Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu

a scénář „Méně, zato efektivněji“

Evropská unie

Aktivní subsidiaritaNový způsob práce

Členové pracovní skupiny (jmenovaného člena p. Toomase Vitsuta nahradí p. Jaak Madison, který je poslancem estonského parlamentu a místopředsedou Estonské konzervativní lidové strany).

2 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Předmluva předsedy pracovní skupiny

Bílá kniha o budoucnosti Evropy podnítila hluboký proces úvah o Evropě, jakou potřebujeme. Vyvrcholením bude v květnu 2019 summit vedoucích představitelů v Sibiu. Činnost pracovní skupiny by se měla pokládat za součást této širší diskuse a doufám, že naše zpráva a její doporučení si najdou v probíhajících úvahách své místo.

Smlouvy nedávají orgánům EU neomezenou možnost dělat to, co chtějí. Subsidiarita a proporcionalita jsou praktické nástroje, které zajišťují, aby Unie nedělala to, co mohou lépe provést samy členské státy nebo regionální a místní orgány, a aby se činnost Unie zaměřovala na opatření, u nichž může zajistit skutečnou přidanou hodnotu. Potřebujeme obě zásady a musíme je uplatňovat aktivně, společně a ve stejném duchu, mají-li fungovat tak, jak očekávají naši občané.

V současnosti máme 41 komor vnitrostátních parlamentů, 74 regionálních zákonodárných shromáždění, přibližně 280 regionů a 80 000 místních orgánů. Všechny tyto subjekty se přímo podílejí na uplatňování politik Unie v praxi. Jejich obavy a praktické zkušenosti je třeba zohledňovat systematičtěji, chceme-li mít

politiky, které fungují a současně respektují charakter a identitu našich národů, regionů a míst. Doufám, že poskytnutí výraznější možnosti spolurozhodovat o tom, jak by se měly věci dělat, umožní naším vnitrostátním parlamentům a místním a regionálním orgánům rovněž stát se účinnějšími velvyslanci a obhájci Evropské unie.

Tato zpráva, která představuje společné úsilí členů Evropského výboru regionů, poslanců vnitrostátních parlamentů a členů Evropské komise, není samoúčelná. Je začátkem procesu většího otevírání našich postupů místní a regionální úrovni a zajištění toho, aby právní předpisy Unie lépe fungovaly ve prospěch občanů. Ačkoliv je tato zpráva určena předsedovi Junckerovi, Evropský parlament, Rada, Evropský výbor regionů, Evropský hospodářský a sociální výbor, vnitrostátní parlamenty, regionální parlamenty a místní a regionální orgány mají povinnost zprávu pracovní skupiny posoudit a reagovat na ni.

Frans Timmermans, předseda pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“. V Bruselu dne 10. července 2018.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 3

Shrnutí

Pracovní skupina se sešla sedmkrát, aby projednala tři úkoly, které předseda Juncker stanovil ve svém rozhodnutí o zřízení pracovní skupiny. Na základě těchto diskusí, veřejného slyšení a vstupních informací, které poskytlo mnoho zúčastněných stran, dospěla pracovní skupina k několika obecným závěrům a předkládá v této zprávě devět doporučení spolu s konkrétními opatřeními určenými vnitrostátním parlamentům, vnitrostátním, regionálním a místním orgánům, Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému výboru regionů a Evropské komisi.

Pracovní skupina dospěla k těmto závěrům:

• Unie se musí zabývat významnými, nově se objevujícími výzvami, u nichž má přidanou hodnotu, jako je bezpečnost, obrana a migrace, a musí zintenzivnit svou činnost v ostatních oblastech, jako je změna klimatu a inovace. Jelikož to je třeba učinit v kontextu omezených zdrojů, je na evropské úrovni jednoznačně nutné uvážit způsob stanovování priorit jednotlivých činností a efektivnější využívání dostupných zdrojů.

• Je zapotřebí nový způsob práce v zájmu zlepšení stávajících procesů tvorby politiky a zajištění toho, aby mohla Unie využívat své zdroje efektivněji. To místním a regionálním orgánům a vnitrostátním parlamentům umožní přispívat účinněji k tvorbě politik, k návrhu (nových) právních předpisů a k zajištění dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.

• Tento nový způsob práce vyžaduje společné chápání subsidiarity a proporcionality a větší zapojení všech zúčastněných stran, a zejména vnitrostátních, místních a regionálních orgánů, které při provádění právních předpisů Unie v praxi často hrají zvláštní úlohu. Tato „aktivní subsidiarita“ by měla prosazovat větší vlastní odpovědnost a pochopení toho, co Unie dělá, ze strany dotčených subjektů.

• V zájmu jednotnějšího posuzování subsidiarity a proporcionality Evropskou komisí, vnitrostátními a regionálními parlamenty, Evropským výborem regionů a Evropským parlamentem a Radou v rámci

celého rozhodovacího procesu by se měl používat tabulkový dotazník.

• Nový způsob práce by se měl vztahovat na stávající soubor právních předpisů Unie i na nové politické iniciativy a Evropská komise by v návaznosti na stávající zkušenosti se zjednodušováním právních předpisů měla zavést příslušný postup. Pracovní skupina se rozhodla vyzdvihnout vstupní informace od mnoha zúčastněných stran jako způsob zahájení důslednějšího zvažování toho, které právní předpisy by mohly být relevantní pro vyhodnocení z hlediska subsidiarity, proporcionality, úlohy místních a regionálních orgánů a legislativní intenzity s možností právní předpisy revidovat nebo zrušit, je-li to vhodné.

• Ve všech stávajících oblastech činnosti existuje přidaná hodnota EU, a pracovní skupina proto neurčila pravomoci podle Smlouvy nebo oblasti politiky, jež by bylo možno definitivně přenést zcela nebo částečně zpět na členské státy.

• Činnost pracovní skupiny budou muset podpořit všechny výše určené orgány a subjekty. Prvními kroky budou následná opatření uvedená v projevu o stavu Unie v září 2018, konference rakouského předsednictví v Bregenzi v listopadu a Evropský summit regionů a měst v Bukurešti v březnu 2019. Zpráva pracovní skupiny by měla poskytnout pevný základ pro další diskusi ohledně provedení opatření a doporučení, která jsou v této zprávě obsažena.

4 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

1. Žádost předsedy Junckera 6

2. Hlavní úvahy: nový způsob práce 7

3. Činnost pracovní skupiny 10

3.1. Lepší pochopení subsidiarity a způsob řešení proporcionality 10

3.2. Vnitrostátní parlamenty a účinnější kontrola subsidiarity 12

3.3. Lepší zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů do tvorby politik 14

3.3.1. Přístup Komise ke konzultacím a spolupráci s místními a regionálními orgány s ohledem na její činnost a pracovní program 14

3.3.2. Posouzení dopadů, návrhy a prováděcí plány Komise 16

3.4. Legislativní postup 17

3.5. Účinnější jednání 19

3.5.1. Vyhodnocení a zlepšení stávajících právních předpisů 19

3.5.2. Větší zaměření se na lepší provádění právních předpisů 21

Příloha I Členové pracovní skupiny 22

Příloha II Fungování pracovní skupiny a informace od zúčastněných stran 23

Příloha III Právní a politické souvislosti činnosti pracovní skupiny 27

Příloha IV Klíčové dokumenty členů pracovní skupiny 31

Příloha V Společné posuzování souladu se zásadami subsidiarity a proporcionality 32

Příloha VI Příspěvky zúčastněných stran s návrhy na přezkum právních předpisů a návrhů 35

Obsah

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 5

1. Žádost předsedy Junckera

1 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/bila_kniha_o_budoucnosti_evropy_cs.pdf2 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/letter-of-intent-2017_cs.pdf3 http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-17-3165_cs.htm: Následoval pracovní program Komise, COM(2017) 650 ze dne 24.10.2017: „S využitím výsledků práce, kterou

tato Komise již vykonala, bychom se měli i nadále přednostně věnovat důležitým věcem. To znamená, že bychom se neměli snažit regulovat každý aspekt každodenního života našich občanů. Musíme opravdu dělat méně, zato efektivněji, a vrátit členským státům jejich pravomoci v oblastech, kde to dává smysl.“ https://ec.europa.eu/info/publications/2018-commission-work-programme-key-documents_cs

4 C(2017) 7810. https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/2017-c-7810-president-decision_en_1.pdf5 PV CPG : 11.1.2018; PE-8/CPG/PV/2018-01: http://www.europarl.europa.eu/RegistreWeb/search/simple.

htm?leg=&year=&lg=&eurovoc=&currentPage=1&sortAndOrderBy=&fulltext=&reference=&relValue=&codeTypeDocu=CPGPPV&datepickerStart=&datepickerEnd=&auteur=&code_auteur=&autInstDesc=&autInst

6 https://ec.europa.eu/commission/priorities/democratic-change/better-regulation/task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more-efficiently_en7 https://ec.europa.eu/commission/priorities/democratic-change/better-regulation/task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more-efficiently/28-may-hearing_en

Na základě římského prohlášení k 60. výročí Evropské unie zahájil předseda Juncker veřejnou diskusi o budoucnosti Evropy. Bílá kniha o budoucnosti Evropy1, kterou vypracovala Komise, uvádí možné cesty, kterými by se mohla ubírat budoucí Unie 27 členských států. Bílá kniha nabízí pět ilustrativních scénářů, pokud jde o možný vývoj Unie, v závislosti na přijatých rozhodnutích, aniž by byl určitý scénář upřednostňován.

Komise má za to, že žádný z těchto scénářů nepředstavuje detailní plán, pokud jde o budoucnost Evropy, a že konečný výsledek se bude nepochybně od kteréhokoli jednotlivého scénáře lišit. V prohlášení o záměru zaslaném Evropskému parlamentu a Radě v roce 20172 již předseda Juncker předložil plán pro Unii (scénář č. 6) založený na třech zásadách, na nichž musí být Unie ukotvena a kterými jsou svoboda, rovnost a právní stát. Aby však bylo zajištěno úplné přezkoumání všech scénářů, oznámil předseda ve svém projevu o stavu Unie dne 12. září rovněž ustavení pracovní skupiny pro scénář č. 4 – „Méně, zato efektivněji“3. Podle tohoto scénáře soustředí Unie svou pozornost a omezené zdroje na menší počet oblastí, aby mohla v těchto prioritních oblastech reagovat rychleji a rozhodněji.

Samotná pracovní skupina byla formálně ustavena dne 14. listopadu 20174, jejím předsedou byl první místopředseda Komise Frans Timmermans a skládala se ze tří poslanců vnitrostátních parlamentů Rakouska, Bulharska a Estonska a tří členů Evropského výboru regionů. Rovněž Evropský parlament byl vyzván, aby navrhl tři poslance, neučinil tak však5. Informace o sedmi členech pracovní skupiny jsou uvedeny v příloze I.

Členové pracovní skupiny byli jmenováni za svou osobu. Jako takoví nezastávali stanoviska nebo názory konkrétního subjektu či orgánu ve vztahu k činnosti pracovní skupiny. Členové mohli libovolně přispívat ke všem aspektům mandátu pracovní skupiny, a nikoli

pouze k záležitostem, které mají přímý význam pro orgány, v nichž pracují.

V článku 3 rozhodnutí předsedy o zřízení pracovní skupiny jsou v písmenech a) až c) stanoveny tři úkoly, jimiž se měla pracovní skupina v rámci své činnosti zabývat:

a) Jak v rámci činnosti orgánů Unie lépe používat zásady subsidiarity a proporcionality, zejména pokud jde o vypracovávání a provádění právních předpisů a politik Unie.

b) Určení oblastí politiky, v nichž by mohlo být rozhodování a/nebo provádění postupem času přeneseno zcela nebo částečně zpět na členské státy nebo definitivně vráceno členským státům.

c) Určení možností lepšího zapojení regionálních a místních orgánů do vypracovávání a sledování politik Unie.

Pracovní skupina byla požádána, aby svá zjištění předsedovi Evropské komise předložila do 15. července 2018. Pracovní skupina pracovala transparentně a prostřednictvím vyhrazené internetové stránky obdržela od občanské společnosti vstupní informace, které významně přispěly k jejím úvahám6. O své práci informovala rovněž Evropský parlament, Radu a Konferenci výborů pro evropské záležitosti. Pracovní skupina uspořádala také veřejné slyšení, aby vyslechla názory klíčových zúčastněných stran7. V příloze II je popsán způsob práce pracovní skupiny a vstupní informace, které obdržela od občanů a ostatních částí občanské společnosti.

Zbývající část této zprávy představuje činnost pracovní skupiny, kterou je nutno posoudit na základě stávajících právních a politických rámců upravujících uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality v Unii. Více informací ohledně této záležitosti je uvedeno v příloze III.

6 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

2. Hlavní úvahy: nový způsob práce

8 Eurostat: 281 regionů „NUTS 2“ k 1. lednu 2018: http://ec.europa.eu/eurostat/web/nuts/background9 Protokol č. 2 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie.10 Viz zápis ze zasedání pracovní skupiny dne 15. března 2018: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/tf-minutes-meeting-15-march-2018.pdf11 https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how_cs

V průběhu své činnosti dospěla pracovní skupina k pěti obecným závěrům, které se odrážejí v jejích doporučeních.

Pracovní skupina za prvé plně uznala potřebu toho, aby se Unie více zabývala významnými, nově se objevujícími výzvami, u nichž má přidanou hodnotu, jako je bezpečnost, obrana a migrace, a aby zintenzivnila svou činnost v ostatních oblastech, jako je změna klimatu a inovace. Jelikož to je třeba učinit v kontextu omezených zdrojů, je na evropské úrovni jednoznačně nutné uvážit způsob stanovování priorit jednotlivých činností a efektivnější využívání dostupných zdrojů.

Pracovní skupina za druhé dospěla k závěru, že místo určení oblastí, které mají být přeneseny zpět na členské státy, je mnohem více zapotřebí odstranit nedostatky ve stávajících procesech tvorby politik. Hlavním problémem spojeným s těmito procesy je nedostatečné zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů a v důsledku toho nedostatečná vlastní odpovědnost za politiky EU. Pracovní skupina se domnívá, že je zapotřebí nový způsob práce, aby bylo zajištěno, že opatření a nástroje politiky EU zajišťují i nadále jednoznačnou přidanou hodnotu EU, jsou přiměřené a jsou náležitě spojeny s opatřeními, která jsou nezbytná rovněž na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Tento nový způsob práce je založen na lepším společném chápání subsidiarity a proporcionality a na větším zapojení vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů do navrhování a provádění politik v souladu se zásadou víceúrovňové správy. To by nám mělo pomoci rozvíjet „aktivnější subsidiaritu“ s cílem zajistit lepší uznání a přijetí toho, proč jsou politiky prováděny na úrovni EU, a v konečném důsledku větší vlastní odpovědnost za tyto politiky na všech úrovních správy. Na uplatňování právních předpisů Unie se přímo podílí mnoho ze 74 regionálních shromáždění v Unii, která mají normotvornou pravomoc, přibližně 280 regionů8 a 80 000 obecních úřadů. Jejich znalosti a zkušenosti je třeba při navrhování právních předpisů využívat aktivněji. Větším zapojením do procesů tvorby politik budou tyto subjekty moci lépe objasnit, co Unie dělá a proč to dělá.

Za třetí, lepší společné chápání zásad subsidiarity a proporcionality a strukturovanější a jednotnější uplatňování těchto zásad v rozhodovacích procesech může pomoci snížit některé obavy a rozčarování, jež podporují názor, že Unie dělá příliš mnoho. Pracovní skupina zastává názor, že posouzení subsidiarity nesmí být pouze provedeno, nýbrž že musí být také „vidět, že je provedeno“. To lze do značné míry zajistit úplnějším využíváním stávajících mechanismů a nástrojů a poskytováním lepšího a viditelnějšího vysvětlení přidané hodnoty opatření Unie pomocí snadno srozumitelných pojmů. Pracovní skupina uznává, že Komise již předkládá analýzy subsidiarity a proporcionality na podporu svých legislativních návrhů, a rovněž zvláštní úlohu vnitrostátních parlamentů při ověřování souladu nových legislativních návrhů se zásadou subsidiarity9. Uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality však představuje společnou povinnost všech příslušných aktérů – vnitrostátních parlamentů, Evropského parlamentu, Rady, Evropského výboru regionů a Evropské komise. Pracovní skupina podotýká, že po revizi příslušného protokolu

Amsterodamské smlouvy již ve Smlouvách neexistuje přesná definice subsidiarity. Prosazuje proto společný a pragmatický přístup k posuzování subsidiarity a proporcionality pomocí společného tabulkového posuzovacího dotazníku na podporu společného chápání a k zajištění účinnějšího uplatňování těchto zásad ze strany všech subjektů a orgánů při vypracovávání nových právních předpisů.

