ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO ...€¦ · malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 69,61 mld

2014

ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO PODPOŘE V ROCE 2014

ODDĚLENÍ MSP A MALOOBCHODU

Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2014

1

OBSAH 1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ ................................................................................................................... 4

Malé a střední podniky v datech ............................................................................................. 4

2 FAKTA A ČÍSLA ................................................................................................................................. 6

Metodika zpracování dat ......................................................................................................... 6

Definice malého a středního podnikatele ............................................................................... 6

Živnostenské podnikání ........................................................................................................... 7

Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR ........................................................................ 7

Porovnání vývoje počtu OSVČ ......................................................................................... 8

Zastoupení žen v malém a středním podnikání .............................................................. 8

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích ........................................................... 10

Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků ................................................ 11

Výkony MSP ................................................................................................................... 11

Přidaná hodnota ............................................................................................................ 11

Mzdy .............................................................................................................................. 12

Investice ......................................................................................................................... 12

Zahraniční obchod ................................................................................................................. 13

Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE ................................................... 16

Průmysl (sekce B + C + D + E) ......................................................................................... 16

Stavebnictví (sekce F) .................................................................................................... 17

Obchod (sekce G) .......................................................................................................... 17

Tržní služby (sekce L, S) ................................................................................................. 18

3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ ......................................................................................................... 19

Snižování administrativní zátěže podnikatelů ....................................................................... 19

Hodnocení dopadů regulace ................................................................................................. 20

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2014 ................... 21

Zákon o významné tržní síle .................................................................................................. 21

Podnikatelská rada ................................................................................................................ 22

Aktuální stav startupové scény.............................................................................................. 22

Projekt Czech Accelerator ............................................................................................. 23

Projekt CzechEkoSystem ............................................................................................... 25

Inovační aktivity MSP .................................................................................................... 27

Finanční nástroje ................................................................................................................... 27

Inkubátor Meohub ........................................................................................................ 29

Technické vzdělávání ............................................................................................................. 30

Iniciativa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (Desatero) ....................... 31

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ ............................................................. 34

Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu.......................................................... 34

Podpora malých a středních podniků v rámci OPPI ...................................................... 34

Rámcový program – technologická centra, centra strategických služeb ...................... 40

Mezinárodní technologická spolupráce ........................................................................ 41

Národní program EFEKT ................................................................................................ 41

Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí ....................................................... 43

Aktivní politika zaměstnanosti ...................................................................................... 43

Educa ............................................................................................................................. 44

Sociální podnikání .......................................................................................................... 45

Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce 2014 ................. 46

Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů ................................................ 46


2

Projekty zahraniční rozvojové spolupráce ..................................................................... 47

Program OECD „Eurasia“ ............................................................................................... 48

Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ........................................ 48

Program KONTAKT II ...................................................................................................... 48

Program EUREKA ........................................................................................................... 49

Program EUROSTARS ..................................................................................................... 50

Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST ................................................................ 50

Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj ............................................................... 51

Národní program podpory cestovního ruchu ................................................................ 51

Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého

a Moravskoslezského kraje ........................................................................................................... 52

Programy podpory Ministerstva zemědelství ....................................................................... 52

Program rozvoje venkova ČR ......................................................................................... 52

Programy podpory Technologické agentury ......................................................................... 55

Program ALFA ................................................................................................................ 56

Program BETA ................................................................................................................ 57

Program Centra kompetence ........................................................................................ 58

Program OMEGA ........................................................................................................... 59

Program DELTA .............................................................................................................. 60

Program GAMA .............................................................................................................. 61

Program EPSILON .......................................................................................................... 61

Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita ................................................. 64

Podpora inovativních MSP ............................................................................................ 64

Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů .................... 64

Horizont 2020 ................................................................................................................ 65

5 EXPORTNÍ POLITIKA ....................................................................................................................... 66

Podpora exportu.................................................................................................................... 66

Proexportní podpora malých a středních podniků ................................................................ 67

Exportní vzdělávání ............................................................................................................... 68

Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní podporou ............... 69

Veletrhy a výstavy ................................................................................................................. 70

Program Design pro konkurenceschopnost .......................................................................... 73

Projekt VESMÍR ...................................................................................................................... 74

Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade) ................................................... 75

Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu ............................................................. 75

Kontaktní informační místa pro podnikatele ........................................................................ 76

Malé a střední podniky a Evropská unie ............................................................................... 77

Enterprise Europe Network (EEN) ................................................................................. 80

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR ............................................................................... 81

Jihočeský kraj ......................................................................................................................... 81

Jihomoravský kraj .................................................................................................................. 81

Karlovarský kraj ..................................................................................................................... 82

Kraj Vysočina ......................................................................................................................... 83

Královéhradecký kraj ............................................................................................................. 84

Liberecký kraj ......................................................................................................................... 84

Moravskoslezský kraj ............................................................................................................. 85

Olomoucký kraj ...................................................................................................................... 86

Pardubický kraj ...................................................................................................................... 87


3

Plzeňský kraj .......................................................................................................................... 87

Středočeský kraj .................................................................................................................... 88

Ústecký kraj ........................................................................................................................... 89

Zlínský kraj ............................................................................................................................. 89

7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST .......................... 91

8 VÝSLEDKY VEŘEJNÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO AMSP ČR ........................................................ 94

Rodinné podniky .................................................................................................................... 94

Podnikání žen ........................................................................................................................ 94

Rizika nákupu spotřebního zboží ........................................................................................... 95

EU dotace – zkušenosti MSP a obcí s čerpáním finančních prostředků ................................ 96

Zajištění proti exportním rizikům .......................................................................................... 97

Elektronická evidence tržeb (EET) ......................................................................................... 98

9 ZÁVĚR .......................................................................................................................................... 100

SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................................................ 104

PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... 107

Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2014 ........................................................................ 107

Příloha č. 2: Odvětvová struktura vývozu v roce 2014 podle velikosti podniků ............................. 108

Příloha č. 3: Odvětvová struktura dovozu v roce 2014 podle velikosti podniků ............................. 108

Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI ............................................................................. 109

Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI ............................................................................... 112

Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR ........................................................... 114

Příloha č. 7: Projekty ekonomické diplomacie ................................................................................ 121


4

1 MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ

Malé a střední podniky v datech

• Podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v ČR vykonávalo (dle ČSÚ) celkem 1 124 380 právnických

a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249)

bylo 877 519 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 246 861. Celkově

u právnických a fyzických osob došlo k poklesu o 314 podniků oproti roku 2013.

• Podíl malých a středních podniků na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce

2014 byl 99,84 %. Podíl přidané hodnoty malých a středních podniků v roce 2014 činil 53,11 %

a podíl zaměstnanců malých a středních podniků na celkovém počtu zaměstnanců podnikatelské

sféry v ČR v roce 2014 činil 59,39 %. Podíl MSP na hrubém domácím produktu není v současné

době ČSÚ sestavován ve velikostním členění, tudíž není ve zprávě uveden.

• Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR bylo k 31. 12. 2014 celkem

60,2 % OSVČ v činnosti hlavní a 39,8 % v činnosti vedlejší. Klesá počet OSVČ, které mají podnikání

jako hlavní činnost, tedy hlavní zdroj svých příjmů, a naopak stoupá počet OSVČ, kteří podnikají při

zaměstnání a přivydělávají si.

• V rámci Operačního programu Podnikání a inovace bylo k 31. 12. 2014 rozhodnuto o podporách

malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši

69,61 mld. Kč. V dotačním programu bylo autorizováno k proplacení 48,07 mld. Kč.

• Celkem bylo v roce 2014 v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu podpořeno 110

projektů předložených malými a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo

malými a středními podniky, činila 0,342 mld. Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na

podporu všech 237 projektů řešených v programu TIP v roce 2014 dosáhla 1,05 mld. Kč.

• Technologická agentura ČR udělovala v roce 2014 podporu v 5 programech zaměřených na

aplikovaný výzkum a vývoj (ALFA, BETA, Centra kompetence, OMEGA, GAMA), vyhlášeny byly též

první veřejné soutěže v dalších dvou programech (DELTA, EPSILON), jejichž řešení se zahájilo v roce

2015.

• Ministerstvo práce a sociálních věcí vynaložilo v roce 2014 v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

6,386 mld. Kč, z toho 7,95 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro

podporu technologických center a center strategických služeb) a z Evropského sociálního fondu

bylo financováno 5,72 mld. Kč.

• Ministerstvo zahraničních věcí v roce 2014 realizovalo 51 projektů Ekonomické diplomacie

a projektů zahraniční rozvojové spolupráce v hodnotě 4,53 mil. Kč.

• Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy poskytlo v roce 2014 v rámci programu KONTAKT II

malým a středním podnikům účelovou podporu 7,89 mil. Kč na řešení mezinárodních projektů.

V rámci programu EUREKA CZ poskytlo MŠMT v rámci účelové podpory 106,84 mil. Kč. V rámci

programu EUROSTARS byly v roce 2014 malým a středním podnikům poskytnuty finanční

prostředky na řešení projektů páté, osmé a desáté výzvy celkem ve výši 19,45 mil. Kč.


5

• Ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2014 přidělilo prostřednictvím Národního programu podpory

cestovního ruchu dotace 35 projektům malých a středních podniků v celkové výši 50,106 mil. Kč.

• Ministerstvo zemědělství realizovalo Program rozvoje venkova České republiky, v rámci programu

bylo podpořeno 373 projektů o celkové výši 1,324 mld. Kč.

• Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014 až 2020, která byla přijata

usnesením vlády ČR č. 923 dne 12. 12. 2012, představuje zásadní strategický dokument pro oblast

podnikání. V návaznosti na tuto koncepci byl připraven Akční plán podpory malých a středních

podnikatelů na rok 2015, který tvoří soubor opatření reagujících na současnou situaci malých

a středních podnikatelů v České republice. Navrhovaná opatření budou financována zejména ze

zdrojů Evropské unie (především Operační program Podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a dalších disponibilních zdrojů (např. Program

švýcarsko-české spolupráce).


6

2 FAKTA A ČÍSLA

Metodika zpracování dat

Převážná část ekonomických dat pro Zprávu byla získána z Českého statistického úřadu, hodnoty

z oblasti výše podpor z jednotlivých ministerstev a zprostředkujících institucí. Hodnoty za rok 2013 jsou

ucelené, data za rok 2014 jsou v předběžných číslech. Metodika ČSÚ pracuje s rozdělením podniků na

malé a střední výhradně podle počtu zaměstnaných osob.

Definice malého a středního podnikatele

Definice malého a středního podniku používaná v EU vychází z přílohy č. 1 Nařízení komise (EU)

č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o EU prohlašují

určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách).

Mezi základní kritéria pro posouzení velikosti podnikatele patří počet zaměstnanců, velikost ročního

obratu nebo bilanční suma roční rozvahy (velikosti aktiv/majetku) dle zákona č. 280/2009 Sb., daňový

řád, ve znění pozdějších předpisů, od zdaňovacího období počínaje 1. 1. 2011 poplatník podává řádné

daňové přiznání.

1. Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) je složena z podniků, které

zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž

bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR.

2. V rámci kategorie malých a středních podniků je malý podnik vymezen jako podnik, který

zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy

nepřesahuje 10 milionů EUR.

3. V rámci kategorie malých a středních podniků je mikropodnik vymezen jako podnik, který

zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy

nepřesahuje 2 miliony EUR.

Údaje o počtu zaměstnanců, hodnotě aktiv/majetku a výši obratu/příjmů zjišťují:

Podnikatelé vedoucí účetnictví z údajů uvedených v účetní závěrce sestavené a potvrzené

podpisovým záznamem statutárního orgánu účetní jednotky, resp. podpisovým záznamem

účetní jednotky, za účetní období bezprostředně předcházející období, v němž je podána

žádost o podporu (dále jen „poslední uzavřené účetní období“).

Podnikatelé vedoucí daňovou evidenci z údajů uvedených v přiznání k dani z příjmů podaném

za zdaňovací období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, v němž je podána

žádost o podporu. Drobný, malý a střední podnikatel, který zahajuje podnikání, stanoví

hodnoty počtu zaměstnanců, ročního obratu/příjmů a aktiv/majetku vlastním kvalifikovaným

odhadem, a to pro první účetní období, ve kterém bude provozována podnikatelská činnost po

dobu alespoň 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, resp. pro první zdaňovací období, ve

kterém bude provozována podnikatelská činnost po celé zdaňovací období.


7

Dalšími kritérii, která jsou brána v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot, jsou

druhy podniků. Jedná se především o „Nezávislé podniky“ a „Partnerské podniky“. Podrobnou definici

naleznete v článku 3, přílohy č. 1 Nařízení EK č. 651/2014 ze dne 17. června 2014.

Živnostenské podnikání

V České republice bylo k 31. 12. 2014 evidováno celkem 3 475 812 živnostenských oprávnění, což

představuje oproti roku 2013 nárůst o 154 523 živnostenských oprávnění, tj. o 4,65 %.

Vývoj počtu malých a středních podniků v ČR

Graf č. 1: Vývoj aktivních subjektů v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Podle údajů Českého statistického úřadu vykazovalo podnikatelskou činnost k 31. 12. 2014 v České

republice celkem 1 124 380 právnických a fyzických osob (s počtem zaměstnanců 0-249), fyzických

osob (s počtem zaměstnanců 0-249) bylo 877 519 a právnických osob (s počtem zaměstnanců 0-249)

bylo 246 861. Přestože meziročně počet právnických osob s počtem zaměstnanců 0-249 stoupl

o 10 tis., souhrnně došlo oproti roku 2013 u MSP1 k poklesu o 314 podniků.

1 MSP = dle Definice malého a středního podniku používaná v EU, definováno v kapitole 2.2.

23

8 2

71

25

6 8

76

27

2 2

04

22

8 5

64

23

6 8

40

24

6 8

618

39

57

3

85

0 0

32

86

5 2

35

91

4 6

54

88

7 8

54

87

7 5

19

1 0

77

84

4

1 1

06

90

8

1 1

37

43

9

1 1

43

21

8

1 1

24

69

4

1 1

24

38

0

1 079 668 1 108 736 1 139 267 1 144 943 1 126 305 1 126 153

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet MSP - právnické osoby

Počet MSP - fyzické osoby

Počet MSP - celkem

Počet podniků celkem (bez ohledu na velikost subjektu)


8

Podíl malých a středních podniků (údaj vychází z definice MSP užívané Českým statistickým úřadem)

na celkovém počtu aktivních podnikatelských subjektů v roce 2014 byl 99,84 %.

Porovnání vývoje počtu OSVČ

Na konci roku 2014 evidovala ČSSZ celkem 972 356 OSVČ. O rok dříve jich přitom působilo o 5 tisíc více.

Nejvyšší množství OSVČ pak ČSSZ registrovala ke konci roku 2011, kdy jich v ČR působilo více než

1 milion. Výraznou změnu na celkovém počtu OSVČ v posledních třech letech způsobil pokles OSVČ

vykonávající hlavní činnost. Ještě ke konci roku 2011 jich ČSSZ evidovala necelých 650 tisíc,

k poslednímu prosinci roku 2014 jich však již bylo 586 tisíc. Jejich počet tak klesl za poslední tři roky

takřka o 10 %.

Tabulka č. 1: Počest OSVČ v letech 2009–2014

Hlavní činnost Vedlejší činnost Celkem

K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356

K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228

K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088

K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764

K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069

K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659

Zdroj: AMSP ČR

Od roku 2009 dochází k systematickému poklesu počtu OSVČ (s výjimkou 2010/2011), kteří vykonávají

hlavní činnost.

Naopak v posledních šesti letech jednoznačně přibývá počet OSVČ, kteří mají živnost jako

druhou profesi.

Z tohoto trendu lze usuzovat, že živnost na bázi OSVČ přestává být atraktivní, naopak pro

mnohé zaměstnance se živnost stává důležitým dalším zdrojem příjmu.

Lze dovozovat, že růst počtu živnostníků jakožto vedlejší profese je z důvodu nízkých příjmů

z hlavního zaměstnání.

Pokud by tento trend pokračoval, OSVČ se stane již jen doplňkovou profesí pro zaměstnance,

nikoliv živností, která bude hlavním zdrojem příjmu podnikatele.

Zastoupení žen v malém a středním podnikání

Velký nárůst žen jakožto OSVČ vedl AMSP ČR k vytvoření projektu Podnikavá žena, v rámci kterého

společně s příslušnými resorty (zej. MPO a MPSV) intenzivně podporuje začínající ženy v podnikání.

AMSP ČR současně sleduje a vyhodnocuje statistiku zaměřenou na ženy v podnikání. Z analýzy AMSP

ČR vyplývá, že ke konci roku 2014 bylo ze všech OSVČ 35 % žen, za posledních 10 let přibývá průměrně

13 019 nových fyzických osob podnikajících (dále FOP) ročně, rostou živnosti vázané a koncesované,

zatímco u mužů rostl počet živnostenských oprávnění mezi léty 2009-2015 o 13 %, u žen to bylo o 24%.


9

Graf č. 2: Počet podnikatelů dle pohlaví a celkový počet živnostenských oprávnění dle pohlaví v letech

2005–2014

Zdroj: AMSP ČR

Graf č. 3: Nárůst počtu podnikatelů v regionech NUTS2 v letech 2009–2014

Zdroj: AMSP ČR

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

1 200 000

1 400 000

1 600 000

1 800 000

2 000 000

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

ženy podnikatelky

ženy ŽO

muži podnikatelé

muži ŽO

4,53

6,24

0,96

-1,05

2,56

4,91

2,56

0,82

-2

-1

0

1

2

3

4

5

6

7

0

50000

100000

150000

200000

250000

PHA STČ JIZ SVZ SVV JIV STM MSL

2009 2014 %


10

Graf č. 4: Nárůst počtu podnikatelek v regionech NUTS2 v letech 2009–2014

Zdroj: AMSP ČR

Vývoj zaměstnanosti v malých a středních podnicích

Graf č. 5: Vývoj počtu zaměstnanců MSP2 v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

2 MSP = dle ČSÚ právnické osoby s počtem zaměstnanců 0-249; tato definice se vztahuje ke všem kapitolám Zprávy.

1 893 1 833 1 820 1 875 1 832 1 784

3 096 3 026 3 038 3 037 2 998 3004

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet zaměstnanců MSP (v tis.)

Celkový počet zaměstnanců v podnicích bez ohledu na velikostsubjektu (v tis.)

Celkový počet zaměstnanců malých

a středních podniků se v roce 2014

snížil oproti roku 2013 o 48 tis.

(o 2,62 %) na celkových 1784 tis.

zaměstnanců. Podíl zaměstnanců

malých a středních podniků na

celkovém počtu zaměstnanců

podnikatelské sféry v ČR v roce

2014 činil 59,39 %, což představuje

pokles oproti roku 2013.

12,28

18,92

9,95

4,5

11,3 12,21

10,83

5,89

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

PHA STČ JIZ SVZ SVV JIV STM MSL

2009 2014 %


11

Vývoj ekonomických ukazatelů malých a středních podniků

Výkony MSP

Graf č. 6: Vývoj výkonů MSP v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota

Graf č. 7: Vývoj přidané hodnoty MSP v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

1 2

23

80

3

1 3

14

83

1

1 3

44

58

1

1 3

95

12

8

1 3

56

90

2

1 4

34

20

5

2 266 5752 424 509 2 489 155 2 485 123 2 504 419

2 700 222

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

3 000 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Účetní přidaná hodnota MSP (mil. Kč)

Účetní přidaná hodnota celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil. Kč)

V roce 2014 vytvořily malé a střední

podniky účetní přidanou hodnotu

v objemu 1 434 205 mil. Kč, jedná

se o nárůst o 77 303 mil. Kč. Podíl

malých a středních podniků na

celku ČR v roce 2014 dosáhl

53,11 %, což představuje pokles

oproti roku 2013 o 1,69

procentního bodu, kdy podíl MSP

na celkové přidané hodnotě byl

54,18 %.

3 9

02

93

2

4 1

03

53

7

4 1

51

37

9

4 2

18

20

3

4 3

69

60

4

4 3

81

51

7

7 396 8227 930 365

8 359 308 8 435 390 8 404 0488 872 936

0

2 000 000

4 000 000

6 000 000

8 000 000

10 000 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Výkony MSP (mil. Kč)

Výkony celkem bez ohledu na velikost subjektu (mil Kč.)

V roce 2014 vytvořily malé a střední

podniky výkony ve výši 4 381 517

mil. Kč, což je oproti roku 2013

zvýšení o 11 913 mil Kč (tj. o 2,7 %).

Podíl malých a středních podniků na

celkových výkonech v roce 2014

dosáhl 49,38 %, což představuje

pokles oproti roku 2013 o 2,61

procentního bodu.


12

Mzdy

Graf č. 8: Vývoj mzdových nákladů MSP v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Malé a střední podniky dosáhly průměrné měsíční mzdy v roce 2014 výše 21 861 Kč a meziročně tak

došlo ke zvýšení průměrných výdělků o 389 Kč, tzn. o 1,8 %. Průměrné mzdy byly u malých a středních

podniků v roce 2014 nižší o 11,77 % v porovnání s celostátním průměrem, který byl podle propočtu

Ministerstva průmyslu a obchodu z údajů ČSÚ vykazován ve výši 24 776 Kč (je nutné vzít v úvahu vliv

odvětvové diferenciace).

Investice

Graf č. 9: Vývoj investičních nákladů MSP v ČR v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

39

3 5

95

38

6 8

51

38

0 2

12

35

3 1

23

37

0 5

18

39

6 4

06

644 467607 265 635 223 624 845 629 828

686 468

0

200 000

400 000

600 000

800 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Investice MSP (v mil. Kč)

Investice celkem bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)

46

3 7

11

45

7 7

90

46

2 9

09

48

4 4

85

47

2 0

39

46

8 0

02

839 512 841 655 867 201 885 306 871 826 893 148

0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Mzdové náklady (bez ostatních osobních nákladů) MSP (v mil. Kč)

Celkové mzdové náklady (bez OON) bez ohledu na velikost subjektu (v mil. Kč)

Investice malých a středních

podniků dosáhly v roce 2014

hodnotu 396 406 mil. Kč, což je

o 25 888 mil. Kč více než v roce

2013 tj. o 6,99 %. Podíl malých

a středních podniků na celku ČR

v roce 2014 dosáhl 57,75 %, což

představuje zvýšení o 1,08

procentního bodu o proti roku

2013.


13

Zahraniční obchod

Graf č. 10: Porovnání MSP a ČR vývoje zahraničního obchodu v letech 2012-2014

Zdroj: ČSÚ

Ze statistických údajů vyplývá, že podíl malých a středních podniků (MSP) na přímém vývozu zboží je

nižší než u velkých podniků. Přímý vývoz vypovídá o přímém obchodu českých podniků (rezidentů) se

zahraničím, tj. případy, kdy české subjekty přímo zasílají zboží přes hranice svým zahraničním

obchodním partnerům. Tento podíl MSP osciluje kolem jedné třetiny celkového vývozu (graf č. 10).

Charakterem své produkce však MSP často vystupují jako subdodavatelé velkých podniků, takže pokud

velké podniky vyvážejí, vstupují subdodávky MSP do statistiky zahraničního obchodu jako vývoz

velkých podniků.

Vypovídací schopnost dostupných dat statistiky zahraničního obchodu o podílu MSP na vývozu je

částečně omezena tím, že část vývozu (v grafech označována jako Nepřímý obchod) nelze přiřadit

konkrétnímu vývozci. Důvodem je možnost zahraničních subjektů (nerezidentů) nakupovat a prodávat

zboží přímo na českém trhu, vyplývající z pravidel volného obchodu v rámci EU.

Protože údaje o obchodech nerezidentů na českém trhu nelze získat z přeshraniční statistiky

zahraničního obchodu (dále ZO), bylo k výpočtu podílu MSP nově využito národního pojetí statistiky

zahraničního obchodu, které v prostředí jednotného trhu EU lépe vystihuje vývozní výkonnost české

ekonomiky.

89

5 8

24

65

6

1 2

27

15

8 5

06

92

7 2

98

13

6

1 2

24

33

9 3

42

1 0

02

58

7 3

80

1 2

72

55

6 5

36

1 4

49

94

7 2

08

1 0

79

84

6 0

27

1 4

93

80

4 0

21

1 1

26

18

6 5

94

1 7

06

57

8 4

52

1 3

26

50

7 0

54

2 725 128 864 2 784 680 157

3 156 466 027

2 659 180 533 2 677 029 936

3 004 161 320

0

500 000 000

1 000 000 000

1 500 000 000

2 000 000 000

2 500 000 000

3 000 000 000

3 500 000 000

Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz Vývoz Dovoz

2012 2013 2014

MSP Velké podniky

Nepřímý zahraniční obchod Celé národní hospodářství - Vývoz

Celé národní hospodářství - Dovoz

v tis. Kč


14

Další určitou nepřesností v podílu MSP na ZO i na ostatních ukazatelích bylo započítávání údajů za

holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP, ale vykazují údaje za

své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků. Rovněž tato skutečnost

byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna.

V odvětvové struktuře vývozu převažují velké podniky téměř u všech odvětví zpracovatelského

průmyslu, s dominancí v automobilovém průmyslu. Naopak ve službách hrají ve vývozu větší roli

převážně malé podniky, z toho nejvíce v obchodních organizacích, blíže jsou data prezentována

v přílohách Zprávy příloha č. 2 a příloha č. 3.

Na straně dovozu je patrný celkově vyšší podíl MSP, který v letech 2012 a 2013 dokonce předstihl velké

podniky. Vyplývá to z převažujících aktivit MSP ve službách a zejména v odvětví obchodu, pro které je

malé podnikání charakteristické.

Tabulka č. 2: Přehled exportu dle teritorií

Země Export 2013 miliardy Kč Export 2014 miliardy Kč Meziroční změna %

TOP 10

Německo 993 1158 + 16,6

Slovensko 290 302 + 4,1

Polsko 190 216 + 13,6

Francie 156 183 + 17,3

Velká Británie 153 183 + 19,6

Rakousko 144 157 + 9,0

Itálie 115 133 + 15,6

Rusko 116 113 - 2,6

Maďarsko 82 100 + 21,9

Nizozemí 89 99 + 11,2

Další zajímavé země

USA 69,1 81,1 + 17,3

Čína vč. Hong Kong 45,4 49,8 + 9,7

Japonsko 17,0 21,2 + 24,7

Izrael 12,3 13,7 + 11,3

Indie 11,0 12,3 + 11,8

Jižní Korea 11,3 12,5 + 10,6

JAR 9,8 10,8 + 10,2

Brazílie 8,3 7,9 - 4,9

Ukrajina 32,3 20,5 - 36,6

Zdroj: AMSP ČR

Dominantní pozici si drží rozhodující sousední země, tj. Německo, Slovensko, Polsko, kam

směřuje 48 % našeho exportu.

Zajímavý je trvalý vysoký růst Německa a silně rostoucí exporty do Francie a Maďarska.

Silně rovněž posilujeme v exportech do USA a Japonska

Z prioritních zemí začíná naopak klesat export do Ruska, překvapivý je i pokles Brazílie.

Vývozy do Číny rostou, ale nikoliv tak jako do klíčových evropských zemí.

Ukrajina „zatím“ meziročně poklesla o více jak 1/3, lze očekávat další propad.


15

První měsíce 2015 potvrzují trend růstu exportu do klíčových zemí EU, mimořádný je ovšem

propad vývozů do Ruska, a to téměř o třetinu (porovnání prvních čtyřech měsíců 2014 a 2015).

MSP zvyšují aktivity v exportu mimo EU, zatímco v roce 2012 exportovalo mimo EU 30 % MSP,

v roce 2015 je to již 49 %.

Tabulka č. 3: Exporty z pohledu odvětví

Odvětví Podíl na celkovém vývozu 2013 %

Podíl na celkovém vývozu 2014 %

Stroje a dopravní prostředky 53,9 54,9

Polotovary a materiály 17,3 16,5

Průmyslové spotřební zboží 11,8 11,8

Chemikálie a příbuzné výrobky 6,4 6,6

Potraviny a živá zvířata 3,7 3,6

Minerální paliva, maziva 3,0 2,7

Suroviny 2,7 2,4

Nápoje a tabák 0,7 0,7

Živočišné a rostlinné oleje 0,3 0,3

Ostatní 0,2 0,5 Zdroj: AMSP

Více jak polovinu tuzemského exportu tvoří stroje a dopravní prostředky, přičemž dochází

k růstu na celkovém podílu. Jen na poslední rok vzrostl export v tomto odvětví o téměř

118 miliard korun (z 1 710 900 mil Kč na 1 828 798 mil Kč).

Další klíčovou položkou našeho exportu jsou polotovary a materiály, přestože jejich celkový

podíl vzhledem k velmi dobrým exportům celkově klesnul, vyvezlo se meziročně o téměř

48 miliard korun více.

V důsledku růstu podílu „velkého průmyslu,“ zejména strojů a dopravních prostředků, klesá

meziroční podíl MSP na celkovém exportu.


16

Malé a střední podniky podle jednotlivých sekcí CZ NACE

Průmysl (sekce B + C + D + E)

Graf č. 11: Vývoj přidané hodnoty MSP v průmyslu v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP v průmyslu se v roce 2014 zvýšila oproti roku 2013 o 32 352 mil. Kč,

tj. o 7,76 %. Celkové mzdy (bez ostatních osobních nákladů; dále OON) malých a středních podniků

v odvětví průmyslu vzrostly oproti roku 2013 o 291 mil. Kč, tj. o 0,2 %, na celkových 155 629 mil. Kč.

Průměrná měsíční mzda (22 284 Kč) vzrostla oproti roku 2013 o 564 Kč, tedy o 2,6 %. Investice (hmotné

a nehmotné, včetně pozemků) MSP v průmyslu vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 15 601 mil. Kč,

tj. o 16,89 %. Celkový objem investic MSP v oblasti průmyslu v roce 2014 byl 107 939 mil. Kč.

35

4 5

57

38

3 8

63

39

7 2

69

41

9 2

54

41

6 8

89

44

9 2

41

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

500 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet ekonomicky aktivních MSP

v průmyslu se v roce 2014 snížil oproti

roku 2013 o 687 podniků, tj. o 0,38 %, na

celkových 181 152 aktivních subjektů.

V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky

v ČR 582 tis. zaměstnanců a oproti toku

2013 tento počet poklesl o 14 tis. osob, tj.

o 2,3 %. Výkony MSP v průmyslu v roce

2014 poklesly oproti roku 2013 o 53 330

mil. Kč.


17

Stavebnictví (sekce F)

Graf č. 12: Vývoj přidané hodnoty MSP ve stavebnictví v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená MSP ve stavebnictví v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 3 907 mil. Kč,

tj. o 3,26 %. Celkové mzdy (bez OON) MSP ve stavebnictví klesly v roce 2014 oproti roku 2013 o 1 464

mil. Kč, tj. o 3,3 %, na celkových 42 710 mil. Kč. V roce 2014 vzrostla i průměrná měsíční mzda, a to

o 310 Kč na konečných 19 995 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně pozemků) MSP ve

stavebnictví v roce 2014 vzrostly proti roku 2013 o 72 mil. Kč, tj. 0,3 %. Celkový objem investic MSP ve

stavebnictví v roce 2014 byl 26 022 mil. Kč

Obchod (sekce G)

Graf č. 13: Vývoj přidané hodnoty MSP v obchodě v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP v obchodu v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 16 084 mil. Kč,

tj. o 6,9 %. Mzdové prostředky (bez OON) u MSP v obchodu se v roce 2014 zvýšily oproti roku 2013

o 215 mil. Kč, tj. o 0,2 %, na celkových 93 734 mil. Kč. V roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 i průměrná

měsíční mzda, a to o 499 Kč na konečných 22 575 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné včetně

13

8 1

49

13

1 6

83

13

0 7

00

12

4 3

92

11

9 7

19

12

3 6

26

110 000

115 000

120 000

125 000

130 000

135 000

140 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet ekonomicky aktivních MSP ve

stavebnictví v roce 2014 klesl oproti roku

2013 o 288 podniků, na celkových 170

153 aktivních subjektů. V roce 2014

zaměstnávaly tyto podniky 178 tis.

zaměstnanců a oproti roku 2013 tento

počet poklesl o 9 tis. osob, tj. o 4,8 %.

Výkony MSP ve stavebnictví v roce 2014

vzrostl oproti roku 2013 o 14 329 mil. Kč,

tj. o 2,9 % a celkový objem byl ve výši

510 535 mil. Kč.

22

7 8

68

23

6 6

31

23

7 6

49

23

5 0

58

23

3 6

44 2

49

72

8

215 000

220 000

225 000

230 000

235 000

240 000

245 000

250 000

255 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet ekonomicky aktivních MSP

v obchodu v roce 2014 klesl oproti roku

2013 o 483 podniků, na celkových

244 079 aktivních subjektů. V roce 2014

zaměstnávaly tyto podniky 346 tis.

zaměstnanců a oproti roku 2013 tento

počet poklesl o 7 tis. osob, tj. o 2 %.

Výkony MSP v obchodu v roce 2014

vzrostly oproti roku 2013 o 15 185 mil. Kč,

tj. o 2,6 % a celkový objem byl ve výši 594

944 mil. Kč.


18

pozemků) MSP v obchodu vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 1 906 mil. Kč, tj. o 3,8 %. Celkový

objem investic MSP v obchodě v roce 2014 byl 52 036 mil. Kč.

Tržní služby (sekce L, S)

Graf č. 14: Vývoj přidané hodnoty MSP ve službách v letech 2009-2014

Zdroj: ČSÚ

Přidaná hodnota vytvořená v MSP ve službách v roce 2014 vzrostla oproti roku 2013 o 22 671 mil. Kč,

tj. o 6,6 %. Mzdové prostředky (bez OON) v sektoru MSP v tržních službách klesly v roce 2014 oproti

roku 2013 o 2 987 mil. Kč, tj. o 3,1 %, na celkových 93 177 mil. Kč. V roce 2014 klesla oproti roku 2013

i průměrná měsíční mzda, a to o 76 Kč na konečných 22 121 Kč. Celkové investice (hmotné, nehmotné

včetně pozemků) MSP ve službách vzrostly v roce 2014 oproti roku 2013 o 8 827 mil. Kč, tj. o 6,68 %.

Celkový objem investic MSP ve službách v roce 2014 byl 141 029 mil. Kč.

31

1 4

36

31

6 2

99

32

7 8

36

33

3 2

99

33

8 4

50

36

1 1

21

280 000

290 000

300 000

310 000

320 000

330 000

340 000

350 000

360 000

370 000

2009 2010 2011 2012 2013 2014

Počet ekonomicky aktivních MSP ve

službách v roce 2014 vzrostl oproti roku

2013 o 505 podniků, tj. o 0,14 %, na

celkových 366 569 aktivních subjektů.

V roce 2014 zaměstnávaly tyto podniky

351 tis. zaměstnanců a oproti roku 2013

tento počet poklesl o 10 tis. osob, tj.

o 2,7 %. Výkony MSP ve službách v roce

2014 vzrostly oproti roku 2013

o 26 943 mil. Kč, tj. o 3,2 % a celkový

objem byl ve výši 859 124 mil. Kč.


19

3 PODMÍNKY PRO PODNIKÁNÍ

Snižování administrativní zátěže podnikatelů

Snižování administrativní zátěže podnikatelů patří dlouhodobě k prioritám vlád ČR.

V roce 2013 byly vypracovány Prováděcí pokyny k Metodice měření a přeměřování administrativní

zátěže podnikatelů, jimiž byl zpřesněn standardní nákladový model (Standard Cost Model – SCM) pro

výpočet administrativní zátěže podnikatelů plynoucí z právních předpisů. Práce na projektu byly

ukončeny dle harmonogramu.

Z provedeného výpočtu administrativní zátěže podnikatelů k 31. 12. 2013, vyplývá, že administrativní

zátěž podnikatelů byla snížena o 21,1 mld. Kč, tj. snížení o 24,39 % oproti roku 2005 (počítáno v cenách

roku 2013), což v cenách roku 2005 představuje snížení administrativní zátěže podnikatelů o 36,82 %.

Bližší informace k poměřování snižování administrativní zátěže podnikatelů naleznete ve Zprávě

o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013 na

http://www.mpo.cz/dokument152241.html. Druhá část Zprávy o pokroku ve snižování administrativní

zátěže podnikatelů právě informuje o výpočtu celkové administrativní zátěže podnikatelů zjištěné jejím

přeměřením v letech 2012 až 2013.

Na základě výstupů vyplývajících ze Zprávy o plnění Plánu a ze Zprávy o projektu Přeměření

odsouhlasila vláda ČR usnesením vlády č. 595 dne 9. srpna 2013 počínaje rokem 2013 pro odstranění

zátěže podnikatelů 53 nových opatření. Zároveň byly stanoveny dlouhodobé cíle, kterými jsou

odstranění celkem 60 opatření do roku 2015 a provedení dalšího přeměření administrativní zátěže

podnikatelů v roce 2016, čímž bude možné posoudit pokrok proti roku 2012.

Ze zprávy o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2013, schválené usnesením

vlády č. 543 ze dne 9. července 2014, vyplývá, že se resortům již podařilo splnit 34 opatření. Celkem je

již pro redukci zátěže při podnikání splněno 52 opatření. Lze předpokládat, že stanovený cíl redukovat

zátěž podnikatelů prostřednictvím 60-ti opatření do konce roku 2015 bude splněn.

V průběhu roku 2014 resorty dále pokračovaly v plnění přijatých opatření a přijímaly další opatření pro

redukci zátěže podnikatelů. Zpráva o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok

2014 je uveřejněná na webových stránkách MPO http://www.mpo.cz/dokument160157.html.

Na základě usnesení vlády č. 543 ze dne 9. července 2014 byla v roce 2014 pro zintenzivnění prací na

redukci zátěže podnikatelů opětovně zřízena Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže

podnikatelů ("Expertní skupina"). Jejími členy jsou: Asociace malých a středních podniků a živnostníků

ČR, Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR,

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, Vysoké školy ekonomické, Sdružení

podnikatelů a živnostníků, Unie středního stavu, Asociace soukromého zemědělství, Strana

soukromníků ČR.

http://www.mpo.cz/dokument152241.html

http://www.mpo.cz/dokument160157.html


20

Hlavním úkolem Expertní skupiny, která se zpravidla schází čtvrtletně, je posuzování a práce s návrhy

s pozitivními dopady do podnikatelského prostředí, zejména v oblasti redukce administrativy. Od svého

vzniku se zabývala více jak 100 tématy, přičemž svého znovuzřízení si k řešení vybrala 30 témat

zaměřených na snižování administrativní zátěže při podnikání. 3 z nich byla v průběhu roku 2014

vyřešena, některá byla pro neřešitelnost vyřazena.

