpovídal  Antonín  Chadina(Ledenice).

Zuzana GuthováMAS Sdru�ení Rù�e

Ji� jsme Vás v pøedchozích èíslech zpravodajù informovali, �e Místní akèní skupinaSdru�ení  Rù�e  poskytuje  obyvatelùm  mikroregionu  Sdru�ení  Rù�e  poradenství  akonzultace k programu Zelená úsporám. Pro veøejnost zaji��ujeme otvírací hodiny,bìhem  kterých  se  na  nás    mù�ete  obracet.  Souèasnì  mù�ete  kontaktovat  na�eexterní  poradce,  jejich�  kontaktní  údaje  naleznete  dole  na  stránce.  V  tomtozpravodaji Vás seznámíme s  jedním z externích poradcù a pøedstavíme Vám  jehozku�enosti s programem Zelená úsporám.      Zuzana Guthová

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  rámci  vytváøení  databáze  podnika  ­telských subjektù jsme získali kontakty naøadu zajímavých firem i firmièek z na�ehoregionu. Nìkteré z nich podnikají øadu letve  �velkém�  a  v  celé  øadì  oborù,  jinéteprve  zaèínají  a  o  vlastním  �ivnosten­ském listì teprve uva�ují.Pro vìt�í firmy podnikající ve stavebnictvía  v  oboru  zateplování  budov  zprostøed­kovalo  Pøeshranièní  impulzní  centrumSdru�ení Rù�e ve dnech 3.­6. èervna 2010mo�nost bezplatné prezentace  na výstavìBIOEM v Gros­schoenau v Rakousku. Tutomo�nost vyu�ila firma P­B Krovy z Údolí uNových  Hradù,  NEMA  Ole�nice  a  OKNO­THERM  Kaplice.  Na�e  firmy  úèast  naveletrhu  plnì  vyu�ili  ke  své  prezentaci

i navázání kontaktù v blízkém pøíhranièí.Veletrh BIOEM v  leto�ním roce nav�tívilovíce ne� 27 tisíc náv�tìvníkù.

Na  podporu  malýcha  zaèínajících  podni­katelù  z  na�eho  re­gionu  vydala  v  roce2008 spoleènost Rosaz  Èeských  Budìjovicadresáø  výrobcùs  názvem  �Vyrobenona Novohradsku�.Tento  katalog  sdru­�uje  drobné  umì­lecké  øemeslníky,

kováøe, keramiky, ale  i producenty sýrù,zeleniny  v  kvalitì BIO a místní  pekárny.Katalog mají k dispozici informaèní centrav regionu a je urèen spí�e pro náv�tìvníkyregionu,  kteøí  mají  zájem  o  nìjakýautentický suvenýr s místním pùvodem.Databáze  podnikatelù,  která  vzniklav  rámci  realizace  projektu  Venkovskátr�nice, obsahuje kontakty na celou øadudal�ích  výrobcù  zajímavých  specifickýchvýrobkù, které jistì budou moci aspirovatna  oznaèení  (certifikaci)  �ProduktNovohradska�. V souèasné dobì hledámeprostøedky  na  vydání  nového  aktualizo­vaného katalogu tìchto výrobkù.Ve  spolupráci  s  Rosou,  o.p.s.    pøipra­vujeme  pravidla  certifikace  místníchvýrobkù  a  také  komisi,  která  by  tentocertifikát  (a oznaèení) výrobcùm a  jejichvýrobkùm  propùjèovala.  Významné  za­stoupení mezi  èleny  komise  by mìli mítsamotní podnikatelé.Certifikace  novohradských  výrobkùpodpoøí  místní  producenty  (zemìdìlce,

�ivnostníky,  malé  a  støední  firmy),  kteøív  tomto  regionu  hospodaøí  �etrnì,  tra­diènì  a  v    souladu  se  zájmy  ochranypøírody.Cílem  této  aktivity  je  zviditelnit  prácimístních  lidí,  jejich  výrobky,  podtrhnoutspecifiènost  na�eho  regionu  a  podpoøitvznik  nových  podnikatelských  aktivitvyu�itelných  také  pro  rozvoj  (nebozpestøení  a  diverzifikaci)  èinností  procestovní ruch.