Pracovní skupina se za čtvrté domnívala, že právní předpisy EU v některých oblastech mohou být příliš „intenzivní“ nebo složité. V případě směrnic již neexistuje dostatečný prostor pro rozhodování na jiných úrovních ani dostatečná flexibilita při provádění právních předpisů s přihlédnutím k zvláštnostem jednotlivých členských států. Pracovní skupina si byla vědoma toho, že existuje řada důvodů, proč tomu tak může být, včetně nedostatečné důvěry mezi samotnými členskými státy a mezi členskými státy a orgány Unie. To přispívá rovněž k menšímu využívání vzájemného uznávání rozdílných vnitrostátních přístupů jako účinného nástroje politiky10. Pracovní skupina si byla vědoma také skutečnosti, že existují důležité kompromisy. Spíše normativní právní předpisy s omezenou flexibilitou nejen u místních a regionálních orgánů, nýbrž také u podniků mohou být nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy Unie a vytvoření rovných podmínek na vnitřním trhu. Například dodržování přísných účetních pravidel u výdajů vynaložených v rámci výdajových programů Unie. Jakákoli snaha o řešení otázek intenzity regulace změnou právních předpisů by proto měla být pečlivě uvážena a měla by být provedena v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy, včetně konzultací s dotčenými subjekty a náležitého vyhodnocení s cílem zajistit správné pochopení těchto záležitostí11. Pracovní skupina proto doporučuje, aby Komise zavedla postup na podporu tohoto úkolu, případně v návaznosti na stávající program REFIT stanovený Komisí k zjednodušení právních předpisů a snížení zbytečné regulační zátěže. K zahájení úvah o tomto postupu vyzdvihuje pracovní skupina návrhy týkající se tohoto hodnocení, které stanovili členové pracovní skupiny a které byly uvedeny v podáních různých zúčastněných stran určených pracovní skupině. To by mohlo nakonec vést k případné revizi nebo zrušení stávajících právních předpisů. Po posouzení této záležitosti však pracovní skupina dospěla k závěru, že ve všech stávajících oblastech činnosti existuje přidaná hodnota EU, a proto neurčila pravomoci nebo oblasti politiky, jež by bylo možno definitivně přenést zcela nebo částečně zpět na členské státy. Pracovní skupina se nedomnívá, že tento aspekt scénáře č. 4 uvedeného v bílé knize o budoucnosti Evropy představuje nejvhodnější další postup.

Pracovní skupina má rovněž za to, že by její zjištění neměla znamenat konec procesu, nýbrž spíše začátek aktivnějšího zabývání se otázkami subsidiarity a proporcionality ze strany všech orgánů EU a vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, a to v návaznosti na doporučení a opatření pracovní skupiny uvedená v této zprávě a na jejich podporu. Pracovní skupina se těší na reakci předsedy Evropské komise a na další úvahy o těchto záležitostech na konferenci rakouského předsednictví v Bregenzi v listopadu 2018 a na Evropském summitu regionů a měst v Bukurešti v březnu 2019.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 7

Aktivní subsidiaritaNový způsob práce

Aktivnější spolupráce mezi Evropskou komisí a vnitrostátními parlamenty a místními a regionálními orgány při sestavování pracovního programu Komise na základě prohlášení o záměru.

Lepší využití zkušeností místních a regionálních orgánů.

Lepší hodnocení na základě většího monitorování právních předpisů EU.

Komise a spolunormotvůrci zohledňují zásadu víceúrovňové správy a zvažují vhodnou legislativní intenzitu za účelem účinného provádění.

Lepší plánování provádění na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Spolunormotvůrci zvažují lépe obavy vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů ohledně úlohy místních a regionálních orgánů ve vztahu k subsidiaritě a proporcionalitě.

iniciativaNová

Legislativní postup

Prov

áděn

í

Hodn

ocen

í

Schematický přehled nového způsobu práce

8 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Aktivní subsidiaritaNový způsob práce

Prosazování možností vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů podílet se v počáteční fázi na vypracovávání nových iniciativ a vyslovit obavy.

Účinnější kontrola ze strany vnitrostátních parlamentů (více času, lepší koordinace a sdílení informací)

Lepší zapojení místních a regionálních orgánů uznávající jejich zvláštní úlohu při provádění právních předpisů EU.

Uvážení územních dopadů.

Společné posuzování subsidiarity a proporcionality.

Lepší zohlednění názorů místních a regionálních orgánů a legislativní intenzity.

iniciativaNová

dopadů

Posouzení Návrh +

důvodová zpráva

parlamentyVnitrostátní Legislativní postup

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 9

3. Činnost pracovní skupiny

Pracovní skupina projednala na svých zasedáních tři úkoly stanovené v písmenech a), b) a c) mandátu předsedy Junckera a níže předkládá výsledky své činnosti podle různých fází procesu tvorby politik počínaje potřebou společného přístupu k posuzování subsidiarity a proporcionality.

3.1. Lepší pochopení subsidiarity a způsob řešení proporcionality

12 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A12008E%2FPRO%2F0213 http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+RULES-EP+20170116+TOC+DOC+XML+V0//CS&language=CS14 http://www.consilium.europa.eu/cs/documents-publications/publications/council-rules-procedure-comments/15 Pokud se v této zprávě odkazuje na „regionální parlamenty“, zahrnuje to všechny regionální parlamenty a regionální shromáždění v členských státech. Odkazuje-li se výslovně

na regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc ve smyslu protokolu č. 2 ke Smlouvám, je to jednoznačně uvedeno.

Pracovní skupina podotýká, že neexistují společné pokyny k posuzování podstaty návrhů legislativních aktů nebo jiných politik a programů ve vztahu k zásadám subsidiarity a proporcionality. Komise vypracovala vlastní podrobné pokyny a Evropský výbor regionů používá při svém posuzování subsidiarity „tabulkový“ dotazník. Každý vnitrostátní parlament má svůj vlastní přístup k provádění tohoto hodnocení.

Jedním z důsledků této situace je skutečnost, že vnitrostátní parlamenty často ve svých odůvodněných stanoviscích upozorňují na záležitosti, které jdou nad rámec toho, co se předpokládá v protokolu č. 212, takže stanoviska odrážejí spíše různé politické preference než hodnocení subsidiarity. Pokud tato stanoviska nelze použít, může to být zdrojem nepochopení a rozčarování. Neexistence jednoznačného přístupu k subsidiaritě v legislativním procesu současně vyvolává dojem (případně mylný), že daná záležitost není uspokojivě vyřešena. Ačkoliv je obdobně mechanismus kontroly subsidiarity stanovený v protokolu č. 2 začleněn do jednacího řádu Evropského parlamentu (pravidlo 4213) a Rady (článek 1914) a ačkoliv interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů vyzdvihuje význam subsidiarity a proporcionality, pracovní skupina si nebyla vědoma procesních ustanovení, která by upravovala to, jak se Evropský

parlament a Rada zabývají oběma zásadami v rámci své legislativní činnosti.

Pracovní skupina je přesvědčena, že by tabulkový posuzovací dotazník mohl zajistit větší zviditelnění a soudržnost při posuzování subsidiarity a proporcionality a v konečném důsledku usnadnit lepší společné chápání těchto pojmů ze strany všech subjektů, které se podílejí na posuzování těchto zásad v rámci rozhodovacího procesu. To jim samozřejmě nebrání v předložení jiných obav mimo tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity a proporcionality. Pracovní skupina se domnívá, že by tento přístup měl zdůrazňovat koncepci evropské přidané hodnoty, což je klíčový faktor, který určuje to, zda by Unie měla jednat, a jedná se rovněž o pojem, který je pro širokou veřejnost srozumitelnější. Posouzení může být užitečné také pro Evropský soudní dvůr, pokud jde o věci, které mu jsou postoupeny. Pracovní skupina navrhuje tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity (v příloze V), který lze použít jako základ pro další diskusi mezi orgány EU a vnitrostátními a regionálními parlamenty15. V dlouhodobějším horizontu by mohl být schválený společný tabulkový dotazník začleněn do budoucí revize interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem poskytnout strukturovanější základ pro její používání Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí.

10 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Doporučení pracovní skupiny č. 1

Orgány a subjekty Unie a vnitrostátní a regionální parlamenty by při posuzování záležitostí souvisejících se zásadami subsidiarity (včetně přidané hodnoty EU), proporcionality a právního základu nových a stávajících právních předpisů měly používat společnou metodu („tabulkový posuzovací dotazník“).

Tato metoda hodnocení by měla zachycovat kritéria stanovená v protokolu o používání subsidiarity a proporcionality, který byl původně připojen k Amsterodamské smlouvě, a příslušnou judikaturu Evropského soudního dvora. Navrhovaný tabulkový posuzovací dotazník je připojen k této zprávě.

Během legislativního procesu by Evropský parlament a Rada měly u návrhů právních předpisů a změn, které provádějí, systematicky posuzovat subsidiaritu a proporcionalitu pomocí společné metody. Měly by plně přihlížet k posouzení Komise uvedenému v jejích návrzích, jakož i (odůvodněným) stanoviskům vnitrostátních parlamentů a Evropského výboru regionů.

Pracovní skupina se domnívá, že by toto doporučení mohlo být provedeno prostřednictvím následujících opatření:

• Spolunormotvůrci, vnitrostátní a regionální parlamenty, Evropský výbor regionů a Evropská komise by měly blíže projednat tabulkový posuzovací dotazník s cílem dosáhnout lepšího chápání a společného přístupu, pokud jde o posuzování subsidiarity a proporcionality.

• Komise by měla své pokyny ke zlepšování právní úpravy revidovat s cílem zohlednit schválený tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity a proporcionality. Měla by tabulkový dotazník používat k jednoznačnějšímu předložení svého posuzování subsidiarity a proporcionality v posouzení dopadů a/nebo důvodové zprávě v souladu s bodem 25 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů a protokolem č. 2 ke Smlouvám.

• Vnitrostátní a regionální parlamenty by při využívání mechanismu kontroly subsidiarity a spolunormotvůrci během legislativního postupu měli tabulkový dotazník používat jako základ pro řešení otázek subsidiarity a proporcionality.

• Orgány EU a poradní orgány by měly vyzdvihovat evropskou přidanou hodnotu iniciativ EU a lépe o tomto aspektu informovat občany.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 11

3.2. Vnitrostátní parlamenty a účinnější kontrola subsidiarity

16 Diskusní dokument č. 3: Application of subsidiarity and proportionality in the work of the institutions (Používání subsidiarity a proporcionality v rámci činnosti orgánů). https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/5-3-2018-2018-tf-discussion-paper-no3-institutional-work_en.pdf

17 Oddíl C bod 3 (Svrchovanost) závěrů ze zasedání Evropské rady dne 19. února 2016: https://www.consilium.europa.eu/media/21787/0216-euco-conclusions.pdf

Vnitrostátní parlamenty hrají stěžejní úlohu při zajišťování souladu se zásadou subsidiarity a rovněž pozitivně přispívají k zajištění podstaty nových právních předpisů. Posouzení subsidiarity ze strany vnitrostátních parlamentů zkoumá podstatu legislativních návrhů Komise. To pomáhá zajistit demokratickou legitimitu Unie. Od roku 2010 do konce roku 2017 bylo v rámci mechanismu kontroly subsidiarity vydáno 409 odůvodněných stanovisek zastupujících 582 hlasů ve vnitrostátních parlamentech. Doposud byly zahájeny tři postupy s použitím „žluté karty“ a žádný postup s použitím „oranžové karty“. Pracovní skupina vzala na vědomí, že se jedná o složitou oblast, a zvážila zlepšení, jež by bylo možno zavést ve stávajícím systému, jakož i řadu záležitostí, které by vyžadovaly změnu Smluv.

Několik členů pracovní skupiny zastávalo názor, že nízký počet zahájených postupů s použitím „žluté karty“ prokazuje, že stávající mechanismus kontroly není účinný, a podporovalo proto snížení prahových hodnot, což by vyžadovalo změnu Smlouvy. Pracovní skupina tuto záležitost projednala a uvedla, že není jasné, zda by snížení stávající prahové hodnoty pro zahájení postupu s použitím „žluté karty“ z jedné třetiny na jednu čtvrtinu dostupných hlasů mělo významný dopad na počet zahájených postupů s použitím „žluté karty“ za předpokladu podobné účasti vnitrostátních parlamentů v mechanismu kontroly subsidiarity jako v současnosti. K podstatnému zvýšení počtu postupů s použitím „žluté karty“ je nezbytná významně nižší prahová hodnota než jedna čtvrtina16, to by však způsobilo problémy v souvislosti s reprezentativností vyslovených obav. Pracovní skupina však vyzdvihuje význam vážného politického dialogu, který posiluje legitimitu legislativního procesu, a vyzývá Komisi, aby zajistila, že na odůvodněná stanoviska vnitrostátních parlamentů je vždy poskytnuta komplexní, včasná a veřejná odpověď, ačkoliv podle stávajících pravidel není zahájen postup s použitím „žluté karty“.

Několik členských států předložilo rovněž otázku „červené karty“ (veta), kterou mají k dispozici vnitrostátní parlamenty, což by vyžadovalo změnu Smlouvy, a pracovní skupina slyšela názory, že to vzhledem ke stávající neexistenci společného chápání významu a rozsahu posouzení subsidiarity ze strany vnitrostátních parlamentů může mít nezamýšlené důsledky. Pracovní skupina na druhou stranu zaznamenala přání vnitrostátních parlamentů vyzdvihnout jejich pozitivní přispění k evropskému procesu rovněž tím, že mají k dispozici mechanismus, který jim umožňuje navrhnout Komisi přijetí opatření – tzv. „zelenou kartu“. Takovýto formální postup by vyžadoval změnu Smlouvy a měl by dopad na právo Komise navrhovat právní předpisy a na úlohu Evropského parlamentu a Rady. Pracovní skupina však zastávala názor, že vnitrostátní parlamenty již mají značný prostor pro posílení vzájemné koordinace s cílem zajistit silný hlas a dostatečné kritické množství v politické rovině, aby byly vyslechnuty. Doporučuje jim,

aby tak činily, a Komisi vybízí, aby na takovouto iniciativu náležitě reagovala.

Lhůta, kterou mají vnitrostátní parlamenty na vypracování odůvodněných stanovisek a konzultace v rámci svého členského státu, zejména pokud se jedná o regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc, představuje citlivou otázku. Jelikož se Evropský parlament a Rada v období, kdy vnitrostátní parlamenty předkládají svá odůvodněná stanoviska, zdržují jednání, je nutné tuto lhůtu pečlivě nastavit. Několik poslanců se domnívalo, že by se stávající osmitýdenní lhůta měla prodloužit na dvanáct týdnů, a pracovní skupina zaznamenala, že Evropská rada to v minulosti zvažovala17. Vzhledem k neexistenci změny Smlouvy, kterou by to vyžadovalo, se pracovní skupina domnívá, že by Komise mohla vnitrostátním parlamentům poskytnout při přípravě jejich odůvodněných stanovisek větší flexibilitu. Tato flexibilita by spolu s očekávanou větší jednotností při posuzování subsidiarity na základě společného tabulkového dotazníku, lepší komunikací a sdílením informací mezi vnitrostátními parlamenty a místními a regionální orgány mohla zmírnit vnímanou potřebu snížení prahových hodnot, které vedou k zahájení postupů s použitím „žluté karty“ a „oranžové karty“.

Pracovní skupina se zabývala rovněž skutečností, že vnitrostátní parlamenty často jdou ve svých odůvodněných stanoviscích nad rámec otázek subsidiarity, což způsobuje nedorozumění a rozčarování, pokud s ohledem na tyto body nelze přijmout následná opatření. Ačkoli by používání společného tabulkového dotazníku pro posuzování subsidiarity jako základu pro stanoviska vnitrostátních parlamentů mohlo těmto nedorozuměním předejít, někteří členové pracovní skupiny byli názoru, že by oblast působnosti mechanismu kontroly a odůvodněných stanovisek měla být rozšířena tak, aby zahrnovala také proporcionalitu a svěření pravomocí (právní základ).

Pracovní skupina se také domnívá, že mezi vnitrostátními a regionálními parlamenty, které mají normotvornou pravomoc, a ostatními regionálními a místními orgány je zapotřebí lepší koordinace a sdílení informací ohledně odůvodněných stanovisek. Vnitrostátní a regionální parlamenty mají například zvláštní platformy pro sdílení informací, zatímco odpovědi Komise na odůvodněná stanoviska jsou k dispozici na meziparlamentní platformě a rovněž na internetových stránkách Komise. Vnitrostátní parlamenty by v rámci mechanismu kontroly subsidiarity měly případně konzultovat regionální parlamenty. Formální změny úloh a součinnosti mezi vnitrostátními a regionálními parlamenty by vyžadovaly změny Smluv a je třeba je uvážit v dlouhodobějším horizontu. V rámci omezení stávajících ustanovení Smluv by však účinnější zapojení regionálních parlamentů, které mají normotvornou pravomoc, mohl zajistit strukturovanější, avšak neformální dialog.

12 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Doporučení pracovní skupiny č. 2

Komise by měla osmitýdenní lhůtu stanovenou ve Smlouvě, kterou mají vnitrostátní parlamenty k dispozici na předložení odůvodněných stanovisek, uplatňovat flexibilně.

Tato flexibilita by měla zohledňovat obvyklá období dovolených a prázdnin a současně by měla Komisi umožnit, aby reagovala pokud možno do osmi týdnů od obdržení každého stanoviska.