Cílem je eliminace administrativní a finanční zátěže průmyslových podniků a provozovatelů služeb.

Zátěž je způsobena mimo jiné i environmentální legislativou, která může v některých případech

překračovat požadavky předpisů EU. Realizace navržených opatření má přispět ke zvýšení

konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, zjednodušení a zefektivnění environmentální

legislativy a uvedení práva ČR do souladu s právem EU.

V prosinci 2013 MPO zaslalo MŽP podklady pro přípravu další etapy aktualizace „Ekoauditu“. V průběhu

roku 2014 probíhala jednání mezi zástupci MŽP a MPO, na jejichž základě bylo vybráno 46 nových

úkolů. Tato opatření byla zapracována do materiálu, jenž byl jako poslední aktualizace „Ekoauditu“

schválen usnesením vlády č. 54 ze dne 28. ledna 2015.

Hodnocení dopadů regulace

Při vytváření podmínek pro podnikání chce ČR jít především cestou kvalitních právních předpisů. Proto

je věnována mimořádná pozornost předpokládanému hospodářskému a finančnímu dopadu každé

navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí. Jako efektivní nástroj k tomu slouží hodnocení

dopadů regulace tzv. RIA (Regulatory Impact Assessment), což je povinnost předkladatele zhodnotit

dopad budoucí regulace, a to již ve fázi plánování.

Ke dni 1. února 2014 nabývá účinnosti změna Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA).

Usnesení vlády ČR ze dne 8. ledna 2014 č. 26 k návrhu změn Obecných zásad pro hodnocení dopadů

regulace (RIA) ukládá členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů zajistit

dodržování postupů vyplývajících z tohoto usnesení. Organizační zajištění provádění RIA je plně

v kompetenci orgánů státní správy.

Návrh změn vychází z usnesení vlády ze dne 16. října 2013 č. 774 ke Zprávě o účinnosti Obecných zásad

pro hodnocení dopadů regulace (dále jen Obecné zásady). Návrh změny RIA reflektuje doporučení této

zprávy a dále je doplněn o úpravy, které vzešly z podnětu pracovní skupiny zřízené pro tento účel. Cílem

byla identifikace slabých i silných stránek procesu RIA a návrh optimalizačních opatření. Obsahem

změny jsou především formulační zpřesnění jednotlivých bodů Obecných zásad a zpřesnění systému

výjimek, kdy nemusí být RIA zpracovávána. Mezi systémovější změny patří zejména návrh, aby

u vládních návrhů zákonů bylo zpracováváno v úvodu Závěrečné zprávy RIA 1-2 stránkové shrnutí

základních identifikačních údajů (včetně předpokládaného termínu nabytí účinnosti), cílů a dopadů

navrhovaného zákona. Cílem tohoto opatření je poskytnout základní charakteristiku navrhovaného

zákona všem zákonodárcům a odborné veřejnosti.


21

V rámci resortu Ministerstva průmyslu a obchodu je dodržování Obecných zásad a realizace hodnocení

dopadů regulace RIA ošetřeno Opatřením č. 6/2014 ministra průmyslu a obchodu o dodržování

Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace RIA, jehož přílohou jsou novelizované Obecné zásady

a zároveň i Doporučení pro zpracování Přehledů dopadů.

Změny legislativy související s živnostenským podnikáním přijaté v roce 2014

Konkrétní změny legislativy související s živnostenským podnikáním, které byly přijaty v roce 2014, jsou

obsaženy v příloze (příloha č. 1 - Legislativní změny přijaté v roce 2014).

Zákon o významné tržní síle

Na problematiku nekalých obchodních praktik mezi podniky (dodavateli a odběrateli při dodávkách

zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům) zaměřila v poslední době svoji pozornost

i Evropská komise. Podle dodavatelů údajně nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich

dodavateli je problémem, se kterým se dodavatelé prezentovali již v průběhu 90. let minulého století.

Podle informací od dodavatelů dochází k situacím, kdy za své zboží dostávají zaplaceno se zpožděním

nebo, při započtení všech nákladů na požadované poplatky, prodávají v podstatě bez marží, na úrovni

nákladových cen. Institutem významné tržní síly se u nás zabývá „zákon o významné tržní síle

č. 395/2009 Sb.“, který byl Parlamentem schválen jako poslanecký návrh (sněmovní tisk č. 431) a stále

platí od 1. února 2010. Od počátku nabytí jeho účinnosti byl předmětem kritiky jak podnikatelů, tak

i odborníků. V souvislosti s řešením uvedené problematiky vždy existovala a bude existovat řada

rozdílných přístupů.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (spolupředkladatel) a předseda vlády (předkladatel)

předložili, v souladu s Plánem legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 schváleným

usnesením vlády č. 165 ze dne 12. března 2014, návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb.,

o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití.

Hlavní principy vybrané varianty – navrhované změny byly:

• úprava vztahů mezi dodavateli a odběrateli – upřesnění věcné působnosti zákona,

• vymezení územní působnosti zákona,

• vyvážené nastavení regulace pro jednotlivé smluvní strany,

• zpřesnění užívaných pojmů, zejména upřesnění definice „odběratel“ a „dodavatel“,

• zavedení nových definic, kterými jsou „nákupní aliance“ a „potravina“,

• upřesnění posuzování významné tržní síly,

• upřesnění náležitostí smluvního vztahu mezi subjekty. Jedná se o legislativně technické řešení,

ve kterém se přesunují požadavky z přílohy zákona do konkrétních ustanovení,

• konstatování neplatnosti smluvního ujednání mezi smluvními stranami v případě porušení

povinností vyplývající ze zákona,

• nová úprava (doplnění a zpřesnění) správních deliktů, aby Úřad pro ochranu hospodářské

soutěže mohl lépe postihovat subjekty,


22

• zrušení 6 stávajících příloh zákona, které se stávají v upravené verzi součástí zákona,

• nepočítá se s úpravou jiných právních předpisů.

Materiál byl předložen do zkráceného meziresortního připomínkového řízení dne 27. května 2014.

Přístup Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) byl konzistentní, tzn. nadále podpora principu

oboustrannosti a vyváženosti ve vztazích mezi odběrateli a dodavateli. MPO uplatnilo ve zkráceném

meziresortním připomínkovém řízení několik zásadních připomínek, přičemž všechny zásadní

připomínky MPO byly akceptovány, případně vysvětleny (např. zachování principu soustavnosti při

posuzování zneužívání významné tržní síly, zrušení 2 nekalých praktik, které ve výčtu popírají

kontraktační svobodu soukromoprávních subjektů). Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu

a cestovního ruchu zastávaly názor, že zákon o významné tržní síle by měl být zcela zrušen,

Potravinářská komora ČR nesouhlasila s principem oboustrannosti.

Podnikatelská rada

Významnou platformou spolupráce státní správy se soukromým sektorem a se zástupci zaměstnanců

je Podnikatelská rada – poradní orgán MPO meziresortního charakteru v oblasti podpory

podnikatelského prostředí, kde jsou pravidelně diskutovány aktuální otázky z oblasti podnikání.

Nejvyšší orgán Podnikatelské rady, jejímž předsedou je ministr průmyslu a obchodu, tvoří plénum,

které má 13 zástupců státní správy, 15 zástupců soukromého sektoru a 1 zástupce má v plénu

i Českomoravská konfederace odborových svazů. K aktuálním tématům jsou na zasedání Podnikatelské

rady pravidelně zvány i další subjekty veřejného a soukromého sektoru.

V průběhu roku 2014 se uskutečnila dvě zasedání pléna Podnikatelské rady, na kterých byla

diskutována témata: Doing Business, Otevírací a provozní doba obchodních řetězců, Operační

programy (čerpání OP PI, příprava OP PIK), Zákon o veřejných zakázkách, Společenská odpovědnost

organizací (CSR), Expertní skupina pro snižování administrativní zátěže podnikatelů, Desatero Asociace

malých a středních podniků a živnostníků ČR, Měnový kurz jako nástroj měnové politiky, Desatero

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR – informace o plnění Desatera, Elektronická

evidence tržeb, Zahraniční diplomacie – informace o dohodě MPO a MZV.

Zasedání pléna Podnikatelské rady budou svolávána i nadále, nejméně však dvakrát ročně.

Aktuální stav startupové scény

Pojem „startup“ označuje jakýkoliv nově vznikající projekt či začínající podnikatelský subjekt často ještě

ve fázi tvorby podnikatelského záměru, avšak velmi často bývá spojován s ICT, internetem a dalšími

„hi-tech“ (špičkovými technologiemi). V roce 2014 nově vzniklo v ČR 10 021 nových obchodních

společností, ale snížil se počet fyzických osob podnikajících o 10 335 oproti roku 2013. To svědčí

o poměrně vysoké podnikatelské aktivitě, kdy se nositelé myšlenek a tvůrci nápadů rozhodnou rozjet

projekty v konkrétním podnikatelském modelu.


23

Podnikatelské prostředí pro startupy není v právním řádu ČR speciálně upraveno, začínající podnikatelé

mají stejné právní, daňové, odvodové i informační povinnosti jako ostatní podnikatelé. Proces

obecného snižování administrativní zátěže podnikatelů má tedy pozitivní dopad i na prostředí pro

startupy. Podnikatelé zejména oceňují zjednodušení registrace živnostenského podnikání a zkrácení

lhůt pro zápis společnosti do Obchodního rejstříku obchodními soudy. Stěžují si však například na

vysoké odvody za zaměstnance, které musí rozjíždějící se obchodní společnost v určitém stádiu

najmout, aby mohla realizovat podnikatelský projekt v plném rozsahu. Překlenutí období mezi

zahájením investic do rozvoje projektu a generováním tržeb, nazývané jako „údolí smrti“ je

nejkritičtější fází podnikatelského cyklu.

Nejčastější formu, kterou OSVČ volí, je společnost s ručením omezeným. Zákon č. 90/2012 Sb.,

o obchodních korporacích, zjednodušil finanční náročnost pro podnikatele zakládající s.r.o. ve smyslu

povinného základního kapitálu v hodnotě 1 Kč. OSVČ přecházejí z jedné právní formy do druhé také

z důvodu maximálního využití všech výhod, které jim platná legislativa umožňuje. Jedná se např.

o ručení majetkem. Společnost s ručením omezeným jako právnická osoba za své závazky ručí, avšak

společník ručí pouze do výše nesplaceného vkladu. Pokud tedy svůj podíl plně uhradí, neručí. Oproti

tomu OSVČ ručí celým svým majetkem.

Začínající podnikatelé často neumí přilákat soukromý kapitál i přes značný potenciál projektu. Při

hledání investice mnoho start-upů naráží na neschopnost inovativní záměr srozumitelně prezentovat.

V některých krajích s jasnou inovačně rozvojovou strategií vznikla v minulých letech centra podpory

začínajících a inovačně orientovaných podnikatelů, kde jsou k dispozici prostory, přístroje, laboratoře

a další podpůrné služby. Jsou to zejména podnikatelské inkubátory, technologické akcelerátory,

vědeckotechnické parky, inovační centra, huby, klastry, co-workingové platformy a další zařízení

vytvářející podpůrnou inovační infrastrukturu. Jejich činnost je orientována do oblasti vědy, technologií

a inovačního podnikání. Své know-how využívají k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj činnosti

inovačních firem, pro zabezpečení transferu technologií, k podpoře začínajících podnikatelů při tvorbě

inovačních projektů, startu podnikatelských subjektů a samotném podnikání a k výchově k inovačnímu

podnikání. Tyto instituce pomáhají podnikatelům rovněž hledat příležitosti pro kooperaci mezi

vysokými školami a obchodními společnostmi navzájem, zprostředkovat podnikatelským subjektům

přístup na mezinárodní trhy, kontakty se společnostmi v tuzemsku i zahraničí, nacházet případné

investory či zabezpečovat propagaci. V těchto zařízeních mohou začínající podnikatelé najít vhodné

zázemí a využít výhody ze sdílených služeb a infrastruktury.

Nově vzniklé podnikatelské subjekty potřebují pro svůj úspěšný rozjezd především příznivé

podnikatelské prostředí a dostatek finančních zdrojů. Společnost vědeckotechnických parků ČR

identifikuje v České republice 48 VTP.

Projekt Czech Accelerator

Projekt byl určen pro inovativní české MSP, které chtěly rozvíjet své podnikatelské plány ve světových

technologických centrech, a hledaly strategické a investiční partnery a obchodní kontakty v zahraničí.


24

Projekt podporoval MSP podnikající v oborech biotechnologií, ICT, life sciences, zdravotnické techniky,

čistých technologií, nanotechnologií a přesného strojírenství. Své zkušenosti mohly MSP rozvíjet

v inovativních centrech v Silicon Valley, Bostonu, Švýcarsku, Izraeli nebo Singapuru.

Projekt byl realizován v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, 2007 – 2013 (OPPI), prioritní

osy 6 „Služby pro rozvoj podnikání“ programu Poradenství. Projekt realizovala Agentura pro podporu

podnikání a investic - CzechInvest. Cílem projektu bylo rozvíjet manažerské zkušenosti a aktivity MSP

při komercionalizaci jejich produktu, praktické uplatnění podnikatelského plánu a posílení

marketingových a manažerských schopností.

Zájemci se do projektu mohli hlásit vždy v rámci jednotlivých výzev. V projektu bylo naplánováno

celkem 6 výzev, které byly vyhlašovány přibližně každý půlrok. Produkt, se kterým se společnost do

projektu hlásila, musel mít vysoký růstový potenciál a musel být zaměřen na rozvoj nových

a inovativních technologických řešení.

Základním benefitem byl pronájem kancelářských prostor v podnikatelském inkubátoru. MSP mohly

dále získat příspěvek na právní služby v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, služby špičkových

poradců, mentoring a coaching v destinaci, snadný přístup k potenciálním strategickým partnerům

a investorům a také možnost účastnit se pravidelných networkingových akcí nebo seminářů. K dispozici

byly pro účastníky projektu rovněž konzultační služby v oblasti právní, marketingové a HR

problematiky, finančních strategií a business developmentu. Součástí poskytovaného poradenství byla

také podpora v procesu získávání financování formou business angels či rizikového kapitálu.

Celkový rozpočet projektu byl stanoven na 29 913 796, 68 Kč. Celkové výdaje projektu za 6. a 7. etapu

projektu v roce 2014 činily přibližně 6,9 mil. Kč.

Celková podpora účastníkům (MSP) v roce 2014 činila 4, 3 mil. Kč. Ze státního rozpočtu bylo proplaceno

15 %, tj. 648 tis. Kč.

V roce 2014 probíhal výběr účastníků do 6. doplňující výzvy, do které se přihlásili 4 žadatelé pro pobyty

od dubna do června 2014 (28. 4. 2014 do 27. 6. 2014). Ze 3 vybraných společností absolvovaly pobyt

v destinacích 2 společnosti. Tyto společnosti realizovaly pobyt na Východním pobřeží USA

a v Singapuru.

V roce 2014 se projektu účastnilo 8 MSP (v rámci 6. etapy), kteří byly vybráni hodnotitelskou komisí

(3 společnosti v Silicon Valley, 3 na východním pobřeží USA a 2 v Singapuru). Všech šesti výzev projektu

CzechAccelerator se zúčastnilo 39 společností během 42 pobytů v destinacích. Většina z nich byla

z oboru ICT (informačních a komunikačních technologií) a nejoblíbenější destinací bylo Silicon Valley.

Úspěšným příkladem projektu účastníka, který absolvoval pobyt v roce 2014, byla společnost Click and

Study. Tato společnost se během pobytu zúčastnila největší investiční konference v Asii – Seed Forum.

Zástupce společnosti Pavel Röder se dostal mezi pět nejlepších společností a získal dvě nabídky od

asijských investičních společností. Úspěchu v Silicon Valley dosáhla také společnost be3D (dříve Do-It),

která zaznamenala se svou 3D tiskárnou mimořádný úspěch v prestižní mezinárodní soutěži Silicon


25

Valley StartUp Cup, kde se umístila mezi 25 nejlepšími společnostmi z celkového počtu dvou a půl tisíc

přihlášených. Společnost dále získala investici od jiné úspěšné české společnosti Y Soft ve výši 45 mil.

Kč.

Dle dostupných údajů (z monitorovacích zpráv účastníků I. až VI. výzvy projektu) bylo uzavřeno

24 dohod o finanční nebo technologické spolupráci, 29 strategických technologických partnerství,

34 strategických partnerství obchodních, přes stovku strategických partnerství je v dalším jednání.

Celkem 24 účastníků pokračuje v obchodní činnosti v destinacích a objem získaných zakázek

v souvislosti s projektem účastníci odhadují na více než 18 milionů Kč. Do současnosti založilo pobočku

v destinaci celkem 11 společností.

Projekt CzechEkoSystem

Realizátorem projektu CzechEkoSystem byla Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest.

Celkový rozpočet projektu byl stanoven na 156 537 970 Kč. Realizace projektu CzechEkoSystem

probíhala od 1. 11. 2011 do 30. 6. 2015.

Cílem projektu bylo podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb

a koučinku. Podnikatelským subjektům bylo díky těmto službám umožněna příprava na možný

kapitálový vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na

financování začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj.

Projekt CzechEkoSystem zpřístupňoval malým a středním podnikům (MSP) celé spektrum

poradenských služeb s nízkou spoluúčastí, tj. se spoluúčastí ve výši 20 % z nákladů na poradenské

služby. Koučink byl řízen odborně zdatnou osobou kouče - úspěšného podnikatele a manažera, který

vedl podnikatelský subjekt během trvání projektu, poskytoval mu rady a doporučení z praxe a pomáhal

mu definovat cíle v projektu i mimo něj. MSP se nepodílelo na nákladech koučinku. Podpora byla

poskytována v režimu de minimis.

Rozsah a objem služeb byl závislý na rozvojovém plánu a potřebách účastníka dle schválené žádosti.

Celková podpora v rámci projektu činila min. 0,2 mil. Kč a max. 2,5 mil. Kč na jednoho

účastníka/projekt.

Nejvýraznější činností roku 2014 bylo vyhlášení III. výzvy k předkládání žádostí o poskytnutí podpory

z projektu CzechEkoSystem dne 3. 3. 2014, příjem žádostí probíhal do 30. 4. 2014. Celkem bylo přijato

164 žádostí o podporu, z nichž bylo 17 vyloučeno pro nesplnění podmínek formální správnosti

a přijatelnosti a další 4 na základě požadavků žadatelů o vyřazení. V období od konce května do konce

srpna probíhala zasedání hodnotitelských komisí.

Během monitorovaného období byl také uzavřen hodnotící proces u II. výzvy. Na počátku roku 2014

bylo hodnotitelskými komisemi projednáno 26 žádostí, v rámci hodnocení žádostí ze III. výzvy pak byly

dořešeny tři zbývající žádosti. Hodnotící proces I. výzvy byl uzavřen již v předchozím období. S poslední

hodnotitelskou komisí III. výzvy tak byl definitivně ukončen hodnotící proces všech tří výzev

s následujícími výsledky.


26

Tabulka č. 4: Statistika podaných žádostí a realizovaných projektů III. Výzvy CzechEkoSystemu

Alokace 86,8 mil Kč

Celkový počet žádostí 164

Počet vyřazených žádostí 22

Počet projektů doporučených HK 79 (65 mil. Kč)

Zdroj: CzechInvest

Graf č. 15: Percentuálně zastoupení projektů III. výzvy CzechEkoSystemu v jednotlivých krajích

Zdroj: CzechInvest

V roce 2014 bylo zároveň zahájeno samotné čerpání služeb koučinku a poradenství jednotlivými

účastníky projektu CzechEkoSystem. Během sledovaného období byly poskytnuty služby v celkové

hodnotě 11 470 283 Kč.


27

Inovační aktivity MSP

Tabulka č.5: Přehled vyplacených dotací z OP PI MSP dle krajů ČR za rok 2014

Počet projektů podpořených v

programu Potenciál Vyplaceno v Kč

Počet projektů podpořených v programu

Inovace

Vyplaceno v Kč

Jihočeský 2 9560000 10 61341000

Jihomoravský 7 44268000 36 380399000

Krlovarský 0 0 4 90946000

Kraj Vysočina 4 9005000 15 128247000

Královehradecký 3 11871000 13 90464000

Liberecký 4 16837000 7 54639000

Moravskoslezský 5 40462000 14 161665000

Olomoucký 1 2500000 8 106042000

Pardubický 6 23877000 10 114954000

Plzeňský 5 33882000 8 61585000

Středočeský 7 58091000 30 296001000

Ústecký 3 14530000 6 45822000

Zlínský 6 33793000 18 151141000

Hl.město Praha 0 0 0

Celkem za ČR 53 298676000 179 1743246000

Zdroj: ISOP Centrum

V rámci Operačního programu Podnikání a inovace existují dva programy, které jsou zaměřeny na

podporu inovačního potenciálu obchodních firem. Program Inovace pomáhá podnikům na základě

vlastní výzkumné a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie zavést inovovaný

výrobní proces. Program Potenciál je zaměřen na výstavbu a rozšíření vlastní výzkumné a vývojové

kapacity. Malým a středním podnikům bylo v roce 2014 vyplaceno 2,9867 mld. Kč z Operačního

programu Podnikání a inovace do oblasti nákupu nových technologií, zavedení inovativních výrobních

postupů a prostředků sloužících k realizaci inovačních přístupu ve výrobě. Na zajištění vlastní výzkumné

kapacity bylo poskytnuto MSP prostřednictvím OP PI v roce 2014 celkem k 1,743 mld. Kč.

Finanční nástroje

Rok 2014 byl ve znamení oživení zájmu podnikatelské sféry o nové úvěry, zejména však provozní. Na

historicky nízké úrovni zůstaly úrokové sazby všech typů úvěrů, včetně těch podnikatelských.

Přetrvávala však obezřetnost v nových investicích do rozvoje podnikání, což se promítlo do struktury

záruk poskytnutých malým podnikatelům. Jejich financování bylo ve značné míře realizováno

z vlastních prostředků Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tento aktivní přístup, podpořený

akcionářem banky – Českou republikou, umožnil snížit výpadek nabídky záruk ovlivněný zejména

celkovým posunem v zahájení programů podpory financovaných z Evropských strukturálních

a investičních fondů pro programovací období 2014 – 2020. K částečnému překlenutí hrozícího

výpadku v nabídce záruk pro malé a střední podnikatele bude nepochybně přispívat nový rámcový


28

národní program s platností až do konce roku 2023. V jeho rámci bude věnována speciální pozornost

podpoře investičních projektů sociálních podnikatelů.

Záruky k investičním úvěrům nebo úvěrům na pořízení zásob byly poskytovány pouze v programu

financovaném z národních prostředků. Výsledky realizace toho programu, který byl určen pouze pro

malé podnikatele, potvrdily trvale vysoký zájem podnikatelů, a to zejména v oblasti získávání úvěrů pro

financování zásob. Tento vývoj se projevil v nárůstu výše poskytnutých záruk v Záručním programu pro

malé podnikatele (ZÁRUKA) o 23 % a jejich počtu o 26 % oproti hodnotám dosaženým v roce 2013.

V roce 2014 bylo poskytnuto 1 952 záruk v celkové výši 4 010 mil. Kč. Zárukami byly podpořeny úvěry

v částce 5 711 mil. Kč.

V národním záručním programu získali malí podnikatelé záruky ve výši 3 967 mil. Kč. Tyto záruky byly

využity jako zajištění pro 1 939 úvěrů v celkové výši 5 639 mil. Kč. Z toho 10 záruk v celkové výši

102 mil. Kč bylo poskytnuto v roce 2014 podnikatelům postiženým povodní v červnu 2013.

V rámci programu INOSTART pokračovalo i v roce 2014 poskytování záruk za úvěry začínajícím

podnikatelům na inovativně zaměřené projekty. Po dvou letech, kdy byl program pilotně realizován

pouze v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, byly v roce 2014 provedeny změny programu. Nyní

je jeho působnost rozšířena na celé území ČR a byly zavedeny i další změny, a to zejména možnost

využít poradenské služby ještě před uzavřením úvěrové smlouvy (při přípravě projektu) a dále rozšíření

i na společnosti střední velikosti (doposud byl otevřen jen pro malé podnikatele).

Úvěry podnikatelům ve výši více jak 74 mil. Kč podpořené zárukou ČMZRB poskytovala Česká

spořitelna, a.s., která rovněž zabezpečuje poradenství pro podnikatele. V rámci programu INOSTART

bylo začínajícím podnikatelům poskytnuto 13 záruk v celkovém objemu 44,5 mil. Kč.

Na základě závazku prodloužit dobu ručení bylo prodlouženo trvání záruky u 1 321 záruk ve výši 3 616

mil. Kč, což umožnilo podnikatelům dále čerpat úvěry na financování provozních potřeb.

Kromě záruk za bankovní úvěry bylo poskytnuto též 421 záruk za návrh do obchodní veřejné soutěže

(vadium) ve výši 210 mil. Kč

Na základě smlouvy o spolupráci s Českou exportní bankou o obchodním zastoupení byly vystaveny

dvě proexportní platební záruky ve výši 24 mil. Kč poskytnuté Českou exportní bankou.

Záruky byly v největším rozsahu použity k podpoře projektů umístěných na území Moravskoslezského

kraje a Prahy.

Největší počet záruk byl poskytnut k projektům ve velkoobchodu a maloobchodu a dále ve

zpracovatelském průmyslu.

V roce 2014 bylo poskytnuto celkem 36 úvěrů pro malé podnikatele v celkové výši 86 mil. Kč.


29

Jednalo se o:

zvýhodněné úvěry pro malé podnikatele v Programu REVIT - poskytnuto bylo 22 úvěrů ve výši

73 mil. Kč na projekty zaměřené na oživení a rozvoj podnikatelských aktivit na území

Moravskoslezského kraje,

úvěry se sníženou úrokovou sazbou v regionálním programu pro Jihočeský kraj - poskytnuto

bylo 14 úvěrů ve výši 13 mil. Kč.

Nejvíce byly podpořeny úvěry z oblasti zpracovatelského průmyslu.

Převážná část poskytnutých úvěrů a záruk směřovala k malým podnikatelům do 49 zaměstnanců.

Tabulka č. 6: Realizace úvěrových a záručních programů v roce 2014

Program Počet uzavřených smluv

Objem podpor (mil. Kč)

záruky ZÁRUKA 1939 3967

záruky INOSTART 13 43

úvěry REVIT 22 73

úvěry Regionální úvěry v Jihočeském kraji 14 13

Celkem 1988 4096

Zdroj: ČMZRB

Malí a střední podnikatelé předložili v roce 2014 celkem 2 423 žádostí o podporu formou záruk za

úvěry, či žádostí o úvěry. Z tohoto počtu bylo 1 988 žádostí kladně vyřízeno, 32 žádostí bylo zamítnuto

pro nesplnění podmínek programu nebo pro příliš vysoké riziko financování projektu. Od žádosti

odstoupilo v průběhu jejího vyřizování 178 žadatelů. Hodnocení zbývajících 225 žádostí pokračuje

v roce 2015.

Tabulka č. 7: Vývoj žádosti o podporu a jejich vyřizování od roku 2014

Ukazatel 2010 2011 2012 2013 2014

Podané žádosti 2 288 487 1 095 1 903 2 423

Kladně vyřízené žádosti 1 318 241 793 1 563 1 988

Zamítnuté žádosti nebo odstoupení žadatele 855 109 125 229 210

Žádosti převedené do následujícího roku 115 137 177 111 225

Zdroj: ČMZRB

Inkubátor Meohub

AMSP ČR zahájila v roce 2014 nábor do prvního privátního inkubátoru v USA s názvem Meohub,

určeného pro malé a střední firmy. Jedná se o unikátní projekt, který byl vytvořen Asociací malých

a středních podniků a živnostníků ČR společně s americkými donátory, rodinou Rausnitzů, za asistence

CzechInvest a CzechTrade. MEOHUB umožňuje firmám sdílet v New Yorku kancelářské i výrobní

prostory, administrativní i skladové zázemí, které bylo pro české firmy za tímto účelem vybudováno

v Long Island, ca 45 minut od Manhattanu. Součástí projektu je právní servis, logistika na bázi týdenních


30

kontejnerových přeprav zboží z ČR do USA a vytvoření obchodní a marketingové strategie na trzích

Spojených států amerických. První firmy s podporou AMSP ČR vycestují do USA v létě 2015.

Technické vzdělávání

Pro rozvoj podnikatelského prostředí je nutný dostatek kvalifikované pracovní síly.

Podnikatelé si stěžují na nedostatek kvalitně připravených absolventů technických oborů. Jedním

z nástrojů, jak tuto situaci řešit, je spolupráce škol a firem, kterou mohou posílit daňové úlevy.

Od 1. ledna 2014 je účinné zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti

s rekodifikací soukromého práva. Jednou ze součástí novely jsou opatření na podporu technického

vzdělávání, a to právě daňové úlevy pro podnikatelské subjekty, které se zapojují do odborného

vzdělávání žáků a studentů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, které tuto úpravu iniciovalo, předpokládá, že se zvýší počet

podnikatelských subjektů spolupracujících se školami a u stávajících partnerů se spolupráce ještě více

prohloubí. Zaměstnavatelům v souvislosti s vyčleněním zaměstnance, prostor a strojů pro odborný

výcvik vznikají náklady, které se mohou především u malých a středních podniků stát nepřekonatelnou

překážkou zapojení do vzdělávacího systému. Cílem opatření tak je alespoň částečně tyto náklady

kompenzovat a přilákat ke spolupráci se školami další podnikatelskými subjekty. Novela konkrétně

zvýšila limity pro daňovou uznatelnost motivačního příspěvku z 2 000 Kč na 5 000 Kč měsíčně

u středoškoláků a z 5 000 Kč na 10 000 Kč u vysokoškoláků a zavedla odečitatelnou položku ve výši 200

Kč na žáka či studenta a hodinu odborného výcviku nebo praxe na pracovišti poplatníka. Pomoci by

měl i dodatečný odpočet 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného a alespoň částečně

využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom bude odvíjet od míry jeho využití

pro vzdělávací účel. Tato zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných

typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají, a byli po absolvování bez dlouhého zaškolování

zaměstnatelní, z části rovnou na pracovištích, kde se během studia připravovali. Díky tomuto opatření

můžou malé nebo střední podniky za výhodnějších podmínek zakoupit např. zařízení, které potřebuje

pro svůj rozvoj, ale nedokázala by jej v rámci svého běžného provozu zcela využít.

Školy byly informovány o možnosti, aby firmy, u kterých realizují praktické vyučování, si mohly náklady

odečíst z daní.“

Vyšší aktivitu v oblasti technického vzdělávání začala připravovat rovněž AMSP ČR, která v rámci

projektu Fandíme řemeslu, zahájila společně s řemeslnými cechy a společenstvy rozsáhlou diskusi ke

kvalitě a další koncepci učňovských škol. AMSP ČR rovněž iniciovala některé dílčí změny

v Živnostenském zákoně, které by v řemeslných podnikatelských aktivitách posílily kvalitu

a bezpečnost.


31

Iniciativa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (Desatero)

AMSP ČR v březnu 2014 představila iniciativu na podporu malých a středních podniků „Jízdní řád

podpory malých a středních podniků“ v návaznosti na SBA (Small Business Act), což je rámec opatření

EU, který má posílit malé a střední podniky, aby mohly růst a vytvářet nová pracovní místa. Jedná se

o hlavní tuzemskou koncepci připravenou Asociací a mapující hlavní problematiku malých a středních

firem v ČR.

Přestože většina iniciativ plánovaných v SBA již byla zahájena, z přezkumu jejich realizace vyplývá, že

v rámci pomoci malým a středním podnikům je třeba udělat více.

Jízdní řád je dvoustránkový výčet nejdůležitějších úkolů, které by měla současná koalice vůči

podnikatelům zvládnout. Poprvé vychází z požadavků Evropské unie, které jsou ovšem překlopeny do

reálných tuzemských problémů a rovněž poprvé se cílové úkoly rozlišují na dopady do jednotlivých

segmentů MSP. Jízdní řád podpory MSP vychází rovněž z nezbytného členění MSP (OSVČ, začínající

podnikatelé, zavedené společnosti) navazující na Small Business Act, na jehož základě se hodnotí ČR

např. při posuzování čerpání strukturálních fondů.

Asociace dokument rovnou diskutovala s příslušnými resortními ministry i předsedou Hospodářského

výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a domluvila jejich odpovědnost i přímou spolupráci při

naplňování vyplývajících úkolů nejen s nimi, ale rovněž s předsedou vlády.

Přímo na jednání s premiérem AMSP ČR oceňuje, že vláda zatím naplňuje dohodnuté Desatero podpory

MSP velmi dobře. Z deseti hlavních úkolů se osm z nich realizuje dle dohod mezi AMSP ČR a členy vlády.

Po roce koaličního vládnutí je třeba vyzdvihnout, že se zlepšila komunikace vůči podnikatelskému

prostředí, zejména vůči středně velkým podnikům, že jednotlivé resorty spolupracují se zástupci

malých a středních podnikatelů a ve většině plní dohodnuté úkoly. Nejlepší spolupráce je

s Ministerstvem financí, úřadem místopředsedy vlády pro výzkum, vývoj, inovace, dále s Ministerstvem

průmyslu a obchodu a Ministerstvem pro místní rozvoj. Naopak nedostatečná je spolupráce

s Ministerstvem spravedlnosti. Podpora středních a větších firem je na velmi dobré úrovni, slabá je

naopak podpora nejmenších živnostníků, zejména osob samostatně výdělečně činných. Vůči této

skupině podnikatelů začíná být patrná i negativní rétorika, prohlubující příkop mezi zaměstnavateli,

zaměstnanci a živnostníky.

Stav naplňování Jízdního řádu podpory MSP a Desatera po roce:

1. Stanovení jednotných dat účinnosti

Úkol se průběžně plní. V případech, kdy změny právních předpisů mají dopad na podnikatelské

prostředí, se doporučuje aplikovat jednotná data účinnosti, tj. stanovit účinnost buď k 1. 7. nebo k 1. 1.

2. Úprava živnostenského zákona s ohledem na různorodost živností

AMSP ČR připravila po dohodě s klíčovými cechy a řemeslnými společenstvy návrhy dílčích změn v ŽZ,

které byly projednány s MPO.


32

3. Nový zákon o veřejných zakázkách

MMR v roce 2014 připravilo novelu zákona o VZ, na přelomu 2014/2015 potom bylo Ministerstvem

pro místní rozvoj připraveno úplně nové znění zákona, které vstoupí v platnost nejdéle v 04/2016.

AMSP ČR oceňuje rychlost jednání MMR a fakt, že všechny připomínky AMSP ČR byly do nového zákona

zaneseny.

4. Sjednocení institucionálních finančních nástrojů pod ČMZRB

Úkol má vysokou šanci být naplněn, dochází ke sjednocení názorů napříč resorty. MF, MPO a MMR

připravila Analýzu nastavení efektivní implementace finančních nástrojů v České republice, která byla

schválena vládou a je dále rozpracována ve studii proveditelnosti. Dokument analyzuje možnosti forem

zapojení řídících orgánů ESIF do subjektu, pracovně nazývaného „Centralizovaná správa finančních

nástrojů“, a to podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Rovněž probíhají konzultace

s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže s cílem najít vhodnou formu ošetření veřejné podpory

v navrhovaném centralizovaném řešení. ČMZRB se tak může stát organizací, která spravuje všechny

programy hospodářské politiky vlády užívající finanční nástroje, tj. úvěry, záruky, rizikový kapitál,

zadávané všemi resorty a využívané nejen pro přímou podporu MSP, ale i inovací, bydlení, rozvoje

regionů a obcí, rozvoje infrastruktury, ekologických projektů, energetické efektivnosti apod.

5. Sjednocení řízení a podpory VaVaI

AMSP ČR oceňuje zásadní změny vedoucí k přehlednému systému řízení výzkumu a inovací. RVVI-Rada

pro výzkum, vývoj a inovace začíná řešit koncepční záležitosti, ustupují operativní zájmy. Úřad

místopředsedy vlády pro VVI předložil jasnou organizační strukturu koordinace, kontroly

a vyhodnocování vědy, výzkumu a inovací, a to napříč resorty a státními agenturami. Vytváří se seriózní

základ pro případné Ministerstvo pro vědu a výzkum. Za koncepční považujeme i fakt, že Rada vlády

pro konkurenceschopnost a hospodářský růst bude navazovat na činnost Rady vlády pro výzkum, vývoj

a inovace.

6. Mlčení znamená souhlas

Zatím nejkontroverznější požadavek, přístup resortů je velmi obezřetný. Tento princip nicméně

v legislativě již existuje – zákon o volném pohybu služeb č. 222/2009 Sb. a 223/2009 Sb., viz „oprávnění

uplynutím lhůty“ – čili jde o důsledné aplikování v praxi, které AMSP ČR prioritně zajímá a bude důrazně

vyžadovat rozšíření na další služby. Úkol se naplňuje pouze částečně.

7. Změna insolvenčního zákona – možnost tzv. reorganizace i pro malé podniky

Po prvním projednání s ministerstvem spravedlnosti a nastavení předběžného harmonogramu

rozpracování požadavku AMSP ČR, došlo k odmlčení ministerstva. V tomto bodě nedošlo k žádnému

posunu, zástupci ministerstva komunikují nedostatečně. Pokud nedojde k vyšší aktivitě ministerstva,

je splnění tohoto důležitého bodu, který reflektuje požadavky EU, ohroženo. Na sklonku r. 2014 došlo

k dalšímu jednání na MSp k režimu komunikace pro rok 2015.


33

8. Systémová podpora investic a vstřícná daňová politika

Ministerstvo financí naplnilo dohodu, že se se nezvýší daně. Je třeba ocenit, že se MF zaměřuje zejména

na velké neplatiče. Zvýšené administrativní požadavky na podnikatele byly nakonec vyřešeny

kompromisními dohodami, nová opatření se ze strany MF dále nepředpokládají. AMSP ČR uznala

oprávněnost zavedení režimu elektronické evidence tržeb, současně ale definovala požadavky na

segmenty, kterých se EET dotkne a na související aktivity podnikatelů. V této souvislosti je pro

poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří budou evidovat tržby, zavedena jednorázová sleva na

dani z příjmů ve výši 5 000 Kč. Celková politika vlády vytváří solidní základ pro nezbytné oživení

investičních aktivit, zejména u středních a větších společností, u živnostníků naopak vlivem rétoriky

převládá investiční nejistota.