Zuzana GuthováMana�erka MAS

Spoleènost Ro�mberk z Kojákovic spolu vespolupráci  s  Ministerstvem  �ivotníhoprostøedí testuje na území na�eho regionunovou  technologii,  které  je  dobøevyu�itelná  zejména  v  oblasti  turistickýchinformací.Díky technologii BEETAGG jsou informacedostupné  pomocí  mobilního  telefonu  sfotoaparátem a pøipojením na  internet  ajednoduchým prográmkem, který si lze zinternetu snadno stáhnout(www.get.beetagg.com). Na  malých  tabulkách  umístìných  na

budovách,  infotabulích,  i  jinde  v  terénunajdete  kódy  BEETAGG  (a  QR­Code),jakési  dvourozmìrné  èárové  kódy,  kteréodkazují právì pøes internet na pøíslu�néinformace.  No  a  pak  staèí  u�  jenvyfotografovat  jeden  z  kódù  na  tabulce,ten  Vás  propojí  na  pøíslu�nou  webovouadresu  a  stáhne  její  obsah  do  Va�ehotelefonu.  Mù�ete  si  zde  nalistovatinformace  i  v  nìmeckém  a  anglickémjazyce. Maximální objem stahovaných datje  125  kB.  Obvyklá  doba  stahování5  vteøin  je  závislá  na  kvalitì  pøipojení.Spojení  je  úètováno  operátorem  dleVa�eho tarifu.

Inovativnost  tohoto  sys­tému je v tom, �e vyu�ívámoderní technologie, které jsou pøita�livépro mladé. Sta�ené  informace si mù�eteodnést s sebou a dále s nimi pracovat a vneposlední  øadì,  není  tøeba  novýchinformaèních tabulí, kterých rychle v kra­jinì pøibývá, nìkdy  i  na úkor krajinnéhorázu,  a  které  nebývají  èasto  udr�oványtak, jak by bylo tøeba.Vyzkou�ejte si tuto technologii také v te­rénu!  V  Nových  Hradech  je  umístìno15  znaèek  a  v  Kojákovicích  5.  Kde  jsouumístìny, zjistíte v informaèním centru.

Zuzana GuthováMana�erka MAS

Nainstaluj si BeeTagg èteèku prostøednictvím mobilního telefonu:

 Otevøi prohlí�eè na svém mobilu

 Vlo� URL: http://get.tagg.cz

 Instalace se spustí po detekci tvého mobilu

 Proklikej se licencí a instalací

 Poté staèí u� jen hledat jednotlivé taggy a odhalovat, co je za nimi

skryto.

http://mas.sdruzeniruze.cz

�Neustále  sr�el  vìèným  optimismem  asvùj  údìl  disidenta,  postupnì  vyhazo­vaného ze v�ech profesí, sná�el s nepøe­konatelným humorem, který kolem sebe�íøil  s  neuvìøitelnou  energií.  Jejím  zdro­jem byla jeho nekoneèná láska ke v�emu,èím  mu  byla  nejen  èeská  literatura  apoezie, ale pøedev�ím jeho rodná Bukováv jihoèeském Novohradsku, ve které se 6.ledna  1930  narodil  a  na  kterou  nedaldopustit.  I  kdy�  byl  Jiøí  v  ka�dé  spoleè­nosti  pra�ské  bohémy  støedem  zábavy,zùstával  a�  urputnì  skromný  a  sesebeironií  si  stále  znovu  pøipomínal  svátelecí  pováleèná  mláde�nická  léta,  kdypropadl  iluzím  o  lep�ím  svìtì,  kterýs  generací  svých  vrstevníkù  a  pøátelMilana Kundery, Franti�ka �amalíka, KarlaKosíka, Karla Barto�ky, Jindøí�ka Hegra aøady dal�ích hodlali  spoleènì  vybudovat.Tak jako v�ichni poctiví a inteligentní lidététo generace vèas prohlédl a vrchovatoumírou  své  høíchy  z  mládí  odèinil  se  ctí,kterou si nepochybnì zaslou�il. Jiøí se polistopadu 1989 neucházel o �ádnou formurehabilitace a cítil, �e dvacetiletou vynu­cenou mezeru v literárnìvìdném oboru ji�nestihne  zacelit.  Bylo  pro mne  ctí,  kdy�vyhovìl mé prosbì a pøi�el se mnou hnedv roce 1990 na Úøad vlády ÈSFR do funkceporadce,  který  dodával  sílu,  nadìji  aenergii  nejen  svým  pøátelùm  a  spolu­pracovníkùm, ale pøedev�ím stovkám lidí,na jejich� èasto i zoufalé dopisy neúnavnìodpovídal�.

��.Èutka  naopak  vypadal  jako  ruskýinstruktor,  kterého  vyslala  Kominternamezi  mongolské  komunisty.  Fortelnìstavìný  mu�ský  s  kulatou,  �ivou  tváøí,vìèný  optimista,  kterého  byste  mohlipova�ovat za dobrotisko, kdyby se na vásnepodíval  pevným  pohledem  èlovìka,který zatracenì dobøe ví, co chce. Jak sivzpomínáte,  byl  to  tajemník  ÈestmíraCísaøe, svìdek zatèení Alexandra Dubèekaa  Josefa  Smrkovského,  autor  nejsen­zaènìj�ího  materiálu  a  nejostøej�íchkomentáøù,  který  vysílal  Svobodný  roz­hlas bìhem svých heroických �esti dnù�.�

�Jeden myslel  a  vymyslel  trakaø�,  øíkáváse  s  jistým  opovr�ením.  Jen�e  kdovymyslel  trakaø,  nebyl  �ádný  hlupák!Tenhle  jednokolový  povoz,  pohánìnýlidskou silou, byl nepostradatelný v ka�déchalupì a slou�il i k radosti dìtí. Co se natrakaøi  v�echno  vozilo  a  nìkde  dodnesvozí! Pytle brambor a obilí, chrastí a stlaníz  lesa,  krmení  pro  dobytek,  vypùjèenýmedomet, almara a  taky  já. Mne vozívalna trakaøi tatínek, kdy� jsme spolu jezdilina krmení pro na�e dvì kravky, �ímlu a�eku. Cestou tam jsem na trakaøi sedìl apøidr�oval  kosu  a  hrábì,  cestou  zpátky,trakaø  nalo�ený  jetelem  nebo  trávou,stoupl  jsem  si  ka�dou  nohou  na  jednomadlo, tatínek hodil �ajpon pøes rameno,konce navlekl na madla, já le�el bøichemna  trávì  a  tradá  k  domovu.  To  je�tìtenkrát  louky  i  meze  vonìly  sterýmkvítím,  hostily  tisíce  kobylek,  kterév hejnech odskakovaly od bosých nohou ajetele  opilovaly  roje  èmelákù  svýminenahraditelnými dlouhými sosáky.Pro  krmení  se  také  jezdilo  kravskýmpotahem.  V  chalupách  jako  byla  na�e,byly krávy nejen pro mléko. Byly to krávyta�né  a  tak  toho  mléka  dávaly  pomálu.Zapøahali jsme je do pluhù, do bran i do�ebøiòáku,  svá�elo  se  s  nimi  obilí  ibrambory  a  naposled  na  podzim  zelí  aøepa, byly to zkrátka krávy �ivitelky.Na�e �ímla byla bílá a ka�dý  roh  jí  rostljinak,  jeden  nahoru  a  jeden  dolu.  �ekabyla statná, kráva jako lejta, jak se øíkalo,mlad�í  ne�  �ímla,  èervenì  strakatás krátkými rohy.Od takových pìti �esti let byly krávy mýmúdìlem  pro  volný  èas  od  jara  dopodzimku.Zprvu jsem byl jejich pasáèkem. To u�lo.Na dobré pastvì jsme mohli polehávat namezích,  pozorovat  mravence  a  brouky,èuráním vyhánìt z dìr cvrèky, vyøezávatpí��aly  nebo  jen  dìlat  frkaèky  ze  stvolùpampeli�ek.  Na  podzim  to  bylo  nejlep�í.

Krávy  nemohly  tropit  �kodu  na  polích  amy  mohli  péct  brambory  v  suchébramborové  nati,  skákat  pøes  ohnì,  uèitse práskat bièem, støílet prakem, a kdy�jsme chtìli nìkde kravky pozdr�et, staèilonaèurat jim pod hubu. To potom vymetlytrávu  do  koøínkù  a  vykousaly  i  velkébodláky. Jen na mladý jetel nesmìly, to byse nadmuly a bylo by zle.Trápení  nastalo  v  sena  a  ve  �nì  pøisvá�ení. Mraky much a ovádù útoèily nadobytek  i  na  jejich  hlídaèe.  Velikýmimetlami  jsme  dobytku  odhánìli  hmyzz bøich a høbetù, ubíjeli jsme ovády dlaní,a�  krev  støíkala  a  sami  jsme  se mìli  coohánìt. Nìkdy ale jsem nechal zahryznoutkomára  do  ruky  a  sledoval,  jak  se  muzadeèek plní mou krví. Kdy� byl nacucanýk  prasknutí,  zpitý  krví,  teprve  potom  toob�erství odnesl �ivotem.Dobytek v parném létì moc a moc zkusilod  hmyzu,  nebylo  divu,  kdy�  se  pla�il.Jen�e to bylo nebezpeèné. Mohl si ublí�it,mohl ublí�it i èlovìku, mohl pøevrátit fùrus obilím nebo se senem, rozbít vùz, shoditkladeèe s fùry. Odhánìt kravám hmyz, tonebyla hra, to byla práce!�ímlu  jsme  museli  prodat.  Se�lá  stáøímpøestala  dojit,  nedávala  telátka  a  nebylau� k zápøahu. Pøi�el handlíø, tatínek �ímluvyvedl  na  dvùr,  chvíli  se  dohadovali  ocenì,  potom  si  plácli  a  handlíø  si  na�i�ivitelku  odvádìl  na  jatka.  Sedìli  jsmev�ichni,  bába,  maminka,  tatínek  a  já,v kuchyni a koukali z okna na cestu k lesu,kudy musel handlíø s �ímlou projít. A u� setam  objevili.  �ímla  �la  pomalu,  jako  byvìdìla, �e je to její poslední procházka poznámé  cestì.  Kdy�  do�la  na  úroveòna�eho  okna,  otoèila  hlavu  k  chalupì  adlouze  smutnì  zabuèela.  Tatínek  ode�elz  kuchynì  se  svì�enou  hlavou  a  my  sispoleènì u stolu pobreèeli. Byla to dobrákráva, u� se na jejím høbetì nepovezu. (Jiøí Èutka, bøezen 1986)