Komise by měla odůvodněná stanoviska, která obdrží od vnitrostátních parlamentů, a zpětnou vazbu od regionálních parlamentů, které mají normotvornou pravomoc, vzít náležitě v úvahu ve své výroční zprávě o subsidiaritě a proporcionalitě. Rovněž by měla spolunormotvůrcům komplexně a včas zpřístupnit informace o návrzích, u nichž byly s ohledem na subsidiaritu vysloveny vážné obavy.

Doporučení pracovní skupiny č. 3 (změna Smlouvy)

Protokol č. 2 k SEU/SFEU je nutno revidovat, jakmile se naskytne příležitost, aby měly vnitrostátní parlamenty dvanáctitýdenní lhůtu na přípravu a předložení svých odůvodněných stanovisek a na to, aby u navrhovaných právních předpisů plně vyslovily své názory na subsidiaritu, proporcionalitu a právní základ (svěření pravomocí). Vnitrostátní parlamenty by měly konzultovat regionální parlamenty, které mají normotvornou pravomoc, pokud se návrh právních předpisů EU dotýká jejich pravomocí podle vnitrostátního práva.

18 Platforma REGPEX je dílčí článek sítě pro sledování subsidiarity zřízené Evropským výborem regionů, která je otevřena parlamentům a vládám regionů, které mají normotvornou pravomoc: https://portal.cor.europa.eu/subsidiarity/regpex/Pages/default.aspx

Pracovní skupina se domnívá, že níže uvedená opatření, která nevyžadují změny Smluv, by zvýšila dopad vnitrostátních parlamentů na diskusi o subsidiaritě:

• Komise by měla vzít v úvahu prodlevy při předávání jednotlivých prvků složitých legislativních balíčků vnitrostátním parlamentům a obvyklá období dovolených, kdy většina vnitrostátních parlamentů nezasedá.

• Vnitrostátní parlamenty by při vypracovávání svých odůvodněných stanovisek měly s pomocí Výboru regionů a platformy REGPEX18 náležitě konzultovat s regionálními parlamenty.

• Komise by měla odůvodněná stanoviska, která obdrží od vnitrostátních parlamentů, a podání regionálních parlamentů, které mají normotvornou pravomoc, náležitě předložit ve své výroční zprávě o subsidiaritě a proporcionalitě.

• Pokud návrh vede k značnému počtu odůvodněných stanovisek, měla by Komise vypracovat přehled odůvodněných stanovisek vnitrostátních parlamentů (a případně podání regionálních parlamentů, které mají normotvornou pravomoc), jež obdržela, a se zřetelem k legislativnímu postupu jej včas zpřístupnit spolunormotvůrcům.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 13

3.3. Lepší zapojení vnitrostátních, regionálních a místních orgánů do tvorby politik

3.3.1. Přístup Komise ke konzultacím a spolupráci s místními a regionálními orgány s ohledem na její činnost a pracovní program

19 Například městská agenda EU je víceúrovňové partnerství EU, členských států a měst, které pracují společně za účelem zlepšování právní úpravy, financování a spolupráce, což je podpořeno návrhy Komise na rámce politiky soudržnosti pro období 2021–2027 k vytvoření Evropské městské iniciativy, nového nástroje pro spolupráci mezi městy, inovace a budování kapacit v rámci všech tematických priorit městské agendy EU. http://europa.eu/rapid/press-release_MEMO-18-3866_cs.htm

20 V období od 1. listopadu 2014 do 18. června 2018 uskutečnili komisaři 798 návštěv vnitrostátních parlamentů 28 členských států.21 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/citizens-dialogues-future-europe_cs.pdf22 Evropský výbor regionů shromáždil podobný počet odpovědí rovněž prostřednictvím on-line průzkumu a aplikace pro mobilní telefony se značkou EU: „Vyjádřete svůj názor na

Evropu“. Předseda Výboru regionů zavede na podzim 2018 mechanismus trvalého dialogu v souvislosti s uplatňováním zprávy pracovní skupiny.

Pracovní skupina bere na vědomí, že významnou inovací politiky Komise v oblasti zlepšování právní úpravy v roce 2015 bylo otevření jejích procesů tvorby politiky všem zúčastněným stranám. Ačkoliv k tomu postupně dochází, pracovní skupina zaznamenala, že zapojení místních a regionálních orgánů do mechanismů Komise pro konzultace a poskytování zpětné vazby je obecně nízké. Od poloviny roku 2016 bylo v rámci všech mechanismů pro poskytování zpětné vazby od zúčastněných stran obdrženo téměř 9 000 odpovědí, na místní a regionální orgány však připadalo méně než 1 %. Zdá se rovněž, že nízký je i počet příspěvků místních a regionálních orgánů k posouzením dopadů a hodnocením.

Ačkoliv pracovní skupina uznala, že ne všechny místní a regionální orgány mají kapacity a zdroje potřebné pro účast na těchto činnostech, domnívala se, že na podporu jejich účasti je třeba učinit více vzhledem k povinnosti stanovené ve Smlouvě týkající se respektování národní identity členských států, která spočívá v jejich místní a regionální samosprávě, a jejich úlohy a odpovědnosti při provádění právních předpisů Unie19. Vzhledem k rozmanitosti místních a regionálních orgánů a jejich rozdílným kapacitám, pokud jde o účast, by postupy a nástroje na podporu jejich účasti měly být jednoduché a praktické a měly by v plném rozsahu využívat stávající sítě a platformy. Pracovní skupina uvítala skutečnost, že se Komise nedávno zavázala zpřístupnit veřejné konzultace týkající se významných iniciativ ve všech úředních jazycích, a to s cílem zlepšit přístupnost.

Pracovní skupina se domnívala, že jako další krok je nezbytné uznat v rámci obecných konzultací specifickou povahu místních a regionálních orgánů v porovnání s ostatními zúčastněnými stranami. Pracovní skupina zastávala rovněž názor, že by větší účast místních a regionálních orgánů podpořila smysluplnější zpětná vazba ze strany orgánů Unie. Pracovní skupina také navrhuje, aby se s místními a regionálními orgány vedly cílenější konzultace, je-li to relevantní, s cílem uznat jejich zvláštní úlohu.

Pracovní skupina uvítala rovněž rozsáhlou spolupráci této Komise s vnitrostátními parlamenty20 a vybídla Komisi, aby na to navázala a aby při vypracovávání politik spolupracovala i nadále s vnitrostátními parlamenty, místními a regionálními orgány a občanskou společností. Z praktických důvodů a vzhledem ke zdrojům není pravděpodobné, že by se to mohlo každý rok uskutečnit u všech nových iniciativ, takže Komise by měla uvážit

využití tohoto přístupu u nejdůležitějších iniciativ. Vhodným příkladem je putovní kampaň na propagaci energetické unie, v jejímž rámci vedla Komise s vládami, vnitrostátními parlamenty, Evropským parlamentem, sociálními partnery, zástupci podniků a nevládními organizacemi intenzivní dialog o strategii Komise pro energetickou unii. Jiným příkladem je 129 dialogů s občany týkajících se budoucnosti Evropy, které se uskutečnily ve více než 80 městech, některé za účasti vnitrostátních parlamentů21. Evropský výbor regionů uskuteční obdobně do prosince 2018 více než 200 místních akcí a dialogů s občany v 28 evropských zemích za účasti 230 členů Výboru regionů a více než 30 000 občanů22.

Pracovní skupina posoudila rovněž dvě zvláštní záležitosti týkající se spolupráce Komise s místními a regionálními orgány: její roční pracovní program a koordinaci národních ekonomických programů členských států („evropský semestr“). Pracovní skupina uznává, že pracovní program Komise je vypracováván podle postupů a lhůt stanovených v interinstitucionálních dohodách. To spolupráci s místními a regionálními orgány ztěžuje. Každý rok v září pronáší předseda Evropské komise v Evropském parlamentu projev o stavu Unie. To je doplněno prohlášením o záměru, které je určeno předsedovi Evropského parlamentu a předsedovi Rady. Prohlášení je zasláno rovněž vnitrostátním parlamentům a předsedům poradních výborů a je zveřejněno na internetu. Pracovní program Komise je pak obvykle zveřejněn v říjnu. Pracovní skupina se domnívala, že v období mezi zveřejněním prohlášení o záměru a okamžikem, kdy Komise přijme svůj pracovní program, je zapotřebí aktivnější spolupráce mezi Evropskou komisí a vnitrostátními parlamenty a místními a regionálními orgány, aby bylo možno lépe uvážit jejich názory.

Hospodářské politiky členských států jsou na evropské úrovni koordinovány v rámci evropského semestru správy ekonomických záležitostí. Pracovní skupina důrazně doporučuje, aby se členské státy řídily pokyny, které Komise vydala na podporu větší účasti a vlastní odpovědnosti za doporučení pro jednotlivé země, a to vzhledem ke skutečnosti, že finanční programy Unie podporují v rostoucí míře hospodářské reformy členských států, jež mohou mít důsledky pro všechny úrovně správy v daném členském státě. To by mělo jít nad rámec vnitrostátních správních orgánů a zahrnuty by měly být i místní a regionální orgány, sociální partneři a občanská společnost obecně.

14 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Doporučení pracovní skupiny č. 4

Spolu s vnitrostátními parlamenty a Evropským výborem regionů by Komise měla zvyšovat informovanost vnitrostátních, místních a regionálních orgánů ohledně jejich možností přispět k tvorbě politiky v počáteční fázi.

Komise by měla místní a regionální orgány plně zapojit do svých konzultačních procesů, přičemž by měla zohlednit jejich zvláštní úlohu při provádění právních předpisů Unie. Účast místních a regionálních orgánů by měla podporovat vhodným návrhem dotazníků a poskytováním větší zpětné vazby a zviditelněním názorů místních a regionálních orgánů v posouzeních dopadů, návrzích a zpětné vazbě předané spolunormotvůrcům.

Členské státy by se měly řídit pokyny Komise a smysluplně spolupracovat s místními a regionálními orgány při vypracovávání svých národních programů reforem a při navrhování a provádění strukturálních reforem v rámci evropského semestru k zvýšení vlastní odpovědnosti za tyto reformy a zlepšení jejich provádění.

23 Jako je například program evropských obecních rad (Europagemeinderäte) vyvinutý v Rakousku.

Pracovní skupina se domnívá, že z praktického hlediska by k provedení tohoto doporučení bylo možno naplánovat tato konkrétní opatření:

• Komise by měla své pokyny ke zlepšování právní úpravy revidovat s cílem vyzdvihnout specifickou povahu místních a regionálních orgánů, potřebu cílených konzultací s místními a regionálními orgány, je-li zřejmý významný dopad na tyto orgány, a zejména v případě, pokud ve zpětné vazbě ohledně počátečních posouzení dopadů (plánů) vyhotovených Komisí a ve veřejných konzultacích vyslovily obavy.

• Komise by měla zajistit, aby dotazníky k veřejné konzultaci obsahovaly oddíly vyhrazené pro místní a regionální orgány, aby tyto mohly snáze poskytnout informace o záležitostech, jako je provádění a dopady na místní/regionální úrovni.

• Na podporu větší odezvy ze strany místních a regionálních orgánů by Výbor regionů a vnitrostátní parlamenty spolu s Komisí měly zvyšovat informovanost místních a regionálních orgánů o využití stávajících možností konzultací a poskytnutí zpětné vazby s cílem přispět k tvorbě a provádění politik.

• Komise by měla zajistit lepší zviditelnění a poskytování lepší zpětné vazby, pokud jde o to, jak využívá vstupní informace, které obdrží od místních a regionálních orgánů a které se týkají záležitostí, jež jsou pro ně důležité, jako je provádění a územní dopady.

• Spolunormotvůrci, Evropský výbor regionů a Komise by společně se svými zastoupeními měly přezkoumat nejvhodnější možnosti zvyšování informovanosti o záležitostech a výzvách, s nimiž se setkávají místní a regionální orgány, v příslušných orgánech. To lze učinit vytvářením příležitostí k výměně zaměstnanců s místními a regionálními orgány prostřednictvím akcí a vzdělávacích kurzů.

• Výbor regionů, vnitrostátní a regionální parlamenty, orgány EU a místní a regionální orgány by měly vzájemně spolupracovat při rozvoji a prosazování inovativních opatření pro lepší komunikaci s občany v rámci celé Evropské unie23 a budování kapacit místních a regionálních orgánů pro účinnější účast na tvorbě politiky, například pomocí programu pro místní a regionální politiky, který je obdobou programu ERASMUS.

• Členské státy by měly všemožně usilovat o spolupráci s místními a regionálními orgány při přípravě svých národních programů reforem a při navrhování a provádění strukturálních reforem s cílem zohlednit správní a ústavní uspořádání v jednotlivých členských státech.

• Komise by měla usilovat o intenzivnější spolupráci (včetně prostřednictvím svých zastoupení) s vnitrostátními, regionálními a místními orgány v členských státech s ohledem na zvolené a politicky důležité iniciativy a proces evropského semestru.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 15

3.3.2. Posouzení dopadů, návrhy a prováděcí plány Komise

K návrhům právních předpisů vypracovaných Komisí je obvykle připojeno posouzení dopadů, které zkoumá náklady a přínosy (dopady) různých možností politiky, jež jsou navrhovány k vyřešení určitého problému. Posouzení dopadů se zabývá také subsidiaritou a proporcionalitou. Jelikož mnoho politik je velkou měrou prováděno na místní a regionální úrovni, členové pracovní skupiny požadují, aby byly ve všech posouzeních dopadů a hodnoceních v oblastech politiky, které se významně dotýkají místních a regionálních orgánů, systematicky posuzovány dopady na místní a regionální úrovni. Pracovní skupina bere na vědomí, že pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy vyžadují, aby byly prověřeny všechny možné dopady, posouzeny však jsou pouze významné ekonomické, sociální a environmentální dopady. Postup Komise při posuzování dopadů (a její hodnocení) je založen na zásadě přiměřené analýzy – tj. posouzení toho, co je důležité pro konkrétní politiku. To se vztahuje na dopady, které mohou vzniknout na místní a regionální úrovni a které nemusí být relevantní nebo důležité pro konkrétní návrh, měly by však být posouzeny, jsou-li u dané iniciativy významné. V obou případech musí Evropská komise ve svém posouzení dopadů a/nebo důvodové zprávě vysvětlit, zda výslovně posoudila dopad na regionální a místní úrovni, nebo proč tak neučinila.

U návrhů důležitých směrnic usiluje Komise také o předložení prováděcích plánů. Ty jsou předloženy spolunormotvůrcům a nastiňují činnosti, jež Komise plánuje k zajištění řádného a účinného provádění a uplatňování práva Unie. Tyto činnosti mohou zahrnovat spolupráci s vnitrostátními, regionálními a místními orgány. Místní a regionální orgány se často úzce podílejí na provádění práva a programů Unie v daném členském státě. Jejich přímé zkušenosti jsou velmi důležité, pokud Komise hodnotí účinnost těchto právních předpisů a chce vědět, zda je jejich fungování tak, jak bylo zamýšleno, problematické, příliš složité nebo ukládá zbytečné náklady.

Ačkoliv se pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy vztahují i na vypracování prováděcích plánů, posouzení dopadů se nezabývá systematicky tím, jak by mohly být nové nebo pozměněné právní předpisy prováděny konkrétně subjekty, které mohou odpovídat za zajištění účinného provedení na místní a regionální úrovni. Tyto prováděcí plány se mimoto zaměřují především na vnitrostátní orgány, které nesou hlavní odpovědnost za vypracování prováděcích opatření a jejich správné uplatňování. Ačkoliv pracovní skupina zastávala názor, že prováděcí plány Komise lze významně zlepšit, domnívala se, že v mnoha případech bude mít pravděpodobně vyšší přidanou hodnotu vypracování náležitých vnitrostátních prováděcích plánů za účasti místních a regionálních orgánů.

Doporučení pracovní skupiny č. 5

Komise by měla zajistit, aby její posouzení dopadů a hodnocení systematicky zvažovala územní dopady a tyto dopady vyhodnocovala, jsou-li pro místní a regionální orgány důležité. Místní a regionální orgány by měly pomoci určit tyto potenciální dopady ve svých reakcích na konzultace a ve zpětné vazbě ohledně plánů.

Komise by měla své pokyny ke zlepšování právní úpravy a soubor nástrojů náležitě revidovat a zabývat se otázkami, které souvisejí s prováděním právních předpisů a jejich přidanou hodnotou EU, a ve svých návrzích a připojených důvodových zprávách by měla zajistit větší zviditelnění posouzení subsidiarity, proporcionality a příslušných územních dopadů ze strany Komise.

Výše uvedené doporučení je třeba posoudit společně s doporučeními pracovní skupiny týkajícími se zapojení místních a regionálních orgánů do tvorby a provádění politik, jelikož tyto záležitosti jsou vzájemně úzce propojené. Pracovní skupina se konkrétně domnívá, že by provedení tohoto doporučení mohla napomoci tato opatření:

• Komise by do důvodové zprávy, která je připojena ke každému legislativnímu návrhu, měla zahrnout více prvků posouzení dopadů zabývajících se územními dopady, subsidiaritou (včetně přidané hodnoty EU) a proporcionalitou, aby dosáhla většího zviditelnění tohoto posouzení. (Důvodová zpráva je na rozdíl od samotného posouzení dopadů dostupná ve všech úředních jazycích).