9. Cílená podpora exportu MSP

Dochází k podstatnému oživení CzechTrade, který začíná připravovat pro MSP konkurenceschopné

a poptávané produkty, převedení aktivit CzechTrade do původního režimu jedné agentury byl

strategicky správný krok. Pozitivně hodnotíme operativní spolupráci MZV a MPO. Jedním z klíčových

témat posledních měsíců byla koordinace exportních aktivit do Ruska, prostřednictvím meziresortní

komise řízené MPO, která má pro podnikatele svoje opodstatnění.

10. Stanovení prioritních odvětví státní podpory

Dochází k podstatnému posunu. Klíčovou roli začíná sehrávat úřad místopředsedy vlády pro výzkum,

vývoj a inovace, který připravil zatím 17 sektorových skupin rozhodujících odvětví, v rámci kterých se

začíná vůbec poprvé sledovat nejen aktivita konkrétních podniků, ale i ekonomické ukazatele, které

mají vliv na posílení konkurenceschopnosti celého prostředí. Tato činnost je základem pro

vyhodnocování investic do výzkumu a inovací. Jedná se o strategickou aktivitu, která je pro

vyhodnocování dlouhodobé výkonnosti ekonomiky zcela zásadní. Je nezbytné aktivně provázat jak

s rozhodováním Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace, tak s činností Rady vlády pro

konkurenceschopnost a hospodářský růst.


34

4 PROGRAMY PODPORY MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ

Programy podpory Ministerstva průmyslu a obchodu

Podpora malých a středních podniků v rámci OPPI

OPPI odráží strategii EU zaměřením na nástroje nepřímé a přímé podpory podnikatelů, zejména malých

a středních, a obecně na řešení otázek překonávání dosavadních bariér přístupu ke kapitálu. Podpora

se poskytuje především podnikům s vyšším inovačním potenciálem, směřující ke stimulaci vzniku

nových malých podniků a k povzbuzení dalšího rozvoje existujících podniků s cílem zvýšit jejich

konkurenceschopnost s důrazem na regiony se strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností.

OPPI tvoří 6 priorit pro poskytování podpory a 17 programů.

Operační program Podnikání a inovace byl schválen dne 3. 12. 2007. OPPI je spolufinancovaný ze

strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského fondu regionálního rozvoje, a z prostředků státního

rozpočtu.

OPPI zahrnuje oblasti podpory pro podnikatelskou sféru v 6 prioritních osách:

Prioritní osa 1: Vznik firem

Je tvořena 2 oblastmi podpory, které se zaměřují na vytváření podmínek pro vznik nových

podnikatelských subjektů s akcentem podpory na inovačně orientované společnosti. Pozornost je

věnována problematice dostupnosti vhodných finančních zdrojů s cílem usnadnit přístup začínajících

podnikatelů ke kapitálu a rozšířit tím možnosti pro financování jejich podnikatelských záměrů

a předkládaných projektů. Příjemci podpory: výhradně MSP.

Prioritní osa 2: Rozvoj firem

Obsahuje 2 oblasti podpory. První se zaměřuje na realizaci rozvojových podnikatelských projektů

konkurenceschopných malých a středních podniků, kterým brání nižší vlastní kapitálová vybavenost

nebo omezená schopnost poskytnout zajištění úvěru v možnosti získat externí zdroje financování

prostřednictvím bankovních nástrojů. Druhá oblast podpory je zaměřena na zlepšování technické

vybavenosti podniků nákupem moderních technologií, včetně informačních a komunikačních

technologií (ICT) a na rozvoj vybraných strategických služeb. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

Prioritní osa 3: Efektivní energie

Obsahuje l oblast podpory, jejímž cílem je stimulovat aktivitu podnikatelů v oblasti snižování

energetické náročnosti výroby a spotřeby fosilních primárních energetických zdrojů a podpořit

začínající podnikatele v aktivitách vedoucích k vyššímu využívání obnovitelných a druhotných zdrojů

energie. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 4: Inovace


35

Obsahuje 2 oblasti podpory, které jsou zaměřeny na podporu technických a netechnických inovací

v podnicích, včetně rozvíjení jejich spolupráce s výzkumnými a vývojovými organizacemi a na podporu

jejich vlastních firemních kapacit pro VaV a návazných aktivit, zejména pak v sektoru MSP tak, aby se

zvýšila inovační aktivita podniků a počet podniků, které provádějí vlastní výzkum a vývoj. Pozornost je

rovněž zaměřena na aktivity spojené s ochranou práv průmyslového vlastnictví. Příjemci podpory:

z větší části MSP.

Prioritní osa 5: Prostředí pro podnikání a inovace

Obsahuje 3 oblasti podpory. Sleduje vytváření vhodného prostředí pro vznik a rozvoj inovačního

podnikání. Je zaměřena na vytváření potřebné infrastruktury pro začínající podnikatele v podobě

podnikatelských inkubátorů, na rozšíření a zkvalitnění spolupráce mezi podnikatelskou sférou

a vzdělávacími institucemi a institucemi z oblasti VaV. Tato prioritní osa se rovněž zaměřuje na tvorbu

kvalitní infrastruktury pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů. Pozornost je dále věnována problematice

zkvalitnění infrastruktury pro podnikání, hlavně formou vytváření a rozvoje podnikatelských

nemovitostí. Příjemci podpory: z větší části MSP.

Prioritní osa 6: Služby pro rozvoj podnikání

Obsahuje 2 oblasti podpory. Je zaměřena na rozvoj a využití kvalitních poradenských a informačních

služeb pro podnikatelské subjekty, a to i v oblasti vyhledávání nových obchodních příležitostí a odborné

přípravy na posilování pozic českého průmyslu v mezinárodním obchodu. Poskytovaná podpora

usnadňuje marketingové aktivity MSP na zahraničních trzích. Příjemci podpory: z převážné části MSP.

V rámci OPPI jsou v maximální míře podporovány subjekty, které jsou schopny zvyšovat svůj inovační

potenciál a rozvoj znalostí. Při implementaci OPPI je důsledně dbáno na to, aby poskytovaná podpora

byla směřována v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství hlavně malým a středním

podnikům (MSP). MSP jsou proto jako příjemci dotace definovány ve všech programech podpory.

V souladu s platným zněním dokumentu OPPI budou malé a střední podniky intervencemi z OPPI

podporovány minimálně ze 2/3 (počítáno jako čistý podíl MSP/velké podniky bez zahrnutí Prioritní osy

4 – Inovace a Prioritní osy 7 – Technická pomoc), za podmínky, že alespoň 1/2 alokace každé oblasti

podpory (s výjimkou Prioritních os 4 a 7) bude použita ve prospěch MSP.

Do konce roku 2014 bylo v prioritních osách 1, 2, 3, 5 a 6 OPPI formou vydaného rozhodnutí

o poskytnutí dotace nebo uzavření úvěrové či záruční smlouvy podpořeno celkem 11 168 projektů MSP

a 571 projektů velkých podniků. Podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech a zárukách dosáhl

celkem 87,2 %. Tím byl tedy pro rok 2014 splněn cíl podporovat z OPPI MSP alespoň ze 2/3. Ve všech

dotčených oblastech podpory zároveň dosahoval podíl MSP na poskytnutých dotacích, úvěrech

a zárukách více než 50 %, čímž byl splněn druhý cíl. V těch oblastech podpory OPPI, které kromě MSP

umožňují také podporu velkých podniků, dosahoval podíl MSP na poskytnutých dotacích

59,7 %−100 %.


36

Tabulka č. 8: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014, poskytnuté prostředky v EUR

Velikostní kategorie podniků

Počet projektů Poskytnuté dotace,

úvěry a záruky Podíl na poskytnutých

dotacích, úvěrech a zárukách

Malé a střední podniky 11 168 2 191 184 932 87,2%

Velké podniky 571 322 871 229 12,8%

Celkem 11 739 2 514 056 161 100,0%

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2014. Pro přepočet použit kurz z ledna 2015 27,728 CZK/EUR.

Tabulka č. 9: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014, podíl v %

Oblast podpory MSP Velký

1.1 100,0% 0,0%

2.1 100,0% 0,0%

2.2 90,8% 9,2%

3.1 59,7% 40,3%

5.1 99,2% 0,8%

5.2 83,3% 16,7%

5.3 87,6% 12,4%

6.1 100,0% 0,0%

6.2 94,0% 6,0%

Celkový součet 87,2% 12,8%

Zdroj: ISOP Centrum

Oproti roku 2013 došlo k mírnému nárůstu podílu MSP na přiznaných dotacích, úvěrech a zárukách

OPPI. Tento stav byl způsoben především ukončováním hodnocení a schvalováním projektů MSP

především v prioritní ose 2.

Tabulka č. 10: Podpora MSP v OPPI k 31. 12. 2014 ve formě dotace (počty projektů s vydaným

rozhodnutím podle jednotlivých velikostních segmentů)

Oblast podpory OPPI Malé podniky Střední podniky

Velké podniky Celkem

2.2 2 630 1 952 75 4 657

3.1 525 332 326 1 183

4.1 604 567 427 1 598

4.2 188 260 180 628

5.1 98 19 3 120

5.2 230 155 61 446

5.3 578 337 105 1 020

6.1 303 160 463

6.2 630 554 1 1 185

Celkový součet 5 786 4 336 1 178 11 300

Zdroj: ISOP Centrum, kumulativně od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2014.

Vzhledem k tomu, že podíl MSP na čerpání prostředků OPPI má být vyjádřen čistě vůči velkým

podnikům, byly z výpočtů vynechány projekty, u kterých je příjemcem podpory např. obec, veřejná


37

výzkumná instituce apod. V případě programu podpory PROSPERITA oblasti podpory 5.1 nebyly

zahrnuty také ty projekty, které nezakládají veřejnou podporu, tedy především projekty obchodních

společností založených krajskou nebo místní samosprávou za účelem provozu vědeckotechnických

parků.

Do výpočtu je zahrnuta rovněž podpora poskytovaná v rámci projektu agentury CzechTrade „Společná

účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí“. Do konce roku 2014 došlo ke schválení

etap projektu s celkově uznatelnými výdaji na de minimis v hodnotě 668 805 688 CZK/24,1 mil. EUR.

Projekt je načten do statistiky v každé velikostní kategorii jednou s tím, že podíl MSP na celkově

uznatelných výdajích je přibližně 85,3 %. Podpořenému podniku může být v rámci tohoto projektu

poskytnuta částka maximálně do výše 120 000 EUR. Účast velkého podniku v rámci každé společné

účasti na veletrhu nebo výstavě je podmíněna většinovou účastí MSP.

Indikátory na úrovni OPPI

Globální cíl OPPI předpokládá přiblížení konkurenceschopnosti a inovativnosti české ekonomiky

předním průmyslovým zemím Evropy do konce programového období. Tento cíl je zároveň klíčovým

prostředkem k realizaci 1. strategického cíle NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika a realizace

mikroekonomické části Národního programu reforem.

Ze stadia, kdy byly vyhlašovány nové výzvy a přijímány žádosti, již program v průběhu roku 2014

pokročil do fáze, kdy především stále roste počet dokončených projektů. Tomu odpovídá i stav

dosahování věcných cílů programu. Oproti stavu k 31. 12. 2013 došlo z hlediska indikátorů OPPI

v některých prioritních osách opět k nárůstům počtu projektů s vydaným Rozhodnutím a souvisejících

závazků příjemců u dalších indikátorů, ale také k rychlému růstu dosažených hodnot.

V průběhu roku 2014 došlo k situaci, že výše proplacených prostředků převýšila výši nově poskytnutých

dotací.

V rámci projektů OPPI bylo do konce roku 2014 vytvořeno celkem 34 697 přepočtených hrubých

pracovních míst, z toho na ženy připadá podíl 28,3 %. Meziroční nárůst tak dosáhl 26,2 % a další růst

vytvořených pracovních míst lze očekávat i v roce 2015 z důvodu dokončování dalších projektů. Většina

(57,4 %) nových pracovních míst byla vytvořena v rámci operací prioritní osy 2 Rozvoj firem v souladu

s jejím zaměřením. Roste počet vytvořených míst i v dalších prioritních osách, především prioritní ose

4 – Inovace (přes 6000), kde je zároveň velmi vysoký podíl těchto míst vytvářen ve výzkumu a vývoji.

Ve výzkumu a vývoji vytvořily podpořené projekty celkem 4 458 pracovních míst (meziroční nárůst

143 %), z toho 833 pro ženy a 3 625 pro muže. Podíl pracovních míst ve VaV dosahuje 12,8 % podílu na

celkovém počtu nově vytvořených pracovních míst v rámci OPPI. Vzhledem k tomu, že cíl byl stanoven

na 3 100 vytvořených pracovních míst ve výzkumu a vývoji do roku 2015, lze konstatovat, že cíl byl již

překonán.

V rámci soustavy indikátorů globálního cíle OPPI zaměřených na výzkum, vývoj a inovace je sledován

rovněž ukazatel Produkce v odvětvích high-tech sektoru, pro který jsou však dosud k dispozici pouze


38

údaje do roku 2012. Hodnota indikátoru se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 6,2 % podílu

produkce hihg-tech sektoru na celkové přidané hodnotě průmyslu a služeb.

Celkový počet podpořených projektů v OPPI dosáhl ve sledovaném období hodnoty 11 573, což

odpovídá zhruba 83 % cílové hodnoty stanovené pro rok 2015. Ovšem celkový počet projektů

s podepsaným rozhodnutím, záruční nebo úvěrovou smlouvou je již 14 050 (101,1 % cílové hodnoty).

Ve srovnání s předešlým rokem jde o 21,7 % nárůst. V souvislosti dokončováním projektů v realizaci

a v návaznosti na výzvy vyhlášené v roce 2014 lze očekávat další postupný nárůst tohoto indikátoru

v roce 2015.

S ohledem na silnou vazbu prioritní osy 3 Efektivní energie na cíle sledované v oblasti životního

prostředí je na úrovni globálního cíle sledován indikátor Dodatečná kapacita produkce z OZE. Tento

indikátor dosáhl na konci roku 2014 hodnoty 200,53 MW. Ve srovnání s předešlým rokem jde skoro

o 29 % nárůst dosažené hodnoty a to především již v důsledku dokončování projektů zejména výzvy

III. programu Eko-energie. Závazek příjemců dotace s podepsaným rozhodnutím dosahuje

207,636 MW, což odpovídá 98,9 % naplnění nové cílové hodnoty do roku 2015 dle šesté revize OPPI.

Šestá revize OPPI z hlediska naplňování věcných priorit spočívá především v realokacích prioritních os.

Došlo tedy k úpravám intervencí ve prospěch takových podpor, které mají více bezprostřední účinek

na splnění globálního cíle OPPI, přičemž samotný globální cíl zůstal takřka beze změny. Změny

operačního programu tedy budou mít v součtu pozitivní dopad na plnění globálního cíle OPPI.

Z hlediska příspěvku k naplňování globálního cíle, kterým je „zvýšit do konce programovacího období

konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni

předních průmyslových zemí Evropy“, lze konstatovat, že v roce 2014 došlo k dalšímu významnému

pokroku a OP PI směřuje k naplnění svých cílů do konce roku 2015, viz příloha č. 4.


39

Tabulka č. 11: Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2014 – dotace v Kč (SF + SR)

Program Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP*

Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem

Eko-energie – Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů – Výzva I

54 1 254 853 000 81 1 232 361 871

Eko-energie – Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie – Výzva I

49 347 622 000 71 340 306 025

Eko-energie – Dotace – Výzva II 213 2 218 738 000 315 1 970 711 362

Eko-energie – Dotace – Výzva III 581 2 498 209 000 464 1 572 499 781

ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 299 598 374 446

ICT a strategické služby – Výzva II 73 773 133 000 288 712 060 463

ICT a strategické služby – Výzva III 386 3 233 849 000 789 1 603 336 667

ICT v podnicích – Výzva I 204 472 134 000 273 396 083 098

ICT v podnicích – Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477

ICT v podnicích – Výzva III 877 1 916 059 000 1 032 1 522 875 165

Inovace – Inovační projekt – Výzva I 78 1 104 405 000 129 1 036 356 192

Inovace – Inovační projekt – Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844

Inovace – Inovační projekt – Výzva III 91 1 421 228 000 135 1 289 779 332

Inovace – Inovační projekt – Výzva IV 608 8 174 187 000 504 3 532 825 082

Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví – Výzva I

100 24 275 000 85 5 212 547

Inovace – Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví – Výzva II

232 49 211 000 171 11 358 765

Klastry – Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216

Klastry – Výzva II 25 792 032 000 64 350 667 772

Marketing – Výzva I 491 292 631 000 493 191 782 447

Marketing – Výzva II 705 697 062 540 689 483 463 582

Nemovitosti – Výzva I 237 2 856 302 000 470 2 752 642 962

Nemovitosti – Výzva II 715 8 361 635 000 1 161 7 110 006 145

Poradenství – Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760

Potenciál – Výzva I 45 633 842 000 107 594 398 542

Potenciál – Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328

Potenciál – Výzva III 334 4 070 444 000 368 1 959 313 111

Prosperita – Výzva I (veřejná podpora) 15 1 365 377 000 69 1 133 563 907

Prosperita – Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 6 36 643 684

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 32 3 795 116 000 94 1 463 588 791

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 7 847 544 000 29 406 424 059

ROZVOJ – Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 648 205

Rozvoj – Výzva II 295 1 915 226 000 364 1 807 168 035

Rozvoj – Výzva III 2 386 13 677 339 000 1 494 6 002 666 912

Školicí střediska – Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900

Školicí střediska – Výzva II 274 2 095 503 000 418 1 547 771 398

Technologické platformy – Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791

Technologické platformy – Výzva II 20 89 134 000 69 43 751 573

Celkem 10 483 72 639 657 540 12 320 48 077 213 237

Zdroj: ISOP Centrum, * Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení

příjemcům


40

Projekt Czech Accelerator

Projekt je určen pro inovativní české MSP, které chtějí rozvíjet své podnikatelské plány ve světových

technologických centrech, a hledají strategické a investiční partnery a obchodní kontakty v zahraničí.

Projekt podporuje MSP podnikající v oborech biotechnologií, ICT, life sciences, zdravotnické techniky,

čistých technologií, nanotechnologií a přesného strojírenství. Své zkušenosti mohou MSP rozvíjet

v inovativních centrech v Silicon Valley, Bostonu, Švýcarsku, Izraeli nebo Singapuru. Projektu

CzechAccelerator se více věnuje kapitola 3.6.1.

Projekt CzechEkoSystem

Cílem projektu je podpořit začínající podnikatelské subjekty prostřednictvím poradenských služeb

a koučinku. Podnikatelským subjektům je díky těmto službám umožněna příprava na možný kapitálový

vstup zvláště pak na tzv. zárodečný kapitál (seed capital). Ten se soustřeďuje zejména na financování

začínajících inovativních firem a jejich další rozvoj.

Projekt CzechEkoSystem zpřístupňuje malým a středním podnikům (MSP) celé spektrum poradenských

služeb s nízkou spoluúčastí, tj. se spoluúčastí ve výši 20 % z nákladů na poradenské služby. Koučink je

řízen odborně zdatnou osobou kouče – úspěšného podnikatele a manažera, který vede podnikatelský

subjekt během trvání projektu, poskytuje mu rady a doporučení z praxe a pomáhá mu definovat cíle

v projektu i mimo něj. Na nákladu koučinku se MSP nepodílí vůbec. Podpora je poskytována v režimu

de minimis. Realizátorem projektu CzechEkoSystem je Agentura pro podporu podnikání a investic

CzechInvest. Podrobnější informace k realizaci projektu CzechEkoSystem naleznete v kapitole 3.6.2.

Rámcový program – technologická centra, centra strategických služeb

Investiční podpory v oblasti technologických center a center strategických služeb se řídí Rámcovým

programem pro podporu technologických center a center strategických služeb, který byl v jeho

posledním znění, na základě usnesení vlády ČR č. 217 ze dne 12. 3. 2007, účinný ode dne 18. 6. 2007

do dne 10. 7. 2008, kdy došlo k zastavení tohoto Programu. Po tomto datu nemohla Agentura pro

podporu podnikání a investic CzechInvest přijímat nové žádosti. Vyplácení veřejné podpory ve formě

dotací na podnikatelskou činnost na již schválené projekty zastaveno nebylo a bude pokračovat

i v nadcházejících letech.

Cílem programu je podpora investic do inovačních aktivit firem v oblasti high-tech výrobků, což přispívá

ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti na světových trzích, a také do oblasti informačních technologií

a podnikových služeb, jako jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb včetně

regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra

pro informační a telekomunikační technologie a high-tech opravárenská centra.

Poskytovateli podpory jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, pokud jde o dotace na podnikatelskou

činnost, a Ministerstvo práce a sociálních věcí v případě dotací na školení a rekvalifikaci. Z rozpočtové

kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu bylo prostřednictvím Rámcových programů vyčerpáno

v roce 2014 na podporu 11 projektů malých a středních podniků 54,89 mil Kč. Formou dotace na


41

školení a rekvalifikaci nebylo z rozpočtové kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí na podporu

projektů malých a středních podniků v rámci tohoto programu v roce 2014 čerpáno.

Mezinárodní technologická spolupráce

Program podpory mezinárodní technologické spolupráce má za cíl podpořit spolupráci českých

podniků a podnikatelských subjektů ze zemí mimo EU při realizaci společných podnikatelských projektů

vedoucích k zavedení či rozšíření výroby technologicky vyspělých výrobků. Program je přínosem

především pro malé a střední podniky, které by bez státní pomoci měly omezený přístup ke zdrojům

financování. Program je zaměřen zejména na oblasti, strojírenství, elektrotechniky a elektroniky,

informačních a komunikačních technologií, energetiky a čistých technologií, zemědělských

a potravinářských technologií, biotechnologií a lékařských technologií.

Program byl schválen Ministerstvem financí dne 27. 2. 2015, vychází z programu Gesher – Most

(spolupráce pouze s Izraelem), rozšiřuje ho na spolupráci s dalšími státy mimo EU. Program je

financován z rozpočtu MPO, maximální finanční prostředky na Program byly stanoveny do výše 40 mil.

Kč. Dotace je určena na úhradu 50 % uznatelných nákladů (náklady spojené s projektem) do maximální

výše 200 000 EUR (podpora de minimis). V rámci II. výzvy, která byla ukončena v červnu 2013, se do

veřejné soutěže přihlásilo 35 subjektů, z nich bylo Meziresortní hodnotitelskou komisí vybráno 11.

V roce 2014 si o podporu v souvislosti s realizací vybraného projektu zažádalo devět firem, kterým po

kontrole uznatelnosti nákladů bylo v souhrnu vyplaceno 12 244 025 Kč na investiční i neinvestiční

výdaje projektů. Mezi podpořenými projekty v tomto roce byly např. inovační projekt

Funkcionalizovaných biokompatibilních nosičů společnosti Nanopharma, a.s, vývoj nového produktu

lokomotivního kompresoru pro provoz v extrémních podmínkách společnosti ATMOS Chrást s.r.o. či

vývoj nové typové řady vícepaprskových ultrazvukových průtokoměrů, který provádí společnost ELIS

PLZEŇ a.s. a další. Dva projekty z devíti byly v roce 2014 úspěšně dokončeny. Realizace programu bude

ukončena k 31. 12. 2016.

Národní program EFEKT

Program EFEKT je zřízen na základě ustanovení § 5 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve

znění pozdějších předpisů. Tento dokument vyjadřuje cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie,

snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou

státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje.

České republice plynou z členství v EU povinnosti plnit společné závazky. V rámci klimaticko–

energetické politiky patří mezi stěžejní úkoly plnění závazků vyplývajících ze směrnice Evropského

parlamentu a Rady č. 2009/28/ES o podpoře obnovitelných zdrojů energie a Směrnice EP a Rady

č. 2012/27/EU o energetické účinnosti. V oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) je stanoven ČR cíl

do roku 2020 ve výši 13 % podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie. Ze směrnice o energetické

účinnosti ČR vyplývá cíl úspory energie ve výši 47,84 PJ na konečné spotřebě energie do roku 2020.


42

Pro zajištění výše uvedených závazků je nutno vytvářet vhodné politické a legislativní podmínky

a připravovat technická a ekonomická řešení. Jedním z ekonomických nástrojů, který jistou měrou

přispívá k dosažení stanovených cílů, jel právě program EFEKT. Je to způsobeno zejména širokou škálou

podporovaných aktivit, které ať již přímo či nepřímo způsobují úspory energií jak ve veřejné tak

soukromé sféře.

Program se orientuje na úzce vymezené konkrétní aktivity, které nelze financovat z operačních

programů nebo jiných zdrojů. Program EFEKT slouží Ministerstvu průmyslu a obchodu jako jedna

z cest, jak pozitivně ovlivnit úspory energie v ČR. Lze ho vnímat jako doplňkový program

k energetickým programům podporovaným ze strukturálních fondů Evropské unie.

Program EFEKT pro rok 2014 byl schválen usnesením vlády č. 874 ze dne 20. 11. 2013.

Oblasti podpory:

Úspory energie – komplexní opatření ke snížení energetické náročnosti osvětlovací soustavy,

úspory energie ve výrobních průmyslových procesech, rekonstrukce otopné soustavy a zdroje

tepla v budově, zařízení k využití tepelné nebo tlakové odpadní energie;

Energetické poradenství – energetická konzultační a informační střediska (EKIS);

Propagace a vzdělávání – kurz, seminář v oblasti energetiky, publikace, příručky a informační

materiály v oblasti energetiky;

Energetický management – zavedení systematického managementu hospodaření energií

podle ČSN EN ISO 50001, příprava energeticky úsporných projektů řešených metodou EPC;

Specifické a pilotní projekty – projekty vzdělávání a studie.

V roce 2014 byla z Programu EFEKT skutečně čerpaná dotace ve výši 29,3 mil. Kč, kterou bylo

podpořeno 131 projektů v oblasti úspor energie s celkovými investičními náklady přes 57 mil. Kč.

Tabulka 12: Přehled podpořených projektů podle oblastí podpory včetně celkových nákladů

Oblast podpory Podpořené

projekty Celkové investiční

náklady v Kč Skutečně čerpaná

dotace v Kč

Úspory energie 36 40 378 183 15 865 037

Energetické poradenství 60 7 121 744 7 121 744

Propagace, vzdělávání 20 4 660 970 3 236 625

Energetický management 14 4 324 150 2 195 704

Specifické a pilotní projekty 1 886 500 886 500

Celkem 131 57 371 547 29 305 610

Zdroj: MPO

Program EFEKT 2014 můžeme zhodnotit také z hlediska typu příjemců. Je zřejmé, že největší část

dotací, více než polovinu (59 %), dostávají obce a města. Následují právnické osoby (22 %), což jsou

společnosti s r.o. a akciové společnosti. Dále jsou spolky (6 %), fyzické osoby (5,9 %) a ostatní neziskové

organizace (3 %).


43

Tabulka 13: Objem dotací podle typu příjemce (Kč)

Položky Příjemci dotace podle typu Skutečně čerpaná dotace v Kč

5212, 6312 FYZICKÉ OSOBY 1 738 667

5213, 6313 PRAVNICKÉ OSOBY 6 548 455

5221, 6321 O.P.S. 533 012

5222, 6322 OBČANSKÁ SDRUŽENÍ 1 841 231

5229, 6329 OSTATNÍ NEZISK. ORG. 922 720

5321, 6341 OBCE 17 321 525

5323, 6342 KRAJE 200 000

5332, 6352 VŠ 200 000

CELKEM 29 305 610

Zdroj: MPO

Programy podpory Ministerstva práce a sociálních věcí

Aktivní politika zaměstnanosti

Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytovalo v roce 2014 prostředky aktivní politiky zaměstnanosti,

které nejsou primárně určeny k podpoře podnikání, ale k řešení problémů pracovního uplatnění osob

na trhu práce znevýhodněných. Tyto prostředky mají pouze nepřímý vliv na podporu podnikání. Hlavní

roli při podpoře podpory malého a středního podnikání plní Ministerstvo průmyslu a obchodu. V roce

2014 bylo na opatření v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, která ovlivňuje také rozvoj podnikání,

vyčerpáno:

• 7,95 mil. Kč v rámci investičních pobídek (včetně rámcového programu pro podporu

technologických center a center strategických služeb). Díky této podpoře bylo v roce 2014

vytvořeno 17 nových pracovních míst a rekvalifikováno 241 zaměstnanců.

• 6 386 mil. Kč v rámci aktivní politiky zaměstnanosti realizované Úřadem práce ČR (rekvalifikace,

veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, chráněná pracovní místa, příspěvek

na zpracování, překlenovací příspěvek, projekt „Vzdělávejte se!“, „Vzdělávejte se pro růst!“,

regionální cílené programy). Z toho 5 722 mil. Kč bylo financováno z Evropského sociálního fondu.

V souvislosti s podporou Úřadu práce České republiky bylo v roce 2014 vytvořeno 67 131 nových

pracovních míst.

Celkem bylo včetně výdajů MPSV v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vynaloženo 6,427 mld. Kč.

Přínos aktivní politiky zaměstnanosti spočívá jak v ekonomické a fiskální rovině (uchazeč o zaměstnání

je vyřazen z evidence Úřadu práce ČR a vyplácení podpor v nezaměstnanosti a sociálních dávek je

nahrazeno povinnými odvody zaměstnance a zaměstnavatele), tak v oblasti sociální (pomáhá

s pracovním uplatněním obtížněji zaměstnatelných osob a umožňuje udržovat pracovní návyky

nezaměstnaných, působí motivačně).

V roce 2015 bude Úřad práce České republiky na podporovaná pracovní místa umisťovat zejména

uchazeče o zaměstnání vedené v evidenci nepřetržitě déle než 5 měsíců, uchazeče o zaměstnání,


44

kterým je kvůli jejich zdravotnímu stavu, věku (mladí do 30 let, absolventi bez praxe a osoby nad 55 let)

či péči o dítě věnována při zprostředkování práce zvýšená péče.

K 31. 12. 2014 evidoval Úřad práce České republiky celkem 541 914 uchazečů o zaměstnání. Ve

srovnání se stejným obdobím roku 2013 je celkový počet uchazečů o zaměstnání nižší o 54 919. Podíl

nezaměstnaných osob (tj. počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 -64 let k obyvatelstvu

stejného věku, který počínaje lednem 2013 nahradil míru registrované nezaměstnanosti) k 31. 12. 2014

činil 7,5 % a byl meziročně o 0,7 p. b. nižší.

Graf č. 16: Podíl nezaměstnaných osob v krajích ČR k 31. 12. 2014

Zdroj: MPSV

Educa

Globální grant EDUCA (GG EDUCA) byl realizován v rámci Operačního programu lidské zdroje

a zaměstnanost (OP LZZ), který je financován z Evropského sociálního fondu. Hlavním cílem podpory

GG EDUCA bylo prostřednictvím zvýšení kvalifikační úrovně, profesních dovedností a znalostí

zaměstnanců a zaměstnavatelů přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve

vybraných ekonomických oblastech. GG EDUCA byl zaměřen především na specifické vzdělávání (tj.

kvalifikace, které jsou nepřenositelné, nebo přenositelné pouze v omezeném rozsahu do dalších

podniků a pracovních oborů). Mezi podporované aktivity patřily zejména profesní a odborné

vzdělávání zaměstnanců a zaměstnavatelů, tvorba podnikových vzdělávacích programů pro

zaměstnance a příprava podnikových lektorů. Dále sem mohly spadat aktivity obecného charakteru,

jako jsou softskills, jazykové vzdělávání, IT dovednosti, komerčně dostupné účetní a podnikové

informační systémy, apod. Náklady na tyto aktivity však nemohly překročit 20 % rozpočtu. Mezi

způsobilé výdaje patřily zejména osobní náklady realizačního týmu, nákup zařízení a vybavení, nákup

služeb a přímá podpora zaměstnanců (mzdy, cestovné, stravné, ubytování). Dotace mohla být čerpána

buď v režimu de minimis nebo formou blokové výjimky, přičemž v rámci de minimis bylo možné

5,0

6,4

6,2

5,7

8,2

10,77,7

6,4

6,27,4

8,2

8,8

7,4

9,8

0,0 2,0 4,0 6,0 8,0 10,0 12,0

PrahaStředočeský kraj

Jihočeský krajPlzeňský kraj

Karlovarský kraj

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Královéhradecký…

Pardubický krajVysočina

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Zlínsky kraj

Moravskoslezský…

podíl nezaměstnaných osob v %

ČR


45

nárokovat 100 % způsobilých výdajů a v rámci blokové výjimky byla podpora závislá na velikosti

podniku (25 % – 45 %).

V roce 2014 probíhala administrace monitorovacích zpráv a žádostí o platbu projektů podpořených ve

výzvách 92 a B3, okrajově 39 a 60. V průběhu roku bylo v rámci všech výzev GG EDUCA předáno

k proplacení celkem 243 žádostí o platbu v celkové výši 136,85 mil. Kč (MSP + velké podniky).

Tabulka č. 14: Přehled podpory MSP z jednotlivých výzev v programu EDUCA do 31. 12. 2014 (dotace

v Kč)

Výzva

Celkem

Přijato žádostí MSP Rozhodnuto MSP Autorizováno (žádosti

o platbu) MSP

počet objem počet objem počet objem

I. Výzva – výzva č. 39 219 668 395 787,57 52 135 767 225,09 x x

II. Výzva – výzva č. 60 154 685 623 313,82 60 255 617 946,37 4 4 885 542,59

III. Výzva – výzva č. 92 243 672 911 685,62 51 113 237 341,90 82 45 283 510,11

IV. Výzva – výzva č. B3 209 441 398 336,98 57 108 463 885,40 56 26 188 415,45

Zdroj: Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest

Sociální podnikání

Ministerstvo průmyslu a obchodu se podílí na přípravě zákona o sociálním podnikání – je spolu

s Ministerstvem práce a sociálních věcí spolugestorem (předkladatelem Úřad vlády, ministr pro lidská

práva, rovné příležitosti a legislativu). V roce 2014 proběhlo několik pracovních jednání na téma Věcný

záměr zákona o sociálním podnikání, Definice pojmů sociální podnik, Status a definiční znaky sociálního

podniku, a například Veřejná prospěšnost nebo Principy obecného a integračního sociálního podniku.

MPO připravovalo v roce 2014 program Záruka 2015 – 2023. Cílem programu je podpořit

prostřednictvím záruk přístup malých a středních podnikatelů k bankovním úvěrům na realizaci jejich

podnikatelských projektů. V rámci programu je speciální pozornost zaměřena na sociální podnikatele,

pro které je připravena individuální záruka a finanční příspěvek výši až 0,5 mil. Kč na splácení

samotného úvěru.

Přímá podpora sociálních podniků

Celkem bylo v letech 2010 až 2014 realizováno 122 projektů, z čehož 102 obchodními korporacemi

a 20 neziskovým sektorem. Celková částka alokovaná na přímou podporu sociálních podniků (výzva č.

30 OP LZZ) činila 446 481 057 Kč, z čehož vyčerpáno bylo necelých 400 mil Kč. Kromě této podpory byl

vznik sociálních podniků podporován rovněž prostřednictvím IOP, kde bylo podpořeno celkem 61

projektů za necelých 180 mil Kč z alokované částky 457 281 010,- Kč. MPSV má v této oblasti podpory

podnikání pouze souhrnnou statistiku, jelikož se jedná o víceleté projekty.


46

Další formy podpory

V roce 2014 pokračoval projekt MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, který poskytuje odborné

poradenství pro sociální podnikatele a zájemce o sociální podnikání a umožňuje realizovat stáž

v sociálním podniku. Poradenství pro zájemce o sociální podnikání a sociální podnikatele bylo

poskytováno prostřednictvím 12 lokálních konzultantů, sociálních podnikatelů, kteří poskytli v roce

2014 702,5 hodin konzultací 203 klientům. V roce 2014 bylo realizováno 29 stáží, kterých se účastnilo

49 osob. Zhruba 320 tis. Kč bylo vynaloženo na realizaci stáží, dalších více než 200 tis. pak na

zabezpečení konzultací.

Programy podpory Ministerstva zahraničních věcí České republiky v roce

2014

Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) podporuje záměry malých a středních firem při jejich vstupu na

cizí trhy především formou Projektů ekonomické diplomacie, Projektů zahraniční rozvojové spolupráce

prostřednictvím programu OECD Eurasia.

Projekty ekonomické diplomacie a podpora exportérů

V roce 2014 bylo realizováno 51 projektů tohoto typu v hodnotě 4,53 mil. Kč. Projekty byly zaměřeny

především na obory jako nanotechnologie, informační a komunikační technologie, environmentální

technologie, obranný průmysl, zdravotnictví, energetiku, zemědělství a potravinářství, těžební

průmysl. Hlavním cílem projektů byla podpora českých podnikatelských subjektů při vstupu na

zahraniční trhy, a to formou účasti na veletrzích a výstavách, seminářích, prezentačních akcích

a podnikatelských misích. Z teritoriálního pohledu se uskutečnilo 21 projektů v Evropě, 19 v Asii,

2 v Africe a 9 v Americe viz příloha č. 7.

MZV v roce 2014 zorganizovalo také cesty ministra zahraničních věcí doprovázené podnikateli,

konkrétně do Ázerbájdžánu, Iráku, Izraele, Gruzie, Palestiny, Libanonu a Jordánska. MZV se podílí i na

přípravě podnikatelských misí doprovázejících další ústavní činitele, např. do Číny, Jižní Koreji,

Kazachstánu či a Tádžikistánu.

Klientské centrum pro export

Dne 1. října 2014 bylo zřízeno Klientské centrum pro export, které je společným projektem

Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, agentury CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Do

konce roku 2014 bylo v rámci jeho aktivit podpořeno více než 100 českých firem směřujících na cizí

trhy. Nabízené služby jsou určené malým a středním podnikům i velkým společnostem se zakázkami

většího rozsahu. Základní okruh služeb Jednotné zahraniční sítě je nabízen zdarma. Odborné služby

typu cílený průzkumu trhu, zjištění bonity zahraničních obchodních partnerů, organizace obchodních

jednání či analýza teritoria, jsou zpoplatněny. Rozsáhlá nabídka služeb státu také zahrnuje asistenci

a podporu při jednáních s oficiálními institucemi a státními podniky v zahraniční. V roce 2014 se


47

nejčastěji obchodní společnosti na Klientské centrum obracely žádostí o informace o podmínkách

vstupu na zahraniční trhy nebo využily služby spojené s vyhledáním vhodných obchodních partnerů.

Více informací naleznete na: http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-

exportu/klientske-centrum-pro-export.html.

Projekty zahraniční rozvojové spolupráce

Podnikatelské subjekty mají k dispozici následující možnosti pro zapojení do projektů Zahraniční

rozvojové spolupráce (ZRS).