Novì  jsme  se  rozhodli  do  zpravodajeMístní akèní skupiny Sdru�ení Rù�e zaøa­dit  rubriku  OSOBNOST  REGIONU.  Hlav­ním  impulzem  pro  nás  bylo  výroèínedo�itých osmdesátin pana Jiøího Èutky,místního  rodáka  a  významné  osobnostina�eho regionu.Pan Jiøí Èutka byl literární vìdec, redak­tor a publicista, pøíle�itostný filmový he­rec  (mù�ete  ho  znát  z  filmu  Homolkaa Tobolka) a signatáø Charty 77.  Pùsobiljako pedagog na Filosofické fakultì Uni­verzity  Karlovy  v  Praze  a  spolupracoval

se Svobodným Rozhlasem. V  roce 1971byl  vylouèem  z  KSÈ  a  vyhozenz  univerzity.  V  dobách  normalizacepracoval jako podlaháø, zedník a fasádníka posléze èerpadláø u Vodních zdrojù. Porevoluci  pùsobil  jako  poradce  ÚøaduVlády  ÈSFR.  Byl  to  uznávaný  vìdec  ­intelektuál  i  schopný  dìlník  z  donucení,který stojí za pøipomínku ka�dému z nás.Zde uvádíme kromì povídky O trakaøi ao  krávì,  také  výstøi�ky  ze  vzpomínekpana Èutky a lidí, kteøí ho mìli rádi.

Helena Kujanová MAS Sdru�ení Rù�ePhDr. Jiøí Èutka

(6. ledna 1930 � 11. kvìtna 1993)Narozen v Bukové u Ole�nice

���Kromì ji� zmínìných glos k literatuøeatd.  jsem  se  vracel  hlavnì  ke  svémudìtství.  Tak,  jak  pokraèovalo  po  Chartìtrvalé  sledování  mého  �ivota  a  trvalézasahování  do  nìho  orgány StB,  tak  jakna  nás  stále  krutìji  doléhala  �normali­zace�, tak rostlo ve mnì zoufalství a zlost.

Z  hoøkosti  a  vzteku  jsem  se  vracel  domaminèiny náruèe k  tátovì vùni  tabáku,k pøedkùm, k rodné vsi. Vracel jsem se dodìtství pro dou�ek èisté vody. Pøiná�elo mito  du�evní  rovnováhu,  klid  a  pohodu.Sèítal jsem dluhy, které má ka�dý z nás kesvým rodièùm a psal jsem, jako bych jim� mrtvým � touto cestou nìco splácel�

http://mas.sdruzeniruze.cz

V  Nových  Hradech  se  nachází  mnohohistorických  památek  a  objektù,  kteréaktivnì  �ijí  nejrùznìj�ími  èinnostmi  prodìti  i dospìláky. Jedním z tìchto ��ivýchdomù� je i budova bývalé Ko�elu�ny, kdelze  nav�tívit  odborné  semináøe,  besedy,cestovatelská  promítání,  výstavy  apravidelné èi víkendové Tvùrèí dílny.V èervenci a srpnu 2010 bude KIC NovéHrady poøádat v Ko�elu�nì nìkolik letníchTvùrèích  dílen,  na  které  zveme  v�echnytvoøivé lidièky od 1 do 100 rokù.V  dobì  tvoøení  nabízíme  hlídání  malýchdìtí  pøímo  v  objektu  nebo  na  pøilehlémdvorku, maminky mají dìti stále  na oèích,ale mohou tvoøit. Pro v�echny náv�tìvníkymo�nost  vyu�ití  zázemí  pro  jednoduchéobèerstvení,  k  dispozici  posezení  podpergolou na dvorku.Výtvarný  materiál  zajistíme,  ale  mù�etemít i své oblíbené barvy a �tìtce. Na tiskdoporuèujeme pøinést i svùj vlastní odìv.

Poplatek  100,­Kè/os./den  nebo  podlerozsahu práce (dohoda pøedem).Prùbì�nì  budeme  doplòovat  nabídkudal�ích øemesel a technik.Pøíjemná  a  pohodová  atmosféra,  kteráv  Ko�elu�nì  v�dy  panuje,  osloví  urèitì  iVás.  Pøijïte  za  námi  na  náv�tìvu.Ko�elu�nu  najdete  vlevo  na  cestìz námìstí k hradu, cedulky vás navedou.

Náv�tìvu  Ko�elu�ny  v  Nových  Hradechmù�ete  kombinovat  také  s  prohlídkoustátního hradu, kovárny, klá�tera.