• Výbor regionů by měl místní a regionální orgány vybízet, aby systematičtěji reagovaly na plány, počáteční posouzení dopadů a konzultace, aby bylo možno shromáždit důkazy o územních dopadech určité iniciativy v místním a regionálním měřítku a využít je v posouzeních dopadů a hodnoceních vyhotovených Komisí.

• Komise by měla ve svých posouzeních dopadů a hodnoceních územní dopady přezkoumat tehdy, je-li pravděpodobné, že jsou důležité pro místní a regionální orgány, které by měly pomoci určit tyto dopady v reakcích na konzultace a ve zpětné vazbě ohledně plánů.

• Jelikož prováděcí plány Komise pravděpodobně nezachycují dostatečně místní a regionální rozměr, měly by vnitrostátní správní orgány a místní a regionální orgány při přípravě vnitrostátních prováděcích plánů spolupracovat. Na vnitrostátní úrovni existují jednoznačné výhody, jsou-li využity zkušenosti místních a regionálních orgánů. Způsoby využití jejich zkušeností se budou v jednotlivých členských státech kvůli rozdílným správním a ústavním strukturám lišit.

16 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

3.4. Legislativní postup

24 Věc De Capitani v. Parlament, T-540/15; http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=9ea7d2dc30ddfb6ef4af4df246c6a5689c7889c65e8f.e34KaxiLc3qMb40Rch0SaxyNchb0?text=&docid=200551&pageIndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=100299

25 https://www.ombudsman.europa.eu/press/release.faces/en/69214/html.bookmark

Pracovní skupina vzala na vědomí rozšířený dojem, že u návrhů neprobíhá během legislativního postupu systematicky diskuse o subsidiaritě a proporcionalitě. Například v Radě je zřejmé, že míra, do jaké národní delegace projednávají legislativní návrhy se zástupci vnitrostátních parlamentů nebo místními a regionálními orgány z jejich vlastního členského státu, se značně liší. V případě Evropského parlamentu pracovní skupina uznala, že podává pravidelně zprávy o uplatňování zásady subsidiarity v reakci na výroční zprávy Komise. Jeho výzkumná služba systematicky hodnotí posouzení dopadů vyhotovená Komisí ve zprávě, která je zpřístupněna příslušnému parlamentnímu výboru a zveřejněna on-line. Výzkumná služba Parlamentu u omezeného počtu významných pozměňovacích návrhů rovněž provádí a zveřejňuje vlastní posouzení dopadů. Tato činnost může v zásadě zahrnovat otázky subsidiarity a proporcionality.

Posouzení dopadů provedená Komisí jsou také v rostoucí míře projednávána v Evropském parlamentu a v Radě na začátku každého legislativního postupu. Komise oběma orgánům předkládá rovněž názory zúčastněných stran shromážděné v osmitýdenní lhůtě poté, co přijala své návrhy. Tato zpětná vazba může zahrnovat otázky související se subsidiaritou a proporcionalitou, jakož i dopady, které jsou důležité pro místní a regionální úroveň.

Pracovní skupina si je však vědoma toho, že v průběhu jednání o právním předpisu Evropský parlament a Rada často provádějí významné změny návrhu Komise. Tyto změny mohou mít za následek významné dopady na místní a regionální úrovni, být méně vhodné a méně žádoucí z hlediska subsidiarity a mohou rovněž způsobovat problémy místním a regionálním orgánům, které je musí provádět. Zatímco Evropský parlament může uskutečnit studie

a slyšení a jeho jednání ve výborech jsou otevřená veřejnosti a jsou vysílána živě na internetu, klíčové diskuse mezi Radou a Evropským parlamentem během legislativního postupu (třístranná jednání) nejsou široké veřejnosti přístupná, a informace o jednáních proto nejsou pro vnitrostátní/regionální parlamenty a místní a regionální orgány snadno dostupné.

Pracovní skupina zastává názor, že by si spolunormotvůrci měli být během legislativního postupu více vědomi oprávněných obav místních a regionálních orgánů, jelikož to může vést k lepším výsledkům a k účinnějšímu provádění na místní a regionální úrovni. Legislativní postupy jsou stanoveny ve Smlouvě, a proto je lze revidovat pouze změnou Smlouvy. Tak by tomu bylo v případě „poslední karty“ ohledně subsidiarity, kterou pracovní skupina zvažovala – tj. formální kontroly subsidiarity na konci legislativního procesu. Pracovní skupina proto zvažovala praktičtější krátkodobé návrhy na lepší zapojení místních a regionálních orgánů, což by nevyžadovalo změnu Smlouvy a mohlo by to být případně zahrnuto do budoucí revize interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pracovní skupina uvítala rovněž nejnovější judikaturu24 týkající se přístupu k dokumentům projednávaným na třístranných jednáních, ustanovení o transparentnosti obsažená v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů (včetně vývoje nové databáze k větší sledovatelnosti legislativního postupu) a zjištění evropské veřejné ochránkyně práv ohledně transparentnosti třístranných jednání25. Pracovní skupina by uvítala rychlé přijetí následných opatření týkajících se těchto záležitostí spolunormotvůrci, jelikož to by představovalo náležitý první krok, pokud jde o pomoc při prosazování účasti místních a regionálních orgánů v rozhodovacím procesu.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 17

Doporučení pracovní skupiny č. 6

Evropský parlament a Rada by měly během jednání konzistentně používat tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity s cílem prosazovat kulturu lepší informovanosti o záležitostech, které jsou důležité pro místní a regionální orgány.

Komise by měla spolunormotvůrcům předložit veškeré názory, které od místních a regionálních orgánů obdrží v kontrolním období po přijetí návrhů.

Vlády a vnitrostátní parlamenty členských států by si na začátku legislativního postupu měly vyžádat názory a odborné znalosti místních a regionálních orgánů. Pracovní skupina spolunormotvůrce EU vyzývá, aby uvážili pozvání zástupců místních a regionálních orgánů na jejich zasedání nebo pořádání slyšení a akcí, je-li to vhodné.

26 Platforma pro meziparlamentní výměnu informací týkajících se EU: http://www.ipex.eu/IPEXL-WEB/home/home.do

Pracovní skupina se domnívá, že by v praxi mohlo být tohoto doporučení dosaženo prostřednictvím následujících opatření:

• Spolunormotvůrci by měli zástupce místních a regionálních orgánů vyzývat, aby předložili svá stanoviska na zasedáních výborů a schůzích pracovních skupin v Evropském parlamentu a Radě, je-li to s ohledem na dotyčný návrh důležité a vhodné.

• Spolunormotvůrci by měli pořádat slyšení a setkání s odborníky za účasti místních a regionálních orgánů, je-li to s ohledem na konkrétní legislativní postup důležité a vhodné.

• Komise by měla vyzdvihnout názory, které obdrží od místních a regionálních orgánů, ve zprávě o zpětné vazbě poskytnuté zúčastněnými stranami ohledně jejích návrhů, kterou Komise zasílá spolunormotvůrcům.

Doporučení pracovní skupiny č. 7

Regionální a vnitrostátní parlamenty by měly přezkoumat možnosti účinnějšího propojení svých příslušných platforem pro sdílení informací (REGPEX a IPEX26) s cílem zajistit, aby legislativní postup a mechanismus kontroly subsidiarity lépe zohledňovaly jejich obavy.

Pracovní skupina se domnívá, že by toto doporučení mohlo být provedeno prostřednictvím následujících opatření:

• Vnitrostátní parlamenty, regionální parlamenty a Výbor regionů by měly zlepšit svou komunikaci a přezkoumat například možnosti lepšího využívání platforem IT pro sdílení informací mezi vnitrostátními a regionálními parlamenty a jejich účinnějšího propojení.

• Vnitrostátní parlamenty by při vypracovávání svých odůvodněných stanovisek měly náležitě konzultovat s regionálními parlamenty.

• Evropský parlament, Rada a Komise by měly zintenzivnit svou práci na vývoji interinstitucionální databáze k lepšímu sledování legislativního procesu s cílem zvýšit transparentnost legislativního postupu v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů.

• Budoucí revize interinstitucionální dohody o zdokonalení právních předpisů by měla uvážit možnosti snazšího šíření informací a dokumentů všem subjektům podílejícím se na daném legislativním postupu a zajistit náležité sledování subsidiarity a proporcionality v rámci celého legislativního postupu.

18 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

3.5. Účinnější jednání

27 Co se týká právních předpisů, „intenzita“ souvisí s dostatečností, pokud jde o stanovení zásad a cílů, v porovnání s potřebou stanovení podrobných technických předpisů ohledně způsobu dosažení cílů, jež mohou mít vliv na míru rozhodovací pravomoci vnitrostátních, regionálních a místních orgánů při provádění právních předpisů (viz dokument profesora Dougana předložený na zasedání pracovní skupiny dne 15. března 2018): https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/dougan-notes-for-task-force-march-2018_en.pdf

28 To zahrnuje dokumenty 1) členů pracovní skupiny z Evropského výboru regionů https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/subsidiarity-task-force-cor-members-contribution-for-tf-meeting-on-27-april-2018_en.pdf a Dr. Lopatky https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/sg-2018-00573_en_0.pdf

Tento oddíl se zabývá úkolem stanoveným v písmenu b) mandátu pracovní skupiny. Jak bylo uvedeno v oddíle 2, pracovní skupina plně uznává, že Unie musí více jednat v oblastech, v nichž se objevují nové výzvy, jako je bezpečnost, obrana a migrace, a musí zintenzivnit své úsilí ve stávajících oblastech činnosti, jako je změna klimatu a inovace. Jelikož veškerou tuto práci je třeba provést v kontextu omezených zdrojů, měla pracovní skupina za to, že na evropské úrovni je jednoznačně nutné uvážit způsob stanovování priorit jednotlivých činností a efektivnější využívání dostupných zdrojů. Po posouzení této záležitosti však pracovní skupina dospěla k závěru, že přidaná hodnota EU existuje ve všech oblastech, v nichž je EU aktivní, a neurčila proto žádné pravomoci nebo oblasti politiky, jež by měly být definitivně přeneseny zcela nebo částečně zpět na členské státy. Pracovní skupina se nedomnívá, že tento aspekt scénáře č. 4 uvedeného v bílé knize o budoucnosti Evropy představuje nejvhodnější další postup.

Pracovní skupina je však přesvědčena o tom, že výše nastíněný nový způsob práce může Unii případně umožnit, aby své zdroje využívala efektivněji. To pomůže zajistit, aby nové právní předpisy dodržovaly zásady subsidiarity a proporcionality, nebyly příliš intenzivní27 a místním, regionálním a vnitrostátním orgánům ponechávaly dostatečnou flexibilitu. To by mělo pomoci zvýšit účelné a účinné provádění právních předpisů s cílem zajistit, aby dosáhly zamýšlených přínosů v praxi. Pracovní skupina posoudila rovněž další dva aspekty větší efektivnosti. Konkrétně se zabývala těmito záležitostmi:

• vyhodnocení a zlepšení stávajících právních předpisů Unie z hlediska subsidiarity, proporcionality, legislativní intenzity a úlohy místních a regionálních orgánů,

• zintenzivnění úsilí o účinné provádění stávajícího souboru právních předpisů.

3.5.1. Vyhodnocení a zlepšení stávajících právních předpisů

Nový způsob práce představený v předchozích oddílech by měl pomoci zajistit nejen lepší návrh nových právních předpisů, nýbrž také to, aby stávající soubor právních předpisů Unie dodržoval zásady subsidiarity a proporcionality a náležité úrovně legislativní intenzity a rozhodovací pravomoci místních a regionálních orgánů. Pracovní skupina vyzdvihuje potřebu pravidelného hodnocení právních předpisů Unie s ohledem na tyto záležitosti a v případě potřeby provedení změn v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy.

Pracovní skupina uznává, že směrnice poskytují členským státům v zásadě větší flexibilitu, pokud jde o použité způsoby dosažení cílů právních předpisů. Na základě své diskuse pracovní skupina neupřednostnila jeden nástroj v porovnání s druhým, zaznamenala však, že se směrnice a nařízení vyvíjejí tak, že jsou v podstatě dost podobné. Pracovní skupina vedla zajímavou výměnu názorů na možné příčiny této situace, což zahrnovalo omezenou důvěru mezi samotnými členskými státy a mezi členskými státy a orgány Unie, pokud jde o to, zda budou právní předpisy provedeny dostatečně. Nedostatečná důvěra může vést k vyšší úrovni podrobnosti a normativnosti v právních předpisech Unie (směrnice). Tato nedostatečná důvěra snižuje rovněž účinnost „vzájemného uznávání“ vnitrostátních právních předpisů. Pracovní skupina však rovněž uznává, že existují důležité kompromisy. K zajištění souladu s právními předpisy Unie a k vytvoření rovných podmínek na vnitřním trhu mohou být zapotřebí normativnější právní předpisy, které omezuji flexibilitu na straně místních a regionálních orgánů a podniků.

Jakákoli změna stávajících právních předpisů z hlediska legislativní intenzity musí být proto pečlivě uvážena a provedena v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy, počínaje hodnocením na základě důkladného shromáždění důkazů a konzultací se subjekty, které budou dotčeny nejvíce, s cílem určit, co by mohlo být užitečné změnit. Pracovní skupina měla za to, že klíčovou otázkou je vědět, jak dobře fungují právní předpisy v praxi a jaké jsou náklady a přínosy spojené s právními předpisy, a za tímto účelem jsou

nezbytné názory vnitrostátních, regionálních a místních orgánů. Pracovní skupina se domnívá, že Komise má náležité zkušenosti s programem a platformou REFIT, aby mohla v každém jednotlivém případě s využitím vstupních informací od nejvíce dotčených subjektů určit, které právní předpisy lze zjednodušit nebo zlepšit a kde lze snížit zbytečnou zátěž. Pracovní skupina proto doporučuje, aby Komise navázala na tyto zkušenosti při hodnocení právních předpisů z hlediska subsidiarity a intenzity regulace.

Členové pracovní skupiny předložili řadu návrhů na tato hodnocení na základě vlastních posouzení a kontaktů se zúčastněnými stranami a pracovní skupina obdržela rovněž mnoho příspěvků od různých subjektů a jednotlivců, v nichž byly určeny právní předpisy a legislativní návrhy, které se pokládaly za problematické z hlediska subsidiarity (přidané hodnoty), proporcionality, legislativní intenzity nebo míry flexibility ponechané místním a regionálním orgánům při jejich provádění. Tyto příspěvky jsou shrnuty v příloze VI a jsou k dispozici na internetových stránkách pracovní skupiny28. Vzhledem k počtu návrhů a rozmanité povaze obav, které vyvolávají (z nichž některé nemusí souviset přímo se subsidiaritou), nebyla pracovní skupina s to posoudit přednosti jednotlivých návrhů. Rozhodla se proto vyzdvihnout je jako způsob zahájení důkladnějších úvah o právních předpisech, které by mohly být pro toto hodnocení relevantní.

V této souvislosti vzala pracovní skupina na vědomí další dva aspekty. Za prvé, příprava náležitých hodnocení představuje náročný úkol, který vyžaduje podrobné údaje, jež často neexistují nebo nejsou shromažďovány, a Komise je tudíž nemá k dispozici. Pracovní skupina bere na vědomí závazek Evropského parlamentu, Rady a Komise obsažený v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů, a to uvážit začlenění ustanovení o monitorování a hodnocení účinnosti právních předpisů do každého nového základního aktu s cílem pomoci zajistit, aby byly k dispozici potřebné údaje. Pracovní skupina bere na vědomí, že Komise již tato ustanovení do svých návrhů zařazuje.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 19

Za druhé, členové pracovní skupiny předložili také návrhy na to, jak by mohly být navrženy programy pro příští víceletý finanční rámec, a zejména politika soudržnosti Unie, s cílem vzít v úvahu záležitosti, jimiž se pracovní skupina zabývala29, včetně složitosti právních

29 Viz dokument členů pracovní skupiny z Evropského výboru regionů předložený na zasedání pracovní skupiny dne 27. září, který se týkal reformy politiky soudržnosti, a následující informace od Postupimského institutu: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/lf_nkr-gutachten_vollzugsorientierte_gesetzgebung_de_0.pdf; Svobodného státu Bavorsko: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/positionspapier-subsidiaritat-bayern-englisch_en.pdf a spolkové země Bádensko-Württembersko: https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/baden-wurttember_de.pdf

30 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/cor-contribution-on-the-simplification-cohesion-funds.pdf

předpisů30. Tyto myšlenky byly předány komisařům příslušným pro finanční programy, které Komise přijala před vyhotovením zprávy pracovní skupiny. Pracovní skupina bere na vědomí, že řada těchto myšlenek je nyní v návrzích Komise zohledněna.

Doporučení pracovní skupiny č. 8

Komise by měla vyvinout mechanismus pro určení a vyhodnocení právních předpisů z hlediska subsidiarity, proporcionality, zjednodušení, legislativní intenzity a úlohy místních a regionálních orgánů. To by mohlo navazovat na program a platformu REFIT.