Česká rozvojová agentura (ČRA) pravidelně vypisuje výběrová řízení na dodavatele služeb, zboží či

stavebních prací v rámci dvoustranných projektů v prioritních zemích zahraniční rozvojové spolupráce

(ZRS) ČR. V roce 2014 se jednalo o 58 projektů v celkovém objemu 140,6 mil. Kč.

Podnikatelské subjekty se mohou zapojit do programu Aid for Trade, který je v gesci Ministerstva

průmyslu a obchodu ČR. Tento program zahrnuje projekty pomoci při vytváření obchodních politik,

podpůrných podmínek a regulatorního rámce obchodu, a to zejména projekty pomoci státní

administrativě při stanovení pravidel a strategií a odstraňování administrativních bariér vedoucích

k postupné a přínosné liberalizaci obchodu. Pro rok 2014 byla na program Aid For Trade vyčleněna

částka 6 mil. Kč. Na základě posouzení ze strany MZV a příslušných ZÚ ČR bylo schváleno osm

projektových návrhů předložených ze strany MPO, z toho 2 v Etiopii a po jednom v Bosně

a Hercegovině, Gruzii, Kosovu, Moldavsku, Mongolsku a Srbsku.

Rok 2013 byl pilotním rokem zapojení podnikatelských subjektů do programu rozvojově-

ekonomického partnerství. Jednalo se o nový nástroj, který MZV zavedlo na základě pozitivních

zkušeností jiných evropských donorů (Dánsko, Finsko). Tento program umožňuje místním obchodním

společnostem v prioritních zemích ZRS ČR získávat vyspělé technologie a know-how ze země donora

a zároveň usnadní podnikatelským subjektům z ČR přístup na nové trhy, k novým výrobkům a

výrobním příležitostem. Alokovaná částka pro pilotní fázi v roce 2013 činila 1 mil. Kč, přičemž Program

byl zaměřen na dvě z prioritních zemí ZRS ČR – realizovány byly čtyři projekty v přípravné fázi, tři

v Srbsku a jeden v Etiopii.

Cílem tohoto Programu je podpora udržitelného rozvoje a snižování chudoby, hlavní pozornost je

přitom věnována podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti v prioritních zemích ZRS ČR

a v souladu se sektorovými prioritami, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 366 z roku 2010

o Koncepci ZRS ČR na období 2010–2017. Důraz je rovněž kladen na zlepšení pracovních a životních

podmínek obyvatel rozvojových zemí (státy klasifikované jako rozvojové dle parametrů OECD)

a posilování konkurenceschopnosti místních podnikatelských subjektů. Program je zaměřen na

dlouhodobě udržitelné projekty s potenciálem generovat další podnikatelské příležitosti pro subjekty

z ČR i z partnerské země. Do Programu se mohou prostřednictvím veřejného výběrového řízení hlásit

každý rok české podnikatelské subjekty. Podmínky Programu stanovuje metodika aktuální pro

příslušný rok, partnerství je vždy spolufinancováno jak ze zdrojů ZRS, tak ze zdrojů realizátora.

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-exportu/klientske-centrum-pro-export.html

http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/statni-podpora-exportu/klientske-centrum-pro-export.html


48

V roce 2014, kdy program navazoval na pilotní rok, bylo realizováno celkem 21 projektů v objemu

2,3 mil. Kč. Sedmnáct nových projektů bylo zahájeno v přípravné fázi v regionu Západního Balkánu

(6 v Bosně a Hercegovině, 1 v Kosovu a 3 v Srbsku), regionu Evropského sousedství (1 v Gruzii

a 2 v Moldavsku) a po dvou v Mongolsku a na Palestinských autonomních územích. Z celkových 21

vybraných projektů své vytyčené cíle naplnilo 19 z nich. Sektorové zaměření projektů bylo následující

– voda a sanitace, výroba a dodávky energie, nerostné zdroje a těžba, zemědělství a stavebnictví.

V souladu s Plánem ZRS ČR na rok 2015 bylo pro Program alokováno celých 8 mil. Kč. Program pod

novým názvem „Program rozvojového partnerství pro soukromý sektor“ bude nově spravován v gesci

České rozvojové agentury.

Program OECD „Eurasia“

Česká republika se od roku 2009 účastní dlouhodobého Programu regionální spolupráce OECD

„Eurasia“. Cílem programu je posílení regionální i národní konkurenceschopnosti ekonomik východní

Evropy a Zakavkazska (Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Bělorusko, Moldavsko, Ukrajina) a Střední Asie

(Afghánistán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán, Mongolsko). Výstupy

projektu (hloubková analýza politik podpory konkurenceschopnosti a formulace doporučení pro jejich

zlepšení) napomáhají k vytváření prostředí příznivého pro investice a podnikání, pro rozvoj

soukromého sektoru a zvyšování produktivity. Zvláštní důraz je kladen na rozvoj malých a středních

podniků.

Od roku 2013 ČR působí jako spolupředsedající zemí Programu Eurasia. Velvyslanec a stálý představitel

ČR při OECD je od roku 2014 předsedou Kulatého stolu Eurasia, na kterém se projednávají výsledky

hodnotících misí a návazná doporučení OECD. Kromě participace na aktualizaci obsahu, formátu

a managementu samotného programu se ČR aktivně zapojila do zpracování přehledu politik podpory

konkurenceschopnosti Arménie (internacionalizace malých a středních podniků s důrazem na

zemědělství a potravinářství). Členy hodnotící mise byli zástupci MZV a experti Asociace malých

a středních podniků a živnostníků ČR. V roce 2014 podpořila ČR činnost Programu Eurasia finančním

darem ve výši 380 tis. Kč.

Programy podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

Program KONTAKT II

Účelem tohoto programu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji je podpora mezinárodních

dvoustranných projektů základního a aplikovaného výzkumu se státy, které nejsou členy Evropské

unie. Formálním podkladem pro navázání spolupráce je přitom naplňování specifické mezivládní

dohody o vědeckotechnické spolupráci nebo mezivládní dohody, která zahrnuje mimo jiné část

o spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje (např. dohody o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické

spolupráci, tzv. kulturní dohody aj.). V současnosti je v rámci programu KONTAKT II rozvíjena

spolupráce se státy: Spojené státy americké, Japonsko, Izrael, Indická republika, Korejská republika,


49

Ruská federace a Čínská lidová republika, přičemž každoročně jsou v rámci veřejné soutěže ve

výzkumu, vývoji a inovacích k programu KONTAKT II přijímány návrhy společných výzkumných projektů

česko-americké, česko-japonské a česko-ruské spolupráce, jedenkrát za 2 roky pak návrhy projektů

česko-čínské, česko-izraelské, česko-indické a česko-korejské spolupráce. Uchazečem o účelovou

podporu v rámci programu KONTAKT II mohou být veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce

a další výzkumné subjekty, které lze kvalifikovat jako výzkumné organizace pro výzkum a šíření znalostí

nebo výzkumné organizace dle článku 2 Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje

a inovací (2014/C 198/01), pro malé a střední podniky vymezené v článku 2 Nařízení komise (EU)

č. 651/2014 ze dne 17. června 2014), zejména ve spolupráci s výzkumnou organizací. Financování

společných výzkumných projektů v rámci programu KONTAKT II probíhá na principu, kdy každá ze

smluvních stran hradí pouze náklady vzniklé na její straně, tzn. Ministerstvo školství, mládeže

a tělovýchovy hradí náklady vzniklé na straně české části řešitelského týmu společného výzkumného

projektu a naopak. Není přitom podmínkou, aby výše podpory poskytnuté českému řešiteli společného

výzkumného projektu českou stranou a výše podpory poskytnuté zahraničnímu řešiteli společného

výzkumného projektu partnerskou stranou byly totožné. Rovněž struktura způsobilých nákladů

projektu nemusí být na obou stranách identická. Výběr společných výzkumných projektů, které obdrží

v České republice a partnerském státě podporu z veřejných prostředků, provádí na základě výsledků

odborného hodnocení, uskutečněného odděleně v každém z partnerských států, mezinárodní smíšená

komise složená ze zástupců poskytovatelů podpory. Schválené návrhy projektů jsou poté zveřejněny

jako vítězné návrhy v rámci vyhlášení výsledků veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích

k programu KONTAKT II. V roce 2014 MŠMT v rámci programu KONTAKT II poskytlo malým a středním

podnikům z účelové podpory 7 878 tis. Kč na řešení mezinárodních projektů.

V soutěži VES14 programu KONTAKT II se hodnotilo 204 návrhů projektů z toho 7 projektů malých

a středních podniků. Financováno je 55 projektů, z toho bohužel ani jeden projekt předložený MSP.

Program EUREKA

Program EUREKA je nástrojem evropské strategie pro mezinárodní spolupráci v oblasti aplikovaného

a průmyslového výzkumu a inovačních aktivit. Cílem programu je podporovat rozvoj mezinárodní

spolupráce mezi evropskými průmyslovými podniky, výzkumnými ústavy, vysokými školami a vytvářet

podmínky pro zvyšování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a rozvoj infrastruktury. V roce

2014 bylo v rámci účelové podpory v Programu EUREKA CZ malým a středním podnikům poskytnuto

106 844 000 Kč. Z toho veřejná soutěž 2014 měla k dispozici rozpočet 43 285 000 Kč, který byl schválen

na základě uzavřených smluv pro 25 kvalifikovaných projektů. Z celkového počtu 45 došlých návrhů

projektů muselo být 20 návrhů této veřejné soutěže 2014 vyřazeno z důvodu nesplnění programových

požadavků. Ve dvou případech došlo k odstoupení od návrhu projektu z důvodu dodatečných změn

v mezinárodních konsorciích. U každého podpořeného projektu bylo v souladu s pokyny ve spolupráci

s poradním orgánem vykonáno roční hodnocení vykonaných řešitelských prací s doporučením pro

období následujícího roku. V roce 2015 bude pokračovat spolufinancování pokračujících projektů

v Programu EUREKA CZ. Malým a středním podnikům bude poskytnuta podpora 96 198 000 Kč. Pro


50

kvalifikované projekty veřejné soutěže je stanoven rozpočet ve výši 35 000 000 Kč. Z dostupných

podkladů, které má poskytovatel k dispozici od příjemců podpory ke dni této uzávěrky, jsou za rok 2014

vykazovány u ukončených projektů vybrané ukazatele jako tržby ve výši 21,6 milionů Kč; 4,4 nových

pracovních míst, 17 funkčních vzorků, 8 prototypů, 5 prodaných licencí a 3 nové technologie.

Program EUROSTARS

Program Eurostars se zaměřuje na podporu malých a středních podniků, které mají ve své

podnikatelské činnosti podíl výzkumu a vývoje. V rámci programu EUROSTARS byly v roce 2014 malým

a středním podnikům poskytnuty finanční prostředky na řešení projektů páté, osmé a desáté výzvy

celkem ve výši 19 426 000 Kč. Ve dvou výzvách Eurostars2 organizovaných v roce 2014 bylo odesláno

na bruselský Sekretariát 22 návrhů projektů. Podle výsledků panelu nezávislých expertů došlo dosud

k potvrzení 5 projektů za obě výzvy dohromady. Předpokládaná výše podpory v roce 2015 činí 14

978 tis. Kč. Ve druhém pololetí se očekává navýšení této částky o schválenou finanční podporu výše

uvedených 5 projektů. V roce 2015 dojde k vyhlášení výzev s uzávěrkami 5. března a 17. září.

Z dostupných podkladů vybraných ukazatelů ukončených projektů ke dni této uzávěrky jsou za rok

2014 vykazovány tržby ve výši 25 769 000 Kč; 1x prodaná licence, 1x nová technologie.

Podpora výzkumu a vývoje – GESHER/MOST

Program GESHER/MOST je určený na podporu účasti českých podniků zabývajících se výzkumem

a vývojem ve spolupráci s partnerem ve Státě Izrael v projektech aplikovaného výzkumu nebo

experimentálního vývoje. Cílem programu je zajištění podpory na řešení vybraných projektů výzkumu

a vývoje s cílem podpořit mezinárodní spolupráci podniků obou smluvních stran, tzn. České republiky

a Státu Izrael. Program je zaměřen především na podporu projektů v oblasti informačních

a komunikačních technologií, udržitelných a čistých technologií, biotechnologií a lékařské techniky,

Bio-Agro – zemědělských a potravinářských technologií a strojírenství (nové materiály,

nanotechnologie, kybernetika a robotika). Program byl zahájen v průběhu roku 2010, proto první

výsledky byly k dispozici až v roce 2012, resp. v lednu 2013. Od zahájení programu bylo přijato celkem

10 projektů v pěti výzvách. V řešení pokračují v současné době tři projekty: jeden projekt ze 4. výzvy

programu (projekt s názvem „Výzkum inovovaných produktů z procesu aerobní fermentace biomasy

a bioodpadů pro ochranu a tvorbu půd zejména v aridních oblastech a inovace fermentoru EWA pro

provoz v suchých, velmi horkých oblastech, realizovaný společností AGRO-EKO spol. s r.o.) a dva

projekty z 5. výzvy (projekt s názvem „DiaCellix – produkty regenerativní medicíny pro léčbu

sekundárních příznaků T2DM“, realizovaný společností 4MEDI – centrum buněčné terapie

a diagnostiky, a.s., a dále projekt „Nové aplikace v technologii výroby a použití kompozitních rámů

z vláknových kompozitů, realizovaný společností Lenam s.r.o.).

V roce 2014 byla v rámci programu GESHER/MOST poskytnuta všem projektům podpora ve výši

29 864 tis. Kč. V roce 2015 se předpokládá podpora na tyto projekty ve výši 5 817 tis. Kč.


51

Programy podpory Ministerstva pro místní rozvoj

Národní program podpory cestovního ruchu

Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen NPPCR) je zaměřený na podporu domácího

cestovního ruchu v České republice. V roce 2013 byl vyhlášen podprogram Cestování dostupné všem

na rok 2014, který kromě začlenění nových cílových skupin do aktivit cestovního ruchu měl přispět

k zachování zaměstnanosti v oblasti cestovního ruchu, k tvorbě nových produktů s cílem snížit

sezónnost v cestovním ruchu, k vytvoření podmínek pro vznik nových pracovních míst nebo udržení

stávajících, k rozvoji domácího cestovního ruchu atd. Účelem podprogramu bylo podpořit

podnikatelské subjekty (právnické nebo fyzické osoby) včetně malých a středních podniků, které

provozují podnikatelskou činnost v oblastech cestovního ruchu.

Podprogram se zaměřil na tvorbu nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k cestovnímu

ruchu pro všechny, včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů a zajištění podmínek pro

realizaci těchto produktů. Podporované aktivity v podprogramu byly:

• Rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší,

cyklisty a handicapované turisty, včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu;

• Zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu se zaměřením na ochranu životního prostředí a podporu

ekologicky šetrných forem cestovního ruchu a ekologicky šetrné dopravy, včetně marketingu

vytvořených produktů.

• Zavedení/zlepšení/vytvoření navigačních a informačních systémů pro senzoricky postižené

účastníky cestovního ruchu a senzoricky postižené návštěvníky atraktivit cestovního ruchu.

V podprogramu byla poskytována pro podnikatelské subjekty podpora malého rozsahu (de minimis)

dle Nařízení Komise (ES) č.1998/2006. Podpora byla zaznamenána do Registru podpor de minimis.

NPPCR je realizován v letech 2010–2015. V roce 2014 byly přiděleny dotace 34 akcím ve výši

50,106 mil. Kč na podporu podnikatelské činnosti pro malé a střední podnikání, která umožní

zlepšením doprovodné struktury cestovního ruchu zpřístupnění cestovního ruchu i pro skupiny

obyvatel, pro které je účast na cestovním ruchu obtížná. Dotace byly přiděleny příjemcům, kteří se řadí

mezi malé a střední podnikatele. Rozvojem aktivit cestovního ruchu dojde i ke zlepšení podnikatelské

činnosti příjemců dotací a rozvoji podnikání v podpořených oblastech, k rozšíření sezóny podnikání a

rozšíření nabídky infrastruktury a služeb pro turisty.

Konkrétní ekonomické přínosy přidělených podpor a počet nových nebo udržení stávajících míst bude

možno vyhodnotit až v roce následujícím po ukončení akcí v roce 2016. Každoročně však dochází díky

podpoře z NPPCR ke vzniku nových pracovních míst – rok 2010 – vytvoření 2 pracovních míst a udržení

3 míst, zatímco v roce 2011 díky novému podprogramu vzniklo 21 nových pracovních míst, 4 nová

místa na poloviční pracovní úvazek a 31 sezónních míst, v roce 2012 realizací projektů bylo vytvořeno

9 nových pracovních míst a 10 sezónních míst nebo míst na částečné úvazky.


52

Na rok 2015 je plánována podpora podnikatelským subjektům a obcím v NPPCR ve výši cca 50 mil. Kč,

z nichž většina bude přidělena malým a středním podnikatelům. Podpora je zaměřena na podobné

aktivity jako v roce 2014, zdůrazněna je podpora výstavby zařízení pro bezpečné parkování kol.

Program Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého

a Moravskoslezského kraje

Usnesením vlády ČR č. 732 ze dne 25. 9. 2013 ke zprávě o možných způsobech řešení krizové situace

v Moravskoslezském kraji byl stanoven úkol aktivovat podprogram v rámci stávajícího programu

č. 117D81 PODPORA ROZVOJE REGIONŮ, který by řešil podporu rozvoje podnikání a vznik nových

pracovních míst v Moravskoslezském kraji.

V roce 2014 byla následně umožněna v rámci nově vytvořeného podprogramu 117D816 „Podpora

rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního titulu 1, mj.

podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba s doložitelnou

minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická osoba).

Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení

nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské

výkonnosti.

Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna 2014 č. 52

vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj a 200 mil. Kč

pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno celkem 694

pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které budou udržovány

po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech proinvestováno

přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč ze zdrojů

podnikatelských subjektů).

Prostředky na tento program pro rok 2014 byly vyčleněny jednorázově z vládní rozpočtové rezervy na

základě iniciativy vedoucí k rychlému řešení v danou chvíli aktuální krize v lokalitě MSK. Vyhlášení další

výzvy v tomto programu je nyní v jednání a je závislé na případné nové alokaci finančních prostředků.

Programy podpory Ministerstva zemědelství

Program rozvoje venkova ČR

Dne 17. července 2007 byl Výborem pro rozvoj venkova EK schválen programový dokument pro období

čerpání finančních prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova na období 2007-

2013. Cílem Programu rozvoj venkova ČR na období 2007-2013 je přispět k rozvoji venkova České

republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, přispět ke zlepšení stavu životního prostředí a snížení

negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodářství. Program rozvoje venkova ČR na období

2007-2013 dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních


53

potravinářských komoditách. Podporuje také rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve

venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru

nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program je tvořen 4 osami

a 25 opatřeními.

Na realizaci Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 je z prostředků Evropského

zemědělského fondu pro rozvoj venkova alokováno na období 2007-2013 celkem 2 857,506 mil. EUR.

Tato částka je doplněná prostředky ze státního rozpočtu ČR ve výši 812,562 mil EUR.

Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 se člení na 4 základní osy:

• První osa má za cíl zvýšit konkurenceschopnost českého zemědělství a lesnictví, zlepšit kvalitu

zemědělských, potravinářských a lesnických výrobků a posílit přizpůsobivost a rozvoj venkovských

oblastí.

• Druhá osa podporuje zvyšování biodiverzity v krajině, ochranu přírodních zdrojů, zachování

kvalitního přirozeného vodního režimu v krajině, snižování emise skleníkových plynů a zachování

funkce lesů.

• Třetí osa je orientována na zlepšení podmínek růstu a kvality života ve venkovských oblastech

(infrastruktury, kulturní a sociální vybavenost) a zejména na tvorbu pracovních příležitostí

s důrazem na diverzifikaci ekonomických aktivit, podporu zakládání podniků, cestovního ruchu

a podporu využívání obnovitelných zdrojů energie.

• Čtvrtá osa je osa Leader, jejímž cílem je na principu partnerství veřejného a soukromého sektoru

(metoda Leader) přispět k posílení ekonomického potenciálu, zhodnocení přírodního a kulturního

dědictví venkova a zlepšení kvality života na venkově.

Důležitou součástí Programu rozvoje venkova ČR je podpora malého a středního podnikání, která je

realizována prostřednictvím projektových opatření osy I. a III.:

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů

Opatření je zaměřeno na podporu výkonnosti a rozvoje zpracovatelských podniků včetně zavádění

inovativních postupů. Podpora je zaměřena na hmotné a nehmotné investice, které se týkají

zpracování, uvádění na trh, vývoje nových produktů, postupů a technologií. Žadatel je výrobcem

potravin nebo surovin uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU.

Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Opatření je zaměřeno na výstavbu a modernizaci technologií a staveb sloužících k diverzifikaci činnosti

zemědělských podnikatelů směrem k nezemědělským činnostem včetně výstavby zařízení pro využití

obnovitelných zdrojů paliv a energie (bioplynové stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.).

Žadateli mohou být zemědělští podnikatelé.


54

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

Oblast podpory je drobná výroby, řemesla a služby pro hospodářství a obyvatelstvo. Dále je podpora

zaměřená na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů energie (bioplynové

stanice, kotelny na biomasu, peletárny, apod.). Žadateli mohou být podnikatelské subjekty nejmenší

velikosti – mikropodniky.

Podpora cestovního ruchu

Podpora je určená vybudování ubytovacích zařízení včetně stravovacích, sportovních zařízení,

půjčoven sportovních potřeb a další turistické infrastruktury v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem

podpory může být zemědělský podnikatel a nezemědělský podnikatel s kratší než dvouletou historií

podnikání v oblasti cestovního ruchu.

Zdroje finanční podpory

Na podporu malého a středního podnikání v roce 2014 byly prostřednictvím Programu rozvoje venkova

ČR na období 2007-2013 proplaceny finanční prostředky v celkové výši1, 324 mld. Kč, z toho:

• ze státního rozpočtu ve výši 332 mil. Kč

• z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) ve výši 993 mil. Kč

Podpora je poskytována formou přímých nenávratných dotací na podnikatelskou činnost na základě

předložení a schválení projektů. Žádosti jsou přijímány ve vyhlašovaných kolech příjmu žádostí.

Tabulka č. 15: Přehled podpor v rámci Programu rozvoje venkova za rok 2014 zobrazuje, kolik bylo MSP

skutečně proplaceno v rámci jednotlivých opatření

Dotace poskytnuté v roce 2014

Opatření Počet

projektů Celkem (CZK) ČR (CZK) EU (CZK)

Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářským produktům

98 472 227 685 118 553 333 353 674 352


58 271 492 559 67 873 154 203 619 405

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

149 361 566 889 90 391 757 271 175 132

Podpora rozvoje cestovního ruch 68 219 618 036 54 904 527 164 713 509

Celkem 373 1 324 905 169 331 722 771 993 182 398

Zdroj: IS SZIF

Přínosem poskytnuté podpory bude zejména příspěvek ke snížení nezaměstnanosti podporou tvorby

nových pracovních míst. Na základě počtu schválených projektů lze předpokládat vytvoření cca 4 tisíc

pracovních míst, zejména prostřednictvím opatření Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

a Podpora cestovního ruchu. Dalším výsledkem podpor bude zvýšení hrubé přidané hodnoty

podpořených podniků prostřednictvím investic do moderních technologií a zvýšení produkce energie


55

z obnovitelných zdrojů. Investice do infrastruktury cestovního ruchu přispějí ke zvýšení počtu

turistických návštěv, a tím k oživení ekonomiky venkovských obcí.

Následující tabulka (Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje

venkova) přináší náhled o dosažených a cílových hodnotách vybraných indikátorů programu rozvoj

venkova k 31. 12. 2014. Podrobnější údaje jsou k dispozici ve Výroční zprávě za rok 2014.

Tabulka č. 16: Přehled dosažených a cílových hodnot vybraných indikátorů Programu rozvoje venkova

Dosažené hodnoty k 31.12.2014 Plánované hodnoty

Opatření Celkové investice

(mil. EUR)

Počet podpořených

podniků

Počet BPS

Celkové investice (mil.EUR)

Počet podpořených

podniků

Počet BPS


255 479 X 213 750 X


464 303 142 296 350 123

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj

171 827 24 221 1 084 46

Podpora rozvoje cestovního ruch

120 472 x 145 1 050 x

Zdroj: IS SIZF

Tabulka č. 17: Statistika úspěšnosti podaných žádostí Program rozvoje venkova (k 31. 12. 2014)

Úspěšnost při schvalování podpor

Opatření Počet zaregistrovaných

projektů

Počet schválených

projektů


1849 939

Diverzifikace činností nezemědělské povahy 1067 515

Podpora zakládání podniků a jejich rozvoj 4130 1 284

Podpora rozvoje cestovního ruch 2069 632

Zdroj: IS SZIF

V roce 2015 již pro výše uvedená opatření nebude probíhat příjem žádostí o dotaci s ohledem na

vyčerpání rozpočtu.

Programy podpory Technologické agentury

Technologická agentura ČR (dále jen TA ČR) je organizační složkou státu, která byla zřízena v roce 2009

zákonem č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Ustavení TA ČR bylo


56

jedním z důležitých implementačních kroků Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací. TA ČR

centralizuje státní podporu aplikovaného výzkumu a vývoje, která byla do té doby roztříštěna mezi

velký počet poskytovatelů. V roce 2014 byla udělována podpora v 5 programech zaměřených na

aplikovaný výzkum a vývoj (ALFA, BETA, Centra kompetence, OMEGA, GAMA), vyhlášeny byly též první

veřejné soutěže v dalších dvou programech (DELTA, EPSILON), jejichž řešení bude zahájeno v roce

2015. V roce 2015 pak bude pokračovat vyhlašování dalších veřejných soutěží podle možností rozpočtu

Technologické agentury a rozpočtu jednotlivých programů (předpoklad BETA, DELTA, GAMA, OMEGA,

EPSILON).

Program ALFA

Tento program je zacílený především na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje

zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany

a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Celkový rozpočet programu

je 9,3 mld. Kč. Program je rozdělen do 3 podprogramů odlišujících se tématem zájmu:

Progresivní technologie, materiály a systémy (40 % z celkového objemu financí alokovaných

na tento program);

Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí (40 % z celkového objemu financí

alokovaných na tento program);

Udržitelný rozvoj dopravy (20 % z celkového objemu financí alokovaných na tento program).

První veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2010 se zahájením řešení projektů v roce 2011, další veřejné

soutěže pak byly vyhlašovány s roční periodicitou. Poslední veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2013,

řešení projektů pak začalo v roce 2014. Žádná další veřejná soutěž nebude v programu vyhlášena. Do

všech čtyř veřejných soutěží bylo přijato celkem 3 501 projektů. Přibližně desetina z nich, nebyla do

soutěže přijata z důvodu nesplnění formálních kritérií nutných k přijetí do programu. Největší část

těchto projektů pak byla vyřazena v prvních dvou soutěžích, kdy nebylo možné doplnit na vyzvání

chybějící dokumenty. Ze všech 3 124 přijatých projektů byly přibližně dvě třetiny vybrány a označeny

za kvalitní a vhodné k podpoře. Konečný počet podpořených projektů pak byl určen podle finančních

možností programu. Celkem bylo v programu ALFA podpořeno 963 projektů, což představuje polovinu

všech projektů vhodných k podpoře. V jednotlivých veřejných soutěžích pak byl tento podíl rozdílný.

Ve 32 případech bylo s účastníky projektu zahájeno řízení o podepsání smlouvy, které však bylo

zastaveno a projekt nepřešel k realizaci. Ve většině případů pak byly dopodpořeny další projekty

v pořadí. V roce 2014 bylo zahájeno řešení u 291 projektů ze čtvrté veřejné soutěže. Ze všech

podpořených projektů bylo do 31.12 2014 ukončeno 365 projektů, z toho v roce 2014 jich bylo 227.

Hodnocení efektivity a konkrétních přínosů ukončených projektů je v současné době ještě předčasné.

Jak bylo uvedeno, nejvýznamnější část projektů byla ukončena v roce 2014 (většina až ke konci roku

a probíhají závěrečná oponentní řízení). I u projektů ukončených v roce 2013 (126 projektů) je stále

malý časový odstup. Posouzení vlivu inovací na ekonomické výsledky a počet zaměstnanců podniků

není vzhledem k dostupnosti relevantních dat možné.


57

Tabulka č. 18: Program ALFA v číslech

Přijaté

projekty (ze všech

podaných) Vybrané

k podpoře (ze všech přijatých)

Podpořené Projekty

(ze všech vybraných)

počet podíl v % počet podíl v % počet podíl v %

Celkem 3 501 100,0 3 124 100,0 1 932 100,0

Ne 377 10,8 1 192 38,2 969 50,2

Ano 3 124 89,2 1 932 61,8 963 49,8

Zdroj: TAČR

Z celkového počtu 963 projektů se přibližně 70 % (677) účastnily malé a střední podniky (dále jen

„MSP“). Z celkového počtu účastníků ve všech podpořených projektech programu ALFA tvořily MSP

více než třetinu všech účastníků (34,4 %). Malých podniků pak bylo v absolutním vyjádření o zhruba

220 více než středních. Celkové dotace všech projektů v programu dosáhly úrovně 9,3 mld. Kč. Malé

a střední podniky z této částky využijí 2 963 mil. Kč (32 %). Tato částka je za celou dobu řešení programu

ALFA. V roce 2014 bude mezi příjemce rozděleno 1,8 mld. Kč. Z této částky pak 564 mil. Kč (31 %) využijí

MSP (328 mil. Kč malé, 236 mil. Kč střední). Snížení podílu MSP na dotací v porovnání s počtem

zapojených organizací je dáno rozdílnou maximální mírou podpory v projektech, která je u výzkumných

organizací vyšší.

Tabulka č. 19: Program ALFA v číslech

Počet organizací Dotace celkem Dotace 2014

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v % v tis. Kč podíl v %

MSP celkem 873 34,4 2 963 400 31,8 564 791 30,6

v tom: MP 549 21,6 1 774 419 19,1 328 768 17,8

SP 324 12,8 1 188 980 12,8 236 023 12,8

Velké podniky 437 17,2 1 679 573 18,0 351 303 19,0

Výzkumné organizace 1 229 48,4 4 662 568 50,1 929 943 50,4

Celkem 2 539 100,0 9 305 540 100,0 1 846 037 100,0

Zdroj: TAČR

Program BETA

Program BETA je programem veřejných zakázek ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích pro

potřeby státní správy. Veřejné zakázky jsou zadávány pro následující orgány státní správy:

• Český báňský úřad;

• Český úřad zeměměřický a katastrální;

• Ministerstvo dopravy;

• Ministerstvo práce a sociálních věcí;

• Ministerstvo průmyslu a obchodu;

• Ministerstvo pro místní rozvoj;

• Ministerstvo vnitra;

• Ministerstvo zahraničních věcí;

• Ministerstvo životního prostředí;


58

• Státní úřad pro jadernou bezpečnost;

• a další poskytovatele v oblasti realizace programů výzkumu a vývoje.

Program BETA je v porovnání s ostatními programy TA ČR velmi specifický. Program není, na rozdíl od

ostatních programů TA ČR, vyhlašován pravidelně, ale proces schvalování jednotlivých výzkumných

potřeb orgánů státní správy probíhá průběžně. V roce 2014 bylo vyplaceno v rámci programu BETA

51,2 mil. Kč, z čehož přibližně dvě třetiny připadly výzkumným organizacím. Podíl MSP byl 33,3 %

(8 359 tis. Kč). Naprostou většinu z této částky získaly malé podniky. Jejich převaha nad středními je

viditelná i u složení organizací řešících veřejné zakázky – 48 malých a pouze 4 střední podniky. Do roku

2014 skončilo řešení již 49 výzkumných potřeb. Vzhledem k tomu, že výzkumné potřeby jsou zadávány

přímo resorty, které jsou též jedinými uživateli výsledků výzkumu, není možné měřit efektivitu

výzkumu z hlediska ekonomického progresu řešitelů.

Tabulka č. 20: Program BETA v číslech



MSP celkem 52 36,62 45 190 34,4 8 359 33,3

v tom: MP 48 33,80 31 556 31,2 7 697 31,4

SP 4 2,82 13 634 3,2 662 1,9

Velké podniky 9 6,34 24 672 6,8 4 088 5,7

Výzkumné organizace 81 57,04 141 821 58,8 38 832 61,0

Celkem 142 100,00 211 683 100,0 51 279 100,0

Zdroj: TAČR

Program Centra kompetence

Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací

v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu

konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé

spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na

hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci

spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení

interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků

(zejména začínajících výzkumníků). Celkový rozpočet programu je 6 297 mil. Kč.

V programu Centra kompetence byly vyhlášeny 2 veřejné soutěže, do nichž bylo podáno 210 projektů.

10 z nich nebylo do soutěže přijato z důvodu nesplnění formálních kritérií. Z 200 hodnocených projektů

pak bylo 72 doporučených k podpoře. Vzhledem k finančním možnostem programu bylo podpořeno

34 center. S jedním centrem v první veřejné soutěži nebyla uzavřena smlouva. Místo tohoto centra

bylo dopodpořeno další v pořadí. Projekty v programu Centra kompetence jsou projekty dlouhodobé

spolupráce,


59

Naprostá většina z nich pak bude končit v roce 2019. V toce 2014 tak nebyl ukončen žádný projekt.

V roce 2014 bylo zahájena výzkumná činnost 22 center z druhé veřejné soutěže (1 centrum začne

řešení na počátku roku 2015).

Tabulka č. 21: Program Centra kompetence v číslech

Přijaté

projekty (ze všech

podaných) Vybrané





Celkem 210 100,0 200 100,0 72 100,0

Ne 10 4,8 128 64,0 38 52,8

Ano 200 95,2 72 36,0 34 47,2

Zdroj: TAČR

Všech 34 podpořených center se účastní 334 účastníků, z nichž je 71 malých a 47 středních podniků.

Celkem je tak podíl MSP 35 % ze všech účastníků. Podobně jako v programu ALFA je pak díky rozdílné

míře podpory podíl dotací pro MSP nižší než podíl účastníků. Celková výše dotací MSP je v programu

1 331 mil. Kč (22 % z celkového objemu). Úhrn dotací pro malé a střední podniky je přibližně stejný na

úrovni 657 resp. 673 mil. Kč. V roce 2014 pak bylo každé z kategorií malých a středních podniků

vyplaceno více než 92 mil. Kč (dohromady 22 % z celkového objemu vyplacených dotací).

Program OMEGA

Program je zaměřen na podporu projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž

výsledky mají vysoký potenciál pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel České

republiky. Tematické zaměření programu je v souladu s prioritami stanovenými Národní politikou

výzkumu, vývoje a inovací ČR na léta 2009–2015. Získané poznatky přispějí k definování faktorů

a procesů, které určují a ovlivňují fungování a rozvoj české společnosti, v kontextu probíhající evropské

integrace a světové globalizace.

Do programu OMEGA bylo ve dvou vyhlášených soutěžích podáno celkem 351 projektů. 317 jich pak

bylo přijato do soutěže a přešly do fáze hodnocení. Méně než polovina (44,5 %) pak byla označena za

kvalitní a doporučena k podpoře. Finanční prostředky určené na program dovolily podpořit 128 těchto

projektů. U všech projektů, s jejichž řešiteli bylo zahájeno jednání o podepsání smlouvy, byla

podepsána smlouva o poskytnutí podpory. V programu Omega skončily v roce 2014 2 projekty z druhé

veřejné soutěže.

V roce 2013 pak byla vyhlášena a vyhodnocena druhá veřejná soutěž v programu, a od 1. 1. 2014

započalo řešení dalších 82 podpořených projektů. V letech 2012 a 2013 bylo ukončeno řešení všech

46 projektů z první veřejné soutěže. Vyhodnocení efektivity podpory však není možné zatím vzhledem

ke krátkému časovému odstupu možné. Program je též zaměřen na podporu v oblasti společenských

věd a jeho výsledky tedy nejsou tak výrazně zaměřeny na další komercionalizaci jako u jiných programů

TA ČR.


60

Tabulka č. 22: Program OMEGA v číslech

Přijaté

projekty (ze všech

podaných) Vybrané





Celkem 351 100,0 317 100,0 141 100,0

Ne 34 9,7 176 55,5 13 9,2

Ano 317 90,3 141 44,5 128 90,8

Zdroj: TAČR

Mezi hlavní příjemce podpory patří již z povahy programu zejména výzkumné organizace. V porovnání

s výzkumem v technických oborech se oblastí společenskovědního výzkumu zabývá mnohem méně

firem a podniků. Tato skutečnost se výrazně promítla i do struktury příjemců v programu OMEGA, kde

výzkumné organizace představovaly 147 z celkového počtu 177 účastníků. Ze zbylých účastníků bylo

24 malých, 4 střední a 2 velké podniky. Vzhledem k nízkým počtům podniků je nízká i úhrnná výše

dotací poskytnutým malým a středním podnikům jak v celkovém vyjádření, tak v roce 2014 – necelých

30 mil. Kč (z toho 26,4 mil. Kč pro malé a 3,3 mil. Kč pro střední podniky).

Tabulka č. 23: Program OMEGA v číslech



MSP celkem 28 15,8 29 746 12,7 10 656 13,3

v tom: MP 24 13,6 26 410 11,2 9 599 12,0

SP 4 2,3 3 336 1,4 1 057 1,3

Velké podniky 2 1,1 666 0,3 460 0,6

Výzkumné organizace 147 83,1 204 571 87,1 68 775 86,1

Celkem 177 100,0 234 983 100,0 79 891 100,0

Zdroj: TAČR

Program DELTA

Cílem programu DELTA je zvýšit množství konkrétních výsledků aplikovaného výzkumu

a experimentálního vývoje v oblastech, v nichž existuje shoda se zahraničním partnerem, které budou

úspěšně zavedeny do praxe a posílí tak konkurenceschopnost České republiky, a to podporou

bilaterální, případně multilaterální spolupráce špičkových českých a zahraničních účastníků. Vybrané

projekty musí reagovat na aktuální či budoucí potřeby dané země, které jsou v České republice

definovány Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. V roce

2014 byla vyhlášena první veřejná soutěž ve spolupráci s partnerskou agenturou ve Vietnamu. Oproti

ostatním programům byl odlišný systém hodnocení a výběru projektů. Všechny podpořené projekty

musely být k podpoře vybrány oběma partnerskými agenturami. Z celkového počtu 27 podaných

návrhů projektů byly oběma agenturami vybrány k podpoře 4 projekty. Těchto projektů se na české

straně účastní 10 organizací, z nichž 6 spadá do kategorie MSP (5 malých a 1 střední podnik).