K. JarolímkováDal�í informace na KIC N. Hrady, nám.Republiky 46,  tel. 386 362 195 nebokic@novehrady.cz,  brzy  iwww.kic@novehrady.cz

Na léto pro vás pøipravujeme:

5. ­ 10. 7. 2010, 15.00 � 20.00 hod., Ko�elu�na

15. ­ 17. 7. 2010, 10.00 � 18.00 hod., novohradské námìstí

3.8.2010, 10.00 � 18.00 hod., Ko�elu�na

9. ­ 14. 8. 2010, 15.00 � 20.00 hod., Ko�elu�na

10.8.2010, 10.00 � 18.00 hod., Ko�elu�na

23. ­ 28. 8. 2010, 15.00 � 20.00 hod., Ko�elu�na

Pro  leto�ní  rok  jsme  ve  Venkovskémmuzeu  v  Kojákovicích  pøipravili  malouvýstavku  vìnovanou  místnímu  rodákovi,akademickému malíøi Janu Kojanovi.Vyrostla jsem v Kojákovicích a od dìtstvíjsem  vìdìla,  �e  Jan  Kojan  byl  místnírodák,  který  vytvoøil  pomník  padlýmv Kojákovicích a také v Branné. Jeho dal�ídílo mi  ale  nebylo  pøíli�  známé.  V  dobì,kdy  jsem  pracovala  v  archivu  v  Tøebonijsem  mìla  mo�nost  probírat  se  doku­menty,  obchodní i osobní korespondencí,fotografiemi a dal�ími materiály, které mikrùèek  po  krùèku  odhalovaly  zákulisí�ivota  a  práce  Jana  Kojana.  Tak  se  midoslova dostal pod kù�i a jsem ráda, �e senám  s  jeho  pøíbuzným,  panem  JanemNováèkem podaøilo sestavit a slavnostnìotevøít tuto by� skrovnou výstavku.

Jan  Kojan  patøí  k  výrazným  postavámjihoèeských kulturních dìjin. Díky svémuosobitému  pøístupu  k  práci,  nepodléhánímódním  vlivùm  a  urèité  izolaci  se  stalzjevem, který historikové umìní nemohoujednoznaènì zaøadit do �ádné ��katulky�.Pro  pøeva�ující  ztvárnìní  namáhavérybáøské  a  venkovské  práce  bývá  nìkdyøazen  do  okruhu  sociální  malby.  Snadnejvýsti�nìji  je pro nìho oznaèení �malíødomova�.  Sám  Kojan  se  kdysi  k  láscek  rodnému  kraji  vyznal  slovy: �Jsem  naTøeboòsku ��asten jako èlovìk i jako umì­lec. Narodím­li se je�tì jednou, vrátím setam a budu malovat svùj kraj znovu�.Nenajdete zde jeho vrcholná díla, ale spí�nápady,  postøehy  a  náèrtky,  které  sizachycoval pøi náv�tìvách rodného kraje,výlovech,  setkání  s  pøáteli  a  rodinou.Výstavka  kreseb  Jana  Kojana  se  stalasouèástí  projektu  �Lidé  a  jejich  krajina�,která  spojuje  Tøeboòsko  a  Novohradskoza pou�ití nových informaèních technologiíBeeTagg a QrCode. Jedna z tìchto znaèekje  vìnována  pøímo  Janu  Kojanovi.  Povyfocení  telefonem  pøipojeným  na  inter­net  poskytuje  informace  o  jeho  �ivotì  adíle pøímo do telefonu. Jedná se o projekt,který  byl  finanènì  podpoøen  Minister­stvem �ivotního prostøedí ÈR.Vìøím, �e se tato výstavka stane ozdobouna�eho malého muzea a u� teï se tì�ím

na rozzáøené náv�tìvníky, kteøí se k námka�doroènì vracejí. Právì oni nám dodá­vají  sílu  pokraèovat  a  také  pocit,  �edìláme  u�iteènou  práci.  Není  lep�ípovzbuzení, ne� kdy� pøijedou lidé z rùz­ných koutù na�í vlasti, kteøí se rozplývajínad krásou vesnice, jednotlivých statkù a�asnou  nad  tím,  jak  taková  malá  obecpeèuje o svou historii a vzpomínky.Výstavka bude pøístupna od èervna do záøídennì mimo ètvrtka od 10 do 17 hodin.