Při monitorování a hodnocení právních předpisů EU by měly být obecně zohledněny zkušenosti místních a regionálních orgánů a jejich sítí. Výbor regionů by měl zřídit novou pilotní síť regionálních center na podporu přezkumů provádění politik.

Pracovní skupina se domnívá, že z praktického hlediska by na podporu tohoto doporučení bylo možno naplánovat tato konkrétní opatření:

• Program a platformu REFIT, které zřídila Komise, je třeba upravit, pokud jde o přístup a strukturu pro přezkum stávajících právních předpisů z hlediska subsidiarity, proporcionality, legislativní intenzity a úlohy místních a regionálních orgánů.

• Probíhající proces hodnocení právních předpisů ze strany Komise v souladu s její politikou zlepšování právní úpravy by se měl zabývat otázkami subsidiarity, proporcionality a legislativní intenzity, a to s přihlédnutím k návrhům, které předložili členové pracovní skupiny, a návrhům obdrženým od zúčastněných stran.

• Výbor regionů by měl zahájit pilotní projekt týkající se nové sítě regionálních center za účelem systematického shromažďování a předávání názorů a konkrétních informací o provádění právních předpisů. Pracovní skupina to považuje za užitečnou iniciativu, která by mohla případně zaplnit stávající mezery v údajích a zlepšit hodnocení právních předpisů.

• Pracovní skupina se domnívá, že po dokončení pilotní fáze by Evropský parlament, Rada a Komise měly spolu s Výborem regionů uvážit podporu sítě, budou-li výsledky pilotního projektu kladné.

• Evropský parlament, Rada a Komise by měly zajistit účinné provádění bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů s cílem zajistit dostatečné monitorování uplatňování právních předpisů, což může podpořit kvalitnější hodnocení.

• Komise a spolunormotvůrci by měli zajistit, aby v případě, jsou-li jako vhodný legislativní nástroj zvoleny směrnice, byla dostatečně uvážena potřeba flexibility na straně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů při jejich provedení.

• Budoucí revize interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla uvážit způsob zohlednění zásady víceúrovňové správy v právních předpisech Unie.

20 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

3.5.2. Větší zaměření se na lepší provádění právních předpisů

Pracovní skupina zaznamenala, že v mnoha oblastech politiky nyní existuje rozsáhlý soubor právních předpisů Unie a že hlavní výzvou je zajistit účinné uplatňování těchto právních předpisů prostřednictvím prosazování a jiných opatření. Pracovní skupina bere na vědomí potřebu neustálé koordinace na úrovni EU, usuzuje však, že existuje omezená nutnost rozšíření stávajícího souboru právních předpisů. To by Unii umožnilo využívat její zdroje efektivněji zaměřením se na výzvy, které jsou pro občany nejdůležitější, přičemž by současně byly respektovány pravomoci svěřené Unii a zásady subsidiarity, proporcionality, víceúrovňové správy a nový způsob práce objasněný v této zprávě. Navrhovalo se rovněž, aby Komise pečlivě uvážila přidanou hodnotu zveřejňování nezávazných dokumentů mimo své legislativní činnosti. Pracovní skupina posoudila také negativní dopad rostoucího počtu aktů

v přenesené pravomoci a prováděcích aktů na legislativní intenzitu a na flexibilitu poskytnutou místním a regionálním orgánům. Pracovní skupina uznala užitečnost těchto aktů pro účinné provádění práva Unie, bere však na vědomí obavy vnitrostátních parlamentů a místních a regionálních orgánů, že tyto akty mohou být problematické, jelikož na ně mohou mít přímý dopad a jelikož nespadají pod formální mechanismus kontroly subsidiarity stanovený v protokolu č. 2 ke Smlouvám. Členové pracovní skupiny se domnívali, že by měly být spolunormotvůrci a Evropskou komisí využívány střídměji. Všechny zúčastněné strany se však mohou k návrhům aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů vyjádřit prostřednictvím internetových stránek Komise před vyhotovením jejich konečné verze.

Doporučení pracovní skupiny č. 9

Příští Komise by spolu s Evropským parlamentem a Radou měla uvážit přehodnocení své činnosti v některých oblastech politiky a zajištění účinnějšího provádění právních předpisů místo iniciování nových právních předpisů v oblastech, v nichž je stávající soubor právních předpisů plně vyvinutý a/nebo byl nedávno podstatně revidován.

Pracovní skupina se konkrétně domnívá, že by provedení tohoto doporučení mohla napomoci tato opatření:

• Evropský parlament, Rada a Komise by si podle bodu 5 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů měly vyměňovat názory a schválit cílený víceletý program, který zohledňuje toto doporučení a zprávu pracovní skupiny o subsidiaritě a proporcionalitě obecně. Například kladení většího důrazu na provádění právních předpisů v oblasti jednotného trhu, daní, finančních služeb, životního prostředí, dopravy, médií/IKT, vzdělávání a cestovního ruchu.

• Spolunormotvůrci a Evropská komise by měli věnovat větší pozornost množství aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů ve vztahu k legislativní intenzitě, zatímco vnitrostátní parlamenty a regionální a místní orgány by měly lépe využívat příležitosti k vyslovení svých obav v souvislosti s návrhy aktů během čtyřtýdenní lhůty pro poskytnutí zpětné vazby.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 21

Příloha I Členové pracovní skupiny

Pracovní skupina se původně měla kromě předsedy skládat z devíti členů. Evropský parlament se však nezúčastnil a předseda Juncker jmenoval pouze šest členů pracovní skupiny31, ačkoliv možnost Evropského parlamentu připojit se byla otevřená po celou dobu platnosti mandátu pracovní skupiny.

31 C(2018) 406. https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/task-force-members-appointment-c-2018-406_en.pdf

Frans TIMMERMANS (Nizozemsko)

Předseda pracovní skupiny a první místopředseda Evropské komise pro zlepšování právní úpravy, interinstitucionální vztahy, právní stát a Listinu základních práv.

François DECOSTER (Francie)

Člen Výboru regionů a místopředseda regionální rady Nord-Pas-de-Calais-Picardie a starosta města Saint-Omer (Francie). Je místopředsedou politické skupiny Aliance liberálů a Demokratů pro Evropu ve Výboru regionů.

Karl-Heinz LAMBERTZ (Belgie)

Předseda Výboru regionů od července 2017 a dříve jeho první místopředseda. Je rovněž členem belgického Senátu, který zastupuje Německojazyčné společenství v Belgii.

Reinhold LOPATKA (Rakousko)

Předseda Stálého podvýboru pro evropské záležitosti Národní rady rakouského parlamentu. Byl vedoucím parlamentní skupiny Rakouské lidové strany a rovněž státním tajemníkem Spolkového ministerstva financí a posléze Spolkového ministerstva pro evropské a mezinárodní záležitosti.

Michael SCHNEIDER (Německo)

Člen Výboru regionů a státní tajemník, zástupce spolkové země Sasko-Anhaltsko ve spolkové vládě. Je předsedou politické skupiny Evropské lidové strany (ELS) ve Výboru regionů.

Kristian VIGENIN (Bulharsko)

Předseda Výboru pro evropské záležitosti a dohled nad evropskými fondy v Národním shromáždění Bulharské republiky a člen Bulharské socialistické strany. Je rovněž bývalým ministrem zahraničí Bulharska a bývalým poslancem Evropského parlamentu.

Toomas VITSUT (Estonsko)

Člen Estonské strany středu a předseda Výboru pro evropské záležitosti v estonském parlamentu (Riigikogu). Od roku 2005 je rovněž předsedou městské rady Tallinnu a také bývalým členem Výboru regionů.

22 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Příloha II Fungování pracovní skupiny a informace od zúčastněných stran1. Jak pracovní skupina fungovala

32 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/working-methods-taskforce-subsidiarity_en.pdf33 https://ec.europa.eu/commission/priorities/democratic-change/better-regulation/task-force-subsidiarity-proportionality-and-doing-less-more-efficiently_en34 https://ec.europa.eu/eusurvey/runner/TaskForceSubsidiarity35 http://www.cosac.eu/59-bulgaria-2018/cosac-working-group-26-march-2018/36 http://www.cosac.eu/59-bulgaria-2018/

Na prvním zasedání dne 25. ledna 2018 schválila pracovní skupina své pracovní metody32. Skupina se sešla celkem sedmkrát, aby projednala záležitosti související se třemi úkoly, které stanovil předseda Juncker. Diskuse probíhala na základě dokumentů, které vyhotovil sekretariát pracovní skupiny a její členové. Všechny pořady jednání, zápisy a diskusní dokumenty jsou k dispozici na internetových stránkách33 pracovní skupiny. To všem zúčastněným stranám umožnilo, aby byly informovány o činnosti pracovní skupiny a aby poskytly zpětnou vazbu přímo prostřednictvím internetových stránek, nebo písemně prostřednictvím prvního místopředsedy nebo členů pracovní skupiny.

Členové pracovní skupiny uskutečnili rovněž řadu informačních činností s cílem informovat zúčastněné strany a vyžádat si od nich vstupní informace pro činnost pracovní skupiny. Předseda se dne 23. dubna zúčastnil zasedání Výboru pro právní záležitosti a dne 20. června zasedání Výboru pro ústavní záležitosti v Evropském parlamentu a dne 19. června plenárního zasedání Konference výborů pro evropské záležitosti. Dne 28. května 2018 uspořádal Výbor regionů také slyšení za účasti členů pracovní skupiny.

V únoru 2018 zahájil Evropský výbor regionů obecnou konzultaci s více než 2 500 regionálních a místních zúčastněných stran (včetně regionálních parlamentů a vlád, vnitrostátních sdružení místních orgánů, místních orgánů a národních delegací ve Výboru regionů)34, jejíž předběžné výsledky byly pracovní skupině předloženy na jejím druhém zasedání dne 23. února 2018. Výbor regionů konzultoval rovněž se svou skupinou odborníků na subsidiaritu v souvislosti s úkolem stanoveným v písmenu a) mandátu pracovní skupiny, a zejména v souvislosti s tabulkovým dotazníkem pro posuzování subsidiarity, a výsledky byly zahrnuty

v příspěvku členů Evropského výboru regionů pro třetí zasedání pracovní skupiny dne 15. března 2018.

Dr. Lopatka se zúčastnil tří akcí: konference k evropské debatě o budoucnosti Unie v nizozemském Haagu ve dnech 16. a 17. dubna 2018, akce „European politics“ ve švýcarském Bernu dne 25. dubna 2018 a „zvláštní tiskové konference pro novináře o aktuální problematice EU“ pořádané Rakouskou hospodářskou komorou ve Vídni dne 15. května 2018.

Pan Vigenin zřídil interinstitucionální pracovní skupinu, v níž byli zastoupeni odborníci na právo EU z ministerstva zahraničí a Rady ministrů. Jako předseda COSAC v období od ledna do června 2018 předsedal pan Vigenin zasedáním pracovní skupiny COSAC, která byla zřízena s cílem usnadnit pravidelnou a podrobnou diskusi v souvislosti s činností pracovní skupiny. Tato skupina se sešla jednou dne 26. března 2018. Po tomto zasedání předložilo několik vnitrostátních parlamentů písemné příspěvky, které jsou k dispozici na internetu35. Pan Vigenin předsedal rovněž plenárnímu zasedání COSAC ve dnech 17.–19. června 2018 v Sofii36. Během tohoto zasedání schválily delegace z vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu jednomyslně příspěvky z LIX. plenárního zasedání COSAC. Pan Vitsut a Dr. Lopatka se zúčastnili všech činností souvisejících s COSAC jako členové předsednické trojky.

Pracovní skupina pozvala na své zasedání dne 15. března v souvislosti s diskusí o používání subsidiarity a proporcionality v rámci činnosti orgánů rovněž předsedu Soudního dvora, pana Koena Lenaertse, a profesora Michaela Dougana (z univerzity v Liverpoolu ve Spojeném království).

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 23

Členské státy (24)

Místní а regionální orgán (19)

Nevládní organizace (8)

Podniky (7)

Ostatní (59)

Rámeček 1. Počet a původ příspěvků, které pracovní skupina obdržela

AT (17)

CZ (1)

DE (13)

DK (2)ET (1)

EU (8)

NL (5)

RO (1)SV (2)

UK (1)

IT (5)PT (1)

MT (1)HU (2)

LV (1)

Pozn.: 1) ke dni 6. července 2018; 2) země původu anonymních příspěvků není vždy známa.

2. Přehled informací, které pracovní skupina obdrželaPracovní skupina si od občanské společnosti vyžádala vstupní informace prostřednictvím svých internetových stránek nebo prostřednictvím svého předsedy. Pracovní skupina obdržela celkem 117 relevantních příspěvků prostřednictvím svých internetových stránek a 10 příspěvků, které byly určeny předsedovi pracovní

skupiny nebo předsedovi Komise Junckerovi. Tyto příspěvky jsou uvedeny níže. Původ jednotlivých vstupních informací byl seřazen podle země a členského státu (vnitrostátního orgánu), nevládní organizace, místního nebo regionálního orgánu, podnikatelské organizace a ostatních subjektů včetně občanů (ostatní) takto:

24 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Organizace Typ organizace Původ

Freistaat Sachsen (ohledně společné zemědělské politiky) Místní/regionální orgán Německo

Sdružení rakouských měst a obcí Místní/regionální orgán Rakousko

Deutscher Bundestag, pan Horst Risse Členský stát Německo

Estonský parlament (spolu s parlamenty Bulharska a Malty) Členský stát Estonsko

Evropský výbor regionů (předseda Lambertz) Poradní orgán EU EU

Green10 Nevládní organizace EU

Spolková země Bádensko-Württembersko (WOLF Guido) Místní/regionální orgán Německo

Pan László KÖVÉR, mluvčí maďarského Národního shromáždění Členský stát Maďarsko

Poslanec EP Peter Jahr Členský stát Německo

Rakouská hospodářská komora (WKÖ) Hospodářské sdružení Rakousko

The Royal Society for the Protection of Birds (RSPB) Nevládní organizace Spojené království

Delegace Senátu Parlamentu České republiky v COSAC Členský stát Česká republika

Serafin Pazos-Vidal, PhD European Union, UNED Nevládní organizace EU

Sdružení rakouských obcí Místní/regionální orgán Rakousko

Rakouská spolková země Vorarlbersko Místní/regionální orgán Rakousko

Rakouská spolková země Korutany Místní/regionální orgán Rakousko

Rakouská agrární komora Nevládní organizace Rakousko

Předsedové německých a rakouských regionálních parlamentů a jihotyrolského parlamentu

Místní/regionální orgán Rakousko

Spolková rada Rakouska Členský stát Rakousko

Parlament spolkové země Dolní Rakousko Místní/regionální orgán Rakousko

Parlament spolkové země Horní Rakousko Místní/regionální orgán Rakousko

Sdružení rakouských měst a obcí Místní/regionální orgán Rakousko

Prohlášení sdružení rakouských obcí Místní či regionální orgán Rakousko

Prohlášení předních představitelů země / Rakouska Členský stát Rakousko

Předseda parlamentu spolkové země Horní Rakousko Místní/regionální orgán Rakousko

Dr. Reinhold Lopatka Člen pracovní skupiny Rakousko

Rakouská pracovní komora Hospodářské sdružení Rakousko

Rakouská odborová federace Ostatní Rakousko

Evropský výbor regionů Poradní orgán EU EU

Dánský parlament Členský stát Dánsko

Dr. Reinhold Lopatka Člen pracovní skupiny Rakousko

Evropský výbor regionů Poradní orgán EU EU

Evropská asociace kasin Hospodářské sdružení EU

Dánská vláda (neoficiální dokument) Členský stát Dánsko

Rada švédského průmyslu a obchodu pro zlepšování právní úpravy (NRR) Hospodářské sdružení Švédsko

Evropský výbor regionů Poradní orgán EU EU

Evropský výbor regionů Poradní orgán EU EU

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 25

Organizace Typ organizace Původ

EU4health Nevládní organizace EU

Kancelář výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu Rumunska

Členský stát Rumunsko

ZDH Hospodářské sdružení Německo

Zástupci COSAC Členský stát Nizozemsko

Johannes Maier, člen skupiny odborníků na subsidiaritu ve Výboru regionů; vedoucí oddělení koordinace vztahů s EU, Úřad vlády spolkové země Korutany

Místní/regionální orgán Rakousko

Bavorské státní kancléřství Místní/regionální orgán Německo

Potsdam Institute for eGovernment Nevládní organizace Německo

Dr. Pafítī MariannaNeoellīnikīis Filologías Ostatní Řecko

Regionální rada Kalábrie Místní/regionální orgán Itálie

Dr. Alessandro Simonato, univerzita v Padově Ostatní Itálie

Evropský výbor regionů Poradní orgán EU EU

Finský parlament Členský stát Finsko

Švédský parlament Členský stát Švédsko

Maďarská vláda Členský stát Maďarsko

Conferenza delle Assemblee Legislative delle Regione Italiane Místní/regionální orgán Itálie

Vereniging van Nederlandse Gemeenten (VNG) Místní/regionální orgán Nizozemsko

Evropská asociace loterií Hospodářské sdružení EU

Deutsche Bundesregierung (neoficiální dokument) Členský stát Německo

Insurance Europe Hospodářské sdružení EU

Lotyšský parlament Členský stát Lotyšsko

Portugalský parlament Členský stát Portugalsko

Francouzský parlament (Sénat) Členský stát Francie

Maltský parlament Členský stát Malta

WWF Nevládní organizace EU

Birdlife International Nevládní organizace EU

Dr. Diane Fromage Ostatní Nizozemsko

Regiony, které mají normotvornou pravomoc Místní/regionální orgán EU

Reinhold Bocklet, MdL. místopředseda bavorského zemského sněmu Místní/regionální orgán Německo

Anonymní x 59 Ostatní Různé

26 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Příloha III Právní a politické souvislosti činnosti pracovní skupiny1. Stávající právní a politický rámec, v němž orgány působíČinnost pracovní skupiny je nutno posoudit na základě stávajícího právního a politického rámce upravujícího používání zásad subsidiarity a proporcionality v Unii.