Z celkového úhrnu 45,8 mil. Kč bude vyplaceno malým podnikům 18,3 a střednímu 1,8 mil. Kč. Všechny

projekty z první veřejné soutěže mají počátek řešení k 1.1 2015, žádné finance tak nebyly v roce 2014


61

proplaceny a ani nebyl žádný projekt ukončen. Vyhlašování dalších veřejných soutěží v roce 2015 záleží

na nalezení společných témat a termínů se zahraničními partnery a možnostech rozpočtu programu.

Program GAMA

Program GAMA je zaměřen na podporu ověření výsledků aplikovaného výzkumu a experimentálního

vývoje z hlediska jejich praktického uplatnění a na přípravu jejich následného komerčního využití.

Hlavním cílem programu je podpořit a významně zefektivnit transformaci výsledků VaV, dosažených

ve výzkumných organizacích a/nebo ve spolupráci mezi výzkumnými organizacemi a podniky, do

podoby praktické aplikace umožňující jejich komerční využití a podpořit tak jejich zavedení do praxe.

Program je rozdělen na dva podprogramy s odlišným způsobem realizace i příjemci podpory. V prvním

podprogramu mohou žádat o podporu pouze výzkumné organizace, ve druhé podniky i výzkumné

organizace (ty však pouze ve spolupráci s podnikem). V roce 2014 byla vyhlášena první veřejná soutěž

v pouze prvním podprogramu. V roce 2015 se předpokládá vyhlášení veřejných soutěží v obou

podprogramech. Mezi podpořenými organizacemi v programu GAMA tak zatím nejsou žádné malé

nebo střední podniky.

Program EPSILON

Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje EPSILON byl schválen

usnesením vlády České republiky ze dne 18. prosince 2013 č. 987. Program EPSILON je zaměřen

zejména na zlepšení pozice českého a v globálním kontextu i evropského průmyslu pomocí podpory

projektů aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro

rychlé uplatnění v nových produktech, výrobních postupech a službách, zejména v těchto prioritních

oblastech:

Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech

Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů

Prostředí pro kvalitní život

Cílem programu je podpora projektů, jejichž výsledky mají vysoký potenciál pro rychlé uplatnění

v nových produktech, výrobních postupech a službách. Nástrojem pro dosažení uvedeného cíle je

naplňování Národních priorit orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (Priority)

prostřednictvím podpory projektů, v rámci kterých budou realizovány výzkumné cíle oblastí

a podoblastí daných priorit. Program je tedy založen na plnění cílů Priorit nikoliv oborově. Cíl programu

směřuje k podpoře zejména průmyslových aplikací při využití nových technologií a nových materiálů

v energetice, životním prostředí a dopravě. Pro účely dosažení cíle je program rozčleněn do

3 podprogramů:

Podprogram 1 – Znalostní ekonomika

Podprogram 2 – Energetika a materiály

Podprogram 3 – Životní prostředí

Program navazuje na dřívější program technologické agentury ALFA (TA ČR) a TIP (administrován

MPO). První veřejná soutěž byla vyhlášena v květnu roku 2014, se začátkem podpory v roce 2015.


62

V současné době probíhá uzavírání smluv s účastníky podpořených projektů, žádné prostředky proto

nebyly v roce 2014 proplaceny.

V první veřejné soutěži nebylo pouze 8 ze 725 podaných projektů přijato do soutěže. V hodnotícím

procesu pak bylo 399 označeno za kvalitní a vhodné k podpoře a v souladu s finančními možnostmi

určenými na první veřejnou soutěž bylo podpořeno 89 z nich.

Tabulka č. 24: Program EPSILON v číslech

Přijaté projekty

(ze všech podaných)

Vybrané k podpoře

(ze všech přijatých)




Celkem 725 100,0 717 100,0 399 100,0

Ne 8 1,1% 318 44,4 310 77,7

Ano 717 98,9% 399 55,6 89 22,3

Zdroj: TAČR

V první veřejné soutěži se předpokládá vyplacení podpory formou dotace v celkové výši 875 mil. Kč.

Přibližně třetina z této částky pak malým (120 mil. Kč) a středním podnikům (167 mil. Kč). Podíl MSP

mezi všemi organizacemi je přibližně stejný jako podíl dotací – 34,8 %.

Tabulka č. 25: Program EPSILON v číslech

Počet organizací Dotace celkem

absolutně podíl v % v tis. Kč podíl v %

MSP celkem 85 34,8 286 877 32,8

v tom: MP 41 16,8 120 079 13,7

SP 44 18,0 166 797 19,1

Velké podniky 40 16,4 174 762 20,0

Výzkumné organizace 119 48,8 413 653 47,3

Celkem 244 100,0 875 292 100,0

Zdroj: TAČR

Tabulka č. 26: Počty MSP, podíl ze všech příjemců – podle programů

Malé podniky Střední podniky

absolutně podíl v % absolutně podíl v %

ALFA 549 21,6 324 12,8

BETA 48 33,8 4 2,8

Centra kompetence 71 21,3 47 14,1

OMEGA 24 13,6 4 2,3

DELTA 5 50,0 1 10,0

EPSILON 41 16,8 44 18,0

Zdroj: TAČR


63

Graf 17: Počty MSP, podíl ze všech příjemců – podle programů

Zdroj: TAČR

Tabulka č. 27: Výše podpory MSP, podíl ze všech příjemců podle programů v roce 2014

MP SP

tis. Kč podíl v % tis. Kč podíl v %

ALFA 328 768 17,8 236 023 12,8

BETA 7 697 31,4 662 1,9

Centra kompetence 92 188 10,9 92 620 11,0

OMEGA 9 599 12,0 1 057 1,3

Zdroj: TAČR

Graf č. 18: Výše dotace dle programů TAČR

Zdroj: TAČR

0

100

200

300

400

500

600

ALFA Centrakompetence

EPSILON BETA OMEGA DELTA

Po

čet

úča

stn

íků

Program

malé podniky

střední podniky

0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

ALFA Centra kompetence OMEGA BETA

Výš

e d

ota

ce (

v ti

s. K

č)

Program

malé podniky

střední podniky


64

Podpora malých a středních podniků a výzkumná kapacita

Podpora inovativních MSP

Z hlediska širšího rámce podpory VaVaI a v evropském kontextu lze konstatovat, že podpora inovativně

zaměřených podniků, jejichž produkty pocházejí z realizovaného výzkumu, vývoje a inovací, patří mezi

klíčové priority, které si MPO (ČR) vytyčilo pro nové programovací období kohezní politiky 2014-2020.

Orientace na podporu rozvoje podnikání založeného na výzkumu a inovacích, včetně rozvoje

infrastruktury a služeb pro podnikání ve znalostní ekonomice, je základem nového OP PIK. Tyto priority

jsou plně v souladu se zásadními strategickými dokumenty na úrovni EU (Strategie Evropa 2020) i na

národní úrovni v ČR (Národní inovační strategie, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti,

Národní program reforem). Pozornost je zaměřena zejména na napomáhání přechodu naší ekonomiky

k sofistikovanější výrobě a produkci služeb s vyšší přidanou hodnotou, založené na daleko

intenzivnějším využívání výsledků výzkumu a vývoje. Takto orientovaná podpora by měla přispět ke

zvyšování konkurenceschopnosti českých podniků i ekonomiky jako celku.

Programy podpory průmyslového výzkumu a vývoje z národních zdrojů

V roce 2014 pokračovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v podpoře projektů průmyslového

výzkumu a vývoje formou dotací ze státního rozpočtu v rámci programu TIP (2009 – 2017). Jedná se o

resortní program zajišťující výzkum a vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem

posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve

všech dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby

poznatků výzkumu a vývoje pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního

využívání.

Celkem bylo v roce 2014 v rámci programu TIP podporováno 110 projektů předložených malými

a středními podniky. Celková výše účelové podpory, čerpané přímo malými a středními podniky, činila

342,5 mil Kč. Celková výše prostředků poskytnutých na podporu všech 237 projektů řešených

v programu TIP v roce 2014 dosáhla 1 048,6 mil. Kč.

Poslední veřejná soutěž programu TIP byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením projektů v roce 2012.

Program TIP bude vzhledem k vyčerpání prostředků ukončen v roce 2016.

Nicméně dne 25. 5. 2015 bylo vládo ČR schválen Program podpory aplikovaného výzkumu

a experimentálního vývoje s názvem TRIO, který by měl být realizován v letech 2016 – 2021. Program

bude zaměřen zejména na rozvoj potenciálu ČR v oblasti klíčových technologií (KETs) – fotonika, mikro-

a nanoelektronika, nanotechnologie, průmyslové biotechnologie, pokročilé materiály a pokročilé

výrobní technologie – a zvýšení aplikovatelnosti výsledků VaV u těchto technologií v podnikové sféře.

Vzhledem k průřezovému charakteru KETs bude program přispívat k naplňování Národních priorit

orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací. Mezi cíle programu TRIO patří rovněž

posílení účinné spolupráce ve VaV mezi podniky a výzkumnými organizacemi.


65

Horizont 2020

Rámcový program HORIZONT 2020 je zaměřen jak na podporu výzkumu a vývoje, tak na podporu

inovací. Podpora je poskytována napříč celým inovačním řetězcem. Jedna z jeho částí je určena na

podporu inovací v podnikovém sektoru. Nabízí mimo jiné přístup k rizikovému financování ve formě

dluhového nebo kapitálového finančního nástroje.

V roce 2014 se za účasti českých MSP rozběhl také „nástroj pro malé a střední podniky“ (tzv. SME

Instrument), v rámci kterého je možné podpořit inovační záměr i pouze jediného subjektu. Dále je

zaveden nástroj „Fast Track to Innovation“ určený jak MSP, tak velkým podnikům, s cílem urychlit

uvedení výrobku na trh. Tyto nástroje mohou mít pozitivní vliv na české inovační (zejména startupové)

prostředí, pokud se do nich naši podnikatelé dokáží zapojit.

SME Instrument je určen pro všechny typy MSP (i pro ty, co nerealizují výzkum, tzn. podpora všech

typů inovací – i netechnických, sociálních či inovací ve službách), které mají velký potenciál rozvoje,

růstu a internacionalizace.


66

5 EXPORTNÍ POLITIKA

Podpora exportu

V roce 2014 byl ovlivněn vývoj světové ekonomiky i ekonomiky a zahraničního obchodu České

republiky řadou zásadních geopolitických změn – v důsledku rozpoutání rusko-ukrajinského konfliktu

došlo ke ztrátě části ukrajinského trhu a k uplatňování sankčních režimů narušujících vzájemný obchod

Evropské unie a Ruska. Vznikl Islámský stát a zhoršila se bezpečnostní situace v Iráku a Sýrii, sílil vliv

čínské ekonomiky, otevřely se otázky vývoje subsaharské Afriky i sílící hrozby mezinárodního terorismu

atd. Tyto faktory negativně zasáhly exportní a investiční příležitosti našich podniků, nevyjímaje malé

a střední.

Navzdory těmto nepříznivým podmínkám zaznamenala v roce 2014 ekonomika České republiky po

několikaleté recesi oživení. Zahraniční obchod překonal velmi dobré výsledky dosažené v předchozím

roce – jeho obrat (podle zpřesněných údajů k 27. 2. 2015) v roce 2014 vzrostl na 6 790,4 mld. Kč při

meziročním růstu o 13,2 %, přebytek obchodní bilance vzrostl na 442,5 mld. Kč (meziročně

o 91,3 mld. Kč). Vynikající výsledek dosáhl vývoz hodnotou 3 616,5 mld. Kč s meziročním růstem

o 13,9 %, za kterým zaostal dovoz objemem 3 174 mld. Kč, s růstem o 12,4 %. Export těžil zejména

z dobré situace na evropských automobilových trzích i z poptávky po výrobcích řady dalších oborů

zpracovatelského průmyslu. Na výsledek zahraničního obchodu pozitivně také působila slabá koruna,

která posílila konkurenceschopnost domácích výrobců.

Uvedené výsledky zahraničního obchodu v roce 2014 zasluhují o to větší pozornost, že se na nich

významnou měrou podílejí právě malé a střední podniky. V období let 2003–2013 je zaznamenáván

pozitivní trend neustálého růstu podílu malých a středních podniků na celkovém českém exportu:

zatímco v roce 2003 tento podíl činil pouze 34,0 %, v roce 2011 dosáhl již 51,5 %, v roce 2012 vzrostl

na 52,8 % a pokračuje i v roce 2013 podílem 53,6 %. Údaje za rok 2014 (prozatím nedostupné) jistě

tento trend znovu potvrdí. Příznivý vývoj těchto ukazatelů nasvědčuje tomu, že v roce 2014 byla

proexportní politika státu zaměřena náležitým směrem na podporu českých podnikatelů, zejména

malých a středních firem, při vstupu na zahraniční trhy.

Pro realizaci jednotlivých aktivit v rámci Exportní strategie České republiky pro období let 2012-2020

bylo stanoveno 12 prioritních zemí (Brazílie, ČLR, Indie, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruská federace, USA,

Srbsko, Turecko, Ukrajina a Vietnam), tj. relací, jejichž ekonomický rozměr a růstová tempa představují

významný potenciál pro umístění české exportní nabídky. Pro informovanost českých exportérů,

především malých a středních podniků, byly aktualizovány v r. 2014 plány nejvýznamnějších

proexportních akcí u všech 12 prioritních zemí. Byly též formulovány perspektivní obory pro vývoz

a uvedeny základní SWOT analýzy jednotlivých ekonomik. Byly rovněž zpracovány a aktualizovány

plány proexportních akcí v r. 2014 u 25 zájmových zemí, které mají významný potenciál pro české

vývozce. Tyto informace byly umístěny na oficiálním portálu pro podnikání a export BusinessInfo.cz

(viz dále). Ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí byly informace o jednotlivých zemích


67

dopracovány o projekt sektorových priorit, shodný s modelem OECD na sledování rozvojových potřeb

a možností států.

Na prioritní a zájmová teritoria byl zaměřen i program českých oficiálních účastí na veletrzích

a výstavách, neboť právě tam má velký význam společná expozice českých firem zaštítěná státem (viz

dále).

Jedním ze základních pilířů podpory exportu a ošetření zahraničně obchodních zájmů naší ekonomiky

a českých podnikatelských subjektů, především malých a středních, je síť obchodně ekonomického

zastoupení státu v zahraničí. V zájmu efektivní podpory českých exportérů a jejich exportních aktivit

na perspektivních trzích zahájilo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem

zahraničních věcí restrukturalizaci a optimalizaci stávajících struktur do jednotné obchodně

ekonomické zahraniční sítě. Potvrzením společných zájmů obou resortů byl podpis Rámcové dohody

mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zahraničních věcí o zásadách spolupráce při

zajišťování podpory exportu a ekonomické diplomacie České republiky v oblasti budování jednotné sítě

obchodně ekonomického zastoupení státu v zahraničí (dne 26. června 2014). Krátce nato byl

představen i nový katalog služeb této sítě, včetně definování bezplatných služeb pro exportéry.

Zahraniční síť spojuje od 1. července 2014 ekonomické činnosti zastupitelských úřadů a zahraničních

kanceláří agentury CzechTrade.

Současně s výše uvedenou dohodou byla podepsána Dohoda mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu

a Ministerstvem zahraničních věcí o zřízení a fungování společného Klientského centra pro podnikatele

(spolupráce MPO/MZV/CzechTrade). Jde o vstupní bránu českých firem, především malých a středních

podniků, ke službám sjednocené zahraniční sítě ekonomického zastoupení.

Proexportní podpora malých a středních podniků

Důležitým nástrojem proexportní podpory malých a středních firem jsou podnikatelské mise

doprovázející ústavní a vládní činitele České republiky při jejich zahraničních pracovních cestách. Tyto

mise jsou pro malé a střední podniky v případě vzdálenějších mimoevropských teritorií často jedinou

reálnou příležitostí k přímému seznámení se s obchodním a investičním prostředím a možnostmi

rozvoje podnikatelských aktivit na těchto trzích. Stabilní součástí pracovního programu těchto návštěv

jsou obchodní semináře či fóra, při nichž se představitelé malých a středních podniků osobně setkávají

se stávajícími či potencionálními partnery k projednání určitých možností spolupráce. Tyto akce

výrazně přispívají k dojednání konkrétních obchodních případů a také k zapojení malých a středních

podniků jako subdodavatelů do velkých projektů, kdy kontraktorem a generálním dodavatelem je jiný

český podnik.

Společně s podnikatelskými asociacemi, včetně AMSP ČR, byly připravovány zahraniční cesty

podnikatelských misí, organizované v rámci vrcholových státních návštěv nebo v kontextu s konáním

mezivládních či meziresortních společných orgánů pro hospodářskou spolupráci. V roce 2014 bylo

takto uskutečněno 24 podnikatelských misí směřujících do 18 zemí (z toho 10 do prioritních zemí a 6 do


68

zájmových zemí). Důsledné podpoře proexportních zájmů České republiky byla věnována i příprava

a průběh společných mezivládních a mezirezortních orgánů v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.

V roce 2014 proběhlo 17 zasedání smíšených orgánů pro hospodářskou spolupráci (z toho se

6 prioritními a 5 zájmovými zeměmi). Více než polovinu firem účastnících se doprovodných

podnikatelských misí tvořili reprezentanti malých a středních podniků. V rámci dalších proexportně

zaměřených aktivit bylo v roce 2014 za účasti českých firem realizováno celkem 205 akcí. Rovněž při

těchto aktivitách se ve značné míře účastnily malé a střední podniky, což je logické vzhledem ke

skutečnosti, že jejich podíl na celkovém českém vývozu tradičně přesahuje 50% podíl.

Segment malých a středních podniků rovněž intenzivně využívá incomingové mise doprovázející

zahraniční státní představitele při jejich návštěvách v České republice. Také při těchto příležitostech

jsou pravidelně pořádána podnikatelská setkání, která se těší zájmu naší podnikatelské veřejnosti.

V rámci těchto incomingových misí přicestovaly v roce 2014 do České republiky skupiny podnikatelů

např. z ČLR, Ghany, Japonska, Koreje, Malajsie, Thajska, Tuniska, Turecka, Vietnamu, Francie, Itálie

nebo Kazachstánu. Zástupci malých a středních podniků představovali většinu účastníků

podnikatelských nebo technologických fór a kulatých stolů.

Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje také účast malých a středních firem v cílených

podnikatelských misích pořádaných příslušnými smíšenými obchodními komorami a dalšími subjekty

(v roce 2014 např. v relacích Afghánistán, Alžírsko, ČLR, Filipíny, Indonésie, Írán, Izrael, Korea, Pákistán,

Thajsko, Vietnam, Republika Tatarstán, Sverdlovská oblast Ruské federace, Bělorusko, Gruzie,

Ázerbájdžán nebo Arménie). Stejně tak zprostředkovává kontakty našich podniků s incomingovými

misemi, v roce 2014 např. z Chile, Indie, Koreje, Mexika, Nepálu nebo USA.

Agentura CzechInvest uspořádala v roce 2014 technologické mise do Singapuru a Malajsie, kterých se

účastnili i zástupci malých a středních podniků. V Praze se uskutečnila setkání s členy incomingových

technologických misí z Koreje.

Exportní vzdělávání

V roce 2014 agentura CzechTrade realizovala v rámci exportního vzdělávání celkem 47 odborných,

teritoriálních a firemních seminářů v Praze a v regionech České republiky a 6 exportních konferencí.

Seminářů se zúčastnilo 701 účastníků z řad českých firem. Byly zaměřeny na témata, která jsou aktuální

zejména pro segment malých a středních podniků: právní aspekty obchodu, finanční strategie

a plánování, efektivní komunikace exportéra, marketing, business etiketa, ochrana průmyslového

vlastnictví aj. Teritoriální semináře se týkaly např. Ruska, Itálie, USA, Německa, Velké Británie. Exportní

konference, kterých se účastnilo celkem 351 účastníků, pak zahrnovaly teritoria jako Rakousko,

Vietnam, Mexiko, Brazílie, Ázerbájdžán, Kazachstán, Rusko atd.

Také Ministerstvo průmyslu a obchodu zorganizovalo v roce 2014 řadu odborných seminářů

a konferencí, zaměřených na aktuální potřeby exportérů. Velké pozornosti podnikatelů, zejména z řad

malých a středních firem, se těšily tematické nebo odborné semináře ke specifickým technickým či


69

procedurálním otázkám, např. k protiopatřením Evropské unie vůči Ruské federaci, k problematice

Celní unie Ruská federace-Bělorusko-Kazachstán nebo finanční krizi v Ruské federaci.

Podpora exportu formou exportního financování a pojištění se státní

podporou

Česká exportní banka, a.s. (dále „ČEB“) v roce 2014 realizovala podporu malých a středních podniků

formou speciálních programů, které umožňují tomuto segmentu firem získávat financování přímých

vývozních aktivit nebo subdodávek pro české exportéry. Objem uzavřených smluv mezi ČEB a vývozci

z této kategorie podniků dosáhl výše 167 mil. Kč. V roce 2014 bylo podepsáno 19 nových smluv (61 %

z celkového počtu nových smluv) včetně dodatků.

ČEB v roce 2014 pokračovala v rámci programu na podporu subdodavatelů ve vzájemné spolupráci

s komerčním bankovním sektorem, kdy došlo k uzavření 5 „proexportních“ záruk.

Další formu podpory malých a středních firem realizovala ČEB především zprostředkovaným

financováním přes faktoringové společnosti. Tento způsob financování představoval hlavní distribuční

kanál podpory tomuto podnikatelskému segmentu. Objem poskytnuté podpory formou refinancování

faktoringových společností pro odkupy pohledávek představoval výši 4,115 mld. Kč. Prostřednictvím

faktoringových společností ČEB podpořila 124 českých vývozců. Profinancováno bylo 14 791 ks

pohledávek. Přestože spolupráce s faktoringovými společnostmi byla v roce 2014 i v předchozích

letech co do významu rozhodující formou podpory segmentu malých a středních podniků, z rozhodnutí

regulátora došlo k jejímu ukončení. ČEB učiní v roce 2015 veškeré možné kroky k opětovnému

nastartování tohoto programu.

ČEB bude v roce 2015 pokračovat v prohlubování svých aktivit podpory malých a středních exportních

firem jejich aktivním přímým osobním oslovováním a jednáními, formou hlubší vzájemné spolupráce

s ČMZRB, AMSP ČR, CzechTrade, CzechInvest a dále i účastí na různých profesních, odborných

a marketingových akcích zaměřených na podporu malých a středních podniků.

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s (dále jen „EGAP“) používá zjednodušený postup při

sjednávání pojištění malých a středních podniků a dále spolupráci s komerčními pojišťovnami, které

malé a střední podniky na území Evropské unie standardně pojišťují. Došlo ke zkrácení procesu analýzy

i lhůt pro oznámení hrozby pojistné události a čekací doby na 3 měsíce.

Pro podporu malých a středních podniků pořádá EGAP samostatně či ve spolupráci s bankami

a komerčními pojišťovnami řadu seminářů informujících o produktech EGAP. Po celý rok 2014 EGAP

pořádal celou řadu seminářů, nejčastěji právě pro tento firemní segment, které jsou výraznou

podporou v oblasti seznamování malých a středních podniků s možnostmi státní podpory vývozu ve

formě pojištění exportního financování. V roce 2014 se seminářů zúčastnilo celkem 1351 posluchačů.

Oproti roku 2013, kdy se seminářů zúčastnilo 443 účastníků, se jedná o nárůst o 205 %.


70

V souladu s mezinárodními pravidly pro státem podporované vývozy, které omezují působnost státních

úvěrových pojišťoven pouze na tu část trhu, jež nepokrývají komerční úvěrové pojišťovny, podporuje

EGAP malé a střední podnikatele zejména v oblasti pojištění vývozních dodavatelských úvěrů,

předexportního financování a bankovních záruk vystavovaných v souvislosti s exportními kontrakty.

EGAP spolupracuje s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s. na produktu určeném

speciálně pro malé a střední podniky, jež jsou výrobci a dodavateli subdodávek pro větší exportéry.

Výsledkem jednání s komerčními pojišťovnami byla podepsaná QUOTA SHARE TREATY REINSURANCE

CONTRACT mezi KUPEG úvěrová pojišťovna, a.s. a EGAP. S dalšími komerčními pojišťovnami, které

působí na našem trhu, probíhají jednání o obdobně strukturované smlouvě.

U produktů předexportního financování a bankovních záruk pak byly na základě rozhodnutí

představenstva ze dne 24. září 2014 navýšeny i pojistné limity u zjednodušeného postupu z původních

20 resp. 30 mil. Kč na 40 resp. 50 mil. Kč. Výsledkem všech výše popsaných skutečností je nárůst

objemu pojištěných pohledávek i počtu smluv z řad malých a středních podniků v roce 2014.

Objem nově uzavřených smluv vývozců, kteří splňují kritéria malého a středního podniku, dosáhl v roce

2014 výše 3 191,4 mil. Kč a byl rozložen do 46 nových pojistných smluv. Z teritoriálního hlediska EGAP

pojistil vývoz malých a středních podniků do Arménie, Běloruska, ČLR, Chile, Kazachstánu, do Keni, na

Kubu, do Mexika, Peru, Ruské federace a na Ukrajinu. V řadě dalších obchodních případů, kde je

pojištěným velký vývozce, figuruje svými subdodávkami řada, mnohdy i desítky malých a středních

firem.

EGAP navázal spolupráci hned s několika subjekty, které disponují širokým portfoliem klientů z řad

malých a středních firem. Spolupracuje s agenturami CzechInvest a CzechTrade a pravidelně přispívá

svými přednáškami na jejich seminářích. Dalšími důležitými partnery jsou komerční banky, kde zatím

nejintenzivněji EGAP spolupracuje s Československou obchodní bankou, a.s. a Raiffeisenbank a.s.,

které jsou v tomto ohledu nejaktivnější. Pro rok 2015 je již zařazena v plánu intenzivnější spolupráce

zejména s Komerční bankou, a.s. a Českou spořitelnou. Mezi další významné spolupracující subjekty

patří Hospodářská komora ČR, Asociace exportérů a akcionářská ministerstva.

Veletrhy a výstavy

Podpora účasti českých podnikatelských subjektů na veletrzích a výstavách představuje důležitou

součást proexportních opatření Ministerstva průmyslu a obchodu, jejímž cílem je vedle propagace

České republiky ve světě pomoc českým podnikatelským subjektům, především malým a středním

podnikům, při pronikání na zahraniční trhy. Tato aktivita je v souladu s Exportní strategií České

republiky pro období let 2012 – 2020 a řadí se k nejúčinnějším prostředkům podpory českých

exportérů. Umožňuje prezentaci českých výrobků a služeb na zahraničních trzích, přispívá k posílení

jejich mezinárodní konkurenceschopnosti a k růstu českého exportu do zahraničí. Cílem je další

diverzifikace zahraničního obchodu a snižování závislosti na trzích zemí EU.


71

V roce 2014 zabezpečilo Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím svého proexportního

programu 31 českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí v kategorii

„B“ (tj. společná expozice) celkem v 19 zemích světa a se zaměřením na různé obory průmyslu.

Finanční prostředky ve výši 58,1 mil. Kč byly v roce 2014 poskytnuty cca 300 českým podnikatelským

subjektům. Na většině veletrhů tvořilo českou expozici v průměru 8 až 10 firem, ale byly i veletržní akce

s účastí až 18 vystavovatelů. Z celkového počtu podpořených firem představoval podíl malých

a středních podniků cca 60 % (celkem 171 firem). Vystavovatelé na českých oficiálních účastech

vykazují formou dotazníků v průběhu akce a následně s několikaměsíčním odstupem po akci objem

ekonomických přínosů z kontraktace uzavřené na veletrzích a v přímé souvislosti s nimi. Z dotazníků

vyplynulo, že se podnikatelské subjekty v průběhu českých oficiálních účastí setkaly s více než 4 800

relevantními obchodními partnery a v souvislosti s účastí na veletrzích byly rozpracovány a uzavřeny

kontrakty v celkové výši téměř 5 mld. Kč. Toto potvrzuje fakt, že fyzická účast firem na veletrhu patří

i nadále k důležitým prvkům proexportní politiky. Nicméně je třeba vzít na vědomí snížení počtu

vystavovatelů, a tím i malých a středních podniků, způsobené omezenými finančními prostředky

přidělenými na realizaci oficiální účasti. Finanční prostředky zůstávají na stejné výši, přestože náklady

na realizaci rostou, takže nelze vždy všem zájemcům podporu poskytnout. Jistý vliv na snížení počtu

účastníků společných expozic má i realizace projektu SVV2 (Společné účasti na specializovaných

výstavách a veletrzích v zahraničí – viz dále), neboť některé akce se stejným zaměřením se konají

v nepříliš od sebe vzdálených termínech.

V rámci zajišťování proexportní podpory bylo v roce 2014 realizováno také 10 tuzemských akcí,

v naprosté většině se jednalo o incomingové mise. Tyto mise, probíhající při tuzemských veletrzích

s mezinárodní účastí, jsou další formou podpory exportu zaměřenou zejména na malé a střední

podniky s cílem podpořit jejich schopnost rozvíjet obchodní vztahy na mezinárodním trhu, a to za účasti

příslušných asociací a svazů. Tradičně se uskutečnila i účast Ministerstva průmyslu a obchodu na 56.

Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, ve společné expozici se Svazem strojírenské technologie.

Podpora českých exportérů, zejména malých a středních podniků, bude pokračovat obdobným

způsobem prostřednictvím výše uvedených programů i v roce 2015. V rámci českých oficiálních účastí

v zahraničí by se mělo uskutečnit 31 veletržních akcí a počítá se i s podporou proexportních projektů

na akcích realizovaných v České republice, včetně účasti na mezinárodním strojírenském veletrhu

v Brně.

Program českých oficiálních účastí na mezinárodních veletrzích a výstavách v zahraničí doplňuje

projekt Společných účastí na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí 2013-2014 (SVV2)

realizovaný agenturou CzechTrade, který je financován z prostředků Operačního programu Podnikání

a inovace s 15% podílem prostředků státního rozpočtu. Realizace veletrhů v rámci projektu SVV2 začala

v říjnu 2013 a probíhala v několika etapách. Pro velký úspěch byl projekt prodloužen až do 1. poloviny

roku 2015.


72

V roce 2014 bylo podpořeno celkem 76 akcí, kterých se zúčastnilo 1326 subjektů, z toho 77,4 % malých

a středních podniků, v 28 zemích světa. Nejvyšší počet českých vystavovatelů se v rámci projektu SVV2

prezentoval na veletrhu Coneco v Bratislavě, kterého se zúčastnilo 89 subjektů.

Podpora v rámci projektu SVV2 je dána způsobilými výdaji, které jsou každému vystavovateli uhrazeny

až do výše 120 tis. Kč na každou jednotlivou akci. Výše podpory vystavovatelům v rámci tohoto projektu

za rok 2014 činila 176,3 mil. Kč. Konečná výše vyplacené podpory vystavovatelům za celý rok 2014 ještě

vzroste po administrativním uzavření 2. poloviny roku 2014. Projekt počítá celkem s podporou 1680

subjektů na 120 zahraničních veletrzích.

Součástí realizace projektu jsou i podpůrné aktivity zahrnující zejména metodickou podporu

a konzultace pro zájemce o účast na akcích SVV2. V rámci projektu se také uskutečňují doprovodné

akce, které mají formu kontaktních fór a jsou zaměřené na prezentaci příslušných oborů českého

průmyslu i společné veletržní účasti na daném veletrhu s cílem umožnit přímý osobní kontakt českých

vývozců a jejich zahraničních partnerů či potenciálních klientů.

Podpora českých exportérů, malých a středních podniků zejména, prostřednictvím výše uvedených

programů bude pokračovat obdobným způsobem i v 1. polovině roku 2015. Do konce června 2015 se

v projektu SVV2 počítá s účastí na 30 zahraničních veletrzích. Celkem je na podporu účastníků

v projektu vyčleněna částka 197 mil. Kč (7,1 mil. EUR).

V souvislosti s konáním XXII. Zimních olympijských her (ZOH) v Soči 2014 proběhla prezentace

průmyslových a obchodních aktivit České republiky „Česká stopa“, která navazovala na již osvědčený

a úspěšný projekt z roku 2012 u příležitosti letních olympijských her v Londýně. Zapojení do ZOH v Soči

znamenalo pro Ministerstvo průmyslu a obchodu hned několik možností, jak přispět k rozvoji malého

a středního podnikání. Na tuto kategorii podniků byly zaměřeny především aktivity v Olympijském

parku Soči – Letná v Praze, kde Ministerstvo průmyslu a obchodu po celou dobu konání ZOH nabízelo

podnikatelské veřejnosti proexportní poradenství. Ve spolupráci s CzechTrade, CzechInvest, ČEB,

EGAP, Svazem průmyslu a dopravy, Hospodářskou komorou a Komorou SNS sestavilo Ministerstvo

průmyslu a obchodu program konzultačních hodin a seminářů, jehož cílem bylo informovat zavedené

i začínající české podnikatele o specifikách ruského trhu, exportních příležitostech a existujících

formách podpory ze strany státních institucí. Malé a střední podniky byly dále podpořeny aktivitami

ministerstva a jeho partnerů přímo v dějišti ZOH. Několik malých a středních podniků se představilo na

výstavě v Českém domě v Soči, kde se Česká republika prezentovala výběrem z tradiční domácí

produkce. Řadu dalších malých a středních firem pomohlo Ministerstvo průmyslu a obchodu

propagovat na ruském trhu prostřednictvím zápisu v katalogu českých výrobců, jehož vydání

doprovázelo expozici v Českém domě. V neposlední řadě se podařilo využít ZOH ke zviditelnění již

dovršených obchodních případů, v rámci nichž se české malé a střední podniky úspěšně podílely na

dodávkách do Ruské federace. Jedním z nich byl projekt zajištění strojního vybavení pro pekárnu v Soči,

do kterého se ve spolupráci s EGAP zapojily 3 české strojírenské podniky.


73

Program Design pro konkurenceschopnost

Podpora efektivního využívání designu jako jednoho z inovačních nástrojů k posílení

konkurenceschopnosti a exportu, je dlouhodobou aktivitou Ministerstva průmyslu a obchodu.

V souladu s Exportní strategií České republiky je hlavním cílem podpory implementace designu do

inovačních strategií výrobních podniků a jejich posun do segmentu s vyšší přidanou hodnotou. Projekt

je jedinou státní formou komplexní pomoci malým a středním průmyslovým podnikům v oblasti

průmyslového designu, která je pro obchodní společnosti dostupná a nezatížená zdlouhavým

administrativním procesem.

V rámci projektu „Design pro konkurenceschopnost 2013-2014” (dále jen Design), který je koncipován

jako interní projekt agentury CzechTrade v rámci Operačního programu Podnikání a inovace, byly

realizovány 2 akce s cílem propagovat český průmyslový designu v zahraniční. Jednalo se o

mezinárodní veletrhy Maison&Objet Paris a Blickfang Wien, kde se prostřednictvím společných expozic

prezentovalo celkem 11 firem a designérů z oblasti nábytkářského, sklářského a bižuterního průmyslu.

Tyto subjekty byly podpořeny celkovou částkou ve výši 256 tisíc Kč.

CzechTrade úspěšně zrealizoval čtyři odborné semináře na téma „Průmyslový design jako součást

komplexního brandingu“. Celkem 89 zástupců malých a středních výrobních firem bylo proškoleno

v oblasti Design Managemetu. Na těchto seminářích byly využity případové studie, sdíleny best

practices a účastníci měli možnost aktivního zapojení prostřednictvím řízeného brainstormingu.

Součástí vzdělávacích akcí byly odborné konzultace, zaměřené na role designu v inovačních

a obchodních strategiích firem.

V průběhu roku 2014 byli malí a střední podnikatelé informováni o možnostech podpory designu

a aktuálním stavu projektu prostřednictvím 4 vydání tištěných Design Newsletterů. Tyto newslettery

jsou k dispozici ve formátu pdf také na webu projektu, včetně propagačního videa.

Pro výrobní podniky byl vytvořen nový portál Adresář designérů CzechTrade, který aktuálně obsahuje

115 aktivních profilů průmyslových a produktových designérů z České republiky, Slovenska

a Nizozemska. Akvizice nových designérů je bezplatná a stále probíhá. Adresář designérů CzechTrade

je umístěný na adrese http://designers-database.eu a v rámci projektu Design pro

konkurenceschopnost slouží jako seznam dodavatelů designérských služeb, na které je možné získat

finanční podporu.

Design – inovace produktového portfolia malých a středních podniků

V průběhu roku 2014 bylo podpořeno 60 malých a středních podniků v celkové výši 3 346 000 Kč. Tyto

podniky si nechaly zpracovat analýzu stavu designu svých produktů, na jejímž základě jim profesionální

designéři doporučili, jak zlepšit design produktového portfolia, a tím zvýšit svoji konkurenceschopnost.


74

Graf č 19: Rozvrstvení investic MSP do zahájení inovace designu produktového portfolia

Zdroj: CzechTrade

Projekt VESMÍR

Již od roku 2011 se agentura CzechTrade aktivně zaměřuje na asistenci podnikům, které mají možnost

zúčastnit se vesmírných programů. Cílem projektu je posílení mezinárodní konkurenceschopnosti

podniků na zahraničních trzích, zvýšení informovanosti českých firem o programech z oblasti

kosmických technologií a vyhledání výrobců nejmodernějších a pro Českou republiku klíčových

technologií s vlastními inovacemi a vývojem.

Jedním z výstupů projektu je studie „Bílá kniha pro vesmír“ přinášející informace jak o společnostech a

institucích, které jsou již do kosmických projektů zapojené, tak i o těch kteří mají potenciál se do

programů Evropské kosmické agentury (dále jen „ESA“) teprve aktivně zapojit. Na základě této studie

bylo identifikováno 60 subjektů (z toho 42 malých a středních podniků, 18 institucí).

V rámci projektu byly ve směru k malým a středním podnikům realizovány v roce 2014 následující

aktivity:

• Činnosti odborného manažera CzechTrade – poskytování standardních poradenských služeb

CzechTrade podnikům při žádostech o vstup do programů kosmických technologií a při

komercionalizaci a internacionalizaci produktů vzniklých na základě zapojení do programů

kosmických technologií.

• Dne 12. února 2014 se v Olympijském parku na Letné konal workshop s názvem „Spolupráce

s partnery v oblasti nových technologií 2014“. Workshop byl koncipován jako neformální setkání

za účelem představení aktivit agentury CzechTrade včetně projektu agentury „Vesmír“ a navázání

Automobilový průmysl a dopravní prostředky

8%

Nábytkářský průmysl 15%

Dřevařský a dřevozpracující

5%

Elektronika a elektrotechnika

18%Kovovýroba22%

Ostatní zpracovatelský průmysl

1%

Plasty a pryž5%

Software a ICT služby2%

Stavebnictví a stavební materiály

2%

Strojírenství - výroba strojů17%

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

5%

INOVACE DESIGNU V MSP DLE PRŮMYSLOVÝCH OBORŮ


75

případné další spolupráce v následujících letech. Workshopu se zúčastnilo celkem 25 účastníků,

z toho 20 zástupců firem.