Olina ÈernáVenkovské muzeum Kojákovice

Zahájení výstavy v Kojákovcích

http://mas.sdruzeniruze.cz

... ale i novì zrekonstruovanou turistickoua kulturní atrakcí regionu ­ zámkem, kterýzdobí ji�ní stranu borovanského námìstí.Pùvodnì  budova  slou�ila  jako  probo�stvíklá�tera  augustiniánù,  který  zde  bylzalo�en v polovinì 15. století.Právì  pøi  Borùvkobraní,  které  se  letoskoná 10.  ­  11.  èervence,  se po  rozsáhlérekonstrukci  zámek  otevøe  veøejnosti  vplné kráse. Nechte se pøekvapit, zda budepøekonán rekord v soutì�i jedlíkù O králeborùvkových knedlíkù (31 knedlíkù za 30minut)  a  vytvoøen  rekord  v  chytáníborùvek  do  úst.  Dìtské  dvojice  seprokousávají  k  pokladu  borùvkovýmkoláèem,  na  borùvkovém  jarmarkuzakoupíte  borùvky,  d�emy,  lívance,domácí  likér,  pivo  èi  medovinu,  mýdla,svíèky  �  jak  jinak  ne�  v�e  z  borùvek.  Vzámecké  zahradì  vyroste  borùvkováhospoda  s  nejrùznìj�ími  borùvkovýmidobrotami  ­ nebudou chybìt knedlíky  se�ahourem,  lívance,  koláèe.  Bohatýkulturní program je zamìøený na v�echnyvìkové  generace  (setkání  jihoèeského  adolnorakouského folkloru, pohádky a hrypro  dìti,  tvùrèí  borùvkové  dílny,�onglování  Adu�i  a  Dá�i,  vystoupí  PetraJanù, Fleret s Jarmilou �ulákovou, Pra�skýhradèanský orchestr, Tábor�tí poulièníci).

U borùvkového zahrádkáøe získáte  rady,jak pìstovat kanadské borùvky, které zdetaké  zakoupíte.  Borùvkovým  hostembude  botanik  Václav  Vìtvièka.  Zároveòbudete  mít  mo�nost  prohlédnout  siobnovené  prostory  zámku.  Prohlídkyvedou  i  do  èásti  bývalého  klá�tera  dnesvlastnìné  farností,  kde  se  v  køí�ovéchodbì  kolem  rajského  dvora  nacházílapidárium kamenných barokních plastik,v  patøe  klá�terní  muzeum  a  expoziceØímovské  pa�ijové  cesty  s  originálytamních  soch. Tato mo�nost potrvá  i  pocelou sezónu.Nenechte  si  ujít  noèní  hrané  prohlídkybývalého  augustiniánského  klá�tera  vdoprovodu  slièných  múz.  Projdeteobnovené prostory zámku a oèekávat Vásbude  zakladatel  klá�tera  Petr  z  Lindy,pochybný probo�t Matìj Kozka z Rynárce,Jakub Krèín i dal�í historické osobnosti apøekvapení.  "Borovanské múzy"  se  hrají

ka�dou nedìli veèer od èervence do koncezáøí.Borovanská  kulturní  mozaika  ­  to  jsouletní pravidelné páteèní a sobotní kulturníakce  v  rùzných  èástech  zámeckéhoareálu, z nich� si ka�dý, doufejme, vybere

svùj oblíbený �ánr. Na nádvoøí zámku senapøíklad  pøedstaví  bubenická  showJumping drums Ivo Batou�ka (9. 7.), Pavel�porcl  s  orchestrem  pøedvede  VivaldihoÈtvero  roèních  dob  (16.  7.),  Hradi��anvystoupí  s hostem Dizu Plaatjies  (30.7.).Hlavní  sál  s  nástropními  freskami  výjevùze  �ivota  sv.  Augustina  slibuje  zá�itek  zposlechu koncertù vá�né hudby, zámeckápùda se stane místem jazzových produkcí.

Pøi náv�tìvì zámku nav�tivte také pøilehlýpark s novými døevìnými plastikami, kterézde  ji�  druhým  rokem  vznikají  pøiøezbáøském sympoziu. Letos budete mocisledovat  øezbáøe pøi práci od 8. do 17.7.Za  náv�tìvu  stojí  také  chránìná  dílnaNazaret  v  ji�ní  èásti  areálu  ­  Podzámèí  smo�ností  zakoupení  kvalitní  keramiky  idal�ích výrobkù klientù.Dìtské  publikum  jí  vítáno  na  Pùdì  plnépohádek v pensionu Borovanský mlýn a vParku  exotických  zvíøat  ve  Dvorci  ­otevøeno je ka�dý den.Informace ke v�em uvedeným akcím Vámrádi poskytneme v  Infocentru na zámku,tel.  387  001  351,  e­mail:kultura@borovany­cb.cz.Program  kulturních  akcí  najdete  nawww.borovany­cb.cz.

Od roku 2005 se v Ledenicích ka�dý druhýrok  pøedstavuje  veøejnosti  jeden  z míst­ních spolkù. Poøad nazvaný Den spolkù bylinspirován baráènickými slavnostmi, kterése  do  poloviny  minulého  století  ka�do­roènì konaly v parku u sokolovny. K ob­novì  této  tradice  pomohl  projektLEADER+  �Kulturní  rok  v  Ledenicích�.V  rámci  realizace  projektu  byla  poøízenazvukaøská a osvìtlovací technika, skládacístoly a  lavice. Poøádání venkovních slav­ností se tím pro poøadatele ulehèilo.Zatím se ledenickým obèanùm pøedstavilibaráèníci, hasièi a myslivci.