1.1. Svěření pravomocí: vymezení hranice mezi pravomocemi Unie a členských států

37 V těchto oblastech: celní unie, stanovení pravidel hospodářské soutěže nezbytných pro fungování vnitřního trhu, měnová politika pro členské státy, jejichž měnou je euro, zachování biologických mořských zdrojů v rámci společné rybářské politiky a společná obchodní politika (článek 3 SFEU).

38 V těchto oblastech: vnitřní trh, sociální politika (vymezená ve Smlouvě), hospodářská, sociální a územní soudržnost, zemědělství a rybolov (vyjma zachování biologických mořských zdrojů), životní prostředí, ochrana spotřebitele, doprava, transevropské sítě, energetika, prostor svobody, bezpečnosti a práva a společné otázky bezpečnosti v oblasti veřejného zdraví (vymezené ve Smlouvě) (článek 4 SFEU).

39 V těchto oblastech: ochrana a zlepšování lidského zdraví, průmysl, kultura, cestovní ruch, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání, mládež a sport, civilní ochrana a správní spolupráce (článek 6 SFEU).

40 Ustanovení čl. 5 odst. 1 SEU.41 Článek 1 protokolu č. 2 k SEU/SFEU.42 Ustanovení čl. 5 odst. 3 SEU.43 Ustanovení čl. 5 odst. 4 SEU.44 Ustanovení čl. 4 odst. 2 SEU.45 Článek 12 SEU.46 https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2016.202.01.0001.01.CES&toc=OJ:C:2016:202:TOC#C_2016202CS.01020101

Oblasti, v nich může EU jednat, členské státy výslovně omezily tím, že Unii byly ve Smlouvách svěřeny konkrétní pravomoci. Pravomoci, které nebyly svěřeny Unii, si ponechávají členské státy. To představuje jednoznačné vymezení povinností Unie a členských států.

Smlouva o fungování Evropské unie stanoví tři hlavní kategorie pravomocí Unie: výlučnou, sdílenou a podpůrnou. V oblastech výlučné pravomoci37 může jednat pouze Unie, pokud k tomu nezmocní členské státy. V oblastech politiky, v nichž má Unie sdílenou pravomoc38 s členskými státy, mohou Unie i členské

státy přijímat právně závazná opatření, avšak členské státy mohou jednat pouze v rozsahu, v jakém nejednala Unie. Pokud naopak Unie přestala svou pravomoc vykonávat, mohou svou pravomoc opět vykonávat členské státy. Takovéto právo neexistuje v oblastech, v nichž má Unie pravomoc provádět pouze činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států39, a činnost Unie tudíž nesmí harmonizovat nebo nahrazovat právo členských států jednat. Tato kategorizace je důležitá, jelikož v oblastech, v nichž má Unie výlučnou pravomoc, se neuplatňuje zásada subsidiarity.

1.2. Výkon pravomocí Unie: zásady subsidiarity, proporcionality a loajální spolupráce

Činnost Unie se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality40 a orgány mají zvláštní povinnost zajistit dodržování obou zásad41. Subsidiarita znamená, že by Unie měla jednat pouze tehdy (a do té míry), pokud plánovaných cílů nemohou dosáhnout uspokojivě členské státy (na ústřední či na místní nebo regionální úrovni), nýbrž jich může být z důvodu rozsahu nebo účinků navrhovaného opatření dosaženo lépe na úrovni Unie42. Na tyto kritéria se obvykle odkazuje jako na kritéria nezbytnosti opatření EU a přidané hodnoty EU.

Obsah a forma opatření Unie nesmí překročit to, co je nezbytné k dosažení cílů Smluv43. To představuje zásadu proporcionality. Unie musí rovněž respektovat rovnost členských států a jejich národní identitu, která spočívá v jejich politických a ústavních strukturách včetně místní a regionální samosprávy44. Unie a členské státy musí mimoto dodržovat zásadu loajální spolupráce a vzájemně si pomáhat při plnění úkolů, které vyplývají ze Smluv, včetně sledování cílů Smluv prostřednictvím sekundárních právních

předpisů. Všechny tyto faktory mohou ovlivnit obsah a intenzitu opatření Unie.

Smlouvy podporují zapojení vnitrostátních parlamentů do činností Unie v oblasti tvorby politik45. Protokol č. 1 ke Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie vyžaduje, aby Komise předkládala zelené knihy, bílé knihy, sdělení, roční pracovní programy a legislativní návrhy vnitrostátním parlamentům ve stejnou dobu, kdy jsou zaslány Evropskému parlamentu a Radě. Vnitrostátní parlamenty mohou Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zasílat odůvodněná stanoviska ohledně toho, zda je určitý legislativní návrh v souladu se zásadou subsidiarity. Vnitrostátní parlamenty by měly obdržet rovněž pořady jednání pro zasedání Rady a zápisy ze zasedání Rady, na nichž jsou projednávány návrhy legislativních aktů. Vnitrostátní parlamenty mají také prvořadou odpovědnost za zajištění dodržování zásady subsidiarity podle postupu stanoveného v protokolu č. 2 k SEU/SFEU o používání zásad subsidiarity a proporcionality.

1.3. Mechanismus kontroly subsidiarity (protokol č. 2 k SEU/SFEU)

Protokol č. 2 k SEU/SFEU stanoví parametry mechanismu kontroly subsidiarity46. Vztahuje se na oblasti, v nichž EU nemá výlučnou pravomoc. V případech, kdy se vnitrostátní parlamenty domnívají,

že návrhy legislativních aktů nejsou v souladu se zásadou subsidiarity, mohou zaslat Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do osmi týdnů od předložení návrhu ve všech úředních jazycích

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 27

odůvodněné stanovisko. Komise musí vzít odůvodněná stanoviska, která obdrží, v úvahu. Účinek odůvodněných stanovisek na legislativní postup závisí na tom, kolik vnitrostátních parlamentů reaguje a kolik hlasů zastupují. Každý z 28 vnitrostátních parlamentů má dva hlasy. V případě dvou komor má každá z nich jeden hlas.

Pokud odůvodněná stanoviska zastupují nejméně jednu třetinu47 všech hlasů přidělených vnitrostátním parlamentům, musí Komise svůj návrh přezkoumat a poté může rozhodnout, zda jej zachová, pozmění či stáhne. Komise musí své rozhodnutí zdůvodnit. To je známo jako postup s použitím „žluté karty“, který byl doposud využit třikrát.

Pokud odůvodněná stanoviska zastupují většinu hlasů a na návrh aktu se vztahuje řádný legislativní postup, musí Komise svůj návrh přezkoumat a rozhodnout, zda jej zachová, pozmění nebo stáhne.

47 U návrhů legislativních aktů souvisejících se spravedlností, svobodou a bezpečností je touto prahovou hodnotou jedna čtvrtina.48 Článek 8 protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality.49 https://portal.cor.europa.eu/subsidiarity/Pages/default.aspx 50 https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-guidelines_en51 https://ec.europa.eu/info/better-regulation-toolbox_cs52 https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-5_en53 https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-38_en54 https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-33_en55 Nástroj č. 18 o volbě politického nástroje: https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-18_en56 https://ec.europa.eu/info/files/better-regulation-toolbox-36_en57 https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/regulatory-scrutiny-board_cs58 Ustanovení čl. 11 odst. 3 SEU.

Jestliže se Komise rozhodne návrh zachovat, musí své rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě zdůvodnit, pokud jde o to, proč je návrh v souladu se zásadou subsidiarity. To je známo jako postup s použitím „oranžové karty“, který dosud využit nebyl. Jestliže prostá většina poslanců Evropského parlamentu, nebo 55 % členů Rady rozhodne, že návrh porušuje zásadu subsidiarity, není tento návrh dále zvažován.

Od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost má Výbor regionů s ohledem na subsidiaritu větší odpovědnost. Je oprávněn podat Soudnímu dvoru EU žalobu kvůli porušení zásady subsidiarity48. Výbor regionů zřídil rovněž síť pro sledování subsidiarity49, která má usnadňovat výměnu informací mezi místními a regionálními orgány v Evropské unii a orgány EU o dokumentech a legislativních návrzích Evropské komise, které mají přímý dopad na regionální a místní orgány.

1.4. Zlepšování právní úpravy a zdokonalení tvorby právních předpisů: hlavní změny od roku 2015

Rámec Komise pro zlepšování právní úpravy má zajistit vytváření fakticky podložených politik Unie. Prosazuje transparentnost, odpovědnost a informované rozhodování. Přístup Komise k zlepšování právní úpravy výslovně uznává politický cyklus a jeho jednotlivé fáze od vzniku, přípravy, provedení a hodnocení po následné změny. Zlepšování právní úpravy je založeno na třech hlavních pilířích, které se vzájemně doplňují a jsou úzce spojené:

• posouzení dopadů,

• hodnocení a

• konzultaci se zúčastněnými stranami.

V roce 2015 provedla Komise podstatné změny své politiky zlepšování právní úpravy. Komise vypracovala a zveřejnila pokyny50, které zaměstnancům Komise nařizují, jak mají při své práci v rámci celého politického cyklu uplatňovat zásady zlepšování právní úpravy. Zabývají se rovněž tím, jak bude Komise členským státům napomáhat při provádění právních předpisů EU na vnitrostátní úrovni. Doplňkový soubor nástrojů51 obsahuje 65 samostatných nástrojů, které poskytují podrobnější pomoc, pokud jde o řešení zvláštních záležitostí, jako jsou subsidiarita a proporcionalita,52 příprava důvodové zprávy53 připojené k návrhům Komise, územní dopady54, volba nástroje politiky55 a prováděcí plány56.

Předseda Komise zřídil v květnu 2015 rovněž nový Výbor pro kontrolu regulace57. Výbor se skládá z předsedy a šesti členů, kteří

mají odborné znalosti v sociální, ekonomické a environmentální oblasti, vzhledem k stěžejní úloze zlepšování právní úpravy při začleňování udržitelného rozvoje do tvorby politik EU. Všichni členové pracují pro výbor na plný úvazek, přičemž neodpovídají za tvorbu politik. Tři členové nepocházejí z orgánů EU a jsou přijati na základě otevřeného výběrového řízení založeného na zásluhách. Ostatní čtyři členové pocházejí z útvarů Komise a jsou vybíráni pomocí podobných, avšak interních postupů. Způsobilí jsou uchazeči se zkušenostmi a odbornými znalostmi souvisejícími s činností místních a regionálních orgánů, kteří jsou vybízeni k podání přihlášky. Výbor ověřuje kvalitu všech posouzení dopadů a vybraných hodnocení na základě požadavků stanovených v pokynech Komise ke zlepšování právní úpravy. Výbor vydává kladná a záporná stanoviska. Iniciativy, k nimž je připojeno posouzení dopadů, budou obvykle vyžadovat kladné stanovisko výboru, aby mohl být dokument předložen sboru komisařů za účelem rozhodnutí.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány Unie poskytly občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie. Komise musí rovněž vést rozsáhlé konzultace za účelem zajištění transparentnosti a soudržnosti činností Unie58. To je součástí práva občanů na účast na demokratickém životě Unie a je to důležité při prokazování legitimity Unie. Předseda Juncker požádal všechny členy sboru komisařů, aby byli v členských státech a v dialozích

28 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

s občany59 politicky aktivní a předkládali a oznamovali společný program, naslouchali nápadům a spolupracovali se zúčastněnými stranami. Do 15. května 2018 se za Junckerovy Komise konalo přibližně 400 dialogů s občany. Proběhla rovněž zvláštní konzultace na téma budoucnosti Evropy60. Evropský výbor regionů uskuteční do prosince 2018 více než 200 místních akcí / dialogů s občany v 28 evropských zemích za účasti přibližně 230 členů Výboru regionů a více než 30 000 občanů a shromáždil obdobný počet odpovědí prostřednictvím on-line průzkumu a aplikace pro mobilní telefony se značkou EU: „Vyjádřete svůj názor na Evropu“. Předseda Evropského výboru regionů zřídí na podzim 2018 rovněž mechanismus trvalého dialogu v souvislosti s uplatňováním zprávy pracovní skupiny a jejích doporučení v oblasti komunikace/informování.

Konzultace se zúčastněnými stranami umožňuje vyjádřit názory a získat konkrétní důkazy pro přípravu nových iniciativ nebo hodnocení stávajících politik. Konzultace jsou nyní podpořeny strategií k určení informací, které jsou zapotřebí, zúčastněných stran, od nichž lze příslušné informace získat, a způsobů zapojení zúčastněných stran. Počáteční popis iniciativy a konzultační strategie budou zveřejněny v plánu nebo počátečním posouzení dopadů. To všem zúčastněným stranám umožní podat připomínky v počáteční fázi a připravit se na podrobnější konzultační činnosti, které následují. Všechny možnosti konzultací a poskytnutí zpětné vazby jsou nyní dostupné prostřednictvím jednotného internetového portálu (viz oddíl nazvaný „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“61).

Hodnocení a posouzení dopadů závisí na náležité kvalitě konzultace se zúčastněnými stranami a obvykle je doprovázeno internetovou veřejnou konzultací v délce dvanácti týdnů jako součástí konzultační strategie. U významných iniciativ v pracovním programu Komise usiluje Komise o konzultace ve všech úředních jazycích a v ostatních případech přinejmenším v angličtině, francouzštině a němčině.

Zúčastněné strany mohou poskytnout zpětnou vazbu k přípravě a provádění politik během celého politického cyklu. Prostřednictvím internetové stránky „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“ mohou zúčastněné strany:

podávat připomínky k plánům a počátečním posouzením dopadů vyhotoveným Komisí, jež jsou uveřejněny na samém počátku nové iniciativy (během čtyřtýdenní lhůty),

zúčastnit se veřejných konzultací spojených s novými iniciativami nebo hodnocením stávajících právních předpisů nebo politik (obvykle během dvanáctitýdenního období),

podávat připomínky k návrhům, které Komise přijala, během osmi týdnů od jejich přijetí. Komise je shrne a předloží Evropskému parlamentu a Radě, a

podat připomínky k právnímu znění návrhů aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů před tím, než Komise vyhotoví jejich konečnou verzi (během čtyřtýdenní lhůty),

59 https://ec.europa.eu/info/events/citizens-dialogues60 https://ec.europa.eu/commission/consultation-future-europe_cs61 https://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs62 COM(2017) 651: Dokončení programu zlepšování právní úpravy – Lepší řešení v zájmu dosažení lepších výsledků: https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/completing-the-better-

regulation-agenda-better-solutions-for-better-results_en.pdf63 https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/evaluating-and-improving-existing-laws/refit-making-eu-law-simpler-and-less-costly/refit-platform_cs64 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L:2016:123:TOC

předložit připomínky a návrhy ohledně možného zjednodušení konkrétních právních předpisů. Těmito návrhy se poté zabývá platforma REFIT, která může Komisi vydat stanoviska a doporučení.

Do těchto činností se mohou zapojit všechny zúčastněné strany, které si mohou vyžádat automatická oznámení, jakmile jsou na internetové stránce „Podílejte se na tvorbě právních předpisů EU“ nahrány nové dokumenty. Zúčastněné strany mohou Komisi předložit své názory a jiné důkazy rovněž mimo procesy formálních konzultací a poskytování zpětné vazby.

Hodnocení a účelnost právních předpisů

Komise také právní předpisy a politiky Unie vyhodnocuje. Komise uplatňuje zásadu „nejprve hodnotit“, takže před předložením návrhů na změnu právních předpisů je ověřeno jejich fungování a účinnost. V rámci hodnocení se posuzuje účinnost, ekonomická efektivnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota EU. Je třeba přezkoumat, zda právní předpisy fungují tak, jak se předpokládalo, a zda se skutečně projevily očekávané dopady.

V rámci programu Komise pro účelnost právních předpisů by mimoto měla být v rámci všech revizí právních předpisů systematicky prověřována možnost zjednodušení a snížení zbytečných nákladů62. Platforma REFIT, která je složena z odborníků z členských států a občanské společnosti, vydává Komisi doporučení ohledně problematických právních předpisů, a to s pomocí internetových stránek, na nichž mohou zúčastněné strany předložit své nápady a zkušenosti63.