• Další propagace projektu proběhla na konferenci European Space Solutions v Kongresovém centru

Praha ve dnech 11. – 13. června 2014. Cílem této konference bylo seznámit účastníky

s potenciálem využití kosmických technologií a aplikací vycházejících z evropských navigačních

systémů Galileo, EGNOS a evropského programu na pozorování Země – Copernicus.

• V rámci projektu se ve spolupráci s Technologickým centrem AV ČR a podporou Odboru

kosmických technologií a družicových systémů Ministerstva dopravy uskutečnil seminář

Gate2Space – „Zapojení českých subjektů do kosmických aktivit“. Akce proběhla 9. prosince 2014

v Praze. Cílem bylo motivovat účastníky, aby se zapojili do kosmických programů Evropské unie.

Akce se zúčastnilo 80 podnikatelů.

V roce 2014 byla také realizována kompletní série katalogu Czech Space Sector. Jedná se o 3 díly

podpůrného propagačního materiálu navazujícího na „Bílou knihu pro vesmír“, který mapuje

významné hráče v oblasti vesmírných technologií v České republice s potenciálem se zúčastnit

programů ESA.

Zahraniční rozvojová spolupráce (program Aid for Trade)

V rámci zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, programu Aid for Trade (v gesci Ministerstva

průmyslu a obchodu), bylo v roce 2014 realizováno 8 projektů v úhrnné částce 5,64 mil. Kč (cca 209 tis.

EUR). Z toho byly 3 projekty realizovány v Etiopii a po jednom v Bosně a Hercegovině, Mongolsku,

Gruzii, Kosovu a v Srbsku. Sektorově byly projekty zaměřeny na podporu rozvoje těžebního průmyslu,

posílení dovedností ve strojírenství, rozvoj malých a středních podniků, obchodu, zemědělství

a potravinářství, lesnictví, vodohospodářství atd. Realizátory těchto projektů jsou malé a střední

podniky, akciové společnosti, Mezinárodní obchodní komora v České republice, vysoké školy atp.

Povolovací a licenční řízení v zahraničním obchodu

Licenční správa Ministerstva průmyslu a obchodu zavedla od roku 2013 nový elektronický systém pro

licenční a povolovací řízení, jenž umožnil zavedení tzv. Elektronické licenční správy (ELIS) a současně

tak zajistil nezbytné stabilní a bezpečné uložení dat Licenční správy, včetně utajovaných informací ve

smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve

znění pozdějších předpisů. V průběhu roku 2014 došlo k dalšímu rozvoji funkčnosti tohoto

elektronického systému na základě připomínek jak, ze strany státních orgánů, tak podnikatelské

veřejnosti. Podnikatelé plně vyžívají možnosti elektronického podávání žádostí prostřednictvím

eFormuláře, což jim zaručuje automatickou kontrolu správnosti a úplnosti žádosti. Umožňuje to

podnikatelům dálkovým přístupem sledovat průběh všech správních řízení vedených Licenční správou,

a tím udržovat přehled o postupu vyřízení jejich konkrétní žádosti. Stále více je využívána také možnost

bezhotovostní úhrady správních poplatků, čímž odpadá manipulace s kolkovými známkami, které musí

být jinak doručovány poštou. Elektronický systém pro licenční a povolovací řízení umožňuje další rozvoj


76

a zohlednění požadavků a připomínek ze strany podnikatelské veřejnosti, nevyjímaje malé a střední

podniky.

Kontaktní informační místa pro podnikatele

Ministerstvo průmyslu a obchodu nabízelo v roce 2014 malým a středním podnikům a občanům služby,

které jim výrazně ulehčují jejich působení na vnitřním trhu. Jedná se zejména o služby Jednotného

kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). JKM informuje

o podmínkách poskytování služeb v České republice a jiných členských státech a zprostředkovává

podání na příslušné úřady v České republice. Za rok 2014 JKM zodpovědělo 3117 dotazů podnikatelů.

Hlavním cílem JKM je umožnit podnikatelům získat všechny potřebné informace a vyřídit veškeré

formality související se vstupem do podnikání v oblasti služeb na jednom místě a elektronicky.

SOLVIT centrum pomáhá občanům a podnikatelům mimosoudně řešit problémy způsobené špatnou

aplikací evropského práva při postupu správních úřadů v oblasti vnitřního trhu. Centrum problémy řeší

bezplatně, ideálně ve lhůtě maximálně 10 týdnů a dosahuje přitom 90% úspěšnosti. Za rok 2014 přijalo

SOLVIT centrum 270 stížností.

Kontaktní místo pro výrobky (ProCoP) informuje podnikatele o technických požadavcích, které jsou na

výrobky kladeny národními a evropskými předpisy při jejich uvádění na trh v České republice nebo

v jiném státě Evropské unie. Podnikatelé se zde mimo jiné dozvědí, zda jimi distribuovaný výrobek

v České republice podléhá povinnosti předchozího schválení nebo registrace. ProCoP rovněž poskytuje

obecné informace o fungování nařízení o vzájemném uznávání a o uplatňování principu vzájemného

uznávání. Za rok 2014 ProCoP zodpověděl 434 dotazů.

Služby a informace pro exportéry

Podpora exportérů ze strany státu byla v roce 2014 zaměřena na tyto základní oblasti: exportní

poradenství, služby zahraniční sítě, vzdělávání, informační servis a marketingová podpora v zahraničí.

Informační služby pro exportéry jsou považovány za jeden z hlavních předpokladů úspěchu v zahraničí.

Businessinfo.cz

Je hlavním informačním a komunikačním kanálem pro podnikatelské subjekty. Hlavním koordinátorem

a realizátorem aktivit portálu BusinessInfo je agentura CzechTrade. Oficiální portál pro podnikání

a export především integruje a vzájemně provazuje informace z různých resortů a institucí. Exportérům

poskytuje ve své části Zahraniční obchod přehled o všech aktivitách, službách, akcích, exportních

příležitostech či zahraničních misích poskytovaných státem či partnerskými institucemi. Rubrika

Zahraniční obchod patřila ve 2. pololetí 2014 k nejnavštěvovanějším z celého portálu (průměrně

52 000 návštěv/měsíc), vedle částí Daně a Legislativa. V zájmu malých a středních podnikatelů byl

kladen větší důraz na cílenější propagaci proexportních služeb státu a nových iniciativ typu Klientské

centrum pro export.


77

Zpravodajství pro export

Prioritou pro začátek roku 2014 byl pilotní provoz portálu Zpravodajství pro export (ZPE). Jedná se

o subportál Businessinfo.cz, který má být portálem zacíleným přímo a pouze na české exportéry.

Subportál ZPE je přístupný z rubriky Zahraniční obchod Businessinfo.cz a je rozdělen do několika částí,

které mají nabízet informace exportéry žádané, tedy aktuální informační servis, aktuální kontakty na

státní podporu exportu a v neposlední řadě i uživatelsky přívětivé rozdělení služeb a jejich nabídka.

Vzhledem ke slabší návštěvnosti tohoto portálu bude přehodnocen celý koncept s cílem zamezit

duplicitám a zajistit větší a efektivnější propojení s portálem Businessinfo.cz. Prioritou i nadále zůstává

rubrika Zahraniční obchod, na jejíž podobě intenzivněji spolupracují Ministerstvo průmyslu a ochodu

a CzechTrade s Ministerstvem zahraničních věcí.

Zelená linka pro export

Zelená linka pro export (ZLPE) byla zřízena v roce 2006 a od svého založení vyřídila již více než 15 tisíc

dotazů. Cílem ZLPE je zpříjemnit a časově i finančně zefektivnit kontakt firem, zvláště pak malých

a středních podnikatelů, se státními institucemi a organizacemi, které podporují export. Zároveň ZLPE

pracuje na anketních a průzkumných projektech při ověřování zájmu o služby podpory exportu. ZLPE

je především informační centrálou, na kterou se čím dál tím více subjektů obrací se žádostí o poskytnutí

celé řady informací více či méně spjatých s exportní problematikou. V roce 2014 zodpověděla ZLPE

celkem 1 822 dotazů týkajících se problematiky exportu. Na ZLPE se během roku obraceli kromě

začínajících podnikatelů, kteří zvažují vývoz svého zboží či služeb, také již fungující exportéři, kteří

uvažují o rozšíření svých aktivit i do dalších teritorií. Jako každý rok převažovaly dotazy telefonické nad

písemnými, a to v poměru 2:1. ZLPE, společně s portálem Businessinfo.cz a pololetně aktualizovaným

Exportem v kostce (jednotná nabídka služeb státu na poli podpory exportu, publikovaná v elektronické

formě nebo jako tištěná publikace), je tedy možné považovat za rozcestník služeb státu pro exportéry.

Jde o velmi efektivní nástroj podpory exportu.

Malé a střední podniky a Evropská unie

Pro export malých a středních podniků má mimo výše uvedené aktivity zásadní význam i obchodní

politika Evropské unie, která stanovuje pravidla a celní sazby pro obchod s mimoevropskými zeměmi.

Česká republika se na její tvorbě aktivně podílí s cílem zjednodušit přístup českých firem na trhy třetích

zemí a zároveň zajistit levné vstupy do výroby. V rámci obchodní politiky jsou monitorovány i netarifní

bariéry uplatňované na zahraničních trzích, které brání MSP růstu jejich internacionalizace a lepší

orientaci na globalizovaných trzích. Tuto specifickou problematiku řeší Strategie přístupu na trhy

třetích zemí, která prostřednictvím svých nástrojů identifikuje prioritní překážky na klíčových trzích,

vypracovává strategie a argumentace pro jejich eliminaci včetně vyvíjení stálého tlaku na průběžné

odstraňování nebo alespoň omezování již implementovaných restriktivních opatření. Dosud ne zcela

doceněným nástrojem ze strany MSP je „Databáze přístupu na třetí trhy“, primárně určená právě pro

MSP, která podnikatelům poskytuje rozsáhlé informace o podmínkách vstupu na mimounijní trhy.

V zájmu rozšíření povědomí o službách Databáze uspořádalo Ministerstvo průmyslu a obchodu v lednu


78

2014 seminář „Otevírání bran exportních trhů“, na kterém byly podnikatelům prezentovány

proexportní nástroje obchodní politiky a jejich využití v praxi.

Pokud jde o bilaterální obchodní dohody EU se třetími zeměmi, bylo v roce 2014 zahájeno předběžné

provádění obchodních částí (DCFTA) dohod s Moldavskem a Gruzií. Dále byl finalizován text Komplexní

ekonomické obchodní dohody s Kanadou. ČR podporuje, aby dohoda začala být co nejdříve prováděna

tak, aby čeští ekonomičtí operátoři mohli využívat výhody z ní plynoucí. Z hlediska potenciálu pro české

podniky proniknout na nový trh podporuje ČR pokrok ve sjednávání dohody o volném obchodu

s Vietnamem. Nadále probíhala jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství s USA

(tzv. TTIP) a Dohodě o volném obchodu s Japonskem. Obě dohody mají s ohledem na ekonomický

význam těchto zemí obrovský potenciál a slibují českým podnikům otevření nových příležitosti na

těchto trzích a výrazné zjednodušení a zlevnění obchodní spolupráce. Pro EU je důležité zahrnout do

TTIP speciální kapitolu o malých a středních podnicích. Evropská komise by pro ně chtěla vytvořit

helpdesk, který by měl podnikům pomoci v orientaci na americkém trhu. Aby bylo zajištěno zapojení

stakeholderů do vyjednávacího procesu, pokračovala aktivní činnost expertních týmů Ministerstva

průmyslu a obchodu pro dohodu s USA a Japonskem. Ve vztahu k dohodě s USA nadále fungují zvláštní

sekce na serveru BussinessInfo a na webu Ministerstva průmyslu a obchodu. K dohodě TTIP rovněž

proběhla mezinárodní konference na VŠE spoluorganizovaná i Ministerstvem průmyslu a obchodu

a konference v rámci 56. Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.

V oblasti mnohostranného obchodního systému se v roce 2014 podařilo přijmout první globální

dohodu od vzniku Světové obchodní organizace (WTO) a přijetí Rozvojové agendy z Dohá (DDA), a to

Dohodu o usnadňování obchodu. Očekává se, že při jejím provádění dojde k úsporám ekonomických

subjektů cca o 10 % při snížení stávajících nákladů.

V oblasti vícestranných dohod je před dokončením revize Dohody o informačních technologiích (ITA).

Dále pokračují jednání o Vícestranné dohodě o obchodu službami (TiSA) a o Vícestranné dohodě

o liberalizaci obchodu s environmentálním zbožím (EGA).

V rámci podpory exportu na jednotný vnitřní trh Evropské unie nabízí Ministerstvo průmyslu a obchodu

nadále služby, které občanům a podnikatelům výrazně ulehčují působení na vnitřním trhu. Jedná se

o integrovanou službu pro podnikatele na vnitřním trhu, tedy o propojené služby Jednotného

kontaktního místa (JKM), SOLVIT centra a Kontaktního místa pro výrobky (ProCoP). Tím, že jsou tyto tři

služby v České republice spojeny v jednotný poradenský systém, nemusí podnikatelé a občané složitě

zjišťovat, na jaký úřad se v případě problému obrátit. Za účelem zvýšení povědomí o těchto službách

a navýšení počtu jejich uživatelů byla v roce 2014 uskutečněna řada informačních aktivit. Proběhly

2 tříměsíční informační kampaně typu „pay-per-click“ na internetových vyhledávačích Google

a Seznam, dále byla aktualizována a v nákladu 20 tisíc kusů vytištěna brožura „Poradce pro podnikání

v EU“. Brožura byla průběžně distribuována na řadu kontaktních míst v regionech a mezi podnikateli.

Na konci roku 2014 byla zrealizována pilotní informační kampaň v dopravních prostředcích MHD ve

městech Chomutov, Karlovy Vary, Liberec a Ústí nad Labem. Ministerstvo průmyslu a obchodu také

přímo komunikovalo se zástupci podnikatelských asociací a komor, vybranými vysokými školami či


79

veřejností v rámci veřejných akcí. Takto se konaly semináře například ve spolupráci s Generálním

ředitelstvím Úřadu práce nebo ve spolupráci s Eurocentrem Ostrava. Ministerstvo průmyslu a obchodu

se také zapojilo do celoročního projektu Czech Local Visibility Events, který koordinoval Enterprise

Europe Network. Služby byly veřejně prezentovány i v rámci oslav 10 let členství České republiky

v Evropské unii. Pro rok 2015 se počítá s dalším zintenzívněním informačních a propagačních aktivit

a dále bude pokračovat rozvoj elektronického JKM na serveru Businessinfo.cz.

V průběhu roku 2014 pokračovala implementace Evropského aktu pro malé podniky („Small Business

Act“ for Europe – SBA) s důrazem na tři prioritní oblasti identifikované v Akčním plánu pro SBA

z 1. prosince 2008 a Akčního plánu podnikání 2020.

Ministerstvo průmyslu a obchodu jako gestor za SBA a Akční plán podnikání 2020 v roce 2014 zavedlo

systém monitorovacího mechanismu implementace opatření obsažených v SBA a Akčním plánu

podnikání 2020, a to formou dotazování věcně příslušných resortů o dosavadním plnění jednotlivých

opatření a jejich dopadu na MSP. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vytvořila na

základě SBA tuzemskou iniciativu, tzv. Jízdní řád podpory malých a středních podniků, včetně Desatera

klíčových úkolů (viz. Kap. 3.9). Jednotlivé body Jízdního řádu se průběžně monitorují a vyhodnocují

s gesčními ministerstvy a v pravidelných intervalech s předsedou vlády. SBA se tak do implementační

fáze dostává přirozeným způsobem, a to na bázi skutečných potřeb malých a středních firem a stává

se praktickým rámcem podpory tohoto segmentu firem.

V září 2014 Evropská komise vyhlásila veřejnou konzultaci s cílem získat zpětnou vazbu a nápady

ohledně toho, jak změnit iniciativu „Small Business Act“ pro Evropu, aby i nadále působila jako silná

evropská politika na podporu malých a středních podniků a podnikatelů v období 2015–2020.

Struktura tohoto konzultačního dokumentu vychází z přípravných prací, které v poslední době

vykonala síť zmocněnců pro malé a střední podniky, a bere v úvahu diskusi o budoucí politice vůči

malým a středním podnikům, která proběhla na zasedání Rady ministrů pro konkurenceschopnost

v září 2013. Panuje široká shoda na potřebě zachovat a dále rozvíjet iniciativu „Small Business Act“

coby politický nástroj Komise na podporu MSP a podnikání v letech 2015–2020.

Ministerstvo průmyslu a obchodu, jako gestor iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu, vypracovalo

návrh příspěvku do této veřejné konzultace ve spolupráci s dalšími resorty, které se podílejí na

implementaci jednotlivých opatření obsažených v SBA (MF, MSp, MŽP, MMR, MŠMT, MZE, MV).

Rovněž byly osloveny podnikatelské svazy a asociace se žádostí o stanovisko k předmětnému

dokumentu za podnikatelský sektor (Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků

a živnostníků ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských

svazů, Unie malých a středních podniků aj.).

V rámci naplňování evropské iniciativy „Small Business Act“ rovněž ministerstvo průmyslu a obchodu

vytvořilo Koncepci podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020. Jednotlivá

opatření jsou namířena k ulehčení situace MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to


80

k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci,

efektivnímu nakládání s energiemi aj.

Ve své činnosti rovněž pokračoval český zmocněnec pro MSP, kterým je náměstek ministra průmyslu

a obchodu za sekce Fondů EU, VaVal a investičních pobídek JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D.

Zmocněnec pro MSP působí jako kontaktní osoba pro neformální dialog se zástupci podnikatelské

sféry. V rámci Evropské unie zajišťuje, aby jejich zájmy byly plně brány v potaz při vytváření všech

politik a legislativy EU ve všech oborech v rámci přístupu „myslet nejprve na malé“.

V roce 2014 proběhl šestý ročník Evropského týdne pro malé a střední podniky, v jehož rámci se

uskutečnila řada akcí na evropské a národní úrovni zaměřených na podporu rozvoje malého a středního

podnikání. V roce 2014 se uskutečnil i osmý ročník celoevropské soutěže Evropské ceny za podporu

podnikání, organizované Evropskou komisí ve spolupráci s členskými státy. V rámci této akce jsou

oceňovány nejúspěšnější projekty veřejné správy zaměřené na podporu podnikání v Evropě.

Enterprise Europe Network (EEN)

EEN je mezinárodní síť působící ve více jak 50 zemích světa, která poskytuje odborné služby zaměřené

na podporu a zvyšování konkurenceschopnosti především malých a středních podniků. EEN organizuje

vedle individuálního poradenství pro firmy také odborné semináře a konference a dokáže

zprostředkovat firmám účast na mezinárodních obchodních burzách. V praxi se již osvědčila schopnost

najít podnikatelům kontakty ze speciální mezinárodní databáze nabídek a poptávek. V neposlední řadě

vydává odborně zaměřené publikace o podnikání v EU. Velká většina služeb celé sítě je poskytována

zcela zdarma. Následující tabulka obsahuje výčet aktivit nabízených sítí EEN.

Tabulka 28: Přehled aktivit sítě EEN

Poradenství v otázkách evropské legislativy a dalších předpisů

Informace o podmínkách podnikání v rámci celé Evropy

Pomoc při vyhledávání obchodních partnerů v zahraničí

Využívání celoevropské databáze nabídek/poptávek

Zajištění zpětné vazby mezi podniky v EU a Evropskou komisí

Odborné letáky, elektronický měsíčník, publikace k evropské problematice

Konzultace k ochraně duševního vlastnictví

V České republice je zastoupena konsorciem šesti partnerů koordinovaném Technologickým centrem

AV ČR a je financována z Programu pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků

2014-2020 (COSME), Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a z Rámcového programu pro výzkum

a inovace 2014-2020 (HORIZON 2020).

Informace o síti v ČR: www.een.cz, informace o síti ve světě: een.ec.europa.eu.

http://www.een.cz/


81

6 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY V REGIONECH ČR

Jihočeský kraj

Jihočeský kraj patří dlouhodobě k nejméně průmyslovým oblastem v České

republice a převažuje zde zpracovatelský průmysl. Lze ho však

charakterizovat jako kraj s rostoucím inovačním potenciálem. Disponuje

poměrně významným zastoupením veřejných vědecko-výzkumných

kapacit a diverzifikovaným zpracovatelským průmyslem. V roce 2013 byl

nejvíce poptávaný program Rozvoj, který podnikatelské subjekty využily na nákup nových technologií,

strojů a vybavení. Výrazně méně byl využíván program Inovace, který však pomohl k realizaci

nákladných a sofistikovaných projektů významných společností Jihočeského kraje.

Program ICT a strategické služby byl v Jihočeském kraji naopak programem s nejnižším zájmem v roce

2013.

Jihočeský kraj a regionální kancelář se nadále zaměřují na rozvoj podnikatelského prostředí a to

zejména v oblasti spolupráce vysokých škol s podnikatelskými subjekty. V roce 2014 byl na Jihočeské

univerzitě otevřen nový, první čistě technický studijní obor – Mechatronika, zajišťovaný ve spolupráci

s Fakultou strojní Českého vysokého učení technického a českobudějovickou společností Robert Bosch.

Je příslibem zlepšení situace na trhu práce ve smyslu kvalitních kvalifikovaných absolventů. Významnou

aktivitou na podporu MSP v regionu byly také Jihočeské podnikatelské vouchery – projekt

administrovaný naším partnerem Jihočeským vědeckotechnickým parkem (garantem byl Jihočeský

kraj) na podporu vzájemné spolupráce mezi firemní a akademickou sférou. V regionu také byla

ukončena realizace a úspěšně proplacena řada velkých projektů OPPI, např. A. Pöttinger, spol. s r.o.,

AstenJohnson, s.r.o. RISCH HOLZ – SYSTEMBAU s.r.o., Jan Kadlec, Jan Polata, Jihočeský

vědeckotechnický park, a.s., JOHNSON CONTROLS FABRICS STRAKONICE s.r.o., OM PROTIVÍN a.s., RG

Group, a.s., Robert Bosch, spol. s r.o., Technologické centrum Písek s.r.o. aj. Dochází zde k pravidelným

setkáním personalistů Jihočeského kraje, kteří usilují o zlepšení situace v oblasti trhu práce, aby více

reflektoval jejich potřeby. Nejvýznamnější veřejnou výzkumnou institucí v JČK je Biologické centrum

Akademie věd České republiky, v.v.i. (BC), které bylo vytvořenou sloučením pěti jihočeských ústavů

Akademie věd. Zájem firem o spolupráci v oblasti VaV a inovací ukazuje potenciál Jihočeské kraje do

budoucna.

Jihomoravský kraj

Malé a střední podniky v Jihomoravském kraji jsou tradičně velmi aktivní

v oblasti čerpání dotačních možností pro rozvoj svých aktivit. To je zřejmé

i ze statistik čerpání dotací pro rozvoj MSP z EU fondů. Jihomoravští

podnikatelé úspěšně připravili v roce 2014 projekty ve výši 1,8 mld. Kč

z celkově alokovaných 11,7 mld. Kč pro celou ČR. Ve stejném roce se jim


82

pak podařilo vyčerpat 1,7 mld. Kč z projektů realizovaných v předchozích letech. Jihomoravský kraj tak

již několikátý rok v řadě stojí na předních příčkách v absorpční kapacitě evropských fondů.

V roce 2014 byla schválena 4. generace Regionální inovační strategie, která pružně reaguje na aktuální

trendy v progresivních především průmyslových oborech. Tímto směrem jsou pak nastavena jednotlivá

opatření podpory rozvoje MSP. Velmi aktivní roli v např. v podpoře start-upových firem hrají regionální

podpůrné instituce jako je Jihomoravské inovační centrum či centra pro transfer technologií na VUT

Brno, Mendelově Univerzitě a Masarykově Univerzitě.

Pro vědeckovýzkumnou činnost MSP byly v roce 2014 nově otevřeny moderně vybavené

vědeckotechnické parky a inkubátory jako INMEC a VTP Brno. Pro zefektivnění spolupráce průmyslu

a výzkumných aktivit na akademické půdě je budován Středoevropský institut

Jihomoravský kraj kromě velké finanční podpory inovačního podnikání, vědy a výzkumu podporuje

rozvoj MSP prostřednictvím hospodářských komor a vlastním dotačním programem pro začínající

podnikatele.

V roce 2014 Zastupitelstvo Jihomoravského kraje schválilo dotaci 3 mil. Kč pro Krajskou hospodářskou

komoru jižní Moravy na aktivity směřované k podpoře MSP. Aktivity jsou zajišťovány jednotlivými

komorami v kraji.

Cílem Dotačního programu Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele v roce 2014 bylo rozvíjet

podnikatelské prostředí na území nejvíce hospodářsky postižených regionů v Jihomoravském

kraji a podpořit drobné podnikatele v regionu v počáteční fázi podnikání pomocí dotace, a tím zvýšit

míru zaměstnanosti obyvatelstva v kraji. Mezi začínající podnikatele byla rozdělena částka 2 mil. Kč.

Ze 40 evidovaných žádostí bylo uspokojeno 29 žadatelů.

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj stále patří mezi ekonomicky nejslabší kraje. Hospodářské

zaostávání Karlovarského kraje je provázeno zcela minimální inovační

aktivitou místních firem, která je mimo jiné odrazem absence (až na

výjimečné případy) výzkumných a vývojových aktivit v kraji a oborovou

strukturu krajského hospodářství, jenž spočívá převážně ve strojírenském

a těžebním průmyslu. V kraji schází významnější veřejná výzkumná instituce, dalším problémem je

zcela minimální rozsah VaV aktivit v podnikovém sektoru. Předpokladem nastartování pozitivních

změn, které zvrátí další prohloubení ekonomického zaostávání kraje, je rapidní rozvoj soukromých

podnikatelských aktivit. Podnikatelé (ať už domácí nebo nově příchozí) mají potenciál vytvářet nová

konkurenceschopná pracovní místa a prostřednictvím na inovacích založeného zvyšování své

produktivity, investic a přidané hodnoty urychlit růst krajského HDP, tvorbu nových pracovních míst

a zvýšení kvalifikační úrovně míst stávajících. Podpora podnikání, inovací a VaV, zvýšení kvality

technického vzdělávání jsou aktivity, které je v kraji potřeba neustále podporovat.


83

Vzhledem k otevřeným Výzvám programů OPPI, které byly na přelomu let 2013 a 2014 a v roce 2014

otevřeny, bylo nejvíce Rozhodnutí vydáno v programu Rozvoj, následovaného programem Inovace –

Inovační projekt. Inovační aktivity jsou v kraji podporovány dalšími nástroji, jako je například dotační

titul Inovační vouchery, který je financován z rozpočtu Karlovarského kraje.

Absence vlastní univerzity v kraji dává prostor k větší spolupráci se středními školami, ale také

k marketingové propagaci kraje mladým absolventům VŠ, tak aby se po studiu vraceli do kraje. Z tohoto

důvodu Karlovarský kraj zavedl v roce 2014 krajská stipendia pro studenty VŠ.

Kraj Vysočina

V kraji se tradičně uplatňují strojírenský, dřevozpracující, textilní

a potravinářský průmysl. Příležitostí pro rozvoj regionu je podpora investic

a zaměstnanosti v high-tech sektorech a budování a rozvoj infrastruktury

pro vznik nových inovativních firem. Slabinou Kraje Vysočina je pak

přetrvávající izolovanost podniků na straně jedné a vysokých škol

a výzkumných ústavů na straně druhé – tedy nízká úroveň komercializace výsledků VaV. Nadále

přetrvávají problémy se získáváním a udržováním nových či stávajících perspektivních zaměstnanců –

odliv kvalifikovaných lidí do jiných regionů.

V roce 2014 hostil Kraj Vysočina podnikatelské fórum zaměřené na čínský obchodní trh. Společného

jednání s čínskými podnikateli se účastnily tři desítky firem z Vysočiny.

Malé a střední podniky se v regionu dlouhodobě sdružují v oborových seskupeních. Jako příklad

úspěšné spolupráce firem můžeme jmenovat Klastr přesného strojírenství, CZECH IT CLUSTER, nebo na

Vysočině působící Energoklastr CTT Vysočina, který svou existencí přispívá k rozvoji inovací,

aplikovaného výzkumu a transferu technologií v oblasti snižování energetické náročnosti.

V roce 2014 bylo v Kraji Vysočina, v rámci Operačního programu podnikání a inovace, vydáno malým

a středním podnikatelům celkem 131 rozhodnutí o poskytnutí dotace za částku překračující

800 milionů korun. V rámci Výzvy III. programu Rozvoj bylo v průběhu roku 2014 schváleno 97

projektů. Program Rozvoj se tak stal nejvíce poptáváným programem mezi MSP v kraji. Mimo jiné i

proto, že se zvětšil okruh okresů s možností podat žádost o dotaci, a to zejména o krajské město

Jihlavu.

Spolupráce a podpora MSP v Kraji Vysočina je však realizována nejen prostřednictvím dotací, ale

rovněž poskytováním poradenství, konzultacemi a podáváním informací o dalším možném rozvoji

podnikání. V roce 2014 bylo necelých 50 firem, převážně MSP, proškoleno v Regionální kanceláři

CzechInvestu v Jihlavě na administrativní činnosti související s projekty – šlo například o podávání

žádosti o platbu a vyplňování monitorovacích zpráv, či realizaci výběrového řízení.


84

Královéhradecký kraj

Královéhradecký kraj (KHK) lze charakterizovat jako zemědělsko-

průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Z hlediska

oborového rozložení pracovní síly je pozitivní vysoká zaměstnanost

v progresivních oborech – výroba motorových vozidel, výroba

elektrických zařízení, strojírenství, výroba textilií, zdravotnictví a

gumárensko-plastikářský sektor.

V roce 2014 bylo v Královéhradeckém kraji v rámci Operačního programu podnikání a Inovace (OPPI)

vydáno malým a středním podnikatelům celkem 52 rozhodnutí o poskytnutí dotace za částku

překračující 300 milionů korun. Největší zájem byl o programy Rozvoj a Inovace – inovační projekt.

Program Rozvoj (podpora v okresech Náchod, Hradec Králové a Trutnov) pomáhá dotacemi na

technologické vybavení urychlit rozvoj malých a středních podniků pomocí investic do moderních

technologií. Z hlediska celkového počtu podpořených projektů v rámci OPPI se Královéhradecký kraj

dlouhodobě pohybuje v republikovém průměru. Celkem bylo v KHK v rámci OPPI podpořeno celkem

608 projektů (bez rozdílu velikosti žadatele) za zhruba 5,2 mld. Kč.

Malé a střední podniky rovněž dlouhodobě využívají možnosti organizace v oborových seskupeních.

Jako příklad úspěšné spolupráce firem je často prezentován Klastr OMNIPACK, který je zaměřen na

kooperaci společností v oblasti obalů a obalové techniky. Regionální kancelář Agentury pro podporu

podnikání a investic CzechInvest podporovala MSP na úrovni regionu rovněž prostřednictvím velkého

počtu konzultací, poradenských služeb a seminářů. V roce 2014 například formou Roadshow na téma

rozvoje podnikatelské platformy, podpory exkurzí studentů do firem a spolupořádání Britských dnů

v Hradci Králové.

Liberecký kraj

Liberecký kraj má dlouhou tradici sklářské, textilní a strojírenské výroby.

Textilní průmysl je nyní na ústupu, sklářský a strojírenský průmysl naopak

zaznamenávají vytrvalý růst. Neméně důležitá je výroba pryžových

a plastových výrobků. Nejvyšší zaměstnanost v odvětví zpracovatelského

průmyslu však v současnosti tvoří výroba dílů pro automobilový průmysl.

V kraji je celá řada firem dodávajících komponenty automobilů umístěných na různých patrech

hodnotových řetězců. Sektor automotive působí jako hnací odvětví krajské ekonomiky. Také tomuto

trendu odpovídá portfolio žadatelů do OPPI.

V Libereckém kraji byla doposud přiznána dotace celkem 575 projektům. Celková výše přislíbené

podpory činí téměř 4,1 mld. Kč, téměř z 2/3 byla tato částka žadatelům již proplacena. Co do počtu

podaných žádostí a objemu přiznané dotace statistikám jednoznačně vévodí program Rozvoj. Velkou

výhodou pro žadatele v kraji byla skutečnost, že se do podporovaných regionů v poslední výzvě

vyhlášené v roce 2014 propsaly všechny okresy Libereckého kraje, což mělo velký ohlas. Mezi další


85

preferované programy patří také program Inovace, svědčící o vysokém inovačním potenciálu místních

firem. Vzhledem k množství brownfieldů (evidovaných cca 400 objektů) v kraji patří mezi neméně

oblíbené také programy Nemovitosti a program Eko-Energie. Do programů Rozvoj, Inovace

a Nemovitosti plynulo v roce 2014 nejvíce peněz v rámci proplacených žádostí o platbu.

V rámci činností regionální kanceláře Agentury CzechInvest byla podpora MSP realizována

prostřednictvím konzultací dotačních příležitostí a realizace již stávajících projektů, dále poradenstvím

v rámci ostatních nástrojů Agentury CI a MPO. V neposlední řadě pro MSP v roce 2014 proběhly

semináře ze specifických oblastí (žádost o platbu OPPI, výběr dodavatele v OPPI, rozvoj kvalifikované

pracovní síly, regenerace lokalit typu brownfield atd.).

Moravskoslezský kraj

V regionu s rozsáhlou inovační infrastrukturou, reprezentovanou

univerzitami, výzkumnými ústavy, podnikatelskými inkubátory i aktivními

klastry je těžký průmysl postupně nahrazován obory ze zpracovatelského

průmyslu, dochází ke značnému rozvoji služeb. Zdejší MSP se prosazují

v oblasti informačních a inovačních technologií, elektronice,

automobilovém průmyslu a ve špičkových

hi-tech technologiích. Investice v kraji rostou. Vybudovat novou továrnu plánuje v mošnovské

průmyslové zóně obchodní společnost Hyundai Mobis a ohlášeny jsou expanze dalších místních

podnikatelských subjektů či investorů. Z pohledu preferovaných sektorů je nejčastěji zastoupeno

odvětví výroby dopravních prostředků, strojírenský, kovodělný a kovozpracující průmysl. V návaznosti

na tyto investice se rozšiřují aktivity malých a středních podnikatelů v regionu, využívajících pro růst

své konkurenceschopnosti podporu z evropských fondů. V kraji bylo od počátku 2007 schváleno

v rámci OPPI přes 1 500 projektů malých a středních firem za 10 mld. Kč a proplaceno cca 8 mld. Kč.

Kraj se v celorepublikovém srovnání řadí mezi první tři kraje v úspěšnosti čerpání.

Z důvodu dočerpávání OPPI v roce 2014 došlo ještě ke schválení 265 projektů MSP na pořízení nových

technologií v programu Rozvoj, na výzkumně-vývojové aktivity v programu Potenciál a v programu ICT

a SS. Celková dotace na tyto projekty tvořila více než 1,5 mld. Kč. Za zmínku stojí projekt výzkumu

bakteriálních enzymů společnosti MB Pharma v areálu Fakultní nemocnice Ostrava. Za přispění dotace

v roce 2014 v programu ICT a SS vyvíjí např. nová SW řešení průmyslové automatizace obchodní

společnost ATS aplikované systémy, obchodní společnost K2atmitec rozvíjí nový ICT systém, obchodní

společnost KVADOS rozšiřuje své ICT produkty. Zajímavý pro MSP byl také program CzechAccelerator,

v roce 2014 se projektu zúčastnily 2 společnosti – AVE INNOVATION s.r.o. a MetaCell s.r.o., které

využily této možnosti uplatnit své produkty v zahraničí pobytem v technologických centrech Silicon

Valley či Bostonu.

Díky mnoha dalším projektům (např. superpočítač IT4Innovations, Inovace pro efektivitu a životní

prostředí INEF, Reg. Materiálově technologické výzkumné centrum RMTVC a další) existuje řada

příležitostí pro realizaci aplikovaného výzkumu, který přinese podnikatelským subjektům nové


86

produkty, umožní jejich uplatnění na zahraničních trzích. Za zmínku stojí také nedávno otevřené

vědeckotechnologické a translační centrum regenerativní medicíny 4Medical Innovationsbiotech park

Ostrava (program Prosperita v OPPI). Biomedicínské centrum, vybudované v areálu fakultní

nemocnice, se zaměří na vývoj léčiv z lidských buněk. Pro region to znamená další pozitivní posun

k investicím v sofistikovanějších oborech s vyšší přidanou hodnotou. Park by měl kraji přinést na 200

nových pracovních míst a do budoucna další tisíce v navazujících míst v oblastech biomedicíny,

tkáňového inženýrství. Na tyto aktivity navazují i kroky ve věci založení biotechnologického klastru

a propojení parku, univerzit a dalších členů na společných výzkumných projektech. Centrum plánuje

rozvíjet spolupráci s řadou malých a středních firem, pro které to bude znamenat rozvoj a vznik nových

pracovních míst.

Olomoucký kraj

V Olomouckém kraji jsou příznivé podmínky pro vznik a působení firem

s vysokou přidanou hodnotou, například obchodní společnosti vyvíjející

a vyrábějící inovační produkty. Mnohé z těchto společností jsou nejen

spolehlivými dodavateli kvalitních výrobků a služeb, ale jsou i zapojeny do

výzkumných, vývojových a inovačních projektů. Některé také představují

příležitost k vhodným kapitálovým investicím. Najdete zde inovační podniky

působící ve znalostně velmi náročných oborech, jako jsou např. nanotechnologie a pokročilé materiály,

optika a jemná mechanika, biomedicína a lifesciences či vyspělé zemědělství a biotechnologie. Mnohé

podnikatelské subjekty úzce spolupracují s regionálními centry excelence Univerzity Palackého

v Olomouci, jako je Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum, Regionální

centrum pokročilých technologií a materiálů a dalšími výzkumnými organizacemi v regionu i mimo něj.

Některé inovační obchodní společnosti si chrání průmyslové vlastnictví vzniklé při vývoji produktů

formou patentu či užitného vzoru. Vzhledem ke zvýšenému podnikatelskému riziku spojenému

s inovačními procesy se velká část těchto podniků vyznačuje úsilím o získání dotačního

spolufinancování inovačních projektů, prostřednictvím evropských, národních i regionálních programů

finanční podpory. Jednou takovou je i obchodní společnost LASKI, s.r.o., která finanční podporu

z programu INOVACE využila k zachování a zvětšení tržního podílu a současně k získání nových trhů.