Leto�ní  rok  bude  výjimeèný.  Den  spolkùby se mìl podle novodobé tradice konat a�za  rok,  ale  80.  výroèí  zalo�ení  ledenickéVlastenecko­dobroèinné  obce  baráènickéVitoraz pøipadá právì na rok 2010.Baráènický  spolek  neprochází  svým  nej­lep�ím obdobím, bylo by tøeba ho omladit,ale s jeho aktivitou v obci je to naopak. U�to  bude  víc  jak  deset  let,  kdy  baráèníciv  Ledenicích  obnovili  masopust.  Sice  tonení masopust tak jako døív (na konci 60.let  20.  st.  chodil  po  Ledenicích  prùvodmasek  s  koledou  a  kapelou),  ale  �jen�ma�karní bál, i tak je pøehlídka masek rokod roku vìt�í a nápaditìj�í a právì tenhlebál je událostí plesové sezóny.

 Celý program zaèneve  13  hodin  u  baráènické  rychty  nanámìstí,  kde  se  seøadí  v�echny  vele­vá�ené  tetièky  a  sousedé  v  krojích  (pobaráènicku ve svérázech), v èele prùvoduponese  rychtáø  nebo  syndik  ruènì  vy�í­vaný  prapor  opentlený  slavnostními  stu­hami  a  pod  taktovkou  kapely  se  prùvodpomalu pøesune k sokolovnì. Tady budepokraèovat  dal�í  program.  Zcela  jistì  sedozvíte  nìco  o  historii  spolku,  o  jeho

zaslou�ilých èlenech, ale také se pøedstavífolklórní soubor Radost, venkovská dudá­cká  kapela  Bedrník,  roztleskávaèkySHARKS Ledenice a dlouho do noci k tancii poslechu bude hrát dechová hudba PavlaHavlíka.  A  proto�e  vám  z  tìch  zá�itkùzaène brzy kruèet v bøi�e, pøipravené budei  skvìlé  obèerstvení,  proto�e  tak  je  tov Ledenicích zvykem.Na setkání s vámi se tì�í tetièky a sousedéz Ledenic

Jaroslava Køí�ová

kontakt: tel. 606 443 518,kultura@ledenice.cz

http://mas.sdruzeniruze.cz

Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdru�eníRù�e za úèelem informování obyvatel a v�ech subjektù  regionu Sdru�ení Rù�e v nákladu 2 000 výtiskù.  Zpravodaj je evidovánpod èíslem MK ÈR E 18874 (ze dne 20.3.2009). Ti�tìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò.

 MAS Sdru�ení Rù�e, �i�kovo námìstí 107, 373 12 BorovanyKonktaktní údaje: tel. 386 327 055;  Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz

Pøí�tí  èíslo  zpavodaje  Místní  akènískupiny Sdru�ení Rù�e vyjde   20.  øíjna2010,  dal�í  20.  ledna  2010.  Uzávìrkapro  inzeráty  je  do  10.  dne  danéhomìsíce. Pøíspìvky posílejte na

kujanova.h@centrum.cz

Zpravodaj  distribujeme  veøejnosti  zdar­ma prostøednictvím obchodù  a obecníchúøadù  v  regionu.  V  pøípadì  zájmu  jemo�no  objednat  zasílání  Zpravodajepøímo  na  Va�i  adresu  (za  po�tovné  abalné 60 Kè na rok). Pokud máte zájem

dostávat  Zpravodaj  pøímo  do  domu,po�lete  nám  e­mailem  svoji  adresu  aspolu  s  ní  své  èíslo  mobilního  telefonu,nebo IÈO, které pou�ijete jako variabilnísymbol  k  platbì  na  úèet  MAS(190701552/0300, ÈSOB).

O  poznání  komornìj�í  akcí  ne�  je  vBorovanech  Borùvkobraní,  ale  neménìzajímavou jsou Ovèácké slavnosti, které vnedìli 1. srpna 2010 v Borovanech poøádáji�  po  páté  spoleènost  Rosa  z  ÈeskýchBudìjovic.  Místem  konání  bude  oblíbenázahrada  v  borovanském  podzámèí  apøilehlý  prostor  chránìné  dílny  Nazaret.Ovèácké  slavnosti  budou  zahájeny  v  9hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì.Uvidíte  zde  celý  cyklus  vzniku  pletenýchvlnìných  výrobkù,  tøeba  èepice,  nebo�ály.  Tì�it  se  mù�ete  na  ukázky  paseníovèáckými  psi,  ruèní  i  elektrické  støíháníoveèek,  èesání  vlny,  pøedení  nakolovrátku  (vloni  synchronnì  pøedlo  6pøadlen), a� po vlastní pletení.