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů

Interinstitucionální dohoda o zdokonalení tvorby právních předpisů vstoupila v platnost v dubnu 201664. Dohoda je založena na článku 295 SFEU a stanoví závazky Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se mnoha aspektů přípravy a provádění právních předpisů Unie. Pokud jde o zajištění dodržování zásad subsidiarity a proporcionality prostřednictvím posouzení dopadů a předložení zdůvodnění Komise v důvodové zprávě53 připojené k legislativním návrhům, obzvláště důležité jsou body 12 a 25.

Akty v přenesené pravomoci

Evropský parlament a Rada (jako spolunormotvůrci EU) mohou Komisi zmocnit k přijetí určitých aktů v přenesené pravomoci, které doplňují či mění prvky právních předpisů Unie, jež nejsou podstatné. Tyto akty usnadňují provádění právních předpisů Unie Evropskou komisí. Používání aktů v přenesené pravomoci je upraveno v článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Spolunormotvůrci mají pravomoc každý jednotlivý akt v přenesené pravomoci vetovat nebo přenesení pravomoci zcela zrušit.

Komisi mohou být svěřeny rovněž prováděcí pravomoci ke stanovení podmínek pro jednotné uplatňování aktů Unie. Tyto jsou upraveny v článku 291 SFEU a řídí se podrobnými pravidly pro jejich přípravu schválenými v právu Unie. Spolunormotvůrci jsou

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 29

také oprávněni tyto akty zamítnout a odborníci z členských států se na jejich přípravě podílejí prostřednictvím příslušných výborů, které jsou složeny ze zástupců členských států.

Vypracování každého aktu v přenesené pravomoci se řídí interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů a podílí se na něm odborníci z Evropského parlamentu, Rady a členských států. Přípravné procesy jsou transparentní a lze je sledovat v novém interinstitucionálním rejstříku aktů v přenesené pravomoci65. Před přijetím Evropskou komisí jsou návrhy aktů v přenesené pravomoci vyvěšeny na internetu66, aby všechny zúčastněné strany mohly předložit své názory Komisi, která může znění v reakci na obavy zúčastněných stran pozměnit. V některých případech mohou být akty v přenesené pravomoci podpořeny

65 https://webgate.ec.europa.eu/regdel/#/home66 https://ec.europa.eu/info/law/contribute-law-making_cs

posouzením dopadů či podobným dokumentem, který vyhotoví decentralizovaná agentura podporující provádění právních předpisů Unie.

V rámci provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů jednají Evropský parlament, Rada a Komise o kritériích pro rozlišování mezi použitím aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů. Tato problematická otázka často vyvstává při jednáních spolunormotvůrců ohledně jednotlivých legislativních návrhů. Komise mimoto předložila návrhy na aktualizaci souboru právních předpisů EU týkajících se zmocnění, jež dosud nejsou v souladu s požadavky článků 290 a 291, které zavedla Lisabonská smlouva. To se týká zmocnění s využitím regulativního postupu s kontrolou.

30 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Příloha IV Klíčové dokumenty členů pracovní skupinyDiskusní dokumenty vyhotovené sekretariátem pracovní skupiny

67 https://ec.europa.eu/commission/publications/background-paper-no-1-information-related-work-task-force_en68 https://ec.europa.eu/commission/publications/background-paper-no-2-better-regulation_en69 https://ec.europa.eu/commission/publications/discussion-paper-no-1-idiscussion-paper-no-1-initial-exchange-views-work-task-force_en70 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/discussion-paper-2-taskforce-subsidiarity_en.pdf71 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/5-3-2018-2018-tf-discussion-paper-no3-institutional-work_en.pdf72 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/19-4-2018_-tf-discussion-paper-no4-redelegation-efficiency_en.pdf73 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/contribution-cor-taskforce-subsidiarity_en.pdf74 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/working-paper-lopatka-taskforce-subsidiarity_en.pdf75 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/subsidiarity_paper-cosac-recommendations_en.pdf76 https://ec.europa.eu/commission/publications/contribution-european-committee-regions-members-task-force-subsidiarity-and-proportionality-principles_en77 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/sg-2018-00573_en_0.pdf78 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/subsidiarity-task-force-cor-members-contribution-for-tf-meeting-on-27-april-2018_en.pdf79 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/sg-2018-00573_en.pdf80 https://ec.europa.eu/commission/sites/beta-political/files/contribution-lix-cosac-18-06-2018_en.pdf81 https://parleu2018bg.bg/upload/2702/29+Bi-Annual+Report+EN.pdf

1) Podkladový dokument č. 1: Information related to the work of the Task Force (Informace týkající se činnosti pracovní skupiny)67.

2) Podkladový dokument č. 2: Better Regulation (Zlepšování právní úpravy)68.

3) Diskusní dokument č. 1: Initial exchange of views on the work of the Task Force (Počáteční výměna názorů na činnost pracovní skupiny)69.

4) Diskusní dokument č. 2: The participation of local and regional authorities in the preparation and follow-up of Union legislation (Zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy a sledování právních předpisů Unie)70.

5) Diskusní dokument č. 3: Application of subsidiarity and proportionality in the work of the institutions (Používání subsidiarity a proporcionality v rámci činnosti orgánů)71.

6) Diskusní dokument č. 4: Re-delegation of policy responsibility and delivering policies more efficiently (Opětovné přenesení politické odpovědnosti a účinnější provádění politik)72.

Dokumenty vyhotovené členy pracovní skupiny7) Příspěvek členů pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ pocházejících z Výboru regionů:

„Better involvement of local and regional authorities in the preparation, coordination and implementation of Union policies“ (Lepší zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy, koordinace a provádění politik Unie)73.

8) Příspěvek Dr. Reinholda Lopatky: pracovní dokument pro zasedání dne 23. února 2018: „The involvement of the local and regional levels in the preparation and implementation of EU policies“ (Zapojení místní a regionální úrovně do přípravy a provádění politik EU)74.

9) How to better apply the principle of subsidiarity and the subsidiarity control mechanism: Recommendations to the Task Force on Subsidiarity, Proportionality and „Doing Less More Efficiently“ based on Contributions of the Conference of Parliamentary Committees for Union Affairs (COSAC) (Jak lépe uplatňovat zásadu subsidiarity a mechanismus kontroly subsidiarity: doporučení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ na základě příspěvků z Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC))75.

10) Příspěvek členů pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ pocházejících z Výboru regionů: „How to better apply the principles of subsidiarity and proportionality“ (Jak lépe uplatňovat zásady subsidiarity a proporcionality)76.

11) Příspěvek Dr. Reinholda Lopatky: pracovní dokument pro zasedání dne 15. března 2018: „Application of subsidiarity and proportionality in the work of the institutions“ (Používání subsidiarity a proporcionality v rámci činnosti orgánů)77.

12) Příspěvek členů pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ pocházejících z Výboru regionů: Objective (b): Identification of policy areas where decision-making or implementation could be re-delegated in whole or in part or definitely returned to the Member States (Cíl b): Určení oblastí politiky, v nichž by mohlo být rozhodování nebo provádění přeneseno zcela nebo částečně zpět na členské státy nebo definitivně vráceno členským státům)78.

13) Příspěvek Dr. Reinholda Lopatky: pracovní dokument pro zasedání dne 27. dubna 2018: „Re-delegation of policy responsibility and delivering policies more efficiently“ (Opětovné přenesení politické odpovědnosti a účinnější provádění politik)79.

14) Contribution of the LIX COSAC (Příspěvek z LIX. plenárního zasedání COSAC)80.

15) 29th Bi-annual Report of COSAC (29. pololetní zpráva COSAC)81.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 31

1. Může Unie jednat? Jaký je u zamýšleného opatření Unie právní základ a pravomoc?

1.1 Který článek nebo články Smlouvy jsou použity na podporu legislativního návrhu nebo politické iniciativy?

1.2 Je pravomoc Unie podle tohoto článku Smlouvy výlučná, sdílená nebo podpůrná?

Subsidiarita se nevztahuje na oblasti politiky, v nichž má Unie výlučnou pravomoc, jak jsou vymezeny v článku 3 SFEU. Tento konkrétní právní základ určuje, zda se na návrh vztahuje mechanismus kontroly subsidiarity. Článek 4 SFEU stanoví oblasti, v nichž Unie sdílí pravomoc s členskými státy, a článek 6 SFEU stanoví oblasti, v nichž má Unie pravomoc provádět pouze činnosti na podporu činnosti členských států.

Účel a vysvětlení tohoto tabulkového dotazníku

Účelem tohoto dotazníku je stanovit společný a jednotný přístup k posuzování souladu daného návrhu nebo iniciativy se zásadami subsidiarity a proporcionality stanovenými ve Smlouvě. Dotazník je určen pro používání Evropskou komisí při iniciování jejích návrhů, vnitrostátními parlamenty při přípravě jejich odůvodněných stanovisek podle protokolu č. 2 ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU) a Evropským parlamentem a Radou jakožto spolunormotvůrci EU. Dotazník má být používán rovněž u iniciativ předložených skupinou členských států, žádostí Soudního dvora, doporučení Evropské centrální banky a žádostí Evropské investiční banky o přijetí legislativních aktů (článek 3 protokolu č. 2).

Zásada subsidiarity pomáhá určit, zda je odůvodněné, aby Unie jednala v rámci sdílené nebo podpůrné pravomoci, kterou jí svěřují Smlouvy, nebo zda je vhodnější, aby jednaly členské státy na příslušné vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Má-li být splněn test subsidiarity, měly by být splněny dva kumulativní aspekty týkající se nezbytnosti opatření EU a přidané hodnoty EU. Ty jsou objasněny níže.

Zásada proporcionality pomáhá zajistit, aby intenzita legislativních povinností nebo politický přístup odpovídaly

zamýšleným cílům politiky nebo právních předpisů. To znamená, že obsah a forma opatření Unie nesmí jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení zamýšlených cílů.

Posouzení dopadů, která Evropská komise vyhotovuje na podporu svých návrhů, obsahují posouzení subsidiarity a proporcionality. Ke každému návrhu Komise je mimoto připojena důvodová zpráva, která rovněž představuje hodnocení Komise týkající se subsidiarity a proporcionality, jelikož se jedná o požadavek stanovený v protokolu č. 2 k SFEU spolu s požadavky na rozsáhlé konzultace před navržením legislativního aktu a na zohlednění místního a regionálního rozměru plánovaného opatření.

Ačkoliv se tento tabulkový dotazník zabývá pouze subsidiaritou a proporcionalitou, každý orgán, který jej bude používat, může připojit libovolně prvky, jež jsou užitečné pro jeho vlastní interní postupy a priority. Tabulkový dotazník lze například upravit tak, aby zahrnoval posouzení toho, jak Komise využívá nástroje zlepšování právní úpravy, nebo politických aspektů návrhů Komise.

* Ne všechny otázky uvedené v tomto tabulkovém posuzovacím dotazníku jsou důležité pro všechny orgány.

Příloha V Společné posuzování souladu se zásadami subsidiarity a proporcionalityPracovní skupina pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ Tabulkový dotazník pro posuzování subsidiarity a proporcionality v rámci politického cyklu.Orgán*

Název návrhu nebo iniciativy

Institucionální ref. číslo (čísla)

32 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

2. Zásada subsidiarity: proč by EU měla jednat?

2.1 Splňuje návrh procesní požadavky stanovené v protokolu č. 2:

• Uskutečnily se před předložením aktu rozsáhlé konzultace?

• Je k dispozici podrobný výkaz s kvalitativními a pokud možno kvantitativními ukazateli, které umožňují posoudit, zda lze cílů opatření dosáhnout nejlépe na úrovni Unie?

2.2 Obsahuje důvodová zpráva (a případně posouzení dopadů) připojená k návrhu Komise náležité zdůvodnění souladu se zásadou subsidiarity?

2.3 Lze na základě odpovědí na níže uvedené otázky cílů navrhovaného opatření dosáhnout uspokojivě na úrovni členských států jednajících samostatně (nezbytnost opatření EU)?

a) Existují významné/patrné nadnárodní/přeshraniční aspekty problémů, které se řeší? Byly tyto aspekty vyčísleny?

b) Byly by vnitrostátní opatření nebo neexistence opatření na úrovni EU v rozporu se základními cíli Smlouvy nebo poškodily by významně zájmy ostatních členských států?

c) Do jaké míry mají členské státy schopnost nebo možnost přijmout vhodná opatření?

d) Jak se problém a jeho příčiny (např. negativní externality, vedlejší účinky) liší na vnitrostátní, regionální a místní úrovni EU?

e) Je problém rozšířen v celé EU, nebo je omezen na několik málo členských států?

f) Jsou členské státy při dosahování cílů plánovaného opatření přetíženy?

g) Jak se názory / upřednostňovaný postup vnitrostátních, regionálních a místních orgánů v rámci EU liší?

2.4 Lze na základě odpovědí na níže uvedené otázky cílů navrhovaného opatření dosáhnout lépe na úrovni Unie z důvodu rozsahu nebo účinku tohoto opatření (přidaná hodnota EU)?

a) Existují jednoznačné přínosy opatření na úrovni EU?

b) Existují úspory z rozsahu? Lze cílů dosáhnout efektivněji na úrovni EU (větší přínosy na jednotkové náklady)? Zlepší se fungování vnitřního trhu?

c) Jaké jsou přínosy nahrazení různých vnitrostátních politik a pravidel jednotnějším politickým přístupem?

d) Vyváží přínosy opatření na úrovni EU ztrátu pravomocí členských států a místních a regionálních orgánů (mimo nákladů a přínosů opatření na vnitrostátní, místní a regionální úrovni)?

e) Zlepší se právní jasnost pro subjekty, které musí právní předpisy uplatňovat?

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 33

3. Proporcionalita: jak by měla EU jednat

3.1 Obsahuje důvodová zpráva (a případně posouzení dopadů) připojená k návrhu Komise náležité zdůvodnění proporcionality návrhu a výkaz umožňující posoudit soulad návrhu se zásadou proporcionality?

3.2 Představuje na základě odpovědí na níže uvedené otázky a informací, které jsou dostupné v posouzení dopadů, důvodové zprávě či jiných zdrojích, navrhované opatření vhodný způsob dosažení zamýšlených cílů?

a) Je iniciativa omezena na aspekty, jichž nemohou členské státy dosáhnout uspokojivě samy a jimiž se může lépe zabývat Unie?

b) Je forma opatření Unie (volba nástroje) odůvodněná, co nejjednodušší a soudržná s uspokojivým dosažením sledovaných cílů (např. volba mezi nařízením, (rámcovou) směrnicí, doporučením nebo jinými způsoby právní úpravy, jako je společná regulace) a zajištěním souladu s těmito cíli?

c) Ponechává opatření Unie co největší prostor pro rozhodování na vnitrostátní úrovni při současném uspokojivém dosažení stanovených cílů? (Je například možné omezit evropské opatření na minimální pravidla nebo využít mírnější politický nástroj či přístup?)

d) Vytváří iniciativa finanční nebo správní náklady pro Unii, vlády členských států, regionální nebo místní orgány, hospodářské subjekty či občany? Jsou tyto náklady úměrné cílům, jichž má být dosaženo?

e) Byla vzata v úvahu zvláštní situace v jednotlivých členských státech, přičemž je dodrženo právo Unie?

34 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Příloha VI Příspěvky zúčastněných stran s návrhy na přezkum právních předpisů a návrhů

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Členové pracovní skupiny z Evropského výboru regionů

• Pravidla hospodářské soutěže: služby obecného hospodářského zájmu a složitost pravidel pro místní a regionální orgány, které poskytují služby.

• Politika hospodářské soutěže (pravidla státní podpory): nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

• Energetika: energie z obnovitelných zdrojů, energetická účinnost a trhy s elektřinou včetně klimatických a energetických plánů ve vztahu k úloze místních a regionálních orgánů a dodržování zásad subsidiarity a proporcionality.

• Životní prostředí: možné zjednodušení monitorování a vykazování podle právních předpisů v oblasti životního prostředí k snížení administrativní zátěže u orgánů veřejné moci.

• Životní prostředí: větší flexibilita, kterou mají místní a regionální orgány při provádění směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí.

• Pravidla pro zadávání veřejných zakázek: případná zbytečná složitost v důsledku zahrnutí „zelených“, sociálních a inovativních kritérií do zadávání veřejných zakázek.

• Doprava: potřeba většího uvážení úlohy místních a regionálních orgánů ve vztahu k liberalizaci autokarových a autobusových služeb a služeb obecného hospodářského zájmu.

• Vnitřní trh se službami: možná potřeba zjednodušení a zajištění větší flexibility v pravidlech pro poskytování služeb na vnitřním trhu, co se týká například oznamovacího postupu, evropského elektronického průkazu služeb a testu přiměřenosti u regulovaných povolání.

• Daň z přidané hodnoty (DPH): zjednodušení předpisů v oblasti DPH pro malé a střední podniky, zejména u přeshraničních plnění.

• Svoboda, bezpečnost a právo: migrace: zapojení místních a regionálních orgánů může lépe využít více programů financování, které podporují začlenění migrantů do společnosti.