Výsledkem jejich produktové a procesní inovace jsou 3 – 4 inovované výrobky ročně.

Na prvním místě v regionu jsou však žádosti podané do III. Výzvy programu Rozvoj. Objem financí

vyčerpaný na tyto projekty s nižší přidanou hodnotou je zhruba 4x vyšší, než na projekty inovativní.


87

Pardubický kraj

Pardubický kraj je regionem s tradičně silnou průmyslovou základnou

s vysokou koncentrací inovativních MSP, o čemž svědčí i významné ocenění

fDi Rankings, prestižní srovnání nejatraktivnějších lokalit pro přímé

zahraniční investice v Evropě, které organizuje britský list FinancialTimes –

Pardubický kraj byl v roce 2014 vyhlášen investorsky nejatraktivnějším

východoevropským regionem. Hodnotitelé Pardubický kraj ocenili také v kategorii strategie podpory

přímých zahraničních investic. Ta je v Pardubickém kraji podle nich třetí nejlepší z východoevropských

regionů. Základ ekonomiky regionu tvoří výroba elektrických a optických přístrojů a zařízení, výroba

strojů a dopravních prostředků, textilní a potravinářská výroba. Význačné postavení zde má chemický

průmysl se základnou v odborných školách (SŠ i VŠ) a dvou specializovaných výzkumných ústavech

(v rámci ČR unikátní komplex). V posledních letech zaznamenávají velký rozvoj high-tech obory, jako je

vývoj IS/ICT a LifeSciences. Aktuálně probíhající příprava ITI (integorvané územní investice) je

jedinečnou příležitostí pro MSP, aby ovlivnily charakter a zacílení veřejné podpory v období 2014-2020.

Rostoucí zájem MSP o spolupráci s technickými školami svědčí o úsilí podniků posilovat podporu

kvalifikované pracovní síly, která je velmi potřebná pro rozvoj nejen malých a středních společností.

V Pardubickém kraji byla dosud přiznána dotace z OPPI 751 projektům, z toho 666 MSP. Celková výše

přislíbené podpory činí k 31. 12. 2014 přes 5,794 mil. Kč, z toho přes 4,549 mil. Kč MSP. Téměř 75 %

celkové sumy již bylo proplaceno. Podle výše přislíbené dotace v Pardubickém kraji vítězí program

Inovace, kde mělo zastoupení MSP významný podíl. Zájem byl také o program Potenciál (605 mil. Kč).

Podniky v kraji se snaží posilovat svůj inovační potenciál a konkurenceschopnost, což ostatně dokládají

i závěry ČSÚ, podle kterého jsou výdaje na soukromý VaV (% z investic) v Pardubickém kraji druhé

nejvyšší v ČR. Podnikům v Pardubickém kraji se daří v exportu. Kraj dlouhodobě vykazuje nejvyšší tržby

z vývozu výrobků a služeb průmyslové povahy na počet obyvatel ze všech regionů ČR. S tím

koresponduje i velká obliba programu Marketing mezi malými a středními podnikateli. Podle počtu

projektů nejvíce využívaným programem byl Rozvoj a Nemovitosti.

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj se v roce 2014 umístil na prvním místě ve srovnávacím

výzkumu Místo pro život analytické agentury Datank. Tento výzkum

posuzuje mimo jiné možnosti zaměstnání, výši mezd, bezpečnost,

dostupnost zdravotní a sociální péče, vzdělávání, rozvoj infrastruktury či

nabídku pro volný čas. Všechny tyto aspekty mají velký význam pro příliv

nových investic, ale také pro expanze stávajících společností v kraji. Plzeňský kraj je v rámci České

republiky jedním z nejžádanějších regionů mezi investory.

V roce 2014 byl mezi žadateli do Operačního programu Podnikání a inovace největší zájem o programy

Rozvoj, ICT a strategické služby, Inovace. Celkem bylo v roce 2014 přijato 42 projektů za více než


88

200 milionů korun. Nejvyšší počet projektů je evidován v programu ROZVOJ, který byl v Plzeňském kraji

teritoriálně vymezen do okresů Klatovy, Domažlice a Tachov.

Plzeňský kraj pokračoval dále v rozvoji spolupráce se Západočeskou univerzitou v Plzni

a podnikatelskými subjekty. Regionální kancelář Agentury CzechInvest pro Plzeňský kraj se mimo jiné

zaměřila na podporu technického vzdělávání, rozvoje kvalifikované pracovní síly a na propojení

businessu s umělci a kreativním podnikateli. V rámci těchto činností byl uspořádán pro žáky základních

škol a jejich rodiče Rodinný den ve strojírenské podniku STREICHER, spol. s.r.o. Plzeň. Zároveň byla

navázána spolupráce s organizací Plzeň 2015. V rámci této spolupráce se uskutečnil první workshop na

téma „Přínos kreativity v businessu“.

Středočeský kraj

Středočeský kraj je významně ovlivňován přítomností hlavního města

Prahy jako centra mezinárodního významu. Z důvodu vyloučení hlavního

města z většiny veřejných podpor, zažívá Středočeský kraj expanzi

společností a center výzkumu na území Středočeského kraje v těsné

blízkosti hlavního města Prahy. Pro mnoho takových subjektů mohl být

zajímavou možností podpory program Potenciál, který byl vyhlášen jako jedna z posledních možností

čerpání prostředků z dotačních programů v OPPI v roce 2014. Na popularitě ve Středočeském kraji

získal také program Rozvoj. Významný nárůst zájmu ze strany žadatelů byl zejména díky rozšíření

území, na kterém bylo umožněno místo realizace.

V minulosti bylo možné ve Středočeském kraji podpořit pouze regiony Ralsko a Mladá, dále byla

podpora rozšířena do regionů Nymburk, Příbram, Mělník, Kutná Hora, Kolín a Kladno.

Díky velkému zastoupení moderně smýšlejících společností usilujících o tvorbu inovací, bylo v rámci

Operačního programu podnikání a inovace v letech 2007 – 2013, nejvíce registračních žádostí

v programu Inovace – inovačníprojekty, který je určen podnikům, které na základě vlastní výzkumné

a vývojové činnosti či prostřednictvím transferu technologie uvádí inovované produkty do výroby a na

trh nebo zavádějí inovovaný výrobní proces. Nejvíce finančních prostředků bylo ve Středočeském kraji

proplaceno v programech Inovace – inovačníprojekty, EKO Energie a Potenciál.

O investiční atraktivitě Středočeského kraje hovoří také to, že za rok 2014 bylo rozhodnuto

o 19investičních pobídkách na území Středočeského kraje. To přináší možnosti rozvoje MSP v rámci

dodavatelských vztahů.

V návaznosti na obnovení funkce Regionální kanceláře pro Středočeský kraj a Prahu

agenturyCzechInvest, se v roce 2014 opět uskutečnilo setkání podnikatelů v Brandýse nad Labem. Tato

akce bude v roce 2015 pravidelnou aktivitou, kde budou podnikatelům interpretovány nejnovější

informace z oblasti možností podpory podnikání a budou zde řešena další aktuální témata.


89

Ústecký kraj

Ústecký kraj je zaměřen převážně na průmysl a již tradičně je spojován

s energetikou, těžbou a chemickým průmyslem. Výraznou část

hospodářství tvoří právě tato odvětví. Ústecký kraj patří ke kraji s nejvyšší

mírou nezaměstnanosti, a to hlavně v okresech Most, Ústí nad Labem

a Chomutov. Tato negativní charakteristika kraje však „pozitivně“ působila

při vyhlášení výzev do programu Rozvoj, který byl určen pouze pro MSP na nákup strojního zařízení aj.

Stejně jako v minulém období, tak i v roce 2014, patřil program Rozvoj k nejžádanějším programům

Ústeckého kraje. Bylo podepsáno 41 rozhodnutí a vyplaceno 175 mil. Kč z tohoto programu.

Velké množství finančních prostředků plynulo také do projektů, které podpořily rekonstrukce

podnikatelských nemovitostí, pořízení inovačních technologií a inovační procesy. Nárůst žádostí

z oblasti ICT a inovací je dobrým znamením pro budoucnost Ústeckého kraje. Potenciál kraje lze

spatřovat v inovacích tradičních oborů, což povede k posílení konkurenceschopnosti, ale zároveň

inovativní přístupy ve výrobě přispějí k lepšímu životnímu prostředí v kraji.

Byla ukončena realizace a úspěšně proplacena řada velkých projektů z OPPI. Jeden z těchto projektů

realizovala například společnost OGB působící ve sklářském průmyslu, který je významným oborem

regionálního hospodářství. Společnost se zaměřila na inovaci prvků ve stavebních konstrukcích, které

umožňují použití netradičních materiálů při vrstvení skel.

Zlínský kraj

Zlínský kraj můžeme charakterizovat jako region s rostoucím inovačním

a vědeckovýzkumným potenciálem, vyznačující se také dobrou

vybaveností a rozvojem institucí inovační infrastruktury veřejného

i neveřejného charakteru, podporujících inovace a vznik a rozvoj malých

a středních podnikatelů. To ve svém důsledku vysvětluje rostoucí zájem

o finanční prostředky z programu Prosperita, jehož cílem je především podpora těchto infrastruktur.

Region je nadprůměrný také výskytem počtu subjektů provádějících výzkum a vývoj, které v převážné

většině působí v podnikatelském sektoru. Na této skutečnosti se dozajista podepisuje, kromě

přítomnosti mladé a dynamicky se rozvíjející University Tomáše Bati ve Zlíně, také možná podpora

výzkumně vývojových kapacit z programu Potenciál. Na kvalitní základnu tohoto charakteru pak logicky

navazuje rozvoj inovací v podnikatelském sektoru, což má za následek neobyčejný zájem o podporu

nových produktových a procesních řešení z programu Inovace.

O regionu Zlínského kraje a potenciálu firem v něm provozujících své podnikatelské aktivity také

souhrnně vypovídá úspěšnost v čerpání evropských prostředků. Region se pohybuje v první čtveřici

krajů, které dominují počtem podaných žádostí a počtem přiznaných dotací do Operačního programu

podnikání a inovace v rámci krajů ČR, z nichž cca 90 % míří mezi malé a střední podniky.


90

V souvislosti s podporou vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení, je příkladným

projektem několikaleté fungování jak Plastikářského, tak Leteckého klastru. K podpoře MSP v regionu,

kromě jiného, přispívá i kvalitní institucionální koordinace podpory tvorby inovací formou

implementované regionální inovační strategie a na ní navazujících aktivit, na kterých se podílí celá řada

regionálních partnerů.


91

7 OPERAČNÍ PROGRAM PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST

Příprava nového programového období v České republice oficiálně odstartovala 28. listopadu 2012,

kdy vláda schválila vymezení osmi operačních programů a další časový a věcný postup přípravy těchto

programů. Nicméně již o rok dříve, v srpnu 2011, byl vládou ČR schválen materiál, který definoval

zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky a který obsahoval

návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013. Dohoda o partnerství je stěžejním

dokumentem členského státu a jeho hlavním posláním je vymezit a řádně podložit na co a jakým

způsobem hodlá členský stát použít Evropské strukturální a investiční fondy. V tomto dokumentu

schváleném Evropskou komisí 26. 8. 2014, byly analyzovány klíčové problémové oblasti, priority

financování a očekávané výsledky, a to i ve vztahu k malým a středním podnikům.

Jedním ze zmiňovaných osmi operačních programů je Operační program Podnikání a inovace pro

konkurenceschopnost (OP PIK) řízený Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vláda ho schválila svým

usnesením ze dne 14. července 2014 č. 581. Příprava OP PIK vychází jak z legislativy a dlouhodobých

cílů EU (tzv. Evropa 2020), tak rovněž ze strategických dokumentů ČR, jako je například vládou

schválená Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Koncepce podpory malých a středních

podnikatelů na období let 2014-2020 nebo Národní inovační strategie.

Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového operačního programu jsou samozřejmě také zkušenosti.

Ty sbírá MPO již minimálně od roku 2004, kdy se rozeběhl Operační program Průmysl a podnikání. Také

dosavadní výsledky implementace současného Operačního programu Podnikání a inovace ukazují, že

MPO dokáže efektivně řídit programy spolufinancované z Evropského fondu pro regionální rozvoj

s ohledem na potřeby podnikatelů a s cílem podpořit růst konkurenceschopnosti a inovativnosti české

ekonomiky. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství plyne, že pro další

období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí operačního programu

v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí česká ekonomika

s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu budou i nadále v rámci OP PIK podporovány

progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání. V souladu

s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však bude navíc respektován tzv. koncept

inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru a podnikové sféry

v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými předpoklady pro tvorbu

a transfer inovací.

Programové období 2014-2020 přináší několik implementačních novinek a požadavků vycházejících ze

schválené evropské legislativy. Kromě důrazu na koncentraci, zjednodušení implementace, zpřísněné

posuzování kvality a hodnocení výsledků se jedná rovněž o uplatnění územní dimenze v operačních

programech. Ve strategických dokumentech operačních programů jsou více zohledňovány specifické

potřeby území v souladu se schválenou Strategií regionálního rozvoje České republiky 2014-2020,

která nově definovala hospodářsky problémové regiony pro potřeby konvergence na straně jedné a


92

žádoucí potřeby rozvoje konkurenceschopnosti v rozvojových územích podle typologie regionů na

straně druhé. Zmíněný přístup bude mít pozitivní vliv na efektivnější využití evropských prostředků

a zároveň napomůže účinněji řešit klíčové problémy regionů v České republice.

Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který

předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly

podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno

strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Operační

program se ve své základní úrovni – stejně jako v OPPI – člení na prioritní osy. Novinkou je, že každá

prioritní osa musí odpovídat jednomu tematickému cíli a musí zahrnovat jednu nebo více investičních

priorit uvedeného tematického cíle. Na úrovni investiční priority jsou následně stanoveny specifické

cíle, které již vymezují konkrétní podporované aktivity (v programovém období 2007 – 2013 tomuto

pojmu odpovídaly „oblasti podpory“). Poslední úrovní této investiční strategie je potom úroveň

programů podpory, do kterých budou jednotliví zájemci předkládat své projekty. Opět bude kladen

důraz na zjednodušení administrativy a vstřícný přístup k žadatelům. V této oblasti lze navázat na praxi

OPPI, který byl jedním z mála operačních programů, v rámci něhož mohl žadatel komfortně podávat

žádosti a následně komunikovat s projektovými manažery řídícího orgánu prostřednictvím jednoduché

a uživatelsky přívětivé elektronické aplikace eAccount.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které

pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh

žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru,

záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní

náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela

začínajících podnikatelů, včetně startupů.

Operační program byl schválen ze strany Evropské komise Rozhodnutím K(2015) 3039 dne 29. dubna

2015 a stal se tak klíčovým nástrojem pro podporu českých podnikatelů z fondů Evropské unie

v programovacím období 2014 — 2020.

Operační program byl připravován na principu partnerství, tj. v úzké spolupráci jak s dalšími resorty

státní správy ČR, tak s hospodářskými a sociálními partnery Ministerstva průmyslu a obchodu, formou

projednávání v rámci Platformy Ministerstva průmyslu a obchodu pro přípravu OP PIK a v rámci

několika kol kulatých stolů s partnery, zejména partnery z řad podnikatelské sféry. Pro podporu

českých podnikatelů je v tomto operačním programu připraveno 4 331 mil. EUR z Evropského fondu

pro regionální rozvoj, což v přepočtu představuje zhruba 117 mld. Kč.

Malé a střední podniky budou opět hlavní cílovou skupinou, která bude moci čerpat podporu ve všech

čtyřech prioritních osách, přičemž prioritní osa 2 je určena výhradně MSP:

Prioritní osa 1 „Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace“,

Prioritní osa 2 „Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků“,


93

Prioritní osa 3 „Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů

energie, podpora zavádění nových technologií v oblasti nakládání energií a druhotných surovin“,

Prioritní osa 4 „Rozvoj vysokorychlostních přístupových sítí k internetu a informačních a komunikačních

technologií“,

Prioritní osa 5 „Technická pomoc“.

Graf č. 20: Programy podpory OP PIK

Prioritní osa 1 Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4

Inovace Technologie

Obnovitelné zdroje energie

Vysokorychlostní internet

Potenciál Poradenství

Aplikace Rizikový kapitál

Úspory energie PCP Expanze

Partnerství znalostního transferu

Marketing Smart grids I.

Spolupráce

Nemovitosti Nízkouhlíkové technologie

ICT a sdílené služby

Inovační vouchery

Úspory energie v SZT

Služby infrastruktury Školicí střediska

Smart grids II. Proof of Concept

Pozn.: Tučně označené programy podpory jsou již vyhlášeny a byly schváleny vládou ČR


94

8 VÝSLEDKY VEŘEJNÉHO ŠETŘENÍ REALIZOVANÉHO AMSP ČR

Všechny průzkumy pro AMSP ČR realizovala výzkumná agentura IPSOS na vzorku 500-800 respondentů

s garancí ČSÚ.

Rodinné podniky

Níže jsou uvedený klíčové výstupy z výzkumu provedeného v květnu 2014. Cílem realizovaného

výzkumu bylo zjistit, jaká je aktuální situace rodinných firem a jak se mění v čase. Zmapována byla fáze

předávání podniku další generaci, výhody i bariéry rodinných podniků.

Generační výměnu nepřežije 70 % podniků, přesto polovina podniků ještě nezačala nástupnictví

řešit.

Mezi klíčová zjištění průzkumu patří, že tržby by měly růst necelé polovině rodinných podniků,

pokles očekává pouze desetina. Pozornost přitom chtějí věnovat hlavně zvyšování efektivity

a personální stránce. Potvrzuje se tak celkově pozitivní nálada v podnikatelském prostředí, kdy

rodinné podniky jsou v očekávání pravidelně optimističtější než ostatní podniky. Byť dvě třetiny

rodinných firem vnímají fungování podniků na rodinné bázi jako svoji výhodu, oproti loňskému

roku nejsou o tomto hodnocení tak přesvědčení. Pokles vůči minulému roku může být v tom, že se

vyjadřuje již další generace, která to může vidět jinak, než zakladatelé.

Mezi výhody rodinných podniků se řadí např. flexibilita, stabilita, atmosféra ve společnosti a etika

(celkově pozitivní přístup k CSR). Vnímané nevýhody jsou oproti tomu spíše marginálního

charakteru. Jde o velmi zajímavé zjištění, zejména s ohledem na systém řízení. Je zřejmé, že si

rodinné společnosti uvědomují, že osobní vazby často převažují nad koncepčním systémem řízení

a dokonce to berou jako určitou hrozbu. To je z pohledu odhadu rizik dobrá zpráva. Otázkou je, jak

se s tím dokážou vyrovnat ve skutečnosti.

Dvě třetiny rodinných podniků chtějí tradici v rodině předávat dále. Polovina z nich přitom

s předáváním ještě nezačala. Platí zároveň, že rodinné podniky kompletní proces předání odhadují

na poměrně dlouhou dobu. Je patrné, že rodinné podniky podceňují celý proces předávání, i když

si uvědomují, že to bude náročné. Z našeho pohledu jsou zahlceni operativou chodu podniku

a předávání poté řeší více intuitivně a pod časovým tlakem, což může být velmi nebezpečné

celkově nevýhodné.

Podnikání žen

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak respondentky (podnikatelky i nepodnikatelky) vnímají

podnikání, jaké jsou překážky s ním spojené, jaké jsou motivace žen k podnikání a co by jim v rozvíjení

či zahájení podnikání mohlo pomoci. V bodech uvádíme klíčové výstupy z výzkumu provedeného

v červnu 2014.

Meziročně začalo podnikat desetinásobně více žen oproti mužům (cca 10.000 žen a 700 mužů).


95

Podnikatelky jsou se svou prací a způsobem života spokojenější než ženy závislé na jednom

zaměstnavateli. Čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.

Respondentky vnímají různé překážky, které mohou českým ženám bránit v podnikání, a to jak na

osobní, tak celospolečenské úrovni:

o 55 % respondentek vnímá strach, že se podnikáním neuživí, jako jednu z hlavních

překážek, kterou musí podnikatelky překonat. Odstartovat podnikání by jim výrazně

pomohla větší podpora rodiny, dostatek financí a pokud by byly přesvědčeny o poptávce

po daném produktu/službě. Tyto faktory vnímá jako výraznou pomoc vždy přes 90 %

respondentek.

o 91 % považuje srozumitelné informace o podnikání za pomoc k jeho zahájení. Nejcennější

informací je jak oslovit nové zákazníky, tento způsob podpory řadí mezi nejdůležitější

přibližně 49 % respondentek.

o 79 % respondentek vnímá na obecné úrovni jako problém nedostatečnou státní podporu.

78 % dotazovaných žen pak stejně problematicky hodnotí i přebujelou administrativu

spojenou s podnikáním.

Nejčastěji ženy začínají své podnikání v oblastech, které nevyžadují vysoký vstupní kapitál.

Respondentky mají nejčastěji zkušenost s poskytováním vlastních služeb (kadeřnictví, kosmetika,

masáže, kavárny, čajovny apod.). Pětina žen by si do budoucna chtěla vyzkoušet prodej vlastních

produktů přes internet.

K zahájení podnikání je/bylo pro respondentky nejtěžší překonat strach, že se neuživí a strach začít,

problémem je často i nedostatek financí. Na obecné úrovní jsou pak negativně vnímány malá státní

podpora a přebujelá administrativa. Finance, a administrativa koresponduje s muži, ale je patrné,

že ženy jsou opatrnější a daleko citlivěji vnímají rizika. Více než muži domýšlejí příp. problémy, což

je ale s ohledem na řízení rizik dobrá zpráva.

Pro podnikatelku jsou nejcennější informace o tom, jak oslovit nové zákazníky a jak vypracovat

podnikatelský projekt.

Rizika nákupu spotřebního zboží

Hlavním cílem výzkumu bylo kromě odhalení vnímání rizik nákupu spotřebního nepotravinářského

zboží také zjištění, jak se lidé staví ke značkám kvality obecně a nakolik je považují za vhodné kritérium

výběru produktu. AMSP ČR ve spolupráci s Radou kvality ČR zorganizovala výzkum zabývající se vnímání

rizikovosti nákupu spotřebního zboží v české populaci a mezi živnostníky, drobnými podnikateli.

Nejdůležitější výstupy z výzkumu provedeném v červnu 2014.

Živnostníkům brání ve využití značek kvality často neznalost nebo to, že nevědí, kde by ji mohli

získat. Nejmenší podnikatelé se primárně věnují aktivitám bezprostředně spjatým s jejich hlavní

činností, tedy výrobou, financemi a základním obchodem. Nesledují většinou všechny trendy

a marketing dělají spíše intuitivně. Neznalost značek kvality je ale i chybou jejich poskytovatelů.

V každém případě je zde solidní potenciál jak pro osvětu, tak pro rozšíření značek kvality. Většina

živnostníků by ale informace o možnostech značení kvality uvítala a domnívá se, že značení kvality


96

je v marketingu využitelné. Živnostníci sice nevyužívají potenciálu značek kvality, ale dobrou

zprávou je to, že si určitý marketingový handicap uvědomují a jsou připraveni pro aktivnější

spolupráci s jejich poskytovateli.

EU dotace – zkušenosti MSP a obcí s čerpáním finančních prostředků

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje a zkušenosti malých a středních podniků i obcí s čerpáním

finančních prostředků, s výstupy dále pracovat a prezentovat je směrem k veřejnosti a zaangažovaným

institucím.

Nejzásadnějším sdělením je názor dosavadních příjemců dotací, kde čtvrtina z nich se rozhodla

v budoucím období o dotace již nežádat. Slabinou poskytování dotací je dle respodentů jejich

extrémní administrativní náročnost, roztříštěnost zdrojů informací, nadměrná kontrola a časté

průběžné změny podmínek. Za největší slabou stránku systému ji považuje devět z deseti příjemců

dotací. Příjemci jsou negativně vnímány i časté změny podmínek, a to i v průběhu realizace

projektu. Respondenti uváděli, že ačkoliv řídící orgán průběžně projekt bez námitek monitoroval,

poté jim zpětně s časovým odstupem vytýkal některé skutečnosti. Pravidla v manuálech navíc

bývají dle respondentů popsána mnohoznačně, právní nejistota v tomto ohledu může ve svém

důsledku odrazovat velké množství potenciálních žadatelů z řad MSP.

AMSP ČR dále důrazně upozorňuje na nadměrnou kontrolu, kterou jako slabinu vidí téměř polovina

příjemců. Kontrola je samozřejmě potřeba a musí se provádět, zásadní problém je ale v její

roztříštěnosti (po příjemci dotace může požadovat jedno a to samé více subjektů) a formalitě.

Jedna kontrolní autorita na národní úrovni by byla prospěšná. Dalším problematickým bodem je

její zaměření na administrativní a formální nikoliv věcné plnění cílů projektu.

Obce žádají o dvakrát více dotací než podnikatelské subjekty. Úspěšnost žádostí však bývá stejná,

cca 75 %. Výše dotace se mírně liší, u obcí je ro v průměru 3 mil. Kč, u podnikatelů 3,8 mil. Kč. Platí

zároveň, že čím větší subjekt, tím vyšší částky žádá. Obce očekávají, že jim dotace pokryje 80 %

nákladů celého projektu, podnikatelské subjekty jsou skromnější.

Spolupráce s poradenskými společnostmi je pro zpracování žádosti běžná, podnikatelské subjekty

se však na zpracování samy podílejí častěji než obce. Zpoplatnění se liší. Obce zaplatily za žádost

nejčastěji pouze fixní poplatek, zatímco podniky ve větší míře hradily navíc ještě provizi. Zpracování

žádosti od banky by využily hlavně obce. Skutečnost, že komplexní zpracování žádostí o dotace

využívají více municipality, plyne dle názoru AMSP ČR z faktu, že požadují dotace na více

unifikované záležitosti – investiční projekty, voda, plyn, cyklostezky… Tyto oblasti jsou poradenské

společnosti lépe schopny pokrýt samostatně. U podniků jsou to oblasti, které často vyžadují

elementární odbornost, a proto je součinnost ze strany žadatele pro úspěch žádosti nezbytná.

Trend klesajícího zájmu u obcí plyne určitě ze získání potřebných zkušeností v minulém

programovacím období.

Zatímco v minulosti úvěr od banky využila cca čtvrtina obcí i podnikatelských subjektů, do

budoucna nad tím přemýšlí téměř polovina. Obce i podniky dávají přednost dotacím před

zvýhodněnými úvěry. Toto potvrzuje realitu – hotové peníze na účtu jsou rozhodně více žádané


97

než zvýhodněný úvěr od banky. Přibližně čtvrtina obcí i firem využila úvěr k financování projektu.

Zde výsledek naznačuje, že u firem ani obcí úplně není ochota dofinancovávat projekty z cizích

zdrojů. Motto zvláště menších firem je „Buď na to mám ze svých, nebo do toho z opatrnosti nejdu

radši vůbec.“ Opět se zde ukazuje fakt, že subjekty s financováním projektů z cizích zdrojů původně

nepočítaly, ale byly k nim dotlačeny z důvodu velmi komplikované platební morálky některých

poskytovatelů dotací, jež ohrožovala přímo realizaci projektů.

Weby ministerstev, agentur a internetové vyhledávače patří k žádaným zdrojům informací pro

čerpání dotací.

Zajištění proti exportním rizikům

Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit postoje a zkušenosti malých a středních podniků (MSP) se zajištěním

svých exportních zakázek, jak se zajišťují proti obchodním a kurzovým rizikům, co je případně odrazuje,

jaké produkty by přivítaly. S těmito výstupy dále pracovat a prezentovat je směrem k veřejnosti

a zaangažovaným institucím.

Většina malých a středních firem se nezajišťuje proti obchodním a kurzovým rizikům. Od zajištění

část z nich odrazuje byrokracie s ním související a také cenová náročnost nabízených řešení. Proti

obchodním rizikům se zajišťuje okolo 40 % MSP, u kurzových rizik pak tento podíl činí přibližně

30 %. Výrazná část firem nepociťuje potřebu pro zajištění proti exportním rizikům, nevidí pro něj

u svého podnikání důvod.

Zároveň je ale mezi společnostmi nezajišťujícími se proti obchodním rizikům poměrně značná část,

která jako bariéry pro zajištění uvedla vysokou cenu (25 %) nebo náročnou administrativu (17 %).

Tento údaj značí tendenci podceňovat, ale důležitý je i údaj o tom, že je to pro podnikatelské

subjekty drahé. To je signál, že pracují s malou přidanou hodnotou, která neumožňuje dále

zatěžovat podnik poplatky. Produkty pro podniky pomáhající v zajištění proti exportním rizikům by

měly být maximálně jednoduché ke zřízení a cenově vstřícné.

23 % podnikatelů by ocenilo možnost konzultace s odborníkem na téma vývoje kurzu a možnosti

zajištění. Jestliže čtvrtina firem přiznává, že si není jista, jak ošetřit exportní rizika, je to poměrně

vysoké číslo a znamená, že nemalé množství podnikatelských subjektů stále spíše vidí byznys

z pohledu ambicí, vizí a plánů, méně naopak z pohledu controllingu a řízení rizik.

Pokud se podnikatelské podniky zajišťují proti kurzovému riziku, nejčastěji tak činí u své hlavní

banky. Jde o očekávané zjištění, které potvrzuje důvěru v bankovního partnera, a poměrně

konzervativní přístup k zabezpečování rizik. I minulé průzkumy jasně ukazovaly, že podnikatelské

subjekty využívají nabídek svých bank i pro jiné než úvěrové služby.

O měnovém zajištění typicky rozhoduje finanční nebo generální ředitel. Preferovaný způsob

uzavření zajištění je po telefonu. Obvyklými způsoby zajišťování jsou akreditivy nebo další formy

pojištění a bankovní záruky. Jde o velmi zajímavé zjištění. Využívání bankovních záruk je zcela

zlomové a znamená, že podnikatelské subjekty přenášejí poplatky za zajištění na odběratele. To je

signálem, že mají dobré produkty, o které je zájem a mohou přitlačit na své zákazníky. Akreditivy


98

jsou dlouhodobě používaný nástroj, překvapením je ale rovněž poměrně malé využívání pojištění

pohledávek.

90 % MSP nevyužívá financování exportních zakázek. Jestliže 81 % firem tvrdí, že nepotřebuje

exportní financování, potom mají buď přebytek hotovosti nebo dokáží snížit na minimum

splatnosti od svých odběratelů, příp. se jim vyplatí ponechávat vlastní prostředky v podniku

z důvodu zhodnocení. Využívat cizích zdrojů totiž vlastníkům umožňuje pracovat v režimu tzv.

finanční páky a své prostředky zhodnocovat jinými investicemi.

Elektronická evidence tržeb (EET)

Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat vybavenost drobných podnikatelů pokladnami, přístup

k elektronické evidenci tržeb a jejich názor na chystané opatření. Dotazováno bylo 800 respondentů ze

14 skupin / typů prodejen vč. vietnamských a čínských provozoven.

Téměř 40 % podnikatelů souhlasí se zavedením povinné elektronické evidence tržeb. Souhlas

s elektronickou evidencí tržeb je výrazně vyšší ve větších provozovnách a je typičtější pro čerpací

stanice a hotely/motely/penziony.

Pokladnu v současnosti vůbec nemá 27 % drobných živnostníků/firem. 53 % využívá jednoduché

pokladny, ať už mechanické, nebo elektronické. Pokročilejší pokladnu vlastní méně než 20 %

drobných živnostníků, firem.

Drobní živnostníci/malé podniky využívající jednoduché pokladny je ve 46 % případů vlastní déle

než 5 let. Naopak u majitelů pokročilejších pokladních systémů je délka jejich využívání přes 5 let

jen u 18 % respondentů. 78 % drobných živnostníků/podniků terminály vůbec nevyužívá.

Nejzajímavějšími důvody pro pořízení terminálu do budoucna jsou pro drobné živnostníky/podniky

dostupná cena.

Se zavedením povinnosti elektronické evidence tržeb na obecné úrovni souhlasí 37 %

podnikatelských subjektů. Pouze 20 % drobných živnostníků/podniků by souhlasilo se zavedením

této povinnosti pro podniky ve vlastním oboru.

Kompetence drobných živnostníků/podniků jsou průměrné. Většina respondentů ovládá základní

IT nástroje: E-mail (97 %), internetový prohlížeč (95 %), Word (75 %) a Excel (63 %). Znalost jiného

softwaru je výrazně slabší. Drobní živnostníci/podniky pro své podnikání často využívají e-mail

a internetový prohlížeč, další IT nástroje už využívá menšina.

Většina respondentů hodnotí své IT kompetence jako slabé až průměrné, smartphone využívá pro

podnikání čtvrtina. Vlastnictví a využívání smartphonu je typické pro krajská města a větší

provozovny.

Čerpací stanice a ubytovací zařízení jsou vzhledem k povaze svého podnikání lépe vybaveni

pokročilejšími pokladnami a platebními terminály, mají tak kladnější přístup k povinnosti

elektronické evidence tržeb. Naopak drobní řemeslníci, drobní živnostníci z kategorie „kadeřnictví,

kosmetika, masáže, péče o nehty“ a servisy jsou vybaveni pokročilejšími pokladnami minimálně.

Mezi cizinci je nižší vybavenost pokročilejšími typy pokladen a platebními terminály. Mají také větší

míru nesouhlasu se zavedením elektronické evidence tržeb.


99

Nejzajímavější důvody pro potenciální pořízení terminálu do budoucna jsou dostupná cena

zařízení.

Polovina drobných živnostníků/firem potřebuje pro své podnikání nutně internetové připojení. Tři

čtvrtiny pro své podnikání využívají internet alespoň 1x týdně.


100

9 ZÁVĚR

Malé a střední podnikání představuje významnou součást každé vyspělé ekonomiky a je společensky

důležité obzvláště z hlediska zaměstnanosti a ekonomického výkonu celé společnosti. Jako celek

reprezentují malé a střední podniky v České republice více než 1 milion ekonomických subjektů, v roce

2014 konkrétně s počtem 1 124 380 představovaly 99,84 % všech podnikatelů a současně

zaměstnávaly téměř 1,8 mil. zaměstnanců, tj. necelých 60 %. Počet podnikatelských subjektů a stejně

tak i počet zaměstnanců oproti roku 2013 poklesl, nicméně hodnota výkonů vytvořených malými a

středními podniky a ukazatel účetní přidané hodnoty vzrostly, což poukazuje na zvyšování efektivity a

výkonnosti malých a středních podnikatelů. Za pozitivní prvek považujeme i neustálý růst výše investic

do hmotného a nehmotného majetku ve sledovaném období. Podíl malých a středních podniků na

zahraničním obchodě zůstává v průběhu let relativně stabilní, výraznou změnu zaznamenal vývoj

v roce 2014, kdy došlo ke změně metodiky výpočtu Českým statistickým úřadem. Obchody mezi

českými a zahraničními subjekty na domácím českém trhu, které je rovněž třeba chápat za zahraniční

obchod, je sice možné odhadovat v celkovém objemu, není však možné zjistit detailní informace o tom,

které české subjekty jsou do těchto obchodů zapojeny, tedy zda se jedná o MSP či velké podniky.

Protože se často jedná fakticky o jeden z projevů činnosti globálních hodnotových řetězců, lze

předpokládat, že nerezidentské jednotky ve skutečnosti reprezentují spíše velké podniky. Vývoz této

skupiny kategorie podniků zaznamenal v posledních letech dynamický významný růst a v předchozích

Zprávách o vývoji MSP se plně započítával do vývozu MSP. Tím docházelo k neúměrnému

nadhodnocení podílu MSP na zahraničním obchodu, který se v posledním období dynamicky zvyšoval.

Další určitou nepřesností v podílu MSP na zahraničním obchodu i na ostatních ukazatelích bylo

započítávání údajů za holdingy, které vzhledem k malému počtu zaměstnanců jsou vedeny mezi MSP,

ale vykazují údaje za své podřízené organizace, které patří převážně do kategorie velkých podniků.

Rovněž tato skutečnost byla v nové struktuře propočtu podílu MSP zohledněna. Podíl malých a

středních podniků na celkovém dovozu v roce 2014 byl 42,3 % a podíl malých a středních podniků na

celkovém vývozu byl 31,8 %.

Malé a střední podnikání samozřejmě potřebuje pro své zachování a rozvoj příznivé podnikatelské

prostředí a určitou míru podpory v podnikatelských aktivitách a to jak na státní, tak na evropské úrovni.

Prosperita malého a středního podnikání hraje zásadní roli pro udržitelnost české ekonomiky, přesto

se MSP potýkají s množstvím překážek v podobě administrativních a legislativních procedur, často čelí

špatné dostupnosti kapitálu, ale i nedostatku kvalifikovaných sil a proto je neustále pracováno na

zlepšování byrokratických procesů a spouštění podpůrných projektů, ať už v gesci MPO či dalších

resortů. V minulém období se jednalo např. o Operační program Podnikání a inovace, Národní program

Záruka, Program na podporu inovativních MSP Inostart, programy na podporu průmyslového výzkumu

a vývoje, Globální grant EDUCA, projekty Ekonomické diplomacie, projekty Zahraniční rozvojové

spolupráce, KONTAKT II, programy na podporu exportu, Program rozvoje venkova ČR, Národní

program podpory cestovního ruchu a další.


101

Důležitým programem pro podnikatelské subjekty je Operační program Podnikání a inovace, jenž je

základním programovým nástrojem Ministerstva průmyslu a obchodu pro čerpání finančních

prostředků ze strukturálních fondů EU v letech 2007–2013. Alokace pro realizaci programu v tomto

období je v přepočtu více než 100 mld. Kč (3 671 400 782 Eur). Jeho hlavním cílem byla podpora

a zvyšování konkurenceschopnosti ČR (a jejích regionů) v oblasti průmyslu, podpora inovací, urychlené

zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výrobní sféry a další. K 31. 12. 2014 bylo v dotačních

programech OPPI od počátku realizace výhradně pro malé a střední podniky vyčerpáno celkem

48,07 mld. Kč a má reálnou šanci vyčerpat všechny prostředky do konce roku 2015.

Na OP PI navazuje Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost na období 2014-

2020, který má být zaměřen převážně na podporu MSP. Klíčovým prvkem při diskusi o podobě nového

operačního programu byly zkušenosti a dosavadní výsledky implementace současného Operačního

programu Podnikání a inovace. Z makroekonomické a odvětvové analýzy potřeb českého hospodářství

plyne, že pro další období není potřeba razantním způsobem měnit stávající zaměření intervencí

operačního programu v gesci MPO, ale spíše jej přizpůsobit novým podmínkám a výzvám, kterým čelí

česká ekonomika s ohledem na svůj dlouhodobý rozvoj. V tomto smyslu budou i nadále v rámci OP PIK

podporována progresivní odvětví, jako je především oblast inovačního a trvale udržitelného podnikání.