Pokusíme  se  o  rychlostní  soutì�  vezpracování  ovèí  vlny.  Celosvìtovì  sepoøádají závody s názvem �Back to back�,tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivétýmy  soutì�í  o  co  nejrychlej�í  upletenísvetru z ovèí vlny. Má to v�ak jeden velkýháèek  �  vlna  je  je�tì  na  ovèích  zádech.Tým ovèáckých slavností bude skromnìj�ía  pokusí  se  jako  v  loòském  roce  uplést�álu. Vlnu v�ak bude potøeba zpracovat odstøihu po spøedení. Tým je stále otevøenýpro pøípadné zájemce, pøedev�ím zdatnépletaøe.  V  loòském  roce  jsme  na  konciOvèáckých  slavností  vydra�ili  dvì  �ály  advoje pono�ky. S pletením nám pomáhalii úèastnice slavností.Pøi  slavnostech  bude  probíhat  trhpøedev�ím  s  místními  produktyz Novohradských hor. Mù�ete se tì�it namléèné i masné ovèí produkty, na �perky,keramiku  a  dal�í  výrobky.  Pro  chovateleovcí bude pøipravena poradna a navíc seuskuteèní  dvì  krátké  pøedná�ky  odomácím  zpracování  mléka  a  masa  a  ochovu �etrném ke krajinì.Pestrý  program  bude  pro  dìti  asamozøejmì  i  pro  dospìlé.  V�ichni  bezrozdílu  vìku  si  mohou  vyzkou�et  prácis  ovèí  vlnou  �  pøedení  a  filcování,  nebotaké  výrobu  drobných  keramickýchpøedmìtù. Mimo to mù�ete ochutnat ovèí

sýry,  jehnìèí  speciality,  zakoupit  dìtemhraèku z vlny, nebo sobì teplé pono�ky èinìco jiného z vlny. Dobrou náladu doplníhudba. Novinkou je soutì� o nejlep�í ovèígulá�,  odbornou  porotou  budou  pouzenáv�tìvníci slavností.Akce se mù�ete úèastnit  i  jako prodejci..Více informací o programu a kontakty naorganizátory hledejte na www.rosacb.cz.

Zveme  vás  do  Historické  expoziceKaplicka, která je v této sezónì zamìøenana po�tovnictví u pøíle�itosti významnéhovýroèí prvního po�tovního úøadu v Kaplicia  k  rodu  Ro�mberkù  (pøí�tí  rok  ubìhne400 let od úmrtí posledního z nich � PetraVoka z Ro�mberka).V  roce  1630  byla  Kaplice  jednímz  �pøíle�itostných�  po�tovních  úøadù  natrase z Prahy do Benátek. Od roku 1751fungovala  v  Kaplici  u�  �øádná  po�tovnístanice�.  Po�tovnictví  je  v  expozicipøiblí�eno  prostøednictvím  dobovýchpøedmìtù  jakými  jsou plechová po�tovníschránka z  roku 1860,  rakouská pøíruèní�elezná  pokladna  na  pokladní  hotovostz  pøelomu  19.  a  20.  století,  obrazy  spo�tovní  tématikou  èi  telegrafní  pøístrojmorse.  Zavì�ené  obrazy  s  historickýmipo�tovními  motivy,  mapou  a  koncesnílistinou  dotváøejí  atomsféru  �po�tovnístanice�.  Na  �po�tmistrovském  stole�  simohou  náv�tìvníci  výstavy  narazítkovat

dopisnice  razítky  �PO�TA  KAPLICE�  a�Jezdeckou peèetí Viléma z Ro�mberka�.  Z  doby  ro�mberské  jsou  pøipravenyreprodukce  cechovních  listin  øemesel,která v Kaplici v této dobì vznikala (krejèí,hrnèíøi,  øezníci,  tkalci,  ko�eluzi,  koláøi,truhláøi,�  ),  reprodukce  portrétu  PetraVoka  èi  jeho  náhrobku  z  klá�tera  ve

Vy��ím Brodì,  pseudorenesanèní  plaketyèi nádobí.Zakoupit  zde  bude  mo�né  také  vìrnourepliku  ro�mberského  platidla  z  dobyViléma z Ro�mberka.Expozice  je otevøena od úterý do sobotyod 9.00 � 16.00 hodin (s polední pauzou)v Kaplici, Kostelní  ulici è.p.128.

Exponáty  zapùjèilo  Po�tovní  muzeumv  Praze  (poboèka  Vy��í  Brod),  Státníokresní  archiv  v  Èeském  Krumlovì,Jihoèeské muzeum,  Cisterciácké  opatstvíVy��í Brod a Farní úøad v Kaplici.

Magdaléna �pièáková

Bli��í informace:Kulturní  a  informaèní  centrum  Kaplice,Linecká 305, 382 41  Kaplice380 311 388infocentrum@mestokaplice.cz.

Expozice Kaplicka zamìøená na po�tovnictví