• Evropský semestr a politika soudržnosti: možná potřeba zjednodušení pravidel týkajících se způsobilosti a výdajů ve společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza: COM(2018) 375.

• Politika soudržnosti: možná potřeba uvážení většího zjednodušení a zohlednění úlohy místních a regionálních orgánů.

• Výzkum, technologický rozvoj a vesmír: možná potřeba zjednodušení pravidel pro příjemce.

• Ochrana biologických mořských zdrojů (SRP): možná potřeba zahrnutí územního a sociálního a hospodářského rozměru strukturálních politik do společné rybářské politiky.

• Společná zemědělská politika (SZP): možná potřeba zjednodušení a zajištění větší přiměřenosti pravidel financování.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 35

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Dr. Lopatka (člen pracovní skupiny)

• Životní prostředí: právní předpisy o ochraně přírody. Bylo by možno uvážit poskytnutí větší flexibility vnitrostátním orgánům při stanovování ochranného statusu, aby mohly reagovat na přirozené změny životního prostředí.

• Doprava: čistá vozidla (nákup): seznam „čistých technologií“ v příloze I návrhu směrnice o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel neobsahuje bioplyn, který je v řadě členských států zdrojem energie a paliv používaných v silniční dopravě.

• Obecné občanské právo: acquis Unie v oblasti občanského práva je třeba přezkoumat z hlediska subsidiarity.

• Ochrana spotřebitele: směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů je příliš složitá a bylo by možno uvážit vhodnější přístupy.

• Ochrana spotřebitele: vhodnější pravidla by bylo možno uvážit s ohledem na nařízení (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů.

• Ochrana spotřebitele: nařízení (EU) 2018/302 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu ukládá podnikům nepřiměřenou zátěž.

• Ochrana spotřebitele: nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/2158 o snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách obsahuje potenciálně nepřiměřená ustanovení.

• Ochrana spotřebitele: v návrhu směrnice o prodeji zboží (COM(2017) 637) je třeba uvážit vhodnější přístupy než plně harmonizovaný systém záruk.

• Sociální politika: návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob je nutno posoudit z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2017) 253).

• Doprava: návrh směrnice o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly by se měl v případě vyžadování poplatků na základě ujeté vzdálenosti posoudit z hlediska regionů (COM(2017) 275).

• Jednotný trh: návrh nařízení, kterým se stanoví podmínky a postup, jímž může Komise požadovat, aby jí podniky a sdružení podniků poskytly informace týkající se vnitřního trhu a souvisejících oblastí, by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2017) 257).

• Jednotný trh: návrh nařízení o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2017) 796).

• Jednotný trh: návrh nařízení, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2017) 795).

• Jednotný trh: návrh směrnice, kterou se stanoví individuální právo na zjednání nápravy podle směrnice o nekalých obchodních praktikách, by bylo možno posoudit z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2018) 173).

• Jednotný trh: návrh směrnice o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání by bylo možno posoudit z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM(2016) 822).

• Finanční pravidla: návrh na zřízení evropského systému pojištění vkladů by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a rozhodování na vnitrostátní úrovni (COM(2015) 586).

• Daňová politika: návrh směrnice, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty (COM(2018) 20), by bylo možno znovu posoudit s cílem rozšířit možnost členských států postupovat při stanovování sazeb DPH pružně.

• Daňová politika: návrh směrnice o společném základu daně z příjmu právnických osob (COM(2016) 685) by měl být přezkoumán s cílem zjistit, zda je tento právní předpis nezbytný pro fungování vnitřního trhu a zda je použit vhodný právní základ.

• Společná zemědělská politika: v rámci probíhajícího přezkumu je třeba uvážit potřebu zjednodušení pravidel financování.

36 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Dánská vláda (neoficiální dokument)

• V návrhu Komise na směrnici o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy dozorčí rady/nevýkonnými členy správní rady společností kotovaných na burzách je třeba znovu uvážit nezbytnost opatření EU (COM/2012/0614).

• Navrhovaná směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem (COM/2017/0253) by mohla lépe zohledňovat rozdílnou situaci a přístupy v jednotlivých členských státech.

• Návrh nařízení o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (COM/2017/0647) by bylo možno přehodnotit z hlediska subsidiarity a dostatečnosti opatření na vnitrostátní úrovni.

• Návrhy na právní úpravu EU v oblasti vody (COM(2017) 753) by mohly lépe zohledňovat vnitrostátní a regionální rozdíly.

• Směrnice o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (COM/2015/0615) by mohla lépe zohledňovat vnitrostátní přístupy k právním předpisům v této oblasti.

• Minimální normy pro tělesnou a duševní způsobilost k řízení vozidel (příloha 3 směrnice 2006/126/ES) jsou potenciálně příliš složité a byrokratické.

• Pravidla odvětvového nařízení o soukromí a elektronických komunikacích (COM/2017/010) mohou být příliš složitá a překrývat se s obecnými předpisy o ochraně údajů.

• Je nutné uvážit zjednodušení pravidel upravujících společnou zemědělskou politiku (SZP).

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 37

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Německá vláda (neoficiální dokument)

• Doporučení pro rozhodnutí Rady o zahájení jednání o změně Smlouvy o Energetickém společenství (vyhrazený dokument COM/2017/5751): toto doporučení by mohlo být znovu posouzeno z hlediska subsidiarity.

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (COM/2017/660): neexistence posouzení dopadů navzdory významným hospodářským dopadům a navrhovanému rozšíření vzájemných práv a povinností.

• Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM/2017/0309): neexistence posouzení dopadů navzdory riziku, že „rescEU“ půjde nad rámec koordinace a doplnění misí.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1073/2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy (COM/2017/647), a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 92/106/EHS o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (COM/2017/648): bylo by možné přezkoumat je z hlediska subsidiarity a významného dopadu na tuzemskou (nikoli přeshraniční) dopravu.

• Justiční spolupráce v trestních věcech: bylo by možné tuto spolupráci přezkoumat z hlediska subsidiarity. Zejména návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES (COM/2016/450), a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních prostředků pro placení a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (COM/2017/489).

• Určení zvláštních trestních ustanovení a ustanovení o sankcích v právu Unie: členské státy by měly mít větší flexibilitu při určování těchto ustanovení (např. Nová politika pro spotřebitele, COM/2018/183, COM/2018/185 a COM/2018/184)

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (COM/2017/478 a COM/2017/479): bylo by možné tyto návrhy přezkoumat z hlediska subsidiarity, jelikož se vztahují také na úředníky, soudce a vojáky, kteří spadají do původně vnitrostátních úkolů.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (COM/2017/481): navrhovaná ustanovení o informacích o vyváženém zastoupení žen a mužů na internetových stránkách měla dopad na internetové stránky vnitrostátních stran. To však bylo během třístranných jednání revidováno.

• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/543 ze dne 22. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 o sčítání lidu, domů a bytů, pokud jde o technické specifikace témat a jejich rozdělení (C(2017) 1728): je nutné toto nařízení revidovat z hlediska subsidiarity, měly by se uvážit jiné postupy.

• Standardizace v oblasti zdravotní péče: standardizaci by bylo možné přezkoumat z hlediska subsidiarity. Ačkoliv cílem je snížení nerovností mezi členskými státy v oblasti zdravotní péče, standardizace může vést k vyšším nákladům a nižším normám kvality (např. Iniciativa Evropské komise o rakovině prsu).

• Právní úprava požadavků na informace, zejména v oblasti občanského a obchodního práva: riziko nadměrné regulace s administrativní zátěží uloženou zejména malým a středním podnikům (např. jednotná digitální brána, COM/2017/256).

• Evropský semestr: riziko překročení pravomocí EU. Pozornost by se měla zaměřit na hospodářskou a fiskální politiku. Rostoucí soustředění se na zdraví a péči v členských státech je však třeba revidovat vzhledem k primární pravomoci členských států, pokud jde o politiku v oblasti zdravotní péče.

• Evropský pilíř sociálních práv: riziko překročení pravomocí EU. Zvláštní pozornost věnovaná subsidiaritě a proporcionalitě při provádění sociálního pilíře v oblasti zdravotní péče.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU (COM/2018/51): je třeba návrh revidovat z hlediska subsidiarity, jelikož zasahuje do pravomocí členských států v oblasti zdravotní péče.

38 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

• Zadávání veřejných zakázek: je třeba je přezkoumat z hlediska subsidiarity, jelikož některé požadavky stanovené v určitých odvětvových aktech zasahují do výsady členských států stanovit předmět veřejné zakázky (např. směrnice o energetické účinnosti COM/2016/761 a směrnice o čistých vozidlech COM/2017/653).

• Akty v přenesené pravomoci: v aktech v přenesené pravomoci je třeba pečlivěji uvážit aspekty subsidiarity. Např. nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 3/2014 ze dne 24. října 2013, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013, pokud jde o požadavky týkající se funkční bezpečnosti vozidel pro schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek (příloha XV bod 4.2.2 obsahuje požadavky vztahující se na pneumatiky typu M/S, jež by mohly lépe stanovit členské státy podle konkrétních místních podmínek). Nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se mění a opravuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/208, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013, pokud jde o požadavky na funkční bezpečnost vozidel pro účely schvalování zemědělských a lesnických vozidel (C/2018/863): navrhované zvýšení maximální šířky zemědělských vozidel není slučitelné s německou infrastrukturou. Tyto otázky jsou v současnosti projednávány rovněž v rámci balíčku nazvaného „Čistá energie pro všechny Evropany“.

Maďarská vláda • Justiční spolupráce v občanských věcech: obecně by bylo možno přezkoumat účinnost právních předpisů a potřebu harmonizace procesních pravidel a uvážit větší kontakt mezi členskými státy a třetími zeměmi (nařízení č. 662/2009 a č. 664/2009)

• Návrh týkající se dědění – nařízení (EU) č. 650/2012 – by mohl lépe zohledňovat odlišnou situaci v jednotlivých členských státech.

• V oblasti konfiskace a elektronických důkazů je třeba uvážit používání směrnic namísto nařízení (COM(2018) 225).

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality (COM/2017/0797).

• Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (COM/2017/0253) by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality.

• Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM/2018/0131), by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity.

• Doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (COM(2018) 132) by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality.

Rakouská hospodářská komora (WKÖ)

• V oblasti politiky soudržnosti by mohla být vnitrostátním orgánům přiznána větší odpovědnost za provádění.

• Politika hospodářské soutěže (státní podpora): nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.

• Návrh směrnice o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (COM(2016) 822).

• Návrh týkající se nástroje pro zjišťování informací o jednotném trhu (SMIT) (COM(2017) 257) by bylo možno přezkoumat z hlediska nezbytnosti opatření EU.

• Návrh nařízení o řešení zeměpisného blokování (COM(2016) 289) by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality.

• Návrh nařízení o zřízení evropského systému pojištění vkladů (COM(2015) 586) by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity.

• Nařízení Komise (EU) 2017/2158 o snížení přítomnosti akrylamidu v potravinách by bylo možno přezkoumat s cílem zjistit, zda by nebylo vhodnější doporučení.

• Návrh směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (COM(2017) 253) by bylo možno přezkoumat s ohledem na otázky související se subsidiaritou.

• Společný základ daně z příjmu právnických osob (COM(2016) 685) by bylo možno přezkoumat s cílem zjistit, zda je tento právní předpis nezbytný pro fungování vnitřního trhu a zda je použit vhodný právní základ.

• Směrnici 2011/83/EU o právech spotřebitelů by bylo možno posoudit z hlediska zjednodušení požadavků u určitých smluv (uzavřených mimo obchodní prostory).

• Návrh směrnice o některých aspektech smluv o prodeji zboží (COM(2017) 637) by měl uvážit vhodnější přístupy místo plně harmonizovaného systému záruk.

• Sankce na úrovni EU uložené za porušení předpisů o ochraně spotřebitele (COM/2018/0185) by bylo možné znovu přezkoumat z hlediska subsidiarity a proporcionality.

• Business Avenues v rámci nástroje partnerství – některé aspekty evropské ekonomické diplomacie (ESVČ) – podporu podniků by bylo možno přezkoumat z hlediska subsidiarity a pravomocí členských států.

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 39

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Insurance Europe • Návrh týkající se nástroje pro zjišťování informací o jednotném trhu (SMIT) (COM(2017) 257) je třeba znovu přezkoumat kvůli obavám ohledně subsidiarity a proporcionality.

• Revize předpisů týkajících se evropských orgánů dohledu (včetně Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, EIOPA) vyvolává obavy ohledně subsidiarity a proporcionality (COM(2017) 536).

• Elektronický průkaz služeb (COM(2016) 824 final) vyvolává obavy ohledně proporcionality dopadů na poskytovatele pojištění.

Rada švédského průmyslu a obchodu pro zlepšování právní úpravy (NNR)

• Zjednodušení právních předpisů EU v oblasti DPH a pravidel fakturace (směrnice Rady 2006/112/ES) k zohlednění obav malých a středních podniků.

• Platební služby – směrnice (EU) 2015/2366 (druhá směrnice o platebních službách).

• Evropské orgány dohledu COM(2017) 536.

• Rizika pro zemědělce plynoucí z pozdních plateb by se měla posoudit za účelem kompenzace za pozdní platby v nařízení (EU) č. 1306/2013 článku 75 a prováděcím nařízení Komise (EU) č. 809/2014.

• Ustanovení nařízení (EU) č. 1303/2013 by bylo možno zjednodušit, pokud jde o využívání investiční podpory podle nařízení o rozvoji venkova.

• Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 639/2014 by bylo možno revidovat s cílem zmírnit rizika toho, že po prodeji bude skot v důsledku chybných formalit evidence vyloučen z režimů podpory.

Der Zentralverband des Deutschen Handwerks (ZDH)

• Je třeba uvážit, zda jsou na vnitřním trhu se službami zapotřebí nové právní předpisy, jelikož již existují komplexní pravidla (např. směrnice 2006/123/ES, pokud jde o souhlas nebo jiné požadavky týkající se usazení).

• Směrnici 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací je nutno přezkoumat z hlediska subsidiarity a pravomocí členských států.

• Oblast odborného vzdělávání a přípravy je třeba posoudit z hlediska subsidiarity a pravomocí členských států.

• Opatření Unie v oblasti sociální politiky je nutno posoudit z hlediska subsidiarity a autonomie členských států (např. směrnici 2003/88/ES o úpravě pracovní doby, směrnici o mateřské dovolené a směrnici o vysílání pracovníků (COM(2016) 128)).

• Pravidla státní podpory vztahující se na malé a střední podniky by bylo možno přezkoumat s cílem zajistit, aby byla přiměřenější například ve vztahu k podpoře de minimis (nařízení Komise (EU) č. 651/2014).

• Pravidla státní podpory pro infrastrukturu v oblasti odborného vzdělávání a přípravy by bylo možno zjednodušit s cílem lépe zohlednit situaci v jednotlivých členských státech.

Johannes Maier, člen skupiny odborníků na subsidiaritu ve Výboru regionů; vedoucí oddělení koordinace vztahů s EU, Úřad vlády spolkové země Korutany

• Bylo by možno uvážit přesun strukturálních fondů a Fondu soudržnosti zpět na vnitrostátní úroveň.

• Unie by se měla omezit na vyžadování regionálních/přeshraničních strategií v oblasti územní spolupráce a rozvoje venkovských oblastí.

• Posílení práv na ochranu spotřebitele s řízením o nesplnění povinnosti a pokutami je třeba přehodnotit, jelikož se jedná o pravomoc členských států.

40 | Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“

Zúčastněná strana / přispěvatel Legislativní akt, oblast politiky nebo legislativní návrh

Bavorské státní kancléřství – subsidiarita a pravomoci

• Problematické právní základy Smlouvy (články 114, 153, 192, 194, 113, 79, 196 o jednotném trhu, sociální politice, životním prostředí, energetice, nepřímých daních, přistěhovalecké politice a civilní ochraně)

• Nadměrná činnost v oblasti trestního práva (např. evropský veřejný žalobce)

• Omezit koordinační činnosti v oblasti „měkkého“ práva (např. vzdělávání a odborná příprava, sociální ochrana, kultura a cestovní ruch).

• Nadměrné využívání aktů v přenesené pravomoci (např. v oblasti zemědělství, Kreativní Evropy, statistiky).

• Flexibilita při provádění výdajových programů EU (strukturální a investiční fondy, společná zemědělská politika).

• Nadměrné povinnosti v oblasti monitorování a podávání zpráv (např. COM(2017) 795 o harmonizačních právních předpisech týkajících se výrobků; COM(2016) 822 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání; služby obecného hospodářského zájmu, srovnávací přehled EU o soudnictví)

Regionální Rada Kalábrie

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin by bylo možno upravit tak, aby bylo přiměřenější s ohledem na regionální rozdíly a charakteristiky.

• U politiky soudržnosti a evropských strukturálních a investičních fondů je třeba uvážit menší regulaci a větší flexibilitu

Zpráva pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“ | 41

Design by SG.F5Printed by OIBPhotos: © EC

Print ISBN 978-92-79-90617-6 doi:10.2792/493622 KA-03-18-100-CS-CPDF ISBN 978-92-79-90637-4 doi:10.2792/52213 KA-03-18-100-CS-N