V souladu s pravidly kohezní politiky programového období 2014–2020 však bude navíc respektován

tzv. koncept inteligentní specializace, který zdůrazňuje spolupráci vědeckovýzkumného sektoru

a podnikové sféry v regionech, a to v těch odvětvích, v rámci kterých region disponuje vhodnými

předpoklady pro tvorbu a transfer inovací.

Struktura nového operačního programu vychází z tzv. principu tematické koncentrace, který

předepisuje legislativa EU. Hlavním rozměrem tematické koncentrace je požadavek, aby byly

podporovány výlučně aktivity směřující k naplňování strategie Evropa 2020, tj. musí být zajištěno

strategické soustředění zdrojů na 11 tematických cílů a jim podřízených investičních priorit. Novinkou

pro žadatelé v rámci OP PIK je nový systém podání žádostí v systému MS2014+, který sjednotí podání

žádostí napříč resorty v období 2014-2020.

MPO také v souladu s obecnými trendy počítá vedle dotací s vyšším využitím finančních nástrojů, které

pomohou díky pákovému efektu zapojením soukromých zdrojů rozšířit podporu na větší okruh

žadatelů. Podpora z finančních nástrojů bude poskytována především ve formě zvýhodněného úvěru,

záruky nebo rizikového kapitálu. Finanční nástroje budou zároveň spojeny s nižší administrativní

náročností přípravy a realizace projektu než v případě dotací. Finanční nástroje umožní podporu i zcela

začínajících podnikatelů, včetně startupů.

V novém programovém období (2014-2020) mohou také podnikatelé získat finanční prostředky

z komunitárních programů. Jedná se například o víceletý program pro konkurenceschopnost podniků

a malých a středních podniků 2014–2020 (COSME). Tento nadnárodní nástroj COSME je

implementován a financován Evropskou komisí přímo z rozpočtu EU a je realizován členskými státy

Unie. Na posílení MSP je z rozpočtu EU do programu COSME věnováno 2,3 miliard EUR, které mohou

být využity v rámci podpory lepšího přístupu k financování MSP, snadnějšího přístupu firem na trhy


102

členských států Unie i třetích zemí, na posílení podnikatelské kultury a zlepšení podmínek pro zakládání

podniků a jejich růst.

Program je určen zejména pro malé a střední podniky za účelem zvýšení jejich konkurenceschopnosti

a zaměstnanosti v členských státech Unie. Jedná se o přímého nástupce programu

Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007–2013), bez jeho specifické části podporující inovační

podnikání. Programová podpora výzkumu a technologického rozvoje, resp. vše týkající se podpory MSP

v oblasti výzkumu a inovací je zahrnuto do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014–2020

(HORIZON 2020). Propagaci komunitárních programů zajišťuje například síť EEN, která poskytuje

odborné služby při podpoře konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Aktivity sítě zahrnují

odborné poradenství pro podnikatele a informace o jednotném evropském trhu, asistenci při

mezinárodním technologickém transferu, vyhledávání obchodních kontaktů a konzultace k ochraně

duševního vlastnictví.

V dalších letech bude pokračovat také podpora prostřednictvím národních programů, jako je například

program Záruka 2015-2023, který byl vyhlášen v roce 2014, jehož cílem je pomocí zvýhodněných záruk

umožnit realizaci podnikatelských záměrů malých podnikatelů. V roce 2014 byl vyhlášen podprogram

„Podpora rozvoje pracovních příležitostí na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje“, Dotačního

titulu 1, mj. podpora malých a středních podniků (příjemcem podpory fyzická nebo právnická osoba

s doložitelnou minimálně jednoletou aktivní podnikatelskou historií, případně obcí založená právnická

osoba). Cílem podprogramu bylo vytvoření podmínek pro zřízení nových pracovních míst, snížení

nezaměstnanosti na území Ústeckého a Moravskoslezského kraje a zvýšení jejich hospodářské

výkonnosti. Na financování tohoto podprogramu bylo na základě usnesení vlády ČR ze dne 15. ledna

2014 č. 52 vyčleněno 300 mil. Kč z vládní rozpočtové rezervy s alokací 100 mil. Kč pro Ústecký kraj

a 200 mil. Kč pro Moravskoslezský kraj. Díky této investici bude v průběhu let 2014 a 2015 vytvořeno

celkem 694 pracovních pozic na hlavní pracovní poměr (MSK cca 461 míst, ÚK cca 233 míst), které

budou udržovány po dobu minimálně 3 let. Na základě tohoto programu bylo v dotčených regionech

proinvestováno přibližně 390 mil. Kč v investičních akcích (300 mil. Kč prostředků dotace a 90 mil. Kč

ze zdrojů podnikatelských subjektů).

Významnou změnou pro podnikatelskou sféru je příprava novely zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře

malého a středního podnikání. Důvod pro změnu zákona vychází z požadavku Evropské komise, aby

všechny zprostředkující subjekty pro jednotlivé operační programy byly podřízeny služebnímu zákonu

anebo obdobné právní úpravě. Novelou výše uvedeného zákona dojde k vytvoření nové příspěvkové

organizace (Agentura pro podnikání a inovace) a její zařazení pod režim služebního zákona bude

zajištěno také prostřednictvím předkládané novely zákona o podpoře malého a středního podnikání.

Navržené řešení je v souladu § 4 odst. 2 služebního zákona, dle kterého je služebním úřadem také

státní orgán nebo právnická osoba, o kterých tak stanoví jiný zákon.

Velká přednost malých a středních podniků spočívá v jejich schopnosti rychlého přizpůsobení se

změnám trhu či legislativy, jednodušší organizační struktuře a nižší kapitálové náročnosti ve srovnání

s velkými podniky. Očekávané vyhlášení nových operačních programů zajisté přispěje k posílení malých


103

a středních podniků v ČR. Realizaci podpůrných kroků ke snížení administrativní zátěže a vytváření

příznivého podnikatelského prostředí napomáhá a monitoruje Akční plán podpory MSP. Dne

16. března 2015 byl na zasedání Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody České republiky

projednán Akční plán podpory malých a středních podnikatelů na rok 2015 (dále AP MSP). AP MSP

reaguje na současnou situaci malých a středních podnikatelů v České republice. AP MSP navazuje na

vládní Akční plán na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti ČR a vychází také z Desatera

podpory MSP Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Cílem AP MSP je v souladu

s Koncepcí MSP 2014+ a dalšími dokumenty specifikovat konkrétní opatření na podporu rozvoje MSP,

na která je třeba se v nejbližším období zaměřit. Jednotlivá opatření jsou namířena k ulehčení situace

MSP ve všech fázích jejich podnikatelského cyklu, a to k usnadnění vzniku MSP, akceleraci jejich

rozvoje, zpřístupnění finančních zdrojů, internacionalizaci, efektivnímu nakládání s energiemi aj.

Navrhovaná opatření budou financována zejména ze zdrojů Evropské unie (především Operační

program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost), dále ze státního rozpočtu ČR a z dalších

disponibilních zdrojů (např. Program švýcarsko-české spolupráce). Plnění jednotlivých úkolů zajistí

odborné útvary MPO, vládní agentury CzechInvest a CzechTrade a finanční instituce pod kontrolou

státu (ČMZRB, ČEB). Pro splnění některých úkolů však bude zapotřebí součinnost více resortů.


104

SEZNAM ZKRATEK

AMSP ČR Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

AV ČR Akademie věd České republiky

BIC Podnikatelské a inovační centrum (Business Innovation Centre)

Brownfields Urbanistický termín označující opuštěná území s rozpadajícími se obytnými

budovami, nevyužívané dopravní stavby a nefunkční průmyslové zóny

CEBRE Česká podnikatelská reprezentace při EU v Bruselu

CIP Rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace

COSME Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (Nařízení

Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013)

CSR Společenská odpovědnost firem (Corporate Social Responsibility)

ČEB Česká exportní banka, a.s.

ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ČSÚ Český statistický úřad

ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení

EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

EDS/SMVS Informační systém programového financování – Evidenční dotační systém (EDS),

Správu majetku ve vlastnictví státu (SMVS)

EEN Enterprise Europe Network

EET systém elektronické evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb, E-tržby

EGAP Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

EK Evropská komise

ELIS Elektronická licenční správa

EMITS systém veřejných zakázek elektronicky vyhlašovaných ESA v rámci realizace jeho

kosmického programu (Electronic Mail Invitation to Tender Systém)

EPO Evropský patentový úřad

ES Evropské společenství

ESA Evropská kosmická agentura

ESIF Evropské strukturální a investiční fondy pro programovací období 2014-2020

EZFRV Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova

GEM Global Entrepreneurship Monitor

GG EDUCA Globální grant EDUCA

ICT Informační a komunikační technologie

IOP Integrovaný operační program

JIC Jihomoravské inovační centrum

JKM Jednotné kontaktní místo

JTI Společné technologické iniciativy (Join Technology Initiatives)

Koučink Metoda rozvoje dospělých lidí, kteří chtějí zvýšit svůj potenciál a kapacitu pro

řešení pracovních problémů formou zvyšování jejich kompetencí a hledáním

individuálních řešení

Mentoring Dobrovolná podpora jedné osoby (mentee) druhou (mentor)

MMR Ministerstvo pro místní rozvoj

MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu


105

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSP Malé a střední podniky

MSp Ministerstvo spravedlnosti ČR

MŠMT Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MV Ministerstvo vnitra ČR

MZE Ministerstvo zemědělství

MZV Ministerstvo zahraničních věcí

MŽP Ministerstvo životního prostředí

NOK Národní orgán pro koordinaci

NPPCR Národní program podpory cestovního ruchu

NSRR Národní strategický referenční rámec ČR 2007—2013

NUTS II Regiony soudržnosti. PHA=Praha-území hlavního města Prahy, STČ=Střední Čechy-

Středočeský kraj, JIZ=Jihozápad - Plzeňský, Jihočeský kraj, SVZ=Severozápad -

Karlovarský, Ústecký kraj, SVV=Severovýchod - Liberecký, Královehradecký a

Pardubický kraj, JIV=Jihovýchod - Vysočina a Jihomoravský kraj, STM=Střední

Morava - Olomoucký a Zlínský kraj, MSL=Moravskoslezsko - Moravskoslezský kraj

OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

OON Ostatní osobní náklady

OP Operační program

OP LZZ Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

OP PIK Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

OPPI Operační program Podnikání a inovace

OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná

OZE Obnovitelné zdroje energie

PI Podnikatelský inkubátor

PO Právnická osoba

ProCoP Kontaktní místo pro výrobky (informační místo o požadavcích na výrobky)

RIA Hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment)

RIS Regionální inovační strategie

RVVI Rada pro výzkum, vývoj a inovace

SBA Evropský akt pro malé podniky (Small Business Act)

SCM Standardní nákladový model (Standard Cost Model)

Seed capital financování raných stádií podnikání firem v procesu zakládání nebo firem

působících v podnikání velmi krátce

Skauting Pomáhá podnikům řešit řadu problémů, s nimiž se potýkají (např. nedostatek

technicky vzdělaných zaměstnanců); dále pomáhá klientům překlenout jejich

informační zaostalost, která je logickým důsledkem přetížení jejich omezených

technicky kvalifikovaných personálních kapacit každodenními operativními úkoly.

SVV2 Specializované veletrhy a výstavy

SW software

TA ČR Technologická agentura České republiky

TTIP Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA (Transatlantické obchodní a investiční

partnerství)


106

ÚPV ČR Úřad průmyslového vlastnictví ČR

VaV Výzkum a vývoj

VaVaI Výzkum, vývoj a inovace

VŠE Vysoká škola ekonomická v Praze

VŠTE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

VTP Vědecko-technický park

WTO Světová obchodní organizace

ZČU Západočeská univerzita v Plzni

ZO Zahraniční obchod


107

PŘÍLOHY

Příloha č. 1: Legislativní změny přijaté v roce 2014

Živnostenské podnikání

• Dne 22. 7. 2014 byla ve Sbírce zákonů publikována novela živnostenského zákona provedená

zákonem č. 140/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání

(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Uvedeným zákonem se s účinností od

1. 1. 2015 ruší povinnost podnikatelů opakovaně dokládat živnostenskému úřadu doklady, které

již byly některému obecnímu živnostenskému úřadu doloženy a skutečnosti, které tyto doklady

osvědčují, se nezměnily. Z dokladů předkládaných podnikateli budou živnostenské úřady vytvářet

elektronické kopie, které budou následně ukládat do datového úložiště živnostenského rejstříku,

prostřednictvím něhož budou tyto doklady přístupné všem živnostenským úřadům. Zneveřejněním

dosud veřejných údajů týkajících se bydliště a místa pobytu podnikatelů a dalších fyzických osob

zapsaných v živnostenském rejstříku, jakož i zneveřejněním všech údajů týkajících se podnikatelů

po uplynutí čtyř let ode dne, kdy zanikne jejich poslední živnostenské oprávnění, se zvyšuje

ochrana soukromí a osobních údajů všech fyzických osob vedených v živnostenském rejstříku.

• Zákonem č. 267/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů, a další související zákony, publikovaným ve Sbírce zákonů dne 21. 11. 2014,

se s účinností od 1. 1. 2015 v návaznosti na změny týkající se způsobu podání vůči správci daně

upravuje okruh subjektů, které mohou učinit podání prostřednictvím obecních živnostenských

úřadů, tzv. centrálních registračních míst.

• Dne 11. 7. 2014 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 127/2014 Sb., kterým se s účinností od

1. 2. 2015 mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona

č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve

znění pozdějších předpisů, a další související zákony, mj. i živnostenský zákon. Touto novelou

živnostenského zákona se mezi činnosti vyloučené z režimu tohoto zákona zařazuje činnost

spočívající v uskutečňování odborné přípravy v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními

činy.


108

Příloha č. 2: Odvětvová struktura vývozu v roce 2014 podle velikosti podniků

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ

Příloha č. 3: Odvětvová struktura dovozu v roce 2014 podle velikosti podniků

Zdroj: ČSÚ, propočet MPO z dat ČSÚ


109

Příloha č. 4: Informace o věcném pokroku OPPI

Kontextové indikátory v OPPI (Datum generování sestavy: 2.3.2015) Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru

Měrná jednotka Zdroj Hodnota 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Cílová

hodnota 2015

Celkem

011101 Lisabon kontext

Souhrnná produktivita práce

HDP v PPS na pracovníka (EU25=100)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A N/A 71,9

Výchozí 68,3% (2005) EU25

73,6 71,6 72,6 71,1 74,5 73,8 71,9 N/A 68,3% (2005) EU25

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

75% EU25

75% EU25


Míra zaměstnanosti

Zaměstnanost ve věkové skupině 15 –64 let (v % pracovní síly)

ČSÚ Eurostat

Dosažená 66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 69 N/A 69

Výchozí 64,8% (2005)

66,1 66,6 65,4 65 65,7 66,5 67,7 N/A 64,8% (2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 65,60% 65,60%


Patentové přihlášky u Evropského patentového úřadu

Počet patentových přihlášek na 1 milion obyvatel

ČSÚ Eurostat

Dosažená 13,353 14,915 9,415** N/A N/A N/A N/A N/A N/A 9,415

Výchozí 8,2 (2004) EU25=

133,6 (2003)

13,353 14,915 9,415** N/A N/A N/A N/A N/A

8,2 (2004) EU25=

133,6 (2003)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A

60 % EU25

60 % EU25

131000 kontext

Souhrnný index inovativnosti

European Innovation Scoreboard

Databáze EIS

Eurostat

Dosažená 0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 N/A N/A 0,422

Výchozí 0,26 (2005)

0,4 0,365 0,371 0,411 0,416 0,405 0,422 N/A 0,26

(2005)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 0,36 0,36

140600 kontext

Zaměstnanost ve znalostních službách

Podíl zaměstnaných ve znalostních službách na zaměstnaných celkem v důsledku podpory v %

ČSÚ Dosažená 25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 N/A N/A 32,8

Výchozí 27,7% (2004)

25,66 29,70 30,80 31,80 31,50 32,00 32,80 N/A 27,7% (2004)

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 38% 38%


Energetická náročnost hospodářství

Kgoe (1000 EUR HDP)

ČSÚ Dosažená 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 N/A N/A N/A 355,4

Výchozí 852 552,62 525,58 514,09 374,5* 355,4 355,4 N/A N/A 852

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 470 470

* Změna metodiky výpočtu EUROSTAT. ** Prozatimní hodnota

Zdroj dat: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku operačního programu


110

Indikátory na úrovni programu OPPI

Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru


hodnota 2015

Celkem

070100 (celkem) Core 1

výsledek

Počet vytvořených pracovních míst (vazba na NSRR) Z toho:

Hrubý počet vytvořených pracovních míst (FTE) generovaných programem celkem a podle pohlaví

ISOP Dosažená 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 34 697 N/A 34 697

Výchozí 0 0 2 541 4 684 6 955 11 403 17 757 27 487 N/A 0

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 40 000 40 000

070101 (muži) Core 2

výsledek

- z toho muži Dosažená 0 1 743 3 225 4 919 8 013 12 669 19 956 24 885 N/A 24 885

Výchozí 0 0 1 743 3 225 4 919 8 013 12 669 19 956 N/A 0


070102 (ženy) Core 3

výsledek

- z toho ženy Dosažená 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 9 812 N/A 9 812

Výchozí 0 0 798 1 459 2 036 3 391 5 088 7 531 N/A 0


120100 Lisabon dopad

Výdaje na VaV v podnikatelském sektoru (vazba na NSRR a Lisabonskou strategii)

Hrubé domácí výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru v % HDP

ČSÚ Dosažená 0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 N/A N/A 1,03

Výchozí 0, 77 % (2005)

0,77 0,73 0,73 0,77 0,86 0,96 1,03 N/A 0, 77 % (2005)


140100 dopad

Zaměstnanost ve výzkumu a vývoji (vazba na NSRR)

Počet zaměstnanců VaV (v přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných celkem

ČSÚ Dosažená 9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 N/A N/A 12,2

Výchozí 9,1 (2005)

9,7 9,8 10 10,3 11 11,9 12,2 N/A 9,1

(2005)


140102 dopad

Zaměstnanost žen ve výzkumu

Počet zaměstnanců V a V - žen (v

ČSÚ Dosažená

7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 N/A N/A 8,64


111

Kód NČI Kód EU / Lisabon

Typ indikátoru

Název indikátoru


hodnota 2015

Celkem

a vývoji (vazba na NSRR)

přepočtených počtech) na 1000 zaměstnaných žen

Výchozí 5,1

(2005) 7,4 7,34 7,5 7,64 8 8,6 8,64 N/A

5,1 (2005)


121000 dopad

Produkce v odvětvích high-tech sektoru

Podíl produkce v high-tech odvětvích zpracovatelského průmyslu a high-tech odvětvích služeb podnikatelského sektoru na celkové přidané hodnotě high-tech sektoru v %

ČSÚ Dosažená 6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A N/A 6,23

Výchozí 7,5% (2003)

6,37 6,38 6,26 6,32 6,26 6,23 N/A N/A 7,5% (2003)


491400 výstup

Počet podpořených projektů

Celkový počet podpořených projektů v rámci OPPI

ISOP Dosažená 550 2 176 3 164 4 342 5 867 7 788 9 509 11 573 N/A 11 573

Výchozí 0 550 2 176 3 164 4 342 5 867 7 788 9 509 N/A 0


360300 Core 24 výsledek

Dodatečná kapacita produkce z OZE

MW ISOP Dosažená 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 200,53 N/A 200,53

Výchozí 0 0 0,02 4,52 14,99 34,046 99,38 156,31 N/A 0

Cílová N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A 210 210

Zdroj: MSC2007, sestava MSC241 /A Informace o věcném pokroku OP, Datum generování sestavy: 2.3.2015


112

Příloha č. 5 : Statistika čerpání souhrn za OPPI

Tabulka č. 1 - Projekty MSP podle dotačních programů k datu 31. 12. 2014 – dotace v Kč

Program

Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP*

Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem

Eko-energie - Využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů - Výzva I

54 1 254 853 000 81 1 232 361 871

Eko-energie - Zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie - Výzva I

49 347 622 000 71 340 306 025

Eko-energie - Dotace - Výzva II 213 2 218 738 000 315 1 970 711 362

Eko-energie - Dotace - Výzva III 581 2 498 209 000 464 1 572 499 781

ICT a strategické služby – Výzva I 64 654 658 000 299 598 374 446

ICT a strategické služby – Výzva II 73 773 133 000 288 712 060 463

ICT a strategické služby – Výzva III 386 3 233 849 000 789 1 603 336 667

ICT v podnicích - Výzva I 204 472 134 000 273 396 083 098

ICT v podnicích - Výzva II 205 459 481 000 281 414 347 477

ICT v podnicích - Výzva III 877 1 916 059 000 1 032 1 522 875 165

Inovace - Inovační projekt - Výzva I 78 1 104 405 000 129 1 036 356 192

Inovace - Inovační projekt - Výzva II 102 1 416 700 000 167 1 346 735 844

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 91 1 421 228 000 135 1 289 779 332

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 608 8 174 187 000 504 3 532 825 082

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva I

100 24 275 000 85 5 212 547

Inovace - Projekt na ochranu práv průmyslového vlastnictví - Výzva II

232 49 211 000 171 11 358 765

Klastry - Výzva I 17 572 671 000 91 483 451 216

Klastry - Výzva II 25 792 032 000 64 350 667 772

Marketing - Výzva I 491 292 631 000 493 191 782 447

Marketing - Výzva II 705 697 062 540 689 483 463 582

Nemovitosti - Výzva I 237 2 856 302 000 470 2 752 642 962

Nemovitosti - Výzva II 715 8 361 635 000 1 161 7 110 006 145

Poradenství - Výzva I 463 134 095 000 463 112 530 760

Potenciál - Výzva I 45 633 842 000 107 594 398 542

Potenciál - Výzva II 95 1 352 154 000 207 1 245 158 328

Potenciál - Výzva III 334 4 070 444 000 368 1 959 313 111

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 15 1 365 377 000 69 1 133 563 907

Prosperita - Výzva II (neveřejná podpora) 1 39 117 000 6 36 643 684

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 32 3 795 116 000 94 1 463 588 791

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 7 847 544 000 29 406 424 059

ROZVOJ - Výzva I 266 2 049 489 000 311 1 847 648 205

Rozvoj - Výzva II 295 1 915 226 000 364 1 807 168 035

Rozvoj - Výzva III 2 386 13 677 339 000

1 494 6 002 666 912

Školicí střediska - Výzva I 132 931 525 000 221 872 656 900

Školicí střediska - Výzva II 274 2 095 503 000 418 1 547 771 398

Technologické platformy - Výzva I 11 52 677 000 48 46 690 791

Technologické platformy - Výzva II 20 89 134 000 69 43 751 573

Celkem 10 483 72 639 657 540

12 320 48 077 213 237

* Žádosti o platbu, které byly ze strany Sekce fondů EU schváleny k proplacení příjemcům


113

Tabulka 2 - Projekty MSP podle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Rozhodnuto MSP Autorizováno MSP*

Program Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem


0 0 1 5 000 000

Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 0 8 251 096 585

Eko-energie - Dotace - Výzva III 97 324 155 000 176 433 108 389

ICT a strategické služby – Výzva II 0 0 4 18 820 623

ICT a strategické služby – Výzva III 158 1 152 205 000 337 688 862 967

ICT v podnicích - Výzva III 0 0 273 433 820 192

Inovace - Inovační projekt - Výzva II 0 0 3 13 574 767

Inovace - Inovační projekt - Výzva III 0 0 4 16 911 200

Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 179 1 743 246 000 259 1 897 427 374


0 0 3 235 636


0 0 32 2 321 045

Klastry - Výzva I 0 0 1 873 998

Klastry - Výzva II 0 0 26 183 432 787

Marketing - Výzva II 0 0 161 119 366 175

Nemovitosti - Výzva I 0 0 3 20 203 017

Nemovitosti - Výzva II 2 13 117 000 370 2 150 027 648

Poradenství - Výzva I 0 0 1 240 000

Potenciál - Výzva II 0 0 1 12 705 136

Potenciál - Výzva III 53 298 676 000 210 1 065 629 060

Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 0 0 4 96 056 620

Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 50 915 244 110

Prosperita Výzva IV (neveřejná podpora) 0 0 10 202 746 253

Rozvoj - Výzva II 0 0 1 16 625 500

Rozvoj - Výzva III 1 255 7 181 311 000 808 2 849 939 111

Školicí střediska - Výzva II 0 0 113 426 686 141

Technologické platformy - Výzva II 0 0 27 19 874 152

Celkem 1 744 10 712 710 000 2 886 11 840 828 486



114

Příloha č. 6 : Statistika čerpání souhrn za OPPI dle krajů ČR

Tabulka č. 1 - Projekty MSP v Jihočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Jihočeský kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem



ICT a strategické služby – Výzva III 3 9 018 000 5 5 205 062


Inovace - Inovační projekt - Výzva IV 10 61 341 000 11 33 262 442


0 0 1 62 716

Klastry - Výzva II 0 0 1 6 064 236



Nemovitosti - Výzva II 1 11 589 000 11 65 382 916

Potenciál - Výzva III 2 9 560 000 7 25 630 305




Rozvoj - Výzva III 52 331 009 000 19 82 862 969



Celkem 76 445 579 000 108 439 148 684


Tabulka č. 2 - Projekty MSP v Jihomoravském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Jihomoravský kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem






0 0 4 850 463



Nemovitosti - Výzva II 1 1 528 000 44 177 560 676


Prosperita - Výzva I (veřejná podpora) 0 0 1 712 955



Rozvoj - Výzva III 196 1 069 572 000 115 465 535 628



Celkem 298 1 833 309 000 485 1 731 884 158



115

Tabulka č. 3 - Projekty MSP v Karlovarském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Karlovarský kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva III 0 0 6 11 218 112





Nemovitosti - Výzva II 0 0 6 21 564 967

Potenciál - Výzva III 0 0 4 8 997 629


Rozvoj - Výzva III 30 172 750 000 22 79 648 749

Celkem 36 268 858 000 51 174 259 138


Tabulka č. 4 - Projekty MSP v kraji Vysočina, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Kraj Vysočina

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem












Rozvoj - Výzva III 97 559 083 000 63 214 875 612


Celkem 131 829 493 000 190 893 506 913



116

Tabulka č. 5 - Projekty MSP v Královéhradeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace

v Kč)

Rok 2014 Královéhradecký kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem


0 0 1 5 000 000








0 0 3 235 636


0 0 8 246 639





Rozvoj - Výzva III 26 141 810 000 2 10 183 986


Celkem 52 309 494 000 138 669 140 202


Tabulka č. 6 - Projekty MSP v Libereckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Liberecký kraj


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem

Eko-energie - Dotace - Výzva II 0 0 0 0






0 0 1 22 545




Potenciál - Výzva II 0 0 1 12 705 136


Rozvoj - Výzva III 80 513 744 000 55 192 955 519



Celkem 102 650 625 000 148 521 040 186



117

Tabulka č. 7 - Projekty MSP v Moravskoslezském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v

Kč)

Rok 2014 Moravskoslezský kraj


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem






0 0 7 517 075








Rozvoj - Výzva III 211 1 169 245 000 136 511 035 977



Celkem 265 1 536 905 000 373 1 221 224 609


Tabulka 3 - Projekty MSP v Olomouckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Olomoucký kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem








0 0 3 90 273





Prosperita Výzva III (veřejná podpora) 0 0 1 601 395

Rozvoj - Výzva III 146 859 927 000 146 484 663 256


Celkem 172 1 053 514 000 288 1 007 717 903



118

Tabulka č. 9 - Projekty MSP v Pardubickém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Pardubický kraj


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem










Rozvoj - Výzva III 57 321 458 000 32 98 359 810


Technologické platformy - Výzva II 0 0 1 397 696

Celkem 86 599 492 000 169 831 853 847


Tabulka č. 10 - Projekty MSP v Plzeňském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Plzeňský kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem









Rozvoj - Výzva III 16 67 907 000 3 5 510 002


Technologické platformy - Výzva II 0 0 1 795 240

Celkem 42 212 323 000 70 448 360 477



119

Tabulka č. 11 - Projekty MSP ve Středočeském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v

Kč)

Rok 2014 Středočeský kraj


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem










0 0 2 155 827

Klastry - Výzva I 0 0 1 873 998







Rozvoj - Výzva III 75 451 023 000 40 153 327 838



Celkem 149 1 031 966 000 357 2 179 863 138


Tabulka č. 12 - Projekty MSP v Ústeckém kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1.–31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Ústecký kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem


Eko-energie - Dotace - Výzva III 1 508 000 7 23 038 233




Marketing - Výzva II 0 0 1 273 750




Rozvoj - Výzva III 97 584 468 000 63 192 639 549



Celkem 114 748 413 000 168 583 857 322



120

Tabulka č. 13 - Projekty MSP ve Zlínském kraji, dle dotačních programů OPPI 1. 1. –31. 12. 2014 (dotace v Kč)

Rok 2014 Zlínský kraj

Program


Počet projektů

Objem Počet ŽoPl

Objem







0 0 6 375 507




Poradenství - Výzva I 0 0 1 240 000



Rozvoj - Výzva II 0 0 1 16 625 500

Rozvoj - Výzva III 172 939 315 000 112 358 340 216



Celkem 221 1 192 739 000 341 1 138 971 909



121

Příloha č. 7: Projekty ekonomické diplomacie

Číslo Počet firem ZÚ Název Teritorium Sektor

A1B1C2-003 6 ZÚ Jakarta Podpora účasti českých firem na INA GREENTECH 2014 Indonésie vodní a odpadové

hospodářství

A1B1C2-029 10 ZÚ Minsk Prezentace českých technologií a řešení pro masný průmysl Bělorusko zemědělství

A1B1C2-105 8 ZÚ Hanoj

Prezentace českého sektoru zemědělských a potravinářských technologií, technologií obnovitelných energetických zdrojů souvisejících se zemědělstvím a dále výrobků českého agroprůmyslu ve Vietnamu, spojená s účastí na veletrhu Vietstock 2014 v HCMC, se samostatným seminářem a matchmakingem zúčastněných firem

Vietnam zemědělství

A1B1C2-098 3 ZÚ Washington Zdravotnictví pro mladé i seniory Spojené státy

americké zdravotnictví a lázeňství

A1B2C2-019 4 ZÚ Abuja Podpora české účasti na tradičním veletrhu letecké techniky v Kaduně (Nigérie)

Nigérie obranný průmysl

A1B2C2-148 3 ZÚ Lima Stánek České republiky na veletrhu obranné a bezpečnostní techniky Expodefensa v Kolumbii

Kolumbie obranný průmysl

A1B1C2-097 3 HK + další ZÚ Washington Honorární konzulové pro obchod Spojené státy

americké zdravotnictví a lázeňství

A1B1C2-030 19 ZÚ Kodaň Matchmaking a seminář LIFE SCIENCE Dánsko zdravotnictví a lázeňství

A1B2C1-061 25 ZÚ Moskva Podpora exportu - zajištění podílu českého průmyslu na realizaci strategických železničních projektů v Ruské federaci

Rusko infrastruktura

A1B2C2-002 4 ZÚ Washington Podpora českého chmele v USA Spojené státy

americké zemědělství

A1B2C2-166 5 ZÚ Jakarta Podpora účasti českých firem na INDO MEDICARE EXPO 2014 Indonésie zdravotnictví a lázeňství

A1B1C2-006 5 ZÚ Dillí Prezentace České republiky a českých firem ve východoindických svazových státech

Indie energetika

A1B2C2-066 7 ZÚ Dillí Prezentace českých vodohospodářských firem a českých vodohospodářských technologií (České vodohospodářské aliance) v Indii

Indie vodní a odpadové

hospodářství

A1B1C1-048 20 ZÚ Ankara Prezentační akce českých podnikatelských subjektů v oblasti kolejových vozidel, zabezpečovací techniky, signalizace a dopravní infrastruktury v Turecku

Turecko infrastruktura


122


A1B1C2-020 16 ZÚ Sarajevo Prezentace českých firem na veletrhu Dny zdraví v Sarajevu Bosna a

Hercegovina zdravotnictví a lázeňství

A1B2C2-011 5 ZÚ Kuala Lumpur Mise českých ICT firem do Malajsie spojená s prezentací českého sektoru ICT, se samostatným seminářem a matchmakingem zúčastněných firem

Malajsie IT a komunikace

A1B2C2-140 38 ZÚ Berlín Podpora česko-německé podnikatelské spolupráce v energetice Německo energetika

A1B2C2-149 0 GK Los Angeles Seminář k propagaci natáčení amerických filmů v České republice, LOS ANGELES, Kalifonie, USA

Spojené státy americké

filmový průmysl

A1B2C1-103 7 ZÚ Kyjev Dodávky zařízení do zemědělské prvovýroby Ukrajina zemědělství

A1B1C2-071 9 ZÚ Bagdád Účast na veletrhu IRAQ MEDICARE ERBIL 2014 Irák zdravotnictví a lázeňství

A1B1C2-073 8 GK New York Czech ICT TechMatch (Volume 2) Spojené státy

americké IT a komunikace

A1B1C2-110 ZÚ Londýn Energetika: podpora českého exportního potenciálu Velká Británie energetika

A1B1C1-155 6 ZÚ Kyjev Příspěvek českých firem k modernizaci ukrajinské železnice Ukrajina infrastruktura

A1B1C2-017 15 ZÚ Taškent Expozice ZÚ Taškent a vstup firem - členů Sdružení pro dopravní telematiku (SDT ČR) na uzbecký trh na mezinárodní výstavě UZCOMAK 2014

Uzbekistán infrastruktura

A1B1C2-069 6 ZÚ Budapešť Prezentace společností Česká Zbrojovka a.s., Uherský Brod a AURA s.r.o., Brno

Maďarsko obranný průmysl

A1B2C2-010 13 GK Jekatěrinburg Prezentace českých firem v Tjumenské oblasti Rusko energetika

A1B2C2-112 4 ZÚ Skopje Možnosti na výměnu zastaralé agrotechniky v Makedonii: podpora českých výrobců a představení nových modelů firmy ZETOR

Makedonie zemědělství

A1B1C2-129 5 ZÚ Stockholm Prezentace moravských vín na švédském trhu v rámci organizované ochutnávky pro potenciální švédské distributory

Švédsko potravinářství

A1B1C1-163 13 ZÚ Tunis Bezpečnostní a obranný seminář Tunisko obranný průmysl

A1B2C1-095 17 ZÚ Rijád Prezentace českých firem na veletrhu Saudi Agro-Food 2014 ve dnech 7.-10. září 2014

Saúdská Arábie potravinářství

A1B2C2-099 8 ZÚ Jerevan Prezentace české exportní nabídky - podnikatelská mise a seminář na okraj veletrhů Armenia Expo 2014

Arménie energetika

A1B2C2-008 3 K Düsseldorf Česko-německé hospodářské fórum: Elektromobilita a elektromobilní infrastruktura

Německo infrastruktura

A1B2C1-128 28 ZÚ Bratislava Seminář - výroba energie plazmovým zplynováním odpadů Slovensko energetika


123


A1B1C1-028 7 ZÚ Bejrút Prezentace vybraných českých firem z oblasti obranného průmyslu Libanon obranný průmysl

A1B1C2-116 7 ZÚ Stockholm Rozvoj a obchodní příležitosti ve švédském energetickém sektoru – seminář na ZÚ Stockholm

Švédsko energetika

A1B1C2-158 15 ZÚ Bělehrad Katalog nabídky českých potravinářských firem a jeho prezentace v Srbsku

Srbsko potravinářství

A1B1C2-012 9 ZÚ Tel Aviv Odborná mise zaměřená na otázky automatizace a digitální továrny Izrael IT a komunikace

A1B1C1-026 18 ZÚ Teherán Prezentace českých dodavatelů cílená na sektor íránské dopravy Írán doprava

A1B2C1-009 8 GK Hongkong Prezentace environmentálních technologií - vodní a odpadové hospodářství (Eco Expo Asia 2014)

Čína vodní a odpadové

hospodářství

A1B1C2-074 7 GK New York Podnikatelská mise firem z oblasti nanotechnologií a kompozitních materiálů do New Yorku a Bostonu

Spojené státy americké

nanotechnologie a biotechnologie

A1B1C1-001 6 ZÚ Pretoria Účast na veletrhu Africa Aerospace and Defence, JAR (17.-21. 9. 2014)

Jižní Afrika obranný průmysl

A1B2C2-052 2 GK Sao Paulo Mezinárodní konference "Žena - tvůrčí osobnost 3. tisíciletí" v Sao Paulu v říjnu 2014

Brazílie finance, investice,

bankovnictví

A1B1C2-096 40 ZÚ Paříž Asistence DEK ZÚ Paříž českým MSP při vstupu na trh francouzských veřejných zakázek

Francie trh veřejných zakázek

A1B1C2-064 4 ZÚ Dillí Představení potravinářských výrobků a nejznámějších nápojů a likérů indické odborné veřejnosti III.

Indie potravinářský průmysl

A1B1C1-160 50 ZÚ Peking Český letecký sektor: ucelená nabídka A-Z řešení pro Čínu Čína doprava

A1B2C2-076 8 K Sydney Australian Fine Food 2014 Austrálie potravinářství

A1B2C2-143 4 ZÚ Helsinky Seminář „M&A Opportunities in the Czech Republic“ Finsko finance, investice,

bankovnictví

A1B1C1-047 30 ZÚ Abú Dhabí Novinky v právním systému SAE - pracovní workshop pro české firmy Spojené arabské

emiráty právo

A1B1C2-145 13 ZÚ Haag České, polské a slovenské start-upy v Nizozemsku (Czech, Polish and Slovak Start-ups in the Netherlands)

Nizozemsko všeobecná prezentace

ČR firem

A1B1C2-157 14 ZÚ Peking Česká zkušenost s VVER a další jaderné know-how Čína jaderná energetika

A1B1C1-070 7 ZÚ Bukurešť Rumunsko: Vydání ekonomicky zaměřené přílohy o ČR v deníku Ziarul Financiar

Rumunsko všeobecná prezentace

ČR firem

A1B2C2-162 4 ZÚ Brasília Prezentace České republiky na veletrhu "NT Expo Brazílie doprava

Zdroj: MZV

Documents

ZPRÁVA O VÝVOJI MALÉHO A STŘEDNÍHO PODNIKÁNÍ A JEHO ...€¦ · malým a středním podnikatelům (bez převodů do úvěrového a záručního fondu) ve výši 69,61 mld